KRAJ LIBERECKÝ ORP SEMILY

ÚZEMNÍ PLÁN BYSTRÁ NAD JIZEROU KRAJ LIBERECKÝ ORP SEMILY

TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ duben 2015

Územní plán Bystrá nad Jizerou – textová část – Odůvodnění

Objednatel: Obec Bystrá nad Jizerou Liberecký kraj Pořizovatel: Městský úřad Semily jako úřad územního plánování Liberecký kraj Zhotovitel:

SURPMO, a. s. Projektové středisko Hradec Králové

Vedoucí Projektového střediska:

Ing. arch. Alena Koutová (odpovědný zástupce projektanta – autorizovaný architekt – ČKA poř. č. 00750)

Zástupce vedoucí:

Ing. arch. Miroslav Baťa

PROJEKTANT – KOLEKTIV ZHOTOVITELE Mgr. Vít Andrejs RNDr. František Bárta (autorizovaný projektant ÚSES – ČKA poř. č. 03941) Ing. arch. Miroslav Baťa Marcela Erbsová Ing. Vlastimil Kašpar Ing. arch. Alena Koutová Ing. Josef Smíšek Ing. Lucie Teslíková Hurdálková Ing. František Weisbauer

ZÁZNAM O ÚČINNOSTI

ÚZEMNÍHO PLÁNU BYSTRÁ NAD JIZEROU Zastupitelstvo obce Bystrá nad Jizerou, jako příslušný správní orgán, vydalo Územní plán Bystrá nad Jizerou dne usnesením číslo Územní plán nabyl účinnosti dne: Oprávněná úřední osoba pořizovatele: Jaromír Mejsnar

vedoucí oddělení územního plánování Městského úřadu Semily jako úřadu územního plánování

2


OBSAH ELABORÁTU

ÚZEMNÍ PLÁN A. Textová část B. Grafická část B.1

Výkres základního členění území

1 : 5 000

B.2

Hlavní výkres

1 : 5 000

B.3

Výkres koncepce veřejné infrastruktury

1 : 5 000

B.4. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací

1 : 5 000

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU C. Textová část D. Grafická část D.1

Koordinační výkres

D.2

Výkres širších vztahů

D.3

Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

1 : 5 000 1 : 50 000 1 : 5 000

3


C.

TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

4


OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI ODŮVODNĚNÍ C.a)

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území

C.b)

Vyhodnocení splnění požadavků zadání

C.c)

Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení 17 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 18

C.d)

6 17

C.e)

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty

22

C.f)

Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch 57

5


C.a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY Z platné Politiky územního rozvoje České republiky (dále jen PÚR ČR) 2008, schválené usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. 7. 2009, nevyplývají pro území obce, mimo republikových priorit, žádné nadmístní požadavky mezinárodního nebo republikového významu. Z republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, stanovených tímto dokumentem, k jejichž naplnění územní plán (dále jen ÚP) přispívá, je možno zmínit tyto: (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. Všechny hodnoty území jsou respektovány a vymezením ploch změn a stanovením podmínek využití rozvíjeny a posilovány. (15) Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanizmy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a navrhovat při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovně. Stabilizací zastavěného území (dále jen ZÚ) a vymezením ploch přestavby a zastavitelných ploch vhodných a potřebných způsobů využití je posilována sociální soudržnost obyvatel. (16) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR. Na základě veřejně projednaného schváleného Zadání je ÚP řešen komplexně a v souladu se Stavebním zákonem bude projednáván s veřejností. (17) Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí, zejména v regionech strukturálně postižených a hospodářsky slabých a napomoci tak řešení problémů v těchto územích. Podmínky pro vytváření pracovních příležitostí jsou vytvářeny stanovením podmínek využití jak v ZÚ, tak v zastavitelných plochách a v ploše přestavby.

6


(19) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb, revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území. V současnosti nevyužívaný zemědělský areál je vymezen jako plocha přestavby pro smíšené obytné a smíšené výrobní využití. (20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. Rozvojové záměry tohoto charakteru se nevymezují, všechny limity využití území jsou respektovány. Koncepce územního systému ekologické stability (dále jen ÚSES) je upřesněna a podmínky ochrany krajinného rázu jsou stanoveny. (22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu, např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika, při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). ÚP umožňuje rozvoj a využití předpokladů území pro cestovní ruch a propojení atraktivních míst vymezením zastavitelných ploch (především pro cyklostezku) a ploch změn v krajině, stanovením podmínek využití ploch připouštějících realizaci staveb, zařízení a opatření dle § 18 odst. 5 stavebního zákona. (23) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. Nepřípustné je vytváření nových úzkých hrdel na trasách dálnic, rychlostních silnic a kapacitních silnic; jejich trasy, jsou-li součástí transevropské silniční sítě, volit tak, aby byly v dostatečném odstupu od obytné zástavby hlavních center osídlení. Současná síť dopravní a technické infrastruktury je respektována a dotvářena návrhem nové cyklostezky, zlepšující prostupnost území. (25) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet 7


podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. Zastavitelné plochy nejsou vymezovány v území potenciálních rizik a přírodních katastrof v nivě Jizery. Stanovená intenzita využití stavebních pozemků umožňuje vsakování dešťových vod přímo v ZÚ a v zastavitelných plochách. (30) Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. Koncepce veřejné technické infrastruktury je stanovena v souladu s příslušnými oborovými koncepcemi. (31) Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi. V ZÚ a v zastavitelných plochách ÚP Podmíněně připouští umisťování stavbeb, zařízení a jiných opatření pro výrobu elektrické energie nebo získávání tepelné energie ze solárních zdrojů umístěných na střechách staveb nebo geotermální energie do hloubky 200 m a ostatních tepelných čerpadel. Ostatní priority nejsou pro území obce relevantní. ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE LIBERECKÉHO KRAJE Obec Bystrá nad Jizerou leží v území řešeném v Zásadách územního rozvoje Libereckého kraje (dále jen ZÚR LK), které byly vydány Zastupitelstvem Libereckého kraje dne 13. 12. 2011 usnesením č. 466/11/ZK. Podle ZÚR LK řešené území patří do rozvojové osy IV. řádu – nadmístního významu ROS 12. Krajské priority územního plánování, stanovené ZÚR LK, jsou uplatňovány takto: ZAJIŠTĚNÍ PŘÍZNIVÉHO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ P1 Prostředky a nástroji územního plánování ve veřejném zájmu chránit přírodní hodnoty území kraje, zvyšovat funkční účinnost zvláště u obecně chráněných území přírody a zajistit jejich organické doplnění a propojení s prvky ÚSES a NATURA 2000. Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci upřednostňovat komplexní řešení před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Nepřipouštět takové zásahy a aktivity, které by samy o sobě nebo ve svých důsledcích poškozovaly stav zvláště chráněných území. ÚP přispívá k ochraně přírodních hodnot a prvků ÚSES, které stabilizuje, zpřesňuje a respektuje. Nenavrhuje plochy, které by narušily funkci prvků ÚSES nebo výrazněji negativně zasahovaly do hodnot území, především do stávajících zvláště chráněných území, do evropsky významné lokality a do pohledových horizontů. P2 Vhodným přístupem k využívání území a respektováním územních opatření zajistit ochranu vodohospodářsky významných území v systému CHOPAV, ochranu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů zvyšujících retenční schopnost území s cílem zabezpečit dostatek zdrojů kvalitní pitné a užitkové vody pro stávající i budoucí rozvojové potřeby kraje. Stanovit podmínky pro hospodárné využívání území, chránit a přiměřeně využívat přírodní surovinové, léčivé a energetické zdroje území, podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů energie. ÚP přispívá k ochraně vodního režimu krajiny. Důsledně chrání uspořádání krajiny, především souvislé lesní celky a trvalé travní porosty, které zvyšují retenční schopnost 8


krajiny. K využití obnovitelných zdrojů se připouští využití sluneční energie na střechách staveb. Pro udržení ochrany podzemních vod nenavrhuje plochy, při jejichž využití by mohlo dojít k ohrožení kvality podzemních vod. P4 Vhodným přístupem k ochraně půdního fondu, upřednostňováním ekologických forem hospodaření a účinným rozvíjením prvků ÚSES zajistit ochranu zemědělské a lesní půdy před vodní a větrnou erozí, před svahovými deformacemi a neodůvodněnými zábory pro jiné účely ve smyslu ochrany půdy jako prakticky neobnovitelné složky životního prostředí a ve smyslu uchování produkční hodnoty území. ÚP v zásadě zachovává strukturu a uspořádání zemědělského půdního fondu (ZPF) a pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL) v řešeném území, při zpracování ÚP byly přehodnoceny rozvojové záměry tak, aby nedošlo k neodůvodněným záborům, nevhodným umístěním se nezvyšovala rizika svahových deformací a neohrozil se majetek a životy obyvatel. P5 Citlivým přístupem k řešení urbanizace území, odpovědným hospodařením s nerostným bohatstvím kraje - obnovitelnými i neobnovitelnými zdroji, minimalizací nevhodných zásahů a podporou úprav, směrovaných ke zkvalitnění krajinných hodnot území, zachovat potenciál, kvalitu a jedinečnost kulturní krajiny v její rozmanitosti. ÚP přehodnotil jednotlivé rozvojové záměry a ve vztahu k urbanistickému uspořádání, jedinečnosti krajiny a její rozmanitosti navrhl řešení, která zajistí udržitelný rozvoj území. P6 Preventivními zásahy pro ochranu území před přírodními katastrofami a potenciálními riziky minimalizovat rozsah možných škod z působení přírodních sil v území. viz (25) PÚR ČR 2008 výše ZAJIŠTĚNÍ HOSPODÁŘSKÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ P13 Odpovědným hospodařením se zdroji a údržbou a rozvojem spolehlivých jímacích a rozvodných systémů a úpraven zabezpečit bezproblémové zásobování obyvatel a dalších odběratelů nezávadnou kvalitní vodou za sociálně únosné ceny. ÚP respektuje současný systém zásobování vodou. P14 Důsledně přistupovat k zajištění efektivní likvidace odpadních vod bez negativních dopadů na životní prostředí. ÚP stabilizuje individuální likvidaci odpadních vod v souladu s aktuální právní úpravou. P16 Vytvářet územní podmínky pro uplatnění ekologicky šetrnějších primárních energetických zdrojů a realizaci rozsáhlého programu využití obnovitelných zdrojů energie. viz (31) PÚR ČR 2008 výše ZAJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI OBYVATEL ÚZEMÍ P20 Prostředky a nástroji územního plánováni vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území: navrhovat a rozvíjet pouze kvalitní a příznivá urbanistická a architektonická řešení sídel vybavených nabídkou pracovních příležitostí, potřebnou veřejnou infrastrukturou, dostatečným zastoupením veřejných prostranství a veřejné zeleně, respektující ochranu přírody a krajiny, vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho dalšími uživateli. viz (15) a (16) PÚR ČR 2008 výše P24

Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. ÚP vytváří podmínky pro údržbu venkovské krajiny, a to především stabilizací a rozvojem ploch zemědělských všech typů a stabilizací PUPFL, včetně jejich rozšíření.

P27 Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné 9


urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Dbát na vyváženost všech tří pilířů udržitelného rozvoje území a nepřipustit snížení jedinečných hodnot území: ve stanovených případech cíleně chránit místa nebo krajinné celky zvláštního zájmu (legislativně zajištěna zvláštní ochrana přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území), zvláštní pozornost věnovat obnově venkovské krajiny vč. charakteru životních podmínek s důrazem na zachování objektů i souborů lidové architektury v celkové krajinné kompozici, objektivně rozlišovat případy, kdy je důležitější vhodný tvůrčí rozvoj a obnova krajiny než zachování stávající situace, při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. viz (14) a (20) PÚR ČR 2008 výše P28 Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro odpovídající formy cestovního ruchu, obzvláště ve specifických oblastech - vždy při zachování přírodních a kulturních hodnot území: podporovat rozvoj cestovního ruchu v dosud málo využívaných vhodných lokalitách za účelem zajištění nabídky nových pracovních příležitostí a odlehčení urbanizační zátěže tradičních středisek, upřednostňovat šetrné formy cestovního ruchu (cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika aj.), podporovat propojení atraktivních míst turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (pěší, cyklo, lyžařská, hipo aj.), viz (22) PÚR ČR 2008 výše P29 Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území s cílem minimalizovat rozsah případných škod: zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umisťování staveb a opatřeni na ochranu před povodněmi a ploch určených k řízeným rozlivům povodní, vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat v nich veřejnou infrastrukturu jen ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech, vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod, při návrhu využívání území zohledňovat problematiku území s ohroženou stabilitou - zastavitelné plochy v sesuvných a erozí ohrožených územích vymezovat jen ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. viz (25) PÚR ČR 2008 výše P30 Vytvářením územních podmínek pro rozvoj vzdělanosti obyvatelstva a rozmanité struktury hospodářské základny území, založené na spolupráci v širším evropském prostoru, snížit riziko důsledků náhlých hospodářských změn. viz (17) PÚR ČR 2008 výše P31 Při změnách nebo vytváření urbánního prostředí předcházet prostorově-sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel: věnovat trvalou pozornost hodnocení regionálních a lokálních disparit socioekonomického a demografického vývoje a identifikaci problémových částí kraje a ohrožených skupin obyvatel, řešení problematiky menšin, sociálně slabších, sociálně méně přizpůsobivých a sociálně vyloučených skupin obyvatel, věnovat trvalou pozornost důsledkům změn věkové struktury obyvatel a dalších uživatelů území, které se promítají a budou promítat do měnících se nároků na systémy technické a občanské vybavenosti (školství, zdravotnictví, sociální péče, kultura, sport a tělovýchova, veřejná správa apod.), věnovat trvalou pozornost a péči o bytový fond s ohledem na diferencované 10


požadavky na úroveň a lokalizaci bydleni včetně hodnocení jejich dopadů na udržitelný rozvoj území s rizikem narůstajících projevů a problémů sociální segregace, věnovat trvalou pozornost územím se sníženou a klesající nabídkou pracovního uplatnění, hledat vhodné nástroje k intervenci včetně územně plánovacích opatření na podporu rozšířeni nebo zlepšení nabídky pracovních příležitostí. viz (15) PÚR ČR 2008 výše Ostatní priority nejsou pro území obce relevantní. Odpovídající úkoly pro územní plánování jsou plněny takto: B.2 ROZVOJOVÉ OSY ROZVOJOVÉ OSY IV. ŘÁDU – NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU Z6 Zlepšovat dostupnost a atraktivitu okrajových částí kraje pro snižování ekonomických a sociálních rozdílů uvnitř kraje a z hlediska udržení a posílení integrity kraje. ROS12 Jablonec nad Nisou – Železný Brod – Semily – Lomnice nad Popelkou / Jičín a Jilemnice / Horka u Staré Paky a Jilemnice / Vrchlabí Úkoly pro územní plánování: c) Řešit územní souvislosti těsnější funkční a prostorové provázanosti ROS12 se SOB6 Západní Krkonoše - reagovat na zvýšené sezonní dopravní zátěže území přechodnými uživateli území. Koncepce ÚP umožňuje zvýšení absorpční kapacity území pro podporu rozvoje cestovního ruchu. d) Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat rozliv a zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci na Jizeře a jejích přítocích návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany s ohledem na předměty ochrany vymezených EVL. viz (25) PÚR ČR 2008 D.1 ZÁSADY KONCEPCE ROZVOJE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY PROPOJENÍ TURISTICKÝCH OBLASTÍ Z24 Vytvářet územní podmínky pro propojení turistických oblastí, podoblastí a středisek cestovního ruchu prostředky bezmotorové dopravy. D41A Koridor Jizera, Mnichovo Hradiště – Turnov – Železný Brod – Semily – Jablonec nad Jizerou – Rokytnice nad Jizerou – Kořenov. Úkoly pro územní plánování: a) V rámci koridorů vyhledat konkrétní vedení turistických, cyklistických, lyžařských a vodních tras, na území se zvláštní ochranou přírody vést trasy v maximální možné míře po stávající dopravní síti. ÚP vymezuje zpřesněnou plochu pro cyklostezku Greenway Jizera. D.2 ZÁSADY KONCEPCE ROZVOJE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Z28 Zlepšit kvalitativní stav povrchových a podzemních vod, vytvářet územní podmínky pro eliminaci hlavních zdrojů znečištění povrchových a podzemních vod. Úkoly pro územní plánování: c) V obcích, kde je výstavba kanalizace a ČOV ekonomicky a technicky neopodstatněna, řešit odkanalizování individuálně v souladu s PRVK LK. Ke snížení zatížení stávajících ČOV balastními vodami řešit odkanalizování území důsledným navrhováním oddílné kanalizace. ÚP stanovuje požadavek na individuální zneškodňování splaškových vod. d) Vhodným návrhem hospodaření v krajině a v urbanizovaných plochách snížit odtok dešťových vod z území a následně vnos nežádoucích látek do povrchových vod. 11


ÚP vymezuje plochy pro zalesnění a výsadbu nelesní zeleně. PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA ÚZEMÍ Z29 Vytvářet územní předpoklady pro realizaci adekvátních protipovodňových opatření především formou celkové revitalizace krajiny a vodních ekosystémů umožňující zvýšení ochrany proti povodním prostřednictvím zvýšení retenční schopnosti krajiny, formy protipovodňových opatření technického charakteru musí respektovat principy minimalizace negativních vlivů na stabilitu ekosystémů. Úkoly pro územní plánování: b) Vytvářet územní podmínky pro navyšování retenční schopnosti krajiny, a to především formou revitalizací toků a mokřadních biotopů v nivách a v pramenných oblastech, návrhem vhodných krajinných a technických úprav území zabraňovat vzniku povrchového odtoku vod, erozních a transportních procesů z povodí. Podporovat revitalizaci nevhodně upravených toků jako součást protipovodňové ochrany. ÚP vymezuje plochy pro zalesnění a výsadbu nelesní zeleně. ENERGETIKA Z30 Zajistit územní podmínky pro efektivní zásobování území energiemi a hospodaření s nimi. Úkoly pro územní plánování: a) Vytvářet územní podmínky pro zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě energií a paliv. viz (31) PÚR ČR 2008 výše Z31 Vytvářením územních podmínek pro reálný nárůst výroby energií z obnovitelných zdrojů zvyšovat soběstačnost LK v dodávkách energií. Úkoly pro územní plánování: d) Výstavbu větrných a fotovoltaických elektráren odpovědně posuzovat ve vztahu k ochraně přírody, krajiny, životnímu prostředí a krajinnému rázu. viz (31) PÚR ČR 2008 výše NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Z35 Vytvářet územní podmínky pro realizaci koncepce nakládání s odpady založené na maximálním třídění a recyklaci odpadů a umožňující racionální využití stávajících kapacit technicky zabezpečených skládek a centrální spalovny Liberec. Úkoly pro územní plánování: e) Nevytvářet podmínky pro vznik nových lokalit pro skladování komunálních a velkoobjemových odpadů. ÚP nevymezuje nové plochy tohoto charakteru. D.3 ZÁSADY KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY Z37 Vytvářet územní podmínky pro zabezpečení funkcí územního systému ekologické stability. Úkoly pro územní plánování: a) Prvky ÚSES respektovat jako plochy a koridory nezastavitelné, s využitím pro zvýšení biodiverzity a ekologické stability krajiny, kde lze výjimečně umístit protipovodňová opatření a stavby dopravní a technické infrastruktury. Plochy vymezených biocenter a biokoridorů v případě, že jejich současný stav odpovídá cílovému, všestranně chránit. b) Prvky ÚSES (bez ohledu na jejich biogeografický význam, či jejich příslušnost k velkoplošným zvláště chráněným územím) upřesňovat dle katastru nemovitostí a jednotek prostorového rozdělení lesa, a jejich vymezení koordinovat ve vzájemných návaznostech propojenosti systému a zohlednit geomorfologické a ekologické podmínky daného území. Vytvářet územní podmínky pro odstraňování překryvů prvků ÚSES a zastavěných ploch, případně nutné překryly minimalizovat. e) Územní překryvy prvků ÚSES s liniovými stavbami dopravní a technické infrastruktury 12


f)

minimalizovat a v případě nutnosti řešit překryvy odbornou projektovou přípravou staveb za podmínky, že nedojde k významnému snížení funkčnosti ekosystému a k podstatnému snížení jeho ekostabilizující funkce v krajině. Při vymezování lokálních prvků ÚSES zohlednit označování prvků ÚSES podle celokrajské posloupnosti (podklad KOPK LK). ÚP plní přiměřeně všechny tyto úkoly.

E. UPŘESNĚNÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE PŘÍRODNÍCH, KULTURNÍCH A CIVILIZAČNÍCH HODNOT ÚZEMÍ KRAJE E.1 ZÁSADY KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE PŘÍRODNÍCH HODNOT Z42 Zajistit ochranu přírodních hodnot území kraje jejich vhodným využíváním a odpovídající péčí. Úkoly pro územní plánování: b) Dbát na zachování přírodních a přírodě blízkých biotopů a respektovat lokality zvláště chráněných rostlin a živočichů v území. viz (14) PÚR ČR 2008 a P1 ZÚR LK výše Z44 Zabezpečovat ochranu přírodních hodnot v oblasti zemědělského hospodaření, lesního hospodářství a myslivosti. Úkoly pro územní plánování: a) Méně hodnotné či dlouhodobě nevyužívané zemědělské pozemky přednostně navrhovat i jako prostor pro nápravu stavu či pro jiné způsoby využití. viz Z28d) a Z29b) ZÚR LK výše Z45 Zabezpečovat zachování krajinných hodnot a krajinného rázu diferencovaně dle vymezených oblastí krajinného rázu a krajinných typů. Úkoly pro územní plánování: b) Vytvářet územní podmínky pro zachování, obnovu a optimální užívání historických a kulturních fenoménů v území, zachovat krajinný ráz a odstraňovat prvky, které jej poškozují. viz (20) PÚR ČR 2008 výše Z48 Územně chránit a hospodárně využívat povrchové a podzemní zdroje vody a prameniště minerálních a léčivých vod, podporovat posilování retenční schopnosti území kraje. Úkoly pro územní plánování: a) Vytvářet územní podmínky pro zajištění vodohospodářských zájmů v území, navrhovat územní úpravy a opatření k ochraně a kultivaci vodních zdrojů, toků, ploch a vodních ekosystémů. viz P13 ZÚR LK výše b)

Navyšovat retenční schopnost krajiny návrhy vhodných terénních pokryvů (lesní plochy, převádění orné půdy na trvalé travní porosty v záplavových územích aj.) a lokalizaci menších vodních nádrží v horních částech povodí při respektování ochrany přírodních hodnot území. Podporovat revitalizaci nevhodně upravených toků. viz Z28d) ZÚR LK výše

E.2 ZÁSADY KONCEPCE OCHRANY KULTURNÍCH HODNOT Z49 Vytvářet územní podmínky pro zabezpečení ochrany a péče o památkový fond kraje, respektovat dochované historické dědictví jako významný fenomén území, vytvářet územní podmínky pro jeho využívání ve prospěch rozvoje cestovního ruchu, kongresové a poznávací turistiky na území kraje. Úkoly pro územní plánování: a) Vytvářet územní podmínky pro zabezpečení ochrany a péče o chráněná památková území a nemovitý památkový fond kraje, usilovat o kvalitu a soulad řešení nové zástavby v jejich okolí, nepřipouštět výrazově nebo funkčně konkurenční územní zásahy. Chránit kulturní hodnoty území včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. 13


viz (14) PÚR ČR 2008 výše Z51 Respektovat archeologická naleziště dle evidence ÚAP Libereckého kraje a zajistit jejich ochranu. Úkoly pro územní plánování: a) Vytvářet územní podmínky pro zachování celistvosti a ochrany lokalit archeologických nálezů na původním místě a v prokazatelně cenných lokalitách omezit stavební činnost a zásahy do terénu. viz (14) PÚR ČR 2008 výše E.3 ZÁSADY KONCEPCE OCHRANY CIVILIZAČNÍCH HODNOT ROZVOJ STRUKTURY OSÍDLENÍ Z52 Upevňovat strukturu osídlení jako hierarchický systém s jednoznačným přiřazením každé obce k jednomu nespornému centru osídlení, jehož spádový obvod je dále jednoznačně přiřazen k centru osídlení vyššímu. Koncepce ÚP nemění postavení obce ve struktuře osídlení kraje. KONCEPCE ÚZEMNÍHO USPOŘÁDÁNÍ, TYPOLOGIE VENKOVSKÝCH A MĚSTSKÝCH PROSTORŮ Z54 Vytvářet územní podmínky pro vyvážený rozvoj území a sociální soudržnosti v diferencovaných podmínkách městského a venkovského prostoru. Venkovský prostor - charakter sídelní struktury převážně venkovský (periferní). Úkoly pro územní plánování: a) Zvyšovat kvalitu životních podmínek a vzhledu obce. b) Podporovat přiměřený rozvoj veřejné infrastruktury. c) Vylučovat vznik nových sídelních útvarů ve volné krajině. d) Stabilizovat a rozvíjet ÚSES rekultivací nefunkčních prvků. e) Respektovat a chránit zvláště chráněná území přírody - případný stavební rozvoj v nich řešit důsledně v souladu s potřebou ochrany přírody. ÚP urbanistickou koncepcí a stanovením podmínek využití ploch plní tyto úkoly. URBANISTICKÉ A ARCHITEKTONICKÉ HODNOTY Z55 Zohledňovat odlišné územní a funkční dispozice v různých částech území kraje, podporovat v nich rozvíjení územně typických činností, soustřeďovat republikově a krajsky významné rozvojové záměry přednostně na území vymezených rozvojových oblastí a rozvojových os. Urbanizovaná území - zastavěná území a zastavitelné plochy na celém území kraje. Úkoly pro územní plánování: b) Urbanistické koncepce rozvoje jednotlivých obcí i koncepce ochrany dochovaných hodnot v sídelní struktuře kraje navrhovat koordinovaně v souvislosti s potřebami sousedních obci a celého regionu. c) V územně plánovací dokumentaci jednotlivých obcí zohledňovat odlišné územní a funkční dispozice sídel, upřednostňovat intenzifikaci využití již zastavěných území a optimalizovat rozsah zastavitelných ploch v souladu se skutečnými potřebami. ÚP komplexním řešením přiměřeně naplňuje všechny tyto úkoly – viz odůvodnění koncepce rozvoje obce a urbanistické koncepce. EKONOMICKÁ ZÁKLADNA KRAJE Z57 Vytvářet územní podmínky pro zabezpečení významných ekonomických přínosů ze zemědělství a lesního hospodářství na území kraje, s cílem zachování a rozšíření mimoprodukčních funkcí složek krajiny v zemědělství a lesnictví v souladu s principy udržitelného rozvoje.

14


Úkoly pro územní plánování: b) Hledat nové využití nebo připravit likvidaci opuštěných velkokapacitních areálů produkční zemědělské výroby zejména ve venkovském prostoru. ÚP vymezuje nevyužívaný areál k přestavbě. CESTOVNÍ RUCH, REKREACE Z59 Vytvářet územní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu jako perspektivního sektoru ekonomiky při upřednostňování šetrných forem - udržitelného cestovního ruchu ohleduplného k životnímu prostředí, který neohrozí přírodní a kulturní hodnoty území. Úkoly pro územní plánování: a) Vytvářet územní podmínky pro rozvoj šetrného cestovního ruchu a v maximální možné míře využívat místní potenciál a zdroje, postupně a přirozeně rozvíjet území při zachování jeho přírodních a kulturních hodnot. viz (22) PÚR ČR 2008 výše Z63 Vytvářet územní podmínky zabezpečení zájmů z pohledu ochrany obyvatelstva a ochrany dopravní a technické infrastruktury. Úkoly pro územní plánování: b) Vytvořit podmínky pro evakuaci obyvatelstva, územně chránit navržená přijímací střediska a evakuační trasy uvedené v Havarijním plánu kraje. c) Vytvářet podmínky pro nouzové zásobování obyvatelstva vodou (alternativní podzemní zdroje, vhodné povrchové zdroje, propojení vodárenských sítí). ÚP stanovením podmínek využití ploch umožňuje plnění těchto úkolů. F. VYMEZENÍ CÍLOVÝCH CHARAKTERISTIK KRAJINY Z64 Ochranu krajinného rázu (KR) realizovat dle podmínek péče o krajinný ráz ve vymezených oblastech a podoblastech krajinného rázu. Úkoly pro územní plánování (společné pro všechny OKR): a) Respektovat základní jednotky krajinného rázu, hranice oblasti krajinného rázu (OKR) a podoblasti krajinného rázu (POKR) upřesňovat dle místních podmínek, tyto vyšší celky v rámci UAP obci ve spolupráci s orgánem ochrany přírody dále členit na „místa krajinného rázu“ i dle krajinné typologie (význačnosti a unikátnosti krajinných typů). b) Stanovením podmínek pro využívání ploch s rozdílným využitím v ÚP vytvořit podmínky pro ochranu krajinného rázu (dle zjištěných podmínek ÚAP). Z65 Územní rozvoj realizovat v souladu se základními krajinnými typy dle převládajících způsobů využití. LESOZEMĚDĚLSKÉ KRAJINY Úkoly pro územní plánování a) Vytvářet podmínky pro obnovu přirozeného vodního režimu na v minulosti nevhodně meliorovaných zemědělských pozemcích nebo na plochách s nefunkčním systémem odvodnění. b) Vytvářet podmínky pro územní rozvoj v harmonickém vztahu sídelní struktury a volné krajiny. c) Nezakládat nová odloučená sídla ve volné krajině. BĚŽNÉ KRAJINNÉ TYPY Úkoly pro územní plánování společné pro všechny krajinné typy: a) Zabezpečovat zachování krajinných hodnot diferencovaně dle vymezených krajinných typů v intencích jejich formulovaných kriterii a podmínek při plánování změn v území. ÚP respektuje a přiměřeně plní všechny tyto úkoly – viz odůvodnění koncepce uspořádání krajiny. G.2 VYMEZENÍ KORIDORŮ A PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB (VPS) A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ (VPO) 15


Z69 Vymezit koridory a plochy nadmístního významu pro veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření. KORIDORY PRO UMÍSTĚNÍ VPS A VPO – TURISTICKÁ DOPRAVA kód popis - lokalizace dotčená území obcí D41A multifunkční Benešov u Semil, Bystrá nad Jizerou, Háje nad Jizerou, turisticky koridor - Košťálov, Jablonec nad Jizerou, Koberovy, Kořenov, Lišný, Jizera Malá Skála, Modřišice, Paseky nad Jizerou, Peřimov, Poniklá, Přepeře, Příšovice, Rakousy, Rokytnice nad Jizerou, Semily, Slaná, Turnov, Víchová nad Jizerou, Záhoří, Železný Brod NADREGIONÁLNÍ BIOKORIDORY (K) kód typ biokoridoru dotčené území obcí K30MB mezofilní bučinný Bystrá nad Jizerou, Harrachov, Háje nad Jizerou, Chuchelna, Jablonec nad Jizerou, Kořenov, Paseky nad Jizerou, Poniklá, Rokytnice nad Jizerou, Semily, Slaná, Vysoké nad Jizerou K30V vodní Benešov u Semil, Bystrá nad Jizerou, Háje nad Jizerou, Harrachov, Jablonec nad Jizerou, Paseky nad Jizerou, Peřimov, Poniklá, Rokytnice nad Jizerou, Semily, Slaná, Víchová nad Jizerou REGIONÁLNÍ BIOCENTRA (RC) kód název biocentra dotčené území obcí RC1219 Pod Mošnou Benešov u Semil, Bystrá nad Jizerou, Košťálov, Slaná REGIONÁLNÍ BIKORIDORY (RK) kód dotčené území obcí RK704 Bystrá nad Jizerou, Háje nad Jizerou RK713 Bystrá nad Jizerou, Košťálov, Libštát

Úkoly pro územní plánování: a) V ÚPD dotčených obcí: stabilizovat, zpřesňovat a koordinovat vymezené koridory pro stavby a opatřeni pro turistickou dopravu, stabilizovat, zpřesňovat a koordinovat vymezené koridory pro protipovodňové stavby a opatřeni na tocích, stabilizovat, zpřesňovat a koordinovat vymezené VPO – plochy a koridory ÚSES. ÚP vymezil v rámci D41A plochu DX-Z17 pro cyklostezku, kterou vymezil jako veřejně prospěšnou stavbu VD1 pro vyvlastnění. Všechny prvky nadregionálního a regionálního ÚSES jsou zpřesněny a vymezeny jako funkční – nelze je tedy vymezit jako veřejně prospěšná opatření.

16


ŠIRŠÍ VZTAHY V ÚZEMÍ Obec Bystrá nad Jizerou přísluší do správního území Libereckého kraje, do území správního obvodu obce s rozšířenou působností (ORP) Semily. Sousedí s obcemi Háje nad Jizerou (k.ú. Rybnice, k.ú. Háje nad Jizerou), Košťálov (k.ú. Kundratice, k.ú. Košťálov, k.ú. Čikvásky) a Benešov u Semil (k.ú. Benešov u Semil). Historicky daná poloha území (mimo hlavní dopravní trasy, avšak v dosahu větších sídel a s mnoha místy dálkových výhledů) koresponduje s převahou využití území k bydlení, rekreačním účelům a polointenzivnímu zemědělství. Obec je součástí povodí významného vodního toku Jizera. Do jižní části řešeného území zasahuje ochranné pásmo II. stupně vnější Valdice, jež slouží pro zásobování vodou obce Košťálov. Z hlediska vodního útvaru povrchových či podzemních vod spadá celé území do Podkrkonošského permokarbonu. Územím obce prochází ve směru sever-jih stabilizovaný vysokotlaký plynovod, který je, včetně jeho ochranného a bezpečnostního pásma, respektován. ÚSES je na území obce zpřesněn a stabilizován jako funkční.

C.b) Vyhodnocení splnění požadavků zadání Zpracování Územního plánu Bystrá nad Jizerou vychází ze Zadání Územního plánu Bystrá nad Jizerou, které bylo veřejně projednáno, dohodnuto s dotčenými orgány a schváleno zastupitelstvem obce dne 8. 7. 2013 usnesením č. 2013-07-01. Toto Zadání bylo jako celek splněno. Výstupy z koncepčních rozvojových materiálů České republiky a Libereckého kraje byly zohledněny. Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů (dále jen ÚAP) byly akceptovány, stejně jako požadavky na rozvoj území obce, požadavky na plošné a prostorové uspořádání území a požadavky na řešení veřejné infrastruktury. Zadání ÚP bylo tedy jako celek splněno, kromě požadavku na vymezení zastavitelných ploch mimo ZÚ pro 12 RD, který byl překročen z důvodů uvedených v kap. C.e) a C.f).

C.c) Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení Potřeba vymezení záležitostí tohoto charakteru z dosavadního procesu pořízení a zpracování ÚP nevyplynula.

