Borecká skalka. Okres HavlíãkÛv Brod

Okres HavlíãkÛv Brod sloÏkou suchomiln˘ch trávníkÛ. Roste zde napfi. píseãnice dou‰kolistá (Arenaria serpyllifolia), vfies obecn˘ (Calluna vulgaris), zvonek okrouhlolist˘ (Campanula rotundifolia), ãiãorka pestrá (Coronilla varia), hvozdík kropenat˘ (Dianthus deltoides), kostfiava ovãí (Festuca ovina), svízel syfii‰Èov˘ (Galium verum), kruãinka barvífiská (Genista tinctoria), jitrocel prostfiední (Plantago media), vítod obecn˘ (Polygala vulgaris), matefiídou‰ka vejãitá (Thymus pulegioides) a violka psí (Viola canina). B˘valá pastvina je porostlá roztrou‰en˘mi dfievinami, pfiedev‰ím borovicí lesní (Pinus sylvestris).

1

Pfiírodní památka

Borecká skalka

Louãka s drobn˘mi skalkami na západním okraji opu‰tûného lomu, 500 m západnû od obce Borek. Katastrální území: Borek u Chotûbofie

Nadmofiská v˘‰ka: 410–414 m

V˘mûra: 0,20 ha

Vyhlá‰eno: 1933

Zbytek suchomilné pastviny s vystupujícími hadcov˘mi skalkami je pozoruhodn˘m stanovi‰tûm vzácné kvûteny, úzce vázané na hadcové podloÏí.

2

GEOLOGIE Horninové podloÏí je tvofieno serpentinitov˘m (hadcov˘m) tûlesem, které tvofií v˘raznou polohu v pararulách moldanubika. V˘znamnou minerální souãástí horniny je serpentin typu antigorit, prozrazující se v˘skytem nazelenal˘ch lupínkÛ. JiÏ mimo chránûné území jsou na jihozápadní stûnû lomu odkryvy eklogitu se znaãnou koncentrací granátÛ. Mírn˘ svah s pfieváÏnû západní orientací je rozãlenûn drobn˘mi skalkami a prohlubnûmi. Na silnû rozpukaném hadcovém podloÏí se vyvinuly mûlké litozemû a hofieãnaté rendziny. Specifické vlastKVùTENA nosti hadcového substrátu, pfiedev‰ím vysok˘ obsah hofiãíku a naopak nedostatek dusíku a fosforu, podmínily vznik charakteristick˘ch rostlinn˘ch spoleãenstev skalních ‰tûrbin svazu Asplenion serpentini, pfiecházejících k suchomiln˘m trávníkÛm svazu Violion caninae. Z obligátních serpentinofytÛ se zde vyskytuje v relativnû poãetné populaci sleziník hadcov˘ (Asplenium cuneifolium), rostoucí pfiedev‰ím na drobn˘ch obnaÏen˘ch skalkách. Kufiiãka Smejkalova (Minuartia smejkalii), která je rovnûÏ sv˘m v˘skytem vázána pouze na hadcové podloÏí, byla na této lokalitû naposledy zaznamenána v 60. letech 20. století. Ostatní druhy jsou víceménû bûÏnou

Podrobnûj‰í fauZVÍ¤ENA nistick˘ prÛzkum území nebyl dosud provádûn. Îije zde populace je‰tûrky Ïivorodé (Zootoca vivipara) a vyskytují se bûÏné druhy ptákÛ, vázané na otevfienou krajinu s roztrou‰en˘mi stromy, napfi. pûnice hnûdokfiídlá (Sylvia communis), Èuh˘k obecn˘ (Lanius collurio), strnad obecn˘ (Emberiza citrinella) a konopka obecná (Carduelis cannabina). Zbytek b˘valé VYUÎITÍ obecní pastviny není v souãasnosti hospodáfisky vyuÏíván. Pravidelné ochranáfiské zásahy jsou zamûfieny na potlaãování náletov˘ch dfievin a expanzivních druhÛ bylin. OdtûÏením P OZNÁMKA pfieváÏné ãásti hadcového tûlesa vznikl hlubok˘ jámov˘ lom, dosahující aÏ k hranici pfiírodní památky. TûÏba v lomu je jiÏ zastavena, technická zafiízení odstranûna a lom je postupnû zaplavován podzemní vodou. MAPA ÚZEMÍ

strana 125

1 Suchomilné trávníky na hadcovém podloÏí. 2 Sleziník hadcov˘ (Asplenium cuneifolium).

HB 21

113

Jihlavsko GEOLOGIE V˘razn˘ masiv Melechova tvofií hrubozrnn˘ dvojslídn˘ granit aÏ adamellit, místy porfyrick˘, melechovského typu. Îulov˘ v˘choz âertova kamene je patrnû eroznû denudaãním reliktem hrany levého svahu údolí potoka, protékajícího jiÏnû od skalního útvaru. Do souãasné podoby byl tvarován dlouhodob˘mi procesy zvûtrávání a odnosu hrubozrnného granitu. Lze jej proto povaÏovat za izolovanou skálu typu tor. Asi 5 m vysoké a 7 m dlouhé skalisko je rozdûleno úzkou trhlinou na dvû ãásti, z nichÏ jihov˘chodní je v˘raznûj‰í. Îula je prostoupena ‰ikm˘mi puklinami, zpÛsobujícími v místû jejich zv˘‰ené frekvence na jiÏní stûnû

1 aÏ 2 m hluboké pfievisy. Na obtíÏnû pfiístupné vrcholové plo‰ince jsou zahloubeny dvû velké skalní mísy, oddûlené úzkou pfiepáÏkou. V˘chodní mísa je zdvojená a i v suchém období je naplnûna vodou. Západní mísa je hru‰kovitého pÛdorysu a do jejího dna se zahlubují je‰tû dvû dílãí mísovité prohlubnû. Obû mísy pfiedstavují velmi dobfie vyvinutou ukázku tohoto typu mikroforem v regionu. V okolí skaliska vznikla na svahovinách kysel˘ch intruzív kambizem dystrická aÏ kryptopodzol kambick˘.


âertÛv kámen

Osamûlé Ïulové skalisko u cesty v lese 500 m jihov˘chodnû od b˘valé hájovny Rohule na jiÏním úboãí vrchu Melechova. Katastrální území: Rejãkov

Nadmofiská v˘‰ka: 620 m

V˘mûra: MZCHÚ: 0,01 ha, OP: 0,01 ha

Vyhlá‰eno: 1986

Pfiedmûtem ochrany je izolované Ïulové skalisko s pozoruhodn˘mi geomorfologick˘mi jevy.

Vlastní skalisko KVùTENA je témûfi bez vegetace, v okolí se nacházejí kulturní smrãiny. Chránûné území ZVÍ¤ENA není ze zoologického hlediska v˘znamné, v okolí se vyskytují bûÏné druhy podhorsk˘ch smrkov˘ch lesÛ. V tûsné blízkosti VYUÎITÍ skály vede pomûrnû frekventovaná turisticky znaãená cesta.

1 Nápadnou Ïulovou skalku u turistické stezky nelze pfiehlédnout.

Bizarní tvar POZNÁMKA skaliska, kter˘ pfii pohledu ze strany pfiipomíná s jistou dávkou fantazie hlavu ãerta, dal podnût ke vzniku ãetn˘ch lidov˘ch povûstí.

2

Skalní mísa na vrcholu útvaru vznikla pÛsobením zvûtrávání a odnosem Ïuly.

