KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ OKRES HOŘICE

ÚZEMNÍ PLÁN JEŘICE KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ OKRES HOŘICE

TEXTOVÁ ČÁST prosinec 2011

Územní plán Jeřice

Objednatel: Obec Jeřice Královéhradecký kraj Pořizovatel: Městský úřad Hořice Královéhradecký kraj Zhotovitel:

SURPMO, a. s. Projektové středisko Hradec Králové

Vedoucí Projektového střediska:

Ing. arch. Alena Koutová

ZPRACOVATELSKÝ TÝM urbanismus, koordinace:

Ing. arch. Alena Koutová Ing. arch. Miroslav Baťa Ing. arch. Václav Kout Mgr. Ludmila Hovorková

lidské zdroje:

Leona Svobodová, DiS.

doprava:

Ing. Josef Smíšek

ekologie, ochrana ZPF a PUPFL:

RNDr. František Bárta Ing. Květoslav Havlíček

vodní hospodářství:

Ing. František Weisbauer

energetika:

Vlastimil Kašpar Aleš Vondráček

telekomunikace:

Vlastimil Kašpar

digitální zpracování:

Vladimír Kraus Michal Pešl Mgr. Vít Andrejs

technické zajištění:

Pavla Spišáková

2


OBSAH ELABORÁTU I.

ÚZEMNÍ PLÁN

I.1. Textová část … společný svazek s částí I.2. Grafická část

II.1. elaborátu

I.2.a. Výkres základního členění území I.2.b.1. Hlavní výkres I.2.b.2. Výkres koncepce technické infrastruktury

II.

1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

II.1. Textová část … společný svazek s částí I.1. elaborátu II.2. Grafická část II.2.a. Koordinační výkres II.2.b. Výkres širších vztahů II.2.c. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

1 : 5 000 1 : 100 000 1 : 5 000

3


OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI:

I.1. TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU I.1.a) Vymezení zastavěného území

7

I.1.b) Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot

8

I.1.c) Urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně včetně vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření, vymezení ploch, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti 9 I.1.d) Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování

12

I.1.e) Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů 15 I.1.f) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu 18 I.1.g) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit 29 I.1.h) Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo 29 I.1.i)

Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části 29

II.1. TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ČÁST ZPRACOVANÁ PROJEKTANTEM II.1.a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 31 II.1.b) Údaje o splnění Zadání

33

II.1.c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území 34 II.1.d) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno 69 II.1.e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní 69 fond a pozemky určené k plnění funkce lesa

4


ČÁST ZPRACOVANÁ POŘIZOVATELEM II.1.f) Postup při pořízení

76

II.1.g) Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů 77 II.1.h) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování

77

II.1.i) Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů 78 II.1.j) Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů – soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů 78 II.1.k) Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění

79

II.1.l) Vyhodnocení připomínek

79

5


I.1.

TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU

6


I.1.a) Vymezení zastavěného území Územní plán Jeřice (ÚP) přebírá hranice zastavěného území (ZÚ) jednotlivých částí sídel Jeřice a Dolní Černůtky z platné ÚPD a doplňuje je ve smyslu § 58 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění ke dni 25. 10. 2010. ZÚ je vymezeno ve výkresech grafické části ÚP: I.2.a. Výkres základního členění území

1 : 5 000

I.2.b.1. Hlavní výkres

1 : 5 000

7


I.1.b) Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE ÚP vytváří územně technické podmínky pro: • udržitelný rozvoj obce (vymezené rozvojové plochy budou sloužit pro doplnění, zkvalitnění a rozvoj především v oblasti bydlení, občanského vybavení, dopravní a technické infrastruktury a veřejné zeleně) a pro podporu a ochranu hodnot území, • ochranu kulturního dědictví (nemovitých kulturních památek, historicky významných staveb, významných stavebních dominant a urbanistických hodnot), • pro možnosti rekreačního využití přírodního potenciálu řešeného území zejména na plochách přírodního charakteru (cykloturistika, pěší turistika, agroturistika a jiné aktivity), • pro zachování krajinného rázu, ochranu stávajících přírodních hodnot v území (evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000, zvláště chráněné území, vodní toky, vodní plochy, lesní plochy, ÚSES, kvalitní zemědělská půda I. a II. třídy ochrany) a pro posilování ekologické stability území, •

pro ochranu a rozvoj sídelní zeleně.

ÚP stabilizuje a podporuje současný význam a funkcI obce Jeřice ve struktuře osídlení kraje.

KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE HODNOT ÚZEMÍ OBCE Přírodní hodnoty ÚP vytváří podmínky pro ochranu všech přírodních hodnot v území, tvořených především evropsky významnou lokalitou Bystřice, přírodní památkou Nad Blatinou, prvky ÚSES, půdou I. a II. třídy ochrany a významnými krajinnými prvky ze zákona, které v zásadě respektuje a je s nimi koordinován. Ve spolupráci s orgány ochrany přírody Královéhradeckého kraje, Městského úřadu v Hořicích a s Obecním úřadem Jeřice je nutno chránit přírodní a krajinářské hodnoty a posilovat ekologickou stabilitu území. Kulturní hodnoty Kulturní hodnoty v obci, zastoupené především nemovitými kulturními památkami, historicky významnými stavbami, významnými urbanistickými hodnotami a významnými stavebními dominantami je třeba chránit a podporovat jejich šetrné úpravy a rekonstrukce, aby nedocházelo k narušení historicky cenného prostorového uspořádání a estetických kvalit. Civilizační hodnoty Historicky vzniklá prostorová kompozice sídla, tvořená stabilizovanými plochami zastavěného území, a komunikační síť jsou respektovány a postupně budou doplňovány využíváním vymezených ploch změn. Tyto plochy budou využívány tak, aby bylo dotvářeno kvalitní životní prostředí pro místní obyvatele i návštěvníky ve vazbě na historické tradice obce s využitím lokálních zvyklostí. 8


Na základě vyhodnocení územních a věcných souvislostí přírodních, kulturních a civilizačních hodnot je vhodné vymezovat v území naučné stezky ke zvýšení povědomí veřejnosti a pro zvýšení nabídky produktů cestovního ruchu, a to především ve vazbě na území Podzvičinska.

I.1.c) Urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně včetně vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření, vymezení ploch, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti URBANISTICKÁ KONCEPCE •

Historicky vzniklá urbanistická kompozice sídel Jeřice a Dolní Černůtky bude zachována a dále rozvíjena zejména funkcemi bydlení, občanského vybavení a rekreace, a to v rozsahu zobrazeném v grafické části ÚP. Budou respektovány dominanty obce, stávající charakter sídel a hladina zástavby.

•

Stávající plochy smíšené obytné s venkovskou zástavbou jsou doplněny rozvojovými záměry, které doplňují současně zastavěné území, nebo na něj bezprostředně navazují. Jejich počet a velikost je podložena také rozborem sociodemografických podmínek.

•

Plochy občanského vybavení jsou v současné době stabilizované, předpokládá se rozvoj komerčních zařízeních malých a středních, a to i v plochách smíšených obytných venkovských.

•

Stávající plochy staveb pro rodinnou rekreaci, v rámci ploch smíšených obytných venkovských, je možno považovat za stabilizované, plochy pro rozvoj rodinné rekreace nejsou samostatně vymezeny. Pro rozvoj rekreace na plochách přírodního charakteru a v rámci zahrádkové osady se vymezují nové zastavitelné plochy v Jeřicích.

•

Plochy areálů stávající zemědělské výroby a i ostatních výrobních i nevýrobních podnikatelských subjektů, které jsou součástí smíšených výrobních ploch, smíšených obytných venkovských ploch a ploch občanského vybavení - komerční zařízení malá a střední jsou stabilizované. Samostatně se vymezují plochy pro rozvoj občanského vybavení - komerčních zařízení malých a středních.

•

Systém sídelní zeleně tvoří kvalitní plochy stávající vzrostlé zeleně zastoupené v rámci všech ploch. Předpokládá se průběžná obnova a doplňování včetně vymezení samostatné plochy zeleně veřejné.

•

Celkovou urbanistickou koncepci dotváří dopravní a technická infrastruktura, která je rovněž doplňována novými zastavitelnými plochami s cílem zabezpečení udržitelného rozvoje území.

•

Plocha územní rezervy je navržena v Jeřicích pro prověření budoucího smíšeného výrobního využití a navazuje na zastavěné území.

9


VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH ÚP vymezuje následující plochy s rozdílným využitím území:

Plochy smíšené obytné – venkovské (SV) k. ú. Jeřice: Z1 – Z7 k. ú. Dolní Černůtky: Z8 – Z11

Plochy rekreace – na plochách přírodního charakteru (RN) k. ú. Jeřice: Z13

Plochy rekreace – zahrádkové osady (RZ) k. ú. Jeřice: Z12

Plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM) k. ú. Dolní Černůtky: Z14

Plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava (DS) k. ú. Jeřice: Z16

Plochy technické infrastruktury – inženýrské sítě (TI) k. ú. Dolní Černůtky: Z15

Plochy zeleně – zeleň veřejná (ZV) k.ú. Jeřice: Z17

VYMEZENÍ PLOCH PŘESTAVBY Plochy tohoto charakteru nejsou v ÚP vymezeny.

10


VYMEZENÍ SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ ÚP respektuje a chrání stabilizované plochy sídelní zeleně reprezentované plochami zeleně soukromé a vyhrazené a plochami zeleně veřejné. Nově vymezuje plochu: Plochy zeleně – zeleň veřejná (ZV) k. ú. Jeřice: Z17

VYMEZENÍ PLOCH KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ ÚP vymezuje plochu územní rezervy: Plochy smíšené výrobní – smíšené výrobní (VS) k.ú. Jeřice: R1 a stanovuje tyto podmínky pro prověření budoucího využití: - koordinace s hodnotami území, - přínos pro udržitelný rozvoj území, - hygienická nezávadnost.

VYMEZENÍ PLOCH, VE KTERÝCH JE PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ, A DÁLE STANOVENÍ LHŮTY PRO POŘÍZENÍ ÚZEMNÍ STUDIE, JEJÍ SCHVÁLENÍ POŘIZOVATELEM A VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI ÚP vymezuje tyto plochy, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou rozhodování: k.ú. Dolní Černůtky –

Z9, Z10, Z11,

k.ú. Jeřice –

Z1, Z2, Z3, Z4.

Pro pořízení územních studií, jejich projednání, pro jejich schválení pořizovatelem a vložení dat o těchto studiích do evidence územně plánovací činnosti se stanovuje lhůta 4 roky ode dne nabytí účinnosti opatření obecné povahy Územní plán Jeřice.

11


I.1.d) Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování I.1.d.1) DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA I.1.d.1.1) SILNIČNÍ DOPRAVA Silniční síť Vedení silniční sítě je v území stabilizováno a bude i nadále respektováno. Síť místních a ostatních komunikací V území je navrhována nová pozemní komunikace (Z16) vedoucí po obvodu zemědělského areálu a zpřístupňující z východu areál hřbitova pro automobilovou dopravu. Tato bude východně hřbitova slepě ukončena. Odstavná a parkovací stání Odstavná stání u nové zástavby musejí být řešena v rámci vlastních ploch nebo vlastních objektů. Východně hřbitova se vymezuje plocha (v rámci Z16) nezbytná pro toto občanské vybavení. I.1.d.1.2) ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Vedení železniční tratě je v území stabilizováno a bude i nadále respektováno.

I.1.d.1.3) OSTATNÍ DRUHY DOPRAVY Dosavadní plochy využívané pro cyklistickou a pěší dopravu jsou stabilizované a budou i nadále respektovány. Jihovýchodně hřbitova bude provedeno přemostění úvalu umožňující jeho cyklistickou a pěší dostupnost z jižně položených ploch.

I.1.d.2) TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA I.1.d.2.1) ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Část Jeřice má realizován obecní vodovod. Vodovodní síť je respektována. V části Dolní Černůtky bude vybudován nový vodovod, který nahradí současnou nevyhovující vodovodní síť. Vydatnost zdroje vody je dostatečná a je schopna pokrýt nárůst spotřeby vody se stoprocentní zabezpečeností. Systém zásobování pitnou vodou bude zachován, a to z místního zdroje a zdroje nacházejícího se mimo řešené území prostřednictvím skupinového vodovodu Boháňka. Podmínkou je rozšíření stávajícího vodojemu Třebovětice 160 m3 o další komoru 100 m3.

12


I.1.d.2.2) ZNEŠKODŇOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD V současné době mají Jeřice realizovánu splaškovou kanalizační síť zaústěnou do centrální ČOV. Kanalizační systém bude zachován a pro novou i stávající zástavbu bude rozšířen. Stávající ČOV je respektována. Původní jednotná kanalizace bude využita jako kanalizace dešťová, doplněná pro novou zástavbu. Dolní Černůtky mají vybudovánu pouze dešťovou kanalizaci. Odpadní vody zde budou zneškodňovány individuálně v jímkách na vyvážení a v septicích do doby realizace splaškové kanalizace s čerpáním odpadních vod na ČOV Jeřice s možností připojení obce Rašín. Stávající dešťová kanalizace po realizaci splaškové kanalizace bude respektována. ČOV Jeřice je kapacitně navržena a provedena na možnost čištění odpadních vod všech tří sídel (Jeřice, Dolní Černůtky a Rašín) a s dostatečnou plochou pro rozšíření.

I.1.d.2.3) ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Zajištění výhledového příkonu Zásobování řešeného území elektrickou energií je zajištěno z napájecího bodu TR 110/35 kV Všestary. Zásobování elektrickou energií je z hlediska současného i výhledového odběru stabilizováno a do budoucna zajištěno. Rozvod systému VN Stávající rozvodný systém VN, který je v řešeném území realizován, je v celém rozsahu proveden nadzemním vedením a provozován napětím 35 kV přípojkami z vedení VN 382. Z hlediska výhledového rozvoje systému VN bude současný stav sítě VN zachován. Mimo vedení VN 382 a odboček k jednotlivým stanicím neprochází řešeným územím žádná další vedení VN ani VVN.

I.1.d.2.4) ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Trasy současných zařízení pro zásobování plynem budou akceptovány. V zastavěném území a zastavitelných plochách se umožňuje rozvoj plynofikace. I.1.d.2.5) TELEKOMUNIKACE Trasy kabelových telekomunikačních vedení budou respektovány.

I.1.d.2.6) NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Koncepce nakládání s odpady (včetně separace) a rozvíjena. Nové plochy tohoto charakteru se nevymezují.

bude

nadále

zachována

I.1.d.3) OBČANSKÉ VYBAVENÍ Stabilizované plochy občanského vybavení využívané pro veřejnou infrastrukturu, komerční zařízení malá a střední, tělovýchovná a sportovní zařízení a hřbitov jsou respektovány. ÚP vymezuje plochu Z14 v k.ú. Dolní Černůtky pro komerční zařízení malá a střední.

13


I.1.d.4) VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Všechny prostory přístupné každému bez omezení, sloužící obecnému užívání, vymezené platnou legislativou, jsou součástí jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití vymezených v zastavěném území. Jejich rozšíření je navrhováno v rámci vymezených a samostatně v ploše veřejné zeleně Z17 v k.ú. Jeřice.

zastavitelných

ploch

14


I.1.e) Koncepce uspořádání krajiny včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů a podobně KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY VČETNĚ VYMEZENÍ A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ

PLOCH

V území bude respektována oblast krajinného rázu 6 – Cidlinsko s vyváženým zastoupením typu zemědělské a lesozemědělské krajiny. Při využívání krajiny budou respektována měřítka krajiny, jednotlivých staveb a dominant. Navrhované změny v krajině budou zvyšovat její ekologickou stabilitu. Zároveň budou upřesňovány zastavitelné plochy pro podporu ekonomického rozvoje v souladu s charakterem krajiny. Nebude navrženo nové urbanizované území. Nové rozvojové plochy budou navazovat na stávající obytné a výrobní plochy. Jejich umístění bude respektovat stávající hodnoty území. Plochy vodní a vodohospodářské (W) ÚP respektuje současnou síť vodních toků a stávající vodní plochy a doplňuje je o nové plochy: k.ú. Jeřice

K1 až K3,

k.ú. Dolní Černůtky

K4.

Plochy zemědělské (NZ) ÚP považuje plochy zemědělské – strukturu zemědělského půdního fondu (ZPF) - za stabilizované. Výjimečně se vynětí ze ZPF povoluje jen na zastavitelných plochách, pro realizaci ÚSES nebo pro protipovodňová a protierozní opatření v souladu s opatřeními vyplývajícími z komplexních pozemkových úprav nebo tohoto ÚP. Plochy smíšené nezastavěného území (NSp) ÚP respektuje a chrání rozptýlenou krajinnou zeleň především na plochách ostatní neplodné půdy. Plochy lesní (NL) ÚP důsledně chrání pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) a neumisťuje v nich žádnou plošnou ani liniovou výstavbu. Nově navrhuje plochu: k.ú. Dolní Černůtky:

K5, K6.

Podmínky pro změny využití ploch Mimo hranice zastavěného a zastavitelného území lze v rámci pozemkových úprav měnit využití u uvedených kultur bez nutnosti změny územního plánu po projednání dle platných právních předpisů následujícím způsobem:

15

Územní plán Jeřice • z orné půdy na zahradu, louku a pastvinu, vodní plochu, PUPFL,

• ze zahrady na ornou půdu, louku a pastvinu, vodní plochu, PUPFL,

• z louky a pastviny na ornou půdu, zahradu, vodní plochu, PUPFL, • z vodní plochy na ornou půdu, zahradu, louku a pastvinu, PUPFL, • z PUPFL na ornou půdu, zahradu, louku a pastvinu, vodní plochu, • pro zajištění přístupu k pozemkům je možné vybudovat účelové komunikace na

orné půdě, zahradě, louce a pastvině, vodní ploše, PUPFL. Mimo pozemkových úprav lze bez nutnosti změny územního plánu se souhlasem příslušného dotčeného orgánu: • měnit vzájemně kategorii (kulturu) pozemků zahrnutých do ZPF, • zřizovat na plochách ZPF a PUPFL drobné vodní plochy, • pro zajištění přístupu k pozemkům vybudovat účelové komunikace na orné půdě, zahradě, sadu, trvalém travním porostu, vodní ploše, lesním pozemku.

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Plochy prvků ÚSES – regionální biocentrum RC H059 Jeřická Bystřice, regionální biokoridor RK H027, biocentra místního významu LBC1, LBC2, LBC3, LBC4, LBC5 a místní biokoridory LBK1, LBK2, LBK3, LBK4 a LBK5 jsou trvale nezastavitelné plošnou zástavbou. Liniové plochy infrastruktury a veřejných staveb budou projektovány a umisťovány tak, aby neohrozily trvalou funkčnost jednotlivých prvků ÚSES. Na těchto plochách a v jejich blízkosti je nutné vyloučit činnosti, které by mohly vést k trvalému ochuzení druhové bohatosti, ke snížení ekologické stability a narušení funkčnosti. Veškeré zásahy (včetně údržby) musí být podřízeny zájmu o funkčnost ÚSES a musí být koordinovány s příslušným orgánem ochrany přírody. Při výsadbě a obnově prvků ÚSES používat výhradně autochtonní druhy rostlin odpovídající stanovištním podmínkám.

PROSTUPNOST KRAJINY Dopravní prostupnost Pro účel dopravní prostupnosti turistického a rekreačního charakteru budou nadále využívány značené trasy a stezky pro nemotoristickou dopravu, které je třeba akceptovat a nadále rozvíjet. Zlepšením prostupnosti pro nemotorickou dopravu bude postupná realizace sítě polních cest navržených v pozemkových úpravách. Biologická prostupnost Biologická prostupnost území je mírně omezená. Zlepšování prostupnosti bude zajištěno především postupným dotvářením plné funkčnosti všech prvků ÚSES a pravidelnou péčí o ně, doplňováním rozptýlené krajinné zeleně a zlepšováním migračních podmínek v tocích.

16


PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ Nejsou navrhována jako samostatné stavby, ale jsou v souboru zásad hospodaření doporučených ve schválených pozemkových úpravách.

OCHRANA PŘED POVODNĚMI ÚP respektuje stanovené záplavové území významného vodního toku Bystřice. Plochy ochrany před povodněmi se přímo nevymezují, ale podmínky zvýšení retence vody v krajině jsou obsaženy jako opatření při hospodaření v krajině, prvcích ÚSES a návrhem ploch lesa v k.ú. Dolní Černůtky na plochách K5 a K6.

