KUPÍM O B M ^PRDOČEMHO m t \ ', < Ù ' «f M l CI1L0 : Ï '. m m 8 9

i*, » B

M

Í

NEZÑVINÑ

/KUPÍM

O B M

\ ',

^PRDOČEMHO

••• <

'

.

m

m

8

9

t

Ù

'

Ï

m

« f M

l

CI1L0 :

Přečti

c

pošli

dá!

Slovo úvodem

1

Poslání

2

socialismu

J e d n a událost

u tri

zamyšlení

o ní

3 - 5

Dopis { RP)

6 - 8

NlíS prohlášení

•

9

J a r n í diskuse v únoru i reportáž)

10 - 11

Dopisy

12

z války

Československo 1 9 0 9 - dumokracio a r e a l i t a

+

anketa

13 - 15

Občanský p r ů k a z , prosím Ekologie tóilcš

16

a my

..17

Jakoš šéfredaktorům

1 9 - 20

Začarovaný kruh aneb karty na s t ů l ,

soudruzi

Jáyšlonky, které nás z a u j a l y

21

Thank you

22

Informace

- 10

a sdělení

. •>

23

KULTURaJ Úvaha o jednom narušeném vztahu

...

Jsem pyáné, o p i l é n i c ( J . P . S a r t r e )

a nápad ( D r .

ftehoř) '.

24 - 25 26 - 28

Básně (. Jan Krysař)

28 - 29

lúá pracovní

30

směna (. dělník)

Ž i v o t o p i s nemožnosti

....

31

Povídky ( ••Frenk" , Vlach)

32

S i l o u kul túry ( J . S . F i a l u )

33

Básně ( Q u i d o ,

34

Fík)

Zpráva z provincie (, D r . Básničky 1 k . B u b o r l , Banán

2.

Řehoř)

J.Fuchs)

pokračování

35 36 37 - 4 4

Básně ( T . K é b r t )

45

Vědecký ateismus (.KřesíoLn)

46 - 49

STKES-1 STHiS - Slovo úvodem - STRaS - Slovo úvodem - STRES - Slovo úvodem - STRES

Vážený čtenáři,

příteli.

Před časem j s i dostal do ruky nulté čísl^ časopisu "S T R S S " . Byl to pokus a čekali jsmo s jistou dávkou zvědavosti, jiik to dopadne. Bylo to příjemné, když jsmo z j i s t i l i , že se časopis setkal s tak pozitivním ohlasem. Objevily no i náměty a připomínky. Dostáváme příspěvky. To všechno je bezesporu příjemný, příznivý stav. Co lze tedy očekávat, pokud jde o koncepci a nápln čuuopísu? Redakce se domnívala, že dostatočně objasnila záměr, tedy, že se vyslovila k celkovému charakteru publikace úvodním prohlášením. Nechceme j i opakovat, ale v podstatě jde o časopis, který je nezávislý, který se snaží kolem sebe soustředit nezávislé skupiny i obČtmy našoho k r a j e . Na dotaz, zda chceme být u t a j e n i , říkáme řítí 1 Naopak skutečno nám jde o to, aby náš časopis byl známý. J i ž v úvodním prohlášení konstatujeme, že nám jdo o dialog. Do dialogu jo vždy zapotřebí vtálmout jednotlivce, nebo I n s t i t u c e . Jsmo s i vědomi, žo v peripetii naší současnosti je dialog prvním předpokladem k hlodání prostřodků jak najít cestu z naší současné k r i z e . Hrajeme r i n k , ale r podstatě to noní hra. Je to nutná součást našeho života. Každý •/, nárí, kdo není lhostejný, přináší 3vůj vlastní vklad, jako příspěvek dunému stavu. Jo •fco konfrontace my šle nok »názorů, postojů. Jo to svět, který utváříme. A ti v cit není tvořen jon tím, co jo posvěioné. Svot jo tvořen i tím, co jo nezávislé. K d j s i na pozadí historického dejo se prozatím joůtň noznutolně, alo prosto j i ž postřohnutelně, objevují kontury nejen neformální, angažovanosti, ale také skutečné lidské omancipaco. Nopodconujmo svoji vlafitní odpovědnost, u nepřeceňujme moc. V této souvislosti chceme apelovat na všechny by, kteří jsou nám nakloněni, aby právě svými příspěvky, konSrótními p o s t o j i , podpořili naše úsilí. Je pochopitelné, že máme svůj s t í n . Jsou t i , kteří nám nejsou nakloněni. Janu i i , kteří nás bedlivě sledují a čokají na náš chybný krok. Alo kdo v živote nochyboval? Naším průvodcom není junom n e j i s t o t a . Zůstává skutečností, žo nepomíjí onon títarý, ironický aforismus: "Opravdový napřítol to nikdy neopustí". A přuco. Tak neradi používáme pojem " n e p ř í t e l " . Domníváme 30, že v spoločonství tolorantních, rovnoprávných l i d í by takový pojom měl vymizot. Tedyi koncepce zůstává - BÍT S-alí SEBOU. Pravdivý, s vědomím, žo nosu svou kůži na trh. Obsahově zůstáváme věrní tomu, oo jsmo nastínili v " n u l c o " . Tedy, vážaný čtenář i , dnes dostáváš do ruky první č í s l o . Budeme r á d i , když se ztotožníš u naší představou. Nebudeme se zlobit za k r i t i k u , ani za sžíravou i r o n i i , budome vděčni zu konstruktivní připomínky. To platí neustálo. Jde o t o , vytvořit otevřenou omancip o v ^ o u společnost. Že si dáváme velké cíle? Malý, kdo má jen malý c í l . Děkujeme za všechny dopisy, připomínky. Mrzí nás pouze jedna věc. Dostali jsme také dopisy, kt^ré »yly p o z i t i v n í , na leccos nás upozornily a přesto jojich autoři iůstali ve stínu anonymity Rádi bychom je kontaktovali a nemůžeme. Těm, kteří nám napsali a okamžitě so nesetkali so svými příspěvky, sdělujeme následující« P ř á t e l é , p i š t e , pokračujte. I my jsme nuceni v zájmu koncepce a kvality vybírat. To, co se nám dnes nehodí, může se příštím příspěvkem stfát vhodným. PROSÍl/LE, PIoTii I £ I Chceme také zdůraznit, že ne každý otištěný článek je shodný s míněním redakce. Ale to není podstatné. I proto existuje t^nto časopis, aby so stal nezávislým prostorem pro všechny. Provázejí nás problémy materiálního a technického zabozpučení, které chceme ř e š i t i s tvojí pomocí. Vážený čtenáři, přejeme ti k l i d n o u , ničím nerušenou četbu našeho prvního Čísla. J e s t l i ž e budeš spokojen, dobře. J e s t l i ž e budeš zneklidněn, t^ké dobře.

Tvá reiakco.

P O S L Á N Í

STRES-2

S O C l H l i i k U

K a p i t a l i s t i c K ý způsob v/roby dosud obstál v soutěži s nck-pitulistickým způsoben. Znairená to, žo s o c i a l i s t i c k é h n u t i , stará půldruba n t o l e t í , zavádělo dějlny nu falešnou ccstu? Domníváme s e , že ne. Smyslem d ě j i n není prnco především zvyšov-t výrobu, -lo vytvářet stálo svobodnější a humánnější vztahy mozi lidmi» tocuto c í l i má sloužit i hospodářský rozvoj, Kapit.-l isrus znamenal v dějinách l i d s t v a no3mírný pokrok, -le živolnó tendence j o h o vývojo byly krůto antihumánní. Jnožnil rozmach c i v i l i z a c e , vytvářel bohatství měst, ala i bídu j e j i c h p e r i f e r i í , bohatství netrcpelí , ala i bídu k o l m i í . Soci-vliatická hnutí živelným tcnddncím k-pit. liamu č o l i l e , diety jemu doaáhli d ě l n í c i dnešního postáváni vo společnosti. '»ni dn .a neztrácí soci-lisrruo n*. aictuálnooti. Ztělosňujo ú s i l í o lidská praví-, o 3polečonekcu rovnost, o em-ncipaci l i d í , tříd i národů, c d9T okryti z a c i . Jo proto nezeytnou součásti souc-one apoloěnoati, stejně jako jí jsou opačné tendencot tondence k ovládání, k zachování nerovnosti ^ neomezeného soukromého či nekontrolovaného státního v l a s t n i c t v í . Soudobí s o c i a l i s t é nevidí v soci-liam.u zvláštní a y a t é n , ale "uvědomělé ti derckratické řízení hoapodářakých a společenských pro co a ti 3 cílem dosáhnout vyrovnaného rozvojo, sociální správodlnosti a růstu kulturní árovnu vojkorého lidstva."í Knrico iierlinguor) . 2 i v e l n 6 tondenco kapitalismu působí nadále protihumánnč a to njjvin vo vzt-zích uvnitř národních apolečncatí, ala i v mozináro'ních vztazích - v porl» ru k životnímu prostředí. Kapitalistická honba za ziskem. v.y tváři nice volkó národní bohatství, ale na vztohySavuru a Jihu p:°aobí no,;futivnš. Napomáhá přjklennut propast nezi n i T i , -lo rMlo j i prohlubuje. Samoúčeln ; zvyšování výroby a produkt i v i t y způsobovalo a dosud zp*sobujo nuarirné škody na živc;tním prootřjdí, V těchto oblastech má uocialisn-ua , ooh-tý na zkušenosti zo aťolotóho bojo prnti nej-tivnír. tendencím k.pitaliarru, své novó poalání. JI trto poslání jo achopon j l.iit pouze socialismus demokratický^ atáty sovětského bloku pomáhaly rozvojovým zorním dosud méně nož Západ a k životní ru proutřodí ae cnovaly Jošti n rronšír. ohl o len. P l n i t nové poslání rc ní lohkýr. úkolemx jo třeba odpr.vádět na mnoho nových otázek, např. vyřešit rozpor nozi bezproatředníni zájmy zaneatn^nců n potřebou pomáhat Jihu nsbo nutností ochrany životního prostředí. V zerrích at-vě takého bloku ae může společenský pokrok proaudit nejspíše cuatou jioatupné, i.lo prrnikavá demokratizace, která musí probíhat paralelně s hoapo.lúrskou reformou.

Lidstvo ánea dospalo k dějinné křiževatco, na níž ai nuní uvědomit, žo dosavadní vývoj voJe v mnoha směrech do katastrofy. Prohlubování [;ro[.Êti T O X Í Severem a J i h a r ohrožuje mírový život příštích generací. Dailjí ináuatri-lizuco dosavadními metodami oy člev^-stovali. životní prostředí, a d-luí zerojaní Joduvodním tjrr.pem zvyjuje naoezpečí jaderné války, která by mohla z n i č i t vošk.jrý život na n_áí planetě. Na závažnosti tóchtc nebezpečí ae e n o l u j í aocialiató 1 konzvirvwtivci. A k ; ochopení hrozby, ktirou zn-m.en-jí př:;pln<-.nú ja !ernó urzon á l y , není třeea r.ni t-k znát áujiny j-ico nežneati sc;u,.':já l .chni^y. Jde o t o , ajy si licá vz-li z rlůjin -c3poň jedno pon.-učeníJ žo útl-k .-.t už národnostní, sociální neeo politický - a uíržov ní národe neeo neciálních 3ku;.dn v eídě je nsjen nemravné, ctle nevyplácí ae ilouitodobú eni utl..5ovat3lňm, ani tšr., kteří jaou k útl-ku a bídc lhostejní. (Ne závi ;le učobnicrj dájepiau, Pr^ha 1933)

Líladým básníkům bych rád řekli Starejte ae co nejméně o aebe, starejte se co nejvíc o člověka, bolesti a radosti o společnost a dobu ( F . X.

o jeho

Šalda)

STRES-11

J a d_n a

u d á l o s t

a

t ř _ i _z a m

_o_n_í

o

Praha 1 5 . 1 . 1 9 6 ? . ^ e z i jednou a druhou hodinou po poltij n ^ přicházím na Václavské náměstí. V prvé řadu působí nepřirozené svou dvouharevnoatí. Převládá zelená a modrá. Veřejné bezpečnost a lidové milice. Alo ZQ. nedlouho nastane proměna barev, Praha - střed masta se promění v bojiště. Demokratizace vyhlásí válečný stav. . Proč? AVŮIÍ pietnímu aktu, kterým a o tisíce lidí chce poklonit památce Jana Palacha. P í š i to vše pod dojmem událostí. Píši to tak, jak jsem to p r o ž i l . Pítií * myšlenkách, ke kterým jsem byl vyprovokován celou u d á l o s t i . Ano, řadu dnů před touto událostí všechny sdělovací prostředky chrlly články, projevy, rozhovory, které jednoznačně hovořily proti S i n u Jana P a l a o h a . Nechci mluvit o obecně známých věcech posledních dní. /Dopiti anonyma, hyatorie kolem něj i chystaném pietním aktu, o zákazu./ První_zam£Šleníi Neustálj se hovoří o nesmyslném č i n u . Různí autoři, profesionální i pouzí čtenáři vyjadřovali své pocity k colé u d á l o s t i . Ty shodně znějící s oficiálním stanoviskem, byly zveřejňovány. Jíle p ř e s t o no málokdo zamyslel nad tím, j«k je možné, že tolik ti3Íců lidí nezapomnělo Jeho "neúmyslný č i n " , ¿e jeho čin chápou jako morální imerativ. Cítí z něj svoji odpovědnost. Přitom musím ř í c i , že nejon oficiální moc jeho č i n odsuzuji*. Oauto jej chápou jako nesmyslný čin i lidé, kteří se jinak o mocí noatotožňují. Zřejmé každá hodnota z dialektického hlediska /které z p r u ^ a t i zu jomo/ má dvojí chápání - pozitivní i negativní. Zput k doni. Před čtrnáctou hodinou u ž je barva Václavského náměstí proměněná. Pestrobarevný duv p ř e k r y l stereotyp uniforem. Což však neznamená, že uniformy jsou méně v/znamné. První napětí ,}u prolomeno. Ozývá se potlesk, první, ještě nesmělé výkřiky. Nastupuje [jrvní řadu "úderného komanda", dostupují vpřed - obušky stálo ještě p ř e d uobou v natuženýoh rukách. Dav couvá. Na jedné strané vyzbrojený, vycvičený kordon, na druhé straně shromážděný dav. V ruce pouze květiny a 3 v í c a . Nerovnost zbraní je evidentní. J.le ten duch. Duch, ta morální síla toho d a v u . To jo jeho zbraň. Uprostřed náměstí se shlukujeme v těsnější masu. Začínáme zpívat hymnu. Konec. Tleskáme. \/olá se» "svoboda, svoboda". Utok začíná. Tvrdý, nekompromisní. Pískot, kři»c, nadávky. Hány, útěk, těla klesající n a dlažbu. Nolzo říci že první úder je odražen. Jednotka se pouze stahuje částečné k vrchní č á a t i náměstí. Dav se opět srocuje. "Svobodu, svobodu, hanba, h a n b a . " Přede mnou nu zemi leží starší zkrvavený muž. Těžce dýchá. "Sanitku, s a n i t k u , " křičí l i d é . Člen bezpečnosti v civilu se snaží uklidňovat. "Sanitka u ž jode, rozejděte t u . " Není klidný a nechová se ani panovačně. V tomto krátkém č«aaovétn úaoku, k t e r ý letí jako film před očima, do okamžiku, ne.ž přijde druhý ú d e r ee odehrává tolik dramat a tragédií, které žádný jedinec těchto okamžiků nedokážo zcela popsat a zachytit. Kousek opodál stojí asi 25-letý chlapoc- Volico slušné oblečený s hezkou dívkou. Dívá se na ležícího zkrvaveného muže, a říká jednomu příslušníkovi;"je mi z vás n a n i c " . Otáčí sa a odchází, d r ž í se o dívkou z a ruku. •ale to už se na něj příslušník vrhá a hned několik dalších j e j chtějí odvléct. Dívka se přitiskne k chlapci a obejme j e j . Chrání jej svým tělem. Další příslušníci přiskakují, chtějí je odtrhnout, odervat a ti dva se k sobě tisknou tvář na tvář. Není síla, která je dokáže rozdvojit. Jenom l á s k a ma takovou rnoc a vítězí nad násilím, A tak je odvlékají společně. Po ces^- dostávají r á n y . A chlapec křičí; "Lidé, pomozte, zachraňte n á s " . Cítím s v o j i slabost, zbabělost. Nikdo z okolních lidí se nepohne. Protisíla je velká.. P o u z ^ pár kroků ode rrne jeden muž vykřikne: "no co to j e " , á už se na néj vrhá p ř í s l u š n í k , kJ'už uskakuje a dává se na útěk, ale to už se na něj sápou daláí. opět rány a rnužy vlekou pryč. Další mladý muž je vlečen z jiného hloučku. Vzpírá se. Přiakakuja příslušník bezpečnosti v civilu. Cvičený úder do žaludku- ^ u ž křiví o b l i č e j bolestí, podlamují se mu nohy. Je vlečen po dlažbě dál. Z n o v u nastupuje b i c í komando. Jprk. Otáčíme se, náhle s překvapením zjiátujeme» ze n a p ř í č náméatí z druhé strany, za našimi zády, stojí další kordon bicího komanda. Ti Oezhora nás ženou do náruče tech druhých. Vlastně do »oušku těch dr-uhých. Prchám na chodník /se mnou i d a l š í / «. 3nažím se proniknout do o t é p á ^ k é u l i c e . běda.

STRES-11

Ja zatarasena a u zábran s t o j í p ř í s l u š n í c i Vb / n i k o l i v ti z komanda,/. Za zátarasem obrovský dav l i d í . --i kupodivu . dva p ř í s l u š n í c i nám d ě l a j í v zátarasu místo a p o b í z e j í : "'Pudy pánové, t u d y " . Dav se rozestupuje a okamžitě nás bere do středu a chrání. Před zátarasama doěasně zastavuje b i c í komando. Dav skanduje* "svoboda, svoboda", a. také " g e s t a p o , g e s t a p o " . Posměšné výkřiky se ozývají na adresu p ř í s l u š n í k ů . Najednou si uvědomuji, že už ne jame r o z d ě l e n i , že obě strany něco s p o j u j e . Něco děsivého. NŮNAVIST. Dav nenávidí j e , oni nenávidí dav. Nechci, bráním se tomu, aby se nenávist stala obočným jevem naší společnosti. Dojím se toho. Před zátarasem stojí v davu žena, ve vztyčené pravici drží k v ě t i n y . avětiny pro Jana P a l a c h a . Opět zpíváme hymnu, ale tentokrát ne celou. Ještě trilkujeme zeme česká, domov můj a konec, a i c í Komando opět nastupuje do útoku, kdepak země česká, je mi l í t o . oeru nohy na ramena. Cast z nás je zatlačena do pasáže Lucerny. Znovu u k l i d n ě n í . Dav se zpětné s r o c u j e . Znovu totéž skandování. Pinkofc. Volání 'hanba". b l í z k o s t i jsou i otcové a dětmi, uerou je na ramena. Jeden z nich říká: " D í v e j se synku jak vypadá demokracie." Druhé zamyšlení; Přemýšlím o tom, s čím se asi vytaeí Rudé Právo. Od rána jsem n e j e d l . Skutečně nemám na j í d l o a jsem rád, že mi zbylo akorát na oeatu z p ě t , a to jenom do K . / a r . Domů ai budu muset v y p ů j č i t . Opruvdu nemám ani těch pot korun na v í c . Z í t r a se dočtu, jak jsem placený v dolarech, markách, tuzemcových bonech. J e s t l i to tak půjde dál a nestačíme srovnat krok a opravdovou demokrat i z a c í , potom ae časem dočtu i t o , že d i s i d e n t i u náa jsou placeni v rublech. Vůbec, přemýšlím o matematice moci. Hned vysvětlím, jak Lo myslím. Stane ne, že se nějaké nepovolené akce účastní třeba 2 0 0 0 l i d í / č i v í c e , a t d . / Jenže v o f i c i álním prohlášení v y j d e , že 30 s e š l a skupinka 300 l i d í a t d . Na druhá struně, třeba p ě t i l e t k y . P l n i l y se špatné / s n a d 80-y0/£,nobo m é n ě ? / , ale úředně bylo atanoveno, že se splnily na 103,^/á. Všimněte a i , že v obou případech tu jde o dia[)rnj)oro i skutečnosti. Ovsem to ještě není všechno. Využijme jiné u d á l o s t i , l . m á j . Noviny n a p í š í , ž e se tohoto svátku práce účastnilo / z a a o jen*m p ř í k l a d / milion občanů. Jílu bylo tam opravdu milion občanů? Vždyí, ae p o d í v e j t e , jak mnozí / v ě t š i n a ? / jdou oduvzduné, bez zájmu. Jak v průvodu nadávají na poměry, vyprávějí ai p o l i t i c k é v t i p y , neposlouchají projevy. ^ stone a e , žo na nepovolené shromáždění na Václavském náměstí přijde / o p ě t p ř í k l a d / , třeba 1000 l i d í . .ale ta apontunieta. A každý ten jedinec je vlastně vyslancem d e s í t e k , atovek /nebuďme skromní, třeba t i e í c ů / těch, kteří účastníkům f a n d í , ale ještě mají s t r a c h , a přeoto jaou na nuňí atran é . Kolik je tedy těch na tom náměstí? li o žná, že to náměstí jo nymbolom zimě. Kterýai anglický p u b l i c i s t a , mám dojem, že to byl Vornon, kdysi nupaals "Stat i s t i k a ja vědecká forma l ž i " . Souhlasím. Lidé překonávají a t a t i a t i k u . Ale konec úvah. Naatává d a l š í vlna beanéní. Tentokráte za doprovodu paů. Slyším š t ě k o t . Je to úděsné, jak dokáže duše člověka 3plynout a duší z v í ř e t e . Jsme dál zatlačováni do pasáže Lucerny. Posléze ae dostávám do Jodičkovy u l i c e . Už i tam zasahuje bicí komando. N a j í ž d í vodní d ě l o . Stojím a davem u bránického sklípku. Zasahuje nás dávka vody. Naštěstí mé do obličeje zasahuje odražená dávka vody od z d i . Stahujjme ae do p i v n i c e . Je přecpaná. J l i c í ae valí dál. úderná rota a vodní d ě l o . ^ všude davy, davy. ri-řik, p í s k o t . U dveří sklípku nějaký muž f o t o g r a f u j e , trhají 8e k němu p ř í a l u š n í c i , stačí vhodit kameru mezi náa. Schováváme j i . P o l i c i e se vrhá d o v n i t ř , chce fotoaparát. Nikdo noví, kde j e . / a l e my víme/. Za chvíli se fotograf také vrhá mozi n á s . Jtokl jim. Kozbitó čelo až k obočí, k r e v . k i z í na j/C. Opět p o l i c i e . Sedím u atolu, beru prázdný p ů l l i t r a jako p i j i . Všechny ai nás nenávistné p r o h l í ž e j í . Hledají f o t o g r a f a , ala neúspěšně. U stolu při okně sedí starý pán 3 vnukem. N e , nebyl na Václaváku. Coló odpoledne tam aedí. Když po několikáté přicházejí p o l i c i s t é , mluví o hanbě. Vnukovi je možná 6-3 let a prosí; "Dědečku, proaímtě, nech toho, aí ti něco n e u d ě l a j í . " P ř e c i jenom na konec odcházejí. Po chvilce ae objevuje f o t o g r a f . Shání aparát. Dostává j e j . Vysvětluje; " / í t e , já jaem v l e z l na dámský záchod. Tam oni n e p ř i š l i . " Ještě s dvěma mladíky pronikám skrze kordony Palackého a Jungrranovou třídou na Jungmanovo náměstí. Chtěl bych podotknout, pokud chodci š l i osamělo, nebo ve dvou, třech l i d e c h , nebyli napadáni. Na Jungmanové náměstí, to to náměstí, kde u nás i klasiic s e d í , opet kordony, srocení. J03távámb ae do Perlové a záhy na Uhelný trh. Gpét kordony, davy, úprk t.ichalskou, v patách obušky. Únik do chodby

STRES-11

domu- Dostávám se sám k Staroměstskému náměstí. Všude kordony, kordony, davy, davy- Spočítá to vůbec někdo? Vracím se na Uhelný trh. Ejhle. Setkávám se a přáteli, káme radost. Ale v tom, do davu jako když střelí. Komando. Jenže Martinskou proti nám prchají t i , kteří jsou hnáni z Národní třídy. Ustupujeme do Skořepky. Opět uklidnění. l'o už s přáteli jen tak volně chodíme kolem kordonů policistů. Dá se ř í c i , že strategická místa obsadila moc. Obsadila, .ilo zvíK'zila? Úvaha trii Znovu si uvědomuji, jak se téměř tupě, nepoučeně bude opakovaně hovořit o hrstce zaprodanců, A přeci. Věřím, že i řada akutočnč poctivých občanů nás bude odsuzovat, budou věřit, že celá b rutelita zásahu byla nutná, aby nedošlo k anarchii. Jenže k anarchii vedou především nevyřešené problémy, A my vidíme jak rostou, jak se hroutí jistoty. Jak lidé chtějí mít svůj podíl na řešení. Jak chtějí, aby mohli hovořit a jednat podle svého svědomí. Pochopí to moc? Napadá mě analogie s Polskem. Cím vším muselo projít. Jakým utrpením i úpadkem, aby moc nakonec pochopila, jestli chce společnost progresivně posunout, je t ř e b a jednat se všemi členy společnosti. Dokonce i o tomi, které ještě včera zakazovala a véznila. liusíme prožít také podobnou tragédii? Nebo lze konflikty řešit předcházením Jsou nutnéV Řešitelné? Nebo musíme projít cynickou podobou dialektiky? ..¡vět ji jinde, nle my také jsme jinde. Všichni jsme mimo /abych řekl zjodnoduSeně/ "demokraté" i "diktátoři". Kdo v nás vychoval notoleronci? Učili nás třídně nenávidět. îno, třídní nenávist, která přerostla v obecnou nenávist. Ale svět Jo opravdu jinde. Kličkujeme uličkami. Ještě kordon v Celetnó, na náměstí Republiky. Projíždí kolem nás velkou rychlostí sanitka. Náhle si uvědomuji, že téměř celou dobu slyším kvílet Sanitky. Dostáváme se na Plorenc. Odjíždím autobusem. Opouštím toto město vášní, nenávisti, strachu, lhostejnosti. íjotva autobus opouští Prahu, ještě na jejím okraji začíná hořet. Řidič brzdí, nastává panika. Vůz není zcela obsazený. Ohen se uhasil, alo autobus není pojízdný. Téměř hodinu trvala snaha po opravě. L u m e . Přijíždí jiný autobus. Výborný ř i d i č , výkonný stroj. Do K. /ar přijíždímj s nepatrným zpožděním. Říkám s i , že je to výhoda mít dobré řízení a spolehlivý mechoniamUM. N a p a d á mi, který disident může za stav ekonomie, politiky, morálky. Ktjrý? navol? Uhl? oenda? Dienstbier? atd. Zatraceně, kdo může za úpadok. Příští dny budu číst v novinách palcovými titulky "REPUBLIKU SI ROZVRACET N ^ / i M E l " , nebo bude jenom petitem? /ážení, zanechte hysterie. Niícdo vám republiku rozvracet njchco. /y :ii ji totiž rozvrátíte sami. Jindra Konečný

/ J i n d r a skutečně neměl na zpáteční cestu - musel si na cestu zpět vypůjčit, i když by si při svých příjmech ze Západu ( podle Rudého Práva) mohl dovolit letět letadlem. Zatím trpělivé čeká, zda má Rudé Právo pravdu, a zásilka valut mu od imperialistů dojde. - pozn. r e d . /

"Ptám se vás - prokazujete dobrou službu svému ideálu, když zaséváte hněv, třídní nenávist a pomstychtivost ke každému, kdo so neztotožňuje s vaším ideálem a koho považujete za svého nepřítele? Když se příliš soustředíte na chybné stránky v postojích svých o d p ů r c ů , . . . dospějete k myšlení, ktc-ré se svojí nenávistí a pomstychtivostí může jednou obrátit proti vašemu ideálu a zahubit ho. Tam, kde myšlenky mají svobodu, tam musí být i nesouhlas." R -b in draná t h T há ku r

STRdS/6 1 0 1

Dne 2 7 . 2 . 1 9 8 9

I S

otisklo Rudé právo pod titulkem "Zkouška glasnosti?"

dopis

svého čtenáře Petra Pokorného. Opatřilo j e j poznámkou, která svědčí o tem,

jaké

má o svých čtenářích mínění. O d té doby přicházejí autorovi dopisu na neúplnou adresu, uveřejněnou v RP, dopisy z celé

republiky.