17


C.d) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Pro rozvoj obce se předpokládá využití především volných ploch s požadovaným funkčním využitím v ZÚ, jejichž zastavěním dojde k minimálnímu dotčení pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL), zemědělského půdního fondu (ZPF), nenaruší se ráz obce a nedojde ke zhoršení životního prostředí. Plochy mimo ZÚ jsou vymezeny pro rozvoj tam, kde bude jejich novým využitím co nejméně negativně dotčen ZPF. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond Při vymezování nových ploch pro rozvoj obce – zastavitelných ploch i ploch změn v krajině byl respektován zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany, v jejich platném znění a Metodický pokyn odboru ochrany lesa a půdy ze dne 12. 6. 1996 č.j. OOLP/1067/96. Vyhodnocení je zpracováno dle Společného metodického doporučení Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a Ministerstva životního prostředí (MŽP) z července 2011. Rozvoj v ZÚ se předpokládá v rámci stanovených podmínek všech způsobů využití (ať již v plochách stabilizovaných, tak v plochách přestavby). Zastavitelné plochy jsou ve smyslu Zadání ÚP vymezeny zásadně ve vazbě na ZÚ, plochy pro zalesnění na ZPF jsou vymezeny na základě průzkumů v terénu pouze na plochách nižší třídy ochrany. V plochách VZ-Z12* a VZ-Z13* byly již pozemky pro realizaci staveb na základě pravomocného rozhodnutí odejmuty ze ZPF. Plocha NZ-K1 je současné zbořeniště, které ÚP navrhuje k navrácení do ZPF. Do vyhodnocení nejsou zahrnuty plochy pro ÚSES. Plochy ÚSES zůstávají v ZPF s tím, že se na nich upraví hospodaření v souladu s typem prvku ÚSES a po dohodě s orgánem ochrany přírody. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) Při navrhování rozvojových ploch na PUPFL byl respektován zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) v jeho platném znění. Důvodem odnětí je navrhované využití pro plochy nelesní zeleně na drobných plochách PUPFL v těsném sousedství ZÚ (z těchto důvodů nemůže plnit veškeré funkce, především však hospodářské) a plochu dopravní infrastruktury - cyklostezku nadmístního významu Greenway Jizera na ploše PUPFL. Pro nové zalesnění se navrhují plochy o celkové rozloze 6,5926 ha. Uvedené výměry záborů jsou maximální a vyjadřují celou rozlohu návrhových ploch. Při navazujících řízeních může být odňata nejvýše část odpovídající intenzitě využití stavebních pozemků, stanovené pro každý typ plochy s rozdílným způsobem využití v kapitole A.f) ÚP. Zábory ZPF v členění dle způsobu využití a jednotlivých ploch jsou zakresleny v samostatném výkresu a podrobně vyhodnoceny v tabulce.

18


Tabulkové vyhodnocení záborů Dotčení ploch ZPF je zpracováno do tabulky dle Společného metodického doporučení MMR a MŽP z července 2011. Tabulka č. 1 uvádí souhrn všech ploch navržených pro rozvoj, včetně kódu využití. Výměry jsou uváděny v hektarech a jsou maximální. Skutečný zábor (a částka odvodu) bude stanoven až při realizaci konkrétního záměru podle skutečně zabírané plochy. Třídy ochrany jsou určeny z poskytnutých údajů ÚAP o BPEJ v souladu s vyhláškou MŽP č. 48/2011 Sb. V tabulce č. 2 je uvedeno vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na PUPFL.

19


Tabulka č. 1 „Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond“ Katastrální území: Bystrá nad Jizerou Číslo Způsob Celkový Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (v ha) plochy využití zábor orná chmelnice vinice zahrady ovocné plochy ZPF půda sady Z2 SV Z3 SV Z4 SV Z5 SV Z6 SV Z7 SV Z8 SV Z10 SV Z11 SV Z19 SV Z21 SV Z22 SV Plochy SV celkem Z13 VZ Z23 VZ Plochy VZ celkem Z15 DS Z16 DS Plochy DS celkem Z17 DX Plochy DX celkem K2 ZZ K3 ZZ K23 ZZ Plochy ZZ celkem

0,2039 0,3620 0,2848 1,1672 0,3061 0,3386 0,3220 0,3722 0,6116 0,8578 0,0853 0,1505 5,0620 0,2613 0,4238 0,6851 0,0500 0,1257 0,1757 0,1802 0,1802 3,6175 1,378 0,7027 5,6982

0,3722 0,3722 0,2613 0,4238 0,6851 3,6175 0,7027 4,3197

-

-

0,1973 0,3061 0,5034 0,1257 0,1257 -

-

Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) TTP

I.

II.

III.

IV.

V.

0,2039 0,3620 0,2848 0,9699 0,3386 0,3220 0,6116 0,8578 0,0853 0,1505 4,1864 0,0500 0,0500 0,1802 0,1802 1,3780 1,3780

0,0073 0,0073 -

0,5546 0,5546 0,0237 0,0237 -

-

0,2848 0,3061 0,4324 0,0853 1,1086 0,0603 0,0603 -

0,2039 0,3620 1,1672 0,3386 0,3220 0,3722 0,1792 0,3032 0,1505 3,3988 0,2613 0,4238 0,6851 0,0500 0,1257 0,1757 0,0889 0,0889 3,6175 1,378 0,7027 5,6982

Investice do půdy (ha)

-

20


Způsob využití plochy

Celkový zábor ZPF

K5 NL K6 NL K7 NL K8 NL K9 NL K10 NL Plochy NL celkem K15 NN K19 NN K20 NN Plochy NN celkem ZÁBOR ZPF CELKEM

0,4342 0,6340 0,1141 0,2005 2,3318 2,8780 6,5926 0,3573 0,7013 1,6061 2,6647 21,0585

Číslo plochy

Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (v ha) orná půda 5,3775

chmelnice

vinice

zahrady

-

-

0,6291

ovocné sady -

Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) TTP

I.

II.

0,4342 0,6340 0,1141 0,2005 2,3318 2,8780 6,5926 0,3573 0,3573 0,7013 1,6061 2,6647 0,3573 15,0519 0,3646 0,5783

III.

IV.

V.

0,4342 0,6340 0,1141 0,2005 1,2735 1,0583 1,5474 1,3306 2,8209 3,7717 0,7013 1,6061 2,3074 2,8209 1,1689 16,1258

Investice do půdy (ha) 0,4030

0,1481 0,3665 0,9176

0,9176

Tabulka č. 2 „Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na PUPFL“ Katastrální území: Bystrá nad Jizerou Číslo plochy

Způsob využití plochy

Typ záboru

Celkový zábor PUPFL (v ha)

Z17

DX

Trvalý

0,1822

21


C.e) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty Hranice řešeného území je vedena po hranici území obce (viz grafická část), které má celkovou rozlohu 562 ha. Řešené území obce Bystrá nad Jizerou se skládá z jednoho k. ú. – Bystrá nad Jizerou. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY ÚP je zpracován v souladu s platnou legislativou na úseku územního plánování, zejména se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, a vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, vše ve znění pozdějších předpisů. Výchozím podkladem pro zpracování ÚP jsou ÚAP ORP Semily a doplňující průzkumy pořizovatele. S ohledem na potřebu odůvodnění předkládané koncepce (vycházející z požadavků Zadání) jsou následující kapitoly obohaceny o podrobnější informace, ze kterých zpracovatelský kolektiv vycházel. Řešení ÚP je invariantní. Zdůvodnění přijatého řešení je zřejmé z následujícího textu. Na základě výsledku veřejného projednání byly uplatněny tyto požadavky na úpravu dokumentace ÚP: 1) 2)

3) 4) 5)

6) 7)

8)

9)

10)

vypuštění zastavitelné plochy smíšeně obytné – venkovské (SV-Z9), převedení do stavových ploch zemědělských – specifických (ZZ), převedení části zastavitelné plochy výroby a skladování – zemědělská výroba (VZZ12*) do ploch smíšených obytných – venkovských (SV) jako nové zastavitelné plochy SV-Z21, zvětšení zastavěného území o část pozemku p. č. 978/1 v k. ú. Bystrá nad Jizerou a její zahrnutí do stavových ploch smíšených obytných – venkovských (SV), převedení části pozemku p. č. 976/1 v k. ú. Bystrá nad Jizerou do ploch smíšených obytných – venkovských (SV) jako nové zastavitelné plochy SV-Z22, doplnění do textové části odůvodnění územního plánu pro novou zastavitelnou plochu na části pozemku p. č. 976/1 v k. ú. Bystrá nad Jizerou, že „krajinný ráz nebyl dohodnut v rámci dohodovacího řízení ani v rámci projednání územního plánu“, převedení části pozemku p. č. 899/1 v k. ú. Bystrá nad Jizerou do ploch výroby a skladování – zemědělská výroba (VZ) jako nové zastavitelné plochy VZ-Z23, doplnění do textové části odůvodnění územního plánu pro novou zastavitelnou plochu na části pozemku p. č. 899/1 v k. ú. Bystrá nad Jizerou, že „krajinný ráz nebyl dohodnut v rámci dohodovacího řízení ani v rámci projednání územního plánu“, převedení pozemku p. č. 972/1 v k. ú. Bystrá nad Jizerou ze stavových ploch zemědělských – specifických (ZZ) do návrhových ploch zemědělských – specifických (ZZ) jako plochy ZZ-K23, doplnění do textové části pro nově navrženou plochu zemědělskou – specifickou (ZZ) na pozemku p. č. 972/1 v k. ú. Bystrá nad Jizerou, že pro ni neplatí stanovená intenzita využití pozemků – koeficient zastavění – max. 0,01, ale bude pro ni stanoveno, že na ní lze realizovat zemědělskou účelovou stavbu do plochy 275 m2, Použití aktuální katastrální mapy digitalizované jako podkladu pro grafickou část ÚP.

22


Uplatněné požadavky vyvolaly úpravy textové části ÚP v kapitolách A.c), A.e) a A.f), úpravy textové části Odůvodnění ÚP v kapitolách C.d) a C.e), úpravy grafické části ÚP výkresů B.1, B.2, B.3, B.4 a úpravy grafické části Odůvodnění ÚP – výkresů D.1 a D.3.

ad A.a) VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Hranice zastavěného území (dále jen ZÚ) je převzata z Opatření obecné povahy pořízeného úřadem územního plánování – Městským úřadem Semily s účinností ke dni 29. 7. 2008. Její upřesnění vychází z poskytnuté katastrální mapy digitalizované (KMD) aktualizované k 31. 12. 2012, aktuálních údajů z WMS služby ČÚZK a z aktuálních informací ke dni 17. 2. 2015. ad A.b) ROZVOJ ÚZEMÍ OBCE Základní rozvojová koncepce vychází z nutnosti respektování současného využití ploch v území s nezbytným doplněním a přestavbou pro zabezpečení všech potřebných funkcí obce tak, aby byly zabezpečeny územní předpoklady pro komplexní rozvoj. Tím je sledováno dosažení stabilizace a následného mírného nárůstu počtu obyvatel obce v horizontu do roku 2029. Plochy pro rozvoj obce jsou voleny tak, aby veškeré negativní dopady navrhovaného řešení byly minimalizovány. Zastavitelné plochy jsou v souladu s požadavkem ZÚR LK potvrzeným Zadáním ÚP navrženy v přímé vazbě na ZÚ. Využívá se tak možnosti jednoduchého napojení na infrastrukturu obce (bez nutnosti dalších vyvolaných záborů ploch), v některých případech se navrhovaným řešením rozvojových ploch zlepšují i podmínky v ZÚ. Rozptýlení zástavby bylo minimalizováno. V rámci projednávání návrhu Zadání ÚP nebyly příslušným dotčeným orgánem uplatněny žádné konkrétní požadavky na vymezení ploch pro zabezpečení civilní ochrany ve smyslu § 20 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, v platném znění. Současný systém bude proto zachován a následně uplatněné požadavky budou řešeny v souladu s havarijním a krizovým plánem Libereckého kraje. Nejsou navrhovány změny funkčního využití ploch v takové skladbě a rozsahu, aby vedly ke změně významu nebo funkce obce ve struktuře osídlení správního obvodu města Semily. OCHRANA A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ OBCE ÚP respektuje současné a vytváří nové územní podmínky k ochraně všech přírodních, kulturních a civilizačních hodnot v území, se kterými je koordinován.

PŘÍRODNÍ HODNOTY Řešené území geomorfologicky spadá do celku Krkonošské podhůří, podcelku Podkrkonošská pahorkatina, okrsku Lomnická vrchovina Území leží v nadmořské výšce v rozmezí od 350 m n. m. (tok Jizery) na severozápadním okraji území, do 578 m n. m. (vrchol Skalice) ve východní části území. Území patří do fytogeografické oblasti mezofytika (Mesophyticum), obvodu Českomoravské mezofytikum (Mesophyticum Massivi bohemici). Do území zasahuje floristický okrsek Podkrkonoší. Do severní části zasahuje podokrsek Železnobrodské 23


podkrkonoší (56a), střední a jižní část leží v podokrsku Jilemnické podkrkonoší (56b). Území leží na levém břehu řeky Jizery, od jejíhož toku stoupá jižním směrem až k nejvyšším vrcholům v území. Vlastní obec má charakter rozptýlené, až shlukové zástavby, ležící v polouzavřeném mělkém bočním údolí a soustředěné v dosahu komunikace. Krajinnou mozaiku doplňují zemědělské a lesní pozemky s množstvím zachovalé krajinné zeleně jako pozůstatku plužin a kamenných snosů. V geologické stavbě území jsou zastoupeny horniny karbonského a permského stáří, v nivních polohách s recentními písky, štěrky a hlinitopísčitými sedimenty. Pro svou geologickou minulost, geomorfologickou a geologickou pestrost, jakož i pro své povrchové utváření krajiny a vzhledem k citlivému využívání přírody a krajiny člověkem, je území součástí Geoparku UNESCO Český ráj. Přírodní hodnoty v řešeném území plně odpovídají charakteru krajiny, jeho poloze, abiotickým a biotickým podmínkám. V průběhu historického vývoje se vytvořila krajina typická pro podhůří hor s typickým lesozemědělským využitím. Celkový podíl zemědělského půdního fondu činí 64 % z plochy řešeného území, z toho podíl orné půdy činí 47 % a trvalých travních porostů 47 %, zbylé plochy jsou ovocné sady a zahrady (údaj dle Českého statistického úřadu, 2012).

Celé řešené území leží v přírodní lesní oblasti 23 – Podkrkonoší. Lesnatost je 28 %, což je mírně pod celostátním průměrem. Větší lesní celky jsou na strmých svazích údolí a navazují na plochy v sousedních katastrech. Významný lesní porost se nachází ve východní části území. Menší plochy lesů jsou ve střední části, kde jsou spolu s lučními porosty a rozptýlenou zelení vůdčím prvkem v utváření krajinné mozaiky. V celém řešeném území významně převažují lesy hospodářské nad lesem ochranným. Lesní porosty jsou tvořeny převážně smrkem a jsou tak svojí druhovou skladbou značně odlišné od lesů původních. Potencionální přirozenou vegetací v území jsou acidofilní bučiny a jedliny a květnaté bučiny. Les ochranný se rozkládá ve dvou lokalitách, kde jsou mimořádně nepříznivé stanovištní podmínky. ÚP navrhuje nové lesní plochy. ÚP navrhuje nejen na základě žádostí majitelů nové plochy pro nelesní zeleň, a to i na drobných plochách PUPFL ležících v těsné blízkosti ZÚ. Zároveň uchovává okrajové 24


luční porosty vklíněné mezi kompaktní pozemky určené k plnění funkce lesa. Tyto navrhované změny však výrazně nemění krajinný ráz. NATURA 2000 Do řešeného území zasahuje EVL Údolí Jizery a Kamenice (CZ0514672) s předmětem ochrany vranka obecná. Obecná ochrana přírody a krajiny ÚP svým řešením výrazněji nezasahuje a neovlivňuje významné krajinné prvky dané zákonem o ochraně přírody a krajiny. ÚP zachovává a posiluje ekostabilizační funkce krajiny, a to respektováním všech přírodně i krajinářsky hodnotných segmentů krajiny, včetně prvků územního systému ekologické stability. Ty jsou v ÚP zpřesněny nad katastrální mapou, funkčně propojeny a dovymezeny tak, aby byly převážně funkční a stabilní. Zpracovaný ÚP nenavrhuje změny struktury krajiny, které by významně ovlivnily krajinný ráz. KULTURNÍ HODNOTY Historie: O obci byla první písemná zmínka již v roce 1320. Dle doložitelných informací měla vesnice nejvíce obyvatel v roce 1880, kdy žilo trvale v obci plných 638 lidí. O tehdejších dějinách se toho mnoho nejsme schopni dovědět, neboť v obecní kronice je první zápis až po roce 1900. V roce 1913 byl zřízen obecní hřbitov. Po první světové válce (r. 1918) byl v obci Jednotou Sokolskou postaven památník padlých, který je zachován dodnes. Druhá světová válka v obci probíhala poměrně klidně, navzdory bojům Němců s odbojem, které probíhaly v blízkém okolí. Poválečná doba a nástup komunistické strany k moci probíhal jako všude jinde, s nadšením a elánem budovat. Avšak s příchodem jara 1968 nadšení opadlo. Po listopadu 1989 přišly svobodné volby a lidé mohli svobodně projevit svůj názor, což se projevuje i na současném rozvoji využívání území obce. Seznam válečných hrobů a pietních míst: Na území u hřbitova se nachází pietní místo – Kamenná mohyla s kamenným pilířem a deskou, přičemž na vrcholu je stylizovaný kříž. Seznam kulturních památek: Na území obce se nenachází žádná nemovitá kulturní památka, do území však zasahuje dřevěný silniční most přes Jizeru, jenž je evidován jako nemovitá kulturní památka v obci Benešov u Semil; tato nemovitá kulturní památka nemá stanoveno ochranné pásmo. Dle sdělení obce ale tento most spravuje právě obec Bystrá nad Jizerou. Seznam nemovitých kulturních památek NÁZEV PAMÁTKY ID PAMÁTKY 32419/6-2515 silniční most dřevěný Archeologie: Na území se nachází 2 lokality zařazené do I. kategorie území s archeologickými nálezy, tj. území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů. 25


NÁZEV LOKALITY Bystrá nad Jizerou Kundratice

LOKALIZACE ves leží 4,5 km V od Semil ves leží 5 km JZ od Jilemnice

Lokalita Bystrá nad Jizerou (03-41-17/4) se nachází na většině řešeného území, dotčeny nejsou pouze okrajové části bezprostředně přiléhající k hranici obce a katastrálního území. Lokalita Kundratice (03-41-22/1) se na území nachází pouze v jeho jihovýchodní části a její výskyt přechází z území obce Košťálov. Ostatní území spadá do III. kategorie, tj. území, na kterém ještě nebyl rozpoznán a pozitivně doložen výskyt archeologických nálezů a prozatím tomu nenasvědčují žádné indicie, ale předmětné území mohlo být osídleno nebo jinak využito člověkem, a proto existuje 50 % pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů. Investor je povinen dle § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, oznámit záměr zemních prací Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci na dotčeném území provést archeologický výzkum. Archeologický ústav a organizace jsou povinny uzavřít s vlastníkem nemovitosti dohodu o provedení záchranného archeologického výzkumu v rozsahu nutném pro zajištění ochrany a záchrany archeologických památek. Na základě průzkumů území (ÚAP ORP Semily) byly na území obce jako architektonicky cenné stavby vyhodnoceny tyto objekty: -

areál usedlosti č.p. 56

-

kamenný kříž

-

kamenný kříž

-

kaplička

-

poloroubená chalupa č.p. 27

-


-


-

poloroubený sroubek u č.p. 46

-

socha sv. Václava

-

zděná lidová stavba č.p. 51

Všechny uvedené kulturní hodnoty jsou řešením ÚP respektovány a stanovením podmínek využití ploch jsou vytvářeny územní předpoklady pro jejich ochranu včetně ochrany jejich prostředí. CIVILIZAČNÍ HODNOTY Civilizační hodnoty spočívající především ve stabilizovaných plochách ZÚ a plochách dopravní infrastruktury, včetně vyznačené turistické trasy, jsou řešením ÚP respektovány. Tyto hodnoty jsou dále rozvíjeny jak formou nové výstavby v zastavitelných plochách, tak formou opětovného využití ploch přestavby a návrhem vymezení nových tras (informativně v Koordinačním výkresu). Podmínky v oblasti bydlení V obci dle Sčítání lidí, domů a bytů (SLDB) 2011 bylo 41 trvale obydlených domů, počet trvale obydlených bytů byl 53. Na území obce převažuje bydlení v rodinných domech (RD) – z celkového počtu trvale obydlených to je 38 RD. 26


Počet trvale obydlených domů podle výstavby ukazuje následující grafické vyjádření. Nejvíce domů bylo postaveno v letech 1971 – 1980 – 9. Nejméně se stavělo v letech 1920 – 1970 – 13. Tento údaj poukazuje na vyšší stáří domovního fondu, a tím i potřebu stávající domovní fond opravovat a modernizovat (zdroj: ČSÚ).

