KRAJ LIBERECKÝ OKRES SEMILY

ÚZEMNÍ PLÁN ROPRACHTICE KRAJ LIBERECKÝ OKRES SEMILY

TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ Září 2009

Územní plán Roprachtice – textová část – Odůvodnění

Objednatel: Obec Roprachtice Liberecký kraj Pořizovatel: Městský úřad Semily jako úřad územního plánování Liberecký kraj Zhotovitel:

SURPMO, a. s. Projektové středisko Hradec Králové

Vedoucí projektant akce:

Ing. arch. Alena Koutová

ZPRACOVATELSKÝ TÝM urbanismus, koordinace:

Ing. arch. Alena Koutová Ing. arch. Miroslav Baťa Mgr. Ludmila Hovorková Ing. arch. Václav Kout

doprava:

Ing. Josef Smíšek

ekologie, ochrana ZPF a PUPFL: Mgr. David Šebesta Ing. Květoslav Havlíček vodní hospodářství:

Ing. František Weisbauer

energetika:

Vlastimil Kašpar Aleš Vondráček

telekomunikace:

Vlastimil Kašpar

digitální zpracování:

Mgr. Vít Andrejs Vladimír Kraus Michal Pešl

technické zajištění:

Bohdana Koptová

2


OBSAH ELABORÁTU

ÚZEMNÍ PLÁN A. Textová část B. Grafická část B.1 Výkres základního členění území B.2 Hlavní výkres B.3.1 Výkres veřejné infrastruktury – dopravní infrastruktura a občanské vybavení B.3.2 Výkres veřejné infrastruktury – technická infrastruktura B.4 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací

1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU C. Textová část D. Grafická část D.1 Koordinační výkres D.2 Výkres širších vztahů D.3 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

1 : 5 000 1 : 25 000 1 : 5 000

3


ZÁZNAM ÚZEMNÍHO

O ÚČINNOSTI

PLÁNU

ROPRACHTICE

Zastupitelstvo obce Roprachtice, jako příslušný správní orgán, vydalo Územní plán Roprachtice opatřením obecné povahy, jehož součástí je odůvodnění, jež schválilo Zastupitelstvo obce Roprachtice usnesením číslo ………………… ze dne …………... Číslo jednací:

Datum vydání:

Datum nabytí účinnosti:

Oprávněná úřední osoba pořizovatele: Jaromír Mejsnar vedoucí oddělení územního plánování Městského úřadu Semily jako úřadu územního plánování

C.

TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

4


OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI ODŮVODNĚNÍ C.a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 6 C.b)

Údaje o splnění Zadání

6

C.c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území 7 C.d) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno 28 C.e.) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa 29

5


C.a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Z hlediska širších dopravních vztahů leží řešené území mimo významné dopravní tahy. Území se rozkládá při silnici II/290, která dopravně zpřístupňuje celé území ležící východně od silnice I/14. Ostatní druhy dopravy nejsou v území zastoupeny. Nejbližší železniční trať č. 042 Martinice v Krkonoších – Rokytnice nad Jizerou je vedena údolím Jizery ve vzdálenosti asi 4 km od obce. Z širších vazeb do území zasahuje záměr přeložení silnice I/14 do nové trasy, a to z důvodu případné realizace (územní rezerva) vodní nádrže Vilémov v údolí Jizery. Z nadřazené oborové dokumentace – Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje – plyne předpoklad realizace oddílné kanalizace a centrální čistírny odpadních vod v horizontu po roce 2015. Z hlediska zásobování elektrickou energií je situace stabilizována a zajištěna z napájecího bodu TR 110/35 kV Semily a propojeného systému vysokého napětí (dále jen „VN“). Územím obce neprochází žádný z prvků nadregionálního ani regionálního územního systému ekologické stability dle Územně technického podkladu - nadregionální a regionální územní systém ekologické stability České republiky (Ministerstvo životního prostředí České republiky a Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, 1996). Území obce není řešeno v rámci žádného platného územního plánu velkého územního celku. Je však součástí území řešeného Zásadami územního rozvoje Libereckého kraje, které se v současnosti nacházejí v etapě projednávání.

