Chřenovice - hrad k.ú.Chřenovice, okres Havlíčkův Brod
Záměr zajištění a konzervace zprac. ing.Kocman, listopad 2011
Technická zpráva Název lokality:
hrad, zřícenina Chřenovice
Číslo popisné: Jméno a číslo ulice:
--
Evidenční číslo KP:
14646 / 6-227
--
Rozsah památkové ochrany (dle reidentifiakce na památkové kartě zprac.PhDr.P.Vitulou z r.2008): parc.č. 816, 817, 818/5, 881 (pozemek parc.č. 818/5 zřejmě zaměněn s parc.č.818/1!!, parc.č. 881 je pozemkem cesty v blízkosti zástavby obce Chřenovic – poznámka zpracovatele tohoto návrhu) Číslo parcelní:
818/1 k.ú.Chřenovice – hrad (820 a 920 k.ú.Chřenovice - zaniklá věž při řece)
Navrhovaný rozsah památkové ochrany areálu hradu: Parc.č. 818/1, 817, 816, 814, dále parc.č.812 a přilehlá část staré úvozové cesty na parc.č. 884 Kultura pozemku hradu:
les
Katastrální území: Okres:
Chřenovice Havlíčkův Brod
Investor:
Lesy České republiky, s.p., Lesní správa Ledeč nad Sázavou
Zpracovatel:
ing.František Kocman, Castrum o.p.s., Humpolec
Podklady: - podklady pro výkresovou dokumentaci – půdorys jádra hradu a řezy věží ing.F.Kocman, V.Kocman – duben 2011 - podklady zaměření věže – ing.M.Šuhaj - 2011 - SHP Chřenovice - hrad - ing.Kocman a kol. – dosud v rozpracovanosti u autora tohoto návrhu
Návrh zajištění a konzervace zdiva jednotlivých objektů v areálu zříceniny hradu Chřenovice je předběžný návrhem a vychází z historických podkladů (viz SHP). Zřícenina hradu Chřenovice je jednou z cenných historických torzálních staveb na Ledečsku. Je významným zdrojem poznání vývoje hradní architektury v Čechách z konce 13.století. Řadí se mezi hrady bergfritové dispozice. Jeho historické poznání je však zatím v počátcích. Od doby opuštění ve 40-tých letech 15.století, v důsledku
zcelování držav pány z Říčan, objekt chátrá. Jako pustý je výslovně uváděn v roce 1544. V souvislostí s výstavbou železnice při řece Sázavě na přelomu 19. a 20.století došlo významné součásti této památky - k demolici strážní věže při řece a jejího opevnění. Dosud neznáme trasování hradby, spojující hrad s věži v podhradí. Z celého areálu se tak do současnosti zachoval v částečné čitelnosti pouze vlastní hrad na návrší nad soutokem drobných vodních toků se Sázavou nad železniční zastávkou Chřenovice – Podhradí. Objekt hradu se nachází JV od vsi Chřenovice v lesním porostu pod soutokem bezejmenného vodního toku s potokem Bystrý a řekou Sázavou. Klesající ostrožna od obce Chřenovic je protkána relikty historických cest, klesajících k areálu hradu, a k řece. Jedná se o velmi dobře zachovalý areál hradu, s výraznými zbytky zemního opevnění a relikty vlastního hradu, v různém stupni dochování - od zdiva po výrazné suťové pahorky s relikty staveb a záměrně zasypané zbytky staveb v důsledku dřívějších snad o využití areálu. Areálu hradu vévodí mohutná eliptická věž. Vlastní hrad byl okopán dvěma příkopy, z čehož val mezi příkopy obsahoval zřejmě zděnou hradbu. Hrad původně bergfritové dispozice s věží a brankou od SZ byl v dalších stavebních etapách rozšířen a provedena změna umístění brány výstavbou nového opevnění na východní části areálu. V současnosti se z hradu zachovalo nad úrovní terénu několik reliktů zdiva obvodové hradby a navazujících reliktů staveb, vnějšího opevnění včetně již uváděného dominantního bergfritu – oválné (půdorys tvaru elipsy) věže o půdorysu cca 7,3m a síle zdiva cca 2,5m. Výška věže je cca 20. Vzhledem k tomu, že je areál hradu součástí lesního pozemku, je v areálu řada dřevin, která roste na zdivu, nebo v jeho blízkosti a ohrožuje relikty staveb. Výrazně poškozen je vnější a vnitřní líc s korunou zdiva věže o výši cca 1,5-2m, s přítomností vzrostlých dvou borovic na koruně zdiva. Tyto dvě borovice z koruny věže byly (vyjma pařezů) letošního roku svépomocí odstraněny ing. M.