114

HB 22

BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ

314 strana 127

2

Okres HavlíãkÛv Brod

3 pfiedev‰ím vrba popelavá (Salix cinerea), v. kfiehká (S. fragilis) a v. pûtimuÏná (S. pentandra).

1

Pfiírodní rezervace

Havranka

Komplex vlhk˘ch luk a rákosin v nivû Jifiíkovského potoka a na pfiilehl˘ch mírn˘ch svazích, cca 1,5 km západnû od Jifiíkova. Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Jifiíkov u Kamene, Sedletín 482–491 m V˘mûra: 41,85 ha

Vyhlá‰eno: 1998

Rozsáhl˘ a relativnû zachoval˘ komplex spoleãenstev rákosin, ostfiicov˘ch mokfiadÛ a vlhk˘ch luk na dnû dávno zaniklého rybníka je biotopem fiady ohroÏen˘ch druhÛ rostlin a ÏivoãichÛ.

2 GEOLOGIE PodloÏí tvofií biotitické a sillimaniticko-biotitické pararuly, místy migmatitické. V nivách vodních tokÛ jsou uloÏeny kvartérní fluviální hlinitopísãité náplavy, na navazujících velmi mírn˘ch svazích pak deluviální hlíny a sutû. Uzemí na dnû zaniklého rybníka je velmi ploché. Na trvale

zamokfien˘ch místech jsou vytvofieny gleje, na stfiídavû vlhk˘ch místech se nacházejí pseudogleje, pfiecházející na su‰‰ích místech k podzolovan˘m kambizemím, obvykle písãitohlinit˘m. Místa s mûlkou KVùTENA hladinou podzemní vody trvale

pfii povrchu pÛdy, resp. trvale zaplavená, jsou pokryta plo‰nû rozsáhl˘mi formacemi rákosin a vysok˘ch ostfiic svazÛ Phragmition communis a Caricion gracilis. Spoleãenstva trvale zamokfien˘ch eutrofních luk svazu Calthion se nalézají jen v bliÏ‰ím okolí vodních tokÛ. Velmi dobfie se zachovaly vlhké louky na stanovi‰tích se silnû kolísající hladinou podzemní vody svazu Molinion, místy s náznaky pfiechodÛ k ra‰elinn˘m loukám svazu Caricion fuscae a krátkostébeln˘m trávníkÛm svazu Violion caninae. Z pozoruhodn˘ch a ohroÏen˘ch rostlinn˘ch druhÛ se zde vyskytují napfi. hlad˘‰ prusk˘ (Laserpitium prutenicum), v‰ivec ladní (Pedicularis sylvatica), ostfiice ble‰ní (Carex pulicaris), vrba rozmar˘nolistá (Salix rosmarinifolia), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), bledule jarní (Leucojum vernum), tolije bahenní (Parnassia palustris), upolín nejvy‰‰í (Trollius altissimus), ‰karda mûkká ãertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides), smldník bahenní (Peucedanum palustre), ole‰ník kmínolist˘ (Selinum carvifolia), svízel severní (Galium boreale), zábûlník bahenní (Comarum palustre), kozlík dvoudom˘ (Valeriana dioica), suchop˘r úzkolist˘ (Eriophorum angustifolium) a vrbovka bahenní (Epilobium palustre). Roztrou‰ené skupiny dfievin tvofií

Lokalita, obkloZVÍ¤ENA pená zemûdûlsky vyuÏívanou krajinou, pfiedstavuje dÛleÏit˘ biotop ÏivoãichÛ vázan˘ch na mokfiadní stanovi‰tû. Podrobnû byla zkoumána pfiedev‰ím fauna mot˘lÛ (Lepidoptera). Charakteristickou synuzii mot˘lÛ vlhk˘ch luk reprezentují pfiedev‰ím perleÈovec kopfiivov˘ (Brenthis ino), ohniváãek modrolem˘ (Lycaena hippothoe), kovolesklec Plusia putnami, ‰edavky Apamea rubrirena a A. unanimis, travafika Chortodes minima, plavokfiídleci Mythimna turca a M. pudorina, svûtlopáska Deltote uncula, jarnice Orthosia opima a píìalka vachtová (Orthonama vittatum). Na biotopy rákosin jsou vázány mÛry Mythimna obsoleta a M. straminea. Z ptaãích druhÛ se zde pravidelnû vyskytuje napfi. bekasina otavní (Gallinago gallinago), bramborníãek hnûd˘ (Saxicola rubetra) a pravidelnû zde hnízdí moták pochop (Circus aeruginosus). Vzácnû zde byl pozorován i moták luÏní (Circus pygargus). Území je ãasto nav‰tûvováno vydrou fiíãní (Lutra lutra). V souãasnosti leÏí VYUÎITÍ témûfi celé území ladem, hospodáfisky se vyuÏívají pouze okrajové ãásti luk. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ

33, 296 strana 125

1 Na dnû zaniklého rybníka vznikly mokfiady a vlhké louky. 2 Vlhké pcháãové louky v jarním aspektu. 3 Poãetnost populace perleÈovce kopfiivového (Brenthis ino) patfií k rozhodujícím bioindikaãním znakÛm v hodnocení zachovalosti luãních ekosystémÛ.

HB 23

115

Jihlavsko

1 GEOLOGIE PodloÏí tvofií horniny moldanubika – biotitické a sillimaniticko-biotitické pararuly. Horninov˘ podklad je pfiekryt zvûtralinami a svahov˘mi usazeninami spolu s kvartérními náplavy. Chránûné území leÏí pfieváÏnû v ploché nivû pfiirozenû meandrujícího potoka. Ve vlastní nivû jsou vyvinuty pseudogleje a gleje, na su‰‰ích místech se nacházejí kambizemû typická, pseudoglejová a jejich kyselé variety. Vegetaci tvofií KVùTENA spoleãenstva vlhk˘ch pcháãov˘ch luk svazu Calthion a stfiídavû vlhk˘ch bezkolencov˘ch luk svazu Molinion, místy jsou vytvofieny porosty vysok˘ch ostfiic, terestrické rákosiny a pfiípotoãní ol‰iny svazu Alnion incanae. Botanicky nejcennûj‰í jsou zachovalé fragmenty vlhk˘ch luk. Z ohroÏen˘ch a vzácnûj‰ích druhÛ se zde vyskytují kosatec sibifisk˘ (Iris sibirica), hlad˘‰ prusk˘ (Laserpitium prutenicum), upolín nejvy‰‰í (Trollius

1 Silnû ohroÏen˘ kosatec sibifisk˘ (Iris sibirica). 2 Hlavním pfiedmûtem ochrany jsou druhovû pestré vlhké louky.

2 altissimus), bledule jarní (Leucojum vernum), prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), ostfiice ble‰ní (Carex pulicaris), o. latnatá (C. paniculata), o. Hartmanova (C. hartmanii), kozlík dvoudom˘ (Valeriana dioica), ‰karda mûkká ãertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides), srpice barvífiská (Serratula tinctoria) aj. Na su‰‰í louce pfii okraji lesíka roste fytogeograficky pozoruhodn˘ chrastavec doubravní (Knautia drymeia). V pfiípotoãních ol‰inách dominuje ol‰e lepkavá (Alnus glutinosa) a jasan ztepil˘ (Fraxinus excelsior), v bylinném patfie rostou ostfiice prodlouÏená (Carex elongata), o. lesní (Carex sylvatica), fiefii‰nice hofiká (Cardamine amara), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), ‰karda bahenní (Crepis paludosa) a dal‰í.