C.b) Údaje o splnění Zadání Zpracování návrhu Územního plánu Roprachtice (dále jen „ÚP“) vychází ze Zadání ÚP Roprachtice, které bylo veřejně projednáno, dohodnuto s dotčenými orgány a schváleno zastupitelstvem obce v roce 2008. Toto Zadání bylo jako celek splněno, kromě požadavku na vymezení ochranných pásem hřbitova a zemědělských areálů. Tato ochranná pásma stanovuje příslušný orgán rozhodnutím, zastupitelstvo obce není oprávněno tato ochranná pásma stanovovat opatřením obecné povahy, jakým je územní plán. Ostatní požadavky nenaplněné předkládanou dokumentací ÚP byly vyřešeny na pracovních jednáních. Dle výsledku společného jednání s dotčenými orgány nad návrhem ÚP bylo pořizovatelem zpracováno Vyhodnocení projednané s určeným zastupitelem. Pokyny pro úpravu vycházející pouze z požadavků uplatněných obcí byly v plném rozsahu respektovány. Ze závěrů veřejného projednání konaného dne 24. srpna 2009 vyplynuly pokyny pořizovatele pro konečnou úpravu ÚP Roprachtice ze dne 3. září 2009, které byly respektovány.

6


C.c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Obec Roprachtice leží asi 3 km jižně od Vysokého nad Jizerou a asi 7 km severozápadně od Jilemnice. Rozkládá se v pěkné kopcovité krajině v údolí Hrádeckého potoka pod vrchy Chlum (695 m) a Noskův kopec (624 m). První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. V Roprachticích se do dnešní doby dochoval barokní kostel postavený roku 1768. Řešené území obce Roprachtice se skládá pouze z jedné části - Roprachtice se samostatným katastrálním územím Roprachtice. Hranice řešeného území je vedena po hranici správního území obce (viz grafická část), které má celkovou rozlohu 1 160 ha. (v členění a číslování dle Číselníku obcí Východočeského kraje roku 1999, jak zpracovala Krajská statistická správa Hradec Králové)

jej

Územním plánem Roprachtice (IČZÚJ 577464) je řešena jedna část: • Roprachtice (i.č. O 14117, i.č. ZSJ 1411780), název katastru = ÚTJ Roprachtice (i.č. ÚTJ 741175) Vysvětlivky: IČZÚJ.- identifikační číslo základní územní jednotky i.č. – identifikační číslo O - obec ZSJ - základní sídelní jednotka ÚTJ - územně technická jednotka

KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY ad A.a) Hranice zastavěného území (dále jen „ZÚ“) je převzata z Opatření obecné povahy vydaného s účinností ke dni 30. 11. 2007. Její upřesnění vychází z aktuálních informací ke dni 21.01.2009. ad A.b) ROZVOJ ÚZEMÍ OBCE Základní rozvojová koncepce vychází z nutnosti respektování současného využití ploch v území s nezbytným doplněním a přestavbou pro zabezpečení všech potřebných funkcí obce tak, aby byly zabezpečeny územní předpoklady pro komplexní rozvoj. Tím je sledováno dosažení stabilizace a následného mírného nárůstu počtu obyvatel obce. Nejsou navrhovány změny funkčního využití ploch v takové skladbě a rozsahu, aby vedly ke změně významu nebo funkce obce ve struktuře osídlení správního obvodu města 7


Semily.

PŘÍRODNÍ HODNOTY Řešené území leží v nadmořské výšce od 550 m n. m. do 695 m n. m. (Chlum). Území leží ve fytogeografické oblasti mezofytikum (Mesophyticum), obvod Českomoravské mezofytikum (Mesophyticum Massivi bohemici), okres 56 – Podkrkonoší, podokres 56a – Železnobrodské Podkrkonoší (Regionálně fytogeografické členění ČSR, Akademia, 1987). Dle fytogeografického členění Josefa Dostála (Atlas ČSSR 1966) je území zařazeno do oblasti středoevropské lesní květeny (Hercynicum), obvodu rybniční a pískovcové květeny hercynské (Boreohercynicum), okrsek severočeských pískovců. Dle biogeografického členění České republiky (Martin Culek, Vít Grulich, Dalibor Povolný, Enigma, 1996) použitého pro Územně technický podklad regionálního a nadregionálního územního systému ekologické stability České republiky je území řazeno do provincie středoevropských listnatých lesů, podprovincie hercynské, biogeografického regionu 1.36 Železnobrodského a následujících biochor: 4VQ - vrchoviny na pestrých metamorfitech 4. v.s., 5VQ - vrchoviny na pestrých metamorfitech 5. v.s.. Dle členění použitého pro Územní systém ekologické stability východočeského regionu (Urbaplan 1991) řadíme oblast do sosiekoregionu III/13 – Krkonošské podhůří s následující biochorou: III.13.4. chladných členitých vrchovin. Území je kontrastně modální - významný podíl zaujímají vzájemně odlišné ekosystémy. Z hlediska geobotanického v území převažují bikové bučiny (LF), v severní části území pak nalezneme květnaté bučiny (F), jež částečně zasahují do řešeného území i při hranicích s obcí Háje nad Jizerou, dále se v řešeném území místy nalézají suťové lesy (A), jež nalezneme především v západní a jihozápadní části řešenéjho území. Přirozenou potenciální vegetací představují acidofilní bikové, jedlové, březové a borové doubravy (Genisto-germanicae) a v severní části území květnaté bučiny (Eu-Fagenion). V bioregionu se vyskytuje běžná fauna hercynské zkulturnělé krajiny. Vysvětlivky:

v.s. - vegetační stupeň

Plochy lesní Lesnatost Lesnatost v katastrálním území obce Roprachtice je podprůměrná a při výměře 204 ha z celkové výměry 1161 činí 17 % (v České republice 33,3 %). Lesy jsou nerovnoměrně rozděleny a tvoří drobné lesíky v západní a východní části. Lesní oblast Podle lesnického členění leží dané území v přírodní lesní oblasti PLO 23 Podkrkonoší. Nejvíce jsou zastoupeny lesní typy: 5K1 Kyselá jedlová bučina metlicová (33 %), 5S6 Svěží jedlová bučina ochuzená (21 %). Převažující biotop je X9 Lesní kultury ovlivněné činností člověka – kulturní lesy se změněnou dřevinnou skladbou. V lesích daného území jsou zastoupeny biotopy: L5.4 Acidofilní bučiny, L5.1 Květnaté bučiny, Údolní jasanovo-olšové luhy, okrajově L3.1 Hercynské dubohabřiny. Biota 8


Biota odpovídá biogeografické provincii středoevropského listnatého lesa. V přírodních lesích převládal buk lesní s příměsí jedle bělokoré a javoru klenu. Keřové patro je v rozvolněných skupinách dobře vyvinuto. Na vlhčích lokalitách byl zastoupen jasan ztepilý a olše lepkavá. Současná dřevinná skladba je změněná a hlavní zastoupení má smrk ztepilý. Na bohatších půdách byly hojně zastoupeny jilmy. Lesní vegetační stupeň (LVS) Vegetační stupňovitost vyjadřuje vztah mezi klimatem a biocenózou, v níž vedle kombinace druhů je složení přirozené dřevinné složky (souvislost sledu rozdílů vegetace se sledem rozdílů výškového a expozičního klimatu). Území je zařazeno do suprakolinního (kopcovina) vegetačního stupně (Skalický, 1988). Jedná se o LVS: 5 – jedlobukový (100 %). Kategorie lesů Lesy jsou zahrnuty v kategorii lesa hospodářského a lesa zvláštního určení. Kategorie lesů zvláštního určení, dle § 8 odst. 2, písm. a) lesního zákona, o výměře 2,59 ha jedná se o zvýšenou funkci vodoochrannou a o pásmo hygienické ochrany I. stupně vodního zdroje Rybnice. Ohrožení lesa imisemi Poškození imisemi je minimální. Jedná se o pásmo: "D" – relativně bez ohrožení (životnost dospělých jehličnatých porostů 81-100 let). Lesní hospodářské celky (LHC) LHC 501856 Semilsko – část Semily 501751 Horáková 502003 Podkrkonoší 950102 Navarov

kategorie 10 31a 10 10 10

Celkem: 10 – les hospodářský 31a – les zvláštního určení, PHO I. stupně

výměra v ha 185,15 0,33 2,59 0,82 13,43 0,17 5,84 207,83 ha

0,50 ha (bezlesí)