REKREACE Stávající plochy rodinné rekreace, které jsou součástí ploch smíšených obytných venkovských, je možno považovat za stabilizované. Nové plochy se samostatně nevymezují, ale rozvoj rekreace je možný v rámci již zmíněných ploch smíšených obytných venkovských a nově v ploše rekreace na plochách přírodního charakteru a ploše zahrádkové osady, pro něž se vymezují plochy Z12 a Z13.

DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ Plochy pro dobývání nerostů se v území nevyskytují, ani nenavrhují.

17


I.1.f) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu ÚP respektuje stávající členění území obce a plochy s rozdílným způsobem využití pokrývající celé řešené území. ÚP vymezuje tyto základní druhy ploch s rozdílným způsobem využití: -

plochy smíšené obytné – venkovské (SV),

-

plochy rekreace – zahrádkové osady (RZ),

-

plochy rekreace – na plochách přírodního charakteru (RN),

-

plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura (OV),

-

plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM),

-

plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS),

-

plochy občanského vybavení – hřbitovy (OH),

-

plochy výroby a skladování – zemědělská výroba (VZ),

-

plochy smíšení výrobní – smíšené výrobní (VS),

-

plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS),

-

plochy dopravní infrastruktury – železniční (DZ),

-

plochy technické infrastruktury – inženýrské sítě (TI),

-

plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň (ZV),

-

plochy zeleně – zeleň soukromá a vyhrazená (ZS),

-

plochy vodní a vodohospodářské a vodohospodářské (W),

-

plochy zemědělské – plochy zemědělské (NZ),

-

plochy lesní – plochy lesní (NL),

-

plochy smíšené nezastavěného území – plochy smíšené nezastavěného území (NS) charakteru přírodního (p).

–

plochy

vodní

Z hlediska časového horizontu využití ploch sledovaného u ploch s rozdílným způsobem využití se jedná o: -

plochy stabilizované (v ploše není navržena změna využití),

-

plochy změn (je navržena budoucí změna využití – Z = zastavitelná plocha, – P = plocha přestavby – K = plocha změny v krajině).

-

plochy územních rezerv (je navrženo územní hájení pro uvažovaný způsob využití – R).

18


PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ Plochy smíšené obytné – venkovské (SV) Hlavní využití: -

bydlení v rodinných domech,

-

rodinná rekreace.

Přípustné využití: -

občanské vybavení (vzdělávání a výchova, sociální služby, péče o rodinu, zdravotní služby, kultura, ochrana obyvatelstva, obchodní prodej, tělovýchova a sport, ubytování, stravování, služby),

-

technická a dopravní infrastruktura související s hlavním a přípustným využitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury,

-

zeleň,

-

veřejná prostranství.

Nepřípustné využití: -

stavby, zařízení a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím.

Podmíněně přípustné využití: -

není stanoveno.

Podmínky prostorového uspořádání: -

míra využití (zastavění) – max. 40 %,

-

výšková hladina zástavby – max. 12,5 m.

Podmínky využití: -

využití ploch Z1, Z2, Z5 a Z6 pro bydlení v rodinných domech se podmiňuje prokázáním naplnění hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru staveb v denní i noční době.

Plochy rekreace – zahrádkové osady (RZ) Hlavní využití: -

rekreace v zahrádkových osadách.



-

zeleň.



19



není stanoveno.


míra využití (zastavění) – max. 30 %.

Podmínky využití: -

v plochách zasahujících do vzdálenosti 50 m od okraje lesa budou stavby umisťovány nejblíže ve vzdálenosti výšky porostu v mýtní zralosti od okraje lesa.

Plochy rekreace – na plochách přírodního charakteru (RN) Hlavní využití: -

krátkodobá rekreace,

-

občanské vybavení charakteru tělovýchovy a sportu.



-

terénní úpravy,

-

zeleň.




není stanoveno.


míra využití (zastavění) – max. 5 %.

Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura (OV) Hlavní využití: -

občanské vybavení charakteru veřejné infrastruktury (vzdělávání a výchova, sociální služby, péče o rodinu, zdravotní služby, kultura, ochrana obyvatelstva a veřejná správa).


občanské vybavení (obchodní prodej, tělovýchova a sport, ubytování, stravování, služby) v rámci staveb hlavního využití,

-

bydlení v rámci staveb hlavního využití,

-

technická a dopravní infrastruktura související a přípustným využitím a liniové stavby veřejné infrastruktury,

-

zeleň,

s hlavním technické

20



-



Podmíněně přípustné využití: není stanoveno.

-



-

výšková hladina zástavby – max. 12,5 m.

Plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM) Hlavní využití: občanské vybavení charakteru veřejné infrastruktury (veřejná správa, vzdělání a výchova, sociální a zdravotní služby, ochrana obyvatelstva) a komerčních zařízení (maloobchodní prodej, ubytování, stravování, služby) nesnižující kvalitu prostředí a pohodu bydlení v sousedních plochách pro bydlení.

-


občanské vybavení charakteru tělovýchovy a sportu,

-

bydlení správce nebo vlastníka,

-


-

zeleň,

-



Nepřípustné využití: stavby, zařízení a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím.

-

Podmíněně přípustné využití: není stanoveno.

-



-

výšková hladina zástavby – max. 12 m.

Plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport (OS) Hlavní využití: -

občanské vybavení (tělovýchova a sport).

21



občanské vybavení (vzdělávání a výchova, zdravotní služby, kultura, obchodní prodej, stravování, ubytování, služby),

-


-

zeleň,

-

rekreační vodní plochy.




není stanoveno.



-


Plochy občanského vybavení – hřbitovy (OH) Hlavní využití: -

občanské vybavení charakteru veřejného pohřebiště.


stavby, zařízení a činnosti související s činností veřejného pohřebiště,

-


-

zeleň,

-






není stanoveno.


nejsou stanoveny.

22


Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba (VZ) Hlavní využití: -

chov hospodářských zvířat, pěstování náročných druhů rostlin a skladování, jejichž negativní vliv nad mez pro sousední plochy přípustnou nepřekračuje hranici vymezené plochy.



-

výroba energie z obnovitelných zdrojů,

-

zpracování vznikajících odpadů a dovezených odpadů pokud toto využití negativně neovlivní sousední plochy,

-

drobná výroba a zpracování vznikajících zemědělských produktů,

-

zeleň.




není stanoveno.



-

výšková hladina zástavby – zachovat současnou hladinu staveb.

Plochy smíšené výrobní – smíšené výrobní (VS) Hlavní využití: -

výroba a skladování, jejichž negativní vliv nad mez pro sousední plochy přípustnou nepřekračuje hranici vymezené plochy.


občanské vybavení (obchodní prodej, stravování, služby),

-

bydlení v rámci staveb hlavního využití,

-

stavby technické a dopravní infrastruktury související s hlavním a přípustným využitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury,

-

zeleň.




není stanoveno.

23




-

výšková hladina zástavby – zachovat současnou hladinu staveb.

Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) Hlavní využití: -

silniční doprava na pozemcích silnic III. třídy, místních a ostatních komunikací.


ostatní plochy pro dopravu (parkoviště, odstavné plochy), chodníky.

-

liniové stavby technické infrastruktury,

-

zeleň,

-





není stanoveno.


nejsou stanoveny.

Plochy dopravní infrastruktury – železniční (DZ) Hlavní využití: -

železniční doprava.


liniové stavby dopravní a technické infrastruktury,

-

občanské vybavení (obchodní prodej, stravování, služby),

-

zeleň.


stavby, zařízení a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, a přípustným využitím.


není stanoveno.


nejsou stanoveny.

24


Plochy technické infrastruktury – inženýrské sítě (TI) Hlavní využití: -

technická infrastruktura.


dopravní infrastruktura související s hlavním využitím,

-

zeleň.




není stanoveno.


nejsou stanoveny.

Plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň (ZV) Hlavní využití: -

zeleň na plochách veřejných prostranství.


zpevněné plochy, vodní plochy, veřejná zeleň,

-

prvky drobné architektury a mobiliáře pro relaxaci,

-

technická a dopravní infrastruktura související s hlavním nebo přípustným využitím,

-

liniové stavby technické infrastruktury neomezující hlavní využití.




není stanoveno.



-


Plochy zeleně – zeleň soukromá a vyhrazená (ZS) Hlavní využití: -

plochy zahrad s omezeným přístupem veřejnosti.

25



doplňkové a nářadí,

stavby

pro

uskladnění

zemědělských

produktů

-

stavby a zařízení související s oddechovou funkcí zahrad,

-

liniové stavby technické infrastruktury neomezující hlavní využití.




není stanoveno.



-


Plochy vodní a vodohospodářské – plochy vodní a vodohospodářské (W) Hlavní využití: -

vodohospodářské využití (stabilizace odtokových poměrů v krajině, akumulace vody a odvádění povrchových vod),

-

protipovodňová a protierozní ochrana území.


liniové stavby veřejné dopravní a technické infrastruktury,

-

prvky ÚSES.




není stanoveno.


nejsou stanoveny.

Plochy zemědělské – plochy zemědělské (NZ) Hlavní využití: -

obhospodařování zemědělského půdního fondu.


liniové a plošné porosty pro ekologickou stabilizaci krajiny (remízky, meze, stromořadí apod.) jen dle územních systémů ekologické stability,

26


-

stavby a zařízení technické vybavenosti odpovídající ustanovení § 9 odst. 2 zák. č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF,

-

stavby k vodohospodářským melioracím pozemků,

-

prvky ÚSES.


stavby, zařízení a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím.


zalesnění pozemků,

-

stavby a zařízení pro účely rekreace a cestovního ruchu sloužící veřejnému užívání (turistické a cyklistické stezky, informační systémy, odpočívadla),

-

protierozní opatření,

-

veřejná dopravní a technická infrastruktura,

-

účelové komunikace.

Další podmínky využití: -

podmíněně přípustné využití může být uskutečněno v konkrétních případech pouze na základě souhlasu orgánu ochrany ZPF. Takové souhlasy nemusejí být vydány v případě nevhodnosti návrhu v jednotlivých konkrétních případech.


nejsou stanoveny.

Plochy lesní – plochy lesní (NL) Hlavní využití: -

plnění funkcí lesa.


liniové stavby dopravní infrastruktury související s hlavním a přípustným využitím,

-

stavby technické infrastruktury související s hlavním a přípustným využitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury,

-

prvky ÚSES,

-

protierozní opatření,

-


-

stavby a zařízení pro účely rekreace a cestovního ruchu sloužící veřejnému užívání (turistické a cyklistické stezky, informační systémy a odpočívadla).


stavby, zařízení a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním přípustným využitím.

27



není stanoveno.


nejsou stanoveny.

Plochy smíšené nezastavěného území – plochy smíšené nezastavěného území (NS) charakteru přírodního (p) Hlavní využití: -

protierozní a protipovodňová ochrana,

-

krajinářské využití.


vodní plochy,

-

zeleň,

-

liniové stavby technické infrastruktury,

-


-

prvky ÚSES.




není stanoveno.


nejsou stanoveny.

ZÁKLADNÍ PODMÍNKY OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU Pro zachování krajinného rázu Cidlinsko je třeba zachovat charakter a strukturu zemědělského a lesozemědělského typu krajiny. Pro využití všech vymezených ploch s rozdílným způsobem využití se dále stanovují tyto podmínky: ■ do projektových dokumentací jednotlivých záměrů zahrnout jejich začlenění do krajiny (jednotlivé záměry budou respektovat urbanistický charakter území a harmonické měřítko) a navrhnout ozelenění, ■ realizace staveb v zastavitelných plochách bude postupovat od hranice zastavěného území do krajiny, ■ inženýrské sítě přednostně umisťovat pod zem, ■ při výstavbě budov i výsadbě zeleně dbát na zachování tradičních výhledů a průhledů, ■ respektovat dochované historické krajinné a antropogenní dominanty, ■ neumisťovat výškové technické dominanty.

28


I.1.g) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Pro dotčené území se nevymezují veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stavby ani opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu či plochy pro asanaci.

I.1.h) Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo Pro dotčené území se nevymezují žádné veřejně prospěšné stavby ani veřejně prospěšná opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo.

I.1.i) Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části Textová část ÚP má celkem 29 listů. Grafická část obsahuje 3 výkresy:

I.2.a. Výkres základního členění území I.2.b.1. Hlavní výkres I.2.b.2. Výkres koncepce technické infrastruktury

1 : 5 000, 1 : 5 000, 1 : 5 000.

29

Územní plán Jeřice - Odůvodnění

II.1.

TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

30


ČÁST ZPRACOVANÁ PROJEKTANTEM II.1.a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Řešené území Jeřice se nachází v Královéhradeckém kraji 4 km jihovýchodně od Hořic při říčce Bystřici v okrese Jičín. Leží ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Hořice, jehož osu tvoří silnice I. třídy I/35. Severní okolí tvoří zdaleka viditelný výrazný zalesněný hřbet Hořického chlumu. Řešené území obce Jeřice je součástí české křídové pánve Českého masívu, tvořené zde souvrstvími svrchnokřídových mořských sedimentů a kvartérním pokryvem. Svrchní křída je zde zastoupena šedými vápnitými jílovci a slínovci. Kvartérní pokryv je zastoupen sprašemi a sprašovými hlínami a fluviálními nivními a terasovými sedimenty. Místy se vyskytují též svahové hlíny. Jeřice se nacházejí v teplé a mírně teplé klimatické oblasti, kde se průměrná roční teplota pohybuje kolem 7o C a průměrný roční úhrn srážek v rozmezí 600 až 700 mm. Oblast je charakteristická vysokým podílem zemědělské půdy (téměř 70 % rozlohy) vhodné pro pěstování obilovin, ovocných stromů a zeleniny a nízkým zastoupením lesů (6,5 %). Z hlediska turistického ruchu je řešené území významné malou vzdáleností od turistického regionu Český Ráj. Obec Jeřice leží mimo hlavní silniční dopravní tahy a územím jsou vedeny pouze silnice III. třídy zajišťující propojení s okolními obcemi. Z nich je nejvýznamnější silnice III/32510 umožňující přímé spojení do Hořic. Z ostatních druhů dopravy je zde zastoupena železniční doprava, a to celostátní tratí č. 041 Hradec Králové – Jičín. Dojížďka za prací je soustředěna do Hořic, Hradce Králové a Jičína. Obec se nachází v dosahu silnice I/35 Liberec – Hradec Králové (mezinárodní doplňkový tah E442). Hlavním vodním tokem je řeka Bystřice, na které je stanoveno záplavové území. Zásobování pitnou vodou východní části obce Jeřice je řešeno napojením na skupinový vodovod Boháňka (mimo k.ú). Místní část Dolní Černůtky dle PRVK Kk bude realizovat nový vodovod napojením na SV Boháňka přes obec Třebovětice. Dle zpracované projektové dokumentace je uvažováno s napojením odpadních vod místní části Dolní Černůtky tlakovou kanalizací na ČOV Jeřice s možností připojení obce Rašín. Z celostátního nástroje územního plánování, to je Politiky územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR 2008), která byla schválena usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. 7. 2009, nevyplývají pro pořízení územního plánu Jeřice žádné konkrétní požadavky, protože území obce leží mimo rozvojové osy a vymezené specifické oblasti. ÚP je v souladu s „Republikovými prioritami územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území“, které jsou uvedeny v kapitole 2 PÚR ČR 2008. Z republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území stanovených „Politikou územního rozvoje“, které byly respektovány a zpracovány v ÚP, je možno zmínit tyto body: • Hodnoty území obce jsou respektovány. Ve veřejném zájmu jsou chráněny a rozvíjeny přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachován je ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. • Prvky ÚSES jsou upřesněny a jsou stanoveny podmínky pro ochranu krajinného rázu.

31


• Koncepce zachovává souvislé pásy nezastavěného území, vytváří územní podmínky pro různé formy cestovního ruchu, zkvalitňuje dopravní a technickou infrastrukturu a vytváří podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze, atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajišťuje územní ochranu ploch potřebných pro umisťování opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k rozlivům povodní. • ÚP vymezením kvalitní veřejné zeleně přispívá k zajištění života obyvatel, vytváří podmínky pro fungování sítě pěších, cyklistických cest i hipostezky. Dne 24. 10. 2006 byl usnesením zastupitelstva Královéhradeckého kraje schválen návrh zadání ÚP VÚC Královéhradeckého kraje, který je v souladu se stavebním zákonem považován za schválené zadání Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje (ZÚR KHK). Dne 8. 9. 2011 byly v souladu s ustanovením § 41 stavebního zákona ZÚR KHK vydány Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje, a nabyly účinnosti, dle ustanovení § 173 správního řádu, dne 16. 11. 2011. ZÚR KHK v území obce Jeřice vymezují zejména regionální prvky ÚSES a obec zařazují do území s vyváženým rozvojovým potenciálem. Plánovací (koncepční) a rozvojové dokumenty na úrovni kraje byly zohledněny v odpovídající míře k úrovni ÚP, a to v příslušných oborech (především v oblasti ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot, hospodářského rozvoje území, dopravy, vodního hospodářství, ÚSES apod.). Spádovým centrem s vyšší vybaveností a širokou nabídkou pracovních příležitostí je město Hořice, ze vzdálenějších pak krajské město Hradec Králové a Jičín. V obci není k dispozici úplné základní občanské vybavení, což vytváří určitou závislost na okolních obcích, zvláště na Hořicích a Hradci Králové, především v oblasti školství, zdravotní a sociální péče, nákupních možností a některých druhů služeb. Územní plán vytváří podmínky pro doplnění a rozšíření občanského vybavení. Území obce je součástí obvodu obce s rozšířenou působností Hořice, pro kterou byly v roce 2008 (aktualizace 2010) vypracovány Územně analytické podklady. Z územně analytických podkladů ORP Hořice vyplývají pro ÚP Jeřice následující požadavky, které byly respektovány a v ÚP zapracovány: • zajistit plochy a koridory veřejné technické infrastruktury (plynofikace), především pro obce v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší nebo s trvale nepříznivými rozptylovými podmínkami (mimo jiné také území obce Jeřice), • navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do ploch, které jsou ohroženy povodní a kam zasahuje hladina Q100, což by vedlo k dalším nákladům na nové nákladné protipovodňové opatření, • podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a podporovat jejich hospodárné využívání, • zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně, například pásů zeleně podél průmyslových areálů, podél komunikací a na návětrných stranách obcí, s celou řadou pozitivních dopadů na životní prostředí (např. zachycení a snížení prašnosti v ovzduší, omezení hluku), •

zajištění skládkovacích kapacit, kapacit pro sběr, třídění a recyklaci odpadu,

• minimalizovat zábory zemědělské půdy, a to zejména zemědělské půdy s vysokým stupněm ochrany nebo vysokou bonitou, minimalizovat zábory vedoucí i k dočasnému vynětí z PUPFL,

32


• upřesnění způsobu řešení hlavních dopravních závad (průtahy obcemi, nevhodné křížení komunikací apod.), • podpora vytváření nových pracovních míst ve spolupráci s ekonomickými subjekty, • vyčlenění vhodných stavebních parcel pro individuální výstavbu a jejich zasíťování, podpora revitalizace staršího bytového fondu, • zkvalitnění a rozšíření sítě pěších tras, zvýšení propagace a vytvoření konceptu rozvoje cyklotras, • zlepšení image regionu jako turistické destinace, vytvoření produktových balíčků rekreačních služeb. Obec je členem Svazku obcí mikroregionu Podchlumí a Sdružení měst a obcí Podzvičinsko se sídlem v Holovousích a leží v turistické oblasti Podzvičinsko. Řešeným územím prochází evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000 č. CZ0523264 s názvem Bystřice. Prioritním druhem je zde žijící vodní měkkýš velevrub tupý. Část nivy řeky leží v regionálním biocentru RBC H059 Jeřická Bystřice a dále zde vede biokoridor regionálního významu RK H027 chránící vodní a mokřadní trasu. Území obce Jeřice leží na horním toku Bystřice v povodí hydrologického čísla pořadí vodních toků 1 – 04 – 03 – 005. Celé území spadá do povodí Labe. V 30. letech 20. století byla provedena úprava toku v obci, spočívající ve zvýšení jeho kapacity. Řešené území spadá do „Vodního útvaru podzemních vod – Hořicko – miletínská křída“. V zásobování pitnou vodou je východní část obce na levém břehu Bystřice napojena na skupinový vodovod (SV) Boháňka. Zdroj vody se nachází v k.ú. Třebovětice severně této obce na levém břehu Rybničního potoka s místním názvem Bahna. Řešeným územím prochází elektrické vedení VN 382, které je hlavním napájecím zdrojem pro obec Jeřice. Obec Jeřice je napojena na dálkový telekomunikační systém, který prochází v trase Hořice – Jeřice – Třebnouševes. Řešeným územím prochází radioreléová trasa ve směru SATR – ZVIC.