Hroznûtínská louka

Louky a ol‰iny v údolí potoka Le‰tina, 1,5 km severov˘chodnû od obce Hroznûtín. Katastrální území: Dobrnice, Hroznûtín u âího‰tû


V˘mûra: 7,06 ha

Vyhlá‰eno: 1990

Pestr˘ soubor spoleãenstev vlhk˘ch luk, mokfiadÛ a pfiípotoãních ol‰in pfiedstavuje ukázku biotopÛ, které byly dfiíve velmi hojnû roz‰ífieny v okolí drobn˘ch vodních tokÛ âeskomoravské vrchoviny. ZVÍ¤ENA Na lokalitû byl zaznamenán v˘skyt nûkolika charakteristick˘ch druhÛ mot˘lÛ, napfi. hnûdáska rozrazilového (Melitaea diamina) a píìalky bfiezové (Rheumaptera hastata). Vyskytuje se zde skokan hnûd˘ (Rana temporaria), na mokr˘ch loukách hnízdí lindu‰ka luãní (Anthus pratensis), budníãek vût‰í (Phylloscopus trochilus), b. men‰í (P. collybita), pûnice slavíková (Sylvia borin), bramborníãek hnûd˘ (Saxicola rubetra) a fiada dal‰ích. Podmáãené L ESNICTVÍ ol‰iny s jasanem v okolí potoka a smí‰en˘ porost na svahu nad

116

HB 24

potokem v jiÏní ãásti území jsou vyuÏívány v˘bûrn˘m zpÛsobem. VYUÎITÍ Lokalita není s v˘jimkou lesních porostÛ hospodáfisky vyuÏívána. Pravidelnû provádûné ochranáfiské zásahy jsou zamûfieny na kosení nejcennûj‰ích ploch vlhk˘ch luk a odstraÀování náletov˘ch dfievin. JiÏní okraj POZNÁMKA chránûného území protíná trasa plynovodu. BIBLIOGRAFIE

32


2

1


Kamenná trouba

Rybník a louky v nivû PstruÏného potoka, 1,5 km jihozápadnû od obce Lipnice nad Sázavou. Katastrální území: Lipnice nad Sázavou (okres HavlíãkÛv Brod), KejÏlice (okres Pelhfiimov)


V˘mûra: 64,73 ha (47,74 ha okres HavlíãkÛv Brod, 16,99 ha okres Pelhfiimov)

Vyhlá‰eno: 1993 (okres Pelhfiimov), 1994 (okres HavlíãkÛv Brod)

Územnû rozsáhl˘ soubor spoleãenstev mokfiadÛ, rákosin, vysok˘ch ostfiic, vlhk˘ch luk, vrbin a ol‰in v nivû potoka pfiedstavuje dÛleÏit˘ biotop s fiadou ohroÏen˘ch druhÛ flóry a fauny. GEOLOGIE PodloÏí tvofií Ïulové horniny moldanubického plutonu – dvojslídné granity aÏ adamellity, mírnû porfyrické. V území jsou tyto horniny pfiekryty pfieváÏnû svahovinami a v okolí vodního toku kvartérními sedimenty. Lokalita se nachází v ploché nivû potoka, místy pfiirozenû meandrujícího. V místech s trvale vysokou hladinou podzemní vody a v okolí rybníka vznikly gleje (glej typick˘ a organozemní) vût‰inu území v‰ak tvofií pseudoglej typick˘, na kter˘ navazují kyselé kambizemû (typické a pseudoglejové).

KVùTENA V nivû PstruÏného potoka jsou vyvinuty vlhké pcháãové louky svazu Calthion a ostfiicové louky svazu Caricion fuscae, místy se nacházejí terestrické rákosiny a porosty chrastice rákosovité (Phalaroides arundinacea). Na bfiezích rybníka jsou vytvofieny rákosiny a zblochanové porosty svazu Phragmition communis a dále porosty vysok˘ch ostfiic svazu Caricion gracilis. V okolí vodního toku vznikly rozvolnûné vrbové a ol‰ové porosty. Ojedinûle se vyskytují spoleãenstva luãních prameni‰È. Rostou zde

napfi. bazanovec kytkokvût˘ (Naumburgia thyrsiflora), v‰ivec ladní (Pedicularis sylvatica), vrba plazivá (Salix repens), v. rozmar˘nolistá (S. rosmarinifolia), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), tolije bahenní (Parnassia palustris), ostfiice ble‰ní (Carex pulicaris), o. dvoumuÏná (C. diandra), rozpuk jizliv˘ (Cicuta virosa), bafiiãka bahenní (Triglochin palustre), fiefii‰nice bahenní (Cardamine dentata), zábûlník bahenní (Comarum palustre), dûtel ka‰tanov˘ (Chrysaspis spadicea), kozlík dvoudom˘ (Valeriana dioica) a ‰karda mûkká ãertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides). Dosavadní prÛZVÍ¤ENA zkum fauny bezobratl˘ch byl zamûfien na pavouky (Araneida) a mot˘ly (Lepidoptera). Ze vzácn˘ch a reliktních druhÛ pavoukÛ se na lokalitû vyskytují Entelecara congenera, Hilaira excisa a Hypsosinga heri. Z mokfiadních druhÛ mot˘lÛ lze uvést napfi. píìalku vrbovkovou (Spargania luctuata) nebo pestroskvrnku ozdobnou (Polymixis gemmea). Mokfiady v nivû potoka jsou biotopem nûkolika druhÛ obojÏivelníkÛ a plazÛ. Îijí zde ropucha obecná (Bufo bufo), ãolek obecn˘ (Triturus vulgaris), je‰tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara), zmije obecná (Vipera berus) a uÏovka obojková (Natrix natrix). V rozsáhl˘ch rákosinách a porostech vysok˘ch ostfiic pra-

videlnû hnízdí moták pochop (Circus aeruginosus), bekasina otavní (Gallinago gallinago), rákosník zpûvn˘ (Acrocephalus palustris), r. obecn˘ (A. scirpaceus), r. prouÏkovan˘ (A. schoenobaenus), na mokr˘ch loukách lindu‰ka luãní (Anthus pratensis), bramborníãek hnûd˘ (Saxicola rubetra) a fiada dal‰ích. Vzácnû se objevuje i moudivláãek luÏní (Remiz pendulinus) a bukáãek mal˘ (Ixobrychus minutus). V roce 1990 zde ojedinûle zahnízdil h˘l rud˘ (Carpodacus erythrinus). V okolí PstruÏného potoka Ïijí konipas horsk˘ (Motacilla cinerea), skorec vodní (Cinclus cinclus) a ledÀáãek fiíãní (Alcedo atthis). Rybník je v˘znamnou tahovou zastávkou pro fiadu dal‰ích druhÛ ptákÛ. Pravidelnû se zde vyskytuje vydra fiíãní (Lutra lutra) a tchofi tmav˘ (Mustela putorius). Vût‰ina luãních VYUÎITÍ mokfiadÛ není v souãasnosti obhospodafiována, koseny jsou pouze ãásti luk dostupné pro mechanizaci. Rybník je vyuÏíván k chovu ryb, pfiedev‰ím kapra. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ

157 strana 126

1 Pestrá mozaika luãních a mokfiadních biotopÛ v PR Kamenná trouba. 2 V porostech rákosu vzácnû zahnízdí moták pochop (Circus aeruginosus).

