KULTURNÍ ŽIVOT M STA Kulturní za ízení ve m Podpora jednotlivých kulturních subjekt a akcí Vyhodnocení p sobení M

Název příjemce podpory:

MĚSTO VESELÍ NAD MORAVOU tř. Masarykova 119 698 13 Veselí nad Moravou

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA VESELÍ NAD MORAVOU pro období 2010 - 2040 ČÁST 4 ROZVOJ SLUŽEB Příloha č. 4 - Analýza kultury a sportu

Zpracovatel:

Ing. Petra Orságová, Ing. Zuzana Pavlisková - DHV CR, spol. s r.o. Ostrava Ing. arch. Ivo Ondračka - Město Veselí nad Moravou Data: Ing. Jana Koželová, VKC, o.p.s.

Název projektu:

Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou

Registrační číslo projektu:

CZ.1.04/4.1.01/53.00008

Po evaluaci - květen 2013

Projekt „Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou“ CZ.1.04/4.1.01/53.00008

1

2

KULTURNÍ ŽIVOT MĚSTA ........................................................................................... 3 1.1

Kulturní zařízení ve městě .................................................................................... 4

1.2

Podpora jednotlivých kulturních subjektů a akcí...............................................10

1.3

Vyhodnocení působení Města v oblasti kultury .................................................13

1.4

Podpora sportu ve městě ....................................................................................14

1.5

Přehled dotací zájmovým sdružením ..................................................................21

1.6

Vyhodnocení působení Města v oblasti sportu a zájmových organizací .........22

1.7

Zjištěné názory obyvatel města v této oblasti ....................................................22

SEZNAM ZKRATEK ....................................................................................................25

2


1

KULTURNÍ ŽIVOT MĚSTA

Kulturou („péči o duši“) v užším slova smyslu se obvykle rozumí literatura, umění, hudba, případně i věda a filosofie. V širším slova smyslu mezi jiným zahrnuje vše, co se člověk musí naučit, aby se stal platným členem své společnosti. Kulturní život ve městě je vytvářen kulturním životem jednotlivých rodin, aktivitami škol, činností různých kulturních sdružení, organizací, spolků, církví, kulturními aktivitami jednotlivých osob (umělců) na různě profesionální úrovni. Zřejmě nejvýznamnějším subjektem v této oblasti je Základní umělecká škola, z jejíchž žáků vyrůstá mnoho aktivních účastníků kulturního života. Přirozeným cílem Města je podpora co nejbohatšího kulturního života, který by napomáhal při uplatnění především dospívající mládeže. V současnosti se stále více přikládá významu propojení prvků kultury a ekonomiky, např. v cestovním ruchu nebo potravinářství, pro které má město dobré předpoklady.

Současná kultura země je velmi rozmanitá a téměř každá oblast má ve městě svou skupinu příznivců. Poměrně velká skupina obyvatel aktivně podporuje tradiční lidovou kulturu, zvláště hudební. Ve srovnání s ostatními blízkými sídly (Uherské Hradiště, Strážnice) se město výrazněji nespecifikovalo, nejvíce ve spojení s dětskými folklórními akcemi a částečně jako spádové centrum kulturně výrazné oblasti Horňácka. S ohledem na velikost města, nepříliš dobrou dostupnost hromadnou dopravou ve večerních hodinách, je objektivně velmi obtížné zajistit dostatečně velké publikum při pořádání kulturních akcí. Návštěvnicky úspěšné bývají akce blízké tzv. „masové kultuře“, které ve vyšší míře navštěvují místní obyvatelé nebo více specializované akce, pro které se daří zajistit publikum z širšího regionu. Pořádání specializovanějších akcí je poměrně náročné, vyžadují dlouhodobou podporu, přípravu a logistické zázemí. Pokud se nedaří zajistit jejich postupný rozvoj, po čase mnohdy zanikají (obvykle bývají spojeny s konkrétními osobami, fandy v dotčené oblasti). Mimořádně se daří některým akcím v regionu získat širší podporu a prosadit se na regionální úrovni s významnějším zpětným dopadem na rozvoj sídla – např. letní filmová škola v Uherském Hradišti, Strážnické nebo Horňácké slavnosti.

Veselská kulturní scéna se stala i politickým tématem - snaha pořádat „kvalitní kulturní akce pro Veselany“ (citát z volebních programů). Na pořádání kulturních akcí bylo zaznamenáno několik odlišných názorů – že jsou pořádány akce „pro cizí“ a málo pro „místní“, že „místní“ na kulturní akce chodí jen minimálně a další. V období 2001 až 2011 ale provozní podpora kulturního života ve městě se udržovala na stejné (mírně rozkolísané) úrovni (nárůst kopíroval míru inflace), zatímco provozní náklady (náklady na energie, náklady na pořádání akcí) podstatně průběžně rostly (i po započítání inflačních vlivů). Údaje jsou podrobně uváděny dále, po započítání míry inflace.

Praktická podpora kulturního života Městem se skládá z podpory využívání budov pro kulturní a společenský život (Kulturní dům, Kino), pořádání vlastních městských nebo jiných kulturních akcí jiných subjektů. V městském rozpočtu v oblasti kultury uváděná podpora 3


Římskokatolické církve reprezentuje ve skutečnosti finanční pomoc při opravách památek, nejednalo se o podporu kulturních akcí nebo náboženského života – proto je zařazena v tomto strategickém plánu do oblasti cestovního ruchu.

1.1

Kulturní zařízení ve městě Veselské kulturní centrum, o.p.s.

