KRAJ LIBERECKÝ OKRES SEMILY

ÚZEMNÍ PLÁN BENECKO KRAJ LIBERECKÝ OKRES SEMILY

KONCEPT

TEXTOVÁ ČÁST Prosinec 2009

Územní plán Benecko – koncept

Objednatel: Obec Benecko Liberecký kraj Pořizovatel: Městský úřad Jilemnice Liberecký kraj Zhotovitel:

SURPMO, a. s. Projektové středisko Hradec Králové

Vedoucí projektant akce:

Ing. arch. Alena Koutová

ZPRACOVATELSKÝ TÝM urbanismus, koordinace:

Ing. arch. Alena Koutová Ing. arch. Miroslav Baťa Ing. arch. Václav Kout Mgr. Ludmila Hovorková

doprava:

Ing. Ivan Kňourek

ekologie, ochrana ZPF a PUPFL: Mgr. David Šebesta Ing. Květoslav Havlíček vodní hospodářství:

Ing. František Weisbauer

energetika, telekomunikace:

Vlastimil Kašpar

digitální zpracování:

Vladimír Kraus Mgr. Vít Andrejs Michal Pešl

technické zajištění:

Bohdana Koptová

2


OBSAH ELABORÁTU I.

ÚZEMNÍ PLÁN

I.1. Textová část … společný svazek s částí II.1. I.2. Grafická část I.2.a. Výkres základního členění území I.2.b.1. Hlavní výkres I.2.b.2. Výkres technické infrastruktury

II.

1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

II.1. Textová část … společný svazek s částí I.1. II.2. Grafická část II.2.a. Koordinační výkres II.2.b. Výkres širších vztahů II.2.c. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

1 : 5 000 1 : 100 000 1 : 5 000

3


OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI:

I.1. TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU I.1.a) Vymezení zastavěného území

6

I.1.b) Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot

7

I.1.c) Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby, ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření a vymezení systému sídelní zeleně 8 I.1.d) Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování

12

I.1.e) Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů ap. 16 I.1.f) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), popřípadě podmíněně přípustné využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu 19 I.1.g) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit 33 I.1.h) Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo 33 I.1.i) Počet listů územního plánu obce a počet výkresů k němu připojené grafické části 33 II.1. TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU II.1.a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 35 II.1.b) Údaje o splnění Zadání

36

II.1.c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území 36 II.1.d) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo 80 respektováno II.1.e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa 80

4


I.1.

TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU

5


I.1.a) Vymezení zastavěného území Územní plán Benecko (ÚP) vymezuje hranice zastavěného území (ZÚ) ve smyslu § 58 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění dle stavu ke dni 24. 9. 2009. ZÚ je vymezeno ve výkresech grafické části Konceptu ÚP: I.2.a.

Výkres základního členění území

I.2.b.1. Hlavní výkres

1 : 5 000, 1 : 5 000.

6


I.1.b) Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE Územní plán vytváří územně technické podmínky pro všestranný rozvoj obce, a tím podporuje stabilizaci a mírný nárůst počtu trvale žijících obyvatel při koordinaci s hodnotami území. Návrhem koncepce ÚP jsou stabilizovány a podporovány význam a funkce obce Benecko ve struktuře osídlení Specifické oblasti Krkonoše – Jizerské Hory.

KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE HODNOT ÚZEMÍ OBCE Přírodní hodnoty ÚP celkovou koncepcí vytváří územní podmínky pro ochranu všech přírodních hodnot v území, které v zásadě respektuje a je s nimi koordinován. Kulturní hodnoty Historický, kulturní a památkový potenciál včetně jeho prostředí je třeba udržovat, opravovat a chránit nejen pro budoucí generace, ale i pro povědomí, znalost a vzdělanost současných obyvatel a návštěvníků území. Pro zajištění ochrany památkové rezervace Horní Štěpanice se vymezuje území zvýšené ochrany kulturních hodnot. Pro celé území se stanovují tyto podmínky: ● musí být respektováno prostorové a funkční uspořádání území a jeho dochovaná urbanistická skladba, ● využití venkovních prostorů a ploch a jednotlivých staveb musí být v souladu s jejich historickým charakterem a kapacitními a technickými možnostmi, ● veškeré úpravy venkovních prostorů a ploch a jednotlivých staveb a objektů musí směřovat k estetickému, funkčnímu a technickému zhodnocení území a k zachování jeho kulturních hodnot, ● při nové výstavbě, přestavbě a modernizaci objektů musí být respektován charakter a měřítko dochované zástavby a její prostorové uspořádání. Civilizační hodnoty Historicky vzniklá prostorová kompozice sídel a komunikační síť je respektována a postupně bude doplňována využíváním vymezených ploch změn. Tyto plochy budou využívány tak, aby bylo vytvořeno příjemné prostředí pro místní obyvatele, s cílem nejen jejich stabilizace, ale i nárůstu jejich počtu, ale i pro návštěvníky při vazbě na historické tradice obce s využitím lokálních zvyklostí. ÚP celkovou koncepcí přispívá k zachování a rozvoji obce jako nadmístního střediska nejen zimní, ale celoroční rekreace a cestovního ruchu.

7


I.1.c) Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně URBANISTICKÁ KONCEPCE Urbanistická koncepce obce sleduje zachování původního obrazu osídlení. Stávající urbanistická koncepce je zachována – je respektováno a posíleno centrum obce s tím, že jsou současně respektovány jednotlivé části obce Benecko, Dolní Štěpanice, Horní Štěpanice a Mrklov. Budou respektovány dominanty obce a stávající charakter sídlel a hladina zástavby. Stávající plochy s rozdílným způsobem využití jsou členěny na zastavěné území a plochy mimo něj. Na těchto plochách jsou vymezeny zastavitelné plochy buď v těsné návaznosti na zastavěné území či naopak z důvodu zachování rozvolněné zástavby formou solitérů. S ohledem na lokalizaci obce ve Specifické oblasti republikového významu Krkonoše – Jizerské hory (SOB 7) jsou stabilizovány a dále rozvíjeny především funkce bydlení, občanské vybavení, rodinná rekreace a zemědělská výroba včetně nezbytné dopravní a technické infrastruktury.

VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH ÚP vymezuje následující plochy s rozdílným způsobem využití: Plochy smíšené obytné

– venkovské (SV)

k.ú. Benecko: ZB1 (var. 1, var. 2) - ZB29, ZB43, ZB55 (var. 2), ZB66, ZB68 – ZB70 (var. 2) – ZB71 k.ú. Dolní Štěpanice: ZD1 – ZD15, ZD 28 – ZD 29 k.ú. Horní Štěpanice: ZH1 – ZH10, ZH12, ZH16 – ZH17, ZH29 – ZH37, ZH40 k.ú. Mrklov: ZM1 – ZM5, ZM6 (var. 1, var. 2), ZM7 – ZM16, ZM17 (var. 2), ZM29 – ZM31 Plochy občanského vybavení

– veřejná infrastruktura komerční zařízení malá a střední (OVM)

k.ú. Benecko: ZB30; ZB31, ZB32 – ZB42; ZB44; ZB72 k.ú. Dolní Štěpanice: ZD16, ZD17, ZD20 k.ú. Horní Štěpanice:ZH11, ZH13 – ZH15 k.ú. Mrklov: ZM17(var. 1), ZM18 – ZM19

Plochy občanského vybavení

– specifické (OX)

k.ú. Benecko: ZB45

8


Plochy občanského vybavení

– tělovýchova a sport (OS)

k.ú. Benecko : ZB46 – ZB47 k.ú. Horní Štěpanice: ZH18 – ZH19 Plochy výroby a skladování

– výroba a skladování (VS)

k.ú. Dolní Štěpanice: ZD21 – ZD22 k.ú. Mrklov: ZM22 Plochy výroby a skladování

– výroba elektrické energie (VE)

k.ú. Dolní Štěpanice: ZD18, ZD20 Plochy výroby a skladování

– zemědělská výroba - ekofarma (VZe)

k.ú. Benecko: ZB73 k.ú. Dolní Štěpanice: ZH26 k.ú. Mrklov: ZM23 Plochy dopravní infrastruktury

– silnice III. třídy (DS III)

k.ú. Benecko: ZB67 Plochy dopravní infrastruktury

– ostatní komunikace (DSK)

k.ú. Benecko: ZB56 – ZB61, ZB65 k.ú. Dolní Štěpanice: ZD24 k.ú. Horní Štěpanice: ZHM1 – ZHM2, ZH24, ZH27 – ZH28 k.ú. Mrklov: ZHM1 – ZHM2, ZM24 – ZM26, ZM32 Plochy dopravní infrastruktury

– parkoviště (DSP)

k.ú. Benecko: ZB49 – ZB55 (var. 1) k.ú. Dolní Štěpanice: ZD23 k.ú. Horní Štěpanice: ZH25 Plochy dopravní infrastruktury

– heliport (DL)

k.ú. Mrklov: ZM21

9


Plochy dopravní infrastruktury

– vertikální doprava – vlek, lanovka (DX) (horní a dolní stanice)

k.ú. Benecko: ZBH1b – ZBH2b; ZB62a,b – ZB64a,b k.ú. Dolní Štěpanice: ZD25a,b – ZD26b; ZD27a k.ú. Horní Štěpanice: ZBH1a- ZBH2a; ZH39a,b k.ú. Mrklov: ZM27a,b – ZM28a,b Plochy technické infrastruktury

– technická infrastruktura (TI)

k.ú. Benecko: ZB48 k.ú. Dolní Štěpanice: ZD19 k.ú. Horní Štěpanice: ZH20 – ZH23, ZH38 k.ú. Mrklov: ZM20 V území jsou vymezeny zastavitelné plochy určené k zastavění rozhodnutím, které již nabylo právní moci, avšak příslušná stavba není dosud zapsána v katastru nemovitostí (Z*).

VYMEZENÍ PLOCH PŘESTAVBY ÚP vymezuje tyto plochy přestavby: Plochy občanského vybavení

– komerční zařízení malá a střední (OM)

k.ú. Benecko: PB1 Plochy občanského vybavení

– tělovýchova a sport (OS)

k.ú. Dolní Štěpanice: PD1 Plochy dopravní infrastruktury

– parkoviště (DSP)

k.ú. Benecko: PB3 k.ú. Dolní Štěpanice: PD2 Plochy dopravní infrastruktury

– heliport (DL)

k.ú. Benecko: PB2 k.ú. Mrklov: PM1

10


VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ

ÚP vymezuje plochy územních rezerv pro níže uvedená funkční využití. Jejich rozsah je zobrazen v grafické části ÚP. Plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport (OS) k.ú. Dolní Štěpanice: RD1 Plochy vodní a vodohospodářské – vodní plocha, vodní tok (W) k.ú. Benecko: RB1 – RB2 k.ú. Horní Štěpanice: RH1; RHM1 k.ú. Mrklov: RHM1 Do doby vymezení ploch je nutné neměnit současné využití způsobem, který by znemožnil jejich prověřované využití.

VYMEZENÍ SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ ÚP vymezuje tuto samostatnou plochu sídelní zeleně: Plocha zeleně na veřejných prostranstvích (ZV) k.ú. Horní Štěpanice: ZH30 Mimo tuto samostatně navrženou plochu je sídelní zeleň součástí ostatních ploch s rozdílným způsobem využití. Ve stávajících plochách je třeba ji akceptovat a udržovat, v návrhových plochách zakládat a nadále rozvíjet pro optimální propojení sídla s okolní krajinou.

11


I.1.d) Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování I.1.d.1) DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Silniční síť Seskupení sídel tvořících obec Benecko navazuje na významnou silnici II/286, která je od Hrabačova (Jilemnice) vedena údolím Jizerky (Vítkovice) a ukončena na návrší Krkonoš (Masarykova silnice). Od ní odbočuje v prostoru Dolních Štěpanic síť silnic III. třídy, tvořících zároveň osnovu hlavních místních komunikací v rámci osídlení. Problémové místo uzlu Prakovice je spolu se zhodnocením dopravního navázání části Horní Štěpanice řešeno novým přemostěním silnice s vodotečí (napojení ostatní komunikace na silnici III/286 24 novým úsekem ZH24). Ostatní síť je stabilizovaná, a je proto předmětem jen dílčích prostorových úprav (ZB67) včetně odstavování a odbočení. U silnic II/286, III/286 26 a III/286 24 je akceptována cílová kategorie S 7,5/60; u silnice III/286 20 je snížena na S 6,5/50. Síť ostatních komunikací Síť postupně rozvíjena mj. i návazně na rozvoj nových ploch zástavby. Převládající je však zkvalitňování povrchů stávajících komunikací, jejich šířkové uspořádání a především jejich propojení do celkové sítě. Jde o úseky ve všech částech obce! Odstavná a parkovací stání Odstavování a parkování je řešeno v rámci vlastních ploch a objektů. Plochy stávajících veřejných parkovišť jsou respektovány. Nově se vymezují plochy veřejných parkovišť v k.ú. Benecko (ZB49 – ZB55 var. 1; PB3), Dolní Štěpanice (ZD23, PD2) a Horní Štěpanice (ZH25). Letecká doprava Prostory heliportu (pro naléhavé případy) jsou vymezeny v ploše centrálního parkoviště (Benecko – PB2), ve sportovním areálu u koupaliště (ZM21) a Na křížovkách (Mrklov – PM1). Pěší a cyklistická doprava Pro pěší dopravu bude nadále využívána síť současných veřejných pozemních komunikací a síť ostatních komunikací, která je doplňována o nové úseky na celém území obce. Cyklistická doprava nepředpokládá vybudování cyklostezek. Cyklotrasa č. 22 vede západním okrajem území ve stabilizované trase silnice III. třídy. Síť KRNAP je stabilizována (9, 10) s výjimkou trasy 10A (úsek hotel Kubát – centrální parkoviště), kde je navrženo přesunutí na silnici (Belevue). Vertikální doprava Stávající lanovka (3) v areálu zimních sportů Kejnos je respektována. Pro další rozvoj tohoto areálu se variantně navrhuje doplnění variantní dopravy – prodloužení lanovky na Přední Žalý (varianta 1 a 2) nebo na Zadní Žalý (varianta 3). Vleky u stávajících sjezdových tratí jsou stabilizované. Jejich systém je doplňován rovnoměrně ve všech k.ú. 12


I.1. d.2) TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA I.1.d.2.1.) ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Zásobování pitnou vodou V obci se nacházejí místní vodovodní systémy: vodovod Benecko s prameništěm Zátiší, vodovod v části Štěpanická Lhota s prameništěm Štěpanická Lhota, vodní zdroj „Bátovka“ pro město Jilemnice a část Dolních Štěpanic, vodovod s prameništěm Pláňka, vodovod pro státní statek Mrklov, které jsou stabilzované a budou respektovány včetně vodojemů Benecko – Zátiší, Benecko I., Benecko II., Štěpanická Lhota, Plaňka, Dolní Štěpanice, Horní Štěpanice, DPS Mrklov, stejně jako další místní vodovodní systémy nevelkého rozsahu v Mrklově (DPS – dům pečovatelské služby) a v Horních Štěpanicích. Povrchový odběr Jizerka pro a.s. Cutisin Jilemnice včetně vodovodního řadu je stabilizovaný a bude respektován. Pro zabezpečení dalšího rozvoje obce pitnou vodou je třeba prověřit vydatnost současných zdrojů, případně vyhledat zdroje nové a celkové zásobování pitnou vodou řešit samostatnou studií. Zásobování technickou vodou Stávající odběry vody pro zasněžování sjezdových tratí budou doplněny odběrem z Jizerky výtlakem do akumulační nádrže (vodojemu) a gravitačním potrubím do stávajícího koupaliště. Tento odběr bude sloužit pro doplnění zdrojů pitné vody po úpravě v nové úpravně vody situované v prostoru koupaliště.

I.1.d.2.2.) ZNEŠKODŇOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD Kanalizačním systémem jsou odpadní vody odvedeny do čistíren odpadních vod (ČOV) část Benecko a část Štěpanická Lhota, které jsou propojeny a spolupracují ve zneškodňování odpadních vod. Dům pečovatelské služby (DSP) má vlastní ČOV. Kromě těchto ČOV existují malé ČOV charakteru domovních čistíren, které jsou využívány pro jednotlivé objekty. Část Benecko má v současné době vybudovaný celoplošný systém kanalizace pro veřejnou potřebu – oddílnou splaškovou kanalizaci včetně dvou centrálních ČOV vzájemně propojených, který je respektován. V části Dolní Štěpanice bude zneškodňování odpadních vod zabezpečeno realizací splaškové kanalizace a čerpací stanice s výtlakem do kanalizační sítě města Jilemnice. Koncepce ÚP navrhuje zneškodňování odpadních vod v části Horních Štěpanic v místní centrální ČOV a v části Mrklova variantně čerpáním do stávající ČOV Štěpanická Lhota nebo vlastní centrální ČOV. Odlehlá sídla a samoty budou nadále zneškodňovat odpadní vody individuálně.

13


I.1.d.2.3) ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ, ELEKTROROZVODY Zajištění výhledového příkonu Zásobovaní obce elektrickou energií zůstane i ve výhledu nezměněno, tj. systémem 35 kV z vedení VN 583. Vzhledem k prostorovému situování stávajících TS a navrhovanému rozvoji obce, si vyžádá zásobování obce elektrickou energií zvýšení instalovaného transformačního výkonu ve stávajících TS a realizaci tří stanic 35/0,4 kV včetně přívodních VN vedení. Z navrhovaných el. stanic budou dvě TS (T1 a T2) realizovány v Dolních Štěpanicích a stanice T3 v Benecku. Rozvod systému VN Stávající systém, který je řešen z podstatné části nadzemním vedením a v menším rozsahu kabelovým rozvodem VN v severní části obce, bude zachován.

I.1.d.2.4) ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Zastavěné území bude nadále zásobováno ze současné STL plynovodní sítě, na kterou lze napojit i zastavitelné plochy. Pro jejich napojení budou realizovány nové STL přípojky plynu nebo nové větve STL plynovodu.

I.1.d.2.5) TELEKOMUNIKACE Elektronická komunikační zařízení (vysílače), páteřní radioreléové trasy a dálkový telekomunikační kabel jsou stabilizované a budou respektovány.

I.1.d.2.6) NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Současná koncepce nakládání s odpady bude nadále zachována, systém odpadového hospodářství (včetně separace komunálního odpadu) je vyhovující. Ve vztahu k nakládání s odpady není v území stanoveno žádné ochranné pásmo. Sběrný dvůr je stabilizován v části Dolní Štěpanice.

I.1.d.3) OBČANSKÉ VYBAVENÍ Stabilizované plochy občanského vybavení charakteru veřejné infrastruktury budou respektovány. Koncept ÚP vymezuje nové plochy na k. ú. Benecko (ZB31), na k. ú. Dolní Štěpanice (ZD16) a na k. ú. Horní Štěpanice (ZH11). Charakter veřejné infrastruktury vykazují rovněž vymezované plochy tělovýchovy a sportu na k. ú. Horní Štěpanice (ZH18, ZH19) a plochy specifické na k. ú. Benecko (KB10 – plocha pro konání společenských akcí, KB11 – plocha cvičiště sboru dobrovolných hasičů a ZB45 – plocha pro rozhlednu).

14


I.1.d.4) VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Všechny prostory přístupné každému bez omezení sloužící obecnému užívání jsou součástí jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití vymezených v zastavěném území. Jejich rozšíření je navrhováno v rámci navrhované plochy sídelní zeleně – zeleň na veřejných prostranstvích v k. ú. Horní Štěpanice (ZH30). Další plochy zeleně na veřejných prostranstvích se předpokládají v rámci většiny navrhovaných ploch s rozdílným způsobem využití.

15


I.1.e) Koncepce uspořádání krajiny včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů a podobně KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH PRO ZMĚNY V JEJÍM VYUŽITÍ Z hlediska tvorby a ochrany životního prostředí je sledována čistota obytného prostředí, ochrana kulturních a přírodních hodnot v území. Plochy vodní a vodohospodářské – vodní plocha, vodní tok (W) Vodní toky a plochy jsou stabilizované a budou respektovány. Všechny vodní toky a plochy budou pravidelně udržovány v přírodním stavu a čištěny. V území obce jsou vymezeny nové vodní plochy ve všech katastrálních územích s cílem snížení povodňových stavů (KB1 – KB7, KD1 – KD4, KH3 – KH7, KM1 – KM3, KHM1). Plochy smíšené nezastavěného území – přirozené a přírodě blízké ekosystémy Rozptýlená krajinná zeleň především na plochách ostatních - neplodné půdy mimo zastavěné území je stabilizovaná a bude respektována a udržována v současném stavu. Plochy zemědělské – zemědělský půdní fond - ZPF Struktura zemědělské půdy (orná půda, trvalé travní porosty) je považována za stabilizovanou. Plochy ZPF jsou nezastavitelné. Výjimečně se vynětí ze ZPF povoluje jen na zastavitelných plochách. Pro zalesnění je vynětí ze ZPF uvedeno pod změnou hospodaření (KH1, KH2, KH9 a KH10). Pod změnou hospodaření jsou rovněž vymezeny plochy občanského vybavení specifického (KB10, KB11) a polohy sjezdových tratí (variantně), které však nevyžadují vynětí ze ZPF. Plochy lesní – pozemky určené k plnění funkcí lesa - PUPFL Současné plochy PUPFL jsou považovány za stabilizované. Odlesnění se obecně nepřipouští – PUPFL jsou nezastavitelné. Výjimečně se vynětí z PUPFL povoluje jen na zastavitelných plochách a na plochách změn v krajině pro vertikální dopravu a plochy sjezdových tratí (variantně) a pro zemědělský půdní fond (KD8). Podmínky pro změny využití ploch Mimo hranice zastavěného území a zastavitelných ploch lze v rámci pozemkových úprav měnit využití u uvedených kultur bez nutnosti změny územního plánu po projednání dle platných právních předpisů následujícím způsobem: • z orné půdy na zahradu, louku a pastvinu, vodní plochu, pozemek určený k plnění funkcí lesa, • ze zahrady na ornou půdu, louku a pastvinu, vodní plochu, pozemek určený k plnění funkcí lesa, 16

Územní plán Benecko – koncept • z louky a pastviny na ornou půdu, zahradu, vodní plochu, pozemek určený k plnění funkcí lesa, • z vodní plochy na ornou půdu, zahradu, louku a pastvinu, pozemek určený k plnění funkcí lesa, • z pozemků určených k plnění funkcí lesa na ornou půdu, zahradu, louku a pastvinu, vodní plochu, • pro zajištění přístupu k pozemkům je možné vybudovat účelové komunikace na orné půdě, zahradě, louce a pastvině, vodní ploše, pozemcích určených k plnění funkcí lesa.

Mimo pozemkových úprav lze bez nutnosti změny územního plánu se souhlasem příslušného dotčeného orgánu: • měnit vzájemně kategorii (kulturu) pozemků zahrnutých do ZPF, • zřizovat na plochách ZPF a PUPFL drobné vodní plochy do 0,1 ha, • pro zajištění přístupu k pozemkům vybudovat účelové komunikace na orné půdě,

zahradě, trvalém travním porostu, vodní ploše, lesním pozemku.

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Plochy prvků ÚSES – biocentrum regionálního významu Řečiště Jizerky, biokoridory regionálního významu RK 702, RK 703 a RK 706 s vloženými biocentry místního významu č. 3 a č. 4, dalšími biocentry místního významu č. 6 – č. 9 a biokoridory místního významu č. 10 – č. 17 jsou nezastavitelné. Na těchto plochách a v jejich blízkosti je nutné vyloučit činnosti, které by mohly vést k ochuzení druhové bohatosti a snížení ekologické stability. Veškeré zásahy (včetně údržby) musí být podřízeny zájmu o funkčnost ÚSES a musí být koordinovány s příslušným orgánem ochrany přírody. Plochy zastavěného území a zastavitelného území ležící v prvcích ÚSES nebudou oplocovány. Výjimku lze udělit pouze pro oplocení ploch nezbytně nutných pro chov domácích zvířat, pěstování zeleniny apod. Tato oplocení nesmí narušovat funkci dotčeného prvku ÚSES. Do sadových úprav v rámci ploch prvků ÚSES budou používány výhradně domácí dřeviny odpovídající daným podmínkám. Při využívání zastavěného území a zastavitelných ploch v severní části k.ú. Benecko bude respektován účel ochranné zóny biokoridoru nadregionálního významu K 22 – ochrana před nežádoucími antropogenními tlaky.

PROSTUPNOST KRAJINY Dopravní prostupnost Pro účel dopravní prostupnosti turistického a rekreačního charakteru bude nadále využívána současná síť tras a stezek pro nemotoristickou dopravu (pěší, cyklo a lyžařské), kterou je třeba akceptovat a nadále rozvíjet.

17


Biologická prostupnost Biologická prostupnost území je dobrá, pro její zlepšení bude zajištěna plná funkčnost vymezených prvků územního systému ekologické stability.

PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ Na plochách zemědělského půdního fondu se sklonitostí větší než 4 % budou formy obhospodařování podřízeny zájmům protierozní ochrany území.

OCHRANA PŘED POVODNĚMI V povodí Jizerky a přítoků je na řešeném území obce (ve všech k.ú.) navrhována soustava vodních nádrží ke snížení odtokových poměrů z povodí.

REKREACE Stabilizované plochy pro rodinnou rekreaci jsou respektovány a nově se nevymezují. Rozvoj rodinné rekreace je možný v rámci stabilizovaných i návrhových ploch smíšených obytných venkovských. Hromadná rekreace zimního i letního charakteru čerpající především z přírodních hodnot území a morfologie terénu je realizována v plochách občanského vybavení komerčního charakteru, jejichž další rozvoj je vymezen ve všech katastrálních územích. Pro doprovodné aktivity cestovního ruchu charakteru tělovýchovy a sportu jsou variantně vytvářeny územní podmínky k zabezpečení celoročního využití území ve všech částech obce.

DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ Plochy pro dobývání nerostů se v území nevyskytují ani nenavrhují.