HB 25

117

Jihlavsko

1 GEOLOGIE Severní a v˘chodní ãást chránûného území je tvofiena kfiídov˘mi usazeninami spodního turonu a cenomanu, vápnit˘mi slínovci, jílovci a pískovci. V nivû fieky Doubravy jsou tyto horniny pfiekryty kvartérními fluviálními ‰tûrky a písky. V jiÏní ãásti vystupují amfibolické diority ranského masivu. Ploch˘ povrch údolní nivy postupnû pfiechází do mírn˘ch údolních svahÛ se severní orientací. Trvale podmáãené plochy poblíÏ rybníka pokr˘vají gleje typick˘ a organozemní. Na stfiídavû zamokfien˘ch lokalitách se vyvinul pseudoglej typick˘, pfiecházející na su‰‰ích místech do kyselé kambizemû typické. Vegetaci tvofií KVùTENA pfiedev‰ím vlhké pcháãové a totenové louky svazÛ Calthion a Molinion, nehnojené a zãásti sklízené. Místy jsou vyvinuty pfiechody ke krátkostébeln˘m smilkov˘m porostÛm svazu Violion caninae, na su‰‰ích místech se nacházejí mezofilní louky svazu Arrhenatherion. V okolí rybníka a v silnû podmáãen˘ch Ïlabech potÛãkÛ jsou vyvinuty ostfiicové porosty svazu Caricion gracilis a terestrické rákosiny. Velmi cenná jsou územnû nevelká luãní prameni‰tû na podloÏí kfiídov˘ch hornin s charakteristick˘mi ostfiicovo-mechov˘mi spoleãenstvy, blízk˘mi svazu Sphagno warnstorfiani-Tomenthypnion. V území se vyskytuje fiada pozoruhodn˘ch a ohroÏen˘ch druhÛ rostlin, napfi. hlad˘‰ prusk˘ (Laserpitium prutenicum), v‰ivec ladní (Pedicularis sylvatica), ostfiice Davallova

1 Pozdnû letní aspekt vlhk˘ch luk v˘znamnû ovlivÀují kvûtenství ãertkusu luãního (Succisa pratensis). 2 Znaãná rozrÛznûnost stanovi‰È se odráÏí ve vysoké druhové diverzitû ÏivoãichÛ, zejména hmyzu.

118

HB 26

2 (Carex davalliana), o. Hartmanova (C. hartmanii), bledule jarní (Leucojum vernum), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), tolije bahenní (Parnassia palustris), ‰karda mûkká ãertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides), hrachor horsk˘ (Lathyrus linifolius), starãek potoãní (Tephroseris crispa), ptaãinec bahenní (Stellaria palustris), kozlík dvoudom˘ (Valeriana dioica), kuklík potoãní (Geum rivale), vemeník zelenav˘ (Platanthera chlorantha) a zábûlník bahenní (Comarum palustre). Ve vlhk˘ch loukách jsou roztrou‰eny exempláfie kfiovit˘ch vrb, pfiedev‰ím vrby u‰até (Salix aurita) a v. popelavé (S. cinerea). Drobné lesíky s pfievahou smrku ztepilého (Picea abies) a modfiínu opadavého (Larix decidua) se obvykle nacházejí na místech skalních v˘chozÛ. Z nûkolika set ZVÍ¤ENA druhÛ mot˘lÛ, zji‰tûn˘ch dosavadním prÛzkumem, je moÏné jmenovat alespoÀ nûkteré stenotopní taxony mokfiadních spoleãenstev – modráska bahenního (Maculinea nausithous), li‰ejníkovce mokfiadního (Thumatha senex), mÛfiiãku ra‰elinnou (Hypenodes humidalis), bl˘skavku bahenní (Athetis palustris), ‰edavku rudoskvrnnou (Apamea rubrirena), pestroskvrnku ozdobnou (Polymixis gemmea), travafiku nej-


Niva Doubravy

Mokfiady, louky a lesíky v okolí rybníka na levém bfiehu fieky Doubravy jiÏnû od obce SobíÀov. Katastrální území: SobíÀov



Vyhlá‰eno: 1994

Porosty vysok˘ch ostfiic, vlhké a mezofilní louky, roztrou‰ené lesíky a nevelk˘ rybník jsou posledním zachoval˘m souborem mokfiadních biotopÛ v ãlovûkem silnû pozmûnûném úseku fieky Doubravy mezi obcemi Nové Ransko a Bílek. men‰í (Chortodes minima) a t. baÏinnou (Ch. pygmina). V˘skyt plavokfiídlece pobfieÏního (Mythimna obsoleta) poukazuje na existenci rákosin a pfiítomnost ‰tûtcono‰e smrkového (Calliteara abietis) indikuje pfiirozen˘ v˘skyt smrku v okolních lesích. K velmi zajímav˘m a faunisticky v˘znamn˘m nálezÛm patfií obaleã Pammene gallicana a pupenovka Chrysoclista lathamella. Lokalita je biotopem fiady druhÛ obojÏivelníkÛ a plazÛ, Ïijí zde ãolek obecn˘ (Triturus vulgaris), ã. horsk˘ (T. alpestris), je‰tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara), uÏovka obojková (Natrix natrix) a zmije obecná (Vipera berus). Pravi-

delnû zde hnízdí napfi. lindu‰ka luãní (Anthus trivialis), bramborníãek hnûd˘ (Saxicola rubetra), bekasina otavní (Gallinago gallinago) a ojedinûle zde poãátkem 90. let hnízdil h˘l rud˘ (Carpodacus erythrinus). Nûkolik drobLESNICTVÍ n˘ch smrkov˘ch a modfiínov˘ch lesíkÛ je vyuÏíváno jako bûÏné lesy hospodáfiské. âást luk, pfiístupVYUÎITÍ ná pro mechanizaci, je pravidelnû sklízena. Za úãelem zachování ohroÏen˘ch rostlinn˘ch druhÛ a spoleãenstev jsou nejcennûj‰í plochy vlhk˘ch luk pravidelnû ruãnû koseny.


3

1


Pod Kazbalem

Luãní enkláva v lese na pravém údolním svahu údolí potoka Hostaãovka, 1 km západnû od osady Jaro‰ov. Katastrální území: Petrovice u Uhelné Pfiíbramû


V˘mûra: 0,81 ha

Vyhlá‰eno: 1998

Drobná lesní louka pfiedstavuje zachoval˘ fragment druhovû bohat˘ch spoleãenstev vlhk˘ch luk s fiadou ohroÏen˘ch rostlinn˘ch taxonÛ. Jedná se o jedinou recentní lokalitu silnû ohroÏeného hofice hofiepníku (Gentiana pneumonanthe) v okrese HavlíãkÛv Brod.

