Kvalita života seniorů v Jihočeském kraji

Kvalita života seniorů v Jihočeském kraji

Zadavatel:

Zpracovatel:

Ledax o.p.s.

IVRO, v.o.s. Kollárova 731/21

Riegrova 51 370 01 České Budějovice

397 01 Písek

IČ: 28068955

IČ: 26031035

Studie byla vytvořena v rámci projektu „Sociální integrace bez hranic“spolufinancovaného prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Programu „Evropská územní spolupráce Rakousko-Česká republika 2007 2013“ říjen 2011 – červen 2012

Obsah 1.

Úvod............................................................................................................................... 3

2.

Demografická charakteristika seniorské populace Jihočeského kraje ............................. 4

2.1.

Charakteristika cílové skupiny ..................................................................................... 4

2.2.

Základní geografická a demografická charakteristika zájmového území ..................... 5

2.3.

Demografická charakteristika seniorské populace Jihočeského kraje ......................... 6

2.4.

Demografické stárnutí populace a prognóza populačního vývoje ...............................10

3.

Nabídka sociálních služeb v Jihočeském kraji ...............................................................21

3.1.

Charakteristika vybraných sociálních služeb pro seniory ...........................................24

3.2.

Přehled nabídky sociálních služeb v Jihočeském kraji ...............................................29

4.

Nabídka zdravotnické péče v Jihočeském kraji .............................................................54

5.

Subjektivní vnímání kvality života – názory seniorů na vybrané otázky .........................58

6.

Návrhy pro zvýšení kvality života seniorů ......................................................................96

7.

Závěr ...........................................................................................................................101

8.

Použité zdroje .............................................................................................................104

9.

Přílohy .........................................................................................................................106

1. Úvod Studie „Kvalita života seniorů v Jihočeském kraji“ byla vytvořena v rámci projektu „Sociální integrace bez hranic“ realizovaného společností Ledax o.p.s. a rakouským partnerem SeneCura Sozialzentrum Krems Pflegeheimbetriebs gmbH. Projekt je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Programu „Evropská územní spolupráce Rakousko-Česká republika 2007 - 2013“. Kvalita života byla srovnávána z hlediska sociálního a zdravotního v několika hlavních aspektech: bydlení; stravování; využití volného času a nabídky sociální a zdravotnické péče. Výstupem této studie jsou konkrétní návrhy pro práci s cílovou skupinou seniorů v Jihočeském kraji. Cílem vytvoření těchto doporučení je konkrétní dopad na sociální integraci seniorů pobírajících terénní či pobytové služby v jižních Čechách i Dolním Rakousku a na zvyšování kvalifikace pracovníků v sociální oblasti, kteří přímo svou činností k sociální integraci a prevenci sociálních rizik přispívají. Paralelně byla zpracována studie „Kvalita života seniorů v Dolním Rakousku“. Vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů projektu „Sociální integrace bez hranic“ bylo zmapování a srovnání situaci v životě seniorů na české a rakouské straně hranice, tj. v regionech Jižní Čechy a Dolní Rakousko, byla dále vytvořena společná srovnávací studie na téma kvality života seniorů.

Metodika Základním zdrojem informací pro studii bylo kvalitativní šetření mezi seniory, ale také mezi ostatními relevantními skupinami - zástupci veřejné správy, zástupci poskytovatelů sociálních služeb, sociálními pracovníky a dalšími odborníky na seniorskou problematiku. Hlavní metodou šetření se staly nestandardizované rozhovory s vybranými zástupci dotazovaných skupin. Více informací o použitých metodách je uvedeno v příslušných kapitolách 6 a 7. Úvodní kapitoly vycházejí ze studia statistických dat a odborných publikací.

2. Demografická charakteristika seniorské populace Jihočeského kraje Kdo jsou staří lidé, co je to stárnutí populace a jak k němu dochází? Odpovědět na tyto otázky se pokusíme v následujícím textu. Zaměříme se přitom na charakteristiku seniorské populace Jihočeského kraje a popis demografického stárnutí tohoto regionu.

2.1.

Charakteristika cílové skupiny

Všechny společnosti jsou nějakým způsobem diferencovány a rozvrstveny. Jedním z diferencujících činitelů je nesporně i věk. Původně neutrální biologický znak, věk, nabývá v sociálním kontextu sociální význam, který určuje, jakým způsobem jsou jedinci vnímáni a jaké se od nich očekává chování. Věk je připsaným statusem – všechny společnosti totiž zahrnují své členy do různě vymezovaných věkových kategorií, které pak svazují s určitými sociálními normami (Rabušic 1995: 142). Stáří historicky bylo – a je tomu i nadále – významnou a vydělovanou fází životního cyklu v každé společnosti. Typická definice stáří vychází z toho, že starým se člověk stává po dovršení určitého věku, který se většinou pohybuje v rozmezí 60 až 65 let. Rituálem, jenž přechod do této fáze životní dráhy jasně vymezuje, je odchod do důchodu. Stanovením určitého věku, v němž jedinec přestává být angažován v pracovním procesu a začíná pobírat starobní důchod, se ustanovila jasná sociální definice stáří. Tento akt vytvořil zvláštní sociální kategorii, kategorii starých osob, definovaných jako závislá skupina, jejíž členové by již neměli pracovat, ale naopak potřebují ekonomickou a společenskou asistenci, kterou mají poskytovat mladší členové společnosti (Rabušic 1995: 143). Pojem starý člověk neboli „senior“ není v české legislativě exaktně definován. Obecně je však za seniora považována osoba starší 65 let. Vnímání hranice stáří je také otázkou subjektivního vnímání každého člověka. Nicméně pro účely této studie bylo vhodné použít pro vymezení seniorské populace věkovou hranici. Seniorská populace je v této studii chápána jako populace starší 65 let (65 +). Senioři jsou dnes velmi diferencovanou skupinou. Podle členění cílových skupin příjemců sociálních služeb v ČR je odlišen „mladší senior“, tj. osoba ve věku 65 - 80 let, a „starší senior“ jako osoba starší 80 let. Rozlišit seniory můžeme podle řady faktorů (nejen věku) – odlišujícími faktory jsou zdraví, rodinné vztahy, inteligence, životní styl, vzdělání, etnický původ, socioekonomický status – to vše znemožňuje definovat „normálního starého člověka“. Tím má být řečeno, že se již nadále nemůžeme opírat o stereotypy o starých lidech. Senioři blízké budoucnosti (kolem roku 2015) budou skupinou velmi heterogenní, kdy vedle sebe budou žít na jedné straně senioři narození v období 1930 – 1945, jimž bude mezi 70 až

85 lety, a vedle nich senioři narození v období 1950 – 1955, tedy tzv. „mladí staří”. A jelikož podle základní premisy sociologie věku platí, že díky rozdílným historickým podmínkám, jež jsou dány rozdílnými politickými, ekonomickými a sociálními strukturami, různé věkové generace (sociálně) stárnou různým způsobem, je zřejmé, že v dynamicky se měnících moderních společnostech musí být zákonitě jednotlivé generace seniorů od sebe poměrně značně odlišné. Např. generace 1950–1955 je již dnes skupinou nebývale vzdělanou, velmi aktivní, zvyklou na individuální nezávislost, bude navíc první generací seniorů, která bude ve velké míře počítačově gramotná, což ve světě po roce 2015 nebude nedůležitý prvek (Rabušic 2002).

2.2. Základní geografická a demografická charakteristika zájmového území Zájmové území této studie tvoří území Jihočeského kraje. V jihočeském kraji žije 638 706 obyvatel a v tomto ohledu mu mezi kraji náleží sedmá příčka v lidnatosti (k 31. 12. 2010). Svou rozlohou zaujímá kraj 12,8 % z rozlohy celé České republiky. Obrázek 1: Administrativní členění Jihočeského kraje

Zdroj: Statistická ročenka Jihočeského kraje 2010 Podstatnou část hranice kraje tvoří státní hranice s Rakouskem a Spolkovou republikou Německo,

dále

sousedí

s

kraji

Plzeňským,

Středočeským,

krajem

Vysočina

a Jihomoravským krajem. Jihočeský kraj je rozdělen do 17 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 37 správních obvodů obcí s pověřeným úřadem. Jihočeský kraj je krajem s nejmenší hustotou zalidnění z celé České republiky. Koncem roku 2010 v kraji žilo více než 638,7 tis. obyvatel, tedy 64 obyvatel na 1 km2. Z jeho sedmi okresů má největší hustotu obyvatelstva okres České Budějovice, kde žije téměř 30 % obyvatel kraje. Je to dáno především soustředěním do samotného města České Budějovice, v němž bydlí 94,8 tis. osob. Dalšími velkými městy jsou Tábor (35,3 tis. obyvatel), Písek (29,9 tis. obyvatel), Strakonice (23,0 tis. obyvatel) a Jindřichův Hradec (22,4 tis. obyvatel). V těchto pěti městech žije téměř třetina Jihočechů. Naproti tomu nejmenší obce do 200 obyvatel představují 37,7 % z celkového počtu obcí, ale žije v nich pouze 4,1 % celkového počtu obyvatel kraje. Celkem je v kraji 623 samosprávných obcí (53 z nich má statut města) s téměř 2 tisíci částmi obcí. Podíl městského obyvatelstva dosáhl k 31. 12. 2010 celkem 64,3 %. Věková struktura obyvatel kraje je obdobná jako v celá České republice; průměrný věk v kraji i ČR je 40,9 roku (ČSÚ 2010). Situace v oblasti ekonomiky kraje je příznivá. Z hlediska hrubého domácího produktu v přepočtu na obyvatele (16 351 Kč, ve standardu kupní síly) zaujímá pátou příčku po Praze, Jihomoravském, Středočeském a Plzeňském kraji, se kterým dosahuje podobných hodnot. Míra registrované nezaměstnanosti dosahovala koncem prosince 2010 hodnoty 8,50 % a zařadila v mezikrajovém porovnání Jihočeský kraj na pátou nejnižší příčku po Hlavním městě Praze, Středočeském, Plzeňském a Královéhradeckém kraji. Výhodou kraje, a to ne jen v ekonomickém pohledu, je jeho příhraniční poloha v sousedství vyspělých evropských regionů: rakouských spolkových zemí Horní Rakousko a Dolní Rakousko a německou spolkovou zemí Bavorsko. Tato geografická poloha poskytuje možnosti efektivní přeshraniční spolupráce (ČSÚ 2010).

2.3. Demografická Jihočeského kraje

charakteristika

seniorské

populace

Základní rozdělení seniorské populace podle pohlaví a věku znázorňuje následující věková pyramida. Pyramida se od široké základny, kterou tvoří senioři ve věku 65 let, postupně zužuje vlivem úmrtnosti až k minimálním počtům osob ve věkových kategoriích nad 93 let. Věková struktura není pravidelná, ale je narušena někdejšími výkyvy v porodnosti. V případě seniorské populace se jedná o nižší počty osob v generacích narozených během 1. světové války a ve 30. letech 20. století. Tyto nepravidelnosti ve věkové struktuře se v minulosti, tj. v mladších věkových skupinách, jevily jako výraznější, postupem času se vlivem vyšší úmrtnosti ve starších věkových kategoriích poněkud stírají, přesto však jsou i po několika

desítkách let stále patrné. Dále je na pyramidě patrná převaha žen v každé seniorské generaci, která je dána tzv. „nadúmrtností“ mužů v porovnání s ženami. Graf 1 Věková struktura seniorů v Jihočeském kraji k 31. 12. 2011 100+ 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 5000

4000

3000

2000

1000

0 ženy

1000

2000

3000

4000

5000

muži

Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování S uvedeným souvisí střední délka života, která se postupně zvyšuje, stále je ale významně vyšší u žen oproti mužům. Ženy ve věku 65 let mají naději dožití 18,5 roku, zatímco stejně staří muži pouze 15,3 roku. V důsledku toho mnoho žen žije ve stáří osamoceně. Muži senioři tvoří 12,9 % mužů žijících v Jihočeském kraji, zatímco ženy seniorky celých 18 % ženské populace. Proto je také index stáří (počet lidí starších 65 let připadajících na 100 obyvatel ve věku 0 – 14 let) výrazně méně příznivý v případě ženské populace, 128,8 let vs. 85,7 u mužů. V populaci Jihočešek tedy převládají ženy seniorky nad dívkami mladšími 15 let. U mužů naopak stále převládá dětská složka nad seniorskou. Postupně se zvyšuje průměrný věk obyvatelstva, v roce 2010 činil průměrný věk muže 39,6 let a ženy 42,2 let.

Tabulka 1: Vybrané demografické ukazatele Jihočeské populace muž i 2008

2009

ženy 2010

2008

2009

2010

0 - 14

46 859

46 949

47 396

44 502

44 719

45 319

15 - 64

228 730

228 117

226 849

221 989

221 164

220 141

38 278

39 477

40 635

55 970

57 217

58 366

313 867

314 543

314 880

322 461

323 100

323 826

0 - 14 (%)

14,9%

14,9%

15,1%

13,8%

13,8%

14,0%

15 - 64 (%)

72,9%

72,5%

72,0%

68,8%

68,5%

68,0%

65 a více (%)

12,2%

12,6%

12,9%

17,4%

17,7%

18,0%

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

Průměrný věk

39,1

39,3

39,6

41,8

42,0

42,2

Index stáří (65+ / 0 - 14)

81,7

84,1

85,7

125,8

127,9

128,8

Naděje dožití při narození (dvouleté období)

74,30

74,51

74,82

80,00

80,10

80,44

Naděje dožití ve věku 45 let (dvouleté období)

31,25

31,30

31,47

35,95

36,11

36,42

Naděje dožití ve věku 65 let (dvouleté období)

15,26

15,24

15,32

18,10

18,29

18,51

65 a více Celkem

celkem

Zdroj: ČSÚ (2010), upraveno Zastoupení seniorů v jednotlivých obcích se liší, jak ukazuje nesledující kartogram. Nižší podíl seniorů najdeme v příhraničním území kraje v oblasti Šumavy. Nejstarší obyvatelstvo mají menší obce ležící na hranici jednotlivých ORP, tedy v určité „vnitřní periferii“ kraje. Jedná se o obce, které nejsou atraktivní z hlediska bydlení pro mladé lidi a ti z nich odcházejí za pracovními příležitostmi. K dispozici jsou data o střední délce života (naději dožití) obyvatel jednotlivých okresů Jihočeského kraje. Střední délka života při narození vyjadřuje počet let, kterých se průměrně dožije novorozenec za předpokladu zachování úmrtnostní situace z období jejího výpočtu (obdobně pak ve věku 45, resp. 65 let). O něco vyšší je naděje dožití v okresech velkých měst, naopak nižší hodnoty jsou u venkovských okresů (zejména Č. Krumlov). Rozdíly jsou zřejmě závislé na dostupnosti zdravotní péče.

Obrázek 2: Podíl obyvatel ve věku 65 let a více v obcích Jihočeského kraje (31. 3. 2001)

Zdroj: ČSÚ

Tabulka 2: Naděje dožití podle okresů Jihočeského kraje v roce 2010 M už i při narození Jihočeský kraj

Ženy

ve věku 45 ve věku 65 let let

při narození

ve věku 45 ve věku 65 let let

74,47

31,24

15,18

80,16

36,13

18,21

České Budějovice

75,11

31,75

15,34

79,86

35,97

18,10

Český Krumlov

73,21

29,69

14,15

79,46

35,51

17,87

Jindřichův Hradec

74,64

31,37

15,35

80,50

36,38

18,37

Písek

74,34

31,33

15,42

80,60

36,58

18,48

Prachatice

73,00

30,18

14,52

79,83

35,64

18,00

Strakonice

74,05

30,79

14,98

79,59

35,72

17,72

Tábor

74,94

31,84

15,53

80,80

36,56

18,46

Zdroj: ČSÚ (2010)

S ukazatelem naděje dožití souvisí také příčiny úmrtí. Následující tabulka shrnuje vybraná nejčastější příčiny úmrtí. Výrazně převažují dvě příčiny: nemoci oběhové soustavy a novotvary. Nejčastější jsou nemoci oběhové soustavy, zejména pak u žen, u kterých tvoří

příčinu smrti u více než polovinu všech úmrtí. Druhou nejčastější příčinou jsou novotvary, které tvoří větší podíl úmrtí u mužů, a to více než 30 %. Tabulka 3: Zemřelí podle vybraných příčin smrti v Jihočeském kraji v roce 2010 muž i počet

ženy %

počet

Zemřelí celkem

3 277

Novotvary (C00 - D48)

1 003

30,6%

762

24,3%

86

2,6%

125

4,0%

13

0,4%

16

0,5%

Nemoci oběhové soustavy (I00 - I99)

1 467

44,8%

1 700

54,2%

Nemoci dýchací soustavy (J00 - J99)

223

6,8%

209

6,7%

Nemoci trávicí soustavy (K00 - K93)

95

2,9%

96

3,1%

Nemoci močové (N00 - N99)

32

1,0%

43

1,4%

Příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde (R00 - R99)

41

1,3%

20

0,6%

Vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti (V01 - Y98)

262

8,0%

115

3,7%

Nemoci endokrinní, a přeměny látek (E00 - E90)

pohlavní

3 139

-

výživy

Nemoci nervové soustavy (G00 - G99)

a

-

%

soustavy

Zdroj: ČSÚ (2010)

2.4. Demografické stárnutí populace a prognóza populačního vývoje Poprvé v celé historii existence naší civilizace lidstvo jako celek zažívá fenomén, který demografové pojmenovali jako stárnutí. Z demografického hlediska je stárnutí populace proces, v jehož průběhu se postupně mění věková struktura obyvatelstva určité geografické jednotky takovým způsobem, že se zvyšuje podíl osob starších 65 let a snižuje se podíl osob mladších 15 let. To, zda je populace označena za mladou, středního věku či stárnoucí, závisí na její věkové struktuře, a především ovšem na vzájemných proporcích mezi jejími hlavními věkovými skupinami. Kritériem pro označení určité populace jako staré či stárnoucí je podle OSN 7% (nebo vyšší) podíl obyvatel ve věku 65 let a starších. Českou populaci lze považovat z demografického hlediska za starou již od roku 1950, kdy zastoupení seniorské populace dosáhlo uvedené hranice 7 % (Rabušic 1995: 12, Rabušic 2002). V současnosti tvoří podíl obyvatelstva staršího 65 let 15,6 % české populace. V případě Jihočeského kraje je to 15,5 % populace kraje (k 31. 12. 2010).

Věková struktura obyvatelstva se v každé populaci vytváří dlouhodobým vývojem porodnosti, úmrtnosti a migrace. V podmínkách České republiky se do věkové struktury obyvatelstva na začátku 21. století promítly především výkyvy porodnosti během celého předchozího století, méně ji ovlivnil vývoj úmrtnosti a působení migrace až na výjimku zůstalo okrajové. Migrace zasáhla významným způsobem do vývoje věkové struktury jen jednou, poválečným odsunem Němců. Další migrační vlny – zejména emigrace po roce 1948 a po roce 1968 - se do věkové struktury obyvatelstva výrazněji nepromítly. Následky odsunu Němců ve věkové struktuře obyvatelstva (nikoli však v celkovém počtu obyvatel) byly v následujícím půlstoletí demograficky překonány. Po zásadních politických změnách se Česká republika v poslední dekádě 20. století stala imigrační zemí, počet přistěhovalých převládá nad počtem vystěhovalých. Sice tak vzrůstá počet cizinců žijících na našem území, ale jejich podíl na celkovém počtu obyvatelstva - zatím přibližně 2 % - není významný a imigranti, kteří se v České republice usídlili, dosud věkovou strukturu obyvatelstva České republiky neovlivnili (ČSÚ 2003). Prognóza populačního vývoje Jihočeského kraje, kterou zde uvádíme, vychází z dat ČSÚ, z publikace Projekce obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku 2065, která navazuje na Projekci

obyvatelstva

České

republiky

do

roku

2065

(dostupná

na:

http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/4020-09), a to na její střední variantu. Na rozdíl od republikové projekce však do zpracování projekce za nižší územní celky nevstupovala migrace, a to ani vnitřní ani zahraniční, neboť její vývoj je prakticky nepředvídatelný. Počty přistěhovalých i vystěhovalých v jednotlivých regionech (a směry jejich toku) jsou silně podmíněny vnějšími vlivy, ekonomickou, sociální, bytovou situací jednotlivců, rodin i celé společnosti daného regionu, svou roli hrají také např. legislativní úpravy vstupu do republiky. Prezentovaná projekce tedy vypovídá o hypotetickém vývoji počtu obyvatel a věkovém složení daného kraje/oblasti, který by byl výsledkem pouze očekávaného vývoje přirozené měny. Prahem projekce se stala demografická struktura obyvatelstva k 1. 1. 2009, horizontem rok 2065, resp. stav k 1. 1. 2066. Hlavními předpoklady projekce jsou růst plodnosti a pokles úmrtnosti (ve všech krajích ČR). Data počítají s předpokladem lineárního růstu naděje dožití.