II.1.b) Údaje o splnění Zadání Zpracování ÚP vychází ze Zadání ÚP Jeřice schváleného usnesením z 35. veřejného zasedání zastupitelstva obce Jeřice konaného dne 30. 6. 2010. Toto Zadání bylo jako celek splněno.

33


II.1.c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Hranice řešeného území je vymezena hranicemi katastrálních území Dolní Černůtky a Jeřice o celkové rozloze 694,17 ha. ÚP je zpracován v souladu s platnou legislativou na úseku územního plánování, zejména se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, vše ve znění pozdějších předpisů. II.1.c.1) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY Řešení ÚP Jeřice z následujícího textu.

je

invariantní.

Zdůvodnění

přijatého

řešení

je

zřejmé

ad I.1.a) VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Při vymezení zastavěného území bylo vycházeno z hranice současně zastavěného území obsaženého v dosud platné územně plánovací dokumentaci obce. Hranice byla doplněna na základě údajů katastru nemovitostí a skutečností zjištěných průzkumem území ve smyslu aktuální právní úpravy (§ 58 zákona č. 183/2006 Sb.) a koordinována s údaji z Územně analytických podkladů (ÚAP) pro ORP Hořice, a to ke dni 25. 10. 2010. ad I.1.b) ROZVOJ ÚZEMÍ OBCE Základní rozvojová koncepce vychází z nutnosti respektování současného využití ploch v území s nezbytným doplněním a přestavbou pro zabezpečení všech potřebných funkcí obce tak, aby byly zabezpečeny územní předpoklady pro komplexní rozvoj. Tím je sledováno dosažení stabilizace a následného mírného nárůstu počtu obyvatel obce. Nejsou navrhovány změny funkčního využití ploch v takové skladbě a rozsahu, aby vedly ke změně významu nebo funkce obce ve struktuře osídlení správního obvodu města Hořice. Řešení přijaté v ÚP bylo prověřeno v rámci pracovních projednání se zástupci obce i pořizovatele a vybraných dotčených orgánů státní správy. Řešení je koordinováno z hlediska vazeb na území sousedních obcí a měst a respektuje současné požadavky obyvatel. Plochy pro rozvoj obce jsou voleny tak, aby veškeré negativní dopady navrhovaného řešení byly minimalizovány. Všechny plochy navrhované pro rozvoj obce jsou navrženy především ve vazbě na ZÚ. Využívá se tak možnosti jednoduchého napojení na infrastrukturu obce (bez nutnosti dalších vyvolaných záborů ploch), v některých případech se navrhovaným řešením rozvojových ploch zlepšují i podmínky v ZÚ. V rámci projednávání návrhu Zadání ÚP nebyly uplatněny požadavky na vymezení ploch pro zabezpečení civilní ochrany ve smyslu vyhlášky MV ČR č. 380/2002 Sb.

34


OCHRANA A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ OBCE ÚP respektuje a vytváří podmínky k ochraně všech přírodních, a civilizačních hodnot v území, jež v zásadě respektuje a je s nimi koordinován.

kulturních

Pro zpracování ÚP byly použity informace z Průzkumů a rozborů a aktualizovaná data z Územně analytických podkladů poskytnutá pořizovatelem v průběhu zpracování ÚP. CIVILIZAČNÍ HODNOTY Civilizační hodnoty spočívají především ve stabilizovaných plochách zastavěného území a plochách dopravní infrastruktury včetně vyznačených turistických tras, jsou řešením ÚP respektovány a návrhem vymezení nových ploch dále rozvíjeny. Podmínky v oblasti bydlení V počtu domů a bytů pro trvalé bydlení se projevuje nejprve vzestupná tendence (1900 – 1950), poté sestupná tendence (1950 – 1980), od roku 1980 se počet trvale obydlených domů začal mírně zvyšovat. Do roku 1950 se sledoval počet domů jako součet počtu obydlených i neobydlených domů (počet domů, které měly popisné číslo), od roku 1961 se jedná o domy trvale obydlené (domy využívané k rekreaci byly vyčleněny z domovního fondu). Počet trvale obydlených domů se celkově mezi lety 1900 a 2001 dle SLDB zvýšil o 31,6 %. Počet bytů sloužících pro rekreaci je 30 (dle ČSÚ – SLDB 2001). Ze stejných podkladů a ke stejnému datu vyplývá, že je v obci 109 trvale obydlených domů, počet trvale obydlených bytů je 128, v rodinných domech je 89,1 % bytů a podíl neobydlených bytů z celkového počtu bytů činí 28,5 %. Dle podkladů z ČSÚ bylo v obci od roku 2005 do 31. 12. 2008 postaveno 5 bytů (v rodinných domech). Dle podkladů z Obecního úřadu (k 1. 1. 2008) sociální byty ve vlastnictví obce nejsou, potřebné by byly dva, počet objektů individuální rekreace na území obce je 7. Podíl domů podle období výstavby na počtu trvale obydlených domů ukazuje následující grafické znázornění. Nejvyšší podíl mají domy postavené v období let 1946 – 1990 - 54,7 %. Poměrně vysoký podíl mají i domy postavené do roku 1945. Tento údaj poukazuje na určité stáří domovního fondu, a tím i potřebu stávající domovní fond opravovat a modernizovat. Podíl domů podle období výstavby

8,6%

35,2%

54,7%

postavených do roku 1945

postavených mezi roky 1946 - 1990

postavených mezi roky 1991 - 2001

35


Kvalitu bydlení v Jeřicích dle SLDB 2001 ukazuje následující grafické vyjádření. Ze 128 trvale obydlených bytů je 95,1 % zásobovaných pitnou vodou (352 obyvatel), 28,6 % má plyn zavedený do bytu (106 obyvatel) a 57,3 % je napojených na kanalizaci (212 obyvatel). Průměrná obytná plocha na byt (v m2/ob.) je 62,04 m2, na osobu je 21,29 m2. Průměrný počet osob na byt je 2,89. Počet a podíl obyvatel v trvale obydlených bytech

400

352 95,1 %

350 300

212 57,3 %

250 200 106 28,6 %

150 100 50 0

zásobovaných pitnou s plynem zavedeným vodou z vodovodu do bytu

napojených na kanalizaci

Občanské vybavení Stručný popis občanského vybavení s návrhem jeho rozvoje je uveden v následujícím odstavci. Nabídka základního občanského vybavení v obci je uvedena v následujícím grafickém vyjádření.

Základní občanská vybavenost

obchod - potraviny, smíšené zboží

pošta

mateřská škola

základní škola 1. - 5. ročník

ordinace praktického lékaře

veřejná knihovna - internet

hospoda se sálem

stravovací zařízení

sportovní zařízení

ubytovací zařízení

36


Základní občanské vybavení není v obci úplné. Vzhledem k tomu, že se obec nachází v oblasti s průměrnými předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu není zde žádná nabídka ubytovacích a stravovacích služeb (jen pohostinství s občerstvením bez možnosti pravidelného stravování). V obci existuje nabídka sportovního a kulturního vyžití a také volnočasových aktivit v řadě spolků působících na území obce. V obci je také zajištěna sociální péče pro seniory – vaření obědů ve školní kuchyni MŠ Jeřice. Další nabídka občanského vybavení a služeb (především v oblasti školství, zdravotnictví, sportovních aktivit, kulturního vyžití, nákupních možností a výrobních i nevýrobních služeb) je k dispozici pro obyvatele obce, ale i pro její návštěvníky ve městech Hořice, Hradec Králové, Jičín a obci Cerekvice nad Bystřicí.

Návrh rozvoje občanského vybavení Plochy občanského vybavení jsou v současné době stabilizované. Předpokládá se rozvoj občanského vybavení komerční zařízení malá a střední v nově vymezené ploše v Dolních Černůtkách i v rámci přípustného využití v plochách ostatních.

Podnikatelská činnost, výroba a výrobní služby Nejvýznamnějšími ekonomickými subjekty v obci jsou firmy Statek Jeřice (zemědělská výroba, 14 zaměstnanců) a Kamenocentrum (zpracování a výroba kamene, 13 zaměstnanců). Ostatní firmy mají nejvýše 5 zaměstnanců. Velmi silně je zastoupena kategorie pracujících na vlastní účet, tj. firem bez jediného zaměstnance (84,2 % z podnikatelských subjektů celkem). V obci k 31. 12. 2009 svou činnost provozovalo 89 podnikatelských subjektů. Z oborového hlediska se jedná např. o zakázkovou výrobu – šití oděvů (krejčí, švadlena), autoopravny, opravna průmyslového zboží (TV, elektro), dřevozpracující řemesla, stavební řemesla, stravovací služby (pohostinství s možností občerstvení bez pravidelného stravování, prodej potravin a smíšeného zboží a jiné druhy služeb. Podnikatelské subjekty lze zařadit do kategorie drobného a malého podnikání. Nabídka pracovních míst je v obci nízká (je zde vysoký počet obyvatel pracujících na vlastní účet), za prací denně vyjíždí 60,5 % ekonomicky aktivních obyvatel hlavně do Hořic, Hradce Králové, Jičína a Třebnouševse, do obce za prací dojíždí denně 29 pracovníků z okolních obcí a města Hořice. Dle údajů z úřadu práce bylo v obci k 31. 8. 2010 ekonomicky aktivních obyvatel 180 (údaj ze SLDB 2001 již není aktuální), 14 dosažitelných uchazečů o zaměstnání, volné pracovní místo nebylo žádné a míra nezaměstnanosti dosáhla 7,8 %. Dlouhodobě se míra nezaměstnanosti v obci udržuje pod průměrem za ORP Hořice a ČR, ale nad průměrem za kraj (v roce 2009 byla míra nezaměstnanosti nad průměrem za ORP, kraj i ČR. Dle podkladů z Obecního úřadu byl v obci k 1. 1. 2008 počet ekonomicky aktivních obyvatel 172 a počet pracovních míst v obci 62 (včetně vydaných živnostenských oprávnění), není zde volný objekt vhodný k podnikání ani zde nejsou volné pozemky vhodné k podnikání.

37


Hospodářská činnost v obci dle vybraných statistických údajů k 31. 12. 2009: Počet podnikatelských subjektů celkem podle Zemědělství, lesnictví, rybolov převažující Průmysl činnosti Stavebnictví Doprava a spoje Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství Ostatní obchodní služby Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění Školství a zdravotnictví Ostatní veřejné, sociální a osobní služby podle Státní organizace právní Akciové společnosti formy Obchodní společnosti Družstevní organizace Peněžní organizace – počet subjektů Živnostníci Samostatně hospodařící rolníci Svobodná povolání Zemědělští podnikatelé Ostatní právní formy Zdroj: Český statistický úřad

89 7 22 11 2 20 10 2 3 12 2 2 1 75 2 7

Návrh rozvoje podnikatelských činností, výroby a výrobních služeb Rozvoj této sféry se předpokládá v rámci stabilizovaných ploch smíšených výrobních a ploch výroby a skladování (intenzifikací a novým využitím) a v rámci přípustného využití, v rámci ploch smíšených obytných venkovských a ploch občanského vybavení charakteru komerčních zařízení malých a středních. PŘÍRODNÍ HODNOTY Řešené území leží v oblasti krajinného rázu 6 – Cidlinsko s vyváženým zastoupením typů zemědělské a lesozemědělské krajiny v nadmořské výšce od 270 do 326 m n. m. Přírodní hodnoty v řešeném území plně odpovídají charakteristice krajinného typu, geologickým a geomorfologickým podmínkám a dlouhodobému osídlení doloženého v Dolních Černůtkách od roku 1106. Lesnatost v řešeném území je pouze 6,5 % (44,9 ha z 694,2 ha celkové rozlohy území), a je tak hluboko pod průměrem České republiky (33,4 %). Lesy v území patří do dvou přírodních oblastí, a to 17 – Polabí (v jižní části) a 23 – Podkrkonoší (v severní části). Veškerá výměra lesních porostů je zařazena do kategorie lesa hospodářského. Lesní komplex „Na starém háji“ v severozápadním okraji řešeného území je výraznou dominantou krajiny. Přírodní hodnotou je niva řeky Bystřice. Vlastní tok byl v minulosti upraven, napřímen. V současné době je podél břehů kvalitní liniový porost. Zbylá část nivy je pokryta lučními porosty, druhově ochuzenými úpravami hospodaření v druhé polovině 20. století, a ornou půdou. Niva si i po těchto úpravách dosud uchovala své významné ekologické funkce spočívající především v umožnění infiltrace vod do podzemí a v době vyšších průtoků a povodňových stavů je místem rozlivů. Těmto funkcím napomáhá i část zachovaného systému otevřených příkopů a rozptýlená zeleň. Niva je tak významným prvkem zdejší krajiny a je důležitým územím pro živočichy, kterým slouží jako potravinová základna, místo úkrytu, odpočinku i rozmnožování. Zároveň je i významnou migrační trasou v jinak zemědělsky intenzivně obhospodařované krajině, a to jak pro vodní, tak svahomilné druhy.

38


Krajinářskou hodnotou jsou liniové a plošné prvky ÚSES, které jsou respektovány, chráněny a doplněny s cílem posílení jejich ekostabilizační funkce. Vysokou hodnotu má rozptýlená krajinná zeleň, která je v území v podobě solitérním, skupinovém i liniovém uspořádání. Zvláště chráněná území Řešeným územím prochází evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000 č. CZ0523264 s názvem Bystřice. Prioritním druhem je zde žijící vodní měkkýš velevrub tupý. Toto území bude v budoucnu vyhlášeno za zvláště chráněné. Velevrub tupý (Unio crassus) je v rámci České republiky ohroženým druhem. Stabilní populace jsou známé pouze z několika míst. V rámci Královéhradeckého kraje je nejstabilnější populace v povodí toku Cidliny, kam spadá i tok Bystřice. Biologie a ekologie druhu je úzce vázána na vodní tok a na mezihostitelské druhy ryb. Nejpočetnější výskyt v rámci ČR je udáván mezi 200 až 300 metry nad mořem. Druh se živí filtrací planktonu z vody. Příčinou úbytku velevruba je soubor faktorů, které negativně postihují jeho biotop včetně přítomnosti hostitelských organismů. Jeden z hlavních negativních vlivů představuje znečištění toků a vodohospodářské zásahy do toku. Jedná se o regulační úpravy na tocích, které většinou znamenají sníženou diverzitu mikrohabitatů koryta, a tím i negativní vliv nejen na mlže samotné, ale i na rybí hostitele jeho glochidií. V neposlední řadě je velkým problémem přehrazení toků vodními stupni či jezy, které zamezují protiproudové migraci ryb a způsobují izolaci jednotlivých subpopulací vodních živočichů, což může mít za následek jejich postupné oslabení či vyhynutí. V případě, že dojde v určitém úseku toku k vyhynutí druhu např. následkem znečištění, je znemožněno, aby se tento druh rozšířil zpětně proti proudu do zasaženého úseku z níže položených úseků vodního toku (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR). V k.ú. Dolní Černůtky leží přírodní památka Na Blatinách vyhlášená Okresním úřadem Jičín s datem účinnosti k 1. 2. 1999 (původní vyhláška ONV Jičín ze dne 26. 9. 1990). Předmětem ochrany na rozloze 6,2625 ha je dubohabrový porost se vzácnou květenou. Území leží v nadmořské výšce 290 až 310 m n. m. Lesy patří do přírodní lesní oblasti Polabí a jsou zařazeny do lesů hospodářských. Geologické podloží přírodní památky je tvořeno mladoplestocenními sedimenty (spraše a sprašové hlíny), které překrývají svrchnokřídové sedimenty (jílovce a slínovce) jizerského souvrství. Niva potoka je vyplněna holocenními deluviofluviálními hlinitopísčitými usazeninami. Lesní porost se geobotanicky řadí ke smíšeným dubohabřinám svazu Carpicion, převážně k asociaci Melampyro nemorosi-Carpinetum s bohatým bylinným patrem v jarním aspektu. Převažující dřevinou je dub letní s příměsí habru obecného, lípy malolisté, javoru klenu a buku lesního. K zajímavějším druhům květeny patří lilie zlatohlávek, zapalice žluťucholistá, lýkovec jedovatý, sasanka pryskyřníková. Zvířena je typická pro menší lesní celky. Ze zajímavějších druhů jsou to především obratlovci jako hrdlička divoká, strakapoud velký a strakapoud malý, lejsek černohlavý, ale i druhy všeobecně rozšířené jako holub hřivnáč, káně lesní, srnec obecný a prase divoké. Přírodní památka nemá stanovené ochranné pásmo a platí pro ni ochrana vyplývající ze zákona, tj. 50 metrů vně hranice vyhlášeného území. Území je zároveň významným refugiem živočichů, včetně zvěře, v jinak zemědělsky intenzivně obhospodařované krajině. Tímto lesním komplexem prochází biokoridor lokálního významu, který je zde proložen biocentrem místního významu. Obecná ochrana přírody a krajiny Pro posílení ekostabilizační funkce krajiny jsou respektovány všechny přírodně i krajinářsky hodnotné plochy, včetně funkčních prvků ÚSES, které byly dopřesněny. ÚP nenavrhuje změny struktury krajiny, které by významně ovlivnily krajinný ráz.

39


S ohledem na polohu řešeného území v Královéhradeckém kraji jsou v ÚP respektovány významné krajinné prvky, definované v § 3 zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších novel. Konkrétně se v řešeném území jedná o lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivu. KULTURNÍ HODNOTY Historie: Obec Jeřice má dvě části - Jeřice a Dolní Černůtky. V historii se Jeřice poprvé připomínají v roce 1379 za vlády Václava IV. V této době patřila jeřická tvrz Mrzákovi a Zdeňkovi z Jeřic. V roce 1384 byl jeřický kostel opatřen plebánem (farářem). Samotná osada musela být daleko starší. Tomu nasvědčují četné nálezy ze širokého okolí - vykopávky kamenných nástrojů, nádob a předmětů z mladší doby kamenné, doby bronzové a hradištní, především pak na bývalém pohanském pohřebišti Duchoňovství. Po původní staré tvrzi dnes ale žádná památka nezůstala. Stávala asi na místě dnešního zámku. Jeřický zámek byl postaven ve 13. století. Jeho dnešní podoba pochází z roku 1886. Historikové zaznamenali, že v roce 1873 zakoupil jeřický velkostatek spolu se zámkem baron Karel Gargen. Za něho v roce 1886 zámek vyhořel, avšak ještě téhož roku byl opraven. V roce 1887 se stal novým majitelem velkostatku a zámku továrník Josef Haney z Rokytnice, a ten jej prodal v roce 1924 Josefu Voženílkovi z Předměřic. V současné době je majitelem zámku se zámeckým parkem a přilehlou zemědělskou farmou Jaroslav Horák z Černilova, vnuk Josefa Voženílka. Dějiny Dolních Černůtek jsou známy již ze 12. a 13. století. Zaniklá tvrz se nacházela na pozemcích, kde jsou nyní objekty s čísly popisnými 19, 20 a 21. Podle prvních záznamů od roku 1106 až do roku 1242 vládli v Dolních Černůtkách vladykové a rytíři Herynkové ze Sloupna. V průběhu dalších století se v Dolních Černůtkách vystřídala celá řada majitelů. Do roku 1848 náležela obec Dolní Černůtky k panství cerekvicko-třebovětickému. Od roku 1975 se Dolní Černůtky staly součástí správního obvodu Jeřic. Na severním okraji Jeřic stojí kostel sv. Máří Magdalény se zvonicí z 2. pol. 18. století. Kostel byl původně gotický, ale jeho dnešní podoba pozdně barokní se datuje od roku 1787. Ze soch, pomníků a plastik stojí za zhlédnutí „kamenný rozcestník” (kulturní památka) na křižovatce Jeřice – Třebovětice – Votuz a pomník Mistra Jana Husa v lesíku nad Dolními Černůtkami směrem k Hněvčevsi. Jihovýchodně od vsi se nachází uprostřed parku z konce 17. století barokní zámek. Po požáru roku 1887 je jeho interiér upravený v pseudorenesančním slohu. Významní rodáci: Antonín Bělohoubek, chemik, profesor a rektor Vysoké školy technické v Praze, založil Výzkumný ústav lihovarnictví v letech 1894/95 a jeho bratr dr. August Josef Bělohoubek (doktor chemie, profesor na České univerzitě, znalec chemie při c.k. Zemském soudě v Praze). Obec má relativně bohatý společenský život. Aktivně zde pracují spolky a organizace: Sbory dobrovolných hasičů v Jeřicích a Dolních Černůtkách, Tělovýchovná jednota Sokol Jeřice, Jezdecký klub ČSTV Jeřice a Rustikální lesy Jeřice (občanské sdružení vlastníků lesa). Urbanistickými hodnotami jsou v obci: prostor v centru obce, dvůr a zámek Jeřice, vodní tok jako urbanizační osa obce. Historicky významnými stavbami jsou v obci především kostel sv. Máří Magdalény a zámek č.p.1, který je spjat s historií řady šlechtických rodů. Významnou stavební dominantou je kostel sv. Máří Magdalény.