2

G EOLOGIE Horninov˘ podklad území tvofií biotitické pararuly migmatitické aÏ arterity, pfiecházející severnû od lokality v dvojslídné aÏ muskovitické ortoruly. V údolí potoka jsou tyto horniny pfiekryty rÛznû siln˘mi vrstvami ãtvrtohorních zvûtralin a sedimentÛ, na kter˘ch vznikl pseudoglej typick˘ a gleje (typick˘ a organozemní). V jejich mírnû svaÏitém okolí se nachází kambizem pseudoglejová a kyselá varieta kambizemû typické. Vegetace je tvoKVùTENA fiena spoleãenstvy nehnojen˘ch luk stfiídavû vlhk˘ch stanovi‰È s kolísající hladinou podzemní vody svazu Molinion, trvale podmáãené plochy pokr˘vají spoleãenstva vlhk˘ch luk svazu Calthion. V tûchto spoleãenstvech se vyskytuje fiada ohroÏen˘ch rostlinn˘ch druhÛ, pfiedev‰ím hofiec hofiepník (Gentiana pneumonanthe), kosatec sibifisk˘ (Iris sibirica) a upolín nejvy‰‰í (Trollius altissimus), které jsou v této ãásti âeskomoravské vrchoviny jiÏ velmi vzácné. Z dal‰ích ohroÏen˘ch a vzácn˘ch taxonÛ zde rostou napfi. prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), ‰karda mûkká ãertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides), ostfiice Hartma-

nova (Carex hartmanii), o. stinná (C. umbrosa), bradáãek vejãit˘ (Listera ovata), srpice barvífiská (Serratula tinctoria), ole‰ník kmínolist˘ (Selinum carvifolia), svízel severní (Galium boreale) a kakost bahenní (Geranium palustre). Roztrou‰enû se vyskytují náletové dfieviny, pfiedev‰ím ol‰e lepkavá (Alnus glutinosa) a vrba u‰atá (Salix aurita). Fauna území ZVÍ¤ENA nebyla prozatím zkoumána, lze pfiedpokládat v˘skyt bûÏn˘ch druhÛ ol‰in a smí‰en˘ch lesÛ. Z fiádu mot˘lÛ byli pozorováni vakono‰ Megalophanes viciella a baboãka síÈkovaná (Araschnia levana). Dlouhodobû nevyVYUÎITÍ uÏívaná lesní louka je pomûrnû nesnadno pfiístupná. Pravidelné ochranáfiské zásahy, zahájené po zfiízení pfiírodní památky, jsou zamûfieny na pravidelné kosení a tlumení náletov˘ch dfievin. MAPA ÚZEMÍ

strana 126

1 Nenápadná lokalita v lesích unikala dlouho pozornosti odborníkÛ. 2 ZarÛstající lesní louka pfied zahájením ochranáfisk˘ch zásahÛ. 3 V ol‰inách a na slatinn˘ch lukách se vyskytuje bradáãek vejãit˘ (Listera ovata) – drobná zelenû kvetoucí orchidej.

HB 27

119

Jihlavsko

1 GEOLOGIE Pomûrnû monotónní horninové podloÏí je tvofieno Ïulov˘mi horninami moldanubického plutonu – dvojslídn˘m granitem aÏ adamellitem hrubozrnn˘m, místy porfyrick˘m, melechovského typu. Západní okraj území je tvofien Ïulami mrákotínského typu, tj. rovnûÏ dvojslídn˘m granitem aÏ adamellitem, ale stfiednû a drobnû zrnit˘m, místy drobnû porfyrick˘m. V tûchto tvrd˘ch horninách vytvofiila fieka Sázava prÛlomové údolí se strm˘mi skalnat˘mi a balvanit˘mi svahy. V údolí je vyvinuto nûkolik zaklesnut˘ch meandrÛ, z nichÏ nejv˘raznûj‰í je dvojice na sebe navazujících meandrÛ pfiibliÏnû ve stfiedu území. Balvanové akumulace sestupují ãasto aÏ do vlastního fieãi‰tû, kde jsou balvany a skalní prahy pfiíãinou ãetn˘ch pefiejí. Na nûkter˘ch balvanech vznikly rÛzné evorzní tvary, nejznámûj‰í jsou obfií hrnce. Z pÛd pfievaÏují kambizemû (kyselá kambizem typická a pseudoglejová), v prostoru fiíãní nivy se nacházejí fluvizemû a pseudogleje. Vût‰ina území je KVùTENA pokryta kulturními smrkov˘mi porosty, jen místy se zachovaly fragmenty pfiírodû blízk˘ch lesních spoleãenstev. Na skalních v˘chozech se nacházejí zbytky reliktních borÛ svazu DicranoPinion s velmi chud˘m bylinn˘m patrem. Ve spoleãenstvech skalních ‰tûrbin hojnû roste osladiã obecn˘ (Polypodium vulgare). Na suÈov˘ch úpatích svahÛ lze ojedinûle nalézt smí‰e-

1 Ve stinn˘ch a inverzních polohách na bfiezích fieky roste omûj pestr˘ (Aconitum variegatum). 2 ¤eãi‰tû Sázavy s ãetn˘mi balvany je vyhledávan˘m místem turistÛ a vodákÛ.

120

HB 28

2 né porosty s nûkter˘mi druhy pÛvodních buãin a habfiin, napfi. s dymnivkou dutou (Corydalis cava), jarmankou vût‰í (Astrantia major), ptaãincem velkokvût˘m (Stellaria holostea) a dal‰ími. Pozoruhodn˘ je v˘skyt nûkter˘ch submontánních druhÛ v inverzním fiíãním údolí, z nichÏ lze jmenovat napfi. rÛÏi pfievislou (Rosa pendulina), omûj pestr˘ (Aconitum variegatum) a zimolez ãern˘ (Lonicera nigra). Pfii západním okraji území se nacházejí nivní psárkové louky svazu Alopecurion a vlhké pcháãové louky svazu Calthion. Koryto fieky s kamenit˘m dnem a rychle proudící vodou je zarostlé spoleãenstvy vodních makrofyt svazu Batrachion fluitantis s dominujícím laku‰níkem ‰tûtiãkov˘m (Batrachium penicillatum). Bohatá je fauna ZVÍ¤ENA bezobratl˘ch, vázan˘ch na prostfiedí pefiejnatého toku fieky. Pomûrnû dobfie je prozkoumán fiád jepic (Ephemeroptera), z ohroÏen˘ch druhÛ je moÏno jmenovat Choroterpes picteti, Heptagenia coerulans a Ephemera lineata. Z ptákÛ, vázan˘ch na podhorské toky, se pravidelnû vyskytuje skorec vodní (Cinclus cinclus), ledÀáãek fiíãní (Alcedo atthis) a konipas horsk˘ (Motacilla cinerea). Ve skalnatém terénu hnízdí v˘r velk˘ (Bubo bubo). Lokalitu pravidelnû nav‰tûvuje vydra fiíãní (Lutra lutra).