Vývoj plodnosti Vývoj plodnosti v posledních dvou desetiletích měl v Jihočeském kraji i v ostatních krajích shodný trend. V 90. letech 20. století úroveň plodnosti prudce klesla, ve všech krajích minimálně o třetinu. Těžiště vyšší plodnosti se přitom přesunulo z východní části republiky na severozápad. V novém století, resp. mezi roky 2001 a 2008, došlo k nárůstu ukazatele úhrnné plodnosti ve všech krajích ČR (opět nestejnou měrou). Nejintenzivněji vzrostla

plodnost ve Středočeském kraji (více než o třetinu), což je do značné míry výsledkem současných migračních trendů, kdy se v rámci suburbanizace stěhují z hlavního města do zázemí hlavně mladí lidé, kteří následně zakládají či rozšiřují své rodiny. Nejméně progresivní byl naopak přírůstek v Praze (o 25 %), v Moravskoslezském a Zlínském kraji (o 26 %). Praha má dlouhodobě nejnižší plodnost ze všech krajů. Jihočeský kraj prodělal během devadesátých let pokles plodnosti o 40 %, do roku 2008 pak plodnost opětovně stoupala na hodnotu 1,5 dítěte na ženu. Prognóza následujícího vývoje ukazuje růst plodnosti (k roku 2050 na hodnotu 1,68), avšak pořadí Jihočeského kraje mezi ostatními kraji se v tomto ukazateli zhorší. Tabulka 4: Úhrnná plodnost v krajích ČR 1991*

1999*

2001*

2008*

2009

2025

2050

úp

pořadí

úp

pořadí

úp

pořadí

úp

pořadí

úp

pořadí

úp

pořadí

úp

pořadí

1,68

14

1,04

14

1,10

14

1,37

14

1,39

14

1,47

14

1,61

14

Středočeský kraj 1,82

12

1,13

9

1,16

5

1,60

2

1,60

1

1,65

7

1,72

7

Jihočeský kraj

1,89

9

1,16

5

1,13

8

1,50

6

1,50

5

1,62

9

1,68

9

Plzeňský kraj

1,80

13

1,10

12

1,13

11

1,50

7

1,49

6

1,62

8

1,68

8

Karlovarský kraj

1,87

10

1,15

7

1,22

2

1,53

4

1,47

10

1,60

11

1,66

12

Ústecký kraj

1,85

11

1,18

3

1,22

1

1,61

1

1,57

2

1,68

3

1,72

6

Liberecký kraj

1,90

6

1,17

4

1,18

3

1,56

3

1,57

3

1,68

1

1,75

1

Královéhradecký kraj 1,91

3

1,18

2

1,18

4

1,53

5

1,53

4

1,67

5

1,74

3

Pardubický kraj

1,91

2

1,21

1

1,13

9

1,49

8

1,48

9

1,68

4

1,74

4

Vysočina

1,92

1

1,15

6

1,14

7

1,48

10

1,45

12

1,68

2

1,74

5

Jihomoravský kraj

1,89

8

1,10

13

1,11

13

1,49

9

1,48

7

1,67

6

1,74

2

Olomoucký kraj

1,91

4

1,12

11

1,13

10

1,46

12

1,48

8

1,60

12

1,67

10

Zlínský kraj

1,90

5

1,12

10

1,11

12

1,40

13

1,39

13

1,56

13

1,63

13

Moravskoslezský kraj 1,90

7

1,14

8

1,16

6

1,46

11

1,45

11

1,61

10

1,66

11

Hlavní Praha

město

* reálné definitivní údaje Zdroj: ČSÚ (2010)

Společně s růstem plodnosti se bude ve všech krajích včetně Jihočeského zvyšovat průměrný věk matek při porodu. Do roku 2050 je očekáván jeho nárůst na 30,4 - 32,8 let, přičemž mezní hodnoty se vztahují na kraj Ústecký a Hlavní město Praha.

Vývoj úmrtnosti Úroveň úmrtnosti daného regionu je závislá zejména na složení obyvatelstva (struktura podle vzdělání, rodinného stavu, socioekonomického postavení). Roli hrají také vnější podmínky jako je dostupnost lékařské péče, ekonomická úroveň regionu. Měřeno ukazatelem naděje dožití při narození je variabilita regionů v ČR poměrně nízká, mezi krajem s nejvyšší a nejnižší hodnotou střední délky života je (k rokům 2007 - 2008) u žen diference 2,6 roku a u mužů 4,2 roku. Základní regionální diferenciaci lze najít v ose severozápad – jihovýchod. Toto rozložení je v čase stálé. Mimo toto rozdělení se vyčleňuje Praha, která má z krajů ČR nejvyšší naději dožití mužů a většinou i naději dožití žen. Nejpříznivější úmrtnostní podmínky panují také na Vysočině či v Královéhradeckém kraji, pro ženy i v kraji Jihomoravském. Naopak nejhorší je situace pro obě pohlaví v kraji Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském. Jihočeský kraj vykazuje lehce nadprůměrnou hodnotu naděje dožití mužů (74,3 let) a průměrnou naději dožití žen (80 let). Tabulka 5: Naděje dožití při narození mužů v krajích ČR 1991-1992** 1998-1999* 2000-2001* 2007-2008*

2030

2065

e0

pořadí

e0

pořadí

e0

pořadí

e0

pořadí

e0

pořadí

e0

pořadí

Hlavní město Praha

69,9

1

72,9

1

73,5

1

75,9

1

81,2

1

88,1

1

Středočeský kraj

68,0

10

70,8

10

71,6

8

73,8

8

79,2

10

86,3

10

Jihočeský kraj

68,9

6

71,7

5

72,3

5

74,3

5

79,7

4

86,7

4

Plzeňský kraj

68,5

8

71,6

6

72,1

7

74,4

4

79,6

7

86,6

6

Karlovarský kraj

66,7

13

70,7

12

70,6

12

72,8

12

78,7

12

85,7

12

Ústecký kraj

66,3

14

69,2

14

70,1

14

71,7

14

77,6

14

84,6

14

Liberecký kraj

67,8

11

70,7

11

71,2

11

73,3

11

79,3

9

86,3

9


4

71,9

4

72,5

4

75,0

2

80,4

2

87,4

2

Pardubický kraj

69,1

3

71,6

7

72,6

2

74,2

6

79,7

5

86,7

5

Vysočina

69,5

2

71,9

2

72,6

3

74,5

3

80,1

3

87,1

3

Jihomoravský kraj

69,0

5

71,9

3

72,3

6

74,1

7

79,6

6

86,6

7

Olomoucký kraj

68,2

9

71,0

9

71,4

9

73,5

9

79,5

8

86,5

8

Zlínský kraj

68,7

7

71,1

8

71,4

10

73,4

10

79,0

11

86,1

11


12

69,9

13

70,3

13

72,3

13

78,5

13

85,4

13

rozdíl max - min

3,6

3,7

3,4

Zdroj: ČSÚ (2010), * reálné definitivní údaje, ** pracovní výpočet

4,2

3,6

3,5

Tabulka 6: Naděje dožití při narození žen v krajích ČR 1991-1992** 1998-1999* 2000-2001* 2007-2008*

2030

2065

e0

pořadí

e0

pořadí

e0

pořadí

e0

pořadí

e0

pořadí

e0

pořadí


76,5

2

78,8

1

79,0

3

80,8

2

86,0

1

91,7

1

Středočeský kraj

75,6

10

77,5

11

77,9

10

79,8

10

84,7

12

90,6

12

Jihočeský kraj

76,2

8

78,1

8

78,4

8

80,0

7

85,1

6

91,0

7

Plzeňský kraj

75,7

9

77,3

12

78,0

9

80,2

6

84,8

10

90,8

10

Karlovarský kraj

74,0

14

77,1

13

76,9

13

79,0

13

84,3

13

90,2

13

Ústecký kraj

74,3

13

76,2

14

76,5

14

78,5

14

83,7

14

89,6

14

Liberecký kraj

75,5

12

77,8

9

77,9

11

79,8

11

85,0

8

90,9

9


7

78,8

2

79,0

2

80,4

4

85,6

2

91,4

3

Pardubický kraj

76,5

3

78,3

6

78,6

7

80,0

8

84,9

9

90,9

8

Vysočina

76,9

1

78,4

5

78,6

5

81,1

1

85,6

3

91,5

2

Jihomoravský kraj

76,6

4

78,7

3

79,0

1

80,6

3

85,4

4

91,4

4

Olomoucký kraj

74,4

6

78,6

4

78,6

6

79,9

9

85,1

7

91,1

6

Zlínský kraj

76,5

5

78,2

7

78,7

4

80,4

5

85,3

5

91,2

5


11

77,6

10

77,8

12

79,4

12

84,8

11

90,6

11

rozdíl max - min

2,9

2,5

2,5

2,6

2,3

2,1

* reálné definitivní údaje, ** pracovní výpočet Zdroj: ČSÚ (2010)

Projekce předpokládá další snižování intenzity úmrtnosti, tj. prodlužování střední délky života ve všech krajích. Celkově se v projektovaném období naděje dožití zvýší u mužů o 12,2-13,1 let a u žen o 10,4-11,2 let. V jihočeském kraji počítá projekce s prodloužením střední délky života na u mužů o 12,4 let na hodnotu 86,7, u žen se předpokládá prodloužení o 11 let na 91 let (k roku 2065). Snížení úmrtnosti bude výraznější u mužů, čímž dojde k poklesu mužské nadúmrtnosti ze současných 4,9-7,1 let na 3,6-5,2 let v jednotlivých krajích. Nejblíže má a bude mít celková úroveň mužské úmrtnosti k ženské v Hlavním městě Praze, největší rozdíly naopak přetrvají v Moravskoslezském a Zlínském kraji. Z hlediska věku se nejvýraznější pokles úmrtnosti očekává u mužů i u žen ve starších věkových skupinách.

Přirozený pohyb I přes obecně předpokládanou rostoucí úroveň plodnosti se absolutní počet živě narozených dětí a míry porodnosti budou v následujících letech ve všech krajích snižovat. Naopak tomu bude na straně úmrtnosti, kdy bude absolutní počet zemřelých (díky dané věkové struktuře) i přes zlepšující se úmrtnostní podmínky v čase růst. Saldo přirozené měny, které v posledních letech opět zaznamenává kladné hodnoty, se tak bude snižovat zpět do záporných hodnot. Podle Projekce ČR 2009 dosáhne přirozený přírůstek bez uvažování vlivu migrace poprvé hodnoty nižší než nula v roce 2016. V jednotlivých krajích pak tento mezník připadne na roky 2014 - 2020, ještě dříve by podle projekce nastal počátek přirozeného úbytku v kraji Zlínském, kde je očekáván již roku 2009, a v kraji Moravskoslezském (roku 2012). Následující tabulka ukazuje predikci jednotlivých ukazatelů přirozené měny obyvatelstva pro Jihočeský kraj. Klesající počet narozených (klesající porodnost) a naopak rostoucí počet zemřelých (rostoucí úmrtnost) povede k přirozenému úbytku obyvatel. Jihočeský kraj bude každoročně ztrácet několik tisíc obyvatel. Ke konci předpovídaného období – v roce 2065 se tak předpokládá meziroční snížení populace o 3 748 obyvatel. Tabulka 7: Projekce pohybu obyvatelstva v Jihočeském kraji (bez migrace) 2016

2026

2036

2046

2056

2065

Živě narození

6329

5164

5046

5093

4337

4067

Zemřelí

6449

6654

7382

7708

7439

7815

Přirozený přírůstek

-120

-1490

-2336

-2615

-3102

-3748

Porodnost (‰)

9,9

8,2

8,3

8,7

7,8

7,7

Úmrtnost (‰)

10,1

10,5

12,1

13,2

13,3

14,8

Úhrnná plodnost

1,55

1,62

1,64

1,67

1,68

1,68

- muži

76,3

78,7

80,9

82,9

84,9

86,7

- ženy

81,9

84,2

86,1

87,8

89,5

91,0

Naděje dožití

Zdroj: ČSÚ (2010), vlastní zpracování

Počet obyvatel Počet obyvatel všech krajů i oblastí by se za předpokladu nulové vnitřní i zahraniční migrace v horizontu projekce snížil, a to o 13 - 23 %. Nejrazantněji by ubylo obyvatel Hlavního města Prahy, které v současnosti ve své populaci absorbuje největší část migrace. Nejméně by se na základě očekávaného přirozeného pohybu snížil počet obyvatel Libereckého kraje

a Vysočiny. V případě Jihočeského kraje dojde podle projekce k úbytku obyvatelstva o 17,5 %, v roce 2066 tak klesne počet obyvatel na hodnotu 524 752. Tabulka 8: Počet obyvatel v krajích ČR (k 1. 1.) 2009*

2020

2030

2040

2050

2066


1 233 211

1 236 131

1 194 870

1 132 622

1 078 942

952 018

Středočeský kraj

1 230 691

1 240 006

1 217 347

1 181 775

1 142 567

1 047 150

Jihočeský kraj

636 328

637 274

624 818

602 277

576 646

524 752

Plzeňský kraj

569 627

568 375

553 428

531 149

507 796

459 542

Karlovarský kraj

308 403

310 035

304 015

292 593

279 618

253 387

Ústecký kraj

835 891

839 202

825 061

799 141

769 842

708 928

Liberecký kraj

437 325

441 589

436 116

423 273

409 230

379 614

Královéhradecký kraj

554 520

554 866

545 123

526 857

507 009

467 704

Pardubický kraj

515 185

516 069

508 366

492 249

474 680

438 284

Vysočina

515 411

518 832

513 002

498 020

481 065

444 406

1 147 146

1 149 867

1 127 997

1 088 681

1 048 795

961 275

Olomoucký kraj

642 137

641 250

628 639

604 845

578 320

525 304

Zlínský kraj

591 412

587 980

574 154

549 905

523 206

470 674

1 250 255

1 246 601

1 221 804

1 174 731

1 120 906

1 015 340

Jihomoravský kraj

Moravskoslezský kraj * reálné definitivní údaje Zdroj: ČSÚ (2010)

Věková struktura V rámci zastoupení hlavních věkových skupin na populaci dané lokality se při srovnání krajů ČR tradičně vymyká populace Hlavního města Prahy, která vykazuje vždy nejnižší podíl dětí do 15 let a naopak nejvyšší podíl osob starších 65 let. Ostatní kraje jsou v tomto ohledu vyrovnanější. Relativně nejmladší je na počátku 21. století obyvatelstvo severozápadních Čech (Ústecký a Liberecký kraj), kde je nejvyšší zastoupení dětské složky a nejnižší složky seniorské ze všech krajů ČR. Naopak, podobně jako Hlavní město Praha je věkově starší populací velkoměsta ovlivněna také věková struktura celého kraje Jihomoravského a Plzeňského. Jihočeský kraj má k roku 2009 o něco mladší populaci než je průměr ČR (vyšší zastoupení dětské složky a menší zastoupení seniorské složky). V následujících desetiletích se předpokládá výrazná proměna věkového složení populace. Do roku 2066 částečně klesne podíl dětské složky, zejména však dojde k poklesu zastoupení produktivního obyvatelstva (na 52,7 %) a vzroste zastoupení seniorské populace, která bude tvořit více než třetinu obyvatelstva kaje (35,1 %). Věková struktura bude ve srovnání s průměrem ČR méně

výhodná, zastoupení seniorské populace bude více než 3 procentní body vyšší než průměrná hodnota. Tabulka 9: Zastoupení věkových skupin (k 1. 1.), v % 0-14 let

15-64 let

65 a více let

2009*

2035

2066

2009*

2035

2066

2009*

2035

2066


12,2

10,3

10,8

72,0

62,0

51,2

15,8

27,8

38,0

Středočeský kraj

14,9

12,8

12,6

70,8

62,4

54,2

14,2

24,8

33,2

Jihočeský kraj

14,4

12,7

12,2

70,8

61,1

52,7

14,8

26,2

35,1

Plzeňský kraj

13,8

12,4

12,2

70,9

61,4

52,9

15,2

26,2

35,0

Karlovarský kraj

14,6

12,7

12,3

71,8

61,8

53,3

13,7

25,5

34,4

Ústecký kraj

15,2

13,6

13,2

71,5

62,5

54,7

13,3

24,0

32,2

Liberecký kraj

14,8

13,3

13,0

71,4

61,7

53,4

13,9

25,0

33,5


14,3

12,9

12,7

70,0

60,7

52,6

15,7

26,4

34,7

Pardubický kraj

14,6

13,2

12,9

70,3

61,5

52,7

15,1

25,3

34,4

Vysočina

14,5

13,2

12,8

70,3

61,1

52,2

15,2

25,7

35,0

Jihomoravský kraj

13,8

12,7

12,7

70,6

61,2

52,7

15,5

26,1

34,6

Olomoucký kraj

14,1

12,6

12,2

70,7

61,2

52,3

15,1

26,2

35,5

Zlínský kraj

14,0

12,4

11,9

70,6

61,1

51,9

15,5

26,5

36,2

Moravskoslezský kraj

14,3

12,9

12,4

71,2

61,1

52,8

14,5

26,0

34,8

ČR celkem

14,1

13,0

13,2

71,0

62,5

54,8

14,9

24,5

32,0

* reálné definitivní údaje


Rozložení krajů dle věkové struktury potvrzuje i hodnota průměrného věku, která se v jednotlivých krajích na konci roku 2008 pohybovala mezi 39,6 let a 41,6 let, přičemž nejnižší platila pro Ústecký kraj a nejvyšší pro Hlavní město Prahu. Jihočeský kraj měl průměrný věk obyvatel 40,5 roku. Do roku 2066 má hodnota průměrného věku Jihočechů vzrůst o více než 10 let na hodnotu 50,7. Ve všech krajích ČR je v uplynulých letech patrný trend stárnutí obyvatelstva: index stáří (počet osob ve věku 65 a více let na 100 dětí do 15 let) v celorepublikovém měřítku překročil poprvé hranici 100 v roce 2006, avšak v Hlavním městě Praze tomu tak bylo již v roce 1995. Na základě vývoje populace pouze přirozeným pohybem se bude index stáří ve všech krajích prudce zvyšovat. V roce 2014 je očekávána ve všech regionech početní převaha seniorů nad dětmi, a ta bude stále markantnější, přičemž ve 30. letech 21. století již bude dosahovat hodnoty 200 seniorů na 100 dětí. V horizontu projekce by se index stáří mohl

pohybovat v rozmezí 245 - 354 seniorů na 100 dětí, přičemž nejnižší by byl v kraji Ústeckém a nejvyšší v Hlavním městě Praze (bez uvažování vlivu migrace). V jihočeském kraji dosáhne index stáří k roku 2 066 hodnoty 286. Index ekonomického zatížení porovnávající ekonomicky neaktivní a aktivní část populace (zde ve věku 20-64 let) je prozatím příznivý, neboť ve věku ekonomické aktivity se nachází nejsilnější generace narozené v polovině 70. let 20. století. Na počátku roku 2009 se index ekonomického zatížení pohyboval v rozmezí od 49 (Hlavní město Praha) po 57 (Vysočina) osob ve věku 0-14 či 65 a více let na 100 osob ve věku 20-64 let. Ve vzájemném poměru ekonomicky aktivní a neaktivní složky časem převáží složka neekonomicky nad aktivní. Počátek tohoto stavu se očekává ve druhé polovině 40. (příp. na počátku 50.) let 21. století. Ve 2. polovině 50. let 21. století pak bude převis populace ve věku ekonomické neaktivity nejvyšší (dosahujíce hodnot 108 v Ústeckém kraji až 136 v Praze), poté k horizontu projekce poklesne na 101-116. V Jihočeském kraji bude index ekonomického zatížení dosahovat v roce hodnoty 108, oproti současné hodnotě 55 ekonomicky neaktivních obyvatel připadajících na 100 aktivitních. Tabulka 10: Ukazatele očekávaného věkového složení (k 1. 1.) Průměrný věk