Ty ne ¿cajimavo.Jší Vám předkl: •

dáme. Dopisy uveřejňujeme bez vědomí p i s a t e l ů , musíte se tedy spokojit s iniciálami namísto podpisů, které však v dopisech nechybí. Začněme však jediným anonymem. Podepsal se "dělníci z Tatry Smíchov" a je zajímavý tím, So jediný zná celt adresu adresáta. 0 dobré informovanosti užili

"tatrováka" svědčí i oslovení, které po-

l dopigy. otiskujeme v původním znění)

"Hladíku* V p*ndelí 2 7 . 2 . jsem si přečetl tvůj článek v Rudém právu. Co se to tam snažíš čtenářům namluvit? Vzdyt já tě velice dobře znám, protože jsem rodák ze Sokolova a v Chodově mám dobré přátele. Dojíž.dim do Prahy každý týdon za prací, makám poctivé ve fabrice u soustruhu. Rodně dlouho jsem v jodnotoe Lií n dobře a i. pamatuji rok 1 9 6 8 . Tehdy to také začínalo podobnými články a snahami o diskusi v novinách. Jenomže j s i zapomněl, že dno3 jo jiná doba. Tehdy nám disi.uni vnuoovali podobní pisálkové jako ty a naše slabé vedení ve 3tátě s nimi nedokázalo bohužel zatočit. J i ž Gfttwa],^ v roce 1929 řekl v parlamentu, že buržoazii jednou zakroutíme krkem. Asi jsme v dnešní době málo dflsloťní nebo ochabla naěo bduloot. Ještě jsi v životě hovno dokázal a už chceš poučovat čtenáře Umlóho práva, žo prý zastánci jiného názoru jsou automaticky považováni zu"politlcké protivníky**. Asi t i ušlo, že dnešní doba dává dostatok prostoru v tisku k uveřejnění jiných náborů. Vždyí kritických článků je do3t, alo tobě jde asi o jinou kritiku - za každou cunu vyvolat vášně, nepokoje a ani trochu jsi 30 ne namáhal předložil, jo don jediný konkrétní návrh. Ty j3i prostě jonom rejpal u nic víc.. Řeknu ti jedno ty holobrádku: v urpnu 1969 jumo takovou nobranku hnali upolu 11 mými spolupracovníky v Li. z Václaváku až do Vltavy I Talcó lotou po 1 5 . latinu Jumo ty lotry b i l i hlava nelilava. Nic jiného nezaslouží. Zajímalo by mno, zdali jut také tak horlivý na práci, alo myslím s i , že 30 o to ani moc nesnažíš. Poznal jsem tedy j i ž dvakrát, o co jde takovým milovníkům"nvobody". V roce 1909 po nás házeli dlažební kostky a nyní k tomu moc nechybělo. Proto MÍ zapamatuj jedno poučení: až jednou v životě dostaneš pořádně po čumáku ( a to so myslím br. stane; , tak se ti snad už konečně vo tvé bodně rozsvítí. ,') takov.v hujzly a provokatéry ae nikdy nebudeme mazlit!! To t i vzkazují rozhořčení dělníci z Tatry Smíchov. P . S . Doufám, že j s i spokojený s tím, co ti hnod na místě odpověděli z rodakco Rudého práva? Pokud n e , tak raději vral nazpět vysvědčení ze základní školy a přihlaó se do I . ročníku zvláštní š k o l y . " Tento dopis byl doplněn výstřižkem z RP s těmito poznámkami! "Hovno každý!" (, u věty; Každý občan má právo vyjádřit své názory ve všech sdělovacích prostředcích.) , " V r l e ! " [ u vety: V s o u č ^ n é

doou je

lo tak, žo oficiální místa otevřený

dialog všem bez rozdílu n a b í z e j í , ale zároveň označují názory, za ideologické nepřátele, " A ty seš d e b i l ! " ( u věty:

občany, kteří mají

odlišné

j e j i c h ž cílem je rozvracet naéi republiku.)

Slovek, který vysloví myálenku - svoji v i z i

a

pravdy,

jež je jakkoliv nezávislá-, je označen za anarchistu či mírnéji řečeno za politicky nevyspělého j e d i n c e . / .

Všechny

ostatní

lop Lny jsou podopsané a poněkud

jiného názoru: "Vážený soudruhu Pokorný! Dékujem Vám za Vaše nlcva v pondělním Rudém právu»- Souhlasíme naprosto s Vámi, že by občan rál rit právo vyjádřit své názory ve váecí sdělovacích prostředcích. Za:,ír toru není! Jinak to vše ostatní jste napsal výborné, rlavíto nám z duse. alespoň nám mladj určitě. Ještě jednou díky! _ „ , . * , , , -L. . a / . , svazaci z Českých tíudějovio"

STRES-11 "Vážený pane Pokorný, velice mne zaujal Váš článek, uveřejněný v Rudém ' právu pod titulem "Zkouška glasnosti?" dne 2 7 . 2 . 1 9 8 9 . Plně s ním souhlasím. Méně jsem však souhlasil s tím, co ve své"pcznámce" k Vašemu článku ryslovil redaktor Rudého práva Michal Podzimek. Považoval jsem proto za vhodné reagovat na jehovývody svojí úvahou o otázce g l a s n o s t i , jak je až dosud realizována v naší společnosti a jak j i chápe i Rudé právo. I když se osobně neznáme, jsem přesvědčen, že budete souhlasit s mými názory tak, jako já souhlasím s Vašimi. Proto považuji za vhodné a slušné seznámil Vás s tím, co jsem Rudému právu napsal. Kromě toho nejsem zcela přesvědčen, že můj příspěvek bude otištěn a je tedy reálná možnost, že byste se o něm vůbec nedozvěděl. Dovolte mi, abych Vám vyjádřil dík za Váš občanský postoj, který ocon u j i . Je pro nás všechny dobré vědět, že ve svém ú s i l í o společenské reformy nejsme sami, ale že stejně, neb» velice pilobně, chápou naše společenské problémy i druzí l i d é . A protože takových l i d í , jako Vy a já jsou dnes j i ž tisíce a snad i s t a t i s í c e , věřme, že naše naděje nezůstanou nevyplněny. S pozdravem Váš MUDr. L . D . , V l a š i m P . S . Neznám Vaši plou adresu, přesto doufám, že Vám můj dopis bude doručen." K dopisu byl přiložen dopis Rudému právui "Znovu - zkouška glasnosti? V Rudém právu ze dne 27.února t . r . v rubrice "z redakční pošty" vyslovil Petr Pokorný z Chodova u Karlových Varů mínóní, že každý občan by měl mít právo nu svůj nezávislý politický názor. Proto zaslal R . P . svůj článek uveřejněný pod titulem "Zkouška glasnosti?" a jeho uveřejnění považuje zu experiment, zda i jemu bude toto právo přiznáno. Jinými slovy, zda redakce Rudého práva v této zkoušce glasnosti «bstojí. Rudé právo článek o t i s k l o , a .tak by bylo možno mu p ř i z n a t , au skutečně obstálo - ovšem k d y b y . . . Kdyby k článku Petra Pokorného nebyla připojenu poznámka podepunná reduktoonem Lichalem Podzimkem, vajdřující zřejmě stanovisko rodakco. Na konci této poznámky je uvedeno doslovai "Programem naší společnosti jo oocialiumun. A to jo také nojdůležitějěí kriterium, které rozhoduje i o vztahu Rudého právu k tomu či onomu dopisu (konec c i t á t u ) " S tím je možno plně souhlasit - jen kdyby no n.Podzimok vyjádřil trochu z ř e t e l n ě j i . Patřím k těm dříve narozeným, kteří za svého života z a ž i l i již mnoho socialiomů. famatuji dobře socialismus stalinský, u nás Gottwaldův, čínský oocialiarnua Lao Ce-Tunga, jugoslávský Titův socialismus, italský eurokomuniamua, Dubčokův socialismus s lidskou tváří náhle nahražený tírežnévovým aocialiumom a v nojnovější době jsme svědky obrozeného socialismu polského a ma3arského a také zejména i Gorbačovova socialismu sovětského, který podia vžitých t r a d i c , by mu1 být naším vzorem. Nebili by tedy racionální, kdyby redaktor Podzimek alespoň n a z n a č i l , jaký socialismus měl na mysli, když psal 3voji poznámku? Jaký sociáliamua by měl být, podle jeho názoru, základnou pro doporučovaný dialog a zejména, jaký aocia] i ¡jrnuo v jeho očích j i ž v sobě nese prvky antisocialismu? Nepřispělo by to k objaanění jistého zmatku, který zřejmě existuje v myslích mnoha lidí naší apolečnoati o obsahu pojmu tak íundamentálně závažného pro naši veřejnost a oba naše národy? Nikdo nemůže popřít, že dnes nejen intelektuální jedinci a vůdčí politické osobnosti socialistického tábora, ale i početné lidové masy u náa i v ostatních socialistických státech vedou živou diakuai o tom, jaký by mél být nový, nebo alespoň nově chápaný obdah aocialiamu v podmínkách revolučních změn, jimiž procházejí naše národy. Tento dialog je všude považován za nezbytnou podmínku apolečenské přestavby a pokroku. Umožnit tento dialog a přispět k joho rozvinutí - to je ta pravá zkouška glasn o s t i . Takovou glasnost mél zřejmé na myali i Petr Pokorný z Chodova u Karlových Varů ve svém příspěvku. A já se k tomuto pojetí plně p ř i p o j u j i . Dodávám jen t o , že glasnost, jak to ostatně vyjádřil i a. joroióov, nevylučuje předem z diskuse nikoho, z v i . n3 toho, jehož domnělý antiaocialiarr-ig je podložan pouhým aubjektivním názorem. „ r .

L.i).

"Pane Pokorný. Děkuji Vám za překvapivě uveřoJn-;r.ý óláneček v RP. kluvil jate z duše většiny národa a myšlenky, které j.íte vyjádřil rr.ají naši jednoznačnou podporu. 0 to víc je vzácné, že takto opravdu pokrokv/é jvažují i lidé na venkove, je vzácné, že RP Vuúe stanovisko přetisklo. D ; ozdrav .rr kořktiv Praha 5" O . IA .

STRES-8 "Vážený pane Pokorný. Není mým zvykem psát dopisy - vyjadřovat své názory, ale Váš příspěvek, uveřejněný v RP mě k tomu přiměl. Totiž Váš článek vyjadřuje názory tisíce l i d í , kteří nechtí jen aby se jen o demokratizaci, glasnosti jen mluvilo, ale aby se to také j i ž začínalo v denním životě uplatňovat. Jisto nojon Vás, ale tisíce ostatních lidí uráží umlčování každého jiného názoru, než který je oficiálně předkládán. Napsal jste to, s čím se ztotožňuje tisíce dalších. Napsal jste to velmi výstižně, svědčí to o Vaší moudrosti, zkušenostech, rozumném uvažování. Napsal jste to i za nás - dík za to. I když jsem starší člověk ( 6 3 let) ,v KSČ j i ž 38 let - zvlásí, si cením Vaší odvahy otevřeně vyjádřit svoji pravdu, nebát oe za ní postavit.,.-podepsat so. Já jsem většinu svého života pracoval v různých funkcích - stranických ( v OV KSČ) i lidosprávš ( MěNV) . Nikdy jsem nesledoval využít to k vyššímu postavení, proto těžko nesu, když někteří to zneužívají ke svému lepšímu postavení. Je mi strašné odporný přetváření, karierismus, umlčování sobeoprávněnojší k r i t i k y , jen aby si udrželi vysoké postavení. Plně souhlasím, že každý člověk by měl mít právo svobodně vyjádřit svůj názor bez jakéhokoliv postihu. Je to jediná costa k aktivitě lidu. iCLe nechci to dále rozšiřovat - protože vy jste vyjádřil velmi výstižně názor, s kterým se ztotožňuji, a jeho přečtení ( 2 x ) mě přimělo abych zasednul a napsal /ám. Na mó působí všechno více, snad proto, že v životě jsmo ztratili to nojconnojší - syna, který nám po dlouhé nemoci zemřel. Z°atjili jsmo sumi, proto smysl života jsem viděl v tom, udělat něco pro druhého. Proto mám rád u vážím si lidí čestných, upřímných, kteří se nechtí smířit s nepravdou a potlačováním názoru druhých. Snad tím, že člověk jo starší a hodno pro tu věc pracoval, tím spíš by chtěl opravdu společnost, která zajistí dobro všem, bez rozdílu názoru. Zapomněl joom uvést povolání - učitel. Pane Pokorný, přeji Vám hlavně zdraví a stále tu příkladnou odvahu, rozhodnost vyjádřit názor, kterým jste promluvil i za nás. Jon to dobré do dalšího života "ám

Př9jů

A . V . , česká Lípu"

"Vážený pane Pokorný! Velmi si Vá3 vážím pro Váš článek uveřejněný v RP "Zkouška glasnosti?" Oceňuji Vaši politickou vyspělost i odvahu, které jo nám všom velmi zapotřebí. Je skutečně třeba, abychom všichni začali myslet v realistických dimenzích a zbavili se škodlivého formalismu, který je jodom naší apoločnostl. To jo jediná správná cesta, jak se dostat z obludného kruhu, který jo příčinou všoch nesnází a deformací v myšlení l i d í . Jsem přosvědčen, že lidé Vašeho druhu maji enormní zájem na zlepšení stavu v naší vlasti ne, jak by někteří dofynutici chtěli tvrdit, že jsou rozvraceči. Děkuji Vám jménem všech poctivých lidí za V;išo slova a ypřeji Vám všechno dobréI „ „ R . R . , Gottwaldov" "Vážený pane Pokorný, moc se ni l í b í , jak se Vám podařilo naše pappenheimské chytit za slovo. Plně s Vámi souhlasím. Už bych nespočítal, kolik dopisů a koresponSáků jsem napsal do RP i různým činitelům. Někdy mi odpověděli, alo většinou n e . . T o v tom případě, kdy se naše názory rozcházely. Už píši 2 roky. Z RP nomohu čtvrt roku dostat odpověd, jak je možné, že v redakci působí člověk, který píše o rozporuplnosti Stalinovy osobnosti, když v SSSR byl označen za zločince. Pokud si můžete půjčit z čítárny časopisy Nová doba, Týdeník aktualit, Sputnik (. jsou to překládané sovětské časopisy) , to so něco dovíte! Nová doba 7 / 8 9 , Týdeník aktualit 8 / 8 9 . S pozdravem J . W . , Soběslav u č i t j 1 v důch.(7l) P.S. Nastává soumrak canců?"

X

X

7.

Z

X

X

X

X

X

STRES-11 AJZ-'VISLo

(

MÍROVÍ

SDRUŽ JIíí

Prchlášení)

Život v níru j d základním p r í v r člrváka. Odstraň-ní a.sruní všJ< skutečný nár n e z a j i s t í , -ni na z.-ručí jeho t r v a l o s t . Jo ú kolor. každého národu vytvářet^ vnitřní předpoklady pro t o , aby nohl st-v beze z o r . n í zvládnout, a nu L^rrto úKclu musí s. clurp-eovut vaichni Podepsání sovětsko - -marické áohcdy o odstranění raket o tr.) lni ho a Icr-.tšího doletu z evropského úz-OCR.í, stejná j-tco N E H E T . , představitelů O J O U Svporvolmecí pokračovat v z_poč-té c o s t č , v nás vzbudilo novou n-ději, žo déjíny l i d s t v a nejsou předurčeny vyústit v j-dernou katastrofu. Tento nevý aspekt V J světových 'i- Jlnácfc v s i ^ u j a T-_.KJ-.TT. Nechápeme j e j všt.k j-íCQ ú l e v u , ale naopak j-ko p o s i l u k nová ¡jráci. Otázky níru s rírcvé budoucnosti zená nejsou j e n věcí dvou auporvolnorí, jo j i c h ,<ředs t; .vitnl," a j e j i c h l i l u , ale jsou vácí každého občana k-.ždého atátu. T c , co plutí c ostatních otázkách společenského ž i v o t a , pl tí plná i o otázce n í r u . 'iír je váoí kažáéhn č l c v ě k a , . to zejména v t«.ir. sn-.yalu, žo no z .číná .. nerozhoduje 30 toliko nu nejvy^ší ú r o v n i , -lo v k .Ždéci j j ' n o t l i v o i , v kužáé rodině, v r.eziliáskýchvzt *zích, v každén r.astá a s t á t ě . J:irj př.ravudčcni, na těchto rovinách je lor.t-tečné pole působnosti r r o mírovou práci k.ž.ljho žlcvěl; A - '..-3 n-.d^ji, ŽJ t.-kovj působení nuže n i t dalekosáhlý dopad. ií:z'viol.S mírové s-růžení nar.á organizační s t r u k t u r u , vilo vzniká jako volné a -iloČ^n^^í l i á í , kterým není lhostejná budoucnost l i d s t v a .. vlastního národu, KZ^řL pozitivní ;:ur.un ve svatových déjinách chá, ou jako výzvu a záv iz.ik k občanské - o3oení -n ;.-žovi-nosti. Jedná se o o p c l ^ č m s t v í , kt :re není r, nechce být v . z á m .la žádny p o l i t i c k ý , ideologický či náaožunolrý systém, áLo j ) s oj -no touhou po důstojné- životč. a. tomuto společenství aa: může podle svých možností přip o j i t k..ždý, pro koho r.ír zn<~mená víc než odvrácení váločné hrozby a kdo chco o t-.KOvý ~ír u s i l o v a t . iíu závislé mírové sdružsní s p o j u j e l i d i , kteří se chtějí -rujažov t Z "j jména v těchto íiir^rcchJ - Jsre , rc otevřenost ve všech obi-stoch ž i v o t u , neool ni uvědomujono, žo každé skrývání f -:tu vzjuzujo 3kryté n e p ř á t e l s t v í , a t í r ohrožuje mírové soužití uvnitř národ- i mozi národy N-vzá.jen.JSITo pro t o , _sy n.;áuvěru a nopřát.;lrttví byly př )Konávány otovř . n e s t í . Chcena se z-s^zovat o t o , aby so i vojenská , roolematiťCa st-1^ přjá-.-tem otevřené veřejné áisicuGo. - Uhcer.o usilovat o p ř j k o n . v . n í o-riér "posvěceného" nepřát j l s t v í . Odrrítáro l e l o ; i e , k t j r é l í č í příaluanÍKy drahého táoora j-:0 nutná z l o , vyvolávající s:;íée p o c i t uváznění - naprosté n a m c o t i . Uznávíce t-ké p r ' v o y . notliverj o ' n t n o u t "lužbu v ozbrojených s i l á c h .. jorre ; r ti tc-u, .'.>y z t s .nto postoj ;yli l i d é přj ! vádě ni -;ře i 3oudní trieunály. ¡.¿li T.y oýt záj-or r..J. 1 Ár.o .tátu hl ; -,t -o tyto l i d i mcž-" nost .náhradní služby. - Ji-e pro j o v n n í .1 - v . e c h úrovních, ktjré • '.¿ílí .-:zr ,-Čnvit dl věru -mí národy. Chc:ne ; o : . . o r o v t všechny kroky zo-é, ,.t..r; »r-.řují k ;.osíl^ni rrezinárodní d ° v _ r y k oázjrcjoní. V řr-ze dnu 1 5 .

dubn.. 1^33

K .'Č.S se lze p ř i . c j i 1 . r._ ačrese:

P h D r . J i n d ř i c h Konečný, r.-mí 31 atná 31 PSÍ 362 37

KjřOrtrÁS sTňasu i iuřoiťrlž STRESU i RLFCRTAŽ STRESU I ^JPORT/Ó STRESU ! REPORTŮ STRES-10 J a r n í

d i s k u a e

v

ú n o r u

Sobota 2 5 . ú n o r a 1 J 5 9 . V Pr-ze od rána svítí s l u n c e . zun nerozum vnucuje představa,

Caatou z Florence

so ro-

žo zim.". skončila a jaro jo tady. V Riogrovýoh

s-dcch so vyhřívají mladí o t u ž i l c i n a lavičkách a čas s i krátí jakoby n i c četbou mladých " j a r n í c h "

t i s k o v i n . Před letní restaurací

niknout d o v n i t ř . Je tu duanc a vedro. ř_dě pět mladých mužů. Z j e j i c h Představují

so.

je

Selon k přeplněné rrístncr.ti sadí v jdné

tváří vyzařuje k l i d a odhodlání.

Honzu Svobodu,

a k t i v i s t u Nezávislého mírového s d r u ž e n í , '

Ostatní

'

jsou členové předsednictva UV S X . .

¿nírkon a ve svetru,

plno. Přesto ae mi daří pro-

Tajemník UV oSii Ledl je ayrputčk a

novoří o tom, jak eylo těžké r. a l o ž i t é uspořádat

Jak museli s rionzeu přistoupit na podmínku ;. ěNV Prahy J ,

žo ae budou

Honza čte prohlášení i t S . Následuje hromový potlesk

důstojníky ČSLA >"ino j i n é o poslední

pokročilého věku. Hájí

čeny • u v á ' í

AO

OÁN

OPIÀNÔ

c"

ude a co nebude ř e š i t .

jerník Lë.'l poc'nyencati

skoro 2 0 .

Zve'à

V j.'lo

o

t

přísahy. Potlesk.

duatojnilc vylou-

j í v y . Dia', utuj'j

tedy žádá u v , z á k y ,

je a.;i JO rukou. P^-k ul hlá JÍ signatáři

Následuje klučina, "před v o j n o u " ,

hl

ne.

by no

,,r: hlá.;aní J>Ï7. S v pečtu

lidí. který čte av'ij neaouhlaa

ae zněním vcjennké vlasti.

aování hovoří pro řešení problému. Potom intervenuje

studentka f i l o z o f i c k é fakulty z- avé přátele tech přerušit studium

z t e o l o g i e , kt.;ří r.uuí po dvou lo-

j í t na dva roky na vojnu. Opět potlesk v ě t š i n y ,

Jaro vrcholí;

JJ- ,umentuje tím,

že li' dávno nemají avůj původní lidový význ-m a naop k byly

j i ž dvakrát použity proti l i d u .

Odvážný mladík požaduje

V roce 1 % 9

milicí.

Nadáoní v aáie nezná muzí.

3 t i - , že tato otázka 3-em n e p a t ř i . Požár v aále hasí atnr-

ší p.aní profeacrK.. z Pr~hy svým ¿p^len, diskutovat.

a latoa.

zrušení Lidových

c'hla-

sováno K ř e š e n í .

Sv-záci 3e distancují

abychctr ae nejdříve .n.učili

avo'ecdnë

Zároveň vyzývá překvapené ahrezážd-ní k uctění . -r.-tky J-na Z -jice

r.inutcu t i c h a .

Všichni kromě 4 funkcionářů Ú/ S St.

atojí -inutu v pczr.ru. Po

dosednutí jo ou 4 představitelé i hne ". :.r n / ř ováni ?1- íêm z rohu -íatnoa t i . se t í c ,

t',-

v

J-dí mu přísaha věrnosti SSSR a KSČ. Chce být věrný jen avé Škodování,

Qoz

Na základ 3 olil-.au v;/ulovu.|o

oměru a i l v oálc. Svoec 1 ;:

j e narváno • si 250

vojáků

MOUI'II.

tím, žo uvedené lumpárny jsou v

rříkl.-dy nesmiřitelného boje a n e ( p t i v n í m i

Hl-nuje ea o t e r ,

přihlásili.

..rrídu

odruření.

• olrrMánín

přihlášení náhle vtrhává do diai-.uce mocnýr cvičeným hl mon n .štvaný ČSLi.

Jonr«

nadšení v aálo. (J alnvo ae

ae nad šik-nei;. v urmido ž o l d , o který

tu tr akci. VŽet

proelěnů vojny. Nějaký zvědavec ze sálu se p t á , co že je to to mírové

hláaí jakýsi třicátník a rozhořčuje

znám.

t '

hájí

že nevědí, kde je J . n Z a j í c . Pc vyuv- -.loni . ov-t.'v ' aár t ..j :nník Lédl

a dodatečně arží r-inutu ticha! Diskuse

hl--ování o proolérech

'der duje.

/ystuouj-, z ' a t u p e e

J'iciâlniko

...ire.váha výboru CCSR, který se vidit-.lně z V ť žňujc a •••ýr:] . ,
:

-lěích p r o i l é n ů .

" •••rirl-. '. r.-j-á-li • rrr 'dv obc.-z^ný

moc velké úžení ČSSR, k_tr s penězi uspořenými ; ř i

sniž - v'.ní z

j ní

atd.

STRES-11 *elxý roznsoii -¿půaobuj.3 aktivista NTS Tcniš 1'varoch so svým požadavkem propuštěná aktivistů líLIS Raný L-rv^-nov© f

Putravó

Tomiše Dvořák-- z vězení. Podle sou-

druhů z "JV S3ii sem tento problém opvl t nepatří. Eál jo pohoršen* píská a ski-ndujo. Na dotaz'dány v nejlepňích lotech, zda se o dalším dis tusnír. setkání dozví z československého ciiciálsiho tiaku předem, aby nerusela l.ulit krátké vlny, odpovídá redaktor L.1 -dé fronty. C všem se prý dozví z deníku UV ¿bě.. .Uásí se i redaktor L.l-'Jého svtta u slibuje pravdivé informace. Diskuse pokraěuju hlasováním o problémech náhradní vojenské aluž". y pro odpirače z důvodu přaavěričoní, o výši žoldu, o délce vejonské dovolené. Shodujemu se na zákazu prodeje aopiků a tanků n- klíček dětem, n>- potřebě řešit přítomnost Rudé armády v ČSbR, na odstoupení klášterů, far a zámečků z funkce kaaáren PodapiaoêiM

vtO.

se na petice, svnzáci aibvazdci, míráci nemíráci, vt-jť.ci novojá-

ci a dlouho jeďtš kláboaínó a brutříma oo. Před domem musíme váochno znova l í č i t pmvdychtivýn davům, Aby náa pustily zpět demů

zpót z jara do zimy.

Brrrr... CULÍ IL

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

"líinulýxih dvacet let většinu z nás odnaučilo tolerantnímu názorovému sporu, pomalu už novímo, jak su voda opravdová polemika, směřující k podstatě, ozřejmující problémy, a nikoli diskvalifikující protivníka nedovolenými chvaty. Nerovný boj s ideologickým monopolem naučil spíše potměšilé úskočnosti než přímému pohledu do očí a vedl k čím dál neprodyšnějšímu opuvnování na obou stranách. Tefi však jo třeba ty zdi opustit, a znovu přezkoušet i sebe sama, zda j3me za nimi příliš nezkumen ě l i , zda, žádají ce toleranci od jiných, jsmo j i schopni ještě sami." Tomáš Unzeitig (Lidové noviny

č.l/l989)

Přátelé, máte-li co říci k diskusi o armádě v Československu a ve světě, nebo k problémům"ozbrojených 3ložek M vůbe», napište nám. Obracíme se především na brance, vojáky základní služby i v záloze, na jejich rodiče a nevěsty. Konkrétními informacemi a připomínkami přispějete svým dílem k dialogu Nezávislého mírového sdružení s odpovědnými úřady. redakce

STRES-11 D O P I S Y Věnováno Janě Petrové, t .

Z

v l L K Y

č. ve vězení v Praze - Ruzyni.

