KURZARBEIT STUDIE VYUŽITELNOSTI V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIKY

KURZARBEIT – STUDIE VYUŽITELNOSTI V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIKY Veronika Burešová ÚVOD Absolutní dno globální ekonomické krize, jíž jsme byli od roku 2008 svědky [6], je již za námi. Některé subjekty z období zatím nejhlubšího poklesu ekonomické aktivity od světové hospodářské krize z 30. let 20. století (období tzv. Velké deprese ve Spojených státech amerických v letech 1929 – 1933) a od II. světové války (deprese období let 1937 – 1938 rovněž v USA), vyšly vítězně, mnohem více však bylo, je a ještě bude poražených. Minimálně několik následujících měsíců potrvá, než se srdce globální ekonomiky vrátí ke svému obvyklému tempu. Důsledky ekonomické krize můžeme vidět všude okolo nás [13] – u domácností (spotřebitelů) a jejich vztahu ke spoření, spotřebě, poptávce po úvěrových produktech, u podnikatelských subjektů – rovněž i jejich poptávce po úvěrech, jejich postoji k inovacím, investičním aktivitám. Mimo ekonomické dění nezůstává ani stát a jeho četné instituce. Ekonomická krize, která měla svůj původ ve finančním sektoru [6,16] (viz americká hypotéční krize – 2007, světová finanční krize – 2008), zanechala svůj nesmazatelný otisk ve všech sférách lidské činnosti, kvantifikováno makroekonomickými veličinami – ve velikosti a tempu růstu hrubého domácího produktu (dále HDP), míře inflace, velikosti salda bilance zahraničního obchodu (vyrovnanosti pozice země vůči zahraničí), míře nezaměstnanosti obyvatelstva a míře ekonomické aktivity [22]. Tento příspěvek pojednává o nových, v řadách odborné i laické veřejnosti velmi diskutovaných, faktech staronového ekonomického nástroje Vlády České republiky, konceptu, jak vyřešit jeden z klíčových problémů tržní ekonomiky – nezaměstnanost. Vymezuje cíle, které si od zavedení tzv. „Českého Kurzarbeitu“ Vláda ČR slibuje, význam, který mu přisuzuje a výsledky, které jeho úspěšným zavedením očekává. Příspěvek obsahuje též komparaci „Českého Kurzarbeitu“ a Kurzarbeitu zavedeného ve Spolkové republice Německo. Závěrem jsou podrobeny kritické analýze přednosti i nedostatky „Kurzarbeitu“ v podmínkách ČR.

1

NEZAMĚSTNANOST V ČR A NÁSTROJE PRO JEJÍ EFEKTIVNÍ ŘEŠENÍ (ZMÍRNĚNÍ)

O tom, že situace na trhu práce České republiky není ani v roce 2012 příznivá (ačkoli máme hlavní krizové období, kdy krize propukla v plném rozsahu, za sebou), svědčí Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR (dále jen MPSV ČR) publikovaná data týkající se registrované nezaměstnanosti českého státu (konkrétně viz [12]). Míry registrované nezaměstnanosti České republiky (dle nové metodiky MPSV ČR) přehledně demonstrují následující tabulky. Tab. 1: Průměrná míra registrované nezaměstnanosti v ČR v letech 2004 – 2011 Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Celkem ČR (%) 9,2 9,0 8,1 6,6 5,4 8,0 9,0 8,6 Zdroj: [12], vlastní úprava Tab. 2: Míra nezaměstnanosti ke konci měsíců let 2007 – 2012 v ČR

Zdroj: vlastní zpracování dle [12] Příznivý se nejeví ani vývoj HDP ČR (viz obr. 1) [9,12] a další makroekonomické ukazatele.

Obr. 1: Vývoj hrubého domácího produktu České republiky v letech 2007 – 2010

Zdroj: [8] Podnikatelské subjekty jsou rozmanité. Jejich různorodost spočívá v odlišnosti odvětví, ve kterém působí, právní formě podnikání, kapitálové struktuře, organizační struktuře, stylu řízení apod. Rozdílnost lze zaznamenat i v odrazu ekonomické krize na podnikové procesy i na způsoby, jak se podniky vypořádávají s jejími dopady. Následující obrázek uvádí devět základních způsobů, které je v této souvislosti nejčastěji možno vysledovat. Obr. 2: Nejčastější způsoby řešení nepříznivé ekonomické situace podniku