Index ekonomického zatížení

Index stáří

2009*

2035

2066

2009*

2035

2066

2009*

2035

2066


41,6

49,2

53,2

130

270

354

49

75

116

Středočeský kraj

40,0

46,5

49,9

96

194

264

54

75

103

Jihočeský kraj

40,5

47,1

50,7

103

207

286

55

78

108

Plzeňský kraj

40,8

47,3

50,8

110

212

287

54

77

108

Karlovarský kraj

39,8

46,7

50,5

94

200

280

53

77

106

Ústecký kraj

39,6

45,8

49,1

88

177

245

53

75

101

Liberecký kraj

40,0

46,4

49,7

94

188

257

54

77

106


40,9

47,1

50,4

110

204

272

57

80

110

Pardubický kraj

40,4

46,6

50,1

104

192

267

56

77

109

Vysočina

40,3

46,6

50,3

104

194

274

57

79

111

Jihomoravský kraj

40,8

47,1

50,4

112

206

273

55

78

109

Olomoucký kraj

40,5

47,2

51,0

107

208

292

55

78

110

Zlínský kraj

40,7

47,4

51,3

111

214

304

56

78

112

Moravskoslezský kraj

40,2

46,9

50,5

101

201

280

55

79

108

* reálné definitivní údaje Pozn.: index stáří = počet osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 0-14 let

index ekonomického zatížení = počet osob ve věku 65 a více let a osob ve věku 0-19 let na 100 osob ve věku 2064 let Zdroj: ČSÚ (2010)

Předpokládanou proměnu věkové struktury Jihočeského kraje znázorňují následující věkové pyramidy. Vývoj je uvažován bez vlivu migrace. Graf 2 Věkové složení obyvatelstva podle věkových skupin, obě pohlaví (k 1. 1., bez migrace)

2016

2026

90+ 85-89 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 10,0%

5,0%

90+ 85-89 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4

0,0% ženy

5,0%

10,0%

10,0%

5,0%

muži

ženy

2036

5,0%

0,0% Řady2

5,0%

10,0%

5,0%

10,0%

muži

2046

90+ 85-89 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 10,0%

0,0%

90+ 85-89 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 5,0% Řady1

10,0%

10,0%

5,0%

0,0% ženy

muži

2056

2066

90+ 85-89 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 10,0%

5,0%

90+ 85-89 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4

0,0% ženy

5,0% muži


10,0%

10,0%

5,0%

0,0% ženy

5,0% muži

10,0%

3. Nabídka sociálních služeb v Jihočeském kraji Sociální službou se podle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách rozumí činnost nebo soubor činností podle tohoto zákona zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Sociální služby jsou poskytovány osobám v nepříznivé sociální situaci. Za nepříznivou situaci je mj. považováno oslabení nebo ztráta schopnosti z důvodu věku. Mimo sociálních služeb je další formou pomoci osobám v nepříznivé situaci tzv. příspěvek na péči. Sociální služby zahrnují následující: •

sociální poradenství,

•

služby sociální péče,

•

služby sociální prevence.

Formy poskytování sociálních služeb Sociální služby se poskytují jako služby pobytové, ambulantní nebo terénní. •

Pobytové služby – služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb.

•

Ambulantní služby – služby, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb a součástí služby není ubytování.

•

Terénní služby – služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí.

Zařízení sociálních služeb Pro poskytování sociálních služeb se zřizují tato zařízení sociálních služeb: •

centra denních služeb,

•

azylové domy,

•

denní stacionáře,

•

zařízení pro krizovou pomoc,

•

týdenní stacionáře,

•

nízkoprahová denní centra,

•

domovy pro osoby se zdravotním

•

noclehárny,

postižením,

•

terapeutické komunity,

•

sociální poradny,

•

sociálně terapeutické dílny,

•

centra sociálně rehabilitačních

•

domovy pro seniory,

•

domovy se zvláštním režimem,

•

chráněné bydlení,

služeb

Kombinací zařízení sociálních služeb lze zřizovat mezigenerační a integrovaná centra. Základní činnosti při poskytování sociálních služeb Základními činnostmi při poskytování sociálních služeb jsou: •

pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,

•

pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,

•

poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,

•

poskytnutí ubytování, popřípadě přenocování,

•

pomoc při zajištění chodu domácnosti,

•

výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,

•


•

zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,

•

sociálně terapeutické činnosti,

•

pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí,

•

telefonická krizová pomoc,

•

nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění,

•

podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností.

Příspěvek na péči Náleží občanovi, který je z důvodu nepříznivého zdravotního stavu závislý na pomoci jiné osoby v oblasti běžné denní péče o vlastní osobu a v soběstačnosti. Příjemce příspěvku je povinen dávku použít na výdaje spojené se zajištěním péče o vlastní osobu bez rozdílu, zda péči vykonává poskytovatel sociální služby nebo rodinný příslušník, případně dochází-li ke kombinaci obou způsobů. Podle zákona jsou rozlišovány čtyři stupně závislosti na pomoci jiné fyzické osoby, čemuž odpovídá i výše příspěvku na péči. Tabulka 11: Výše příspěvku na péči u osob starších 18 let Stupeň závislosti I.

lehká

800 Kč/měsíc

II. středně těžká 4 000 Kč/měsíc

Zdroj: http://socialnireforma.mpsv.cz

III. těžká

IV. úplná

8 000 Kč/měsíc

12 000 Kč/měsíc

O příspěvku rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností. Následující tabulka shrnuje data od obecních úřadů ORP o počtech seniorů (lidí starších 65 let), kterým je přiznám příspěvek na péči v prvním až čtvrtém stupni. Jedná se o skupinu seniorů, která je závislá na pomoci jiné fyzické osoby. Tuto skupinu můžeme teoreticky ztotožnit se skupinou uživatelů sociálních služeb. Dále je v tabulce uveden počet seniorů v jednotlivých OPR, jako skupiny potenciálních uživatelů sociálních služeb pro seniory a poměr těchto dvou skupin. Mezi ORP jsou poměrně velké rozdíly. Nejvyšší podíl seniorů s přiznaným příspěvkem na péči je v ORP Vimperk a dále v ORP Týn nad Vltavou. Nejmenší podíl je naopak v ORP Jindřichův Hradec, Kaplice a Třeboň. Tabulka 12: Počet osob čerpajících příspěvek na péči v jednotlivých ORP (prosinec 2009)

O RP

Blatná České Budějovice

Počet osob s Celkem PNP k osob s celkovému přiznaným počtu PNP obyvatel 65 +

Stupeň PNP

počet obyvatel 65 + (31. 12. 2009)

I.

II.

III.

IV.

2332

170

97

50

21

338

14,5

23216

1183

1014

627

418

3242

14

Český krumlov

*

*

*

*

Dačice

2958

165

105

74

56

400

13,5

Jindřichův Hradec

7032

347

290

48

64

749

10,7

Kaplice

2308

98

84

48

39

269

11,7

Milevsko

3421

183

179

128

87

577

16,9

Písek

8506

423

373

262

221

1279

15

Prachatice

4487

348

224

151

104

827

18,4

Soběslav

3702

211

216

108

71

606

16,4

Strakonice

7161

503

305

187

98

1093

15,3

13221

558

572

425

226

1781

13,5

Trhové Sviny

2570

82

173

104

69

428

16,7

Třeboň

4114

196

142

94

59

491

11,9

Týn nad Vltavou

1914

201

94

55

41

391

20,4

Vimperk

2653

229

184

153

143

709

26,7

Vodňany

1736

119

91

40

29

279

16,1

91331

5016

4143

2554

1746

13459

14,7

Tábor

Celkem za JčK

Zdroj: Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje 2011 – 2013, data byla poskytnuta od obecních úřadů ORP, * data nebyla poskytnuta

3.1.

Charakteristika vybraných sociálních služeb pro seniory

Níže uvádíme popis vybraných sociálních služeb, které jsou určeny (mj.) pro seniory a které jsou dostupné na území Jihočeského kraje. Služby sociální péče napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení. Osobní asistence Osobní asistence je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba se poskytuje bez časového omezení, v přirozeném sociálním prostředí osob a při činnostech, které osoba potřebuje. Služba obsahuje zejména tyto základní činnosti: •


•

pomoc při osobní hygieně,

•

pomoc při zajištění stravy,

•


•


•


•

pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Pečovatelská služba Pečovatelská služba je terénní nebo ambulantní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, a rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba poskytuje ve vymezeném čase v domácnostech osob a v zařízeních sociálních služeb vyjmenované úkony. Služba obsahuje tyto základní činnosti: •


•


•


•


•

zprostředkování kontaktu se společenským prostředím.

Tísňová péče Tísňová péče je terénní služba, kterou se poskytuje nepřetržitá distanční hlasová a elektronická komunikace s osobami vystavenými stálému a vysokému riziku ohrožení zdraví nebo života v případě náhlého zhoršení jejich zdravotního stavu nebo schopností. Služba obsahuje tyto základní činnosti: •

poskytnutí nebo zprostředkování neodkladné pomoci při krizové situaci,

•


•


•


•

pomoc při prosazování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Průvodcovské a předčitatelské služby Průvodcovské a předčitatelské služby jsou terénní nebo ambulantní služby poskytované osobám, jejichž schopnosti jsou sníženy z důvodu věku nebo zdravotního postižení v oblasti orientace nebo komunikace, a napomáhá jim osobně si vyřídit vlastní záležitosti. Služby mohou být poskytovány též jako součást jiných služeb. Služba obsahuje tyto základní činnosti: •


•


Odlehčovací služba Odlehčovací služby jsou terénní, ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí; cílem služby je umožnit pečující fyzické osobě nezbytný odpočinek. Služba obsahuje tyto základní činnosti:

•


•


•


•

poskytnutí ubytování v případě pobytové služby,

•


•


•

pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí,

•

výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti.

Denní stacionáře V denních stacionářích se poskytují ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Služba obsahuje tyto základní činnosti: •


•


•

poskytnutí stravy,

•


•


•


•


Týdenní stacionáře V týdenních stacionářích se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Služba obsahuje tyto základní činnosti: •

poskytnutí ubytování,

•

poskytnutí stravy,

•


•


•


•


•


•


Domovy pro seniory V domovech pro seniory se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Služba obsahuje tyto základní činnosti: •


•

poskytnutí stravy,

•


•


•


•


•

aktivizační činnosti,

•


Domovy se zvláštním režimem V domovech se zvláštním režimem se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění nebo závislosti na návykových látkách, a osobám se stařeckou, Alzheimerovou demencí a ostatními typy demencí, které mají sníženou soběstačnost z důvodu těchto onemocnění, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Režim v těchto zařízeních při poskytování sociálních služeb je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob. Služba obsahuje tyto základní činnosti: •


•

poskytnutí stravy,

•


•


•


•


•

aktivizační činnosti,

•


Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociálně aktivizační služby jsou ambulantní, popřípadě terénní služby poskytované osobám v důchodovém věku nebo osobám se zdravotním postižením ohroženým sociálním vyloučením. Služba obsahuje tyto základní činnosti: •


•


•


Telefonická krizová pomoc Služba telefonické krizové pomoci je terénní služba poskytovaná na přechodnou dobu osobám, které se nacházejí v situaci ohrožení zdraví nebo života nebo v jiné obtížné životní situaci, kterou přechodně nemohou řešit vlastními silami. Služba obsahuje tyto základní činnosti: •

telefonickou krizovou pomoc,

•


Sociální poradenství Sociální poradenství zahrnuje základní sociální poradenství a odborné sociální poradenství. Základní sociální poradenství poskytuje osobám potřebné informace přispívající k řešení

jejich nepříznivé sociální situace. Sociální poradenství je základní činností při poskytování všech druhů sociálních služeb; poskytovatelé sociálních služeb jsou vždy povinni tuto činnost zajistit. Odborné sociální poradenství je poskytováno se zaměřením na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob v občanských poradnách, manželských a rodinných poradnách, poradnách pro seniory, poradnách pro osoby se zdravotním postižením, poradnách pro oběti trestných činů a domácího násilí; zahrnuje též sociální práci s osobami, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností. Součástí odborného poradenství je i půjčování kompenzačních pomůcek. Služba obsahuje tyto základní činnosti: •


•


•


3.2.

Přehled nabídky sociálních služeb v Jihočeském kraji

Následující tabulka shrnuje nabídku sociálních služeb pro seniory na území Jihočeského kraje. Řadu služeb mohou senioři čerpat i na území jiných krajů (zejména pobytové služby, sociální poradenství), ta však nejsou předmětem tohoto shrnutí. Tabulka 13: Shrnutí nabídky sociálních služeb pro seniory v Jihočeském kraji

Sociální služba

Počet poskytovaných sociálních služeb

Kapacita

Forma poskytování

Dostupnost

Služby sociální péče Denní stacionáře

3

45 (uživatelů denně)

Ambulantní

České Budějovice, Písek, Tábor

Domovy pro seniory

38

3 022 lůžek

Pobytová

Viz mapové znázornění dále

Pobytová

Č. Budějovice 3x, Drhovle, Strakonice, Písek, Olešná, Jindřichův Hradec, Chýnov, Dobrá Voda u Č. Budějovic

Domovy se zvláštním režimem

10

270 lůžek

Odlehčovací služby

13

80 lůžek

Pobytová

České Budějovice 5x, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Tábor 2x, Milevsko, Prachatice, Hluboká nad Vltavou, Vodňany


3

Nelze vyčíslit*

Terénní

Písek, Prachatice, Tábor


1

6 uživatelů v daný okamžik

Ambulantní

Český Krumlov

Osobní asistence

9

Nelze vyčíslit*

Terénní

Č. Budějovice a okolní region, Hluboká nad Vltavou, Český Krumlov a okolní region, Písek, Týn nad Vltavou a okolní region, Strakonice a okolní region

Pečovatelská služba

50

Nelze vyčíslit*

Terénní, ambulantní

Viz mapové znázornění dále

Průvodcovské a předčitatelské služby

2

Nelze vyčíslit*

Terénní, ambulantní

Českobudějovicko, Českokrumlovsko

Tísňová péče

1

200

Terénní

Okresy Č. Krumlov, Písek a Prachatice

Sociální poradenství

Odborné sociální poradenství

31

Nelze vyčíslit*

Ambulantní, Terénní

Č. Budějovice 7x, Jindřichův Hradec 2x, Tábor 5x, Prachatice 3x, Písek 2x, Třeboň, Milevsko, Český Krumlov 2x, Trhové Sviny, Hluboká nad Vltavou, Týn nad Vltavou, Všemyslice, Chrášťany, Dolní Bukovsko, Strakonice 2x

Služby sociální prevence Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením

5

Nelze vyčíslit*

Ambulantní

Temelín, Jindřichův Hradec, Písek, České Budějovice 2x

Telefonická krizová pomoc

1

20 (hovorů za den)

Terénní

Jihočeský kraj

*neexistuje sjednocený systém jednotek Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb (k 15. 6. 2012)

Podrobné informace o nejrozšířenějších sociálních službách – domovy pro seniory, pečovatelská služba Níže uvádíme seznam poskytovatelů sociálních služeb „domovy pro seniory“ a „pečovatelská služba“ poskytovaných na území Jihočeského kraje. Jedná se o dvě nejčastější sociální služby pro seniory s největšími počty uživatelů. Seznam obsahuje informace z Registru poskytovatelů sociálních služeb. Tabulka shrnuje základní informace o poskytovateli a službě. Rozmístění obou služeb je na území Jihočeského kraje poměrně rovnoměrné. Jednotlivé Domovy pro seniory se však liší svou kapacitou, kterou shrnuje obrázek č. 3. Největší kapacita lůžek je koncentrována v krajském městě. Pečovatelská služba je nejrozšířenější službou pro seniory v kraji, nicméně stále není dostupná ve všech obcích kraje, blíže viz obr. 4). Tabulka 14: Přehled poskytovatelů sociální služby domovy pro seniory (pro cílovou skupinu senioři) v Jihočeském kraji

Název poskytovatele

Název služby

sociální

Kontaktní adresa

Kapacita

Dotace ze státního rozpočtu (2010)


Internetové stránky (pokud nejsou k dispozici, pak tel. číslo)

1

Oblastní charita Vimperk

Dům klidného stáří Pravětín

Vimperk 23, Pravětín, 385 01 Vimperk

36 lůžek

3 051 000

2 808 000

http://www.fch-vimperk.cz

2

Sociální služby Města Milevska


5. května 1372, 399 01 Milevsko

30 lůžek

1 344 000

1 400 000

http://www.socsluzbymilevsko.cz

3

Domov pro seniory Budislav


Budislav 1, 392 01 Budislav

60 lůžek

5 220 000

4 680 000

http://www.domovbudislav.cz

Czech one Prague s.r.o.

