Kraj Vysočina (okres Havlíčkův Brod)

CHŘENOVICE ÚZEMNÍ PLÁN Kraj Vysoči na (okres Havlíčkův Brod)

TEXTOVÁ ČÁST D Duubbeenn 22001100

Územní plán Chřenovice

Objednatel:

Obec Chřenovice Kraj Vysočina

Pořizovatel:

Městský úřad Světlá nad Sázavou Kraj Vysočina

Zhotovitel:

SURPMO, a.s. Projektové středisko Hradec Králové

Vedoucí Projektového střediska:

Ing.arch. Alena Koutová

ZPRACOVATELSKÝ TÝM urbanismus, koordinace:

Ing.arch. Alena Koutová Ing.arch. Miroslav Baťa

spolupráce:

Ing.arch. Václav Kout

demografie, občanské vybavení:

Leona Svobodová, DiS.

doprava:

Ing. Josef Smíšek

ekologie, ochrana ZPF a PUPFL:

RNDr. František Bárta Ing. Květoslav Havlíček

geologie:

RNDr. Jana Krausová

vodní hospodářství:

Ing. František Weisbauer

energetika:

Vlastimil Kašpar Aleš Vondráček

telekomunikace:

Vlastimil Kašpar

digitální zpracování:

Vladimír Kraus

technické zajištění:

Bohdana Koptová

2


OBSAH ELABORÁTU I.

ÚZEMNÍ PLÁN

I.1. Textová část

… společný svazek s částí II.1. a III. elaborátu

I.2. Grafická část I.2.a.

Výkres základního členění

1 : 5 000

I.2.b.1. Hlavní výkres

1 : 5 000

I.2.b.2. Výkres technické infrastruktury

1 : 5 000

I.2.c.

1 : 5 000

II.

Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

II.1. Textová část … společný svazek s částí I.1. a III. elaborátu, včetně doprovodné tabulkové části

II.2. Grafická část II.2.a. Koordinační výkres

1 : 5 000

II.2.b. Výkres širších vztahů

1 : 25 000

II.2.c. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

1 : 5 000

III.

DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE K TEXTOVÉ ČÁSTI ÚZEMNÍHO PLÁNU

… společný svazek s částí I.1. a II.1. elaborátu

3


OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI:

I.1. TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU a) Vymezení zastavěného území

7

b) Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot

8

c) Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně, vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření 10 d) Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování

13

e) Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů 16 f) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), popřípadě podmíněně přípustné využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu 19 g) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit 23 h) Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo 25 i) Počet listů územního plánu obce a počet výkresů k němu připojené grafické části 26

II.1. TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

27

ĆÁST ZPRACOVÁNA ZHOTOVITELEM a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 28 b) Údaje o splnění Souborného stanoviska

28

c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území 28 d) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno 50 e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa 51

4


ČÁST ZPRACOVANÁ POŘIZOVATELEM 1) Postup při pořizování územního plánu

55

2) Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem 56 3) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území 57 4) Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů 57 5) Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů – soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledky řešení rozporů 58 6) Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území

59

7) Stanovisko krajského úřadu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo zohledněno 59 8) Vyhodnocení účelného využití zastavitelného území a vyhodnocení potřeb vymezení zastavitelných ploch 60 9) Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění 10) Vyhodnocení připomínek

III.

60 65


66

a) Vymezení řešeného území

67

b) Seznam podkladů

68

c) Seznam použitých zkratek

70

5


I.1.

TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU

6


a) Vymezení zastavěného území Územní plán Chřenovice (ÚP) přebírá hranice zastavěného území (ZÚ) z projednaného Konceptu řešení ÚPO Chřenovice, který byl zpracován ke dni 4.10. 2006 v souladu s pokyny obsaženými v dohodnutém Zadání ÚPO Chřenovice schváleném Zastupitelstvem obce Chřenovice dne 9. 3. 2006 usnesením č. 3/2006 po dohodě s orgánem ochrany ZPF. Dále pak bylo ZÚ prověřeno v souladu s Pokynem doplňujícím dohodnuté Souborné stanovisko schváleným Zastupitelstvem obce Chřenovice dne 29. 12. 2006 dle stavu ke dni 12. 2. 2008. ZÚ je vymezeno ve výkresech grafické části Návrhu ÚP: I. 2. a.

Výkres základního členění území

1 : 5 000

a dále zobrazeno ve výkrese grafické části Návrhu ÚP: I. 2. b. 1. Hlavní výkres

1 : 5 000

a výkresech grafické části jeho Odůvodnění:

II. 2. a.

Koordinační výkres

1 : 5 000

II. 2. c.

Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

1 : 5 000

7


b) Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE Z širších územních vazeb jsou respektovány zásady územního rozvoje stanovené v ZÚR kraje Vysočina z roku 2008. V širším, časovém i věcném kontextu se obec Chřenovice vzhledem ke kvalitním podmínkám přírodního prostředí v atraktivní krajině jeví jako perspektivní sídlo a předpokládá se stabilizace trvale žijícího obyvatelstva a jeho narůst. K trvalému bydlení má obec relativně dobré výchozí podmínky - přiměřenou vzdálenost k centrům zaměstnanosti a vyšší vybavenosti (Ledeč nad Sázavou, Světlá nad Sázavou, Havlíčkův Brod) i vyhovující dopravní spojení. Je třeba v obci vytvářet vhodné podmínky, aby se stala místem pro klidné bydlení s dobrým zázemím občanské a technické infrastruktury. Územní plán (ÚP) vytváří územně technické podmínky pro všestranný rozvoj obce a tím trvale podporuje stabilizaci trvale žijících obyvatel. Koncepcí ÚP nedochází ke změně významu a funkce obce Chřenovice ve struktuře osídlení. Urbanistická koncepce obce sleduje zachování původního obrazu osídlení. Navržené lokality jsou vstřebávány do obrazu s charakterem smíšené zástavby původní a novodobé. V technické infrastruktuře se zdůrazňuje její funkce pro zabezpečení kompletního územního rozvoje obce, který je v kontextu s cíli rozpracovaných Zásad územního rozvoje kraje Vysočina. Na úseku ochrany přírody, krajiny a nemovitých kulturních hodnot se zdůrazňuje význam těchto ploch pro celkový rozvoj obce. Orientační návrhový horizont je stanoven na rok 2020 především s ohledem na nutnost návrhu koncepce občanského a technického vybavení.

Hlavní cíle rozvoje: Hlavní cíle ÚP, stanovené ve schváleném Zadání, jsou ve smyslu Souborného stanoviska a doplňujících Pokynů pro zpracování Návrhu ÚP naplněny takto: • při zachování základní prostorové kompozice a při respektování požadavků na ochranu přírodních a kulturních hodnot jsou řešeny územní rozvojové potřeby obce tak, aby byly vytvořeny podmínky pro harmonický rozvoj celého správního území obce, • na základě vytipování vhodných ploch jsou vytvářeny územní podmínky především pro rozvoj bytové výstavby a rekreace, • je navrženo doplnění občanského vybavení dle zhodnocení jejího současného stavu a kapacity, • dle výsledku prověření stavu dopravní sítě a uplatněných záměrů jsou navrženy trasy pro nové komunikace, • na základě zhodnocení stavu technických sítí v souladu s nadřazeným systémem technické infrastruktury je při respektování přírodních a kulturních hodnot optimalizován jejich rozvoj pro zabezpečení navrhovaného funkčního využití.

8


KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE HODNOT ÚZEMÍ OBCE Přírodní hodnoty V ÚP byla v údolí Sázavy navržena plocha vhodná pro vymezení údolní nivy. Plocha je navrhována jako maximální s tím, že při vymezení hranice bylo přihlédnuto k retrospektivnímu stavu před významným dotčením území zástavbou. Ve spolupráci s orgány ochrany přírody kraje Vysočina a Městského úřadu ve Světlé nad Sázavou je nutno chránit přírodní a krajinářské hodnoty a posilovat ekologickou stabilitu území.

Zdroje emisí do ovzduší Emise z lokálních topenišť budou postupně snižovány modernizací topenišť či přechodem na využívání ekologicky čistých topných médií. Emise z dopravy budou snižovány úpravou povrchů silnic a drobnými úpravami šířkových a směrových poměrů zlepšujících plynulost a bezpečnost provozu. Drobné úpravy směrových a šířkových poměrů komunikací nevyžadují zvláštní územní přípravu.

Kulturní hodnoty Je nutno chránit kulturní hodnoty, zejména nemovité kulturní památky zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek (ÚSKP) České republiky. Veškeré udržovací práce – opravy, rekonstrukce a restaurátorské nebo jiné úpravy kulturních památek nebo jejich prostředí je třeba předem odsouhlasit s výkonným orgánem státní památkové péče. V evidovaných územích s archeologickými nálezy je nutno při jakýchkoliv zemních pracích dodržovat příslušná ustanovení platných právních předpisů v oblasti památkové péče.

9


c) Urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně URBANISTICKÁ KONCEPCE Historicky vzniklá urbanistická koncepce obce vyznačující se typem ulicové kompaktní zástavby s formou původních hospodářských usedlostí bude zachována a dále rozvíjena funkcemi bydlení, občanské vybavení a rekreace, a to v rozsahu zobrazeném v grafické části ÚP. Plochy občanského vybavení a rekreace v atraktivním přírodním prostředí v dotykovém území řeky Sázavy budou stabilizovány bez dalšího územního rozvoje.

NÁVRH PLOŠNÉHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ Zastavěné území (ZÚ) a zastavitelné plochy se dle funkce člení především na: Plochy bydlení (B) Bydlení je reprezentováno povětšině izolovanými rodinnými domy, dílem s relikty hospodářského zázemí. Tato funkce se bude nadále rozvíjet v návaznosti na plochy k bydlení již užívané. Plochy rekreace - rodinná rekreace (RI) Rekreace je na území obce reprezentována objekty rodinné rekreace. V řešeném území podél pravého břehu řeky Sázavy historicky probíhá rekreace jak formou kempování, tak formou výstavby objektů individuální rekreace. Využívání území pro tuto funkci je třeba koordinovat s ostatními oprávněnými zájmy v území. Plocha pro rodinnou rekreaci je doplněna v návaznosti na současnou plochu této funkce. Tato funkce je přípustná i v plochách bydlení. Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura a komerční zařízení (OM) Současné plochy této funkce jsou stabilizované. Navrhovaná plocha sleduje zlepšení územních předpokladů rozvoje komerčních zařízení jak pro potřeby obyvatel, tak pro rozvoj cestovního ruchu. Plochy občanského vybavení - tělovýchova, sport (OS) Současné plochy tělovýchovy a sportu jsou zachovány a dále rozšiřovány v jihozápadní části obce. Plochy občanského vybavení – hřbitov Současné plochy této funkce jsou stabilizované a nenavrhuje se jejich územní rozvoj. Plochy výroby a skladování Ve Chřenovicích je (mimo aktivit vázaných na rekreaci) jen Studnařství Štecher a zemědělský areál akciové společnosti Vrcha se sídlem v Jedlé. Tyto plochy jsou stabilizovány.

10


Plochy zeleně – ochranná a izolační (ZO) V blízkosti zemědělského areálu jsou navrženy dvě plochy zeleně. Jejich funkce je především izolační a ochranná, případně rekreační. Plochy dopravní infrastruktury (DS) Plochy silniční dopravy zahrnují stabilizovanou silnici III. třídy a stabilizované i navržené místní komunikace (DSM). Plochy účelových komunikací včetně odstavných a parkovacích ploch jsou součástí ostatních ploch s rozdílným funkčním využitím jak v ZÚ, tak mimo něj, kromě významných účelových komunikací zabezpečujících prostupnost území obce. Plochy drážní dopravy jsou v území stabilizované. Plochy technické infrastruktury (TI) Jde o plochy pro zařízení a koridory sítí na úseku vodního hospodářství, energetiky, odpadového hospodářství a spojů. Stávající zařízení jsou zachována, s návrhem se uvažuje ve vazbě na návrh zastavitelných ploch. Plochy vodní a vodohospodářské – vodní plocha a vodní tok (W) Stávající významné vodní plochy a toky jsou stabilizovány a respektovány. V obci jsou navrženy dvě drobné vodní plochy (rybníčky). Ve stanoveném záplavovém území významného vodního toku Sázava je nutno respektovat podmínky stanovené příslušným rozhodnutím vodoprávního úřadu.

VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Plochy bydlení „B“ Z1 – Z5, Z13 Plochy převážně navazují na stávající zástavbu. Plochy umožní výstavbu rodinných domů pro stabilizaci obyvatel. Plocha Z5 je určena pouze k umístění doplňkové stavby kolny ke stavbě hlavní v sousední stabilizované ploše. Plochy rekreace (rodinná rekreace) „RI“ Z6 Plocha umožní rozvoj rodinné rekreace. Plochy občanského vybavení (veřejná infrastruktura a komerční zařízení) „OM“ Z7 Plocha umožní rozvoj ubytování, stravování a služeb vázaných na cestovní ruch. Plochy občanského vybavení (tělovýchova a sport) „OS“ Z8 Navržená plocha umožní rozvoj stávajících sportovních aktivit na přilehlých plochách.

11


Plochy zeleně (ochranná a izolační) „ZO“ Z9, Z10 Plochy umožní výsadbu ochranné a izolační zeleně v návaznosti na výrobní plochy.

Plochy dopravní infrastruktury „DS“ Z11, Z12 Plochy umožňují odstranění dopravních závad, zpřístupnění navržené plochy technické infrastruktury a zkvalitnění přístupu k plochám stávajícím. Plochy technické infrastruktury „TI“ Z14, Z15 Umístění tras sítí a ploch zařízení technické infrastruktury na plochách jiného funkčního využití bude výsledkem konkrétních projektů. Pro lokalizaci čistíren odpadních vod jsou určeny plochy Z14 a Z15.

VYMEZENÍ PLOCH PŘESTAVBY Plochy přestavby v ZÚ jsou určeny pro plochy občanského vybavení - veřejná infrastruktura a komerční zařízení (P1) a plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava, místní komunikace (P2).

VYMEZENÍ SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ Sídelní zeleň je součástí ploch vymezených pro jiné funkce (bydlení, rekreace, občanské vybavení, sport, výroba). Samostatné plochy sídelní zeleně se vymezují jen pro zeleň se základní funkcí ochrannou a izolační (Z9, Z10).

VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ

V grafické části č. I.2.b.2 ÚP jsou osami vymezeny koridory územních rezerv pro případnou budoucí realizaci STL plynovodu v šířce 5 m od osy na každou stranu. Plochy koridorů budou do doby realizace STL plynovodu využity k účelu stanovenému v grafické části č. I.2.b.1 ÚP s tím, že v nich nesmí být umístěny žádné stavby umožňující jejich možné budoucí využití. Podmínky pro prověření jejich možného budoucího využití se nestanovují – již bylo prověřeno oborovým generelem.

12


d) Koncepce veřejné infrastruktury včetně podmínek pro její umísťování DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Silniční síť Územím je vedena silnice III/33911, na které budou realizovány pouze úpravy jejího šířkového uspořádání, zejména v úseku od obce po železniční zastávku.

Vnitřní síť komunikací U stávajících místních komunikací budou doplněny výhybny dle místních potřeb. Nové místní komunikace budou realizovány pouze v souvislosti se zpřístupněním nově navrhovaných ploch a technické infrastruktury. Budou provedeny úpravy (modernizace) současných přístupových komunikací ke stávající i nově uvažované zástavbě. Pěší komunikace tvořící úseky větších sklonů nebo menších šířek, nutno propojit v celistvé tahy, z části užívající i nahrazené trasy komunikací.

Odstavné a parkovací plochy Nová bytová zástavba obce musí mít zabezpečen odpovídající počet odstavných stání na vlastním pozemku či v objektu. Odstavné a parkovací plochy je třeba realizovat v adekvátní kapacitě v rámci ploch komerčních zařízení občanského vybavení.

Železniční doprava Železniční trať č. 212 Čerčany – Světlá nad Sázavou se železničními zastávkami Chřenovice a Chřenovice – Podhradí je v území stabilizována a je třeba ji respektovat.

Požární ochrana Požadavky na zajištění požárního zásahu budou řešeny v souladu s ustanovením § 21 vyhl. č.137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu z přístupových komunikací, případně nástupních ploch pro požární techniku v souladu s normovými hodnotami.

13


TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Vodovodní síť

Potřebné množství pitné vody pro zásobování obyvatel bude dodáváno z navrhovaného vodovodu v potřebném množství a vyhovujícím tlaku. Zajištění požární vody bude realizováno pomocí požárních hydrantů osazených na vodovodní síti s nouzovým využitím místní vodoteče jako zdroje požární vody. Napojení nových lokalit bude provedeno na stávající vodovod a doplněním vodovodní sítě o další řady. Pro chatovou oblast bude nadále zachován individuální způsob zásobování pitnou vodou.

ZNEŠKODŇOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD

Dle zpracovaného PRVK kraje Vysočina bude v Chřenovicích realizována výstavba nové oddílné kanalizace odvádějící pouze splaškové vody. Splašky budou odváděny na navrhovanou ČOV v obci, která bude umístěna jižně centra obce pod stávajícím rybníčkem. Západní část obce bude řešena vzhledem ke konfiguraci terénu samostatnou ČOV. Pro plochy chatové oblasti v západní části území obce bude nadále zachován individuální způsob zneškodňování odpadních vod.

VODNÍ TOKY, VODNÍ PLOCHY

Vodní toky budou udržovány v přírodním stavu. Vodní plochy, rybníčky budou vyčištěny a využívány též jako požární nádrže. V západní části obce bude realizována další malá vodní plocha.

ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ, ELEKTROROZVODY Zajištění výhledového příkonu

Zásobování řešeného území elektrickou energií systémem 22 kV z vedení VN 227 zůstane nezměněno. Pro zajištění zásobování navrhované výstavby el. energií, bude provedeno zvětšení transformačního výkonu u stanic č. 208 a č. 184, v souladu s nároky na elektrický příkon.