Stvofiidla

Hluboce zafiíznuté údolí Sázavy mezi obcí Smrãná a Ïelezniãní zastávkou Stvofiidla. Katastrální území: Dobrovítova Lhota, KoÀkovice, Le‰tinka u Svûtlé nad Sázavou, Trpi‰ovice



Vyhlá‰eno: 1948

Pfiedmûtem ochrany je pfiedev‰ím cenn˘ soubor geomorfologick˘ch jevÛ v pfiirozeném, hluboko zafiíznutém fieãi‰ti Sázavy s ãetn˘mi pefiejemi a balvany a s dobfie vyvinut˘mi projevy fiíãního fenoménu. Zachoval˘ krajinn˘ ráz romantického údolí ãiní toto území jednou z nejznámûj‰ích a turisticky nejvíce nav‰tûvovan˘ch lokalit okresu HavlíãkÛv Brod. LESNICTVÍ Naprostá vût‰ina rezervace je pokrytá smrkov˘mi porosty, zaloÏen˘mi v˘sadbou na stanovi‰tích pÛvodních buãin. âást území je tûÏce pfiístupná pro mechanizaci. Kultury jsou po‰kozovány zvûfií, na vlhãích stanovi‰tích trpí porosty ãasto v˘vraty a houbov˘mi chorobami. Lesní hospodafiení je dlouhodobû smûrováno ke zv˘‰ení podílu listnat˘ch dfievin, pfiedev‰ím buku. Vût‰ina území je vyuÏívá-

na jako les hospodáfisk˘. Chránûné území VYUÎITÍ je znaãnû zatíÏeno rekreaãní ãinností, pfiedev‰ím vodními sporty, turistikou a tábofiením. Tûsnû u hranic pfiírodní rezervace se nalézá vefiejné tábofii‰tû a dal‰í rekreaãní objekty. Pefiejnatá fieka je vyuÏívána ke sportovnímu rybolovu jako pstruhov˘ revír. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ

249, 320 strana 125


1


·lapanka

Ol‰ina a nivní louka v nivû na pravém bfiehu ·lapanky, 2 km jihov˘chodnû od Havlíãkova Brodu, 500 m západnû od osady R˘dlov (dfiíve Herlify). Katastrální území: Termesivy


V˘mûra: 3,08 ha

Vyhlá‰eno: 1998

Pozoruhodnû zachoval˘ fragment pfiírodû blízk˘ch spoleãenstev baÏinn˘ch ol‰in a nivních luk v údolní nivû fieky ·lapanky pfiedstavuje ojedinûlou ukázku mokfiadních biotopÛ v nivách vût‰ích vodních tokÛ âeskomoravské vrchoviny.

2 G EOLOGIE Horninov˘ podklad území tvofií biotitické a sillimaniticko-biotitické pararuly, zãásti migmatitizované, v prostoru údolní nivy pfiekryté kvartérními ‰tûrkov˘mi a písãit˘mi fiíãními náplavy pleistocenního stáfií. Plochá niva fieky pfiechází pfii severní hranici

území v pomûrnû strm˘ svah nad zákrutem fieky. Vlastní tok ·lapanky vytváfií v blízkosti pfiírodní památky fiadu voln˘ch meandrÛ, doprovázen˘ch tÛnûmi a mrtv˘mi rameny. Vodní reÏim lokality byl v minulosti upraven mnoÏstvím odvodÀovacích pfiíkopÛ a kanálÛ, které

jsou dnes jiÏ vût‰inou nefunkãní. V závislosti na vlhkostních pomûrech se zde vytvofiily typické aÏ organozemní subtypy glejÛ a pseudoglejÛ, tûsnû podél ·lapanky fluvizem typická. Na svahovinách blízkého okolí se vyvinula kyselá varieta kambizemû typické. Charakter vegeKVùTENA tace je podmínûn pfiedev‰ím vlhkostními pomûry a zpÛsobem vyuÏívání území ãlovûkem v minulosti. V západní ãásti území se na silnû podmáãen˘ch plochách zachoval porost ol‰e lepkavé (Alnus glutinosa) a vrb (Salix sp.) s bohat˘m bylinn˘m patrem, blíÏící se svou skladbou spoleãenstvÛm baÏinn˘ch ol‰in svazu Alnion glutinosae a ãásteãnû také vrbov˘m porostÛm tfiídy Salicetea purpureae. Ol‰iny na ménû podmáãen˘ch místech odpovídají luÏním lesÛm svazu Alnion incanae, v kefiovém patfie zde hojnû roste stfiemcha obecná (Padus avium). Bylinné patro hostí fiadu vzácn˘ch a ohroÏen˘ch rostlinn˘ch druhÛ, uvést lze ìáblík bahenní (Calla palustris), bazanovec kytkokvût˘ (Naumburgia thyrsiflora), rozpuk jizliv˘ (Cicuta virosa), ptaãinec bahenní (Stellaria palustris), bleduli jarní (Leucojum vernum) aj. V˘chodní ãást území, dfiíve vyuÏívaná jako louka, je dnes tvofiena ãásteãnû degradovan˘mi spoleãenstvy vlhk˘ch luk tfiídy

Molinio-Arrhenatheretea a vysok˘ch ostfiic fiádu Magnocaricetalia, ve kter˘ch rostou napfi. ostfiice banátská (Carex buekii), o. li‰ãí (C. vulpina) a svízel prodlouÏen˘ (Galium elongatum). V ol‰inách se vyZVÍ¤ENA skytují bûÏnûj‰í druhy ptákÛ, jako jsou ãervenka obecná (Erithacus rubecula), pûnice ãernohlavá (Sylvia atricapilla), p. slavíková (S. borin), p. pokfiovní (S. curruca) a stfiízlík obecn˘ (Troglodytes troglodytes). Meandrující tok ·lapanky mezi Mírovkou a Havlíãkov˘m Brodem je biotopem skorce vodního (Cinclus cinclus), konipase horského (Motacilla cinerea) a ledÀáãka fiíãního (Alcedo atthis). Lze zde zastihnout vydru fiíãní (Lutra lutra). Smí‰en˘ a mísLESNICTVÍ ty rozvolnûn˘ porost ol‰í a vrb s obãasn˘mi tÛnûmi není pro nepfiístupnost hospodáfisky vyuÏíván. Nivní louky neVYUÎITÍ jsou dlouhodobû hospodáfisky vyuÏívány. MAPA ÚZEMÍ

strana 127

1 Dobfie vyvinuté bfiehové porosty ·lapanky. 2 Nivní louka se soliterními ol‰emi a okrajem ol‰iny.

HB 29

121

Jihlavsko

1 GEOLOGIE PodloÏí tvofií krystalické horniny moldanubika, sillimanit-biotitické a biotitické pararuly, místy slabû migmatitizované. V nivách drobn˘ch vodních tokÛ se nacházejí fluviální hlinitopísãité náplavy, nápadná je pfiítomnost kfiemenn˘ch valounÛ i ostrohrann˘ch úlomkÛ. Reliéf je pomûrnû ploch˘, s vytvofien˘mi pramenn˘mi pánvemi a úpady. Mezi pÛdami pfievaÏují organozemní a typické (pseudoglejové) gleje s pseudogleji (typick˘m a glejov˘m), na které navazují typické kambizemû (kyselé variety). V pramenn˘ch KVùTENA pánvích, úpadech a v nivách potÛãkÛ jsou vyvinuta spoleãenstva prameni‰tních a pfiípotoãních ol‰in svazu Alnion incanae. Z dfievin pfievaÏuje ol‰e lepkavá (Anus glutinosa), kfiovinné patro je tvofieno kru‰inou ol‰ovou (Frangula alnus) a stfiemchou obecnou (Padus avium). V bohatém bylinném patfie dominuje v jarním aspektu bledule jarní (Leucojum vernum), z dal‰ích charakteristick˘ch druhÛ se vyskytují napfi. piÏmovka mo‰usová (Adoxa moschatellina), váleãka lesní (Brachypodium sylvaticum), fiefii‰nice hofiká (Cardamine amara), ‰karda bahenní (Crepis paludosa), ostfiice tfieslicovitá (Carex brizoides), o. fiídkoklasá (C. remota), o. lesní (C.