205,24 ha 2,59 ha

Platnost lesních hospodářských plánů (LHP), lesních hospodářských osnov (LHO) 1. 1. 2004 – 31. 12. 2013 Porostní půda LHC LČR LHO Semilsko, LHO Podkrkonoší - dle LHP 207,83 ha, včetně holin. Bezlesí: 5011856 - 0,33 ha, 502003 – 0,17 ha. Vlastnictví: Lesy ČR a drobní vlastníci. Dřevinná skladba V současné dřevinné skladbě jsou podle LHP: Jehličnany – 77,2 % (smrk ztepilý 71,04 %, borovice lesní 0,83 %, jedle bělokorá 0,03 %). Z nepůvodních dřevin je zastoupen modřín evropský (5,30 %). Listnáče – 22,8 % (buk lesní 2,23 %, habr obecný 0,01 %, lípa malolistá 0,10 %, bříza bělokorá 7,13 %, dub 0,03 %, jasan ztepilý 1,34 %, javor klen 2,65 %, javor mléčný 0,09 %, jilm horský 0,01 %, olše lepkavá 4,51 %, osika 1,79 %, jíva 0,29 %, jeřáb 2,45 %, třešeň ptačí 0,12 %, topol 0,07 %. V obci se nachází hodně rozptýlené zeleně a celkový ráz krajiny působí harmonickým dojmem. Lesy ČR: 9


Jehličnany - smrk 84 %, jedle 1 %, borovice 3 %, modřín 2 %. Listnáče - buk 4 %, habr 2 %, bříza 1 %, lípa 1 %, akát 1 %, ostatní 1 %. Plochy smíšené nezastavěného území Zeleň rozptýlená v krajině mimo lesní plochy (jednotlivé dřeviny, skupiny i souvislé porosty podél vodotečí, komunikací i hranic ploch různých majitelů) dává krajině malebnost, zvěři a ptactvu úkryt a obživu. Z pohledu ekologického jsou to funkční interakční prvky výrazně napomáhající ke zvyšování ekologické stability území. V Roprachticích je relativní dostatek rozptýlené zeleně v údolích. Kromě výše popsaných základních přírodních hodnot jsou řešením ÚP respektovány i existující vodní toky a plochy a v zásadě i hodnotné půdy I. a II. třídy ochrany včetně území zasahujícího do geoparku UNESCO. KULTURNÍ HODNOTY Obec Roprachtice (do roku 1927 Roprachtice) má zachovalý původní charakter smíšeného ulicového a lánového typu. Ve struktuře osídlení – první zmínka z roku 1352 – má obec výrazný vliv na urbanizaci podkrkonošského regionu. Dokladem toho jsou četné architektonicky cenné objekty. Jedná se především o dominantní areál barokního kostela Nejsvětější Trojice, vystavěného roku 1789 (výstavba zahájena 1766) na místě původního dřevěného kostela ze 14. století. Urbanisticko – architektonickou hodnotu v obraze obce mají četné objekty lidové architektury (původní zemědělské usedlosti, chalupy), které svým uskupením vytvářejí i ucelené soubory původní zástavby. Krajinné přírodní hodnoty jsou umocňovány drobnými stavbami – sochy, smírčí kříže, boží muka. Seznam kulturních památek: •

10803/6-5803 - venkovská usedlost č. p. 56

•


•


•

12710/6-5704 - venkovská usedlost č.p. 51

•


•

13270/6-6269 - venkovská usedlost č. p. 210, tzv. „Ferdova Hospoda“

•

13940/6-2764 - socha sv. Jana Nepomuckého, u č. p. 148

•

17458/6-6249 - venkovská usedlost Hlůžovo č. p. 182

•

18671/6-2765 - smírčí kříž Cyrilometodějský (2x)

•

21128/6-2763 - krucifix

•

45590/6-2762 - kostel Nejsvětější Trojice

•


•

51209/6-6229 - boží muka

•

51185/6-6216 - socha sv. Jana Nepomuckého, při cestě do Dolní Sytové

•

101515 - fara č. p. 1

•

101665 - socha sv. Stanislava, při silnici II/290 10


Seznam válečných hrobů a pietních míst: • památník I. a II. světové války, při silnici II/290 Archeologie: Prostor se nachází na území s archeologickými nálezy – ÚAN 1 (03-41-12/1 – Roprachtice). Investor je povinen dle § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, oznámit záměr zemních prací Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci na dotčeném území provést archeologický výzkum. Archeologický ústav a organizace jsou povinny uzavřít s vlastníkem nemovitosti dohodu o provedení záchranného archeologického výzkumu v rozsahu nutném pro zajištění ochrany a záchrany archeologických památek. Všechny uvedené kulturní hodnoty jsou řešením ÚP respektovány a jsou vytvářeny územní předpoklady pro jejich ochranu včetně ochrany jejich prostředí.