Kvalitu bydlení v Bystré nad Jizerou dle SLDB 2011 ukazuje následující grafické vyjádření. Ze 41 trvale obydlených domů je 36 zásobovaných pitnou vodou, 1 má zavedený plyn do domu, 0 jich je napojených na kanalizaci a 21 domů má ústřední topení (zdroj: ČSÚ).

27


Občanské vybavení Občanské vybavení je v obci nedostatečné. Za většinou zařízení musejí občané dojíždět do okolních obcí či větších měst. VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA: Správa a řízení: v obci: ■ Obecní úřad ■ Hasičská zbrojnice Sboru dobrovolných hasičů dojížďka:

■ Pošta – Semily ■ Matrika – Semily ■ Finanční úřad – Semily ■ Stavební úřad – Semily ■ Úřad obce s rozšířenou působností – Semily ■ Katastrální úřad – Semily ■ Hasičská zbrojnice (profesionální) – Semily ■ Objekty Policie ČR – Semily

Školství: V obci není žádné školské zařízení. Do mateřské školy a do základní školy žáci dojíždějí do Benešova u Semil a Hájí nad Jizerou. Služby vyššího stupně jsou pak dostupné v Semilech či Jilemnici. V této oblasti je současný stav vyhovující. Zdravotní péče: V obci není žádné zařízení poskytující zdravotní služby. Za těmito službami (ordinace praktických lékařů, specializované ordinace, poliklinika, nemocnice) dojíždějí občané do Semil. Rychlá záchranná pomoc vyjíždí ze Semil, letecká záchranná služba sídlí v Liberci. V této oblasti je současný stav vyhovující. Sociální péče: V obci není k dispozici žádné zařízení, které by poskytovalo sociální služby. Kultura: V obci slouží občanům veřejná knihovna, kulturní dům. Za dalšími kulturními zařízeními (např. divadlo, kino aj.), které jsou relativně dobře dostupné, dojíždějí občané např. do Semil. V této oblasti se nepředpokládá výstavba dalších zařízení. Spolková činnost: Činnost spolků je důležitá a významně se podílí na sounáležitosti obyvatel s daným územím, přispívají ke zvýšení vzdělanosti, nabízejí širokou škálu volnočasových a sportovních aktivit. KOMERČNÍ ZAŘÍZENÍ MALÁ A STŘEDNÍ: Služby: V obci je velmi malá nabídka služeb např. prodejna potravin. Za další nabídkou služeb a nákupními možnostmi dojíždějí občané do Semil. Přirozenými spádovými centry s vyšší nabídkou nákupních možností, služeb a finančních služeb jsou město Semily a obec Benešov u Semil. 28


Ubytování a stravování: V obci se nachází hostinec, dále je zde ubytování např. Ranč Bystrá nad Jizerou (cca 30 lůžek) – srub Tapadero, srub Alamar, Chaloupka. TĚLOVÝCHOVNÁ A SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ: Tato zařízení jsou v obci zastoupena pouze fotbalovým hřištěm a tenisovým kurtem. Obcí vede turistická trasa č. 4211: Semily (nám.) - (Čikvásky) - Podkamínky (rozc.) - Bystrá nad Jizerou - Jilemnice (nám.) - Valteřice - Vrchlabí (kostel); jedná se o zeleně značenou turistickou trasu, jež vede přes jižní okraj obce a spojuje Semily s Jilemnicí a Vrchlabím přes geologicky hodnotnou lokalitu Strážníku. Dále zde vede cyklotrasa: č. 4171: Vysoké nad Jizerou - Bozkov - Bystrá nad Jizerou - Benešov u Semil - Lomnice nad Popelkou; jedná se o silniční cyklotrasu vedenou napříč obcí ve směru sever-jih a využívající stávající silnici III. třídy a místní komunikaci spojující Bystrou nad Jizerou s obcí Košťálov. Další možností jsou hipostezky. Hipostezky nejsou v zájmovém území vymezeny, avšak v obci se nacházejí dva ranče (Ranč Bystrá nad Jizerou a SilverStone Ranch), jež se specializují právě na koně, tudíž je lze chápat jako pomyslná východiska hipoturistiky, jelikož v daném území je hipoturistika nahodilou záležitostí realizovanou právě v okolí jízdáren či rančů. Za dalšími zařízeními pro rekreační vyžití, tělovýchovu a sport vyjíždějí obyvatelé obce do větších center osídlení – např. do Semil. Žádná stavová cyklostezka se v řešeném území nenachází, avšak dlouhodobě se počítá s realizací cyklostezky v údolí Jizery (Greenway Jizera), jež má vést z Horní Sytové přes Bystrou nad Jizerou do Semil a dále do Železného Brodu a má se stát právě pomyslnou hlavní částí multifunkčního turistického koridoru D41A vymezeného Zásadami územního rozvoje Libereckého kraje. Rekreace a s ní spojený odpočinek je velmi důležitý pro obyvatele obce, a proto je třeba dále podporovat možnosti sportovního a kulturního vyžití v obci. Výroba a výrobní služby, podnikání V území obce není zastoupena větší firma, která by zaměstnávala obyvatele obce. Všechny podnikatelské subjekty lze zařadit do kategorie malého a středního podnikání. Hospodářská činnost v obci dle vybraných statistických údajů k 31. 12. 2012 (zdroj: ČSÚ): Počet podnikatelských subjektů celkem podle Zemědělství, lesnictví, rybářství převažující Průmysl celkem činnosti Stavebnictví Doprava a skladování Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel Ubytování, stravování a pohostinství Informační a komunikační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Ostatní činnosti

33 6 7 4 1 4 2 3 2 2 1 29


podle právní formy

Činnosti domácností jako zaměstnavatelů; činnosti domácností produkujících blíže neurčené výrobky a služby pro vlastní potřebu Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů Nezjištěno Státní organizace Akciové společnosti Obchodní společnosti Družstevní organizace Finanční podniky Živnostníci Samostatně hospodařící rolníci Svobodná povolání Zemědělští podnikatelé Ostatní právní formy

1 3 20 4 6

Dle údajů z ČSÚ bylo v obci k 26. 3. 2011 celkem 49 ekonomicky aktivních obyvatel. Ekonomicky neaktivních obyvatel je k výše uvedenému datu 63. Civilizační hodnoty jsou respektovány a rozvíjeny vymezením nových ploch – viz část ad A.c) této kapitoly. ad A.c) URBANISTICKÁ KONCEPCE Jedním ze základních vstupů pro stanovení celkové urbanistické koncepce jsou demografické údaje o řešeném území. Vývoj počtu obyvatel, dle statistických šetření (SLDB 1990 – 2012) v níže uvedených letech, ukazuje následující grafické vyjádření. Počet obyvatel vykazuje mírně sestupnou tendenci, kdy od roku 2011 opět počet obyvatel začíná mírně stoupat. Ve sledovaném území došlo k prudkému poklesu počtu trvale žijících obyvatel v letech 1995 až 2000. Nejvíce obyvatel žilo v obci dle sčítání v roce 1990 - 149. K 31. 12. 2012 zde žilo 117 obyvatel (zdroj: ČSÚ).

30


V této obci žije relativně mladé obyvatelstvo, k obměně obyvatel dochází nejen přirozenou měnou, ale i příchodem nových obyvatel – migrací, v této obci se neprojevuje prozatím proces demografického stárnutí, tak jako ve většině měst a obcí ORP i ČR, při němž se postupně mění struktura obyvatel takovým způsobem, že se zvyšuje podíl osob starších 60 let a snižuje podíl osob mladších 15 let, tj. starší věkové skupiny rostou početně rychleji než populace jako celek. Věková struktura obyvatel obce vykazuje příznivý stav i v porovnání s věkovou strukturou kraje i celé České republiky. Věkovou strukturu v obci k 1. 3. roku 2001 a k 26. 3. roku 2011 ukazuje následující grafické vyjádření (zdroj: ČSÚ).

Populační vývoj v roce 2012, dle podkladů z ČSÚ, znázorňuje následující grafické vyjádření. Celkově se v tomto roce počet obyvatel snížil o 5 obyvatel (zdroj: ČSÚ).

31


Populační vývoj je výsledkem přirozené obnovy populace (rozením a vymíráním – přirozený přírůstek) a zároveň migrace (přírůstek či úbytek počtu obyvatel stěhováním). Při sledování populačního vývoje mezi lety 1991 až 2012 je možno vysledovat např. to, že k nejvyššímu přirozenému přírůstku došlo v roce 2010 (+ 2 obyvatelé), k nejnižšímu došlo v letech 1998 a 2009 (- 5 obyvatel), k nejvyššímu migračnímu přírůstku došlo v roce 2010 (+ 3 obyvatelé), k nejnižšímu v roce 1992 (- 9 obyvatel) a celkový přírůstek byl nejvyšší v roce 2010 (+ 5 obyvatel) a nejnižší v roce 1993 (- 12 obyvatel). Nejvíce obyvatel v obci žilo v roce 1990 – 149. Vzdělanostní strukturu dle SLDB 2011 ukazuje následující grafické vyjádření. V obci žilo 112 obyvatel 15 letých a starších. Bez vzdělání nebyl nikdo, se základním vzděláním včetně neukončeného bylo 21 obyvatel, střední včetně vyučení (bez maturity) bylo v obci 42 obyvatel, úplnou střední školu (s maturitou) mělo v obci 20 obyvatel, nástavbové studium neměl nikdo, vyšší odborné vzdělání měli 3 obyvatelé a vysokoškolské vzdělání 7 obyvatel (zdroj: ČSÚ).

V následujícím grafickém vyjádření je znázorněna denní vyjížďka dle SLDB 2011. Počet obyvatel celkem byl 116. Počet ekonomicky aktivních obyvatel byl 49 (zdroj: ČSÚ).

32


Počet vyjíždějících do zaměstnání byl 15 a do škol 8 obyvatel. Ze závěrů pro územní plány správního území ORP Semily v Územně analytických podkladech obce s rozšířenou působností vyplývá, že základním cílem územně plánovací dokumentace musí být příprava podmínek pro realizaci vyváženého, kontinuálního a udržitelného rozvoje území – posilování hospodářské a společenské soudržnosti při zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot. S těmito hodnotami byly konfrontovány všechny níže uvedené záměry na provedení změn v území, shromážděné v rámci Doplňujících průzkumů a rozborů (OÚP MÚ Semily, IV/2013): STAV

ID_PLOCHY

ZÁMĚR

UAPO UAPO UAPO UAPO UAPO UAPO UAPO UAPO UAPO OST

B_Z-158 B_Z-159 B_Z-160 B_Z-161 B_Z-162 B_Z-163 B_Z-164 B_Z-165 B_Z-166 W_Z-168

Plochy bydlení Plochy bydlení Plochy bydlení Plochy bydlení Plochy bydlení Plochy bydlení Plochy bydlení Plochy bydlení Plochy bydlení Plochy vodní a vodohospodářské Plochy bydlení Plochy zemědělské Plochy zemědělské Plochy zemědělské

UAPO B_Z-169 UR Z_Z-1240 UR

Z_Z-1241

SP

Z_Z-1242

PODROZDĚLENÍ PLOCHY rodinné domy rodinné domy rodinné domy rodinné domy rodinné domy rodinné domy rodinné domy rodinné domy rodinné domy -

POPIS jez

rodinné domy zemědělské specifické zemědělské specifické zemědělské specifické

rodinné domy oplocení výběhu pro skot a koně venkovní oplocení (ohrady) pro koně venkovní oplocení (ohrady) pro koně 33


STAV

ID_PLOCHY

ZÁMĚR

SP

Z_Z-1243

ZUP

B_Z-1499

Plochy zemědělské Plochy bydlení

PODROZDĚLENÍ PLOCHY zemědělské specifické rodinné domy

ZUP

B_Z-1500

Plochy bydlení

rodinné domy

ZUP

B_Z-1501

Plochy bydlení

rodinné domy

ZUP

Z_Z-1502

ZUP

Z_Z-1503

Plochy zemědělské Plochy zemědělské

zemědělské specifické zemědělské specifické

ZUP

V_Z-1504

zemědělská výroba

ZUP

B_Z-1505

Plochy výroby a skladování Plochy bydlení

ZUP

B_Z-1506

Plochy bydlení

rodinné domy

ZUP

S_Z-1507

ZUP

B_Z-1508

Plochy smíšené obytné Plochy bydlení

se zemědělskou výrobou rodinné domy

ZUP

B_Z-1509

Plochy bydlení

rodinné domy

ZUP ZUP

B_Z-1510 D_Z-1511

rodinné domy místní doprava

ZUP

V_Z-1512

ZUP

S_Z-1513

Plochy bydlení Plochy dopravní infrastruktury Plochy výroby a skladování Plochy smíšené obytné

ZUP

B_Z-1514

Plochy bydlení

rodinné domy

ZUP

B_Z-1515

Plochy bydlení

rodinné domy

ZUP

B_Z-1516

Plochy bydlení

rodinné domy

ZUP

B_Z-1517

Plochy bydlení

rodinné domy

ZUP

N_Z-1518

Plochy smíšené nezastavěného

zeleň doprovodná

rodinné domy

drobná výroba a výrobní služby s lehkou výrobou

POPIS venkovní oplocení (ohrady) pro koně stavba rodinného domu výstavba rodinného domu k bydlení/rekreačním účelům stavba rodinného domu/chaty pro rekreaci kruhová jízdárna (průměr 18 m) venkovní dřevěná oplocená aréna s pískovou plochou pro koně (70 x 40 m) venkovní zastřešené dřevěné boxy pro koně stavba čistírny odpadních vod o kapacitě 18 EO pro rozestavěné rekreační domy výstavba rodinných domů malá zemědělská farma s bydlením bydlení v rodinném domě výstavba samostatných rodinných domů se zahradou zahradní altán zpevněná přístupová cesta skládka materiálů (písky, drtě) dva samostatné rodinné domy s možností podnikání stavba rodinného domu se zahradou stavba rodinného domu se zahradou výstavba rodinného domu se zahradou a garáží výstavba rodinných domů zachování původního charakteru území 34


STAV

ID_PLOCHY

ZÁMĚR

PODROZDĚLENÍ PLOCHY

území ZUP

B_Z-1519

Plochy bydlení

rodinné domy

ZUP

D_Z-1520

místní doprava

ZUP ZUP ZUP

B_Z-1521 B_Z-1522 S_Z-1523

ZUP

V_Z-1524

Plochy dopravní infrastruktury Plochy bydlení Plochy bydlení Plochy smíšené obytné Plochy výroby a skladování

ZUP

V_Z-1525

Plochy výroby a skladování


ZUP

V_Z-1526

Plochy výroby a skladování


rodinné domy rodinné domy se zemědělskou výrobou zemědělská výroba

POPIS včetně přírodního pramene výstavba roubeného rodinného domu odstavná plocha objekt k bydlení objekt k bydlení hospodářské stavení s bydlením výstavba hospodářského stavení (stodoly, cca 150 m2) výstavba hospodářského stavení (stodoly, cca 150 m2) výstavba hospodářského stavení (stodoly, cca 150 m2)

Vysvětlivky: STAV – zdroj, ze kterého záměr pochází UR – územní rozhodnutí; SP – stavební povolení; UAPO – Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Semily; OST - ostatní, ZUP – zadání územního plánu ID_PLOCHY – jednoznačný identifikátor plochy v rámci evidence územně analytických podkladů ZÁMĚR – zařazení záměru do plochy s rozdílným způsobem využití dle vyhlášky PODROZDĚLENÍ PLOCHY – další podrozdělení plochy s rozdílným způsobem využití POPIS – podrobnější popis záměru

Stejně tak byly prověřeny i další záměry shromážděné obcí před zahájením prací na ÚP: 1. 2. (2./1 – 2./4)