122

sylvatica), pryskyfiník kosmat˘ (Ranunculus lanuginosus), rozrazil horsk˘ (Veronica montana), kozlík dvoudom˘ (Valeriana dioica), k. v˘bûÏkat˘ (V. excelsa), devûtsil bíl˘ (Petasites albus) aj. Rostou zde i nûkteré druhy pÛvodních buãin, napfi. baÏanka vytrvalá (Mercurialis perennis), p‰eníãko rozkladité (Milium effusum) a kokofiík pfieslenat˘ (Polygonatum verticillatum). Ochranné pásmo tvofií kulturní smrãiny. Podrobnûj‰í zooZVÍ¤ENA logick˘ prÛzkum nebyl dosud provádûn. Pozoruhodná je fauna ãist˘ch vodních tokÛ. Vyskytují se v nich napfi. plo‰tice rodu Velia a plo‰tûnka Dendrocoelum lacteum, Ïije zde skokan hnûd˘ (Rana temporaria) a v úseku potoka mezi prameni‰ti a obcí Chlum stfievle potoãní (Phoxinus phoxinus). V okolních smrkov˘ch porostech pravidelnû hnízdí ãáp ãern˘ (Ciconia nigra) a kulí‰ek nejmen‰í (Glaucidium passerinum). Ol‰ové skupiny LESNICTVÍ v˘mladkového pÛvodu jsou obklopeny smrkov˘mi monokulturami. Vlhká stanovi‰tû jsou pfiedpokladem vysoké produkce smrku, porosty jsou v‰ak znaãnû ohroÏovány vûtrem, hnilobami a kÛrovcem. U okolních smrkov˘ch porostÛ je pfii obnovû a v˘chovû postupnû upravována druhová, vûková i prostorová struktura tak, aby do‰lo k posílení stability porostÛ.

1 ·Èavel kysel˘ (Oxalis acetosella).

Ol‰ové skupiny VYUÎITÍ v pfiírodní rezervaci nemají vût‰í hospodáfisk˘ v˘znam.

2 V okolí prameni‰È rozkvétá na jafie orsej jarní (Ficaria bulbifera).

MAPA ÚZEMÍ

HB 30

strana 125

2


Velká a Malá ol‰ina

Tfii enklávy ol‰in v rozsáhlém lesním masivu asi 1 km jihozápadnû od obce Chlum, nedaleko lesní komunikace Chlum – Tunochody. Katastrální území: Dobrnice (okres HavlíãkÛv Brod), Chlum u Zb˘‰ova (okres Kutná Hora)


V˘mûra: MZCHÚ: 4,96 ha (3,06 ha okres HavlíãkÛv Brod, 1,90 ha okres Kutná Hora), OP: 38,85 ha (34,04 ha okres HavlíãkÛv Brod, 4,81 ha okres Kutná Hora)

Vyhlá‰eno: 1982

Zachovalá spoleãenstva prameni‰tních a pfiípotoãních ol‰in jsou lokalitou s velmi poãetnou populací ohroÏené bledule jarní (Leucojum vernum).

Okres HavlíãkÛv Brod Pfiírodní park

Doubrava

Vyhlá‰en v roce 1998 Okresním úfiadem v Chrudimi a Okresním úfiadem v Havlíãkovû Brodû. Pfiírodní park byl zfiízen k ochranû hlubokého údolí fieky Doubravy mezi Spaãicemi a Ronovem nad Doubravou v âáslavské kotlinû. Zaujímá celkovou rozlohu 426 ha. Horninov˘ podklad území tvofií sedimenty ãeské kfiídové pánve a Dlouhé meze. V nûkter˘ch místech jsou tyto sedimenty denudovány a na povrch vystupuje podloÏí – odolné horniny âáslavské kotliny a Ïeleznohorského proterozoika, které místy tvofií v údolí strmé srázy a daly téÏ vznik kamenitému fieãi‰ti. Svahy údolí jsou zalesnûny vût‰inou druhotn˘mi smrkov˘mi porosty se zbytky buãin a suÈov˘ch javofiin. Z fytogeograficky v˘znamn˘ch druhÛ zde rostou pry‰ec mandloÀovit˘ (Tithymalus amygdaloides) a kostival hlíznat˘ (Symphytum tuberosum). Dále se zde vyskytují rÛÏe pfievislá (Rosa pendulina), hrachor jarní (Lathyrus vernus), prvosenka vy‰‰í (Primula elatior), kokofiík mnohokvût˘ (Polygonatum multiflorum), zvonek broskvoÀolist˘ (Campanula persicifolia) aj. Îije zde mlok skvrnit˘ (Salamandra salamandra), ze vzácnûj‰ích ptaãích druhÛ hnízdí v lesích holub doupÀák (Columba oenas) a datel ãern˘ (Dryocopus martius). V okolí vodních tokÛ Ïije ledÀáãek fiíãní (Alcedo atthis), konipas horsk˘ (Motacilla cinerea) a skorec vodní (Cinclus cinclus). Hojná je zde veverka obecná (Sciurus vulgaris). V devadesát˘ch letech byl potvrzen v˘skyt vydry fiíãní (Lutra lutra). V hrázi pfiehradní nádrÏe PafiíÏov zimuje populace netop˘ra ãerného (Barbastella barbastellus).

1

2

1

Pefiejnat˘ tok Doubravy.

2

Habfiiny na skalách v údolí Doubravy.

HB 31

123

Jihlavsko Pfiírodní park

Melechov

Vyhlá‰en v roce 1995 Okresním úfiadem v Havlíãkovû Brodû. Pfiírodní park se nachází v Melechovské vrchovinû v západní ãásti okresu HavlíãkÛv Brod, pfiibliÏnû 15 km západnû od okresního mûsta. Zaujímá celkovou rozlohu 3239 ha. Zalesnûn˘ masiv Melechova, s nejvy‰‰í nadmofiskou v˘‰kou 707,7 m, vystupuje více neÏ 150 m nad zarovnan˘ georeliéf okolní ploché Humpolecké vrchoviny. PrÛlomové údolí Sázavy pod Melechovem, známá Stvofiidla, tvofií severní hranici pfiírodního parku. Jednotvárn˘ geologick˘ podklad je tvofien kysel˘mi horninami moldanubického plutonu, konkrétnû hrubozrnn˘mi aÏ stfiednû zrnit˘mi granity aÏ adamellity melechovského typu. Pouze v západní ãásti území se nacházejí ruly a migmatity. Znaãná ãlenitost reliéfu, charakter osídlení a zpÛsob vyuÏívání území v minulosti podmínily vznik typického krajinného rázu, charakterizovaného rozpt˘len˘m osídlením s roztfií‰tûn˘mi plochami orné pÛdy, ãetn˘mi vrstevnicov˘mi mezemi, kamenn˘mi snosy, drobn˘mi pastvinami, remízky a lesíky s kfiovinn˘mi lemy. Vrcholové partie Melechova a západní svah hfibetu Spálensko pokr˘vají lesní

1 1

124

Leteck˘ pohled na pfiírodní park Melechov.

