Kvalita života seniorů v Jihočeském kraji a Dolním Rakousku Srovnávací studie získaných poznatků
Zpracovatel:
Zadavatel: Ledax o.p.s.
IVRO, v.o.s. Kollárova 731/21
Riegrova 51 370 01 České Budějovice
397 01 Písek
IČ: 28068955
IČ: 26031035
Studie byla vytvořena v rámci projektu „Sociální integrace bez hranic“spolufinancovaného prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Programu „Evropská územní spolupráce Rakousko-Česká republika 2007 - 2013“ březen - červenec 2012
Obsah 1.
Úvod............................................................................................................................... 3
2.
Subjektivní vnímání kvality života – názory seniorů na vybrané otázky .......................... 5
3.
Shrnutí poznatků získaných během výměnných stáží ...................................................20
4.
Kvalita života seniorů v objektivním pohledu v souvislosti s demografickým stárnutím ..30
5.
Použité zdroje ...............................................................................................................38
6.
Přílohy ...........................................................................................................................39
2
1. Úvod Studie „Kvalita života seniorů v Jihočeském kraji a Dolním Rakousku“ byla vytvořena v rámci projektu „Sociální integrace bez hranic“ realizovaného společností Ledax o.p.s. (dále Ledax) a rakouským partnerem SeneCura Sozialzentrum Krems Pflegeheimbetriebs gmbH (dále SeneCura). Projekt je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Programu „Evropská územní spolupráce Rakousko-Česká republika 2007 2013“. Dokument srovnává výsledky studie „Kvalita života seniorů v Jihočeském kraji“ a studie „Kvalita života seniorů v Dolním Rakousku“, které jsou rovněž výstupy projektu „Sociální integrace bez hranic“. Tato studie je rozdělena do tří hlavních kapitol. Studie popisuje odlišnosti ve vnímání kvality života seniory z Jihočeského kraje a Dolního Rakouska. Porovnání vychází z kvalitativních šetření názorů seniorů, která byla realizována mezi seniory žijícími v Jihočeském kraji, resp. v Dolním Rakousku. Dále je obsahem studie vyhodnocení poznatků získaných účastníky čtyř výměnných stáží, které se v rámci projektu konaly. Výměnných stáží se účastnili senioři (klienti obou partnerských subjektů) a sociální pracovníci. Účastníci z Česka se seznámili s úrovní sociálních služeb pro seniory poskytovaných společností SeneCura v Dolním Rakousku a naopak rakouským seniorům a pracovníkům byly představeny domovy pro seniory a domy s pečovatelskou službou na území Jihočeského kraji. Poslední kapitola srovnává hlavní zjištění o kvalitě života seniorů v pěti hlavních aspektech: bydlení, stravování, využití volného času a nabídky sociální a zdravotnické péče. Konkrétní návrhy na zvýšení kvality života seniorů v těchto oblastech jsou uvedeny vždy v příslušné studii.
Vymezení pojmu senior Senioři jsou v této studii chápáni jako skupina obyvatel ve věku 65 a více let. Pojem senior nicméně není zpravidla právní ani statistickou kategorií, ale kategorií spíše sociologickou. Statistická definice seniora podle věku není u nás ani ve světě jednotná. Chronologický věk není jednotným kritériem pro zahrnutí osoby do kategorie senior, společným pro všechny statistické výstupy. Nicméně OSN a také Český statistický úřad či Eurostat zpravidla pracují právě s hranicí 65 let. Stáří je do značné míry subjektivním vjemem. Znaky, podle kterých lidé označí člověka za starého, jsou různé. Vedle určitého věku se jedná zejména o zhoršený fyzický stav, ztrátu duševní svěžesti, ztrátu autonomie, neschopnost přizpůsobit se změnám, nástup do penze, problémy s řešením obtížných situací, případně také narození vnoučete.
3
Z pohledu legislativy je v Rakousku je pojem „senior“ definován v § 2 Spolkového seniorského zákona, který řeší zastoupení zájmů starší generace na spolkové politické úrovni a režim organizací pro seniory. Ve smyslu tohoto zákona je jako senior definována osoba
rakouské
státní
příslušnosti
nebo
příslušnosti
země
v rámci
Evropského
hospodářského prostoru s bydlištěm v Rakousku, která pobírá penzi a dosáhla věku 55 let (ženy) či 60 let (muži). V zákonných úpravách v oblasti sociálních služeb v Rakousku a Dolním Rakousku jsou dále používány pojmy jako „staří lidé“, „starší generace“, „starší lidé“. V legislativě ČR není pojem „senior“ exaktně definován. Obecně je však za seniora v našich podmínkách považována osoba starší 65 let. „Mladším seniorem“ je dle členění cílových skupin příjemců sociálních služeb v ČR osoba ve věku 65 - 80 let a „starším seniorem“ pak osobě starší 80 let.
4
2. Subjektivní vnímání kvality života – názory seniorů na vybrané otázky Cílem projektu bylo mj. zachytit subjektivní pohled seniorů žijících v Jihočeském kraji a spolkové zemi Dolní Rakousko na kvalitu jejich životů. Byla provedena dvě vlastní kvalitativní šetření na území obou zkoumaných regionů. V této kapitole je provedeno základní srovnání výsledků obou šetření. Podrobnější informace jsou uvedeny v příslušných studiích (vč. například členění odpovědí podle věku, pohlaví, bydliště). Šetření měla podobu rozhovorů se seniory žijícími na území obou sledovaných regionů. Šetření proběhlo mezi klienty společnosti Ledax i společnosti SeneCura. Za seniora byli, jako v celé této studii, považováni lidé starší 65 let. Rozhovory byly realizovány v průběhu května až června roku 2012 v případě jihočeského šetření a července až srpna roku 2012 v případě dolnorakouského šetření a byly prováděny sociálními pracovníky. Rozhovory měly polostandardizovanou formu. Jako podklad pro rozhovor posloužil dotazník, do kterého byly názory seniorů zaznamenány pro možnost souhrnného zpracování. Otázky směřovaly do oblasti sociálních a zdravotnických služeb a spokojenosti s nimi. Bylo zjišťováno, jak v obecném pohledu hodnotí senioři kvalitu svého života a případně, zda nepostrádají pomoc v nějaké oblasti svého života. Samostatná otázka byla věnována volnočasovým aktivitám. Byla zvolena kombinace uzavřených otázek a otázek otevřených pro zachycení vlastních názorů respondentů. Jihočeské šetření bylo rozsáhlejší, celkem se podařilo uskutečnit 207 rozhovorů se seniory z jižních Čech. Mezi dolnorakouskými seniory se podařilo zrealizovat 60 rozhovorů. Šetření se uskutečnilo mezi klienty obou partnerských společností.
Struktura respondentů V obou šetřeních převládaly respondentky – ženy nad respondenty – muži. V případě Jihočeského kraje tvořili ženy 58 % všech respondentů, v případě dolního Rakouska 90 %. Převaha žen je ve vyšších věkových skupinách přirozeným jevem vzhledem k vyšší míře úmrtnosti mužů. V dolnorakouském šetření byly více zastoupeny vyšší věkové skupiny, což také přispělo k vyššímu zastoupení žen v šetření. Ženy byly zároveň více ochotné se na šetření podílet. Věkové složení respondentů ukazuje následující tabulka. V obou šetřeních byla nejpočetněji zastoupena skupiny osmdesátníků, kteří tvořili více než polovinu dotázaných v obou regionech. Celkově bylo do šetření zapojeno více starších seniorů (80 +) než mladších,
5
důvodem je vyšší zastoupení této skupiny mezi klienty obou partnerských společností, Ledax i SeneCura. Mezi mladými seniory je méně těch, kteří potřebují využívat služby nabízené oběma společnostmi. Věková struktura respondentů obou šetření se podobá, i když u dolnorakouského šetření jsou více zastoupeny skupiny osmdesátníků a devadesátníků. Věková struktura regionu je i ve skutečnosti o něco starší v porovnání s Jihočeským krajem. Nejméně byli zastoupeni mladí senioři (mladší sedmdesáti let), protože tato skupina je užší začíná spodní hranicí 65 let, která je v této studii ztotožněna se spodní hranicí seniorského věku člověka. Tabulka 1: Struktura respondentů dle věkových skupin Celkem JčK věková skupina
počet
Celkem DR podíl
počet
podíl
65-69
17
8%
3
5%
70-79
55
27%
9
15%
80-89
115
56%
39
65%
20
10%
9
15%
207
100%
60
100%
90 a více celkem Zdroj: vlastní šetření
Výsledky šetření Otázka č. 4: Jak hodnotíte kvalitu svého života? JčK: n = 206, 1 neodpověděl DR: n = 60 První otázka zjišťovala subjektivní vnímání kvality života seniorů podle toho, jak sami tento pojem chápou. Pojem kvalita života jim nebyl nikterak vysvětlován. V obou sledovaných regionech převládalo mezi seniory hodnocení „dobrá“ (38 % respondentů v JčK a 50 % v DR), které následovala odpověď „běžná/normální“ (31 % respondentů v JčK a 30 % v DR). Tyto kategorie směřují k či neutrálnímu či mírně pozitivnímu hodnocení tvoří většinu odpovědí v obou šetřeních. Dalším pozitivním zjištěním je, že 17 % dotazovaných seniorů z jižních Čech a 20 % dotazovaných seniorů z Dolního Rakouska hodnotí kvalitu svého života nejlepším hodnocením (velmi dobrá). Mezi dolnorakouskými seniory se dokonce neobjevila žádná negativní odpověď. Jihočeští senioři byli pesimističtější. Jako špatnou hodnotilo kvalitu svého života 12 % z nich a jako velmi špatnou 1 %, tj. 3 respondenti. Mezi těmito třemi respondenty jsou pouze muži, a to ve věku 65, 80, resp. 83 let.