Město podporuje kulturní dění především prostřednictvím Veselského kulturního centra (dále VKC), jehož přímý předchůdce vznikl v roce 1991 jako příspěvková organizace města s názvem Městské kulturní středisko. Od roku 2012 Městské kulturní středisko změnilo právní formu z příspěvkové organizace na obecně prospěšnou společnost Veselské kulturní centrum, které ke své činnosti využívá budovy:

Kulturní dům – nabídka koncertů, divadelních představení, přednášek, plesů, výstav apod. Do provozních nákladů i tržeb se připočítává i pořádání kulturních akcí v ostatních částech města. Tržby v roce 2011 byly ve výši 1,454 mil. Kč. Významnou roli ale hrají akce financované Městem (Štěpy,…ve výši cca 200 - 400 tis. Kč), které se započítávají do tržeb. Náklady na provoz domu a akce v roce 2011 byly ve výši 5,1 mil. Kč, ale to bylo ovlivněno mimořádnou akcí oslav 750 let Města v hodnotě 0,6 mil. Kč a akcemi na Bartolomějském náměstí v rámci udržitelnosti projektu opravy náměstí. V období 2001 - 10 se pohybovaly náklady v rozmezí 2,7 - 3,1 mil. Kč. Kulturní dům byl postaven na přelomu 50 a 60-tých let a zachoval si původní rysy. V období 2001 - 2011 byl připraven projekt pro rozsáhlejší rekonstrukci s náklady cca 60 mil. Kč, ale nepodařilo se získat dotaci a tak byl jen z převážně z vlastních prostředků modernizován interiér hlavního sálu a mobiliář, hlediště, podium apod. Tím, že se nepodařilo zajistit spolufinancování, došlo k navýšení prostředků vkládaných do kapitoly rozpočtu Kultura, aniž došlo ke kvalitativní proměně objektu. Rozsáhlé opravy a modernizace zůstávají úkolem do dalšího období.

Kino Morava - vzniklo v 70. letech minulého století. Od roku 1980 zde vznikl filmový klub - Kino náročného diváka, který jako jediný v bývalém okrese přetrval až do současnosti. V minulém období zde byly pořádány filmové Semináře asijských zemí a Semináře ruských filmů s doprovodnými programy jako jsou výstavy, koncerty a divadelní představení vztahující se k tématu semináře. V poslední době došlo k modernizaci technologie promítání. Tržby v objektu v roce 2011 byly ve výši 1,171 mil. Kč. V období 2001 - 2010 se tržby pohybovaly v rozmezí 0,7 - 0,9 mil. Kč. S ohledem na obecný trend klesající návštěvnosti považujeme tento vývoj za úspěch díky aktivitě souvisejících akcí. Náklady na provoz v roce 2011 byly 3,2 mil. Kč, v období 2001 - 2010 se pohybovaly v rozmezích 2,5- 2,7 mil. Kč. V současnosti by mělo proběhnout zateplení objektu, současné náklady na vytápění v roce 2011 byly 0,65 mil. Kč, v období 2001 - 2010 se pohybovaly od 0,13 - 0,55 mil. Kč. Kino bylo původně zamýšleno jako víceúčelový sál i pro pořádání divadelních představení, ale zázemí jeviště nakonec nebylo dostavěno.

4


Galerie Ve Dvoře - nachází se v budově Panského dvora, vznikla v roce 1993 a v současné době prochází rozsáhlou rekonstrukcí nákladem cca 47 mil. Kč. Činnost galerie organizuje Veselské kulturní centrum a zaměřuje se především na současné české výtvarné umění. Objekt je zapsanou kulturní památkou. Příjmy v roce 2011 byly ve výši 0,009 mil. Kč. Provozní náklady činily cca 0,4 – 0,5 mil. Kč.

Graf č. 1 - Trendy běžných příjmů i výdajů Veselského kulturního centra, o.p.s. (dříve MKS) v letech 2001 - 2011 (všechny výdaje se započítáním inflace – v c.ú. 2011)

Celkové výdaje VKC v roce 2011 byly cca 11,3 mil. Kč, z toho mzdové náklady vč. odvodů a části honorářů externistům činily 4,2 mil. Kč. Celkové tržby vč. nájmů byly 3 mil. Kč (od města 0,6 mil. Kč). Na provoz budov bylo vynaloženo cca 2,1 mil. Kč, ostatní náklady 4,3 mil. Kč jsou spojeny s pořádáním akcí. Deficit spojený s pořádáním akcí činí cca 1,3 mil. Kč. Z pohledu nákladů na kulturu byl rok 2011 atypický, protože probíhaly oslavy výročí 750 let města. V období 2001 - 2011 stouply celkové výdaje VKC/MKS z 6,5 na 11,3 mil. Kč, tj. o 4,8 mil. Kč. Při odečtení vlivu inflace se jedná o nárůst z 8,5 mil. Kč, tj. o 2,8 mil. Kč. Částka je ale zkreslena zahrnutím provozu knihovny od roku 2003 včetně. Po tomto zohlednění mají 5


náklady (a tím i příjmy) při vyrovnaném rozpočtu velmi mírný růstový trend. Provozní příspěvek hrazený z „volných příjmů Města“ je po přepočtu na průměr velmi mírně rostoucí, v roce 2011 činil 7,6 mil. Kč, (v roce 2010 to bylo 5,1 mil. Kč). V různých evidencích náklady na městskou kulturu ale byly v roce 2011 - 12 mil. Kč, v roce 2010 12,5 mil. Kč. Tento velký rozdíl je dán započítáváním vysokých kapitálových výdajů na opravy a rekonstrukce budov i započítáváním dotací, které Město nebo VKC přes Město získává (výraznější dotace na provoz knihovny a menší granty na konkrétní kulturní akce). Nárůst provozních prostředků na kulturu byl dán souběhem více malých růstových trendů – mírným nárůstem příspěvku města i souběžného získávání malých grantů. Naopak výrazný vývoj proběhl v oblasti výdajů. V průběhu 11 let se téměř zdvojnásobily náklady na energie a výrazně vzrostly náklady za služby a spotřební materiál – tento růst byl vyrovnáván restriktivní mzdovou politikou a poklesem vynaložených mzdových prostředků (zde jsou zahrnuty i náklady na pomocný personál při pořádání akcí i některé náklady na vystupující umělce hrazené formou dohod). Graf č. 2 - Provozní a kapitálové výdaje města pro Veselské kulturní centrum, o.p.s. (dříve MKS) a investice do budov v letech 2001 - 2011, příspěvky pro ostatní organizace v oblasti, spolupořadatelství a ostatní kultura