40


Seznam kulturních památek: v části obce Jeřice: •

36005/6-5671 - zámek

•

16229/6-1202 - kostel sv. Máří Magdalény

•

31467/6-1203 - směrník

Všechny uvedené kulturní hodnoty jsou řešením ÚP respektovány a jsou vytvářeny územní předpoklady pro jejich ochranu včetně ochrany jejich prostředí. Vymezené plochy změn navrženou koncepci ochrany a rozvoje hodnot dotvářejí. Archeologie Řešené území je nutno chápat jako „území s archeologickými nálezy“ ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. V území Jeřic je evidováno velmi intenzívní pravěké, středověké i novověké osídlení, prozatím v počtu 35 archeologických lokalit. Některé zastavitelné plochy nově vymezené v návrhu ÚP se nacházejí v areálech již známých archeologických lokalit: plocha Z1, k.ú. Jeřice nově navržené funkční využití: plochy smíšené obytné – venkovské • areál sídliště z mladší doby kamenné (kultura lineární a vypíchaná), sídliště doby bronzové a železné (kultura slezskoplatěnická a laténská) a blíže neurčené osídlení z doby středověké a novověké; plocha Z2, k.ú. Jeřice nově navržené funkční využití: plochy smíšené obytné – venkovské • areál sídliště z mladší doby kamenné (kultura lineární a vypíchaná), sídliště doby bronzové a železné (kultura slezskoplatěnická a laténská) a blíže neurčené osídlení z doby středověké a novověké; plocha Z3, k.ú. Jeřice nově navržené funkční využití: plochy smíšené obytné – venkovské • areál sídliště z mladší doby kamenné, z doby popelnicových polí (kultura slezskoplatěnická), blíže neurčené osídlení z doby pravěké a novověké; plocha Z4, k.ú. Jeřice nově navržené funkční využití: plochy smíšené obytné – venkovské • areál sídliště z doby popelnicových polí a blíže neurčené osídlení z doby pravěké; plocha Z5, k.ú. Jeřice nově navržené funkční využití: plochy smíšené obytné – venkovské • areál sídliště z mladší doby kamenné; plocha Z7, k.ú. Jeřice nově navržené funkční využití: plochy smíšené obytné – venkovské • areál sídliště z doby hradištní; plocha Z12, k.ú. Jeřice nově navržené funkční využití: plochy rekreace – zahrádkové osady • areál sídliště z doby hradištní; plocha Z8, k.ú. Dolní Černůtky nově navržené funkční využití: plochy smíšené obytné – venkovské • areál sídliště z mladší doby kamenné. Archeologicky doložené středověké osídlení potvrzují také písemné prameny: první zmínka o Dolních Černůtkách se váže k r. 1447, o Jeřicích k r. 1369.

41


ad I.1.c) URBANISTICKÁ KONCEPCE Celkově se počet obyvatel mezi lety 1977 až 2009 snížil o 5,5 % negativním přirozeným i migračním přírůstkem.

narození zemřelí přistěhovalí vystěhovalí přirozený přírůstek přírůstek migrační přírůstek celkový

1991 2001 1977 - 1980 1981 - 1990 2000 2008 1977 - 2009 29 59 36 37 161 30 55 56 31 172 76 102 94 111 383 64 135 105 90 394 -1 4 -20 6 -11 12 -33 -11 21 -11 11 -29 -31 27 -22

Index stáří se v průběhu posledních 19 let zvýšil (k 31. 12. 1991 - 68,6, k 31. 12. 2009 - 80,7), vykazuje ale příznivé hodnoty i v porovnání s údaji za kraj a celou Českou republiku. Index stáří představuje podíl osob ve věku 65 a více let na 100 obyvatel ve věku 0 - 14 let. Počet obyvatel v předproduktivním (0 - 14 let) a v poproduktivním věku (65 a více let) se za sledované období snížil, v produktivním věku (15 - 64 let) se zvýšil. Věková struktura obyvatel obce vykazuje příznivý stav i v porovnání s věkovou strukturou kraje i celé České republiky. Průměrný věk k 1. 1. 2009 (údaj z ČSÚ) je také příznivý - celkem 39,2, muži 38,7, ženy 39,6, jeví se tak i v porovnání s údaji za kraj i ČR. Pohyb trvale žijících obyvatel v roce 2009 ukazuje následující grafické vyjádření. Celkově se v tomto roce počet obyvatel snížil o 9 obyvatel. Pohyb trvale žijících obyvatel v obci v roce 2009 20 20

15 11 10 6

6

5 0

ce

0

sa

ld o

m ig ra

-5

-10

-9

-9

42


Vzdělanostní struktura dle SLDB 2001 (302 obyvatel 15 letých a starších) ukazuje na to, že v obci žije 49 % obyvatel s nejvyšším ukončeným vzděláním vyučením či se středním odborným vzděláním bez maturity, 21 % obyvatel má úplné střední vzdělání s maturitou a 5 % obyvatel má vyšší a vysokoškolské vzdělání. Obyvatelstvo podle stupně vzdělání k 1.3. 2001 vyšší odborné vysokoškolské a nástavbové 2% studium 3% úplné střední s maturitou 21%

základní vč. neukončeného 25%

vyučení a stř. odborné bez maturity 49%

V následujícím grafickém vyjádření je znázorněna denní dojížďka a vyjížďka dle SLDB 2001. Obyvatel celkem bylo 370. Počet ekonomicky aktivních obyvatel byl 180. Denně z obce vyjíždělo 60,5 % obyvatel za zaměstnáním z celkového počtu ekonomicky aktivních a 12,7 % obyvatel za vzděláním z celkového počtu obyvatel. Do obce dojíždí za zaměstnáním denně 29 pracovníků. Denní dojížďka a vyjížďka 120

109

100 80 60 40

47 29

20 4 0 Dojíždějící do zaměstnání do obce

Vyjíždějící do zaměstnání mimo obec

Dojíždějící do škol do obce

Vyjíždějící do škol mimo obec

43


V následujícím obrázku jsou uvedeny směry dojížďky a vyjížďky v obci Jeřice.

Směry dojížďky a vyjížďky

Obec Jeřice

za prací z: okolních obcí

za prací do: Hořic,Hradce Králové, Třebnouševse a Jičína do základní školy: do Hořic, Cerekvice nad Bystřicí na střední školy: do Hořic, Hradce Králové, Jičína na vyšší a vysoké školy: do Prahy, Hradce Králové za nákupy: do Hořic, Hradce Králové, Jičína

Z hlediska konfigurace terénu jde o území s terénními rozdíly od luční nivy u Bystřice až po vrcholové - krajinářsky výrazné území Mezi háji severně Jeřic a Za Pískovcem jižně Dolních Černůtek. Charakter krajiny včetně způsobu hospodaření na půdě ovlivnily historický vývoj jednotlivých částí obce. Vývojem jsou Jeřice (ve své centrální části) dosídleny novodobou výstavbou - izolovanými rodinnými domy. Tento charakter zástavby se dílčím způsobem projevuje nejen v části Jeřic, ale i v části u silnice k železničnímu přejezdu v Dolních Černůtkách. Vedle výrazné funkce trvalého bydlení se v obci uplatňují funkce výroby a skladů, především na lokalitách v Jeřicích a ve východní části Dolních Černůtek, v územní návaznosti na katastrální území sousední obce. V tomto případě jde o území s vazbou na železniční trať. Některé stávající objekty, především v Dolních Černůtkách, jsou funkčně využívány k individuální rekreaci formou chalupaření. Při formování hlavních zásad územního rozvoje obce bylo vycházeno z významné pozice, kterou má obec ve struktuře osídlení v daném regionu. Jde především o přímou vazbu na železniční dopravu a systém silniční dopravy reprezentovaný dostupnou navrhovanou silnicí R35. Rovněž tak dostupnost krajského města Hradec Králové výrazně posiluje prioritní funkce, které směřují ke stabilizaci trvalého osídlení – na úseku bydlení a především výroby jako významného ekonomického potenciálu. Urbanistická koncepce je založena současně na přehodnocení dosud platné ÚPD obce a zohledňuje dopad širších vazeb v území vyplývajících z PÚR ČR 2008 a ZÚR Královéhradeckého kraje 2011. Plochy pro územní rozvoj jsou voleny tak, aby veškeré případné negativní dopady navrhovaného řešení byly minimální. Všechny navrhované plochy pro rozvoj obce jsou navrženy především ve vazbě na ZÚ a s využitím eventuálních návazností na stávající dopravní systém a inženýrské sítě. Návrh řešení ÚP respektuje a navazuje na stávající urbanistickou strukturu. Zdůrazňuje se ochrana přírodních a kulturních hodnot (včetně zámeckého areálu).

44


Stávající plochy smíšené obytné s venkovskou zástavbou jsou doplněny rozvojovými záměry, které doplňují zastavěné území, nebo na něj bezprostředně navazují. Jejich počet a velikost jsou podloženy také rozborem výše uvedených sociodemografických podmínek. Plochy občanského vybavení jsou v současné době stabilizované, předpokládá se rozvoj komerčních zařízení malých a středních (v Dolních Černůtkách). Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura jsou v současné době stabilizované, plochy pro rozvoj nejsou samostatně navrhovány, rozvoj je ale možný v plochách smíšených obytných venkovských. Stávající plochy rodinné rekreace, které jsou součástí ploch smíšených obytných venkovských, je možno považovat za stabilizované, plochy pro rozvoj nejsou samostatně navrhovány, rozvoj je ale možný v již zmíněných plochách. Plochy areálů stávající zemědělské výroby a ostatních výrobních i nevýrobních podnikatelských subjektů, které jsou součástí ploch smíšených výrobních, smíšených obytných venkovských ploch a ploch občanského vybavení - komerční zařízení malá a střední jsou stabilizované. Plocha pro rozvoj výroby - smíšená výrobní je vymezena jako územní rezerva (jedná se o plochu navazující na současné plochy pro výrobu ve východní části Jeřic. VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Zastavitelné plochy se vymezují pro zabezpečení vyváženého rozvoje obce doplněním funkcí bydlení, občanského vybavení a rekreace s nezbytným rozvojem dopravní a technické infrastruktury a ploch zeleně. Zastavitelné plochy pro bydlení – smíšené obytné venkovské – dotvářejí urbanistickou strukturu rovnoměrně v celém území obce, jak v části Jeřice, tak v části Dolní Černůtky. Zastavitelné plochy pro bydlení jsou vymezeny s ohledem na zájem o výstavbu rodinných domů, vyvolaný výhodnou polohou ve struktuře osídlení, kvalitou obytného prostředí, přímou vazbou na dopravu (silniční i železniční) a technickou infrastrukturou. Vymezení zastavitelných ploch občanského vybavení (komerční zařízení malá a střední) vychází ze zhodnocení dosavadního vývoje popsaného v části Civilizační hodnoty kapitoly ad I.1.b). Nová zastavitelná plocha rozvíjí systém současných ploch tohoto využití, který je považován za stabilizovaný a je třeba ho zachovat a udržovat. Celkovou urbanistickou koncepci dotváří dopravní a technická infrastruktura, která je rovněž doplňována novými zastavitelnými plochami (pro silniční dopravu) s cílem zabezpečení udržitelného rozvoje území.

VYMEZENÍ PLOCH PŘESTAVBY Plochy přestavby nejsou vymezeny. Obnova a opětovné využití ploch zámeckého areálu a ploch areálů zemědělské výroby nemají charakter přestavby.

VYMEZENÍ SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ Systém sídelní zeleně tvoří poměrně kvalitní plochy stávající vzrostlé zeleně zastoupené jak samostatnými plochami veřejné, soukromé a vyhrazené, tak stávající zeleně v rámci všech ostatních stabilizovaných ploch s rozdílným využitím.

45


Dominantní sídelní zeleň je východně od kostela u hřbitova v Jeřicích a na severním okraji Dolních Černůtek. Plošně nejrozsáhlejší vzrostlá zeleň je zeleň soukromá v ploše okolo zámku a zemědělského areálu. Nově se navrhuje zeleň veřejná mezi hřbitovem a zemědělským areálem. Z hlediska dlouhodobé funkčnosti veřejné zeleně je třeba provádět pravidelnou údržbu a respektovat prostorové možnosti pro druhovou a věkovou skladbu výsadeb, a to jak nových, tak obnovovaných.

VYMEZENÍ PLOCH ÚZEMNÍCH REZERV Plocha územní rezervy je navržena v části Jeřice a navazuje na zastavěné území (zámecký areál) a je vymezena pro funkci plochy smíšené výrobní (R1 v k.ú. Jeřice). Smyslem jejího vymezení je zájem o prověření možnosti budoucího rozvoje ekonomické základny obce v tomto poměrně vhodném území. VYMEZENÍ PLOCH, VE KTERÝCH JE PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ, A DÁLE STANOVENÍ LHŮTY PRO POŘÍZENÍ ÚZEMNÍ STUDIE, JEJÍ SCHVÁLENÍ POŘIZOVATELEM A VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI V ÚP jsou v obou k.ú. vymezeny plochy, pro které je nutné pořídit územní studie. Tato území jsou rozsáhlejší než 4000 metrů čtverečních, vyžadují parcelaci, nebo se nachází v cenných, pohledově exponovaných územích. Studie budou řešit především: - uspořádání pozemků s rozdílným způsobem využití v příslušné ploše, - dopravní systém území a jeho napojení na organismus obce včetně dopravy v klidu (parkoviště) a nemotoristické dopravy, - možnosti přeložení a doplnění sítí technické infrastruktury umožňující optimální využití plochy pro navrhovanou funkci, - koordinaci navrhované funkce s požadavky ochrany přírody a krajiny, - požadavky na ochranu ZPF, přírodních, kulturních a civilizačních hodnot, - určení hranice zástavby a návrh podmínek prostorového uspořádání staveb. Lhůta pro pořízení, schválení a zaevidování této studie je stanovena s ohledem na přírodní a kulturní hodnoty území.

46


ad I.1.d.) KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY ad I.1.d.1) DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA SILNIČNÍ DOPRAVA Širší dopravní vztahy Obec Jeřice leží mimo hlavní silniční dopravní tahy a územím jsou vedeny pouze silnice III. třídy zajišťující propojení s okolními obcemi. Z nich je nejvýznamnější silnice III/32510 umožňující přímé spojení do Hořic. Z ostatních druhů dopravy je zde zastoupena železniční doprava, a to celostátní tratí č. 041 Hradec Králové – Jičín. Silniční síť Územím je veden větší počet silnic III. třídy, a to silnice III/32510 (Hořice – Jeřice – Třebovětice), III/32512 (Třebovětice – Horní Černůtky – Sovětice), III/32513 (Hněvčeves – Horní Černůtky – Strašov), III/32514 (Jeřice – Dolní Černůtky – III/32513), III/32515 (Dolní Černůtky – III/32512), III/32519 (Jeřice – Votuz), III/32520 (Jeřice – Březovice – Hořice) a III/32522 (Jeřice – Třebnouševes), které však nemají většího dopravního významu. Jejich dopravní funkce je především pro umožnění propojení jednotlivých sídel ve vlastním i širším území. V území prochází silnice vcelku v odpovídajících směrových a sklonových parametrech a dopravní závady jsou především v nedostatečném šířkovém uspořádání. Nejvýraznější dopravní závadou je zúžený profil mostku v centru Jeřic se směrovým zalomením trasy silnice III/32510. U silnice III/32510 se předpokládalo řešení dopravní závady v centru obce, a to buď přeložením silnice v posunuté poloze jižně od stávající a vedoucí zástavbou (dle původní ÚPD obce) nebo dle dříve uvažovaného řešení jižním obchvatem obce. Odstranění dopravní závady v centru obce je sice nezbytné, ale řešení musí být odpovídající dopravnímu významu silnice v závislosti na závažnosti dopravní závady. Vzhledem k nízkým intenzitám dopravy byly tyto záměry vyhodnoceny jako investičně neúměrné a tedy i časově značně přesahující horizont platnosti ÚP. Intenzity silniční dopravy a kategorizace silnic Dopravní zatížení silnic bylo v celostátním sčítání 2005 podchyceno pouze u silnice III/32510 na úseku Hořice – Třebovětice (č. úseku 5-2530), kde zatížení za průměrný den roku činilo 956 vozidel. Dle znalostí místních podmínek a ve vztahu k širším vazbám dopravní zatížení na ostatních silnicích III. třídy je ještě nižší a pohybuje se maximálně na hranici 500 vozidel za průměrný den roku. S tím souvisí i výhledové šířkové uspořádání silnic, pro které je plně vyhovující kategorie S 6,5/40-50.

Síť místních a ostatních komunikací Obsluha objektů je zajištěna buď přímo ze silnic III. třídy nebo ostatními veřejnými komunikacemi přístupového charakteru, tedy pouze místními komunikacemi III. třídy. Vedení stávajících obslužných komunikací je v území stabilizováno a nová obslužná komunikace je navrhována pouze pro zpřístupnění areálu hřbitova a pro umožnění parkování vozidel pro jeho návštěvníky. Veškeré záměry nových rozvojových ploch jsou dopravně napojitelné na stávající veřejné komunikace. 47


Pro nově navržené lokality je třeba řešit příjezdové komunikace dle ČSN 730802 a ČSN 730804. Odstavná a parkovací stání Odstavování vozidel je vzhledem k typu zástavby zásadně uspokojováno v rámci vlastních pozemků či objektů. Parkovací možnosti jsou pouze u objektu vybavenosti. Tento stav bude i nadále zachován vzhledem k charakteru zástavby v území. ÚP rozšiřuje plochu stání v severní části Jeřic, a to pro účely návštěv hřbitova a kostela. Hromadná doprava Obsluha území hromadnou dopravou je zajišťována nejen železniční, ale i autobusovou dopravou. Území je obsluhováno dvěma linkami, a to: 610640 Sadová – Cerekvice nad Bystřicí – Hořice (pouze 1 spoj přes Dolní Černůtky), 630050 Hořice – Cerekvice nad Bystřicí – Jeřičky (zastávka Jeřice). Zastávky hromadné autobusové dopravy svou docházkovou vzdáleností plně pokrývají zastavěné území obce. Vedení linek a umístění zastávek je dlouhodobě stabilizováno. Doprovodná zařízení silniční dopravy Doprovodná zařízení silniční dopravy se v území nevyskytují. Pěší a cyklistická doprava Do území vstupuje od Třebnouševse do Jeřic v trase silnice III/32522 cyklotrasa č. 4140. V území je stávající značená cyklotrasa stabilizována. Pro zlepšení přístupu od jihu z obytné části ke hřbitovu je uvažováno vybudování lávky pro pěší a cyklisty přes úvozovou cestu do prostoru vymezeného u hřbitova pro zřízení parkovacích míst. Ostatní druhy dopravy Územím je vedena celostátní železniční trať č. 041 Hradec Králové – Jičín – Turnov se zastávkami Jeřice a Třebovětice. Záměr modernizace železniční tratě č. 041 (Hradec Králové – Jičín – Turnov) byl ověřen územně technickou studií (SUDOP Praha, a.s.), která byla zpracována variantně. Vzhledem k neujasněnosti výběru varianty a k dlouhému časovému horizontu případné realizace tohoto záměru, a s ohledem na stav jeho přípravy, nebyl tento záměr do ÚP zapracován. Ochranná pásma V území jsou respektována ochranná pásma silnic III. třídy mimo zastavěné území, která podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích v platném znění, dosahují vzdálenosti 15 metrů od osy vozovky a ochranná pásma železniční tratě podle zákona č. 266/1994 Sb. o drahách, která činí 60 m od osy krajní koleje a 30 m od obvodu dráhy.