6
Graf 1 Struktura odpovědí na otázku „Jak hodnotíte kvalitu svého života“ – Jihočeský kraj 90 80 70 60
42
50
ženy
41
40
muži
30 20 20 10
37
16 23
16
0 velmi dobrá
dobrá
běžná
8
0 3
špatná
velmi špatná
Zdroj: vlastní šetření
Graf 2 Struktura odpovědí na otázku „Jak hodnotíte kvalitu svého života“ – Dolní Rakousko 35 30
7
25 20 24
ženy
15
muži
10 5
18 12 6
0 velmi dobrá
dobrá
běžná
0 špatná
0 velmi špatná
Zdroj: vlastní šetření
Rozdíly ve vnímání kvality života mezi muži a ženami v jihočeském šetření byly malé. Muži nejčastěji vnímali kvalitu svého života jako „dobrou“ (43 % respondentů), ženy také jako dobrou (35 %) a dále jako běžnou (34 %). V hodnocení „špatná“ převládají mírně ženy (13 % ku 9 % u mužů). K hodnocení „velmi špatná“ se uchýlili pouze muži, jak již byli řečeno. V dolnorakouském šetření se rozdíly vyskytly, ale jsou dány zejména menším rozsahem šetření. Všichni muži zvolili hodnocení „dobrá“, u žen byly odpovědi variabilnější.
Následující otázky se soustřeďovaly na zjištění důvodů, proč senioři vnímají kvalitu svého života tak, jak uvedli výše. Otázka č. 5 Vyjmenujte sociální služby, které využíváte? JčK: n = 207 DR: n = 57 (3 neodpověděli) Většina respondentů využívala nějakou sociální službu a to vzhledem k tomu, že šetření probíhalo převážně mezi klienty klientů společností Ledax, resp. SeneCura. V případě Jihočeského kraje využívala naprostá většina respondentů jednu sociální službu. Tři respondenti využívali dvě sociální služby a jeden respondent nevyužíval žádnou. U dolnorakouského šetření také většina respondentů využívala jednu sociální službu (30 dotazovaných), tři dotázaní užívali dvě sociální služby a tři respondenti užívali tři sociální služby. V tomto šetření je výrazně vyšší podíl těch, kteří nevyužívali žádnou sociální službu (37 %). Graf 3 Počet sociálních služeb, které využívají respondenti z Jihočeského kraje (graf vlevo) Graf 4 Počet sociálních služeb, které využívají respondenti z Dolního Rakouska (graf vpravo)
5% 5%
8 37%
53%
žádná
jedna
dvě
tři
Zdroj: vlastní šetření
U jihočeských respondentů všichni, kteří uvedli, že využívají nějakou sociální službu, byli uživateli pečovatelské služby. Vždy se jednalo o pečovatelskou službu společnosti Ledax. Tři respondenti, kteří deklarovali dvě sociální služby, využívali kromě pečovatelské služby také osobní asistenci. V případě osobní asistence, byli dva respondenti klienty společnosti Ledax o.p.s. a jeden Městské charity České Budějovice. Všichni dolnorakouští respondenti, kteří užívali sociální služby, využívali pečovatelskou službu. Dále byly uváděny: ošetřovatelská zdravotní péče a fyzioterapie, domov pro seniory, domov s pečovatelskou službou, dovážka oběda.
Otázka č. 6 Jak jste spokojen/a s kvalitou sociálních služeb, které využíváte? JčK: n = 206, jeden sociální služby nevyužívá; u tří respondentů jsou započítány názory na obě soc. služby, které využívají DR: n = 36, 21 respondentů sociální služby nevyužívá; u tří je započítán názor na obě soc. služby, které využívají; u dalších tří je započítán názor na všechny tři soc. služby; které využívají; tři neodpověděli Šetření ukázalo vysokou míru spokojenosti s poskytovanými sociálními službami jak mezi jihočeskými respondenty, tak respondenty z Dolního Rakouska. V obou šetřeních převládají pozitivní odpovědi „ano“ a „spíše ano“. Zcela spokojených respondentů (odpověď ano) je větší podíl mezi jihočeskými seniory. Na druhou stranu v dolnorakouském šetření se nevyskytla ani jedna negativní odpověď. U jihočeského šetření jeden respondent odpověděl, že spíše není spokojen a jeden, že není spokojen. V prvním případě respondentka uvedla, že není spokojena s principem poskytování služby („nejsou to služby, ale obchod“) a služby považuje za drahé. V druhém případě respondent neuměl svůj názor vysvětlit. Graf 5 Spokojenost s kvalitou sociálních služeb, které využívají respondenti z Jihočeského kraje (graf vlevo) Graf 6 Spokojenost s kvalitou sociálních služeb, které využívají respondenti z Dolního Rakouska (graf vpravo) 9
0,5% 0,5%
0%
13% 47%
53%
86%
ano
spíše ano
Zdroj: vlastní šetření
spíše ne
ne
nevím
ano
spíše ano
spíše ne
ne
nevím
Otázka č. 7 Co by se mělo na fungování sociálních služeb, které využíváte, změnit? JčK: n = 195 (1 respondent služby nevyužívá, 11 neodpovědělo), pokud některý respondent uvedl více názorů, byly započteny všechny se stejnou váhou DR: n = 36, 21 respondentů sociální služby nevyužívá; 3 neodpověděli; pokud některý respondent uvedl více názorů, byly započteny všechny se stejnou váhou Otázka „co by se mělo na fungování sociálních služeb změnit“ byla položena všem respondentům, bez ohledu na to, jak byli s fungováním služby spokojeni. Odpovědi jsou souhrnně uvedeny v následujících tabulkách zvlášť za obě šetření. Uvedeny jsou pouze odpovědi s vyšší četností než jedna. V případě jihočeského kraje se jedná de facto o názory na pečovatelskou službu firmy Ledax o.p.s. Je potřeba upozornit, že odpovědi za obě šetření nelze jednoznačně srovnávat, vzhledem k tomu, že respondenti hodnotili v podstatě jiný typ služby. I přesto se však ukazují některé podobné odpovědi, zejména v obecné rovině. Někteří respondenti také uváděli připomínky, které se vztahují k sociálním službám pouze nepřímo, ale i takové jsou shrnuty v tabulkách. Tabulka 2: Odpovědi jihočeských respondentů na otázku „Co by se mělo změnit na fungování sociálních služeb“ odpověď
četnost odpovědi nic
117
zlevnit služby
21
časová dostupnost
18
zlepšení kvality jídla
13
věnovat uživateli více času
7
lepší financování státem
5
nabízet volnočasové aktivity
2
nevím
11
Poznámka: někteří uvedli více názorů Zdroj: vlastní šetření
10
Tabulka 3: Odpovědi dolnorakouských respondentů na otázku „Co by se mělo změnit na fungování sociálních služeb“ odpověď
častost odpovědí nic
12
věnovat více času uživateli
6
vyšší příspěvek na péči
6
více personálu
3
individuální užívání veřejných dopravních prostředků
3
dělat zastávky podle potřeby
3
více zastávek
3
rychlé a velkorysejší vyřízení a méněkrát vybírat peníze na každou maličkost
3
mělo by se obecně něco zlepšit
3
snížení nájmu
2
více se zabývat lidmi
2
Poznámka: někteří uvedli více názorů Zdroj: vlastní šetření
Nejčastější odpovědí v obou šetřeních bylo, že by se na fungování sociální služby nemělo nic měnit, což koresponduje s vysokou mírou spokojenosti se službou. Někteří respondenti přesto dokázali vyjádřit konkrétní připomínku k fungování sociálních služeb. Podobnost mezi odpověďmi jihočeských a dolnorakouských seniorů je zejména v otázce financí a přístupu personálu ke klientovi. V oblasti financí se objevily názory, že by mělo dojít ke zlevnění poskytovaných služeb. Dolnorakouští senioři dále uvedli, že by uvítali zvýšení příspěvku na péči. Čeští senioři projevili názor, že by se mělo obecně zlepšit financování sociálních služeb ze strany státu. Další odpovědí, kterou lze vysledovat u obou dotazovaných skupin, je množství času, který je věnován seniorům ze strany pečovatelek. Senioři v obou regionech si přejí, aby jim bylo věnováno více času na popovídání (nebýt sám). Případně by uvítali více pečovatelek, což také souvisí s otázkou vytíženosti personálu. V případě českých respondentů bylo dále častým požadavkem rozšíření časové dostupnosti služby, zlepšení kvality rozvážených jídel, možnost volnočasových aktivit a objevily se i další jednotlivé odpovědi, např.: požadavek na sloučení sociální a zdravotní sféry, vyšší ohodnocení práce pečovatelek nebo požadavek, aby se u klienta nestřídaly různé pečovatelky.