Šuhajem. Vzhledem k tomu, že nebyly při zhotovení této zprávy vyhodnoceny stavebně historické detaily, ani nebylo provedeno řádné zaměření objektu, bylo autorem tohoto vyhodnocení a spolupracovníky provedeno doměření situace zbytků zdiva a věže, ostatní terénní reliéf je znázorněn pouze schematicky. Samostatně hradní věž zaměřil a zmapoval ing.M.Šuhaj v roce 2011. Na toto vyhodnocení by mělo navázat bližší zaměření reliéfu areálu hradu s příslušnými řezy a fotogrammetrie stávajícího zdiva s ohledem na zachovalé stavebně historické detaily a poškození jednotlivých partií před jejich vlastní obnovou. Tato jedinečně zachovalá lokalita se zbytky hradu v případě bližšího terénního a archeologického průzkumu výrazně prohloubila naše poznatky o stavebním vývoji a kontextu ve vývoji hradní architektury v Čechách. Objekt díky destrukčním kuželům zachovává pod úrovní terénu nejméně své přízemní části staveb. Základní informace uváděné dále v tomto dokumentu je třeba dále doplnit o výsledky dalších průzkumů. Vlastní památková hodnota zříceniny hradu Chřenovic spočívá nejen ve stavbě věže hradu, ale i v hodnotě reliktů zaniklých či zanikajících staveb v rámci celého hradiště. Jde tedy o výjimečně, i když fragmentálně nadzemně zachovaný soubor historických staveb a významnou archeologickou lokalitu pro historické zkoumání. Hrad: Mezi hodnotný celek patří relikty věžové stavby, staveb v areálu, příkopy a val, a relikty historických cest ze SZ a SV.
Věž: Hodnotnými zachovalými prvky jsou veškeré stavebně historické detaily: - malá dvě okénka a jejich niky, - relikty dveřní niky v třetí úrovni nad vstupem (5NP), - dveřní vstup (3NP) a jeho detaily a schodiště v síle zdiva, - zbytky trámů v úrovni podlahy dveřního vstupu, - zbytky trámů pod úrovní vstupu na vnějším líci – po dřevěném ochozu, - veškeré kapsy po trámech a stavebním lešení a zejména zbytky trámů v kapsách zdiva, - ústupkovité odskoky v líci zdiva pro uložení jednotlivých podlah (včetně záklenku – ve starší literatuře uváděné kopulí klenuté prostory - mezi 3 a 4 NP). - zřejmě zasypané podzemní podlaží (v literatuře uváděné kopulovité zaklenutí s otvorem ve vrcholnici) Všechny tyto prvky pro pochopení stavební podoby hradu mají mimořádný význam. Věž s hradbou při řece: Z reliktů předsunuté věže a kolem ní obíhajícího opevnění, a hradby vedoucí od věže k hradišti nejsou dnes zřetelné žádné stopy. Za relikty silné zdi od hradu k řece je možno brát zbytky obvalu na východní straně areálu, sestupujícího k řece. Otázkou je, zda lze současnou část šikmé skládané zídky opevnění podél zákrutu cesty přes železniční násep jižním směrem považovat za část původní hradby či jde o zcela novodobé řešení opevnění hrany svahu s využitím kamene z původní stavby. Spíše se kloníme k druhé verzi. To by mohl vysvětlit až podrobný průzkum. Přesto, a právě proto, je celý pahorek se skládanou rovnaninou v zákrutu vyvýšeného náspu cesty k nástupišti na p.č.820 cenným zdrojem poznání a tedy i nutné k zajištění jejich ochrany.