Ahoj! Tímto dopisem si dovoluji oznámit, že to mám za pár dni zelené pakárny do vytouženého civilu, píxk nastane užívá uí svobodného života. . . . U ž nevstávám v 5 . 3 0 , to vstávají akorát mladý, který Cvičí, a půlročáci, kteří je h l í d a j í , aby c v i č i l i . . . . M l a d ý sem už d o r a z i l i . Musí všude klusat, jinak by moll dusno. Gumy se snažily gumovat ale moc jgim to nešlo. To je těžký, když vypadnou po rozkaze domů a zůstane tady nanejvýš jeden, a až se špagáti neučej, tak budou sloužit a v kasinu nebude ani jeden gumák. No a po rozkaze mají mladý nástup a už se rozdělí práce a už kmitají a když budou dělat dobře, tak si půjdou lehnout brzo, tak ve dvanáct hodin, když jsou oražoný tak až ve 4 . A ráno opC t nanovo* Jirkovi vůbec nezávidím, už bych si nechtěl prožit to, co jsem z a ž i l , to bych si radši hodil smyčku, než tuhle pakárnu znovu chlastáme jak o závod. Je jen málo dní v týdnu co jsme s t ř í z l i v í , alespoň na chvíli zapomeneš a zavzpomínáš na c i v i l . . . . M ě j se dobře, pozdravuj známý u přeju T i , aby Ti vyšlo, že nemusíš do tý pakárny zelený, protože si to nedovedeš představit - v o j n a se n e d á v y p r á v ě t , to si m u s í š z a -

Konečně mám čas napsat T i . .».lo moc toho není, protože až do tou ne tu dělalo pořád v běhu. Vůbec so netěš. Svaly bolí, ruku múlem nedostanu ani k puoe, nebo se nemůžu ani podrb-t v nose. Hned cítím pěknou bolest, A k tomu všemu tu všichni jenom řvou a řvou. Dno3 ale byl dobrý den, protože mámu svátek C S L A . . . . Jenom slavnostní projev a oběd a školení, a tee půjdeme sledovat kompas. Takžo uvidíme v televizi něco jiného než TN. A nikdy b,i ch nevěřil, žo ao budu na talcovéh véhle věci těšit. Přitom ai člověk tak kráaně o d p o č i n u . . . . J a k tady pozoruji l i d i , kteří jsou 03tříhání, představím ai tak s o b e . . . . J e n ž e já 00 radši do zrcadla nedívám. Tady jo pěkný, že ao tady moc nerozezná, kdo je Čech a kdo Slovák, protože tady ao mluví čeakoalovonaky P . S . Dnes mi vrátili rozlepený dopis pro Janu. Je ale možné, že to bylo lepidlem , ale kdo v í . . . . . . . V pátek jsme byli střílet ze samopalu. Celkem mi to š l o , i když jaom to v životě nedržel v ruce a byl jsem utahán už po té cestě na s t ř e l n i c i . Tam i zpátky jsme střídavě běželi nebo pochodovali, střídavě a maskou. Byle to asi 7 km od k a s á r e n . . . . T a k ž e ae nomáš na co t ě š i t . Já už mám za sebou 18 dní, které bych už nikdy nechtěl prožít. Už si tu začínám trochu zvykat, těly že už mívám čas jít si sednout na záchod, Ale za chvíli asi začnu používat běžná, slova vojenského slovníku - píča, k o k o t . . . . a to bude můj konec. . . . . j á už to mám " j e n " za 6 8 1 . . . j s e m ještě pořád na ošetřovně a zřejmě ještě pár dní tu budu. -ale noh--, se mi už zahojuje a za chvíli o tom nebudu ani věd ě t . . . . Jinak tu začíná být veselo, trochu tu skáčou z oken, trhají ai žíly žiletkou, někdo polyká špendlíky, jiní jenom vyhrožujou, že něco udělají. Nebo se vrací z vycházek úplné v bezvědomí. . . . . . . . Z a týdan odtud odjíždím, ne tedy jak jsem si plánoval do P . , ale asi do 3 . Az do čtvrtka s l i b o v a l i , že to vyjdj, jenže v pátjk, kdy se rozhodovalo, kam půjdu, p ř i š l i na to, žo už naplatí loňská aměrnice o zařazování co nejblíž k místu bydliště, ale platí přesně opačná, -n to, že nemůžu být zařazen do svého kraje ani okresu s ním sousedícím, A protože všechna místa jsou v západočeském k r a j i , . . . Jirka

"0 co více je na světě z l a ,

o to více je důvodů k tvorbě." jindr^j T-rkovskij

STRB3-13 Československo 1969 - demokr-cie a r e a l i t a

Než se dostanu bezprbstředné k problému naši r e a l i t y , chtěl bych vyslovit několik obecných názorů, vo kterých potom budu postupná ivuU současnost rozebírat. Je v prvé řadě zapotřebí si ve vzájemných souvislostech uvědomit funkci ideologie v craxi. Uvědomit si určité období v časové s o u v i s l o s t i . Ideologie, která opět dokázala svoji r o l i deformovaného vědomí, se neustale snaží vnutit své zkreslené tcrtalizovoné chápání reality j-ko objektivní akutučnoyt. Ideologie nám opět dokázala, jak díky jejímu vlivu je praxe negací teorie. Ideologie celkově tytváří izolovanou soustavu, byí zaštítěnou vědeckými frázemi, která je dočasně a místně platnou abstrakcí. V totalizovonóm prostoru svéhn vědomi ao dopouští vëooh prohřešků, ktoré z daného ideálu tvoří tu podobu, která dnes stojí před nutností změno'. Na prahu třetího t i s í c i l o t í stojí socialistický svět a potenciální možností sociální revolty (.revoluce). Permanentní revoluce je osudem socialismu. Je důvcdem, proč socialismus není schopen skutečně ziUcotvit vu strukturo. Z hledisku Časového posunu l i d s k é h i s t o r i e , tedy toho, kam c i v i l i z a c e 3měřuje, se dá ř í c i , že i d e o l o g i e , která dala totalitě koncepci, se hlavně podílí na tom, žer čas totality je časem v protisměru. Tak se stává, že soustavy, které jdou vedle sebe, nebo proti sobě, mají různý čas. I d e o l o g i e , tento nástroj netolorunc.e, dává noučasnému socialismu dosti prostředků, včetně oprosivních, aby maskoval a upravoval varující prvky k r i z e . Dlouhodobá stagnaca - tedy nekrizové období - ju jeho dočasným úspěchem. Krizi neodvrátí a důsledky jsou katastrofální. Pro svoji nepružnost^ netolerantnost n dogmatičnost nopočítá ideologie s jedním obecným aspektem, kterým je společnost zasažena. Tento aspekt bychom mohli nazvat "únava z komunismu". Jo zárovon boř.1telem lidské s o l i d a r i t y . Je čas, aby ideologie byla nahrazena dynamlokým vědomím. Je zcela j a s n é , a dnos se to stále více ukazuje, že lidská existence, l i d a k 3 dňj i n y , se odehrávají na pozadí ideálu, který j o , abych tak ř e k l , nadčasový. Neustálé renesance lidského bytí povýšeného na tvůrčí ikt, VJ ktiróm ne promítl bytí a vědomín j-ko sounáležící 3t^jná tvůrčí hodnota, znamená negovat s t r n u l o s t , do ktoré byla část lidstv- vehnána deformací idéologie. V této rovině fcuké dochází ke konfrontaci ideologie a dynamického vědomí. autenticitu lidského JA ( j a k o fenomén existence) přerůstá dosavadní struktury a způsoby vědomí. T o , co se až doposud jevilo jako n u j p o d s t a t n ě j s i , ona vůle k moci a vládě, která je stanovena uspořádáním jednotlivých společenstev, je zdá se poamována tlakem okolností k nové podobě. Objevuje se zde nový f a k t o r . J o _ _ t o _ v u l k porozumění. Vrátím se zpwt k jedné myšlonce, kterpu jsor:. j i ž v y s l o v i l . Nesouhlasím a názorem, že socialismus potřebuje změnu struktury. Socialismus v prvé řadě potřebuje zakotvit vo struktuře. Zde mám na mysli, že by měl realizovat svůj ideál demokracie, humanity, sociální spravedlnosti. Je zarážející t a dost málo se o tom hovoří) , kolik má socialismus styčných prvků nikoliv o kapitalismem, ze kterého údajně vyrůstá, ale s foudalismem. Jenom si připomenmo, jak je každ^: etapa socialismu závislá na 3vém "panovníkovi". Zda p "osvícený", či naopak. Jak vůbec v období joho existunco nojdu o kontinuitu ( protože není zakotvený v systému), iiáme tedy loniněký socialismus, stalinský socialismus, chruščovovský socialismus, brežněvovský socialismus, gorbačovský socialismus. Jak je hned optimistický, zase brutálně tragický, nadějný, opět zoufalý a beznadějný a opět nadějný, .ale stále provázen strachem, že závisí na osobě "panovníka". Co když Gorgučov padne??? A UŽ se mnohých při této myšlence zmocňuje děs. T e d y , ne změna struktury, alo zakotvení ve struktuře, aby měl kontinuitu. Humanitní, demokratickou společnost, sociální spravedlnost. Ukázalo 2e , že otázka sociální spravedlnosti doposud není výsadou socialismu. Je tu ještě jeden paradox. Totiž zrušení třídy, nebo tříd. Zrušením tříd byl posílen mechanismus k ztotalizování moci. Z r u š i l i jsme t ř í d u , zůstal bezbranný jedinec. Třída je podle mého názoru t o t i ž sociální prvek obrany. Totalitní moc nepotřebuje akceschopnou masu. PotřebujJ individuum zbavené vůle jednat. Nepočítá s realitou, {¿oc je spekulativní. L e n i v á se, Í j ukončil- událost ( beztřídní společnosti, ale neukončila dění. Jedni- z úkolů zůstává t j ^ y . vrátit dělníkům prostor (. a tím celému spektru občanské společnosti) , t i . j e j i c a politickou sílu. P ř e j í t i uvnitř společnosti k tomu, co ... prozatím jeví j ' ^ o nutnost v exietenci více soustav. F ř e j í t od vůle k --oci k tomu, čemu řícám yůIj k porozumění.

STRES-11 K naší současné situaci bych měl následující po7.námky. Bylo období, kdy se nechalo ř í c i , že ruský mráz spálil českou kopřivu. Dnes oo colý tanto. ¿nxxioa jeví složitějším. Dávám otázku, zda je m5žné v soucftsnéw stavu naší afcoločnóoî vytvořit ( abych použil součřiznejme, čjtóto pravdivý). ,..usí počítat s postihy. Od vězuní až po diskriminaci. Při teto příležitosti si vzpomínám n- některé komunito ciokó struny na západe. Tedy, -bych použil naší Terminologie - d i s i i nti kapitalismu, kteří všok mohou eýt veřejně činní - při volbách dostávají 0 /ó, 0 , 3 A hla-tů. To j j ale s í l u . i* přjci žádný s l u š n / , demokraticky p o l i t i k by ae jim nevysmívul, ?.o to jo "zanedost.lná menšin- kriminálních ž i v l ů " . Naopak. Kdyby oe našla vládu, která by chtél • tyto "zanedbatulné" skupiny e l i m i n o v a l , vzbudilo by to vlnu proteatfl. Co by udělali pisálci a různí komentátoři u ná3? S jidášfik/ n, i slzami na tváři by proj evov-li lítost n-d utrpením této"z.xnedb *t ;lné" menšiny, zatímco a nunávintnou pěnou u úst spílají "zanedbatelná" menšině v naší republice. Zmínil jsom sc:už jednou se pokusila tatc společnost řešit ové problémy. Neúspěšná. ¡'.yslím tím šedesátá l é t a , kdy ae postupně zdálo, že věrná uvým demokratickým tradicím se tato společnost promění opět v občanskou poapolitout. N o j i j poazc c to, že tento proces rozdrtily tanky. Jde o to, co nesledovalo. Právě v tomto následném období komunisté překázali evoji politickou nozrulost n historickou nezkušenost. Oni ji v peripetii dos -vodního vývojů socialismu uni nemohli získat. Došlo k reprízo stalinismu. No kdo může namítnout, že snad tot', období nebylo t-K kruté jako padesátá léta. ^ přesto. Toto období jw daleko grotesknější - v dopadu tragičtější než padesátá l é t a . JIJ v toru paradox, ironie h i s t o r i e . Konec ¿ronců opakování odsouzeného údobí rrá vždycky větší absurditu. Byla nastolen- ¿ i f ^ t u r ^ b y r o k r a c i j « u netolerunca. Svědomí a pravd'-, byly zahnány do podzemí jako nějc-ke kry3y. Kdo je tedy třeba hledat cestu i.: nápravo? v prvé řadě je to otázka »owCru s i l . Vůbec nejde o to zvrátit poměr s i l . Jde spíše o to poměr sil vyrovnat. Ona poslušná (.ale také znechuc jná, většin-, kt irá je nclons voljns l o a j á l n í , čím dál více poznává, že vepřo-knedlí-cová rom-nc-e končí. Knodlí ,-rová duše národa je otřesena nejistotou. A tak i ten stranybejný mest' Vik si uvědomuje katastrofu a důsledky svého "soukromého vydírání" socialismu. Tuto možnosti .1 ostal za odměnu, že se dobrovolně zřekl své autenticity, ¿t r e a l i t a , kt :rá. vrhla společnost z p ě t , mu zůstala lhostejná, «no. Přiznáj-j, z v určité" ok mř.iku strana všechny rezervy vrhla ac společnosti, u.niž je byl- schopná obnovit, a tak dočanné vytvoř i l a jakés takés zdání konzur. ní spokoj, r.osti. Síkárr. dočkané, s katastrofálními důsledky, A tak i tento do3av-dní spctř/oi-el musí uznat, (..léspoň v duchu/ že ti nepochopitelní b l á z n i , ktoří se už ¡ri léty b o u ř i l i , a poukazovali na to, kam společnost směřuje, zřejmě měly ; r vea. (zatímco oni si užívyldi dočasného blahobytu seci-lismu. nebjl- to r-lé é-st) Dalc by ao ř í c i , že si velení s ; r - . ..-.o chyou uvcioni1 o, a tak sáhlo po přestavbě. Zdá oe, že př-st-vbe. jc 1-. -ic.<ý důsledek. . to trapný omyl. Přes t a v b a je v prvé ř-dě nei; ,-ický duti i '••.<, r.rctcže j . . '• ,r.í t-ézí . metod, ktori

STRES-11 doposud až brutálním způsobem byly prosazovány. Dochází k=< paradoxu mocí. Jakoby so uzavíral jed^n bludný historický kruh. V době, kdy se komunisté jako politická s í l a drali k moci I s programem jisto líbivým^ . t ě ž i l i hlavně z rozkladu a rozkolu, protože v něm nojvíco získávali své opěrné body. Jenže potom přišlo období, které ir.ělc být tvůrčím vzepětím. V první fázi so vždy zdá, že se tento prvek naplňuje. Jakékoliv příznaky krize a nesouladu so za oomoci mašinérie zredukují t-k, že se sice krize nekoná, a stagnace tím prodlužuje níru své existence, a v konečném důsledku so do této krize stejně hroutí. Kruh se uzavírá a zdá s e , že je to hnutí rozkladu, ktjré na rozkladu postavilo svoji moc a rozkladen svoji moc uzavírá. Toho, zdá s e , jsou si vědomi progresivní "osvíconí oolitikové, kteří celý kruh chtějí prolomit návraten k povodnímu ideálu a tím celé hnutí zachránit. Tento akt záchrany je otázkou přímé existence. Nejde o to, zda se bude hnutí ve vlastních rozporech ještě "úspěšně" zmítat dalších 1 0 , nebo 50 l e t . Jde o t o , že existenčně obstojí pouze návratem k nadčasovým hodnotám. V tonto prosatoru sebereflexe je dneska místo pro občanskou a k t i v i t u . Vzpomínám s i , že v době studentských bouří v Paříži jedním z hesel studentů bylo» "BuSto r e a l i s t é , žádejte nemožné'1, foohli bychom tuto myšlenku dnes obrátit u ř í c i : "BuSne nemožní, žádejme r e a l i t u " . Domnívám sejp že se nalže podbízet zjednodušenými frázemi o svobodě. To jo dosti lêině a průhledné. Kdysi jsem už poznamenal, že v určitém okamžiku je svoboda stojně tak falešné vědomí jako ideologie. Lyslím o i , že jo zapotřebí ř í c i , žo v prvé řadě jde o to vrátit celé společnosti jo jí odpovědnost. Při všech zklamáních, která jsme p r o ž i l i , so přesto domnívám (.v současném rozložení s i l ) , žo nelze vyřešit problém tím, že strana bude v absenci. Lola by usilovat o to stát so progresivní s i l o u , nikoliv karikaturou osobnosží. Buíime reilisté :t připuoímo, přes všechny výhrady, žo tato možnost tu je. Potřebuje do budoucna totiž zachovat vlastní e x i s t e n c i . Pro řadu osobností však platí následující myšlenkai Vážení pánové, ohováto uo a jedná-Vo tok, jakoby po vás měla přijít potopa. JLIO to jo velký omyl. Po vás potopa nepřijde. Potopa, Tážoní pánové, potopa, ta přišla už o vámi. - J ~ STiíES - JiNKíiTA - STRES - ÍJÍICÍSTA - STRES - jlNKETA - S1'RES - JINKETA - STRES A N K E T a Vážení přátelé! Rozhodli jsme se uskutečnit ankjtu, vo které bychom rádi poznali váš názor na některé problémy, které se nám zdají být v současné době aktuální. Nechceme si hrát na sociologický výzkum. Přosto považujeme aa cfiložltó znát názory těch, Kteří nás čtou. í>iůžetj odpovídat s přáteli l i když každý oám za sebe) a potom nám zaslat odpovědi společně. Můžete o nich hovořit v kolektivu l škola, pracoviště), káto-li chut, odpovězte. Budeme vám vděčni. 1) Považuješ." 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8: 9) 10)

'

"STRůS"

a ) ' z a možný prostor pro nezávislé iniciativy? a) za možnou cestu k dialogu? Co postrádáš, čím bys doplnil č-30pis? Jak se díváš na celkový posun nací společnosti? Věříš v "brzké prosazení ^regresívních sil v KSČ? Věříš vůbec v progrsívní síly? J s i skeptik:, nebo optimista v posuzování dalšího vývoje v ÍSSR? Jak se díváš na alternativní ( n e z á v i s l é ) skupiny? Jsi ochoten účastnit se dialegu 3 oficiální strukturou l např.SSLl ,KSČ) , bude-li možný? Jaký postup v činnosti nezávislých struktur navrhuješ? Jsi pro podpisové akce, hladovky, monifestače? Jak se díváš celkově na mládež, dělníky, inteligenci?

Jestliže se rozhodnete odpovědět, nemusíte \ nechcetovli/ uvést své jméno a bydliště, anketa je v pod s taté _on ony mní. "vedto pouze: vék, pohlaví, povolání. Uzávěrka ankety je v polovině června. Tán, kteří sj

záá 3 t n i , přjdó-n děkujeme. redakce

Občanský p r ů k a z ,

V úterý 7» zásah. lidí

2.

i y 8 J v 1 8 . 2 C h o d provedla karlovarská bezpečnost

Z restaurace

Jan U l r i c h a j e d e n ,

b y l a celá restaurace konali

prohlídku.

údajné

mohli u b l í ž i t .

J i ř í h r u š k a , L a d i s l a v Půhoný,

který nechce být jmenován. Po j e j i c h

Richard odvedení

asi na dvacet minut uzavřena, nebot zde p ř í s l u š n í c i

Odvedení b y l i po p ř í j e z d u p ř i n u c e n i vyndat všechny

z kapes a u L.. Půhoného, R . Krause hlídka,

neobvyklý

"i-eteor" bylo bez udání důvodu odvedeno sedm mladých

; Dušan J a n á č e k , P e t r Janáček,

Krause,

STRES-16

prosíc.

kvůli Při

a J.

osobních prohlídkách a prohlídce

n ě k o l i k písemností

vool

U l r i c h a byla provedenu osobní

tomu, nemají-li u sebe nějaký předmět,

pro-

kterým by ai

restaurace bylo

I prohlášení Demokratické i n i c i a t i v y ,

SNB

nalezeno

SPUSJ. / S p o l e č e n s t v í

přátel US-n/ a v y j á d ř e n í některých občanů majících zájem o účast př L č i n n o s t i n e z á v i s l ý c h občanských i n i c i a t i v . bezpečnosti,

Jak bylo později uvedeno

celý zásah byl proveden na udání,

na podpisové a k c i ,

ve které v y j a d ř o v a l i

že jmunuvaní ae

své poděkov áni c a .

kům, spisovatelům a dalším kulturním pracovníkům, vzniklé

"Iniciativě

kulturních pracovníků".

p ř í s l u š n í c i SNri n e n a š l i .

Zajištění

Dyli v š i c h n i p r o p u š t ě n i .

Tři

Ulrich byli Jde Dále

kteří

podíleli

hercům,

ae p o d í l e l i

kritinu nedávno

i'ento dokument a podpisy

viak

trvalo několik hodin a po vyslechnutí

z n i c h Dušan Janáček, R i c h a r d Krauao n

druhý den vyslýcháni Státní Bezpečností

že petiční

Jan

/StL)/.

o zjevné porušování práv občana ze strany atátních

také uvádíme,

příslušníky

orgánů.

právo občanů zaručuje Ústava a to článkem

29.

+ + + + + + •+• +

Žádáme tímto vaechny podobným či

západočechy,

jiným šikanám ze strany

o tom neprodlené

zaslali

kteří b y l i nebo jsou

bezpečnostní ch a jiných or,/ánů, aby nám

zprávu 3 podrobným popsáním celého

ilohou se též obrátit na VONS / V ý b o r na obranu neapravedlive je

členskou l i g o u Mezinárodní

na některou

z těchto

adres;

vystavováni

federace

pro lidaká

případu, stíhaných/,

práva / F I D h /

i n g . Rudolf B a t t é k , K ř i ž í k o v a 7 8 ,

při O S N ; a to l;)C 0 0 P r a h a 8

JUDr. J o s e f Dani3z , wilhelcaa P i e c k a 8 1 , Ladislav

Lis,

Petr Uhl,

pozn.

zásilky

Siákova 1 2 2 8 ,

«nglická 8 ,

+ + + + T + +

+ + +

130 0 0 ,Praha

182 C G , Praha 8

120 OC Praha 2 , t e l .

je n e j l é p e předávat oaobné nebo alespoň p o s í l a t + + T T +• Ir + + + + +

který

(2)-2619573

doporučené.

STRi.S-17

K C L O S I l

~ MY

/ Ž i v o t n í prostředí v oblaati_v

ôdkrusnohoří/

Problémy, které ssebou p ř i n á š í stálé zhoráovóní ž i v o t n i ^ r v s t i ^ a d í , představují jednu z n e j v e t š í c h s t a r o s t í l i d s t v a u co do rozsahu se stávají stále více globální z á l e ž i t o s t í . Odborný svet a postupně i nejšir.sí veřejnost jsou denně zahrnovány novými doklady o nepříznivých změnách v životním p r o s t ř e d í , méně však j i ž o důsledcích, především zdravotních. Péče o životní prostředí a tím i o zdraví l i d u bude účinná teprve tehdy, stone-li se celostátní a mezinárodní z á l e ž i t o s t í . Znečištěním jsou z p r a v i d l a myšleny š k o d l i v i n y , které se dostávají jako emise z n e j r ů z n é j 3 Í c h zdrojů primárno do ovzduší, půdy, vody a p o t r a v i n . Člověk je v nem z pracovních důvodů a jiných důvodů žít spolu ¡.¡.ostatním ekosystémem. V energetických tepelných z a ř í z e n í c h a v celé řadě průmyšlových závodů ae při spalování f o s i l n í c h paliv / u n i í , ropné v / r o b k y / tvnří různé pevné i plynné z p l o d i n y . Největšími emisemi energetických závudů v podKruanchoří z á p l n í c h a severních Čech jsou oxidy s í r y , dusíku, uhlÍKu ^ p o p í l e k , opalováním uhlí mnoho stopových prvků různých kovů přecliází v polétavý prach a s t á v a j í se tak po přestoupení určité koncentrace závažnou toxickou š k o d l i v i n o u . V .{rušných horách, ale i Jinde v československu pokračuje nepříznivý vliv cherrických látek na přírodu /okotoxicita látek a negativní v l i v na zdraví o b y v a t e l s t v a / , / ý v j zdravotního obavu čs. populace je charakterizován řadou nepříznivých trendů, které 30 nadále proh l u b u j í . Zhoršením životního prostředí trpí přednv ír l i d é . V okresech Chomutov, /.arlovy / a r y , bokolov, í.oat, T e p l i c e , Ústí n/Labem nenucnont nlcr.ro dvoJnáanbná ve srrvnáním 3 celostátním průměrem a úmrtnost na rakovinu čtyřnásobná. P ř i rozo : r u nejkomplo:'.nějěího zdravotním ukazatele - střední lelky ''ivota u JH ovropských států z ji š tu je me, že ČJJ.c poKlealo z J. místa v r.ice 1 .. Chemickými exhalacemi

STRES-11

je z a s a ž e n a značná část l e s ů , jcuána kysličníkem s i ř i č i t ý m . Tento oxid a c i z í emise n e p ř í z n i v ě zasáhly l e s y krušných h o r , oslabený « iisiirocný les je napadán hmyzími š k ů d c i - kůrovcem, obale čem. a ploskoliřbetkou. Vápněním porootů sa snižuje k y s e l o s t půdy a chemicky ochranu před hmyzími š k ů d c i , bez pomoci člověka a techniky bychom l e s na hřebenech Krušných hor nemohli u d r ž e t . Stále jaou ještě v brigádnickém zalesňování porostů v e l k e r e s e r v y , zejmena od průmyslových podniků a společenských o r g a n i z a c í . Velkým otazníkem pro obyvatelstvo na sokolovsku a karlovarsku zatím zůstává výroba k y s e l i n y akrylové a j e j í š k o d l i v ý v l i v m¿ l i d s k ý organismus. V minulých týdnech n a v š t í v i l i výrobce této k y s e l i n y Chemické závody Sokolov s t r a n i c k é orgány a z d r a v o t n í c i okresů Sokolov a Karlovy / a r y . V této chemičce su k y s e l i n a akrylová vyrábí o x i d a c í propylénu a dále zpracovává na estery zařízením a techn o l o g i í firmy M i t s u b i s h i C o r p o r a t i o n . Československo jo první zemí RVHP, ktirá vyrábí k y s e l i n u a k r y l o v o u . Výzkum z h l e d i s k a š k o d l i v o s t i této ln tle,v na l i d s k ý organismus je u nás minimální a tudíž nejde výrobci spolehlivé na vědeckém základě dobře oponovat v jeho výrocích a argumentech, "la tomto set kání r o d i t e l podniku a vybraný lékař u j i š t o v a l i přítomné, že je vše v pořádku a není důvodu s j obávat š k o d l i v i n na zdraví l i d u a životní p r o s t ř e d í . Patrně jen doba u k á ž e , jcik dalece působí g e n o t o x i c i t a těchto látek a jak d a l e c e je poškozen genový aparát buňky, ¡..ezi odborníky a zdravotníky byl výklad o údajně ekologické čistotě p ř i j a t s notnou dávkou s k e p s e , Není žádným tajemstvím mezi zaměstnunoi této chemičky a o b y v a t e l i s o k o l o v s k a , že je zřojmý občasný únik různých chemických látek. Zvláštní k a p i t o l o u je zamoření řeky OhRb průmyslovou výre bou nu nokolovnku a k a r l o v a r s k u . N a p ř . města N e j d e k , Jáchymov, L o k e t , vé taina v e s n i c na karlovarsku a sokolovsku nemají č i s t i č k y odpadních vod a j e j i c h fekální a průmyslová odpady se v l é v a j í do řeky O h ř e . Podzemní vody v okolí Pulivověho kombi.ni'tu 7řesová na sokolovsku obsahu.¡í f e n o l y a j e j i c h d. r i v á t y , kar, prosakují z feno/

v #

v

/

/

»

V

levých n á d r ž i a p r i r o d n i c h f e n o l o v ý c h j e z í r e k . neka OL'" ) pohlcuje vjoohn.y tyto š k o d l i v i n y a n ě k o l i k kilometrů pod Karlovými Vary se vodu /. Ohř > upravuje nu " p i t n o u " a vodovodem proudí do d v a c e t i t i s í c o v é h o Ostrova r\/Ohří. 7,u rj touto vodou není všechno v pořádku svědčí f a k t , že pro d a t i do š let jo voda ke konzumaci nedoporučována, p ř e d š k o l n í , š k o l n í a d a l š í jídelny muni vodu p ř e v a ř o v a t . P ř i zvýšené kontaminaci chemickými a toxickými látkami on místo vody z Ohře používají minerálky. Je nutné p o d s t a t n ě s n í ž i t obsah kancerogenních, t o x i c k ý c h , mutagenních, alergo.jeních a j i n ý c h zdraví š k o d l i v ý c h látek obsažených v životním p r o s t ř j d í č l o v ě k a , zejmena v o v z d u š í , v p i t n é a užitkové vodě, v potravinách a p o d . 1>IOZÍ tyto látky p a t ř í h l a v n i težkě kovy /kadmium, o l o v o , r t u t , a r z e n / , oxidy u h l í k u , d u s í k u , uhlovodíkových s l o u č e n i n , p e s t i c i d ů , umělých hnojiv u l d . Podobnu jako doc. í.iuDr. K o č v a r a v p ř í l o z e Ht s i položme o t á z k u , proč nemáme finanční prostředky na e k o l o g i c k é i n v e s t i c e , proč se n e d o d r ž u j í příslušné vyhlášky a státní normy? Jako náhrada za zdraví má nad p o s t a č i t vy;lácuní tzv "pohřebného" ve výší 2 0 0 0 , - Kčs rw sokolovsku a jindfj? Jsou snad stavěné a j i ž postavené budovy OV a KV KSČ d ů l e ž i t ě j š í než č i s t i č k y odp.dních v o d , odsiřovací a jiná ekologická zařízení': r sou potřebné neúměrně v.y sok'; výdaje na obranu / 7 A z n á r . r o z p o č t u / ? Věříme, že íi.ichail iorbaČov ukázal směr v odzbrojení nu zasedání OSN v New l o r k u . Vědci hovoří c n u t n o s t i e k o l o g i c k ý c h imperativů-zákazu, které nemáme právo porušovat z a žádných o k o l n o s t í . Naše „•kol'v-ické normy, o r e d r i s y , vyhlášky jrjou však porušovány, což se o s p r a v j d l n u _ e sté -ní r.ibo národohospodářnkou n u t n o s t í . / p o s l e d n í c h 10-15 l e t e c h se V Í C J " l u v i l o o l&3ce k p ř í r o d ě , než se pro ni něco u d ě l a l o . Nás b y r o k r a t i c k ý -pařát postupné vždy omezoval ekologické i n v e s t i c i na ochranu přírody ve prospěch státních a resortních zájmů. Již dlouho z a z n í v a j í znepokojivé hlasy na ochranu přírody - p'-dy, les"', ovzduší vody. i ;hdy jim vsak t i , k t e ř í r o z h o d o v a l i , n e v e n o v a l i žádnou pozorno-jt, často se přitom odvol á v a l i na kc-pex jntnost svých odborníků a no. změní cl ove k a r y c h l e se p ř i působí zrněná- v životním pres ',ř--3'>í, by byl no od'-v o dněný a lehkomyslný o p t i m i s m u s . -zdn-

, V Í B : r c jpjii. 1 1

Níí

STKES-I9

R

OJN.