Zdroj: vlastní zpracování K takovýmto více či méně razantním opatřením shrnutých na obrázku výše, inklinují především některá průmyslová odvětví – např. automobilový průmysl a na něj navazující výroby [16], stavebnictví a stavební firmy, developerské společnosti, realitní kanceláře, sklářské dílny i firmy spadající do finančního sektoru. V tomto směru jsou svoji podnikatelskou filozofii nuceny přehodnocovat (jakkoli se tato možnost v minulosti jevila jako nemožná a příliš vzdálená) i bankovní instituce, investiční společnosti aj. Útlum je zaznamenáván u pracovních pozic jako např. realitní makléř, investiční a akviziční manažer, architekt, projektový manažer, portfolio manažer, úvěrový analytik, dealer atd. Oproti tomu však existují firmy a obory lidské činnosti, které díky novým podmínkám, které s sebou hospodářské krize přinesla, zaznamenávají růst – růst odrážející se ve zvyšujícím se objemu zakázek a potřebě nových pracovních sil. Rostoucí objemy tržeb a zisků lze pozorovat především u firem v odvětvích, jako jsou informační technologie, farmacie, zdravotnictví, reklama a public relations aj. S ohledem na výše zmíněné skutečnosti i na fakt, že, přes v blízké budoucnosti očekávaný nástup oživení ekonomické aktivity v ČR, i nadále bude krátce nezaměstnanost růst (z důvodu jistého zpoždění nezaměstnanosti oproti vývoji HDP), se MPSV ČR rozhodlo co nejvíce dopomoci ke zlepšení současné i budoucí situace na trhu práce České republiky. Jak uvádí Národní a ekonomická rada vlády ČR (NERV, [16]): „Opatření v oblasti sociální politiky a politiky trhu práce vytvářejí předpoklady pro rychlé zotavení ekonomiky a zabraňují následným strukturálním problémům v podobě dlouhodobé nezaměstnanosti či permanentního odlivu pracovní síly z formálního trhu, problémům, které snižují růstový potenciál celého hospodářství.“ Ke způsobům (strategiím), které k tomu Vláda ČR volí, patří průběžné legislativní ošetřování a úpravy již existujících stěžejních oblastí Zákoníku práce České republiky (viz obr. 3), od roku 2012

dále pak vyčlenění několika-set-milionové finanční pomoci českým podnikatelským subjektům včetně jiných programů a podpor mobility, aktivity, nástrojů pro zvyšování kvalifikace (např. Vzdělávejte se!, Školení je šance, Vzdělávejte se pro stabilitu [18] aj.). Obr. 3: Oblasti úprav Zákoníku práce ČR respektující a podporující zásadu smluvní volnosti

výše odstupného pravidla pro určení hodnoty příplatků

smlouvy na dobu určitou, možnost zkracování úvazků

výpovědní doby (lhůty) a podmínky výpovědí

oblasti úprav Zákoníku práce ČR

délka a podmínky sjednávání zkušební doby

dohody o provedení práce

práce přesčas konkurenční doložky

Zdroj: vlastní zpracování dle [25] Dalším z opatření Vlády ČR, jak řešit nepříznivou situaci v oblasti nezaměstnanosti, je tzv. Kurzarbeit. Cílem všech těchto opatření je únosnou měrou (nástroji nezatěžujícími přespříliš státní rozpočet) zpružnit trh práce a udržet a podpořit zaměstnanost. Děje se tak především prostřednictvím zvyšování kvalifikace pracovníků [14,17,18] a také úspěšnou motivací zaměstnavatelů k vyšší zainteresovanosti pro vytváření nových pracovních míst.

2 2.1

KURZARBEIT VYMEZENÍ A CHARAKTERISTIKA POJMU

Kurzarbeit je jednou skupinou lidí vítané a podporované, druhou naopak striktně zavrhované řešení, jak se vypořádat se světovou recesí a jejími dopady. „Český Kurzarbeit,“ který bylo rozhodnuto po několikaletých diskusích na toto téma od září 2012 uvést do života, MPSV ČR a Svaz průmyslu a dopravy ČR (dále SPD ČR) považuje za účinný prostředek, jak pomoci ekonomice České republiky k oživení a růstu. K obecnému vymezení konceptu „Kurzarbeit“ a specifikaci jeho fungování lze uvést následující. Kurzarbeit je dohodou mezi třemi zainteresovanými stranami – zaměstnanci (odbory), zaměstnavateli a státem. Zaměstnancům podniků postižených krizí, a trpících díky tomu poklesem zakázek, je pro pokles výroby a odbytu dočasně zkrácena doba, kterou stráví na svém pracovišti. Ušlý příjem je jim následně dorovnáván finanční podporou z prostředků státu [10]. Zaměstnavatelé jsou přitom nuceni se zavázat, že žádná z pracovních pozic nebude z důvodů výše uvedených zrušena a pracovníci díky tomu nebudou propouštěni. Jak uvádí [4] „Kurzarbeit obecně pracovní místa skutečně zachraňuje a princip je, že by měl zachránit primárně ta, která jsou klíčová ke znovuzískání zakázek a opětovnému rozjezdu konkurenceschopného fungování firmy.“ České pojetí Kurzarbeitu je sice možno výše uvedeným způsobem rovněž definovat, je však nutné přihlédnout k několika zásadním odlišnostem. Tzv. „Český Kurzarbeit“ (tento termín používá MPSV ČR i SPD ČR – pozn. autorky) je rovněž koncipován jako dohoda tripartity – strany odborů (zástupců zaměstnanců), strany zaměstnavatelů a státu. V době, kdy by měl být zaměstnanec na pracovišti, ale zaměstnavatel pro něj nemá z důvodu poklesu zakázek práci, se pracovník účastní vzdělávacích kurzů. Cílem těchto kurzů a školení by mělo být především získání nových – především technických dovedností (nikoli tedy měkkých dovedností, tzv. soft skills), doplnění vzdělání především technického směru a tím zvýšení kvalifikace příslušného pracovníka v oblastech souvisejících s jeho dosavadní činností. Účast zaměstnanců v projektu je dobrovolná. O podmínkách účasti na odborném rozvoji