48


ad I.1.d.2) TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ad I.1.d.2.1) ZÁSOBOVÁNÍ VODOU V obci Jeřice je vybudován veřejný vodovod, který má dvě části. Východní část na levém břehu Bystřice je napojena na skupinový vodovod (SV) Boháňka. Zdroj vody se nachází v k.ú. Třebovětice severně této obce na levém břehu Rybničního potoka s místním názvem Bahna. Ve vodě se vyskytuje ve zvýšeném množství železo, voda bývá zakalena. Na tento zdroj je stanoveno ochranné pásmo II. stupně vydané ONV Jičín, vod.200/90291/Bl z 10. 10. 1990. Vodovod je v majetku a správě společnosti VOS, a.s., Jičín. Vodovod na pravém břehu Bystřice (západní část obce) má vlastní zdroj pitné vody. Jedná se o vrt Je-1 hloubky 20 m o vydatnosti 0,5 – 1,5 l/s. V současné době je vydatnost tohoto zdroje snížena a pohybuje se v dolní polovině tohoto údaje. Na vodní zdroj jsou stanovena ochranná pásma 1. stupně (oplocení), 2. stupně PHO2a, PHO2b, která byla vyhlášena ONV Jičín pod č.j. Vod. 200/290/BI dne 09. 10. 1990 . Oba vodovodní systémy jsou v současné době propojeny. V obci Jeřice v pravobřežní části obce je od automatické tlakové stanice proveden vodovodní rozvod vody. Potrubí vodovodu je ve špatném stavu, materiál potrubí je různý, azbestocementové, litinové a novější PVC. V Jeřicích bude postupně prováděna rekonstrukce nevyhovujících vodovodních řadů a doplnění v místech nové zástavby. V Dolních Černůtkách je vybudován místní vodovod, realizovaný svépomocí občanů, ze skleněných trub. Technické parametry tohoto vodovodu nesplňují předpisy pro veřejné vodovody. Proto s využitím stávajících vodovodních řadů není počítáno. Dle PRVK Kk je navrhováno vybudování nového vodovodu napojeného na skupinový vodovod Boháňka přes obec Třebovětice. Jižně se nachází zdroj vody - studna se zářezy. Na vodní zdroj je stanoveno ochranné pásmo 2a užší a 2b širší, vyhlášeno ONV Jičín pod č.j. Vod.130/Vo dne 07. 08. 1990. Od studny směrem k místní části je realizován vrt hloubky 24 m, který bude napojen na místní vodovod. Na vodovod je napojeno 50 % obyvatel, ostatní jsou zásobeni individuálně pomocí domovních studní. Pro Dolní Černůtky bude realizován nový vodovod napojený na SV Boháňka přes obec Třebovětice. V rámci SV Boháňka je uvažováno s rozšířením stávajícího vodojemu 160 m3 o zvětšení akumulace o 100 m3 (k.ú. Třebovětice) na stejné kótě pro další možný rozvoj obce Jeřice včetně části Dolní Černůtky. Požadavek plyne z vyjádření k Návrhu Zadání Vodohospodářské a obchodní společnosti (VOS), a.s. , Jičín ze dne 5. 1. 2009. Dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), HLAVA VI Ochrana vodovodních řadů a kanalizačních stok, § 23 Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok, odstavec 3a – u vodovodních řadů a kanalizačních stok se stanovuje ochranné pásmo od vnějšího líce potrubí vodorovnou vzdáleností do průměru potrubí 500 mm včetně 1,5 m, odstavec 3b – nad průměr 500 mm 2,5 m. Zásobování požární vodou Zásobování požární vodou bude zabezpečeno ze současné a navrhované vodovodní sítě, z místních vodních ploch a vodních toků.

49


Požární ochrana Dle ČSN 730873 Požární bezpečnost staveb – Zásobování požární vodou z června 2003 činí: Hodnoty nejmenší dimenze potrubí, odběru vody a obsahu nádrže. Objekt

potrubí DN mm

1.Rod. domy a nevýrobní objekty do 120 m2

odběr Q l/s pro v= 0,8 m/s

odběr Q l/s pro v= 1,5 m/s

obsah nádrže m3

14

80

4

7,5

2.Nevýrobní objekty 120 – 1500 m2 výr. objekty a sklady do 500 m2

100

6

12

22

3.Nevýrobní objekty větší 1500 m2 Výr. objekty a sklady 500 – 1500 m2 otevř. tech. zař. do 1500 m2

125

9,5

18

35

4. Výr.objekty, sklady a otevř. tech. zař. do 1500 m2

150

14

25

45

5. Výr. objekty a sklady s vys. pož. zatížením větší 2500 m2

200

25

40

72

Plocha v m2 představuje plochu požárního úseku (u vícepodlažních požárních úseků je dána součtem ploch užitných podlaží). Pokud není zřízena vodovodní síť, požární ochrana je zajištěna zřízením odběrných míst na vodním toku nebo vodní nádrži. Nejmenší odběr musí být zajištěn podle tabulky v množství pro v = 1,5 m/s. Největší vzdálenosti vnějších odběrných míst (v metrech) - od objektu / mezi sebou Číslo položky

hydrant

výtokový stojan

1 2 3 4 5

200/400 150/300 120/240 100/200 80/160

600/1200 400/800 300/600 200/400 120/240

plnicí místo

3000 / 5000 2500 / 5000 2000 / 4000 1500 / 3000 1000 / 2000

vodní tok nebo nádrž 600 400 300 200 150

U položek se nemusí k požárnímu zatížení přihlížet. Potřebné množství vody ve vyhovujícím tlaku pro zásobování obyvatel lze dodat ze stávajícího vodovodu. Požární voda je zajištěna pomocí požárních hydrantů osazených na vodovodní síti a dále lze jako zdroj požární vody využít místních vodních toků a ploch. 50


Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou Zdroje pitné vody vodovodu Boháňka jsou dostatečně kapacitní. Při vyřazení celého vodovodu v krizové situaci budou obyvatelé zásobeni pitnou vodou pomocí cisteren ze zdrojů Hořice nebo dovozem vody balené. U nemovitostí s domovními studnami bude možné vodu z nich používat jako užitkovou.

ad I.1.d.2.2) ZNEŠKODŇOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD V Jeřicích byla ve 30. letech 20. století vybudována jednotná kanalizační síť. Do této kanalizace byly svedeny dešťové vody a předčištěné splaškové vody z jednotlivých domů. Kanalizační stoky byly vyústěny do Bystřice. V současné době je provedena v obci splašková kanalizace a centrální ČOV. Tato je umístěna v jižní části obce s vyústěním vyčištěných odpadních vod do otevřené struhy, která je vyústěna do Bystřice. ČOV má kapacitu 400 EO (ekvivalentních obyvatel). Do zkušebního provozu byla uvedena v listopadu 2006, do trvalého pak v listopadu 2007. Rozhodnutí o povolení stavby „Kanalizace a ČOV Jeřice“ vydal Městský úřad Hořice, OŽP pod čj. ŽP-6934/2005/HV-181/70 ze dne 15. 9. 2005. V Jeřicích bude splašková kanalizace postupně doplňována v místech budoucí nové zástavby včetně doplnění dešťové kanalizace. Dolní Černůtky mají vybudovánu pouze dešťovou kanalizaci, která odvádí vody do opuštěného mlýnského náhonu. Odtud je vedena do Bystřice. Odpadní vody jsou v obci zneškodňovány individuálně v jímkách na vyvážení a v septicích. Pro Dolní Černůtky je zpracován projekt pro realizaci splaškové kanalizace s čerpáním odpadních vod na ČOV Jeřice s možností připojení obce Rašín. Současně bude doplněna kanalizace dešťová. V grafické části je pouze kanalizační čerpací stanice (ČS) a výtlak do přítoku ČOV Jeřice. Navrhovaná splašková kanalizační síť v Dolních Černůtkách v grafické části není obsažena, ale bude vedena v místních komunikacích do navržené ČS. ČOV Jeřice je kapacitně navržena a provedena na možnost čištění odpadních vod všech tří sídel, a to na základě metodiky MŽP pomocným výpočtem. Kapacitu ČOV bude nutné po realizaci napojení všech tří sídel a po zvýšení počtu obyvatel nad současnou kapacitu (400 EO) nově prověřit a event. zvýšit. Umístění ČOV toto navýšení umožňuje. Dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), HLAVA VI Ochrana vodovodních řadů a kanalizačních stok, § 23 Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok, odstavec 3a – u vodovodních řadů a kanalizačních stok se stanovuje ochranné pásmo od vnějšího líce potrubí vodorovnou vzdáleností do průměru potrubí 500 mm včetně 1,5 m, odstavec 3b – nad průměr 500 mm 2,5 m.

ad I.1.d.2.3) ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Současný stav zásobování el. energií Provozovatelem energetického systému VN a NN je ČEZ Distribuce, a.s., Děčín. Zásobování řešeného území elektrickou energií je realizováno pěti elektrickými stanicemi

51


(TS) 35/0,4 kV, které zajišťují zásobování obyvatelstva a služeb transformačním výkonem 1840 kVA. číslo název druh rok TS TS výstavby 67 Jeřice ll - obec příhradová 1988 68 Jeřice - archiv 2sl.-bet. 1988 484 Jeřice l - obec 2sl.-bet. 1971 729 Jeřice - ovčín 2sl.-bet. 1994 70 Dolní Černůtky 2sl.-bet. 1988 Celkový instalovaný transformační výkon v kVA

instalovaným

transformátor (kVA) instalovaný výhledový 400 400 630 630 160 400 400 630 250 630 1840 2690

majitel ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ

Ochranné pásmo je stanoveno obecně platným předpisem. Současné zásobování řešeného území Jeřic elektrickou energií je plně vyhovující a nevykazuje zásobovací problémy. Rozvod systému 35 kV je výkonově orientován na TR 110/35 kV Všestary. Situaci v systému VN lze shrnout konstatováním, že řešené území je plošně pokryto a zařízení bude nutno pouze modernizovat. S ohledem na technické možnosti stávajících TS lze současné výkonové požadavky obyvatelstva a služeb zásobovaných ze sítě NN zajistit ze stávajících stanic, a to zvýšením transformačního výkonu ve stávajících TS. Koncepce zásobování nadzemním systémem 35 kV zůstane i ve výhledu zachována a dle potřeby rozvoje území rozšířena. Při navrhovaném rozvoji obce je nutno respektovat stávající rozvodná zařízení a dodržet ochranná pásma stanovená zákonem č. 458/2000 Sb., § 46. Rozvod systému NN Rozvodný systém NN je provozován normalizovanou napěťovou soustavou 230/400 V, 50 Hz, TN-C, AC. Obec má malý podíl spotřeby el. energie v oblasti elektrického vytápění v bytové oblasti. Rozvod systému NN je z podstatné části proveden nadzemní sítí. Zemní kabelové vedení je uplatněno v okrajových lokalitách. Z hlediska zásobovací situace je úroveň stávající sítě NN v rámci řešeného území rozdílná. Návrh rozvoje území Návrh rozvoje řešeného území je zaměřen především na posílení bytové výstavby jak v Jeřicích, tak v Dolních Černůtkách. Vzhledem k tomu je zásobování elektrickou energií zaměřeno na zajištění způsobu zásobování a rozvoji energetického systému, případně na stanovení omezujících požadavků v souvislostí s platností zákona č. 458/2000 Sb. Z hlediska výhledové potřeby elektrické energie je rozhodující způsob vytápění. V obou územních lokalitách je proveden rozvod zemního plynu. S ohledem na tuto skutečnost lze u nové výstavby předpokládat malé uplatnění el. vytápění. Zásobování obce el. energií zůstane i ve výhledu nezměněno, tj. systémem 35 kV z vedení VN 382 výkonově zajištěného z TR 110/35 kV Všestary. Vzhledem k tomu, že obec je členěna na dvě místní části, je návrh zásobování el. energií uveden dle katastrálního území. Jeřice Navrhovaný rozvoj řešeného území je soustředěn do severozápadní části obce, kterou el. energií zajišťuje TS 484, a to vzhledem k tomu, že územní lokality určené pro bytovou výstavbu ovlivňuje průchod nadzemního vedení VN 382 a VN přípojka k TS 484 ochranným pásmem. Pro omezení vlivu ochranného pásma na novou výstavbu se navrhuje nahradit stávající stožárovou TS 484, včetně nadzemní přípojky VN, kabelovou stanicí 35/0,4

52


kV s kabelovým přívodem VN. S ohledem na rozvod NN sítě je nutné navrhovanou kabelovou TS umístit v blízkosti stávající stanice. Z důvodu prostorové tísně nelze realizovat přeložku kmenového vedení VN 382, které protíná část ploch výhledové zástavby. U dotčených rozvojových ploch, kterými prochází vedení VN 382, je nutné dodržet ochranné pásmo od vedení v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb., § 46. Ochranné pásmo je nutné dodržet rovněž od vedení VN a TS 729 v prostoru navrhované zahrádkářské kolonie. Centrální část obce, která je výkonově zajištěna z TS 67 (Jeřice ll), si ve výhledu vyžádá výměnu této stanice za výkonově vyšší typ. Vymezené podnikatelské plochy, které jsou situovány ve východní části obce, nejsou blíže specifikovány. Z hlediska zásobování el. energií je stávající síť NN vyhovující. V případě vyšších výkonových požadavků bude zásobování el. energií řešeno z vlastních TS. Rozšíření nadzemního vedení VN bude pro obě části minimálního rozsahu. Dolní Černůtky Územní rozvoj části Dolní Černůtky doplňuje stávající zástavbu v jižní části obce. Z hlediska zásobování el. energií nevyžaduje navrhovaný bytový rozvoj realizaci další el. stanice. Navrhovaný rozvoj si vyžádá rozšíření sítě NN a zvýšení instalovaného transformačního výkonu u stávající TS 70. Rozvod systému NN V souladu s požadavky provozní složky ČEZ Distribuce, a.s., budou při realizaci nové výstavby dodržována následující pravidla: •

napojení nových RD bude řešeno ze stávající NN sítě rozšíření a zvýšení výkonové kapacity NN vedení,

•

u nové výstavby bude využito kabelového rozvodu NN.

za předpokladu jejího

Při zpracování projektové dokumentace u nově budovaných lokalit bude v otázce zásobování elektrickou energií rozhodujícím partnerem provozní složka provozovatele energetického systému, která stanoví bližší podmínky připojení, případně další upřesňující požadavky s ohledem na změny způsobené časovým odstupem mezi tímto závěrem a vlastní realizací na výše uvedených lokalitách Ochranná pásma elektrizační soustavy Dle zákona č. 458/2000, Sb. ze dne 28. listopadu 2000, o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), s platností od 1. 1. 2001, dle § 46 a v souladu s § 98, odst. 2, který potvrzuje platnost dosavadních právních předpisů určujících ochranná pásma dle zákona č. 79/1957 a zákona č. 222/1994 Sb., § 19 (s účinností od 1. 1. 1995) jsou pro zařízení v elektroenergetice platná následující ochranná pásma. Zařízení

nadzemní vedení do 35 kV- vodiče bez izolace podzemní kabelové vedení do 110 kV, vč. měřicí a zabezpečovací techniky elektrické stanice stožárové el. stanice nad 1 kV do 52 kV

Dle zákona č. 79/1957 10

Dle zákona č. 222/1994 Sb. 7

Dle zákona č.458/2000 Sb. 7

1 30 10

1 20 7

1 7

53


Uvedené vzdálenosti jsou v metrech od krajního vodiče u nadzemních vedení na obě strany. Ochranné pásmo pro podzemní vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně vedení řídicí, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu.

ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Současný stav Obec Jeřice – část Jeřice i část Dolní Černůtky je v současné době plynofikována středotlakým systémem. Uvedená plynovodní síť je zásobena zemním plynem z regulační stanice tlaku plynu VTL/STL u obce Milovice, která leží mimo území obce Jeřice. Návrh rozvoje území Současný systém je schopen zabezpečit současné požadavky včetně předpokládaných budoucích nároků na kapacitní zajištění zastavitelných ploch. Jejich napojení je možné prodloužením STL plynovodu v trasách současných ploch dopravní infrastruktury.

ad I.1.d.2.5)

TELEKOMUNIKACE Dálkové kabely Dle územně analytických podkladů procházejí řešeným územím dálkové telekomunikační kabely podél silnice Hořice v Podkrkonoší – Jeřice – Třebnouševes s odbočkou do severní části obce Jeřice. Průběh kabelové trasy se dotýká jedné z lokalit navrhovaného rozvoje bytové výstavby. Vzhledem k této skutečnosti je nutné dodržet ochranné pásmo od telekomunikačního vedení. Zákon č. 127/2005 Sb. určuje ochranné pásmo pro dálková kabelová vedení na 1,5 m na obě strany od krajních vedení. Před zahájením všech zemních prací je nutné si vyžádat stanovisko od Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Telefonní síť Místní telefonní systém (Telefónica O2), byl v celém rozsahu obce rekonstruován. Provedená obnova spojových cest zahrnuje úplnou digitalizaci telefonního zařízení a kapacitně plně vykrývá potřeby obyvatelstva i podnikatelské sféry. Pro ochranu kabelové telekomunikační sítě Telefónica O2 platí stejné zásady, jaké jsou uvedeny u dálkových kabelových vedení. Ochranné pásmo a povinnost respektovat stávající trasy telekomunikačního vedení jsou shodné s podmínkami uvedenými v odstavci „Dálkové kabely“. Z dalších radiokomunikačních služeb sítě GMS, které jsou v současné době v řešeném území uplatněny, jsou provozovatelé T-Mobile a Vodafone. Území je plošně pokryto signálem sítí mobilních operátorů. Radiokomunikace Řešeným územím prochází radioreléová trasa ve směru SATR – ZVIC. Provozovatelem rr trasy jsou Radiokomunikace, a.s., Praha. Průběh rr trasy prochází nad řešeným územím a neovlivňuje navrhovanou výstavbu a rozvoj obce. Příjem TV, který

54


zajišťují Radiokomunikace, a.s., Praha, je vyhovující. V současné době se prosazuje satelitní příjem TV.

ad I.1.d.2.6) NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Obec nemá na svém území skládku domovních odpadů ani registrované staré zátěže. Současný systém likvidace odpadů založený na separovaném sběru kontejnerovým způsobem, doplněný sběrem nebezpečného odpadu a odpadu objemového, zůstává zachován. Biologický odpad je likvidován převážně individuálně (kompostování, pálení). Obec nemá celoročně vyčleněnu plochu pro ukládání tohoto typu odpadu.

ad I.1.d.3) OBČANSKÉ VYBAVENÍ Občanské vybavení charakteru veřejné infrastruktury je v území obce místního významu a je situováno jak ve stabilizovaných plochách tohoto charakteru, tak i v rámci přípustného využití v plochách určených převážně pro smíšené využití s bydlením. Plocha změny pro občanské vybavení (avšak charakteru komerčního) je vymezena s cílem posílení socioekonomického pilíře, zkvalitnění podmínek pro soudržnost společenství obyvatel území i pro podporu rozvoje cestovního ruchu.

ad I.1.d.4) VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Veřejná prostranství jsou funkční ve smyslu příslušných legislativních předpisů a jsou vymezena jako součást ostatních ploch s rozdílným funkčním využitím. V zastavitelných plochách je třeba rezervovat vhodné prostory i pro rozvoj těchto funkčních ploch v míře nezbytné pro vytvoření jejich optimálního životního prostředí, tedy v rozsahu minimálně 5 % plochy (kromě dopravních ploch), v souladu se zákonem. Samostatně jsou vymezeny stabilizované plochy veřejných prostranství s veřejnou zelení a nově se navrhuje plocha pro veřejnou zeleň oddělující areál zemědělské výroby od areálu hřbitova v severovýchodní části zastavěného území Jeřic.

ad I.1.e) USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Zpracovaný ÚP vychází při uspořádání krajiny z dochovalosti území, potřeb udržitelného rozvoje, potřeb místních občanů a podnikatelů. Zároveň zohledňuje historický vývoj sídel a okolní krajinu. Vše je pak zasazeno do rámce existujících územně analytických podkladů a právních norem. Pro uspořádání krajiny jsou to především § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 18 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu – obojí v platném znění, a vydané Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje.