11
Otázka č. 8 Postrádáte pomoc v nějaké oblasti života? Případně v jaké? JčK: n = 207 DR: n = 58, 12 neodpovědělo Velká většina respondentů nepostrádá pomoc v žádné oblasti života, jak uvedlo 89 % jihočeských a 81 % dolnorakouských respondentů. Graf 7 Odpovědi jihočeských respondentů na otázku „Postrádáte pomoc v nějaké oblasti života?“ (graf vlevo) Graf 8 Odpovědi dolnorakouských respondentů na otázku „Postrádáte pomoc v nějaké oblasti života?“ (graf vpravo)
ano 11%
ne 89%
ano 19%
ne 81%
Zdroj: vlastní šetření
Jihočeští senioři byli sdílnější při specifikaci této otázky. Někteří jmenovali konkrétní problémy, ostatní mluvili spíše obecně. Nejčastěji senioři postrádají kontakt se sociálním prostředím, připadají si osamoceně (uvedlo 10 seniorů). Někteří postrádají rodinu nebo mají s rodinou sporadický kontakt, jiným chybí přítel pro popovídání apod. Dále si senioři stěžovali na finanční otázku – malé důchody, vysoké ceny především potravin a léků. Vícekrát se objevily stížnosti na bariérovost budov a problém u imobilních dopravit se k lékaři, do města apod. Někteří mluvili obecně a potřebě „větší slušnosti ve společnosti mezi lidmi“ nebo „více tolerance pro starší generaci“. Pouze jeden z rakouských seniorů odpověď na tuto otázku rozvedl. Uvedl, že postrádá pomoc při vyřizování příspěvku na péči.
12
Otázka č. 9 Pokud byste potřeboval/a celodenní péči, jakou formu bydlení byste volil/a? JčK: = 207 DR: n = 58, 2 neodpověděli Tato otázka měla za cíl odhalit preference seniorů ohledně bydlení a to v případě, že by potřebovali celodenní péči. Strukturu odpovědí ukazují následující grafy. Důvodem, proč se liší odpovědi rakouských a českých respondentů lze do značné míry spatřovat v tom, že se obě skupiny liší z hlediska toho, jaké sociální služby využívají. Zatímco většina českých respondentů bydlela v domácím prostředí (případně v domě s pečovatelskou službou) a využívala terénní sociální služby, rakouští respondenti využívali spíše „pobytové“ služby. U jihočeských respondentů se ukázaly dosti různorodé preference. Celkově mírně převažovala preference zůstat v domácím prostředí (96 respondentů) nad pobytem v zařízení (94 respondentů). Toto zjištění je překvapivé, původně jsme předpokládali vyšší zastoupení snahy zůstat v domácím prostředí. Z pohledu zařízení je o něco více preferován domov s pečovatelskou službou před domovem pro seniory. Zajímavé je poměrně vysoké zastoupení odpovědi „nevím“, která se naopak nevyskytla u dolnorakouských respondentů. To může ukazovat na jejich vyšší připravenost v oblasti plánování stáří. Dolnorakouští respondenti výrazně preferovali pobytová zařízení nad domácí péčí, 60 % respondentů by se chtělo nastěhovat do „domova s pečovatelskou službou“, 23 % respondentů by se cítilo bezpečněji v domově pro seniory a pouze 17 % respondentů by chtělo žít doma ve svém prostředí, aby se o ně starali a pečovali jejich blízcí. Celkem by tedy 83 % všech dotazovaných dalo přednost péči v pobytovém zařízení.
13
Graf 9 Preference jihočeských seniorů ohledně bydlení v případě potřeby celodenní péče
Zdroj: vlastní šetření
14 Graf 10 Preference dolnorakouských seniorů ohledně bydlení v případě potřeby celodenní péče
5% doma s využitím pomoci blízkých (rodina, přátelé, sousedi)
12% 0%
doma s využitím pomoci sociálních služeb doma s využitím pomoci blízkých a sociálních služeb
23%
domov pro seniory
60% domov s pečovatelskou službou
nevím
Zdroj: vlastní šetření
Otázka č. 10 Jste spokojen/a s úrovní zdravotní péče, která je Vám poskytována (při návštěvě lékaře, v nemocnici)? JčK: n = 207 DR: n = 54, 6 neodpovědělo Je možné konstatovat vysokou spokojenost s kvalitou zdravotní péče v obou regionech. Vyšší spokojenost byla vysledována u dolnorakouských respondentů, kteří byli v naprosté většině spokojeni (93 % odpovědí „ano“, 7 % odpovědí „spíše ano“). Nikdo neodpověděl „spíše ne“, „ne“ nebo „nevím“. Také u jihočeských respondentů převládaly pozitivní odpovědi. Zcela spokojeno bylo 69 % respondentů, spíše spokojena byla necelá čtvrtina. Pouze 6 respondentů bylo spíše nespokojeno a 4 respondenti byli nespokojeni. Senioři uváděli následující připomínky: špatný přístup zdravotnického personálu k pacientovi (2 x), chybějící odbornost (3 x), péče neřeší zdraví pacienta komplexně a není důsledná, např. preventivní prohlídky jsou pouze na vyžádání (3 x), zanedbávání hygieny při pobytu v nemocnici (1 x). Graf 11 Spokojenost jihočeských seniorů s úrovní zdravotní péče (graf vlevo) Graf 12 Spokojenost dolnorakouských seniorů s úrovní zdravotní péče (graf vpravo) 3% 2%
15
2% 7%
24%
69% 93%
ano
spíše ano
spíše ne
ne
nevím
ano
spíše ano
spíše ne
ne
nevím
Zdroj: vlastní šetření
Otázka č. 11 Jste spokojen/a s dostupností zdravotní péče (vzdálenost k lékaři, bezbariérovost zdravotních zařízení, lékařská první pomoc)? JčK: n = 207 DR: n = 53, 7 neodpovědělo I v otázce dostupnosti zdravotní péče byli senioři v obou regionech spokojeni. Mezi respondenty z jižních Čech byla spokojenost o něco nižší, než tomu bylo v těch z Dolního
Rakouska. Spokojeno bylo 89 % jihočeských seniorů oproti 10 % nespokojených. Ti byli požádáni o komentář. Nejčastějším problémem z hlediska dostupnosti zdravotní péče byla velká vzdálenost ordinace lékaře (uvedeno 9 x), dále byl zmiňován problém bariérových vstupů ve zdravotnických zařízeních (uvedeno 4 x), málo flexibilní ordinační hodiny lékaře, dlouhé čekání před ordinací a nedostatečná návštěvní služba obvodního lékaře (uvedeno 5 x). Mezi rakouskými respondenty byli pouze tři nespokojené respondentky. Důvodem nespokojenosti s dostupností zdravotní péče byly fyzické bariéry ve městech, např. krátký čas pro přechod na přechodu pro chodce, který brání bezpečnému překonání ulice, problém přejet s podpůrným vozíčkem dlážděnou silnici nebo překonat schody. Graf 13 Spokojenost jihočeských seniorů s dostupností zdravotní péče (graf vlevo) Graf 14 Spokojenost dolnorakouských seniorů s dostupností zdravotní péče (graf vpravo) 4% 1% 8%
6%
22%
67% 92%
ano
spíše ano
spíše ne
ne
nevím
ano
spíše ano
spíše ne
16
ne
nevím
Zdroj: vlastní šetření
Otázka č. 12 Uvítal/a byste možnost využití domácí ošetřovatelské péče? JčK: n = 207 DR: n = 33, 27 neodpovědělo Tato otázka zjišťovala, jaký podíl respondentů využívá domácí ošetřovatelskou péči a zejména, zda by ti, kteří tuto péči nevyužívají, uvítali možnost jejího využití. V oblasti zdravotnictví jsou poskytovány seniorům tzv. ošetřovatelské služby, které jsou indikovány praktickým lékařem a jsou plně hrazena zdravotními pojišťovnami. Ošetřovatelská péče je zajišťována v domácím prostředí a je určena pacientům bez rozdílu věku, u kterých není nutná hospitalizace, ale jejich zdravotní stav vyžaduje pravidelnou kvalifikovanou péči. Otázka se vztahuje nejen k současnému zdravotnímu stavu seniora, ale i hypotetické situaci v budoucnosti, kdy by senior mohl tuto službu využívat. Respondentům bylo vysvětleno, co se skrývá pod pojmem domácí ošetřovatelské péče. Větší podíl jihočeských oproti dolnorakouským seniorům tuto službu využívá. Službu by uvítalo 32 % jihočeských