Czech one Prague - Dům pro seniory Wágnerka

Nad Nemocnicí 153, Horní Brána, 381 01 Český Krumlov

neuvedeno

neuvedeno

4

73 lůžek

www.wagnerka.cz

31

Kontaktní adresa

Kapacita


K Zastávce 647, Veselí nad Lužnicí I, 391 81 Veselí nad Lužnicí

65 lůžek

3 775 000

3 754 000

Domov pro seniory Bechyně

Klášterní 3, 391 65 Bechyně

62 lůžek

5 655 000

4 836 000

Městský ústav sociálních služeb Strakonice

MěÚSS Strakonice Domov seniory

Lidická 189, Strakonice I, 386 01 Strakonice

70 lůžek

4 040 000

5 460 000

8

Domov pro seniory

Domov seniory

9


10

11


Název služby

sociální

5

TEP, centrum sociálních služeb, Veselí nad Lužnicí

Domov seniory

pro

6

Domov pro seniory Bechyně

7

pro



http://www.tep-veseli.cz

http://www.ddbechyne.cz

http://www.muss.strakonice.eu

32

tř. T. G. Masaryka 272, 388 01 Blatná

89 lůžek

7 000 000

6 942 000

http://www.domovblatna.cz


Tučapy 1, 391 26 Tučapy

55 lůžek

4 785 000

4 290 000

http://www.domovbudislav.cz

Česká katolická charita

Česká katolická charita Kněžský domov České Budějovice

Želivského 428/3, České Budějovice 5, 370 06 České Budějovice

8

1 182 000

1 100 000

www.ckch.cz

Domov důchodců U Zlatého kohouta

Domov důchodců U Zlatého kohouta

Zborovská 857, 373 41 Hluboká nad Vltavou

60 lůžek

5 220 000

4 680 000

http://www.hluboka.cz

pro

Kontaktní adresa

Kapacita


Kpt. Jaroše 2958, 390 03 Tábor

143 lůžek

5 150 000

5 150 000

http://www.gcentrum.cz

pro

Rybniční 1282, Strakonice I, 386 01 Strakonice

104 lůžek

6 940 000

9 000 000

http://www.muss.strakonice.eu

Domov pro seniory Chvalkov

Domov pro seniory Chvalkov

Čížkrajice 41, Chvalkov, 374 01 Čížkrajice

49 lůžek

4 763 000

3 822 000

http://www.domovchvalkov.cz

15

Domov pro seniory Pohoda


Budějovická 159, 384 11 Netolice

84 lůžek

5 752 000

5 310 000

http://www.netolice.cz

16

Domov pro seniory Kaplice


Míru 366, 382 41 Kaplice

24 lůžek

2 523 000

2 106 000

www.domovkaplice.cz

17


Domov pro seniory Kaplice, detašované pracoviště Český Krumlov

Nemocniční 429, Horní Brána, 381 01 Český Krumlov

28 lůžek

1 702 000

2 106 000

18

Diakonie Blanka

Domov seniory Domovinka

34 lůžek

2 784 000

2 496 000


Název služby

sociální

12

G-centrum Tábor

Domov seniory

pro

13


MěÚSS Strakonice Domov seniory

14

ČCE

-

středisko

pro -

Jiráskovo nábř. 2443, Budějovické Předměstí, 397 01 Písek



www.domovkaplice.cz

http://www.diakoniecce.cz

33


19

Centrum Vodňany

20

Centrum sociálních Jindřichův Hradec

21

sociální

Kontaktní adresa

Kapacita


CSP Vodňany, Domov pro seniory

Žižkovo nám. 21, Vodňany II, 389 01 Vodňany

80

6 084 000

6 240 000

www.cspvodnany.cz

Domov seniorů Budíškovice

Budíškovice 378 Budíškovice

138 lůžek

6 831 000

6 840 000

http://www.ddbudiskovice.cz

Domov pro seniory Hvízdal České Budějovice, příspěvková organizace

U Hvízdala 1327/6, České Budějovice 2, 370 11 České Budějovic

171 lůžek

10 000

10 000

http://www.domovprosenioryhvizdal.cz

30 lůžek

2 610 000

2 340 000

Název služby

pomoci

služeb

Domov pro seniory Hvízdal České Budějovice, příspěvková organizace

sociální

1, 91


940

34

22

Oblastní charita Strakonice

Dům klidného stáří sv. Anny

Sousedovice 386 Sousedovice

23

Domov pro seniory Chýnov

Domov pro seniory Chýnov

Zámecká 1, 391 55 Chýnov

41 lůžek

3 567 000

3 198 000

www.dschynov.cz

Domov důchodců Dobrá Voda

Pod Lesem 1362/16, 373 16 Dobrá Voda u Českých Budějovic

254 lůžek

22 000

19 000

http://www.domov-dobravoda.cz

24

Domov důchodců Dobrá Voda

40, 01

771


033

812

www.charita-strakonice.cz

Kontaktní adresa

Kapacita


Česká katolická charita Charitní domov Kardašova Řečice

Nádražní 1, 378 21 Kardašova Řečice

29 lůžek

2 506 000

2 930 000

www.ckch.cz

Domov Třeboň

Daskabát 306, Třeboň II, 379 01 Třeboň

58 lůžek

5 046 000

4 524 000

http://www.dstrebon.cz

Senior-dům Soběslav

Mrázkova 748, Soběslav III, 392 01 Soběslav

76 lůžek

5 000 000

5 000 000

http://www.seniorsobeslav.cz

Seniorský dům Písek a.s.

Seniorský Písek

Čelakovského 8/4, Pražské Předměstí, 397 01 Písek

100 lůžek

10 000

29

Domov pro seniory Máj České Budějovice, příspěvková organizace

Domov pro seniory Máj České Budějovice, příspěvková organizace

Větrná 731, České Budějovice 2, 370 05 České Budějovice

85 lůžek

30

Domov pro seniory Stachy Kůsov

Domov pro seniory Stachy Kůsov

Kůsov 1, 384 73 Stachy

140 lůžek


Název služby

25

Česká katolická charita

26


27


služeb

sociální

seniorů



35 28

dům

000

7 800 000

www.seniorskydum.cz

1 910 000

5 700 000

http://www.ddmajcb.cz

11 000

10 000

http://www.domovkusov.cz

265

800

Název služby


seniory

Horní

sociální

Domov seniory Stropnice

pro Horní

Kontaktní adresa

Kapacita




Horní Stropnice 54, Dobrá Voda, 374 01 Horní Stropnice

45 lůžek

4 615 000

3 510 000

http://www.domovstropnice.cz

31

Domov pro Stropnice

32

Domov důchodců Horní Planá

Domov důchodců Horní Planá

Komenského 6, 382 26 Horní Planá

110 lůžek

6 000 000

7 500 000

http://www.ddhplana.cz

33


služeb

Domov seniorů Jindřichův Hradec

Jindřichův Hradec 103, Otín, 377 01 Jindřichův Hradec

130 lůžek

5 500 000

5 500 000

http://www.ddjh.cz

34


služeb

Domov seniorů České Velenice

Vitorazská 54, 378 10 České Velenice

66 lůžek

6 003 000

5 382 000

http://www.ddceskevelenice.cz

35

Domov seniorů Mistra Křišťana Prachatice

Domov seniorů Mistra Křišťana Prachatice

Bavorská 936, Prachatice II, 383 01 Prachatice

100 lůžek

7 840 000

7 800 000

http://www.domovseniorupt.cz

36

Centrum sociálních služeb Staroměstská, příspěvková organizace


Staroměstská 2469/27, České Budějovice 3, 370 04 České Budějovice

143 lůžek

5 700 000

5 000 000

http://www.staromestska.cz

37

Domov pro seniory Světlo


Drhovle 44, Drhovle Zámek, 397 01 Drhovle

68 lůžek

4 252 000

5 304 000

http://www.dddrhovle.cz

36

38


Název služby

sociální


Domov pro seniory Světlo, pobočka Písek

Kontaktní adresa

Kapacita


Karla Čapka 2549, Budějovické Předměstí, 397 01 Písek

84 lůžek

5 052 000



6 552 000

http://www.dddrhovle.cz

Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb (k 15. 6. 2012)

37

Tabulka 15: Přehled poskytovatelů sociální služby pečovatelská služba (pro cílovou skupinu senioři) v Jihočeském kraji

Kapacita




Suchdol nad Lužnicí

15 (denní)

318 000

160 000

www.suchdo l.cz

nábřeží 1. máje 2142, Budějovické Předměstí, 397 01 Písek

Písek

260 (+ ambulantní formou)

555 000

495 000

382 213 974

Dům s pečovatelskou službou Křemže

Náměstí 11, 382 03 Křemže

Křemže a spádové obce


Třída Čs. armády 834, Veselí nad Lužnicí II, 391 81 Veselí nad Lužnicí

Veselí nad Lužnicí


Název sociální služby

Kontaktní adresa

Územní rozsah

1

Město Suchdol nad Lužnicí

Pečovatelské služby Města Suchdol nad Lužnicí

Náměstí T. G. Masaryka 9, 378 06 Suchdol nad Lužnicí

2

Pečovatelská služba a jesle města Písku

Pečovatelská služba a jesle města Písku

3

Městys Křemže

4

TEP, centrum sociálních služeb, Veselí nad Lužnicí

20

120

50

38

239 000

176 000

380 741 193

696 000

660 000

http://www.t ep-veseli.cz

5

6

7

8



Dům s pečovatelskou službou Planá nad Lužnicí, okres Tábor, příspěvková organizace

Dům s pečovatelskou službou Planá nad Lužnicí, okres Tábor, příspěvková organizace

Město Brod

Oblastní Třeboň

Vyšší

charita

PROTIVÍNSKÁ SEDMIKRÁSKA

Kontaktní adresa

Územní rozsah

Zákostelní 661, 391 11 Planá nad Lužnicí

Planá nad Lužnicí

Dům s pečovatelskou službou

K Vltavě 380, 382 73 Vyšší Brod

Vyšší Brod

Pečovatelská služba Astra

Chelčického 2, Třeboň II, 379 01 Třeboň

PROTIVÍNSKÁ SEDMIKRÁSKA

Mírová 146, 398 11 Protivín

Třeboň a přilehlé obce do 15 km

Protivín, Krč, Skály, Tálín, Selibov, Ražice, Putim, Kestřany, Pivkovice, Těšínov, Heřmaň, Kloub, Milenovice, Maletice, Žďár, Křtětice aj.

Kapacita




80

neuvedeno

neuvedeno

www.plananl .cz

622 000

416 000

http://www.v yssibrod.cz

75

45 (roční)

252 000

466 000

http://www.tr ebon.charita .cz

20

552 000

480 000

http://www.s edmikraskap rotivin.cz

39

9



Město Vožice


Mladá

Kontaktní adresa

Územní rozsah

Kapacita


Husovo náměstí 640, 391 43 Mladá Vožice

Mladá Vožice

50

280 000



330 000

381 215 255

Husova tř. 1837/20, České Budějovice 3, 370 01 České Budějovice

10

Oblastní spolek ČČK České Budějovice

Domácí ošetřovatelská péče a pečovatelská služba ČČK Alice

- Lidická tř. 135/7, České Budějovice 7, 370 01 České Budějovice

Č. Budějovice a přilehlé obce do vzdálenosti 25 km

230

1 766 000

2 160 000

http://www.c ckcb.cz

Horní Planá

20

neuvedeno

neuvedeno

380 738 685

- Matice školské 1786/17, České Budějovice 7, 370 01 České Budějovice

11

Město Planá

Horní


Sídliště Míru 350, 382 26 Horní Planá

40



Kontaktní adresa

Územní rozsah

Farní charita Milevsko

Farní charita Milevsko

U Bažantnice 561, 399 01 Milevsko

Milevsko a blízké okolí

13

Město Bystřice

Pečovatelské služby N. Bystřice

Vídeňská 378 33 Bystřice

14

Město Chýnov

Pečovatelská služba města Chýnov

Gabrielovo náměstí 7, 391 55 Chýnov

Oblastní Vimperk

Charitní pečovatelská služba - Zdíkov

Krátká 125/18, Vimperk II, 385 01 Vimperk

Charitní pečovatelská služba - Čkyně


12

15

16

Oblastní Vimperk

Nová

charita

charita

714, Nová

Nová Bystřice

Kapacita



30 (denní)

393 000

576 000

www.fchm.c z

30

416 000

270 000

http://www.n ovabystrice. cz

50

neuvedeno

neuvedeno

737 022 675

163 000

http://www.f chvimperk.cz

302 000


41

Chýnov

35

Zdíkov

Čkyně, Lčovice, Bohumilice


Zálezly,

75

123 000

172 000

Kapacita




Bechyně

57

518 000

362 000

http://www. mestobechy ne.cz

Prachatice

180

490 000

650 000


ORP Milevsko

400 (+50 ambulantní formou)

2 461 000

3 300 000

http://www.s ocsluzbymil evsko.cz

20

472 000

354 000

736 767 920

25 + 25 rozvozů obědů (denní)

187 000

368 000

http://www.b oruvkaborovany.cz



Kontaktní adresa

Územní rozsah

17

Město Bechyně


Školní 1009, 391 65 Bechyně

18

Oblastní Vimperk

Charitní pečovatelská služba Prachatice


19

20

21

charita

-



5. května 1510, 399 01 Milevsko

Charita Malenice


Archiváře Teplého 102, 387 06 Malenice

Občanské sdružení Borůvka, Borovany

Občanské sdružení Borůvka, Borovany

Petra z Lindy 147, 373 12 Borovany

Malenice a přilehlé obce

Borovany, Ledenice

Trhové

Sviny,

42

Kapacita




450

4 120 000

2 884 000

http://www. muss.strako nice.eu

23

neuvedeno

neuvedeno

382 521 302

443 000

332 000

http://pisek.c harita.cz

290 000

200 000

http://www.o becbrloh.cz

837 000

http://www.s eniorsobesla v.cz

36 000




Kontaktní adresa

Územní rozsah

22


MěÚSS Strakonice Pečovatelská služba

Rybniční 1283, Strakonice I, 386 01 Strakonice

Strakonice a přilehlé obce

23

Pečovatelská služba HUMANIKA

Pečovatelská služba HUMANIKA

Jarlochova 1371, 399 01 Milevsko

Milevsko a okolní obce do 15 km

24

Oblastní Písek

Charitní pečovatelská služba

Bakaláře 43/6, Vnitřní Město, 397 01 Písek

Písek

30 (měsíční)

25

Obec Brloh


Brloh 17, 382 06 Brloh

Brloh

25

26



Mrázkova 745, Soběslav III, 392 01 Soběslav

Soběslav a přilehlé okolí

160

27

Oblastní Vimperk

Charitní pečovatelská služba - Volary


Volary

30

charita

charita

-

1 196 000

36 000

43

Kapacita




140

362 000

750 000


564 000

500 000

382 251 894

96 000

150 000




Kontaktní adresa

Územní rozsah

28

Oblastní Vimperk

Charitní pečovatelská služba - Vimperk


Vímperk, Borové Nové Hutě

29

Město Protivín

Pečovatelská služba Protivín

Masarykovo nám. 21, 398 11 Protivín

Protivín

70 (+ ambulantní formou)

30

Oblastní Vimperk

Charitní pečovatelská služba - Stachy


Stachy a spádové obce

45

Jiráskovo nábř. 2443, Budějovické Předměstí, 397 01 Písek

Písek

40

1 458 000

1 093 000

http://www.d iakonicecce. cz

charita

charita

Lady,

70

31

Diakonie ČCE středisko Blanka

Terénní pečovatelská služba

32

Obec Větřní

Obec Větřní

Na Žofíně 191, 382 11 Větřní

Větřní

100

1 090 000

763 000

http://www.o becvetrni.cz

33

OBEC Loučovice


Loučovice 60, 382 76 Loučovice

Loučovice

35

473 000

neuvedeno

http://www.l oucovice.inf o

44

Kapacita




Sezimovo Ústí

100 (mimo rozvoz oběda kapacita 20)

neuvedeno

400 000

http://www.s ezimovousti.cz

Lidická 2355, 390 03 Tábor

Tábor

400 (+14 ambulantní formou)

2 160 000

2 780 000

http://www.g centrum.cz

Týn nad Vltavou, Bečice, Čenkov u Bechyně, Dobšice, Dolní Bukovsko, Bzí, Dražíč, Doubrava, Hartmanice, Horní Kněžeklady, Hosty, Chrášťany, Modrá Hůrka, Temelín, Všemyslice a Žimutice

1

257 000

352 000

http://www.t yn.charita.cz

Okres Č. Budějovice

470

6 548 000

4 911 000

http://www. mchcb.cz



Kontaktní adresa

Územní rozsah

34

Město Sezimovo Ústí

Město Sezimovo Ústí

Dr. E. Beneše 21/6, 391 01 Sezimovo Ústí

35

G-centrum Tábor


36

Farní charita Týn nad Vltavou


Na Výsluní 428, 375 01 Týn nad Vltavou

37

Městská charita České Budějovice

Charitní pečovatelská služba

Žižkova tř. 309/12, České Budějovice 6, 370 01 České Budějovice

45

Kapacita




Olešná

32

neuvedeno

neuvedeno

http://domicil aktivnichsen ioru.cz

Budějovická 159, 384 11 Netolice

Netolice

80

480 000

512 000

http://www.n etolice.cz

Elektrárenská 35, Vodňany II, 389 01 Vodňany

ORP Vodňany

100

1 036 000

725 000

www.cspvod nany.cz

Osek 109, 386 01 Osek

Osek, Radomyšl, Domanice, Kaletice, Černíkov u Strakonic, Podolí u Strakonic, Klínovice, Kbelnice, Chrášťovice, Láz u Radomyšle, Leskovice u Radomyšle, Velká Turná, Malá Turná, Petrovice u Oseka, Jemnice u Oseka, Rohozná u Rovné, případně i v jiných obcích

328 000

www.charita strakonice.c z



Kontaktní adresa

Územní rozsah

38

DOMICIL AKTIVNÍCH SENIORŮ

Pečovatelská služba DOMICILU SENIORŮ Olešná

Olešná 8, 398 43 Olešná

39



40

Centrum sociální pomoci Vodňany

CSP Vodňany pečovatelská služba

41



40

190 000

46



Kontaktní adresa

Územní rozsah

42



Tyršova 436, 388 01 Blatná

území Svazku Blatenska

43

Seniorský klub Písek o.p.s.

Pečovatelské služby Seniorského klubu

K Lipám 132, Hradiště, 397 01 Písek

na území a v nejbližším okolí obcí Čížová, Kestřany, Předotice, Dobev, Smrkovice

Kapacita

obcí




105

142 000

657 000


15

neuvedeno

176 000

731 439 621

47



Kontaktní adresa

Územní rozsah

Kapacita




denní kapacita:

44

Ledax o.p.s.

Ledax o.p.s.

Bratrská 221, Dačice I, 380 01 Dačice, Riegrova 1756/51, České Budějovice 3, 370 01 České Budějovice, Chelčického 2, Třeboň II, 379 01 Třeboň, Nábřeží Svat. Čecha 1055, 374 01 Trhové Sviny, U nemocnice 62, Jindřichův Hradec III, 377 01 Jindřichův Hradec, Zámecké nádvoří 360, 375 01 Týn nad Vltavou

630 ve středisku České Budějovice, - 175 denně ve středisku Trhové Sviny,

ORP Dačice, ORP J. Hradec, ORP Třeboň, ORP Trhové Sviny, ORP Č. Budějovice, ORP Týn nad Vltavou, ORP Prachatice

- 145 denně ve středisku Týn nad Vltavou, - 160 denně ve středisku Třeboň, - 455 denně ve středisku Jindřichův Hradec, - 280 denně ve středisku Dačice, - 25 denně ve středisku Prachatice

48 17 936 000

14 688 000

http://www.l edax.cz

Kapacita




Kaplice, Velešín a okolní obce

100

1 437 000

1 280 000

www.charita kaplice.cz

Novohradská 59, 382 41 Kaplice

Kaplice. Besednice, Omlenice, Soběnov, Střítež

60

310 000

500 000

607 570 111

Staroměstská 2469/27, České Budějovice 3, 370 04 České Budějovice

České Budějovice

170

450 000

500 000

http://www.s taromestska .cz



Kontaktní adresa

Územní rozsah

45

Charita Kaplice

Charitní pečovatelská služba Kaplice

Náměstí 42, 382 41 Kaplice

46

Město Kaplice

Pečovatelská služba Města Kaplice

47



49


48




Kontaktní adresa

Územní rozsah

Heydukova 349, Strakonice I, 386 01 Strakonice

Strakonice, Katovice, Pracejovice, Drachkov, Smiradice, Sousedovice, Přední Zborovice, Mutěnice, Radošovice, Kapsova Lhota, Svaryšov, Milíkovice, Miloňovice, Sudkovice, Štěkeň, Přešťovice, Rovná, Slaník, Řepice, Droužetice, Hubenov, Únice, KrtyHradec, Mnichov, Jinín, Nebřehovice, Sedlíkovice, Kuřimany, Radějovice. případně další obce.