CIVILIZAČNÍ HODNOTY Za civilizační hodnoty je považována vybudovaná silniční síť na území obce a vlastní zástavba na stavebních pozemcích uvnitř ZÚ, a to především v plochách občanského vybavení, výroby a skladování. Tyto hodnoty jsou v plném rozsahu respektovány a dále rozvíjeny jak formou nové výstavby v zastavitelných plochách, tak formou opětovného využití ploch přestavby.

ad A.c) Rozvoj obce se předpokládá především v rámci ZÚ, které je členěno na plochy s rozdílným funkčním využitím zobrazených v Hlavním výkrese. Většina ploch je respektována, jen na vymezených plochách přestavby se navrhuje nové využití. Pro dotvoření urbanistické kompozice jsou vymezeny zastavitelné plochy navazující na ZÚ. Jejich rozsah a funkční využití vychází z uplatněných záměrů na provedení změn v území se zohledněním jeho hodnot a limitů využití. Zastavitelné plochy se vymezují pro zabezpečení vyváženého rozvoje obce doplněním funkcí bydlení, rekreace, občanské vybavení, výroba a skladování s nezbytným rozvojem dopravní a technické infrastruktury a ploch veřejných prostranství. Při využívání zastavěného území a zastavitelných ploch pro umístění objektů s pobytovými místnostmi je nutno vycházet z předpokladu, že téměř celé území je považováno za území s přechodnou až střední kategorií radonového indexu geologického podloží. Plochy přestavby jsou vymezeny pro nové využití v oblasti výroby a skladování bez negativních vlivů na okolní funkční plochy, bydlení smíšeného obytného venkovského a pro zabezpečení nového vodního zdroje obecního vodovodu. Územní rezervy jsou vymezeny pouze pro koridory dopravních staveb, které je třeba územně hájit pro případné budoucí využití v okamžiku, kdy by bylo rozhodnuto o nutnosti realizace vodní nádrže Vilémov. Systém sídelní zeleně tvoří poměrně kvalitní plochy stávající vzrostlé zeleně zastoupené v rámci všech ploch s rozdílným funkčním využitím. Zde se předpokládá jeho 11


průběžná obnova a doplňování. Tento systém je dotvářen novými plochami vymezenými pro zabezpečení hlukově izolační a estetické funkce v okolí navrhované plochy pro občanské vybavení v severní části obce. ad A.d) DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Širší dopravní vztahy Z hlediska širších dopravních vztahů leží řešené území mimo významné dopravní tahy. Území se rozkládá při silnici II/290, která dopravně zpřístupňuje celé území ležící východně od silnice I/14. Prostřednictvím silnice II/290 jsou umožněny dopravní vazby ve směru na Jilemnici a Vysoké nad Jizerou. Na tuto silnici je dále připojena silnice II/289 umožňující dopravní vazby ve směru na Semily. Ostatní druhy dopravy nejsou v území zastoupeny. Nejbližší železniční trať č. 042 Martinice v Krkonoších – Rokytnice nad Jizerou je vedena údolím Jizery ve vzdálenosti asi 4 km od obce. Silniční síť Napříč územím ve směru sever – jih prochází silnice II/290 Přívlaka (I/14) – Vysoké nad Jizerou, od které je severně od obce odpojena silnice II/289 vedoucí do Semil. Kromě těchto silnic II. třídy do území zasahuje okrajově pouze silnice III/2895 vedoucí do Roztok u Semil. Pro dopravní obsluhu zastavěného území obce má význam jenom silnice II/290, která z větší části prochází po okraji zástavby, a to po její východní straně. Převážná část zástavby obce je situována mimo tuto silnici, a to v údolní poloze. Přímá dopravní obsluha jednotlivých objektů je tak vázána na síť obslužných komunikací, které se napojují na silnici II/290. Vedení silnice II/290 je ovlivněno konfigurací terénu a téměř v celém území je vedena ve stálém stoupání. Její parametry jsou částečně omezeny směrovými oblouky menších poloměrů. To se v podstatě týká i silnice II/289. Silnice jsou, vzhledem ke svému významu, vedeny vcelku v odpovídajících směrových a sklonových parametrech. Za ne zcela vyhovující lze považovat některá připojení místních komunikací, kde jsou omezeny rozhledové poměry a za dopravní závady lze považovat šikmý úhel připojení, navíc s větším podélným sklonem připojujících se komunikací. Vzhledem k dopravnímu významu silnic II/289 a II/290 je možné jejich stávající vedení považovat za dlouhodobě plně stabilizované. U silnice II/290 je v kategorii územních rezerv uvažována zásadní přestavba, která je navrhována v souvislosti s možnou realizací záměru výstavby vodní nádrže Vilémov v údolí Jizery, a tím nutnosti přeložení silnice I/14 do nové trasy. Tato by tak byla převedena do prostoru Roprachtic do dnešní trasy silnice II/290. S tím souvisejí uvažované přeložky její trasy a v úseku, kde je využíváno stávající trasy silnice II/290 v kontaktu se zástavbou, i územní rezerva pro vybudování chodníku pro bezpečný provoz pěší dopravy. Bez nutnosti převedení silnice I/14 do tohoto prostoru se jeví tyto záměry jako nereálné, a to především vzhledem k nižšímu dopravnímu zatížení silnice II/290. Intenzity silniční dopravy a kategorizace silniční sítě Základním podkladem pro stanovení intenzit dopravy je celostátní sčítání dopravy provedené Ředitelstvím silnic a dálnic Praha z roku 2000 a 2005. Jedinými údaji jsou údaje ze silnic II/290 a II/289. Silnice II/289