uzavírá zaměstnavatel se zaměstnancem tzv. kvalifikační dohodu. Břemeno financování mzdových nákladů v plném dosahu dopadá nikoli na stát či samotné podnikatelské subjekty, pokud ty ztratí kvůli dopadům světové krize zakázky, ale na Evropskou unii a její fondy. Celý projekt a koncepce, tak jak byla představena a popsána, je totiž financována z prostředků Evropského sociálního fondu (ESF) [11], Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost – projektu s názvem „Vzdělávejte se pro stabilitu“ [18]. Byla tím odstraněna jedna z brzd a argumentů proti zavedení tohoto konceptu (přílišné zatížení státního rozpočtu), jak dokládá např. [3] (viz obr. 4). Obr. 4: Názory podnikatelů k politice zaměstnanosti a pracovnímu právu – otázka 12 – Proč nesouhlasíte se zavedením Kurzarbeitu?

Zdroj: [3] Prostřednictvím místních úřadů práce bude firmám vypláceno plných 100 % nákladů na vzdělávání, za všechny dny účasti pracovníka na školení. Podniky získají na každého jednotlivého pracovníka plnou výši mzdových nákladů – tedy včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění [14]. Zaměstnanci tedy i přes problémy zaměstnavatele budou dostávat 100 % mzdy. Aby měl podnikatelský subjekt nárok na finanční podporu, je zapotřebí, aby současně splňoval následující, MPSV ČR požadovaná, kritéria (viz [15,19,23]). 1. Prvním z požadavků je, aby podnikatelský subjekt v meziročním čtvrtletním srovnání tržeb k celkovému počtu zaměstnanců podniku zaznamenal a doložil pokles ve výši minimálně 20 %. 2. Druhým kritériem je povinnost aplikovat u zaměstnanců alespoň jeden kalendářní měsíc před podáním žádosti koncept tzv. „částečné nezaměstnanosti“. „Částečná nezaměstnanost“ je termín vymezovaný Zákoníkem práce ČR (Zákona č. 262/2006 Sb. v platném znění, tedy ve znění zákona č. 365/2011 Sb.) [24]. Podle něj (viz [24]) částečná nezaměstnanost znamená „překážku v práci na straně zaměstnavatele, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách (…) Náhrada mzdy může činit pouze 60 % průměrného výdělku.“ Tento institut slouží k řešení nepříznivé ekonomické situace zaměstnavatele, zároveň ale zachovává obsazenost pozic. Po odeznění režimu částečné nezaměstnanosti obnoví zaměstnavatel plný pracovní režim, včetně vyplácené úrovně mzdy. 3. Třetím kritériem, které musí podnikatelský subjekt při žádosti o dotaci na rekvalifikaci svých pracovníků a úhradu mzdových nákladů s nimi spojených prokázat, je fakt, že podnik (zaměstnavatel) nebyl svým zaměstnancům schopen přidělit práci v rozsahu přesahující 20 % a maximálně 60 % celkového fondu pracovní doby. 4. Podnikatelský subjekt ke dni žádosti o finanční pomoc nebude moci mít u státu a jeho institucí nedoplatky a jiné nevyrovnané závazky. 5. Podnik bude muset prokázat perspektivu budoucího fungování podnikatelské činnosti, tedy že pokles objemu zakázek firmy, nižší odbyt a z toho plynoucí nepříznivá finanční situace podniku je pouze přechodným jevem. 6. Zároveň musí žádající zaměstnavatel splňovat podmínky pro poskytnutí veřejné podpory podle pravidla „de minimis“ či „blokové výjimky na vzdělávání“ a požadavky vymezené pravidly Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OPLZZ). Dle pravidla de minimis nesmí celková výše podpory „de minimis“ (neboli podpory malého rozsahu) jednoho příjemce podpory za dobu předchozích tří let přesáhnout částku 200 000 EUR [1]. Toto

finanční zastropování se vztahuje na všechny podpory de minimis. Není tedy brán ohled na formu či účel podpory de minimis poskytnuté v předchozím tříletém období. 7. Aby podnikatelský subjekt obdržel celých 100 % nákladů na školení, je nutno, aby v minulosti žádné finanční prostředky (dotace) ze vzdělávacích programů Evropské unie nečerpal. Pokud tomu tak je a peníze na vzdělávání zaměstnanců podnik již čerpal, stát na školení pracovníkům bude sice také přispívat, ale pouze částečně [19].