VKC organizuje řadu dalších kulturních akcí, jako např. Slovácká stuha (přehlídka dětských zpěváčků), Bartolomějský jarmark, Na veselském rynečku (přehlídka dechových hudeb), Štěpy (mezinárodní festival dětských folklorních souborů). Následující tabulky znázorňují vývoj kapitálových a běžných výdajů Města Veselí nad Moravou do Veselského kulturního centra v letech 2001 – 2011. Kapitálové výdaje se začaly rapidně zvyšovat od roku 2007, kdy začala jak rekonstrukce Kulturního domu, tak 6


rekonstrukce tepelných zdrojů, Dolby systém a digitální technologie (kino). Běžné výdaje se ve sledovaném období pohybují mezi 4 - 7,7 mil. Kč ročně (nárůst na téměř dvojnásobek dle původní kalkulace), ale není započítána inflace a získané dotace, po jejich zohlednění dopovídá grafu 1.- střed kolem 6 mil. Kč. Podrobnější informace ohledně běžných výdajů znázorňuje následující tabulka. Tabulka č. 1 - Běžné výdaje na Veselské kulturní centrum, o.p.s. v letech 2001-2011 (bez započítání inflace) CELKEM VKC původní kalkulace Dtto, ale s Galerií V parku a bez dotací ( knihovna, filmy)

Dtto s inflací k v c.ú. 2011 CELKEM VKC Dtto, ale bez dotací (knihovna, filmy)

Dtto s inflací k v c.ú. 2011

2001

2002

2003

2004

2005

2006

4 087 321

4 267 071

5 382 978

6 080 200

6 097 300

5 837 000

4 482 294

4 698 604

4 633 912

5 190 143

4 889 427

4 523 427

5 861 489

5 868 537

5 685 400

6 361 484

5 829 671

5 292 726

2007

2008

2009

2010

2011

6 743 100

7 724 000

6 592 500

6 457 400

7 110 000

5 189 397

6 242 117

5 147 420

5 084 523

7 620 968

5 923 861

6 931 493

5 377 139

5 258 846

7 620 968

Zdroj: rozpočty města Veselí nad Moravou, do upravené dotace na provoz kultury započítána i dotace na činnost Galerie v Parku (i když ji provozovaly Služby, ale patřila do oblasti místní kultury), ale i příjmy a vydání s akcí Štěpy, přesto jsou trendy u původní kalkulace a upravené dle skutečnosti zcela odlišné.

Pracovně jsme rozdělili náklady MKS do tří kategorií – náklady na provoz budov (energie, opravy, odvody - fond oprav), mzdové náklady (zde jsou nejen mzdy „kmenových“ pracovníků – v roce 2011 8,5 úvazku, ale i dohody spojené s pořádáním akcí a honoráři některých vystupujících) a náklady na služby – což jsou většinově náklady na pořádání akcí a propagaci. Provozním cílem bylo realizovat takové akce, které by vrátily alespoň přímo vydané náklady na služby. Např. pořádání cyklu představení pražských divadel, kdy byl hlavní sál plně zaplněn a prodělek se pohyboval v řádu 10 - 15 tis. Kč, bylo organizátory považováno na úspěšnou akci. Při hodnocení kvality životních podmínek ve městě občany v rámci průzkumů, byla oblast kultury spojena i s oblastí sportu. Celkově tyto oblasti získávají spíše horší hodnocení – ale řada respondentů srovnává se situací v podstatně větším Uherském Hradišti nebo může srovnávat s minulostí, kdy bylo město větší a vkládalo do průběžné podpory kultury více prostředků (více po přepočtu vlivu inflace). Z rozborů vyplývá, že stávající dlouhodobá provozní podpora kultury není v průběhu následujících 30 let asi udržitelná (resp. stále snižující se provozní příspěvek (po odpočtu provozních nákladů) neumožní výraznější nárůst kulturních aktivit v městských budovách). Dále bude nutno pokračovat v probíhajících opravách budov. V této ekonomicky složité

7


situaci bude minimálně 5 let nutno financovat provoz dalšího kulturního objektu Panského dvora.

Panský dvůr

Jedná se o historický objekt, ve kterém po rekonstrukci v rámci projektu podpořeného dotací EU v roce 2012 vzniklo Turistické centrum Veselska. Více viz Analýza cestovního ruchu. Provozní příspěvek města se přepokládá cca kolem 4 mil. Kč. V plánované funkční náplni (TIC, expozice, regionální řemesla…) pravděpodobně nebude ekonomicky dlouhodobě udržitelný. Rozbor možností ekonomického udržení Panského dvora 1)

Cestovní ruch – s ohledem na nepříliš turisticky atraktivní místo (teoretické umístění u Baťova kanálu by pravděpodobně umožnilo udržitelné ekonomické využití) i neustálou potřebu modernizací a inovací expozic, se jeví tato možnost nepříliš pravděpodobná. Dále podobnou nabídku má i stávající Městském muzeum (které je ale prioritně orientováno na muzejní činnost), podrobněji viz dále.

2)

Komerční pronájmy – možné využívání bude v konkurenci s dalšími pronajímanými prostorami. Objekt má výhodnou polohu a dobrou dostupnost ze zastávek hromadné dopravy, ale zůstává otázkou, nakolik by se podařilo zajistit vytváření dostatečného fondu oprav v rámci vybraného nájmu.

3)

Mikroregion, rozvojové aktivity, rekvalifikace – jedná se o myšlenku rozšíření spojení budovy s ekonomickým životem v regionu v souladu s předpokládanými programovými prioritami dalšího finančního období. Tato aktivita ale vyžaduje značné náklady pro zajištění kvalifikovaného personálu a dlouhodobou podporu Města. S ohledem na dlouhodobě minimální aktivity samosprávy za hranicemi svého katastru by muselo dojít k velké změně orientace místní politiky – pro což nebyly nalezeny indikátory ani ve výdajích Města ani souhlasné názory občanů při průzkumu veřejného mínění.