T.J.

"JV JVIIC

I.IUÛ

^-ítivu s j SiPitiiJ^-íOJiiť ás-rásaáíc* ' s32ucv..ctcH F-.JSTÍwjaO v Sjiívnu V

V

»

*m

»

" U nás je z á k l a d n í proolén v č l e n i t ekonomiku do světové ekonomiky, především. do skonoriky -v/HP. IV. ekonomika jo tí^. těhotná víc no?, j a k á k o l i v j i n á oko-ior.ikii s o c i a l i s t i c k ý c h z e n i , poněvadž má nevhodnou s t r u k t u r u , vytvořenou v ; o o ě , kdy to bylo správné « kdy to byli potřebné v rámci s o c i a l i s t i c ké soustavy - o r i e n t a c e n a t~žký průmysl, n.i obrovské požírání kovů, obrovsko p o ž í r ' n í ener.jie. samozřejmě v t~ch strukturách jsou l i d é , kteří tomu dél f _ n d í . Já bych ř e k l , že jscu t.-n provážil«- Lito l i d é , převážná, pon.-vadž to bylo z c e l - l o j i c k é , a a i b„ l.t na xcn postáván-, n-.ae bud. uc.nost. l'i samozřejmá se brání t o r u , vente si hut.-řo, čím víc oni U m o ž e l e z * budou d ě l a t , tak ti"" v y u ž i j í své zá.il-dní v y o e n í f o n á y . Pracovní s i l y , ktoro L.vr "'-.jí, ty jtiou daná -i tak tedy u v n i t ř není žádná b r z d u , nôp.-k, ti- vot..í ¿ i s . j j pro ru. , .-le tím v ě t š í z t r á t a je pro národní hospodářství a ti touto cestou j d o u . Oni r á d i zaskočí i z- zahr-ni".ní obchod, z., stro j.-řo, chlubí .se Lir', jak znovu r u a e l i pomoci národníru hospodářství. To j.: porocl Yo Je coat; do pek e l . S t i n je třsb - s k o n č i t , o ř e a t a t . bni/.ovat výroeu o c e l i , náslo 'ně těžbu tcoksu, ¿ctorý jo n- n í t ř ; o a , a náoledne ř e š e n i okolo rických probl mů utd. " oni se t-m pořád caou. Prost.. oni jdou .'o Sovětského s v a z u , tam jo přemlouvají, aby cht-li ž e l e z o , . o j tímto způsobon nás d o n u t i l i , prosto i.l>ySTO net r v a l i u t^-ch 1!? milionů tun. Jsou ochotni ho vyprodat 11 ver. chny n t r . n y . i'-to i Sj chol< ^ i o , t a t o f i l o z o f i e tu e x i s t u j e i ny j i č«..sto z .se p o d p o r u j e r o , vy chv-lu jemo je v to~i o~y:ilu. Nochcer nic prooi h o r n i c t v í , nic t . ového. Jsem p r o , -le nač prosta - ' r e r.y vychv^lov-t, že prou te z.is.j uyl překročen., tož ba u h l í , když ny chceme a néà srysl je nechtí L Lu tážou u h l í , U.žké sobok r i t i c e co děláme, co j s r e . . , l < l i , žo to ui.lí potřebuj ir. . J. k to, žo jun.) n : r o - l i z o v l i k r o k y , -by se napotř ; ,ov- i o to u h l í ? i'e..y t m už n e n í , ..bycii t-K ř e ^ l , t ¡X v torr s r y 3 l u , .o čeho r. r. i j í t . h..> potř-ouj-n snižov t t. .íou u h l í . ii-dikálně j i potřeoujeria nnižov-t. Tady ná.-> útok 'uni o / t na étipory e-liv i .cel,- tci:G u š í m pilu*'it. <» t Ky .<cu ;o ť.i;ru:'i p n . á oni i. i rr. Jí zájan , když tc p ř e k r o č í , dost-.nou vysoký o r j r i e , uokcnco se hádají každý r o k , _by riw 1 i co n j j n i ž ě í p l á n y , aby j i mohli co n e j v í c překročit a o.: ruijv Vtč.í pré r 'i : doot-t. iCiturr ta kap-cit- Lech t j ž e o n í c h z-ríze.ií jo dán i, pol-u1 tarr: noři—s tí-.j tou noj.-ký komplikc.ee, nuj..ký h vário . t d . , tuk to hrabo , hrobe , hrabo , tam j e to d a n é . K'c když budou hr^.e t v s o b o t u , t k r d . t . û o u z . to víc p i~ n é z . Kdy oy n.;<-u'íeli h r . b - t v s o b o t u , oni P.. jí z ' ' j o r , .b.v hr ¡b • 1 i., 'le z'ij:m s."ol íčnooti to není , a j y oo hr :b »lo. 2á j ¡n -i:k/1 ; ěno ;ti není t a k y , aby o o -i.jximup., abych ř e < l , e l e k t r i c k é ener gie v y r á b ě l " x tin s-, pro:.ta noho:ipod ; r n č poto-r. p r a c o v a l o . 1 « tu -usír.o v y t v o ř i t i >'u. j ký tl k , t kove u r e á l n o u , bych řekl, v tor.tc smyslu neôrjtatkovost, tl-čit j e , í' j r i k y , vchi/io p ř j o d-jn. h o , z<- to j e t\ [. o k u t a , žo neodeer-li prost-- po^l-j i i v , r - 7 U , ktjr„ m-li odebírat. To zn-nenáu vy^.ijlou 33 na v ě j c h n o , j e n žádnou oř nizá tor. jk u pr'.ci , ned.,1 jí na n o č n í , pneo v e l i k é , vypnou tu všechno - běží n . nnní, žo j o . Ho • p ác j~ozřojn'. ^nr.r.^-tické k-.pj.city nemůžou tomu o t a c i t » ¿'u !y n l u v í " < / . - s e '< t o r , -by v n i i í p r - p ^ J l d u byl ton sprivný t o n , .by ;•! e l o po t„ch utrate ;ických c . s t á c h , že j o , t z n . ú s p o r y , -l^v^k si kolikr'.- ří<-já, j a k j ; to n o / n ; , t a ' tu n nohoucnost s i kl -de, j k t o , že jnro t .;< n3- ohoucí? J e s t l i ž e to víro i i t<. v Sovětském ov-zu ve. dy v li'LiP,víne t o , v é i c .ni ''řičí n e , tvr íro to z triea a , žo u s p o ř i t e l e k t r i c k o u j i n o u orier , i i j e trikr'.t l j v n ě j é í , n j /, j i znovu z í s k a t . T ř i k r á t l o v n - j é í . ;.lo přesto v> :'.;hr\j n .'..; plány v !t /¿iP jdou n t o , -bysn.o n ě l i duL^í n-f t u , d jIjí p l y n , d l o i u h l í , 1.1. .í rudu «td. u do toho se d-jí p e n í z e . ne íají , so t^ un: ořil .. J. •'-y vi f í t j , j -k je s l t ž i t ý , aby z té i d e o l o g i e to doel k p r - x i . Cerovok '• r,.j trv -čnost t-dy p ů s o b í . Víro t o . A ry n e j s m . uch.ojni t :/. - r j / r U M l a t ; ^ j y a r a ř e k l i tonu edirenber j e r o v i : .*ic ns d o s t a n e š , p r . e t _ ! ho 'Aru 'o toho .'s j tření prosto tyh l e t , pracriy v-.-chny. /. znovu ty doly —l..í v t v í r ' n . toa }r ťnhle rc-e t.r.-. hor-r.a, že j o , n- .on ; v rer > c i t u , - ;ud . te t -r liz-vi av-t v íeďJiu tu .-erajinu i vuocl-io r.ožný, - znovu .,.} t-n, n o , ono j..- to výhodné, i l i d i - e l - j í , dostáv -ji vy S Ok - ;l-ty. C'.i t-- z -:,ydl i , ÍJ , ; ! • . by aýt otázka kar. je d á t , oo r. n i " i " 1 - t . l'o jaoa z., brzdy n e ó e , z-V.l l n i , t o h l o t o .

STRES-11 To my musíre presto překonávat. Tody cen moderní pohled na ekonomiku, aby l i d é v i d c l i , o co jd •, v čeř. jo to tody, co jim zabezpečí, žd ae budou ~ít l i p . A co to n e n í . Přičemž uc mnohých odvětví vkl.. Vru ty prootřo '.ley , kdy vlastně j e s t l i vůbec bude zaplaceno, tedy rentovat s u , tak to je obvyklo z.i dv-cet l e t u t-ch těžkých odvětví. Najdříve tady dáváme peníze do něčeho, cc má z ^ dvacet let f ungev-t, cc bude ale z - . . . l i t , jak to bu\; s tou vědou - technikou, má-ie je tam dnes dávat, nemůžeme jinak p r o j í t ? dohužel tyhle otázky řídící s f é r - s i či sto nokl -de - tak resortně ;ca?..1ý za to ave boj u j e p r o s t ě , aniž by v i d e i tyhluty s o u v i s l o s t i - tvhlety notřrtby. V tomto snyslu potřebujeme velikou pcroc nebo zněnu myšlení, p ř í s t u p " . Ono ří.cáj J-ké zrněny myšlení?, ale jde o zrěny : .,-šlení skutečně. Ja t-dy j-kéai r y H o n í . i'o p l u t í v tom extenzivním, r o z v o j i , .a je j a k é s i nové myšlení , které ; routě vychází z tech nových potřee be z pros tře. Jio, tedy mozek ao n e z m í n i l , al.i Jaou nové pohledy. Někteří to odmítají, vůbec ten název, žo j o . ¿ádné nové myěloní n e e x i s t u j e <-td. Xové přístupy. N o , nerrluvme třeoa o novém myšlení. ty nove příatupy j 3 t ř e b a , ž i v o t ai je vyžaduje'.' x x x

x

n

x

x

u

•¿JïuiCV*uiï

n

x

K.'I'DH

n

/

.-neb

n

n

n

n

K-JII'ï

KA

x

n

IITOl,

a

¿

a

n

a

u

ÍIUJLMJZI?

hl ivním kritorier hospodaření našich poá.ni, ů bylt až doneaávn.. plnění ukaz-telů p l á n u , které se 3t ly jakýmai cíler hospodaření. Zák^>zníker byl plán a ne cdočr-tol. Podle nového hospodářského rjch-ni:imu základním kritariom jfoktivni ;'ti podniku v podmínkách samofinancování j i z i_s k V heneě z-- ziokeerr. se vy >ou".t_jí z výroby le vnější nt-nd rtní výrobky S zboží) a t z v . inov-cerri ae snaží pros-dit zvýaoní ceny. Užitné vl>.ntnoati zástav-jí tém.-ř ;-;t-ijné, nebo se n.ení jon nep-trno. Pont-voní odběratel.) ( z á kazník-) j e v n-ší oiccnomicj degradováno , z á k z n í k ruaí brát CD ju a rnohdy za ja.-coukoliv conu. A právě cei\y je tř je- dát do pořádku, /yspšlý hoopodáířnký svět n -še ceny neuznává, to co v n;~.ich cenách vykazujemo a vyhodnocuj.„nu , junu jen naše vnitřní představy a k r i t e r i a . J e s t l i ž e poto-i cen;: .. ziak bulou hlavním ekonomici'ým uk-Z-telem plánu za k.ždou o n u , a to bez odpoví lajících užitných v l a s t n o s t í , můžeme se r o z l u á i t s jakru.coli a p o l u p n c í se s v ě t j r , nebudeme moci vytvořit žádný podnik se zahraničníri p-rtnory. V n a š i c h i; o drinkách jde o to, -by se odčeru-ly peněžní zásoby obyv.telstv i, a tyto hodnoty přesunout do dodatečných z i s k ů , mezd a filutů. Ložno to ch-r-kterizov-t též t a k , ž e " e t á t " legální fyrrcu odčerpá cd obyvatelstva f i n in ční p r o s t ř e d k y , aniž by oipovíd-jící zvýšení ceny dolf.žil patřičným výrobkům c lepšími užitnými hodnot -mi. T-kto chce st.'t zmírnit narůst ající inflační t;n^ ) n c i , které zákonitá nusí vzniknout v n œ i c h aouč-Rných po Jrínkác hospodařen í . Ádo teto v..ů piáno jj a řídí? Gdeoved j j po proutudování hoapodářak; situace n-šeho státu zcel- jednoduchá - centrum ( s t á t ) . Na jedné strhne podniky dojtáv-jí na základ- rozpisu normativu rozupuán z i s k , který je prakticky v y š š í , než souč-sné možnosti d.ďiého podniku. /.. tomu má n .pomoci tzv. inovace, Vyrovn-t ve velké n í ř e jen cenové tento rozdíl ae snaží pře vázna e'st n-éich podniků a tc bez adekvátního zvýšení užitných hodnot. Toto všechno vyolývá z pnscaou p c j j t í na,JÍ p ř e s t a v b y , ř:t'erý si řídící orgány n J u h o :tátu určují tak, aby se n-áe okenep-ik- o z ^ r ' v i l a z i n f l a č n í c h ten'*.-ncí a to n- ":kor spotřebitolo. Preč tddy na je '.né s tra/io je d A ván - volni rak- naďir podnikůr k neodůvodněné inov-ci n - druhé stran slclov-cí prootřidky a rtzna média toto počínání k r i t i z u j í ? S u r č i t o s t í možno tež konst tovat, ?. : stát ae proz-tím vyhýbá používat v p r a x i prvky tržního hospodářství a d-leící ckcn'.— ických přernán, icteré před dvaceti lety ti s.-xí l i d é z v r h l i .

pro -li.'ojj

- zdn -

S v o b o d a -

znamená mít svobodu pro t y , kdo myslí H.

jinak.

Luxemburgová

+ + + +- +

Zákon t r e s t a j í c í pro smýšlení není zákon státu píro obSany je

to zákon jedne strany proti druhé. Zákon s t í h a j í c í

rovnost občanů před zákonem. Je to zákon r o z l u č u j í c í , a všechny zákony, sada.

které rozlučují

Jeden smí dálat to,

zuvírat smlouvy,

pro tendenci a ne

co druhý nesmí, a to no proto,

ale proto,

je

způsobilé u-

jeho smýšlení jo podozřo-

l é . Právní stát předpokládá u svých příslušníků státní smýšlení, byli v opozici p r o t i

i kdyby

státnímu orgánu, proti vládě? avšak společnost,

které s i některý orgán o sobě myslí, státního rozumu a státní mravnosti, protikladu k l i d u ,

to vý-

že by snad

jako dítě není

že jeho l o a j á l n o s t ,

ruší

jednotící,

jsou reakční. Noní to zákon,

k tomu nemel nějakou objektivní v l a s t n o s t ,

státu,

že je jediným, výhradním nositelům vláda, která so staví do zásadního

a proto své protistátní

smýšlení pokládá za všeobecné,

normální smýšleni - špatné svědomí vládnoucí kliky vynalézá zákony jící

tendenci,

zákony msty, proti smýšlení,

vlády samy. Zákony t r e s t a j í c í

za smýšlení

jehož n o s i t e l i

stíha-

jsou jen údy

jsou založeny na bozzáoadovouti,

na nemravném, materiálním názoru na 3 t á t .

Jo to bezděčný výkřik špatného

svědomí. K . Karx

Vzácná

; Poznámky k nové pruské cenzurní + + + + +

je štastná doba, kdy můžeš c í t i t ,

co c h c e š ,

cítíš. Pacitus

+ + + + +• hlásám,

aby se nekonaly

aby se nemluvila zlá

zlé

skutky,

3lova,

aby nebylo zlých myšlenek. Jousmrcujts, nýbrž ctěte

život. Pudha

+

+ +•

+ +•

ve

+

-r

+ +

+ +

+

instrukci

a mluvit,

co

STR33-22 T H A N K

Y O U

!

6 . května si každoročně připomínáme osvobozeni Plzně ;yiY>rickou armádou od německého fašismu. Letos slavíme j i ž 4 4 . výročí této události. Připomeňme si při této p ř í l e ž i t o s t i na h i s t o r i c k ý c h f a k t e c h , jal: to tenkrát vlastně bylot 4.5.1945

- I l e g á l n í národní výbor v P l z n i k

obdržel výzvu České národní rady z Prahy

povstání.

5.5.1y45

- Skupiny poloozbrojených plzeňských dobrovolníků obsadily vysílačku plzeňského r o z h l a s u , soudy, p o l i c i i , r a d n i c i . Studentská mládež dobyla t z v . Hnědý dům, který urputné h á j i l a h i t l e r j u g e n d . Revoluční garda ( a s i 600 mužů) obsadila poštu a nádraží. Odpoledne byly j i ž téměř všechny důležité správní body města v rukou národního výeoru a po městě chodili l i d é s trikolorami a strhávali německé n á p i s y . / kasárnách plzeňské posádky čekalo zatím 7 000•dokonale vyzbrojených německých vojáků na p o v e l , / e l i t e l posádky generál von L-jovslci však neměl spojení se svým velením a vyčkával. Večer se kolem Plzně začal stahovat obkličuj í c í kruh německých vojsk - ustupujícícli částí SS divizí Schornerovy armády n h r o z i l masakrem- Rudá -rmáda byla p ř í l i š daleko a j e j í případná pomoc by musela p ř i j í t pozdě o několik dní. -umeričané se naopak j i ž téměř týden pohybovali na západní hranici Československa, ale podle spojeneckých dohod nesměli na naše území vstoupit. Národní výbor přesto v noci navázal pomocí spojek 3 americkou armulou spojení: n^ jihu s 2 . obrněnou d i v i z í , které volel generál Robertuon, a na západě —c 1 6 . obrněnou d i v i z í , které velel plukovník Noble, a požádal jí o ponôc. -iipoHčané se na vlastní odpovědnost rozhodli k zákroku a vyjeli na P l z o n . 6 * 5 . 1 ^ 4 5 - V 5 . 4 5 hodin podepsal generál von ¡wjewski k a p i t u l a c i . Jednotky Schornerovy armády se rozprchly po k r a j i a j e j i c h zajetí bylo jen otázkou času. V 7 . 4 5 dorazily do P l z n ě první jednotky 1 6 . obrněné divize US -army, po nich p~k vstoupila do města i 2 . obrněná d i v i z e , která p ř i j e l a z j i h u . V knize "The Stery Of The 2nd D i v i z i o n " 3e o tom píše» " . . . Po příchodu d i v i z e k řeco Luldé nasvědčovaly veooky okolnosti tomu, že tím vybojovala svou poslední kampaň proti Němcům a že zde zůstane. Leč jak 00 tak často stávalo našim tuhým hochům,-čekal na ne ještě joden job. Divize byla přeložena z první do třetí armády a rychlý motorizovaný výljt jí přinesl 200 mil podél československých h r a n i c . Sodmid'nní kampaň naší divize spočíval J po zhroucení německé válečné mašiny především v očištění měot oa německých pozŮ3t~.tkú a ve vzetí záplav z a j a t c ů . Den vítězství a divoké ovace, vzdávané div i z i štastnými Čochy, vytvořily úžasný závěr v Nvrope. V pohraničních městech, kde bylo hlavně německé obyvatelstvo, bylo málo jásotu, a l , u Plzně a ve městě samém s t á l i Čechové podél s i l n i c a u l i c , jakožto demonstrace vděčnosti, o níž dopisovatelé praví, že byla větší než v P a ř í ž i . 1 6 . obrněná d i v i z e dobyla město, a když p<^k nato p ř i j e l a 2 . d i v i z e , místní obyvatelstvo si teprve uvědomovalo onu báječnou novinu, že poprvé od ôku 1939 jo svobodné. 5yl to jen začátek karnevalové n á l a d y , která se zmocnila stojně Čechů j~kc Američanů _ trv-la n ě k o l i k dní. každý z obrněných vozů, označených bílou hvězdou, obdržel zvláštní pozdravení, když se d i v i z e v a l i l a do města. Zástupy v z r ů s t a l y , a když pak za soumraku dorazily poslední trupy, dosáhle, nadšení vrcholu. Plzeňský starosta provedl tradiční uvítání generála Robertsona chlebem a solí a několik nejlepšíeh hudebníků této zerrě, kteří pod nacistickým režimem mohli hrát jen některé 3klacby, provedlo koncert pro ^-merického v e l i t e l e . O f i c i á l n í oznámení Dno vítězství delšího -h e způsobilo nové oslavy na počest osvoboditelů. Také druhá d i v i z e pořádala taneční zábavy, ale v myslích n a š i c h tuhých chlapců vyvstávala otázka, zda to znamená konec vílky i pro ně, či zda budou nuceni ještě jít do P a c i f i k u . . . " i o l i k «meričané sami. A my dodáváme:

m l: A M v j. n

Y O U

!

STRSS-23

x

Informace

- Sděleni

- Informace - S d ě l e n i

- Informace

- S d ě l e n í - Informace

N e p ř e h l é d n ě t e ENZA N e p ř e h l é d n ě t e E N Z & Nepřehlédnete ENZA Nepřehlédnete ENZJi. Redakce

časopisu

se r o z h o d l a zavést a d i c i ,

e d i c e bude přílohou n a š e h o č a s o p i s u . mají r o z s á h l e j š í

texty,

aby

že

je ř a d a a u t o r ů ,

práce. Z připravovaných

Věříme, nemají «ještě.

hry,

k t e ř í by r á d i n e z á v i s l e

lépe

seznámí čtenáře

své

stránek. přesvědče-

obsáhlejší

tvorbou t ě c h ,

kteří

publikovat.

toxty z a s í l e j i e

271-28!

západočeských

autorů.

rodakci.

STROMY KRUŠNÝM HQR&Í i i USKUTEČNÍ SEJ — •i » •1 •

publikovali

s literami

Proč ENZA ? Je to» E d i c o n e z á v i s l ý c h

Případné

Jdo o r o z s a h 10-20

případně o s e j e u pod. Jsme

kteří

textů mámo» Quidot h r a , J . Konečný» Básnický t e x t , T . Kábrtt Básnická B b í r k a , J . Konečný» lira.

že tato e d i c e j i n o u možnost

kterou n a z v a l a ENZA. Tato

to p ř í l e ž i t o s t pro ty autory,

je mohli p u b l i k o v a t .

Takto l z e vydávat b á s n i c k á s b í r k y , ni,

Je

května

/"Přátelé

losu"/

1989.

ODJEZD Z KARLOVÝCH VARUÍ D o l n í nádraží v 8 ° ° / h o d .

Směr P o t ů č k y ,

předposlední

s t a n i c e HORNÍ B L A T N Á N á ř a d í , ubytování z a j i š t ě n o . S t r a v u , s i každý ú č a s t n í k z a j i s t í O b l e č e n i dle p o č a s í .

Těšímo

se n a v a š i

HRJÍČKY

Děkujeme všem těm, k t e ř í domov".

sám.

účast.

DĚTEM

šo.. z h o j i l i

do n a š i

akco

" S b í r k a hraček pro dětský

Jak jame i n f o r m o v a l i j i ž v " n u l c e " , b y l a začátkem roku odeslána první hraček dětskému domovu. V těchto dnech odesíláme delší sbírku hračok. Jsme r á d i , že se akce s e t k a l a s odezvou.

InformdLe

- Sděleni

STYK S R ; E D

- Informace - S d ě l e n í

K C í , ZAJISTÍ*

- Informace

Josef

- Sdělení-Informaco

Velič

Blahoslavova

16

Karlovy Vary - Bruhovice 350 09

zásilka

I J

STR2S-24 ÚVÍÍHa

O

JEDNOM

NARUŠENÉM

VZT-IHU

V dávných dobách se lidé scházeli za svitu ohnu nebo měsíce, aby naslouchali štc-stlivcům nadaným darem vyprávění. Vypravěči přednášeli svým posluchačům příběhy které se skutečně staly, byly výplodem jejich fantazie, či směsí obojího. Také pooisovali daleké země, které na svých cestách navštívili, a mluvili o lidech tyto země obývajících a jejich moudrosti či pošetilosti. Vždy se našlo dost posluchači, lidí zvídavých, dychtících poanat nejen mnoho věcí dosud no poznaných, ale i radost a trápení lidí blízkých i vzdálených. Vypravěči neměli nouzi o jídlo ani přístřeší, jutovali od osady k osadě, od údolí k údolí přinášeli lidom radost a podněcovali je k přemýšlení a uvažování. Samozřejmě,že i tenkrát se našli nozi vypravěči šejdíři a podvodníci, lháři a -aloději myšlenek. Mohli oklamat a pomýlit mnohé, ale ne všechny a ne nadlouho. Lide nadaní rozumem a mající životní zkušenost poznali brzy, kdo jim l ž e , a uměli ho vyprovodit za kopce a lesy, aby se už nemohl vrátit. Nepotřebovali nikoho, žádného rádce ani zprostředkovatele, který by jim určoval, koho mají nebo smějí poslouchat a koho ne. Léta plynula ve stovkách i tisících, mnoho věcí 3e měnilo, vzdálenosti ao zkracovaly, ^le vypravěčů ani jejich posluchačů neubývalo. Náhle už nebyli odkázání Jen na svou paměí, ale mohli své myšlenky a příběhy svěřit tu hliněné djstičco, tu /:usu preparovaného listu papyru. Zvídaví lidé, kteří po lotech tyto záznamy objevovali a l u š t i l i , se podiV^vali, jak v dávných dobách bylo vše jiné a zvláštní, ti moudřejší z nich pak poznávali, že "nic nového pod aluncom". Přes všechna staletí, přes všechny technické vynálezy přetrval onen ničím non-hr-iitelný intimní vztah mezi vypravěčem a posluchačem. Judi ně tam, kde ao tento vztah naruší, aí úmyslně nebo a hUuposti, může vzniknout místo pro lež, podvod, --ninuláci a ohlupování. A technické vynáleay, určené ke komunikaci, De mohou zvrhnout z prostředků osvobcaení v pravý cpak - v nástroje otroctví nojkrutájáíhi - otroctví ducha. Nejzřetelněji je to dnes vidět na vynálezu televize, která uo v r u k u obchodníků a diktátorů aménila z prostředku komunikace v prostředek m^nirulace s myšlením milionů l i d í . Namísto aby byla prostředkem, který umožnujo v t~ in., lidí podíl na onom intimním vztahu, setřela nezbytný odstup mezi skutečností . l'i'.eí, mezi životní zkušeností a sněním, mezi vypravěčem a posluchačem. Miliony um nipulevaných ubožáků žijí stínové životy mezi hrdiny stupidních seriálů, přiji— ~ .jí jejich fiktivní stupnice hodnot, jejich způsoby milování, a nenávidění, jejich .Trádované zevnějšky a gesta. Vina je n
STRES-11 Odpovězme na tuto originalitu originalitou vlastni, budující a tvořivou. Totalitní moc svým sveřepým úsilím dokázala, jek už tc v dějinách bývá, pravý opak» Dokázala to, že jsme soběstační, že ji nepotřebujeme. Nepotřebujeme jejich tiskárny, prodejny, nakladatelství, knihovny. Nepotřebujeme jejich plátky, honosící se v titulech atributy pravdy a tvořivosti a v obsahu přetékající ubohostí myšlenkovou i lidskou. Nepotřebujeme jejich vrzaly a vrzounky, aby nám předkládali jun to, co se jim hodí do jejich snědeného krámu. Nepodléhejme . . klamu, že tec!, kdy už nemohou uniknout poznání, že jim doba odzváni, dostanou rozum a uvolní cestu myšlení a prardě. Stáhnou se jen do předem nepřipravených pozic, aby mohli dál škodit ve jménu nejvyššího dobra. Neodmítejme ale možnosti, které budou muset z donucení vytvořit. Neodmítejme je však s vědomím, že tyto možnosti jsou jen nepatrnou splátkou dluhu, který nikdy nebudou schopni splatit. Tento dluh, podobně jako dluh, který vytvořili v hospodářství, budou muset splatit tisíce a miliony nás svou drobnou prací. Začně na s ní hned.