2.2

KOMPARACE POJETÍ KURZARBEITU V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIKY A SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO

Zavedení Kurzarbeitu, jednoho z nástrojů politiky zaměstnanosti, který umožňuje firmám při krátkodobých propadech v poptávce zaměstnance nepropouštět, ale i nadále je zaměstnávat, i když na kratší pracovní úvazek, nebylo pro Českou republiku úplně novou myšlenkou. O tomto konceptu Vláda ČR uvažovala již od roku 2009. Kurzarbeit v období globální ekonomické krize nacházel své uplatnění ve většině s Českou republikou sousedících států – především ve Spolkové republice Německo, v různých obměnách také ve Slovenské a Rakouské republice [21]. Kurzarbeit v německém podání má, jak uvádí obr. 5, celkem tři základní podoby. Obr. 5: Tři podoby německého Kurzarbeitu

NĚMECKÝ KURZARBEIT

Transfer-Kurzarbeit

Sezonní Kurzarbeit

Konjunkturální Kurzarbeit Zdroj: vlastní zpracování

V důsledku strukturálních změn, kterými ekonomiky procházejí, je Transfer-Kurzarbeit v podnicích využíván jako nástroj podpory při restrukturalizačních procesech. Sezonní Kurzarbeit si klade za cíl pomáhat především sektorům ekonomiky trpícím výraznými sezonními fluktuacemi objemů zakázek (např. sektoru stavebnictví). Pomoc Konjunkturálního Kurzarbeitu naproti tomu mohou využívat ty podnikatelské subjekty, jejichž nejméně třetina pracovních sil ztratí minimálně 10 % ze své hrubé mzdy v důsledku problémů zaměstnavatele. Podnikatelský subjekt žádající o příspěvek musí však splňovat i další podmínky [10]. Tou první je fakt, že podnik není schopen nabídnout svým pracovníkům dostatečný objem práce. Příčinou může být buď pokles ekonomické aktivity ekonomiky jako celku nebo přechodné obtíže, do kterých se podnik dostal. Nedostatek práce musí být nevyhnutelným a dočasným jevem. Podnik musí být před podáním žádosti o Kurzarbeit schopen doložit, že podnik přijal veškerá opatření, která by mu pomohla hospodářské problémy firmy odvrátit a že existuje přiměřeně vysoká pravděpodobnost, že se situace v budoucnosti zlepší. Finanční podpora německé formy Kurzarbeitu funguje díky kooperaci zaměstnávajících podniků a státu, kteří participují na mzdových nákladech předem dojednaným poměrem. Náklady sociálního pojištění za dobu, kdy zaměstnanec nepracuje, pro prvních šest měsíců hradí z 50 % zaměstnavatel a ze zbývajících 50 % agentura práce (rok 2009 a 2010 – pozn. autorky). Po uplynutí šesti měsíců 100 % nákladů hradí agentura práce. V případě, že podnikatelské subjekty tyto podmínky splní, jejich zaměstnanci získají 60 % (pokud jsou bezdětní), popř. 67 % původní mzdy (pokud pečují o jedno nebo více dětí) [5,10]. Délka podpory pro zaměstnance, kteří byli v roce 2010 aktivně účastni německé formy Kurzarbeitu, činí maximálně 18 měsíců. Zavedení kratší pracovní doby mohou v Německu zavést všechny podniky bez ohledu na jejich velikost – počet poboček, závodů, počet pracovníků, odvětví, ve kterém působí, a to na libovolně dlouhou dobu (maximálně však po dobu 24 měsíců). Díky realizaci německého vládního programu (Kurzarbeitu), který Německo stál v roce 2009 dle odhadů 16 miliard amerických dolarů [10], se Německu podařilo odvrátit hrozbu významného nárůstu míry nezaměstnanosti. Ten by jinak neodvratně následoval po poklesu HDP Německa zapříčiněným problémy v odbytu. (Problémy proexportně orientovaného Německa se nejsilněji projevily u podnikatelských subjektů v sektoru služeb a průmyslových odvětvích. – pozn. autorky). Odhaduje se, že díky realizaci německé formy Kurzarbeitu se podařilo udržet přes 400 tisíc pracovních míst, což představuje zhruba jeden procentní bod míry nezaměstnanosti [10]. V opačném případě (v situaci, kdy

by Kurzarbeit zaveden nebyl) to mohlo znamenat zrušení kolem stovek tisíc (až 1,5 milionu) pracovních míst a mnohonásobně vyšší náklady spojené s vyplácením podpor v nezaměstnanosti. Kurzarbeit není fenoménem pouze několika posledních let. Kurzarbeit prokázal svůj mimořádný positivní účinek na vývoj ekonomiky hned v několika obdobích historického vývoje Německa – např. v roce 1991, kdy Kurzarbeit plnil svoji úlohu při znovu-sjednocovacím procesu Německa, dále v roce 1993 v době celosvětové ekonomické krize a nakonec od roku 2008 do současnosti [5]. Obr. 6: Historické milníky vývoje Německa – období uplatňování konceptu „Německého Kurzarbeitu“

Zdroj: [5] Koncept „Českého Kurzarbeitu“, ačkoli je jeho cílová skupina stejná jako v případě německé formy Kurzarbeitu (Pozn. autorky: podnikatelské subjekty, jimž klesl počet zakázek natolik, že by jinak musely propouštět), je založen na jiných základních principech. Těmi je důraz nikoli na faktické zkracování pracovní doby, ale na vzdělávání pracovníků, zejména v oblasti rozvoje jejich technických dovedností. Českým specifikem také je, že všechny závazky vyplývajících z pracovně-právních vztahů podnikatelských subjektů budou zaměstnancům uhrazovány nikoli firmami (zaměstnavateli) jako takovými, ale z prostředků státu, resp. evropských fondů. Místo principu poměrného snížení vyplácené mzdy vzhledem k míře zkrácení pracovní doby budou čeští zaměstnanci pobírat i nadále plných 100 % mezd. „Český Kurzarbeit“ tedy jako „Německý Kurzarbeit“ pouze zní. Tab. 3: Podobnosti a rozdíly Kurzarbeitu v pojetí české a německé ekonomiky Parametr