4)

Prodej – v střednědobé perspektivě „po vyčerpání všech ostatních možností“ se jeví pravděpodobný prodej některého z objektů (KD, Kino, Dvůr). Zůstává otázkou, který z nich by to měl být a také pro jaké účely by mohl být zakoupen – v centru města stále ještě zůstává dostatek volných ploch pro výstavbu nových objektů postavených „na míru svému účelu“.

Městské muzeum, pobočka Masarykova muzea v Hodoníně

Muzeum s trvalou expozicí a pravidelnými výstavami, jehož hlavním cílem je vlastivědná a muzejní činnost. Muzeum po druhé světové válce několikrát mění své sídlo. Až v roce 1957 získává nynější budovu na Bartolomějském náměstí. V letech 1949 - 1960 muzeum plní funkci okresního muzea a řídí pobočky ve Strážnici, Bzenci a ve Velké nad Veličkou. V roce 1964 se stává detašovaným pracovištěm Okresního muzea v Hodoníně - dnes Masarykova muzea. Nová stálá expozice nazvaná "Od Doubravy po Javořinu", rozdělená na část archeologickou, historickou a etnografickou, je zpřístupněna veřejnosti od počátku června roku 1988.

8


Návštěvnost objektu je cca 3 500 – 4 000 osob ročně, ze značné části tvořena místními obyvateli a školami. Muzeum je příspěvkovou organizací Jihomoravského kraje a pracuje v něm cca 5 zaměstnanců, roční rozpočet pobočky je cca 6 mil. Kč.

Hvězdárna

Hvězdárna se nachází na západním okraji města Veselí nad Moravou a je příspěvkovou organizací Jihomoravského kraje. Jedná se o specializované kulturní zařízení orientované na popularizaci a vzdělávání v oboru astronomie a příbuzných přírodních a technických věd. Tato činnost je zajišťována zejména pořádáním odborných přednášek a pozorováním noční oblohy. V oblasti vědeckovýzkumné činnosti Hvězdárna spolupracuje s Astronomickým ústavem Akademie věd ČR se sídlem v Ondřejově (fotografování velmi jasných meteorů (bolidů)). Návštěvnost objektu hvězdárny se v minulosti zvýšila jejím spojením turistickým provozem na Baťově kanálu (výstavby přístaviště, spolupráce s podnikateli).

Galerie Joži Úprky

Nachází se ve správní budově Železáren Veselí a návštěvníkům nabízí ke zhlédnutí unikátní sbírku uměleckých děl nejen Joži Úprky, ale také dalších výtvarníků Slovácka devatenáctého a dvacátého století. Spravovat ji bude nedávno založená nadace Moravské Slovácko. Ve dvou patrech správní budovy Železáren Veselí si mohou návštěvníci prohlédnout na čtyři stovky děl od padesáti umělců. (stav počátek roku 2012). V průběhu roku 2012 se výstava přestěhovala do Uherského Hradiště, ale prostory mají sloužit jako výstavní pro další slovácké umělce.

9


1.2

Podpora jednotlivých kulturních subjektů a akcí

Ve Veselí nad Moravou a v celém regionu působí mnoho hudebních souborů, cimbálových muzik, souborů lidových písní a tanců, krojovaných dechovek a v neposlední řadě rovněž ZUŠ. Jejich působnost přispívá nejen k pestré nabídce kultury pro obyvatele i turisty, ale také značnou měrou přispívá k zachování kulturního dědictví regionu.

Radošov, soubor lidových písní a tanců

Šohajé, krojovaná dechová hudba

Hudební soubory:

Mládežnický dechový orchestr při ZUŠ

Radošov, cimbálová muzika soubor lidových písní a tanců

Šohajé, krojovaná dechová hudba

Horňácká cimbálová Martina Hrbáče

Cimbálová Smutného

muzika

a

muzika Aleše

Většina akcí ve městě je koordinována a prezentována na internetových stránkách VKC a Města. Kulturní akce pořádané ve městě Veselí nad Moravou jsou podrobněji popsány v Analýze cestovního ruchu. Členská základna v kulturních spolcích je z převážné části tvořena dětskou populací (575 dětí) a 103 dospělými.

10

Chrámový orchestr

Eldorádo, country skupina

Libuše, ženský pěvecký sbor

Štěpnička, dětský folklorní soubor

Pěvecký sbor X-tet

Veselský big band Jardy Vinklárka

a další


Graf č. 3 - Členská základna evidovaných kulturních subjektů v roce 2011

Členská základna kulturních subjektů

15%

85%

dospělí

žáci, dorost

Zdroj: město Veselí nad Moravou

Město každoročně přispívá finančními prostředky na podporu kulturních organizací působících ve městě, jak je znázorněno v následujícím grafu. Příspěvky na opravu památek nejsou považovány za podporu života místní kultury, ale jsou zahrnuty v části cestovní ruch – protože byly použity na investiční opravy památek. Graf č. 4 Finanční příspěvky do oblasti kultury v letech 2001 - 2011


Neinvestiční podpora kultury představuje poměrně širokou oblast skládající se z více druhů nákladů – příspěvky organizacím (při výpočtu jsme se nažili odstranit investiční příspěvky na 11


opravu památek). A dále jsou to náklady na spolupořadatelství akcí, náklady na kroje, publikace, zahraniční partnerství a ostatní neinvestiční náklady na kulturu. Následující tabulka dává ukázkově výčet organizací s finančním příspěvkem města v oblasti kultury v letech 2002 – 2011. Tabulka č. 2 - Organizace s finančním příspěvkem města v letech 2002 - 2011 Antonín Doboš /CD/, kapela Beptak-dala

Mgr. Eva Ondrejčíková, pěvecký soubor X tet

Městská knihovna

Antonín Doboš, akce "Szqurkyday"

Michal Blažíček, festival "Svátek bláznů"