Závady Stav zdiva na hradišti je v různém stupni destrukcí. Za kritický lze považovat stav koruny zdiva věže (bergfritu) hradu, kde dochází k masivnímu úbytku vnějšího líce zdiva, poškozování vnitřního líc zdiva a růstem mohutných stromů na koruně též i destrukcím koruny. Do zdiva věže zatéká a hrozí další rozpad. Jednotlivé kameny z vnějšího líce hrozí pádem a poškozením ohrožují návštěvníky hradu na životech a zdraví. Stav koruny zdiva věže je havarijní. Poškozená podlámaná jižní špaleta okna nad úrovní vstupu do věže může též způsobit další škody. Zdivo o výšce cca 2m od koruny je rozrušené, s trhlinami, malta ze spár je vesměs vyplavená. Kameny zde drží vlastní vahou a vazbou na okolí. Nutné je provést stabilizaci a doklínování zachovalého reliktu špalety dveřní při stěně věže na jižní straně a zazdění vylámané kaverny nad odskokem soklu věže na straně SZ. Nutné je též odhalení a stabilizace nadezdívkou reliktů nároží zdiva na JV straně areálu. Navazující zdivo se zachovalou východní vnější stěnou je třeba stabilizovat v koruně po vykácení vzrostlého stromu na jeho koruně. Východní hradba tl.100cm v jižní části s mohutným klenebním pasem je třeba stabilizovat, doplnit vylámanou část středu klenutí z vnější strany, vyklínovat a vyspárovat trhliny zdiva způsoben poškozením klenby, a dále přezděním
rozvolněných částí koruny a neukončených ploch. Žádoucím je severnější část této hradby – východní výstupek opěráku stabilizovat, doklínovat a dospárovat. Ohradní zeď severní u věže: doporučeno je provést stabilizaci dochovalých vnitřních líců a případné citlivé doplnění. Jižní stěna areálu v JZ rohu: dochovaná v reliktech s odhalenou vnější stěnou. Navrženo je prověřit prostorové vazby, pokácet strom rostoucí v nároží na zdivu či v jeho blízkosti a provést stabilizující nadezdívku cca 2 šáry.
Vlastní návrh zachování stavebně historických detailů a staveb hradu Chřenovice vychází z výsledků zkoumání historických podkladů a vlastního stavu objektu s přihlédnutím k metodice SÚPP Praha z r.1998: "Ochrana, údržba a stavební úpravy zřícenin hradů". Pro nejnutnější práce je dále autorem zpracován předběžný návrh konzervačního a statického zabezpečení objektu, který bude konzultován se zástupci SPP a statikem a na jeho základě by měl být navržen pro stavební sezónu 2012 -13 dle finančních možností majitele hradu provedení prvních udržovací práce na zřícenině. Pro vlastní návrh a stavební práce bude třeba provést řádnou dokumentaci stávajícího stavu fotogrammetrie a odborného zaměření. Při jakýchkoli pracích při obnově je bezpodmínečně nutné, s ohledem na uchování informací, vypracovávat detailní dokumentaci obnovy, včetně zaměření a doměření jednotlivých detailů, které nelze prověřit či zaměřit ve stádiu současného stavu konstrukcí a jejich přístupnosti (resp. nepřístupnosti částí, zejména věže hradu). Dále se předpokládá, po postavení lešení, konzultace na místě samém zástupci SPP a projektanta na upřesnění úpravy nepřístupných partií, s ohledem na jejich aktuální skutečný stav. Záchrana a konzervace by měla spočívat v: - doplnění chybějící vyplavené malty (pokud možno bez rozebírání zdiva) - doplnění lokálních vypadlin a lícních ploch - zajištění trhlin vzniklých vyplavením pojiva - ochrana koruny a horních ploch zdiva včetně dozdívek korun a vnějších a vnitřních líců ploch, zejména u koruny věže při zachování čitelnosti a věrohodnosti stavebně historických detailů stavby - konzervace omítek - případné zvýšení pevnosti nestabilních částí - nepředpokládá se plošná injektáž ani spárování, vyjma hloubkového spárování a spárování s doplněním líců věže cca 3 m od koruny zdiva na S straně v úseku mezi 4NP a 5NP. Jakékoli zásahy do terénu, v souvislosti se stavebním zajištěním objektu a reliktů staveb je třeba provádět odbornou organizací, oprávněnou k provádění archeologických výzkumů – platí pro stabilizaci zdiva staveb vyjma věže (pokud nebude prováděno snižování v úrovni suterénu věže). Celý areál hradu a jeho okolí je územím s archeologickými nálezy ÚAN1. Další úpravy budou upřesněny během vlastních prací při konzultaci na lešení. Doporučuje se provedení celkové stabilizace nadzemních částí zdiva věže a dále částí korun zdiva s úrovní současného terénu tak, aby byla zvýrazněna a uchována dochovaná půdorysná dispozice stavby. Předpokladem je i stabilizace zdiva případně odhaleného při záchranném archeologickém výzkumu. Veškeré
archeologické výzkumy by měly být podřízeny nutností stabilizace rozvolněných partií a jejich prostorovým kontextům. Výzkum by měl být prováděn pouze v místech nutného zásahu do zdiva pod úrovní terénu u zachovalých nadzemních částí. Prvořadým úkolem pro záchranu objektu a jeho vypovídací hodnoty je stabilizace zdiva veže (bergfritu). Druhým pak stabilizace a doplnění klenutého pasu s vypadlou lícní plochou vnějšího líce východní hradby. V případě archeologických výzkumů či dohledu je nezbytné provést následnou úpravu terénu za účelem řádného odvodu dešťových vod od zdiva. Vlastní práce, jako dozdívání, doplňování vypadlé či vylámané lícové vrstvy, doplňování malty do spar apod. má pro zachování hodnoty objektu zásadní význam. Tyto práce není možno svěřit každému, kdo se o ně uchází. Je mnoho odstrašujících případů na řadě historických zdí zajištěných za vysoké finanční částky a přesto velmi nekvalitně a neodborně vyspravených, mnohdy i s totální ztrátou vypovídací hodnoty.