18


I.1.f) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), popřípadě podmíněně přípustné využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu ÚP Benecko respektuje stávající členění území obce na stabilizované plochy s rozdílným způsobem využití pokrývající celé řešené území, které dotváří vymezením ploch změn (zastavitelných ploch, ploch přestavby a ploch změn v krajině). ÚP Benecko vymezuje tyto základní druhy ploch s rozdílným způsobem využití: -

plochy smíšené obytné – venkovské (SV),

-

plochy rekreace – rekreace rodinná (RI),

-

plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura, komerční zařízení malá a střední (OVM),

-

plochy občanského vybavení – hřbitov (OH),

-

plochy občanského vybavení – specifické (OX),

-

plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport (OS),

-

plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport – sjezdová trať (OSt),

-

plochy výroby a skladování – výroba a skladování (VS),

-

plochy výroby a skladování – výroba elektrické energie (VE),

-

plochy výroby a skladování – zemědělská výroba (VZ),

-

plochy výroby a skladování – zemědělská výroba – ekofarma (Vze),

-

plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava (DS),

-

plochy dopravní infrastruktury – parkoviště (DSP),

-

plochy dopravní infrastruktury – heliport (DL),

-

plochy dopravní infrastruktury – vertikální doprava – vlek, lanovka (DX),

-

plochy technické infrastruktury – technická infrastruktura (TI),

-

plochy vodní a vodohospodářské – vodní plocha, vodní tok (W),

-

plochy sídelní zeleně – zeleň na veřejných prostranstvích (ZV),

-

plochy smíšené nezastavěného území – přirozené a přírodně blízké ekosystémy (NSp),

-

plochy zemědělské – zemědělský půdní fond - ZPF (NZ),

-

plochy lesní – pozemky určené k plnění funkcí lesa – PUPFL (NL).

Z hlediska časového horizontu využití ploch sledovaného u ploch s rozdílným způsobem využití se jedná o: -

plochy stávající (v ploše není navržena změna využití),

19


-

plochy návrhové (je navržena budoucí změna zastavitelná plocha – Z, - plocha změny v krajině – K),

využití

-

-

plochy územních rezerv (je navrženo územní hájení pro uvažovanou změnu – R).

PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ A STANOVENÍ PODMÍNEK PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ Plochy smíšené obytné - venkovské (SV) Hlavní využití: -

bydlení v rodinných domech venkovského typu,

-

rodinná rekreace.

Přípustné využití: -

ve stávajících plochách bydlení v bytových domech včetně souvisejících staveb a zařízení,

-

stavby technické a dopravní infrastruktury související s hlavním a přípustným využitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury,

-

stavby a zařízení související s bydlením v rodinných domech,

-

stavby související s rodinnou rekreací,

-

ubytovací a stravovací služby provozované v rámci staveb pro bydlení,

-

u rodinných domů stavby a objekty pro chov drobných hospodářských zvířat pro nepodnikatelské využití, pro nerušící výrobu a zemědělství,

-

drobné služby a provozovny slučitelné s bydlením, které svým provozem negativně neovlivní funkci hlavního využití.

-

objekty a stavby pro sport,

-

veřejná prostranství.

Nepřípustné využití: -

objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím.

Podmíněně přípustné využití: -

není stanoveno.

Podmínky prostorového uspořádání návrhových ploch: -

minimální velikost parcely 600 m2,

-

míra využití (zastavění) – max. 30 %,

-

výšková hladina zástavby – max. 10,5 m nad upravený terén.

Další podmínky využití: -

ploché střechy se vylučují.

20


Plochy rekreace – rekreace rodinná (RI) Hlavní využití: - rodinná rekreace. Přípustné využití: - stavby související s rodinnou rekreaci, - stavby technické a dopravní infrastruktury související s hlavním a přípustným využitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury, - ubytovací služby provozované v rámci staveb pro rodinnou rekreaci, - objekty a stavby pro tělovýchovu a sport, - veřejná prostranství. Nepřípustné využití: - objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. Podmínky prostorového uspořádání návrhových ploch: - nejsou stanoveny. Další podmínky využití: - nejsou stanoveny. Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura, komerční zařízení malá a střední (OVM) Hlavní využití: občanské vybavení charakteru veřejné infrastruktury (veřejná správa, sociální a zdravotní služby, péče o rodinu, tělovýchova a sport), občanské vybavení charakteru komerčních zařízení (maloobchodní prodej, ubytování, stravování, služby) nesnižující kvalitu prostředí a pohodu bydlení v sousedních plochách umožňujících umístění staveb pro bydlení.

-


bydlení správce nebo majitele staveb,

-


-




Podmíněně přípustného využití: -

není stanoveno.

Podmínky prostorového uspořádání návrhových ploch:

21


-

míra využití (zastavění) – max. 50 %

-

výšková hladina zástavby – max. 10,5 m nad upravený terén.

Další podmínky využití: - ploché střechy se vylučují. Plochy občanského vybavení – hřbitov (OH) Hlavní využití: občanské vybavení charakteru veřejného pohřebiště.

-


objekty, stavby a zařízení související s funkcí veřejného pohřebiště,

-


-

výsadba zeleně,

-


Nepřípustné využití: objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím.

-

Podmíněně přípustné využití: není stanoveno.

-

Podmínky prostorového uspořádání návrhových ploch: nejsou stanoveny.

-

Plochy občanského vybavení – specifické (OX) Hlavní využití: -

veřejné akce – poutě, slavnosti, soutěže v ploše KB10,

-

hasičské cvičiště a soutěže v ploše KB11,

-

rozhledna v ploše ZB45.


krátkodobá dočasná maloobchodní prodej,

zařízení

nestavební

povahy

pro

-

krátkodobá dočasná zařízení technické a dopravní infrastruktury související s hlavním a přípustným využitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury,

-





není stanoveno. 22


Podmínky prostorového uspořádání návrhových ploch: -

míra využití (zastavění) – plochy KB10 a KB11 max. 60 %, – plocha Z9b max. 80 %,

-

výšková hladina zástavby – v plochách KB10 a KB11 není stanovena, – v ploše Z9b max. 30 m nad upravený terén.

Další podmínky využití: - nejsou stanoveny. Plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport (OS) Hlavní využití: - občanské vybavení charakteru tělovýchovy a sportu. Přípustné využití: - objekty, stavby a zařízení pro služby a stravování, - ve stávajících plochách Na sokolce (Dolní Štěpanice) a Na křížovkách (Mrklov) veřejné akce – poutě, slavnosti, soutěže, - trvalé bydlení správce nebo majitele staveb. Nepřípustné využití: - objekty, stavby a činnosti neuvedeného a nesouvisející s hlavním a přístupným využitím. Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. Podmínky prostorového uspořádání návrhových ploch: - míra využití (zastavění) – max. 60 %, - výšková hladina zástavby – max. 8,5 m nad upravený terén. Plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport – sjezdová trať (OSt) Hlavní využití: - sjezdové lyžování Přípustné využití: - obhospodařování zemědělského půdního fondu - stavby technické a dopravní infrastruktury související s hlavním a přípustným využitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury, Nepřípustné využití: - objekty, stavby a činnosti neuvedeného a nesouvisející s hlavním a přístupným využitím. Podmíněně přípustné využití: - letní sportovní aktivity v prostoru sjezdové trati Kejnos. Podmínky prostorového uspořádání návrhových ploch: - nejsou stanoveny.

23


Další podmínky využití: - provoz letních sportovních aktivit nesmí ohrozit předmět ochrany zvláště chráněného území přírody. Plochy výroby a skladování – výroba a skladování (VS) Hlavní využití: - výroba a skladování, jejíž negativní vliv nad mez pro sousední plochy přípustnou nepřekračuje pro tyto sousední plochy hranici vymezené plochy. Přípustné využití: - stavby pro autodopravu a opravárenské služby, u kterých negativní vliv z provozů nad přípustnou mez nepřekračuje hranici plochy, - stavby technické a dopravní infrastruktury související s hlavním a přípustným využitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury, - plochy odstavných a parkovacích stání, - stavby pro administrativu. Nepřípustné využití: - objekty, stavby a činnosti s hlavním přípustným využitím.

neuvedené

a

nesouvisející

Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. Podmínky prostorového uspořádání návrhových ploch: - míra využití (zastavění) – max. 60 %, - výšková hladina zástavby – max. 9,0 m nad upravený terén. Další podmínky využití: - ploché střechy se vylučují. Plochy výroby a skladování – výroba elektrické energie (VE) Hlavní využití: - výroba elektrické energie v malé vodní elektrárně. Přípustné využití: - stavby technické a dopravní infrastruktury související s hlavním a přípustným a využitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury, - trvalé bydlení správce nebo majitele staveb. Nepřípustné využití: - objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisejícím s hlavním a přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. Podmínky prostorového uspořádání návrhových ploch: - míra využití (zastavění) – max. 80 %,

24


- výšková hladina zástavby – max. 9 m nad upravený terén. Další podmínky využití: - ploché středy se vylučují. Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba (VZ) Hlavní využití: - zemědělská výroba a skladování pro zemědělství. Přípustné využití: - stavby pro administrativu, - stavby technické a dopravní infrastruktury související s hlavním a přípustným využitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury. - stavby a objekty pro nerušící výrobu a služby, - veřejná prostranství. Nepřípustné využití: - objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - bydlení správce nebo majitele staveb. Podmínky prostorového uspořádání návrhových ploch: - míra využití (zastavění) – max. 60 %, - výšková hladina zástavby – max. 12 m nad upravený terén. Další podmínky využití: - ploché střechy se vylučují, - kvalita prostředí na předmětné ploše v době posuzování záměru podmíněně přípustného využití musí splňovat alespoň normové hodnoty pro posuzovaný záměr využití. Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba – ekofarma (VZe) Hlavní využití: - ekologická zemědělská výroba a skladování pro ekologické zemědělství Přípustné využití: - přechodné ubytování, stravování , služby, rodinná rekreace, - bydlení správce nebo majitele staveb, - stavby technické a dopravní infrastruktury související s hlavním a přípustným využitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury. Nepřípustné využití: - objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím.

25


Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. Podmínky prostorového uspořádání návrhových ploch: - míra využití (zastavění) – max. 40 %, - výšková hladina zástavby – max. 10,5 m nad upravený terén. Další podmínky využití: - ploché střechy se vylučují. Plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava (DS II, DS III, DSK) Hlavní využití: - silniční doprava na pozemcích silnic II. a III. třídy a ostatních komunikacích. Přípustné využití: - stavby, objekty a činnosti související se silniční dopravou, - liniové stavby technické infrastruktury neomezující hlavní využití, - veřejná prostranství. Nepřípustné využití: - objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. Podmínky prostorového uspořádání návrhových ploch: - míra využití (zastavění) – není omezena, - výšková hladina zástavby – není stanovena. Další podmínky využití: - nejsou stanoveny. Plochy dopravní infrastruktury – parkoviště (DSP) Hlavní využití: - zařízení pro dopravu v klidu (parkoviště). Přípustné využití: - stavby, objekty a činnosti související se silniční dopravou a provozem parkovišť, - liniové stavby technické infrastruktury neomezující hlavní využití, - ve stávajících plochách veřejných parkovišť u Domu Služeb (Benecko), u Alfonsky (Horní Štěpanice) a Na křížovkách (Mrklov) veřejné akce – poutě, slavnosti, soutěže, - veřejná prostranství.

26


Nepřípustné využití: - objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. Podmínky prostorového uspořádání ploch změn: - míra využití (zastavění) – max. 90 %, - výšková hladina zástavby – není stanovena. Další podmínky využití: - nejsou stanoveny. Plochy dopravní infrastruktury – heliport (DL) Hlavní využití: - přistávací plocha pro vrtulníkovou dopravu složek integrovaného záchranného systému. Přípustné využití: - stávající zařízení pro dopravu v klidu (parkoviště), - obhospodařování zemědělského půdního fondu, - sjezdové lyžování ve stávajících plochách. Nepřípustné využití: - objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. Podmínky prostorového uspořádání návrhových ploch: - bez nadzemních staveb Další podmínky využití: - nejsou stanoveny. Plochy dopravní infrastruktury – vertikální doprava – vlek, lanovka (DX) Hlavní využití: - stavby a zařízení pro vertikální dopravu. Přípustné využití: - není stanoveno. Nepřípustné využití: - objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním využitím. Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. 27


Podmínky prostorového uspořádání návrhových ploch: - míra využití (zastavění) – max. 100 %, - výsledná hladina zástavby – není stanovena. Další podmínky využití: - nejsou stanoveny Plochy technické infrastruktury - technická infrastruktura (TI) Hlavní využití: - technická infrastruktura charakteru vodního hospodářství. Přípustné využití: - objekty a stavby dopravní a technické infrastruktury související s hlavním využitím. Nepřípustné využití: - objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním využitím. Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. Podmínky prostorového uspořádání návrhových ploch: - míra využití (zastavění) – max. 90 %, - výšková hladina zástavby – max. 8,5 m nad upravený terén. Další podmínky využití: - nejsou stanoveny. Plochy vodní a vodohospodářské – vodní plocha, vodní tok (W) Hlavní využití: - vodohospodářské využití (stabilizace odtokových poměrů v krajině akumulací vody a odváděním povrchových vod). Přípustné využití: - související vodohospodářské stavby, - liniové stavby veřejné dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu nerušící hlavní využití, - založení prvků územního systému ekologické stability. Nepřípustné využití: - objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - chov ryb a rybaření, - dočišťování odpadních vod. Podmínky prostorového uspořádání návrhových ploch: - nejsou stanoveny. 28


Další podmínky využití: - musí být respektován územní systém ekologické stability, - míra negativního ovlivnění hlavního a přípustného využití vlivy záměru podmíněně přípustného využití nesmí přesáhnout hodnoty pro hlavní a přípustné využití stanovené obecně platnými právními normami v době posuzování záměru. Plochy sídelní zeleně - zeleň na veřejných prostranstvích (ZV) Hlavní využití: - zeleň na plochách veřejných prostranství. Přípustné využití: - zpevněné plochy, vodní plochy, veřejná zeleň, parkové úpravy, - prvky drobné architektury a mobiliáře pro relaxaci, - stavby technické a dopravní infrastruktury související s hlavním nebo přípustným využitím, - liniové stavby technické infrastruktury neomezující hlavní využití. Nepřípustné využití: - objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. Podmínky prostorového uspořádání ploch změn: - míra využití (zastavění) – max. 10 %, výšková hladina zástavby – max. 4 m nad upravený terén. Další podmínky využití: - ploché střechy se vylučují. Plochy smíšené nezastavěného území – přirozené a přírodně blízké ekosystémy (NSp) Hlavní využití: - ochrana stávajících přírodních ploch, krajinářské, zemědělské a lesní využití, - liniová výsadba, výsadba remízů, stromové a keřové zeleně vhodných přirozených druhů dřevin, Přípustné využití: - vodní plochy, - stavby dopravní a technické infrastruktury související s hlavním a přípustným využitím a liniové stavby veřejné dopravní a technické infrastruktury, - veřejná prostranství. Nepřípustné využití:

29


- stavby a činnosti nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - protierozní opatření, travní porosty se solitérními stromy, eventuálně s drobnými remízy, porosty podél mezí, - stavby k vodohospodářským melioracím pozemků, - založení prvků územního systému ekologické stability. Podmínky prostorového uspořádání ploch změn: - nejsou stanoveny. Další podmínky využití: - musí být respektován územní systém ekologické stability, - podmíněně přípustné využití nesmí negativně ovlivňovat hlavní a přípustné využití. Plochy zemědělské – zemědělský půdní fond ZPF (NZ) Hlavní využití: -

obhospodařování zemědělského půdního fondu.


stavby dopravní a technické infrastruktury související s hlavním a přípustným využitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury.


objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím.


protierozní opatření, travní porosty se solitérními stromy, eventuálně s drobnými remízy, porosty podél mezí,

-

stavby k vodohospodářským melioracím pozemků,

-

založení prvků územního systému ekologické stability,

-

stavby a zařízení pro účely rekreace a cestovního ruchu sloužící veřejnému užívání - turistické a cyklistické stezky, informační systémy a odpočívadla.

Podmínky prostorového uspořádání ploch změn: -

nejsou vymezeny.


musí být respektován územní systém ekologické stability,

-

podmíněně přípustné využití nesmí negativně ovlivňovat hlavní a přípustné využití.

30


Plochy lesní – pozemky určené k plnění funkcí lesa - PUPFL (NL) Hlavní využití: -

plnění funkcí lesa.


stavby a zařízení lesního hospodářství,

-

liniové stavby dopravní infrastruktury související s hlavním a přípustným využitím,

-

stavby technické infrastruktury související s hlavním a přípustným využitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury,

-

založení prvků územního systému ekologické stability.


objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím.


protierozní opatření, travní porosty se solitérními stromy, eventuálně s drobnými remízy, porosty podél mezí,

-

stavby k vodohospodářským melioracím pozemků,

-

založení prvků územního systému ekologické stability,

stavby a zařízení pro účely rekreace a cestovního ruchu sloužící veřejnému užívání - turistické a cyklistické stezky, informační systémy a odpočívadla. Podmínky prostorového uspořádání ploch změn: -

-

nejsou stanoveny.


musí být respektován územní systém ekologické stability,

-

podmíněně přípustné využití nesmí negativně ovlivňovat hlavní a přípustné využití.

ZÁKLADNÍ PODMÍNKY OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU Pro využití všech vymezených ploch s rozdílným způsobem využití se dále stanovují tyto podmínky: ■

při výstavbě v zastavěném území a v plochách změn respektovat současnou prostorovou kompozici sídla s tím, že výšková hladina zástavby nesmí narušit siluetu sídla a krajinný ráz,

■ do projektových dokumentací jednotlivých záměrů zahrnout jejich začlenění do krajiny (zachovat urbanistický charakter území, harmonické měřítko, navrhnout ozelenění atd.), ■

inženýrské sítě umísťovat pod zem,

■

při výstavbě budov i výsadbě zeleně dbát na zachování tradičních výhledů a průhledů.

31


Územní plán nestanovuje další podmínky plošného a prostorového uspořádání zajišťující ochranu krajinného rázu ve smyslu § 12 odst. 4 zákona 114/1992 Sb., a proto k zásahům do krajinného rázu, zejména umísťování a povolování staveb, bude vyžadován souhlas podle § 12 odst. 2 i v zastavěném území a zastavitelných plochách.

32


I.1.g) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Pro dotčené území se nevymezují veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stavby ani opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu či plochy pro asanaci.

I.1.h) Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo Pro dotčené území se nevymezují žádné další veřejně prospěšné stavby ani veřejně prospěšná opatření, pro která lze uplatnit předkupní právo.

I.1.i) Počet listů územního plánu a počet výkresů k němu připojené grafické části Textová část návrhu ÚP má celkem 29 listů. Grafická část obsahuje 3 výkresy: I.2.a. Výkres základního členění území I.2.b.1. Hlavní výkres I.2.b.2. Výkres technické infrastruktury

1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000

33


II.1.

TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

34


II.1.a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Obec Benecko včetně částí Horní a Dolní Štěpanice, Rychlov, Štěpanická Lhota a Mrklov je součástí správního území Libereckého kraje a leží v jeho východním cípu a severně v území správního obvodu obce s rozšířenou působností Jilemnice. V rámci Libereckého kraje sousedí s obcemi Vítkovice v Krkonoších, Jestřabí v Krkonoších, Víchovou nad Jizerou, městem Jilemnicí a obcí Horní Branná. Nejsilnější vazby má na sousední město Jilemnici a v rámci sousedního Královéhradeckého kraje na Vrchlabí. Obec je napojena na stabilizovanou síť silnic I. třídy, zastoupenou silnicí I/14 (Liberec – Jablonec nad Jizerou – Jilemnice /Hrabačov/ – Vrchlabí) příčně navazující komunikací II. třídy II/286 (Jilemnice – Vítkovice – Mísečky), a to připojením v nejnižším bodě území. Řešené území obce se nachází v „Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Krkonoše, vyhlášené nařízením vlády ČSR č. 40/1978 Sb., ze dne 19. dubna 1978 (CHOPAV – Chráněná oblast přirozené akumulace vod). Dále se řešené území nachází v povodí významného vodního toku Jizera a jejího přítoku Jizerka, na kterém je stanoveno záplavové území. Celé povodí je sledováno vzhledem k odběru vody z Jizery v Káraném pro hlavní město Praha. Záměrem je řešit část Dolní Štěpanice napojením na město Jilemnice a jeho centrální ČOV. Zásobování řešeného území spadá pod napájecí TR 110/35 kV Rokytnice nad Jizerou. Do území obce Benecko zasahují chráněná území - národní park včetně zón a ochranného pásma. Severní část řešeného území je součástí Krkonošského národního parku (KRNAP). Jižní část řešeného území je součástí ochranného pásma KRNAP. Do řešeného území zasahuje biosférická rezervace UNESCO a geopark UNESCO. Řešené území leží v biosférické rezervaci Krkonoše – Karkonosze. Podle NATURA 2000 je celé území součástí evropsky významné lokality (EVL) CZ0524044 Krkonoše, severní část řešeného území je součástí ptačí oblasti (SPA) CZ0521009 Krkonoše. Územní systém nadregionálního významu zasahuje pouze od severu na k.ú. Benecko ochrannou zónou biokoridoru nadregionálního významu K 22. Dle Politiky územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR ČR 2008) schválené Usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. července 2009 je území obce součástí SOB 7 Specifické oblasti Krkonoše – Orlické hory. Relevantní úkoly pro územní plánování stanovené pro toto území jsou v ÚP naplněny. Z nadřazené územně plánovací dokumentace se jedná o Krajským úřadem Libereckého kraje prověřený Územní plán velkého územního celku Krkonoše, Územní plán velkého územního celku (ÚP VÚC) Libereckého kraje (jehož pořizování bylo ukončeno v etapě projednávání konceptu řešení) a o Zásady územního rozvoje (ZÚR) Libereckého kraje v etapě projednávání jejich návrhu, které dle aktuální právní úpravy nahradí ÚP VÚC. ÚP Benecko zohledňuje hlavní zásady výše uvedených dokumentů a jeho řešení není s nimi v rozporu. ÚP vytváří základní podmínky a územní předpoklady pro naplňování hlavních cílů Programu rozvoje Libereckého kraje s celkovým zaměřením na stabilizaci a zlepšení místních podmínek pro život obyvatel a zastavení odlivu lidí i ekonomických aktivit. Pro řešení zájmů společných s okolními obcemi (městem) se obec stala členem svazku obcí Jilemnicko a Svazku měst a obcí Krkonoše.

35


Základní graficky vyjádřitelné souvislosti dokládá Výkres širších vztahů zpracovaný po dohodě s pořizovatelem v měřítku odpovídajícím měřítku územně plánovací dokumentace kraje (1 : 100 000).

II.1.b) Údaje o splnění Zadání Zpracování Konceptu ÚP vychází ze Zadání ÚP Benecko, které bylo projednáno a v upravené podobě schváleno zastupitelstvem obce usnesením č. 4 ze dne 11. 6. 2009, které bylo jako celek v relevantních požadavcích splněno včetně požadavků vyplývajících z PÚR ČR 2008 a ÚP VÚC Krkonoše.

II.1.c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Hranice řešeného území je shodná s hranicí správního území obce Benecko, které tvoří části Benecko, Dolní Štěpanice, Horní Štěpanice, Mrklov, Rychlov, Štěpanická Lhota, Zákoutí (k.ú. Horní Štěpanice), Žalý (k.ú. Mrklov) s celkovou rozlohou 1651 ha. ÚP je zpracován v souladu s platnou legislativou na úseku územního plánování, zejména se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, vše ve znění pozdějších předpisů. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY ad I.1.a) ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ Při vymezení zastavěného území bylo vycházeno ze zastavěného území obsaženého v dosud platné územně plánovací dokumentaci obce. Hranice byla doplněna na základě údajů katastru nemovitostí a skutečností zjištěných průzkumem území ve smyslu aktuální právní úpravy (§ 58 zákona č. 183/2006 Sb. a koordinována s údaji z Územně analytických podkladů (ÚAP) pro ORP Jilemnice a doplňujících podkladů obce a pořizovatele ke dni 24. 9. 2009.

36


ad I.1.b) ROZVOJ ÚZEMÍ OBCE Základní rozvojová koncepce vychází z nutnosti respektování současného využití ploch v území s nezbytným doplněním a přestavbou pro zabezpečení všech potřebných funkcí obce tak, aby byly zabezpečeny územní předpoklady pro kompletní rozvoj. Tím je sledováno dosažení stabilizace a následného mírného nárůstu počtu obyvatel obce. Přestože jsou navrhovány změny funkčního využití ploch ve větším rozsahu, především v oblasti ploch pro bydlení, nevede tato tendence ke změně významu nebo funkce obce ve struktuře osídlení správního obvodu města Jilemnice. Naopak navrhovaná koncepce ÚP (v souladu se schváleným Zadáním) vytváří územní podmínky pro rozvoj využitelný i pro sousední města Jilemnice a Vrchlabí. Obec Benecko má z hlediska dopravní dostupnosti výhodnou polohu omezovanou klimatickými podmínkami díky morfologii terénu, ale zachovává si na většině území optimální podmínky pro rozvoj venkovského bydlení. Při zpracování Návrhu ÚP byly vyhodnocovány možnosti lokalizace rozvojových ploch jak z hlediska širších územních vazeb, tak i potřeb obce a předpokladů záměrů na změny využití území. Řešení přijaté v předkládaném ÚP bylo prověřeno v rámci pracovních projednání se zástupci obce i pořizovatele. Řešení je koordinováno z hlediska vazeb na správní území sousedních obcí a měst a respektuje současné požadavky obyvatel. Plochy pro rozvoj obce jsou voleny tak, aby veškeré negativní dopady navrhovaného řešení byly minimální. Všechny navrhované plochy pro rozvoj obce jsou navrženy především ve vazbě na ZÚ. Využívá se tak možnosti jednoduchého napojení na infrastrukturu obce (bez nutnosti dalších vyvolaných záborů ploch), v některých případech se navrhovaným řešením rozvojových ploch zlepšují i podmínky v ZÚ. V územích s převažující rozptýlenou zástavbou je tento charakter zachován a zastavitelnými plochami dále podpořen. V období projednávání návrhu Zadání územně plánovací dokumentace obce nebyly příslušným dotčeným orgánem uplatněny žádné požadavky dle § 20 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva.

OCHRANA A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ OBCE ÚP respektuje a vytváří podmínky k ochraně všech přírodních, kulturních a civilizačních hodnot v území, jež v zásadě respektuje a je s nimi koordinován. Pro zpracování Koordinačního výkresu byla použita data poskytnutá pořizovatelem v průběhu zpracování Konceptu ÚP (z ÚAP).