Římskokatolická farnost Veselí nad Moravou

Cimálová muzika, Veselí, p. Jiří Matela

Miroslav Laga, Flood

Salesiánský klub mládeže

Cimbálová muzika, Hudci

Občanské sdružení Malovaný kraj, Břeclav /dar/

Sdružení přátel vojenské historie

Cimbálová muzika, Radošov

Občanské sdružení POLYPEJE, Brno /dar/

Soňa Švabíková, Fčeličky

DDM Štěpnička

Občanské sdružení Sarkander

SPLT Radošov

Duha s. c.

p. Bílá (CD)

Spolek Šohajé

Evžen Sedlář, Spolek železničářů

p. Halíček

UH CAR, Uh.Hr.zámecký vánoční jarmark

Hvězdárna Veselí nad Moravou

p. Jana Janštová /CD/, kapela Hádramašmátrá

Veselané, Hartmann

Ing. Lovecký, kapela Desert

p. Lukáš Habanec, cimbálová muzika

ZUŠ

Marek Petrucha, Veselí nad Moravou

p. Žižlavský

Ženský pěvecký sbor, Libuše

Masarykovo muzeum v Hodoníně, př. organizace

Pohoda, o. s.

BRELAND ´AS, Veselí nad Moravou

Veselímese o. s. Zdroj: město Veselí nad Moravou

Následující tabulka dokládá strukturu žádostí o dotace na rok 2011 v oblasti kultury.

12


Tabulka č. 3 - Struktura žádostí o dotace v roce 2011 (v tis. Kč) Subjekt CM Radošov SLPT Radošov

Čl.zákl. z toho: dospělí 10 28

žáci + dorost 0 0

Náklady/ výnosy

Žádost 2011

504/479

30

Návrh odboru RSM 30

66,4

35

Činnost souboru a na akce pořádané souborem

40,2

20

Krojové dovybavení

195/106

Poznámka Činnost cimbálové muziky

ZUŠ

29

545

10 977/ 11 128

60

30

Podpora činnosti ZUŠ Veselí nad Moravou

DDM

4

30

5 391/ 5 299

40

30

Reprezentace města při vystoupení souboru Štěpnička

VESELÍMESE o.s.

12

0

113/80

120

30

Festival „Svátek bláznů“ 2011

VESELÍMESE o.s.

12

0

43/45

45

15

Cyklus „Bláznivé dílny“ 2011

Antonín Doboš

5

0

63/52

25

20

Szquarkyday - výstava

BRELAN D´AS (nové sdružení – Registrace 30.9.2010)

3

0

289/147

142

30

Veselská malá scéna

1207

569

240

Celkem Zdroj: město Veselí nad Moravou

Příspěvek na opravu památky (výmalba kostela sv. Bartoloměje, 3620 tis. Kč byl vyňat, protože patří do kategorie opravy památek. Do kategorie celkových nákladů a výnosů nebyly počítány výdaje ZUŠ a DDm, protože jsou vedeny v kategorii školských zařízení.

Obvyklý roční objem rozpočtů různých dobrovolných kulturních organizací a subjektů na území města je odhadován na 1 – 2 mil. Kč. Z toho vyplývá, že příspěvky města mohou hrát poměrně významnou roli v jejich rozpočtech. V průběhu posledních 11 let lze říci, že příspěvky mají spíše stoupající trend a úspory se projevují v oblasti ostatních neinvestičních nákladů na kulturu. Město má také závazek pořádání kulturních akcí na Bartolomějském náměstí po dobu 5 let po ukončení oprav. Od roku 2012 se změnil systém udělování podpory formou grantů, první vyhodnocení může být provedeno až po ukončení finančního roku 2012.

1.3

Vyhodnocení působení Města v oblasti kultury

Z hlediska provozních nákladů lze hodnotit podporu jako setrvalou, soustředěnou na zajištění provozu objektů kultury v majetku Města, případně zavedených nebo závazkově podporovaných akcí. Podpora jednotlivých subjektů má spíše stoupající trend. S ohledem na růst počtu budov a investiční potřebu stávajících objektů lze očekávat značné finanční napětí v této oblasti. V oblasti investic probíhaly hlavní aktivity v druhé polovině finančního období, ale objekty by potřebovaly další postupné investice, jakož i technologické modernizace. 13


Z tohoto pohledu nové trendy – zapojení města od kulturního života regionu, podpora propojování cestovního ruchu a kultury, podpora propojení oblasti kultury a kulinářství, využívání místních subjektů v kultuře od organizací až k jednotlivým osobám (umělcům), budou mít velmi ztíženou startovací pozici. V dlouhodobých finančních předpovědích s ohledem na prognózu klesajících příjmů se nejeví příliš reálné navýšení objemu finančních prostředků do oblasti kultury. Výjimkou je zřejmě nezbytně nutné navýšení prostředků pro zajištění 5 let provozu objektu Pánského Dvora, které bude mít nepříznivé dopady na ostatní části městského rozpočtu. Jedinou perspektivou by mohlo být prokazatelné spojení navýšení vložených prostředků Města s obyvateli tak požadovaným růstem počtu pracovních míst (obyvatelé ovšem míní spíše výstavbu nových továren než růst zaměstnanosti ve službách, cestovním ruchu, příp. zpracovatelském průmyslu). S ohledem na pracnost, nutnost získání dalších dotací se jeví tato možnost jako reálná, ale velmi komplikovaná. S ohledem na zkušenosti v cestovním ruchu lze odhadnout potřebné náklady cca 0,8 - 1 mil. Kč na jedno nové pracovní místo. Realizace tak ambiciózních záměrů ale výrazně přesahuje reálné prostředky Města vkládané do této oblasti a naráží na nutnost řešení udržení základního provozu stávajících budov.