55


Krajinný ráz, dle zákona č. 114/1992 Sb., je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti a je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka a vztahů v krajině. Územní plánování, dle zákona č. 183/2006 Sb., ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. Řešené území leží v nadmořské výšce od 270 do 326 m n. m. Krajinný reliéf je mírně zvlněný, typický pro území s druhohorním podložím, které je zde tvořeno jílovci a slínovci. Kvartérní pokryv je zastoupen sprašemi, sprašovými hlínami, fluviálními nivními a terasovými sedimenty. Je součástí bioregionu 1.9 Cidlinsko. Dle vydaných ZÚR KHK leží řešené území v oblasti krajinného rázu 6 – Cidlinsko s vyváženým zastoupením typů zemědělské a lesozemědělské krajiny. Zemědělská krajina je charakterizována v ZÚR KHK jako krajina silně pozměněná zemědělstvím. Krajinu tvoří převážně bezlesé formace, které jsou minimálně z 90 % tvořeny zemědělskými biotopy. Nedílnou součástí této krajiny jsou vesnická sídla a plochy porostlé dřevinnou vegetací. Lesozemědělský typ krajiny zasahuje pouze do severozápadní části řešeného území a dle ZÚR KHK se jedná o přechodný krajinný typ, charakteristický střídáním lesních a nelesních stanovišť. V území se nachází několik menších komplexů lesa, a to v obou katastrálních územích. V Dolních Černůtkách je les zároveň součástí přírodní památky Nad Blatinou. V Jeřicích vyniká lesní komplex „Na starém háji“. Lesnatost řešeného území je velmi nízká v porovnání s průměrem v České republice. Je pouze 6,5 % (ČR – 33,4 %), což je srovnatelné s mnoha obcemi v Polabí, ale pod průměrem Holandska (7 %) nebo Dánska ( to mělo před 100 lety jen 4 % lesnatost a dnes má 12 %). Zemědělská činnost, zaměřená na pěstování plodin, je z větší části soustředěna mimo údolní nivu Bystřice. Celková rozloha zemědělské půdy je 589 ha a převažuje orná půda (498 ha). Polovina zemědělských pozemků patří do první až druhé bonitní třídy a na části z nich byla provedena různá technická opatření, především vybudovány podzemní odvodňovací systémy. Osu řešeného území tvoří niva řeky Bystřice s ornou půdou, travními porosty a doprovodnou zelení podél vodotečí. Zde je zemědělské hospodaření zaměřeno vedle pěstování plodin také na využívání těchto lučních porostů. Jejich druhové složení je odlišné od původních květnatých luk, což je důsledkem provedených biologických a technických opatření v minulosti (rychloobnova luk). Část nivy západně od Jeřic je zorněna a v případě větších průtoků (např. květen 2010) dochází k jejímu zatopení průsakem a přelitím vod z Mlýnského náhonu. Koeficient ekologické stability krajiny (KES) představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů. Matematicky je vyjádřen poměrem ploch ekologicky stabilních (lesy, louky, pastviny, sady rybníky zeleň atd.) a ploch ekologicky nestabilních (orná půda, zastavěné plochy, zpevněné plochy atd.) viz Míchal, I.: Ekologická stabilita. Pro obec Jeřice má hodnotu 0,26, což znamená krajinný typ A – krajina zcela přeměněná člověkem. Jedná se o území nestabilní – nadprůměrně využívané s jasným porušením přírodních struktur. Historické využívání krajiny bylo a je převážně zemědělské, což se odrazilo i v hodnotě KES (viz výše). Přesto si krajina dodnes uchovala přírodní hodnoty.

56


Významným krajinným prvkem je niva řeky Bystřice, která je zemědělsky využívána a převážně kryta trvalým travním porostem. Veškeré vodoteče v této nivě jsou doplněny funkčním břehovým porostem. Niva plní funkci krajinářsko-estetickou, ochrannouprotipovodňovou i biologickou. Vlastní tok řeky Bystřice je zařazen do soustavy evropsky významných lokalit Natura 2000 (č. CZ 0523264) s prioritním druhem, kterým je zde žijící vodní měkkýš velevrub tupý. Vodní tok s doprovodnou zelení je v řešeném území zároveň biokoridorem regionálního významu, který je proložen biocentrem. Toto biocentrum tvoří vlastní tok Bystřice a přilehlá niva spolu s náhony a vodotečemi, včetně přilehlých ploch orné půdy, luk a dřevinných porostů. Význam přírodě blízkých ploch a koridorů je celoroční, protože vedle významu vodohospodářského, estetického, krajinářského a dalších poskytují i tahový prostor, odpočinková a klidová místa a v zimním období poskytují zimujícím druhům možnost prostupování krajinou, a to i do blízkosti zastavěných území. Uspořádání zemědělských a lesních pozemků ve volné krajině je na většině řešeného území zachováno. Ve střední části řešeného území je dopřesněn regionální koridor vodního typu. Jeho osou je tok řeky Bystřice. Na něm je na západním okraji Jeřic navrženo regionální biocentrum vodního a nivního typu. Pro zvýraznění prostupnosti krajiny je vhodné v budoucnu zvýraznit polní cesty a stávající přírodní dominanty přírodě blízkým způsobem, např. výsadbou liniové, skupinové nebo jen solitérní zeleně nebo ponecháním květnatých mezí. Podkladem pro její umisťování jsou schválené pozemkové úpravy, resp. jejich část Společných zařízení. Zpracovaný ÚP respektuje prostorové uspořádání území, které vzniklo historickým vývojem. V návrhu využití území jsou respektována měřítka krajiny i jednotlivých staveb. ÚP nesnižuje estetickou hodnotu krajiny jako celku. Zachovává působení dominant v krajině a snižuje negativní působení nových staveb ochranou stávající a návrhy nové zeleně. V rámci širších měřítek v krajině, především však pro uchování rázu krajiny a krajinných horizontů, nejsou navrženy izolované individuální stavby ve volné krajině a nejsou navrhovány novodobé technické dominanty krajiny (větrné a fotovoltaické elektrárny, vysílače apod.). Předkládané požadavky na výstavbu v průběhu pořizování ÚP byly odborně vyhodnocovány a upřesněny do závěrečného návrhu, který respektuje krajinu i architektonické a prostorové uspořádání sídel. Území obce Jeřice leží na horním toku Bystřice. V 30. letech minulého století byla provedena úprava toku v obci, spočívající ve zvýšení jeho kapacity. V 70. letech byla provedena prohrábka koryta v úseku Hněvčeves – Jeřice, čímž bylo dosaženo zvýšení kapacity vodního toku. Správcem vodního toku Bystřice je Povodí Labe, s.p., Hradec Králové, náhony jsou ve vlastnictví ČR, v katastru nemovitostí úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Po realizaci opatření dle firmy „Šindlar, s.r.o. – stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství“, která zpracovala dokumentaci k územnímu řízení a stavebnímu povolení Jeřice – revitalizace pravobřežní nivy toku Bystřice (v Býšti, říjen 2006) a dalších návrhů v povodí Bystřice dojde ke zlepšení odtokových poměrů. Návrh na zapracování této studie do ÚP nebyl podán. Část opatření z této studie byla promítnuta do návrhu Komplexních pozemkových úprav, resp. jejich Společných zařízení a následně převzata jako jeden z podkladů pro tvorbu tohoto ÚP.

57


Zájmové území Jeřic a Dolních Černůtek spadá do povodí říčky Bystřice, a tím do povodí řeky Labe. V k.ú. jsou tato dílčí povodí vodních toků: Tok

Číslo hydrolog.pořadí Plocha povodí

Bystřice Bystřice

Správce 2

1 – 04 – 03 - 005

13,900, 72,064 km

1 – 04 – 03 - 007

2

7,177km ,88,844 km

PL 2

PL

Při vyšších průtocích dochází k zaplavování části území. V říjnu 2000 byla zpracována „Studie odtokových poměrů Bystřice“ pro obec Jeřice v úseku říčního km 38,0 – 39,50, v délce 1,5 km. Základem pro výpočet byly hydrologické údaje Českého hydrometeorologického ústavu Hradec Králové N – letých průtoků (QN) v m3/s. N

1

2

5

10

20

50

100

roků

QN

6,6

9,6

14,3

18,3

22,7

29,1

34,4

m3/s

Na hlavním vodním toku je stanovené záplavové území obsažené ve „Studii odtokových poměrů Bystřice v obci Jeřice. Studie odtokových poměrů byla zpracována na základě požadavku obce v souvislosti s přípravou územního plánu. Výpočet byl proveden pro ustálené nerovnoměrné proudění pro průtoky Q1 – Q100. Záplavové území včetně aktivní zóny je stanovené KÚ KHK pod č.j. 11034/ZP/ 2009 ze dne 24. 6. 2009. Koryto vodního toku je v délce zaměření upravené s poměrně malým podélným sklonem. Tok protéká poměrně širokou údolní nivou, která je v obci zastavěna rozptýlenou zástavbou. Odtokové poměry jsou ovlivněny mostním objektem a tabulovým jezem. Bystřice pramení jihovýchodně Pecky, odtéká jižním směrem přes Jeřice, východně Hořic, severně Chlumce nad Cidlinou se vlévá jako pravostranný přítok do řeky Cidliny. Dle vyhlášky č. 267/2005 ze dne 17. 6. 2005 je Bystřice vedena jako významný vodní tok v celkové délce 63,9 km. Na Bystřici nad obcí odbočuje pravobřežní náhon, na kterém je rybník V horkách, náhon je funkční, napájí v obci další rybník. Jižně tohoto rybníka je kratší úsek náhonu zakryt do trub. V centru obce se náhon opět vlévá do Bystřice. V jižní části obce nad tabulovým jezem odbočuje levobřežně náhon, který prochází zámkem Jeřice a pod zámkem se vlévá zpět do Bystřice. V Dolních Černůtkách je veden původní náhon podél severního a východního okraje Jeřic. Po regulaci Bystřice je tento náhon bez vody (suchý). Je do něho zaústěna dešťová kanalizace. Základní hydrologická data v povodí: Průměrné roční hodnoty – srážky…………………………..688 mm odtok…………………………...212 mm odtokový součinitel……………0,31 specifický odtok……………….6,72 l/s.km2 M – denní průtok Q355 = 22,1 l/s V území se nacházejí čtyři vodní plochy – dvě v Jeřicích a dvě malé v Dolních Černůtkách (znázorněno v grafické části bez názvů). V severní části Jeřic je dále malá vodní plocha patřící soukromému vlastníkovi. Napájena je vodou z náhonu, který pod obcí Březovice odbočuje z Bystřice a v Jeřicích se opět do Bystřice vlévá.

58


V části Dolní Černůtky, v její jižní části, slouží jedna malá vodní plocha jako požární nádrž. Nově se doplňuje pět vodních ploch – rybníky v nivě Bystřice mezi obcemi Jeřice a Dolní Černůtky na pravém břehu řeky. Blíže obci Jeřice se jedná o obnovení vodní plochy v rámci stávající vodní plochy vedené v katastru nemovitostí a o nové vodní plochy navržené projektem revitalizace části nivy Bystřice od firmy Šindlar (viz výše). Níže po toku pod těmito plochami je navrhována nová vodní plocha, která je převzata z Plánu společných zařízení v rámci Komplexních pozemkových úprav. Tato plocha je součástí biocentra místního významu. Dle zákona č. 254/2001 Sb. ze dne 28. června 2001, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), je nutné dodržet § 49 Oprávnění při správě vodních toků, nezbytně nutný volný manipulační pás pro výkon správy vodního toku odst. 2b u významných vodních toků nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry a odst. 2c u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry. Veškeré stavby a činnost z hlediska vodohospodářského podléhají vodohospodářskému souhlasu dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů. PODMÍNKY PRO ZMĚNY VYUŽITÍ PLOCH Pro využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití se stanovují základní podmínky s ohledem na současný charakter jejich užívání a s ohledem na optimální rozvoj urbanistické kompozice sídel. Pro základní druhy ploch je určeno jak hlavní (převažující) využití, tak využití přípustné (bez podmínek). V některých případech se určuje i využití podmíněně přípustné spolu s podmínkami, za kterých lze takové využití povolit. Tomu odpovídá i nastavení podmínek prostorového uspořádání a základních podmínek ochrany krajinného rázu. Pro zachování krajinného rázu je nutno velmi citlivě přistupovat ke všem záměrům, které se dotýkají změn struktury ploch ZPF a PUPFL. Obecně se vylučuje snižování rozsahu ploch PUPFL. Zvětšování ploch PUPFL je možné jen tak, aby k významné změně krajinného rázu nedošlo (v souladu s KPÚ či návrhem ploch změn v krajině obsaženým v ÚPD obce). Změny na ZPF jsou navrhovány tak, aby umožňovaly zvyšování KES a zároveň umožňovaly budovat protipovodňová opatření a v maximální možné míře se mohl prosazovat ekologický přístup k tvorbě a využívání krajiny s minimalizováním nových povinností pro vlastníky pozemků. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY V rámci ÚP byly jednotlivé prvky ÚSES dovymezeny a dopřesněny, a to na základě poskytnutých vstupních dat a vlastních terénních průzkumů a rozborů a v souladu s doporučenou metodikou (Löw a kol: Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability, Brno 1995, Kosejk J. a kol.: Realizace skladebných částí územních systémů ekologické stability (ÚSES), AOPK ČR Praha, 2009). Vstupní data byla převzata z platného ÚP Jeřice a porovnána s poskytnutými ÚAP, zákresem Společných zařízení pro Komplexní pozemkové úpravy Jeřice (KPÚ), KPÚ Dolní Černůtky a s daty z vydaných ZÚR KHK. Z těchto různých pramenů vzniklých v rozdílné době byly shledány zásadní rozdíly ve vymezení jednotlivých prvků, a to především regionální úrovně a z části úrovně lokální (místní). Zásadní rozdíl zde je v tom, že starší dokumentace neobsahuje, ani nenavrhuje regionální prvky. Tyto prvky se objevují v podobě regionálního biocentra RBC H059 Jeřická Bystřice a regionálního biokoridoru RK H027 (ze

59


ZÚR KHK). V těchto případech a v případě prvků místní úrovně bylo zjištěno i nejasné parcelní vymezení. V ÚP tak byly jednotlivé skladebné prvky dopřesněny a jejich označení je totožné textově i výkresově. Při vymezování bylo postupováno v souladu s platnou metodikou ÚSES (prostorové vymezení) a obecnými principy nadřazenosti dokumentací – prvky regionální úrovně jsou v označení převzaty, prvky místní (lokální) jsou značeny posloupně od jedničky výše. Celý ÚSES je v řešeném území plošně propojen a v převážné míře jsou skladební prvky funkční nebo alespoň omezeně funkční a navazující na sousední k.ú. Pro dosažení jeho plné funkčnosti je třeba realizovat doplnění chybějících úseků jednotlivých prvků. V dalším období je pro udržení jeho funkčnosti nezbytná průběžná kontrola jednotlivých skladebných prvků a v případě nutnosti jejich údržba. Tu je nutno provádět v období nejvhodnějším pro jednotlivé typy skladebných prvků a jejich poslání a po dohodě s orgánem ochrany přírody. Zaplocování pozemků v prvcích ÚSES je možné jen pro období nezbytně nutné (ochrana kultur, pasení, apod.), a to vždy tak, aby jednotlivé typy ochrany umožňovaly průchod druhů, které neohrozí účel oplocení (např. pastvinu neoplocovat až k pevné zemi oproti oplocení zabraňujícímu okusu vysázených stromů). Skladebné prvky ÚSES: Biocentrum regionálního významu RBC H059 Jeřická Bystřice leží západně od obce v nivě řeky Bystřice a je rozpoloženo mezi vlastní tok a náhon. Plocha biocentra v řešeném území je 22 ha a svoji polohou k hranici řešeného území umožňuje provázání s nivou Bystřice ležící v sousedním katastrálním území. Biocentrum je nově navrženo (ZÚR KHK) a vymezeno v rámci Společných zařízení pro KPÚ Jeřice (zde vedeno jako NRBK 1). Cílové ekosystémy v tomto biocentru odpovídají jeho navržené poloze a jsou to vodní ekosystémy (vodní tok a náhon) a nivní ekosystémy, převážně s ornou půdou a luční s doplňkem olšin a jasanin. V současné době jsou zde z části společenstva travních porostů, cyklicky zaplavovaných s doprovodnou liniovou a rozptýlenou zelení. Převážná část nivy je v současné době dle výpisu LV zařazena do orné půdy, část pozemků (květen 2010, náhled do ortofotomap na www.katastr nemovitostí.cz) byla rozorána, ač na výpisech LV i v katastrální mapě se jedná o trvalé travní porosty. V současné době je toto biocentrum převážně nefunkční. K zlepšení jeho funkčnosti je nezbytné zmenšení ploch orné půdy převodem do trvalých travních porostů a následné osetí regionálně a stanovištně vhodnou bylinnou směsí, případně převodem do ploch lesních. Na ostatních pozemcích důsledně kontrolovat soulad mezi stanoveným a skutečným zemědělským využíváním. Biokoridor regionálního významu: RK H027 je nově navrženým koridorem vodního smíšeného typu – vodního a lučního. Jeho hlavní součástí je tok Bystřice s přilehlými břehovými porosty a přilehlým pásem nivy. Jeho šíře je zde v rámci KPÚ vymezena v šíří 150 až 330 metrů. V zastavěném území obce Jeřice je jeho šíře snížena pod minimálně přípustnou mez a omezuje se pouze na katastrálně vymezené koryto toku. Takto vymezený koridor bude nadále spojovat RBC H059 v části severní nivy Bystřice se zbytkem RK H027 v jihovýchodní části nivy a dále po toku. Toto vymezení v zastavěném území nadále umožní migraci vodních druhů, zajistí ochranu jejich migrační trasy a umožní odstraňovat případné překážky v toku (deskový jez u mostu). V příčném profilu nivy je navrženo její částečné zalesnění formou širšího pruhu, který by umožňoval snížení kinetické energie povodňové vlny a umožňoval by plošně větší rozliv v záplavovém území. Následné zdržení odtoku by umožnilo větší vsak do podloží. Tento lesní porost by měl odpovídat stanovištním podmínkám STG 3BC5 – olšová jasanina.

60


Biocentra místního (lokálního) významu: LBC1 až LBC5 jsou ze vstupních podkladů převzaty a dopřesněny. LBC1 leží na jižní hranici obce Jeřice v nivě řeky Bystřice. Je vloženo do RK H027. Jedná se mokřadní travinobylinné společenstvo. Pro udržení efektivity je nutná pravidelná údržba lučních společenstev (sekání a likvidace vzniklé hmoty mimo plochu) a dosadba stromů podél otevřených vodotečí. Ve vstupních podkladech, včetně KPÚ, je původně označováno jako LBC7. Součástí biocentra je i přilehlý úsek toku Bystřice. Biocentrum je funkční. Lesní biocentrum LBC2 leží v severovýchodní části řešeného území. Funkční biocentrum je na mírně svažité plošině. Pro zvýšení efektivity je nutné v rámci hospodaření v dlouhodobém horizontu podpořit borovici, dub a buk s příměsí dalších druhů v lesních okrajích (třešeň ptačí, habr) a keřové patro. Ve vstupních podkladech a KPÚ je označováno totožně – LBC2. Biocentrum místního významu LBC3 je situováno do nivy Bystřice severně od Dolních Černůtek a je vloženo do RK H027. Jedná se o trvalé travní porosty, místy podmáčené. Břehové porosty jsou s olší a keřovým patrem s převahou vrb. Pro zvýšení efektivity je v rámci KPÚ navržen do části biocentra rybník. Na zbylé části biocentra je třeba provádět pravidelnou údržbu travních společenstev (sekání a následná likvidace vzniklé hmoty mimo plochu biocentra) a břehových porostů, včetně dosadby stanovištně vhodných druhů stromů a keřů. Ve vstupních podkladech bylo označováno jako LBC8. Součástí biocentra je i přilehlý úsek řeky Bystřice. Biocentrum místního významu LBC4 je vloženo do RK H027 severovýchodně od Dolních Černůtek. Biocentrum do řešeného území zasahuje pouze svou menší plochou ze sousedních Třebovětic. Plochu biocentra tvoří luční společenstva, břehové porosty a přilehlý úsek toku Bystřice. Pro udržení efektivnosti biocentra je nezbytná pravidelná údržba travních společenstev a přilehlých břehových porostů. Ve vstupních podkladech je toto biocentrum označováno jako LBC9. Lesní biocentrum LBC5 leží na jižní straně řešeného území a zaujímá severní a střední část přírodní památky Nad Blatinou. Jedná se o funkční, ekologicky stabilní biocentrum. Péče o toto území je totožné s plánem péče o území přírodní památky s dlouhodobým udržením věkové a druhové rozrůzněnosti porostů odpovídajícím stanovištním podmínkám. Ve vstupních podkladech je toto biocentrum označováno jako LBC11. Výše uvedené vstupní podklady dále obsahovaly výčet dvou lokálních biocenter LBC5 a LBC6 ležících v nivě Bystřice na sever od Jeřic. Tato biocentra se stala součástí RBC H059 a byla tak, v souladu s koncepcí jednotlivých skladebných prvků ÚSES, zcela z dalšího vymezování vypuštěna. Biokoridory místního (lokálního) významu: LBK1 je složený biokoridor, převážně na lesní půdě, vedený v severní části řešeného území a propojuje LBC2 s RBC H059. Koridor byl mimo lesní porosty dopřesněn. Na plochách nelesní půdy je jeho šíře minimální, tj. 15 metrů. Na PUPFL je třeba jej v rámci příprav nových Lesních hospodářských plánů (LHP) nebo Lesních hospodářských osnov (LHO) dopřesnit na oddělení, případně porostní skupiny a navrhnout jeho postupné biologické zkvalitnění. Při východním okraji lesního komplexu Mezi Háji vybíhá z LBK1 koridor místního významu LBK2. Ten vede okrajem lesního porostu severním směrem a dále kopíruje polní cestu k dalšímu lesnímu komplexu. Jim opět kopíruje lesní cestu až k hranici řešeného území. Pro jeho zlepšení funkčnosti je nezbytné zkvalitnění biologického složení lesních porostů ve prospěch stanovištně odpovídajících druhů dřevin. Jeho vedení a opatření na