a dokonce 64 % dolnorakouských respondentů. Odpověď „ne“ tvoří u obou skupin cca jednu pětinu. Šetření poukázalo na nízkou informovanost o této službě. Graf 15 Hodnocení možnosti využívání domácí ošetřovatelské péče jihočeskými seniory (graf vlevo)
Graf 16 Hodnocení možnosti využívání domácí ošetřovatelské péče dolnorakouskými seniory (graf vpravo)
9% 22%
9%
32%
18% 64%
26% 20%
ano
ne
nevím
využívám ji
ano
ne
nevím
využívám ji
Zdroj: vlastní šetření
Otázka č. 13 Uvítal/a byste možnost využití volnočasových aktivit pro seniory (např. v klubech seniorů; turistika, trénování paměti, hraní her, cvičení apod.)? JčK: n = 207 DR: n = 42, 18 neodpovědělo V otázce volnočasových aktivit se odpovědi jihočeských a dolnorakouských respondentů liší nejvíce ze všech položených otázek v šetření. Graf 17 Hodnocení možnosti využívání volnočasových aktivit jihočeskými seniory (graf vlevo) Graf 18 Hodnocení možnosti využívání volnočasových aktivit dolnorakouskými seniory (graf vpravo)
17
7% 20%
27% 0%
13%
0% 73%
60%
ano
ne
nevím
využívám je
ano
ne
nevím
využívám je
Zdroj: vlastní šetření
Jedna pětina jihočeských a více než čtvrtina dolnorakouských respondentů již nějaké organizované volnočasové aktivity využívala. Celá zbývající část dolnorakouských seniorů, tj. 73 %, by aktivity uvítala. Nikdo neměl odmítavý postoj. Ukazuje se zde větší zájem o volnočasové aktivity ze strany této skupiny seniorů. Jihočeští senioři naopak většinou neměli o volnočasové aktivity zájem (uvedlo 60 % z nich). Pouze malé procento (7 %) respondentů by uvítalo možnost volnočasových aktivit. Někteří uváděli, že jsou samotářské povahy, že jsou raději sami, než by se účastnili skupinových aktivit. Lze předpokládat, že by se někteří potřebovali s nabídkou volnočasových aktivit blíže seznámit, aby si udělali názor, zda je chtějí či nechtějí využívat. Opět můžeme předpokládat, že k rozdílným odpovědím přispěl fakt, že většina jihočeských respondentů bydlí v domácím prostředí, kdežto dolnorakouští senioři bydlí v pobytovém zařízení. Respondenti měli uvést, o jaké konkrétní volnočasové aktivity by měli zájem. Většina dolnorakouských seniorů, která na otázku dopověděla, by přivítala různé hry (např. karetní) a turistické dny. K dalším upřednostňovaným aktivitám patří trénink paměti (6 respondentů) nebo cvičení a koncerty (3 respondenti). Nejvíce jihočeských respondentů by uvítalo večery pro seniory v podobě posezení při živé při hudbě, se zpěvem a případně i tancem (uvedlo 21 respondentů). Dalších 6 respondentů uvádělo posezení a popovídání s ostatními seniory. Dále by senioři přivítali: přednášky, např. o cestování, o historii, knihách nebo se zdravotní tématikou (14 resp.), trénování paměti (5 resp.), cvičení a rehabilitace (4 resp.), zájezdy a turistika (4 resp.), společenské hry (3 resp.), ruční práce (2 resp.) a dále zpívání, aktivizace s dětmi, divadelní představení a mše nebo duchovní podpora (každá aktivita 1 x).
Porovnání výsledků šetření
18
Senioři hodnotili kvalitu svého života převážně pozitivně nebo neutrálně. Lehce pesimističtější pohled na kvalitu života byl u jihočeských respondentů šetření. Žádný z dotázaných dolnorakouských seniorů nehodnotil kvalitu svého života jako špatnou nebo velmi špatnou, v případě jižních Čech takto odpovědělo 13 % respondentů.
Ukázala se velmi vysoká míra spokojenosti s poskytovanými sociálními službami1 jak mezi jihočeskými respondenty (99 % odpovědí), tak respondenty z Dolního Rakouska (100 % odpovědí).
V otázce, co by se mělo změnit na fungování sociálních služeb, se senioři z obou regionů shodují ve dvou názorech. Jedná se o zlevnění služeb (případně zvýšení příspěvku na péči) či obecně zlepšení způsobu financování sociálních služeb v případě Česka. A dále si přejí, aby jim bylo věnováno více času ze strany pečovatelek, zejména na popovídání.
Většina dotázaných seniorů v obou regionech nepostrádá pomoc v žádné oblasti života (u obou regionů to uvedlo přes 80 % dotázaných). Nicméně ti, kteří ji postrádají, hovořili zejména o chybějícím kontaktu s lidmi (rodinou, přáteli apod.). Dále si senioři stěžují na finanční otázku – malé důchody vs. vysoké ceny (především potravin a léků). Vícekrát se objevily stížnosti na bariérovost budov a veřejné hromadné dopravy.
Dolnorakouští respondenti by v případě potřeby celodenní péče výrazně preferovali pobytová zařízení nad domácí péčí (uvedlo 83 %), u jihočeských respondentů naopak mírně převažovala preference domácí prostředí, zejména s využitím sociálních služeb.
Šetření ukázalo vysokou míru spokojenosti s kvalitou i dostupností zdravotní péče. V Dolním Rakousku byli respondenti v těchto otázkách o něco spokojenější než v Jihočeském kraji. Zhoršená dostupnost zdravotnické péče byla často v obou regionech připisována existenci fyzických bariér (budovy zdravotnických zařízení, bariéry ve veřejném prostoru, ve veřejné dopravě).
Ukázal se rozdílný zájem o organizované volnočasové aktivity pro seniory. Zatímco dolnorakouští senioři měli o aktivity velký zájem (u 73 % odpovědí), mezi jihočeskými respondenty převažoval nezájem (60 % resp.).
1
Respondenti využívali nejčastěji jednu sociální službu, většinou se jednalo o služby firem Ledax a SeneCura.
19
3. Shrnutí poznatků získaných během výměnných stáží V rámci projektu byly uskutečněny celkem čtyři výměnné stáže – dvě u rakouského partnera SeneCura v Dolním Rakousku a dvě v Jihočeském kraji pořádané společností Ledax. Cílem stáží byla vzájemná výměna zkušeností. Na závěr každého pobytu byli jeho účastníci požádáni o vyplnění krátkého dotazníku na základě získaných zkušeností. Cílem dotazníku nebylo zjistit jen spokojenost s výměnnou stáží, ale také pohled na kvalitu života seniorů v dané zemi. Vyhodnocení dotazníků je uvedeno v této kapitole. Stáže se uskutečnily v následujících termínech a s následujícím počtem účastníků:
17. – 20. 5. 2011: 2 sociální pracovnice společnosti Ledax a 5 seniorů – uživatelů sociálních služeb společnosti Ledax
17. – 20. 10. 2011: 2 zaměstnankyně společnosti SeneCura a 5 seniorů – klientů společnosti SeneCura
14. – 17. 5. 2012: 6 sociálních pracovnic společnosti Ledax a 3 senioři – uživatelé sociálních služeb společnosti Ledax o.p.s.