A NÍLPAD J

Máme na čom stavět. Emancipujme se jako rovnoprávný subjekt tíir, že založíme Sxdružení čtenářů českých. Jestliže mohou a mají mít organizaci spisovatelé, proč by ji nemohli mít také jejich čtenáři? Právě v době, kay je neustálo ohrožen vztah mezi spisovateli a čtenáři hloupostí nôo zlou vůlí těch, kteří mají povinnost zprostředkovávat a nikoli překážet, je povinností čtenářů udělat všechno pro obnovení normálních poměrů. Novost těchto poměrů pak musí apočívat v tom, že kdokoli, kdo by chtěl opět narušit normální st-v, bude musut počítat a odporem tak důsledným, že jeho sn-ha se mine účinkem. Jako první kroky nové organizace navrhuji; - prohlášení práv čtenáře - založení vlastního nakladatelství nu principoch surrizdutu s postupným využitím oficiálních prostředků šíření literatury a s reálnou možností kdykoli se obnovit a projít k poměrům sarizdatu - zaležení sítě knihoven - vydávání časopisu Literární noviny Co vy n^ to?

Dr. Řehoř (Plzon)

"alternativa - nutnost výběru mezi dvěma nebo několika vzájemně se vylučujícími možnostmi." Encyklopedický slovník l . d í l

v < , JS3L PíSNái, CPILS NIC

STRáS-26

Redaktor "bpiogel"-u Urs Jcnny o velké S-rtrově biografii od íJinic Cchen - Sol-lsové

Xdyž nu bylo v roco 1926 21 l e t , vysvětloval, viděl Hv nitru člověka, jako v nitru přírody arutck a nudu . . . Jstc sice tak svobodní, j.-.k chceme, alo přesto bezmocní . . . Co se z ytku týká, je cu vůle k r.cci, k c e , život, všechno prázdná icbolOgie . . . Je tc dobrodružství klamného úsudku, ríním tyto pověry c nutné, skutečné, existující souvislosti." Je to první Jean-Peul bartrovo veřojné vyjádření, odpověc na otázky čv aopisu o mínění "dneoních studentů". V tor.to t extu jo předforrulováno životní téra spisovatele a filozofa ÍS-rtra - vyznání r-dikálního, neiluzivního ošumění individua, ktaré si svůj vlastní svět rusí vytvořit. Věří; ř c: 15 let poz'ěji si pí3o do ijníku; "Jsdm pyšné, opilé, práhlo.inó n i c . . . Proto chci avět vlastnit". Obdivuhodně p ř i j a l i spolustud ;nti p.l-dóho eartra, který bez tržnic abfiolvv 1 p ¡řížské elitní gymnázium Ludvíka Velikého a byl přijat na vysokou Školu dc intelektuálního kádru národa, vůbec no j-ko litu smutku -k ae to jmenovalo, nepříjemné potřísnil čest armády, ;.-.royllainu - trikolcru. Tuk Jean-i'aul bartre ne j-ko filozof, .le j;dco skandalistu poprvé veřojně vzbudil rozruch, .'..ohlo to být čistě lehkomyslné, ala ôžnó tam vložil a rtrovaké zúčtování a otccm, který j-ko námořní důstojník byl n-deený koloniální válečník, a a dě:l čkem, který jako školní rodit ¡1, byl považován za patri archu francouzské pe :-gogiáy. Krátce po skandálu roditel školy obstoupil. 19^9 Sartro uložil státní zkoušku z f i l i z o f i e , pochopitelně j-kn najlepší ze 76 uch izočů. Těsně zi nírr na Vuhén mí-ntě byla žena téměř o tři roky »ni • lší než on, která lané pancur zvládl- v rekordně závratné rychlosti» Ginon de Bovoiro. ťozn~l ji několik n'níc." předtím, a nejen s,> s ní "bixlov-1" n-< zkoušky. Nyní uz-vřoli 1-jgowlárni životní smlouvu otevřeného partnerství, které trvalo, počítaje v tc těžké krize, 51 l e t , a z d.o jeho srrti. To žo chce být spisovatelem, a tefy sl-vn/n, bylo j-uné b -rtrovi už jako d í t ó t i , přesto po filozofické zkoušce následuje zasmušilé vystřízlivění. Komín "'dne d.^f-ito" í Porážka) , který napsal ještě j-ô stud nt, trojstr-nnou historku z okruhu urCní, s Richardem -.í^jierom, Cooirou a etzehor, j«»ko nodelovýri post.-vámi , nen-áel žádného nakladatele, přesto, žo se prcinontní rl-dí lit :ráti j-
STRES-11 Když ru šlo na 3 0 , "byl ještě malý, tlustý, působil dojmem stárnoucího, provincionálního u č i t e l e " , píše «nnie Cohen - Sclalt "Nyní více neodvolatelné vidél napěchovaný tooákový pytlík, ošklivé tlustý a odpudivý, podobný -rulému Buddhovi". Dlouho před úspěchem měl Sartre neúspěchy a zkušenosti z odmítání, s celou hloubkou pochybností, "jeho velká černá díra". To jej u d ě l l o lhostejným ke s l á v ě , která potom přeci c desetiletí později přišla.. Po smrti Je.ui-P..ul S-rtra v dueňu l'^30 se žádný francouzský n-klad.-tel nemohl rozhodnout dát objednávku na bio.^r-fii velkého nuža. požne vyp-dal zblízka obrovsky, a možná pftaobilo j.-kc monopol, že Simon de Bovoire vo své autobiografii publikoval-. Sartrův život. Zbrkle t-xé napsala "Ceremoniál rozloučení", bilanci jeho žalostných posledních let nemoci a slepoty, - doplnil- ho dvěn tlustými svazky Sartrových dopisů. tiyl to «r.eričan, kt^rý nakladateli ¿«ndré Jchiffrinovi dal podnět k první velké OiCíjrafii. Sortrcvo kmenové noicla..telství 0alHm«s.R»1 potom muselo Z iplatit kvůli tomu francouzskýr. právám pojistku milion franků, bchiffrin nopovčřil touto prací k údivu Sartrova klanu žádného vysloveného exportu, -do mladou ener,-jic/cou literární vedkyni Jvnnie Cohen - o o l a l , která se doposud z .b val... biografií Sartrova přítele z mládí Paul .Vizana. Schif frinev.. volba OJ ukázala jako slastný t-hí do čtyř let nnnie Cohen - oolal noj:n velkc-u pílí práci dokon-1—, ale ještě knihu naps-1- velkým formátem. Vilza j i rčřit ví nu loaažitolným prototypem spisovatelské oie/pv-fie, a,..rlrov/m. monumentálním dílon o Flnubertovi "kodinný i d i o t " , který jeho díle ruzuil n-. atomy, -by mu nlou/ili d i v t i p n e , trpělivě k reKonstrukci. "bartre" ¿.nnio Cohen - Solf-lové chce mimo psychostudie být talce výkl-d .r. d í l a , je to historie života, mocná, pohnutá, plná kr-.jností s d e t a i l y , přiložilo-tne k tomu hbité napsanými. Jak z _ č í t bez ustrnutí? J.JC se udržet proti jeho jasnému, praontráru vlastnímu oor-zu d í t e t o , proti "Slovům", tomuto X O s t r n k o v ě m u toxtu, n. kterém • r.)R :.!..'801 let neustálo zpětně pracoval j:.lco nikdo j i n ý , dokud joj v roco 1'JG3 n e z v e ř e j n i l , «nnio Coh:;n - Solalová přinesla, co vynjch-1,» otcův :>cko čtenář, eyla n-mčina^ n konoc, dwd.ček, u ¿t.:r.ho s t r . v i l dětství, toho byl příčinou, b../l učitel jr němčiny. Nicrén_ .30 nezajía j , un, sice nen=.r;ytný evutcv-tel , nej ;k zvlášt o Ncrecko. Jediný německý spisov.tiil tohoto otoloti, který pro ného něco znamenal, byl Kafka, A přirczen- nól rád německou hudbu, jo jí v^li.coiít, sentiment a v.-usc- zcel^ občansky konzervativní T U zi.'r'lní lásk -, ala t k daleko, že pře-rnk.-l na kl vír všechny hlavní rrtivy .azurových oper. Co j e j k Německu přitahovalo, byl- filoznfiet n-pêd K^nt Niřítznche, ..czději převyšoval Zdrund Husserl. P^zď; j i < ni^ přibývá ho id j ^ e r . Cd pedzimu do lét . l l J34 žil bartre v Berlíně jako stipendista fr-ncouzakého institutu v o Vilo v •-.ilr".rsdcrfu mjzi na-ýr.i F r n c o u z i . Zřejmě non : .Š3l k (íěmoJTr

STRES-11 žádný kontakt» a zřegne se hluboce zahloubal do studia Husssrlcvy "Fenomsnologit" žc sotva vnímal fenomeny, která se kolem odehrávaly. Jistě registroval, C o se tenkrát v Ni řecku dělo, od pálení knih až po "noc dlouhých nožů"» Přece mu to bylo srdečně je-no, t^k jedno, jak o pér let později španělská válk-, která prc rncho intelektuálů jeho generace bude klíčovým prožitkem. eyl zaměstnán zcela sám sebou, zcela tím, sám seoo uděl-t. Zdá sei "Německo bartro poprvé skutečno vnímal, když Německo j e j přepadle - vytrhlo jej z jeho chmurné momorr-dnio - tuto zkušenost j e j převrátí'. a poznačila jjhc d-ěší život. Když vypukla válka, byl êrtre 3tile ješte gymnaziálním učitelem, sn-i že už v 1-říži. Nakolik lluaserliánů zrtr-1" jeho sperný článek v jednom odborném časopisu, několik literárních n.óšence oslovilo po osmiletých avíz-lích zcela dokončený ror'. n, kterému nakladatel při / l i l drastický titul ".ínus" 3-rtre joj r-ději vznešeně n..zýv~l "l.ol -ncholia"} a sbírku zlomyslných, chladných, morbidních povídek 3 názvem "Ze«1". Pro většinu veřejnosti ~yl 'oartre v roce iy3S nikdo. Pět let později, při osvobození Fr-ncie, eyl proelulou osobností prvního řádu, jukc filozof, jako divad lni autor, rezavé ostrý literami kritik, jako polemický publicista nn str.-ne resistence t odporu - j -) , všudypřítomný bojovník nahepřodstuvujíoi na všech terénech. V těchto pěti l jtech, navzdory podminkárr, se utvořil. Proto později řdkl paradoxní vyznání "Nikdy j:;ne nebyli svobodnější, j.'.ko z,: němockóho oasazeni". Za fr.ancouzské mobilizace, 2.září 1^39, 'evl S .rtr; jako meteorolog .¡oslán n- frontu, kde zřejmě nebylo nic, co by stálo za pozornost. Toto příměří j e j přivedlo do maniakálního psacího opojení. V pr"bohu térrěř d :aeti měsíců napa -1 - v soukromém ubytování, v hospodách, v barácích - první dva lily :ivé ( nedokončené) tetralogie "Cest- svobody", část filozofického díla "Bytí .-nicotu", p..tnáct silných sešitů plných deníkových poznámek a strh dopisů binoně di iiovoir, který v knižním vydání oesal.uje 550 stránek. « dopisy psal, j_k jeho Mirurádi dosvědčují, nejen Simona, zvlášt celé řadě žon, které si v rozměru kolem sebe d r ž e l . ; Tento mrzutý, šilhavý, z-pách-jící m-lý chlapík, který sci untv>. rryl .. h o l i l , se jevil ženám ohromný. Jestliže mel dovolenců, z -nech T přesně propo.Hjeo 15 dopisů různým přítelkyním,
koncc 1. části druhá část v příštír číslo Z časopisu "Dor Spiegel" č. 4 1 / 3 0 , str.240, 241, 244, 24G přeložil a upr_vil pro STk2G - j Znovu bartro nejsem květákem ;..ni plísní mohu eýt vlní květáku a hebkostí plísně vzdoruji sám soeě -bych unikl trpnesti bytí kvetíku a plísně -eych našel ničím neomezený prostcr svého vědomí v ohradě mezi lidmi

Pc četbě hussorla Základní tvar jo n..př. kruh dokonalý tvar, který noexistujo a když tok Kouze v gra lualitách Nebo tíůh nseo Člověk iěezeru (hiát) rezi dokonalostí íeidoa) a 3kutočnom vyplňuje prázdnota nebo- běsen T Jan Kry3^r

STRES-29 &ÍRT

J a n

K r y s a ř

krásná tanečnice ze stříbrného plátna volá na mne skrze tunely kyne mi a panáčkuje předvádí laskominy nebytí podává mi svou útlou nekonečně prodlouženou ruku a šeptá mi do ucha Miláčku se mnou ti bude dobře. X X X Ke konci si nepřál nic jiného než z a l í z t nékam do kouta a umírat s i a močit si pod sebe a plakat s i a snát se veselým vzpomínkám a uvidět tu tvář ty oči ta ústa a třeba slyšet i to troubení nebo si broukat svoji oblíbenou písničku a tak nějak hezky rozloučit se s tímhle blbým světem. X X X

REALITA Je To takové konkrétní hmatatelné viditelné zkoumutelné vypočitatelné Něco co mizí v dáli když jedeš vlakem co tě probouzí za sna když se to na tebe řítí 0 oem chceá mluvit na schůzi ROliu n- schůzi v č e l k u na schůzi žhářů apod. je to To v tvé lilově co je mimo tvou hlavu úplně jinak ale přeco. POHÍDKA 0 TOM Bylo je lnou jedno veliký To a bylo váudo venku přede dveřmi 1 uvnitř za okny Když jsma jedli chléb dostávalo 3-.J nám To mozj auby a do žaludku k é l i jsme To i v lilově

neví jedna ruka co tropí druhá když boz tola fackují mozek který so struchy oosral X X X Jsme tu jenom chvíli a lžeme, podvádíme a vraždíme se n-vzájen. Jako by lidství bylo vymyšleno prc nějaké jiné zvíře, které teprve p ř i j d e , až ny odejdeme. x x x {Antická) musím donést ovoce nemocnému děvčátku šíavn^té j i ž n í plody vonící jitřním, sluncem třpatící se šíastnýn mořem plody plná zázračného nektaru aby sa uzdravilo aby dětství mohlo začít znova aby byla naděje POSLEDNÍ LOŽE Nemocnice B í l é stěny bez slunce Chromované přístroje j e j i c h dotyky \ víc lásky si sotva člověk může přát; Sestra bez nálady má menzes Kdybych aspoň nesral pod sebe.

A král To váechno voděl a tak To dobře dopadlo jak To v pohádkách bývá NA láOSTĚ Člověk na mostě z Lunchovu plátna volá o pomoc kolemjdoucí řvoucí lidó neslyší pro vlastní řov řov těch kteří jsou až v rohu plá tna ani těch řvoucích přod plátnem a za plátnem kteří zase nemohou pro vlastní řev slyšet řev těch kteří so . • .. zrc^dlovitě odrážejí dál a dál čím dál menší až lze rozeznat jen podivně no šklebící ústa S-uBAT STRNULOSTI zdechliny napěchované mrtvými ptáky ktoří se vraceli k mořím strnule oslavují fotografie svých životů slepě tápají kolem a ubíjejí další a d-lsí křídla zatlačují další a další oči aby vůbec nikdo nikdy nespatřil moře

STRSS-30 l ú PRBCOVNÍ SKůNa

í, povídka ze současnosti.1 (,ale pravdivá)

Dnes je pondělí, 6 . února 1939. 4 . 4 5 protivný budík zvoní, vstávám, provedu ranní očistu a jdu na autobus. Není kalamita, t j . centimetr sněhu, tak přibližovadlo do zaměstnání p ř i j í ž d í včas. V našlapané čabajce přijíždím k závodu v 5-30, převlékám se a v 5 . 5 0 odjíždím s ostatními na mé pracovní středisko. Odtud so odebírám pomalu ke kantýně, neboí vím, že minimálně hodinu o mně nebude nikdo jevit zájem. Dávám si kávu a kupuji, svačinu. V 6 . 1 5 se vracím na své středisko. Zatímco moji nadřízení soustavně telefonují se svými nadřízenými o tom, jak dnoo budeme pracovat, debatuji se svými spolupracovníky, vyčkávajíc pracovní příkaz. Konečné nastala chvíle skutků - je 7 . 0 5 a vyjíždíme do provozu. Přicházím ke svému s t r o j i , odemykám, z k o n t r o l u j i , co je třeba a nastartuji. Po krátkér zahřátí motoru odjíždím ke svému pracovišti odhodlán zapojit so do pracovního procesu, Můj dnešní nelhký úkol zníš "Zvedneš gumu na pasovce a zámečníci budou měnit vadné válečky." Chvíli po mně p ř i j í ž d í k pasu parta sedmi zámečníků a Tatra 815 naplněná válečky. Motor mého stroje spokojené pobrukuje a pochutnává si na naftě. Nemohu mu to nedopřát, musím udržovat provozní teplotu. Je 7 . 3 0 a já čokán pokyn k zahájení práce. V 8 . 0 0 ke mně přichází předák: "Musíme ještě počkat, pasovka není zajištěna proti rozjezdu." konstatuje a čekáme dál. hié primky ukazují 9 . 0 3 , kýžená chvílo nastala a devět kvalifikovaných l i d í se dává do pohybu. Po čtyřech hodinách a osmnácti minutách dostává mé dnešní probuzení smysl. •nč proti bozpečnostním předpisům, vrháme 3e s vervou do práce. V 9 . 4 5 předák zastavuje práci a oznamuje mi, že parta řemeslníků a ř i d i č Tatry pojedou do kantýny požít něco teplá krmi. Stavím tedy svůj stroj na odstavnou plochu, aby nepřekážel náhodnému pohybu jiných strojů okolo jedoucích. Vytahuji zakoupenou svačinu a kousaje hlavičkový salám za ¿i,50 přemýšlín o tom, proč 3i mí kolegové v sousedním 3tátě koupí z jednoho platu barevný televizor. Je 1 1 . 1 3 , řomoslníci oo v r a c e j í a stroj času opět začíná šlapat a my pokračujeme v započatém díle. lile, tu se zjevuje zástupce vedoucího úsoku - co asi chce? Přichází k mému stroji. Ačk o l i je n-< ném napsáno "Vstup ke stroji za provozu zakázán", otovírá dvořo mé kabiny se slovy: "Tak co?" S úsměvem ve tváři odpovídám: "Tak nic,Soudruhu v e d o u c í . " "Tak j o . " odpoví on a odchází zkontrolovat další pracoviště. No a my pokračujeme v příkladná p r á c i . Ve 1 2 . 0 5 předák se slovy "hotovo." ukončuje pracovní ruch. Nasedá do skříňové vétřiesky se 3vými svěřenci a odjíždí. Já ještě musím odstsvit s t r o j . Odst&vuji a začínám psát pracovní výkaz. No vida, dnes jsem spálil jen 40 litrů nafty, zase jsem ušetřil pro národní hospodářství. Hrůz- pomyslet, že bych třeba spálil 100 l i t r ů . Ještě že tak šotří všichni, říkám s i a zamykám stroj. Na to odcházím na pracovní středisko, je 1 3 . 3 0 hodin. Jdu do kanceláře mého revírníka odevzdat pracovní výkaz a pochlubit, jak dobřj jsem dn;8 p r a c o v a l . Uznale pokyvujíc hlavou revírník někam telefonuje a joho dva zástupci poslouchají rádio. " J o z í t r a , " pokládajíc telefon mi revírník sděluje/'bu^53 dělat to samé, ale ráno se stav a počkej, my se ještě domluvíme." Líozi dveřmi ještě dodá "a nezapomeň, že přes bránu se chodí ve čtvrt na t ř i . " Odcházím do šatny se omýt a převléci. Ve snaze dostat so vo zdraví do autobusu opouštím ve 1 4 . 1 0 bránu závodu. Červená hvězda nad závodem svítí, to znamená, že plníme plán. bíastně se dostávám- do pojízdné tlačenky. Ve 1 4 . 4 0 vystupují s pocitem, jakou by měl tatíček Masaryk radost, kdyby věděl jak děláme pro jeho, ale i pro svou republiku,a odcházím k domovu přemýšlejíc, co že to vlastně chtějí "akuc i n k y " l i d í , co se schází na Václaváku a co chci já. dělník

STRES-11

ŽIVOTOPIS NiihOŽNOSTI XXX XXX xxxxxxxxxx xxxx layslím, že naplno to začalo až ve čtrnácti letech, když jsem se chtěl oženit s Janou. Z j i s t i l

jsem totiž ke své hrůze, že nejsem schopen pocho-

pit význam slova "nemůžeš". Dodnes nevím, jestli je to vada vrozená nebo získaná, ale každopádně to rázem byl můj životní průšvih číslo 1. Co si třeba myslet o tom, že při cestě na koncert své oblíbené kapely Pink Floyd jsem byl v Chebu vyveden z vlaku a hodiny vyslýchaný i s čerstvým pasem, platným pro všechny státy světa? Někdy se mi zdálo, že mám strašlivě daleko ke všem lidem, kterým je tahle věc jasná jako slunce. Když mi to vysvětloval i , připadal jsem si hloupě a trapné jako méněcenný. Záviděl j3em jim tu spokojenou univerzální chápavost, ae kterou se ve zmatku světa poliybují tok sebe jisté a s pocitem pevného řádu všech věcí. Když mě vo školní lavici tito l i d é rozvážně zasvěcovali do vědeckého názoru na 3vět, můj nevudecký rozum se jako naschvál bránil ze všech s i l . Na mé otázky pak odpovíduli pohotové dvojkami z mravů. Časem jsem však zpozoroval, že chápaví lidé se dokáží tvářit i velmi nechápavě. začít poctivé

váo-

I podniku, kde jsom chtěl

vydělávat, jsem svým dotazem "Co mám dělat?" ztratil

důvěru většiny kolegů dělníků sedících u mariáše, lié úvahy o tom, jak dát tomuto životu smysl, záhy řešila za mne velmi osobitě armáda. Představovalo jí nékolik zvláši deprimujících postav, kterým je vždy všechno jasné včotně rrne. i»ůj komplex se rozvíjel a léty zrál s každým nápadem, kterých mě vo dne v noci pronásledovalo tisíc. Pak uzrál. Ve vyšetřovací místnosti tajné policie

jsem konečné pochopil původ a nekonečný zdroj nemožnosti. Spatřil

jeem ty, kteří učí svět chápat všechno. Od té doby ž i j i bez komplexů. Nápady přicházejí dál, ale vyvolají jen úsměv na mé jinak klidné bezvýrazné tváři. Vždyt nemožnost má tolik možností! !'. Nebožtík

+ + + + + + + + + + + +

T r a d i c e Ve starém ííímě prý v oblibě byly chléb a hry S pohybem času mravy se mění chléb a hry padly v zapoméní Dnes je to zcela bez diskuze nejvíc nás těší chléb a schůze Jindra Koněony x x x x X X X

STRES-11 Z d r a v ý

r o z u m

Na vysokém hradě na skále nad řekou žil čaroděj Primalogr. Bylí už starý, šedivý a jeho jedinou vášní byle míchat různé lektvary. Skřítkové mu nosili z losa různé kořínky, muchomůrky a v nouzi i spařený jetel. Léčil všechna zvířata, jenom lidem nedůvěřoval. Když dal jednou napít jakémusi turistovi, ten ihned vystřízlivěl a začal mu tykat a říkat sheriffe. Primalogr neměl rád tykání a slovo sheriff mu nahánělo hrůzuJednou-k večeru seděl nad kotlíkem, občas si míchnul a usínal. Pojednou se v okénku objevil paríák skřítků Vilík. Byl slavnostně oblečen do zelených kalhot, fialové vosty a červené čepičky se žlutou bambulkou. "Co se děje, Vilíku, už je večer, tak mne neruší" "Moc se omlouvám, Mistře, ale mám naléhavě zprávy. Víš, co so děje ve světě?" "Jak to můžu vědět? Vlkodlak, co mi nosil každý ráno noviny, je střelenoj, a do vesnice se už nikdo neodváží." "A co televize a rádio?" zeptal se skřítek. "To už jsem vyhodil do studny, došla mi elektřina." "Vždyí j s i měl ve sklepě vlastní elektrárnu." "Ale V i l í k u , ty dvě l i š k y , co svýma ohonama leštily ebenovou tyč, už taky nemám." Jedn^ začala svítit tak zuřivě , že skončila na majáku ve Středozemním moří a druhá, protože jenom červeně blikala, zůstala na vlakovém přejezdu. Takže, co jsi mi vl-stné přinesl?" "Obrovskou novinu, Mistře, ve světě začíná odzjrojení." "Odzbrojení říkáš? Tomu nerozumím. To znamená, že se doteíka zase zbrojilo? Proč si ty l i d i nedají konečně pokoj. Copak tý války už nebylo dost? Odzbrojení, to znamená, že už bude asi napořád mír. To je dobře, moc dobře. Aby si to ješté norozmysleli, namíchám lektvur Zdravý rozum, půjdu mezi ně a dám každému n a p í t . " "Zdravý rozum, Mistře, to už určitě potřebují, ala juk so to dělá?" "Tok poslouchej; Vezmeš hrst prachu z Kartága, přidáš pěnu z příboje na invazní pláži Omaha, pak dáš pár kapek smůly zo stromů na Dukle, trochu hlíny z Osvětimi, kousek kapradí od řeky Mekong a nakonec pár slok z písničky Johna Lonnona. To je zdravý rozum." Lá<Sa "Frenk" Nykl i Chodov}

+ +- + + + + + + +

" KILLI"

" K i l l i " . Věděl jsem o tom, že mě oslovil cizím (takovým bezprizorně opuštěn/m) tonem. "Liyslím s i , že už n e j s i tak aportní jak jsi vždy byl". Neříkalo mi to nic. Podíval jsem se koutkem oka na Olinu a obraz zasněžená hornické krajiny. Mluvil zřejmě dál, protože se mi do uší dobývaly zkolísané a jedovaté zvuky, alj já so jakoby zamyslel.^Jakoby. Proč jakoby? Vždyí nikdo nechce chytat ptáky do ryuář:kých s í t í . Vždyt voda se nebojí, že odejdou břehy. Vždyí nic není konoc :»aáátku. .'ic, n i c . . . Jenom sedím a úplně rozložený kývám hlavou ze strany na stranu. .Na druhou stranu??) "Killi." oslovil mě "ten" znova. Mám ho mít za zpovědníka? Za mluvící sochu? Za obraz v zrcadle? " K i l l i . " On na mě mluví, jakobych ho snad ^ni neposlouchal ( !) . Podíval jsem se na něj tím nejaoufalojším pohledem. Vlastně jsem to ani nechtěl, ale když jsem viděl Oliny tričko... No, nevím, nevím... P o v z d e c h l y byl vánek. " K i l l i . " Na ten hlas jsem zareagoval obzvláší. Byl to hlas mojí pozlacené Olinky. Videi jsem j i . Byla trošku úzká. Viděl jsem ji pouze skrze škvíru dveří. Napadlo mě také říci " K i l l i " , ale Proč? Vždyí jsem ještě nebyl v koupelně. " K i l l i . " ozvalo se. Stonásobná ozvěna je bezedné ticho. Tak moc ideřilc To - co? K i l l i . V. "/Iach [ Mariánské Lázně;

STRSS-33 " " S I L O U

k U L Í U K

Domnívám s e , že vyspělost národů lz-e sledovat a to kultury všeobecně,

zahrnujíce

širokých mas i náročné projekty

.dle rczvinuiosti

kultury,

školský systém, jakékoliv kulturní snaž >ní

um«lců-profo3icnálú.