1.4

Podpora sportu ve městě

Město podporuje sportovní vyžití obyvatel jednak zajištěním provozu některých stávajících sportovních areálů (sportovní hala, fotbalový stadion, koupaliště) nebo příspěvky subjektům v oblasti sportu – především na provoz nebo investice do jejich majetku. V oblasti kolektivních sportů na kvalitativně mezinárodní úrovni působí oddíly házené, v oblasti individuálních sportů jsou to jednotlivé osobnosti (v poslední době např. kanoisté apod.). Cílem je podpořit vytváření dobrých podmínek od volnočasových, rekreačních i sportovních aktivit až po špičkový sport alespoň v některých oblastech. Tato oblast je výrazně spojena s dobrovolnou aktivitou a nemalou finanční podporou rodičů, trenérů, fandů, místních firem a dalších subjektů. Podpora sportovních aktivit je zařazena do několika oblastí – dětská hřiště jsou zapracována v části bydlení, veřejná prostranství, tělocvičny jsou vedeny u školských zařízení. Mimo níže uvedenou podporu je financován provoz venkovního koupaliště realizovaný Službami. Podpora zařízení v majetku Města

Sportovní hala

Celoroční provoz s možností pronájmu sportovním oddílům, soukromým a právnickým osobám na sportovní činnost.

14


Městský fotbalový stadion

Zajišťování fotbalového sportu mládeže a dospělých. Soutěž: krajský přebor.

Skatepark

Realizace tohoto dřevěného skateparku proběhla v listopadu 2004. Ve skateparku je zákaz jízdy na kolech. Na obou stranách skateparku je zeď banků a rádiusů, uprostřed pyramida a řada funboxů s grindboxy a railem. Hned vedle skateparku se nachází hala se spinovou minirampou a funboxem. Výše tři uvedené sportovní zařízení jsou v majetku města.

Provozní podpora zařízení se pohybovala ve průměrné výši cca 1 mil. Kč ročně (bez započítání inflace), investiční výdaje byly spojeny s výraznějšími akcemi, především modernizací venkovního koupaliště v roce 2006 - 2008 v hodnotě 15 mil. Kč.

15


Graf č. 5 - Finanční příspěvky do zajištění provozu a investic vlastních sportovních zařízení Města 2001 - 2011

Jedenáctiletý průměr investic je 3,2 mil. Kč. Celkem do vlastního majetku, investic i provozu bylo v c.ú. 2011 vloženo průměrně 4,6 mil. Kč ročně. K tomu je ovšem nutno připočítat příspěvek Službám na provoz koupaliště.

Podpora zařízení v majetku sportovních subjektů nebo provozní příspěvky jiným subjektům

Sokolovna

TJ Sokol Veselí nad Moravou s 302 členy provozuje sportovní činnost v rámci všestrannosti všech věkových skupin, mladší ročníky jsou zapojeny do sportovních oddílů (oddíl volejbalu, stolního tenisu, mažoretek a nově i in-line). V zimních měsících využívá tělocvičnu SK Národní házená a od června 2011 je pronajata tělocvična na 1 hodinu týdně pro cvičení zumby. Hřiště v jarních, letních a podzimních měsících využívá mateřská a církevní základní škola a družstva SK Národní házené. Hřiště i s dětskou částí je přístupné veřejnosti celoročně.

Tenisové kurty Zámecký park

Sauna Železárny Veselí a.s.

Koupaliště u Stadionu

Provozovatelem koupaliště jsou Služby Města Veselí nad Moravou. Z rozpočtu města bylo v letech 2002 – 2010 do koupaliště investováno 17 227 736 Kč. Pro občany města a zejména děti funguje ve Veselí nad Moravou několik sportovních klubů, které jsou uvedeny v následující tabulce. Členská základna ve sportovních klubech je

16


tvořena z větší části dospělými osobami (2 003 osob, z toho cca 1 000 osob jsou členové rybářského svazu z celé spádové oblasti) a 1 108 dětmi. Tabulka č. 4 - Sportovní kluby ve Veselí nad Moravou TJ Sokol Veselí nad Moravou

SK národní házená (SK NH)

Orel Jednota Veselí nad Moravou

Kanoe klub

Junák – svaz skautů a skautek ČR

SK Kanoistika

FC Veselí nad Moravou, o.s

Hokejbalový klub Veselští medvědi (HBK) (dříve TJ Sokol Veselí nad Moravou)

TJ KEN

IN-LINE Veselí – občanské sdružení

HC BRITTERM

SK MG Veselí nad Moravou (Sportovní klub moderní gymnastiky)

Lawn Tenis Club

SC DUHA mažoretky

HK Decro Veselí nad Moravou (dříve SK HC Železárny Veselí nad Moravou)

Klub karate SAKURA Veselí nad Moravou

Moravský rybářský svaz, místní organizace Zdroj: město Veselí nad Moravou

Celková výše všech ročních rozpočtů subjektů v oblasti sportu je odhadována na cca 12 mil Kč. Graf č. 6 - Členská základna ve sportovních klubech v roce 2011 Členská základna sportovních subjektů

64%

36%

dospělí

žáci, dorost


17


Graf č. 7 - Rozložení investičních a neinvestičních příspěvků Města jiným subjektům 2001 – 2011 (bez započítání vlivu inflace)

Následující tabulka dává výčet organizací s finančním příspěvkem města v oblasti sportu v letech 2002 – 2011. Tabulka č. 5 - Organizace s finančním příspěvkem města v letech 2002 - 2011 Český střelecký svaz, sport. střelecký klub

Květoslav Hána, Veselí nad Moravou

SK Národní házená Veselí nad Moravou

FC Veselí nad Moravou

LAWN TENIS CLUB, Veselí nad Moravou

Sportovní klub kanoistika, Veselí nad Moravou

HBK Veselští medvědi, o. s. Veselí nad Moravou

Mgr. Jana Janošková, zástupce A. Janoškové

Sportovní kulečníkový klub, Veselí nad Moravou

HK BRITTERM

Moravskoslezský kynologický svaz

Šachový klub, Veselí nad Moravou

HK Veselí nad Moravou

Moravský rybářský svaz, místní organizace

TJ KEN Veselí nad Moravou

Ing. Hradílek, FC Veselí nad Moravou - žáci

OREL - jednota Veselí nad Moravou

TJ SOKOL Veselí nad Moravou

IN-LINE Veselí - občanské sdružení

Richard Hála, kanoistika

TJ SOKOL Veselí nad Moravou, mažoretky

Jezdecký klub, Veselí nad Moravou

SAKURA Veselí nad Moravou

Tomáš Skalka, Kněždub 129

Josef Zimovčák, Veselí nad Moravou

SK lyžování, Veselí nad Moravou

SK HC Železárny

JUNAK - svaz skautů a skautek ČR

SK moderní gymnastika Veselí nad Moravou


Následující tabulka dokládá strukturu žádostí o dotace na rok 2011 v oblasti sportu.