24. – 26. 7. 2012: 2 zaměstnankyně společnosti SeneCura a 5 seniorů – klientů společnosti SeneCura 20
Obrázek 1: Fotografie z výměnných stáží
Zdroj: vlastní šetření
Vzhledem k tomu, že se někteří senioři/seniorky a některé zaměstnankyně účastnili hned dvou výměnných stáží, je celkový počet účastníků (v součtu za všechny stáže dohromady) následující:
7 zaměstnankyň společnosti Ledax
7 českých seniorů
3 zaměstnankyně společnosti SeneCura
9 rakouských seniorů
Všech 14 českých účastníků stáží a 12 rakouských se zapojilo do dotazníkového šetření. Vyhodnocení položených otázek je uvedeno níže. Vybrané otázky jsou členěny podle původu respondenta: Česko/Rakousko. Otázka č. 1: Kde se podle Vašeho názoru žije seniorům lépe? V Rakousku nebo v České republice? Zdůvodněte. n=26, (odpověděli všichni, 2 respondenti nezdůvodnily odpověď) Respondenti byli nejprve vyzváni, aby zhodnotili, kde se dle jejich názoru žije seniorům lépe. Naprostá většina dotázaných mínila, že lépe se žije seniorům v Rakousku. Pouze jeden senior z Česka a jeden z Rakouska uvedli Českou republiku. Graf 19 Struktura odpovědí na otázku „Kde se, podle Vašeho názoru, žije seniorům lépe?“
11%
8%
Česko Rakousko neodpověděli
81%
Zdroj: vlastní šetření
Respondenti byli dále vyzváni, aby svou odpověď zdůvodnili. Tři respondenti nedokázali odpovědět. Mezi nimi byli i dva senioři, kteří uvedli Česko. Následující souhrn tedy představuje odůvodnění výběru Rakouska jako země, kde se seniorům žije lépe. Pokud někdo uvedl více důvodů, byly započítány všechny z nich. Nejčastější uváděným důvodem pro výběr Rakouska byl vyšší standard péče o seniory oproti Česku (uvedlo 25 % respondentů, kteří vybrali Rakousko). Jak bylo zmiňováno, „Rakousko je o krok napřed oproti Česku, a to i v oblasti péče o seniory“. Nejčastěji si respondenti všímali problému existence mnohalůžkových pokojů v českých pobytových zařízeních. Další častou odpovědí byla lepší finanční podpora pro seniory v Rakousku, jak uvedlo 17 % respondentů. Více než pětina respondentů argumentovala vyšší životní úrovní, či lepší
21
úrovní politického, hospodářského nebo kulturního života v Rakousku. V otázce zdravotní péče respondenti kvitovali existenci „rodinných lékařů“ v Rakousku, kteří dobře znají zdravotní stav seniora. Graf 20 Souhrn zdůvodnění proč se žije lépe seniorům v Rakousku vyšší standard péče o seniory 4%
lepší finanční podpora seniorů
8% 25%
vyšší životní úroveň v Rakousku
8% lepší hospodářská a politická situace, vyšší úroveň kulturního života jsem tu doma
8%
hezčí prostředí 17%
8%
větší pořádek 9%
více lidskosti 13% lepší zdravotnická péče
22
Poznámka: celkem bylo započteno 26 odpovědí od 21 respondentů Zdroj: vlastní šetření
Otázka č. 2: Porovnejte prosím zařízení pro seniory v České republice/v Rakousku s Vaším domovem. n = 24, 2 respondenti neodpověděli (1 z Rakouska, 1 z Česka) A) Přednosti rakouských zařízení Z uvedené tabulky vyplývají zvolené přednosti rakouských zařízení. Nejčastěji byl uváděn vstřícný a empatický personál. Více respondentů dále uvedlo, že pro podání žádosti na umístění v domově je zde méně náročná administrace a celkově není nutná tak složitá administrace („papírování“). Tabulka 4: Souhrn uváděných předností rakouských pobytových zařízení pro seniory Přednost
Četnost
Vstřícní, empatičtí pracovníci
5
méně náročná administrativa, méně „papírování“
4
nová zařízení
2
nejmodernější technika
2
Přednost
Četnost
vyšší úroveň sociální a zdravotní péče o seniory
2
více personálu (pracovníci majíc více času na seniora)
2
jiná koncepce státu
2
velkoryse vybudovaná zařízení
2
otevřenost prostor (prosklené stěny)
2
volnočasové aktivity
2
víceúčelové místnosti, společné místnosti
2
čistota
2
kvalifikovanější péče/pracovníci
2
lepší vztah k uživatelům
1
systém jakosti a přehledný systém přidělování bytů
1
podpora rodiny
1
větší podpora státu
1
pečovatelské balíčky v domově s pečovatelskou službou
1
více času pro seniory
1
lepší komunikace se seniory
1
vzdělání pracovníků není pro jejich výběr rozhodující
1
lepší vybavení
1
barevně odlišená patra pro lepší orientaci seniorů
1
fitness centrum
1
komplexní péče o seniora
1
senioři s demencí nejsou izolováni
1
přechod z domova s pečovatelskou službou do domova pro seniory
1
balíčky služeb
1
lepší provádění administrace
1
vysoký standard péče
1
přítomnost dobrovolníků
1
možnost, že náklady převezme spolková země Dolní Rakousko
1
odborná kontrola prováděná spolkovou zemí Dolní Rakousko
1
rozmanitost nabídek na péči
1
nejlépe vybavený personál
1
spojení různých nabídek na péči
1
výborná strava
1
obecně velmi dobré
1
zcela rozdílné
1
velkolepé uspořádání domovů
1
23
Přednost
Četnost
estetické prostředí
1
jednolůžkové, dvoulůžkové pokoje
1
lepší správa zařízení
1
7 stupňů možné pohybové aktivity seniorů od samostatně se pohybujících až po trvale upoutané na lůžku v jednom sociálním zařízení
1
psychologická místnost ke zklidnění labilních nebo rozrušených seniorů
1
každý seniory si může i při pobytu v pobytovém zařízení vybrat svého lékaře z jakékoliv vzdálenosti či i nadále spolupracovat se svým rodinným lékařem
1
rakouští senioři jsou v pobytových zařízeních více vedeni k čistotě a k pěknému celkovému osobnímu vzhledu, k čemuž jistě přispívá i místní a všem dostupné kadeřnictví, manikúra a pedikúra
1
Zdroj: vlastní šetření
Zajímavá shrnutí některých českých respondentů:
„Domy pro seniory či domy s pečovatelskou služby jsou řešeny velkoryse, jsou prosvětlené sluncem, jsou zde velké prostory pro pohyb uživatelů, vysoká úroveň čistoty a hygieny, vstřícný, kvalifikovaný a milý personál. Nabízená strava je výborná, senioři mají možnost volit ze dvou druhů jídel. Bez omezení jsou přístupné nápoje, je tedy snadnější dodržovat pitný režim. Senioři jsou vedeni jak k aktivitě fyzické (fitness centrum), tak k aktivitě duševní (přednášky, kulturní programy, ruční práce – vyšívání, malování apod.). V neposlední řadě jsou organizovány výlety po okolí.“
„Otevřenost srdcí projevující se ve vztahu vedení a sociálního i zdravotního personálu k uživatelům, jejich samozřejmě úsměvy a pohlazení, spokojenost a klid vyzařující z tváří seniorů v kontaktu se svými pečovateli.“
Velmi mě oslovil „tanec v sedě“, kdy se terapeutka snažila vtáhnout do společných aktivit i seniory s velmi slabou koordinací pohybů a sníženými kognitivními schopnostmi. Dále mě zaujala místnost, kterou nazývají „mazlírna“, kde za pomoci světel a barev nenásilně tlumí nežádoucí emoce uživatelů. Místnost zároveň slouží k reminiscenční terapii, kde se si senior může pomocí různých materiálových povrchů a hmatu vybavit vzpomínky ze svého života a rozpomínat na své předchozí zážitky. Cílem se, aby seniory tato činnost aktivizovala a směřovala k obnově jejich paměti. Pracuje se se všemi smysly seniora.“
A) Přednosti českých zařízení
24
Zatímco přednosti rakouských pobytových zařízení dokázali vyjmenovat téměř všichni dotázaní, přednosti českých pobytových zařízení uvedlo pouze několik z nich. Souhrn odpovědí je uveden v následující tabulce. Je patrné, že nejvíce si respondenti cení snahy ze strany poskytovatelů a personálu zlepšovat péči. Nová zařízení jsou již svým vybavením srovnatelná s rakouskými. Tabulka 5: Souhrn uváděných předností českých pobytových zařízení pro seniory Přednost
Četnost
nová zařízení mají vynikající vybavení – odpovídají rakouským zařízením
6
oddělení (rozdělení) jednotlivých služeb, zejména domy s pečovatelskou službou a domovy pro seniory
1
usilování o zajištění dobrých možností péče
2
velká snaha provozovatele a personálu
2
váží si seniorů
2
empatičtí pracovníci
1
příjemná atmosféra v nových zařízeních
1
moderní vybavení zařízení
1
postupné zlepšování – inspirace ze zahraničí
1
finančně výhodné
1
financování městem příp. krajem
1
jsem tu doma
1
Zdroj: vlastní šetření
Otázka č. 3: Co by se mělo ve Vaší zemi změnit, aby se zde seniorům žilo lépe? S čím jste naopak spokojeni? n = 22, 4 respondenti neodpověděli A) Česká republika Z uvedené tabulky jednoznačně vyplývá, že v České republice je velká nespokojenost s legislativou v oblasti sociálních služeb. Financování a zákony týkající se sociálních služeb mají ještě potenciál pro zkvalitnění. Dle odpovědí, chybí nová legislativa, která by se více zabývala péčí o seniory a jejich spokojeností v pobytových zařízeních. Tabulka 6: Shrnutí nespokojených odpovědí se situací v Česku Nespokojenost s
Četnost
legislativa (vyžaduje se příliš „papírování“, které ubírá čas na práci s klientem)
7
financování sociálních služeb
4
25
Nespokojenost s
Četnost
zákon o sociálních službách
4
politická situace
4
výše důchodu / příspěvku na péči
2
málo domů s pečovatelskou sužbou
1
málo domovů pro seniory
1
chybí tzv. balíčky služeb
1
čeští senioři nevypadají tak spokojeně jako rakouští
1
Zdroj: vlastní šetření
Tabulka 7: Shrnutí spokojených odpovědí se situací v Česku Spokojenost s
Četnost
důchod
2
kvalitní pečovatelská služba v regionu
1
snaha o individuální péči o seniory v pobytových zařízeních soc. služeb
1
profesionalita
1
snaha pomoci příp. nalézt vhodnou pomoc
1
kvalita péče ze strany sociálních pracovníků
2
sociální pracovníci vykovávají svou práci s láskou a jako poslání
1
Zdroj: vlastní šetření
A) Rakousko Rakouští respondenti na otázku, co by se mělo v jejich zemi změnit a s čím jsou naopak spokojeni,
většinou
nedokázali
odpovědět.