HB 32

porosty, z pfieváÏné ãásti tvofiené kulturními smrãinami. Pfiírodû blízká lesní spoleãenstva zÛstala zachována pfiedev‰ím v podobû pfiípotoãních ol‰in. Pozoruhodná je zachovalá náhradní vegetace, tvofiená pfiedev‰ím vlhk˘mi loukami svazu Calthion, ostfiicov˘mi loukami svazu Caricion fuscae a krátkostébeln˘mi trávníky svazu Violion caninae. Z ohroÏen˘ch druhÛ zde rostou prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), tolije bahenní (Parnassia palustris), bafiiãka bahenní (Triglochin palustre) a dal‰í. Typick˘m prvkem jsou meze s porosty janovce metlatého (Sarothamnus scoparius). Zvífiena je reprezentována druhy typick˘mi pro rozsáhlé lesní komplexy âeskomoravské vrchoviny jako v˘r velk˘ (Bubo bubo), jestfiáb lesní (Accipiter gentilis) a ofie‰ník kropenat˘ (Nucifraga caryocatactes). Relativnû zachovalá jsou Ïivoãi‰ná spoleãenstva vázaná na ãisté a Ïivinami chudé prostfiedí vodních tokÛ, kde Ïije rak fiíãní (Astacus astacus) a mihule potoãní (Lampetra planeri). V okolí vod se vyskytují skorec vodní (Cinclus cinclus) a ledÀáãek fiíãní (Alcedo atthis), z obojÏivelníkÛ zde Ïije napfi. skokan hnûd˘ (Rana temporaria), s. zelen˘ (R. kl. esculenta) a ropucha obecná (Bufo bufo).

Okres HavlíãkÛv Brod BORECKÁ SKALKA

STR.113

06 07 1989

STVO¤IDLA

STR.

120

27 06 1990

HAVRANKA

STR.

115

12 07 1990

VELKÁ A MALÁ OL·INA

STR.

122

07 05 1990

HB 33

125

Jihlavsko KAMENNÁ TROUBA

STR.

126

POD KAZBALEM

STR.

119

12 07 1990

NIVA DOUBRAVY

STR.

118

12 07 1990

126

HB 34

Okres HavlíãkÛv Brod 27 06 1990

·LAPANKA

STR.

121

02 05 1990

âERTÒV KÁMEN

STR.

114

27 06 1990

HB 35

127

Jihlavsko Památné stromy 1. Smrk ztepil˘, k. ú. Bfievnice, p. ã. 273/1, na okraji lesního porostu severov˘chodnû od zfiíceniny hradu Ronovec. O: 360 cm, Vs: 41 m, S: 200 let. 2. Buk lesní, k. ú. âachotín, p. ã. 499/1, v lesním porostu v˘chodnû od silnice Horní Krupá – Lysá. O: 690 cm, Vs: 27 m, S: 350 let. 3. Borovice Jeffreyova, k. ú. âeská Bûlá, p. ã. 1/1, jihov˘chodnû od objektu ZD u silnice z âeské Bûlé do Macourova. O: 215 cm, Vs: 19 m. S: 100 let. 4. Bfiíza bûlokorá, k. ú. Habry, p. ã. 6582, alej severnû od Kysibelského dvora k lesu. O: 120–210 cm, Vs: 18–23 m, S: 100 let. 5. Lípa malolistá, k. ú. HavlíãkÛv Brod, p. ã. 1852/1, u sportovního areálu v ulici Plovárenská v Havlíãkovû Brodû. O: 396 cm, Vs: 25 m, S: 150 let. 6. Dub letní, k. ú. Chotûbofi, p. ã. 1836/1, skupina tfií stromÛ u b˘valého rybníku Koláã, vlevo od silnice z Chotûbofie do Nové Vsi. O: 320–440 cm, Vs: 17–18 m, S: 300–350 let, (ãást v CHKO Îelezné hory). 7. Lípa malolistá, k. ú. Chotûbofi, p. ã. 3453, jihozápadnû od Chotûbofie u samoty Bfievnice. O: 605 cm, Vs: 26 m, S: 450 let. 8. Lípa malolistá, k. ú. Jilem u Sedletína, p. ã. 490/9, na pravé stranû silnice z Rankova do Jilmu. O: 580 cm, Vs: 21 m. 9. Dub letní, k. ú. Kochánov, p. ã. 284/7, u silnice ze Svûtlé nad Sázavou do Dobré Vody Lipnické u obce Kochánov. O: 460 cm, Vs: 21 m, S: 350–400 let. 10. Dfiezovec trojtrnn˘, k. ú. KoÏlí, p. ã. 1554, severnû od obce KoÏlí, po pravé stranû silnice z KoÏlí do Hnûvkovic. O: 262 cm, Vs: 14 m, S: 100 let. 11. Lípa malolistá, k. ú. Opatovice u Svûtlé nad Sázavou, p. ã. 42/2, 344, u domu ã. p. 7 v Opatovicích. O: 460 cm, Vs: 27 m. 12. Buk lesní, k. ú. Opatovice u Svûtlé nad Sázavou, p. ã. 203/1, 208, jiÏnû od obce Vlkanov, vlevo od silnice Vlkanov – Opatovice. O: 450 cm, Vs: 21 m, S: 200 let. 13. Lípa velkolistá, k. ú. Petrkov, p. ã. 642/19, u zámku na jihozápadním okraji obce Petrkov. O: 590 cm, Vs: 20 m, S: 400 let. 14. Javor klen, k. ú. Poãátky u Chotûbofie, p. ã. 806/1, u samoty západnû od osady Nemojov. O: 610 cm, Vs: 18 m, S: 300 let. 15. Buk lesní, k. ú. Pfiibyslav, p. ã. 53, na pozemku ‰kolní zahrady v Pfiibyslavi. O: 360 cm, Vs: 22 m. S: 200 let. 16. Buk lesní, k. ú. Radostín u Havlíãkova Brodu, p. ã. 183/2, u domu ã. p. 4 v Radostínû. O: 530 cm, Vs: 23 m, S: 350 let. 17. Lípa malolistá, k. ú. Rozsochatec, p. ã. 361/1, severozápadnû od Rozsochatce, na levé stranû silnice smûrem na âachotín. O: 820 cm, Vs: 28 m, S: 400 let. 18. Lípa malolistá, k. ú. Rozsochatec, p. ã. 621/3, na pravé stranû silnice smûrem na âachotín. O: 750 cm, Vs: 20 m, S: 400 let. 19. Lípa malolistá, k. ú. Svinn˘, p. ã. 15, na okraji obce Svinn˘, u silnice smûrem na Chotûbofi. O: 455 cm, Vs: 22 m, S: 200 let. 20. Smrk ztepil˘, k. ú. ·toky, p. ã. 2825/1, v lesním komplexu jihozápadnû od obce ·toky. O: 400 cm, Vs: 40 m, S: 250 let. 21. Lípa malolistá, k. ú. Úhrov, p. ã. 498/1, torzo kmene na návsi obce Úhrov. O: 406 cm, Vs: 5 m, S: 500 let. 22. Javor klen, k. ú. Úsobí, p. ã. 258/1, srostlice sedmi stromÛ v poli, severozápadnû od obce Úsobí. O: 105–300 cm, Vs: 18 m, S: 70–200 let. 23. Tis ãerven˘, k. ú. Vilémovice u Ledãe nad Sázavou, p. ã. 7/1, v severní ãásti zámecké zahrady v obci Vilémovice. O: 360 cm, Vs: 14 m, S: 800 let. 24. Dub letní, k. ú. Vilémovice u Ledãe nad Sázavou, p. ã. 681, 682, 683, skupina ãtyfi stromÛ jiÏnû od obce Vilémovice, u Pavlíkovy hájenky. O: 350–540 cm, Vs: 12–21 m, S: 300 let.

128

1

Javor klen u osady Nemojov, k. ú. Poãátky u Chotûbofie.

2

Lípa malolistá v Opatovicích.

HB 36

1

2

Borecká skalka. Okres HavlíãkÛv Brod

Recommend Documents