CIVILIZAČNÍ HODNOTY Vývoj počtu domů v obci Benecko od počátku století, dle SLDB v níže uvedených letech, dokumentuje následující grafické vyjádření. Do roku 1950 se sledoval počet domů jako součet počtu obydlených i neobydlených domů (počet domů, které měly popisné číslo), od roku 1961 se jedná o domy trvale obydlené (domy využívané k rekreaci byly vyčleněny z domovního fondu). Počet domů do roku 1950 stoupal, od roku 1950 do roku 1991 klesal, 37


a mezi lety 1991 a 2001 došlo k mírnému zvýšení počtu. Mezi lety 1900 a 2001 se počet zvýšil o 13,5 %. Vývoj počtu domů v obci v letech 1900 až 2001 450 400

Počet domů

350 300 250 200 150 100 50 0 1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

Rok

V obci se dle SLDB 2001 nacházelo 566 domů z toho 332 trvale obydlených. Na území obce převažuje bydlení v rodinných domech – z 95,5 %. V obci bylo 317 rodinných domů a 4 bytové domy. Bytů bylo v obci 683, z toho 404 trvale obydleno, 279 neobydleno, 19 obydleno přechodně a 178 sloužící k rekreaci. Dle podkladů poskytnutých obecním úřadem bylo v obci k 10. 9. 2009 celkem 651 domů, z toho trvale obydlených domů 324, neobydlených domů 327, objektů individuální rekreace 253, trvale obydlených bytů bylo 324. Nově bylo v obci od roku 2001 postaveno 13 bytů. Sociálních bytů ve vlastnictví obce je 15, z toho 11 bytů je v domě s pečovatelskou službou. Podíl domů podle období výstavby na počtu trvale obydlených domů ukazuje následující grafické znázornění. Nejvyšší podíl mají domy postavené v období let 1946 1990 – 61 %. Tento údaj poukazuje na značné stáří domovního fondu, a tím i potřebu stávající domovní fond opravovat a modernizovat. Podíl domů podle období výstavby

14% 25%

61%

postavených do roku 1945

postavených mezi roky 1946 - 1990

postavených mezi roky 1991 - 2001

38


Kvalitu bydlení v Benecku dle SLDB 2001 ukazuje následující grafické vyjádření. Ze 404 trvale obydlených bytů je 98,2 % zásobovaných pitnou vodou (1121 obyvatel), 38,4 % má plyn zavedený do bytu (438 obyvatel) a 17,9 % je napojených na kanalizaci (204 obyvatel). Průměrná obytná plocha na byt (v m2/ob.) je 59,47 m2, na osobu je 20,17 m2. Průměrný počet osob na byt je 2,82. Počet a podíl obyvatel v trvale obydlených bytech 1200

1121 98,2 %

1000 800 438 38,4 %

600 400

204 17,9 %

200 0 zásobovaných pitnou s plynem vodu z vodovodu zavedeným do bytu

napojených na kanalizaci

Hodnoty civilizační jsou spatřovány ve výtvorech člověka v řešeném území, které se v komplexu projevují především v podobě urbanistického a architektonického dědictví, které je řešením ÚP plně respektováno. Zemědělská výroba je zajišťována hospodařením podniku Zemědělské družstvo Vysoké nad Jizerou v Mrklově s počtem zaměstnanců 8. Lehká průmyslová výroba je zastoupena firmami: Delfi Dolní Štěpanice (kovoobrábění s počtem zaměstnanců 30), kovovýroba Petrák Dolní Štěpanice (15 pracovníků). Podnikatelské subjekty zabývající se zprostředkováváním služeb jsou zastoupeny prodejnou Skalka Benecko (prodej potravin, počet zaměstnanců 5), Hotely a penziony Benecko (cca 124 zaměstnanců) a Středisko služeb s.r.o. Štěpanická Lhota (lyžařský areál, služby, 12 zaměstnanců). Počet ekonomicky aktivních obyvatel v obci, dle údajů z obecního úřadu, k datu 10.9. 2009 činí 617 obyvatel a počet pracovních míst v obci je 508. Nabídka pracovních míst je tedy nižší, a proto je část ekonomicky aktivního obyvatelstva nucena dojíždět za prací především do Jilemnice (27), do Vrchlabí (14) a Semil (4). Dle údajů z úřadu práce bylo v obci k 31. 8. 2009 ekonomicky aktivních obyvatel 567 (údaj ze SLDB 2001 již není aktuální), 57 dosažitelných uchazečů o zaměstnání, volné pracovní místa byly 2 a míra nezaměstnanosti dosáhla 10,1 %. Dlouhodobě se míra nezaměstnanosti v obci udržuje mírně nad průměrem za ORP Jilemnice a za ČR, ale pod průměrem za kraj. Za prací denně vyjíždí 41 % obyvatel. Podnikatelské subjekty ze 73 % tvoří podnikatelé - fyzické osoby. Hospodářská činnost v obci dle vybraných statistických údajů k 31. 12. 2008 Počet podnikatelských subjektů celkem podle Zemědělství, lesnictví, rybolov převažující Průmysl činnosti Stavebnictví Doprava a spoje

386 64 47 32 9

39


podle právní formy

Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství Ostatní obchodní služby Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění Školství a zdravotnictví Statní veřejné, sociální a osobní služby Státní organizace Akciové společnosti Obchodní společnosti Družstevní organizace Peněžní organizace – počet subjektů Podnikatelé – fyzické osoby Samostatně hospodařící rolníci Svobodná povolání Zemědělští podnikatelé – fyzické osoby Ostatní právní formy

156 37 5 7 29 2 1 24 283 35 7 13 21

Zdroj: Český statistický úřad

V obci se nacházejí pozemky vhodné k podnikání - na loukách a svazích obce s možným způsobem využití na zemědělské ekologické farmy, které jsou v UP vymezeny ve třech lokalitách (Benecko, Horní Štěpanice, Mrklov).

PŘÍRODNÍ HODNOTY Biogeografická poloha Řešené území se nachází na rozmezí dvou bioregionů. Na jihozápadě je to 1.36 Železnobrodský bioregion a na severovýchodě je to 1.68 Krkonošský bioregion. V rámci těchto dvou bioregionů je zde zastoupeno celkem 7 biochor, náležejích do tří vegetačních stupňů: 4VL Vrchoviny na permu 4. v.s. 5SQ Svahy na pestrých metamorfitech 5 v.s. 5SS Svahy na kyselých metamorfitech 5 v.s. 5UQ Výrazná údolí v pestrých metamorfitech 5 v.s. 5VQ Vrchoviny na pestrých metamorfitech 5 v.s. 6ZQ Hřbety na pestrých metamorfitech 6 v.s. 6ZS Hřbety na kyselých metamorfitech 6 v.s. Geomorfologie Řešené území náleží do západosudetské oblasti (lugika) Českého masívu, nižší jednotky krkonošsko-jizerského krystalinika. Zastoupeny jsou zde různé typy přeměněných hornin, hlavně fylity, grafit-sericitické a chlorit-sericitické, řazené k siluru do ponikelské skupiny. V jihovýchodní části území, v oblasti Předního a Zadního Žalého vystupují dvojslídné ruly svrchního proterozoika, známé jako „krkonošské ortoruly“. V údolích vodních toků se vyskytují kvartérní deluviální hlinitokamenité až kamenitohlinité sedimenty (často včetně deluviofluviálních sedimentů). Reliéf Reliéf řešeného území je členitý, svažitý, kopcovitý.

40


Chráněná území V řešeném území jsou soustředěny mimořádné přírodní hodnoty, což podmínilo rozvoj rekreace, sportu a cestovního ruchu v území. Krkonošský národní park KRNAP Severní část řešeného území je součástí Krkonošského národního parku (KRNAP), vyhlášeného vládním nařízením č. 41 Sb. 17.5.1963 a znovuvyhlášeného vládním nařízením č. 165 v roce 1991, a to jeho III. zóny. Jižní část řešeného území je součástí ochranného pásma KRNAP. Správa KRNAP sídlí ve Vrchlabí. Předmětem ochrany je staré hercynské pohoří, ve čtvrtohorách přemodelované ledovcovou činností, se vzácnou flórou i faunou. Většina území národního parku spadá do geomorfologického celku Krkonoše (podcelky Krkonošské hřbety, Krkonošské rozsochy a Vrchlabská vrchovina), část ochranného pásma patří již do celku Krkonošské podhůří (s podcelky Železnobrodská vrchovina a Podkrkonošská pahorkatina). Oba horopisné celky náleží do Krkonošskojesenické (Sudetské) soustavy v rámci České vysočiny. Konkrétní vymezení KRNAP (včetně OP) lze popsat takto: hranice s Polskem, Novosvětské sedlo, Hvězda, Jablonec nad Jizerou, Jizera po Arnoštov, Jizerka po Hrabačov, Vrchlabí, Rudník, Mladé Buky, Kalná Voda, Babí, Žacléř. Bezprostředně sousedí s Broumovskou vrchovinou na východě, Jizerskými horami na severozápadě, v Polsku s Kotlinou Jeleniogórskou a Rudawami Janowickiemi. Krkonoše patří k hercynským pohořím vyvrásněným v prvohorách, před zhruba 600 milióny lety. Výrazně překračují horní (alpinskou) hranici lesa, která se zde pohybuje okolo 1250 m n. m. Vysokohorské rysy přírody krkonošských hřbetů a hřebenů podtrhuje a formuje drsné klima s velmi chladnými severními a severozápadními větry, nízkými teplotami vzduchu a vysokými úhrny atmosférických srážek. Během postupujícího zalednění byla severská tundra několikrát zatlačena směrem k jihu a zároveň horská tundrová společenstva sestoupila do nižších poloh. Obě chladnomilmá seskupení se na některých místech potkávala a po oteplení se zachovala vysoko v horách či na jiných vhodných místech (např. rašeliništích), nebo ustoupila s tajícím ledovcem k severu. Tím lze vysvětlit poměrně vysoký podíl severských druhů organismů, resp. glaciálních reliktů v krkonošských rostlinných i živočišných společenstvech. Od ústupu posledního zalednění v Evropě uplynulo okolo 10 000 let a stejně dlouho byly některé organismy izolovány na krkonošských hřbetech. I za tuto relativně krátkou dobu se v některých, zejména rostlinných skupinách, vyvinuly poddruhy a druhy, které jsou krkonošskými endemity. Biosférická rezervace UNESCO Krkonoše-Karkonosze Řešené území je rovněž součástí biosférické rezervace UNESCO KrkonošeKarkonosze, vyhlášené v roce po obou stranách státní hranice v roce 1992. Biosférické rezervace jsou vyhlašovány Organizací spojených národů pro vzdělání a vědu (UNESCO) v rámci programu Člověk a biosféra (MAB - Man and the Biosphere). Základní směrnice týkající se biosférických rezervací byly stanoveny v roce 1974. V BR se provádí ochrana genofondu, vědecký výzkum sledující využívání a zneužívání přírodních zdrojů, výměna informací v mezinárodním měřítku a výchova odborníků i veřejnosti pro cíle ochrany přírody. Světová síť BR je rozprostřena tak, aby zahrnovala všechny základní biomy Země a postihovala různorodost jejich civilizačního zatížení. Každá BR obvykle obsahuje ukázky hlavního biomu oblasti, výjimečné nebo ojedinělé části přírody, krajinu citlivě využívanou člověkem i přírodu degradovanou lidskou činností. Jako biosférické rezervace mohou být vyhlášena pouze území chráněná národní legislativou (zákonem).

41


Ptačí oblast (SPA) Krkonoše Severní část řešeného území je součástí ptačí oblasti (SPA) CZ0521009 Krkonoše. SPA byla vyhlášena nařízením vlády ČR č. 600/2004 Sb. ze dne 27.10.2004. Předmětem ochrany SPA na ploše 40 939 ha je ochrana populace tetřívka obecného, sýce rousného, čápa černého, chřástala polního, lejska malého, datla černého, slavíka modráčka tundrového a jejich biotopů. Evropsky významná lokalita (EVL) Krkonoše Celé řešené území je součástí evropsky významné lokality (EVL) CZ0524044 Krkonoše. EVL byla vyhlášena nařízením vlády ČR č. 132/2005 Sb. ze dne 22.12.2004. Předmětem ochrany EVL na ploše 54 980 ha jsou křoviny s borovicí klečí a pěnišníkem, aktivní vrchoviště, rašelinné lesy, smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech, lokality chráněných druhů rostlin a živočichů. Památný strom včetně ochranného pásma Název

Druh

Botanický název

Obvod

Ambrožův smrk

Smrk ztepilý

Picea abies (L.) Karst.

362 cm

Ev. č.

Stáří 200 let

Katastrální území Benecko

Parcela 249/1

Lesní porosty (plochy lesní) Plochy lesní Lesnatost území je průměrná a tvoří 634,97 ha, (37% z celkové plochy území). Přírodní lesní oblast: 22 Krkonoše. Lesní vegetační stupně Vegetační stupně (Skalický) submontánní až subalpinský. 4 bukový 0,44% 5 jedlobukový 47,66% 6 smrkobukový 44,26% 7 bukosmrkový 7,64% lesy ochranné 21a – lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (skály,sutě) 28,07 ha lesy zvláštního určení Lesy zvláštního určení: 31c – na území národních přírodních rezervací 461,14 ha 32e – lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou 20,60 ha 32f – lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti 123,73 ha lesy hospodářské 10 – zahrnují pouze 1,43 ha. Z uvedeného je zřejmé, že vyhlášením kategorií lesů ochranných a lesů zvláštního určení plní lesy vedle dřevoprodukční funkce i funkci vodoochrannou, půdoochrannou, ekostabilizační a rekreační.

42


Vlastnictví, platnost LHP, výměra v ha 501210 – LČR revír Harrachov 501452 – Lesy města Jilemnice 501762 - Plchov 501801 – LHO Harrachovsko Celkem: Bezlesí LHC 501210 501452 501762 501801 Celkem:

2003 - 2012 2002 – 2011 2003 – 2012 2002 – 2011

454,02 ha 32,05 ha 6,56 ha 142,34 ha 634,97 ha 6,25 ha 0,52 ha 0,19 ha 1,41 ha 8,37 ha

Dřevinná skladba Podle LHP (Ústav pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem) tvoří: jehličnany 81,46 % - borovice lesní 0,14%, jedle bělokorá 0,34%, modřín evropský 4,14%, smrk ztepilý 76,79%, smrk pichlavý 0,05%. listnáče 18,54 % - buk lesní 5,47%, bříza 2,02%, dub letní + zimní 0,03%, jíva 0,01%, jilm 0,02%, jeřáb 2,84%, jasan ztepilý 3,99%, javor klen 2,48%, křoví 0,03%, lípa malolistá 0,01%, olše lepkavá 1,39%, olše šedá 0,05%, osika 0,20%, vrba +%. Lesní typy - % zastoupení 4B1 – 0,24, 4F1 – 0,20, 5A1 – 7,20, 5A3 – 0,26, 5B1 – 1,19, 5B3 – 1,82, 5B5 – 0,01, 5B3 – 1,82, 5B5 – 0,01, 5B9 – 4,86, 5D4 – 0,86, 5D5 – 0,38, 5F1 - 5,01, 5G1 – 0,02, 5J1 – 0,46, 5J9 – 0,16, 5K1 – 6,73, 5K6 – 0,58, 5K7 – 6,40, 5K9 – 0,24, 5L5 – 0,08, 5N1 – 0,11, 5N2 – 0,62, 5S1 – 4,10, 5S6 – 4,67, 5S9 – 1,08, 5U1 - 0,31, 5V1 – 0,06, 5V2 – 0,22, 5V3 – 0,24, 6D4 – 4,69, 6K1 – 20,76, 6K6 – 3,43, 6K7 – 0,10, 6M3 – 4,40, 6S1 – 5,01, 6S2 – 0,01, 6S4 – 4,87, 6V2 – 0,15, 6V8 – 0,44, 6V9 – 0,40, 7K3 – 2,49, 7Z0 – 3,05. STG – skupina typů geobiocénu Nejvíce je zastoupen 6AB3; lesní typ: 6K1 Kyselá smrková bučina metlicová (131,84 ha, 20,76%) 6 smrkobukový vegetační stupeň, AB oligomezotrofní 3 vlhkost normální Pásmo ohrožení imisemi Pásmo ohrožení imisemi „C“ 277,79 ha Pásmo ohrožení imisemi „D“ 357,18 ha V posledních desetiletích byly lesy silně poškozeny imisemi a místy je značný vliv rekreačního využívání krajiny, které se projevuje eutrofizací a devastací při budování cest, budov a sportovních zařízení. Průměrný věk a zakmenění Průměrný věk činí podle LHP 60 let a zakmenění 8,4. Průměrný věk je poměrně nízký v důsledku nového zalesnění kalamitních ploch. . Genetická klasifikace LHC Genetická klasifikace ha 501210 B 2,99 C 206,58 D 8,30 501452 C 26,61 501762 C 5,46 501801 D 82,24

43


Kategorie C (IIB) je nejvíce zastoupena (320,89 ha), jedná se o zdravé, kvalitní, původní porosty starší 60 let. Plochy vodní a vodohospodářské Řešené území se nachází v povodí významného vodního toku Jizera a jejího přítoku Jizerka. Ta pramení v prostoru v Horních Mísečkách ve výšce 1065 m n. m. a po 21,3 km se vlévá jako levostranný přítok do Jizery u horní Sytové. Dalším tokem je potok Cedron s pravostranným přítokem Žalský potok (Lhotecký potok). V jižní části se nachází levostranný přítok Cedronu potok Habánka, další Pustý potok a Benecký potok. Popis vodních toků Vodní toky mají většinou přirozené koryto s břehovým porostem, jen některé úseky jsou částečně upraveny. Zátopová území nejsou stanovena, pouze dochází místně k rozlivům zejména v jižní části řešeného území na vodních tocích Jizerky a Cedronu. Pro ochranu před záplavami zadal Městský úřad Jilemnice povodňový plán (Jana Stejskalová – organizační a ekonomické poradenství Trutnov, květen 2006) s mapovým podkladem a tabulkovou částí. Potíže vznikají většinou nedostatečnou údržbou vodních toků, eventuálně malými kapacitami mostních propustků a lávek, nebo jinými příčinami (též velké rozdíly v průtocích minimálních a maximálních), které omezují průtok v korytě potoka a v údolní nivě vodního toku. Dle vyhlášky č. 267/2005 Sb. ze dne 17. června 2005, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění vyhlášky č. 333/2003 Sb., je řeka Jizera v příloze č. 1 k vyhlášce vedena jako významný vodní tok pod pořadovým číslem 96 od čísla hydrologického pořadí 1 – 05 – 01 – 001 v celkové délce 166,1 km a pod pořadovým číslem 98 Jizerka s číslem hydrologického pořadí 1 – 05 – 01 – 020 v délce 21,3 km. Správcem vodních toků je Povodí Labe, s.p., Hradec Králové, funkce vodních toků – vodárenská. Ostatní vodní toky jsou ve správě KRNAP. V prostoru části Štěpanické Lhoty jižně Obecního úřadu je vodní plocha - koupaliště, které slouží také jako zdroj požární vody. Prvky ÚSES Prvky nadregionálního významu Územní systém nadregionálního významu zasahuje pouze od severu na k.ú. Benecko ochranným pásmem biokoridoru nadregionálního významu K 22. Prvky regionálního významu Biocentrum regionálního významu – RBC 1. (1220) Řečiště Jizerky Biokoridor regionálního významu – (RBK) 2. (RK 702, RK 703 a RK 706) Jizerka RK 706, RBC 1218 Bransko – RBC 1220 Řečiště Jizerky Prvky místního významu Lokální biocentra vložená do RBK

44


3. Údolí u Křižlice 4. V pasekách Lokální biocentra další 6. U Levínku 7. Pod Jindrovou skálou 8. Nad Bátovkou 9. Prachovice Lokální biokoridory - (LBK) 10. Levínek 11. Pod Jánským vrchem 12. Pod Terexem 13. Pod Beneckem 14. Štěpanická Lhota 15. Nad Dolními Štěpanicemi 16. Cedron v Mrklově 17. Podžalsko Podrobnější popis prvků – viz od I.1.e), část Územní systém ekologické stability. Hranice biochory Řešené území se nachází na rozmezí dvou bioregionů. Na jihozápadě je to 1.36 Železnobrodský bioregion a na severovýchodě je to 1.68 Krkonošský bioregion. V rámci těchto dvou bioregionů je zde zastoupeno celkem 7 biochor, náležejích do tří vegetačních stupňů: 4VL 5SQ 5SS 5UQ 5VQ 6ZQ 6ZS

Vrchoviny na permu 4. v.s. Svahy na pestrých metamorfitech 5 v.s. Svahy na kyselých metamorfitech 5 v.s. Výrazná údolí v pestrých metamorfitech 5 v.s. Vrchoviny na pestrých metamorfitech 5 v.s. Hřbety na pestrých metamorfitech 6 v.s. Hřbety na kyselých metamorfitech 6 v.s.

Půdní podmínky Kvalitu zemědělského půdního fondu vyjadřují bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). BPEJ jsou pětimístné číselné kódy (jedno jednociferné a dvě dvouciferná čísla, v digitální podobě - tedy i v případě dat pro území Benecka - bez vzájemného oddělení s přidáním další číslice - zatím převážně nuly na konec kódu). Na území obce Benecko se vyskytují půdy následujících BPEJ (rozdělené dle Přílohy metodického pokynu ze dne 12. 6. 1996 Čj.: OOLP/1067/96 do pěti tříd ochrany ZPF): 1. třída ochrany ZPF - nejcennější půdy, převážně na rovině nebo jen mírném svahu, ze ZPF je lze vyjmout pouze výjimečně, převážně na obnovu ekologické stability a liniové stavby zásadního významu: 9.36.01, 9.36.21, 9.58.00. 2. třída ochrany ZPF - půdy s nadprůměrnou produkční schopností, jen podmíněně odnímatelné a podmíněně zastavitelné: 9.36.04. 3. třída ochrany ZPF - půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno využít pro eventuální zástavbu: 9.36.24, 9.36.41, 9.50.41. 4. třída ochrany ZPF - půdy s podprůměrnou produkční schopností, s omezenou ochranou, zastavitelné: 9.36.34, 9.36.44, 9.36.51.

45


5. třída ochrany ZPF - zbývající půdy, převážně s velmi nízkou produkční schopností, včetně půd mělkých, svažitých hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně ohrožených, U těchto půd se předpokládá nezemědělské využití efektivnější. Pokud na těchto plochách nejsou jiné důvody ochrany (chráněné území, ochranná pásma, území dalších zájmů ochrany přírody) jde o nejnižší stupeň ochrany půd: 8.72.01, 9.36.54, 9.37.16, 9.37.46, 9.37.56, 9.40.67, 9.40.68, 9.40.77, 9.40.78, 9.40.89, 9.40.99, 9.50.44, 9.68.11, 9.68.41, 9.71.01, 9.75.41, 9.77.69, 9.78.89. Kódy BPEJ udávají dle vyhl. 546/2002 Sb.: Údaj o zařazení do klimatického regionu (1. pozice číselného kódu BPEJ). 8 ** ** - mírně chladný, vlhký (C 1) 9 ** ** - chladný, horský (C 2-3) V klimatických regionech 8 a 9 se uvažuje expozice severní jako negativní, ostatní expozice se uvažují jako sobě rovné. Hlavní půdní jednotka - druhá a třetí pozice číselného kódu BPEJ * 36 ** - kryptopodzoly modální, podzoly modální, kambizemě dystrické, případně i kambizem modální mezobazická, bez rozlišení matečných hornin, převážně středně těžké lehčí, s různou skeletovitostí, půdy až mírně převlhčované, vždy však v chladném klimatickém regionu, * 37 ** - kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách, * 40 ** - půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici, * 50 ** - kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které nejsou v HPJ 48,49), středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření, * 58 ** - fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé, * 68 ** - gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice glejové zrašelinělé na nivních uloženinách v okolí menších vodních toků, půdy úzkých depresí včetně svahů, obtížně vymezitelné, středně těžké až velmi těžké, nepříznivý vodní režim, * 71 ** - gleje fluvické, fluvizemě glejové, stejných vlastností jako HPJ 70, avšak výrazně vlhčí při terasových částech úzkých niv, * 72 ** - gleje fluvické zrašelinělé a gleje fluvické histické na nivních uloženinách, středně těžké až velmi těžké, trvale pod vlivem hladiny vody v toku, * 75 ** - kambizemě oglejené, kambizemě glejové, pseudogleje i gleje, půdy dolních částí svahů, zamokření výraznější než u HPJ 74, obtížně vymezitelné přechody, na deluviích hornin a svahovinách, až středně skeletovité, * 77 ** - mělké strže do hloubky 3 m s výskytem koluvizemí, regozemí, kambizemí a dalších, s erozními smyvy ornic, různé zrnitosti, bezskeletovité až silně skeletovité, pro zemědělské využití málo vhodné, * 78 ** - hluboké strže přesahující 3 m, s nemapovatelným zastoupením hydromorfních půd – glejů, pseudoglejů a koluvizemí všech subtypů s výrazně nepříznivými vlhkostními poměry, pro zemědělství nevhodné. Vedlejší půdní jednotka (4. a 5. Pozice kódu) - 4. pozice kódu - údaje o sklonitosti a expozici.

46


Číselný Kód Kód Kateg. Popis BPEJ sklonitosti * ** 0* 0-1 (0-1o) úplná rovina (1-3o) rovina * ** 1* 2 (3-7o) mírný sklon * ** 2* 2 (3-7o) mírný sklon * ** 3* 2 (3-7o) mírný sklon * ** 4* 3 (7-12 o) střední sklon * ** 5* 3 (7-12 o) střední sklon * ** 6* 4 (12-17 o) výrazný sklon * ** 7* 4 (12-17 o) výrazný sklon * ** 8* 5-6 (17-250) příkrý sklon (250) sráz * ** 9* 5-6 (17-250) příkrý sklon (250) sráz

Kód Popis expozice 0 všesměrná 0 všesměrná. 1 jižní (jihozápad až jihovýchod) 3 severní (severozápad až severovýchod) 1 jižní (jihozápad až jihovýchod) 3 severní (severozápad až severovýchod) 1 jižní (jihozápad až jihovýchod) 3 severní (severozápad až severovýchod) 1 jižní (jihozápad až jihovýchod) 3 severní (severozápad až severovýchod)

- 5. pozice číselného kódu - údaje o skeletovitosti a hloubce půd. Číselný Kód Kód Kateg. Popis Kód Popis BPEJ skeletovitosti hloubky půdy * ** *0 0 bezskeletovitá, s příměsí 0 hluboká * ** *1 0-1 bezskeletovitá, s příměsí 0-1 hluboká slabě skeletovitá středně hluboká * ** *4 2 středně skeletovitá 0-1 hluboká středně hluboká * ** *6 2 středně skeletovitá 2 mělká * ** *7+) 0-1 bezskeletovitá, s příměsí 0-1 hluboká slabě skeletovitá středně hluboká * ** *8+) 2-3 středně skeletovitá 0-2 hluboká silně skeletovitá středně hluboká mělká * ** *9+) 0-3 bezskeletovitá, s příměsí 0-2 hluboká slabě skeletovitá středně hluboká půdy bez skeletu středně skeletovitá mělká +)

- platí pouze pro půdy o sklonitosti nad 120 t.j. HPJ 40,41 a pro HPJ 39 nevyvinutých (rankerových) půd V mapách BPEJ (v měřítku 1 : 5 000) jsou nezemědělské půdy označeny následujícími kódy: 23 (230) les 29 (290) neplodná půda 34 (340)

-

lomy a těžební prostory

0.00.35

-

vodní plochy

Přehled půdních typů na PUPFL Půdní typ

Půdní druh

Mezotrofní kambizem Eutrická kambizem

Rankerová

Hloubka

Štěrkovitost

Konzistence

Vlhkost

% zastoupení

Písčitohlinitá,

Středně

Ojediněle

Drobtovitá

Mírně vlhká

15,99

hlinitopísčitá

hluboká

Hlinitá, písčitohlinitá,

Středně

Ojediněle

Drobtovitá

Mírně vlhká

15,75

hlinitopísčitá

hluboká

Hlinitá, písčitohlinitá

Mělká

Silně kamenitá

Hrudkovitá

Čerstvě

23,05

47

Územní plán Benecko – koncept kambizem

vlhká

Oligotrofní

Písčitohlinitá, písčitá

kambizem

Středně

Ojediněle

Krupnatá

Suchá

33,99

Drobtovitá

Střídavě

1,53

hluboká

Oglejená

Hlinitopísčitá,

Středně

Ojediněle

kambizem

písčitojílovitá

hluboká

štěrkovitá

Fluvizem

Písčitá,

Mělká

Štěrkovitá

Krupnatá

Mokrá

0,39

Mělká

Silně kamenitá

Hrudkovitá

Suchá

9,30

vlhká

hlinitopísčitá, písčitohlinitá Ranker

Hlinitopísčitá

celkem:

100 %

Celkově lze hodnotit půdy podle minerální síly jako středně bohaté, středně hluboké, dle kyselosti jsou v převaze půdy kyselé.