stanoviště 5-4740

úsek Příkrý – silnice II/290

I2000 1143

I2005 1293 12


II/290 II/290

5-5430 5-0990

silnice I/14 – odb. silnice II/289 odb. silnice II/289 – Vysoké nad Jizerou

1396 2308

1202 3151

S intenzitami dopravy souvisí i uvažovaná výhledová kategorie silnic dle „Kategorizace silnic I. a II. třídy“ z roku 2000, která je tak u silnic II/289 a II/290 uvažována v kategorii S 7,5/60. Z ostatních silnic do území okrajově zasahuje pouze silnice III/2895, na které nebylo sčítání prováděno a intenzity na této silnici jsou podstatně nižší s hodnotami nedosahujících 500 vozidel za průměrný den roku. U této silnice je tak plně odpovídající cílová kategorie S 6,5/50. Síť ostatních veřejných komunikací Na základní komunikační systém území, tvořený vedením silnice II/290, jsou přímo napojeny obslužné komunikace, které jsou vysloveně přístupového charakteru a umožňují napojení ostatních jednotlivých částí obce a především však zajišťují přímou obsluhu jednotlivých objektů. Na jejich dopravním významu jsou závislé i jejich současné parametry. Veškeré ostatní veřejné komunikace jsou v podstatě jednopruhové obousměrné a v některých částech obce jsou navíc vedeny i ve větším podélném sklonu. Mimo zastavěné území obce jsou vedeny pouze komunikace převážně zemědělského charakteru. Tyto jsou nezpevněné a jednopruhové bez výhyben. Stávající vedení obslužných komunikací lze považovat za stabilizované a je vhodné u nich předpokládat pouze doplnění jejich šířkového uspořádání o výhybny, a to dle místních potřeb. S novými veřejnými komunikacemi se v podstatě neuvažuje z důvodu, že nově navrhované plochy zástavby jsou přístupné ze stávajících komunikací. Jedinou výjimkou je nová přístupová komunikace k navrhovanému vodojemu. Odstavná a parkovací stání Nároky na odstavování vozidel jsou vzhledem k typu zástavby zásadně uspokojovány v rámci vlastních ploch či objektů. Kromě toho jsou v území situovány menší lokality řadových garáží. Parkovací možnosti jsou soustředěny v minimálních kapacitách pouze při objektech vybavenosti. Odstavná stání u nové i stávající obytné zástavby musí být i nadále řešeny v rámci vlastních ploch nebo vlastních objektů. Hromadná doprava Hromadná doprava je v území výhradně zajišťována autobusovými spoji se zastávkami rozmístěnými při silnici II/290. Svými docházkovými vzdálenostmi sice plně nepokrývají zastavěné území obce, ale jejich rozmístění lze považovat za odpovídající vzhledem k terénním možnostem. V oblasti hromadné autobusové dopravy se nepředpokládá významnější rozvoj.

Doprovodná zařízení silniční dopravy Doprovodná zařízení automobilové dopravy se v tomto území nevyskytují. Nejbližší čerpací stanice pohonných hmot je situována v prostoru Vysokého nad Jizerou a další pak v prostoru Semil a Jilemnice. V oblasti doprovodných zařízeních automobilové dopravy se v tomto území nepředpokládá žádná lokalizace těchto zařízení.