Kultur- by nás tody méla obklopovat na každém kroku, mela by se stát nedílnou součástí n-šoho života. K takovémuto vstupu jakéhokoliv kulturního -ktu by s-nozřojmé méla. napomáhat obsažná propa(-;.-co sdšlov-cích prostředků* Volár.o dnes po demokracii a já se ptáni "Jsou opravdu naplnovány požadavky nás vŠ9ch?" Nochci však polemizovat nud naúčastí naáich sdělovacích proatřo^kS p ř i větších kulturních a k c í , čímž trpí především čůat nezúčastněných. Domnívám a e , k věcem, vlastní

že každý kolturní projav slouží k vyjádření osobního postoje

jež nás obklopují, včetně událostí politických, jiný n á z o r ,

i o , že každý z náa

jiný postoj jo více nož přirozená. .. jo mozi námi mnoho

t o c h , jož touží po vyjádřoní tohoto svého poatoja. ť-k jo to 'y v zájmu zachování l i d s t v í li,

a n.-ší vlastní přirozonnosti,

a to po svém, jakoukoliv

abychom sv i názory vyjadřovat sně-

formou.

iíarazíme-li opět na pojor. demokracie v kultuřo, nabízí no mnoho d dňích otázek,

ale myslím s i ,

že jedna z nioh jo voliče závažná»

potlačena snaha o vyjádření

"de možné, aby byla

jakéhokoliv osobitého postojo, je-li tento postoj

postojem humánním, jo-li tonto po6toj přáním po zlepšení lidského života, srr.eřuje-li k onomu kroku vpřed?" Kamenem úrazu zde j i s t u bude ta skutečnost, že tento postoj je zpravidla postojem revolučním a tudíž so živé dotýká určité vrstvy obyvaťelotva. Jo-li tento postoj veden cílem zlspsoní

životní situace, jo namířen proti silám

erzdícím tento vývoj. Dochází zde k určitému konkurenčnímu bojil Zda vóak nezáleží na fyzických silách a na silách prostředků k vedení tohoto beje. Jome přece v oblasti především duševní. Síla společné myšlenky se nazalokne bariér strachu a p o l i t i c k é moci. a proto 3b domnívám, že js v této době ví co nož nutné tvořit, žc jn více než nutné vyjadřovat své pocity u názory veřejně a žo j3 více než nutná spojit

své ruce a kráčet vpřed za lidskost a svobodný život vébec. J. 5.

Fiala

J K 0 Taje sníh v ulicích lepším zítřkům vstříc loužemi a blátem v e l i k é ur.ení je vyjít něj-k s platom QUIDO

/Karlovy Vary/

STRES-34

M Í S T O

Ve vousech, no p l e š i , ve vlessch k ř e s l e nosím v k ř e s l e housle v houslích heuse houpo 3 0 , koupe s e , kope spokojeně sní k snídani oni n o j š ř í v sedun kopřiv zapijj je kofolcu p o l e j e hlavu mou bolavou pruví pJci p í p , p í p , Fík

M ě s t o , ach město z c h á t r a l o , plno dor a k r y s satanova cesta ďáblův smích p e k e l n ý puch v Zpráva

tramvajích

zla

n u z o t y a bídy f a n g l o vlá epidemio z l a , st£ny s t i h y vnucený p o c i t v i n y jcduplné potraviny Porspoktiva? hlt p i v a . . . v hospodě p r o p i j u se do ránu z a p l a t í Uoranc z a š k r t í mě k o c o v i n o u a z a t í ž í dal S i v i n o u

Lásku lusk- láokn l á s k a tleská lesklá huzká n:Jiojvýš pak ještě pásku přes obočí gririaoou jo otužené kožené nu kožním

oči

%

T í m h l e městem bloudím z á c h r a n u hlodám čím v y k o u p i t se nemám b e z n a d ě j í padám

Llóotem zas jinam se erodín potknni pelotujou [»rachem třosu se strachem j e s t l i ue dovolám

Nic nevím, nia necítím nic n i c nemám nic nechci doatr.1 jsem l e k c i l e k c i smrti umytejma rukama mé š k r t i

S l a oyo na f l á m , či n- v j l u t nebo s t ř i l d t přeludy n^cnová či onci na l o ž i chvíle staronové na malinách uoh? P ř á t a l é hynou nu ^ u l e j í c h v g a l e r i í c h zobe oiroba v á l o j í c h jo buzerplac»... •••

V hospodě n a rohu oodnu s i do rohu sám nohu p ř e 3 nohu s i dám noco zašeptám Rvát b o l e s t í , ř v á t vztekem ř v á t b y c h , ř v á t mál a l e n ě j ^ k jsom oněměl a rozvážným krokem do h a j z l u

podivné

kráčím

Chco se ni zvracet d a l e k o utéct někam Nikam. Vraost budu se otrlle mám nemálo jakož i něBtc • c h á t r u l é , plné děr a k r y a . . . QUIDO ( K ;rli vy Vary)

F

H

A

N Z

Kdybys v ě d ě l , milý f r a n z , k o l i k r á t ses usmál Bár pro nebo Kdybys t u š i l , jaký květ mé tvá norozkvetlá k v ě t i n a A kdyoys v i d ě l k o l i k ohybů má pomyslný kruh K r u h věcí a l i d í , činů myšlenek, chyb a oprav J e z a t n u t v j i n ý , snad j i n ý A t 8 n jo zatnut v j i n ý , žádný kruh - prach co je slzám kůra Díky nemoci unikáme dc i l u z í , díky iluzím do s o u v i s l o s t i Na s t r a n o dívčí h a v r a n i nadávají na ryby, že mohou p l n u t . . . A vůl j d o u c í k ř e z n í k o v i odhaluji díky 3třečkůrr pravdu S v á ř í se prkenně až pot stéká a nakonec jd.j řezníkovi na funus Okraden chudéhot n i c nemá, l e p š í n i c nuž málo Z p a v l a č e ozývá so-zpěv I n g r i d , tamta, jak ní ten z á š k r t . . . Z ^ ú č o s u j í padá c i z í v l a 3 do polívky paní hraběnky J o , co v í kečky a p s i o hvězdách? * o stisku d l u i í ? K d y b y s v ě d ě l , milý F r a n z , kolikrát j s i polykal a v o j i krov Kdybys t u š i l , že. r. rzyší nevychováš hlídací psy Chceš pokutu? > , FÍK [Mariánské Lázně)

STBES-35 Z p r á v a

z

p r o v i n c i e

Nedávno jsem si se zájmem p ř e č e t l výtah z příspěvku národního umělce Josefa Vinkláře ze setkání k u l t u r n í c h pracovníků s pražským tajemníkem Štěpánem. Můj zájem byl o to s i l n ě j š í , oč jsme se právě z tohoto , jisté zajímavého setkání, dozvěděli jinak méněo J o s e f Vinklář nabádá k tvůrčímu přejímaní sovětských zkušeností z oblastí umění a kultury a jako příklad uvádí mj. gruzínský film Pokání i Nic proti přejímání z k u š e n o s t í , at jsou odkudkoli, tvůrčímu navíc, A ty sovětské isou pro n á s , pamětníky l e t nedávných, dnes navýsost zajímavé. Jen mi není jasné, iaké to zkušenosti jsme p r o pána krále přejímali dosud, .ani sa neodvážím pomysl e t , hr°i z a mne jímá, že snad rakouské či jaké. Ale dost l e g r a c e , víme přece své. J i ž vidím oko spiklenecky_ na mne pomrkává jící . Snaha J o s e f a V i n k l á ř e , jehož hereckého umění s i nesmírně vážím, je jistě myšl e n a poctivě. Nejen on, a l e i j i n í už došli k poznání, že udýchané napodobováni velkého bratra způsobilo více škody než užitku a léta sloužilo 3randymilovnó většině národa jako i n s p i r a c e pro více či méně vkusné vtipkování. Nelze tedy slova národního umělce než uvítat,, k d y b y . . . Kdyby s i našinec pár dní před Rudým právem s Vinklářovým příspěvkem nedal •jráci a neprokousal se závažným, snad až p ř í l i š vážícím (. doporučuji číst ráno, n i k o l i před spaním) textem s předlouhým názvem"Ze zprávy předsednictva MoctV KSČ v P l z n i o úkolech i d e o l o g i c k é práce v městské stranické organizaci po 10. zusodání 5v KSČ přednesená tajemníkom MěstV KSČ Otto Šimonem na jednání mostského výboru K S Č . 1 5 . ú n o r a 1 9 3 9 " (. uf) . Prokousávaje se usilovně, dokousul jêm se až k odstavci,..kde se doslova pravit "Nelze opomenout ještě j e d e n důležitý moment« přestavba přinesla do kultury, na plátna k i n , na divadelní j e v o š t ě , do kulturních pořadů, do literární produkce umělecká d í l a , která vyvolávají polemiku a spory. Např. filmy Pavučina, Pokání, Pony a k l i d , hru M. Bulgakova Adam a £ v a , uvedenou v Divadlo J.K.Tylu, knihy aut o r ů , kteří delší dobu n e p u b l i k o v a l i . Tato d í l a mají oprávněni na existenci tršuk tei>dj7 pokúd KLoubkS..'je j i c h výpovědi o skutečnosti i schopnost oslovit diváka dokáže formovat jeho morální a p o l i t i c k é postoje v souladu s cíli socialistické výchovy. J e s t l i ž e tomu t a k n e n í , a tato d í l a podporují nebo vyvolávají negativní nálady a socialismu nepřátelské p o s t o j e , potom i dnos do naší kultury nopatří a je na komunistech ve vedení kulturních z a ř í z e n í , aby uvádění a prezentaci takovýchto děl posuzovali z celospolečenských h l e d i s e k . " Může se mi někdo d i v i t , že přestávám věcem rozumět? Co vlastně platí, Vinklář nebo Šimon? P r a h a nebo P l z o n ? A£ se na mne nikdo nezlobí, ale pro nás, prosté konzumenty kultury p l u t i t o , co..je nám b l í ž e . Co je nám platné, když v Praze snad zavládne mírný rozum v mezích zákona, když nám tady, kdo žijeme a kulturu konzumujeme, budou soudruzi " z celospolečenských hledisek" rozhodovat o tom, co Smíme a co nosmíme v i d ě t , č í s t , s l y š e t ? ^Nějakou soudružku pobouřily baculaté prdelky , jojichž hloubka výpovědi o skutečnosti a schopnost o s l o v i t diváka nedokázala formovat morální a politické pos t o j e d i v á k a , a celá výstava byla f u č , než jsme se stačili rozkoukat. Za uměním abychom chodili do sklepa v Kopeckého sadech, zatímco zlatá brigáda v nojtěsnějším sousedství za peníze p r a c u j í c í c h produkuje uhopsané k o n i n y / v nichž nejen ženich je pro kočku* Snad by si měl J o s e f Vinklář udělat chvilku, zajet do PlznS a uspořádat oblíbenou s e a n c i "Popovídáni s Publikum by mělo být vybráno z oněch č i n i t e l ů , k t s ř í jsou p o v o l á n i , aby "uvádění a prezentaci děl posuzovali z celospolečenských h l e d i s e k " . Abychom všichni vespolek už jednou provždy méli jasno a nemuseli se dozvídat o f i l m e c h , které se léta "z nejrůznéjsich důvodů" n e h r á l y . Aby mezi ty " n e j r ů z n ě j š í důvody" n e p a t ř i l a třeba skutečnost, že ve filmu vystupují oškliví l i d é . Čejka už nám nepomůže,

vyletěla příliš

vysoko. Dr. Řehoř,

Plzeň

STRES-11 ü CO NisPfŠSŠ VEM S SEBOU

ZLODŽJ čaSU

Odhlučněnost nehlučná mi buší do spánku s t e r i l n o s t mého bytu je forma krváku.

Kolik podob má setkání, múza i hlad me nahání.

Čas běží a my v otázkách na zítřek se ptáme n a š i c h otců a j e j i c h práce zbytek je naše z á l e ž i t o s t .

Po kráso múza není všude lůza, po všem hlad jsem ještě mlád.

A vem s sebou co napíšeš, a co kdy pozháš s i pamatuj. v

,

Nezapomeň na úzkost a strach o b e p í n u j . t v o j e nervní sítě. Nezapomeň na lásku a bolest v klíně i když jednou skončí všichni v hlíně. Vždycky budou světoběžníci n i c nemají, vše jim p a t ř í , ^ l e co my ostatní?

Ráno vyjíždí vlaky na všechny strany, psát nové sloky bez zábrany. Jo o čem psát, jo o čem mluvit pod údery stát nedat se skulit. Kradu času čas a mám ho min a min.

BÍLÍ A ČERNÁ Práce, kterou dělám mě dvakrát nebaví. Umím toho málo čas so někdy zastaví. Občas na lidi křičím někdy nadávám když je dlouho nevidím, pak je vyhledávám. Z práce , ktorou dělám nemám zrovna radost, někdy 3e při ní směju i to je dost-. Někdy radost jindy zlost, živím se poctivě i to je dost. Milan Buberl (, K.

Vary)

TOUHA

SEN

Touha moje a možná tvoje

Ulice prázdná po ní kráčí dáma v rudém šatu oblečena. Náhlá vzpomínka na dotyky radost ze života strach z budoucnosti

J i ř í Fuchs ( Chodov)

Dívka čistá a krásná Touha po změně Či Sto tě lásce a spravedlnosti V městě špinavém uhelném plném chemie.

3JÍÍÍ/iN

( pokračováni)

STRES-11

Dva dny pred svymôdchodem z Café Bizaro vyběhli Veívot Underground na podium jako obvykle coli y cewiem a spustili „ a i t i n g For The Lan. 0 tem. Se je sleduje samotný -ndy V/arhol, nemel! oni tušení. Hráli si svůj repertoár a č e k a l i , ai L odtud Ál Ar on owit z vy ve de někam ke slávě. JehoaLibúm ovaem moc nevěřili a svou dohodou s nim vlastně dávali New iorku poslední Šimci. Možnost odjozdu do Evropy so rýsovala stale z ř e t e l n ě j i a New York, alespoň co so hudby týče", byl proSi Londýnu učiněny vidlakov. Toho večera j o n jeden, jediný Člověk z celého Café Bizarre vypadal jakoby Vel vetům rozuměl a věděl o co se jedná, n to byl právě ten hezký blondak, který posledně tak pěkně tančil na Venus In Furs. Tentokrát si pro svůj taneček dokonce donesl i vlastní rákosku. Jinak všichni jon seděli a nestačili se d i v i t tomu, co jim Velveti předváděli. A n e s t a č i l se d i v i t ani Andy tfarhol. V duchu dal Morrisoymu i Mulungovi za pravdu. V životě neviděl podobnou kapolu a v životě neviděl podobně zhypnotizované publikum. " L i d i byli z Velvot Underground doslova zpitomělí u svým způsobem i u b l í ž e n í . " napsal později ve svá knize POPism. Velveti dostávali svoje publikum předně tam, kam ho chtěl dostat i Warhol. a .Vurholův neomylný instinkt mu napověděl, že konečně našel to pravé. Mohl se ještě poradit se svými společníky, ale bylo by to zbytečné a vlastně by to ani nešlo. Morrisey i Mulanâ už dali svůj názor na Velvety dostatečně najevo, a na t o , aby se radil o E d i o , neměl iVarhol zrovna, dost t r p ě l i v o s t i . A kromě toho jakékoli dohovory Velveti už předem vyloučili tím, jak nahlas h r á l i . Jestliže se v ostatních newyorských klubech dalo při hudobních produkcích normálně konverzovat, tak v Café Bizarro při Velvot Underground to neslo. Teprve až skončila první s é r i e , poslal l/urhol barbaru Uubinovou, aby Velvety přivedla k jeho stolku. Moc si toho povědět n e s t a č i l i , t/arhol Volvotům ř o k l , aby se nokdy, až uo Jim to bude h o d i t , z a s t a v i l i u něj v ateliéru, žo by spolu mohli něco zkusit. Ti mu odpověděli, že se tedy někdy staví a vrátili se na podium. Warholova suita HO odebrala na večeři ještě před koncem druhé série. V restauraci Swing Rendozvous r.a McDougal Stroot so mezi jodn otllvými sousedy ř e š i l o , jak bude spolupráce s Volvot Underground vypadat. Jak budou hrát v Myobergově diskotéce a hlavně kdy a jak dlouho budou hrát na naddázojíoí retroapoktivě E d i e Sedwickové. To ovšem Edie n e t u š i l a . Velveti j i sico naddli stojně jako .íarhola, ale o tom, že by měli hrát na její vlastni retrospektivo, při promítání jejích v l a s t n í c h f i l m ů , nechtěla ani slyšet a začala trucovat jako vždy, když so jí něco nezamlouvalo, nebo nebylo po jejím. Tentokrát se o ní už v/arhol nomazlil. /elveti už pro něj znamenali přális mnoho na t o , aby jo jen tak pustil k vodě pro vrtochy své haštečivé psychopatky. Velvet Underground se u něj v ateliéru zůstavili hned druhý den. Ujal tuJ jich Paul Morrisey: "Všechno to šlo velice rychle. Sepsal jsem smlouvu, podle níž jame jím měli dělat managing a dát jim místo na hraní. S tím souhlasili u Andy jim okamžitě nakoupil nějaké zesilovače, aby můhli hned začít zkoušet v TovárněI" Továrna - Factory se jmenoval legendární Y/arholův a t e l i é r , opředený těmi nejdivoČejšími pověstmi. Byl to spis klub než a t e l i é r a V/arhol tam pouétol každého, o kom si m y s l e l , že by ho mohl nějak inspirovat. Kromě všudypřítomných básníků a filmařů i vycházející či zapadající hvězdičky, různé podnikavce, majitele galerií , zakladatele všelijakých dobročinných fondů, narkomany, kteří byli ještě tenkrát neškodní a dokonce i zábavní, zkrátka celou tehdejší newyorskou "Umě-^ leckou k o l o n i i " . Dveře továrny byly otevřeny skutečné každému. I dótem prachatých rodičů, pro které už jen t o , žo stačilo dole zazvonit a sám ./arhol pro né sjel v ý t a h e m / b y l o vrcholem j e j i c h životů. V Továrně se neustále ré co dělo. Od smrtelně vážných tvůrčích porad až po divoká p i t k y , které sloužily jako základ pro příšerné povésti o alkoholicích, narkomanech, homosexuálech a všelijakých jiných sexuálních z v r h l í c í c h . Dnes už se z té záplavy různých zážitků vzpomínek dá jen těžko u r č i t , co je pravda a co jenom pohádka. Pravda j e , že Továrna byla v posledním patře domu o . 2 3 1 na Východní 4 7 . u l i c i , a že B i l l y Líních, skutečný domovník toho danu, j i eelou vytapetoval hl i níkovou f o l i í . Pr-v/d--, také j e , že Velvet Undarground. n-á tom velice rychle zabydleli. K „arholovi š l i o tím, že jim s o t v a může nabídnout nácc horšího než Café Bizurre, a proto mohli být p ř e k v a p e n i pouze příjemně, A Továrna pro ré býb- -ri.fi než Příjemná. Po nadějném n t ^ r t u , po j e s t ; nadějnějších >»ror;itzo-/ý ch plánech a nakonec také po krušných týdnech v Café B i z a r r o , pomalu začali pochybovat o torr, žo někdy světu ukáží, âk se to dlěá. Ale v Továrno je Čekalo úplné jiné ovzduší.

Tady to v ř e l o . Tady vznikaly j tech n e j v y s s i c h u m b i c ^ t o tady c oval o u p l n e j x n a k , nez v Café l e r a n t n í , cbapavi a se stejným dělat.

STRSS-38 n ty nejlepěí v ě c i , dělat cokoli jen napůl a bez nemole smysl. V takovém prostředí se Valvetům praeov Bir-rre. T..dy na nš čekali úplně jiní l i d é . Tonázorem na t o , j a k se má opravdové uměni skutečné

V takovém prostředí se i jinak zkouše l o . Zkoušky Velvet Undorground v Továrně vypadaly spis jako malá vystoupení pro několik p ř á t e l , nor. jako zkouŠ^fcíiWitnj í c í se na svou slavnou premiéru. V e l v J t i si vždycky zahráli jeden ne > dva kousky a pote se hned rozprchli k bar a nebo do debatních kroužků. v Továrně bylo vždy s kým a hlavně o čem debatovat. Lou Reed n e j v í c svého času v Továrno trávil samozřejmě 3 Jindy '.Vorholem. Oba si b y l i svým chováním dost podobní. B y l i sieo úplně j i n í , d Slil o jo od sobe téměř dvacet l e t , ale v Továrně b u d i l i naprosto stejný dojem. Svým založením b y l i oba spíš pozorovatelé* v k l i d e s l e d o v a l i , co se kolem nich děje a nechali ae'tím i n s p i r o v a t , fcnohými b y l i pokládáni za k-marády na život a na smrt, alo to byl omyl prejnenící z j e j i c h výjimečného postavení v Tovární společnosti. Na Wurholu si už v š i c h n i s t a č i l i zvyknout, ale další nezúčastněný náfulca, to už bylo p ř í l i i Danny F i e l d s , odpadlý medik a něco j;iko kronikář Továrny, to vyjádřil poměrně p ř e s n é « " V š i c h n i jsme z Louu měli divný p o c i t . Jako ŽJ nás spotřebovává, nebo tak něco. Byl moc chytrý na t o , aby ae tím vším ru cha], p o h l t i t . Ostatní byli možná p ř í l i š křehcí nebo p ř í l i š báječní, ale on vždycky v ě d ě l , co d ě l á " . Takové to obyčejné přátelství nebo kamarádství vůbec se v Továrně, alespoň mezi těmi nejvýraznějšími osobnostmi, moc nepěotovalo. Na Silvoutra 1965 no Volv e t i společně s andym, Gerardem a Edie vypravili do Apollu na Jumeoo Urowna. Z A p o l l a se v U d i i n é limuzíně přesunuli k Dannymu Fioldsovi a ta ao dívali na tel e v i z i . iino, přesně na ten pořad o bláznivých f i l m a ř í c h , ve kterém Lou zpíval h e r o i n . Závěr oslavy Nového roku se měl odehrát v novém bytě Loun a Gtorlinflu na Grand S t r e e t 4 5 0 , ve stejném domo , kd.. mé 1 svůj a t e l i é r i P i o r o H e l i t z o r . Í.IJ neodehrálo 3e n i c . Nálada byla ledová, a to nejen proto, že zuuo nefungovalo top e n í . T i l i d é , co tu s e d ě l i , nebyli bez svých obdivovatolů a kašpárků schopni se normálně p o b a v i t . J e d i n é , co nsli v hlavách, byla práce a zaoo práce, i když tu j e j i c h práci málokdo za skutečnou práci pokládal. ¿ d i e Sedgwicková se choulila do avého leopardího kožichu a Andy /Varhol ni ok'* soval nehty nad nějakým magazínem. Skoro nikdo nepromluvil, l/.ožná, že to byl ten n e j k l i d n ě j š í silvestrovský večírek v celém Nov/ Yorku. Tohle byu složitá společnost komplikovaných l i d í , společnost plná i n t r i k a rivality. Ovšem právo podobně napjatá atmosféra byla ideální pro tak dokoru lé v ě c i , jaké z Továrny vycházely. Když už se z d á l o , že Velvet Underground jsou na svou únorovou premiéru perfektně p ř i p r a v e n i , o b j e v i l a se další komplikovaná ooobnost, která mola znovu všechno změnit, A tou byla právě Nico. B y l a vysoká, blondatá a až neskutečně krásná. Méla nádherný, hluboký, samotový hlas a m l u v i l a , nebo..spíš šeptalu. lámanou a n g l i č t i n o u , která zněla jako nářečí snů. Do Továrny j i přivedl stejne nadpřirozený Brian Jonoa od R o l l i n g Stonoo a jakmile v e š l i , život se z a s t a v i l , A to v tu chvíli ješté nikdo nevěděl, co po Nico z ů s t a l e v Bvropš. .až časem se užaslé osazenstvo í ovárty porralu d o z v í d a l o , že N i c o n a t o č i l a v Londýně singl produkovaný Jiirtom, Pagem pro značku Immediate, že s i v Římě Zahrála ve F e l l i n i h o legendárním La Doloo V i t a , žo v Paříži okouzlil a Boba Dylana t a k , že jí věnoval 3vou píseň I ' l l Keep It ./ith U í n e , a v Monto Carlu -ulaina Delfcna t a k , že s ním má syna jménem a r i . N i c o se údajné n a r o d i l a španělsko -jugoslávským rodičům v Budapeští 1 5 . b ř e z n a 1 9 4 3 , ale j i s t é to n e n í . Podle některých pramenů se měla narodit dokonce už v roce 1 9 3 8 ! Každý máme nějaké to tajemství Nico ze všeho nejvíce t a j i l a právé svůj věk. Na Andyho Warhola zapůsobila Nico stejné silné jako na všechny ostatní. S tou se musí něco udělat! Je to zpěvačka, tak proč by w m o h l a zpívat? I Zpěvačka je to j e d i n é , co Velvotům schází k absolutní dokonalosti. Oni potřebují něco nádhern é h o , co by t v o ř i l o kontrast ke vší té j e j i c h dekadenci a záměrné ošklivosti a Nico by mohia být Dro Velvet Underground zpěvačka přímo i d e á l n í ! ,arhol si j i vzal stranou a okamžitě sa do ní p u s t i l : "Pcs^yá N i c o , ty j s i přece zpěvačka, když máš s i n g l , ne? Potřebuješ někoho, .<do by á tebou h r á l , Mcžna , že bys mohla zpívat s touhle kapelou. J e s t l i chceš, já s n i r i promluvím." a Nico docela chtéla Právě do New Y o r k u p ř i j a l a , a zpěvačka u *xúy Warhola, to rozhodn, není spatný start k a r i é r y .

STRES-11 Přemluvit Velvet Undrground k tom*, aby Nico doprovázeli, ovšem nebylo suae tak snadné, ^ b i c i o z m Velveti nemyli žádný záj.m suát s , doprovodnou kapelou a j e j i c h n e j l e p s i v e c i , j^ko heroin nebo waiting For The N.an, se tak jako tak mnohem lepe hodily k hlasu Loua než k hlasu N i c e . ^ snocu zapracovala tvořivá atmosféra Továrny. Něco se dělat musí a zkusit je zapotřebí všoohno. A když aamotna Nico p r o j e v i l a o kapelu a především o Loua zájem, vždy tak chladný Lou zapomněl, ze^tohle je vlastně jeho místo a bylo rozhodnuto. Nico bude některé věci zpívat a při t ě c h , které zpívat nebude, bude na j , v i ' t i jen tok stát a vypadat k r a s n e . Ted uz Warholovi zbývalo jen načaté Velvety p ř e s v ě d č i t , aby si změnili název na The Velvet Underground iind Nico. Původně si sioo představoval Nico And The Velvet Underground, ule to mu neprošlo ani u zamilovaného Loua. Omámený Rood pro Nico napsal i tři novinky; All Tomorrow's P a r t i e s , I ' l l De Your Mirror a hlavně Femme F a t u l e . P s a l je zcela pod jejím vlivem a t a k , j a k by ai je asi nap s a l a sama, kdyby měla jeho talent. Začalo se tedy zkoušet znovu, tentokrát s plnou parádou. Všechny npory byly rychle zapomonuty a každý se snažil co njjlépe přitpět la) zdaru opoločnóho d í l u . tfurhol to všechno ř í d i l a doslova 3ypal nápady z rukávu. Ne vše bylo jeho vynál e z e m . Vlastně téměř n i c . Samotní Velveti už d ř í v , v jiné Cinematheque na Lafayette S t r e e t , hrávali s blikajícími reflektory a s před ně nebo přou ně promítanými f i l m y , ovšem ne s Warholovou pompou. Lou Reod;"Vůbec nezáleží nu tom, čí nápad to b y l . To všechno bylo jaané. To nebylo j.iko že Jindy to dal dohromily, to byla jeho práce. To byla k-ždého práce. Celá ta idea byla natolik z j e v n á , že by ate museli být úplní pitomci, abyste na to n e p ř i š l i . A tuk na to p ř i š l i vňiclini. A všichni 30 s n a ž i l i . Továrna v lodnu 1 9 6 6 , to byla Továrna jako nikdy před tím ani potom. V lednu 1966 se tam opravdu pracovalo. Tehdejší atmoaféru věčného zkoušení a vymýšlení zachytil Jindy Warhol na sedmdoaátiminulivý černobílý film The Velvet Underground .and Nico; Symphony of Sound - Symfonie zvuku. 0 vyvrchol e n í tohoto filmu se postarala nowyoraká městská p o l i c i e , která - přivolána stížnostmi na nesnesitelný rámue - natáčení rázně ukončila, J. prává tento film nechával "w'arhol beze zvuku promítat při vystoupeních Velvet Underground. Mffi

A N D Y

W a R H 0 L , uvádí živě

U P J A T Í

XXX •

The Velvet Underground Edie Sedgv/ickovou Gerard a Malongu Donalda Lyomso Barbaru Rubínovou Doba Neuv/irtha Paula Kiorriaoyho Nico l a n i e l a V/illiamae B i l l y h o Liniche od úterý 3 . do neděle 13- února všední dny ve 2 0 . 0 0 a 2 2 . 3 0 hodin sobota a neděle ve 1 4 . 3 0 , 2 0 . 0 0 a 2 2 . £ 0 FILL-MOKAFI ' S

hodin

CINEMATHEQUE

Západní 4 1 . ulice 1-25 Celkem t i s í c letáků s tímto textem nechal ,Varhol vytisknout a rozeslut poštou po celém New Yorku. Víc nebylo zapotřebí. I tak byla Edina retrospektiva, z níž 33 dlouhým zkoušením a vymýšlením vyklubala 7/arholova upjatá - U p r i g h t e s t r á d a , beznadějně vyprodaná. A l i d é , kteří se do Cinematheque wcdJitcfli, byli svodky skutečně nevídané show. Filmy íindyho //arhola, světla Dannyho W i l l i a m s e , hudba Velvet Underground a N i c o , tanečky Gerarda Ualangy a Edie Sedgwickové, diapozitivy a projektory P a u l a feorriseyho, f o t o g r a f i e B i l l y h o Liniche a ruční kamera Barbary Rubínové. Donald Lyons a Bob Neuwirth, také uvedení na l e t á k u , byli oednák a tajemník tíoba Dylana a zde fungovali jako doprovod oro Edie So/lgwickovou. Dalším zú • a strmým byl fotog r a f Nat F i n k e l s t e i n , který vo foyeru Cinematheque instaloval výwtuvu svých zvětšenin ze zkoušek Velvetů v Továrně.