KULTURNÍ HODNOTY památková rezervace včetně ochranného pásma Na řešeném území se nachází Památková rezervace Horní Štěpanice. Z hlediska širšího a komplexního pojetí ochrany památkových hodnot byly Horní Štěpanice MK ČR prostřednictvím nařízení vlády ČR prohlášeny za památkovou rezervaci s dochovanými soubory lidové architektury (Nařízením vlády č. 127/1995 Sb.). V důsledku toho je veškerá činnost v rámci památkové rezervace řízena již s ohledem na tento statut. Prohlášení Horních Štěpanic za památkovou rezervaci navazuje na výběr, který byl zahrnut v Koncepci záchrany lidové architektury v ČSR z roku 1986, doplněný v roce 1990. Hlavním smyslem tohoto opatření je zajistit nejen zachování jednotlivých kulturních památek, ale i celkové půdorysné a hmotové zástavby tvořící charakter obce. Podmínky pro zabezpečení ochrany a péče o památkovou hodnotu rezervace se vztahují v potřebném rozsahu i na nemovitosti, které nejsou prohlášeny za kulturní památky, ale jsou na území rezervace. nemovité kulturní památky V současné době je na seznamu nemovitých kulturních památek: Číslo rejstříku 34907/62491 33835/62490 42150/62483

uz Sídelní útvar S Benecko

Benecko

S

Benecko

Benecko

S

Dolní Štěpanice

Dolní Štěpanice

38041/62492

S

Dolní Štěpanice

Dolní Štěpanice

29850/62484 36024/62485 27973/6-

S

Horní Štěpanice Horní Štěpanice Horní

Horní Štěpanice Horní Štěpanice Horní

S S

Část obce

Č.p.

67

Památka

Ulice, nám./umístění socha - pamětní deska Jindrova skála spisovatele JosefaŠíra venkovská usedlost Hronová hrad zřícenina

1

Štěpanický, pod podplužním dvorem škola, z toho jen: pamětní deska Jana Buchara kostel Nejsvětější Trojice fara

3

venkovská usedlost

?

48


2486 45905/62487 38828/62488 34654/62489

S Y S

Štěpanice Horní Štěpanice Horní Štěpanice Horní Štěpanice

Štěpanice Horní Štěpanice Horní Štěpanice Horní Štěpanice

9

venkovská usedlost

17

venkovská usedlost

35

venkovská usedlost

Na Benátkách

Vysvětlivky: uz - S (zapsáno do Státního seznamu před rokem 1988), Y(zapsáno do Státního seznamu + zrušeno prohlášení)

území s archeologickými nálezy Řešený prostor se nachází na území s archeologickými nálezy. Investor je povinen dle § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, oznámit záměr zemních prací Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci na dotčeném území provést archeologický výzkum. Archeologický ústav a organizace jsou povinny uzavřít s vlastníkem nemovitosti dohodu o provedení záchranného archeologického výzkumu v rozsahu nutném pro zajištění ochrany a záchrany archeologického dědictví. ad I.1.c) URBANISTICKÁ KONCEPCE Vývoj počtu obyvatel, dle statistických šetření (Sčítání lidu, domů a bytů – SLDB a k 31. 12. 2008 v níže uvedených letech ukazuje následující grafické vyjádření. Počet trvale žijících obyvatel vykazuje až do roku 1991 trvale sestupnou tendenci, mezi lety 1991 a 2001 se počet mírně zvýšil (o 5,8 %), dále pak k 31. 12. 2008 se počet opět mírně snížil (o 3,2 %). Celkově mezi lety 1900 a k 31. 12. 2008 počet obyvatel klesl o 63 %. K 31. 12. 2008 žilo v Benecku 1105 obyvatel. Vývoj počtu obyvatel v obci v letech 1900 až 2008 3500 Počet obyvatel

3000 2500 2000 1500 1000 500

01 .1 2. 20 08 31

20

91 19

19 80

19 70

61 19

19 50

19 30

21 19

10 19

19 00

0

Rok

Počet obyvatel v jednotlivých částech obce se v průběhu století měnil vlivem různých historických událostí. Největšími změnami, co do počtu trvale žijících obyvatel, prošly části obce Benecko, Dolní Štěpanice a Mrklov. Dolní Štěpanice a Mrklov byly do roku 1930 největšími částmi obce. Vlivem válečných událostí, kdy v těchto částech došlo k výraznému úbytku počtu obyvatel, se v roce 1950 stalo největší částí Benecko (počet obyvatel se zvýšil o 53 %), při sčítání v roce 1961 ale poklesl počet obyvatel o 61,4 % v této části, největší

49


částí se staly Dolní Štěpanice. V současné době jsou největšími částmi Benecko a Dolní Štěpanice. V ostatních částech obce dochází k trvalému poklesu obyvatel. Následující tabulka ukazuje data k 30. 9. 2009: katastrální území

osada

počet trvale hlášených

Benecko

Benecko

355

Dolní Štěpanice

Dolní Štěpanice

327

Horní Štěpanice

Horní Štěpanice

86

Lhota Štěpanická Rychlov

84

Zákoutí

27 22

Mrklov

Mrklov

191

Žalý celkem

5

BENECKO

1077

Počet obyvatel k 31. 12. mezi lety 2000 – 2008 představuje následující tabulka. Mezi těmito lety došlo k celkovému snížení počtu obyvatel o 2,9 %. Hodnota indexu stáří je nepříznivá. Index stáří představuje podíl osob ve věku 65 a více let na 100 obyvatel ve věku 0 – 14 let. Počet obyvatel v produktivním věku (15 – 64 let) a v poproduktivním věku (65 a více let) se za sledované období zvýšil, v předproduktivním věku (0 – 14 let) se snížil. V obci stejně jako v celé České republice dochází k postupnému stárnutí obyvatelstva a k nepříznivému vývoji přirozeného přírůstku, který je způsoben nízkým počtem narozených dětí. Počet/Rok Počet obyvatel celkem z toho muži z toho ženy v tom ve věku 0 až 14 let v tom ve věku 15 až 64 let v tom ve věku 65 a více let Index stáří Zdroj: ČSÚ

2000 1138

2001 1142

2002 1143

2003 1142

2004 1124

2005 1106

2006 1110

2007 1094

2008 1105

575 563 203

574 568 211

573 570 210

574 568 201

569 555 186

562 544 174

568 542 175

564 530 147

568 537 145

761

747

752

757

759

747

742

759

772

174

184

181

184

179

185

193

188

188

86

87

86

91

96

106

110

128

130

Věková struktura obyvatel obce vykazuje nepříznivý stav. Průměrný věk k 1. 1. 2009 je také nepříznivý – celkem 41,2, muži 40,8, ženy 41,7. Věkovou strukturu v obci k 31. 12. roku 2001 a 2007 ukazuje následující grafické vyjádření.

50


Počet obyvatel podle věku v obci 1200 Počet obyvatel

1000 800 600 31.12.2001

400

31.12.2007

200 0 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let

celkem obyvatel

Věková skupina

Pohyb trvale žijících obyvatel v roce 2008 ukazuje následující grafické vyjádření. Celkově se v tomto roce počet obyvatel zvýšil. Pohyb trvale žijících obyvatel v obci v roce 2008 40

37

35 30 25

21

20

16

15

10

10

11

5

5 0 -5 ig ra ce

-5 sa ld o

m

-10

Vzdělanostní strukturu dle SLDB 2001 ukazuje následující grafické vyjádření. V obci žilo 923 obyvatel 15 letých a starších. Bez vzdělání v obci není žádný obyvatel, se základním vzděláním včetně neukončeného bylo 24 % obyvatel, vyučených a středně odborně vzdělaných bez maturity bylo v obci 43 % obyvatel, úplnou střední školu s maturitou mělo v obci 22 % obyvatel a vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání 10 % obyvatel.

51


Obyvatelstvo podle stupně vzdělání k 1.3. 2001 nezjištěné vysokoškolské vzdělání bez vzdělání 6% 1% 0% vyšší odborné a nástavbové základní vč. studium neukončeného 4% 24%

úplné střední s maturitou 22%

vyučení a stř. odborné bez maturity 43%

V následujícím grafickém vyjádření je znázorněna denní dojížďka a vyjížďka dle SLDB 2001. Počet obyvatel celkem bylo 1141. Počet ekonomicky aktivních obyvatel byl 567. Denně z obce vyjíždělo 41 % obyvatel za zaměstnáním z celkového počtu ekonomicky aktivních a 9 % obyvatel za vzděláním z celkového počtu obyvatel. Denní dojížďka a vyjížďka 236

240 200 160 120 80

104 73

40 3 0 Dojíždějící do zaměstnání do obce

Vyjíždějící do zaměstnání mimo obec

Dojíždějící do škol do obce

Vyjíždějící do škol mimo obec

52


V následujícím obrázku jsou uvedeny směry dojížďky a vyjížďky v obci Benecko.

Směry dojížďky a vyjížďky Obec Benecko

za prací z: Jilemnice, Vrchlabí

Urbanistické hodnoty jednotlivých částí obce:

za prací do: Jilemnice, Vrchlabí, Semily do základní školy: do Jilemnice, Vrchlabí na střední školy: např. do Jilemnice, Vrchlabí, Semil, Jičína, HK atd. na vyšší a vysoké školy: např. do Prahy, Olomouce, HK, Plzně, Liberce atd. za nákupy: do Jilemnice, Vrchlabí, Semil

spočívající

v historicky

rostlé

urbanistické

kompozici

Benecko Urbanisticko – architektonická koncepce sídla je dána historickým vývojem, který vytváří charakteristický obraz typického horského osídlení. Původní drobné hospodářské usedlosti, převážně roubené, jsou postupně rekonstruovány a nahrazovány objekty zděnými. Atraktivní území na hranici Krkonošského národního parku a jeho příznivá poloha se snadnou dostupností vrcholových partií Krkonoš vyvolalo turistický a rekreační zájem, který se projevil v intenzívní výstavbě nejen rodinných domů, ale i kapacitních objektů – horských hotelů. V posledním období došlo k rozvoji ubytovávání formou penzionů. Dolní Štěpanice Charakter sídla je značně ovlivněn morfologií terénu a výraz zástavby odráží vliv blízkého města Jilemnice. Původní objekty většinou slouží rekreaci, nová výstavba má převažující charakter trvalého bydlení. Horní Štěpanice Horní Štěpanice svým charakterem a architektonickými hodnotami reprezentovanými lidovou architekturou roubených staveb pojizerského typu, areálem kostela, fary a bývalé školy má statut památkové rezervace. Mrklov Urbanisticko-architektonický

výraz sídla

je

charakteristický

svou

rozptýlenou

53


zástavbou, formující se s ohledem na konfiguraci terénu do dvou úrovní. Původní zástavba podél potoka (západní část) má kompaktnější výstavbu. Zástavba je zde již atakována novodobou výstavbou rodinných domů. Východní část obce, na náhorní plošině, si zachovává původní charakter rozptýlené výstavby. Urbanistická kompozice jednotlivých částí obce je tvořena stabilizovanými a navrhovanými plochami, které jsou členěny na: - plochy smíšené obytné - plochy rekreace - plochy občanského vybavení - plochy výroby a skladování - plochy dopravní infrastruktury - plochy technické infrastruktury Benecko je významným horským střediskem s krásným údolím a neopakovatelnou atmosférou. V zimní sezoně jsou zde k dispozici běžecké, turistické i závodní tratě, jež se napojují na Špindlerův Mlýn a Horní Mísečky. Je tu také nástupní místo na Krkonošskou lyžařskou cestu, která nabízí upravované, přibližně 500 km dlouhé lyžařské trasy po celých Krkonoších. Ve Skiareálu Benecko se nachází devět lyžařských vleků a nová čtyřsedačková lanovka. K dispozici je také několik ski servisů a lyžařských škol s profesionálním personálem. V letní sezoně je pak obec výhodným východiskem pro horské túry i cyklistické výlety na hřebeny Krkonoš i do okolních obcí. Nabídka tohoto charakteru je v ÚP akceptována a jsou vymezeny plochy pro její další doplňování. Významným místem pro cestovní ruch je středověká zřícenina hradu z počátku 14. století, která se nachází v katastru Dolních Štěpanic. Hrad Štěpanice stával na skalnaté ostrožně při dnešní silnici Jilemnice – Benecko. Skládal se ze dvou částí – horního a dolního hradu. Přístupová komunikace k němu vedla ze západu od Horních Štěpanic. Hradní ostrožně zde byla od vlastního hřbetu oddělena dvojitým valem a dvěma příkopy. Vnější val a příkop obepínaly hrad i od jihu a jihovýchodu. Zříceniny hradu už nedovolují přesnou představu o původní stavbě, zdá se však, že dolní hrad, z něhož se část obvodového zdiva dochovala, představuje mladší stavební fázi, zřejmě ze sklonku 14. století. V současné době je pozornost hradu věnována až v posledních letech, kdy hlavním iniciátorem je obec, která se snaží dostupnými prostředky zajistit záchranu této památky. Hlavním cílem je zachovat hrad i pro další generace. Celá lokalita vyžaduje zvýšenou ochranu, proto je vymezeno území zvýšené ochrany kulturních hodnot (včetně podmínek ochrany), jehož jádrovými územími jsou památková rezervace Horní Štěpanice a areál hradu Štěpanice. V souladu se zadáním ÚP se pro vyzdvižení hradu Štěpanice z trosek dále navrhuje nová přístupová komunikace a alespoň částečné odlesnění z pohledově nejvíce exponované strany. Ze závěrů v Územně analytických podkladech obce s rozšířenou působností vyplývá, že základním cílem ÚPD musí být příprava podmínek pro realizaci vyváženého, kontinuálního a udržitelného rozvoje území – posilování hospodářské a společenské soudržnosti při zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot. Rozvoj obce, jako historicky stabilní součásti sídelní struktury se proto předpokládá především v rámci ZÚ, které je členěno na plochy s rozdílným funkčním využitím zobrazeným v Hlavním výkrese. Většina ploch je respektována, jen na vymezených plochách přestavby se navrhuje nové využití. Pro dotvoření urbanistické kompozice jsou vymezeny zastavitelné plochy navazující většinou na ZÚ. Jejich rozsah a funkční využití vychází z uplatněných záměrů na provedení změn v území se zohledněním jeho hodnot a limitů využití.

54


Rozsah vymezených zastavitelných ploch dále vychází z předpokladu zvýšeného tlaku na využívání území s ohledem na polohu obce ve Specifické oblasti SOB7 Krkonoše – Jizerské hory, avšak při respektování podmínek ochranné zóny NRBK (K22). ZASTAVITELNÉ PLOCHY Plochy určené k zastavění pravomocným územním rozhodnutím (Z*) již nejsou v dokumentaci ÚP bilancovány jako návrhové. Zastavitelné plochy se vymezují pro zabezpečení vyváženého rozvoje obce především doplněním funkcí bydlení, občanské vybavení, výroba a skladování s nezbytným rozvojem dopravní a technické infrastruktury. Zastavitelné plochy smíšené obytné (venkovské) jsou vymezeny rovnoměrně po celém území obce, resp. v těsné návaznosti na zastavěné území či naopak v rozptylu v závislosti na charakteru části obce. Při stanovování koncepce bylo vycházeno jak z historicky vzniklé urbanistické struktury, tak z poměrně vysokého zájmu o výstavbu v tomto území. Vycházeje z projednaného Zadání ÚP se vymezují plochy pro bydlení (smíšené obytné venkovské) ve všech částech obce. Vymezení zastavitelných ploch občanského vybavení (veřejná infrastruktura a komerční zařízení malá a střední, tělovýchovná a sportovní zařízení) a ploch smíšených výrobních vychází ze zhodnocení dosavadního vývoje popsaného v části Civilizační hodnoty, kapitoly ad I.1.b). Nové zastavitelné plochy rozvíjejí systém současných ploch tohoto využití, který je považován za stabilizovaný a je třeba ho zachovat a udržovat. Celkovou urbanistickou koncepci dotváří dopravní a technická infrastruktura, která je rovněž doplňována novými zastavitelnými plochami (pro ostatní komunikace a ČOV) s cílem zabezpečení udržitelného rozvoje území. Rozsah vymezení zastavitelných ploch vychází z rozhodnutí zastupitelstva obce převzít všechny plochy určené k zastavění dosud platným ÚPSÚ včetně jeho čtyř změn a doplnit koncepci novými plochami vymezenými na pokladě předložených a posouzených záměrů na provedení změn v území. Z ploch určených ÚPD k zastavění bylo přehodnoceno pouze sportoviště v části Dolní Štěpanice, které bylo přeřazeno do kategorie územních rezerv, a dále plochy na hranici k.ú. Benecko a k.ú. Mrklov (v lokalitě U Křížku), které jsou navrženy ve variantním řešení. Upřednostňována je varianta č. 1 – tedy plocha občanského vybavení s plochami záchytného parkoviště v souvislosti s jakoukoliv z variant rozšíření areálu zimních sportů Kejnos. V případě výběru varianty č. 2 je možno využít souvisejících ploch v lokalitě Rovinka jen za předpokladu, že nebudou dotčeny zájmy ochrany přírody. Variantu č. 1 podporuje i skutečnost, že prostor lokality Rovinka je dlouhodobě koncipován jako území nazastavitelné s výjimečným využitím pro občanské vybavení, a dále skutečnost, že ploch pro bydlení je v územích mnohem vhodnějších vymezen dostatek. Přístup k vymezení zastavitelných ploch v k.ú. Benecko vychází ze zachování koncentrované zástavby v centrální části s jejím doplněním (především plochami pro bydlení a občanské vybavení) při snaze o zachování tradičních cenných dálkových výhledů a průhledů. V ostatních částech k.ú. Benecko, stejně jako v k.ú. Horní Štěpanice a k.ú. Mrklov, je naopak v zásadě doplňován rozptýlený charakter současné zástavby. V Horních Štěpanicích je třeba dále koordinovat vymezování nových zastavitelných ploch s již popsanými zájmy ochrany kulturních hodnot. Historicky odlišný charakter zástavby k.ú. Dolní Štěpanice je základem pro vymezení nových zastavitelných ploch v poměrně koncentrované podobě s ohledem na nedaleký organismus města Jilemnice a ve vazbě na dostupnou dopravní a technickou infrastrukturu.

55


PLOCHY PŘESTAVBY V částech Benecko a Dolní Štěpanice se vymezují plochy přestavby pro rozvoj komerčních zařízení, tělovýchovy a sportu a parkoviště. V částech Benecko a Mrklov pro heliporty především pro leteckou záchrannou službu. V zastavěném území se předpokládá průběžná obnova stavebního fondu v souladu se stanovenými podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. SÍDELNÍ ZELEŃ Systém sídelní zeleně tvoří poměrně kvalitní plochy stávající vzrostlé zeleně zastoupené v rámci všech stabilizovaných ploch s rozdílným funkčním využitím. Zde se předpokládá jeho průběžná obnova a doplňování. Tento systém je dotvářen zelení předpokládanou k založení v rámci všech vymezených zastavitelných ploch a v rámci vymezené plochy zeleně na veřejných prostranstvích v části Horní Štěpanice. ad I.1.d.) DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Silniční doprava Obec je v délce cca 2,5 km určena trasou silnice II/286 s celkovým výškovým rozdílem 350 m; zejména je však orientována k silnici III/286 26 (Benecko) s délkou více než 8 km, odbočením III/286 24 (Mrklov) s délkou 6 km a krátkým úsekem III/286 20 (Dolní Štěpanice). Tato je jen krátce tangována v hranici území. Intenzity silniční dopravy nejsou v rozsahu intravilánu sčítáním Ředitelství silnic a dálnic ČR podchyceny. Kategorizace silniční sítě je stanovena na základě materiálu přijatého Zastupitelstvem Libereckého kraje (Kategorizace krajské silniční sítě) do roku 2020, a to S 7,5/60 pro II/28626 a III/28624; S 6,5/50 pro III/28620. Síť ostatních komunikací je tvořena úseky veřejných přístupových cest, zpravidla nepropojených do celistvých tahů. Výjimku tvoří spojnice Benecko – Horní Štěpanice a zčásti i propojení částí Rychlova do údolní II/286 (V Hampli, V Rokli) a lesní silnicí Bellevue – Rovinka. Navazující účelové (lesnické, zemědělské) cesty nejsou zahrnuty. Čerpací stanice pohonných hmot je přičleněna k technickým službám, sběrný dvůr včetně servisních služeb v dotyku s II/286 (Dolní Štěpanice). Odstavování vozidel je saturováno v rámci objektů či vlastních pozemků. Parkování je soustředěnou formou navrhováno u objektů občanského vybavení, krátkodobé nároky jsou uspokojovány rozptýlenou komunikační sítí. Kapacity uznaných soustředěných parkovišť veřejného charakteru jsou orientačně následující: Centrální parkoviště (Skála) Silnice nad Belevue (oboustranně) Nad Alfonskou (Štěpanická Lhota) U koupaliště (Štěpanická Lhota), nové Belevue (úprava točky) Zlatá vyhlídka (Kejnos) U lanovky (nad HS)

180 150 80 100 50 100 120

56


Kubát (vyvýšený palouk) Křížovky (záchyt s event. dovozem) Horní Štěpanice (kostel) Štěpanická Lhota (hotely naproti) Dolní Štěpanice (u Sokolovny) Dolní Štěpanice (u m?)

50 40 40 100 30 20

celkem .....................1060 stání Železniční doprava Uplatňuje se v odlehlosti 2 – 3 km od okraje území stanicemi Jilemnice a Hrabačov na trati 042 (Martinice v Krkonoších – Rokytnice nad Jizerou) s navázáním na trať 040 (Chlumec nad Cidlinou – Trutnov), v území obce se tedy nevyskytuje. Letecká doprava Heliporty jsou vymezeny v části plochy centrálního parkoviště (Benecko – plocha přestavby) u sportovního areálu koupaliště – nově vymezená plocha a plocha přestavby v prostoru Křížovky (Mrklov). Hromadná doprava Hromadnou dopravu zajišťují linkové autobusy na síti silničních tahů II. a III. třídy. Stanice v části Dolní Štěpanice (U mostu, škola, kampelička, Pod hradem), Štěpanické Lhotě (Prakovice, U lomu, Obecní úřad), Benecku (Skalka, Hančova bouda, hotel Kubát, Zlatá vyhlídka), Mrklově (hasičská zbrojnice, U Bubeníků, Na Křížovkách). Po rekonstrukci uzlu Prakovice by mohla být doplněna i zajížděním některých spojů do části Horní Štěpanice. V zimním údobí je provozována nadále síť tzv. zimobusů (skibusů), v letní sezóně tzv. cyklobusů. Nemotoristické doprava - viz Prostupnost krajiny Vertikální doprava Lanovky: označení 0 3

název Přední Žalý – Herlíkovice (cíp) Kejnos (čtyřsedačková)

délka v m* (horní stanice) 750

Vleky: označení 1 2 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

název Macher (dříve Ferona) Liška VL 500 HSK (k hotelu Kubát) Krakonoš Bušta I. (hotel Jesen) Snowtubing (u centrál. P) Sychrov (Urbanec) Zlatá vyhlídka (Chmel) Zvon (vedle centrál. P) 2x 700 os/h Barka (Mejsnar) přenosný Erlebach Mrklov (Bulušek) Pohlednička (Horní Štěpanice)

délka v m* 350 510 320 158 115 121 210 150

57


14 15 16 17 18 19 20 21 22

Mladá fronta (Rychlov) TLV 12 Poustka, Dolní Benecko Bára (KDC) LV Multiskilift přenosný Plánka (Cinkáč) LV 242, Trakce P5 U Jeriů přenosný Hančova bouda; VL 200 přenosný Möhwaldova bouda VL 200 Štěpánka (Levínek) Hronovka

380 200 150 150

Poznámka: * uvedeny pouze dostupné údaje V souladu s požadavkem Zadání ÚP je variantně řešena vertikální doprava jak pro zabezpečení dalšího rozvoje současného areálu zimních sportů Kejnos, tak pro zajištění celoroční dostupnosti hřebenu Přední Žalý - Zadní Žalý. Všechny tři předkládané varianty umožňují větší či menší míru propojení se současným areálem zimních sportů Vrchlabí – Herlíkovice. Varianta 1 – Lanová dráha Benecko – Žalý (zpracoval Snowplan, s.r.o., Ing. Hošek; V/2008) Vychází z návrší Přední Žalý nejblíže vrcholu; lanová dráha vedena jižně od objektu Diana s překonáním silnice, dále k dolní stanici stávajícího vleku Liška. Sjezdová trať sleduje severně průsek lanovky, od křížení stávající výstupnice (červená značka, 10 A) ohbím k místu přechodu přes silnici v rovince U křížku, dále využívá stávající trať vleku Liška se společným ukončením s LD Kejnos při objektu Alfonska. Varianta 2 – Lanová dráha Benecko – Žalý (zpracoval Snowplan, s.r.o., Ing. Hošek; V/2008) Horní stanice lanovky je odsazena do sedla hřbetu Žalý (Terex); přímý průběh kříží silnici severně od objektu Diana s ukončením shodně v prostoru mezi objektem Alfonska a stávajícím vlekem Liška. Sjezdová trať je vedena jižně od lanovky do místa přechodu silnice shodně s předchozí variantou 1 i s využitím stávající trati s doplněním nového úseku. Varianta 3 – Lanová dráha HS – Zadní Žalý (návrh zpracovatele ÚP) Námět sleduje oživení hřbetu Žalý (Terex) s přesunem těžiště o cca 0,5 km severněji s větším využitím nezalesněných částí terénu k ohbí silnice (mezi objekty Zlatá vyhlídka – Kubát), kde případným krátkým zářezem oblouku lze dosáhnout vazby na lanovku Kejnos (v předpolí objektu HS). Sjezdová trať se vymezuje severně lanové (sedačkové) dráhy s přemostěním silnice navazujícím na trati LD Kejnos. Autorský návrh (zpracovatele ÚPD) bude dále propracován spolu se záměrem lokalizace event. rozhledny Zadní Žalý. Porovnání variant – lanová dráha (předpoklad sedačková, kapacita cca 3200 os/hod) varianta

délka

převýšení

1 2 3

1 460 1 450 750

315 315 175

58


Obě varianty (1,2) vedené z návrší Přední Žalý nezbytně vyžadují průchod částí vzrostlého lesa a mimoúrovňový přechod silnice sjezdovou tratí v rovinném úseku, dále s výhodou využití sjezdové trati stávajícího vleku Liška. Soustředění dolní stanice nad Alfonskou předpokládá rozšíření kapacit odstavných ploch i vybavení. Supluje tak i nově vybudovaný kapacitní Kejnos. Třetí varianta se snaží na existující Kejnos naopak plně navázat a překonávat silnici v místě terénně příhodném a zásah do ploch vzrostlé zeleně redukovat na užší pruh podél Terexu. Sedačková verze je plně využitelná celoročně, nadjezd sjezdové trati nad silnicí (v poněkud napřímeném průběhu) by bylo možné využít i k odstavení vozidel části návštěvníků a podchodu pěších. Mimo sjezdovou trať, sledující blíže spádnici lanové dráhy, by bylo možné uvážit i pozvolnější trať turistickou U křížku – Liška (event. Zlatá vyhlídka). Celková délka sjezdu by dosáhla cca 1,5 km (výhledový záměr).