61


zlepšení funkčnosti je třeba promítnout do LHP a LHO. V části koridoru vedeného mimo lesní porosty je třeba doplnění funkčnosti dosadbou stromové a keřové zeleně, minimálně ve skupinovém, lépe v liniovém, provedení. Z RBC H059 je v severní části navržen nový místní koridor LBK3 lučního charakteru. Ten vede západním směrem a je upřesněn podél stávající vodoteče vedoucí od rybníka západním směrem k železnici. Podél ní se stáčí k severu a v malém úseku opouští hranici řešeného území, kam se ještě navrací a západním směrem jej pak opouští zcela. Tento koridor je částečně (podél otevřené vodoteče se solitérním porostem) funkční. Jeho plné funkčnosti je třeba dosáhnout zatravněním pásu o šíři 20 m. K zatravnění je nutno použít stanovištně vhodných regionálních směsí. Zvýšení funkčnosti tohoto pásu je možno dosáhnout dosadbou solitérní a skupinové keřové a stromové zeleně. Místní koridor LBK4 je navržen a z části vymezen při západním okraji Dolních Černůtek. Vede z regionálního koridoru RK H027 jižním směrem k místnímu biocentru LBC5. Jedná se o luční koridor, který byl z části vymezen Pozemkovými úpravami v k.ú. Dolní Černůtky. V současné době je nefunkční. Pro jeho funkčnost je nezbytné jeho založení, osetí travinobylinnou regionální směsí a doplnění solitérní a skupinovou keřovou a stromovou zelení. Místní koridor LBK5 vede z LBC5 po východním okraji lesa v PP Nad Blatinou v jihozápadním směru a dál po okraji orné půdy k hranici řešeného území. Tento koridor je kombinovaný a funkční. Jednotlivé skladebné prvky ÚSES byly dopřesněny. Na celém řešeném území jsou propojeny a navazují na vedení koridorů v sousedních katastrech. Částečně omezená funkčnost je způsobena absencí lučních porostů a rozptýlené (skupinové) zeleně na plochách zemědělského půdního fondu, převážně polí. Pokud by bylo nutné jejich funkčnost podpořit a zvýšit na základě provedeného hodnocení funkčnosti, je třeba vypracovat v souladu s vyhláškou MŽP č. 395/92 Sb. projekt k vytváření systému ekologické stability. ÚP nevymezuje přesné plochy pro umístění rozptýlené krajinné zeleně, a to z důvodu ponechání určité volnosti v jejím přesném umisťování, a to jak v rámci realizace Plánu společných zařízení (polní cesty) nebo dalších doporučení navrhovaných v rámci schválených Pozemkových úprav, např. výsadby podél otevřených hlavníků ve správě Zemědělské vodohospodářské správy. V rámci úprav a pročišťování otevřených hlavníků je třeba dodržet jednostrannou výsadbu s možností střídání břehů. Při průchodu RK H027 zastavěným územím Jeřic je jeho šíře stanovena pod minimální doporučené parametry a je vymezen pouze na vlastní tok, který je v obci veden mezi kameny vyzděnými okraji toku. Přesto je jeho vymezení nezbytné pro zachování a ochranu migrační trasy a jejího zlepšení, převážně pro vodní organismy (ryby, měkkýši, obojživelníci, vydra aj.) a mokřadní organismy, včetně druhů ptáků se vztahem k vodnímu prostředí (ledňáček říční, konipas horský, vzácně skorec vodní). Plošné oživení území už v současné době zajišťují funkční interakční prvky, převážně meze, skupinová a liniová zeleň.

PROSTUPNOST KRAJINY Biologická prostupnost krajiny je v řešeném území mírně snížená. Toto snížení je způsobeno velkými plochami orné půdy, které jsou pro některé druhy nepřekonatelné (hmyz, některá semena rostlin) a jiné druhy ve větší ploše ztrácejí orientaci (zajíc polní). Pro postupné zvýšení biologické prostupnosti krajiny doporučuje ÚP dotváření plné funkčnosti

62


prvků ÚSES a doplňování rozptýlené krajinné zeleně, a to jak solitérní, tak skupinové a liniové. Pro zvýšení migrace ve vodním prostředí je nezbytné zlepšit průchodnost korytem řeky Bystřice a ostatních otevřených vodotečí, a to především v obci Jeřice, kde je na toku biologicky nevyhovující deskový jez. Jeho technické provedení v době nižších průtoků zcela zbrzdí migraci vodních organismů, především ryb. Zvýšení průchodnosti je možno dosáhnout zbudováním rybího přechodu nebo technickou výměnou typu jezu, který by umožňoval trvalou průchodnost pro vodní organismy. PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ Protierozní opatření se samostatně v ÚP nevymezují. Jsou to doporučené osevní postupy a způsoby obhospodařování zemědělských pozemků obsažené v doporučeních schválených Pozemkovými úpravami, které by měly být v rámci dobré hospodářské praxe dodržovány. Zvýšení protierozní ochrany území se dosáhne i postupnou realizací opatření v prvcích ÚSES.

OCHRANA PŘED POVODNĚMI Na hlavním vodním toku je stanovené záplavové území zpracované „Studií odtokových poměrů Bystřice“ v říjnu 2000. Zvýšení retenční schopnosti nivy bude dosaženo i realizací dílčích opatření v prvcích ÚSES a především založením stanovištně odpovídajícího lesního pásu, který bude postupně funkční a sníží riziko povodňové vlny, zpomalí průtok nivou, a tím umožní infiltraci vody do podzemních horizontů. V případě zimních a časně jarních povodní zadrží i část ledových ker, které se mohou hromadit níže po toku v místech zúžených průtočných profilů. ÚP nevymezuje opatření na ZPF při jižním okraji nově navržených ploch bydlení v Dolních Černůtkách, kam dle zpracovaných KPÚ, resp. Plánu Společných zařízení, směřují erozně ohrožené odtokové profily. V rámci zabezpečení nově navržených ploch bydlení je však nezbytné zajistit jejich ochranu před náhlými změnami počasí – přívalový déšť, a to alespoň zbudováním kapacitně dostačujícího záchytného příkopu a ochranného valu (suchý poldr).

REKREACE Současné plochy rodinné rekreace, které jsou součástí ploch smíšených obytných venkovských, jsou stabilizované, nové plochy této funkce se samostatně nevymezují, jejich rozvoj je ale možný v rámci vymezených ploch smíšených obytných venkovských stejně jako dosud. Pro každodenní rekreaci je zkvalitňován systém sídelní zeleně a v návaznosti na schválený Plán společných zařízení (KPÚ) lze k vycházkám do blízkého okolí využít navržených polních cest a značených tras. Pro rozvoj hromadné rekreace nejsou plochy samostatně vymezovány, rozvoj je ale možný v rámci ploch občanského vybavení.

63


DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ Plochy pro dobývání nerostů a hornin se v řešeném území nevyskytují. ÚP žádné nevymezuje. V území se nevyskytují žádná ložiska nerostných surovin a nebylo zde stanoveno ani chráněné ložiskové území ani dobývací prostor.

OBRANA STÁTU Z obecného hlediska budou respektovány příslušné kategorie komunikace a ochranná pásma stávajícího dopravního systému. Návrhem ani jeho důsledky nebudou dotčeny příp. nemovitosti ve vlastnictví ČR MO. V zájmové lokalitě se nenachází vojenské inž. sítě. Souhlas s územně plánovacími podklady a dokumentací je podmíněn v případech, že jsou řešeny plochy pro výstavbu větrných elektráren (dále VE) při respektování podmínek, týkajících se výstavby VE. V úrovni plánování nelze posoudit, zda eventuálně plánovaná výstavba VE nenaruší obranyschopnost státu ČR a zájmy resortu MO. Tuto skutečnost lze zjistit až na základě podrobné výkresové dokumentace, ve které budou uvedeny mimo jiné typy VE, souřadnice a výšky těchto staveb. Před realizací staveb VE je nutno zaslat projektovou dokumentaci k posouzení a vyžádat si stanovisko VUSS ke stavbě. Upozorňuje se na skutečnost, že pokud se prokáže, že výstavby VE budou mít negativní vliv na radiolokační techniku v užívání resortu MO, bude stanovisko k výstavbě VE zamítavé. Všeobecně pro územní a stavební činnost v řešeném území platí: Předem bude s Vojenskou ubytovací a stavební správou Pardubice, Teplého 1899, projednána výstavba: VYMEZENÉ ÚZEMÍ – celé správní území Vymezeným územím MO ve smyslu § 175 zákona č. 183/06 Sb., v němž lze vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, je celé území: celé území pro tyto druhy výstavby: • stavby vyšší než 15 m nad terénem; • výstavba nebytových objektů (továrny, haly, skladové a obchodní komplexy, rozsáhlé stavby s kovovou konstrukcí apod.); • stavby vyzařující elektromagnetickou energii (ZS radiooperátorů, mobilních telefonů, větrných elektráren apod.); • stavby a rekonstrukce dálkových kabelových vedení VN a VVN; • změny využití území; • nové trasy pozemních komunikací, jejich přeložky, rekonstrukce, výstavba, rekonstrukce a rušení objektů na nich včetně silničních mostů, čerpání stanice PHM; • nové dobývací prostory včetně rozšíření původních; • výstavba nových letišť, rekonstrukce ploch a letištních objektů, změna jejich kapacity; • zřizování vodních děl (přehrady, rybníky); • vodní toky – výstavba a rekonstrukce objektů na nich, regulace vodního toku a ostatní stavby, jejichž výstavbou dojde ke změnám poměrů vodní hladiny; • říční přístavy – výstavba a rekonstrukce kotvících mol, manipulačních ploch nebo jejich rušení; • železniční tratě, jejich rušení a výstavba nových, opravy a rekonstrukce objektů na nich;

64


•

železniční stanice, jejich výstavba a rekonstrukce, elektrifikace, změna zařazení apod.; • veškerá výstavba dotýkající se pozemků, s nimiž přísluší hospodařit MO Vojenská správa si vyhrazuje právo změnit pokyny pro civilní výstavbu, pokud si to vyžádají zájmy resortu MO.

OCHRANA OBYVATELSTVA Problematika požadavků civilní ochrany dle § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb. je řešena takto: ad a), b), f) a h) ad c), d), e), g) a i)

v území obce se neuplatňují, návrh ploch bude realizován v souladu s příslušnou směrnicí obce po její aktualizaci.

ad I.1.f) PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH Pro využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití se stanovují základní podmínky s ohledem na současný charakter jejich užívání a s ohledem na optimální rozvoj urbanistické kompozice sídla. Tomu odpovídá i nastavení podmínek prostorového uspořádání a základních podmínek ochrany krajinného rázu. Upozornění: Plochy změn pod označením smíšené obytné – venkovské Z1, Z2, Z5 a Z6 jsou hodnoceny jako podmíněně vhodné pro funkční využití plochy – smíšené obytné – venkovské z důvodu jejich umístění v těsné návaznosti na stávající železniční dopravu, není doloženo naplnění hygienických limitů hluku. Návrh ochrany se vztahuje na chráněné prostory definované v § 30 zákona č. 258/2000 Sb. Případná protihluková opatření budou realizována investorem.

ad I.1.g,h) VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ, STAVBY A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCHY PRO ASANACI V ÚP Jeřice nejsou veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a plochy pro asanaci vymezeny, protože se nepředpokládá potřeba uplatnění vyvlastnění či předkupního práva pro realizaci záměrů ve veřejném zájmu místní úrovně. Nadmístní úroveň je ošetřena dostatečně v ZÚR Královéhradeckého kraje.

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK V ÚAP ORP HOŘICE Podstatou udržitelného rozvoje je naplnění tří základních cílů:

65


1. Sociální rozvoj, který respektuje potřeby občanů; 2. Účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů; 3. Udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. Autoři rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ ÚAP pro ORP Hořice) pro vlastní vyhodnocení kvality území použili metody stanovení indikátorů, které indikují stav/vývoj daných skutečností v jednotlivých oblastech (v rámci zákonem stanovených témat). Tyto indikátory sice nemohou a ani se nesnaží popsat reálný stav/vývoj území v celém jeho rozsahu, ale jde spíše o popsání „vrcholu ledovce“, vybrání těch hlavních oblastí, které charakterizují stav/vývoj v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje území. Pro vyhodnocení vyváženosti jednotlivých pilířů bylo využito pětibodového systému, kdy každý vyhodnocený indikátor pro dané území obce obdržel buď záporný bod (–2 nebo – 1) (hodnocený jev/proces je negativní), 0 bodů (neutrální) nebo kladný bod (1 nebo 2) (pozitivní). Sečtením všech bodů za všechny indikátory daného pilíře v hodnocené oblasti byl získán součet, jenž však ještě nereprezentuje sílu a stav daného pilíře, neboť v každém pilíři bylo pro vyhodnocení použito různého počtu indikátorů. Přehled a hodnocení použitých indikátorů pro vyhodnocení vyváženosti pilířů:

environmentální

Pilíř

Téma 2 3 4 5

ENV celkem -4 Pilíř Téma 6

ekonomický

8 9

10

sociodemografický

EKO celkem 4 6

7

8 9

Indikátor Sklonitá orná půda Stav povrchových a podzemních vod Kvalita ovzduší Koeficient ekologické stability krajiny Změna výměry zemědělské půdy mezi lety 2003 a 2010

1 -1 1 -2 0 -1

Indikátor Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou Vybavenost technickou infrastrukturou Průměrný počet dokončených bytů na 1000 obyvatel za rok (2005 – 2009) Turistická atraktivita Podíl potenciálních rekreačních ploch Turisticko rekreační zatížení (počet lůžek/km2) Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2009 Daňová výtěžnost na obyvatele v roce 2009 Míra podnikatelské aktivity v roce 2009 Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou Vybavenost technickou infrastrukturou Podíl obyvatel s VŠ a VOŠ v roce 2001 Index stáří 2009 Změna počtu obyvatel mezi lety 1999-2009 Průměrný počet dokonč. bytů na 1000 obyvatel za rok (2005 – 2009) Turistická atraktivita Podíl potenciálních rekreačních ploch Turisticko rekreační zatížení (počet lůžek/km2)

SOC celkem 3 Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKO = ekonomický pilíř, SOC = sociodemografický pilíř

2 2 -2 1 -1 0 0 2 0 4 2 2 0 1 1 -2 1 -1 0 4

66


pro příznivé životní prostředí Na základě vyhodnocení indikátorů přiřazených k tématům ovlivňujícím tento pilíř jsou podmínky pro životní prostředí celkově hodnoceny jako mírně podprůměrné s potřebou řešení především ekologické stability krajiny. pro hospodářský rozvoj Výsledky hodnocení indikátorů přiřazených k příslušným tématům ovlivňujícím ekonomický pilíř svědčí o mírně nadprůměrném stavu území obce v rámci ORP, a to především z důvodu dobrého dopravního napojení na síť silnic III. třídy, dobré dopravní obslužnosti a příznivých hodnot míry nezaměstnanosti.

pro soudržnost společenství obyvatel území Sociodemografický pilíř je hodnocen mírně nadprůměrně, a to především s ohledem na relativně příznivý ukazatel indexu stáří (vysoký podíl ekonomicky aktivních však nasvědčuje negativnímu vývoji), nárůst počtu obyvatel v posledních letech a dobrou vybavenost bytového fondu. SWOT ANALÝZA Silné stránky: Slabé stránky: - zavedený systém separovaného sběru - nepřijatelný stav pro základní druhy odpadů a podzemních vod

-

relativně bezproblémové vodou a elektrickou energií

zásobování -

-

relativně uspokojené potřeby obyvatelstva v oblasti volnočasových aktivit, dostatečná nabídka akcí -

-

individuální výstavba RD

-

různorodá krajina a kvalitní přírodní hodnoty území vytvářejí potřebný potenciál rozvoje cestovního ruchu

-

-

kulturní a historické památky

povrchových

obec v roce 2006 ležela v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší a došlo zde k překročení imisního limitu pro ochranu lidského zdraví minimální podíl ZCHÚ území ekologicky málo stabilní, hodnota KES – 0,26 převažující podíl silnic III. třídy ve stávající silniční síti, špatný technický stav stávající silniční sítě, dlouhodobě nedostatečná údržba a opravy

-

nedostatečná kapacita ubytovacích zařízení pro seniory (domovy důchodců a domy s pečovatelskou službou)

-

malá nabídka pracovních míst snižuje atraktivitu oblasti pro přistěhování

-

kvalitativně i kvantitativně nedostatečná nabídka turistických služeb (především pro cykloturisty)

Příležitosti: Hrozby: - realizace komplexního systému - nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění protipovodňových opatření, jak v krajině, domácností) v důsledku používání tak i na tocích k ochraně zastavěného nešetrných technologií spalování území obce a k ochraně kvalitního a spoluspalování komunálního odpadu

67


zemědělského půdního fondu -

-

dodržování zásad správné zemědělské praxe využívání nejlepších dostupných technologií v průmyslu, při vytápění domácností a využívání obnovitelných zdrojů energie -

-

zvýšení podílu lesa (zalesnění zemědělsky nevyužívaných půd nebo nezemědělské půdy)

-

kvalitní péče o chráněná území

-

dobudování a především technické infrastruktury

-

rozvoj gastronomického cestovního ruchu a ekoturismu

-

podpora malého a středního podnikáni

znehodnocování půdy intenzivním velkoplošným zemědělstvím a erozí vystěhování se především mladšího vzdělaného obyvatelstva za vyšším životním standardem, zejména pracovními příležitostmi neefektivní využívání veškerého potenciálu pro rekreaci a cestovní ruch

zkvalitnění

ÚZEMNÍ STŘETY – ZÁMĚRY x LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ – ÚAP ORP Hořice •

navrhovaná silnice ve vztahu k ochraně ZPF – Z2.9

•

navrhovaná silnice se zastavěným územím – Z3.4

•

zastavitelné území se záplavovým územím Q100

ÚZEMNÍ PROBLÉMY, OMEZENÍ – ÚAP ORP Hořice •

omezení rozvoje sídel ve vztahu k ochraně ZPF1.

•

nízká ekologická stabilita

•

přívaly vody a bahna (pravidelně 1x ročně z okolních zemědělsky obdělávaných pozemků

•

zastavěné území se záplavovým územím Q100 vodního toku Bystřice

•

jiné problémy v území – P.8 dopravní závada na silnici 32510

Poznámka: 1. Předmětem střetů je území ve vzdálenosti do 300 m od hranice zastavěného území obce po odečtení ploch zastavitelného území obce dle ÚPD. ÚP vytváří územní podmínky pro zachování současných příznivých podmínek pro všechny tři pilíře udržitelného rozvoje s předpoklady pro jejich dynamicky vyvážený rozvoj.

68


II.1.d) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno Ze schváleného Zadání, závěrů jednání s příslušnými dotčenými orgány a usnesení zastupitelstva obce vyplývá, že k návrhu Zadání nebyl věcně a místně příslušným dotčeným orgánem uplatněn požadavek na vyhodnocení vlivu územního plánu na životní prostředí a nepředpokládá se významný vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti, neboť z požadavků na řešení ÚP byly vypuštěny všechny záměry, které by mohly potenciálně směřovat k negativnímu ovlivnění životního prostředí. Nebyl proto uplatněn ani požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území.