Práce musí provádět firma s bohatými zkušenostmi a vzornou referencí na opravy a zdění historického kamenného zdiva! Záměrem opravy je zvýšení soudržnosti zdiva a jeho zachování v co nejvíce autentickém stavu s maximem stavebně historických detailů jako zdroje poznání tohoto druhu historických památek pro budoucí generace - tj. zpomalení stárnutí památky a zachování její vypovídací hodnoty. Současně, s ohledem na možnost její presentace, vhodnou formou zapojit památku do života. Pro vlastní zachování a identifikaci zásahů provedených na objektu je žádoucí a nezbytné provádět detailní dokumentaci stavu jednotlivých částí objektu, včetně měřičské dokumentace a zaznačení přesného rozsahu opravy. Vhodné je též provedení fotogrammetrie dochovaných částí lícních ploch zdiva před rozebíráním uvolněných částí a při vlastní opravě. Technologické pokyny: Při dozdívání a opravách korun zdí a neukončených ploch bude zachován jejich neukončený charakter. Koruna bude mít stupňovitý tvar s jednostranným spádem ve směru vně objektu aby snadno a rychle odtékala voda. Úprava koruny zdi věže bude realizována upřesněním s památkovým dozorem po prohlídce z lešení. Po opravě budou koruny zdí osazeny drnem vhodného složení suchomilných rostlin (např.kostřava apod.), případně je též možno užít jílování před zadrnováním. Jílování je doporučeno zejména na koruně věže. Přezdívané nebo doplňované zdivo bude provedeno z obdobného kamene jako je původní. Užito po dohodě s archeologem bude kamene z terénních úprav a povrchového sběru na suťovém pahorku. Kámen shodného složení je možno též využít i z okolí z rozrušených skal či polního sbíraného z okolních zemědělských pozemků. Při dozdívání je nutno navázat na technologii zdění a technologických spár okolního zdiva - zachovat vazbu a velikost kamene, dodržovat řádkování zdiva, klínování zdiva drobnějšími kameny. Lomové (neukončené) plochy je nutno upravit tak, aby byl zajištěn odtok vody přičemž musí být zachován charakter zříceniny plocha bude nerovná, s nepravidelnostmi, působícími přirozeně jako zdivo odlámané či po odtržení. Oprava spárování bude provedena pouze v místech kde malta chybí tj. v hloubce více jak 2-4cm, nebo je navětralá, s uvolněnými menšími kameny. Nesmí být spárování provedeno plošně. Určité úseky zdiva jsou s erozně poškozenými kameny a vyplavenou maltovinou do hloubky a dále i zdivo s omítkami. Omítky na věži budou podrobeny průzkumu po postavení lešení, v případě jejich výraznějšího porušení se předpokládá jejich stabilizace nanášením vápenným
křísem. Zvětralá maltovina bude stabilizována nebo upravována vyškrabáváním na pevné jádro a doplněna do co největší hloubky novou maltovinou. Poškozený kámen bude vysekán do hl. cca 20cm a nahrazen novým. Pro zdění a spárování bude užita vápenná malta s pískem zrnitostí a barevností blízká původní maltě. Složení malty je navrženo takto (objemově): pojivo : písku = 1.3,5 , vápno : cementu = 3:1 Užito bude hašeného vápna alespoň několik dní uleženého. pro hloubkové spárování bude užita aktivovaná malta s poměrem pojiva : písku 1:3, pojivo bude tvořit portlanský cement a hašené vápno v poměru 1:1 (poměry udány objemově). Terénní úpravy: Budou provedeny pouze v rozsahu nezbytném k zamezení pronikání vody do zdí a k odkryvu zdiva, které se bude nadezdívat, nebo kde je nutno provést zjištění souvislostí reliktů dochovaných líců zdiva. Nesmí dojít k plošnému