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ZÁSOBOVÁNÍ VODOU dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje (PRVK Lk) Obec Benecko má realizován vodovod pro veřejnou potřebu, ze kterého je zásobena necelá polovina trvale i přechodně bydlícího obyvatelstva. Vodovod je tvořen třemi nezávislými vodovody. Vlastníkem vodovodu je Obec Benecko, provozovatelem je Hydria, s.r.o., Špindlerův Mlýn. Obec Benecko má dle RURU ORP Jilemnice (Analýza dostupnosti infrastruktury) realizován vodovod pro veřejnou potřebu, ze kterého je zásobeno téměř veškeré trvale a přechodně bydlící obyvatelstvo (98,2 %). Zde se pravděpodobně jedná o zahrnutí i malých místních vodovodů jen pro několik objektů, které nemají ráz velkých obecních vodovodů pro veřejnou potřebu. Zdroje vody Zdroje vody pro tyto tři vodovody tvoří prameniště Zátiší, prameniště Štěpanická Lhota a prameniště Pláňka. Ve východní části řešeného území se nachází prameniště Bátovka jako zdroj vody pro Jilemnici a část Dolních Štěpanic. Zbylá část trvale a přechodně bydlícího obyvatelstva je zásobena pitnou vodou ze soukromých zdrojů. Vzhledem ke klimatickým změnám v poslední době bude nutné prověřit vydatnosti zdrojů pitné vody pramenišť Zátiší, Štěpanická Lhota, Pláňka, kde již nemusí být dosahováno původní udávané vydatnosti. Prameniště Bátovka má vydatnost stabilizovanou, přesto je navrhováno zvýšení vydatnosti na základě dalšího hydrogeologického průzkumu východně tohoto zdroje. Důvodem je nesnižování množství vody pro Jilemnici při možném nárůstu potřeby vody pro Dolní Štěpanice. Město Jilemnice mělo být ve zdrojích posíleno z Vrchlabí, prameniště Bátovka mělo být přenecháno Benecku. K tomuto řešení nedošlo. Řešení je složité, je proto navrhováno zpracování samostatné studie vodovodu. Zdroj vody pro Horní Štěpanice je neznámé vydatnosti. Řešení bude spočívat v podchycení stávajících pramenů v severní části, v doplnění vodovodní sítě včetně vodojemu a rozdělení obce na 2 tlaková pásma.

59


Zdroj vody pro Mrklov bude nutné ověřit měřením vydatnosti, včetně možného posílení vydatnosti hydrogeologickým průzkumem. V západní části řešeného území se nachází odběr „surové vody“ z Jizerky pro úpravnu vody Hrabačov pro město Jilemnice a dále přivedení surové vody do závodu Cutisin. Bilance potřeby vody Bilance vychází z počtu stávajících trvale hlášených obyvatel, navrhovaných nových ploch pro zástavbu a počtu rekreačních lůžek. Specifické potřeby jsou uvažovány dle Vyhlášky Mze č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (příloha č. 12 k vyhlášce). Byt s výtokem, WC a koupelnou, kamna na pevná paliva – 41 m3/rok.ob = 112 l/ob.den Byt s výtokem,WC a koupelnou s průtokovým ohřívačem nebo elektrickým bojlerem - 46 m3/rok.ob = 126 l/ob.den technická a občanská vybavenost součinitel denního maxima součinitel hodinového maxima

20 l/ob.den 1,5 2,0

ubytovací zařízení –rekreační lůžka

200 l/lůž.den

část Benecko Počet trvale hlášených obyvatel Počet obyvatel napojených na vodovod Počet budoucích obyvatel napojených – odhad m3/d

Qp

355 170 300

l/s

m3/d

Qdmax

l/s

Qhmax l/s

bytový fond 50 % 50 %

16,80 18,90

0,20 0,22

25,20 28,40

0,30 0,33

0,60 0,66

celkem bytový fond techn.a obč. vyb.

35,70 6,00

0,42 0,07

53,60 9,00

0,63 0,10

1,26 0,20

ubytovací zařízení 305 lůž.x 200 l/lůž.d

61,00

0,71

91,50

1,06

2,12

102,70

1,20

154,10

1,79

3,58

celkem

Ostatní objekty mají vlastní individuální zdroje pitné vody. část Štěpanická Lhota Celkový počet občanů Počet napojených na vodovod Počet rekreačních lůžek Qp

84 15 265 Qdmax

Qhmax

60


m3/d

m3/d

l/s

l/s

l/s

byt. fond 30 ob. ubyt .lůžka 265

3,40 53,00

0,04 0,61

5,10 79,50

0,06 0,92

0,12 1,84

celkem

56,40

0,65

84,60

0,98

1,96

Ostatní objekty jsou zásobeny individuálně. část Horní Štěpanice Stávající počet obyvatel Počet obyvatel napojených na vodovod Rekreačních lůžek m3/d

Qp

86 22 53

l/s

m3/d

Qdmax

l/s

Qhmax l/s

byt. fond rekr. lůžka

10,84 10,60

0,13 0,12

16,26 15,90

0,19 0,18

0,38 0,36

celkem

21,44

0,25

32,16

0,37

0,68

Podrobnější vyhodnocení Vydatnost stávajícího vodního zdroje je neznámá. V severní části obce se nachází prostor pramenních vývěrů, které se nacházejí na obecním pozemku. Je uvažováno s jejich využitím, svedením do akumulační jímky a pomocí čerpací stanice samostatným výtlakem čerpat vodu do zemního vodojemu 20 m3 (687,00/685,00 m n. m.). Z vodojemu vést zásobní řad do obce, a tím vytvořit horní tlakové pásmo. Stávající zdroj s akumulací 30 m3 (cca 630,00 m n. m.) bude dolním tlakovým pásmem. Doporučujeme propojení obou systémů pro případ poruchy jednoho z nich. Celková vydatnost obou zdrojů by měla být vyšší než 0,37 l/s, objem vodojemů překračuje doporučení normy na 155 %, ale při poruše dolního zdroje horní vodojem splní požadavek na 62 % (vyhovuje), při poruše horního zdroje splňuje požadavek na 93 % (vyhovuje). Variantně lze uvažovat o přivedení uvažovaných nových zdrojů do stávajícího vodojemu, vedle vodojemu realizovat ATS (automatickou tlakovou stanici) pro horní tlakové pásmo. Nerealizovala by se čerpací stanice, výtlak, nový vodojem a část zásobního řadu z vodojemu. část Mrklov Počet obyvatel Napojených na vodovod Rekreačních lůžek

191 26 51

Orientační odhad napojení počtu obyvatel ze stávajících + napojených z návrhu nové zástavby

50 26 100

celkem

176 obyvatel

61


Qp

m3/d

l/s

m3/d

Qdmax

l/s

Qhmax l/s

byt.fond rekr.lůžka

22,18 10,00

0,26 0,12

33,27 15,00

0,39 0,17

0,78 0,34

celkem

32,18

0,38

48,27

0,56

1,12

Požadované množství denního maxima 0,56 l/s lze ze stávajícího vodovodního systému bezpečně dodat. část Dolní Štěpanice Počet obyvatel Odhad počet s návrhem Z tohoto počtu možné napojení Rekreační lůžka Qp

m3/d

327 460 350 103 l/s

m3/d

Qdmax

l/s

Qhmax l/s

byt.fond rekr.lůžka

51,10 20,60

0,59 0,24

76,65 30,90

0,89 0,36

1,78 0,72

celkem

71,70

0,83

107,55

1,25

2,50

Navrhujeme provést na stávajícím zdroji pitné vody Bátovka další hydrogeologický průzkum pro zvýšení vydatnosti o 0,5 – 1,0 l/s. pro možnost pokrytí zvýšené potřeby vod\y pro část Dolní Štěpanice. Vodní zdroj „Bátovka“– jedná se o soustavu mělkých zářezů se sběrnými jímkami. Rozhodnutí vydal Okresní národní výbor v Semilech, odbor vodního a lesního hospodářství a zemědělství pod č.j. Vod/668/85 ze dne 5. 12. 1985. Povolený odběr je 5 l/s, 157.000 m3/rok. Na vodní zdroj jsou stanovena ochranná pásma 2. stupně vnitřní a 2. stupně vnější. Tento zdroj je pro město Jilemnice, část Dolních Štěpanic je též napojena na tento vodovodní systém. Požární ochrana Dle ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – Zásobování požární vodou, červen 2003. Hodnoty nejmenší dimenze potrubí, odběru vody a obsahu nádrže: Objekt nádrže

potrubí DN mm

1.Rod. domy a nevýrobní objekty do 120 m2 2.Nevýrobní.objekty 120 – 1500 m2 výr. objekty a sklady do 500 m2

odběr Q l/s

odběr Q l/s

pro v= 0,8 m/s

pro v= 1,5 m/s

80

4

7,5

100

6

12

obsah m3

14

22

62


3.Nevýrobní objekty větší 1500 m2 Výr. objekty a sklady 500 – 1500 m2 otevř. tech. zař. do 1500 m2

125

9,5

18

35

4. Výr. objekty, sklady a otevř. tech. zař. do 1500 m2

150

14

25

45

5. Výr. objekty a sklady s vys. pož. zatížením větší 2500 m2

200

25

40

72

Plocha v m2 představuje plochu požárního úseku (u vícepodlažních požárních úseků je dána součtem ploch užitných podlaží). Pokud není zřízena vodovodní síť, požární ochrana je zajištěna zřízením odběrných míst na vodním toku, nebo vodní nádrži. Nejmenší odběr musí být zajištěn podle tabulky v množství pro v = 1,5 m/s. Největší vzdálenosti vnějších odběrných míst (v metrech) - od objektu / mezi sebou Číslo položky

hydrant

výtokový stojan

1 2 3 4 5

200/400 150/300 120/240 100/200 80/160

600/1200 400/800 300/600 200/400 120/240

plnící místo 3000 / 5000 2500 / 5000 2000 / 4000 1500 / 3000 1000 / 2000

vodní tok nebo nádrž 600 400 300 200 150

U položek se nemusí k požárnímu zatížení přihlížet. Požární ochrana obce je zajišťována pomocí osazených požárních hydrantů na vodovodní síti, dále lze k odběru požární vody využít místních vodních toků a vodních ploch. Návrh rozvoje území Obecně lze konstatovat, že na stávající vodovodní systémy budou provedeny vedlejší vodovodní řady s možností napojení navrhované nové zástavby a též možnost napojení i části stávající zástavby pokud to bude možné technicky a požadavkem náhrady nevyhovujícího stávajícího zdroje vody pro jednotlivý objekt. Benecko, Rychlov, Štěpanická Lhota Pro tyto lokality bude využito vodojemů a vodovodní sítě s využitím zdrojů vody z prameniště Zátiší (1,5 – 3,5 l/s) a Štěpanická Lhota. Jedná se o pramenní zářezy s pramenní jímkou, která zachycuje vodu z krystalických vápenců o kapacitě 5 – 6 l/s. Vodovod Pláňka s prameništěm Pláňka, které má průměrnou vydatnost cca 0,7 l/s. Území je rozděleno do několika tlakových pásem vzhledem k optimálním tlakovým poměrům ve vodovodní síti, kde tlak by neměl překročit hodnotu 0,6 Mpa.

63


V původní koncepci zásobení řešeného území bylo uvažováno se zásobením ze zdrojů Bátovka a Štěpanická Lhota (Jeskyně). V rámci toho byl vybudován vodovodní řad DN 150 mm z prameniště Bátovka od první přerušovací komory do čerpací stanice Štěpanická Lhota 8 l/s s akumulací 100 m3 (724,40/725,70 m n. m.). Odtud bylo provedeno výtlačné potrubí DN 150 mm do vodojemu Benecko I. (400 m3, 845,00/850,00 m n.m.). Dále čerpací stanice 10 l/s a výtlak do vodojemu Benecko II. (250 m3, 900,00/905,00 m n. m.). Podmínkou bylo získání dostatečných zdrojů vody pro město Jilemnice z jiných zdrojů, zejména přivaděčem z Vrchlabí. Tato podmínka doposud nebyla naplněna a zmíněné řady jsou suché bez provozu. Dolní Stěpanice Vodovodní síť bude doplněna v místech budoucí zástavby. Je připravena rekonstrukce vodovodu část 1, část 2, část 3, dle zpracované dokumentace ve stupni DSP firmou JENACZ spol. s r.o. Turnov v 01/2007. Jedná se výměnu původních ocelových a litinových potrubí realizovaných ze začátku 20. století. Vodovod je součástí vodovodního systému Jilemnice, provozovatelem Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Horní Štěpanice Tato část Benecka má vodovod jen pro dolní polovinu obce. Zdrojem jsou prameny neznámé vydatnosti svedené do vodojemu. V severní části se nacházejí další pramenní vývěry, které budou podchyceny, pomocí čerpací stanice samostatným výtlakem dopraveny do nového vodojemu a s vytvořením horního tlakového pásma (viz oddíl bilance potřeby vody s podrobnějším popisem za výpočtem). Mrklov Realizace vodovodní sítě v Mrklově bude navazovat na stávající vodovod, kde byl zřízen vodovod pro státní statek, který jímá vodu pod Žalým a odtud je voda přiváděna do vodojemu neznámého objemu s kótou cca 710,00 m n. m. Pro tento účel bude nutné provést opatření po ověření vydatnosti stávajícího zdroje hydrogeologickým průzkumem včetně návrhu ochranných pásem. Dle původního ÚPSÚ realizovat vodojem 100 m3 (666/670 m n. m.), dle bilance potřeby vody lze uvažovat o 50 m3. Vodovodní síť bude možné propojit s vodovodním řadem od Bátovky (podmíněno ale navrhovaným zpracováním studie vodovodu Benecko). Odběr vody pro zasněžování sjezdových tratí V grafické příloze jsou vyznačena místa odběru vody z vodních toků a z koupaliště pro potřeby zasněžování sjezdových tratí. Nejvýznamnější je odběr vody z koupaliště pro stávající sjezdovou trať Kejnos. V návrhu je pokračování sjezdovky s přestupem na novou lanovou dráhu z prostoru horní stávající stanice Na Sychrově. Zde u stávající komunikace navrhujeme provést akumulační nádrž pro vodu k odběru pro zasněžování nové sjezdové trati. Důvodem je nejenom vyhnout se velkým tlakům výškového rozdílu obou sjezdových tratí, ale i možnost provozování jen jedné sjezdové trati ať už horní nebo jen dolní, v době končící sezóny pravděpodobně jen horní. Nová akumulační nádrž bude plněna stávajícím rozvodem vody z koupaliště. Dle požadavku obce je uvažováno s odběrem vody z Jizerky výtlakem, akumulační nádrží a gravitačním potrubím do koupaliště s cílem posílení odběru z koupaliště. Záměrem je též využití této vody pro alternativní zásobování Benecka pitnou vodou mimo zimní období realizací úpravny vody v prostoru koupaliště.

64


ZNEŠKODŇOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD Benecko a Štěpanická Lhota mají v současnosti vybudovaný celoplošný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Jedná se o oddílnou splaškovou kanalizaci z průběhu 80. let a ze začátku 90. let. Profil stok je DN 300 mm. Kanalizační systém je přiveden na dvě čistírny odpadních vod (ČOV), a to ČOV Benecko (kapacita 630 EO) a ČOV Štěpanická Lhota (kapacita 900 EU). Čistírna odpadních vod Štěpanická Lhota byla uvedena do trvalého provozu v roce 1995. Jedná se o dvoulinkovou aktivační balenou čistírnu se stabilizací kalu typu MČOM II/k výrobce VHS Ústí nad Labem. Přebytečný kal je zahušťován a uskladňován v kalojemu (objem 80 m3), odsazený kal je odvážen k dalšímu zpracování na ČOV CUTISIN. V roce 1999 proběhla první etapa rekonstrukce ČOV Štěpanická Lhota instalací jemnobublinkové aerace. ČOV Benecko byla uvedena do provozu v roce 1988, typu BČ 90 výrobce Královopolská Brno. V současné době jsou obě čistírny v provozu v zimním období, v letním je v provozu jen ČOV Štěpanická Lhota. Dle původního ÚPSÚ Benecko bylo uvažováno pro cca 40 nemovitostí s realizací sídlištní ČOV (cca 500 EO) v oblasti Pláňka a pod Pláňkou, která byla situována při vodoteči Benecký potok, který se vlévá levostranně do Jizerky. Dolní Štěpanice kanalizační systém realizován nemá. Odpadní vody jsou zneškodňovány v bezodtokých jímkách, nebo v septicích s přepadem do povrchových vod. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do toků Jizerka a Cedron. V současné době je zpracována projektová dokumentace pro územní řízení, pro realizaci gravitační oddílné splaškové kanalizace včetně čerpací stanice (4 l/s) s výtlakem napojeným na kanalizační systém města Jilemnice a jeho centrální ČOV. Investorem je Vodohospodářské sdružení Turnov, zpracovatelem projektu Severočeské vodovody a kanalizace a.s. útvar projekce Liberec (Ing. Jiří Arazim). Horní Štěpanice Nemá v současnosti vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Odpadní vody jsou zachycovány v septicích s přepadem do povrchových vod. Vzhledem k tomu, že lokalita se nachází na území Krkonošského národního parku, v citlivém ekologicky chráněném území, je navrhována realizace oddílné splaškové kanalizace s centrální ČOV o kapacitě cca 140 EO (ekvivalentních obyvatel). Mrklov V současné době není realizována kanalizační soustava, pouze malá část je napojena na ČOV Štěpanická Lhota. Dům pečovatelské služby má vlastní ČOV (16 lůžek) typu BIOREKO 3. Dle PRVK Lk je uvažováno s realizací oddílné kanalizace a s pomocí čerpací stanice odpadní vody čerpat na ČOV Štěpanická Lhota. Vzhledem ke konfiguraci území, technické náročnosti, uvádíme řešení dle původního územního plánu s vlastní ČOV s kapacitou cca 220 EO. Pokud bude dána přednost řešení dle PRVK Lk, ČOV Mrklov lze nahradit ČS a výtlakem čerpat na ČOV Štěpanická Lhota.

ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Současný stav zásobování el. energií Provozovatelem elektrického systému VN a NN je ČEZ Distribuce, a.s. Děčín. Zásobování předmětného území elektrickou energií je řešeno systémem 35 kV z vedení VN 583 s provozním napojením na transformovnu 110/35 kV Rokytnice nad Jizerou. Rozvod 65


systému VN v řešeném území je proveden z podstatné části nadzemním vedením. Ve střední části obce byla provedena částečná kabelizace systému VN v úseku mezi stanicemi TS 883 a TS 591. Rozsah kabelizace VN je uveden v grafické části technické infrastruktury předkládaného územního plánu. Rozvod systému VVN se v řešeném území nenachází. Řešené území zásobuje elektrickou energií 25 stanic VN/NN (TS) s instalovaným transformačním výkonem 6210 kVA. Zásobování obyvatelstva a služeb zajišťuje provozovatel energetického systému ČEZ Distribuce, a.s., z 22 elektrických stanic instalovaným transformačním výkonem 4680 kVA. Podnikatelský odběr zásobují 3 elektrické stanice instalovaným transformačním výkonem 1530 kVA. V následující tabulce je uveden přehled stávajících TS. číslo TS

název

druh TS

rok výstavby

transformátor (kVA)

majitel

instalovaný

výhledový

1968 1971 1982 1978 1979 1980 1980 1992 1993

160 100 250 250+400 250 400 100 160 250 250 2270/400

250 630 400 2x400 400 400 400 400 400 630 4310/400

ČEZ/cizí ČEZ/cizí ČEZ/cizí ČEZ/cizí ČEZ/cizí ČEZ ČEZ/cizí ČEZ/cizí ČEZ/cizí ČEZ ČEZ/cizí

k.ú Dolní.Štěpanice 300 Obec zděná 648 U dubu příhradová 686 U kampeličky příhradová 687 U školy příhradová 791 SDK zděná Instalovaný transformační výkon v kVA

1997 1988 1976 1977 1985

160 160 160 250 2x250 730/500

400 400 400 400 2x400 1600/800

ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ cizí ČEZ/cizí

k.ú. Horní Štěpanice 304 Štěpanická Lhota příhradová 634 Rychlov příhradová 637 Zákoutí příhradová 639 Strojtex příhradová 645 Horní Štěpanice příhradová 883 Štěpanická Lhota - vlek příhradová 913 VAK příhradová Instalovaný transformační výkon v kVA

1975 1979 1980 1981 1980 1989 1990

160 100 100 400 100 630 100 960/630

400 400 400 400 400 630 400 2400/630

ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ/cizí cizí ČEZ ČEZ/cizí

k.ú. Mrklov 652 ČSSS příhradová 672 Dolní Mrklov příhradová 673 Horní Mrklov příhradová Instalovaný transformační výkon v kVA

1980 1980 1976

400 160 160 320/400

400 400 400 800/400

cizí ČEZ ČEZ ČEZ/cizí

k.ú. Benecko 251 ZPA příhradová 448 Kovozávody 2sl.-bet. 591 Správa zotavoven příhradová 605 Hančova bouda příhradová 636 U parkoviště příhradová 666 Polygrafia příhradová 732 ČKD příhradová 865 ZZN příhradová 957 Krakonoš příhradová 976 Bellevue příhradová Instalovaný transformační výkon v kVA

66


U el. stanic v lokalitě Benecka jsou z hlediska majetkoprávních vztahů uvedena dvojí vlastnictví (ČEZ/cizí). V těchto případech je u většiny případů majitelem instalovaného transformátoru (VN/NN) ČEZ Distribuce, a.s. Majitelem technologické části stanice je pořizovatel elektrifikace - např. rekreační chaty. Všechny takto označené stanice zásobují odběr obyvatelstva v dané lokalitě. Rozvodný systém VN zásobující řešené území je provozován napětím 35 kV odbočkami z vedení VN 583. Mimo zmíněné kmenové vedení VN 583 a VN přípojek k výše uvedeným transformačním stanicím neprocházejí řešeným územím žádná další vedení VN. Výstavba lyžařského vleku v prostoru Štěpanická Lhota – Benecko si vyžádala kabelizaci systému VN pro stávající stanice TS 883, 251 a 591. V současné době zajišťuje zásobování řešeného území elektrickou energií 25 stanic (TS) 35/0,4 kV s celkovým instalovaným transformačním výkonem 5810 kVA. Z uvedeného počtu tři stanice zásobují podnikatelskou sféru (TS 652, 791 a 883). Odhad maximálního příkonu pro výše uvedené odběry vychází z předpokladu 40 % využití instalovaného příkonu. Stávající TS 605 (ČEZ/cizí), zajišťuje instalovaným výkonem 400 kVA provoz Hančovy boudy (el. vytápění). Současný příkon území Stanovení současného příkonu řešeného území je řešeno odhadem vzhledem k tomu, že údaje o odběru el. energie a příkonu nejsou veřejně dostupné. Současný příkon odběru obyvatelstva a služeb je odvozen z bytového fondu s využitím podkladů provozovatele energetického systému, stanovujících současný odběr el. výkonu ve výši 2,3 kW/byt a 0,35 kW/byt pro služby. Při stanovení současného příkonu se vycházelo ze současného stavu trvale obydlených bytů a z celkového počtu rekreačních objektů. Řešené území spadá do oblasti s výrazným rekreačním potenciálem. V současné době je trvale obydlených bytů 410. Individuální rekreace zahrnuje 299 objektů z celkového počtu 648 objektů. Při plném obsazení objektů individuální rekreace a předpokladu, že jeden rekreační objekt odpovídá jednomu bytu, včetně trvale obydlených bytů, lze pro výpočet soudobého el. příkonu počítat s celkovým počtem cca 710 využitelných bytů. odhadovaný el. příkon řešeného území (kW) lokalita byty, služby podnikatelský Benecko 372 Dolní Štěpanice 327 100 Horní Štěpaníce 188 150 Mrklov 202 150 individuelní rekreace 795 celkem 1884 kW 400 kW Odhadovaný maximální nesoudobý el. příkon řešeného území je předpokládán ve výši cca 2300 kW. Odhadovaný el. příkon řešeného území může ovlivnit plynofikace území. Posouzení stávajícího stavu S ohledem na technické možnosti stávajících TS lze současné výkonové požadavky obyvatelstva a podnikatelských aktivit zásobovaných ze sítě NN zajistit z části ze stávajících stanic. Zvýšení transformačního výkonu je možné provést u všech stávajících stanic. Další výkonové požadavky odběru obyvatelstva a služeb v rámci rozvoje obce si vyžádají v případě vyšších výkonových nároků realizaci dalších stanic. Koncepce zásobování systémem 35 kV je perspektivní a zůstane i ve výhledu zachována. Rozvod systému VN, který je řešen z podstatné části nadzemním vedením, bude dle potřeby rozvoje území dále rozšiřován. Kabelizace VN systému je omezena na severní část řešeného území. Výhledově nevylučuje se její rozšíření.