14


ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Se zavedením zemního plynu do obce se v návrhovém období neuvažuje. Je třeba respektovat koridory územních rezerv pro případnou budoucí realizaci STL plynovodu v šířce 5m na každou stranu od osy zobrazené v grafické části ÚP.

TELEKOMUNIKACE Kabelové trasy telekomunikací budou respektovány.

NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Současný systém odpadního hospodářství bude nadále zachován. Nové plochy pro tento účel nebudou vymezovány. Systém skladování statkových hnojiv a hospodaření s nimi je třeba zabezpečit proti průsaku do podzemních vod a splachům do vod povrchových.

OBČANSKÉ VYBAVENÍ ÚP vymezuje plochu pro rozvoj občanského vybavení - především stravování, ubytování a služeb v oblasti cestovního ruchu ve střední části obce (Z7, P1).

SPORTOVNÍ A REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ Vzhledem k nevelkému současnému rozsahu hřišť a základního sportovního vybavení se umožňuje zřizovat drobná sportovní zařízení (vybavení) především v rámci ploch vymezených pro bydlení a rekreaci, kromě plochy tělovýchovy a sportu vymezené v návaznosti na současné hřiště v jihozápadní části obce (Z8).

VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Všechny prostory přístupné každému bez omezení sloužící obecnému užívání vymezené § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů jsou součástí jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití vymezených v zastavěném a zastavitelném území. Jejich rozšíření je navrhováno v rámci navrhovaných ploch zastavitelného území v rámci všech ploch s rozdílným způsobem využití.

15


e) Koncepce uspořádání krajiny včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY JEJICH VYUŽITÍ V území bude respektován převažující typ Krajiny lesozemědělské harmonické a Krajiny lesní. Při využití krajiny a nově navržených rozvojových ploch budou respektována měřítka krajiny, jednotlivých staveb a dominant. Zároveň budou uchovány průhledy krajinou a navržena rozptýlená zeleň pro doplnění zemědělské krajiny. Nebude navrženo nové urbanizované území. Nové rozvojové plochy budou navazovat na zastavěné území. Na celém území obce, včetně zastavěného území a zastavitelných ploch, bude vždy posouzen vliv záměru na krajinný ráz. Plochy vodní a vodohospodářské - vodní plocha, vodní tok Vodní plochy a vodní toky se vyskytují jak v ZÚ, tak i mimo něj. V jihozápadní části obce Chřenovice jsou navrženy dvě menší vodní plochy – rybníčky (K1, K2), na zbývajícím území se nepředpokládají žádné změny tohoto důležitého fenoménu životního prostředí. Plochy zemědělské – zemědělský půdní fond - ZPF Územní plán považuje strukturu zemědělské půdy (orná půda, trvalé travní porosty) za stabilizovanou s tím, že současný rozsah ploch orné půdy je třeba považovat za maximální. Plochy ZPF jsou nezastavitelné. Výjimečně se vynětí ze ZPF povoluje jen na plochách v ÚP jmenovitě uvedených. Plochy lesní – pozemky určené k plnění funkcí lesa - PUPFL (L) Územní plán považuje rozmístění PUPFL (vyplývá z přírodních podmínek a historicky vzniklých požadavků) za stabilizované. Obecně se odlesnění nepřipouští PUPFL jsou nezastavitelné. Výjimečně se vynětí z PUPFL povoluje jen pro stavby jmenovitě uvedené v ÚP. V územním plánu je navrženo zalesnění dvou ploch v těsné vazbě na stávající lesy (K3, K4). Plochy přírodní – zeleň mimo PUPFL ÚP Chřenovice respektuje a chrání rozptýlenou krajinnou zeleň. Podmínky pro změny využití ploch Mimo hranice zastavěného a zastavitelného území lze v rámci komplexních pozemkových úprav měnit využití u uvedených kultur bez nutnosti změny územního plánu po projednání dle platných právních předpisů následujícím způsobem: z orné na zahradu, louku a pastvinu, vodní plochu, pozemek určený k plnění funkcí lesa, ze zahrady na ornou, louku a pastvinu, vodní plochu, pozemek určený k plnění funkcí lesa, 16


z louky a pastviny na ornou, zahradu, vodní plochu, pozemek určený k plnění funkcí lesa, z vodní plochy na ornou, zahradu, louku a pastvinu, pozemek určený k plnění funkcí lesa, z pozemků určených k plnění funkcí lesa na ornou, zahradu, louku a pastvinu, vodní plochu, pro zajištění přístupu k pozemkům je možné vybudovat účelové komunikace na orné půdě, zahradě, louce a pastvině, vodní ploše, pozemcích určených k plnění funkcí lesa.

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Plochy vymezených prvků ÚSES regionálního významu zpřesněné ze ZÚR Vysočina a místního významu jsou nezastavitelné. Na těchto plochách a v jejich blízkosti je nutno vyloučit činnosti, které by mohly vést k ochuzení druhové bohatosti a snížení ekologické stability. Veškeré zásahy (včetně údržby) musí být podřízeny zájmu o funkčnost ÚSES a musí být koordinovány s příslušným orgánem ochrany přírody. Plochy zastavěného území a zastavitelného území ležící v prvcích ÚSES nebudou oplocovány. Vyjímku lze udělit pouze pro oplocení ploch nezbytně nutných pro chov domácích zvířat, pěstování zeleniny apod. Tato oplocení nesmí narušovat funkci dotčeného prvku ÚSES. Do sadových úprav v rámci ploch prvků ÚSES budou používány výhradně domácí dřeviny odpovídající daným podmínkám.

PROSTUPNOST KRAJINY Dopravní prostupnost

Cykloturistika ÚP vymezuje tyto trasy vhodné pro cykloturistiku: •

cyklotrasa č.19 A, která je vedena od obce Jedlá po silnici III/33911 a dále po místní komunikaci do lokality Pod Hradem, kde přes lávku přechází na druhý břeh Sázavy.

Pěší turistika Bude nadále rozvíjena (z části jako kombinovaná s cyklistickou) s dalším navázáním na síť účelových (zemědělských a lesních) komunikací. Územím je vedena jediná značená pěší turistická trasa sledující tok Sázavy. Tato je vedena od Chřenovického hradu do obce a odtud sleduje vedení silnice III/33911 k železniční zastávce Chřenovice a odtud podél řeky na Budčice. Pro pěší jsou významné lávky a nový most přes Sázavu umožňující propojení s levobřežními lokalitami.

Biologická prostupnost Při jižní hranici území je silná bariéra pro suchozemské živočichy. Je tvořena řekou Sázavou a zesílena železnicí. Sázava se svými břehovými porosty je (přes četná přerušení stavbami sahajícími až k řece) přirozeným funkčním biokoridorem. Biologická prostupnost území ve všech dalších směrech je dobrá. 17


PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ V rámci zpracování komplexních pozemkových úprav je třeba navrhnout opatření k zamezení vodní a větrné eroze především na pozemcích zemědělsky intenzivně obhospodařovaných.

OCHRANA PŘED POVODNĚMI Stavby v zastavěném území a v plochách změn zasahujících do záplavového území mohou být postaveny pouze se souhlasem vodoprávního úřadu.

REKREACE Na území obce se plochy stávající rekreace (rodinné) vyskytují jak v rámci ploch bydlení, tak jako samostatně vymezené plochy. Tyto jsou považovány za stabilizované. Pro rodinnou rekreaci je navržena plocha Z6.

DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ Plochy pro dobývání nerostů se v území nevyskytují ani nenavrhují.

18


f) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), popřípadě podmíněně přípustné využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ Území obce Chřenovice bude využíváno v souladu s vymezením funkčního využití ploch, které je specifikováno v grafické části č. I. 3. b.1. Hlavní výkres (a II. 2.a. Koordinační výkres grafické části Odůvodnění). Základní stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití je uvedeno v následující tabulce – vše co není uvedeno jako využití HLAVNÍ, PŘÍPUSTNÉ, popřípadě PODMÍNĚNÉ, je NEPŘÍPUSTNÉ s výjimkou dopravní a technické infrastruktury včetně ploch pro parkování v míře nezbytné pro zajištění hlavního, přípustného, resp. podmíněného využití funkčních ploch zastavěného území a zastavitelných ploch a dále ploch veřejných prostranství, tělovýchovy a sportu, zlepšujících životní prostředí těchto ploch.

Název funkční plochy

Plochy bydlení

Plochy rekreace – rodinná rekreace

Hlavní využití

Přípustné využití

Podmíněné využití

rodinná rekreace

bydlení v bytových domech, občanské vybavení (obchod, služby, výrobní služby, zdravotní služby)

bydlení (v rodinných domech)

občanské vybavení (ubytování, stravování)

rodinná rekreace

občanské Plochy vybavení občanského (veřejná správa, vybavení – obchod, veřejná zdravotní služby, infrastruktura sociální služby, a komerční péče o rodinu, zařízení kultura)

občanské vybavení (ubytování, stravování) nevýrobní služby

občanské vybavení (služby, ubytování, stravování)

bydlení (pro správce nebo vlastníka objektu), rodinná rekreace

Podmínky využití

negativní vlivy podmíněného využití nesmí nad míru přípustnou1 ovlivňovat využití přípustné a hlavní

negativní vlivy podmíněného využití nesmí nad míru 1 přípustnou ovlivňovat přípustné a hlavní využití negativní vlivy hlavního či přípustného využití nesmí přesahovat limity stanovené příslušným správním rozhodnutím2

19



Hlavní využití



Plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport

tělovýchova, sport organizovaný i neorganizovaný

Občanské vybavení plochy hřbitova

ukládání ostatků zemřelých

-

-

Plochy výroby a skladování

výroba a skladování (zemědělská výroba)

výroba a skladování (průmyslová výroba, výrobní služby, skladování)

občanské vybavení (služby, obchod)

Plochy zeleně – ochranná a izolační

dotváření krajinného rázu, zkvalitnění obytného prostředí

Plochy dopravní infrastruktury a technické infrastruktury

stabilizace ekosystémů, revitalizace krajiny

přeprava osob, přeprava osob, nákladů; nákladů; přeprava přeprava energetických energetických médií, informací, médií, informací, zásobování vodou, zneškodňování odpadních vod, zařízení pro vodní hospodářství

stabilizace odtokových Plochy vodní poměrů v krajině a (akumulace vodohospod vody, odvádění ářské – povrchových vodní vod), dotváření plocha, krajinného rázu vodní tok

Plochy zemědělské – zemědělský půdní fond (ZPF)

-

zemědělská rostlinná prvovýroba, ochrana půdního profilu

zásobování vodou, zneškodňování odpadních vod, zařízení pro vodní hospodářství

občanské vybavení (nevýrobní služby, stravování)

bydlení (pro správce nebo vlastníka objektu) oddechové plochy s prvky drobné architektury, stavby a zařízení pro protierozní ochranu, optimalizaci vodního režimu

technická infrastruktura

negativní vlivy podmíněného využití nesmí nad míru přípustnou1 ovlivňovat přípustné a hlavní využití -

kvalita prostředí2 umožňující podmíněné využití

bez negativních vlivů na hlavní a přípustné využití

zařízení pro dopravu v klidu; stabilizace ekosystémů, zeleň revitalizace krajiny

respektování prostorových norem, bezpečnostních a ochranných pásem, respektování krajinného rázu

chov ryb, rybaření

negativní vlivy podmíněné na využití nesmí nad míru přípustnou1 ovlivňovat hlavní přípustné využití

technická vybavenost

stabilizace odtokových poměrů v krajině,

Podmínky využití

stabilizace ekosystémů, stavby a zařízení pro protierozní ochranu, optimalizaci vodního režimu, revitalizace krajiny


20



Plochy lesní - pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL)

Plochy přírodní zeleň mimo PUPFL

Hlavní využití



produkce dřevní hmoty, ochrana půdního profilu,

stabilizace odtokových poměrů v krajině

stabilizace ekosystémů, stavby a zařízení pro protierozní ochranu, optimalizaci vodního režimu, revitalizace krajiny

stabilizace odtokových poměrů v krajině,

stabilizace ekosystémů; stavby a zařízení pro protierozní ochranu, optimalizaci vodního režimu, revitalizaci krajiny

plochy a stavby pro produkci sadby (lesní školky)

dotváření krajinného rázu, v návaznosti na ZÚ charakteru veřejné zeleně

technická infrastruktura

Podmínky využití



Poznámky: 1 – přípustná míra ovlivnění se stanoví v souladu s aktuálně platnými právními předpisy v rámci územního, resp. stavebního řízení 2 – podmíněné využití je možné, pokud kvalita prostředí na předmětné ploše v době posuzování záměru dosahuje alespoň normových hodnot pro podmíněné využití stanovených Doplňující funkční regulace vyplývající z Posouzení koncepce: Při povolování výstavby v plochách Z1, Z2, Z3, Z4, Z5, Z6, Z7, Z8, Z14 a P1 je třeba vycházet z konkrétních regulativů obsažených v Posouzení koncepce.

PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ • Při výstavbě v zastavěném území a v plochách změn respektovat současnou prostorovou kompozici sídla s tím, že výšková hladina zástavby nesmí narušit krajinný ráz, • do projektových dokumentací jednotlivých záměrů zahrnout jejich začlenění do krajiny (zachovat urbanistický charakter území, harmonické měřítko, navrhnout ozelenění, atd.) ve spolupráci s příslušnými orgány, • před zahájením jednotlivých staveb v nivě Sázavy (Z5) vypracovat biologické hodnocení zájmové lokality ve vhodném vegetačním období z důvodu vyloučení střetu výstavby s lokalitami výskytu zvláště chráněných rostlin a živočichů, • plochy v nivě Sázavy (včetně plochy Z5) nebudou naváženy ani oplocovány. Výjimečně na základě povolení lze oplotit pouze plochy nezbytně nutné pro chov domácích zvířat, pěstování zeleniny apod., •

inženýrské sítě umisťovat pod zem,

• při výstavbě budov i výsadbě zeleně dbát na zachování tradičních výhledů a průhledů.

21


ZÁKLADNÍ PODMÍNKY OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU Pro zachování krajinného rázu je nutno respektovat cílové charakteristiky typů krajin vymezených na území obce Zásadami územního rozvoje kraje Vysočina: -

krajina lesní – ve východní části území,

-

krajina lesozemědělská ostatní – zbývající převažující část území,

a to včetně zásad stanovených pro činnost v území a pro rozhodování o změnách v území.

22


g) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Veřejně prospěšné stavby jsou vymezeny v grafické části ÚP č. I.3.c. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací v měřítku 1:5 000.

PLOCHY A KORIDORY PŘEDKUPNÍHO PRÁVA

S MOŽNOSTÍ

VYVLASTNĚNÍ

I

UPLATNĚNÍ

VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

Místní komunikace: WD1, WD2

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

Vodovod: WT3 – WT6

Kanalizace splašková – výtlačné potrubí: WT7

Čistírna odpadních vod: WT8 – WT9

Kanalizace splašková – gravitační stoka: WT10 – WT15

Plochy pro všechny výše uvedené veřejně prospěšné stavby lze vyvlastnit nebo na ně uplatnit předkupní právo ve prospěch Obce Chřenovice.

23


Veřejně prospěšná opatření

Prvky územního systému ekologického stability

Označení

Typ prvku

Význam

RBC 929 Jestřebnice

biocentrum

regionální

RBK 399

biokoridor

regionální

RBC 1623 Chřenovice

biocentrum

regionální

RBK 1310

biokoridor

regionální

LBC 1

biocentrum

místní

LBC 2

biocentrum

místní

LBK 1

biokoridor

místní

LBK 2

biokoridor

místní

LBK 3

biokoridor

místní

LBK 4

biokoridor

místní

Plochy pro vymezená veřejně prospěšná opatření lze vyvlastnit nebo na ně uplatnit předkupní právo ve prospěch České republiky.

STAVBY A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU V řešeném území se nevymezují.

PLOCHY PRO ASANACI V řešeném území se nevymezují.

24


h) Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo ÚP vymezuje všechny veřejně prospěšné stavby uvedené v kapitole g) současně jako veřejně prospěšné stavby, pro které lze uplatnit i předkupní právo. ÚP vymezuje plochy všech prvků ÚSES jako veřejně prospěšná opatření, pro která lze uplatnit předkupní právo.

25


i) Počet listů územního plánu a počet výkresů k němu připojené grafické části

Textová část ÚP má celkem 21 listů.

Grafická část obsahuje 4 výkresy:

I.2.a.

Výkres základního členění území

1 : 5 000

I.2.b.1.

Hlavní výkres

1 : 5 000

I.2.b.2.

Výkres technické infrastruktury

1 : 5 000

I.2.c.

Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací

1 : 5 000

26

Územní plán Chřenovice -Odůvodnění

II.1.

TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

27


a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Z širších hledisek je nutno jmenovat Politiku územního rozvoje České republiky 2008 a Zásady územního rozvoje kraje Vysočina 2008, vydané zastupitelstvem kraje Vysočina dne 16.9.2008 usnesením č. 5/2008 a účinné 22.11.2008. Hlavní zásady výše uvedených dokumentů jsou v ÚP Chřenovice zohledněny. Obec je respektována jako důležitý článek ve struktuře osídlení s hlavní funkcí obytnou, doplňovanou o podnikatelské aktivity a rekreaci. Z nadřazené oborové dokumentace – Páteřní silniční síť kraje Vysočina, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina, Plán odpadového hospodářství kraje Vysočina ani z Programu rozvoje kraje Vysočina nevyplývají pro ÚP žádné další požadavky. Obec Chřenovice je součástí mikroregionu Ledečsko. Z rozvojových dokumentů tohoto DSO nevyplývají žádné územní požadavky.

b)

Údaje o splnění Souborného stanoviska

Zpracování ÚP vychází z projednaného Konceptu řešení ÚPO a akceptuje pokyny uvedené v Souborném stanovisku ze dne 17. 1. 2007 (doplněném Pokyny k 21. 12. 2007, 12. 2. 2008, 15. 2. 2010 a 23. 2. 2010) a dohodnutém s příslušnými dotčenými orgány. V ÚP bylo vyhověno požadavku p. Vladimíra Daňka o povolení výstavby kůlny na pozemcích č.167 a 168/2 –plocha bydlení Z5. Dle měření vybraných bodů v zájmové lokalitě ze dne 24. 8. 2007 byl proveden Zákres záplavové čáry do mapy KN, z kterého vyplývá vytyčení záplavové čáry - viz. příloha.

c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY Řešení přijaté v předkládaném ÚP bylo prověřeno v rámci projednání Konceptu ÚPO, k němuž bylo s dotčenými orgány dohodnuto Souborné stanovisko, které bylo s kladnými stanovisky nadřízeného orgánu následně schváleno v Zastupitelstvu obce Chřenovice. Následně bylo dohodnuto v rámci společného jednání k návrhu ÚP s dotčenými orgány. Řešení je koordinováno z hlediska vazeb na správní území sousedních měst a obcí a respektuje současné požadavky obyvatel.

28


Celková koncepce Území obce je součástí vymezení specifické oblasti krajského významu SOBk1 (kapitola 3., část Návrh ZÚR), tato oblast byla vymezena především z důvodů problémů týkajících se polohy, nezaměstnanosti a dostupnosti. V ZÚR jsou stanoveny tyto úkoly pro územní plánování:

a) prověřit možnosti zlepšení místní komunikační sítě; b) prověřit možnosti využití potenciálu obcí pro rozvoj komerčních aktivit cestovního ruchu, včetně deficitů technické infrastruktury; c) analyzovat možnosti rozvoje ekonomických aktivit v koridoru silnice II/112; d) ověřit rozsah zastavitelných ploch a předpokladů jejich využitelnosti vzhledem k dopravní a technické infrastruktuře v oblasti při respektování kulturních, přírodních a civilizačních hodnot území. Tyto úkoly jsou řešením ÚP naplněny, jak je zřejmé z výroku a navazujících částí Odůvodnění. Územní plán Chřenovice dále respektuje a vytváří podmínky k ochraně hodnotných krajinných segmentů a dalších lokalit v zájmu ochrany přírody. Územní plán Chřenovice vymezuje plochy zařazené do ÚSES (včetně interakčních prvků). Rozvoj obce se předpokládá jak uvnitř zastavěného území (ZÚ) rekonstrukcemi, modernizací, úpravou uspořádání včetně doplnění jednotlivých objektů a pod, tak mimo ZÚ, převážně v jeho blízkosti. Předpokládá se, že řešení sadových úprav bude nedílnou součástí stavebního řešení na předmětných plochách. Hlavní komunikace - silnice III/33911 dělí zástavbu Chřenovic na severní a jižní část. Půdorysný obraz obce se vyznačuje typem ulicové kompaktní zástavby s formou původních hospodářských usedlostí. Výjimku tvoří novodobý zemědělský areál. Je zde soustředěna občanská vybavenost a služby, zemědělský podnik a sídlo Obecního úřadu. V Chřenovicích je patrná orientace na cestovní ruch, který je pro řadu obyvatel druhým nebo hlavním zdrojem příjmů. Pro poslední dobu je charakteristický zvýšený zájem o trvalé bydlení. Prostor veřejných prostranství v okolí kostela jako stávající plocha občanského vybavení umožňuje doplnění centrální části obce potřebnou vybaveností. Atraktivní přírodní prostředí především v dotykovém území řeky Sázavy dalo podnět k intenzivní výstavbě rekreačních chat (chatové osady) a objektům hromadné rekreace dnes sloužící pro přechodné ubytování a veřejné stravování . Se zřetelem na zajištění kvalitního životního - především obytného prostředí, vymezují se plochy bydlení v návaznosti na současné plochy této funkce ZÚ. Charakter nové výstavby musí odpovídat tradiční zástavbě obce. Ekonomická základna (výroba, výrobní služby) stávajícím areálu zemědělské výroby.

je územně stabilizována ve

Návrh zajištění občanského vybavení vychází ze současného stavu. Rozvoj je navrhován v oblasti ubytování, stravování a sportovních aktivit. Z hlediska potřeby zvýšit úroveň životního prostředí, především obytného se předpokládá zachování veškeré hodnotné zeleně s případným jejím doplněním. Koncepce ÚP plochy současně využívané pro tuto funkci stabilizuje. Po komplexním posouzení demografických, sociálních a ekonomických podmínek a v návaznosti na 29


podrobný terénní průzkum jsou převzaty plochy ze schválené ÚPD obce a navrhovány nové plochy pro trvalé bydlení především v Chřenovicích s možností doplnění proluk v ZÚ na území celé obce. Územní plán nad rámec ustanovení vyhlášky č. 501/2006 Sb. vymezuje „PLOCHY ZELENĚ – ochranná a izolační“. Tato funkční plocha se vymezuje pro dotváření krajinného rázu ale především ke zkvalitnění obytného prostředí obce.

Plochy vodní a vodohospodářské - vodní plocha, vodní tok Vodní toky a plochy budou pravidelnou údržbou udržovány v přírodním stavu. Pro tuto údržbu je třeba respektovat u potoka Bába a Jestřebnického potoka manipulační pruhy v šířce 6 m (resp. 8 m u významného vodního toku Sázava). Údržba porostů podél toků bude prováděna s maximální šetrností s ohledem na revitalizační charakter všech zásahů do vegetačního doprovodu toků. Doporučuje se průběžně doplňovat druhovou skladbu břehových porostů tzv. domácími dřevinami, tedy takovými, jejichž výskyt odpovídá místním stanovištním podmínkám. Veškerá činnost musí odpovídat revitalizačním opatřením v rámci ochrany krajiny a přírody.

Plochy zemědělské – zemědělský půdní fond - ZPF Reprezentují v podstatě nezastavitelnou volnou krajinu (orná půda, louky, pastviny a zahrady mimo ZÚ). Doporučuje se podporovat zřizování mezí, remízků a změny využívání z orné půdy na trvalé travní porosty zejména na svažitých plochách a plochách s výraznou absencí zeleně. Přitom je nutno zachovat průhledy a výhledy do krajiny. Do činnosti jednotlivých zemědělských subjektů je třeba zapracovávat péči o krajinu, zejména o meze a další rozptýlenou krajinnou zeleň. Pro zajištění ZPF před erozí (především plochy náchylné k vodní erozi) se doporučuje zpracovat a realizovat návrh protierozních opatření.

Plochy lesní – pozemky určené k plnění funkcí lesa - PUPFL (L) Činnost na jednotlivých plochách je řízena lesním hospodářským plánem (LHP) nebo lesními hospodářskými osnovami (LHO) zpracovanými pro každý lesní hospodářský celek na období deseti let (decenium). Do LHP a LHO je třeba zapracovat podmínky pro zajištění funkčnosti prvků ÚSES.

Plochy přírodní – zeleň mimo PUPFL V jižní části řešeného území je zeleně rozptýlené v krajině mimo lesní plochy relativně dostatek - jednotlivé dřeviny, skupiny i souvislé porosty podél vodotečí, komunikací i hranic ploch různých majitelů dávají krajině malebnost, zvěři a ptactvu úkryt a obživu. Z pohledu ekologického jsou to funkční interakční prvky výrazně napomáhající ke zvyšování ekologické stability území. Veškerou rozptýlenou krajinnou zeleň se doporučuje chránit. V severní části území v souvislých plochách ZPF se doporučuje podporovat zakládání mezí a remízků.

Územní systém ekologické stability Plochy ÚSES vymezené Územním plánem Chřenovice jsou nutné pro zachování nebo zlepšení ekologické stability území. 30


Výpis z územně technického podkladu (ÚTP) „Nadregionální a regionální ÚSES ČR“ U Sázavy na kontaktu katastrálních území Kounice, Chřenovice a Nová Ves u Dolních Kounic je navrženo k založení biocentrum regionálního významu RBC 1623 Chřenovice. Na východním okraji se území dotýká vymezené RBC 929 Jestřebnice. Podél Sázavy od RBC Chřenovice proti proudu pod označením RBK 399 vede luční a vodní biokoridor regionálního významu. Od Sázavy do RBC Jestřebnice vede podél potoka při východní hranici řešeného území RBK 1310. ÚTP byl zapracován do Zásad územního rozvoje kraje Vysočina 2008. Šířka biokoridorů byla upřesněna na minimální parametry s tím, že biokoridor regionálního významu vedený podél Sázavy minimální šířkové parametry místy přesahuje. Tyto přesahy jsou navrhovány z několika důvodů. Předně se zachovává souvislost části biokoridoru zasahující za trať ČD. V nivě, v místech dotčených zástavbou je rozšířením biokoridoru sledováno docílení průchodnosti biokoridoru po plochách s nižší ekologickou stabilitou (v současnosti je nereálné zvýšit ekologickou stabilitu ploch na úroveň potřebnou pro průchod biokoridoru v minimální šířce). Prvky ÚSES v lese a na trvalých travních porostech jsou (místy s určitými výhradami) funkční. Na orné půdě je nutno prvky založit, přitom je nutno mimo plochy vlastních prvků zachovat podél jejich okraje pás trvalých travních porostů, kde bude hospodaření přizpůsobeno potřebám ÚSES.

Přehled prvků územního systému ekologické stability včetně doporučení úprav RBC 929 Jestřebnice – biocentrum regionálního významu zasahující do řešeného území jen okrajově na východě. Zahrnuje převážně lesní porosty v okolí potoka a drobné louky v nivě potoka uzavřené v lese. RBK 399 - biokoridor regionálního významu tok řeky Sázavy je přirozeným biokoridorem. Sestává z toku Sázavy, přilehlé nivy (převážně louky) a lesních porostů na svazích těsně nad nivou. Do biokoridoru jsou vložena biocentra místního významu. Na pravém břehu Sázavy je řeka s nivou oddělena od lesních porostů tratí ČD. Trať ČD tvoří sice polopropustnou bariéru (málo frekventovaná), ale pro posílení funkčnosti biokoridoru byl bez ohledu na celkové minimální šířkové parametry zařazen okraj lesa při trati do biokoridoru. RBK 1310 – krátký biokoridor regionálního významu vedený od Sázavy (z RBK 399) podél potoka do biocentra regionálního významu RBC 929 Jestřebnice. Zahrnuje potok, drobné louky v jeho nivě a přilehlé lesní porosty převážně bohatší druhové skladby (místy monokultura smrku). LBC 1 – biocentrum místního významu. Zahrnuje lesní porosty v údolí potoka a na přilehlých svazích. LBC 2 – Chřenovický rybník - biocentrum místního významu. Zahrnuje vodní plochu, břehové porosty, přilehlé louky až po suchou mez severovýchodně od rybníka. Z části je funkční, na orné půdě je třeba biocentrum založit. LBK 1 – biokoridor místního významu vedený z RBK 399 podél potoka Bába v lese při severní hranici k.ú. Chřenovice do LBC 1. LBK 2 – biokoridor místního významu vedený při severní hranici k.ú. Chřenovice. z LBC 1 do RBC 929 Jestřebnice. Je veden převážně podél potoka v lese, z části po mezích a na orné půdě. 31


LBK 3 – biokoridor místního významu z LBC 1 do LBC 2. Je veden z části lesem z části po mokrých loukách a orné půdě. LBK 4 – biokoridor místního významu z RBK 1310 do LBC 2. Je veden podél potoka, převážně lesem, z části po mokrých loukách. Základní územní systém ekologické stability je doplněn množstvím interakčních prvků, které mají vedle významu ekologického i velký význam krajinotvorný. V garfické části ÚP – odůvodnění, ve výkresu II.2.a. Koordinační výkres jsou nejdůležitější z nich zakresleny.

Kulturní hodnoty Dle podkladů výkonného orgánu státní památkové péče, jímž je Městský úřad Světlá nad Sázavou, oddělení památkové péče odboru rozvoje a místního hospodářství, jsou na řešeném území evidovány památky zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek: 1. Hrad Chřenovice Rejstříkové číslo v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky: R.č.: 14646 \ 6 - 227 - památka se sestává z vlastní zříceniny hradu, příkopu

Posledními majiteli byli pánové z Říčan, kteří Chřenovice připojili k sousednímu panství Ledeč nad Sázavou. Jako pustý se hrad uvádí k roku 1545. Jeho zbytky byly částečně zničeny i při novověké úpravě terénu v taneční parket. Dominantou hradu byla válcová věž – bergfrit vevázaný do obvodové hradby, dnes jediná dochovaná hradní stavba o výšce dvacet metrů a šířce zdí zhruba 2,5 metru. Ve výši dvanácti metrů je dochovaný klenutý vstup. Dnešní vstup do věže je prolomen v přízemí. Původní vstup bránou v hradbě při věži byl později přeložen na severovýchodní stranu, kde hrad chránil parkán. Palácová budova se nacházela ve východním nároží. Na skalce před hradem stála čtverhranná předsunutá bašta, zřejmě pozdě gotického stáří (zřejmě druhá polovina 15. století).

Přístup na hrad: Z Ledče nad Sázavou je možný dvojí přístup – po silnici směrem na Prahu a odbočit na Přemelovsko, Sechov a Podhradí nebo z Ledče na Habrek, dále na Jedlou a z Jedlé odbočit na Chřenovice. Asi v jedné třetině cesty na Chřenovice je po levé straně nenápadná neznačená odbočka a po asfaltové komunikaci lesem až pod hrad. Tato cesta je současně cyklistickou stezkou. 2. Kostel sv. Václava Rejstříkové číslo v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky: R.č.: 29835 / 6 - 229 - památka se sestává z vlastní budovy kostela a ohradní zdi Jednolodní románský kostel s obdélníkovou lodí je situovaný do západní části obce, obklopený původním hřbitovem. Jako farní je připomínán již roku 1350, postaven však byl zřejmě již v letech 1134 – 39 za účasti sázavských mnichů. Je zřejmě nejstarší stavbou na Ledečsku. Jeho dominantou, potažmo dominantou obce, je čtvercová věž se třemi patry sdružených oken, vysoká 18 metrů, vystavěná z nehlazených žulových kvádrů. U nás jedinečné je rozvržení oken. Počet jejich sdružení se rozšiřuje od dvou ve spodní řadě až 32


po čtyři v řadě vrchní. Sloupky oken jsou válcové, ve vrchní řadě pak polygonální. Věž i loď kostela byly původně pokryty šindelem, jenž byl po rekonstrukci v roce 1937 nahrazen prejzovou krytinou. Polygonální presbytář byl přistavěn kolem roku 1300. Jeho stěny zdobí dvě nestejně vysoká hrotitá okna s kružbami. Uvnitř je původní gotické sanktuárium. Loď kostela má dřevěný ohozený strop, v zadní části je umístěna empora, jejíž dvojí křížová klenba spočívá na žulovém sloupu. Na severní straně kostela se dochoval románský polokruhový portál. Hlavní oltář zasvěcený sv. Václavu pochází z 18. století a byl kostelu věnován Tereziánským ústavem zchudlých šlechtičen z jejich pražského kostela Všech svatých. Nahradil původní z roku 1786. Oltářní obraz se svatováclavským výjevem byl v druhé půli 19. století nahrazen obrazem Hold českých patronů svaté rodině. Jeho autorství připisované Petru Brandlovi však není přesně doloženo.

Ohradní zeď: zeď kolem kostela sv. Václava (výška 2,20 metru) je obdélníkového půdorysu, uvnitř neomítaná, vyzděná z kamene, spárovaná, zevně omítaná hrubou omítkou. Koruna zdi je kryta pískovcovými deskami. Do zdi je na východní straně osazena ve dvou pilířích plechová dvoukřídlová vrata. Pilíře jsou kryty betonovými deskami.

3. Sýpka u č.p. 20 Rejstříkové číslo v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky: R.č.: 33086 / 6 – 228 Popis: Na obdélníkovém půdorysu (dle KN pozemek p.st.č.18) jednopatrová sýpka se sedlovou střechou krytou vlnitým eternitem, roubená ze dřeva. Do patra vede dřevěné schodiště. V přední části objektu stodola s dvoukřídlovými vraty. V patře situovány tři místnosti s trámovým stropem a půdní prostor vyplňuje sýpka.

Objekty s památkovou hodnotou (památky místního významu): - Železniční stanice jednokolejné neelektrifikované železniční tratě č.212 Čerčany – Světlá n/S. - Boží muka na návsi - Kamenný „Františkánský kříž“na návsi - Dva litinové kříže s kamennými podstavcina okraji obce - Mlýn u řeky Sázavy z 20. století, s malou vodní elektrárnou - Dřevěná vila v Podhradí u hradu Chřenovice (od r. 1963 v majetku rodiny hudebního skladatele Jiřího Šlitra) - Památník z 1. světové války a z 2. světové války na pozemku parcelní číslo 857/5 - dle evidence válečných hrobů a pietních míst dle zákona č. 122/2004 Sb.

33


Archeologie V databázi Státního archeologického seznamu ČR jsou ve správním území obce Chřenovice evidována následující území s archeologickými nálezy (UANI) – archeologická naleziště: Pole cca 600 m jihozápadně od historického centra Chřenovic (Poř. č. SAS: 13-34-24/1) – trať V pásmi (Nad pásmem), Pole 500 m jižně od historického jádra Chřenovic a 200 m S od pravého břehu Sázavy (Poř. č. SAS: 13-34-24/2) – polní trať U skalky (U vršku), na západním okraji Chřenovic, v Z sousedství kostela sv. Václava, v prostoru čp. 9 - (poř. č. SAS: 13-34-24/3) – zaniklá tvrz? (dvorec?), V centru západní části Chřenovic (Poř. č. SAS: 13-34-24/4) – kostel sv. Václava, Cca 1,7 km jihovýchodně od centra Chřenovic, na ostrohu nad pravým břehem Sázavy (Poř. č. SAS: 13-34-24/5) – zřícenina hradu Chřenovice. Značná část území sídla Chřenovice je zahrnuta do ÚAN II. V plochách UAN je nutno při jakýchkoliv činnostech dodržovat příslušná ustanovení platných právních předpisů v oblasti památkové péče a respektovat pokyny dotčených správních úřadů. V prostředí zapsaných kulturních památek by neměla být umísťována žádná nadzemní zařízení, nová zástavba v jejich bezprostřední blízkosti je z hlediska státní památkové péče nevhodná. Úpravu okolí (veřejné plochy, stavby, komunikace, zeleň…) kulturních památek je třeba řešit citlivě s ohledem na jejich charakter a na pohledovou exponovanost jednotlivých objektů.