18


Tabulka č. 6 - Struktura žádostí o dotace v roce 2011 (v tis. Kč) Náklady/výnos y

Žádost 2011

Návrh odboru RSM

135

2518/ 2197

500

300

Sportovní a fotbalová výchova mládeže

40

45

586/585

90

70

Zajištění sportovní a tělovýchovné činnosti oddílem kopané v Zarazicích

SK národní házená

44

42

191/192

200

80

Mistrovská utkání ve všech kategoriích

HK Veselí n.Moravou

10

95

871/885

600

300

Celoroční práce a tělovýchova dětí a mládeže v házené

500

120

Rozvoj sportu - celoroční činnost – nájem, startovné, rozhodčí, ubytování, doprava, sportovní vybavení

Čl.zákl. z toho: dospělí

žáci + dorost

FC

55

TJ KEN

Subjekt

Poznámka

HK BRITTERM (interliga)

60

20

1 820/ 1 686

SAKURA (karate)

8

16

49/47

20

10

Sportovní činnost klubu

Tomáš Skalka

6

49

158/67

40

20

Pořádání tradičních turnajů juda, výměna poškozené žíněnky

LAWN TENIS CLUB

102

17

256/151

30

10

Údržba dvorců

910/845

100

10

Cesta od hranice k hranici: ČR-SR

Josef Zimovčák

1

JUNÁK

34

86

222/239

40

10

Provoz a obnova vybavení

SK lyžování

80

42

1 349/ 1 307

25

10

Údržba svahu

Jezdecký klub

6

8

17/13

22,5

5

Jezdecká sezóna

Sportovně střelec.klub

86

1

145/125

50

10

Provoz a údržba sportovní střelnice, republikové a mezinárodní soutěže

Moravskoslez. kynolog. svaz

27

5

17/17,5

20

5

Údržba, opravy, vylepšení areálu cvičiště

Orel jednota

98

56

318/301

40

10

Provoz a údržba sportovního areálu, veřejné sportovní činnosti

TJ SOKOL

TJ SOKOL mažoretky

177

10

125

52

Pořádání závodů a turnajů, činnost, soutěže oddílů

413/409

48

20

40/0

30

0

Obnova antukového povrchu volejbalových hřišť

119/141

70

20

Reprezentace města v ČR i v zahraničí, účast v soutěžích, na sportovních

1

1

Obnova antukového povrchu volejbalových hřišť – dle smlouvy o nájmu sportovišť Město hradí každý rok částku 60 tis.Kč. V loňském roce Město poskytlo dotaci ve výši 86 tis. Kč na opravu střechy Sokolovny.

19

Projekt „Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou“ CZ.1.04/4.1.01/53.00008 a kulturních akcích HBK Veselští medvědi

40

20

28/27

21

10

Činnost oddílu hokejbalu

Šachový klub

16

15

48/23

30

10

Výuka šachové hry

SK moderní gymnastika

8

46

165/198

150

20

Organizace mezinárodních závodů a činnost klubu

SK kanoistika

19

10

107/93

100

30

Zajištění chodu klubu, pořádání tradičních závodů

Sportovní kulečníkový klub

8

5

24,4/24,5

20

5

Rozvoj sportovního kulečníku pro ženy i muže

Richard Hála

1

90/0

50

10

Účast a reprezentace města a ČR na MS a ME v kanoistice

Moravský rybářský svaz

1 057

136

1 715/ 1 799

40

5

Sportovní rybolov mládeže

DDM - hokejbal

2

20

5 391/ 5 299

20

0

Zapojení dětí do sportovního klubu - hokejbalu

DDM - aerobic

3

60

5 391/ 5 299

20

0

Soutěžní aerobic

IN-LINE VESELÍ

5

2

102/62

15

0

2

3

Pořádání Veselských in-line závodů, sportovní činnost

1.100

Celkem Zdroj: město Veselí nad Moravou

Na kapitálové dotace šlo v letech 2003 – 2011 z městského rozpočtu celkem 21 911 031 Kč. Největší objem finančních prostředků bylo vynaloženo v roce 2006 a to na rekonstrukci FC stadionu. Podrobněji viz následující graf.

2

DDM je příspěvková organizace JMK, která dostává od svého zřizovatele finanční prostředky na provoz i mzdy a na kroužky přispívají rodiče. 3 IN-LINE VESELÍ – p.Korvasová přinesla žádost o dotaci v den zasedání komise, tj. 02.03.2011 (termín podání žádostí byl do 31.1.2011 – dopis odboru RSM č.j. RSM/43964/2010 ze dne 28.12.2010)

20


Graf č. 8 - Rozložení prostředků Města vkládaných do vlastních sportovních zařízení i ostatním subjektům 2001 – 2011 (se započítáním vlivu inflace – v c.ú. 2011)

Celkově bylo do podpory sportu v uplynulých 11 letech průměrně vloženo Městem 8,1 mil. Kč, každoroční výdaje subjektů činí cca 12 mil. Kč. Poměrně vysoký podíl vkladu Města v této oblasti lze vysvětlit dřívějším výrazným spolufinancováním sportu z prostředků místních firem. Po výrazném snížení jejich aktivit a nárůstu nezaměstnanosti se Město snaží napomoci při udržení provozu vybudovaných areálů a zařízení.