Kapacita

50


280 000



320 000


50


49

50


Seniorský Písek a.s.

dům



Pečovatelské služby seniorského domu Písek

Kontaktní adresa

Územní rozsah

Vimperská 595, 387 01 Volyně

Volyně, Nišovice, Litochovice (Neuslužice, Střítež), Milejovice, Hoštice, Přechovice, Strunkovice nad Volyňkou, Němětice, Nihošovice, Úlehle, Radkovice, Švejcarova Lhota, Jetišov, Nahořany, Nahořany, Starov, Hodějov, Chvalšovice, Zahorčice, Kraselov, Mladotice, Škrobočov, Němčice, Čestice, Radešov, Střídka, Doubravice, Počátky, Nuzín, Krušlov, Zechovice, Vacovice, Hoslovice, Dřešín, Dřešínek.

75

Písek

20 (denní)

K Lipám 132, Hradiště, 397 01 Písek

Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb (k 15. 6. 2012)

Kapacita


100 000

724 000



328 000


506 000

www.seniors kydum.cz

51

Obrázek 3 Rozmístění domovů pro seniory v Jihočeském kraji včetně počtu lůžek

52

Zdroj: data z Registru poskytovatelů sociálních služeb k 15. 6. 2012, vlastní zpracování

Obrázek 4 Rozmístění středisek pečovatelských služeb v Jihočeském kraji

53

Zdroj: data z Registru poskytovatelů sociálních služeb k 15. 6. 2012, vlastní zpracování

4. Nabídka zdravotnické péče v Jihočeském kraji Zdravotnická péče je v Jihočeském kraji (údaje k 31. 12. 2010) koncentrována především v devíti nemocnicích (z toho jsou dvě nemocnice následné péče) s více než 3,5 tisíci lůžek, šesti odborných léčebných ústavech a čtyřech léčebnách pro dlouhodobě nemocné. Těchto deset odborných léčebných ústavů (včetně hospice) má kapacitu celkem 885 lůžek. K lůžkovým zařízením náleží ještě 5 lázeňských léčeben s 1 488 lůžky. Na 1 000 obyvatel kraje připadalo v průměru 6,9 lůžek, což je v porovnání s celorepublikovým průměrem o jedno lůžko méně (ČR – 8 lůžek). Ambulantní péči zajišťuje 286 samostatných ordinací praktického lékaře pro dospělé, 327 samostatných ordinací stomatologa, 84 samostatných ordinací gynekologů a 368 samostatných ordinací dalších specializovaných lékařů (mimo dětské lékaře). V Jihočeském kraji je 172 lékáren a 16 výdejen zdravotnických prostředků. Podle zdravotnické ročenky Jihočeského kraje 2010 nepůsobili v Jihočeském kraji žádní lékaři v geriatrii (v akutní péči) a pouze 2 odborníci „nelékaři“. Geriatrie je v kraji stále málo rozšířena. Obor geriatrie se zabývá problematikou zdravotního a funkčního stavu ve stáří, zvláštnostmi chorob, jejich diagnostikování a léčení u starých lidí. Obor vychází z vnitřního lékařství, které obohacuje především poznatky neurologie, psychiatrie, fyzioterapie, ergoterapie a ošetřovatelství. Geriatrická práce je typicky týmová a vychází z komplexního geriatrického hodnocení pacienta (http://cs.wikipedia.org/). Tabulka 16: Vybrané údaje o zdravotnictví v Jihočeském kraji 2008 Lékaři celkem (přepočtený počet)

2009

2010

2 466

2 521

2 557

2 434

2 487

2 522

Lékaři na 1 000 obyvatel

3,9

4,0

4,0

Obyvatelé na 1 lékaře

257

253

249

5 793

5 830

5 843

9

9

9

3 569

3 569

3 538

z toho lékaři v nestátních zařízeních

Zdravotničtí pracovníci nelékaři s odbornou způsobilostí (přepočtený počet) Nemocnice počet lůžek 1)

hospitalizovaní pacienti

54

absolutně

128 038

126 612

126 279

201,76

198,76

197,96

absolutně

911 722

899 761

880 411

na 1 000 obyvatel

1 436,66

1 412,46

1 380,15

7,1

7,1

7,0

253,4

251,9

248,9

10

10

10

946

885

885

4

4

4

415

415

415

praktických pro dospělé

290

289

286

praktických pro děti a dorost

128

126

125

stomatologů

323

323

327

gynekologů

82

83

84

specialistů

368

371

368

Ostatní samostatná zdravotnická zařízení

256

257

255

Lékárny (vč. odloučených pracovišť)

182

177

172

na 1 000 obyvatel ošetřovací dny

průměrná ošetřovací doba (dny) využití lůžek (dny) 2)

Odborné léčebné ústavy počet lůžek

z toho léčebny pro dlouhodobě nemocné počet lůžek Samostatné ordinace lékařů:

1) ukončené případy hospitalizace = propuštění a zemřelí pacienti 2) včetně detašovaných pracovišť Zdroj: Zdravotnická ročenka Jihočeského kraje 2010, Statistická ročenka Jihočeského kraje 2011

V Jihočeském kraji působí 2 557 lékařů a 5 843 dalších zdravotnických pracovníků s odbornou způsobilostí. V ambulantní péči poskytované pacientům v samostatných ambulantních zařízeních a v ambulantních částech lůžkových zařízení pracovalo 1 821 lékařů v přepočteném počtu, což představuje 71 % všech lékařů. Na 1 000 obyvatel připadají čtyři lékaři, což je pod průměrem republiky (ČR – 4,3). Průměr výrazně zvyšuje hlavní město, jako centrum zdravotní péče. Porovnání v uvedených ukazatelích s ostatními kraji přináší následující tabulka.

55

Tabulka 17: Vybrané údaje o zdravotnictví podle krajů v roce 2010

ČR, kraje

Lékaři celkem

Lékaři na 1 000 obyvatel


Zdravotničtí pracovníci nelékaři s odbornou způsobilostí

Lůžka celkem

Lůžka na 1 000 obyvatel

Česká republika

45 646

4,3

230

107 192

83 983

8,0

Hl. m. Praha

9 200

7,3

136

19 551

13 203

10,5

Středočeský

3 963

3,2

317

8 983

7 768

6,2

Jihočeský

2 557

4,0

249

5 843

4 423

6,9

Plzeňský

2 576

4,5

222

6 204

5 336

9,3

Karlovarský

1 193

3,9

258

3 031

2 046

6,7

Ústecký

2 845

3,4

294

7 831

6 371

7,6

Liberecký

1 620

3,7

271

3 808

2 982

6,8

Královéhradecký

2 512

4,5

221

5 903

4 599

8,3

Pardubický

1 964

3,8

263

4 472

3 937

7,6

Vysočina

1 816

3,5

284

4 936

4 834

9,4

Jihomoravský

5 526

4,8

209

12 697

9 311

8,1

Olomoucký

2 819

4,4

228

6 479

5 172

8,1

Zlínský

2 197

3,7

269

5 310

4 571

7,7

Moravskoslezský

4 859

3,9

256

12 144

9 430

7,6

Zdroj: Zdravotnická ročenka Jihočeského kraje 2010, Statistická ročenka Jihočeského kraje 2011

V rámci Jihočeského kraje existují rozdíly v nabídce zdravotnické péče. Nemocnice jsou v kraji rozmístěny rovnoměrně, v každém okrese. Existují však rozdíly v jejich velikosti, což se projevuje v počtu lékařů (viz dále) či vybaveností nemocničními lůžky. Nejvíce lůžek na obyvatele je v okrese České Budějovice (67,73 na 10 000 obyvatel), nejméně pak v okrese Český Krumlov (45,86 lůžek na 10 000 obyvatel). Nejvíce lékařů i odborníků lékařů jak v absolutním vyjádření, tak v přepočtu na obyvatele, je koncentrováno na území okresu České Budějovice, kde se nachází krajská nemocnice. V okrese České Budějovice připadají na 1 000 obyvatel 4 lékaři. Naopak nejméně lékařů je v okrese Prachatice, kde na 1 000 obyvatel připadají pouze 3 lékaři.

56

Tabulka 18: Počty zdravotnických zařízení podle okresů (k 31. 12. 2010) z toho Odborné léčebny léčebné pro ústavy dlouhodobě 1) nemocné

Nemocniční lůžka na 10 000 obyvatel

Ostatní samostatná zdravotnická zařízení

9

55,39

255

10

4

172

1

67,7 3

78

2

1

50

1

45,86

20

1

-

16

2

48,83

48

-

-

26

Písek

1

54,19

23

2

1

19

Prachatice

2

49,54

21

2

1

17

Strakonice

1

48,72

24

2

1

17

Tábor

1

52,88

41

1

-

27

Kraj, okresy

Nemocnice

Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec

Lékárny 1)

1) včetně detašovaných pracovišť

57


Tabulka 19: Počty lékařů a dalších odborných zdravotnických pracovníků podle okresů (k 31. 12. 2010)

Kraj, okresy

Jihočeský kraj

z toho lékaři Lékaři na 1 v nestátních 000 zařízeních obyvatel

Lékaři celkem


Zdravotničtí pracovníci nelékaři s odbornou způsobilostí

2 557

2 522

4,0

249

5 843

České Budějovice

990

985

5,3

189

2 360

Český Krumlov

198

192

3,2

311

395

Jindřichův Hradec

317

316

3,4

294

736

Písek

247

247

3,5

286

671

Prachatice

154

154

3,0

335

332

Strakonice

237

237

3,4

298

499

Tábor

414

391

4,0

249

850


5. Subjektivní vnímání kvality života – názory seniorů na vybrané otázky Tato kapitola zachycuje subjektivní pohled seniorů žijících v Jihočeském kraji na kvalitu jejich životů. Kapitola vychází z informací získaných v rámci vlastního šetření, které mělo podobu rozhovorů se seniory z Jihočeského kraje. Šetření proběhlo mezi klienty firmy Ledax o.p.s. Za seniora byli, jako v celé této studii, považováni lidé starší 65 let. Rozhovory byly realizovány v průběhu května a června roku 2012 a byly prováděny sociálními pracovníky. Rozhovory měly polostandardizovanou formu. Jako podklad pro rozhovor posloužil dotazník, do kterého byly názory seniorů zaznamenány pro možnost souhrnného zpracování. Otázky směřovaly do oblasti sociálních a zdravotnických služeb a spokojenosti s nimi. Bylo zjišťováno, jak v obecném pohledu hodnotí senioři kvalitu svého života a případně, zda nepostrádají pomoc v nějaké oblasti svého života. Samostatná otázka byla věnována volnočasovým aktivkám. Byla zvolena kombinace uzavřených otázek a otázek otevřených. Uzavřené otázky byly voleny s cílem získat snadno porovnatelné odpovědi. Naproti tomu otevřené otázky sloužily pro zachycení konkrétních názorů, cílem tedy bylo neztratit relevantní informace. Dle našeho předpokladu, byla ochota odpovídat na otevřené otázky malá a použití uzavřených otázek se proto vyplatilo. Bylo zrealizováno celkem 207 rozhovorů. Úspěšnost šetření není smysluplné vyčíslovat, cílem bylo provést alespoň 200 rozhovorů. Plánovaná hodnota 200 rozhovorů byla nakonec překročena o 7 rozhovorů. V Jihočeském kraji žilo k 31. 12. 2010 celkem 99 001 obyvatel starších 65 let. Šetření o rozsahu 207 respondentů tedy obsáhlo 0,21 % seniorské populace Jihočeského kraje. Použitý dotazník je uveden v příloze. Na závěr kapitoly je uveden souhrn zjištěných informací.

Územní rozsah šetření Vzhledem k tomu, že Ledax o.p.s. neposkytuje své terénní sociální služby na celém území Jihočeského kraje, bylo do šetření zahrnuto pouze území některých správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Jednalo se o území ORP: České Budějovice, Dačice, Jindřichův Hradec, Trhové Sviny, Třeboň a Týna nad Vltavou. Do šetření byl tedy zahrnut určitý výsek Jihočeského kraje (viz následující mapa), v rámci kterého jsou zahrnuta území s odlišnými charakteristikami. Je zahrnuto krajské město, jako centrum zdravotnických a sociálních

58

služeb, dále jsou zahrnuta menší okresní města a nechybí ani malé obce s několika stovkami obyvatel. Předpokládali jsme, že názory seniorů se budou lišit mj. v závislosti na bydlišti respondenta. Obrázek 5: Územní rozsah šetření (vybraná ORP)

59

Zdroj: Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb 2011 – 2013, vlastní úprava

Nejvíce respondentů pocházelo z Českých Budějovic, nejméně pak z Týna nad Vltavou. Zastoupení jednotlivých ORP koresponduje s jejich rozdílnou populační velikostí.

Graf 3 Počty respondentů šetření v jednotlivých správních obvodech obcí s rozšířenou působností

Zdroj: vlastní šetření

60

Následující tabulka znázorňuje rozložení respondentů podle velikosti obce jejich bydliště. Tabulka zároveň ukazuje srovnání s krajskými daty. Vzhledem k tomu, že nejsou dostupná data o zastoupení seniorů podle velikostních kategorií obcí, uvádíme srovnání s velikostními kategoriemi dle celých populací obcí. Zastoupení respondentů podle velikosti obce přibližně odpovídá celokrajnému složení. V šetření je zastoupeno procentuelně méně obcí s tisícem a méně obyvateli, více jsou naopak zastoupeny populačně větší obce. Tabulka 20: Složení respondentů podle velikostních skupin obcí (k 31. 12. 2010) Populační velikost obcí

do 199

200–499 500–999

1 000– –4 999

5 000– –19 999

20 000– –49 999

50 000 a více

celkem

šetření počet podíl

2

6

8

68

45

38

40

207

1,0%

2,9%

3,9%

32,9%

21,7%

18,4%

19,3%

100,0%

Jihočeský kraj počet

26 359

63 283

59 386

170 288

114 061

110 575

94 754

638 706

podíl

4,1%

9,9%

9,3%

26,7%

17,9%

17,3%

14,8%

100,0%

Zdroj: ČSÚ, vlastní šetření

Vzhledem k charakteru územně správního členění Jihočeského kraje, obsahují některé obce na svém území sídla o různé velikosti. Častokrát nastala situace, že respondent bydlel v malém venkovském sídle, které ale de iure spadá do velké obce jako jedna z jejích osad. Takový senior ale de facto žije na venkově. Z tohoto důvodu jsme vytvořili čtyři vlastní kategorie, do kterých jsme rozčlenili respondenty podle charakteru sídla, ve kterém bydlí (údaje o počtu obyvatel k 31. 12. 2010): -

venkov – sídla o velikosti do 3 000 obyvatel

-

maloměsto – sídla o velikosti 3 001 až 7 000 obyvatel

-

město – sídla s více než 7 000 obyvatel

-

velkoměsto – krajské město České Budějovice

Rozdělení bylo provedeno pro možnost hodnocení výsledků šetření na základě charakteru místa bydliště seniora. Počty respondentů zastoupených v jednotlivých kategoriích jsou zobrazeny na následujícím grafu. Na tomto členění je patrné, že venkov je v šetření zastoupen v dostatečné míře. Muži a ženy jsou zastoupeni v jednotlivých kategoriích v celku rovnoměrně. Graf 4 Struktura respondentů podle velikostních kategorií sídel 61

Zdroj: vlastní šetření (počty obyvatel sídel ČSÚ – k 31. 12. 2010)

Struktura respondentů Šetření se zúčastnilo celkem 207 seniorů, z nichž 58 % tvořily ženy (celkem 120) a 42 % muži (celkem 87). Vyšší zastoupení žen v šetření bylo dáno vyšší ochotou seniorek zapojit se do šetření. Zároveň odpovídá vyššímu zastoupení žen v seniorské populaci 65 + vzhledem k vyšší naději dožití žen, tedy projevujícímu se fenoménu feminizace stáří.

Jak ukazuje následující tabulka, nejpočetnější věkovou skupinou respondentů byly osmdesátníci, kteří tvořili více než polovinu dotázaných. Důvodem je vyšší zastoupení této skupiny mezi klienty společnosti Ledax, neboť poskytované služby využívají spíše starší senioři. Více než čtvrtinu respondentů tvořili sedmdesátnící. Desetinu tvořili senioři starší devadesáti let. Nižší zastoupení této skupiny je dáno demografickou strukturou seniorské populace. Nejméně byli zastoupeni mladí senioři (mladší sedmdesáti let), protože tato skupina začíná spodní hranicí 65 let, která je v této studii ztotožněna se spodní hranicí seniorského věku člověka. Tabulka 21: Struktura respondentů dle pohlaví a věkových skupin muž i věková skupina

počet

ženy podíl

počet

celkem podíl

počet

podíl

65-69

8

9,2%

9

7,5%

17

8%

70-79

25

28,7%

30

25,0%

55

27%

80-89

46

52,9%

69

57,5%

115

56%

8

9,2%

12

10,0%

20

10%

87

100%

120

100%

207

100%

90 a více celkem Zdroj: vlastní šetření

Graf 5 Struktura respondentů dle pohlaví a věkových skupin


Detailní věkovou strukturu respondentů zachycuje následující graf, který ukazuje zastoupení seniorů podle jejich konkrétního věku. Průměrný věk respondenta činil 80,9 let. Respondentky byly v průměru o něco málo starší než respondenti (81,2 let u žen, resp. 80,6 let u mužů). Nejpočetněji byli zastoupeni senioři ve věku 83 let ejstarší seniorce bylo 94 let.

62

Graf 6 Věková struktura respondentů


63

Výsledky šetření Otázka č. 4: Jak hodnotíte kvalitu svého života? n = 206, 1 neodpověděl Senioři byli nejprve vyzváni, aby souhrnně ohodnotili kvalitu svého života podle toho, jak sami tento pojem chápou. Pojem kvalita života jim nebyl nikterak vysvětlován, chápeme jej jako subjektivní hodnocení spokojenosti s kvalitou vlastního života. Výsledek ukazuje na poměrně pozitivní vnímání kvality života mezi seniory. Nejčastěji byla kvalita života hodnocena jako dobrá (38 % respondentů), případně jako běžná (31 % respondentů). Jako velmi dobrou vnímá kvalitu svého života 17 % respondentů. Tyto tři kategorie, které směřují k převážně pozitivnímu či neutrálnímu hodnocení, zaujímají 87 % odpovědí. Jako špatnou hodnotilo kvalitu svého života 12 % respondentů a jako velmi špatnou 1 %, tj. 3 respondenti. Mezi těmito třemi respondenty jsou pouze muži, a to ve věku 65, 80, resp. 83 let.

Graf 7 Struktura odpovědí na otázku „Jak hodnotíte kvalitu svého života“ - souhrnně


Tabulka 22: Struktura odpovědí na otázku „Jak hodnotíte kvalitu svého života“ - souhrnně velmi dobrá

dobrá

běžná

špatná

velmi špatná

muži

18%

43%

26%

9%

3%

ženy

17%

35%

34%

13%

0%


Vnímání kvality života mezi muži a ženami se příliš neliší, i když určité rozdíly lze vypozorovat. Muži nejčastěji vnímali kvalitu svého života jako „dobrou“ (43 % respondentů), ženy také jako dobrou (35 %) a dále jako běžnou (34 %). V hodnocení „špatná“ převládají poměrově mírně ženy (13 % ku 9 % u mužů). K hodnocení „velmi špatná“ se uchýlili pouze muži, jak již byli řečeno. Následující sada grafů znázorňuje rozdíly ve vnímání kvality života podle věkových skupin, tedy podle narůstajícího věku seniorů.