Dopravní infrastruktura Širší dopravní vztahy Z hlediska širších dopravních vztahů leží řešené území obce Chřenovice mimo jakékoliv významnější dopravní tahy. Území je dopravně napojeno pouze na síť silnic III. třídy. Z dalších druhů dopravy je pak území obsluhováno železniční tratí č. 212 Čerčany – Světlá nad Sázavou.

Silniční síť Z hlediska širších dopravních vztahů leží řešené území obce Chřenovice mimo jakékoliv významnější dopravní tahy. Území je dopravně napojeno pouze na síť silnic III.třídy. Z dalších druhů dopravy je pak území obsluhováno železniční tratí č.212 Čerčany – Světlá nad Sázavou. Územím je vedena pouze silnice III/33911, která je severně v prostoru obce Jedlá napojena na silnici III/3399. Tato pak umožňuje dopravní vazby ve směru na Vlastějovice a Ledeč nad Sázavou. Silnice III/33911 prochází napříč celým územím obce a tvoří tak v podstatě jedinou obslužnou osu území. Vedení silnice je ukončeno v prostoru železniční zastávky Chřenovice. Silnice je, vzhledem ke svému významu, stabilizována ve své současné trase a na ní se předpokládají pouze úpravy jejího šířkového uspořádání zejména v úseku od obce po železniční zastávku. Vzhledem k jejímu nižšímu dopravnímu zatížení je odpovídající její šířkové uspořádání v kategorii S 6,5/50. 34


Zástavba obce je tedy výhradně vázána na vedení silnice III/33911, na kterou jsou připojeny obslužné místní komunikace, které jsou vysloveně přístupového charakteru. Za významnější místní komunikaci je možné považovat komunikaci umožňující dopravní obsluhu zástavby u železniční zastávky Chřenovice – Podhradí. Veškeré místní komunikace jsou v podstatě jednopruhové obousměrné. U stávajících místních komunikací se uvažuje s doplněním o výhybny dle místních potřeb. S novými místními komunikacemi je uvažováno pouze v souvislosti se zpřístupněním nově navrhovaných ploch zástavby. Bylo realizováno vybudování nového pěšího mostu přes Sázavu v lokalitě Pod jedlinou v místě bývalé lávky. Tento most umožňuje dopravní propojení ve směru na Zahájí, což velmi výrazně zlepšuje dostupnost obce. Na tento komunikační systém pak navazují účelové komunikace zejména zemědělského charakteru, které umožňují i dopravní zpřístupnění jednotlivých chatových lokalit. Tyto zůstávají vedeny ve svých dnešních trasách.

Dopravní zatížení silniční sítě Obecně je základním podkladem pro stanovení intenzit dopravy celostátní sčítání dopravy provedené Ředitelstvím silnic a dálnic Praha. Jedinými údaji z celostátního sčítání dopravy, které jsou k dispozici, jsou údaje ze stanovišť mimo toto území. Území obce je zatěžováno pouze pohybem místní dopravy, které je s ohledem na velikost obce minimální.

Doprovodná dopravní zařízení Doprovodná zařízení automobilové dopravy se v tomto území nevyskytují a ani není předpokladu pro jejich zřízení. Nejbližší čerpací stanice pohonných hmot jsou umístěny při silnici II/150 při MÚK Loket, ve Zruči nad Sázavou a Ledči nad Sázavou.

Doprava v klidu Nároky na odstavování vozidel budou i nadále vzhledem k typu zástavby zásadně uspokojovány v rámci vlastních ploch či objektů. Parkovací možnosti jsou v omezené míře soustředěny pouze v prostoru návsi, či u jednotlivých objektů občanského vybavení. Pro ostatní potřeby krátkodobého parkování budou využívány přímo obslužné místní komunikace (pokud to jejich šířkové uspořádání umožňuje).

Hromadná doprava Hromadná doprava bude i nadále kromě železniční dopravy výhradně zajišťována autobusovými spoji. Zastávka je zatím umístěna pouze na návsi v obci, kde se autobusy otáčí a po realizaci rozšíření silnice III/33911 až k železniční zastávce bude možné prodloužení linky do dolní části obce.

Ostatní druhy dopravy Z ostatních druhů dopravy je zde zastoupena pouze železniční doprava, a to železniční tratí č.212 Čerčany - Světlá nad Sázavou se železničními zastávkami Chřenovice a Chřenovice – Podhradí. Nepředpokládají se u ní žádné změny. V oblasti cyklodopravy je třeba zmínit cyklotrasu 19A vymezenou ZÚR kraje Vysočina, jejiž dovyznačení je v souladu se záměry obsaženými v ÚAP

35


Technická infrastruktura Podkladem pro návrh technického vybavení je urbanistickou koncepcí navrhovaný rozvoj ploch bydlení v návrhovém horizontu pro celkem asi 210 obyvatel ve 70 domech. Dále pak rozvoj občanského vybavení v nově navrhované výše popsané zastavitelných ploše. Vodní hospodářství Obec Chřenovice (430 – 482 m n.m.) je zásobována pitnou vodou z veřejného vodovodu. Vlastníkem a provozovatelem místního vodovodu je obec Chřenovice. Počet zásobovaných obyvatel v roce 2005 je 175, se spotřebou vody vyrobené 10,5 tis.m3/rok, z toho pro obyvatele ve výši 8,3 tis.m3/rok. Zdrojem vody pro obec je kopaná zděná studna o průměru 3 m, hloubky 4 m, umístěné na parcele č.113 východně obce v prostoru s místním názvem „Hájek“. Městský úřad Světlá nad Sázavou, odbor životního prostředí vydal ROZHODNUTÍ dne 15.4.2005 pod č.j. ŽP/3468/05/763/Vod-Be (J. Bezstarostová) s povolením k nakládání s podzemními vodami (viz příloha) s hodnotami odběru v množství: max……………2,0 l/s (Qprům 2,0 l/s, průměrná spotřeba 50 m3/denně) max……………900 m3/měsíc, 10 400 m3/rok povolení je stanoveno na dobu 30 let.

Dalším zdrojem je vrtaná studna na parcele č. 483/3 s Rozhodnutím Městského úřadu Světlá nad Sázavou, odbor životního prostředí ze dne 31.8.2004 pod č.j. ŽP/6951/04/1413/Vod-Be a č.j. ŽP/6891/04/1400/Vod-Be (J.Bezstarostová, viz příloha) s povolením odběru v množství: 3

3

3

max. ………………………0,8 l/s (Qprům 0,4 l/s 70 m /den, 2 170 m /měsíc, 12 950 m /rok Popis zásobení – ze studny je voda čerpána do zemního vodojemu 50 m3 umístěném severně obce samostatným výtlakem. Z vrtu je voda čerpána do objektů živočišné výroby zemědělského družstva VRCHA a.s. Jedlá, kde včetně nového kravína bude umístěno 360 ks krav. V současné době probíhají přípravy na kolaudaci na které budou schválena i nová ochranná pásma dalšího vrtu v rámci výstavby nového kravína. Původní zdroje mají stanoveno ochranné pásmo I.stupně, II.stupně stanoveno není. Z vrtu pro ZD je provedeno propojení se stávajícím výtlačným řadem vedeným do zemního vodojemu pro případ možné dotace. V „Programu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina“ (PRVK), kde je konstatováno, že stávající stav zásobování pitnou vodou v obci je vyhovující, do budoucna nejsou navrženy žádné změny. Z bilance potřeby vody je k roku 2015 uvažováno s počtem 3 zásobovaných obyvatel ve výši 160 s průměrnou denní potřebou 23,7 m /den, max. denní potřeba 35,5 m3/den. Vzhledem k návrhu nové zástavby je uvažováno s nárůstem počtu obyvatel o cca 40 až 50 ( v 15 RD) na celkem 210 až 220 obyvatel.

Nová bilance potřeby vody Průměrná denní 31,11 m3/d = 0,36 l/s, denní maximum 46,60 m3/d = 0,54 l/s Hodinové maximum 0,54 x 2,0 = 1,08 l/s.

36


Požární ochrana

Dle ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb, z října 1995 Hodnoty nejmenší dimenze potrubí, odběru vody a obsahu nádrže

Objekt Rod.domy a nevýrobní objekty do 2 120 m 2 Nevýrobní.objekty 120–1500m , výrobní objekty a sklady do 500 m2 Nevýrobní objekty větší 1500 m2, výr. objekty a sklady 500 – 1500 m2, otevř. tech.zař. do 1500 m2 Výr.objekty, sklady a otevř. tech. 2 zařízení do 1500 m Výr.objekty a sklady s vysokým 2 požárním zatížením větší 2500 m

Potrubí DN mm 80

Odběr Q l/s pro v=0,8 m/s 4

Odběr Q l/s pro v=1,5 m/s 7,5

Obsah nádrže m3 14

100

6

12

22

125

9,5

18

35

150

14

25

45

200

25

40

72

Plocha v m2 představuje plochu požárního úseku (u vícepodlažních požárních úseků je dána součtem ploch užitných podlaží). Pokud není zřízena vodovodní síť, požární ochrana je zajištěna zřízením odběrných míst na vodním toku, nebo vodní nádrži. Nejmenší odběr musí být zajištěn podle tabulky v množství pro v = 1,5 m/s.

Největší vzdálenosti vnějších odběrných míst (v metrech) - od objektu / mezi sebou

Číslo položky

hydrant

výtokový stojan

plnící místo

vodní tok nebo nádrž

1

200/400

600/1200

3000 / 5000

600

2

150/300

400/800

2500 / 5000

400

3

120/240

300/600

2000 / 4000

300

4

100/200

200/400

1500 / 3000

200

5

80/160

120/240

1000 / 2000

100

U položek se nemusí k požárnímu zatížení přihlížet. Požadavky na zajištění požárního zásahu řešit v souladu s ustanovením § 21 vyhl.č.137ú1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. Jedná se zejména o zajištění přístupových komunikací, případně nástupních ploch pro požární techniku v souladu s normovými hodnotami.

Zneškodňování odpadních vod V obci je provedena část kanalizačních řadů jednotné kanalizace, která je ve správě obce. Na kanalizační síť jsou napojeny jak přepady ze septiků, tak dešťové vpusti a balastní vody (napojené přepady ze studní, drenážní vody a pod.). Tato kanalizace nese 37


všechny charakteristiky kanalizace dešťové. Nenapojené objekty likvidují odpadní vody v bezodtokých jímkách (žumpách). V obci není realizována centrální čistírna odpadních vod (ČOV). Pro Chřenovice byla v roce 1995 zpracována studie kanalizace a čištění odpadních vod (Drupos – projekt v.o.s. Havlíčkův Brod). Dle této studie lze po technické prohlídce a doplnění stávající kanalizace, eventuálně i její částečné rekonstrukce, ji pouze doplnit a realizovat centrální ČOV ve dvou variantách (typy ČOV), západní část řešit biodiskovou ČOV. Pro zadání bude vhodné dodržet závěry zpracovaného PRVK kraje Vysočina, tj. nová oddílná kanalizace s jednou centrální ČOV, stávající kanalizaci využít pro odvádění dešťových vod včetně mělkých balastních vod podzemních. Centrální čistírna by měla být navržena na průměrný denní přítok odpadních vod 31,11 3 m /d, počet ekvivalentních obyvatel (EO) 210, v denním maximu 310 EO.

Zásobování elektrickou energií Provozovatel el. sítě:

ČEZ,a.s., Distribuce Praha

Současný stav zásobování el. energií Zásobování předmětného území elektrickou energií je řešeno systémem 22 kV z vedení VN 227 napojeném na TR 110/22 kV Světlá n. Sázavou. V případě mimořádné situace je provozní situace obtížně řešitelná vzhledem k tomu, že předmětné území se nachází na okraji provozního systému VN. V současné době zásobují obyvatelstvo a řemeslné provozovny 3 stanice (TS) VN/NN s instalovaným transformačním výkonem 370 kVA. V následující tab. je uveden přehled stávajících TS.

Číslo

Název

TS

Druh

Rok

Transformátor v kVA

TS

výstavby

instalovaný

výhledový

Majitel

184

Chřenovice – U Školy

příhradová

1976

160

400

ČEZ

208

Chřenovice

příhradová

1981

160

400

ČEZ

642

Chřenovice - Samoty

příhradová

1982

50

400

ČEZ

370 kVA

1200 kVA

ČEZ

Instalovaný transformační výkon v kVA

Mimo výše uvedené stanice, podílí se na zásobování elektrickou energií malá vodní elektrárna, jejímž provozovatelem a majitelem je p.Vladimír Daňek. Předmětná elektrárna byla realizována v roce 1990 s instalovaným výkonem 30 kVA (v současné době je toto zařízení mimo provoz). V roce 2000 bylo uvedeno do provozu druhé soustrojí o výkonu 45 kVA. MVE spolupracuje s NN sítí ČEZ, a.s. Na dodávce elektrického výkonu podílí se MVE výkonem 30 kW s přibližnou roční výrobou 130 MWh. Elektrárna je situována na řece Sázavě na okraji katastrální území obce. Rozvod systému VN je proveden nadzemním vedením. Uplatnění kabelizace systému VN ze strany provozovatele energetického systému se nepředpokládá. Mimo nadzemní vedení VN ku stávajícím stanicím, nenachází se v katastrálním území obce žádná další vedení VN ani VVN.

38


Rozvod systému NN Systém nízkého napětí je provozován normalizovanou soustavou 3+N, 50Hz, 230/400V (TN – C). Rozvod systému NN je po celkové rekonstrukci. Obnovená nadzemní síť je řešena výhradně na betonových podpěrách. S ohledem na stávající zástavbu je místní rozvod systému NN z hlediska přenosových možností dostatečně dimenzován. Elektrické vytápění je realizováno v ojedinělých případech a v zásadě se povoluje především v blízkosti stanic. Jeho rozšiřování není v současné době prioritním zájmem odběratelů. Podnikatelská činnost je omezena na služby s výkonově malým odběrem elektrického výkonu (obchod, hostinec a další), Za výrazného odběratele je nutno pokládat stávající zemědělské družstvo, které rozšiřuje svoji výrobní kapacitu. Zásobování ZD je řešeno ze stávající TS 208 samostatným vývodem NN. Do rámce obce spadá chatová lokalita v jihozápadní části obce. Zásobování této chatové části elektrickou energií je řešeno z TS 642. Rozvod systému NN je řešen zemním kabelovým vedením. Jeho současné průřezové dimenzování neodpovídá požadavkům odběru. Dle získaných informací připravuje se v celé chatové lokalitě nová kabelizace sítě NN.

Posouzení současného stavu S ohledem na technické možnosti stávajících TS lze výhledové výkonové požadavky stávající zástavby a případné nové výstavby, včetně drobných podnikatelských aktivit zajistit ze stávajících TS za předpokladu zvýšení transformačního výkonu. Současná koncepce zásobování systémem 22 kV zůstane i ve výhledu zachována.

Současný příkon území Vzhledem k tomu, že provozovatel energetického systému (Východočeská energetika,a.s.) neposkytuje údaje o maximálním zatížení jednotlivých TS, bude současný maximální příkon řešeného území odvozen z předpokladu 60% využití instalovaného transformačního výkonu při účiníku (cosϕ) 0,9 u odběru obyvatelstva a služeb (k = 0,54).

odběr ze systému ČEZ,a.s.

max. nesoudobý příkon

obyvatelstva a služeb

200 kW

K výše uvedenému nesoudobému příkonu přistupuje i podíl MVE výkonem 30 kW na celkovou hodnotu 230 kW. Vzájemná soudobost odběrů je uvažována ve výši 0.86. Odhadované maximální zatížení řešeného území dosahuje hodnoty cca 200 kW. K výše uvedenému odhadu je nutno podotknout, že výkonové požadavky řešeného území jsou výrazně ovlivněny sezónním odběrem především chatové lokality a objektů využívaných k rekreaci. Přesnější údaje o zatížení lze získat měřením, které je možno zajistit u provozovatele elektrické sítě. Při přepokládané četnosti 1,2bj/RD přestavuje nová výstavba zvětšení počtu bytových jednotek v řešeném území o 18 bj. Rozhodujícím faktorem pro stanovení výhledového el. příkonu, je způsob vytápění. V prostoru řešeného území není v současné době provedena plynofikace a její realizace se nepředpokládá. Přes tuto skutečnost lze předpokládat uplatnění el. vytápění u nové výstavby u 3 RD. Z hlediska zajištění potřebného příkonu pro el. vytápění přichází v úvahu povolovat takový odběr v blízkosti TS. Předpokladem stanovení výhledového el. příkonu řešeného území, bude u RD s el. vytápěním uvažován příkon 15 kW/RD se soudobostí odběrů 0,9. U nové výstavby bez el. vytápění bude v souladu s podklady provozovatele energetického systému uvažován 39


soudobý příkon ve výši 2,5 kW/bj. U stávající zástavby nepřekročí roční výkonový nárůst hodnotu 2%. Podnikatelský odběr zemědělského areálu, který je zásobován NN vývodem z TS 208, nelze přesně stanovit vzhledem k tomu, že provozovatel energetického systému neposkytuje výkonové údaje. Odběr zemědělského areálu je zahrnut do celkového požadavku obce. Případný vyšší výkonový požadavek ZD, lze zajistit z výše uvedené TS. Způsob zásobování stanoví provozní složka provozovatele energetického systému. Předpokládaný výhledový příkon řešeného území je stanoven k roku 2020.

lokalita

stávající zástavba

navrhovaná výstavba (RD)

celkem

obyvatelstvo

počet RD/bj

nárůst el. příkon

Chřenovice

270 kW

15/18

55 kW

325 kW

nesoudobý el. příkon

270 kW

-

55 kW

325kW

Výhledový soudobý příkon řešeného území při uvažované vzájemné soudobosti odběrů ve výši 0,8 je odhadován na cca: 260 kW

Předpokládaný nesoudobý výhledový el. příkon pro zásobování odběru obyvatelstva a služeb v obci Chřenovic (325 kW) si vyžádá při 70% využití transformace a účiníku 0,9 instalovaný transformační výkon ve výši 515 kVA. Technické možnosti stávajících TS umožňují zvýšit instalovaný transformační výkon na hodnotu 800 kVA. Vzhledem k prostorově soustředěné výstavbě obce lze plně využít výhledovou výkonovou kapacitu stávajících el. stanic.