ID

B_Z-1577 -

Plochy bydlení

rodinné domy

Plochy bydlení

rodinné domy

Urbanistická koncepce je založena současně na přehodnocení dosavadního vývoje obce a zohledňuje dopad širších vazeb v území, vyplývajících z Politiky územního rozvoje (PÚR) ČR 2008 a z vydaných Zásad územního rozvoje (ZÚR) Libereckého kraje. Řešení ÚP respektuje stávající urbanistickou strukturu a navazuje na ni. Zdůrazňuje se ochrana přírodních a kulturních hodnot. Rozvoj obce se předpokládá především v rámci ZÚ, které je členěno na plochy s rozdílným způsobem využití, zobrazeným v Hlavním výkrese. Většina ploch je respektována, jen na vymezené ploše přestavby (pro nové využití areálu ZD) se navrhuje nové využití. Pro dotvoření urbanistické kompozice jsou vymezeny zastavitelné plochy přímo navazující na ZÚ s využitím návazností na současný dopravní systém a inženýrské sítě. Plochy pro územní rozvoj jsou voleny tak, aby veškeré případné negativní dopady navrhovaného řešení byly minimální. Důraz byl kladen na respektování všech hodnot v území včetně dálkových průhledů a výhledů, proto v některých částech území obce nejsou vymezeny žádné nové zastavitelné plochy (např. naproti budovy OÚ). 35


Stabilizované plochy smíšené obytné venkovské jsou doplněny rozvojovými záměry, které na ZÚ bezprostředně navazují. Jejich počet a velikost jsou podloženy také rozborem výše uvedených sociodemografických podmínek. Rodinná rekreace se v tomto typu ploch připouští. Plochy občanského vybavení jsou v současné době považovány za dlouhodobě stabilizované. Rozvoj občanského vybavení je možný i v ostatních plochách s rozdílným způsobem využití (především SV) v souladu se stanovenými podmínkami. Při vymezování zastavitelných ploch (Z) a ploch změn v krajině (K) bylo vycházeno z vyhodnocení výše uvedených záměrů nejen s přírodními, civilizačními a kulturními hodnotami, ale především s limity využití území, zpracovanými v rámci ÚAP a po prověření v terénu při místních šetřeních. Výsledkem vyhodnocení je vytvoření logického, odůvodnitelného řešení celkové koncepce rozvoje obce. Záměry ploch bydlení, které nejsou zahrnuty do zastavitelných ploch, byly vyhodnoceny jako nevhodné, a to z několika důvodů (v souladu se schváleným Zadáním). Buď se jedná o výstavbu ve volné krajině (bez vazby na ZÚ), nebo o záměr na půdách I. či II. třídy ochrany bez vazby na ZÚ, což je v případě velikosti obce a možností rozvoje neodůvodnitelné. Dalšími důvody nevymezení bylo umístění záměru ve vzdálenosti 50 m, resp. 30 m, od okraje lesa a obtížné dopravní napojení. Záměry ploch zemědělských specifických a ploch zalesnění jsou vymezeny jako plochy změn v krajině s vyloučením těch záměrů, které jsou v nevyhovující vzdálenosti od ZÚ či zastavitelných ploch nebo narušují organizaci ZPF. Přiložené Schéma vyhodnocení záměrů na provedení změn v území zobrazuje výše uvedené odůvodnění.

ZASTAVITELNÉ PLOCHY Zastavitelné plochy pro bydlení – smíšené obytné venkovské dotvářejí urbanistickou strukturu části Bystrá nad Jizerou. Jsou vymezeny s ohledem na zájem o výstavbu rodinných domů, vyvolaný polohou ve struktuře osídlení, kvalitou obytného prostředí, přímou vazbou na dopravu (silniční) a technickou infrastrukturu. Všechny v zásadě vycházejí z uplatněných záměrů na provedení změn v území. Plocha SV-Z2 rozvíjí izolovanou část ZÚ v severní části území Na vrších a umožňuje uspokojení požadavku na výstavbu 1 RD vlastníka sousední nemovitosti. Plocha SV-Z3 v sídle Podbystrá dotváří západní hranu ZÚ a umožňuje výstavbu 2 RD. Plocha SV-Z4 navazuje na ZÚ sídla Podbystrá a s ohledem na blízkost PUPFL je určena k výstavbě 1 stavby pro rodinnou rekreaci. Plocha SV-Z5 dotváří východní hranu ZÚ sídla Bystrá a umožňuje výstavbu 3 RD v druhé řadě zástavby, přístupné po zpevněných komunikacích od západu ze silnice III. třídy. Plochy SV-Z6, SV-Z7 a SV-Z22 rozvíjejí ZÚ sídla Bystrá za údolím na západní straně. Každá z nich je určena pro výstavbu 1 RD. Plochy SV-Z8 a SV-Z11 rozvíjejí jižní – nejvýše položenou část ZÚ sídla Bystrá v těsné vazbě na silnici III. třídy. Obě jsou určeny pro výstavbu vždy 1 RD. Plochy SV-Z10 a SV-Z21 rozvíjejí ZÚ sídla Bystrá v jihozápadní části v prostoru těsně navazujícím na dotvářený areál intenzivního chovu koní a jsou určeny pro výstavbu vždy 1 RD. 36


Plocha SV-Z19 dotváří izolovanou část ZÚ v severní části území obce při vjezdu do území po silnici III. třídy. S ohledem na kontakt s PUPFL je určena pro výstavbu pouze 2 RD. Zastavitelné plochy výroby a skladování – zemědělské výroby VZ-Z12*, VZ-Z13*,VZZ13 a VZ-Z23 tvoří již zmíněný dotvářený areál intenzivního chovu koní, v jihozápadní části sídla Bystrá navazující na ZÚ. Plocha ZV-Z14 je určena pro rozvoj zeleně na veřejných prostranstvích ve vazbě na pietní místa a místa dalekého výhledu severně sídla Bystrá při silnici III. třídy. Zastavitelné plochy pro dopravní infrastrukturu – silniční dopravu jsou určeny pro zajištění dostatečného množství parkovacích ploch. Plocha DS-Z15 je vymezena při zpevněné komunikaci v blízkosti místního hřbitova, ploch občanského vybavení a ploch tělovýchovy a sportu v sídle Bystrá – umožňuje tedy variabilní, a tím i intenzivnější využití těchto ploch občanského vybavení. Plocha DS-Z16 je vymezena pro uspokojování potřeby parkovacích ploch v místě již zmíněného dotvářeného areálu intenzivního chovu koní ve vazbě na jihozápadní část ZÚ sídla Bystrá v místě ukončení silnice III. třídy. Plocha DS – Z20* je vymezena pro příjezdovou komunikaci ke stabilizované ploše smíšené obytné. Vymezení bylo provedeno na základě přílohy obsažené v Pokynech pro zpracování úprav návrhu územního plánu Bystrá nad Jizerou vyplývající ze společného jednání. Plocha DX-Z17 je vymezena pro vybudování cyklostezky Greenway Jizera v rámci multifunkčního turistického koridoru vymezeného ZÚR LK. V převážné míře je zpřesněna do ploch současných katastrovaných ostatních komunikací s jejich optimálním propojením s ohledem na místní složité terénní poměry. PLOCHY PŘESTAVBY V současné době nevyužívaný areál zemědělské výroby ZD Košťálov v severní části ZÚ sídla Bystrá při silnici III. třídy je vymezen jako plochy VS-P1a a VS-P1b , tedy plochy přestavby pro smíšené výrobní využití zčásti jako plocha SV-P2, tedy plocha přestavby pro smíšené obytné venkovské využití. Cílem je jak zkvalitnění této části území obce, tak získání dalších potřebných pracovních příležitostí pro místní občany ve vhodné a dopravně dostupné lokalitě. SÍDELNÍ ZELEŇ Systém sídelní zeleně tvoří poměrně kvalitní plochy stávající vzrostlé zeleně na stabilizovaných plochách zeleně na veřejných prostranstvích a zastoupené v rámci dalších stabilizovaných ploch s rozdílným způsobem využití v ZÚ. Zde se předpokládá jeho průběžná obnova a doplňování. ÚP navrhuje nové plochy sídelní zeleně – zeleně na veřejných prostranstvích a nelesní zeleně na drobných plochách PUPFL těsně sousedících se ZÚ. Z hlediska dlouhodobého naplnění všech funkcí veřejné zeleně je třeba respektovat a provádět její pravidelnou údržbu, zároveň pak tuto zeleň opět nahradit druhy vhodnými pro dané místo, a to jak s ohledem na prostor, tak i historii a blízkost zástavby. V rámci sídelní zeleně i zeleně mimo sídlo je množství kvalitních stromových jedinců. V rámci terénních prací na ÚP však nebyly nalezeny výjimečné exempláře stromů, které by byly významné z hlediska ochrany přírody, proto se nenavrhují nové památné stromy. Větší exempláře, stejně jako rozlehlejší plochy křovin, požívají ochrany dle platné legislativy v obecné rovině. 37


PLOCHY ZMĚN V KRAJINĚ Plochy změn v krajině jsou vymezeny jako plochy zemědělské – zemědělský půdní fond NZ-K1, jako plochy zemědělské – specifické ZZ-K2 až ZZ-K4 a ZZ-K23, jako plochy lesní – pozemky určené k plnění funkcí lesa NL-K5 až NL-K10 a jako plochy smíšené nezastavěného území - nelesní zeleň NN-K11 až NN-K25. Smyslem těchto změn je posílení vhodného využití krajiny, její ekologické stability a posílení retence vody v krajině s minimálním narušením krajinného rázu. ad A.d) KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY ad A.d.1) DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Silniční síť Obsluha území je dopravně vázána na trasu silnice III/2924, která zajišťuje hlavní dopravní obsluhu území. Mimo to zajišťuje i vazby na nadřazenou silniční síť, a to ve směru severním na silnici II/292, která je vedena severně od řešeného území. Současné vedení silnice III. třídy v řešeném území vcelku odpovídá jejímu dopravnímu významu a ani v dlouhodobém výhledu nelze předpokládat významnějších přeložek či směrových úprav této silnice - její vedení je tedy možno považovat za stabilizované. Obecně je základním podkladem pro stanovení intenzit dopravy celostátní sčítání dopravy prováděné Ředitelstvím silnic a dálnic Praha. U silnice III/2924 nebyly intenzity dopravy podchyceny v celostátním sčítání, a tak dle znalostí místních podmínek a ve vztahu k širším vazbám dopravního zatížení na ostatních silnicích III. třídy se dopravní zatížení této silnice pohybuje maximálně v hodnotách do 500 vozidel za průměrný den roku. S tím souvisí i výhledové šířkové uspořádání této silnice, pro kterou je plně vyhovující kategorie S 6,5/50 dle Normové kategorizace silnic II. a III. třídy, schválené zastupitelstvem Libereckého kraje usnesením č. 46/04/ZK ze dne 16. 3. 2004. Síť ostatních komunikací Na základní komunikační systém území, tvořený vedením silnice III. třídy, jsou přímo napojeny obslužné komunikace, které jsou vysloveně přístupového charakteru a umožňují napojení ostatních částí obce a především však zajišťují přímou obsluhu jednotlivých objektů. Na jejich dopravním významu jsou závislé i jejich současné parametry. V území jsou veřejné komunikace v podstatě jednopruhové obousměrné a v některých částech řešeného území jsou navíc vedeny i ve větším podélném sklonu. Mimo ZÚ jsou vedeny převážně komunikace zemědělského charakteru. Současné vedení obslužných komunikací lze považovat za stabilizované. Doplnění jejich šířkového uspořádání o výhybny bude realizováno dle místních potřeb na základě konkrétního posouzení situace při přípravě stavebních úprav či modernizace komunikace nebo při úvahách o novém využití komunikací, a to především ve vazbě na vymezené zastavitelné plochy. Odstavná a parkovací stání Odstavná stání u současné i navrhované zástavby musejí být i nadále zásadně řešena v rámci vlastních ploch nebo vlastních objektů. Stejně tak i parkovací nároky jednotlivých objektů občanského vybavení. Tento stav bude i nadále zachován vzhledem k charakteru zástavby v území. Pro zlepšení možnosti parkovacích stání jsou nově vymezeny dvě nové lokality parkovacích ploch, a to DS-Z15 při komunikaci ke hřbitovu a DSZ16 při ukončení silnice III/2924. 38


Hromadná doprava V oblasti hromadné dopravy se nepředpokládá významnější rozvoj. Vedení linek a rozmístění zastávek odpovídá současným potřebám, a to vzhledem k charakteristice území. Autobusová doprava je v současné době provozována linkami č. 670961 a 670962, jež jsou vedeny mimo zastavěné území obce Bystrá nad Jizerou po silnici II/292, stejnojmenná zastávka pak leží na území obce Benešov u Semil nedaleko dřevěného mostu přes Jizeru. Vedení linek a umístění zastávek je v území dlouhodobě stabilizováno. Doprovodná zařízení silniční dopravy Veškerá doprovodná zařízení silniční dopravy jsou situována mimo toto území. Plochy pro tento účel se nevymezují. Pěší a cyklistická doprava Vzhledem k reliéfu území je cyklodoprava využitelná pro rekreační i každodenní dopravu, a to především v údolí Jizery. V současné době je územím vedena cyklotrasa č. 4174 Loukov – Košťálov, která je ve větší části vedena v trase silnice III/2924. Do území zasahuje z hlediska širších vazeb záměr vedení nadřazené páteřní cyklotrasy vedené v údolí Jizery v rámci multifunkčního turistického koridoru vymezeného ZÚR LK. ÚP pro něj vymezuje plochu DX-Z17 pro vybudování cyklostezky Greenway Jizera. Ostatní druhy dopravy V řešeném území není zastoupena železniční, vodní ani letecká doprava. ad A. d.2) TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ad A. d.2.1) ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Pro zpracování koncepce zásobování vodou je především použito informací z materiálů: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje, ÚAP ORP Semily, Zadání ÚP Bystrá nad Jizerou a doplňujících průzkumů a rozborů ÚP Bystrá nad Jizerou zpracovaných pořizovatelem. Vodní zdroje Zásobování pitnou vodou je realizováno ze zdrojů vodovodu pro veřejnou potřebu obce Bystrá nad Jizerou. Vlastníkem vodovodu je obec Bystrá nad Jizerou, provozovatelem je od 2. 3. 2004 firma TRKAN vodohospodářské služby Vrchlabí. Jedná se o dva zdroje: Zdroj Ouřima – pramenní kopaná studna hloubky 2,62 m, průměrná vydatnost 0,4 l/s, maximální 1,3 l/s. Na zdroj je stanoveno ochranné pásmo I. stupně a ochranné pásmo II. stupně vnitřní. Zdroj Skalí – podchycení pramenů ze skal. Vydatnost nebyla měřena, odhaduje se na 0,15 l/s (kolísá v závislosti na počasí). Celková vydatnost je 0,55 – 1,45 l/s. Ochranná pásma vodního zdroje II. stupně se před platností vodního zákona č. 254/2001 Sb., dělila na II. stupeň vnitřní (značený IIa) a II. stupeň vnější (značený IIb), po 39


nabytí účinnosti vodního zákona č. 254/2001 Sb., se používá na nově stanovená ochranná pásma již jen označení II. stupně, přičemž dřívější označení ochranných pásem II. stupně vnitřní a vnější zůstává v platnosti. Vodojemy Vodojem Nový, zemní jednokomorový 50 m3 (545,20/543,00 m n. m.) z roku 1995, zásobuje horní tlakové pásmo. Vodojem Starý, zemní jednokomorový 100 m3 (472,50/ - m n. m.), zásobuje dolní tlakové pásmo. Celkový objem vodojemů, který pokryje i budoucí maximální potřebu pitné vody, je 150 m3. Vodovodní síť Ze zdroje Ouřima je voda čerpána a je vedena tlakovým potrubím DN 80 do vodojemu Nový. Z vodojemu je voda gravitačně vedena PE zásobním řadem 90 do vodovodní sítě ke spotřebitelům horního tlakového pásma. Vodojem Starý zásobuje pitnou vodou dolní tlakové pásmo, přičemž může být tento vodojem plněn i z horního tlakového pásma. Odtud je voda vedena gravitačně potrubím PVC 110 do vodovodní sítě dolního tlakového pásma. Dle ÚAP a Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje (PRVK Lk) vodovodní řady jsou v dobrém technickém stavu a závady na vodovodní síti se vyskytují jen ve výjimečných případech.

Návrh Postupně bude doplňována vodovodní síť zejména do míst, kde jsou ještě obyvatelé zásobováni z vlastních studní. Současná vodovodní síť k roku 2010 měla délku 3,9 km, dle PRVK Lk k roku 2015 bude mít délku 4,7 km. K roku 2020 je uvažováno s rekonstrukcí 0,8 km vodovodní sítě. Pro zlepšení tlakových poměrů ve vodovodní síti je navrhováno realizovat dvě přerušovací šachty s tlakem PK1 – 475,00 m n. m. a PK2 – 420 m n. m. Tímto bude celé sídliště rozděleno na 4 tlaková pásma. Zastavitelné plochy umístěné v obci lze napojit přípojkami na současnou vodovodní síť, v Podbystré a v severní části na levém břehu Jizery budou mít vlastní individuální zdroje pitné vody. Dále dle PRVK Lk je navrhována rekonstrukce přiváděcího řadu ze zdroje Skalí do vodojemu Starý v délce 0,75 km a prohloubení pramenní studny Ouřima (dle původního návrhu do hloubky cca 4 m s cílem zvýšení vydatnosti tohoto zdroje). Zbylá část trvale i přechodně bydlícího obyvatelstva je zásobena pitnou vodou ze soukromých studní. Potřeba vody dle PRVK Lk + ÚP k r. 2030 prům. potřeba vody m3/d max. potřeba vody m3/d specifická potř. fakt. obyv. (Qs.d) l/os.d specifická potř. fakt. vody (Qs) l/os.d

2010 19,2 28,9 140,6 79,0

2015 25,5 38,2 168,9 83,9

2030 41,38 62,07 168,9 83,9 40


V období 2015 – 2030 bude postupně napojeno na vodovodní systém veškeré obyvatelstvo, tj. 245 obyvatel s nárokem na vydatnost vodních zdrojů ve výši 0,72 l/s. Pokud bude přechodných návštěvníků cca ½ trvale bydlících, bude nárok zvýšen o 0,35 l/s, tedy na celkem 1,07 l/s.