67


Návrh rozvoje území Vzhledem k tomu, že návrh rozvoje bytové výstavby nestanovuje počet nových rodinných domků v jednotlivých lokalitách, je zásobování elektrickou energií zaměřeno na zajištění způsobu zásobování a rozvoji energetického systému, případně na stanovení omezujících požadavků v souvislosti s platností zákona č. 458/2000 Sb., § 46. Návrh rozvoje řešeného území zahrnuje celé katastrální území obce s posílením bytové výstavby a občanského vybavení. Z hlediska výhledové spotřeby elektrické energie je rozhodující způsob vytápění. Vzhledem k zvyšování cen v oblasti paliv a energií lze předpokládat ojedinělé uplatnění el. vytápění. Rozhodujícím činitelem je plynofikace území. V současné době je realizována v rozsahu z 80 % u Benecka, z 50 % u Dolních Štěpanic a Mrklova a z 30 % u Horních Štěpnic. Navrhovaný rozvoj obce vzhledem k prostorovému situování stávajících TS vyžádá si realizaci tří stanic 35/0,4 kV. Výkonový nárůst odběru el. energie bude řešen pro počátek výkonového nárůstu, zvýšením instalovaného transformačního výkonu ve stávajících stanicích. V případě vyšších výkonových nároků postupnou realizaci tří nových TS. Pro rozvoj bytové výstavby jsou navrhovány dvě nové el. stanice (T1 a T2) v prostoru Dolních Štěpanic. Obě stanice budou napojeny na systém VN nadzemním vedením. V případě realizace sportoviště v západní části Dolních Štěpanic bude nutné provést přeložku nadzemního vedení VN. V západní části Dolních Štěpanic je navržena v úseku mezi stávajícími stanicemi TS 648 a TS 300 v délce cca 400 m. Provozovatel energetického systému bude v tomto případě postupovat v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb., § 47. Pro zajištění provozu navrhované lanovky v prostoru Benecka, bude realizována el. stanice (T3). Předmětná TS bude připojena na rozvodný systém VN zemním kabelovým vedením. Rozvod systému VN Současný rozvodný systém VN, bude zachován a rozšiřován dle potřeby rozvoje území. Zásobování obce elektrickou energií zůstane i ve výhledu nezměněno, tj. systémem 35 kV z vedení VN 583 výkonově zajištěného z TR 110/35 kV Rokytnice nad Jizerou. V souladu se zákonem č.458/2000 Sb, §46 je nutné dodržet od vedení VN a TS, ochranné pásmo. Rozvod systému NN Zásadním předpokladem pro navrhovaný rozvoj obce je dokončení obnovy sítě NN. V souladu s požadavky provozní složky ČEZ Distribuce a.s., budou při realizaci nové výstavby dodržovány následující pravidla: - napojení nových ojedinělých RD bude řešeno ze stávající NN sítě i za předpokladu její úpravy - vyšší výkonové nároky budou řešeny realizací nové staniceVN/NN. - při zpracování projektové dokumentace u nově budovaných lokalit bude v otázce zásobování elektrickou energií rozhodujícím partnerem provozní složka provozovatele energetického systému, která stanoví bližší podmínky připojení, případně další upřesňující požadavky s ohledem na změny způsobené časovým odstupem mezi tímto závěrem a vlastní realizací na výše uvedených lokalitách. Ochranná pásma elektrizační soustavy Dle zákona č. 458/2000, Sb. ze dne 28. listopadu 2000 o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) s platností od 1. 1. 2001, dle § 46 a v souladu s § 98, odst. 2, který potvrzuje platnost dosavadních právních předpisů určujících ochranná pásma dle zákona č. 79/1957 a zákona č. 222/1994 Sb, § 19 (s účinností od 1. 1. 1995) jsou pro zařízení v elektroenergetice platná následující ochranná pásma:

68

Územní plán Benecko – koncept Zařízení

nadzemní vedení do 35 kV- vodiče bez izolace podzemní kabelové vedení do 110 kV,vč. měřicí a zabezpečovací techniky elektrické stanice zděné elektrické stanice s převodem do 52 kV stožárové el. stanice nad 1 kV do 52 kV

Dle zákona č. 79/1957

Dle zákona č. 222/1994

Dle zákona č.458/2000

10

7

7

1 30 10

1 20 7

1 2 7

Uvedené vzdálenosti jsou v metrech od krajního vodiče u nadzemních vedení na obě strany. Ochranné pásmo pro podzemní vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně vedení řídící, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu.

TELEKOMUNIKACE Telefonní síť Místní telefonní systém byl plně obnoven v celém rozsahu obce. Provedená obnova spojových cest zahrnuje úplnou digitalizaci telefonního zařízení. Kapacitně plně vykrývá potřeby obyvatelstva i podnikatelské sféry. V souladu s ochranou telekomunikačního zařízení je nutné dodržet podmínky stanovené zákonem č. 127/2005 Sb., § 102 a souvisejících ČSN. Před zahájením zemních prácí je povinností investora vyžádat si písemné stanovisko provozovatele telekomunikačního zařízení Telefónica O2 Czech Republic, a.s., (dokumentace liniových staveb sítí). Pro ochranu místní kabelové telekomunikační sítě provozované Telefónica O2, a.s., platí stejné zásady, jaké jsou uvedeny u dálkových kabelových vedení. Telekomunikační služby mimo provozovatele Telefónica O2 a.s., zajišťují v současné době Radiokomunikace, a.s. Praha a provozovatelé mobilní sítě GSM (T-Mobile a.s., Vodafone a.s.). Území je z podstatné části pokryto signálem sítí mobilních operátorů. Nedostatky jsou způsobeny členitosti terénu. Se strany operátorů mobilní sítě je nutné provést opatření k zajištění signálu V řešeném území jsou vybudovány základové stanice veřejné radiotelefonní sítě (Vodafon a Telefónica O2) s vyhlášeným ochranným pásmem poloměru 30 m. Mimo zastavěnou část obce je situována stanice IRT Telefónica O2. Dálkové kabely Dle předaných ÚAP ORP Jilemnice prochází katastrálním územím Horního a Dolního Merklova, Štěpanické Lhoty a Benecka trasa dálkového telekomunikačního kabelu (Telefónica O2, a.s.). Při stavební činnosti je nutno dodržet prostorovou úpravu vedení technického vybavení a související normy. V souladu se zákonem č. 127/2005 Sb. respektovat ochranné pásmo 1,5 m na obě strany od spojového vedení. Vzhledem k této skutečnosti je nutné zmíněnou kabelovou trasu chránit a před zahájením zemních prací si vyžádat stanovisko od provozovatele přenosového zařízení Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Radiokomunikace Severozápadním okrajem řešeného území mimo zastavěnou část obce prochází radioreléová trasa ve směru RKS Černá hora – RKS Ještěd (MO ČR) a dále radioreléové trasy Telefónica O2, a.s., a Vodafone.

69


ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Současný stav Řešeným územím prochází VTL plynovod DN 200, který je vlastnictví VČP Net s.r.o. V převážné části stávající zástavby částí Benecko, Mrklov, Horní a Dolní Štěpanice je zaveden STL plynovod, ze kterého jsou napojeny jednotlivé objekty STL přípojkami plynu ukončenými hlavním uzávěrem plynu na hranicích pozemků (HUP v pilíři nebo ve výklenku na fasádě). Hlavním zdrojem pro vytápění jednotlivých objektů je plynový kotel (ústřední vytápění nebo kombinovaný s ohřevem TUV) nebo přímotopná plynová topidla. Kapacita plynovodní sítě pro stávající odběratele je dostačující včetně určité rezervy pro napojení nových odběratelů. Ochranná pásma plynárenských zařízení Pro plynárenská zařízení jsou v zákoně č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, stanovena ochranná pásma takto: - u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek v zastavěném území obce na obě strany od osy plynovodu ................................................. 1 m, - u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek na obě strany od osy plynovodu .............................................................................................. 4 m, - u technologických objektů na všechny strany od půdorysu ........................... 4 m. Bezpečnostní pásma plynárenských zařízení Uvedený zákon kromě ochranných pásem stanovuje pro plynárenská zařízení ještě pásma bezpečnostní takto: - regulační stanice vysokotlaké .......................................................................... 10 m, - vysokotlaké plynovody do DN 100 mm .......................................................... 15 m, DN 300 mm …........................................................ 20 m; Návrh rozvoje území Většinu zastavitelných ploch, které se nacházejí na trasách stávajících STL plynovodů, je možno napojit STL přípojkami plynu. V případě, že se stávající STL plynovod nachází v jejich blízkosti, bude nutné pro jejich zásobení provést prodloužení STL plynovodu. Některé navržené plochy, které jsou vzdáleny od stávající zástavby, jsou technicky a ekonomicky náročné pro napojení na distribuční síť zemního plynu. Na základě výše uvedeného bude nutné řešit teplo pro tyto plochy z jiných zdrojů. V případě zájmu o plynofikaci nových objektů a lokalit je nutné zajistit předem vhodnou trasu pro vedení plynovodu a plynovodní sítě zpracováním Technické studie, kterou musí budoucí odběratel zajistit v dostatečném časovém předstihu ještě před zahájením prací na dalších stupních projektových dokumentací (pro územní a stavební řízení). Tato technická studie bude obsahovat přesnější potřeby zemního plynu, včetně kompletního výpočtu potrubní sítě, výpis světlosti a délek potrubních rozvodů a jejich umístění pod terénem, případně ostatní potřebné hodnoty pro realizaci plynofikace. Na základě této studie se také dají odhadnout hrubé náklady na plynofikaci obce a je důležitým podkladem pro další jednání s provozovatelem stávající plynovodní sítě zemního plynu, kterým je VČP Net s.r.o.

70


NAKLÁDÁNÍ S ODPADY V části Dolní Štěpanice je obcí provozován sběrný dvůr, který byl vybudován na bývalých plochách dopravní infrastruktury (původní silnice). Současná koncepce nakládání s odpady, založená na provozování tohoto sběrného dvora, sběrných míst separovaných odpadů a dalších druhů odpadů dle platné obecní vyhlášky je považován za vyhovující a bude zachována.

OBČANSKÉ VYBAVENÍ Velikost sídla i funkce ve struktuře osídlení (v tomto smyslu především blízkost centra měst Jilemnice a Vrchlabí) ovlivňuje také stávající skladbu i rozsah občanského vybavení a služeb. Druhy zařízení občanského vybavení jsou ovlivněny turistickým ruchem především v zimních měsících. V současné době jsou v obci v oboru občanského vybavení – veřejné infrastruktury tato zařízení: Správa a řízení: ■ Obecní úřad ■ Pošta, spořitelna ■ Hasičské zbrojnice Sboru dobrovolných hasičů Benecko, Dolní Štěpanice a Horní Štěpanice Za službami matriky, finančního úřadu, stavebního úřadu, katastrálního úřadu a na obvodní oddělení Policie ČR dojíždějí obyvatelé do Jilemnice. Školství: v obci: ■ Mateřská škola - pro děti ve věku 5-6 let ■ Základní škola - 1. - 5. ročník Do mateřské školy pro děti ve věku 4 – 6 let je nutné dojíždět do Jilemnice. Děti ZŠ 6. až 9. ročník dojíždějí do Jilemnice a Vrchlabí. V těchto městech navštěvují také kroužky základní umělecké školy. Víceleté gymnázium je nejbližší také v Jilemnici, rovněž převážně do Jilemnice, ale i Vrchlabí dojíždějí studenti středních a učňovských škol, vyšší a vysoké školy navštěvují v Praze, Brně, Liberci, Olomouci, Hradci Králové atd. Způsob zajištění školní docházky dle údajů z obecního úřadu vyhovuje. Zdravotní péče: v obci: ■ Praktický lékař pro děti a dorost - zde ordinuje 1x za měsíc Za praktickým lékařem pro dospělé i praktickým lékařem pro děti a mladistvé jezdí obyvatelé do Jilemnice, stomatologických ordinací využívají v Jilemnici, Vrchlabí, Studenci, Roztokách u Jilemnice. Poliklinika, ordinace specializovaných lékařů, je nejbližší v Jilemnici a Vrchlabí. Do nemocnice a na pohotovostní službu nejčastěji jezdí do Jilemnice. Sídlo rychlé záchranné pomoci (RZP) je nejdostupnější v Jilemnici. Letecká záchranná služba funguje z Liberce nebo Hradce Králové. Oblast zdravotní péče je nepokryta a současný stav je nevyhovující. Hlavním nedostatkem zajištění zdravotní péče je špatná dostupnost v zimě. Sociální péče: v obci: ■ Dům s pečovatelskou službou ■ Vaření pro důchodce a rozvoz obědů 71


Peněžní sociální dávky a jiné dávky jsou vypláceny Městským úřadem Jilemnice. Oblast sociální péče v současné době není zcela vyhovující. Hlavním nedostatkem, dle údajů z obecního úřadu, je malý zájem mezi občany o tyto služby. Počet sociálních bytů ve vlastnictví obce je v současné době 15, z toho s pečovatelskou službou je 11 bytů, potřebných sociálních bytů je 30, v tom s pečovatelskou službou 15 bytů. Kultura: ■ Kostel Nejsvětější Trojice – pravidelné bohoslužby, římskokatolická církev Obec postrádá kulturní dům se sálem. Za dalšími kulturními zařízeními (např. divadlo, kino aj.) dojíždějí občané např. do Jilemnice, Liberce, Hradce Králové nebo do Prahy. Spolková činnost: Sbor dobrovolných hasičů, TJ Sokol, HSK – Hančův sportovní klub, Pěvecký kroužek, Klub důchodců, Spolek myslivců. Činnost spolků v obci se významně podílí na sounáležitosti obyvatel s daným územím, přispívá ke zvýšení vzdělanosti, nabízí širokou škálu volnočasových a sportovních aktivit atd. V následujícím grafickém vyjádření je uvedena nabídka základního občanského vybavení v obci. Bílé pole označuje absenci daného vybavení.

Základní občanská vybavenost

obchod - potraviny, smíšené zboží

pošta

mateřská škola

základní škola 1. - 5. ročník

ordinace praktického lékaře pro děti a dorost

obecní knihovna - internet

kulturní dům nebo sál

restaurace, hospoda, pohostinství

sportovní areál - fotbalové hřiště

ubytovací zařízení

Návrh rozvoje území Občanské vybavení charakteru veřejné infrastruktury je tedy reprezentováno stabilizovanými plochami ve všech částech obce. Pro jeho rozvoj jsou vymezeny zastavitelné plochy v částech Benecko a Dolní Štěpanice ve vazbě na školní areály, v části Benecko pro veřejné akce, cvičiště sboru dobrovolných hasičů a rozhlednu (Zadní Žalý) a v části Horní Štěpanice pro veřejné akce a pro tělovýchovu a sport v návaznosti na areál koupaliště.

VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Veřejná prostranství jsou funkční ve smyslu příslušných legislativních předpisů a jsou vymezena jako součást ostatních ploch s rozdílným funkčním využitím. V zastavitelných

72


plochách je třeba rezervovat vhodné prostory i pro rozvoj těchto funkčních ploch v míře nezbytné pro vytvoření jejich optimálního prostředí. Samostatně je vymezena pouze navrhovaná plocha zeleně na veřejných prostranstvích jako součást systému sídelní zeleně v části Horní Štěpanice.

ad I.1.e) USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Podle Vyhodnocení krajinného rázu území KRNAP a jeho ochranného pásma – část Liberecký kraj - leží řešené území na hranici dvou krajinných celků (oblastí krajinného rázu). Většina území na západě je začleněna do krajinného celku II. - Jizerka, krajinného prostoru (podoblasti krajinného rázu) II.-1 Údolí Jizerky. Východní okraj území náleží do krajinného celku IV. – Labe, a to krajinných prostorů IV. - 3 Údolí horního Labe na severovýchodě a IV. 6 Podhůří východních Krkonoš na jihovýchodě. Jižní a jihovýchodní okraj řešeného území a souvislá zástavba na horním Benecku náležejí do krajiny kulturní – pásma B, nejvyšší polohy podél východní hranice území jsou v pásmu krajiny přírodě blízké – pásmu B a zbývající část území v krajině kulturní – pásmu A. Plochy lesní – pozemky určené k plnění funkcí lesa - PUPFL Současné plochy PUPFL jsou považovány za stabilizované. Odlesnění se obecně nepřipouští – PUPFL jsou nezastavitelné. Výjimečně se vynětí z PUPFL povoluje jen na zastavitelných plochách. Plochy prvků ÚSES jsou nezastavitelné. Na těchto plochách a v jejich blízkosti je nutné vyloučit činnosti, které by mohly vést k ochuzení druhové bohatosti a snížení ekologické stability. Veškeré zásahy (včetně údržby) musí být podřízeny zájmu o funkčnost ÚSES a musí být koordinovány s příslušným orgánem ochrany přírody. Do sadových úprav v rámci ploch prvků ÚSES budou používány výhradně domácí dřeviny odpovídající místním podmínkám. Lesy ochranné: V území jsou lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (skály, sutě 21a). Lesy zvláštního určení: - lesy na území národních parků dle § 8, odstavce 1c - lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou dle § 8, odstavce 2e - lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti dle § 8, odstavce 2f Lesy hospodářské: v území zahrnují pouze 1,43 ha. Vzdálenost 50 m od okraje lesa je vymezena kolem všech pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL).

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Prvky nadregionálního významu Územní systém nadregionálního významu zasahuje pouze od severu na k.ú. Benecko ochrannou zónou biokoridoru nadregionálního významu K 22.

73


Přehled prvků ÚSES Číslo prvku

Název prvku

Katastrální území

Typ prvku

Umístění a charakteristika

Fyziotypy

Popis

1

Řečiště Jizerky

Víchová nad Jizerou, Horní Štěpanice, Dolní Štěpanice

Biocentrum regionálního významu

Nadprůměrná zóna, národní park, VKP

VO, MT

2

Jizerka

Horní Štěpanice, Křižlice, Vítkovice

Regionální biokoridor

Nadprůměrná zóna, národní park, CHOPAV, klidová zóna

VO, BU, SU, PR

3

Údolí u Křižlice

Jestřabí v Krkonoších - Křižlice

Biocentrum místního významu vložené do RBK

Výiímečná zóna, národní park, VKP Smrkobuková kmenovina s příměsí klenu

VO, MT, BU, PR

4

V pasekách

Jestřabí v Krkonoších – Křížlice, Horní Štěpanice

Lokální biocentrum vložené

Nadprůměrná zóna, národní park

Vo MT, SU

6

U Levínku

Benecko

Lokální biocentrum


VO, SU, PR, MT

7

Pod Jindrovou skálou

Benecko, Horní Štěpanice


Nadprůměrná zóna, ochranné pásmo

MT, PR

8

Nad Bátovkou

Benecko, Mrklov


Nadprůměrná zóna, národní park, CHOPAV

VO, PR, SM

9

Prachovice

Mrklov, Horní Štěpanice


Výjimečná zóna, ochranné pásmo

VO, SP

10

Levínek

Benecko, Horní Štěpanice,

Lokální biokoridor

Výjimečná zóna, národní park

VO, MT

11

Pod Jánským vrchem

Benecko, Vítkovice v Krkonoších


Nadprůměrná zóna, ochranné pásmo

SM

12

Pod Terexem

Benecko


Nadprůměrná zóna, národní park, CHOPAV

SM

Javořina a bučina s mokrými loukami; VKP Na pile, Zákoutí a Řečiště Jizerky Bohaté přípotoční nivy se zbytky bučin včetně VKP Javořina a bučina biologická lokalita, včetně VKP Údolí u Křižlice Příkrý svah nad silničkou a řekou; Převažují smrkové porosty Smrčina poměrně kvalitní a smrkový porost s bukem Louky a remízky a smrčina na svahu Lesní porosty pod Žalým, včetně prameniště Cedronu Potoční niva s pobřežními porosty na svazích, smrkový porost Potoční niva a louky podél potoka z Janského vrchu Lesní porosty na západním svahu Janského vrchu Lesy a nově zalesněné plochy po těžbách pod Žalým

74


13

Pod Beneckem

Benecko, Horní Štěpanice


Ochranné pásmo

MT

14

Štěpanická Lhota

Horní Štěpanice, Mrklov


Nadprůměrná zóna, ochranné pásmo, VKP

MT, SM

15

Nad dolními Štěpanicemi

Dolní Štěpanice, Horní Štěpanice, Mrklov


Ochranné pásmo

BU, SM, VO

16

Cedron v Mrklově

Mrklov


Vyjímečná zóna, ochranné pásmo, VKP

VO, LO

17

Podžalsko

Mrklov

Lokální bikoridor


SM

Louky a rozptýlená zeleň, okraj lesa Louky a pobřežní porosty podél Beneckého potoka Lesy na svazích Zákoutského vrchu a pobřežní porosty u Cedronu Břehové porosty a louky podél Cedronu a jeho přítoku Lesní biokoridor

Všechny prvky ÚSES byly zpřesněny nad poskytnutým mapovým podkladem a lze je považovat za stávající funkční. Jejich funkčnost je však třeba nadále upevňovat vhodným způsobem obhospodařování vymezených ploch dle pokynů orgánu ochrany přírody. Pro zajištění plné funkčnosti systému je třeba: • Zajistit kvalitní údržbu ploch zařazených do ÚSES. • V lesních biocentrech pracovat dle směrnic hospodaření – omezit pěstování introdukovaných dřevin, podpořit přirozenou obnovu dřevin původních s podporou vertikálního zápoje a s prodloužením obmýtí u dřevin přirozené skladby. • Prvky ÚSES trávinobylinných společenstev je nutno pravidelně sekat, minimálně 1x ročně, nepoužívat herbicidy a nehnojit chemicky. Zatravnění i nové zalesnění provést na základě směrnic ÚSES. • Podle zákona 289/95 Sb. vlastník lesa je povinen obnovovat lesní porosty stanovištně vhodnými dřevinami a vychovávat je včas a soustavně tak, aby se zlepšoval jejich stav, zvyšovala jejich odolnost a zlepšovalo plnění funkce lesa. Prakticky to znamená u prvků ÚSES omezení výsadby monokultur, hlavně smrku, podpora listnáčů, hlavně buku a dubu. Tyto dřeviny jsou zpevňující, meliorační a ekologicky vhodné. Zavádět jemnější způsoby hospodaření na maloplošný, podrostní až výběrný. • Nutná údržba a doplnění interakčních prvků – osázení stromořadí podél cest původními dřevinami. • Postupně zpracovávat a realizovat projekty jednotlivých prvků ÚSES (včetně prvků interakčních). • Při výstavbě nových dopravních tras nebo rekonstrukcích stávajících komunikací realizovat bezkolizní křížení biokoridorů a interakčních prvků (mosty o dostatečné délce a světlosti). • Doporučuje se zažádat o přeřazení dotčených ploch lesa do kategorie lesů zvláštního určení (§ 8 odst. 2 písmeno f lesního zákona), toto přeřazení může být jen se souhlasem vlastníka (nebo na jeho žádost) a jen při kompenzaci hospodářské újmy. Vodní plochy V centru území Štěpanické Lhoty jižně od Obecního úřadu se nachází umělá vodní plocha – koupaliště, které je plněno vodou z blízké místní vodoteče.

75


Nové vodní plochy či plochy územních rezerv k prověření budoucího možného vymezení nových vodních ploch jsou na základě konzultací s orgány obce vymezeny ve všech katastrálních územích. Základním cílem je snížení ohrožení území povodněmi a dotváření rozmanitosti krajiny v již tak přírodně cenném území obce. Vodní toky Hlavním vodním tokem je Jizerka, která tvoří západní hranici k. ú , v jižní části protéká Dolními Štěpanicemi. Levostranným přítokem Jizerky je potok Cedron s dalšími přítoky: potok Habánka, Žalský (Lhotecký) potok. Další vodní toky – Pustý potok a Benecký potok. Vodní toky mají většinou přirozené koryto s břehovým porostem, jen některé úseky jsou částečně místně upraveny. V období silných dešťových srážek a tání sněhu dochází k místním záplavám. Největší jsou na dolním toku Jizerky a Cedronu. Tato území však nejsou vodohospodářským orgánem vyhlášena.

PROSTUPNOST KRAJINY Dopravní prostupnost krajiny (včetně nemotoristické) je zabezpečena systémem silnic a ostatních komunikací včetně jejich doplnění v návaznosti na zastavěné území i v rámci zastavitelných ploch. Cykloturistické trasy V území obce se nepředpokládá budování cyklostezek. Je akceptována síť dálkových tras, z nichž dle KČT trasa č. 22 je vedena západní hranicí území. Síť KRNAP je tvořená trasami: č. 9 (V Rokli – Rychlov – Poustka – B. Skalka), č. 10 (Vrchlabí – Křížovky – Mrklov – Horní Štěpanice – Poustka – Skalka – Bellevue – Rovinka) s odbočením č. 10A, kterou v úseku hotel Kubát – Skalka je pro bezpečnost pěších doporučeno odklonit silnicí k Bellevue. Pěší turistické trasy Koncepce prostupnosti krajiny ÚP vychází z existence značených turistických tras KČT a tématických vycházkových tras vyznačených obcí (sedm tras nazvaných: Cesta předků, Cesta básníků, Cesta vlastenecká, Cesta do idyly, Cesta blouznivců, Cesta sokolská a Cesta milenců) včetně významné hřebenové trasy tzv. Terexu. V členitém terénu atraktivního území obce se naskýtá řada možností doplnění pěších tras. V současné době obec připravuje vyznačení turistických okruhů (Malý a Velký). Jejich realizace (vyznačení) nevyžaduje vymezení v ÚP. Běžecké lyžování Významným typem nemotoristické dopravy je v tomto terénu tradiční běžecké lyžování. Prostupnost území je v zimním období zajištěna udržovanými turistickými lyžařskými běžeckými tratěmi. Optimální lokalizace využívá systém závodních lyžařských běžeckých tratí přecházející na území sousedních obcí. Na území obce (k.ú. Benecko) je navržena jeho úprava a plochy pro doplnění zázemí. Pro zlepšení biologické prostupnosti území je rozvíjena výše popsaná koncepce ÚSES.