Vyskytlo
se
pouze
několik
odpovědí
v nespokojenosti s výší důchodu, nabídkou volnočasových aktivit pro seniory, informovaností o možných formách bydlení apod. viz následující tabulka. Tabulka 8: Shrnutí nespokojených odpovědí se situací v Rakousku Nespokojenost s
Četnost
výše důchodu
1
malá nabídka volnočasových aktivit pro seniory
1
nabízené aktivity pro seniory by se měly lépe využívat
1
lepší a dřívější objasnění možností forem bydlení
1
formy bydlení pro osoby s nižším stupněm závislosti
1
moci sdělovat svá přání prostřednictvím ustanovení pacientů
1
Zdroj: vlastní šetření
26
V oblasti spokojenosti uvedl jeden respondent dobré vztahy mezi seniory v pobytových zařízeních.
Dále
se
vyskytovala
odpověď,
že
je
respondent
obecně
spokojen.
27
Otázka č. 4: Zhodnoťte, prosím, své zážitky z pobytu v Rakousku/v České republice - s čím jste byli spokojeni, s čím nikoli. Můžete připojit jakékoli Vaše další postřehy. n = 20, 6 rakouských respondentů neodpovědělo A) Hodnocení zkušeností ze stáží v Česku Žádný respondent nebyl nespokojen. Respondenti byli spokojeni s velmi dobrou organizací pobytu a pohostinností (uvedeno 6x). Jak uváděli respondenti, „průvodkyně“ se staraly o potřeby seniorů a měly dobrou znalost problematiky, nabídly mnoho zajímavých informací. Rozhovory s pracovníky jednotlivých domovů byly pro respondenty velmi poučné (uvedeno 6x). B) Hodnocení zkušeností ze stáží v Rakousku Čeští respondenti byli spokojeni především se vstřícností rakouských pracovníků (uvedeno 5x). Dále se vyskytly tyto odpovědi:
dobrá organizace (uvedeno 6x)
zajímavý program (uvedeno 4x)
předání zajímavých informací, zodpovídání dotazů, přítomnost pana ředitele Dobritzhofera během stáže (uvedeno 7x)
ubytování a jídlo (uvedeno 2x)
milé chování pracovníků a všech ostatních (uvedeno 3x)
Respondenti naopak nebyli spokojeni s tím, že se jim rakouský terapeut ve fitness centru nevěnoval tak dlouho, jak bylo přislíbeno (uvedeno 3x). Hlavní zjištění
81 % respondentů zastává názor, že seniorům se žije lépe v Rakousku – důvodem je vyšší standard péče o seniory (obecně) a lepší finanční podpora pro seniory v Rakousku
Jako hlavní přednost rakouských pobytových zařízení je vnímána vstřícnost a empatie personálu a méně náročná administrativa (méně „papírování“), u českých zařízení si respondenti cení také kvality práce personálu a snahy ze strany poskytovatelů a personálu zlepšovat péči
nové české domovy pro seniory jsou na podobné úrovni, jako rakouské domovy, starší domovy zaostávají
28
panuje velká nespokojenost s legislativou v oblasti sociálních služeb v České republice (vč. otázky financování), financování a zákony o sociálních službách mají ještě potenciál pro jejich zkvalitnění
rakouští respondenti vyjmenovali méně aspektů, ve kterých jsou nespokojeni – lze uvést např. přání rozšířit nabídku volnočasových aktivit
rakouští i čeští účastníci výměnných stáží byli spokojeni s kvalitou stáží po obsahové i organizační stránce a stáže hodnotili jako přínosné
29
4. Kvalita života seniorů v objektivním s demografickým stárnutím
pohledu
v souvislosti
Jihočeský kraj a spolková země Dolní Rakousko jsou sousedící evropské regiony Jihočeský kraj odpovídá úrovni NUTS III, zatímco spolková země Dolní Rakousko je regionem NUTS II, tedy o stupeň vyšší územní jednotkou. Tomu odpovídá odlišná populační velikost obou regionů. Dolní Rakousko je více než 2,5x lidnatější než Jihočeský kraj. V Jihočeském kraji žilo k 31. 12. 2010 celkem 638 706 obyvatel, v Dolním Rakousku pak 1 611 981 obyvatel. Značná část obou regionů má venkovský charakter, čemuž odpovídá poměrně nízká hustota zalidnění. V jižních Čechách připadá na 1 km2 64 obyvatel, v Dolním Rakousku činí hustota zalidnění o něco více, 84 obyvatel na 1 km2. Sledované regiony jsou provázány z pohledu historického vývoje. Řada tendencí ve vývoji obyvatelstva byla v regionech podobná. Období socialismu v bývalém Československu sice poznamenalo vývoj země, v posledních dvou desetiletích se však tendence ve vývoji obyvatelstva opět přibližují. Oba sledované regiony, Dolní Rakousko i Jihočeský kraj, čelí dnes již globálnímu fenoménu „demografického stárnutí“. Tento proces postihuje v současnosti všechny vyspělé země a stává se tak jednou z nejzávažnějších a nejdiskutovanějších společenských otázek. Příčinou demografického stárnutí je především pokles úrovně porodnosti, změny v úmrtnostních poměrech a prodlužování naděje dožití. Projevem demografického stárnutí je narůstající absolutní počet i podíl obyvatelstva ve vyšších věkových skupinách na mladším obyvatelstvu v dětském a produktivním věku. Tabulka 9: Zastoupení věkových skupin Jihočeského kraje a dolního Rakouska (31. 12. 2010) JčK
DR
0 - 14
92 715
240 171
15 - 64
446 990
1 068 335
99 001
301 266
638 706
1 609 772
0 - 14 (%)
14,5%
14,9%
15 - 64 (%)
70,0%
66,4%
65 a více (%)
15,5%
18,7%
100,0%
100,0%
106,8
125,4
65 a více Celkem
Celkem Index stáří (65+/0-14) Zdroj: ČSÚ, Statistik Austria
30
Kritériem pro označení určité populace jako staré či stárnoucí je podle OSN 7% (nebo vyšší) podíl obyvatel ve věku 65 let a starších. Toto kritérium splňují oba regiony s tím, že Jihočeský kraj má o něco mladší populaci. Senioři zde tvoří 15,5 % populace, zatímco v Dolním Rakousku tvoří 18,7 %. Index stáří, který vyjadřuje počet seniorů v populaci připadajících na 100 dětí do věku 14 let, vychází nepříznivě v obou regionech (106,8 u JčK, resp. 125,4 u DR). Seniorská část populace je početně větší než její dětská složka. Obdobně lze spočítat index stáří jako podíl seniorské populace k produktivní části obyvatelstva (např. 20 - 64 let). Hodnoty tohoto ukazatele pro jednotlivé evropské země jsou znázorněny v následujícím grafu v evropském srovnání. Česko má výrazně příznivější hodnoty oproti Rakousku, které již dosahuje téměř hodnoty 30 seniorů na 100 lidé v produktivním věku. Je to dáno zejména vyšším podílem produktivního obyvatelstva v Česku ve srovnání s Rakouskem
díky
početným
generacím
narozeným
po
druhé
světové
válce
a v sedmdesátých letech, které se nyní nacházejí v produktivním věku. Graf 21 Index stáří (počet obyvatel 65 + připadajících na 100 obyvatel 20-64 let) v evropských státech v roce 2010 a prognóza k roku 2060
31
Zdroj: Eurostat
Prognóza budoucího vývoje již jednoznačně ukazuje na trend demografického stárnutí a to ve všech zemích Evropské unie. Předpokládá se, že v roce 2060 bude ve většině zemí EU připadat na 100 lidí ve věku 20 až 64 let více než 50 lidí starších 65 let. Česká republika bude dosahovat téměř hodnoty 60, Rakousko bude hodnotu 60 dokonce překračovat a bude jednou ze zemí s nejstarší populací v Evropě. Podle dlouhodobých prognóz budoucího vývoje počtu a věkové struktury obyvatelstva bude podíl starších osob v populacích obou sledovaných regionů i nadále výrazně narůstat. V případě Jihočeského kraje již po roce 2010 začínají do věkové skupiny 65 a více let vstupovat početné generace narozené po druhé světové válce. Další dynamický nárůst seniorské populace bude probíhat, až do seniorského věku začnou vstupovat silné ročníky narozené v sedmdesátých letech minulého století. V případě Dolního Rakouska nastane stejný efekt u generace současných čtyřicátníků, kteří jsou nejpočetnější skupinou. Prognózy pro Jihočeský kraj počítají s postupným úbytkem počtu obyvatel (přibližně od roku 2030) tak, jak bude populace stárnout a bude se rodit méně dětí. Dolní Rakousko bude i po roce 2030 populačně růst. Prognózy totiž i přes ztráty obyvatel přirozenou měnou počítají s dostatečnou imigrací do regionu. 32