Česká ekonomika

Německá ekonomika

Cílová skupina

Podnikatelské subjekty, jimž klesl počet zakázek natolik, že by jinak museli propouštět, jejichž odraz v tržbách/objemu výroby činil meziročně v období 3 měsíců pokles min. o 20 %, max. o 60 %

Podnikatelské subjekty, jimž klesl počet zakázek natolik, že by jinak museli propouštět

Období zavedení

Polovina září 2012 – 31. srpen 2015

1989 – 2012

Rozdělovaná částka

400 mil. Kč pro r. 2012; prozatím 800 mil. Kč do konce r. 2013

14 miliard eur (2009 a následující - dle [15]), 16 miliard $ (viz [10])

Účel

Pomoci udržet zaměstnanost a posílit odbornost zaměstnanců (princip rekvalifikace)

Pomoci udržet zaměstnanost (princip zkracování pracovních úvazků)

Zdroj finančních prostředků

Evropský operační program Lidské zdroje a zaměstnanost

Státní rozpočet

Plátce finanční

Evropská unie (100 % finančního

Stát (60 %) a zaměstnavatel

pomoci

příspěvku na odborný rozvoj zaměstnanců, včetně příspěvku na mzdové náklady vzdělávaných zaměstnanců)

(40 %)

Zkracování pracovní doby

NE

ANO

Princip fungování pomoci

Zaměstnancům se zkrátí pracovní doba podle počtu zakázek (1 – 4 pracovní dny); zbývající část obvyklé pracovní doby stráví pracovníci účastí na vzdělávacích kurzech (školeních) – stát mzdu pracovníka zaplatí v plné výši

Zaměstnancům se zkrátí pracovní doba podle počtu zakázek a zbývající čas stráví doma a stát jejich mzdu doplatí.

Délka čerpání podpory

Max. 6 měsíců (výjimečně až 1 rok)

Max. 18 měsíců Zdroj: vlastní zpracování

2.3

ANALÝZA PŘEDNOSTÍ A NEDOSTATKŮ KONCEPCE „ČESKÉHO KURZARBEITU“

K zavedení Kurzarbeitu a dalších, z konceptu zkracování pracovní doby vycházejících, řešení se ekonomiky uchylují z důvodu snah o zabránění markantnímu propouštění a tím následnému nezvladatelnému (nekontrolovatelnému) růstu nezaměstnanosti. Výsledkem by v takovémto případě bylo omezení spotřeby, ještě výraznější zpomalení ekonomiky, méně peněz plynoucích do státního rozpočtu (nižší suma vybraná na daních, pojistném apod.) a vyšší výdaje státu (v podobě podpor v nezaměstnanosti apod.), což by vedlo k nutnému přehodnocení otázky fiskální udržitelnosti. Zastánci této filozofie vítají definitivní rozhodnutí myšlenku Kurzarbeitu v podmínkách České republiky realizovat, přičemž největší přínosy spatřují v záchraně (dle odhadů) několika tisíc pracovních míst (např. [19] uvádí 6.000 míst, [15] až 10.000 míst). Pracovníci také neztrácí pracovní návyky, jsou v podnicích výkonnější, na trhu práce lépe využitelní, další sociální, psychologické a somatické dopady na lidi nevyjímaje. Pro podniky to představuje možnost, jak si dopomoci k vyšší konkurenceschopnosti, jak v regionálním a národním měřítku, tak také, a to především, v měřítku mezinárodním. Firmy si udrží své kmenové zaměstnance, na jejichž potenciálu je ziskovost podniků existenčně závislá. Dále šetří náklady spojené s propouštěním, opětovným najímáním a nutným zaškolováním a zapracováním nově přijatých zaměstnanců. Stát ušetří na nákladech souvisejících s nezaměstnaností – zejména na vyplácených podporách v nezaměstnanosti, ztrátách na daních z příjmů, na zdravotním a sociálním pojistném, dávkách sociální pomoci atd. Jakkoli se jeví stabilizace zaměstnanosti díky opatřením, jako jsou pomoc zaměstnavatelům trpícím přechodným nedostatkem zakázek úhradami jejich mzdových nákladů a nákladů na odborný rozvoj pracovníků, přínosné, lze k tomuto konceptu a jeho aktuálně platné verzi najít několikero výhrad. Jedním ze silných argumentů proti zavedení „Českého Kurzarbeitu“, tak jak byl navržen, je neprovedení a absolutní neznalost finančního vyčíslení přínosů a efektů plynoucích z realizace projektu. Příliš jasné nejsou ani náklady celého projektu. Na projekt bylo pro rok 2012 a 2013 vyčleněno prozatím celkem 800 mil. Kč, avšak dle MPSV ČR [7] „toto číslo nemusí být konečné, záleží na zájmu podniků“. V této souvislosti se nabízí celá řada otázek. Např. přinesou skutečně investované stovky milionů korun z evropských fondů české ekonomice a českým podnikatelským subjektům užitek a jak velký tento užitek v podobě zachovaných pracovních míst bude? Bude odpovídající měrou kompenzovat vynaložené náklady? Vydělají si díky dotacím (prostředkům jednoho z operačních programů Evropské unie) na sebe takováto pracovní místa? Nejedná se pouze o jeden z populistických počinů? Není nesnadné rovněž si představit situaci, kdy podnik, který přestože splní podmínky stanovené MPSV ČR a dostane tak po posouzení místním úřadem práce finanční podporu z evropských fondů, si na trhu neuhájí svoji pozici a jehož další kumulující se problémy vyvrcholí, sice o několik měsíců oddáleným, ale přesto zánikem. Dále pak, stanovilo si a jasně a transparentně kvantifikovalo MPSV ČR faktory, na základě kterých budou mít posuzovatelé žádostí o finanční podporu (tedy státní úředníci MPSV ČR a místně příslušných úřadů práce) jasno, že nedostatek zakázek v dané firmě je jen dočasný a že se tak investice do jejich lidského kapitálu vrátí? Vyvstává také obava, zda posuzovatelé žádostí o finanční podporu jsou dostatečně morálně a odborně způsobilí, aby dokázali objektivně a správně rozhodnout o přidělení této podpory [4]. Existuje také reálné riziko, že firmy nebudou dostatečně motivovány, aby usilovaly o získání nových zakázek.