Rozvod systému NN V souladu s požadavky provozní složky energetického systému, budou při realizaci nové výstavby dodržována následující pravidla: - napojení nových ojedinělých RD bude řešeno ze stávající NN sítě i za předpokladu její úpravy, - napojení lokalit s větší energetickou náročností (větší počet RD), bude provedeno ze stávající TS po její případné technologické úpravě. Způsob napojení na rozvodnou síť a použití rozvodného systému určí provozovatel rozvodného zařízení. Rozvod zemním kabelovým vedením NN lze předpokládat u nové výstavby.

Ochranná pásma elektrizační soustavy Dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) ze dne 28. listopadu 2000, dle §46 a v souladu s §98, odst. 2, který potvrzuje platnost dosavadních právních předpisů určujících ochranná pásma dle předchozích právních úprav zákona č. 79/1957 a zákona č. 222/1994 Sb. jsou pro zařízení v elektroenergetice platná následující 40


ochranná pásma:

Dle zákona

Dle zákona

Dle zákona

č. 79/1957

č. 222/1994 Sb.

č. 458/2000Sb.

10

7

7

1

1

1

30

20

-

zděné elektrické stanice s převodem do 52 kV

-

-

2

vestavěné zděné elektrické stanice od obestavění

-

-

1

stožárové el. stanice nad 1 kV do 52 kV

10

7

7

výrobny elektřiny, od oplocení nebo zdi

30

20

20

Zařízení

nadzemní vedení do 35 kV- vodiče bez izolace podzemní kabelové vedení do 110 kV,vč. měřící a zabezpečovací techniky elektrické stanice

Uvedené vzdálenosti jsou v metrech od krajního vodiče u nadzemních vedení na obě strany. U zděných TS od oplocení nebo zdi. Ochranné pásmo pro podzemní vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně vedení řídící, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu.

Zásobování plynem Obec Chřenovice není v současné době plynofikována. Dle vyjádření Obce Chřenovice s odvoláním na malý zájem místního obyvatelstva o odběr zemního plynu (viz. dotazníková kampaň), současně s ohledem na složité financování, pro nereálné naplnění podmínek získání státní dotace a polohu obce (na konci uvažované plynovodní sítě) se v současné době o realizaci plynofikace neuvažuje. V dokumentaci je navržena základní koncepce nezbytná pro hájení ploch potřebných pro případnou budoucí realizaci, která vychází z generelu „Plynofikace obcí Bělá – Tasice, Jedlá – Dobrá Voda a Chřenovice“.

Ochranná a bezpečnostní pásma: Při umisťování staveb ve stabilizovaných plochách a plochách změn je nutno respektovat ochranná a bezpečnostní pásma plynárenských zařízení.

Zásobování teplem Řešené území obce Chřenovice tvoří z podstatné části venkovská stavení a v menším rozsahu rodinné domky a objekty občanského vybavení. Podstatně výraznější část osídleného území tvoří rekreační objekty v chatových osadách, které jsou prostorově oddělené od vlastní obce a po stránce inženýrských sítí nezajištěné. Obec není plynofikována. Vytápění stávajících objektů v obci se v současné době řeší malými systémy ústředního vytápění se zdroji tepla na tuhá paliva do výkonu max. 50 kW nebo kamny na 41


tuhá paliva. Tento systém se bude uplatňovat i u nové výstavby. Uplatnění elektřiny k vytápění, je ojedinělé a jeho rozšíření je ovlivněno ekonomickou situací obyvatel a kapacitou rozvodné sítě VN i NN. Aby nedocházelo k dalšímu zhoršování životního prostředí a čistoty ovzduší, je nutné pro zásobování teplem využívat paliv a energií, které mají nejmenší vliv na kvalitu životního prostředí. To znamená využít k vytápění el. energií případně upravený dřevní odpad (štěpky), nebo palivové dřevo. Nezanedbatelnou výhledovou složkou jsou tzv. obnovitelné zdroje energie. Zastupitelstvo obce nepředpokládá plynofikaci řešeného území. Zásadní podmínkou elektrického vytápění je dostatečná výkonová kapacita energetického systému, včetně zajištění těchto lokalit z el. stanic. Důležitou podmínkou je snižování energetické náročnosti objektů, t.j. minimalizovat potřebu tepla na vytápění a ohřev užitkové vody.

Telekomunikace Dálkové kabely Dle podkladů získaných od Telefónica O2 (odd. technické dokumentace, pracoviště Jihlava) ze dne 10. 8. 2005, neprochází řešeným územím dálkový spojový kabel. Telekomunikace Rozvod místní telefonní sítě v prostoru řešeného území byl rekonstruován a v celém rozsahu je řešen pomocí zemního kabelového vedení. Před zahájením zemních prácí je nutné vyžádat si stanovisko provozního oddělení přenosové techniky společnosti 02 CZ, Jihlava a respektovat zákon č. 127/2005 Sb., včetně ČSN 736005 - (Prostorová úprava vedení technického vybavení). Telekomunikační spojení pomocí mobilní sítě je s ohledem na členitost terénu zcela nevyhovující. Radiokomunikace České radiokomunikace, a.s. (ČRa a.s.) jsou telekomunikační společností s celostátní působností zaměřenou na bezdrátový přenos signálu a jeho šíření. ČRa a.s. poskytují telekomunikační služby spojené s přenosem hlasových, datových a jiných signálů. Dále jsou zaměřeny na služby spojené s televizním a rozhlasovým vysíláním. Pro zlepšení příjmu televizního signálu byl v prostoru západně od obce Chřenovice vybudován televizní převaděč (TVP) s ochranným kruhovým pásmem o poloměru 30 m. Výše uvedené radiokomunikační služby zabezpečuje v řešeném území Oblast ČRa a.s., Východní Čechy o.z. se sídlem v Litomyšli. V oblasti jsou provozovány RR trasy přístupové sítě ČRa a.s., RR trasy pro sítě GSM a dalších významných provozovatelů, které musí být respektovány. Nakládání s odpady Systém nakládání s odpady na území obce Chřenovice vychází z Plánu odpadového hospodářství ČR a Plánu odpadového hospodářství kraje Vysočina. Komunální (domovní) odpad je sbírán do popelnic. V obci jsou rozmístěny kontejnery pro sběr skla (bílého a barevného), papíru a plastů. Odvoz komunálních a separovaných odpadů je zajišťován na základě smluvního vztahu s oprávněnou osobou (firma Asa Dačice) 1 x týdně (v létě 1 x za 14 dnů) na řízené skládky. Nebezpečný a toxický odpad je sbírán firmou Asa Dačice 2 x ročně ve sběrových dnech organizovaných obecním úřadem. Železný šrot je svážen Sborem dobrovolných hasičů. 42


Systém je v souladu s platnými zákony, vyhovuje občanům i Obecnímu úřadu Chřenovice. Je nutno hledat cesty ke snižování množství netříděných odpadů odvážených na skládky, zejména rozšířovat sběr recyklovatelných odpadů.

OBČANSKÉ VYBAVENÍ V současné době je dostupnost v oblasti základního školství, základní zdravotnické péče, obchodního prodeje, sociálních služeb, kultury, veřejné zprávy, tělovýchovy a sportu zajištěn v okolních centrech osídlení (Ledeč nad Sázavou, Světlá nad Sázavou, Havlíčkův Brod). V obci je pouze obecní úřad, hasičská zbrojnice, obchod s potravinami a pojízdná prodejna masa. Za středním a vyšším vzděláním je nutné dojíždět, podobně jako v ostatních oblastech této funkce za specializovanými službami (zejména Ledeč nad Sázavou, ale i Světlá nad Sázavou, Havlíčkův Brod). Koncepce řešení ÚP vytváří na základě zhodnocení současného stavu a v souladu se schváleným Zadáním územní předpoklady pro další rozvoj občanského vybavení. Vymezené plochy zastavitelného území jsou navrženy především pro stravování, ubytování a služby v oblasti cestovního ruchu s doprovodným vybavením.

OCHRANA PŘED POVODNĚMI Na významný vodní tok Sázava je stanoveno a vyhlášeno záplavové území pro průtok Q100 získané od správce vodního toku, tj. Povodí Vltavy s.p. Zákres je proveden v grafické části ÚP – odůvodnění, ve II.2.a. Koordinační výkres a II.2.c. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu. Pro toto území je nutné respektovat ustanovení zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů zejména § 67 Omezení v záplavových územích a § 49 Oprávnění při správě vodních toků (u významných vodních toků v šířce do 8 m od břehové čáry, u ostatních do 6 m).

Hydrologická data a poměry vodních toků Hydrologická čísla pořadí vodních toků Východní část – 1 – 09 – 01 – 129, plocha dílčího povodí 9,745 km2, 2

celková plocha 1.365,443 km

Střední část - 1 – 09 – 01 – 131, plocha dílčího povodí 11,933 km2, celková plocha 1. 387,105 km2 Potok Bába

- 1 – 09 – 01 – 132, plocha dílčího povodí 5,562 km2

Dle aktuálního znění vyhlášky č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činnosti související se správou vodních toků je řeka Sázava v příloze č.1 této vyhlášky vedena pod pořadovým č. 204 jako významný vodní tok od pramenní oblasti 1 – 09 – 01 – 001 v délce 216,4 km po přeliv Nového rybníka zejména s vodárenským využitím.

Dle vymezení cílových charakteristik krajiny na území kraje Vysočina (kapitola 6., část Návrh ZÚR) je území obce zařazeno do dvou typů krajin: Krajina lesní, do území obce 43


zasahuje ve východní části území a Krajina lesozemědělská ostatní, která tvoří většinu území obce. ZÚR vymezují krajinu lesní v územích odpovídajících těmto charakteristikám: a) lidskými zásahy méně pozměněný krajinný typ; b) lesní porosty zaujímají více než 70% plochy (nelesní enklávy v podobě sídel, zemědělských ploch apod. tvoří menší, izolované a lesem zpravidla zcela obklopené plochy); c) minimální velikost segmentu 800 ha, při výjimečnosti reliéfu (výrazný svah apod.) jsou zařazeny i segmenty menší; d) charakteristická pohledová uzavřenost.

ZÚR stanovují hlavní cílové využití krajiny pro:

a) lesní hospodářství; b) cestovní ruch a rekreaci; c) bydlení; d) drobné místní ekonomické aktivity.

ZÚR stanovují tyto zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území:

a) minimalizovat negativní zásahy do PUPFL, zejména omezit zábor těchto pozemků na nezbytně nutnou míru; b) lesní hospodaření směřovat k diferencované a přirozené skladbě lesů a eliminovat tak rizika poškození krajiny nesprávným lesním hospodařením, zejména velkoplošnou holosečí a výsadbou jehličnatých monokultur; c) rozvíjet cestovní ruch ve formách příznivých pro udržitelný rozvoj, nepřipouštět rozšiřování a intenzifikaci chatových lokalit; d) respektovat cenné architektonické a urbanistické znaky sídel a doplňovat je hmotově a tvarově vhodnými stavbami; e) eliminovat riziko narušení kompaktního lesního horizontu umístěním nevhodných staveb, zejména vertikálních a liniových.

ZÚR vymezují krajinu charakteristikám:

lesozemědělskou

ostatní v

územích

odpovídajících

těmto

a) přechodový typ mezi krajinou lesní a zemědělskou; b) krajinná matrice tvořena mozaikou lesních a zemědělských ploch, jejichž vzájemný poměr 44


je lokálně velmi proměnný, celkově však vyvážený; c) naprostá většina lesů intenzivně hospodářsky využívána s převahou stanovištně nepůvodních druhů jehličnanů; d) nižší krajinná pestrost, nižší podíl rozptýlené zeleně na zemědělských plochách; e) převažuje polootevřený charakter.

ZÚR stanovují hlavní cílové využití krajiny pro: a) zemědělství a lesní hospodářství; b) bydlení; c) základní veřejnou vybavenost a místní ekonomické aktivity.

ZÚR stanovují tyto zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území: a) zachovat v nejvyšší možné míře stávající využívání lesních a zemědělských pozemků; b) respektovat cenné architektonické a urbanistické znaky sídel a doplňovat je hmotově a tvarově vhodnými stavbami; c) zvyšovat pestrost krajiny zejména obnovou a doplňováním alejí a rozptýlené zeleně, zvýšením podílu zahrad, trvalých travních porostů apod. Při vymezení typů krajin byl upřednostňován aspekt cílového využití území, který částečně odráží i historické a přírodní charakteristiky krajiny. V územním plánu nejsou stanoveny a dohodnuty s orgánem ochrany přírody konkrétní podmínky ochrany krajinného rázu, proto je v zastavěném území a zastavitelných plochách nutno vždy posoudit vliv na krajinný ráz dle § 12 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Vodní plochy Obec se nachází v povodí významného vodního toku Sázava. V k.ú. se nacházejí pouze malé nevýrazné pravostranné přítoky (potůčky) a to v prostoru „Hájek“, kde se nacházejí stávající zdroje pitné vody a malá vodní plocha, dále od rybníka ze středu obce v místním názvu „Dolec“ a ze západní části bezejmenný potok v prostoru „Nad pásmem“. Severní hranici k.ú. tvoří potok Bába, část východní hranice pak Jestřebnický potok.

Geologické poměry území Řešené území náleží ze širšího geologického hlediska k moldanubiku. Moldanubikum je jednotka Českého masivu, budovaná metamorfními seriemi neznámého, převážně prekambrického stáří, s rozsáhlým plutonem variských hlubinných vyvřelin. Správní území obce Chřenovice se nachází západně od tzv. české větve moldanubického plutonu, který zde zastupuje centrální žulový masiv Českomoravské vysočiny – masiv Melechova. Moldanubický pluton intrudoval do vysoce metamorfovaných krystalických břidlic, převážně plagioklasových pararul. Ve skalním podkladu zájmového území vystupují metamorfované horniny pláště. Zájmové území náleží k tzv. české větvi pestré serie moldanubika, kde je základní horninou středně zrnitá, sillimanit-biotitická pararula, s hojnými čočkovitými tělesy odlišných hornin, převážně však amfibolitů, kvarcitů, granátických kvarcitů a vápenců. Přítomnost vložek 45


v oblastech pestré serie se vysvětluje primární rozmanitostí sedimentů před metamorfozou. Geologická mapa v zájmovém úseku zobrazuje metamorfní horniny – ruly s vložkami amfibolitů – téměř bez kvartérního pokryvu, výjimku tvoří jen splachové a fluviální uloženiny v údolích místních vodotečí. Přesto je terén pokryt souvislou vrstvou krátce přemístěných zvětralin. Zvětralinový plášť je tvořen relativně homogenními jemně písčitými hlínami průměrné mocnosti do 2 m. Pararuly skalního podkladu není možno hodnotit jeho kvalitní využitelný stavební kámen. V rámci zájmového území byly příležitostně těženy jen terasové uloženiny řeky Sázavy, které se ve využitelné mocnosti nacházely uvnitř sázavského meandru (v blízkosti železniční zastávky). V roce 1968 zde byl průzkumně ověřován rozsah výskytu terasových uloženin vyššího terasového stupně v rámci vyhledávacího průzkumu pro zajištění zemin pro stavbu dálnice D1 v úseku Soutice – Píšť (V. Rybařík, 1968). Realizovaný průzkumný vrt VCH2 byl hodnocen jako pozitivní z hlediska kvality suroviny. V dalším průzkumu však nebylo pokračováno pro omezenou kubaturu suroviny i pro komunikační odlehlost potencionálního ložiska.

Zákresy v podkladových mapách Ve zmíněných mapách měřítka 1:50 000 (listy l3-34 a 23-12), vydaných MŽP ČR a Geofondem Praha, vytyčujících území se zvláštními podmínkami geologické stavby, která musí být vždy zpracovávaným územním plánem respektována, nebyl zjištěn žádný zákres. Ze souboru map Poddolovaných území tedy vyplývá, že území obce Chřenovice nebylo v minulosti dotčeno hornickou činností. Nejbližší pozůstatky hornické činnosti rudního dobývání jsou na sousedním katastru obce Dobrá Voda u Jedlé. Ze souboru map ložiskové ochrany opět vyplývá, že v území obce nejsou bilanční zásoby využitelné suroviny. Z geologické pozice zájmového území, kde je skalní podklad budován metamorfovanými horninami moldanubika, zákonitě vyplývá, že přítomné horninové útvary nepředstavují nebezpečné prostředí ke vzniku sesuvných svahových pohybů. Na katastru obce není registrován žádný aktivní ani potencionální sesuv. Samostatný registr map sesuvů a jiných nebezpečných svahových deformací pro kraj Vysočina nebyl dosud založen. Studovány byly i mapy z předchozího členění území – mapy pro oblast Královéhradeckou a oblast Jihočeskou. Zájmové listy map v těchto registrech nejsou založeny.