76


PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ S ohledem na konfiguraci terénu nejsou plochy pro realizaci protierozních opatření vymezovány. Obecně je třeba především s ohledem na nebezpečí vodní eroze podřídit formy obhospodařování ploch se sklonitostí větší než 4 % zájmům ochrany území před vodní erozí dle doporučení příslušného orgánu ochrany ZPF i PUPFL.

OCHRANA PŘED POVODNĚMI Krajský úřad Libereckého kraje, odbor rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí vydal pod č.j. KULK 36104/2008 25. června 2008: Stanovení záplavového území toku Jizerky v úseku ř. km 0,000 – 14,500 Horní Sytová – Vítkovice včetně vymezení aktivní zóny záplavového území v celé délce stanoveného úseku záplavového území. Ve stanoveném záplavovém území je nutno respektovat ustanovení § 67 vodního zákona – omezení v záplavových územích. Součástí aktivní zóny nejsou pozemky zastavěné stavbami v současném stavu průmětu zastavěné plochy do terénu (není zamezeno provádět rekonstrukce event. nástavby objektů, nelze však provádět přístavby). Ke stavbám nebo k terénním úpravám v záplavových územích je třeba souhlasu vodoprávního úřadu dle § 17 odstavec c) vodního zákona. Ustanovení § 67 tím není dotčeno. V květnu 2006 byl zpracován pro Obec Benecko „Povodňový plán“ Janou Stejskalovou, organizační a ekonomické poradenství Trutnov. V grafické příloze povodňového plánu jsou označeny objekty ohrožené záplavou, a to jak v blízkosti vodních toků, tak i v povodí při soustředěném odtoku srážkových vod z okolních svahů při déletrvajících vydatných dešťových srážkách, přívalových deštích a při jarním tání sněhové pokrývky. Označeny jsou též objekty dočasného ubytování evakuovaných občanů (Sokolovna v části Dolní Štěpanice č.p. 140, Obecní úřad č.p. 35) a dočasné stravování evakuovaných občanů (Školní jídelna v části Dolní Štěpanice č.p. 87). Pro oboje současně i neohrožené penziony a hotely v obci. Plochy protipovodňových opatření se vymezují v návrhu realizace nových vodních ploch s cílem zpoždění odtoku přívalových dešťů z povodí a při tání sněhu.

REKREACE Atraktivní krajinné prostředí obce a přímé územní vazby (dostupnost význačných středisek rekreace a sportu) vytvářejí příznivé podmínky pro výstavbu rekreačních objektů dnes čítajících nad stovku ubytovacích zařízení. K dispozici pro rekreaci jsou 2 hřiště, tělocvična a v zimě sjezdové a běžecké tratě, v létě možnost přírodního koupání, územím procházejí cykloturistické trasy. V okolí obce a v obci jsou naučné stezky, je také zpřístupněna zřícenina hradu Štěpanice a lanovka na Žalý (z Herlíkovic). K atraktivitám území patří rovněž III. zóna Krkonoškého národního parku a památková rezervace vesnického typu Horní Štěpanice (více viz oddíl Kulturní hodnoty). Pro zvýšení atraktivity území jsou vymezeny (variantně) plochy pro rozšíření současných areálů zimních i letních sportů a pro specifická využití (např. plocha pro společenské akce či rozhlednu v části Benecko či Horní Štěpanice).

77


Rozvoj rodinné rekreace se venkovských.

předpokládá v rámci ploch smíšených obytných

DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ S ohledem na geologické poměry v území zde nejsou žádné současné plochy těžby a nové plochy pro těžbu nejsou vymezovány ani dlouhodobě zvažovány.

ad I.1.f) PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH Pro využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití se stanovují základní podmínky s ohledem na současný charakter jejich užívání a s ohledem na optimální rozvoj urbanistické kompozice sídla. Tomu odpovídá i nastavení podmínek prostorového uspořádání a základních podmínek ochrany krajinného rázu. Pro zachování krajinného rázu je nutno velmi citlivě přistupovat ke všem záměrům, které se dotýkají změn struktury ploch ZPF a PUPFL. Obecně se vylučuje snižování rozsahu ploch PUPFL. Zvětšování ploch PUPFL je možné jen tak, aby k významné změně krajinného rázu nedošlo (v souladu s KPÚ či návrhem ploch změn v krajině obsaženým v ÚPD obce).

ad I.1.g,h) VPS, VPO A ASANACE Veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a plochy pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit a další veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo, budou v případě požadavku zastupitelstva obce vymezeny ve smyslu závěrů veřejného projednání Konceptu ÚP.

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Územně analytické podklady pro území správního obvodu obce s rozšířenou působností Jilemnice z roku 2008 obsahují Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ), a to i pro území obce Benecko. V obci Benecko se dle ÚAP jako nejvýraznější jeví environmentální pilíř (zejména pro přírodní hodnoty území, převyšuje hospodářský pilíř, který trpí zejména nekoordinovaností rozvoje cestovního ruchu, a tím i neschopností vytvářet dostatek pracovních míst celoročně – sezónnost. Nejméně výrazný dle RURÚ je pilíř sociální, kde jsou hlavními problémy demografické trendy, nedostatečná nabídka v oblasti občanského vybavení a služeb, silný dopad činnosti uživatelů na území, nedostatečná koncepce rozvoje cestovního ruchu a také

78


nedostatek dat týkajících se zejména kapacit cestovního ruchu, jejich vytíženosti a sezónnosti využití. V následující tabulce je uvedena matrice konfliktů a problémů vyvstávajících ze SWOT analýz pilířů udržitelného rozvoje obsažených v rozboru:

Environmentální pilíř

Hospodářský pilíř

Sociální pilíř

Sociální pilíř

Hospodářský pilíř

•

úbytek a stárnutí obyvatel

•

•

tlak uživatelů území na veřejnou vybavenost

•

dopad uživatelů území na život v obci a tím i na obyvatele

•

chybějící technická • infrastruktura nebo její nevyhovující stav

•

neúplná nabídka služeb, nedostatečná kvalita služeb pro obyvatele i pro cestovní ruch

•

Environmentální pilíř

nedostatek pracovních • míst a vliv sezónnosti na jejich nabídku • vyjížďka do zaměstnání

malý zájem o rozvoj jiných podnikatelských aktivit než těch, které souvisí s cestovním ruchem

vliv uživatelů území na přírodní hodnoty potřeba dat o dopadu cestovního ruchu a zimních sportů

•

střet zájmů podnikatelů a ochrany přírody

•

konkurence a nedostatečná spolupráce mezi jednotlivými horskými středisky

•

konflikt ochrany přírody s hospodářským rozvojem

•

problémy na vodních tocích v souvislosti s výkyvy počasí

snižování aktivního hospodaření na zemědělské půdě

•

chybějící kanalizace a ČOV v některých částech obce

zvyšující se procento neobhospodařované půdy

•

ohrožení udržitelnosti přírodních hodnot v souvislosti se zimními sporty

•

konflikt chalupářství s krajinou a obyvateli

•

drsnější podnebí a tím snížená možnost • rozvoje zemědělských aktivit •

Předkládané řešení ÚP vytváří územní předpoklady pro řešení „Desatera problémů udržitelného rozvoje v území ORP“ tohoto RURÚ, které odpovídají této úrovni územně plánovací dokumentace. Tím jsou vytvářeny územní podmínky pro využití silných stránek území obce a jeho příležitostí při současné tvorbě předpokladů pro posílení slabých stránek a eliminaci hrozeb popsaných v tematických SWOT analýzách Rozboru udržitelného rozvoje území. Tím je vytvářen prostor pro postupné dosažení dynamické rovnováhy mezi pilíři udržitelného rozvoje nejen na území obce, ale i celého Jilemnicka, a to způsobem, který naplňuje potřeby generace současné, aniž by ohrožoval podmínky pro generace budoucí. Podrobné vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj je obsahem samostatného dokumentu. 79


VYHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Koncept ÚP Benecko naplňuje v úrovni územního plánu cíle územního plánování stanovené § 18 a řeší úkoly obsažené v § 19 Stavebního zákona v rozsahu stanoveném schváleným Zadáním ÚP Benecko. Naplňuje rovněž v míře odpovídající úrovni řešení a rozsahu řešeného území priority územního plánování stanovené platnou Politikou územního rozvoje ČR 2008.

II.1.d) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno Tato kapitola bude dopracována po projednání Konceptu ÚP a jeho Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (včetně Vyhodnocení vlivů na životní prostředí a Vyhodnocení vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti, které jsou jeho nedílnou součástí a jsou požadovány příslušným dotčeným orgánem ve schváleném Zadání ÚP).

II.1.e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa V návrhu ploch pro rozvoj řešeného území byl respektován zákon č.114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 14/92 Sb., o životním prostředí, zákon č. 334/92 Sb., o ochraně ZPF, zákon č. 98/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 334/92 Sb., o ochraně ZPF, ve znění zákona č. 10/93 Sb., vyhláška MŽP č. 13/94 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, Metodický pokyn odboru ochrany lesa a půdy ze dne 12. 6. 1996 č.j. OOLP/1067/96 a zákon 289/95 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) v jejich platném znění. Rozvoj aktivit místního významu se předpokládá jak uvnitř zastavěného území (ZÚ) rekonstrukcemi, modernizací, úpravou uspořádání včetně doplnění jednotlivých objektů, tak na nově navrhovaných plochách. Návrh rozvojových ploch je uvažován včetně zeleně. Vzhledem k typu krajiny a historické zástavby je zde uplatňována i solitérní a skupinová zástavba. Do vyhodnocení nejsou zahrnuty plochy pro ÚSES. Plochy ÚSES zůstávají v ZPF a PUPFL s tím, že se na nich upraví hospodaření podle plánů péče jednotlivých prvků.

80


Při porovnání jednotlivých ploch v mapovém díle a tabulkách je u některých z nich zjevné, že jimi prochází hranice Krkonošského národního parku, a tudíž by se k nim měly vyjadřovat společně oba příslušné orgány ochrany ZPF. V tomto případě je rozhodující tabulkový údaj, protože zobrazená hranice KRNAP, resp. hranice mezi správním územím těchto dotčených orgánů, byla poskytnuta ač zpracovaná nad mapovým podkladem jiného měřítka, jako pasportizovaná v rámci ÚAP. Odnětí ze ZPF se navrhuje pro: Plochy smíšené obytné – venkovské (SV) Jedná se o typ využití území, který je navržen v řešeném území ve všech k.ú. Realizací tohoto typu v navržených plochách bude nadále uchován krajinný ráz a zachována sídelní struktura jednotlivých sídel. K.ú. Benecko: V návrhu ÚP se nově navrhuje 23 ploch (z nichž jedna plocha je ve variantním návrhu) o různé velikosti, a to jak v samotném Benecku, tak i u solitérní zástavby, většinou navazující na stávající zastavěné nebo k zástavbě již navržené plochy. Pouze v severní a západní části se navrhuje několik jednotlivých ploch do krajiny. Návrh dále přebírá jedenáct ploch, pro něž bylo odnětí odsouhlaseno v rámci schvalování minulé ÚPD. Dvě plochy, pro něž byl již souhlas s odnětím vydán při minulém schvalování ÚPD, jsou navrženy k nepatrnému rozšíření. K.ú. Dolní Štěpanice: V území se navrhuje šest nových ploch, které navazují na stávající nebo již dříve navrženou zástavbu. Rozšíření je navrženo u sedmi ploch, z toho u jedné pouze nepatrně. Zbylé tři plochy se přebírají z původní ÚPD, kde byl souhlas s odnětím vydán v rámci schvalování ÚPD. K.ú. Horní Štěpanice: Navrženo je 10 nových ploch, a to téměř v celém k.ú. (vyjma nejsevernější části). Plochy navazují na stávající nebo již navrženou zástavbu, a to i v návaznosti na současné solitérní stavby v krajině. Pro dvě plochy, které byly schváleny v minulé ÚPD, se navrhuje rozšíření. V návrhu je i deset ploch, pro které bylo odsouhlaseno odnětí při schvalování minulé ÚPD. K.ú. Mrklov: Celkově je navrženo 15 menších rozvojových ploch (z toho jedna ve variantním řešení), které jsou umístěny téměř v celém k.ú. (vyjma jihozápadní části). Dalších šest ploch je již navrženo se souhlasem v rámci schvalování minulé ÚPD, a to buď v celém rozsahu, nebo částečném. U dvou z těchto ploch došlo k velmi malému zmenšení rozlohy.

Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura, komerční zařízení malá a střední (OVM) V rámci řešeného území je toto využití navrženo do všech katastrálních území, a to pro podporu služeb, ať už veřejné infrastruktury, tak drobného podnikání, především služeb v rámci cestovního ruchu a rekreace, které by mohly napomoci zvýšení zaměstnanosti místních obyvatel. K.ú. Benecko: pro toto k.ú. se navrhuje nebo přebírá z původní ÚPD nejvíce ploch. Nově se navrhují čtyři plochy. Další nová plocha navazuje na stávající plochu se stejným využitím. Pět ploch, pro něž byl souhlas s odnětím vydán v rámci schvalování předchozí ÚPD, nový návrh přebírá s tím, že u jedné plochy navrhuje drobnou úpravu.

81


K.ú. Dolní Štěpanice: V území jsou navrženy tři nové plochy. K.ú. Horní Štěpanice: Nově se navrhují tři plochy, z toho jedna plocha rozšiřuje stávající plochu se stejným využitím. Návrh přebírá dvě další plochy, pro něž byl souhlas s odnětím vydán již při schvalování minulé ÚPD. K.ú. Mrklov: V území jsou dvě plochy pro tento typ využití. Na západním okraji Mrklova je plocha, která již byla odsouhlasena v rámci schvalování minulé ÚPD, a to v celém rozsahu a pro stejný účel. Nově navržená plocha leží při jižním okraji Mrklova. Na severním okraji řešeného území je pro tuto funkci navržena jedna plocha jako variantní využití. Pro tuto plochu bylo odnětí vydáno při schvalování minulé ÚPD. Plochy občanského vybavení – specifické (OX) Účelem těchto ploch je vytyčení míst pro větší slavnosti a akce „pod širým nebem“. Obě plochy jsou navrženy do jednoho k.ú. a jsou umístěny téměř ve středu řešeného území, resp. zastavěných částí. Právě poloha a diferenciace ploch napomůže k bezpečnosti účastníků na akcích a po ukončení akcí. K.ú. Benecko: V návrhu ÚP jsou pro tuto činnost navrženy dvě plochy západně od Benecka.

Plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport (OS) Navržené plochy jsou prioritně určeny pro občanské vybavení pro tělovýchovu a sport, takže se zde mohou objevit objekty pro služby a stravování menšího rozsahu, popřípadě ubytování pro správce areálu. K.ú. Benecko: Nově se navrhují dvě malé plochy jihovýchodně a východně od Benecka. K.ú. Horní Štěpanice: Navržena je jedna nová plocha ležící na jih od druhé plochy, kterou návrh přebírá s tím, že pro ni byl souhlas s odnětím vydán při schvalování původní ÚPD. Součástí této plochy je i stávající vodní plocha. Plochy výroby a skladování – výroba a skladování (VS) Návrh ploch vychází z logistických potřeb dosahu menších skladů, opraven a výrob, které by nadměrně nezatěžovaly okolí a obyvatele, ale zároveň byly v dosahu pro trvale bydlící i návštěvníky. Zároveň by zaplnění těchto ploch mělo přinést další pracovní místa pro místní obyvatele. K.ú. Dolní Štěpanice: Pro tento typ se v území nově navrhují dvě plochy. K.ú. Mrklov: V území je navržena pouze jediná plocha, pro kterou již byl vydán souhlas v rámci schvalování předchozí ÚPD. Plochy výroby a skladování – výroba elektrické energie (VE) Plocha ja navržena do údolí řeky Jizery, kde jsou vhodné podmínky pro výrobu energie z obnovitelných a alternativních zdrojů a k tomu nutných doprovodných zařízení. K.ú. Dolní Štěpanice: Plocha je navržena jihozápadně od Dolních Štěpanic u břehu Jizery.

82


Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba – ekofarma (Vze) Krajina Podkrkonoší, resp. Pojizeří, byla již v dávné minulosti zemědělsky využívána. Pro udržení rázu krajiny a údržbu lučních porostů je tedy nezbytné šetrné hospodaření s ohledem na přírodní hodnoty i cestovní ruch. Právě možnost pro budování ekofarem a drobných zemědělských výrob je jednou z nemnoha cest, jak udržet kulturně přírodní krajinu, zaměstnanost i cestovní ruch. K.ú. Benecko: Pro tuto činnost se navrhuje jedna plocha západně od Benecka. K.ú. Horní Štěpanice: Nově se ve střední části k.ú. navrhuje jedna plocha. K.ú. Mrklov: Plocha je navržena v jihozápadní části katastrálního území, kde je umístěna na pozemky ležící mezi lesními porosty. Plochy dopravní infrastruktury – silnice III. třídy (DSIII) Jedná se o plochu navrženou pouze v jednom k.ú, a sloužící především ke zkvalitnění silniční dopravy a bezpečnosti ostatních účastníků silničního provozu. K.ú. Benecko: Navržená plocha dopravní infrastruktury leží v zástavbě ve východní části. Plochy dopravní infrastruktury – ostatní komunikace (DSK) Návrhy ploch vycházejí z požadavků a potřeb zkvalitnění dopravní obslužnosti, a to jak stávajících ploch, tak ploch nově navržených a z požadavku zlepšení bezpečnosti účastníků silničního provozu. K.ú. Benecko: Nově se navrhuje pět ploch v severní a východní části k.ú. K.ú. Dolní Štěpanice: Návrh komunikace je vymezen v západní části Dolních Štěpanic, a to z důvodu nutnosti obsluhy nově navržené zastavitelné plochy. K.ú. Horní Štěpanice: Nové komunikace se navrhují ve dvou plochách u Horních Štěpanic a dvě další plochy přesahují v severovýchodní části zástavby do k.ú. Mrklov. K.ú. Mrklov: Celkem je navrženo pět ploch. Jedna je na jižní straně Mrklova a dvě severně. Zbylé dvě jsou při severním okraji k.ú. a pokračují do k.ú. Horní Štěpanice. Plochy dopravní infrastruktury – parkoviště (DSP) Plochy jsou navrženy převážně jako parkoviště ke stávajícím a navrženým objektům a dalším místům s rekreačním a sportovním využitím. K.ú. Benecko. V návrhu ÚP jsou nově navrženy čtyři plochy. Dvě další, pro něž byl již vydán souhlas s odnětím v rámci schvalování předchozí ÚPD, se přebírají. K.ú. Dolní Štěpanice: Plocha je přebírána z původní ÚPD, a je pro ni vydán souhlas s odnětím v rámci schvalování původní ÚPD. K.ú. Horní Štěpanice: Nově se navrhuje jedna menší plocha umístěná uvnitř současné zástavby. K.ú. Mrklov: Tato plocha je navržena v severní části k.ú. jako variantní.

83


Plocha dopravní infrastruktury – heliport (DL) Tato plocha, nutná po celý rok pro obsluhu oblasti především složkami integrovaného záchranného systému, obzvláště v období špatného dojezdu vozidly, je nově navržena v jedné ploše. K.ú. Mrklov: Plocha pro heliport je navržena v zástavbě při severní hranici k.ú. Mrklov, což umožňuje obslužnost i sousedního k.ú. Plochy dopravní infrastruktury – vertikální doprava – stanice vleku, lanovky (DX) Většina navrhovaných ploch je součástí systému lanovek, resp. vleků, jako jejich dolní a horní stanice, s možným využitím k drobnému servisu pro lyžaře. Ne vždy však musí být obě plochy na jedné sjezdovce, protože technická řešení umožňují i jiná řešení, vždy však nejméně s jednou obslužnou plochou. K.ú. Benecko: Pro tuto činnost se nově navrhují 4 plochy. K.ú. Dolní Štěpanice: Dvě plochy jsou navrženy severně od Dolních Štěpanic. K.ú. Horní Štěpanice: ÚP vymezuje nově 3 malé plochy, sloužící jako technická podpora a zázemí pro rekreaci, resp. sjezdové lyžování. K.ú. Mrklov: Navrženo je jedno zařízení (dolní a horní stanice vleku) na severní straně Mrklova a jedno zařízení na jihozápadním okraji. Plochy technické infrastruktury – technická infrastruktura (TI) Tyto plochy jsou navrženy pro technickou infrastrukturu potřebnou pro vodní hospodářství a další stavby související s touto činností. K.ú. Benecko: Návrh přebírá jednu plochu, pro niž byl souhlas s odnětím vydán v průběhu schvalování minulé ÚPD. K.ú. Dolní Štěpanice: Nově je navržena jedna malá plocha na jižní straně Dolních Štěpanic. K.ú. Horní Štěpanice. Návrh přejímá jednu plochu na severním okraji Horních Štěpanic, pro niž bylo odnětí vydáno v procesu schvalování původní ÚPD. Jedna nová plocha je navržena nad sjezdovkou ve střední části k.ú. Dvě nové plochy jsou navrženy v severní části k.ú. u řeky Jizery. K.ú. Mrklov: Jediná, rozsahem malá plocha je převzata ze schválené ÚPD, pro kterou byl v rámci schvalování dosud platné ÚPD souhlas již vydán. Plocha vodní a vodohospodářské – vodní plocha, vodní tok (W) Navrhované plochy s touto funkcí jsou významné nejen pro krajinu, ale i obyvatele a jejich majetky. Většina ploch má polyfunkční využití, kdy vedle čistě vodohospodářského cíle přispívají i k protipovodňové ochraně, napomáhají infiltraci vody do podloží. Plochy tak významně přispějí ke stabilizaci odtokových poměrů v krajině. K.ú. Benecko. V řešeném území se navrhuje celkem sedm menších nových ploch. K.ú. Dolní Štěpanice: V území jsou navrženy dvě plochy jihovýchodně od Dolních Štěpanic.

84


K.ú. Horní Štěpanice: V území je navrženo pět menších nových ploch. Další plocha z části zasahuje do sousedního k.ú. Mrklov. K.ú. Mrklov: V území jsou pro tuto funkci navrženy tři plochy. Čtvrtá zasahuje pouze malou částí ze sousedního k.ú. Horní Štěpanice. Plochy sídelní zeleně – zeleň na veřejných prostranstvích (ZV) Pro tuto činnost se v celém řešeném území navrhuje pouze jediná plocha. K.ú. Horní Štěpanice: V celém k.ú. je navržena jedna plocha situovaná do východního okraje Horních Štěpanic severně od kostela a hřbitova. Plochy lesní – pozemky určené k plnění funkcí lesa – PUPFL (NL) K.ú. Horní Štěpanice: V severní části tohoto k.ú. se navrhují tři plochy pro tuto funkci.

Návrh ÚP navrhuje i rozšíření plochy ZPF, a to o: Plochy zemědělské – zemědělský půdní fond – ZPF (NZ) Pro tuto plochu se nenavrhuje odnětí ze ZPF, ale naopak se do ZPF bude navracet. V současné době se jedná o pozemek k plnění funkcí lesa (dle katastru nemovitostí). V budoucnu převod do ZPF umožní navrátit území jeho historickou dominantu, která vévodila vstupu do řešeného území – zbytky hradu – a zatraktivnit tak území o turistický cíl. K.ú. Dolní Štěpanice: Navrhuje se jedna plocha v lokalitě „Pod hradem“. Odnětí z PUPFL se navrhuje pro: Většina navržených ploch na PUPFL navazuje na plochy se stejným nebo obdobným využitím a rozšířením těchto stávajících ploch se sleduje zkvalitnění služeb a zatraktivnění nabídky pro pobyt, aktivní sporty a odpočinek. Nově jsou navrhovány plochy vodní a vodohospodářské. Plochy smíšené obytné – venkovské (SV) Plochy pro zábor nepatrné rozlohy se navrhuje pouze v jednom k.ú. K.ú. Benecko: Navrhují se dvě malé plochy při severním okraji zástavby.

Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura, komerční zařízení malá a střední (OVM) Plochy pro zábor nepatrné rozlohy se navrhují ve dvou katastrálních územích. K.ú. Benecko: Návrh přebírá jednu nepatrnou plochu, pro niž byl zábor odsouhlasen při schvalování předchozí ÚPD.