Sociální služby Demografické stárnutí činí seniorskou problematiku, vč. sledování kvality života seniorské populace,
velmi
důležitým
tématem
zejména
pro
možnost
efektivního
plánování
do budoucích let. Růst podílu seniorů bude provázen především poklesem podílu obyvatelstva v produktivním věku. Podstatný se přitom stane především nárůst podílu lidí ve věku nad 70 let, resp. 80 let, což muže mít mnoho důležitých důsledku pro společnost. Zlepšování zdravotního stavu seniorů totiž bude provázeno posunem výskytu chronických nemocí do vyššího věku a zvyšování počtu nejstarších osob tak nutně povede ke zvyšování nákladů na sociální a zdravotní péci i požadavků kladených na péči rodinnou. Pokles plodnosti spolu s rozpadem tradičních rodin a větší prostorovou mobilitou totiž bude mít za následek mimo jiné zužování souboru možných pečovatelů. Budoucí senioři se přitom budou od svých předchůdců lišit nejen početním zastoupením, ale také budou stále vzdělanější a budou mít vyšší nároky na životní úroveň, rozsah služeb apod.2 V rámci obou zde srovnávaných studií se dotazovaní odborníci na seniorskou problematiku shodli na základní strategii, a to podporovat podmínky pro co nejdelší setrvání seniorů v domácím prostředí jak v Jihočeském kraji, tak v Dolním Rakousku. 2
Svobodová, K.: Demografické stárnutí a životní podmínky seniorů v České republice.
Současná nabídka sociálních služeb pro seniory je v obou regionech široká. S výjimkou sociálních služeb a sociální pomoci, která je jasně určena např. cílovým skupinám dětí a mladistvým, mohou senioři tvořit cílovou skupinu téměř všech druhů sociální pomoci a sociálních služeb v Dolním Rakousku. Stejně tak v rámci Jihočeského kraje jsou senioři cílovou skupinou převážné většiny z dostupných sociálních služeb. Srovnání nabídky sociálních služeb obou regionů je obtížné vzhledem k odlišné podobě a struktuře některých služeb. Je možné porovnat např. kapacitu pobytových zařízení, viz dále. Porovnat lze příspěvek na péči v obou regionech. Dolnorakouský zemský příspěvek na péči je členěn do sedmi stupňů a činí v nejnižším stupni 154,20 EUR měsíčně a v nejvyšším stupni 1 655,80 EUR měsíčně. Obě hodnoty jsou výrazně vyšší, než je tomu u českého příspěvku na péči. Jeho výše je stupňována ve čtyřech stupních závislosti od 800 Kč/měsíc do 12 000 Kč/měsíc. V Dolním Rakousku pobíralo příspěvek na péči v roce 2010 více než 12 622 tis. obyvatel (dalších více než 72,5 tis. Dolnorakušanů získává spolkový příspěvek na péči). V Jihočeském kraji pobíralo příspěvek na péči 13 459 lidí (rok 2009). Konkrétní návrhy na zlepšení v oblasti sociálních služeb jsou uvedeny v obou srovnávaných studiích.
Zdravotnické služby 33 Zvyšující se zastoupení seniorské populace je umožněno rostoucí nadějí dožití. Její hodnoty se odvíjejí jednak od životního stylu v nejširším slova smyslu, ale také od kvality zdravotnické péče. Ve vyspělých zemích západní Evropy dosahují v současnosti stále vyšších hodnot oproti bývalým socialistickým zemím. Při narození činí naděje dožití (neboli střední délka života) v Dolním Rakousku 77,6 let u mužů a 83,0 let u žen. V Jihočeském kraji mají muži o téměř 3 roky nižší naději dožití oproti dolnorakouským mužům (74,8 let) a stejně tak ženy mají o 2,5 roku nižší naději dožití oproti Dolnorakušankám (80,4 let). V obou regionech mají nejvyšší podíl na úmrtích civilizační choroby. Nejčastější příčinou úmrtí jsou v obou regionech nemoci oběhové soustav, přitom v Jihočeském kraji tvoří tato příčina vyšší podíl na všech úmrtích (54 % u žen a 45 % u mužů v JčK, 47 %u žen a 38 % u mužů DR). V tomto ohledu se zřejmě projevuje lepší dostupnost příslušné zdravotní péče v Dolním Rakousku. Druhou dominující příčinou jsou novotvary. I zde dosahuje Jihočeský kraj vyšších hodnot. Jedná se o příčinu úmrtí 24 % žen a 31 % u mužů zemřelých v Jihočeském kraji v roce 2010 a 23 % žen a 28 % u mužů zemřelých v Dolním Rakousku v roce 2010.
Vedle naděje dožití je důležitým ukazatelem očekávaná délka zdravého života. Dostupná data (rok 2006) ukazují delší předpokládanou délku života bez zdravotního postižení u Čechů než u Rakušanů. Do budoucna bude velmi důležité, aby zvyšující se kvalita zdravotnické péče umožnila nejen vyšší dožití, ale také prodlužovala také zdravý život. Zdravotnické služby by se také měly vyvíjet směrem k umožnění seniorům setrvat v domácím prostředí co nejdéle. Zároveň by se měla rozvíjet komplexní péče o seniora (geriatrická péče). Graf 22 Naděje dožití a očekávaná délka zdravého života v evropských státech v roce 2006
34
Zdroj: Eurostat
Dostupnost zdravotnické péče je v obou sledovaných regionech srovnatelná (data pro rok 2010). Zdravotnická péče je v Dolním Rakousku zajišťována ve 43 nemocnicích, v Jihočeském kraji funguje 9 nemocnic. V Jihočeském kraji připadá na 1 000 obyvatel 6,9 lůžek, v Dolním Rakousku je to 5,02 lůžek. Na jednoho lékaře v Jihočeském kraji připadá 249 obyvatel a na jednoho lékaře v Dolním Rakousku připadá 239 obyvatel. Konkrétní návrhy na zlepšení v oblasti zdravotnických služeb jsou uvedeny v obou srovnávaných studiích.
35
Bydlení + stravování Strategické je umožnit seniorům setrvat co nejdéle v svém domácím prostředí. Senioři v Jihočeském kraji o něco více lpí na možnosti zůstat v domácím prostředí, i když budou vyžadovat celodenní péči. Obecně se dá konstatovat, že kapacity domovů pro seniory jsou v Jihočeském kraji i Dolním Rakousku dostačující. Nabídka služeb pobytových zařízení je v Dolním Rakousku širší (jsou nabízeny různé balíčky služeb). V roce 2010 fungovalo v Dolním Rakousku 48 zemských pobytových zařízení nabízejících místa pro osoby vyžadující stálou péči. Kapacita těchto zařízení činila v roce 2010 celkem 5 643 lůžek. Soukromých pobytových zařízení bylo v Dolním Rakousku 68 s kapacitou 5 745 lůžek. Tato zařízení nabízejí různé „stupně“ služeb (od těch, které odpovídají přibližně domu s pečovatelskou službou až po ty odpovídající domovu pro seniory v Česku). V Jihočeském kraji existuje 38 domovů pro seniory s kapacitou 3 022 lůžek. Přepočteno připadá na 1 lůžko v Jihočeském kraji 211 obyvatel, v Dolním Rakousku je to 142 obyvatel. Konkrétní návrhy na zlepšení v oblasti bydlení a stravování jsou uvedeny v obou srovnávaných studiích.