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Pro správní obvod úřadu územního plánování Světlá nad Sázavou byl v rámci ÚAP zpracován rozbor udržitelného rozvoje území.

Vyhodnocení území obce dle Územně analytických podkladů (ÚAP) pro obec s rozšířenou působností Světlá nad Sázavou

Podstatou udržitelného rozvoje je naplnění tří základních pilířů:

46


1. Účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů (PROSTŘEDÍ), 2. Soudržnost společenství obyvatel (SPOLEČNOST). 3. Udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti (HOSPODÁŘSTVÍ).

PROSTŘEDÍ, vyhodnocení: Území je z hlediska přírodních podmínek velmi stabilní.

SPOLEČNOST, vyhodnocení: Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel lze hodnotit jako podprůměrné. V obci chybí základní občanská vybavenost, technická infrastruktura, klesá zde počet obyvatel (nízká porodnost, migrace), projevuje se trend stárnutí populace, průměrný věk je velmi vysoký, podprůměrný je počet vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva, vysoká je vyjížďka za prací. Pro rekreaci a odpočinek obyvatel i návštěvníků má velký význam kvalitní přírodní zázemí a stabilizované a fungující plochy rekreačních a sportovních areálů. V území jsou dobré podmínky pro pěší turistiku a cykloturistiku, chybí ale doprovodná infrastruktura a ubytovací kapacity.

HOSPODÁŘSTVÍ, vyhodnocení: Podmínky pro hospodářský rozvoj jsou průměrné. Míra nezaměstnanosti je pod celostátním průměrem, vysoká vyjížďka je kompenzována poměrně dobře fungujícím veřejným dopravním systémem. Rezervy jsou v nedostatečném využití potenciálu cestovního ruchu.

Požadavky na řešení vyplývající z ÚAP: Využít příležitosti, potlačit hrozby, rozvíjet silné stránky území a odstranit slabé stránky území (viz SWOT analýza).

Okruhy problémů k řešení - problémy ostatní: ohrožení území - riziko lokálních záplav, záplavové území Q100.

47


SWOT ANALÝZA Silné stránky

Slabé stránky

Část území má vyšší retenční schopnost (lesní porosty, trvalé travní porosty).

Velkovýrobní způsoby obhospodařovaání zemědělské krajiny, nízké procento zeleně – malá retenční schopnost zemědělské krajiny.

Dlouhodobě se zlepšující kvalita životního prostředí. Pestrost a členitost ploch s přírodním potenciálem. Existující hierarchická koncepce vymezení ÚSES jako aktivního krajinotvorného prvku. Vysoký podíl solitérní zeleně v zastavěných územích a krajinotvorných prvků - alejí. Dobrá dostupnost vybavenosti nadmístního významu. Příznivé přírodní podmínky pro bydlení. Existence přirozených středisek regionu – Světlá nad Sázavou, Ledeč nad Sázavou. Dobré podmínky pro pěší turistiku, cykloturistiku, naučné stezky.

Malé zastoupení vodních ploch v krajině. Upřesnění a koordinace prvků ÚSES, v ÚPD obcí chybí prvky ÚSES v nelesní krajině, kde by mohly plnit více funkcí (krajinotvorné, ekologické, protierozní). Nedostatečná dopravní obslužnost zejména o víkendech. Chybějící veřejný vodovod, kanalizace s ČOV a plynofikace. Nízký podíl využívání alternativních zdrojů energie pro vytápění. Chybějící zařízení poskytující sociální služby. Chybí vybavené dětské hřiště. Stárnutí populace, nízká porodnost, vyšší úbytek obyvatel v důsledku migrace. Síť pro pěší a cyklisty bez doprovodné infrastruktury. Vysoká vyjížďka za prací, nízký počet zaměstnavatelů v obci. Velice nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Nedostatečný rozvoj cestovního ruchu, sezónnost cestovního ruchu, převažují jednodenní návštěvníci.

48


Příležitosti

Hrozby

Podpora zpracování pozemkových úprav – řešení protierozních opatření.

Ohrožení území záplavou.

Hospodařením s dešťovými vodami, zvýšením retence vody v krajině a snížením vodní eroze se sníží riziko záplav a zlepší hospodaření s vodou v řešeném území.

Rizika spojená s intenzivní živočišnou výrobou v zemědělských areálech. Geometrizace krajiny. Urbanizace volné krajiny.

Zvýšení míry separace a využití odpadu.

Další snižování počtu spojů veřejné dopravy.

Vysoký rekreační potenciál.

Migrace mladých vzdělaných občanů.

Historická tradice krajinného soucítění, tradice doprovodných alejí podél cest, solitérů v rámci volné krajiny i zastavěného území.

Stárnutí populace bude klást větší nároky na sociální péči.

Vybudování veřejného vodovodu a kanalizace s ČOV. Plynofikace obce a využívání alternativních zdrojů. Integrace občanského vybavení do ploch bydlení a ploch se smíšeným využitím. Zvýšení bytové výstavby a dostupnosti bytů pro mladé rodiny. Vytváření nových pracovních příležitostí, zlepšování vzdělaností struktury. Nabídkou kvalitního bydlení stabilizovat obyvatele, zvláště mladé rodiny. Rozšiřování nabídky služeb (ubytování, jezdectví aj.) a budování infrastruktury pro pěší a cyklisty. Možnost dalšího rozvoje a budování naučných a tematických stezek. Využití atraktivit v řešeném území pro zvýšení cestovního ruchu – příležitost pro rozvoj pracovních příležitostí v oblasti služeb.

Reakce ÚP na SWOT:

Slabé stránky: -

-

Územním plánem jsou stanoveny plochy pro rozvoj vodních ploch. V územním plánu je možné v rámci ploch pro bydlení, či pro občanskou vybavenost podporovat rozvoj sportovních aktivit. Územní plán vytváří takové podmínky, aby byl respektován územní systém ekologické stability (tento vymezuje a doplňuje), aby bylo chráněno kvalitní přírodní prostředí a v optimální míře podporuje i rozvoj cestovního ruchu využitím právě přírodního a kulturního potenciálu na území obce. Územním plánem je také podporováno doplnění a rozvoj technické infrastruktury 49


-

-

(veřejný vodovod, kanalizace s ČOV a plynofikace). Demografický vývoj v posledních letech ukazuje na mírné snižování počtu obyvatel, nepříznivou věkovou strukturu, index stáří i průměrný věk. Územním plánem jsou vytvořeny podmínky pro stabilizaci a mírný nárůst počtu obyvatel. Plochy výroby a jejich rozvoj, jsou situovány v místech, kde svou činností tolik nenarušují životní prostředí obyvatel v obci bydlících a jsou doplněny návrhem ochranné a izolační zeleně.

Příležitosti: -

-

-

Územní plán vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj v plochách pro bydlení, občanskou vybavenost, výrobu a také pro doplnění dopravní a technické infrastruktury v koordinaci s ochranou civilizačních, kulturních a přírodních hodnot území, a tím také vytváří podmínky pro stabilizaci a růst počtu trvale žijících obyvatel. Rozvoj rekreačních možností je navrhován buď jako samostatná plocha pro rozvoj rodinné rekreace, nebo jako součást ploch bydlení (rodinná rekreace), dále také v rámci ploch občanské vybavenosti pro sportovní aktivity. Rozvoj cestovního ruchu je územním plánem podporován návrhem plochy pro občanské vybavení (veřejná infrastruktura a komerční zařízení), která by měla sloužit pro rozvoj ubytování, stravování a služeb vázaných na cestovní ruch. Dále je možný rozvoj v rámci ploch pro bydlení.

Na základě závěrů všech dosavadních projednání lze proto konstatovat, že ÚP přijatým řešením vytvoří územní předpoklady pro udržitelný rozvoj území, tedy rozvoj spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území obce Chřenovice, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.

VYHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Návrh ÚP Chřenovice naplňuje v úrovni územního plánu cíle územního plánování stanovené § 18 a řeší úkoly obsažené v § 19 Stavebního zákona v rozsahu stanoveném schváleným Zadáním ÚPO, Souborným stanoviskem, doplňujícími Pokyny pro zpracování Návrhu ÚP a Žádostí o opravy údajů v ÚP Chřenovice.

d) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno Vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj nebylo zpracováno, protože etapa Koncept ÚPO (včetně dohodnutí Souborného stanoviska) byla ukončena před 1. 1. 2007. Koncept ÚPO byl na základě závěru zjišťovacích řízení vydaného Krajským úřadem kraje Vysočina, posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí a z hlediska vlivů na evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000. Závěry těchto dokumentů byly zapracovány již do projednaného Konceptu ÚPO. Stanovisko k Posouzení Konceptu ÚPO Chřenovice z hlediska vlivů na životní prostředí a evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000 bylo respektováno a v přiměřené míře zapracováno do Návrhu ÚP. 50


Vyhodnocení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území je obsaženo v předchozí kapitole v souladu s požadavkem Přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb.

e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa V návrhu ploch pro rozvoj obce byl respektován Zákon č.114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, Zákon č. 17/92 Sb., o životním prostředí Zákon č. 334/92 Sb., o ochraně ZPF, Zákon č. 98/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 334/92 Sb., o ochraně ZPF, Vyhláška MŽP č. 13/94 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, Metodický pokyn odboru ochrany lesa a půdy ze dne 12.6.1996 č.j. OOLP/1067/96 a Zákon 289/95 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) v jejich platném znění. Plochy záborů jsou uvažovány včetně izolační zeleně a sadových úprav (zejména u rozvojových ploch zasahujících do volné krajiny - mimo současné zastavěné území). Do vyhodnocení nejsou zahrnuty plochy pro prvky ÚSES, protože zde se jedná o veřejně prospěšné opatření na plochách, které zůstávají v ZPF nebo PUPFL.

Vodní eroze Vodní erozí obecně jsou ohroženy (podle kultur, způsobu obhospodařování, ale i konfigurace terénu a délky svahů) plochy na svazích větších než 4 % (při shodě nepříznivých okolností i méně). 2 Území patří do oblasti mírné až střední hustoty stržové sítě (0,1 až 1 km/km ). Vodní erozí plošnou a výmolnou (rýhová a výmolová) je postiženo méně než 25 % plochy. V řešeném území je množství svažitých ploch se sklonitostí nad 4 % ohrožených vodní erozí (převážně zalesněné svahy nad nivou Sázavy a jejích přítoků jsou stabilizované).

Uspořádání intenzivně obhospodařovaných ploch (především kultur ZPF) je nutno organizovat tak, aby se předcházelo splachům ornice ze svažitých ploch.

Větrná eroze Ohrožení erozí větrnou je (zejména díky členitosti terénu a rozptýlené zeleni) malé (není evidováno).

Důsledky na zemědělský půdní fond Pro rozvoj obce byly vybírány především volné plochy v ZÚ, jejichž zastavěním se nenaruší ráz obce, dále plochy mimo ZÚ jejichž zastavěním bude co nejméně negativně ovlivněn krajinný ráz, kvalita životního prostředí a ZPF. Protože přesunutí rozvojových ploch na méně kvalitní půdy by si vyžádalo v konečném vyčíslení daleko větší plochy záborů (nehledě na další narušení přírody a krajiny), je navrženo pro rozvoj obce použít i plochy s vyššími třídami ochrany ZPF (I. a II.).

Plochy bydlení (B) Z1 a Z4 - plochy zasahují do půd IV. a V. třídy ochrany ZPF Z2 - část plochy zasahuje do půd II. třídy ochrany ZPF Z3 - plocha zasahuje do půd II. třídy ochrany ZPF Z5 - plocha zasahuje půdy I. třídy ochrany ZPF 51


Z13

- plocha zasahuje půdy IV. třídy ochrany

Plochy rekreace – rodinná rekreace (RI) Z6

- část plochy zasahuje do půd II. třídy ochrany ZPF

Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura a komerční zařízení (OM) Z7

- plocha zasahuje pouze do půd IV. a V. třídy ochrany ZPF

Plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport (OS) Z8

- část plochy zasahuje do půd II. třídy ochrany ZPF

Plochy zeleně – ochranná a izolační (ZO) Z9 Z10

- plocha zasahuje do půd IV. třídy ochrany ZPF - plocha zasahuje do půd II. třídy ochrany ZPF

Plochy dopravní infrastruktury - plochy silniční dopravy - místní komunikace (DSM) Z11 a Z12 - plochy zasahují do půd IV. a V. třídy ochrany ZPF Plochy technické infrastruktury - čistírna odpadních vod (ČOV, TIK) Z14 a Z15

- plochy zasahují do půd IV. a V. třídy ochrany ZPF

Plochy vodní a vodohospodářské (W) K1 a K2

- plochy zasahují do půd V. třídy ochrany ZPF

Plochy lesní - pozemky určené k plnění funkcí lesa - PUPFL (L) K3

- plocha zasahuje do půd V. třídy ochrany ZPF

K4

- plocha zasahuje do půd IV. třídy ochrany ZPF

Plochy pro sítě technické infrastruktury se navrhují bez trvalého záboru ZPF. Trvalý zábor bude jen pro uzávěrové a revizní šachty a zábor ZPF pro vlastní vedení bude jen dočasný.

Důsledky na pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) Lesní půda není k záboru pro rozvoj obce navrhována. Čtyři plochy a tři trasy pro technickou infrastrukturu zasahují do pásu 50 m od okraje lesa.

Tabulkové vyhodnocení záborů ZPF a PUPFL Plochy záborů jsou zpracovány do tabulek. Tabulka č. 1 uvádí souhrn všech záborů ZPF pro rozvoj obce v pořadí dle navrhovaného funkčního využití a označení ploch. Tabulka č. 2 údaje sumarizuje dle navrhované funkce, třídy ochrany ZPF a druhu využití půdy (kultury). Tabulka č. 3 uvádí zásahy do PUPFL v členění na zábor a omezení v hospodaření, a v dalším členění na zásahy dočasné a trvalé (pro ÚP Chřenovice není použity, protože zde nedochází k dotčení PUPFL. Výměry jsou uváděny v hektarech na 4 desetinná čísla s tím, že (vzhledem k použitému měřítku) jsou výměry zaokrouhlovány na ary. Skutečný zábor (a částka odvodu) bude stanoven až při realizaci konkrétního záměru 52


podle skutečně zabírané plochy. Plocha navrhovaných záborů půdy pro silnice a veřejné cesty byla vypočítána rámcově bez ohledu na odchylky vyvolané konkrétním řešením náspů a zářezů (včetně ploch doprovodné zeleně). Pro místní komunikace je počítáno s šířkou 15 m. Zábory ploch jsou zakresleny v samostatné grafické příloze. Pro rozvoj obce Chřenovice je navrhováno k vynětí ze ZPF celkem 3,81 ha zemědělské půdy, z toho pro změnu způsobu využívání (pro vodní plochy a les) 0,38 ha.

Vysvětlivky k tabulce vyhodnocení záborů půdního fondu: Označení

- označení plochy shodné s grafickou přílohou

Funkce

- navrhované funkční využití

Plochy s rozdílným způsobem využití Plochy bydlení B - bydlení Plochy rekreace RI - rodinná rekreace Plochy občanského vybavení OM - veřejná infrastruktura a komerční zařízení OS - tělovýchova a sport Plochy zeleně ZO - ochranná a izolační Plochy dopravní infrastruktury DSM - plochy silniční dopravy - místní komunikace Plochy technické infrastruktury ČOV - čistírna odpadních vod Vodojem - vodojem Plochy vodní a vodohospodářské W - vodní plocha, vodní tok Plochy lesní L - pozemek určený k plnění funkcí lesa - PUPFL Koridory technické infrastruktury Vodovod (TIV) - koridor pro vodovodní řad Vodojem (TIV) - plocha pro vodojem Kanalizace tlaková (TIK) - kanalizace splašková - výtlačné potrubí Kanalizace gravitační (TIK) - kanalizace splašková - gravitační stoka ČOV (TIK) - čistírna odpadních vod STL plynovod (TIP) - středotlaký plynovod ZPF

- uvádí výměry ploch navrhovaných pro novou funkci (v hektarech). Ve sloupci Suma je celková výměra, která je ve sloupcích ZÚ a Mimo členěna na plochy v zastavěném území obce a mimo něj. V dalších sloupcích jsou uváděny výměry podle kvality půdy (Kód BPEJ uvádí kód bonitované půdně ekologické jednotky, TO uvádí třídu ochrany ZPF, která je k danému kódu BPEJ přiřazena – blíže v kapitole Přírodní podmínky, půdní podmínky) a druhu pozemku (kultury), obdobně členěné na plochy v ZÚ a Mimo něj.

53


Výměra nezeměd. pozemků - uvádí výměru dotčených ploch nezemědělské půdy s tím, že upřesnění je uvedeno v poznámce. Poznámka A L N RK Z 1

- zde jsou uvedeny další upřesňující údaje - plocha zasahuje do aktivní zóny záplavového území, majitel plochy Z5 dokládá, že plocha Z5 ne - viz příloha - plocha zasahuje do PUPFL nebo pásma 50 m od okraje lesa - plocha podstatně zasahuje i ostatní neplodnou půdu - plocha zasahuje do biokoridoru regionálního významu - plocha zasahuje do stanoveného záplavového území, majitel plochy Z5 dokládá, že plocha Z5 ne - viz příloha - v mapovém podkladu je les

V tabulce č. 3 jsou ještě další údaje (v ÚP Chřenovice nepoužito) K. H f.

- Kategorie lesa - hospodářský - faktor uvádí číslo, jímž se vypočtená hodnota záborů násobí z titulu zařazení lesa do kategorie

54


1. Postup při pořizování územního plánu 1.1. Zadání Zastupitelstvo obce Chřenovice usnesením ze dne 13.1.2005 rozhodlo o pořízení územního plánu obce (dále jen „ÚPO“). Zpracováním územního plánu bylo pověřeno projektové středisko SURPMO a. s. , Hradec Králové. Odbor stavebního úřadu a územního plánování Městského úřadu Světlá nad Sázavou zajišťuje pořízení územního plánu obci Chřenovice podle Zákona č. 50/1976 Sb., v platném znění a jeho prováděcích předpisů a to na základě dohody ze dne 27.1.2005.