64

Graf 8 Struktura odpovědí na otázku „Jak hodnotíte kvalitu svého života“ podle věku a pohlaví

65


U jednotlivých věkových skupin se hodnocení kvality života liší. Dalo by se předpokládat, že s narůstajícím věkem bude hodnocení, vzhledem k pravděpodobně snižující se kvalitě zdraví, více negativní. Výsledky šetření však ukázaly, že tento předpoklad neplatí. Nejprve se podíváme, jak odpovídali muži. Jak již bylo řečeno, muži většinou vnímají kvalitu svého života jako dobrou, toto hodnocení převládá u všech věkových skupin. Pozitivní vnímání kvality života (hodnocení „velmi dobrá“ a „dobrá“) má u prvních třech věkových skupin podobné zastoupení (v rozmezí od 56 až 62 %). Odlišuje se skupina devadesátníků, kteří hodnotili kvalitu svého života překvapivě nejpozitivněji (75 % odpovědí). Pokud se podíváme na zastoupení odpovědi „velmi dobrá“ je situace odlišná. Je patrné, že s narůstajícím věkem respondentů klesá zastoupení této odpovědi. U skupiny šedesátníků vnímá takto svůj život čtvrtina dotázaných a podíl postupně klesá až na 12 % u skupiny starších devadesáti let. Zajímavé je, že u žen je tomu přesně naopak, viz dále. Mezi muži se skutečně nejvíce odlišuje nejstarší věková skupina. Na jednu stranu mezi nimi najdeme největší zastoupení pozitivních odpovědí, na druhou stranu také nejvíce negativních (25 % - odpověď „špatná a „velmi špatná“ souhrnně). Nikdo z dotázaných totiž neoznačil možnost „běžná“, což jistě souvisí s tím, že je těžké definovat, co je to běžná kvalita života v této věkové skupině, která není ve společnosti zastoupena velkým počtem obyvatel. U žen je zajímavá, že na rozdíl od mužů s věkem roste zastoupení těch, které vnímají svůj život nejpozitivněji. Zastoupení odpovědí „velmi dobrá“ je u šedesátnic tvoří pouze 11 %, u sedmdesátnic a osmdesátnic shodně 17 % a u žen 90letých a starších tvoří již celou třetinu odpovědí. Vzhledem k tomu, že zastoupení žen, které hodnotí kvalitu svého života jako „dobrou“ je ve všech skupinách s výjimkou té nejmladší vysoký, dá se říci, že se vzrůstajícím věkem seniorek se pohled na kvalitu života stává optimističtějším. Stejně tak jako u mužů starších 90 let, je tato nejstarší skupina žen nejvíce vyhraněna a kromě procentuelně

66

největšího zastoupení pozitivního hodnocení, u ní nalezneme také největší podíl negativní odpovědi „špatná“ kvalita života. Žádná z dotázaných žen nehodnotila kvalitu svého života jako velmi špatnou. Graf 9 Struktura odpovědí na otázku „Jak hodnotíte kvalitu svého života“ podle bydliště

67


Struktura odpovědí na otázku č. 4 se překvapivě dosti liší podle charakteru sídla, ve kterém respondenti bydlí. Ve všech čtyřech skupinách (viz série grafů výše) převládá odpověď „dobrá“, přičemž největší zastoupení má v kategorii „maloměsto“ (50 %). Ve struktuře odpovědí jsou si podobné kategorie venkov a maloměsto. Nejvíce se od ostatních odlišuje kategorie velkoměsto, která zahrnuje respondenty z Českých Budějovic. Vnímání kvality života je zde mezi respondenty nejméně příznivé, což je poměrně překvapivý výsledek vzhledem k tomu, že krajské město má nejlépe dostupnou zdravotní péči i sociální služby pro seniory a mimo to i celé spektrum dalších služeb určených nejen pro seniory. V Českých Budějovicích pouze 5 % respondentů vnímá kvalitu svého života jako „velmi dobrou“, což je

nejméně ze všech skupin a zároveň se zde najdeme největší podíl negativních odpovědí „špatná“ a „velmi špatná“ (16 %). Kategorie město má strukturu odpovědí o něco pozitivnější. Nejpozitivnější hodnocení kvality života podali respondenti žijící na venkově a v malém městě. Pouze 12 %, resp 11 % respondentů zde hodnotilo kvalitu svého života jako „špatnou“. Nikdo nepoužil hodnocení „velmi špatná“. Hodnocení kvality života je velmi komplexní a každý si pod tímto pojmem představí něco trochu odlišného. Ukazuje se tedy, že z hlediska vnímání kvality života nejsou nejdůležitější dostupné služby a jejich široká nabídka, ale i jiné faktory. Následující otázky se již zaměřily na hledání důvodů, proč senioři vnímají kvalitu svého života tak, jak uvedli. Zaměřili jsme se především na hodnocení v oblasti sociálních služeb a zdravotnictví. Otázka č. 5 Vyjmenujte sociální služby, které využíváte? n = 207 Vzhledem k tomu, že šetření probíhalo v domácnostech klientů společnosti Ledax o.p.s., využívá většina respondentů sociální službu – 203 respondentů využívá jednu sociální službu, tři respondenti využívají dvě sociální a jeden respondent nevyužívá žádnou. Graf 10 Počet sociálních služeb, které respondenti využívají 68


Všichni respondenti, kteří využívají některou sociální službu, využívají pečovatelskou službu. Tři respondenti, kteří uvedli, že využívají dvě sociální služby, využívají kromě pečovatelské služby také osobní asistenci.

Graf 11 Složení druhů sociálních služeb, využívaných respondenty


Všichni respondenti, kteří využívali pečovatelskou služby, byli klienty společnosti Ledax o.p.s. V případě osobní asistence, byli dva respondenti klienty společnosti Ledax o.p.s. a jeden Městské charity České Budějovice. Otázka č. 6 Jak jste spokojen/a s kvalitou sociálních služeb, které využíváte?

69

n = 206, jeden sociální služby nevyužívá; u tří respondentů jsou započítány názory na obě sociální služby, které využívají Šetření

ukázalo

vysokou

míru

spokojenosti

s poskytovanými

sociálními

Spokojenost s využívanými sociálními službami Graf 12 Jak jste spokojen/a s kvalitou sociálních služeb, které využíváte?


službami.

Celých 99 % respondentů je s poskytovanými službami spokojeno (odpovědi „ano“ a „spíše ano“). Pouze jeden respondent uvedl, že spíše není spokojen a jeden, že není spokojen. V prvním případě respondentka uvedla, že není spokojena s principem poskytování služby („nejsou to služby, ale obchod“) a služby považuje za drahé. V druhém případě respondent neuměl svůj názor vysvětlit. V případě osobní asistence byli respondenti ve všech třech případech „spíše“ spokojeni. Pro možnost porovnání spokojenosti klientů pečovatelské služby společnosti Ledax o.p.s. uvádíme níže grafy srovnávající spokojenost klientů s pečovatelskou službou podle jednotlivých středisek společnosti. Graf 13 Spokojenost s pečovatelskou službou Ledax o.p.s. dle ORP

70


Nejvyšší míra spokojenosti s pečovatelskou službou Ledax o.p.s. se podle tohoto šetření ukazuje být v ORP Trhové Sviny. Výsledky jsou nicméně ve všech ORP velmi podobné a spokojených klientů je ve všech ORP nad 80 %. Otázka č. 7 Co by se mělo na fungování sociálních služeb, které využíváte, změnit? n = 195 (1 respondent služby nevyužívá, 11 neodpovědělo), pokud některý respondent uvedl více názorů, byly započteny všechny se stejnou váhou Otázka „co by se mělo na fungování sociálních služeb změnit“ byla položena všem respondentům, bez ohledu na to, jak byli s fungováním služby spokojeni. Odpovědi jsou souhrnně uvedeny v následující tabulce. Uvedeny jsou pouze odpovědi s vyšší četností než jedna. Vzhledem k tomu, že tři uživatelé osobní asistence v této otázce neodpověděli, jedná se de facto o názory na pečovatelskou službu firmy Ledax o.p.s. Tabulka 23: Co by se mělo změnit na fungování sociálních služeb odpověď


četnost odpovědi nic

117

zlevnit služby

21

časová dostupnost

18

zlepšení kvality jídla

13

věnovat uživateli více času

7

lepší financování státem

5

nabízet volnočasové aktivity

2

nevím

11

71

Nejčastější odpovědí bylo, že by se na fungování sociální služby nemělo nic měnit (60 % odpovědí), což koresponduje s vysokou mírou spokojenosti se službou. Menší část respondentů však dokázala specifikovat, co by se mělo na fungování služby změnit. Nejčastěji se objevil názor, že jer poskytovaná služba příliš drahá. S touto odpovědí souvisí také názor, že by se mělo zlepšit financování sociálních služeb ze strany státu. Je zajímavé, že nejvíce těch, kteří by uvítali zlevnění služeb, pochází z Jindřichova Hradce (14 z 18). Druhým nejčastějším požadavkem je rozšíření časové dostupnosti služby. Konkrétně by respondenti uvítali rozšíření služeb i do večerních hodin, víkendů a svátků, někteří dokonce hovořili o 24 hodinové dostupnosti služby. Odpověď na tuto otázku byla rovnoměrně rozložena napříč všemi zkoumanými ORP. Méně častým požadavkem bylo zlepšení kvality dováženého jídla, zejména větší různorodost pokrmů. Sedm uživatelů by přivítalo, kdyby měly pečovatelky více času, který by klientovi mohly věnovat – dělat mu společnost, popovídat si. Dva uživatelé by rádi využili možnost volnočasových aktivit, které by jim pečovatelská služba nabídla. Objevily se i další jednotlivé odpovědi, např.: požadavek na sloučení sociální a zdravotní sféry, vyšší ohodnocení práce pečovatelek nebo požadavek, aby se u klienta nestřídaly různé pečovatelky. Otázka č. 8 Postrádáte pomoc v nějaké oblasti života? Případně v jaké? n = 207 Velká většina (89 %) respondentů nepostrádá pomoc v žádné oblasti života. Tento pozitivní výsledek je zřejmě ovlivněn tím, že téměř všichni respondenti využívají služby pečovatelské služby. Graf 14 Postrádáte pomoc v nějaké oblasti života?


72

Přibližně desetina respondentů (23) nějakou pomoc postrádá. Až na jednu respondentku byli všichni ochotni sdělit, o jakou životní oblast se jedná. Někteří jmenovali konkrétní problémy, ostatní mluvili spíše obecně. Nejčastěji senioři postrádají kontakt se sociálním prostředím, připadají si osamoceně (uvedlo 10 seniorů). Někteří postrádají rodinu nebo mají s rodinou sporadický kontakt, jiným chybí přítel pro popovídání apod. Dále si senioři stěžují na finanční otázku – malé důchody, vysoké ceny především potravin a léků. Vícekrát se objevily stížnosti na bariérovost budov a problém u imobilních dopravit se k lékaři, do města apod. Někteří mluvili obecně a potřebě „větší slušnosti ve společnosti mezi lidmi“ nebo „více tolerance pro starší generaci“. Otázka č. 9 Pokud byste potřeboval/a celodenní péči, jakou formu bydlení byste volil/a? n = 207 Tato otázka měla za cíl odhalit preference seniorů ohledně bydlení a to v případě, že by potřebovali celodenní péči. Souhrn odpovědí znázorňuje následující graf. Graf 15 Preference seniorů ohledně bydlení v případě potřeby celodenní péče

73


Nelze říci, že by jednoznačně převažovala jedna z uvedených možností, preference seniorů jsou rozrůzněné. Nejčastěji je preferováno zůstat v domácím prostředí za využití pomoci blízkých a sociálních služeb (32 %). Celkově mírně převažuje preference zůstat v domácím prostředí (96 respondentů) nad pobytem v zařízení (94 respondentů). Toto zjištění je překvapivé, původně jsme předpokládali vyšší zastoupení snahy zůstat v domácím prostředí.

Odůvodněním výsledné struktury odpovědí může být fakt, že respondenti neuváděli ideální představu, ale při odpovědi vycházeli ze svých reálných možností. Např. ne každý se může spolehnout na pomoc blízkých. Z pohledu zařízení je o něco více preferován domov s pečovatelskou službou před domovem pro seniory. Malá zastoupení první možnosti – setrvání doma s pomoci blízkých – ukazuje, že si senioři nepřejí přenechat péči o svou osobu výhradně na rodině a blízkých. Zajímavé je poměrně vysoké zastoupení odpovědi „nevím“. To ukazuje na nepřipravenost seniorů v oblasti plánování stáří. Rozdělaní odpovědí podle pohlaví ukazuje zajímavý výsledek, a sice že ženy seniorky v případě potřeby celodenní péče preferují více bydlení v domově pro seniory nebo DPS oproti setrvání v domácím prostředí. Graf 16 Preference seniorů ohledně bydlení v případě potřeby celodenní péče – dle pohlaví

74


Nejčastěji by volily právě dům s pečovatelskou službou (31 % respondentek). Muži naopak preferují domácí prostředí, nejčastěji pak s využitím pomoci blízkých a sociálních služeb. Muži jsou o něco méně připraveni v oblasti plánování stáří – 10 % dotázaných neumělo na otázku odpovědět.

Pokud se na stejnou otázku podíváme v souvislosti s věkem respondentů, ukazují se rozdíly podle jednotlivých věkových skupin. Nejmladší skupina šedesátníků preferuje v největší míře setrvání v domácím prostředí a zároveň jen malý podíl z nich by byl ochoten odejít do domova pro seniory. Tato skupina nejmladších seniorů, zřejmě vnímá situaci, kdy budou odkázáni na pomoc druhé osoby, jako vzdálenou a detailně si ji nepřipouští. Struktura odpovědí sedmdesátníků a osmdesátníků je podobná s tím rozdílem, že u sedmdesátníků vidíme vyšší míru zastoupení odpovědi „nevím“, více respondentů nebylo tedy schopno formulovat představu o budoucnosti. Nejčastější je u obou skupin preferováno setrvání v domácím prostředí s využitím pomoci blízkých a sociálních služeb. Podobně jsou zastoupeny i možnosti pobytu v domově pro seniory a DPS. Graf 17 Preference seniorů ohledně bydlení v případě potřeby celodenní péče – podle věkových skupin

75

76 Zdroj: vlastní šetření

Skupina devadesátníků je opět ve svých odpovědích odlišná oproti ostatním. Oproti předchozím dvěma generacím preferují ve větší míře setrvání doma, a to vždy za pomoci blízkých. Domácí prostředí u nich „vyhrává“ nad odchodem do domova pro seniory nebo DPS. Tato nejstarší skupina seniorů (doposud žijící v domácím prostředí, případně DPS) by evidentně nerada své prostředí měnila a důležitý je pro ni kontakt s blízkými. Odpovědi respondentů se lišily v závislosti na jejich bydlišti. Jak se dalo předpokládat, nejvyšší zastoupení preference zůstat v domácím prostředí pouze s pomocí blízkých, je zastoupena na venkově (14 % respondentů). Na zkoumaném venkově převládá preference zůstat v domácím prostředí. V případě pobytových zařízení byly častěji preferovány domovy pro seniory nad DPS. Na odpovědi respondentů mělo zřejmě podstatný vliv to, zda znají ve svém okolí domov pro seniory nebo dům s pečovatelskou službou a jakou má pověst. Odpovědi seniorů pocházející z malých měst se výrazně liší od ostatních vysokou preferencí domovů s pečovatelskou službou (uvedlo 50 % dotázaných). Důvodem jsou pozitivní odpovědi respondentů z města Lišov a Zliv, kde DPS fungují. Někteří respondenti již v těchto zařízeních bydlí a jsou zřejmě spokojeni. Preference setrvat v domácím prostředí je

na malých městech nejnižší – uvedlo pouze 22 % dotázaných a zároveň největší procento respondentů zde neumělo na otázku odpovědět. I ve městě preferovalo nejvíce respondentů domov s pečovatelskou službou, zároveň je zde ale patrná touha zůstat v domácím prostředí (v podobné míře jako u venkova), a to nejčastěji s využitím pomoci blízkých a sociálních služeb. Zajímavé jsou odpovědi respondentů z velkého města, tj. Českobudějovických občanů. V nejvyšší míře preferují setrvání v domácím prostředí. Polovina z nich by chtěla zůstat doma s využitím pomoci blízkých a zároveň sociálních služeb, dalších 10 % by chtělo zůstat doma s využitím pouze pomoci blízkých. Nikdo by nechtěl zůstat doma a být odkázán pouze na pomoc sociálních služeb. Ukazuje se zde důležitost kontaktu s rodinou. Domov pro seniory a DPS by volila pouze necelá třetina dotázaných, ostatní neuměli odpovědět. Graf 18 Preference seniorů ohledně bydlení v případě potřeby celodenní péče – podle bydliště

77

78 Zdroj: vlastní šetření

Následující okruh otázek se týká zdravotnických služeb. Otázka č. 10 Jste spokojen/a s úrovní zdravotní péče, která je Vám poskytována (při návštěvě lékaře, v nemocnici)? n = 207 Šetření ukázalo vysokou míru spokojenosti s úrovní zdravotní péče mezi seniory v Jihočeském kraji. Zcela spokojeno bylo 69 % respondentů, spíše spokojena byla necelá čtvrtina. Pouze 3 % byla spíše nespokojena (tj. 6 respondentů) a 2 % byla nespokojena (tj. 4 respondenti). Pět respondentů neumělo kvalitu zdravotní péče posoudit (příp. neuměli uvést souhrnné stanovisko – každý lékař je jiný). Senioři, kteří nebyli spokojeni s kvalitou zdravotní péče, byli požádáni o komentář. Senioři uváděli následující připomínky: špatný přístup zdravotnického personálu k pacientovi (2 x), chybí odbornost (3 x), péče neřeší zdraví pacienta komplexně a není důsledná, např. preventivní prohlídky jsou pouze na vyžádání (3 x), zanedbávání hygieny při pobytu v nemocnici (1x).

Graf 19 Spokojenost s úrovní zdravotní péče


Muži a ženy odpovídali podobně – o málo nižší je míra spokojenosti u žen oproti mužům. Spokojenost s kvalitou zdravotní péče se částečně liší podle obce s rozšířenou působností. Nejvíce spokojených respondentů je ze zkoumaných ORP na Trhosvinensku, kde spokojenost

dosáhla

95

%.

Od

ostatních

ORP

se

odlišují

České

Budějovice

a Jindřichův Hradec s podobnou strukturou odpovědí. Zcela spokojených respondentů je zde nejmenší podíl (57 %, resp. 60 % u J. Hradce) a třetinu celku zaujímají „spíše“ spokojení respondenti. Z krajského města pochází většina nespokojených respondentů. Tento poznatek je překvapivý, dalo by se předpokládat, že v krajském městě vzhledem k největší nabídce zdravotnických služeb v kraji, budou respondenti nejspokojenější. Grafy jsou uvedeny v rámci hodnocení následující otázky. Otázka č. 11 Jste spokojen/a s dostupností zdravotní péče (vzdálenost k lékaři, bezbariérovost zdravotních zařízení, lékařská první pomoc)? n = 207 Otázce dostupnosti zdravotní péče se zde budeme věnovat podrobněji, lze u ní předpokládat větší různorodost odpovědí, zejména podle bydliště respondenta. Souhrnné zpracování odpovědí ukazuje na vysokou míru spokojenosti s dostupností zdravotní péče mezi jihočeskými seniory. Struktura odpovědí jé téměř shodná se strukturou odpovědí na otázku spokojenosti s kvalitou zdravotní péče, i když spokojenost s dostupností je o něco málo nižší oproti spokojenosti s kvalitou péče. Zcela spokojeno je 67 % respondentů (oproti 69 % u kvality) a 22 % je spíše spokojeno (oproti 24 % u kvality). Spíše nespokojeno nebo nespokojeno je 10 % respondentů (oproti 5 % u kvality).