Trávení volného času Senioři chtějí trávit aktivní stáří, být v kontaktu se svými vrstevníky. Mělo by jim být proto umožněno plnohodnotné naplnění času (vč. kontaktu s lidmi) prostřednictvím nabídky různých volnočasových aktivit. Zejména senioři v Dolním Rakousku si přejí rozšiřovat nabídku volnočasových aktivit. U jihočeských seniorů je vhodné rozšiřovat informovanost o možnostech trávení volného času. Konkrétní návrhy na zlepšení v oblasti trávení volného času jsou uvedeny v obou srovnávaných studiích.
36
Seznam Tabulek Tabulka 1: Struktura respondentů dle věkových skupin ......................................................... 6 Tabulka 2: Odpovědi jihočeských respondentů na otázku „Co by se mělo změnit na fungování sociálních služeb“ ................................................................................................10 Tabulka 3: Odpovědi dolnorakouských respondentů na otázku „Co by se mělo změnit na fungování sociálních služeb“ ................................................................................................11 Tabulka 4: Souhrn uváděných předností rakouských pobytových zařízení pro seniory .........22 Tabulka 5: Souhrn uváděných předností českých pobytových zařízení pro seniory ..............25 Tabulka 6: Shrnutí nespokojených odpovědí se situací v Česku ..........................................25 Tabulka 7: Shrnutí spokojených odpovědí se situací v Česku ..............................................26 Tabulka 8: Shrnutí nespokojených odpovědí se situací v Rakousku .....................................26 Tabulka 9: Zastoupení věkových skupin Jihočeského kraje a dolního Rakouska (31. 12. 2010) ....................................................................................................................................30
Seznam grafů Graf 1 Struktura odpovědí na otázku „Jak hodnotíte kvalitu svého života“ – Jihočeský kraj ... 7 Graf 2 Struktura odpovědí na otázku „Jak hodnotíte kvalitu svého života“ – Dolní Rakousko 7 Graf 3 Počet sociálních služeb, které využívají respondenti z Jihočeského kraje (graf vlevo) 8 Graf 4 Počet sociálních služeb, které využívají respondenti z Dolního Rakouska (graf vpravo) .............................................................................................................................................. 8 Graf 5 Spokojenost s kvalitou sociálních služeb, které využívají respondenti z Jihočeského kraje (graf vlevo).................................................................................................................... 9 Graf 6 Spokojenost s kvalitou sociálních služeb, které využívají respondenti z Dolního Rakouska (graf vpravo) ......................................................................................................... 9 Graf 7 Odpovědi jihočeských respondentů na otázku „Postrádáte pomoc v nějaké oblasti života?“ (graf vlevo) ..............................................................................................................12 Graf 8 Odpovědi dolnorakouských respondentů na otázku „Postrádáte pomoc v nějaké oblasti života?“ (graf vpravo) ................................................................................................12 Graf 9 Preference jihočeských seniorů ohledně bydlení v případě potřeby celodenní péče ..14 Graf 10 Preference dolnorakouských seniorů ohledně bydlení v případě potřeby celodenní péče .....................................................................................................................................14 Graf 11 Spokojenost jihočeských seniorů s úrovní zdravotní péče (graf vlevo) .....................15 Graf 12 Spokojenost dolnorakouských seniorů s úrovní zdravotní péče (graf vpravo) ..........15 Graf 13 Spokojenost jihočeských seniorů s dostupností zdravotní péče (graf vlevo) ............16 Graf 14 Spokojenost dolnorakouských seniorů s dostupností zdravotní péče (graf vpravo)..16 Graf 15 Hodnocení možnosti využívání domácí ošetřovatelské péče jihočeskými seniory (graf vlevo) ...........................................................................................................................17 Graf 16 Hodnocení možnosti využívání domácí ošetřovatelské péče dolnorakouskými seniory (graf vpravo) ............................................................................................................17 Graf 17 Hodnocení možnosti využívání volnočasových aktivit jihočeskými seniory (graf vlevo) .............................................................................................................................................17
37
Graf 18 Hodnocení možnosti využívání volnočasových aktivit dolnorakouskými seniory (graf vpravo) .................................................................................................................................17 Graf 19 Struktura odpovědí na otázku „Kde se, podle Vašeho názoru, žije seniorům lépe?“ 21 Graf 20 Souhrn zdůvodnění proč se žije lépe seniorům v Rakousku ....................................22 Graf 21 Index stáří (počet obyvatel 65 + připadajících na 100 obyvatel 20-64 let) v evropských státech v roce 2010 a prognóza k roku 2060 ..................................................31 Graf 22 Naděje dožiti a očekávaná délka zdravého života v evropských státech v roce 2006 .............................................................................................................................................34
Seznam obrázků Obrázek 1: Fotografie z výměnných stáží .............................................................................20
Použité zkratky: ČR – Česká republika ČSÚ - Český statistický úřad DR – Dolní Rakousko JčK – Jihočeský kraj
38
5. Použité zdroje Amt der NÖ Landesregierung: Sozialbericht 2011 [http://www.noe.gv.at/GesellschaftSoziales/Sozialhilfe/Sozialberichte.wai.html] Amt der NÖ Landesregierung: Statistische Handbuch des Landes Niederösterreich, 35. Jahrgang 2011 [http://www.noe.gv.at/Land-Zukunft/ZahlenFakten/Aktuelles/handbuch11.wai.html] Český statistický úřad (2011): Statistická ročenka Jihočeského [http://czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajp/311011-11-xc, cit. 2012-06-26].
kraje
2011
Český statistický úřad (2010): Projekce obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku 2065. [http://czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/4021-10, cit. 2012-06-23]. Český statistický úřad (2003): Statistický portrét stárnoucího obyvatelstva. [http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/statisticky_portret_starnouciho_obyvatelstva_tz031222, cit. 2012-06-24]. DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Karolinum, 1993. 374 s. ISBN 978-80-246-0139-7. Ledax o.p.s. (2012): Kvalita života seniorů v Dolním Rakousku. Ledax o.p.s. (2012): Kvalita života seniorů v Jihočeském kraji.
Ledax o.p.s. (2009): Studie terénních a pobytových sociálních služeb pro seniory na území Jihočeského kraje. Ledax o.p.s. (2009): Studie terénních a pobytových sociálních služeb pro seniory na území Dolního Rakouska NÖ
Landesakademie:
Altwerden
in
Niederösterreich
http://www.noe-
lak.at/fileadmin/Benutzerdateien/bilder/projekte/altersalmanach_2011_01.pdf Statistik Austria: Handbuch der österreichischen Sozialversicherung 2012 [http://www.statistik.at/web_de/klassifikationen/regionale_gliederungen/stadt_land/index.html ] Statistik Austria: Statistisches Jahrbuch [http://www.statistik.at/web_de/services/stat_jahrbuch/index.html]
Österreichs
2012
Svobodová, K.: Demografické stárnutí a životní podmínky seniorů v České republice. Příspěvek z Demografické konference České demografické společnosti [http://praha.vupsv.cz/Fulltext/Do_1574.pdf] Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky (2011): Zdravotnická ročenka Jihočeského kraje 2010. ISBN 978-80-7280-952-3. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (2009): Poskytování sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Závěrečná zpráva o řešení projektu Analýza a prognóza potřeb poskytování sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením. [http://www.mpsv.cz/files/clanky/9141/Analyza_potreb_socialnich_sluzeb_pro_seniory_a_ZP. pdf, cit. 2012-06-20]. Další zdroje dat a informací: www.czso.cz http://www.kraj-jihocesky.cz/ www.mpsv.cz http://iregistr.mpsv.cz/ http://epp.eurostat.ec.europa.eu/
6. Přílohy Příloha č. 1: Dotazník pro účastníky výměnných stáží (verze pro české účastníky)
39
Vážení, chtěli bychom Vás požádat o vyplnění několika otázek pro projekt Sociální integrace bez hranic, v rámci kterého jste se zúčastnili pobytu v Rakousku. Vycházejte, prosím, ze svých zážitků, které jste během pobytu načerpali. Děkujeme.
1. Kde se, podle Vašeho názoru, žije seniorům lépe? (vybranou možnost zakroužkujte) a) v Česku b) v Rakousku Zdůvodněte:…………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………...……………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… 40 2. Porovnejte, prosím, zařízení pro seniory v Čechách s Vaším domovem: -
přednosti rakouských zařízení jsou:…………………………………………………..
………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………
-
přednosti českých zařízení jsou:………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………….
3. Co by se mělo ve Vaší zemi změnit, aby se zde seniorům žilo lépe? S čím jste naopak spokojeni? ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………
4. Zhodnoťte, prosím, své zážitky z pobytu v Rakousku - s čím jste byli spokojeni, s čím nikoli. Můžete připojit jakékoli Vaše další postřehy. ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………...……………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… Děkujeme za Váš čas. Ledax o.p.s.
41