Veřejné projednání návrhu zadání ÚPO bylo oznámeno veřejnou vyhláškou, vyvěšenou na úřední desce Obecního úřadu Chřenovice od 7.10.2005 do 8.11.2005 a na úřední desce Městského úřadu ve Světlé nad Sázavou od 7.10.2005 do 16.11.2005. Veřejné projednání Návrhu zadání ÚPO proběhlo dne 26.10.2005 na Městském úřadě ve Světlé nad Sázavou a na Obecním úřadě v Chřenovicích. Dotčeným orgánům státní správy a správcům sítí byl Návrh zadání zaslán jednotlivě na dodejky. Krajský úřad kraje Vysočina - odbor územního plánování a stavebního řádu neměl připomínky k předloženému návrhu zadání ÚP, schváleno dne 3.2.2006 č. j. KUJI 2709/2006.

Projednání návrhu zadání ÚPO proběhlo v souladu s § 20 zákona č. 50/1976 Sb. K návrhu zadání pořizovatel obdržel v zákonné lhůtě stanoviska a podněty od dotčených orgánů státní správy a správců sítí. Tato stanoviska byla zohledněna v Návrhu zadání ÚPO Chřenovice. Sousední obce se k danému návrhu zadání ÚPO v termínu nevyjádřily a neuplatnily požadavek o jejich informování v dalším průběhu pořizování ÚPO Chřenovice. Zadání bylo schváleno zastupitelstvem obce usnesením č. 3/2006 dne 9.3.2006.

1.2. Koncept Projednání konceptu ÚPO Chřenovice proběhlo v souladu s § 21 Zákona č. 50/1976 Sb. Koncept byl vystaven v zákonných lhůtách na Obecním úřadě Chřenovice a na Městském úřadě Světlá nad Sázavou. Veřejné projednávání konceptu bylo oznámeno veřejnou vyhláškou, vyvěšenou na úřední desce Obecního úřadu Chřenovice od 9.10.2006 do 11.12.2006 a na úřední desce Městského úřadu ve Světlé nad Sázavou od 9.10.2006 do 13.12.2006. Veřejné projednání konceptu spolu s odborným výkladem se konalo dne 8.11.2006. Součástí konceptu bylo i posouzení koncepce – SEA a Natura 2000. Dotčené orgány státní správy a nadřízený orgán územního plánování byly vyrozuměny jednotlivě zasláním oznámení. Ke konceptu byly podány námitky a připomínky. Na základě výsledků projednání konceptu zpracoval pořizovatel návrh souborného stanoviska s pokyny pro zpracování návrhu ÚPO. Dne 21.12.2006, č.j. KUJI 86976/2006 vydal Krajský úřad kraje Vysočina - odbor územního plánování a stavebního řádu vyjádření, že souborné stanovisko konceptu ÚPO Chřenovice splňuje požadavky dané stavebním zákonem a ostatními právními předpisy a lze jej předložit ke schválení zastupitelstvem. Souborné stanovisko ke konceptu ÚPO Chřenovice bylo schváleno zastupitelstvem obce usnesením č.12/2006 dne 26.12.2006.

1.3. Návrh Návrh územního plánu (dále jen „ÚP“) byl projektantem zpracován již podle nového stavebního zákona č. 183/ 2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“). Společné jednání dotčených orgánů, správců sítí, sousedních obcí a 55


krajského úřadu k návrhu ÚP se konalo dne 23.5.2008 na Městském úřadě ve Světlé nad Sázavou v souladu s § 50 odst. 2. Oznámení bylo všem dotčeným orgánům a správcům sítí zasláno jednotlivě na dodejky. K návrhu územního plánu pořizovatel obdržel v zákonné lhůtě ode dne jednání podle § 50 odst. 2 stanoviska. Dotčené orgány uplatnily stanoviska, která byla vyhodnocena a následně zapracována do návrhu územního plánu.

Návrh ÚP byl předložen k posouzení Krajskému úřadu kraje Vysočina - odboru územního plánování a stavebního řádu. V posouzení bylo konstatováno, že v předloženém Návrhu ÚP Chřenovice je zajištěna koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy a není zpracován v rozporu se schválenou Politikou územního rozvoje ČR ani se Zásadami územního rozvoje kraje Vysočina. Na základě tohoto posouzení, které bylo zasláno dne 1.2.2010 pod č.j. KUJI 2792/2010, mohlo být zahájeno řízení o ÚP Chřenovice.

Projednání o upraveném a posouzeném návrhu ÚP bylo zahájeno jeho vystavením v zákonných lhůtách k veřejnému nahlédnutí na obecním úřadě Chřenovice, na Městském úřadě ve Světlé nad Sázavou a na internetových stránkách města Světlé nad Sázavou. O upraveném a posouzeném návrhu ÚP Chřenovice se konalo dne 27.5.2010 veřejné projednání v zasedací místnosti na Městském úřadě ve Světlé nad Sázavou.

2. Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem ÚP Chřenovice je v souladu a Politikou územního rozvoje České republiky (PÚR ČR), schválenou Vládou České republiky usnesením č. 929 ze dne 20.7.2009. Územní plán je v souladu s obecnými zásadami PÚR ČR i s kapitolou republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, obsažených v čl. 14 až 32. Zásady územního rozvoje (ZÚR) byly zastupitelstvem kraje Vysočina vydány dne 16.9.2008 usnesením č. 5/2008 a nabyly účinnost dne 22.11.2008. ÚP Chřenovice je v souladu se ZÚR. Do řešeného území zasahuje Specifická oblast krajského významu SOBk 1: ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: - spolupracovat se Středočeským krajem na vytváření podmínek pro stabilizaci obyvatel oblasti a ve vzájemné spolupráci zlepšit místní komunikační sít mezi městy Ledeč nad Sázavou a Zručí nad Sázavou; - aktivně podporovat vytváření nových pracovních příležitostí v oblasti cestovního ruchu, rekreace a turistiky v této části Posázaví - eliminovat možné negativní vlivy rozvoje na kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví a na přírodní i krajinné hodnoty v území; hodnoty využít jako prvek pro stabilizaci a rozvoj území; - respektovat skladebné části ÚSES a pozitivní znaky charakteristik krajinného rázu. Do řešeného území zasahují regionální biocentra 929 Jestřebnice, 1621 Sechov, 1623 Chřenovice a regionální biokoridory 399 Sechov – Chřenovice a 1310 Sechov - Jestřebnice. Řešené území se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku = stávající 56


stav, je v dokumentaci podchyceno.

3. Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území ÚP Chřenovice naplňuje cíle a úkoly územního plánování podle § 18 a § 19 stavebního zákona č. 183/2006, zejména řešením bezkonfliktního vztahu mezi životním prostředím, hospodářským rozvojem obce i soudržností společenství obyvatel území:

vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost obyvatel území a uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích řeší účelné využití a prostorové uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území jsou koordinovány veřejné a soukromé záměry v území a zajištěna ochrana veřejných zájmů vyplývající ze zvláštních právních předpisů zastavitelné plochy jsou vymezeny s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území stanovuje podmínky pro obnovu rozvoje sídelní struktury a pro kvalitní bydlení stanovuje podmínky pro provedení změn v území, zejména pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území vytváří podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů

4. Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů ÚP Chřenovice je zpracován podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění a v souladu s příslušnými prováděcími vyhláškami.

Je respektováno zadání a souborné stanovisko konceptu ÚPO Chřenovice, které bylo veřejně projednáno podle zákona č. 50/1976 Sb.

57


5. Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů – soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledky řešení rozporů Jednotlivé připomínky dotčených orgánů stání správy uplatněné v rámci projednání konceptu byly v souborném stanovisku zohledněny a návrh ÚP byl již zpracován v souladu s těmito připomínkami. V další fázi projednávání návrhu ÚP byla podána následující stanoviska:

5.1. Dotčené orgány Krajský úřad kraje Vysočina – odbor životního prostředí – oddělení ochrany přírodních zdrojů - ZPF Nesouhlas s návrhovou plochou Z5, která nebyla projednána v konceptu a dále neuděleno kladné stanovisko k dodatečné návrhové ploše Z13.

Vyhodnocení pořizovatele: Po předložení upřesňujících podkladu k návrhovým plochám Z5 a Z13 bylo dotčeným orgánem uděleno kladné stanovisko. Obě návrhové plochy budou ponechány v upraveném návrhu ÚP.

Městský úřad Světlá nad Sázavou – odbor životního prostředí – vodoprávní Umístění návrhové plochy pro čistírnu odpadních vod Z13 se považuje za problematické vzhledem k tomu, že zasahuje hluboko do záplavového území. Z tohoto důvodu, požadujeme vyjmout tuto návrhovou plochu Z13 z návrhu ÚP. Dále požadujeme doplnění regulativů, které by omezovaly umisťování staveb v aktivní zóně viz. návrhová plocha Z5. Opravit chybný název vodního toku v kapitole II. 1.

Vyhodnocení pořizovatele: Návrhová plocha Z13 je vyjmuta z upraveného návrhu a následná likvidace odpadních vod v dané lokalitě bude řešena individuálním způsobem. Plocha Z5 je odsouhlasena podle přesného zaměření aktivní zóny a název vodního toku je opraven.

Městský úřad Světlá nad Sázavou – odbor životního prostředí – ochrana přírody a krajiny Nedostatečně zpracovaná kapitola „základní podmínky ochrany krajinného rázu“ na straně 22 text neřeší koncepci ani podmínky pro ochranu krajinného rázu. Tímto požadujeme kapitolu rozpracovat a upravit podmínky pro plošné a prostorové uspořádání. 58


Vyhodnocení pořizovatele: Kapitola „základní podmínky ochrany krajinného rázu“ je opravena. Kapitola „podmínky plošného a prostorového uspořádání“ je doplněna o požadavek, který byl zaslán v doplňujícím stanovisku od dotčeného orgánu. 5.2. Správci sítí Povodí Vltavy, s.p. Požadujeme v textové části v kapitole Vodní toky, vodné plochy doplnit rozhodnutí Krajského úřadu kraje Vysočina č.j. a datum, kterým bylo stanoveno záplavové území řeky Sázava. S plochou Z5 souhlasíme pokud budou splněny dané podmínky. Dále nesouhlasíme s návrhovou plochou Z 13 pro čistírnu odpadních vod, tuto plochu lze zahrnout do ÚP je územní rezervu.

Vyhodnocení pořizovatele: Požadavek je doplněn do dané kapitoly. Plocha Z5 splňuje dané podmínky a návrhová plocha Z13 je dotčeným orgánem vyjmuta z ÚP.

České dráhy, a.s. Nedoporučujeme návrhovou plochu Z5, která je situována v ochranném pásmu tratě.

Vyhodnocení pořizovatele: Plocha Z5 je určena pro realizaci doplňkové stavby k bydlení – tato podmínka je doplněna do textové části ÚP.

6. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území Vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území nebylo ze strany pořizovatele při projednávání návrhu zadaní ÚPO Chřenovice požadováno, neboť byl projednáván dle předchozí právní úpravy. Vliv na udržitelný rozvoj území byl dodatečně v přiměřené míře doplněn do kapitoly c) Odůvodnění ÚP, a to ve vazbě na požadavky současné legislativy na jeho obsah.

7. Stanovisko krajského úřadu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo zohledněno Dotčený orgán státní správy – Krajský úřad kraje Vysočina odbor životního prostředí, uplatnil požadavek na vyhodnocení vlivů ÚPO Chřenovice na životní prostředí podle § 10i 59


a Přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb. a posouzení vlivu koncepce ÚPO Chřenovice na Evropsky významnou lokalitu Sázava v soustavě evropsky významných území Natura 2000 podle § 45a - h zákona č. 114/1992 Sb. Zpracované Posouzení koncepce ÚPO dle SEA se zapracovanou přílohou EVL Sázava - Natura 2000 bylo vystaveno k veřejnému nahlédnutí od 9.10.2006 do 9.11.2006 a veřejně projednáno 8.11.2006. Vyjádření zpracovatele SEA k návrhu souborného stanoviska ÚPO Chřenovice, zaslané pořizovateli pod č.j.: EX 40/2006 ze dne 19.12.2006 jsou zapracovány v souborném stanovisku a dále jsou zapracovány do návrhu ÚP. Dne 21.12.2006, č.j. KUJI 86976/2006 vydal Krajský úřad kraje Vysočina - odbor územního plánování a stavebního řádu vyjádření, že souborné stanovisko konceptu ÚPO Chřenovice splňuje požadavky dané stavebním zákonem a ostatními právními předpisy a lze jej předložit ke schválení zastupitelstvem. Souborné stanovisko ke konceptu ÚPO Chřenovice bylo schváleno zastupitelstvem obce usnesením č. 12/2006 dne 29.12.2006.

8. Vyhodnocení účelného využití zastavitelného území a vyhodnocení potřeb vymezení zastavitelných ploch ÚP Chřenovice počítá s využitím, případně s rozvojem těchto zastavitelných ploch: plochy bydlení plochy rodinná rekreace plochy veřejná infrastruktura a komerční zařízení plochy tělovýchovy a sportu plochy dopravní infrastruktury plochy technické infrastruktury – čistírna odpadních vod plochy vodní a vodohospodářské Při návrhu nových bytových jednotek vzal projektant v úvahu tyto ovlivňující faktory: stávající stav bytového fondu, jeho kvalitu a stáří a průchodnost vytipovaných lokalit s dopravními vazbami na větší sídla v okolí. Další ovlivňující faktor při navrhování nových zastavitelných ploch v ÚP bylo posouzení SEA, které muselo být v celém rozsahu respektováno a zapracováno do návrhu ÚP.

9. Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění 60


Při řízení o ÚP dle § 52 stavebního zákona byly uplatněny následující námitky a dle § 53 byly vyhodnoceny. Námitky byly podány v době konání veřejného projednání návrhu územního plánu, které proběhlo na Městském úřadě v Světlé nad Sázavou dne 27.5.2010. Námitka č.1 : Vladimír a Zdenka Šimkovi podali námitku, ve které požadují doplnění parcely číslo 219/24 v k.ú. Chřenovice do ploch pro bydlení. Zohlednění námitky v ÚP: námitce se nevyhovuje, protože odbor životního prostředí – ochrana zemědělského půdního fondu požaduje pro své vyjádření zapracování této plochy do návrhu územního plánu a není v zájmu obce znovu vracet návrh k přepracování a novému projednání z důvodu časové prodlevy a vyvolání dodatečných nákladů. Dále s touto plochou nesouhlasí odbor životního prostředí – ochrana přírody a krajiny, protože se jedná o pohledově exponovanou lokalitu ve volné krajině, kde by vznikla nová odloučená část obce a byl by narušen krajinný ráz. Proto nesouhlasí se zapracováním této plochy a požaduje ponechání lokality ve stávajícím stavu.

Námitka č.2 : MUDr. Michal Panský podal námitku, ve které požaduje doplnění parcely číslo 185/3 v k.ú. Chřenovice do ploch pro rekreaci.

Zohlednění námitky v ÚP: námitce se nevyhovuje, protože odbor životního prostředí – ochrana zemědělského půdního fondu požaduje pro své vyjádření zapracování této plochy do návrhu územního plánu a není v zájmu obce znovu vracet návrh k přepracování a novému projednání z důvodu časové prodlevy a vyvolání dodatečných nákladů. Dále s touto plochou nesouhlasí odbor životního prostředí - vodoprávní úřad, protože se pozemek nachází v záplavovém území řeky Sázavy, převážně v aktivní zóně. Lokalita je v propustném prostředí, proto musí být vzdálenost studny od žumpy nebo malé čistírny 30 m. Výstavba DČOV je z důvodu sezónního pobytu neúčelná. Dále s touto plochou nesouhlasí odbor životního prostředí - ochrana přírody a krajiny, protože pozemek značně zasahuje do navrženého biokoridoru regionálního významu a do významného krajinného prvku (niva řeky Sázavy). Proto nesouhlasí se zapracováním této plochy a požaduje ponechání lokality ve stávajícím stavu.

Námitka č.3 : Antonín Radla podal námitku, ve které požaduje doplnění pozemkové parcely č. 185/47 v k.ú. Chřenovice do ploch pro rekreaci. Zohlednění námitky v ÚP: námitce se nevyhovuje, protože odbor životního prostředí – ochrana zemědělského půdního fondu požaduje pro své vyjádření zapracování této plochy do návrhu územního plánu a není v zájmu obce znovu vracet návrh k přepracování a novému projednání z důvodu časové prodlevy a vyvolání dodatečných nákladů. 61


Dále s touto plochou nesouhlasí odbor životního prostředí - vodoprávní úřad, protože pozemek se nachází v záplavovém území řeky Sázavy, převážně v aktivní zóně. Lokalita je v propustném prostředí, proto musí být vzdálenost studny od žumpy nebo malé čistírny 30 m. Výstavba DČOV je z důvodu sezónního pobytu neúčelná. Dále s touto plochou nesouhlasí odbor životního prostředí - ochrana přírody a krajiny, protože pozemek značně zasahuje do navrženého biokoridoru regionálního významu a do významného krajinného prvku (niva řeky Sázavy). Proto nesouhlasí se zapracováním této plochy a požaduje ponechání lokality ve stávajícím stavu. Námitka č.4 : Jitka a Pavel Hladíkovi podali námitku, ve které požadují doplnění parcely č. 219/30 v k.ú. Chřenovice do návrhu územního plánu z důvodu výstavby sportovního hřiště, případně bazénu pro rekreaci.