Nouzové zásobování pitnou vodou Bude zajištěno dovozem cisternami v množství 15 l/ob.den ze zdroje Jesenný, doplněno balenou vodou. Nouzové zásobení užitkovou vodou Bude zajištěno z domovních studní, bude sledováno příslušným hygienikem. Zásobování požární vodou Zásobování ZÚ a zastavitelných ploch požární vodou bude zajištěno dle ČSN 730873 Požární bezpečnost staveb – zásobování požární vodou a ČSN 752411 Zdroje požární vody a příjezdové komunikace pro požární vozidla. Přístupové komunikace musejí splňovat požadavky na vjezd požárních vozidel v souladu s ČSN 730802, ČSN 730804 a § 2 odst. d) vyhlášky č. 23/2008 Sb. Dále musí být respektovány požadavky vyplývající ze zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů a ze zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Dle ČSN 73 08 73 Požární bezpečnost staveb – zásobování požární vodou, z června 2003. Hodnoty nejmenší dimenze potrubí, odběru vody a obsahu nádrže:

Objekt

potrubí odběr Q l/s DN mm pro v= 0,8 m/s

odběr Q l/s pro v= 1,5 m/s

obsah nádrže m3

1.Rod. domy a nevýrobní objekty do 120 m2

80

4

7,5

14

2.Nevýrobní objekty 120 – 1500 m2 výrob. objekty a sklady do 500 m2

100

6

12

22

3.Nevýrobní objekty větší 1500 m2 Výr. objekty a sklady 500 – 1500 m2 otevř. tech. zař. do 1500 m2

125

9,5

18

35

4. Výr.objekty, sklady a otevř. tech. zař. do 1500 m2

150

14

25

45

5. Výr. objekty a sklady 41


s vys. požár. zatížením větším 2500 m2

200

25

40

72

Plocha v m2 představuje plochu požárního úseku (u vícepodlažních požárních úseků je dána součtem ploch užitných podlaží). Pokud není zřízena vodovodní síť, požární ochrana je zajištěna zřízením odběrných míst na vodním toku nebo vodní nádrži. Nejmenší odběr musí být zajištěn podle tabulky v množství pro v = 1,5 m/s. Největší vzdálenosti vnějších odběrných míst (v metrech) - od objektu/mezi sebou Číslo položky

hydrant

výtokový stojan

plnicí místo

1 2 3 4 5

200/400 150/300 120/240 100/200 80/160

600/1200 400/800 300/600 200/400 120/240

3000/5000 2500/5000 2000/4000 1500/3000 1000/2000

vodní tok nebo nádrž 600 400 300 200 150

U položek se nemusí k požárnímu zatížení přihlížet. Současný vodovodní systém i po jeho rozšíření plně vyhovuje potřebám dodávky požární vody pomocí osazených požárních hydrantů na vodovodní síti. Pro tento účel lze též využít místní vodní toky a plochy - obecní požární nádrž přímo v obci, soukromá vodní nádrž nedaleko řeky Jizery v západní části a soukromá nádrž v jižní části obce nedaleko areálu SilverStone Ranch. Ochranná pásma OP vodovodních řadů a kanalizačních stok dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí do průměru 500 mm včetně 1,5 m, nad průměr 500 mm 2,5 m. OP u zemních vodojemů je obvykle 1,0 až 2,0 m od paty svahu náspu nebo oplocení jejich pozemků. ad A. d.2.2) ZNEŠKODŇOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD Zhodnocení současného stavu Kanalizace - současný stav Kanalizace v obci není realizována. Odpadní vody jsou zachycovány dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje: -

bezodtoké jímky, které jsou vyváženy na zemědělsky obhospodařované pozemky (z trvale bydlících obyvatel cca 60 %, z přechodně bydlících cca 60 %),

-

septiky s přepadem do trativodů (z trvale bydlících obyv. 40 %, z přechodně bydlících 40 %).

Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do místní vodoteče. 42


Návrh Vzhledem k tomu, že k zásobování jsou využívány místní zdroje a s přihlédnutím na velikost obce, není investičně a provozně výhodné vybudovat centrální čistírnu odpadních vod a příslušnou splaškovou kanalizační síť. Z tohoto důvodu dle PRVK Lk bude nutné rekonstruovat stávající akumulační nádrže a realizovat nové jako bezodtokové jímky již k roku 2020. Obsah jímek bude vyvážen na ČOV v okolí, včetně navrhované ČOV Háje (vzdálenost cca 5 km), která je pro tento záměr bilančně dimenzována. Na základě hydrogeologického posouzení dopadu výstavby malé domovní čistírny na životní prostředí v dané lokalitě a výskyt vyhovujícího recipientu je možné realizovat domovní čistírnu. U dešťových vod je požadováno pravidelné pročištění stávajících příkopů a doplnění o možné dílčí úseky dešťové kanalizace vyústěné do místního recipientu. Všechny stavby v zastavitelných plochách budou již k roku 2020 zneškodňovat odpadní vody individuálně v jímkách na vyvážení (kal na ČOV v okolí). V severní části obce na levém břehu Jizery lze realizovat vlastní mechanicko - biologickou čistírnu odpadních vod s vypouštěním vyčištěných odpadních vod do řeky Jizery. ad A. d.2.3) ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Současný stav zásobování el. energií Provozovatelem energetického systému vysokého napětí (VN) a nízkého napětí (NN) je ČEZ Distribuce, a.s., Děčín. Zásobování obce Bystrá nad Jizerou elektrickou energií je řešeno napětím 35 kV z nadzemního vedení VN 596, výkonově zajištěného z TR 110/35 kV Semily. Rozvod VN systému v řešeném území je proveden nadzemním vedením. Podzemní kabelový rozvod VN systému není uplatněn. V současné době se podílí na zásobování el. energií řešeného území dvě TS 35/0,4 kV s instalovaným transformačním výkonem 650 kVA. Uvedené stanice jsou v majetku ČEZ Distribuce, a.s., a zajišťují odběr obyvatelstva a služeb. Podnikatelský odběr s vlastní zásobovací stanicí se v řešeném území nenachází. Přehled stávajících trafostanic (TS), včetně místních názvů, je uveden v následující tabulce: Číslo Název Druh Rok TS TS výstavby 234 Bystrá – Mlýn 3sl.- bet. 1965 235 Bystrá nad Jizerou zděná 1929 Celkový instalovaný transformační výkon v kVA

Transformátor kVA instalovaný 400 250 650

Majitel ČEZ ČEZ ČEZ

S energetickým systémem ČEZ, a.s., prostřednictvím TS 234 spolupracuje malá vodní elektrárna (MVE), která je situována v prostoru u bývalého Janouškova mlýna na řece Jizeře. Provozovatelem MVE je společnost Bystrá, s.r.o., odpovědným zástupcem je Ing. Zd. Höck. Provoz MVE byl zahájen 15. 8. 2006, číslo licence 110604954. Technologickou částí jsou dvě Kaplanovy turbíny s vodním spádem 2,80 m. Celkový el. výkon 0,320 MW. Elektrárna je situována na říčním km 114,37400, na parcelách číslo kat. 4/1, 5/1, 1272 a 1275. Z hlediska zajištění zásobování elektrickou energií je situace příznivá vzhledem k tomu, že systém VN je součástí rozvodné sítě mezi TR Semily a TR Rokytnice v Jizerských horách. S ohledem na možnost zvýšení transformačního výkonu ve stávající TS lze výkonové požadavky stávající zástavby, včetně současných podnikatelských aktivit zásobovaných ze sítě NN, zajistit ze současných TS. Mimo odboček k jednotlivým el. 43


stanicím prochází řešeným územím další vedení VN směrem na Benešov. Koncepce zásobování nadzemním systémem 35 kV zůstane i ve výhledu zachována. Rozvodná síť NN byla rekonstruována a je řešena nadzemní sítí závěsnými vodiči (AES). Síť NN je provozována normalizovanou napěťovou soustavou 230/400 V, 50 Hz, AC, TN-C. Návrh rozvoje území Návrh rozvoje řešeného území zahrnuje posílení bytové výstavby a občanského vybavení. Rozvoj obce pokrývá celé ZÚ. Z hlediska výhledové spotřeby elektrické energie je rozhodujícím způsob vytápění. Zájem o el. vytápění se neočekává. Předložený ÚP předpokládá realizaci 16 RD, které jsou rozptýleny v celém prostoru současného zastavění. V zásadě se jedná o individuální výstavbu. Z hlediska zajištění dodávky el. energie lze u navrhované výstavby předpokládat běžný bytový odběr. Očekávaný el. příkon jednoho RD je předpokládán ve výši 2,3 kW/RD a podílu na služby 0,35 kW/RD, za předpokladu, že jeden RD odpovídá jedné bytové jednotce. To znamená, že navrhovaná výstavba RD si vyžádá si zajištění el. příkonu ve výši cca 45 kW nesoudobě. Výkonový nárůst odběru el. energie nevyžaduje realizaci další el. stanice, ale bude řešen zvýšením instalovaného transformačního výkonu ve stávajících TS (234 a 235). Napojení jednotlivých objektů na rozvodný systém NN si vyžádá rozšíření místní sítě NN. Rozvojovou plochu situovanou v severním okraji katastrálního území lze za předpokladu menších výkonových nároků zásobovat el. energií z místní sítě NN Háje nad Jizerou zásobované z TS 538. V případě vyšších výkonových požadavků, si vyžádá zásobování el. energií realizaci el. stanice. Napojení na systém VN by bylo řešeno nadzemním vedením v délce cca 100 m. Zásobovaní obce el. energií zůstane i ve výhledu nezměněno tj. systémem 35 kV z vedení VN 596. Rozvod systému nízkého napětí V souladu s požadavky provozní složky ČEZ Distribuce, a.s., budou při realizaci nové výstavby dodržována následující pravidla: - napojení nových ojedinělých RD bude řešeno ze stávající NN sítě i za předpokladu její úpravy, Při zpracování projektové dokumentace u nově budovaných RD bude v otázce zásobování elektrickou energií rozhodujícím partnerem provozní složka provozovatele energetického systému, která stanoví bližší podmínky připojení, případně další upřesňující požadavky s ohledem na změny způsobené časovým odstupem mezi tímto závěrem a vlastní realizací na výše uvedených lokalitách. Ochranná pásma Dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), s platností od 1. 1. 2001, § 46 a v souladu s § 98, odst. 2, který potvrzuje platnost dosavadních právních předpisů určujících ochranná pásma dle zákona č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon), a zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, § 19 (s účinností od 1. 1. 1995) jsou pro zařízení v elektroenergetice platná následující ochranná pásma: Zařízení

nadzemní vedení do 35 kV- vodiče bez izolace podzemní kabelové vedení do 110 kV, vč. měřicí a zabezpečovací techniky

Dle zákona č. 79/1957 Sb. 10



1

1

1 44


elektrické stanice zděné elektrické stanice s převodem do 52 kV stožárové el. stanice nad 1 kV do 52 kV výrobny elektřiny od oploceni nebo zdi

30 10 30

20 7 20

2 7 20

Uvedené vzdálenosti jsou v metrech od krajního vodiče u nadzemních vedení na obě strany. Ochranné pásmo pro podzemní vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně vedení řídicí, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu. ad A. d.2.4) ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Obec není napojena na rozvod plynu. Prochází tudy vysokotlaký plynovod. V průběhu zpracování ÚP nebyl vznesen ze strany obce ani vlastníků nemovitostí požadavek na řešení připojení. Při vyhodnocování ekonomických a ekologických aspektů možného připojení ani zpracovatel toto napojení nenavrhuje, avšak koncepce řešení ÚP nevylučuje plynofikaci ZÚ a zastavitelných ploch napojením na nejbližší kapacitní regulační stanici v okolí obce. ad A. d.2.5) TELEKOMUNIKACE Dálkové kabely Místní telefonní systém byl plně obnoven v celém rozsahu obce. Provedená obnova spojových cest zahrnuje úplnou digitalizaci telefonního zařízení. Kapacitně plně vykrývá potřeby obyvatelstva i podnikatelské sféry. Ochranné pásmo a povinnost respektovat současné trasy telekomunikačního kabelového vedení je stanoveno zákonem č. 127/2005 Sb. Zákon určuje ochranné pásmo pro telekomunikační kabelová vedení 1,5 m na obě strany od krajních vedení. Před zahájením zemních prací je nutné si vyžádat stanovisko od Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Telekomunikace Telekomunikační služby mimo provozovatele Telefónica O2, a. s., zajišťují v současné době Radiokomunikace, a. s., Praha a provozovatelé mobilní sítě GSM (T-Mobile, a. s., Vodafone, a. s.). Území je z podstatné části pokryto signálem sítí mobilních operátorů. Určité obtíže způsobuje členitý terén, kde příjem televizního a telekomunikačního spojení je nedostatečný. Radiokomunikace V současné době neprochází řešeným územím radioreléová trasa. ad A. d.2.6) NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Současný systém nakládání s odpady na území obce je respektován s předpokladem jeho zachování i v budoucnu. Nové plochy pro ukládání odpadu se nenavrhují. Biologický odpad vznikající při údržbě pozemků je likvidován individuálně (především kompostování). Obec má smluvně zajištěn svoz tuhých domovních odpadů i sběr nebezpečného odpadu.

45


ad A. d.3) OBČANSKÉ VYBAVENÍ Občanské vybavení je svou kapacitou úměrné potřebám obyvatel obce i se zřetelem na blízkost Semil. Nadřazená občanská vybavenost se nachází v krajském městě Liberec. Podrobně odůvodněno viz kapitola ad A.b) a ad A.c). VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Veřejná prostranství jsou funkční ve smyslu příslušných legislativních předpisů a jsou vymezena samostatně jako zeleň na veřejných prostranstvích (stabilizovaná i navrhovaná) a jako součást ostatních ploch s rozdílným způsobem využití v ZÚ. V zastavitelných plochách je třeba rezervovat vhodné prostory i pro rozvoj těchto funkčních ploch v míře nezbytné pro vytvoření jejich optimálního životního prostředí. ad A.e) USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY ÚP vychází při uspořádání krajiny z dochovalosti území, potřeb udržitelného rozvoje obce, potřeb místních občanů a podnikatelů. Zároveň zohledňuje historický vývoj sídla a vysokou přírodní a krajinářskou hodnotu okolní krajiny. Vše je pak zasazeno do rámce existujících územně analytických podkladů a právních norem. Pro uspořádání krajiny jsou to především § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, § 18 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Krajinný ráz, dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, to je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka a vztahů v krajině. Územní plánování dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. Řešené území leží dle vydaných ZÚR LK v oblasti krajinného rázu 05 Podkrkonoší s podoblastmi krajinného rázu 05-02 Semilsko a 05-03 Košťálovsko a Libštátsko s krajinným typem lesozemědělské krajiny, který je typický pro širší území Podkrkonoší. Pro zachování typu krajinného rázu stanovil ÚP základní podmínky ochrany krajinného rázu a podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití, jež by měly nadále zajistit existenci této významné hodnoty. Pro plochy SV-Z22 a VZ-Z23 nebyl krajinný ráz dohodnut v rámci dohodovacího řízení ani v rámci projednání územního plánu. Návrh podmínek vychází z Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje a ZÚR LK. V duchu těchto stanovených podmínek ÚP nenavrhuje nové sídlo v krajině ani rozvojové plochy, jejichž využitím by došlo k výraznému narušení krajinného rázu. Jedním z ukazatelů zachovalosti a odolnosti území proti nenadálým rizikovým jevům (přívalové deště) je hodnota koeficientu ekologické stability (dále jen KES). KES představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů. Matematicky je 46


vyjádřen poměrem ploch ekologicky stabilních (lesy, louky, pastviny, sady, rybníky, zeleň atd.) a ploch ekologicky nestabilních (orná půda, zastavěné plochy, zpevněné plochy atd.) viz Míchal, I.: Ekologická stabilita. Pro obec Bystrá nad Jizerou má hodnotu 2,01, což znamená krajinný typ B – vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energo– materiálových vkladů. Pro udržení a zvýšení tohoto KES navrhuje ÚP nové plochy vodní a vodohospodářské, plochy zemědělské - specifického využití (chov zvěře a hospodářských zvířat) a plochy nelesní zeleně. Zastoupení kultur na zemědělském půdním fondu (ZPF) je znázorněno následujícím grafu (Zdroj: Český statistický úřad 2012):

Historické využívání krajiny bylo a je převážně zemědělské, což se odrazilo i v hodnotě KES (viz výše). Toto využívání převažuje na půdách horší kvality, která v zastoupení na ZPF zcela převažuje. Převažující část rozlohy zemědělského půdního fondu, ač byla zhodnocena investicemi do půdy (zřejmě svahové meliorace), nadále zůstala v třídách III. – V. stupně ochrany. Tyto pozemky jsou převážně zatravněny, avšak druhové složení je značně odlišné od stanovištního přírodního bylinného krytu (květnaté louky a trávníky s 20 – 30 druhy bylin) a je zoologicky druhově chudé. Bez dodatkové energie jsou tyto louky dlouhodobě degradovány a jejich ekologická funkce mírně klesá. Jejich obnovu a trvale udržitelný výnos je možno zajistit jak přísevem stanovištně vhodných druhů, tak mírným přihnojením. Následně je možné bylinnou hmotu (rozloha trvalého travního porostu 170 ha) využít, např. kvalitní seno pro koňské farmy a speciální chovy. I přes relativně velké rozlohy zemědělských pozemků a ucelených ploch si krajina dodnes uchovala přírodní hodnoty. Hodnota KES není v čase neměnná, ale je závislá na změnách v krajině. Přehled zastoupení tříd ochrany na ZPF je uveden v následující tabulce. Třída ochrany

Rozloha (m2)

I.

50 566

II.

23 010

III.

393 988

IV.

339 556

V.