II.1.e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Pro rozvoj obce se předpokládá využití především volných ploch s požadovaným funkčním využitím v zastavěném území (ZÚ), jejichž zastavěním dojde k minimálnímu dotčení pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL) – resp. pouze vzdálenosti 50 m od kraje lesa, zemědělského půdního fondu (ZPF), nenaruší se ráz obce a nedojde ke zhoršení životního prostředí. Plochy mimo ZÚ byly navrhovány pro rozvoj tam, kde bude jejich novým využitím co nejméně negativně dotčen ZPF, PUPFL, krajinný ráz a kvalita životního prostředí.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond V návrhu ploch pro rozvoj obce byl respektován zákon č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 14/92 Sb., o životním prostředí, zákon č. 334/92 Sb., o ochraně ZPF, zákon č. 98/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 334/92 Sb., o ochraně ZPF, ve znění zákona č. 10/93 Sb., vyhláška MŽP č. 13/94 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, Metodický pokyn odboru ochrany lesa a půdy ze dne 12. 6. 1996 č.j. OOLP/1067/96 a zákon 289/95 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) v jejich platném znění. Rozvoj aktivit místního významu se předpokládá jak uvnitř zastavěného území (ZÚ) rekonstrukcemi, modernizací, úpravou uspořádání včetně doplnění jednotlivých objektů, tak na nově navrhovaných plochách. Návrh rozvojových ploch je uvažován včetně zeleně. U rozvojových ploch zasahujících do volné krajiny se předpokládá umístění staveb v návaznosti na stávající ZÚ. Do vyhodnocení nejsou zahrnuty plochy pro ÚSES. Plochy ÚSES zůstávají v ZPF a PUPFL s tím, že se na nich upraví hospodaření v souladu s typem prvku ÚSES a po dohodě s orgánem ochrany přírody.

69


Zábory v členění dle funkcí a jednotlivých lokalit jsou zakresleny v samostatném výkresu a podrobně vyhodnoceny v tabulkách. Výměry jsou udávány v hektarech. ÚP přebírá plochy z platné ÚPD, pro něž byl souhlas s vynětím ze ZPF již vydán. V níže uvedeném textu jsou uvedeny plochy nově navržené, nebo převzaté ze stávající ÚPD, které jsou plošně upravené. Uvedené výměry záborů jsou maximální s předpokladem, že v rámci navazujících dokumentací mohou být zmenšeny. ÚP vymezuje následující plochy s rozdílným využitím v území: Plochy smíšené obytné – venkovské (SV) V ÚP se jedná o nejvíce ploch. Požadavky na jejich počet a rozlohu byly v průběhu zpracování ÚP odborně a legislativně přehodnoceny a byl navržen jejich počet a velikost. V ÚP se jedná jak o plochy nově navržené, tak o plochy převzaté z platné ÚPD. Plochy smíšené obytné jsou již nyní součástí zastavěného území nebo na něj bezprostředně navazují. K.ú. Dolní Černůtky: Nově se vymezuje plocha Z8 ležící uvnitř zastavěného území v blízkosti středu obce. Plocha Z11 se přebírá z platné ÚPD a zmenšuje se. K.ú. Jeřice: Nově se navrhují plochy Z1, Z2, Z5 a Z7. Plošně a prostorově se upravuje plocha Z6.

Plochy rekreace – rekreace na plochách přírodního charakteru (RN) ÚP navrhuje pro tuto funkci jednu novou plochu na východním okraji zastavěného území Jeřic (u zámeckého parku) K.ú. Jeřice: Nově se navrhuje plocha Z13.

Plochy rekreace – zahrádkové osady (RZ) V ÚP je pro tento typ rekreace navržena jedna plocha ve východním okraji zastavěného území Jeřic. K.ú. Jeřice: Nově se navrhuje plocha Z12.

Plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední (OVM) V ÚP se nově navrhuje jedna menší plocha v zastavěném území. K.ú. Dolní Černůtky: Nově se navrhuje plocha Z14, která je zčásti převzata z platné ÚPD a je pozměněno její funkční využití a zčásti je nově rozšířena.

70


Plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava (DS) V řešeném území se jedná o plochu převzatou z Plánu společných zařízení (KPÚ), která má po realizaci zajistit dopravní obslužnost obecní plochy – hřbitova a hřbitovního kostela. K.ú. Jeřice: Nově se navrhuje plocha na severním okraji zastavěného území – Z16.

Plochy technické infrastruktury – inženýrské sítě (TI) Nově se navrhuje jedna plocha určená pro umístění přečerpávací stanice odpadních vod. K.ú. Dolní Černůtky: Navrhuje se plocha Z15 v severní části zastavěného území. Plochy veřejných prostranství – zeleň veřejná (ZV) Plocha zeleně se přebírá z dosud platné ÚPD a její plocha se mírně rozšiřuje. K.ú. Jeřice: Nově se plošně rozšiřuje plocha Z17.

Plochy vodní a vodohospodářské – plochy vodní a vodohospodářské (W) V ÚP se nově vymezují čtyři plochy vodní a vodohospodářské s využitím pro trvalé nadržení vody – rybníky. Všechny plochy jsou navrženy na pravém břehu toku Bystřice v její nivě. K.ú. Dolní Černůtky: Nově se navrhuje plocha na severním okraji k.ú. – K4. K.ú. Jeřice: Východně od obce se navrhují plochy K1, K2 a K3.

Plochy lesní – pozemky určené k plnění funkce lesa (NL) ÚP navrhuje dvě plochy v nivě řeky Bystřice k zalesnění. Tyto plochy jsou navrženy i s ohledem na mimoprodukční funkce lesa, především jeho vlivu na ochranu před povodněmi. K.ú. Dolní Černůtky: Nově se navrhují plochy na severním okraji k.ú, a to K5 a K6.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) ÚP neobsahuje návrhy a plochy, pro něž by byl požadován zábor PUPFL a naopak tyto plochy mírně rozšiřuje návrhem ploch K5 a K6.

71


Tabulkové vyhodnocení záborů ZPF Dotčení ploch ZPF a PUPFL je zpracováno do tabulek. Tabulka č. 1 uvádí souhrn všech ploch navržených pro rozvoj obce v pořadí označení. Tabulka č. 2 uvádí souhrn navržených záborů ZPF v členění podle navržené funkce a kvality zabírané půdy, Tabulka č. 3 uvádí souhrn navržených ploch ZPF zabíraných pro změnu obhospodařování. Výměry jsou uváděny v hektarech a jsou maximální. Skutečný zábor (a částka odvodu) bude stanoven až při realizaci konkrétního záměru podle skutečně zabírané plochy.

Vysvětlivky k tabulkám „Vyhodnocení záborů půdního fondu": Označení plochy - označení plochy shodné s grafickou přílohou a textem Kód využití - převažující navrhované funkční využití plochy vyjádřené zkráceně (viz kapitola I.1.c) ZPF – údaje týkající se zemědělského půdního fondu Celkový zábor – celková výměra ZPF navrhovaná k záboru (výměry jsou v ha) V ZÚ – z toho v zastavěném území (ZÚ) Mimo ZÚ – z toho mimo ZÚ Kód BPEJ – kód bonitované půdně ekologické jednotky Třída ochrany – třída ochrany ZPF přiřazená k BPEJ podle Přílohy metodického pokynu ze dne 12. 6. 1996, Č.j.: OOLP/1067/96 Druh pozemku – v dalších sloupcích plocha členěna na celkovou výměru, plochu v ZÚ a mimo ZÚ

72


Tabulka č. 1 Plochy ZPF zabírané pro rozvoj obce (v hektarech) Označení plochy

Kód využití

Celkový zábor

Kód BPEJ

Z1 Z2 Z3

SV SV SV

1,42 0,44 1,07

Z4

SV

0,99

Z5 Z6

SV SV

0,72 1,16

3.09.00 3.09.00 3.09.00 3.57.00 3.09.00 3.57.00 3.09.00 3.09.00

Z7 SV Z12 RZ Z13 RN Z16 DS Z17 ZV CELKEM v k.ú.

0,36 0,80 2,17 0,24 0,33 9,70

Z8 Z9

SV SV

0,45 0,72

Z10

SV

0,73

Z11 SV Z14 OM Z15 TI CELKEM v k.ú.

0,88 0,81 0,08 3,67

3.14.10 3.14.10 3.09.00 3.14.10 3.14.10

Třída ochrany

V zastavěném území (ZÚ)

Druh pozemku

k.ú. Jeřice I I I II I II I I

III III I III III

0,08

orná

0,08 3.11.00 3.11.00 3.11.10 3.11.00 3.11.10 3.11.00 3.11.00 3.11.00

k.ú. Dolní Černůtky II II III II III II II II

0,45 0,28 0,02

0,35 0,08 1,18

zahrada orná TTP

zahrada zahrada

Mimo zastavěné území (ZÚ)

Druh pozemku

1,42 0,44 0,31 0,76 0,35 0,64 0,72 0,40 0,39 0,37 0,36 0,80 2,17 0,16 0,33 9,62

orná orná orná orná orná orná orná orná zahrada sad orná orná orná orná TTP

0,24

orná

0,18 0,40 0,33 0,88 0,46

orná orná orná orná orná

2,49

73


Tabulka č. 2 Souhrn navržených záborů dle navrženého využití a kvality půdy (v hektarech) Kód využití

Celkový zábor

V ZÚ

Mimo ZÚ

Kód BPEJ

Třída ochrany

Druh pozemku

Dílčí zábor

V ZÚ

Mimo ZÚ

SV

8,94

0,75

8,19 4,40

3.09.00

I

4,40

-

0,75

2,92

3.11.00

II

2,27

0,28 0,02 0,45

3,64 0,39 0,37 1,52

3.57.00 3.11.10 3.14.10 3.09.00 3.14.10 3.11.00

II III III I III II

orná zahrada sad orná TTP zahrada orná orná orná orná orná orná zahrada orná zahrada TTP

0,87 RN

2,17

RZ

0,80

OM

0,81

DS

0,24

TI

0,08

ZV

0,33

CELKEM ZPF

13,37

0,35 0,35 0,08 0,08 0,08 0,08

1,26

2,17 2,17 0,80 0,80 0,46 0,46 0,16 0,16

0,33 0,33 12,11

3.14.10 3.11.00 3.14.10

III II III

1,40 0,51 0,36 2,17 0,80 0,81 0,24 0,08 0,33 13,37

0,35 0,08 0,08 1,26

1,40 0,51 0,36 2,17 0,80 0,46 0,16 0,33 12,11

74


Tabulka č. 3 Plochy ZPF zabírané pro zalesnění a pro změny v krajině (v hektarech) Označení plochy

Kód využití

Kód BPEJ

Třída ochrany

V zastavěném území (ZÚ)

Druh pozemku

Mimo zastavěné území (ZÚ)

Druh Pozemku

1,86 1,12 1,02

orná orná orná

0,36 2,85 0,35 0,08 0,45 8,09

orná orná orná orná orná

k.ú. Jeřice K1 K2 K3

W W W

3.57.00 3.57.00 3.57.00

K4

W

K5 K6

NL NL

3.57.00 3.59.00 3.57.00 3.57.00 3.59.00

CELKEM ZPF

8,09

II II II k.ú. Dolní Černůtky II III II II III

75


ČÁST ZPRACOVANÁ POŘIZOVATELEM II.1.f) Postup při pořízení Městský úřad Hořice jako obecní úřad obce s rozšířenou působností je v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen: stavební zákon) úřadem územního plánování, vykonávajícím v souladu s § 5 odst. 2 působnost ve věcech územního plánování ve svém správním obvodu. Výkonem činností úřadu územního plánování byl pověřen stavební úřad, oddělení územního plánování a regionálního rozvoje. Ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 písm. c) stavebního zákona pořizuje Městský úřad Hořice na žádost obce Jeřice Územní plán Jeřice (dále jen: ÚP Jeřice). Pořízení ÚP Jeřice bylo schváleno usnesením zastupitelstva obce Jeřice ze dne 8. 2. 2007 (usnesení č.3/8) - o zajištění pořízení byl úřad územního plánování požádán dopisem ze dne 19. 2.2007. Obec shromažďovala podněty obyvatel, požádala o dotaci z prostředků grantového programu PRK Královéhradeckého kraje. Zpracovatelem nového územního plánu obce Jeřice se stala společnost SURPMO, a.s. Praha, Projektové středisko Hradec Králové (usnesení ze dne 18. 7. 2007). Určeným zastupitelem, který bude spolupracovat s pořizovatelem ÚP Jeřice, byl odsouhlasen starosta obce Jaroslav Helingr. Průzkumy a rozbory byly dokončeny v 2/2009. Oznámení o projednávání návrhu zadání územního plánu bylo vyvěšeno od 11. 12. 2009 do 10. 1. 2010. Výsledky projednávání byly vyhodnoceny a následně do zadání zapracovány - zadání včetně pokynů prozrazovatele bylo schváleno dne 30. 6. 2010. Na základě výše uvedeného zhotovitel SURPMO, a.s. – vedoucí projektového týmu Ing. arch. Alena Koutová (ČKA 00750) zpracoval návrh ÚP Jeřice v souladu s § 50 odst. 1 a v souladu s přílohou č.7 vyhl. č.500/2006 o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Projednání návrhu ÚP Jeřice oznámil pořizovatel dopisem ze dne 31. 1. 2011. Společné jednání se uskutečnilo 17. 2. 2011 na MěÚ Hořice - po ukončení uvedeného projednání zpracoval pořizovatel v dubnu 2011 „Zprávu o projednání návrhu ÚP Jeřice“ a požádal dne 29.4.2011.2011 o stanovisko KÚ KHK v souladu s § 51 stavebního zákona. Ten ve svém stanovisku ze dne 25. 5. 2011 sdělil, že neshledal takové nedostatky, které by neumožňovaly přistoupit k řízení o vydání územního plánu Jeřice. Na základě výsledků projednání a vyjádření DO byl návrh upraven. Veřejné projednání ÚP Jeřice podle § 52 stavebního zákona se uskutečnilo 21. 9. 2011 ve víceúčelovém zařízení v Jeřicích - k tomuto datu nebyly u pořizovatele uplatněny žádné námitky či připomínky. Na veřejném projednání dne 21. 9. 2011 také nebyly uplatněny žádné námitky či připomínky.

76


II.1.g) Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů Území obce je součástí správního území Královéhradeckého kraje a spadá do území správního obvodu obce s rozšířenou působností – města Hořice. Sousedí s obcemi Hořice, Boháňka, Cerekvice nad Bystřicí, Hněvčeves, Sovětice, Rašín, Třebnouševes. Obec je členem Mikroregionu Podchlumí. V obci je k dispozici částečné základní občanské vybavení (školka, ZŠ, pošta). Spádovým centrem jsou Hořice, Cerekvice nad Bystřicí nebo Hradec Králové. Většina obyvatel za prací dojíždí. Obec leží mimo hlavní silniční dopravní tahy, důležitým druhem dopravy se tedy stává doprava železniční. Navrhovaná koncepce rozvoje obce, která směřuje k podpoře bydlení a podnikání, a ke zkvalitnění technického vybavení, je v souladu s rozvojovými tendencemi v území. Stávající ÚP Jeřice vytváří podmínky pro doplnění a rozšíření občanského vybavení či vhodné plochy pro rozvoj bytové zástavby včetně místní části Dolní Černůtky Území obce bylo řešeno v ÚP VÚC okresu Jičín, jehož pořizování bylo ukončené ve fázi konceptu a nebylo dokončeno, a dále v ÚP VÚC Hradecko-pardubické sídelní regionální aglomerace, jehož platnost již byla ukončena. V současné době jsou vydány a nabyly účinnosti Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje (ZÚR). Návrh není v rozporu se ZÚR a je v souladu i s Politikou územního rozvoje ČR 2008. Především odst. 14, tj. zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. Obec se nenachází v žádné rozvojové oblasti a ose ani v žádném rozvojovém koridoru či ploše. Regionální biokoridory a biocentra jsou respektována. Územně analytické podklady byly zpracovány úřadem územního plánování a doplněny o nové informace o řešeném území. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů Koncepce rozvoje obce Jeřice stanovená v územním plánu nebude mít přímý vliv na navazující území sousedních obcí. Z pohledu širších vztahů je řešena návaznost jednotlivých funkčních ploch a dalších prostorových a funkčních vazeb zejména v oblasti dopravní a technické infrastruktury, ochrany přírody a navazujících prvků územního systému ekologické stability (regionální biokoridor RK H 027 a regionální biocentrum H 059 - Jeřická Bystřice, lokální biokoridor Březovice - Jeřice a lokání biocentrum Březovice). Dále záplavové území s periodicitou 100 let.

II.1.h) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování Návrh ÚP Jeřice je řešen v souladu s cíli a úkoly územního plánování ve smyslu § 18 a 19 stavebního zákona a vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území. Vytváří podmínky pro příznivé životní prostředí a přiměřený hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.

77


Cíle územního plánování jsou tímto územním plánem naplňovány. Návrh územního plánu je v souladu s cíli a úkoly územního plánování zejména v těchto ohledech:

trvalý soulad všech hodnot území se zřetelem na péči a ochranu životního prostředí, vyvážený vztah mezi krajinou a návrhem rozvojových ploch, podmínky pro výstavbu na rozvojových plochách, chrání kulturní hodnoty, hospodárně využívá zastavěné území, prostřednictvím regulativů chrání nezastavěné území, podporuje ekologickou rozmanitost a stabilitu krajiny, snižuje nebezpečí přírodních katastrof.

II.1.i) Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů Návrh ÚP Jeřice je zpracován v souladu se stavebním zákonem a jeho prováděcími Vyhláškami.

II.1.j) Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů – soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů Návrh ÚP Jeřice byl projednán s dotčenými orgány, hájícími veřejné zájmy podle zvláštních předpisů. V průběhu projednávání návrhu ÚP Jeřice byly dotčenými orgány k předložené územně plánovací dokumentaci vzneseny stanoviska s požadavky. Tyto požadavky dotčených orgánů byly akceptovány a přiměřeně zapracovány, resp. zohledněny – na základě jejich požadavků byl návrh ÚP Jeřice upraven. Nebyl řešen žádný rozpor. V průběhu řízení o územním plánu, po konzultaci s dotčenými orgány, bylo upřesněno: - Centrum dopravního výzkumu poskytlo koordinované stanovisko. V nově vymezovaných lokalitách v ochranném pásmu dráhy ( Z1, Z2, Z5, Z6, K4, K5 a Z15) stanovit podmínku pro územní nebo stavební řízení (tj. následná řízení) bude prokázáno nepřekročení maximální přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech staveb a venkovních prostorech. Protihluková opatření musí být realizována investorem. - Na žádost vlastníka pozemků byl návrh upraven v lokalitě zámku a zámeckého parku. Byla zde ponechána původní funkce zemědělství – vlastník nemohl v současné době určit způsob budoucího využití, a proto požádal o zachování stávajícího stavu. Zastupitelstvo s jeho žádostí souhlasilo. - Hasičský záchranný sbor požaduje zapracovat požadavky civilní ochrany a řešit příjezdové komunikace v nově navržených lokalitách. - Krajská hygienická stanice Hradec Králové označila za podmíněně vhodné návrhové plochy Z1,Z2,Z5 a Z6 do doby průkazu naplnění hygienický limitů.

78


- Odbor finanční (úsek školství, kultury a tělovýchovy zdůraznil nutnost uvést v textové i grafické části údaj o „území s archeologickými nálezy “, výskyt nálezů je v území velmi intenzivní. Doporučuje stanovit regulativy pro rozvojové lokality v souladu s přílohou vyhlášky č.7 č.500/2006 Sb. ( lokalita č.13 a posoudit možnost požadovat u větších lokalit zpracování územních studií). - Povodí Labe nutnost respektovat záplavové území v rámci rozvojových aktivit. Podél vodních toků požadavek na zachování volného pásu v šíři 6 m od břehové čáry. Všechny činnosti dotýkající se vodních toků již v záměru stavby projednat se správcem toku. - Krajský úřad Královéhradeckého kraje v koordinovaném stanovisku upozornil na dílčí nedostatek neexistence zákresu evropsky významné lokality a přírodní památky. - Ministerstvo obrany požaduje zákres jevu 82 a 102 do návrhu územního plánu a jejich podmínky zapracovat do regulativu ploch. Návrh ÚP byl projednán s dotčenými orgány, hájícími veřejné zájmy podle zvláštních předpisů, s dalšími dotčenými organizacemi a sousedními obcemi. Ze strany dotčených orgánů byly v průběhu projednání návrhu územního plánu uplatněny stanoviska (vyjádření a připomínky), které byly v zohlednění vzájemných vazeb následně zapracovány do návrhu řešení. Lze tedy konstatovat, že návrh ÚP Jeřice je v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů, resp. se stanovisky dotčených orgánů.

II.1.k) Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění Při projednání návrhu ÚP podle § 52 stavebního zákona nebyly při veřejném projednání v zákonem stanoveném termínu uplatněny žádné námitky.

II.1.l) Vyhodnocení připomínek Při projednání návrhu ÚP podle § 52 stavebního zákona nebyly v zákonem stanoveném termínu podány žádné připomínky.

79

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ OKRES HOŘICE

Recommend Documents