Zohlednění námitky v ÚP: námitce se nevyhovuje, protože odbor životního prostředí – ochrana zemědělského půdního fondu požaduje pro své vyjádření zapracování této plochy do návrhu územního plánu a není v zájmu obce znovu vracet návrh k přepracování a novému projednání z důvodu časové prodlevy a vyvolání dodatečných nákladů. U této plochy dále upozorňuje odbor životního prostředí - vodoprávní úřad, na nutnost při napouštění bazénu či zavlažování hřiště vodou ze studny dodržet minimální vzdálenost studny od žumpy nebo malé čistírny 30 m. Dále tuto plochou nedoporučuje odbor životního prostředí - ochrana přírody a krajiny, z důvodu ochrany krajinného rázu. Odbor životního prostředí - státní správa lesa upozorňuje, že se lokalita nachází převážně v ochranném pásmu lesa a případné stavební objekty mohou být umísťovány v minimální vzdálenosti 30 m od okraje lesního pozemku.

Námitka č.5 : Roman Voráč podal námitku, ve které požaduje doplnění parcely č. 185/72 v k.ú. Chřenovice do ploch pro rekreaci.

Zohlednění námitky v ÚP: námitce se nevyhovuje, protože odbor životního prostředí – ochrana zemědělského půdního fondu požaduje pro své vyjádření zapracování této plochy do návrhu územního plánu a není v zájmu obce znovu vracet návrh k přepracování a novému projednání z důvodu časové prodlevy a vyvolání dodatečných nákladů. Dále tuto plochou nedoporučuje odbor životního prostředí - vodoprávní úřad, protože pozemek se nachází ve středně propustném až propustném prostředí, proto musí být vzdálenost studny od žumpy případně malé čistírny větší než 30 m. Výstavba DČOV je z důvodu sezónního pobytu neúčelná. Dále tuto plochou nedoporučuje odbor životního prostředí - ochrana přírody a krajiny, z důvodu ochrany krajinného rázu.

62


Námitka č.6 : Ing. Lenka Šubrtová podala námitku, ve které požaduje doplnění parcely č. 219/13 v k.ú. Chřenovice do ploch pro rekreaci.

Zohlednění námitky v ÚP: námitce se nevyhovuje, protože odbor životního prostředí – ochrana zemědělského půdního fondu požaduje pro své vyjádření zapracování této plochy do návrhu územního plánu a není v zájmu obce znovu vracet návrh k přepracování a novému projednání z důvodu časové prodlevy a vyvolání dodatečných nákladů. Dále s touto plochou nesouhlasí odbor životního prostředí - vodoprávní úřad, protože pozemek se nachází ve středně propustném až propustném prostředí, proto musí být vzdálenost studny od žumpy případně malé čistírny větší než 30 m, což je v tomto případě pravděpodobně nesplnitelné. Výstavba DČOV je z důvodu sezónního pobytu neúčelná. Dále tuto plochou nedoporučuje odbor životního prostředí - ochrana přírody a krajiny, z důvodu ochrany krajinného rázu.

Námitka č.7 : Zdeněk, Marie a Petr Nemešovi podali námitku, ve které požadují doplnění parcel č. 219/6, 219/15 a 219/75 v k.ú. Chřenovice do ploch pro bydlení.

Zohlednění námitky v ÚP: námitce se nevyhovuje, protože odbor životního prostředí – ochrana zemědělského půdního fondu požaduje pro své vyjádření zapracování této plochy do návrhu územního plánu a není v zájmu obce znovu vracet návrh k přepracování a novému projednání z důvodu časové prodlevy a vyvolání dodatečných nákladů. Dále s touto plochou nesouhlasí odbor životního prostředí – ochrana přírody a krajiny, protože se jedná o pohledově exponovanou lokalitu ve volné krajině, kde by vznikla nová odloučená část obce a byl by narušen krajinný ráz. Proto nesouhlasí se zapracováním této plochy a požaduje ponechání lokality ve stávajícím stavu.

Námitka č.8 : Ing. Jan Klička podal námitku, ve které požaduje doplnění parcel č. 185/67 a 185/49 v k.ú. Chřenovice do ploch pro rekreaci.

Zohlednění námitky v ÚP: námitce se nevyhovuje, protože odbor životního prostředí – ochrana zemědělského půdního fondu požaduje pro své vyjádření zapracování této plochy do návrhu územního plánu a není v zájmu obce znovu vracet návrh k přepracování a novému projednání z důvodu časové prodlevy a vyvolání dodatečných nákladů. Dále s touto plochou nesouhlasí odbor životního prostředí - vodoprávní úřad, protože pozemek se nachází v záplavovém území řeky Sázavy, převážně v aktivní zóně. Lokalita je v propustném prostředí, proto musí být vzdálenost studny od žumpy nebo malé čistírny 30 m. Výstavba DČOV je z důvodu sezónního pobytu neúčelná. 63


Dále s touto plochou nesouhlasí odbor životního prostředí – ochrana přírody a krajiny, protože pozemky značně zasahují do navrženého biokoridoru regionálního významu a do významného krajinného prvku (niva řeky Sázavy). Proto nesouhlasí se zapracováním této plochy a požadují ponechání lokality ve stávajícím stavu.

Námitka č.9 : František a Marta Sechovcovi podali námitku, ve které požadují doplnění parcely č. 219/25 v k.ú. Chřenovice do ploch pro bydlení.

Zohlednění námitky v ÚP: námitce se nevyhovuje, protože odbor životního prostředí – ochrana zemědělského půdního fondu požaduje pro své vyjádření zapracování této plochy do návrhu územního plánu a není v zájmu obce znovu vracet návrh k přepracování a novému projednání z důvodu časové prodlevy a vyvolání dodatečných nákladů. Dále s touto plochou nesouhlasí odbor životního prostředí – ochrana přírody a krajiny, protože se jedná o pohledově exponovanou lokalitu ve volné krajině, kde by vznikla nová odloučená část obce a byl by narušen krajinný ráz. Proto nesouhlasí se zapracováním této plochy a požadují ponechání lokality ve stávajícím stavu. Námitka č.10 : Martin Sechovec podal námitku, ve které požaduje doplnění parcely č. 219/77 v k.ú. Chřenovice do ploch pro bydlení. Zohlednění námitky v ÚP: námitce se nevyhovuje, protože odbor životního prostředí – ochrana zemědělského půdního fondu požaduje pro své vyjádření zapracování této plochy do návrhu územního plánu a není v zájmu obce znovu vracet návrh k přepracování a novému projednání z důvodu časové prodlevy a vyvolání dodatečných nákladů. Dále s touto plochou nesouhlasí odbor životního prostředí – ochrana přírody a krajiny, protože se jedná o pohledově exponovanou lokalitu ve volné krajině, kde by vznikla nová odloučená část obce a byl by narušen krajinný ráz. Proto nesouhlasí se zapracováním této plochy a požadují ponechání lokality ve stávajícím stavu. Námitka č.11 : Ladislav Olšbauer podal námitku, ve které požaduje doplnění parcel PK 212, 213, 214, 215 a 216 v k.ú. Chřenovice do ploch pro bydlení a rekreaci. Dále požaduje převést parcelu PK 813 v k.ú. Chřenovice na území k plnění funkce lesa. Zohlednění námitky v ÚP: námitce se nevyhovuje, protože odbor životního prostředí – ochrana zemědělského půdního fondu požaduje pro své vyjádření zapracování této plochy do návrhu územního plánu a není v zájmu obce znovu vracet návrh k přepracování a novému projednání z důvodu časové prodlevy a vyvolání dodatečných nákladů. 64


Dále s plochou pro bydlení nesouhlasí odbor životního prostředí – ochrana přírody a krajiny, protože se jedná o pohledově exponovanou lokalitu ve volné krajině, kde by vznikla nová odloučená část obce a byl by narušen krajinný ráz. Odbor životního prostředí - státní správa lesa požaduje zmenšení návrhové plochy pro bydlení tak, aby nezasahovala do ochranného pásma lesa. Druhé části námitky, ve které se požaduje zalesnění parcely PK 813 v k.ú. Chřenovice se vyhovuje, z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu byl udělen souhlas. Z hlediska ochrany přírody a krajiny byl udělen také souhlas, pouze s podmínkou dodržení zalesňovacího plánu, který bude respektovat zájmy ochrany přírody. Pro případné změny územního plánu v lokalitě „Pod Jedlinou“ bude třeba vypracovat územní studii, která prokáže možnost případné další zástavby v této lokalitě. Její zadání a výsledné řešení bude respektovat požadavky ochrany přírody a prokáže možnost případné změny územního plánu.

10. Vyhodnocení připomínek Při řízení o ÚP dle § 52 stavebního zákona nebyly uplatněny žádné připomínky.

65


III.


66


a) Vymezení řešeného území Hranice řešeného území je vedena po hranici správního území obce (viz grafická část), které má celkovou rozlohu 698 ha. V rámci Návrhu Územního plánu Chřenovice (i.č.ZÚJ 573574) je řešena celá obec Chřenovice: • Chřenovice (i.č.ČO 05801, i.č.ZSJ 0580170), název katastru = ÚTJ Chřenovice (i.č.ÚTJ 658014).

Vysvětlivky:

i.č. - identifikační číslo ZÚJ - základní územní jednotka ČO - část obce ZSJ - základní sídelní jednotka ÚTJ - územně technická jednotka

67


b) Seznam podkladů Podkladem pro práce na územním plánu obce Chřenovice byly zejména následující materiály:

Politika územního rozvoje České republiky 2008 Zásady územního rozvoje kraje Vysočina 2008 ÚAP ORP Světlá nad Sázavou 2008 Podklady z obecního úřadu ve Chřenovicích Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970 (SEVT Praha 1978) Statistický lexikon obcí ČSSR 1982 (SEVT Praha 1984) Statistický lexikon obcí České republiky 1992 (SEVT, a.s., Praha 1994) Výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001 – Kraj Vysočina - okres Havlíčkův Brod Materiály Českého statistického úřadu v Jihlavě Atlas ČSSR, Ústřední správa geodézie a kartografie, 1966 Materiály Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem Informace a.s. Vrcha se sídlem v Jedlé Materiály stavebního úřadu v Ledči nad Sázavou Materiály úřadu s rozšířenou působností ve Světlé nad Sázavou Strategie rozvoje mikroregionu Ledečsko (RRA Vysočina, 2003)

•

DURDÍK, Tomáš: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Nakladatelství Libri, Praha 2000

•

PLEVA, František: Chřenovice. Obecní úřad Chřenovice, 1997

•

Vymezení údolní nivy na pravém břehu řeky Sázavy (AOPK Havlíčkův Brod, 2005)

•

Jedlá, lokální územní systém ekologické stability, Agroprojekce, společnost s r.o., Litomyšl, pracoviště Vysoké Mýto, 1996

•

Nadregionální a regionální ÚSES ČR, územně technický podklad, Společnost pro životní prostředí Brno 1995, Ministerstvo pro místní rozvoj 1996

•

Metodika zapracování ÚSES do územních plánů obcí, Návod na užívání ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ústav územního rozvoje Brno, Brno 1998

•

Zadání ÚPO Chřenovice (schválené usnesením Chřenovice ze dne 9.3.2006)

•

Plán odpadového hospodářství kraje Vysočina

•

Materiály Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd - mapy BPEJ

•

Posouzení koncepce Územní plán obce Chřenovice – vyhodnocení vlivů na životní prostředí (RNDr. Milan Macháček – EKOEX Jihlava, září 2006)

•

Posouzení vlivu koncepce Územní plán obce Chřenovice na Evropsky významnou lokalitu Sázava (Ing. Ivo Machar, PhD., září 2006)

•

Biogeografické členění České republiky, RNDr. Martin Culek (editor) a kolektiv, Lelekovice 1995

•

Digitální mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek M = 1 : 5000, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd, Praha – Zbraslav

•

Registr emisních zdrojů znečištění ovzduší I – velké zdroje

•

Registr emisních zdrojů znečištění ovzduší II – střední zdroje

č. 2/2006 Zastupitelstva obce

68


•

Vodovod – rozvod po obci

•

ČOV a kanalizace Chřenovice, Drupos – Projekt Havlíčkův Brod studie 1995

•

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina, Hydroprojekt a.s. 10/97

•

Stanovené záplavové území řeky Sázavy

•

Vymezení údolní nivy řeky Sázavy v kat.území Chřenovice, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

•

Mapy ložiskové ochrany 1:50 000, Kraj Vysočina, MŽP ČR, Geofond ČR, červen 2003

•

Poddolovaná území 1:50 000, Kraj Vysočina, MŽP ČR, Geofond ČR, říjen 2003

•

Mapy sesuvů a jiných svahových deformací, Královéhradecká oblast, MŽP ČR a Geofond ČR, červen 2000

•

Registr sesuvů a jiných nebezpečných svahových deformací, Jihočeská oblast, MŽP ČR a Geofond ČR, srpen 1994

•

Štěpánek P. a kol.: Základní geologická mapa ČR 1:50 000, List 23-12 Ledeč nad Sázavou, ÚÚG Praha, 1992

•

Štěpánek P. a kol.: Základní geologická mapa ČR 1:50 000, List 13-34 Zruč nad Sázavou, ÚÚG Praha, 1992

•

Rybařík V.: Závěrečná zpráva ložiskového průzkumu, Mirošovice – Soutice – Měřín, Surovina: zeminy, Geoindustria Jihlava, 1968

•

Nadregionální a regionální ÚSES ČR, územně technický podklad, Společnost pro životní prostředí Brno 1995, Ministerstvo pro místní rozvoj 1996

•

Metodika zapracování ÚSES do územních plánů obcí, Návod na užívání ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ústav územního rozvoje, Brno 1998

•

Jedlá, lokální územní systém ekologické stability, Agroprojekce, společnost s r.o., Na Lánech 81, 570 01 Litomyšl, 11/ 1996

•

Souborné stanovisko s pokyny pro zpracování Návrhu ÚPO Chřenovice a doplňující Pokyny pro zpracování Návrhu ÚP Chřenovice

•

Žádost o úpravy údajů v ÚP Chřenovice ze dne 12. 2. 2010

Mimo uvedené podklady byly provedeny řešitelským týmem vlastní průzkumy v terénu a byla uskutečněna řada jednání za účelem doplnění informací o řešeném území.

69


c) Seznam použitých zkratek ATS BSK5 BPEJ ČEZ,a.s. ČHMÚ ČOV ČS ČSN ČRa,a.s. ČRo 1...6 DČOV DKO DSO DV EO HMÚ HPJ HS CHSK CHOPAV IP kV KES KT KÚ LBC, MC LBK, MK LHC LHO LHP LVT MÚK MVE MW MVA MZe MŽP NN NRBC, NC NRBK, NK OP OPRL

- automatická tlaková stanice - biochemická spotřeba kyslíku po 5 – ti dnech - bonitovaná půdně ekologická jednotka - České energetické závody, a.s. - Český hydrometeorologický ústav - čistírna odpadních vod - čerpací stanice - Česká státní norma - České radiokomunikace, a.s. - Český rozhlas 1...6 - domovní čistírna odpadních vod - dálkové kabely optické - dobrovolný svazek obcí - dlouhé vlny - ekvivalentní obyvatel - hydrometeorologický ústav - hlavní půdní jednotka - hospodářský soubor - chemická spotřeba kyslíku - chráněná oblast přirozené akumulace vod - interakční prvek - jednotka elektrického napětí v kilovoltech - koeficient ekologické stability - krajinný typ - krajský úřad - biocentrum místního významu - biokoridor místního významu - lesní hospodářský celek - lesní hospodářské osnovy - lesní hospodářský plán - lesní vegetační stupeň - mimoúrovňová křižovatka - malá vodní elektrárna - jednotka činného elektrického výkonu v megawatech - jednotka zdánlivého elektrického výkonu v megavoltamperech - ministerstvo zemědělství - ministerstvo životního prostředí - nízké napětí - biocentrum nadregionálního významu - biokoridor nadregionálního významu - ochranné pásmo - oblastní plán rozvoje lesa 70


OkÚ OÚ PHM PIO PLO POH PRVK PRVKUC PUPFL PÚR RBC, RC RBK, RK RKS RR RS ř.km S-OO S-IO SES SLDB SLT STG STL SV T TKB TKO TO TR TS TUV TV ÚAN ÚHÚL ÚP ÚPD ÚPSÚ ÚPO ÚP VÚC ÚSES VKV VN VOC

- okresní úřad - obecní úřad - pohonné hmoty - prostředky individuální ochrany obyvatel - přírodní lesní oblast - plán odpadového hospodářství - program rozvoje vodovodů a kanalizací území kraje - program rozvoje vodovodů a kanalizací územního celku - pozemky určené k plnění funkcí lesa - politika územního rozvoje - biocentrum regionálního významu - biokoridor regionálního významu - radiokomunikační středisko - radioreléová trasa - radioreléová stanice - říční kilometr - skládka ostatních odpadů vč. komunálních - skládka inertního odpadu - systém ekologické stability - sčítání lidí, domů a bytů - soubor lesních typů - skupina typů geobiocénu, jsou to sdružené typy geobiocénu s podobnými trvalými ekologickými podmínkami - střední tlak - střední vlny - navrhovaná elektrická stanice s transformací VN/NN - telekomunikační bod - tuhý komunální odpad - třída ochrany ZPF - elektrická stanice s transformací VVN/VN - elektrická stanice s transformací VN/NN - teplá užitková voda - televize - území s archeologickými nálezy - ústav pro hospodářskou úpravu lesů - územní plán - územně plánovací dokumentace - územní plán sídelního útvaru - územní plán obce - územní plán velkého územního celku - územní systém ekologické stability - velmi krátké vlny - vysoké napětí - organická těkavá látka 71


VTL VVN ZPF ZÚ ZÚR ZVHS

- vysoký tlak - velmi vysoké napětí (110 kV) - zemědělský půdní fond - zastavěné území - zásady územního rozvoje - Zemědělská vodohospodářská správa

72

Kraj Vysočina (okres Havlíčkův Brod)

Recommend Documents