79

Graf 20 Spokojenost s dostupností zdravotní péče


Senioři, kteří nebyli spokojeni s dostupností zdravotní péče, byli požádáni o komentář. Nejčastějším problémem z hlediska dostupnosti zdravotní péče je velká vzdálenost ordinace lékaře, zejména senioři se sníženou mobilitou mají problém se k lékaři dopravit (uvedeno 9 x). Někteří potřebují využít doprovod k lékaři. Jiní respondenti hovořili o problému bariérových vstupů ve zdravotnických zařízeních (uvedeno 4 x). Špatnou dostupnost někteří chápou jako málo flexibilní ordinační hodiny lékaře a také dlouhé čekání před ordinací a uvítali by zlepšení návštěvní služby obvodního lékaře (uvedeno 5 x). Jedna seniorka uvedla, že jí nebylo umožněno změnit praktického lékaře, oslovení lékaři jí nechtěli přijmout, předpokládá, že z důvodu jejího vysokého věku. Nikdo z respondentů nebyl nespokojen s dostupností záchranné služby. Struktura odpovědí mužů a žen je podobná, ženy jsou opět o něco méně spokojené než muži. Odpovědi se lišily podle věku respondentů. Zatímco v nejmladší skupině šedesátníků jsou všichni zcela nebo spíše spokojeni s dostupností zdravotní péče, s přibývajícím věkem přibývá podíl nespokojených. Ve skupině devadesátníků vyjádřilo již 15 % respondentů určitou nespokojenost. Jak napověděly komentáře, vztahují senioři dostupnost péče zřejmě k možnostem vlastní mobility. Ta se spolu se stoupajícím věkem snižuje a (zdravotní) služby se stávají méně dostupnými.

80

Graf 21 Spokojenost s dostupností zdravotní péče – podle věku

81


Odpovědi v závislosti na bydlišti respondenta jsou odlišné. Překvapivě největší spokojenost je u seniorů z venkovských obcí, kde činí 96 %. Nejnižší spokojenost (souhrnně odpovědi „ne“ a „spíše ne“) naopak nalezneme u seniorů bydlících na malém městě (tato kategorie zahrnuje sídla: Lišov, Zliv, Borovany a Trhové Sviny). Nízká spokojenost je také mezi obyvateli krajského města, kde je koncentrován největší podíl záporných odpovědí („ne“). Tento výsledek potvrzuje tvrzení, že pro seniory je nejvíce určující vlastní schopnost pohybu a tedy pokud je senior mobilní, považuje služby za dostupné. V opačném případě potřebuje pomoc další osoby a negativně vnímá nejen vzdálenost k lékaři, ale také různé fyzické bariéry v podobě např. schodů.

Graf 22 Spokojenost s dostupností zdravotní péče – podle bydliště

82


V následující sérii grafů je uvedena spokojenost s dostupností zdravotní péče podle ORP a zároveň porovnání se spokojeností s kvalitou péče, rovněž podle ORP. Téměř u všech ORP lze pozorovat podobnou strukturu odpovědí v obou otázkách. Přitom spokojenost s dostupností je o něco nižší, než je tomu u kvality péče. Stoprocentní spokojenost s dostupností zdravotní péče nalezneme u vzorku seniorů z ORP Trhové Sviny. V tomto ORP je i vysoká spokojenost s kvalitou péče. Vysoká spokojenost je také v Dačicích (97 %), kde opět koresponduje s vysokou spokojeností v oblasti kvality péče (100 %). Nejvyšší nespokojenost s dostupností péče nalezneme v ORP České Budějovice kde nespokojených a spíše nespokojených respondentů bylo 20 %. Respondenti uváděli zejména problém přepravit se k lékaři a dále dlouhé čekací doby u lékaře. Zajímavý je případ ORP Třeboň, kde je podle šetření vysoká spokojenost s kvalitou péče, ale mnohem nižší spokojenost s její dostupností. Důvodem je respondenty vzpomínaný bariérový vstup na polikliniku v Třeboni.

Graf 23 Spokojenost s úrovní zdravotní péče (levý sloupec) a dostupností zdravotní péče (pravý sloupec) – podle ORP

83

84


Otázka č. 12 Uvítal/a byste možnost využití domácí ošetřovatelské péče? n = 207 V oblasti zdravotnictví jsou poskytovány seniorům tzv. ošetřovatelské služby, které jsou indikovány praktickým lékařem a jsou plně hrazena zdravotními pojišťovnami. Ošetřovatelská péče je zajišťována v domácím prostředí a je určena pacientům bez rozdílu věku, u kterých není nutná hospitalizace, ale jejich zdravotní stav vyžaduje pravidelnou kvalifikovanou péči. Tato otázka zjišťovala, jaký podíl respondentů využívá domácí ošetřovatelskou péči a zejména, zda by ti, kteří tuto péči nevyužívají, uvítali možnost jejího využití. Otázka se vztahuje nejen k současnému zdravotnímu stavu seniora, ale i hypotetické situaci v budoucnosti, kdy by senior mohl tuto službu využívat. Respondentům bylo vysvětleno, co se skrývá pod pojmem domácí ošetřovatelské péče. Překvapivě vysoký podíl respondentů (22 %) domácí ošetřovatelskou službu využívá. Službu by uvítalo 32 % respondentů, jedna pětina by službu nevyužila. Více než čtvrtina respondentů neví, jestli by tuto službu chtěla využívat. Důvodem je pravděpodobně malé povědomí o službě. Graf 24 Hodnocení možnosti využívání domácí ošetřovatelské péče 85


Ženy by oproti mužům ve větší míře uvítaly možnost domácí ošetřovatelské péče (39 % odpovědí „ano“ oproti 23 % u mužů). Ostatní odpovědi měly u obou skupin podobné zastoupení, pouze větší podíl mužů nedokázal odpovědět (31 % oproti 23 % u žen). S rostoucím věkem a tedy i pravděpodobně zhoršujícím se zdravotním stavem respondentů roste podíl těch, kteří by uvítali možnost využití domácí ošetřovatelské péče, a naopak klesá

podíl záporné odpovědi. Vysoká preference u nejstarší věkové skupiny souvisí také s malou mírou využití péče v současnosti (pouze 10 % seniorů DOP v době šetření využívalo). Graf 25 Hodnocení možnosti využívání domácí ošetřovatelské péče – podle věku

86


Rozdílnost odpovědí podle typu bydliště je ovlivněna různým podílem respondentů v jednotlivých skupinách, kteří již domácí ošetřovatelskou péči využívají. Největší podíl je mezi respondenty na venkově (27 %). Největší převaha kladných odpovědí nad negativními je ve skupině město. Kladný postoj vůči domácí ošetřovatelské péči, tedy podíl těch, kteří by domácí ošetřovatelskou péči uvítali nebo ji už vyžívají, je u všech skupin alespoň poloviční, nejvstřícnější postoj mají senioři ve skupině „město“. Výjimkou je krajské město, kde záporná odpověď převládá nad pozitivní a zároveň je zde nízký podíl seniorů, kteří DOP již využívají.

Graf 26 Hodnocení možnosti využívání domácí ošetřovatelské péče – podle bydliště

87


Odpovědi se velmi liší podle jednotlivých ORP. V některých ORP využívá domácí ošetřovatelskou péči velký podíl respondentů (Dačice – 44 %, Třeboň – 39 %), jinde žádný (Týn nad Vltavou) a to ovlivnilo strukturu ostatních odpovědí. Velmi kladný postoj vůči DOP mají respondenti v ORP Jindřichův Hradec (53 % odpovědí „ano“), v ORP Trhové Sviny (50 % odpovědí „ano“) a v ORP Týn nad Vltavou (47 % odpovědí „ano“). Nejodmítavější postoj naopak mají českobudějovičtí senioři, kde by více než třetina využití DOP neuvítala.

Graf 27 Hodnocení možnosti využívání domácí ošetřovatelské péče – podle ORP

88


Otázka č. 13 Uvítal/a byste možnost využití volnočasových aktivit pro seniory (např. v klubech seniorů; turistika, trénování paměti, hraní her, cvičení apod.)? n = 207 Tato otázka směřuje do oblasti trávení volného času seniorů. Jedna pětina respondentů aktivity již využívá. Pouze malé procento (7 %) respondentů by uvítalo možnost volnočasových aktivit. Naopak 60 % z nich volnočasové aktivity nechce. Někteří uváděli, že jsou samotářské povahy, že jsou raději sami, než by se účastnili skupinových aktivit. Lze předpokládat, že by se někteří potřebovali s nabídkou volnočasových aktivit blíže seznámit, aby si udělali názor, zda je chtějí či nechtějí využívat. Graf 28 Hodnocení možnosti využívání volnočasových aktivit

89


Respondenti měli uvést, o jaké konkrétní volnočasové aktivity by měli zájem. Nejvíce seniorů by uvítalo večery pro seniory v podobě posezení při živé při hudbě, se zpěvem a případně i tancem (uvedlo 21 respondentů). Dalších 6 respondentů uvádělo posezení a popovídání s ostatními seniory. Dále by senioři přivítali různé přednášky, např. o cestování, o historii, knihách nebo se zdravotní tématikou (14 uvedlo respondentů). Mezi dalšími preferovanými volnočasovými aktivitami jsou: trénování paměti (5 respondentů), cvičení a rehabilitace, zájezdy a turistika u aktivnějších a mobilnějších seniorů (každou aktivitu uváděli 4 respondenti). Méně často byly vzpomínány společenské hry (3 x), ruční práce (2 x) a dále zpívání, aktivizace s dětmi, divadelní představení a mše nebo duchovní podpora (každá aktivita 1 x). Odpovědi mužů a žen jsou si podobné, i když ženy jsou k možnosti využívat volnočasové aktivity otevřenější. Více než čtvrtina žen by volnočasové aktivity uvítala, zatímco u mužů je

to pouze 16 % z dotázaných. Zájem o aktivity nemá třetina dotázaných žen, u mužů je to však 46 %. Graf 29 Hodnocení možnosti využívání volnočasových aktivit – podle pohlaví


Největší podíl dotázaných, kteří využívají organizované volnočasové aktivity, je mezi sedmdesátníky (27 %), jedná se tedy o mladší seniory, kteří jsou aktivnější oproti starším seniorům. Skupina sedmdesátníků je také nejvíce otevřená možnosti využívat volnočasové aktivity (27 % odpovědí „ano“). Naproti tomu s rostoucím věkem stoupá zastoupení těch seniorů, kteří o volnočasové aktivity nemají zájem, u nejstarší skupiny devadesátníků o ně nemá zájem 50 % dotázaných. Nejmenší povědomí o volnočasových aktivitách mají nejmladší senioři, tedy šedesátníci. V této skupině 29 % respondentů nevědělo, jestli by aktivity uvítalo. Jedná se o lidi, kteří jsou v důchodovém věku krátkou dobu a zřejmě mají svůj volný čas naplněn vlastními aktivitami, kterým se věnovali již dříve. Velké rozdíly v odpovědích se ukázaly v závislosti na bydlišti respondentů. Největší podíl těch, kteří volnočasové aktivity využívají, je ve skupině „město“ (31 %). Velmi vysoký podíl těch, kteří by tuto možnost uvítali, je ve skupině „maloměsto“ (39 %). Zde je tedy největší potenciál pro rozvoj aktivit. Malý zájem o aktivity je na „venkově“ (17 %) a ještě menší ve „velkoměstě“, tj. Českých Budějovicích (15 %). V Českých Budějovicích také největší podíl (60 %) respondentů nemá zájem o volnočasové aktivity. Tuto odpověď lze odůvodnit dostatečně bohatými možnostmi vyžití v Českých Budějovicích pro obyvatele napříč věkovými skupinami.

90

Graf 30 Hodnocení možnosti využívání volnočasových aktivit – podle věku

91


Graf 31 Hodnocení možnosti využívání volnočasových aktivit – podle bydliště

město

25%

31%

25%

19%

ano

ne

nevím

využívám je


V jednotlivých ORP využívá volnočasové aktivity okolo 30 % dotázaných. Výjimkou jsou České Budějovice a Třeboň, kde je využívá pouze 7 %, respektive nikdo z dotázaných v případě Třeboně. Může to být dáno jednak malou nebo nekvalitní nabídkou aktivit, v těchto případech ale můžeme předpokládat, že je problém na straně poptávky. V obou zmíněných ORP je vysoký podíl nezájmu o aktivity (64 % u Českých Budějovic, resp. 67 % u Třeboně). Vysoký zájem o volnočasové aktivity je v OPR Trhové Sviny a Jindřichův Hradec, kde je vysoký podíl jak těch respondentů, kteří se aktivit již účastní, tak těch, kteří o ně mají zájem. Velmi malé povědomí o aktivitách je u respondentů z Dačic, většina z nich neví, jestli by o aktivity měla zájem. Graf 32 Hodnocení možnosti využívání volnočasových aktivit – podle ORP

92

93


Hlavní zjištění

převážné pozitivní vnímání kvality života mezi seniory

zatímco u mužů s věkem klesá podíl těch, kteří vnímají kvalitu svého života jako „velmi dobrou“, u žen stoupá

v případě mužů i žen se nejvíce odlišuje nejstarší skupina (devadesátníků), kteří jsou ve svých odpovědích nejvíce vyhranění -.procentuelně nejvyšší zastoupení pozitivních („velmi dobrá“ + „dobrá“ kvalita života) i negativních („špatná“ kvalita života) odpovědí

nejpozitivnější vnímání kvality života nalezneme u seniorů žijících na venkově a v malých městech,

nejméně pozitivních

odpovědí naopak

u respondentů

z krajského města

šetření ukázalo vysokou míru spokojenosti s poskytovanými sociálními službami (99 %)

v oblasti poskytování pečovatelské služby (poskytovatel Ledax o.p.s.) bylo nejčastěji požadováno zlevnění služeb a dále rozšíření jejich časové dostupnosti

většina respondentů (89 %) nepostrádá pomoc v žádné oblasti života, u těch, kteří postrádají pomoc, jde většinou o potřebu sociálního kontaktu, senioři se cítí osamoceně

ukázaly se různorodé preference v oblasti bydlení v případě potřeby nepřetržité péče. Mírně převažuje preference zůstat v domácím prostředí (96 respondentů) nad pobytem v zařízení (94 respondentů). Poměrně vysoký podíl respondentů (8 %) nedokázal na otázku odpovědět.

senioři, kteří chtějí zůstat v domácím prostředí, nejčastěji preferují využití pomoci blízkých a zároveň sociálních služeb. Těch, kteří by zůstali doma pouze s využitím sociálních služeb, je však málo. Ukazuje se, že kontakt s rodinou je velmi důležitý.

muži preferovali setrvání v domácím prostředí ve větší míře než ženy

nejmladší senioři (šedesátníci) a nejstarší senioři (devadesátníci) preferují ve větší míře setrvání v domácím prostředí (na rozdíl od sedmdesátníků a osmdesátníků, kteří by spíše volili odchod do domova pro seniory nebo DPS)

České Budějovice se odlišují největším zastoupení preference zůstat v domácím prostředí, a to buď s využitím pomoci blízkých a sociálních služeb nebo jen s pomocí blízkých (dohromady uvedlo 60 % respondentů). Na venkově je oproti ostatnímu území nejvyšší zastoupení preference zůstat v domácím prostředí pouze využitím pomoci blízkých.

vysoká míra spokojenosti s kvalitou zdravotní péče (spokojeno 93 % respondentů), menší míra spokojenosti mezi respondenty v krajském městě oproti ostatním ORP

vysoká

míra

spokojenosti

s dostupností

zdravotní

péče

(spokojeno

89

%

respondentů). Struktura odpovědí velmi podobná spokojenosti s kvalitou poskytované zdravotní péče, i když ukazuje o něco málo nižší spokojenost právě s dostupností.

nespokojenost s dostupností zdravotní péče u respondentů nesouvisí příliš s místem bydliště (venkov vs. město), ale odvíjí se od schopnosti mobility seniora (s věkem se spokojenost snižuje). Neboli není podstatné, jak daleko se služby nacházejí, ale to, zdaje senior schopen pohybu a může se za nimi sám přepravit.

Téměř třetina respondentů by uvítala možnost využít domácí ošetřovatelskou péči (32 %), nevyužilo by ji 20 % respondentů, 26 % ji již využívá, 22 % nevědělo – což ukazuje na malou informovanost o službě

mezi respondenty je malý zájem o volnočasové aktivity. Jedna pětina respondentů volnočasové aktivity již využívá, ale pouze malé procento (7 %) respondentů by možnost volnočasových aktivit uvítalo. Naopak 60 % volnočasové aktivity odmítá.

94

mezi preferované volnočasové aktivity patří večery pro seniory v podobě posezení při živé při hudbě a dále přednášky s různou tématikou, např. o cestování, o historii, knihách nebo se zdravotní tématikou.

vyšší zájem o volnočasové aktivity pro seniory u žen oproti mužům, nejvyšší zájem u skupiny sedmdesátníků a na malém městě.

95

6. Návrhy pro zvýšení kvality života seniorů Šetření názorů seniorů bylo v této studii doplněno šetřením mezi vybranými odborníky na seniorskou problematiku z Jihočeského kraje. Tato kapitola představuje souhrn názorů těchto lidí, jakým směrem by se měla vyvíjet sociální a zdravotní oblast péče o seniory, aby se mohla zvyšovat kvalita života seniorů v Jihočeském kraji. Cílem bylo vytvořit mj. návrhy, které budou sloužit pracovníkům v sociální oblasti pro zkvalitnění poskytovaných služeb určených seniorům a ke zlepšení práce se seniory. Šetření bylo provedeno formou kvalitativních nestandardizovaných rozhovorů. V tabulce níže je uveden seznam respondentů šetření. Osloveni byli lidé z různých okruhů. V případě poskytovatelů sociálních služeb to byli poskytovatelé různých druhů sociálních služeb, jejichž uživateli jsou primárně senioři. V případě veřejné správy byli pro pestrost pohledů osloveni zástupci na úrovni kraje, krajského města i vybraného menšího města (pověřená obec). Šetření probíhalo v květnu roku 2012. Tabulka 24: Seznam respondentů v rámci šetření mezi odborníky jméno

96

organizace

funkce

poskytovatelé soc. služeb/sociální pracovníci Bc. Jan Rada

Česká maltézská pomoc

ředitel

Mgr. Lenka Kubátová

CSS Staroměstská

vedoucí sociálního úseku

Jaroslava Marešová

DS Hvízdal

sociální pracovnice

Ing. Irena Lavická

Ledax o.p.s.

ředitelka

Ing. Karel Chalupa

Ledax o.p.s.

ředitel pečovatelské služby

Ivana Maznová

Ledax o.p.s.

vedoucí střediska pečovatelské služby

lékař MUDr. Pavel Dohnal

Nemocnice Budějovice

České

primář - 2. oddělení následné péče

veřejná správa Šárka Kovárnová

Magistrát České Budějovice

koordinátor NNO

Mgr. Monika Hanzelyová

Krajský úřad Jihočeský kraj

referentka pro střednědobý plán rozvoje sociálních služeb

Bc. Zdeňka Perníková

Městský úřad Lišov

vedoucí odboru vnitřních věcí


Respondenti se shodli na základní strategii, ze které se odvíjejí všechna doporučení, a to podporovat podmínky pro co nejdelší setrvání seniorů v domácím prostředí. Následující doporučení tedy vycházejí z této premisy a jsou členěna podle vybraných okruhů.