2 686 131 47


V rámci koncepce ÚP, zabývající se uspořádáním krajiny, je navrženo zvýšení podílu zemědělských ploch, zemědělských specifických ploch, lesních ploch a ploch nelesní zeleně, které by měly přispět ke zvýšení hodnoty KES. V plochách zemědělských specifických se jako hlavní předmět využití navrhuje chov a výcvik koní, který předpokládá trvalý travní porost s oplocením. Zároveň návrhem těchto ploch dojde k rozčlenění větších hospodářských honů, a tím by mělo být sníženo riziko smyvu půd při náhlých zvratech počasí (přívalové srážky). V plochách zemědělské půdy s chovem zvěře v zajetí se předpokládá vyšší koncentrace zvířat, které je nutno pravidelně přikrmovat a plochy je nutno zajistit dostatečným oplocením. Pro přikrmování je nezbytné zbudovat trvalé, pevné zařízení. Zpracovaný ÚP respektuje prostorové uspořádání území, které vzniklo historickým vývojem. V návrhu využití území jsou respektována měřítka krajiny i jednotlivých staveb. ÚP nesnižuje estetickou hodnotu krajiny jako celku. Zachovává působení stávajících dominant v krajině i solitérní přírodní a antropogenní prvky a snižuje negativní působení nových staveb návrhy nové zeleně, která je v obecné rovině součástí nově navrhovaných ploch. ÚP posiluje diverzifikaci krajiny návrhem nových ploch zemědělských, ploch zemědělských specifických, lesních ploch, ploch nelesní zeleně a stabilizací ploch zemědělských s chovem zvěře v zajetí. Tyto plochy budou plnit nejen funkci estetickou, ale i ochrannou, především proti náhlým srážkovým přívalům a silným větrům (eolická eroze) a podpoří i migrační prostupnost krajiny pro menší druhy živočichů a vytvoří podmínky pro šíření rostlin. V řešeném území jsou zpřesněny prvky nadregionální, regionální a místní (lokální) úrovně územního systému ekologické stability (biocentra, biokoridory). Pro zvýraznění prostupnosti krajiny je vhodné v budoucnu zvýraznit polní cesty a stávající přírodní dominanty a místa dálkových pohledů přírodě blízkým způsobem, např. výsadbou liniové, skupinové nebo jen solitérní zeleně nebo ponecháním květnatých mezí. Podkladem pro jejích umisťování může být jejich stávající katastrální vymezení nebo v budoucnu i schválené pozemkové úpravy, resp. jejich část – Plán společných zařízení. V rámci širších měřítek v krajině, především však pro uchování rázu krajiny a krajinných horizontů, nejsou navrženy izolované stavby ve volné krajině a nejsou navrhovány novodobé technické dominanty ve volné krajině (větrné a fotovoltaické elektrárny, vysílače apod.). Předkládané požadavky na výstavbu v průběhu pořizování ÚP byly odborně vyhodnocovány a upřesněny do závěrečného návrhu, který respektuje krajinu i architektonické a prostorové uspořádání ZÚ. S ohledem na hodnoty krajiny, především významné krajinné prvky dané zákonem a prvky územního systému ekologické stability, je nutno, na základě požadavku orgánu ochrany přírody, provést biologické hodnocení pro zásahy do těchto prvků a krajiny jako celku. Vodní toky Přibližně 84 % řešeného území spadá do povodí Jizery (1 – 05 – 01 – 031 a 1 – 05 – 01 – 033), která protéká po severní a západní hranici obce, 16 % pak spadá do povodí Kundratického potoka (1 – 05 – 01 – 046), který se však na území obce nenachází. Dle ÚAP pro správní obvod obce s rozšířenou působností Semily je řeka Jizera hodnocena dle ČSN 75 7221 ve třídě jakosti ve II. třídě – mírně znečištěná voda (vhodná k vodárenským účelům, chovu ryb, vodním sportům, zásobování průmyslu, má krajinotvornou hodnotu). Záplavové území V rámci řešeného území bylo zpracováno v roce 2007 (zpracovatel Ing. Skořepa) a stanoveno v roce 2008 záplavové území vodního toku Jizery v úseku Turnov – soutok s Mumlavou, jež však nezasahuje centrální část obce, nachází se pouze v sevřeném údolí 48


Jizery, ohrožuje pouze 3 objekty s číslem popisným (č.p. 32, 41 a 83), pro průtoky Q100. řešené území je touto vodou ohroženo v rozsahu 20,4475 ha. V rámci stanoveného záplavového území je stanovena i aktivní zóna záplavového území, která též zasahuje zmíněné objekty. Dle ÚAP v obci Bystrá nad Jizerou je plocha aktivní zóny záplavového území o rozloze 18,41462 ha. Území určené k rozlivům povodní a území zvláštní povodně se v území nevyskytuje. Dle Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe je obec zařazena do oblasti s nejvyšším ohrožením urychleného odtoku. Dle SWOT analýzy Bystrá nad Jizerou ve slabých stránkách, je uvedeno, že dochází k občasným místním záplavám při silných deštích. Vodní nádrže Na řešeném území se dle doplňujících P+R nacházejí tři vodní nádrže. Jedná se o obecní požární nádrž, jež se nachází přímo v obci o rozloze cca 74 m2, dále soukromá vodní nádrž o rozloze přibližně 415 m2, která se nachází nedaleko řeky Jizery v západní části a soukromá nádrž o rozloze cca 193 m2 v jižní části obce nedaleko areálu SilverStone Ranch. Dle zákona č. 254/2001 Sb. ze dne 28. června 2001, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), je nutné dodržet § 49 Oprávnění při správě vodních toků nezbytně nutný volný manipulační pás pro výkon správy vodního toku odst. 2b u významných vodních toků nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry a odst. 2c u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry. Evropsky významné lokality – NATURA 2000 Do řešeného území zasahuje podél toku Jizery EVL Údolí Jizery a Kamenice (č. CZ0514672). Předmětem ochrany je tok řeky a přilehlé náhony s výskytem předmětu ochrany, kterým je ryba vranka obecná. Tento druh vyžaduje podhorský až horský typ toku s dostatečně prokysličenou a chladnou vodou. ÚP plně respektuje území EVL a nenavrhuje činnosti ani plochy, jejichž využitím by došlo k ohrožení předmětu ochrany. Geopark UNESCO Celé řešené území spadá do Geoparku Český ráj. Na území obce není v současné době přímo evidována významná geologická lokalita. Předmětem obecné ochrany je tak celý krajinný prostor, resp. geomorfologické utváření podkrkonošské krajiny a kamenitý tok Jizery. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Navržené prvky územního systému ekologické stability jsou převážně plně funkční, umožňující tok energie, přesun druhů i přenos genetických informací. V řešeném území jsou prvky nadregionální, regionální a místní (lokální) úrovně. Z hlediska prostorového jsou všechny prvky ÚSES upřesněny dle doporučené metodiky (Věstník MŽP ČR částka 8, srpen 2012 – dále jen „Metodika“), ZÚR LK (dle typu a úrovně prvku) a s ohledem na zajištění jejich plné funkčnosti (vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., §1) jsou prvky vymezeny mimo ZÚ (vyjma malých ploch v biokoridoru K30V) a ani nezasahují do návrhových zastavitelných ploch (vyjma plochy DX-Z17 – vymezené pro nadregionální turistický koridor Greenway Jizera). Zároveň byly provedeny terénní průzkumy s cílem dopřesnění prvků ÚSES a kontroly jejich funkčnosti. Nadregionální a regionální prvky jsou převzaty z poskytnutých ZÚR LK, resp. ÚAP a zpřesněny na hranice pozemků, nebo lomových bodů a jsou z nich vyjmuty plochy zastavěné (týká se samoty Kopaniny v RC1219). Místní biocentra a biokoridory byly převzaty z Koncepce ochrany přírody LK. 49


U prvků místního (lokálního) významu došlo k upřesnění hranic, a to na hranice parcel nebo alespoň jejich lomových bodů a byly odstraněny prvky (biokoridor) procházející ZÚ. Provedená zpřesnění a změny nesnižují funkčnost ÚSES jako celku a prvky jsou napojitelné vně hranice řešeného území. Nadregionální biokoridor K30V byl na základě požadavku OŽP KÚ LK vymezen plně v souladu s Metodikou, tj. v limitujících parametrech 40 m šíře. Z odborného hlediska však toto vymezení zasahuje do nivních poloh a daný prvek by měl být významově rozšířen o nivní typ, tj.K30VN. V souladu se ZÚR LK je prvek zpřesněn na hranice parcel a lomových bodů, a tak v některých úsecích je limitující šířkový parametr mírně vyšší. Nefunkční části K30V a K30 MB nejsou po dohodě s OŽP KÚ LK a pořizovatelem vymezeny jako VPO, neboť je to z ekologických, ekonomických i politických důvodů nadbytečné, a to z následujících důvodů: 1. V prvku K30MB se jedná o plochy na pozemcích orné půdy. Ve skutečnosti jsou tyto pozemky s trvalým travním porostem a postačuje jejich geometrické oddělení a zanesení typu kultury do Katastru nemovitostí nebo zápis změny kultury na celých pozemcích. 2. V prvku K30V se jedná o plochy v ZÚ a malou část na ploše orné půdy (v nivě u samoty Babí), včetně staveb a zaplocených zpevněných ploch, pro něž by bylo stanovení VPO, resp. následné praktické provedení, dlouhodobým procesem, který by zřejmě nepřinesl významné posílení migračního efektu, a to navíc na plochách, které nejsou přímo vodním ani mokřadním biotopem. Skladebné prvky ÚSES Nadregionální biokoridor K30 zasahuje do severní části řešeného území, kam vstupuje z k.ú. Háje nad Jizerou a přechází na západě do k.ú. Benešov u Semil. Pro tento biokoridor jsou vymezeny dva rozdílné typy. K30V je vodním typem vymezeným na toku Jizery. Tento prvek je v území zcela funkční, Prostorově je vymezen na šíři limitujícího parametru tj. 40 m. a po zpřesnění je pomístně i širší. Toto vymezení zasahuje do ploch nivních a ploch ZÚ., jejichž vynětím z biokoridoru by byl limitující parametr podkročen. I přes tato faktická zúžení biokoridor plní zcela svoji funkci v souladu s §1 vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. Po vymezení prvku K30V se doporučuje rozšířit jeho typ a nově jej stanovit jako K30VN – vodní a nivní. Druhý typ K30MB je typ mezofilní bučinný a je z části vymezen po PUPFL, z části po TTP. Tento prvek je po zpřesnění v rámci vymezené plochy v ZÚR Lk téměř funkční. V rámci poskytnutých ÚAP byla část tohoto prvku vedena jako nefunkční segment, avšak po zpřesnění v souladu se ZÚR LK byla zajištěna jeho téměř plná funkčnost. Zpřesnění bylo provedeno následovně. Od hranice k.ú. je biokoridor veden jihozápadním směrem po PUPFL, a to až do míst s hraničením se ZPF, kulturou TTP. Po kultuře TTP je veden západním směrem do místního biocentra 228 U Jizery – Rybnice. Dále pak nadregionální biokoridor K30MB vede již v trase poskytnuté v ÚAP. Z části je tento prvek veden po zatravněných pozemcích p.č. 355/2 a 881 v k.ú. Bystrá na Jizerou, které jsou však v katastru nemovitostí vedeny jako orná půda. Pro odstranění tohoto nesouladu je třeba zapsat změnu kultury do katastru nemovitostí. Regionální biocentrum RC1219 Pod Mošnou zasahuje do západní části řešeného území z k.ú. Čikvásky a k.ú. Benešov u Semil. Na území obce má menší rozlohu než stanovují limitující parametry (40 ha), avšak na sousedním území jeho rozloha pokračuje a celkově tak přesahuje limitující parametr. Biocentrum je funkční a je tvořeno lesními porosty, TTP na svazích a v nivách a tokem Jizery s přilehlými břehovými porosty. Z tohoto biocentra byly vyjmuty plochy ZÚ na samotě Kopaniny a naopak v biocentru ponechána orná půda na p.č. 1055/1 jako jeho funkční součást, aniž by byla omezena funkčnost a prostorová rozloha biocentra. I po vyjmutí ploch ZÚ a zpřesnění na hranice p.č. celého území biocentra je jeho rozloha větší než metodicky doporučená rozloha (4. vegetační stupeň – dále jen „v.s.“ 20 50


ha). Zároveň při zachování ZÚ v nivě Jizery s navazujícími hospodářskými aktivitami bude zachován místní ráz nivy s rozptýlenou zástavbou, která nebude dále rozšiřována. Regionální biokoridor RK 704 zasahuje do severovýchodní části řešeného území z k. ú. Háje nad Jizerou. Biokoridor je veden převážně lesními porosty s částečně pozměněnou druhovou skladbou (smrkové porosty), po TTP a ostatních plochách. Je funkční s nutností zkvalitnění druhové skladby lesních porostů ve prospěch stanovištních druhů dřevin (buk, dub, jedle a vtroušené druhy – třešeň, javor klen) a možnou dosadbou i mimo lesní porosty. Regionální biokoridor RK 713 zasahuje do jižního okraje území, kam vstupuje z k.ú. Kundratice a končí v RC1219. Prvek je veden lesními porosty a je funkční. Pro zvýšení funkčnosti je třeba jeho druhové doplnění o stanovištní druhy – buk, jedle, klen, dub). Místní prvky ÚSES byly zpřesněny, upraveny a dovymezeny. Hlavní změnou je vypuštění biokoridoru (119/5) vedoucího z místního biocentra 1613 (jižní část ZÚ) přes ZÚ na sever do K30MB. Toto napojení neplnilo dostatečně funkci jako migrační koridor a z části omezovalo rozvoj ve vlastním ZÚ. ZÚ bude i nadále migračně průchodné, neboť ÚP zachovává rozptýlený až soustředěný typ zástavby a nenavrhuje žádné výrazné bariéry v ZÚ. Propojení biocentra 1613 je biokoridorem MK2, a to jak jižním směrem do místního biocentra 609, tak východním směrem do RK 704. Místní biocentrum 226 U Jizery pod Bystrou leží v západní části území a je vloženo do K30MB. Místní biocentrum 228 U Jizery – Rybnice leží na severním okraji území a je vloženo do prvků K30V a K30MB, které tak propojuje. Místní biocentrum 608 Pod Čikvásky leží v jižní části území a je vloženo do RK713. Místní biocentrum 609 Na Podkamínkách leží v jižní části území a je vloženo do RK713. Vložená místní biocentra podporují koridorový efekt vyšších úrovní prvků ÚSES. Místní biocentrum 1613 Bystrá v obci leží mimo ZÚ a je propojené místním biokoridorem MK2 Nad Bystrou s dalšími prvky ÚSES. Tento prvek je z části nefunkční. Do jihovýchodního okraje území vstupuje biokoridor MK1 Kundratice – Valdice. Kódové značení jednotlivých skladebných prvků místní úrovně je z části převzato z poskytnutých podkladů ÚAP a není tak zcela v souladu s doporučenou Koncepcí ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje, která dosud nedisponuje detailním zpracováním místních prvků ÚSES v okrese Semily, resp. biokoridory jako celek. V rámci prvků územního systému ekologické stability nejsou uvedeny tzv. interakční prvky ve výkresové ani popisné formě. Důvodem je skutečnost, že tyto prvky jsou chráněny obecně, v rámci uspořádání krajiny, a to plně v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Výše uvedené právní podklady neznají pojem „interakční prvek“, který je metodicky doporučován (Löw J. a kol.: Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability, Brno 1995, Kosejk J. a kol.: Realizace skladebných částí územních systémů ekologické stability (ÚSES), Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2009). Za interakční prvky se obecně považuje rozptýlená zeleň, remízky, ale mohou to být i meze, staré zahrady a jiná ekologicky cenná území. Ty jsou v případě ÚP chráněny ve volné krajině, jako součást krajinného rázu a z hlediska zákona jsou chráněny jako významný krajinný prvek „ze zákona“ (ze zákona jsou to lesy, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy) nebo mohou být zaregistrovány. V obecné rovině je pak nutné požadovat pro jedince a plochy keřů, přesahující stanovené velikosti, povolení ke kácení.

51


Přehled prvků územního systému ekologické stability Vysvětlivky: Číslo prvku: K – nadregionální biokoridor RC – regionální biocentrum RK – regionální biokoridor MC – místní biocentrum MK – místní biokoridor Název – převzatý název z poskytnutých podkladů Typ prvku (nejméně 75 % plochy): T – terestrický, W – vodní, L- lesní, S - smíšený Stav prvku ∗), rozloha (v ha dle GIS podkladu): F – funkční (funkčnost <95 %), Číslo prvku dle ÚP a význam

Název

Typ prvku

Popis prvku

Stav prvku, rozloha

K30MB

Údolí Jizery

T

K30V

Jizera

W

F 15,0874 F 13,9010

Pod Mošnou

L

Mezofilní bučinná řada 4. v.s., lesní porosty – les hospodářský a ochranný Hydrická řada, tok Jizery s přilehlým břehovým porostem, významný biotop a migrační trasa ryb a vodního hmyzu, travnaté a lesnaté nivy Lesní prosty 4. v.s. částečně smrčiny, nutné druhové zkvalitnění porostů Lesní porosty 4. v.s. z části smrčiny, ostatní plochy nálet, chudé TTP Lesní porosty z části smrčiny, nutné druhové vylepšení porostů Lesní biocentrum, s převažujícími listnatými porosty, ojediněle smrčiny, nutné druhové zkvalitnění porostů Lesní porosty, ojediněle smrčiny, vodní tok a břehové porosty. Lesní porosty navazující na k.ú. Čikvásky, nutné druhové zkvalitnění porostů Lesní porosty, včetně smrčin, nutné druhové zkvalitnění porostů Převážně lesní porosty, olše, jasan, javor, dřevinné nálety, nevhodně vysázen smrk Lesní a luční porosty s pozměněnou druhovou skladbou.