Odborníci i zástupci firem se dále shodují na tom, že tato finanční podpora měla přijít o několik let dříve. Např. Asociace malých a středních podniků a živnostníků (dále jen AMSP) ČR doporučovala ministerstvu zabývat se tématem kurzarbeitu již na počátku r. 2008 [2]. [4] k tomu uvádí: „Jde v podstatě o jednorázovou nesystémovou akci, která zmizí, jakmile se vyčerpá evropský balík peněz na Kurzarbeit určený (…) ale lepší něco než nic.“ AMSP ČR provedla v roce 2010 mezi podnikatelskými subjekty v České republice průzkum, který probíhal ve dnech 21. - 25. 6. 2010 [3]. Jeho výsledky ukázaly, že pro zavedení „Českého Kurzarbeitu“ dle parametrů platných v roce 2010 by bylo 92 % (463 z celkových 503 oslovených) respondentů. V r. 2010 návrh „Českého Kurzarbeitu“ spočíval v práci pracovníka na zkrácený pracovní úvazek (4 dny práce v týdnu) s finanční spoluúčastí státu (o zbylý 1 den by se nákladově podělil stát se zaměstnávající firmou). Zaměstnanec by dostával 60 % denní mzdy za nepracovní den. Těchto 60 % jeho mzdy by uhradil ze 40 % zaměstnavatel a z 20 % stát. Zaměstnanec by tak neztratil práci, podnik by si udržel zaměstnance a státu by se nezvýšila nezaměstnanost. Nejproblematičtější oblasti spojené s aplikací nástroje Kurzarbeitu do praxe lze tedy shrnout do následujících pěti oblastí: 1. Odsouvané termíny zavedení. Vláda ČR podnikla důležitá opatření k positivnímu ovlivnění situace a dalšího vývoje trhu práce ČR s neoddiskutovatelným zpožděním. Koncepce Kurzarbeitu byla aplikována do praxe po dlouhých průtazích spojených především s otázkami financování mnohem později, od čehož se odvíjí i velikost positivních efektů Kurzarbeitu. 2. (Ne)objektivita při rozhodování o přidělování finanční pomoci a s tím spojená určitá míra ovlivnitelnosti. Problematickými oblastmi se ukazují být chybějící zkušenosti, nedostatečná odbornost a otázka etického chování hodnotitelů – pracovníků odpovědných za posuzování žádostí o získání dotace. 3. Široký prostor pro subjektivní posuzování návratnosti finanční podpory. Diskutovatelná jsou rovněž hlediska a kriteria, která by měla poskytnout jasnou odpověď na otázku, zda bude firma účastnící se Kurzarbeitu disponovat dostatečným množstvím hodnotných zakázek zaručující podniku budoucí úspěšnou existenci na trhu. 4. Obtížnost vyhodnocování efektivity školení a rekvalifikačních kurzů pracovníků (přínosů na straně zaměstnance). 5. Prozatím omezený vyčleněný objem finančních prostředků.