Sociální služby Možnost setrvání seniorů v domácím prostředí musí být podpořena dostatečně širokou nabídkou terénních a ambulantních sociálních služeb pro seniory, které seniorům umožní setrvat v domácím prostředí. Zároveň je nutné zajistit dostatečnou a kvalitní nabídku pobytových služeb pro ty seniory, kteří již nejsou vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopni setrvat v domácím prostředí a rodina již není schopna/ochotna se o seniory postarat. Důležité je zvyšovat informovanost o sociálních službách (nabídce, rozsahu poskytovaných služeb, ale i příspěvku na péči apod.), která je nízká zejména mezi obyvateli malých obcí a dále mezi staršími seniory. Návrhy: podporovat navýšení kapacity pečovatelské služby (rozšíření do všech obcích kraje včetně periferních oblastí), příp. také časového rozsahu služby podporovat navýšení kapacity denních stacionářů pro seniory podporovat navýšení kapacity osobní asistence podporovat navýšení kapacity průvodcovské a předčitatelské služby podporovat navýšení kapacity odlehčovacích služeb podporovat navýšení kapacity sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením podporovat navýšení kapacity domovů se zvláštním režimem podporovat zavedení nadstavbových služeb v rámci terénních soc. služeb – zejména volnočasové aktivity, masáže, fyzioterapie, vyvenčení psa, popovídání, doprovod naprocházku z hlediska specifických skupin seniorů byla identifikována potřeba zřízení pobytové služby pro alkoholiky Dále: pokračovat v procesech komunitního plánování sociálních služeb (na krajské i nižších úrovních) – vhodná platforma pro identifikaci potřeb seniorů, zapojení seniorů,

97

koordinaci služeb a nastavení optimální sítě služeb, předávání zkušeností dobré praxe mezi poskytovateli, rozšiřování informovanosti o sociálních službách podporovat rozvoj informovanosti o sociálních službách a doprovodných službách (ideálně v místním tisku nebo formou tematického občasníku, případně formou zasílání informačního letáku s konkrétní nabídkou do domácností seniorů; katalogy sociálních služeb jsou moc obsáhlé a senioři se v nich nemusejí orientovat) podporovat spolupráci se zahraničními poskytovateli sociálních služeb a čerpat zkušenosti ze zahraničí

Zdravotnické služby Zdravotnické služby by se také měly vyvíjet směrem k umožnění seniorům setrvat v domácím prostředí co nejdéle. Zároveň by se měla rozvíjet komplexní péče o seniora (geriatrická péče). V rámci zdravotnické péče byly vyjádřeny tyto návrhy: podporovat rozvoj domácí ošetřovatelské péče, která má nezastupitelnou úlohu při umožnění setrvání seniora v domácím prostředí podporovat provázání zdravotnických služeb s terénními a ambulantními sociálními službami podporovat informovanost mezi seniory o prevenci nemocí

Bydlení + stravování Otázka bydlení a stravování souvisí s tím, co bylo již uvedeno v oblasti sociálních služeb. Senioři preferují setrvat v domácím prostředí. Např. senioři po dlouhodobé hospitalizaci v nemocničních zařízeních se ve velké většině chtějí vrátit domů, i když jejich zdravotní stav vyžaduje pravidelnou péči jiné osoby. Pokud situace v současných podmínkách neumožňuje návrat do domácího prostředí a senior musí odejít např. do domova pro seniory, většinou preferuje zařízení v blízkosti svého původního bydliště. Senioři se obávají se, že ztratí kontakt s rodinou, přáteli. O některé domovy je proto větší zájem než o jiné a ne vždy je vzhledem ke kapacitě domu možné seniorovi vyjít vstříc. Obecně se dá konstatovat, že kapacity domovů pro seniory jsou v Jihočeském kraji dostačující. Domovy evidují seznamy čekatelů, málo z nich je ale skutečně ochotno do domova nastoupit (řada žádostí je podána předčasně, dříve než nastane potřeba).

98

Respondenti upozornili na problematiku v oblasti domů s pečovatelskou službou, které jsou v majetku obcí. Obce často využívají tyto domy pro řešení bytové otázky. Tj. přidělují byty bezprizorním občanům. Tito občané však nepotřebují využívat pomoc pečovatelské služby a zbytečně zabírají místo těm, kteří by to skutečně potřebovali. Návrh viz ostatní skupiny (rozšíření terénních sociálních služeb a domácí ošetřovatelské služby; zvyšování informovanosti seniorů i obcí o sociálních službách a další).

Trávení volného času Senioři chtějí trávit aktivní stáří, být v kontaktu se svými vrstevníky. Mělo by jim být proto umožněno plnohodnotné naplnění času (vč. kontaktu s lidmi) prostřednictvím nabídky různých služeb orientovaných na seniory, vč. volnočasových aktivit. Často jim v tom brání nedostatek informací o možnostech volnočasových aktivit. Návrhy: podporovat rozvoj volnočasových aktivit pro seniory (velký zájem je zejména o trénování paměti, výlety, kulturní akce (čaje, posezení s hudbou), ale i sportovní aktivity, např. petanque) podporovat kulturní dění zajímavé z pohledu seniorů v obcích v celém Jihočeském kraji zvyšovat informovanost seniorů o možnostech trávení volného času

Obecné Senioři často zažívají pocit osamocení. Kontakt s okolím ve stáří oslabuje, ale nemuselo by tomu tak být. Starší lidé jsou také velmi citliví v otázce přístupu společnosti k seniorům (vnímání seniorů jako nepotřebných, jako „přítěže“, špatný obraz seniorů v médiích). S tím souvisí i malý zájem ze strany mladších generací o seniory (např. malý zájem o dobrovolnictví v této oblasti). Respondenti hovořili o nedostatečné „přípravě“ lidí na seniorský věk – ať už finanční, tak chybějící představy o bydlení (zbytečně podané přihlášky do domovů pro seniory) nebo o trávení volného času po odchodu do důchodu. Další zmiňovaný problém je nezájem ze strany (především malých) obcí o seniorskou problematiku, která se projevuje např. nekomunikací s poskytovateli sociálních služeb, neochotou na služby přispívat, neochotou zapojit se do plánování sociálních služeb. Přístup se liší od obce k obci a je závislý zejména na určité „osvícenosti“ starosty obce.

99

Návrhy: podporovat rozvoj širokých možností trávení volného času pro seniory – kulturní akce podporovat rozvoj dobrovolnictví (popovídání, hraní her apod.) podporovat iniciativu samotných seniorů v oblasti pořádání různých volnočasových aktivit (spolky, sdružení a další) v rámci sociálních služeb navázat hlubší kontakt s klientem – seniorem, věnovat klientovi více času, podporovat osobní přístup ke klientovi, naslouchat jeho individuálním potřebám, je nutný trpělivý a lidský přístup v rámci sociálních a zdravotnických služeb se zaměřit v první řadě na zachování lidské důstojnosti podporovat prosazení seniorské tématiky do regionálních i lokálních médií – tématika přípravy na stáří, informování o sociálních službách, volnočasových aktivitách apod. podporovat

zvýšení

informovanosti

malých

obcí

o

seniorské

problematice

(o sociálních službách) např. ze strany obcí s rozšířenou působností (zapojení do procesu komunitního plánování sociálních služeb) odstraňovat architektonické bariéry

100

7. Závěr Z více než 638 tis. obyvatel žijících v Jihočeském kraji tvoří senioři 15,5 %. Podíl seniorské populace se bude v příštích desetiletích spolu s rostoucí nadějí dožití zvyšovat. Střední délka života se bude postupně přibližovat úrovni nejvyspělejších zemí EU. Projekce populačního vývoje Jihočeského kraje ČSÚ počítá s prodloužením střední délky života k roku 2065 u mužů o 12,4 let na hodnotu 86,7 let a u žen o 11 na 91 let. Předpokládá se, že v uvedeném roce bude seniorská populace tvořit již více než třetinu obyvatelstva kaje (35,1 %). Trend demografického stárnutí populace je v Jihočeském kraji, stejně tak jako zbytku republiky, velmi aktuální a nese s sebou nutnost zabývat se potřebami seniorů v oblasti zdravotních, sociálních i dalších služeb. V této studii byla shrnuta nabídka sociálních a zdravotnických služeb a představeny názory seniorů i vybraných odborníků na problematiku kvality života ve stáří. Senioři vnímají kvalitu svého života převážně pozitivně. Šetření ukázalo na vysokou spokojenost s poskytovanými sociálními službami. Přesto by uživatelé uvítali zlevnění služeb a rozšíření časové dostupnosti u pečovatelské služby. Ukázaly se různorodé preference v oblasti bydlení. V případě potřeby nepřetržité péče by senioři mírně preferovali setrvání v domácím prostředí nad pobytem v zařízení. Šetření také prokázalo vysokou míru spokojenosti s kvalitou zdravotní péče i s její dostupností na území Jihočeského kraje. Mezi seniory, kteří nevyužívají nabídku volnočasových aktivit, překvapivě převládá odmítavý postoj k možnosti využít aktivity. Odborníci na seniorskou tématiku se shodli, že vývoj sociálních i dalších služeb má směřovat k vytvoření podmínek pro setrvání seniorů v domácím prostředí do co nejvyššího věku.

101

Seznam Tabulek Tabulka 1: Vybrané demografické ukazatele Jihočeské populace ......................................... 8 Tabulka 2: Naděje dožití podle okresů Jihočeského kraje v roce 2010 .................................. 9 Tabulka 3: Zemřelí podle vybraných příčin smrti v Jihočeském kraji v roce 2010 .................10 Tabulka 4: Úhrnná plodnost v krajích ČR .............................................................................12 Tabulka 5: Naděje dožití při narození mužů v krajích ČR .....................................................13 Tabulka 6: Naděje dožití při narození žen v krajích ČR ........................................................14 Tabulka 7: Projekce pohybu obyvatelstva v Jihočeském kraji (bez migrace) ........................15 Tabulka 8: Počet obyvatel v krajích ČR (k 1. 1.) ...................................................................16 Tabulka 9: Zastoupení věkových skupin (k 1. 1.), v % ..........................................................17 Tabulka 10: Ukazatele očekávaného věkového složení (k 1. 1.)...........................................18 Tabulka 11: Výše příspěvku na péči u osob starších 18 let ..................................................22 Tabulka 12: Počet osob čerpajících příspěvek na péči v jednotlivých ORP (prosinec 2009) .23 Tabulka 13: Shrnutí nabídky sociálních služeb pro seniory v Jihočeském kraji .....................29 Tabulka 14: Přehled poskytovatelů sociální služby domovy pro seniory (pro cílovou skupinu senioři) v Jihočeském kraji ...................................................................................................31 Tabulka 15: Přehled poskytovatelů sociální služby pečovatelská služba (pro cílovou skupinu senioři) v Jihočeském kraji ...................................................................................................38 Tabulka 16: Vybrané údaje o zdravotnictví v Jihočeském kraji .............................................54 Tabulka 17: Vybrané údaje o zdravotnictví podle krajů v roce 2010 .....................................56 Tabulka 18: Počty zdravotnických zařízení podle okresů (k 31. 12. 2010) ............................57 Tabulka 19: Počty lékařů a dalších odborných zdravotnických pracovníků podle okresů (k 31. 12. 2010) ..............................................................................................................................57 Tabulka 20: Složení respondentů podle velikostních skupin obcí (k 31. 12. 2010)................60 Tabulka 21: Struktura respondentů dle pohlaví a věkových skupin .......................................62 Tabulka 22: Struktura odpovědí na otázku „Jak hodnotíte kvalitu svého života“ - souhrnně .64 Tabulka 23: Co by se mělo změnit na fungování sociálních služeb ......................................71 Tabulka 24: Seznam respondentů v rámci šetření mezi odborníky .......................................96

Seznam grafů Graf 1 Věková struktura seniorů v Jihočeském kraji k 31. 12. 2011 ....................................... 7 Graf 2 Věkové složení obyvatelstva podle věkových skupin, obě pohlaví (k 1.1., bez migrace) .............................................................................................................................................19 Graf 3 Počty respondentů šetření v jednotlivých správních obvodech obcí s rozšířenou působností............................................................................................................................60 Graf 4 Struktura respondentů podle velikostních kategorií sídel ...........................................61 Graf 5 Struktura respondentů dle pohlaví a věkových skupin ...............................................62 Graf 6 Věková struktura respondentů ...................................................................................63 Graf 7 Struktura odpovědí na otázku „Jak hodnotíte kvalitu svého života“ - souhrnně ..........64 Graf 8 Struktura odpovědí na otázku „Jak hodnotíte kvalitu svého života“ podle věku a pohlaví .................................................................................................................................65 Graf 9 Struktura odpovědí na otázku „Jak hodnotíte kvalitu svého života“ podle bydliště .....67 Graf 10 Počet sociálních služeb, které respondenti využívají ...............................................68 Graf 11 Složení druhů sociálních služeb, využívaných respondenty .....................................69

102

Graf 12 Jak jste spokojen/a s kvalitou sociálních služeb, které využíváte? ...........................69 Graf 13 Spokojenost s pečovatelskou službou Ledax o.p.s. dle ORP ...................................70 Graf 14 Postrádáte pomoc v nějaké oblasti života? ..............................................................72 Graf 15 Preference seniorů ohledně bydlení v případě potřeby celodenní péče ...................73 Graf 16 Preference seniorů ohledně bydlení v případě potřeby celodenní péče – dle pohlaví .............................................................................................................................................74 Graf 17 Preference seniorů ohledně bydlení v případě potřeby celodenní péče – podle věkových skupin ...................................................................................................................75 Graf 18 Preference seniorů ohledně bydlení v případě potřeby celodenní péče – podle bydliště .................................................................................................................................77 Graf 19 Spokojenost s úrovní zdravotní péče .......................................................................79 Graf 20 Spokojenost s dostupností zdravotní péče...............................................................80 Graf 21 Spokojenost s dostupností zdravotní péče – podle věku..........................................81 Graf 22 Spokojenost s dostupností zdravotní péče – podle bydliště .....................................82 Graf 23 Spokojenost s úrovní zdravotní péče (levý sloupec) a dostupností zdravotní péče (pravý sloupec) – podle ORP................................................................................................83 Graf 24 Hodnocení možnosti využívání domácí ošetřovatelské péče ...................................85 Graf 25 Hodnocení možnosti využívání domácí ošetřovatelské péče – podle věku ..............86 Graf 26 Hodnocení možnosti využívání domácí ošetřovatelské péče – podle bydliště ..........87 Graf 27 Hodnocení možnosti využívání domácí ošetřovatelské péče – podle ORP ..............88 Graf 28 Hodnocení možnosti využívání volnočasových aktivit ..............................................89 Graf 29 Hodnocení možnosti využívání volnočasových aktivit – podle pohlaví .....................90 Graf 30 Hodnocení možnosti využívání volnočasových aktivit – podle věku .........................91 Graf 31 Hodnocení možnosti využívání volnočasových aktivit – podle bydliště ....................91 Graf 32 Hodnocení možnosti využívání volnočasových aktivit – podle ORP .........................92

Seznam obrázků Obrázek 1: Administrativní členění Jihočeského kraje ........................................................... 5 Obrázek 2: Podíl obyvatel ve věku 65 let a více v obcích Jihočeského kraje (31.3.2001) ...... 9 Obrázek 3 Rozmístění domovů pro seniory v Jihočeském kraji včetně počtu lůžek ..............52 Obrázek 4 Rozmístění středisek pečovatelských služeb v Jihočeském kraji.........................53 Obrázek 5: Územní rozsah šetření (vybraná ORP) ...............................................................59

103

8. Použité zdroje Český statistický úřad (2011): Statistická ročenka Jihočeského kraje 2011. Dostupné na [http://czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajp/311011-11-xc, cit. 2012-06-26]. Český statistický úřad (2010): Projekce obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku 2065. Dostupné na [http://czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/4021-10, cit. 2012-06-23]. Český statistický úřad (2003): Statistický portrét stárnoucího obyvatelstva. Dostupné na [http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/statisticky_portret_starnouciho_obyvatelstva_tz031222, cit. 2012-06-24]. DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum, 1993. 374 s. ISBN 978-80-246-0139-7. Jihočeský kraj (2010): Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje 2011 – 2013. České Budějovice, 128 s., ISBN 978-80-254-8812-6. RABUŠIC, L. (2002): Stárnutí populace jako pohroma nebo jako sociální výzva? VÝZKUMNÝ ÚSTAV PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ [online]. Dostupné na [http://www.vupsv.cz, cit. 2012-06-23]. RABUŠIC, L. (1995): Česká společnost stárne. Masarykova univerzita Brno, 192 s. ISBN 80210-1155-6. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky (2011): Zdravotnická ročenka Jihočeského kraje 2010. Praha, 167 s. ISBN 978-80-7280-952-3. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (2009): Poskytování sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Závěrečná zpráva o řešení projektu Analýza a prognóza potřeb poskytování sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením. [http://www.mpsv.cz/files/clanky/9141/Analyza_potreb_socialnich_sluzeb_pro_seniory_a_ZP. pdf, cit. 2012-06-20]. Další zdroje dat a informací: www.czso.cz http://www.kraj-jihocesky.cz/ www.mpsv.cz http://iregistr.mpsv.cz/

104

Použité zkratky: ČR – Česká republika ČSÚ - Český statistický úřad DOP – domácí ošetřovatelská péče DPS – dům s pečovatelskou službou DS – domov pro seniory ORP – obec s rozšířenou působností PNP – příspěvek na péči NNO – nevládní neziskové organizace

105

9. Přílohy Příloha č. 1: Dotazník - odklad pro rozhovory se seniory

106

DOTAZNÍK - KVALITA ŽIVOTA SENIORŮ Průzkum probíhá v rámci projektu Sociální integrace bez hranic

1. Kde bydlíte (uveďte název obce):…………………………………………. 2. Jste:

□ muž

□ žena

3. Kolik je Vám let?.............................. 4. Jak hodnotíte kvalitu svého života?

□ velmi dobrá □ dobrá □ běžná

□ špatná □ velmi špatná

5. Vyjmenujte sociální služby, které využíváte? 1. ………………………………………………………………… 2. ……………………………………………………………….. 3. ……………………………………………………………….. 6. Jak jste spokojen/a s kvalitou sociálních služeb, které využíváte? 1. ANO – SPÍŠE ANO – SPÍŠE NE – NE - NEVÍM 2. ANO – SPÍŠE ANO – SPÍŠE NE – NE - NEVÍM 3. ANO – SPÍŠE ANO – SPÍŠE NE – NE – NEVÍM 7. Co by se mělo na fungování sociálních služeb, které využíváte, změnit? 1. ……………………………………………………………………………………………………………………….. 2. ……………………………………………………………………………………………………………………….. 3. ……………………………………………………………………………………………………………………….. 8. Postrádáte pomoc v nějaké oblasti života?

□ ANO

□ NE

Pokud ano, v jaké? ……………………………………………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………………………………….

107

9. Pokud byste potřeboval/a celodenní péči, jakou formu bydlení byste volil/a?

□ □ □ □ □ □

doma s využitím pomoci blízkých (rodina, přátelé, sousedi) doma s využitím pomoci sociálních služeb doma s využitím pomoci blízkých a sociálních služeb domov pro seniory domov s pečovatelskou službou nevím

10.Jste spokojen/a s úrovní zdravotní péče, která je Vám poskytována (při návštěvě lékaře, v nemocnici)? ANO – SPÍŠE ANO – SPÍŠE NE – NE – NEVÍM Pokud ne, prosím, okomentujte: ……………………………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………. 11. Jste spokojen/a s dostupností zdravotní péče (vzdálenost k lékaři, bezbariérovost zdravotních zařízení, lékařská první pomoc)? ANO – SPÍŠE ANO – SPÍŠE NE – NE – NEVÍM Pokud ne, prosím, okomentujte: ……………………………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………. 12. Uvítal/a byste možnost využití domácí ošetřovatelské služby?

□ □ □ □

ANO NE NEVÍM využívám ji

13.Uvítal/a byste možnost využití volnočasových aktivit pro seniory (např. v klubech seniorů; turistika, trénování paměti, hraní her, cvičení apod.)? 1. 2. 3. 4.

ANO NE NEVÍM využívám ji

Pokud ano, jaké aktivity byste uvítal/a? …………………………………………………………………………………………………………………………………….………………… ………………………………………………………………………………………………………

108

109

Kvalita života seniorů v Jihočeském kraji

Recommend Documents