85


K.ú. Horní Štěpanice: Navrhuje se zde jedna plocha, pro kterou byl zábor odsouhlasen při projednávání dosud platné ÚPD. Plochy občanského vybavení – specifické (OX) Zábor se navrhuje pouze pro jednu plochu se specifickým využitím pro umístění rozhledny. K.ú. Benecko: Plocha je navržena na východním okraji řešeného území. Plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport – sjezdová trať (OSt) Navržené plochy pro dočasný zábor navazují na stávající areály. Jejich rozšířením se nabídne zkvalitnění služeb pro zájemce a zároveň se využije stávající infrastruktury, což je z hlediska trvalé udržitelného využívání krajiny výhodnější, než navrhování ploch zcela nových. Plochy pro dočasný zábor jsou navrženy ve dvou k.ú. K.ú. Benecko: Dvě plochy, z toho jedna ve variantním řešení, jsou navrženy ve východní okraji k.ú., kde navazují a rozšiřují stávající plochy se stejným využitím. Pro zábor je navržena maximální plocha. K.ú. Dolní Štěpanice: Nově se navrhuje plocha dočasného záboru severně od Dolních Štěpanic. Plochy výroby a skladování – výroba elektrické energie (VE) Plocha pro tuto funkci je navržena pouze v jednom k.ú. K.ú. Dolní Štěpanice: Návrhová plocha pro zábor malého rozsahu leží v údolí Jizery. Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba – ekofarma (Vze) Plocha pro tuto funkci se navrhuje ve třech k.ú. Ekofarmy jsou jednou z možných cest trvale udržitelného turismu. Zároveň by při jejich správném provozování měla být udržována i krajina jako celek (pastva na květnatých loukách). V každé z ploch se jedná pouze o plošně nepatrný zábor. K.ú. Benecko: Plocha pro zábor leží v západní části k.ú. K.ú. Horní Štěpanice: Plocha pro zábor leží severně od Horních Štěpanic. K.ú. Mrklov: Plocha leží západně od Mrklova Plochy dopravní infrastruktury – ostatní komunikace (DSK) Plochy pro zábor leží pouze v jednom k.ú., a to v místech, kde je třeba pro bezpečnost účastníků silničního provozu zkvalitnit komunikace. K.ú. Horní Štěpanice: Pro zábor se navrhují tři plochy. Dvě z nich jsou malého rozsahu, a jedná se o nepatrné úpravy okraje vozovky. Třetí plocha je plošně větší, než předešlé dvě, ale v návrhu je zjednodušení v dopravních serpentinách vybudováním nové komunikace v přijatelnějším směru. 86


Plochy dopravní infrastruktury – parkoviště (DSP) Plochy tohoto využití se navrhují pouze v jednom k.ú. K.ú. Benecko: V návrhu ÚP se nově navrhují dvě menší plochy v severovýchodní části území. Navrhovaná parkoviště mají rozšířit kapacitu ploch pro návštěvníky blízkých sportovních areálů – sjezdovek. Plochy dopravní infrastruktury – vertikální doprava – stanice vleku, lanovky (DX) Celkem se jedná o návrh na zábor pro čtyři plochy, kde se budou umisťovat horní stanice lanovek. K.ú. Benecko: celkem se navrhují tři plochy pro zábor, které jsou umístěny ve východním okraji území. Z těchto ploch jsou dvě jako variantní. K.ú. Dolní Štěpanice: Plocha pro zábor je navržena severně od Dolních Štěpanic. Plochy technické infrastruktury – technická infrastruktura (TI) Návrhová plocha je pouze v jednom k.ú. K.ú. Horní Štěpanice: Plocha je navržena na jižním okraji Horních Štěpanic, a je převzata z dosud platné ÚPD, a byl pro ni souhlas se záborem vydán při jejím projednávání. Plocha vodní a vodohospodářská – vodní plocha, vodní tok (W) Pro tuto funkci se nově navrhuje devět ploch ve všech k.ú. Ve všech navržených případech se jedná o zábor jen části z celé účelové plochy. Bez záboru PUPFL by však navržené plochy byly buď zcela nebo částečně nefunkční. K.ú. Benecko: Navržená plocha leží v severní části řešeného území. V této části je navržena soustava tří těchto ploch, z nichž plocha, kde je požadován zábor je největší. K.ú. Dolní Štěpanice: V návrhu ÚP je navržen zábor pro tři plochy. Menší plocha je ve východní části k.ú. a dvě větší jihovýchodně od Dolních Štěpanic. K.ú. Horní Štěpanice: Návrh ÚP navrhuje pro zábor čtyři plochy. Tři z nich jsou umístěny v severovýchodní části jmenovaného k.ú. a čtvrtá ve východní části, kde přesahuje do k.ú. Mrklov. K.ú. Mrklov: Pro tuto funkci se navrhuje jedna plocha umístěná v jihozápadním okraji k.ú., druhá plocha přesahuje do území z k.ú. Horní Štěpanice. Plochy zemědělské – zemědělský půdní fond (NZ) V návrhu ÚP se na základě požadavku navrhuje pro zábor pouze jedna plocha, a to z důvodu zatraktivnění území a navrácení historické dominanty do krajiny. K.ú. Dolní Štěpanice: Navrhuje se jedna plocha v lokalitě „Pod hradem“.

87


Tabulkové vyhodnocení záborů ZPF a PUPFL Celková rozloha řešeného území – území obce Benecko – činí 1 652 ha, z toho rozloha ZPF činí 883 ha a rozloha PUPFL 645 ha. Plochy záborů jsou zpracovány do tabulek. Tabulka č. 1a uvádí souhrn všech záborů ZPF pro rozvoj obce podle jednotlivých funkčních ploch na území KRNAP, jejichž součet činí max. 14,81 ha. Tabulka č. 1b uvádí totéž na území ochranného pásma KRNAP, kde součet činí max. 22,82 ha. Celkový součet záborů ZPF pro zastavitelné plochy na celém území obce tedy činí s ohledem na výběr variant max. 37,63 ha. Tabulka č. 2a uvádí zábory ZPF pro změny v krajině na území KRNAP, jejichž součet činí max. 0,92 ha. Tabulka č. 2b uvádí totéž na území ochranného pásma KRNAP, kde součet činí max. 4,38 ha. Celkový součet záborů ZPF pro plochy změn v krajině na celém území obce tedy činí max. 5,30 ha. Tabulka č. 3 uvádí zásahy do PUPFL v členění na zábory a omezení v hospodaření, a v dalším členění na zásahy dočasné, jejichž součet činí s ohledem na výběr variant max. 5,91 ha, a trvalé, jejichž součet činí 2,48 ha. Celkový součet záborů PUPFL na celém území obce tedy činí s ohledem na výběr variant max. 8,39 ha. Výměry jsou uváděny v hektarech. Skutečný zábor (a částka odvodu) bude stanoven až při realizaci konkrétního záměru podle skutečně zabírané plochy.

Vysvětlivky k tabulkám "Vyhodnocení záborů půdního fondu": Označení plochy - označení plochy shodné s grafickou přílohou a textem Funkce ZPF Suma

- převažující navrhované funkční využití plochy vyjádřené zkráceně (viz kapitola A.c) - údaje týkající se zemědělského půdního fondu - celková výměra ZPF navrhovaná k záboru (výměry jsou v ha)

Zastavěné území

- z toho v zastavěném území

Mimo zastavěné území

- z toho mimo zastavěné území

Kód BPEJ

- kód bonitované půdně ekologické jednotky

Třída ochrany

- třída ochrany zemědělského půdního fondu přiřazená k bonitované půdně ekologické jednotce podle Přílohy metodického pokynu ze dne 12. 6. 1996, č.j.: OOLP/1067/96

Druh pozemku

- v dalších sloupcích plocha členěna na celkovou výměru plochy v Zastavěném území a Mimo zastavěné území

88


Kódy využití jednotlivých ploch, uvedené ve 2. sloupci tabulky, odpovídají označení v příslušných kapitolách textové části: DL DSK DSP DSIII DX NL NZ OS OSt OVM OX SV TI VE VS VZe W ZV

plochy dopravní infrastruktury – heliport plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava – ostatní komunikace plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava – parkoviště plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava – silnice III. třídy plochy dopravní infrastruktury – vertikální doprava – vlek, lanovka plochy lesní – pozemky určené k plnění funkcí lesa – PUPFL plochy zemědělské – zemědělský půdní fond – ZPF plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport – sjezdová trať plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura, komerční zařízení malá a střední plochy občanského vybavení – specifické plochy smíšené obytné – venkovské plochy technické infrastruktury – technická infrastruktura plochy výroby a skladování – výroba elektrické energie plochy výroby a skladování – výroba a skladování plochy výroby a skladování – zemědělská výroba – ekofarma plochy vodní a vodohospodářské – vodní plocha, vodní tok plochy sídelní zeleně – zeleň na veřejných prostranstvích

89


Tabulka č. 1a Plochy ZPF zabírané pro rozvoj obce – na území KRNAP (v hektarech) Označení plochy

Kód využití

Celkový zábor

Kód BPEJ

Třída ochrany

Rozloha

3 3 3 5 5 5 5 5 4 5 5 5 5 4 4 4 5 4 5 4 5 4 5 4 3 4 5 4 5 4

0,11 0,19 0,01 0,18 0,12 0,09 0,02 0,51 0,18 0,08 0,11 0,07 0,03 0,53 0,29 0,07 0,02 0,02 0,13 0,19 0,16 0,01 0,13 0,07 0,38 0,06 0,04 0,16 0,01 0,02

k.ú. Benecko ZB1, varianta 1 ZB1, varianta 2 ZB2

SV SV SV

0,11 0,19 0,19

ZB3

SV

0,21

ZB6

SV

0,53

ZB16 ZB18 ZB19 ZB20 ZB22 ZB23 ZB24 ZB26

SV SV SV SV SV SV SV SV

0,18 0,08 0,11 0,07 0,03 0,53 0,29 0,09

ZB27

SV

0,15

ZB28 ZB29 ZB43

SV SV SV

0,19 0,16 0,14

ZB71 ZB33 ZB36 ZB39 ZB40 ZB41 ZB42

SV OVM OVM OVM OVM OVM OVM

0,07 0,38 0,06 0,04 0,16 0,01 0,02

9.50.41 9.50.41 9.50.41 9.36.54 9.36.54 9.40.78 9.36.54 9.40.78 9.36.44 9.50.44 9.40.68 9.40.68 9.40.68 9.36.44 9.36.44 9.36.44 9.40.68 9.36.44 9.40.68 9.36.44 9.40.68 9.36.44 9.40.68 9.36.44 9.50.41 9.36.44 9.50.44 9.36.44 9.40.68 9.36.44

90


Označení plochy

Kód využití

Celkový zábor

Kód BPEJ

Třída ochrany

Rozloha

ZB44

OVM

0,08

ZB46 ZB48 ZB52

OS TI DSP

0,18 0,01 0,15

ZB53

DSP

0,14

ZB54 ZB57

DSP DSK

0,08 0,35

ZB58

DSK

0,56

ZB61

DSK

0,12

ZB64a ZB67

DX DSIII

0,01 0,09

9.36.44 9.40.68 9.36.44 9.36.54 9.40.68 9.50.44 9.36.44 9.40.68 9.40.68 9.40.68 9.68.41 9.36.54 9.40.68 9.36.44 9.40.68 9.36.44 9.36.44 9.40.68

4 5 4 5 5 5 4 5 5 5 5 5 5 4 5 4 4 5

0,01 0,07 0,18 0,01 0,05 0,10 0,03 0,11 0,08 0,34 0,01 0,51 0,05 0,02 0,10 0,01 0,07 0,02 5,65

k.ú. Dolní Štěpanice 9.40.67 9.58.00 9.58.00 9.58.00 9.58.00 9.36.21 9.40.68 1,03 9.40.68 9.68.11 0,09 9.40.68 0,16 9.58.00 9.40.67 0,09 9.40.68

5 1 1 1 1 1 5 5 5 5 1 5 5

0,17 0,41 0,22 0,10 0,49 0,60 0,03 0,96 0,07 0,09 0,15 0,01 0,08

5,65

Celkem ZPF v k.ú. ZD1 ZD2 ZD3 ZD4 ZD5 ZD7

SV SV SV SV SV SV

ZD8

SV

ZD9 ZD28

SV SV

ZD29

SV

0,17 0,41 0,22 0,10 0,49 0,63

91


Označení plochy

Kód využití

Celkový zábor

Kód BPEJ

Třída ochrany

Rozloha

ZD16

OVM

0,70

ZD20 ZD21 ZD22 ZD24 ZD25a ZD26b Celkem ZPF v k.ú.

OVM VS VS DSK DX DX

9.36.21 9.40.68 9.40.89 9.36.44 9.36.44 9.58.00 9.40.68 9.40.68

0,63 0,07 0,08 0,11 0,05 0,21 0,01 0,01 4,56

ZH9 ZH10 ZH12 ZH17 ZH31 ZH32 ZH33 ZH34

SV SV SV SV SV SV SV SV

ZH35 ZH36

SV SV

ZH37 ZH11

SV OVM

ZH16 ZH20

OVM TI

ZH21

TI

ZH22 ZH26

TI VZe

0,08 0,11 0,05 0,21 0,01 0,01 4,56 k.ú. Horní Štěpanice 0,17 9.40.99 0,08 9.40.89 0,35 9.36.44 0,18 9.36.54 0,29 9.40.78 0,07 9.36.44 0,13 9.40.67 0,08 9.36.44 9.40.67 0,05 9.36.44 0,31 9.36.44 9.40.68 0,12 9.36.44 0,09 9.36.44 9.40.67 0,12 9.40.67 0,06 9.40.89 9.71.01 0,14 9.40.68 9.71.01 0,14 9.40.67 0,66 9.40.78

1 5 5 4 4 1 5 5 5 5 4 5 5 4 5 4 5 4 4 5 4 4 5 5 5 5 5 5 5 5

0,17 0,08 0,35 0,18 0,29 0,07 0,13 0,02 0,06 0,05 0,02 0,29 0,12 0,01 0,08 0,12 0,02 0,04 0,01 0,13 0,14 0,66

92


Označení plochy

Kód využití

Celkový zábor

Kód BPEJ

Třída ochrany

Rozloha

ZH27

DSK

0,77

ZH28

DSK

0,27

ZH30

ZV

0,24

9.40.78 9.40.89 9.40.99 9.36.54 9.40.99 9.36.44 9.40.67

5 5 5 5 5 4 5

0,13 0,52 0,12 0,24 0,03 0,21 0,03 4,32

9.40.68

5

0,28 0,28

4,32

Celkem ZPF v k.ú.

k.ú. Mrklov ZM10 Celkem ZPF v k.ú.

CELKEM ZPF v KRNAP

SV

0,28 0,28

14,81

14,81

U plochy ZB1 je započítána do celkového záboru ZPF v KRNAP plošně náročnější varianta 2.

93


Tabulka č. 1b Plochy ZPF zabírané pro rozvoj obce – na území ochranného pásma KRNAP (v hektarech) Označení plochy

Kód využití

Celkový zábor

Kód BPEJ

Třída ochrany

Rozloha

5 5 5 5 5 5 5 5 4 5 5 5 5 5 2 4 4 4 5 5 5 5 4 5 4 4 5 4 4 4

0,15 0,11 0,01 0,13 0,59 0,08 0,12 0,16 0,01 0,19 0,08 0,09 0,05 0,48 0,21 0,07 0,08 0,26 0,09 0,05 0,10 0,15 0,01 0,09 0,13 0,30 0,14 0,24 0,08 0,22

k.ú. Benecko ZB4 ZB5 ZB6

SV SV SV

0,15 0,11 0,14

ZB7 ZB8 ZB9 ZB10 ZB11

SV SV SV SV SV

0,59 0,08 0,12 0,16 0,20

ZB12

SV

0,17

ZB13

SV

0,53

ZB14 ZB15

SV SV

0,21 0,15

ZB17 ZB21

SV SV

0,26 0,14

ZB25 ZB66 ZB67 ZB68 ZB69 ZB70 ZB30 ZB31 ZB32 ZB35

SV SV SV SV SV SV OVM OVM OVM OVM

0,10 0,15 0,01 0,09 0,13 0,30 0,14 0,24 0,08 0,22

9.40.78 9.36.54 9.36.54 9.40.78 9.36.54 9.40.78 9.36.54 9.36.54 9.36.44 9.36.54 9.37.16 9.40.68 9.37.16 9.40.68 9.36.04 9.36.34 9.36.44 9.36.44 9.40.68 9.50.44 9.40.68 9.36.54 9.36.44 9.50.44 9.36.44 9.36.44 9.36.54 9.36.44 9.36.44 9.36.44

94


Označení plochy

Kód využití

Celkový zábor

Kód BPEJ

Třída ochrany

Rozloha

ZB37 ZB38

OVM OVM

0,33 0,13

ZB72 ZB47

OVM OS

0,08 0,05

ZB51 ZB55, varianta 1

DSP DSP

0,02 0,21

ZB55, varianta 2

SV

0,21

ZB59

DSK

0,09

ZB60 ZB65

DSK DSK

0,07 0,10

ZB62a ZB73

DX VZe

0,01 0,41

ZBH1,2a Celkem ZPF v k.ú.

DX

0,01 5,98

9.36.44 9.36.44 9.50.44 9.40.78 9.36.44 9.40.68 9.36.44 9.36.24 9.36.44 9.36.24 9.36.44 9.36.54 9.40.78 9.36.44 9.36.44 9.36.54 9.36.44 9.36.54 9.40.99 9.50.44

4 4 5 5 4 5 4 3 4 3 4 5 5 4 4 5 4 5 5 5

0,33 0,07 0,06 0,08 0,02 0,03 0,02 0,17 0,04 0,17 0,04 0,03 0,06 0,07 0,03 0,07 0,01 0,03 0,38 0,01 5,98

ZD6

SV

0,23

ZD10 ZD11 ZD12 ZD13 ZD14

SV SV SV SV SV

ZD15

SV

k.ú. Dolní Štěpanice 9.58.00 8.72.01 0,23 9.40.89 0,25 9.40.89 0,41 9.40.89 0,46 9.40.89 0,80 9.36.44 9.40.68 1,41 9.36.44 9.40.68 9.68.11

1 5 5 5 5 5 4 5 4 5 5

0,01 0,22 0,23 0,25 0,41 0,46 0,62 0,18 1,17 0,01 0,23

95


Označení plochy

Kód využití

Celkový zábor

Kód BPEJ

Třída ochrany

Rozloha

ZD17

OVM

0,30

ZD19 ZD23 ZD27a Celkem ZPF v k.ú.

TI DSP DX

9.40.99 9.68.11 9.58.00 9.68.11 9.68.11

0,11 0,19 0,05 0,05 0,01 4,20

ZH1 ZH2 ZH3 ZH4

SV SV SV SV

ZH5

SV

ZH6 ZH7 ZH8 ZH29

SV SV SV SV

ZH13 ZH14 ZH15

OVM OVM OVM

ZH18

OS

ZH19

OS

ZH25

DSP

ZH38 ZH39a

TI DX

0,05 0,05 0,01 4,20 k.ú. Horní Štěpanice 0,26 9.36.44 0,34 9.36.44 0,24 9.40.68 0,29 9.36.44 9.40.68 9.68.11 0,29 9.36.44 9.40.68 0,09 9.40.68 0,11 9.40.89 0,12 9.40.89 0,17 9.36.44 9.40.99 9.68.11 0,20 9.36.44 0,02 9.68.41 0,10 9.36.44 9.68.41 0,29 9.36.44 9.50.44 0,12 9.36.44 9.50.44 0,10 9.50.44 9.68.11 0,02 9.37.16 0,01 9.40.89

5 5 1 5 5 4 4 5 4 5 5 4 5 5 5 5 4 5 5 4 5 4 5 4 5 4 5 5 5 5 5

0,26 0,34 0,24 0,25 0,01 0,03 0,01 0,28 0,09 0,11 0,12 0,13 0,03 0,01 0,20 0,02 0,05 0,05 0,03 0,26 0,07 0,05 0,07 0,03 0,02 0,01

96


Označení plochy

Kód využití

Celkový zábor

Kód BPEJ

Třída ochrany

Rozloha

ZH39b ZH40 ZHM1

DX SV DSK

0,01 0,01 0,12

ZHM2

DSK

0,52

9.36.24 9.68.11 9.36.24 9.50.44 9.36.24 9.36.44 9.40.68

3 5 3 5 3 4 5

0,01 0,01 0,05 0,07 0,09 0,10 0,33 3,43

9.36.24 9.36.44 9.36.44 9.40.68 9.36.44 9.40.68 9.36.44 9.50.41 9.50.41 9.36.44 9.50.41 9.36.44 9.36.24 9.40.68 9.78.89 9.40.68 9.36.54 9.40.78 9.40.99 9.36.54 9.40.78 9.36.54 9.37.56

3 4 4 5 4 5 4 3 3 4 3 4 3 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5

0,17 0,02 0,15 0,01 0,03 0,07 0,31 0,22 0,02 0,23 0,01 0,09 0,14 0,23 0,09 0,17 0,11 0,35 0,02 0,05 0,01 1,53 0,44

3,43

Celkem ZPF v k.ú.

k.ú. Mrklov ZM1

SV

0,19

ZM2

SV

0,16

ZM3

SV

0,10

ZM4 ZM5 ZM6, varianta 1

SV SV SV

0,31 0,22 0,25

ZM6, varianta 2

SV

0,10

ZM7 ZM8 ZM9 ZM11 ZM12

SV SV SV SV SV

0,14 0,23 0,09 0,17 0,48

ZM13

SV

0,06

ZM14

SV

1,97

97


Označení plochy

Kód využití

Celkový zábor

Kód BPEJ

Třída ochrany

Rozloha

ZM15

SV

0,87

ZM16 ZM29 ZM30 ZM31

SV SV SV SV

0,46 0,38 0,22 0,15

ZM17, varianta 1

OVM

0,48

ZM17, varianta 2

SV

0,48

ZM18 ZM19 ZM20 ZM21 ZM22 ZM23 ZM24

OVM OVM TI DL VS VZe DSK

0,42 0,54 0,01 0,05 0,01 0,31 0,25

5 5 5 3 5 3 5 3 4 3 4 5 3

ZM25

DSK

0,40

ZM26

DSK

0,11

ZM32

DSK

0,14

ZM27a ZM27b ZM28a ZM28b Celkem ZPF v k.ú.

DX DX DX DX

0,01 0,01 0,01 0,01 9,21

9.37.56 9.40.78 9.40.78 9.36.24 9.40.68 9.36.24 9.40.68 9.36.24 9.36.44 9.36.24 9.36.44 9.40.89 9.36.24 bez BPEJ 9.36.24 9.40.89 9.40.68 9.36.24 9.50.41 9.36.44 9.40.68 9.36.44 9.36.54 9.40.78 9.36.54 9.36.44 9.40.68 9.40.68 9.40.68 9.40.99 9.36.24

0,30 0,57 0,46 0,38 0,22 0,01 0,14 0,01 0,47 0,01 0,47 0,42 0,54 0,01 0,05 0,01 0,31 0,01 0,04 0,11 0,09 0,03 0,37 0,01 0,10 0,01 0,13 0,01 0,01 0,01 0,01 9,21

3 5 5 3 3 4 5 4 5 5 5 4 5 5 5 5 3

98


Označení plochy

Kód využití

CELKEM ZPF v OP KRNAP

Celkový zábor

Kód BPEJ

Třída ochrany

22,82

Rozloha 22,82

U plochy ZM6 je započítána do celkového záboru ZPF v ochranném pásmu KRNAP plošně náročnější varianta 1. Plocha ZB70 a plochy ZM17 a ZB55 (všechny kód využití SV) jsou variantním řešením - varianta 2 - k plochám ZB55 (kód využití DSP) a ZM17 (kód využití OVM) – varianta 1. Plochy ZHM1, ZHM2, započítané zcela do k.ú. Horní Štěpanice, zasahují i do k.ú. Mrklov.

Tabulka č. 2a Plochy ZPF zabírané pro změny v krajině – na území KRNAP (v hektarech) Označení plochy

Kód využití

Celkový zábor

KB1

W

0,28

KB2 KB3

W W

0,13 0,13

KB4

W

0,24

KB7

W

0,05

KD2

W

0,05

KH6

W

0,04

Kód BPEJ

Třída ochrany

Rozloha

5 5 5 5 5 5 3 5 4

0,19 0,03 0,06 0,13 0,02 0,11 0,09 0,15 0,05

4

0,05

5 5 5

0,01 0,01 0,02

k.ú. Benecko

CELKEM ZPF

0,92

9.37.46 9.40.68 9.68.41 9.68.41 9.40.68 9.68.41 9.50.41 9.36.54 9.36.44 k.ú. Dolní Štěpanice 9.36.44 k.ú. Horní Štěpanice 9.40.68 9.40.89 9.68.41

0,92

99


Tabulka č. 2b Plochy ZPF zabírané pro změny v krajině – na území ochranného pásma KRNAP (v hektarech) Označení plochy

Kód využití

Celkový zábor

Kód BPEJ

Třída ochrany

Rozloha

4 5 4 5 2 4 5

0,08 0,02 0,01 0,05 0,13 0,48 0,34

5 5 5

0,02 0,19 0,03

5 5 5 5 5 5 5 4 5 5 5 5 5 5

0,47 0,14 0,08 0,12 0,08 0,02 0,12 0,07 0,12 0,05 0,16 0,78 0,29 0,12

5 5

0,07 0,05

k.ú. Benecko KB5

W

0,10

KB6

W

0,06

KB10

OX

0,61

KB11

OX

0,34

KD3

W

0,21

KD4

W

0,03

KH1 KH2

NL NL

0,47 0,22

KH3

W

0,20

KH4

W

0,14

KH5

W

0,19

KH6 KH7 KH9 KHM1

W W NL W

0,05 0,16 0,78 0,41

KM1

W

0,12

9.36.44 9.68.41 9.36.44 9.50.44 9.36.04 9.36.34 9.37.16 k.ú. Dolní Štěpanice 9.40.99 9.68.11 9.40.99 k.ú. Horní Štěpanice 9.40.68 9.40.68 9.68.11 9.40.68 9.40.89 9.40.68 9.50.44 9.36.44 9.68.41 9.68.41 9.68.41 9.40.89 9.40.68 9.68.41 k.ú. Mrklov 9.40.68 9.40.99

100


Označení plochy

Kód využití

Celkový zábor

Kód BPEJ

Třída ochrany

Rozloha

KM2

W

0,19

KM3

W

0,10

9.50.41 9.36.54 9.36.51 9.40.99

3 5 4 5

0,16 0,03 0,09 0,01

CELKEM ZPF

4,38

4,38

Plocha KHM1, započítaná zcela do k.ú. Horní Štěpanice, zasahuje i do k.ú. Mrklov.

101


Tabulka č. 3 Zásahy do PUPFL v členění na trvalé a dočasné zábory a trvalá a dočasná omezení (v hektarech) Označení plochy

Kód využití Celkem

ZB6 ZB11 ZB34 ZB45 ZB49 ZB50 ZB62b ZB73 ZBH1b ZBH2b KB1 KBH1 KBH2a KBH2b

SV SV OVM OX DSP DSP DX VZe DX DX W OSt OSt OSt

0,03 0,01 0,01 0,08 0,02 0,04 0,01 0,07 0,01 0,01 0,01 2,60 5,09 5,37

ZD18 ZD25b KD1 KD3 KD4 KD5 KD8

VE DX W W W OSt NZ

0,10 0,01 0,02 0,32 0,23 0,54 0,78

ZH14 ZH23 ZH24 ZH26 ZH27

OVM TI DSK VZe DSK

0,04 0,03 0,21 0,04 0,01

Zábor PUPFL

Omezení hospodaření na PUPFL

Trvalý Dočasný k.ú. Benecko 0,03 0,01 0,01 0,08 0,02 0,04 0,01 0,07 0,01 0,01 0,01 2,60 5,09 5,37 k.ú. Dolní Štěpanice 0,10 0,01 0,02 0,32 0,23 0,54 0,78 k.ú. Horní Štěpanice 0,04 0,03 0,21 0,04 0,01 -

Celkem

Trvalé

Dočasné

-

-

-

-

-

-

-

-

102


ZH28 KH3 KH4 KH5 KHM1

DSK W W W W

0,01 0,01 0,12 0,01 0,07

-

-

-

-

0,12 0,05

0,01 0,01 0,12 0,01 0,07 k.ú. Mrklov 0,12 0,05

ZM23 KM3

VZe W

-

8,39

2,48

5,91

-

-

-

CELKEM PUPFL

Plochy KBH1 (var. 3), KBH2a (var. 2) a KBH2b (var. 1) jsou variantami rozšíření současného areálu zimních sportů. V hodnotě součtu celkového záboru PUPFL je proto započítána plošně nejnáročnější varianta KBH2b (var. 1). Jejich plochy, započítané zcela do k.ú. Benecko, zasahují i do k.ú. Horní Štěpanice. Rovněž plocha KHM1, započítaná zcela do k.ú. Horní Štěpanice, zasahuje i do k.ú. Mrklov.

103

KRAJ LIBERECKÝ OKRES SEMILY

Recommend Documents