snižování terénu nebo k většímu odkryvu zdiva. Rozsah průzkumů – zásahů do terénu je orientačně nastíněn v návrhu a bude upřesněn po dohodě s investorem, archeologem a orgány státní památkové péče před zahájením opravy zdiva, které v neukončené části zasahuje pod úroveň terénu. Po odhalení a zajištění zdiva bude dbáno, aby byl terén navrácen do původního stavu. Při volbě mezideponií kamene, výkopových zemin a stavebního materiálu je třeba se vyvarovat ploch s přítomností zvláště chráněných či významných druhů rostlin na lokalitě. V případě zjištění přítomnosti zvláště chráněných druhů rostlin je třeba požádat o výjimku k zásahu do biotopu dle zák.č. 114/1992 Sb. Areál hradu je součástí regionálního územního systému ekologické stability – regionálního biokoridoru. V případě jednotlivých stavebních fází by nemělo dojít k ohrožení prvků ÚSES. Předmětný stavební záměr by neměl mít negativní dopad na prvky území Natura 2000 ani evropsky významné lokality. Při stavebních a výkopových pracích bude zajištěna ochrana dřevin proti poškození, vyjma dřevin navržených ke kácení v bezprostředním okolí historických staveb, které narušují zdivo a jsou v prvních fázích obnovy navrženy k odkácení.
Pro přísun stavebního materiálu je doporučeno doplnění odtěženého úseku cesty navazující na východní cestu od údolí – bude upřesněno po dohodě s orgány státní památkové péče a státní správou lesů před zahájením oprav.
Legenda: - zachovat a chránit detail otisku kamenného ostění (stopa po vytrženém tesaném článku?) DK - detaily kapes – zachovat a chránit DV - dveřní nika K - oprava a nadezdění koruny zdiva - nadezdít korunu 1-2 šáry + spárování a klínování současné neukončené plochy koruny (+jílovat a drnovat) KL - dozdění chybějícího klenebního pasu K1 - dozdění koruny zdiva věže po prověření dochovalých detailů – koruna věže by měla mít charakter neukončené plochy se spádem k vnějšímu líci věže LP - doplnění lícované plochy zdiva dle odhalených reliktů LP +Š - dozdít odpadlou špaletu dveřní niky včetně lícních ploch LPS - dozdění lícní plochy šikmé skarpy (opěráku?) O - okenní nika SLP - spárování a klínování zdiva (vyplavená malta ze spár, uvolněné nebo vypadlé kameny, úprava spárováním v místech zvětralé maltoviny nebo v místech vypadlých kamenů, široké spáry doklínovat kameny, vypadlé a uvolněné kameny, místně přespárovat) SNK - spárování a klínování neukončených (lomových) ploch zdiva - spárování a klínování trhlin statických poruch ST TÚ - terénní úpravy – za dohledu či prováděného archeologem (úkol zjistit vztahy konstrukcí pro řešení detailu vyzdívek lícních ploch a situace konstrukcí pro uchování stavebně historických detailů stavby a jejich účelu) VO - vylámaný otvor do věže – ponechat bez zásahu - oprava a spárování, klínování styčných ploch reliktů neukončené plochy ZK (záklenku) patky klenby DO
Chřenovice – věž – pohled od jihu
Chřenovice – věž – pohled od SZ
Chřenovice - řez věží v pohledu k severu (foto M.Šuhaj)
Chřenovice – detail dveřní niky v úrovni 4NP (foto M.Šuhaj)
Chřenovice – pohled na relikty zdiva od vnější východní hradby – k jádru
Chřenovice – východní vnější opevnění – severní ukončení – pohled od severu
Chřenovice – východní vnější opevnění – část jižního ukončení hradby
Chřenovice – půdorys s vyznačením etap a rozsahu oprav, dále v detailech výše u jednotlivých částí
Situace hradu a okolí zákresem do mapy evidence nemovitostí