STRES-11 Celou -c.iív-nou z a h á j i l .Yarholův poslední film Lupe. Byl to příběh dokonale naplánované sebevraždy mexické herecky a hvězdy hollywoodských filmů,, Lupe Vol e z o v é , která se n a s t r o j i l a do těch nejkrásnšjších š a t ů , kolem postele roníala spousty s v í c í , spolykala dvě tuby bairbiturátů a nakonec byl.: nalezena v koupelně s hlavou v záchodové míse, utopená ve vlastních zvratcích. Lupe samozřejmě představovala Edie Sedgwicková, tehdy ještě n e t u š í c í , jak podobný budo i j e j í konec. Zemře na otravu alkoholem a barbituráty v Santa B a r b a e roku 1 9 7 1 . Po tomto optimistickém začátku n a s t o u p i l i na podium Velvdt Underground s Nico a v naprosté tmě začali l a d i t , A Velveti l a d i l i stejní hlasitě j.Jco h r á l i , Andy Wtirhol p u s t i l na jedno plátno svůj f i l m V i n y l , ve kterém Gerard Mulunga hraje mladistvého d e l i k v e n t a a na duhé promítal Puul Morriaey záběry N i c o , zpívající Dylunovo I ' l l Keep It with M i n e . Skutečná Nico se přidala k tě na plátně a začal a zpívat do mikrofonu. Velvdti z-tím l a d i l i dál a p ř i p o j i l i se k ní až na poslední sloku. Poté plynule p ř e š l i do Venus In Furs a uprostřed Jeviště se začali vln i t Gerard Maianga s Edie Sedgwickovou. To vše se dílo mezi dvěma plátny, na něž se souběžně a baze zvuku promítaly filmy Vinyl a The Velvet Underground a Nicoi Symfonie zvuku. Danny W i l l i a m s , absolvent Harvardu a Tovární e l e k t r i k á ř , zutím na k a p e l u , tanečníky i na běžící černobílé filmy promítal pestré, barevné diapozit i v y . Nat F i n k e l s t e i n pendloval mezi jevištěm a hledištěm '. dělal svoje " u p j a t é " f o t o g r a f i e . "Možná, že moje Upjatá série byla právě proto t- k Inbrá , ?,e jsem atk vždycky s n a ž i l dostat foíák tuk b l í z k o , aby každý přesno věděl, že na něj míří objektive." Najednou se r o z z á ř i l silný r e f l e k t o r a z a l i l hlediště ostrým světlem. Barbaru Rubínová se se svou ruční kamerou vrhla do u l i č k y , natáčela užaslé diváky a přitom na ně vykřikovala n e j r ů z n ě j š í otázky. Byl to Darbařin nápad, pojmonovut celou show iindy Warhol, Upjutý - andy Warhol, Up-Tight, a také ona p ř i š l a se záměrem nedovolit l i d e m , aby si jen tak seděli a v pohodu a klidu s l e d o v a l i , co se děje na p o d i u . Fungovalo to skvělo. Těkající objektiv j e j í kamery dokázal přímo dokonale vyvolat tu správnou, upjatou atmosféru. Vulvut Underground, jako vždy celí v černém, hráli Run, Run, Run a kdiusok opodál ae na juvifitl tyčila ijtíhló , vysoká a překrásná Nico ve slmšivém, bílém kalhotovém kostýmu.^Lidé v h l e d i š t i s e d ě l i překvapeni a z a s k o č e n i , neschopni jakékoliv reakce. Z podiu se na ne val i l a neskutečné záplava zvuků, obrazů a světla. Zesilovače Velvetů byly vytočeny na majcimum a drala se z nich hudba až nesnesitelně h l a s i t á , podl.t Jednoho z přítomných prý supersonická. Lou Reed zpíval Heroin a Gerard Malanga, dosud odpočívající na podiu u Louovýoh nohou, z a p á l i l svíčku. Poté si vkleče odepnul opasek, z kapsy vyndal l ž i č k u , nahřál j i nad plamenem, z j i n é kapsy vyndal něco, co vypadalo jako injekční stříkačka - b y l o to obyčejné plnící p e r o , dotknul se tím nahřáté l ž i č k y , opasek ai pevně utáhnul kolem ruky a tou rukou pumpoval nahoru <-. dolů. Plnící pero ni přil o ž i l k p ř e d l o k t í , pomalu vstal a najednou se začal divoc3 zmítat po celém jevišt i . Lou s i svůj heroin zpívul klidno d á l . Paul Morrieop Zu svým projektorem zutíitf vysvětloval jednomu r e p o r t é r o v i , žu tohle je "úplné jiný druh rock and rollu" a v projekční kabině vysvětloval jďidy Warhol jinému reportérovi princip dvou souběžně promítaných f i l m ů : " N a jednom plátně máte film trvající hodinu a pel a na druhém j i n ý f i l m , t r v a j í c í také hodinu a p ů l . až na t o , ž e . . . je delší než hodina a p ů l . " Na podiu zatím ležul roztažený Gerard Malanga a prázdnýma, vytřeštěnýma očima v z h l í ž e l ke zpívajícímu Louovi. Za ten týden vydělali Velvet Underground nemajetným nov/yorským filmařům 13000 d o l a r ů , ze kterých n e v i d ě l i ani cent. Jenže o peníze jim nešlo, alespoň zatím ne. Cinematheque pro ně stále ještě byla jen zkouškou na Lieybergovu diskotéku, odkud teprve měli vystartovat na cestu ke slávě a velkým penězům. MlchuXel Myoberg samozřejmě mezi návštěvníky Cinematheque nechyběl. Prošel oo po z á k u l i s í , všechno pěkně p o c h v á l i l , každého poplácal po zádech a potom se potichu v y t r a t i l . Program pro svou t a n č í m u si patrně představoval poněkud . j i n a k . Ovšem n a Myeberga a jeho 3liby ve všeobecné e u f o r i i nikdo -ni nepomyslel. Te3 nebyl čas na obchody, te<£ se vychutnával úspšehl Pověsti o nevídaném přjdstavoní se rychle š í ř i l y a u warhola 3 e už h l á s i l i první zájemci o jeho Upjatou estrádu. Kupodivu to většinou byla filmová oddělení okolních u n i v e r z i t , pro která. Up-Tight z p r a v i d l a znamenalo především neobvyklou prezentaci podzemních filmů. Jako první se ozvala Rutgerská u n i v e r z i t a ve státě New J e r s e y , ale Jorhol se tam se svou Bkup i n o u dostal až 9 . března, A be z E d i a Sodgwickové. Krátce po posledním představení v Cinematheque 3e oslavoval-, ve enacku Gingern-.an, naproti Lincolnovu kulturnímu centru. Byli tor. kompletní Velvet Underground

STRES-11 i s N i c o , řrarhol, Morrisey , M a l o n g a , Danny F i e l d s , Donald Lyons a Edie Sudgwicková s dalšim se svých početných k-marádů, filmařem Chuckem ".Veinem. 2a "Upjatou" tu opět byla E d i e . Na j e v i š t i s Velvoty se n e c í t i l a dobře a nevěděla, co by tom tak měla d ě l a t . Kromě toho neměla právě na očích oni svou dlouhou černou limuzínu, stojící venku na u l i c i , ani svůj leopardi k o ž i c h , visící v š a t n o , a připal ala ai ukrutně chudá, ".andy, já nemám p e n í z e , jsem na dně. Froč mi neplatíš?^ "Alo E d i e , miláčku, zatím jsms ještě nic n e v y d ě l a l i . Musíš mít t r p ě l i v o s t . " " Á jak mám mít t r p ě l i v o s t , když nemám za co ž i t ? " Edie se rozhovořila a hnod oylo j a s n é , že dneškem j e j í dny v Továrně končí. Pověděla jim ,žo právě pofcpaal a smlouvu s Dyl^novým manažerem Albortem Grossmanem, a ten že jí ř e k l , aby se a .V-rholem přestala tolik stýkat, jelikož by to mohlo mít špatný vliv na její publicitu. Stejnětok by už Andy neměl dál promítat j e j í filmy. "My to3 budeme točit jiný film a já tejn budu s Bobbym hrát hlavní r o l i ! " Najednou to bylo aîmó Bobby sem a Bobby tam. Chudák Edie si s Dylanem dělala velké plány a neměla ani potuchy o tom, že j e j í Bobby už je šíastným novomanželem. Dylun ao skutečně v listopadu 1^65 tajné oženil se Sarah Lowndesovou a samozřejmě to n e t a j i l jenom před E d i e , tehdy ae to prostě jinak n e d ě l a l o . Yrurhol se o tom jen náhodou doslechl od avého právníka Sy L i t v i n o f f a , teprve před několika dny. "Poslyš E d i e , víš ty vůbec, Se se Bobby nedávno oženil?" Edie to nevěděla. Celá se otřásla a '„arhol si uvědomil, že takhle si Edio nvůj vztah k Dylunovi asi nepředstavovala. Beze alova ao zvedla a š l u ai dozadu zatelefonovat, pravděpodobně přímo Dylbnovi. Když ao v r á t i l a , oznámila překvapunému stolu, že Továrnu definitivně opouští. "^.le E d i e , přece zrovna začínáme. Zatím to ještě nenuae, ale to au brzy znin í , uvidíš, kuaíšbýt t r p ě l i v á . " V>urhol to zkoušel marně. to byl» jk to by lo ,uidii už to nezajímalo. Pokrčila rameny, otočila 30 a odešla. Zmlzelu a tím to pro ni skončilo. K Wurholovi se už nikdy n e v r á t i l a . J e j í odchod k Dyl-eiovi Warholom dost zamával, JÍ. zamával by s nim ještě ví c, kdyby mul čaa jenom tak sedět a užírat se jím. Na to ov^íem ť/urhol nuštóstí čaa neměl, ayl na cestě k uskutečnění avélio anu o totální zábavě, zaměstná vijící všechny smyaly, a tomu musel věnovat veškerou svou e n e r g i i . Na Rut/erskou univerzitu dorazilo kompletní Jindy /¿arhol 's Up-Tipjrt y. březnu odpoledne. Krčme Velvetů, N i c o , Jindyho, P a u l a , G e r a r d a ' a fl^rbary ke ak u{)inš pat ř i l i ještě Donny é i l l i a m s , Nat Finkol atein a Dave Faiaon. Danny iVilliur.a byl Továrním expertem přes e l e k t ř i n u , a co ae dalo dokázat ffom»cí drátů, to také Danny dokázal. Nat Finkelstein byl smluvním fotografem agentury Black S t a r . Do Továrny přišol na podzim pětašeddsátého roku, aby tam udělal jiár fotek, a zůstal tam dftlo než rok. Dave Faison pracoval pro Velvety jako bedňák po celou dobu, kdy spoluoracovali s V/arholem. Sám. se staral o celou uparjituru, eém j i stavěl a bourul, a jeho spolehlivost byla na tu dobu nevídaná. Důkazem jeho dokonalosti jo ořodevším to, že o něm téměř nikdo nevěděl. Možná, žo kdyby nebyl tak spolehlivý, i on by se jÍ3tě stal hrdinou nějaké té Tovární b a j k y . První místo, kam se po svém p ř í j e z d u na akademickou půdu n a h r n u l i , byla studentská menza. Studenti pohvizdovali na N i c o , Barbara Rubínová je přitom nvou ruční kamerou natáčola a Nu.fi F i n k e l s t e i n cvakal spouští svého Nikonu. Když za ním přišel 3trážný s tím, že se tam fotografovat nesmí, Nat ae o ním dlouho nupáral a rovnou mu jednu natáhnul. Rázem tam těch strážných bylo patnáct a umělci u Nov/ i O r k u se v okamžiku o c i t l i venku n a dvoře. J e s t l i ž e předtím o vstupenky ra jejich show nebyl skoro žádný zájem, tak po tomto incidentu bylo vyprodáno
STRES-11 Pro Ann -arbor bylo Up—Tight událostí. Objednali s i ho tom hned na tři dny za sebou u všechna t ř i představení byla vyprodána, aniž by so někdo musel porvat v menze. Kdo v í , čím to bylo? Možná, že do Michiganu dorazily o Up-Tight lepší zvěsti než do Rudgersu. vždy tak spolehlivě informovaná -araeriku se zase jednou musela spolehnout na nám teak dobře známou šuškandu, A šuškanda to byla tuková, že nikomu ned o v o l i l a , aby se mu Up-Tight n e l í b i l o . T i , kdo b y l i na prvním představení, se snaž i l i dostat na druhé a na t ř e t í , A kdo so tam d o s t a l , tomu se l í b i l o všechno. I závěrečný Nothing Song, sestávající ze zpětných vazeb kytar, opřených o roprobedny, a neartikulov^ných výkřiků a skřeků, -tum Arborský úspěch ovšem nebyl jn zásluhou oověstí a drbů. Kromě samotných Velvot Underground k němu přispěly i dvě novinky, kt^ré s sebou warhol p ř i v e z l . První novinkou byl do té doby neobvyklý stroboskop, a druhou další z Yiarholových k r a s a v i c , Ingrid Suporstar, která n n h ř a z o v n l u Edie Sodgwickovou. Březnové objíždění univerzit poznamenaly také problémy s p o l i c i i . S t a č i l o , ubyxxi se kočovná Up-Tight společnodt z a s t a v i l a někdo u silnice na pár hamburgerů, už tu byl jeden nebo dva policejní vozy a hladoví umělci byli kalupem vyprovozeni na hranice města. K vážnějšímu incidentu nebo dokonce k zadržení Wurholovy karavany nllcdy nedošlo, i když jednou na máli měli. Z jednoho motelu byli vykázáni uprostřed n o c i , přestože u j e j i c h mikrobusu nefungovalo a i v ě t l e n í . Dunny Williams musel k přednímu nárazníku přidělat dvě fotografické lampy a od nich natáhnout dráty dozadu k nusbííí* tov^nému generátoru. P o l i c e j n í vůz za nimi tentokrát jel už na hranioo okrouu. J e d i n ý , komu to nepřipadal* zábavné, byl S t e r l i n g Morriooni "Já byl t. hdy řádným studentem newyorské City College a problémy s p o l i c i í bylo tak to poslední, co jsem ještě potřeboval. Ve škole jsem se už tak nechával vidět jn málokdy a v]nutno jum ji d o k o n č i l až to l e t o , jak jsme hráli u M a x e . " S t o r l i n g Morrison ovšem musol počkat, už se nekoručné a ne pohodl né burcování po univerzitních cumpu30ch začno zajídat samotnému Wurholovi. Naštěstí nemusel čoknfc dlouho. Koncem března řekl .undy Warhol dost, ted so budeme zase chvilku plácat po New Yorku, « l e plácali so většinou jen po joho^Továfcno. Velvot Underground ni sloj zahráli v boutique Paraphernaliu mezi módily módní návrhářky Dothooy Johnsonové, pozdější manželky Johna Caloa, ale to bylo na dl ouliou dobu všechno. K boutique Paraphornalia se dostavila ohromná spousta l i d í . P ř i š e l i R o l l i n g Stone Brian J o n e s , aby se p o d í v a l , jak se daří N i c o , kterou v Nov/ Yorku zanechal. A ty davy uvnitř i n- chodníku před boutique mu dokázaly, žo j i noza nchal vo špatných rukou, andy Warhol a Velvot Unddrground, to bylo to ne jlepší , co ao v Now Yorlai zrovna dělo. Všichni o nich m l u v i l i , ale neměli se na ně kam j í t podívat. Warhol se znovu ocitnul v s i t u a c i , kterou tak dobře znal už z dřívějšku - samá sláva a poníže nikde. Toho si už užil dost, teS už by rád přestal vysedávat v Továrně a konečně začal vydělávat. Přitom alo v fovárne vysedával dál a bóhut a uhánět musel Paul Morrisey« " Z a š e l jsem so Michaola Myoberga zoptut, co bude o naším cochodem. J-ho podnik ještě nebyl oficiálně otovřen a už byl až po otřochu plný taliánů a gangsterů. Myeborg so marně snažil vzbudit dojom, žo má tjn zmatek pod kontrolou. Prý se sice už dohodl se Sidem Bernsteinem, americkým promotérem Beatlos, že jeho podnik otevřou Young Rascals s Felixom Cavalierim, ale zutím to prý ještě n e s e p s a l i . Nabídl nám 40 0 0 0 z^ první čtyři víkendy, což by byla volico slušná nabídka, kdybychom ty peníze dostali předem. S t a č i l o mi, abych ae jjňto jodnou rozhlédl po stále juště neotevřeném k l u b u , a colý ten obchod jrjom rád zn, ch al Burnstoinovl a jeho Young Rascals. .»ni nevím, j e s t l i z Myoberga nějaké poníže d o s t a l i . " The Young Rucsals skutečně Myebergovu tančírnu o t e v ř e l i , i když už to nebyla ani tak tančírna Myebergova, jako spíš Bernsteinova. Ten j i pojmenoval "The Murray The K. .rorld" po diskžokejovi Murray The K. Ano, to jo ton, ktorý v rozhlaso poprvé zahrál L O U O V U první desku s The Shades. Murray i'he K. , vlastním jménjm Murray Kaufran, se p r o s l a v i l zajímavým způsobem. Když v roce 1964 p ř i l e t ě l i Beatles na první americké turná, M u r r a y se n a ně hned na l e t i š t i přálpil a neustále je bavil váolij - k y r i výstřednostmi. Jinak uzavření Beatles s i ho o b l í b i l i , všude ho brali s sobou - dokon-e- mu i d o v o l i l i , aby si je nahrávp.1. Od té doby poustel Murray The K . do é t e r u j e n - j e n písničky B e a t l e s a p r o k l á d a l jo nahrávkami j e j i c h autentických výroků j a k o : "Murray, t y j s i cíábel!" nebo "Murray The K . jo t^n r u jlark avější člověk n a svatol" 3 podnikem M i c h a e l a M y e b e r g a ováom. měl spoleoé jon to ,že Sid ovi Boraci to x n o v i

prodal

svoje

jméno=

diskotéka "Svět Murreyieo The K . " svou premiéru stejně n e p ř e ž i l a . Byla uzavřona hnei první don pro porušování předpisů o d i s t r i b u c i ^ alkoholu a nedlouho poté vyhořela Za obvykle záhadných okolností.

STRSS-43

To už ale n a b y l a Morrisoyova s t a r o s t . Ten zoufale sháněl s á l , ve kbrém by se mohli Velvet U n d e r g r o u n d d e f i n i t i v n ě p r o s l a v i t . TeS hrál r o l i doslova ktídý den. Andy Warhol do celého projektu už dost investoval a domluvených 25 procent potřeboval jako s ů l . Naštěstí se už nemusel starat o nakupování aparatury, protože so z nějakých záhadných důvodů p ř i h l á s i l a firm- »zarval Incorporated n n a b í d l a Velvotům, jako vůbec první americké s k u p i n ě , veškeré e l e k t r o f o n i c k é vybaveni značky Vox, včetně k y t a r , £ V « n g l i i takhle zatím v y b a v i l a jen Be-tles, R o l l i n g Stones a Hollies. 5 tou zprávou p ř i š e l P a u l k o r r i s e y na pravidelnou schůzku do Café Figuro a hrozně s ni Warhola r o z č í l i l . "To přece není možnél Taková slavná kapela a nemá kde hrátl Co vůbec d ě l á š ? ! " .»ni se n e s t u ě i l i pořádně pohádat, kýž cd vedlejšího stolu se o z v a l i Rudi Stern a J a c k i e Cassenová, částí návštěvníci Továrny V "Vy hledáte sál pro Velvet Underground? Ly o jednom dobrém víme." kde?" X"Na St. k a r k ' s Fl^ce.'1 " f o si děláte l e g r a c i , no?" d i v i l se Paul L o r r i s o y . "Tam já to znám. Tam žádný sál n e n í . " P ř e s t o se s nimi okamžité Sul na ten zázrek podívat, A Rudi n Juckio mu u k á z a l i nádherný s á l , klub polských přistěhovalců s tajemným jménem DOM. Morrisoy začal ihnod j o d n a t : " N e b y l o n i j a k snadné ten sál z í s k a t . Ve středu jsem se s p o j i l s naším právníkem Sy Litvinoffem a až v pátek ráno jsme podpsLli smlouvu , aby tjm mohli ještě odpoledne Volveti s Davem Faisonem začít stohovat aparaturu. Před podepsáním smlouvy jsme tam n e s m ě l i , a to musel jJidy z a p l u t i t v hotovosti dopředu na colý duben. Kromě mno nikdo předtím ten sál n e v i d ě l i " Ger-rd Malanga nutíral zadní stonu jeviště na b í l o , Volveti zkoušeli aparaturu a Danny .Villiams zapojoval p r o j e k t o r y . Jméno pro celou akcí musel Warhol vymyslot u: už ve č t v r t e k , aby {.lorrisoy s t a č i l dát do pátečního vydání denníku V i l l a g e Voice i n z e r á t . Na pomoc si vzal už od Up-Tight osvědčenou Barbaru Rubínovou. Probrali spolu pár časopisů a Dylanových d e s e k , co měl zrovna doma, a za chvilku noů 1:1 tří s l o v a : E x p l o d i n g , P l a s t i c a I n e v i t a b l e . Explodující plastická nevyhnutolnont. "Na nic jiného nebyl čas. S e p s a l i jsme i n z u r á t : Exploding P l u s t i o I n e v i t a b l e , The Velvet Underground .med N i c o , u já s ním uháněl do redakce. Dnes už to zní juko z á z r a k , že všechno š l o tak r y c h l e . Z a č a l i jsmo se stěhovat ve tří hodiny odpolodno a v osm večer se tam v š i c h n i t i l i d é s e š l i . Bylo vyprodáno hned prviíí d e n ! " ,*arholovi to zase jednou vyšô. Exploding P l a s t i c I n e v i t a b l e so stalo symblem všeho avantgardního, nového a modního, symbolem všeho, čím Nov/ York právě ž i l . K Domu se noc co noc sjížděly davy zvědavců, fanoušků a dokonce i novinářů. Svojo zpravodaje vyslaly na E . P . I . i b r i t s k é noviny The Obsorvor a Tho Spectator. Volveti s i v E . P . I . h r á l i stálo to svoje a ani si n e s t a č i l i uvou orůstající slávu plné uvědomit. "Pro nás to byla zábfciva. Bylo to z v l á š t n í . Nico si zpívala svoje v ě c i a když zrovna n e z p í v a l a , neměli jsme pro ni u p l a t n ě n í . " Ovšem pro puolikum byla Nico n j d í l n o u součástí k a p e l y , aí už zpívala nebo jon tak s t á l a , vypadale t a k , že na tom opravdu n e z á l e ž é l o . P ř i heroinu se jeviště hemž i l o hudebníky a tanečníky - v Domu se k E . P . I . p ř i p o j i l i nový taneční pár» Mary .ioronová a Ronie Cutrone, a l e Nico jen nehybně stála a dlouhé vlasy jí hrály všemi bar 1 ' podle toho, jaký d i a p o z i t i v se na ně právě promítal. Popsat t o , co se v Domu tehdy d é l o , není snadné ani pro t y , kteří u toho b y l i . Každý to v i d ě l jinak a o nějaký seriozní rozbor se snad nikdo ani n e p o k u s i l . Asi n e j v ě r n ě j i atmosféru E . P . I . i l u s t r u j í dojmy jednotlivých áčinkujícíd- a d i v á k ů , j a k je dal dohromady Victor Bockris v knize Up-Tight, The Volvot Underground Story. Ronnie C u t r o n e : " T o n e j v ě t š í na E . P . I . b y l o , že nezbývalo žádné místo pro předs t a v i v o s t . Na j e v i š t i toho s námi bylo t o l i k , žo se nám do hlavy už n i c jiného nemohlo v e j í t . " V/alter DeMaria: " č i š e l z toho pocit ohromné vůlo k ž i v o t u , jako na okraji prop a s t i . Přítomnost byla bláznivá a každý v ě d ě l , že žádný don nebude stejný jako ten druhý." Richard Gold3teini "Celý zvuk Velvet Underground mi p-ipadal jako důsledek tajného sňatku mezi Bobem Dylanem a markýzem Be S a d e . " Jindy iťurhols " V š i c h n i jsme v ě d ě l i , že jsme svědky néčeho revolučního. Prostě jsme to c í t i l i . Určité věci nemohou vzniknout, a n i ž by so neprolomily u r č i t é bariéry* 'Je to jako Rudé m o ř e , ' ř e k l u mi N i c o , když jsme ji tou b^ o lu s t á l i na balkone Domu a s l e d o v a l i , co ee dole d ě j e . 'Rozestupuje se t o . " 1 Danny F i e l d s : "Bylo to p ř e d s t a v e n i , a l . pro mna to byla především hudba, prctože jsem často z a v í r a l o č i , aby se mi lépe p o s l o u c h a l o . Všechna čest andyrnu, že j e j i c h

STRES-11 t - l e n t r o z p o z n a l a dokázal ho u p l a t n i t , ala V e l v e t i b y l i s k v ě l í už p ř e d ním a b y l i s t e j n á s k v ě l í i po něm. Andy mohl v y t v o ř i t E . P . I . , ale na zvuku k a p e l y žádnou zás l u h u nemá. Lou v ě d ě l , eo c h c e , dávno před tím. Louovy záměry byly a v a n t g a r d n í , Louovy texty byly a v a n t g a r d n í , t l e n e v í m , j e s t l i by i j e h o melodie byly t o l i k u~ v a n t j - r d n í , neoýt J o h n a . J o h n tomu dod^l ten správný p s y c h e d > l i c k ý rozměr. Velv e t U n d e r g r o u n d b y l i daleko přede všemi. T i b y l i skutečně r e v o l u č n í ! " J e n za první týden v y d ě l a l o E . P . I . 18 0 0 0 d o l a r ů . Konoráí pro každého d ě l a l n ě c o kolem 1 0 0 dolarů za v e č e r . Každý dostal s t e j n ě . K o l i k d o s t a l Leu Road za z p ě v , t o l i k d o s t a l i Dôiny W i l l i a m s z a obsluhu s v ě t e l , n e b e sedmnáctiletý Ronnie Cutrone z u svoje t a n e č n í K r e a c e . V p e n ě z í c h problémy n e b y l y . Celková atmosféra E . P . I , b y l a až n e z v y k l e p ř á t e l s k á a kamarádská. Všeclmy ty výjimečné a t a l e n t o v a n é i n d i v i d u a l i t y s p o j o v a l společný ú s p ě c h . Osobní ambice se z c e l a p o d ř í d i l y vzájemné spolup r á c i na E . P . I . , alospon z p o č á t k u . BoKud se -»ndy x a r h o l musel s t a r a t , všechno běž e l i j a k o n^ d r á t k á c h . J e n ž e jindy arhol se nikdy dlouho s t a r a t n e v y d r ž e l . Stálo č - s t ě j i p o d t á v ^ l nv^ balkoně Domu a s n i l o tom, j>.k sa svým E . P . I . dobude c e l o u •njr.eriku. Ten duban š a s t a š e d e s á t é h o roku jakoby symblizov^J. c e l o u atmosféru oněch "liáječn ý c h š a d e s á t ý c h l e t " , kdy se v š e c h n y ta b e z s t a r o s t n á nádhera r o d i l a j a k s i mimochodem zu v š e o b e c n é a vzájemné lásky a p ř á t e l s t v í . Ve s k u t e č n o s t i byl t e h d e j š í o how b u s i n e s s s t e j n o u d ž u n g l í j a k o d n e s , i když mnohem n a i v n ě j š í a nr.kušortf J š í . Každý ž á r l i l na úspěchy toho druhého a v š i c h n i společně ž á r l i l i na úspěchy Boba D y l u n a . Co se V e l v e t Underground t ý č e , t i ž á r l i l i především na N i c o . N i c o , vydatně podporov-eiá ,,-rholem a hlavně Paulem M o r r i s e y m , se t o t i ž neustálo 'ožadovala většího p o d í l u na r e p e r t o á r u a c h t ě l a s Velvety zpívat D y l a n o v o I ' l l Keep I t W i t h M i n e . T a d y ovšem n a r a z i l a . V e l v e t Und jrground n e c h t ě l i mít s Dyl.anem n i c společného a už v ' b e c n e t o u ž i l i po tom, aby j. někdo s Dylanem srovnávali " K d y ž fi tím NLoo zač a l a , n e j d ř í v jsme to jednoduše z a m í t l i . Potom jame to dlouho a dlouho z k o u š e l i a když jam-e to n e z k o u š e l i , tak jsme au zua.i v y m l o u v a l i , že to rwdokážeme z a h r á t d o b ř e . Nakonec jsame I ' l l Keep It with Mine n ě k o l i k r á t v e ř e j n ě z a h r á l i , ulo vždyckdy dost u b o z e . " Další k o n f l i c t , když pomineme věčné nářky O e r u r d u Malungy N A D t í m , že H J V E . P . I . n e v ě n u j e n á l e ž i t á pozornost jeho tanečnímu p r o j e v u , v z n i k l mezi Paulem Morriseym a Barb-rou R u b í n o v o u . Právě B a r b a r a se o E . P . I . n e j v í c z u n l e u ž i l a . Onu obj e v i l ~ V e l v e t U n d e r g r o u n d , on^ v y m y s l e l a koncept u p j a t é z á b a v y , onu p ř i š l a na název Up-Tight a p o d í l e l a se na názvu E x p l o d i n g P l a s t i c I n e v i t a b l e , i když to Morriaey p o p í r á . B a r b a r a Rubínová přivedl-, na podium Domu A l ^ n a O i n s b e r g a a S a l v a t o r a D a l i h o . P a u l M o r r i s e y nemohl na j e j í zásluhy n e ž á r l i t . D * J O UŽ n i k d o n o v í , j a k to přesné b y l o , a l e Barb-rji Rubínová jednoho dna po hyateri«kém výatupu Továrnu op u 3 t i l u a už nikdy se tam n e v r á t i l a . Zemřela p ř i porodu čtvrtého d í t ě t e vo F r a n c i i roku 1 9 7 8 . T y t o k o n f l i k t y a hádky ae ale n i j a k nedotkly úspěchu E . P . I . a už vůbec no oamotného .yarholu. warholovou j e d i n o u starostí prý tehdy b y l o , j e s t l i o něm ví P i CASSO.