1.5

Přehled dotací zájmovým sdružením

Tabulka č. 7 Přehled o poskytnutých dotacích ostatním organizacím 2008

2009

2010

2011

Počet členů

13 000

30 000

10 000

15

ČMS - chovatelů poštovních holubů Brno, ZO Veselí nad Moravou

15 000

ČCH 1 – Benátky 21, Veselí nad Moravou

48 000

Společnost železniční, výtopna Veselí nad Moravou, Kollárova 924

25 000

5 000

5 000

Český svaz včelařů ZO Veselí nad Moravou Břehy 377

18 000

10 000

10 000

30

Český zahrádkářský svaz, Benátky č. 12, Veselí nad Moravou

50 000

28 900

20 000

25 000

150

MS Buková, Na Drahách 438, Veselí nad Moravou

40 000

25 000

20 000

20 000

40

Občanské sdružení leteckých modelářů, Masarykova 534, Veselí nad Moravou

15 000

5 000

5 000

15

Leteckomodelářský klub, Hutník 1416 Veselí nad Moravou

15 000

5 000

5 000

cca 16

Celkem

241 000

76 900

95 000

Zdroj: město Veselí nad Moravou 21

70 000


1.6

Vyhodnocení působení Města v oblasti sportu a zájmových organizací

Stejně jako v jiných oblastech lze konstatovat, že část sportovní vybavenosti vznikla v době, kdy město mělo větší ekonomickou výkonnost, větší počet obyvatel a především pracovních míst. Prostředky města ve srovnání s ostatními oblastmi jsou nemalé. V podstatě téměř všechny areály a budovy potřebují další investice, modernizace vybavení. Získání dotačních zdrojů ale i výraznějších sponzorů pro sportovní stavby je mimořádně obtížné. Město se soustřeďuje na udržení provozu venkovního koupaliště (což představuje potřebu dalších investic). Mezi občany diskutovanou stavbou je možnost výstavby alespoň menšího krytého plaveckého bazénu, prioritně určeného pro školy a seniory. Ale s ohledem na vysoké provozní nálady sportovních staveb se tato možnost v současnosti nejeví jako reálná. Prioritu budou mít zřejmě investice vedoucí ke snížení stávajících provozních nákladů staveb a areálů, které by je napomohly udržet v provozu.

1.7

Zjištěné názory obyvatel města v této oblasti

V průzkumu veřejného mínění dopadlo hodnocení nabídky využití volného času včetně sportu a kultury nejhůře v oblasti kategorie Služeb. Průměrná známka je 2,5. Následuje pak již jen kvalita mezilidských vztahů s průměrnou známkou 2,7, množství a kvalita ubytovacích zařízení s průměrnou známkou 2,9 a nabídka pracovních příležitostí s průměrnou známkou 4,0. Na otázku, které sportovní, kulturní, klubová nebo zájmová zařízení postrádáte, 34 % respondentů odpovědělo, že chybí krytý bazén, 23 % sportoviště a 13 % zimní stadion.

22


Grafy č. 9 a 10 – Hodnocení životní úrovně ve Veselí nad Moravou Hodnocení životní úrovně ve Veselí n. Moravou (v %) 11

Kvalita mezilidských vztahů

32

8 6

Nabídka pracovních příležitostí

38

11

21

33

39

12

Nabídka využití volného času včetně sportu a kultury

6

42

27

10 8

Nabídka a kvalita bydlení 1

46

31

11 21

Nabídka a kvalita zdravotnických služeb

3

42

26

8 18

Nabídka a kvalita sociálních služeb

1

41

23

2

36

Kvalita mateřských a základních škol

2 1

31

Kvalita středních škol 1

43

10

39

13

4

24

Úroveň hromadné dopravy 2 Úroveň cyklistické dopravy

Rozsah a kvalita maloobchodní sítě

63

25

9

3

39

31

19

6

1

40

24

4

37

Množství a úroveň restauračních zařízení

4 7

Množství a kvalita ubytovacích zařízení

37

19

21 21

3

40 27

Fungování městského úřadu

9

3

46

13 16

Bezpečnostní situace ve městě

34

7

42

27

Životní prostředí ve Veselí n. Moravou

8

2

1

46

17

2

3

23

4

5


Průměrné známky jednotlivých kategorií Rozsah a kvalita maloobchodní sítě

1,5 1,8

Kvalita mateřských a základních škol Množství a úroveň restauračních zařízení

1,9

Kvalita středních škol

1,9

Úroveň cyklistické dopravy

1,9

Životní prostředí ve Veselí n. Moravou

2,1

Nabídka a kvalita sociálních služeb

2,1

Úroveň hromadné dopravy

2,1

Fungování městského úřadu

2,2

Nabídka a kvalita zdravotnických služeb

2,3

Bezpečnostní situace ve městě

2,3

Nabídka a kvalita bydlení

2,5

Nabídka využití volného času včetně sportu a kultury

2,5

Kvalita mezilidských vztahů

2,7 2,9

Množství a kvalita ubytovacích zařízení

4,0

Nabídka pracovních příležitostí

Graf č. 11 – Která sportovní, kulturní, klubová nebo zájmová zařízení postrádáte?

Která sportovní, kulturní, klubová nebo zájmová zařízení postrádáte? krytý bazén, aquapark

34%

sportoviště

23% 13%

zimní stadion dětské centrum

10%

kavárny, cukrárny, čajovny a nekuřácké restaurace

9%

diskotéka

2%

obchodní dům/nákupní středisko

2% 8%

ostatní*

24


2

SEZNAM ZKRATEK

CM

Cimbálová muzika

DDM

Dům dětí a mládeže

JMK

Jihomoravský kraj

SLPT

Soubor lidových písní a tanců

VKC

Veselské kulturní centrum

ZUŠ

Základní umělecká škola

25

KULTURNÍ ŽIVOT M STA Kulturní za ízení ve m Podpora jednotlivých kulturních subjekt a akcí Vyhodnocení p sobení M

Recommend Documents