ZÁVĚR Tento příspěvek pojednává o „Českém Kurzarbeitu“, nástroji Vlády České republiky, od jehož zavedení v polovině září 2012 si Česká republika slibuje udržení stávajících pracovních míst – především malých a středních podnikatelských subjektů České republiky a dále pak zpružnění trhu práce. Orientace financování na projekty zvyšující flexibilitu pracovního trhu v ČR se zástupcům Vlády ČR, odborovým svazům působícím v ČR v čele s ČMKOS (Českomoravskou odborovou organizací odborových svazů), AMSP ČR atd. jeví jako vhodná podpora s celorepublikovou působností plánovaných protikrizových opatření pro zpružnění podnikatelského prostředí České republiky. Vládní rekvalifikační programy mohou pomoci pracovníkům získávat kvalifikaci pro lepší zaměstnání v sektorech, která mají šanci přežít a do budoucna se dále rozvíjet, umožní lidem vést produktivní život a sníží břemeno vládních transferových programů. Přes veškeré přínosy, které MPSV ČR, jakožto iniciátor diskuse a nakonec i realizátor této koncepce deklaruje, se po zvážení klíčových nedostatků a „bílých míst“ tento nástroj nejeví (z hlediska účinků, ceny) jako nejefektivnější. S tímto názorem AMSP ČR souhlasí, i když „Český Kurzarbeit“ v souhrnu přijímá. Uvádí [14]: „Nejsme tak úplně přesvědčeni, že forma české verze kurzarbeitu toto umožní, ale je dobře, že se minimálně tento institut objevuje.“ Jeho největším prohřeškem a důvodem pro jeho nezavedení je umělé oddalování dopadů ekonomické krize formou buď evropských dotací (tzv. Českého Kurzarbeitu) nebo státní podpory (tzv. „Německého Kurzarbeitu“). Dle názoru autorky může jako příklad, jak nenásilně dosáhnout vytvoření do budoucna konkurenceschopných pracovních míst, dobře posloužit severský sociální model úpravy pracovního trhu, zaměstnanosti a sociálního zabezpečení. Tento model klade důraz na podporu alternativních forem zaměstnávání, široký prostor, možnosti a smluvní volnost pro nabírání a propouštění zaměstnanců. S tím korespondují i v modelu využívané nástroje, např. zkrácené úvazky, teleworking, efektivní, cílené vzdělávací (rekvalifikační) programy, podpory v nezaměstnanosti atd. Česká republika na úplnou implementaci tohoto modelu není připravena, to však nevylučuje po zvážení jeho předností a nedostatků a při zohlednění specifik našeho státu aplikovat některé z nástrojů severského modelu. Úspěchy by bylo možné v případě ekonomiky České republiky realizovat např. těmito způsoby:

•

aktivnější podporou – zlepšováním povědomosti podniků o výhodách a přínosech alternativních forem zaměstnávání pracovníků – Z průzkumu, který v r. 2010 provedla AMSP ČR [3], převažuje např. u možnosti pracovat z domova (tzv. Home Office) u českých podniků nedůvěra. 70 % dotazovaných podniků argumentuje nemožností kontrolovat zaměstnance při práci, přestože by jim to přineslo významné snížení podnikových nákladů.; • ještě razantnější liberalizací Zákoníku práce České republiky – např. uzákoněním možnosti výpovědi bez udání důvodu, zkrácením či úplným zrušením výpovědní lhůty. Pokud totiž existují prostředky pro financování tak nákladného projektu, jakým se zatím „Český Kurzarbeit“ jeví, měl by mít stát prostředky i na to, aby z podniků sňal povinnost poskytovat po řadu měsíců propuštěným zaměstnancům mzdu, která není mzdou za práci, ale ve skutečnosti sociální dávkou, která chrání před rychlým pádem propuštěného pracovníka do chudoby.; • efektivnějšími podporami v nezaměstnanosti – takovými, které by byly nastaveny tak, aby na jedné straně nezaměstnané uchránily před upadnutím do chudoby, nicméně aby se stále nezaměstnaným jevilo jako výhodnější alternativa pracovat a nikoliv zůstávat dlouhodobým příjemcem podpory v nezaměstnanosti; • důslednějším prosazováním filozofie znalostní ekonomiky, zkvalitňováním vzdělávacího systému státu, podporou vědecko-výzkumných institucí a center. Za zvážení rovněž stojí úvaha, zda ekonomická krize nemá být pro Českou republiku signálem k provedení částečné restrukturalizace českého průmyslu a přesunu pracovníků do jiných, perspektivních odvětví, takových, která by v případě dalších krizí již nebyla postihována tak silnými turbulencemi a propady v poptávce.

LITERATURA [1]

[2]

[3]

[4]

[5] [6] [7] [8] [9] [10]

[11] [12] [13]