Někdy u p r o s t ř e d t ř e t í h o týdne z a v o l a l C h a r l i e R o t h i l d , bývalý zaměstnanec Alb e r t a G r o s s m ^ n a , n a j a t ý Morriseym j'-ko p o k l a d n í k , do K a l i f o r n i e a z a ř í d i l pro E . P . I . č t y ř t ý d e n n í angažmá v Loa Angeles v k l u b u The T r i p . V k v ě t n a s t e j n é E . P . I . v Domu vyatupovat nemohlo, protože ae tom m ě l a konat n ě j a k á polaká nároení ulavn o a t , a tak se vydalo na v ý l e t do K a l i f o r n i e a tím, že ao v červnu do Domu z a a ; vrátí. 3 0 . dubna 1 ^ 6 6 uvedlo E x p l o d i n g P l a s t i c I n e v i t a b l e v Domu avou p o s l e d n í shov/, a n i ž by tehdy nékdo v ě d é l , že ae tam n e v r á t í už n i k d y . (.Pokračování

příště.)

K.

K.

Kuchyňka

p ř e v z a t o z R e v o l v e r revue

•5

cs

">

j.

->

4

">•

č.10

STRES-45 BEZODPADOVÍ

ID_0l.0 GL3

Č i s t í r n a , odpadních myšlenek O d l u č o v a č j e d o v a t ý c h slov F i l t r citového prachu jo láskc- k b l i ž n í m u V e ř e j n á bezpečnost svědomí M i n i s t e r s t v o s p r a v e d l n o s t i vztahů N e j v y š š í soud l i d s k o s t i je l á s k a k b l i ž n í m u Harmonie a rytmus srdco xj^rva a světlo očí Vyspělá k u l t u r a d l a n í je l á s k a k b l i ž n í m u R e v o l u č n í hnutí mysli Vedoucí s t r a n a dušo k í r o v á p o l i t i k a rozumu je l á s k a k b l i ž n í m u na věčné časy a nikdy

ŠANCE

Střídavý proud s v ě t l a a tmy právě rozpaluje horkospirálu a n a ní já j a k v e j c e vuřon brzy budu naměkko. Napětím s í t ě n e l z e p r o l é z t a přecoJ Úmyslné s p o j e n i na je

tou šancí n a

všohocontrálu ticho.

Zápalná směs pravdy a snu hravě r o z l í t í se puklostrojom a v něm já jak rytmus tlučen připraven jsem b o ř i t . Hlad požáru n e l z e s e t ř á s t a přooeJ J i s k r a na kontaktu a všehozdrojem je

jinak.

tou š a n c í na

klid.

Vedra a mrazy předurčené hlavě roztáčí se v kolomotoru ktorým já jak v l e k jsem vlofion neschopen n i č e h o . Hradby tělem n e l z e p r o j e t a přece» L e ž a t é č í s l o vňehoprostoru jo tou šancí n a N ě h o .

VŠEDNÍ PŘÍBĚH Z NAŠEHO DOMU Barevné kohoutky kokrhaly proudem v o d y , mosazné k l i k y se t o č i l y n a oknech, s k l e n ě n é dveře odešly hlavním vchodům, p a n e l o v é stěny se r o z t á h l y jako opona, oprýdkané výtahy p r o l é t l y střechou k obloze, s c h o d i š t ě se v l n i l o do rytmu hadího t-uico, e l e k t r i c k é zářivky nádherně měnily b a r v y , koberce v p r a v i d e l n ý c h i n t e r v a l e c h o d l é t a l y okny do t e p l ý c h k r a j i n , l e d n i č k y a mrazáky se opalovaly do r u d a , p l y š o v é sedací soupravy svolaly z a s e d á n í , t e l e v i z o r y se cheohtaly n a v š e c h programech zpocené prošívané doky c v i č i l y a e r o b i c , studené r a d i á t o r y t v o ř i l y spartakiádní ž i v é obrazy, automatické pračky se t o č i l y kolem své o s y , ze záchodových mís t r y s k a l y triumfální fontány l i s t y v k a l e n d á ř í c h žloutly a p a d a l y , z r c a d l a se ř a d i l a do s l a v n o s t n í h o průvodu a podlahy se prohýbaly jako trampolíny. J e n l i d é se ani n e p o h l i a t ř á s l i s e , aby neměli n ě j a k é n e p ř i j e m n o s t i .

Toniáš K á b r t ( Sokolov)

DÁ.VOBR/INÍ D á v a j í s i jména a berou so vážně Berou léky a d á v a j í p r s t n a rty D á v a j í pozor a berou rohu Berou s i to k s r d c i a d á v a j í to za hlavu D á v a j í zprávy u berou i l u z o Berou se a dávají si D á v a j í s i ruce a berou ae pod krkorn Berou dvanáctého a dávají hlasy kandidátům D á v a j í se n a cestu a berou schody po dvou oerou co je a d á v a j í to do kapes D á v a j í důvěru a berou to n a lehkou váhu Berou t e l e f o n y a dávají ruce pryč Dávají braní a berou dávání.

STRiíS-46 V

4

D

I

C

K

Í

*

T

¿

I

S

M

U

S

?

fímto námětem nodotýkiitra t o l i k o okrajové otázky našeho ž i v o t a , nýbrž jím V 3 t u p u j e n e do «ar.otného středu duchovního střetáváni prostupu jí čího n e j e n východní svet s j e h o pestrou puletuu vzájemně si o d p o r u j í c í c h p o j e t í komunismu, nýbrž i z p l o š t ě l o s t m a t e r i a l i s t i c k é h o SSápadu, který navzdory svým zamlžujícím náboženským tendencím n e j e n že nemá a Dohoň pranic 3 p e l o č n ó h o , nýbrž je sán j a k o u s i odnoží a t e i s t i c k é h o popírání B o h a , k t e r ó hledá v l a s t n í b o ž s t v a tam, kdo je l z e n a j í t n e j p o h o d l n č j i , t o t i ž v r o z l i č ných i d e o l o g i í c h , o k u l t i s r u a m á n i í c h . T e n , kdo se občas porozhlédne po svém n o j b l i ž ě í m o k o l í , v í , že žádný učen č i š k o l á k , žádný stud-nt a žádná hospodyňka, žádný d ě l n í k či akademicky v z d ě l a n ý č l < v ě k , žádný pastor n žádná s e b e n a i v n é j á í zbožná duše ae nevyhnou otázce po e x i s t e n c i Bohu* >*. b u d i ž ř e č e n o hne ? úvodorr.» O t á z k a , zda vsKutku o x i s t u j e B ů h , n-ní otázkou akademickou v tom s m y s l u , že by se o ní mohlo h o v o ř i t duchaplně ber nebozpočíj odpověď na t u t o otázku v š e c h otázek ju r o z h o d u j í c í pro culý l i d o k ý ž i v o t . J i s t ě - n o p ř e h á n í m o , p r o h l á s í m e - l i , že otázka n a Boha a všechny atei s t i c k é f i l o z o f i c k é směry míří do s-imého středu l i d s k é h o ž i v o t a . Bud> no oo tudíž muset p ř i p r a v i t na neKompronisní u jednoznačné objasněni této v; c i . Kecu se dc toho n e c h c e , r o a p e k t i v o kdo tonu nedovede č e l i t , nocht tento text k l i d n ě o d l o ž í . Co v současnu době rczumím.s pod j>ojmum^ -teisrnuu"? Protože h i s t o r i e tohoto s l o v a sahá hluboko do - n t i K y , bylu by a.mo o sobě už dost v z r u š u j í cí v i d ě t , jaic s tínto jevem n a k l á d a l i a se b ním u m ě l i , r o a p . nouměli vypořádat duchové c e l ý c h t i s í c i l e t í . Mám za t o , že zde vystačíme n náulodující d e f i n i c í * -«.toiamom rozumíme závužnou duchovní dohodu, p o p í r u j í c í j.ikkoliv míněnou přudatuvu B o h a , d o h o d u , která nutné popírá h i s t o r i i l i d stva nebo v ý v o j vesmíru směrující k nějakému konkrétnímu, Bohem ohtěnému aL l i . ťento p ř í s t u p l z e nazvat ateiunem " v ě d e c k ý m " . Následky takovéhoto duchovního v i d ě n í s v ě t a jsou n o d o z í r n é . Během svých úvah oo k nim j e š t ě vrátíme. C h t ě l bych j e š t ě velmi s t r u č n é u k á z a t , proč ae o p i t e t u " v ě d e c k ý " používá vždy v těsné s o u v i s l o s t i a ateiamom. na ok-mžik nesmíme zapomínat n . o k o l n o s t , že každá form- atciamu ir.ohla v z n i k n o u vždy jen jako reakce n a tak č i on^k ne p r o j o v u j í c í víru v B o h a , tedy tei3rruu. Z toho z ř e t e l n ě v y p l ý v á , že a t e i a n u a chce být vědomou výzvou k p ř o v l á d a j í c í p ř e d s t a v í B o h a . .¿'utc výzvu l z e však vždy u s k u t e č n i t j e n snahou d o k á z a t , žti vědeckým zdůvodněním s v ě t a a l i d s t v a ac v í r a v Bohu odhalí jako n ě c o , Čím musí v očích a t e i s t y vždy b ý t , t o t i ž neprokázaným spekulativním duchovním postojem, ^teiorr.us a veda spolu n e j s o u s p j a t y jon náhodně, nýbrž přír.o b y t o s t n ě . No každý vědec chce být a t u i a t o u , <-le každý a t o i a t a HO zdobí důkazom nvé věd e c k o s t i . Do j a k é míry vkusně Či nevkusně s i přitom, p o č í n á , budeme munot j-jšta prozkoum.-t. K danému v y s v a t l o n í pojnu nutno j e š t ě d o d a t , že v každém a t e i s r u j o obsažena v í r a v n ě j a k ý pokrok. Každý a t e i s t u t o t i ž u a i l u j o právě o t o , aby své vrstevníky vyvodí z temnot " n e p r o k á z a n é " , " z n n t r u ě u j í c í " a " o h l u p u j í c í " víry v Boha a d o p o r u č i l ann aebe jako avětlonošo n o v é , kráon e j š í b u d o u c n o s t i . Věda prý podává " d ů k a z y " a tím vytváří s t a b i l i z u j í c í a"3cbovědorr.ý r ', v každém případu však " r a c i o n á l n í " ž i v o t n í p o a t o j , k t e r ý se navrací do miinula, nýbrž směřuje k zítřkům. J e s t l i ž e se nad touto z á k o n i t o s t í důkladně zamyslíme, pochopíme, proč a t e i s t a musí a vždy bude muset mít p ř e s v ě d č i v ý , ba <_okonce miaíonářský char-ikter. r-Jozná a ani s i n e p ř e j e n i c l e p š í h o , než p ř i v o d i t d o b u , v n í ž bude ž i v o t k v a l i t n ě j š í ^ b e z p e č n ě j š í . Z tchc ovšor z c e l a l o g i c k y plyne , žo ateismus se muaí v ů č i každému, kdo tokovéto p ř e d s t a v ě pokroku b r á n í , stavět jako n u s m i ř i t a l n ý i n k v i z i t o r . Vědoucí č l o v ě k t o t i ž nikdy n e a n á ě í , aby 3e mu s t a v ě l n a odpor člověk novedorrý. A tek v ě z í v samotné podat-tě ateis-.u n e s n á š e n l i v o s t . Kdyby anod na/cterému a t e i s t o v i t a t o n u a n á š o n l i v o s t " d o š l a " , musela by se nám v n u t i t o t á z k a , j e - l í s t á l o j o a t é u t o i a t o u .

STÍES-47

V e l i k á n á b o ž e n s t v í , která se z r o d i l a z touhy po onom. s v ě t ě , p r o c h á z e j í zrevn-- obdobím n e n a d á l é h o n á v r a t u . Je to n e h l u č n ý , avšak o to dr-m-tičtšjsi p r o c e s , který p r o s t u p u j e celý současný s v ě t . člověk >~ůž e tuto akutečnost z-traecvat či o b d i v o v a t , -le v žádném případě, j i nemůže p o p ř í t . U s i l u j í - l i dn3Šní náboženská společenst-rí s t á l e o nové metody rasového přesvědčováni a c nové porozumění souě-sneho vysoce z i n d u s t r i a l i z o v - n é h o s v ě t a , dere se tu do pepřodí ni.--.oliv v í r a , nýbrž moc a f a n a t i s m u s . Konstatujme s t ř í z l i v ě t a t e i s t i c k é zemětřesení z a c h v á t i l o ves a všochny. ani ž i d o v s k é n á b o ž o n a t / í , a/ii i s l á m , ani oudhismus, ani domorodá kmenová náboženství v á f r i c e , ani po celém 3vétě r o z ď í ř o n é , n s j r ů z n é j & í n způsobem navenek se p r o j j v u j í c í a formuj í c í křjat;eiství n s z S s t a l y ušetřeny těchto p r a z v l á š t n í c h , kosmických o t ř e s ů . T e n , kdo pozoruja , jak dnes n e j e n k a t o l i c k á , nýbrž i ovongelická církev boj u j í o společnou k o e x i s t e n c i , a že se j i ž v rovinách různých náboženských systémů klade otázka vzájemného porozumění - l i d é ae táží na j e d n o t í c í náboženský moment - stává se svědkem nebývalého - vakutku j r i n a č n é h o d i v a d l a zan i k a j í c í duchovnosti , dr^m-tu, v němž se jeho n e j v z n e ě e n ě j š í a n e j p o a v á t n e j š í statky propad-jí jajco mest.-, p ř i zoirétřosoní. -it už s t o j í j e d n o t l i v e c kdek o l i v , jodne nám má a musí byt zřejméi je to ateisrnua, který pozaunon-l a bude i nadále pozn-manáv-t duchovni tvářnost s c e t u . i-iůžerre ai k l á s t množství o t á z u k , jak k tomu vl-stne d o š l o , a můžorre na ne dostat i upou3tu odpovědí. .'.lůžamo poukázat na t o , že všochn- nábožnna t v í tchotc avět- p o a i l o v -la -ioc svých výpovědí námahou a strádáním, utrpením a smrtelnými k a t a s t r o f a m i . Nutno k o n s t a t o v a t , že k o n f e s i j n í hnuti vždy úzea s o u v i s e l a s a životem na p o u š t i , - truseli bychom s i mnohé velmi hluboce p r o m y s l e t , kdybychorr se chtej.i o t á z a t , proč nuoí mít rrodorní doba ue svým přírodovědeckým způsobem myaluní a průmyslovými životními pocity vždy tak b l í z k o k táboru n e p ř á t e l n á b o ž e n s t v í , ¡.'usoli bychom s i dát tu námahu a rpomyslet v n i t ř n í s o u v i a l o s t t o h o , rpoč musí zdůraznovnní i n d i v i d u a l i t y vyúut i t i v a t e i s m u s , _ toho, proč právě i n d i v i d u a l i s m u s oloupený o ovou křoutanskou p o d s t a t u musí člověku uvr):ncut do děuivého p o m y š l e n i , že "Důh n e e x i s t u j e " . Chceme-li z í s k a t nanejvýa a k t u á l n í p ř í s t u p k odpovědím na tyto o t á z k y , rušíme poukázat jeat- na jeden jev» J.-kkoliv j e n e s p o r n é , žo atiiBmuu přudst-veje o t ř e 3 n o u , colý svět z a c h v a c u j í c í moc, je pravdou i t o , žo nedispon.iju vlastn- žádnou tvůrčí u životadárnou s í l c u . nteism.ua není nikdy začátkem n ě j a k é h o n o v é h o , p o z i t i v n í h o h n u t í , nýbrž vždy j e n zakončením n ě j a k é v e l k é epochy. Do i-teisnu n e l z e proniknout způoouerr , jímž ae proniká do nějakého duchovního h n u t í , j e ž l z e studovat a. j e ž s i l z e o s v o j i t . Jitoisruo probíhá kulturním, oedobím jako zimní mráz po dlouhém, úrodném r o c o . Národy se -unejí ateismem protrpět s t e j n é j a k o umí ní ním. V a t e i s t i c k é m hnutí není nikdy n i c tvůrčího či g e n i á l n í h o ^ ateismus kolem sebe š í ř í vždy j e n n e g a c i a někdy až s t r a š i d e l n o u b e z n a d ě j . Dovolte mi p r o h l á s i t ve v z t a h u ke všem formám a t e i s t i c k ý c h postojů totci -.toiarrun n e c h l a á u j e nové údobí s p o l e č n o s t i , n ý b r ž jo vždy j e n umíráčkem vyprovnzojícím p ř e d e š l é údobí no jeho poslední c o s t ě . F a s c i n a c e , která no zmocní každ é h o , kdo m.í v y s l o v e n ý smysl pro v e l i k o s t , spočívá v tom, že každá k a t a s t r o f a a každé umírání dává t u š i t p r o p a s t , která člověka n a o d o l a t e l n ě p ř i t a h u j e . J a tudíž ateismus k o n e c , umírání a přodtuche. n e p r o n i k n u t e l n á h l u b i n y , k t e r á strhává j-ko v í r vše a v š e c k y , -n-teisrus sa rodí v poslední etapě cesty jako 3 t á l e z ř e j m ě j š í předtuch-, konce j e d n é k a p i t o l y l i d s k ý c h d ě j i n . Duch nůžo vzhledem k z á n i k u op-kovat vždy j e n " n e " , nikdy v š a k n o z p l u d í p ř i t a k á n í a l á s k u . Nutno p ř i j í t n e j d ř í v e na klouo podhoubí současného u t e i a m u , tak j a k se p r o j e v u j e n- Západě i na Východě, máme-li pochopit p r a v d i v o s t t v r z e n í , ža záp-dní -teiam.us Se sice honosí 03lnivým roucherr svého b o h a t s t v í , a v š a k l i d s t v o ještv. n i k d y n e b y l o do té míry zachváceno t u š e n í r nesmyslnost i přos y c o v á n í , jako právě nyní n ^ Z á p a d ě . Kdo ci co pochopit p ř í č i n u tohoto n e k l i d u , ten s i nesmí nechat u j í t p ř í l e ž i t o s t p o z n á n í , žo touha mládí:ža po naprosté zm-ně s t á v a j í c í c h poměrů je j e j í m přímým důsledkem, i..uterialisrruu Záp-du tudíž Ž Í V O L U nepřít-.ká^ nýorž j e j n e g u j e a d u s í . /«. kdo ao podívá M veliký, a cc do jeho r o z s a h u sn-ai už opravdu p o s l e d n í pokus Východu obšt -atnit svět a l i d s t v o , bude svědkem n e p o c h o p i t e l n é h o d i v - d l a , v námž se člověk a^m z a sobe snaží změnit člověkem n e z m ě n i t e l n é , t o t i ž sám s e b e . Dě jiny l i d s t v u j i ž dávno d o k á z a l y , že světové r o v c l u c i , r e s p . tomu, co se za ní vydává, j i ž s í l a tvůrčího p o t e n c i á l u d o ^ l a . nejr.ené zřejmé to bylo v Č í n é , k l y ž tam v onobé & ao-'fse-1'unga panovaly 3Íly , k t u r é ono a t e i s t i c k é '.U dovedly k.-.ruflovat. Leč i to už nyní p-tří m i n u l o s t i .

STRES-48 C duchovni ti náoožonskó s í l e evropských křestans.-cých církví l z e ř í c i snad jen l o , že £>e v současné dobo dostaly společensky a p o l i t i c k y ttikovou měrou do víru budovatelů s v ě t a , rozumaj " V e l k ý c h d r . . t r ů " , že s i nusine nutné p o l o ž i t o t / z k u , neru.-li to neustále žonglování s mimoteologickými pomůckami znakem v n i t ř n í baz:roonosti. Církev t o t i ž neprokazuje s v o j i sílu ts.n, kde se snaží řešit; problémy ruku v ruce se svatem, nýbrž j e n a j e n t1 prárě tento návr-t j e to n e j m o c n ě j š í , čoho jo b o j u j í c í člověk vůbec uchopím. Kdn so n a v r á t i t n e c h c e , musí se so avým postavením s m í ř i t . J o - l i vůak nor.i náni n ě k d o , kdo oe z tohoto n jarrynlného pekelného kruhu hodlá vymanit, pro toho jsou určeny n á s l e d u j í c í myšlenky. Kdo nechce uváznout v mlhovině vueooocných a vágních pocitu a výroků o v í ř e , mu3Í n i t n e j d ř í v e j a y n o . J a s n o s t myélenok ^ n a l é z á n i pr.-vdy jsou vzájerrn- úzce s p j a t y . Chco-li člověk u j í t v š o r o z k l á d a j i c í n u v l i v u n t e i a n u , nuuí s i duchovně u j o s n i t 7 co nutno )iledat a co nutno o p u n t i t . Kdo noní alotjporí v hrubých obrysoch obeznénen s }il'>vníri myšlenkami - t e i n r u , tun sotva n »j.lu costu ven. Pokusmo se proto ukázat na tyto ryiilenky a předpoklady, hovořimi-li 0 atoism.u, t j . o duchovním p ř e s v ě d č e n í , žo není B o h a , nárr.o kupodivu přec i jon cosi do činění o Bohom, noboí ateisr.us jo rozhodnut pohřbít s t á v a j í c í viru v Boha. Chci-li se t u d í ž p o s t a v i t ateiomu na odpor, nutií mi být j a s n é , proti Č O P U ataismus v y s t u p u j e A jak se navwnwk p r o j e v u j e . Táži-li se na B o h a , táži ao v hloubi své duao na Z I V O Í . Kdo ae zajímá o svůj v l a s t n í původy pátrá vždy po h i s t o r i i avé r o d i n y s v é h o n á r o d a t l i d o t v u a celého v o a n í r u . i'ážc 3 0 , j a k k o l i v to už hodláno f o r m u l o v a t , n e ono votké ^ U ř H , t o t i ž na p°vod a odůvodnění va-ech v é c í . * v š a k právo to J ; otázka na BOti-a. Neřekl j s e n j u Š t ě , kdo j e , r o s p . noní B ů h , nýbrž jde ni z .tím j e n z j l í t č n í , žo k-žJý člověk jo v okanžiKU, kJy uvažuje o původu uvého ž i v o t a , poet-ven nutné před otázku n
STR&S—49 hne sa otázco íla smrt. Kdo se V Š Í Í táže na smrt, rr.u í so zárovon otázat, zda je srt to p o s l u a n i , či jen předposlední. Tážerra-li se však nu smrt, tážeme se scučosnc n- možnou skutečnost po smrti, A tu se znovu ocitáme před otázkou na Boha. Ií ozveme otízku n _ cíl vaech věcí OJÍC.^. Nás život probíhá mezi ;vLť'CU (odůvodnění a původ) a C1—.GOU ( c í l a smysl). Dospíváme k nezbytnému závěru, že náš život je do otázky na Boha přímo vklíněn. •<» znovu opukujil Jo projevem p o š e t i l é bezmyelonkovitoati , prohlásí-li někdo, že ho otázka na Jolu. nezajímá. Pokud so člověk táže na původ svého ž i v o t a , svého u t r p e n í , své viny n voSkorého b y t í , nemůže so vyhnout otázce n - Boha. a* pokud si člověk klade otázku na smysl svého ž i v o t a , s v ě t a , svého postavení, povolání u t d . , směřuje opět k otáxco na Boha. Důslodky tohoto dotazování a příslušných odpóvsdí jsou nedozírné. Stručně 3i n< n^ ukí-žmoi N e o x i s t u j j - l i žádné p l a t n é , rozuměj věcné zdůvodnění ž i v o t a , p_k vlastně není zdůvodněno vůbec n i c a všo je Jen ledovou hříčkou náhod. Není-li za. věcmi - z- životom vesmíru, j-kož i »v- mým vlastním životom žádná vl-stní v ů l e , p-k n e e x i s t u j e pražádné miato, z něhož by bylo možné život pochop i t a z h o d n o t i t . Člorok 3i to přirozené může myslet a můžo SJ podle toho chov a t , rusí vě-k počítat s tím, co 30 atane potom. Woní-li žádného platného zdůvodněni ž i v o t a , p^Jc nelze život «ni utvářet způsobem, který by neoyl okamžité a vždy znevu sporný. No ní-»li život zulužon n^ p l a t n o s t i , tj« n « věčnonti u B o h " , pak rrůže každý oám ae aebou, a druhými a u celým uvetjm n a k l á d a t , j..!c ao rru z l i b í . Totéž platí i o lidské d i z o r i o n t o v ^ o u t i . J u o t l i ž o člověk n o v í , jeho život směřuje, pak ovšem n e v í , proč tu vůbec j e . Jo-li oílOD smrt, pak je ovšem celý Lidaký život určován právě smrtí, jukožto n j j h l u b š í negací ž i v o . a . J e s t l i ž e však člevěk poliží svůj životní cíl a tudíž i nmyal avého života před a n r t , n a p ř i .cl ad do zaměstnání či r o d i n y , piJc ž i j e v neuatálér strachu, že ae tento jeho cíl obrátí amrtí vniveč. A tak ao otraoh z> smrti mění vt) otr-ch ze ž i v o t a . Nosmyslnoat není pro atoiotu pouhý pojem, nýbri životní krédo. Pokuono au to anrnouti Otázka na doha náo obkličuje z^ vňuch str-n. wouatálé dotazování na původ a c í l , to neustálé volké PiiOG náo vodo nutně k otázco, jo-li bůh. Neočekáván ovšem, Žo te
"Není přece žádný doorý atrom, který by přinášel špatné ani naopak špatný atrom;, kt^rý by přinášel dobrá protože ao každý atrom pozná podle

ovoce,

z bodláčí

z dobré pokladnice avého ardco

•ale zlý ze z l é pokladnice vynáši

ovoco,

ovoco.

Z trní se přoce n e s b í r a j í fíky ani oo n o a k l i z o j i Dobrý člověk vynáší

1908)

hrozny.

dobro,

zlo.

Protože čeho je srdce p l n é , tím úat- p ř e t é k a j í . " ¿vangoliun podle Lukáše, k a p . 6 . ,

43-45

O

co

"(»J > o c*

KUPÍM O B M ^PRDOČEMHO m t \ ', < Ù ' «f M l CI1L0 : Ï '. m m 8 9

Recommend Documents