RC1219

∗*)

RK 704

Hajsko-Strážník L

RK 713

Pod MošnouKavkazsko U Jizery pod Bystrou U Jizery Rybnice Pod Čikvásky

MC226 MC228 MC608 MC609

Na Podkamínkách Bystrá v obci

1613 MK1

Kundratice – Valdice Nad Bystrou

MK2

∗) ∗*)

L L L L L S S S

Z části smrkové porosty, druhově ochuzené luční porosty a nefunkční část na orné půdě

F 37,2383 F 5,9599 F 3,6269 F 4,1011 F 4,3540 F 2,2771 F 2,5065 F 2,8215 F 0,8545 F 2,6676 N 0,6057

Stav prvku je stanoven dle rozlohy funkční plochy ekosystému nebo biotopů. Popis a rozloha je pouze pro část ležící v řešeném území

Stávající hospodářské využití prvků ÚSES umožňuje migraci a existenci biologických prvků. V některých jeho skladebných částech je však druhově ochuzená. Pro zachování stávajícího využití je nezbytné hospodařit na pozemcích mimo PUPFL tak, aby nebyla snížena biologická pestrost prvků ÚSES a snížena jejich biologická prostupnost. V prvcích ÚSES mimo PUPFL je tedy nadále přípustné: 1. obhospodařování travních porostů, 2. pastva,

52


3. oplocení pastevních areálů způsobem nesnižujícím biologickou prostupnost, tj. nebudovat pevná celoplošně neprostupná oplocení (např. drátěné pletivo, celistvé stěny apod.), 4. oplocení dočasných pastvin je možné pouze přenosnými elektrickými ohradníky, které budou instalovány mimo období aktivního využití ploch pastvou, 5. pro místa se soustředěním mladých jedinců je možné dočasně (nejdéle na dobu 5 měsíců) použít ohradníků znemožňujících jejich únik mimo vyhrazené plochy. 6. na plochách orné půdy je možné hospodařit stávajícím způsobem, nelze je však plošně rozšiřovat, 7. umisťování krmelišť a dočasných staveb (přístřešků) do ploch ÚSES není přípustné. Pro zlepšení funkčnosti prvků ÚSES lze zkvalitnit pastviny a luční porosty přísevem bylin regionálně vhodných a stanovištně odpovídajících druhů. Na plochách PUPFL je přípustné budování oplocenek po dobu zajištění vysázených kultur. Pro zlepšení funkčnosti prvků ÚSES na PUPFL je nutné v době obmýtí zvýšit zastoupení melioračních a zpevňujících dřevin (listnaté druhy) a na vhodných stanovištích dosadbu jedle. Na všech plochách je přípustné umísťování drobných architektonických prvků (lavičky, informační tabule apod.). Výchovné a obnovní postupy v prvcích územního systému ekologické stability Při obnově i výchově lesních porostů přechod na přirozenou dřevinnou skladbu (dub, buk, klen, olše, jasan, jedle, borovice). U mladších porostů probírka zdravotní, u starších výchova ve prospěch původních dřevin. V ekotonovém společenstvu zvýšit druhovou skladbu o další druhy – třešeň ptačí, lípa a podpořit keřové patro. U břehových porostů preferovat přirozené druhy (olše, jasan, vrba). Vyloučit technické zásahy do toků, které by zhoršily charakter toku, nesnižovat průchodnost koryt. Při obnově lučních společenstev používat travní směsi s obsahem autochtonních a stanovištně odpovídajících druhů rostlin, zachovávat rozptýlenou keřovou a stromovou zeleň.

PROSTUPNOST KRAJINY Dopravní prostupnost krajiny je zabezpečena systémem silnic a ostatních komunikací, včetně pěších turistických a cyklotras, jež jsou územím vedeny. Dostupnost i prostupnost území nemotorovou dopravou by měla zkvalitnit cyklostezka Greenway Jizera, pro kterou je vymezena plocha v rámci multifunkčního turistického koridoru, vymezeného v rámci ZÚR LK (viz ZASTAVITELNÉ PLOCHY – DX-Z17). Biologická prostupnost území je mírně omezená existencí oplocení chovu zvěře v zajetí a nefunkčními úseky prvků ÚSES. Většina pastvin pro koně je pro biologické druhy průchodná. Pro udržení průchodnosti je nezbytné zamezit budování oplocení ve volné krajině, jež znemožňuje pohyb zvířat a z části i rostlinných druhů (pevné nepropustné bariery a pletiva). V ÚP se prostupnost území nesnižuje, naopak se navrhuje její zvýšení, a to návrhem ploch nelesní zeleně. V případě realizace opatření v prvcích územního systému ekologické stability, které doplní chybějící části prvků ÚSES, zlepší jejich druhovou diverzitu, dojde k dalšímu zlepšení průchodnosti krajiny. Tato opatření je nutné promítnout do příprav lesního hospodářského plánu (LHP). V rámci údržby vodního toku pak odstraňovat migrační bariéry a nové nevytvářet. ÚP připouští zeleň na plochách s rozdílným způsobem využití, jejíž realizací dojde k další podpoře biologické prostupnosti území.

53


PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ Pro zabezpečení území před vodní erozí není navrhováno speciální opatření (např. zatravnění pozemků, větrolamy apod.), ale je navrženo zalesnění části svažitých pozemků a ÚP obecně připouští budování těchto opatření. Řešené území je zařazeno do oblasti s nejvyšším urychlením odtoku. V tabulce č. 154 ÚAP pro správní obvod obce s rozšířenou působností Semily (úplná aktualizace 2012), se uvádějí pro obec Bystrá nad Jizerou půdy nejohroženější erozí. OCHRANA PŘED POVODNĚMI Protipovodňová opatření v obci Bystrá nad Jizerou nejsou řešena technickými stavbami, ale jsou řešena návrhem změn v krajině, vedoucích ke zvýšení její retenční schopností a důslednou ochranou údolních niv, viz kap. ad A. e) Uspořádání krajiny. ÚP připouští budování protipovodňových opatření. Pouze na základě metodického pokynu je objektem protipovodňové ochrany i navrhovaný jez na vodním toku Jizery. REKREACE V rámci ploch smíšených obytných venkovských jsou situovány stabilizované stavby rodinné rekreace a připouští se v nich i jejich rozvoj. Rozvoj hromadné rekreace je možný v plochách dle pro ně stanovených podmínek využití. Obec disponuje venkovskou krajinou s průměrnými předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu i pro rozvoj rekreačních a volnočasových aktivit obyvatel obce. Bylo by vhodné podporovat rozvoj cestovního ruchu např. zkvalitněním stávajících služeb a jejich rozšířením a dále rozvíjet také tzv. měkké formy turismu - agroturistiku, hipoturistiku. V obci je řada historicky a architektonicky cenných staveb, malebná krajina, v blízkém okolí je mnoho příležitostí pro kulturní a sportovní vyžití, četné historické památky a přírodní zajímavosti, např. střediska cestovního ruchu v Jizerských horách a Krkonoších, dále pak např. Český ráj, Bozkovské dolomitové jeskyně, zříceniny hradů a jiné, pro jejichž návštěvníky lze na území obce vytvářet klidné zázemí především v rámci ploch smíšených obytných venkovských.

DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN V řešeném území se nenacházejí ani do něj nezasahují poddolovaná území, ložiska nerostných surovin, dobývací prostory, ani prognózní ložiska surovin. Geologické poměry v území jsou respektovány a nejsou navrhována žádná opatření měnící jejich charakter ani žádné plochy pro zásahy do horninového prostředí. ÚP nenavrhuje žádné plochy, jejichž využitím by bylo možné započít s těžebními nebo hlubinnými pracemi. V rámci existence geoparku UNESCO, do nějž území spadá, by bylo možné, po zpracování projektu, využít k turistickému zatraktivnění území, např. zbudování geomorfologické stezky Údolím Jizery nebo alespoň informačních panelů informujících o tomto geomorfologicky zajímavém území. Dle mapování radonového indexu geologického podloží se na území obce nachází přechodné až střední radonové riziko, což bude pro budoucí zájemce o využití ploch především pro bydlení znamenat konkrétní vyhodnocení plochy a případné návrhy na ochranu proti pronikání záření z podloží.

54


OBRANA A BEZPEČNOST STÁTU Objekty důležité pro obranu státu se v řešeném území nevyskytují. Celé řešené území obce Bystrá nad Jizerou je vymezeným územím Ministerstva obrany České republiky, na kterém je realizace následujících staveb podmíněna vydáním závazného stanoviska Ministerstva obrany České republiky: -

stavby vyšší než 15 m nad terén;

-

výstavba nebytových objektů (továrny, haly, skladové a obchodní komplexy, rozsáhlé stavby s kovovou konstrukcí apod.);

-

stavby vyzařující elektromagnetickou energii (základové radiooperátorů, mobilních telefonů, větrných elektráren apod.);

-

stavby a rekonstrukce dálkových kabelových vedení vysokého a velmi vysokého napětí;

-

změny využití území;

-

nové trasy pozemních komunikací, jejich přeložky, rekonstrukce, výstavba, rekonstrukce a rušení objektů na nich včetně silničních mostů, čerpací stanice pohonných hmot;

-

nové dobývací prostory včetně rozšíření původních;

-

výstavba nových letišť, rekonstrukce ploch a letištních objektů, změna jejich kapacit;

-

zřizování vodních děl (přehrady, rybníky);

-

vodní toky – výstavba a rekonstrukce objektů na nich, regulace vodního toku a ostatní stavby, jejichž výstavbou dojde ke změnám poměrů vodní hladiny;

-

říční přístavy – výstavby a rekonstrukce kotvících mol, manipulačních ploch nebo jejich rušení;

-

železniční tratě, jejich rušení a výstavba nových, opravy a rekonstrukce objektů na nich;

-

železniční stanice, jejich výstavba a rekonstrukce, elektrifikace, změna zařazení apod.;

-

veškerá výstavba dotýkající se pozemků, s nimiž přísluší hospodařit Ministerstvu obrany České republiky.

stanice

ad A.f) STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ Pro využití jednotlivých typů ploch s rozdílným způsobem využití se stanovuje s ohledem na současný charakter jejich užívání a s ohledem na optimální rozvoj urbanistické kompozice sídla hlavní (převažující) využití a přípustné využití. Pro toto využití se nestanovují obecně žádné podmínky. Ty jsou pro některé typy ploch stanoveny pro využití podmíněně přípustné (pokud je stanoveno) – především přípustnost pouze se souhlasem zastupitelstva obce. Neuvedené využití je obecně považováno za nepřípustné (tzv. pozitivní vymezení). V ÚP stanovené podmínky využití jednotlivých typů ploch s rozdílným způsobem využití upřesňují a doplňují podmínky obsažené v příslušných ustanoveních vyhlášek o obecných požadavcích na využívání území a o obecných technických požadavcích na výstavbu, obě v platném znění.

55


Jednotlivým typům ploch odpovídá i nastavení podmínek prostorového uspořádání, resp. základních podmínek ochrany krajinného rázu. Intenzita využití stavebních pozemků se stanovuje jak pro celou vymezenou plochu (ať stabilizovanou či plochu změny – zastavitelnou plochu či plochu přestavby), tak pro kterýkoliv stavební pozemek z ní v budoucnu oddělený, aby byla zachována hustota zástavby, a tím i stanovená urbanistická kompozice obce. Toto se netýká ploch změn v krajině, které jsou nezastavitelné, kromě možnosti realizace staveb dle § 18 odst. 5 SZ, pokud nejsou v rámci jednotlivých ploch nezastavěného území vyloučeny. Míra využití (ozelenění) stanovuje minimální podíl vymezené plochy, který není určen k zastavění ani ke zpevnění, a to především aby byla zachována přirozená možnost vsakování dešťových vod. Výšková regulace zástavby určuje výšku hřebenu střechy či atiky nad nejnižším stavbou dotčeným bodem neupraveného (rostlého) terénu, aby byla zachována silueta zástavby dle stanovené prostorové kompozice. Specifické podmínky pro plochu ZZ-K23 byly dohodnuty v rámci veřejného projednávání Návrhu ÚP na základě vydaného povolení k umístění stavby. Stanovení základních podmínek ochrany krajinného rázu je řešeno obecně pro celé území obce pro zachování současného charakteru a struktury krajiny ve vazbě na vydané Zásady územního rozvoje Libereckého kraje. V plochách s funkčním využitím pro bydlení a jiných, pokud v nich mohou teoreticky vznikat chráněné prostory, ležící v hlukem zasaženém území, bude vyloučeno umístění staveb pro bydlení a ostatních staveb obnášejících chráněné prostory, pokud nebude prokázán soulad s požadavky právních předpisů na ochranu zdraví před hlukem. Nebudou-li splněny limity hlukové zátěže v nově navržených plochách SV-Z8, SVZ11 a SV-Z19 v blízkosti silnic III. třídy a stavebník bude následně povinen v rámci stavby provést taková opatření, která povedou k odstranění negativních vlivů z provozu po silnicích III. třídy, učiní tak na vlastní náklady. Tato podmínka se vztahuje na všechny stavby na nově navržených plochách, které by mohly být ohrožené hlukem ze silnic III. třídy, nikoliv jen na ty, které se vyskytují v jejich ochranném pásmu. Podmínka provedení zmíněných opatření na náklady stavebníka se vztahuje i na případy, kdy by výstavba na nově navržených plochách způsobila ve spojení s dopravou na předmětných silnicích III. třídy (např. odrazem) ohrožení nepříznivými účinky hluku na již navržených či zastavěných plochách. V plochách zasahujících do vzdálenosti 50 m od okraje lesa se v souladu se Zadáním ÚP nepřipouští nadzemní stavby blíže než 30 m od lesa (v ploše SV-Z4 pouze 20 m – rekreační objekt). Podmínění realizace záměru navržené cyklostezky DX – Z17 je jejím umístěním převážně mimo plochy EVL Údolí Jizery a Kamenice, přičemž do EVL Údolí Jizery a Kamenice bude zasahováno pouze v nezbytných případech (např. při přemostění). ad A.g) VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT Pro zajištění možnosti realizace stavby ve veřejném zájmu v oblasti dopravní infrastruktury – cyklostezky Greenway Jizera v ploše DX-Z17 se tato stavba vymezuje jako veřejně prospěšná ve smyslu příslušných ustanovení stavebního zákona, protože jde o stavbu naplňující multifunkční turistický koridor D41A vymezený ZÚR LK. Pro zajištění funkčnosti nadregionálních prvků ÚSES se vymezují VU1 – VU4 jako veřejně prospěšná opatření.

56


ad A.h) VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO, S UVEDENÍM V ČÍ PROSPĚCH JE PŘEDKUPNÍ PRÁVO ZŘIZOVÁNO, PARCELNÍCH ČÍSEL POZEMKŮ, NÁZVU KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ A PŘÍPADNĚ DALŠÍCH ÚDAJŮ PODLE § 5 ODST. 1 KATASTRÁLNÍHO ZÁKONA V rámci dosavadního průběhu procesu pořízení a zpracování ÚP nebyl vznesen požadavek na vymezení staveb a veřejných prostranství tohoto charakteru. ad A.i) STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PODLE § 50 ODST. 6 STAVEBNÍHO ZÁKONA Územní plán nestanovuje žádná kompenzační opatření – viz Odůvodnění kap. C.e).

C.f) Vyhodnocení účelného využití zastavěného a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch

území

Obec Bystrá nad Jizerou nemá dosud žádnou platnou územně plánovací dokumentaci. Současná zachovaná urbanistická kompozice je jednou z významných kulturních a civilizačních hodnot území. Ta je charakteristická různorodostí zástavby převážně pro bydlení a zemědělskou činnost. Zároveň zde hraje významnou roli přírodní hodnoty v podobě zachovalé krajiny s možností dálkových výhledů, vodními toky, nivou Jizery, vzrostlou zelení, lesy, zelenými prolukami a volnými plochami. Ty spolu s diferencovanou výškovou zástavbou dodávají obci polootevřený charakter, z něhož je možný únik do okolní krajiny. ZÚ v hranicích vymezených OOP v roce 2008 je využíváno účelně ve smyslu vydaných územních rozhodnutí, územních souhlasů, stavebních povolení a dalších pravomocných právních aktů. Z hlediska krajinného rázu patří obec do oblasti krajinného rázu Podkrkonoší, podoblastí Semilsko, Košťálovsko a Libštátsko s lesozemědělským typem krajiny. Na základě terénních průzkumů, podkladů z katastrálního úřadu, doplňujících průzkumů a rozborů, ÚAP a informací obce bylo provedeno následující vyhodnocení potřebnosti vymezení zastavitelných ploch. Na základě potřeb vymezení ploch pro bydlení byl proveden odborný odhad potřeb rozvojových ploch pro bydlení s cílem zastavit úbytek trvale bydlících obyvatel a nabídnout plochy pro bydlení ve zdravém a klidném venkovském prostředí. Odborný odhad potřeby bytových jednotek (b.j.) Návrhový horizont ÚP pro stanovení kapacit ploch – rok 2029. V následujících 16 letech se tedy očekávají: - požadavky vyplývající z demografického vývoje 8 b.j. - požadavky vyplývající z nechtěného soužití 2 b.j. - požadavky vyplývající z kvality ŽP a přírodních hodnot území 6 b.j. Celkem 16 b.j. Vzhledem k charakteru obce a předpokládanému zájmu o bydlení se navrhuje výstavba pouze rodinných domů. 57


Odborný odhad potřeby zastavitelných ploch pro bydlení 1 b.j. v rodinném domě = potřeba cca 3 000 m2 plochy Výpočet potřeby zastavitelných ploch pro bydlení: Potřeba ploch pro bydlení v rodinných domech = cca 48 000 m2 _____________________________________________________________________ Potřeba ploch pro bydlení ……………………… cca 48 000 m2 Rezerva 10 % ……………………………………… cca 9 600 m2 Potřeba ploch pro bydlení celkem = 57 600 m2. Odhad potřeb ploch pro bydlení je podložen dílčími odbornými analýzami, předpokladem velikosti cenzovní domácnosti v uvažovaném období 2,5 a předpokladem nižší rozvodovosti se zájmem o setrvání v místě a zlepšením sociálních podmínek vedoucích k mírnému zvýšení porodnosti.

58

KRAJ LIBERECKÝ ORP SEMILY

Recommend Documents