AGENTURA PRO PODPORU PODNIKÁNÍ A INVESTIC CZECHINVEST Veřejná podpora a de minimis [online]. 2012. [cit. 2012-09-01]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/verejna-podpora-a-de-minimis-3757.html. ASOCIACE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ A ŽIVNOSTNÍKŮ ČR. Kurzarbeit jako protikrizové opatření [online]. 2012. [cit. 2012-08-31]. Dostupné z:http://www.amsp.cz/kurzarbeitjako-protikrizove-opatreni. ASOCIACE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ A ŽIVNOSTNÍKŮ ČR. Kurzarbeit jako protikrizové opatření. 7. průzkum AMSP ČR – Názory podnikatelů na politiku zaměstnanosti a pracovní právo [online]. 2012. [cit. 2012-08-31]. Dostupné z: http://www.amsp.cz/7-pruzkumamsp-cr-nazory-podnikatelu-na-politiku. ASOCIACE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ A ŽIVNOSTNÍKŮ ČR. Názor AMSP ČR na Kurzarbeit po česku [online]. 2012. [cit. 2012-08-29]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/nazor-amsp-cr-na-kurzarbeit-po-cesku-21212.html. BUNDESAGENTUR FUR ARBEIT. Der Arbeitsmarkt in Deutschland, Arbeitsmarktberichterstattung. Kurzarbeit – Aktuelle Entwicklungen, 2009, 19 s., Nürnberg. COLVIN, Geoff. Růst i při klesajícím trendu. Deset strategií managementu pro úspěšné překonání recese. Computer Press. Brno. 2010. 179 s. ISBN: 978-80-251-2748-3. Česká varianta "kurzarbeit", Ozvěny dne (Radiožurnál) [online]. 2012. [cit. 2012-08-31]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/13468. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Česká republika v číslech 2011 [online]. 2012. [cit. 2012-08-31]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/1409-11-r_2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD [online]. 2012. [cit. 2012-08-31]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/ GERMAN MISSIONS IN THE U.S. Short-Time Work or "Kurzarbeit": Frequently Asked Questions, [online]. 2012. [cit. 2012-09-09]. Dostupné z: http://www.germany.info/Vertretung/usa/en/07__Climate__Business__Science/02__Bus__w__Ge rmany/FAQ/FAQ__ShortTimeWork.html. HEJDUKOVÁ, Jitka Svaz řešil otázky zaměstnanosti. SPEKTRUM 07-08 2012 – časopis Svazu průmyslu a dopravy České republiky, 2012, s. 15. ISSN 1213-7227. INTEGROVANÝ PORTÁL MINISTERSTVA PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ [online]. 2012. [cit. 2012-08-31]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz. KOZUB, M., SKLENÁŘ, P. Statistici upřesnili údaje: ekonomika klesala o 1,0 % [online]. 2012. [cit. 2012-09-07]. Dostupné z: http://www.nasepenize.cz/statistici-upresnili-udaje-ekonomikaklesala-o-10--10860.

[14] Kurzarbeit vám zachrání práci [online]. 2012. [cit. 2012-08-29]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/finance/prace/clanek.phtml?id=755746. [15] MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR Jaromír Drábek: Rozhovor – V Česku startuje Kurzarbeit, Události (ČT 1) [online]. 2012. [cit. 2012-08-29]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/13469 [16] NÁRODNÍ EKONOMICKÁ RADA VLÁDY. Závěrečná zpráva Národní ekonomické rady vlády (NERV) září 2009 [online]. 2012. [cit. 2012-08-29]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/ppov/ekonomicka-rada/narodni-ekonomicka-rada-vlady-51371/ [17] PARLAMENTNÍ LISTY.CZ AMSP ČR na Kurzarbeit po česku [online]. 2012. [cit. 2012-08-31]. Dostupné z: http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/AMSP-CR-na-Kurzarbeit-pocesku-244617. [18] PLÍVOVÁ, Viktorie Tisková zpráva. Projekt „Vzdělávejte se pro stabilitu“ aneb kurzarbeit po česku [online]. 2012. [cit. 2012-08-28]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/. [19] PORTÁL MPSV. Český kurzarbeit cílí na menší firmy, které mají šanci přežít [online]. 2012. [cit. 2012-08-22]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/13430. [20] PORTÁL MPSV. Částečná nezaměstnanost - § 209 zákoníku práce – nová právní úprava od 1.1.2012. [online]. 2012. [cit. 2012-08-31]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/lbk/kop/semily/castecna_nezamestnanost_-_p_209_zakoniku_prace [21] SCHICHL, Oliver Peter Kurzarbeit in Österreich: Historische Entwicklung, Ziele und Konsequenzen für die Personalpolitik. Masterarbeit. 1. Auflage, 2010, GRIN Verlag, 84 s., ISBN: 978-3-640-65891-6. [22] SOUKUP, Jindřich a kolektiv. Makroekonomie. 2. Aktualizované vydání. Management Press. 2010. ISBN: 978-80-7261-219-2. [23] SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY Svaz průmyslu a dopravy byl iniciátorem kurzarbeitu [online]. 2012. [cit. 2012-08-28]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/svaz-prumyslu-adopravy-byl-iniciatorem-kurzarbeitu-21115.html [24] ZÁKONÍK PRÁCE. ZÁKON ZE DNE 21. DUBNA 2006 – 262/2006 Sb. [25] Zákoník práce změny od roku 2012 [online]. 2012. [cit. 2012-08-31]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/finance/grafika/2011/09/09/zakonik-prace-zmeny-od-roku-2012prehled/

Adresa autora: Ing. Veronika Burešová, Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta ekonomická, Katedra financí a účetnictví, [email protected]

KURZARBEIT – APPLICABILITY STUDY IN TERMS OF THE CZECH REPUBLIC Abstract This paper deals with the new, much discussed facts about phenomena of Kurzarbeit and its Czech version. Kurzarbeit helps (despite the crisis) to keep the employment rate relatively high and reduces the growth of the unemployment. "Czech Kurzarbeit" is one of the tools for the employment policies of the Czech government. It defines the objectives that the Czech Republic expects in particular for small and medium enterprises of the Czech Republic since the introduction of the "Czech Kurzarbeit" concept. As well as an important objective, it is important significance that it attaches to and the results of its successful introduction. The paper contains also the comparison of "Czech Kurzarbeit" and Kurzarbeit established in the Federal Republic of Germany. Finally, they are subjected to a critical analysis of strengths and weaknesses "Kurzarbeit" in terms of the Czech Republic.

Key words The economic and financial crisis, Kurzarbeit, Czech Kurzarbeit, unemployment

JEL Classification J38, J41, G01