Pěší a cyklistická doprava 13


Územím nejsou vedeny značené pěší turistické trasy. Územím naopak procházejí značené cyklotrasy, a to č. 4170 vedoucí od Škodějova v trase silnice II/289 a dále pokračující v trase silnice II/290 na Vysoké nad Jizerou. Z ní pak odbočuje trasa č. 4173 vedoucí přes obec ve směru na Dolní Sytovou. Tato využívá, kromě úseku průchodu obcí, stávajících nezpevněných cest. Vedení současných cyklotras lze považovat za stabilizované.

Ostatní druhy dopravy Ostatní druhy dopravy nejsou v území zastoupeny.

14


TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Zásobování vodou Obec se nachází v povodí významného vodního toku Jizera. V obci jsou dva vodovodní systémy zásobující obyvatele pitnou vodou. V severní části se nalézají nad silnicí dvě pramenní studny „U Ráje“ JR-1, JR-2 o vydatnosti 0,1 l/s, ze kterých voda odtéká do zemního vodojemu objemu 20 m3 s kótou cca 645,00 m n. m. Prameniště je z roku 1965, vydatnost je závislá na dešťových srážkách. Voda obsahuje zvýšené množství železa a vápníku s bakteriologickým znečištěním. Odtud je veden jižně zásobní řad pro západní část severní části obce. Jižně od vodojemu, cca 300 m, se nachází další vodní zdroj - prameniště „U Lukšů“ z roku 1966 o vydatnosti 0,5 – 1,0 l/s, který napájí další zemní vodojem objemu 50 m3 s kótou cca 623,00 m n. m. Z vodojemu je veden zásobní řad obcí až do jižní části obce s jedním vedlejším řadem. Zásobní řad v prostoru severně od zemědělského družstva je propojen s vodovodem družstva a tyto dva systémy lze vzájemně dotovat vodou (rozpojení je provedeno šoupětem). Vodovod pro obyvatelstvo je v majetku obce a ve správě firmy Poradenství a servis pro vodohospodářská zařízení, Richard Trkan Vrchlabí. Městský úřad Semily, odbor životního prostředí vydal pod č.j. ŽP/2447/2005/VH231/2-R246 dne 30.12.2005 Rozhodnutí na vodní zdroje společně JR-1 a JR-2 (U Ráje), JL (U Lukšů) pro vodárenské účely – zásobování pitnou vodou v celkovém množství: Q prům = 0,4 l/s, Q max = 1,5 l/s, Q den = 40 m3/den Q měs = 1 240 m3/měs, Q rok = 13 000 m3/rok, s platností na dobu do 31. 12. 2015. Okresní národní výbor v Semilech – odbor vodního a lesního hospodářství a zemědělství vydal Rozhodnutí k návrhu ochranného hygienického pásma I. stupně prameniště veřejného vodovodu v Roprachticích pod č.j.: III – 403/1 – 1584/70 dne 28. dubna 1970 bez udání doby platnosti. Tyto dva systémy jsou propojeny a lze čerpáním z dolního vodovodu dotovat vodovod horní. Zdroj vody „Kopanina“ (dva vrty + zářezy) pro ZD má vydatnost 3,0 l/s, prameniště je ve výšce 496 m n. m. a výtlačný řad DN 110 mm vede vodu do zemního vodojemu 2 x 40 m3 v nadmořské výšce 693 m n. m. Kvalita vody je ve II. kategorii kvality, takže v souladu s ČSN 75 7111 vyžaduje úpravu jako voda pitná. Vzhledem k potřebě vody jak pro starší, tak pro novou zástavbu je požadována potřeba denního maxima 72,20 m3/d = 0,84 l/s, takže na zdroji je rezerva ve výši 2,16 l/s. Městský úřad - odbor životního prostředí Semily pod č.j. ŽP/2306/VH-231/2-R247 ze dne 30. 12. 2005 vydal Rozhodnutí na vodní zdroj ZD-R (zásobování vodou objektů Zemědělského družstva) a vydává povolení k odběru v celkovém množství: Q prům = 0,05 l/s, Qmax = 1,5 l/s, Qden = 62 m3/den Q měs = 1 350 m3/měs, Q rok = 16 000 m3/rok, platnost do 31. 12. 2015. Zdroj se nachází v hydrogeologickém rajónu č. 641 – Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor v povodí Jizery a Krkonoš. Dle tohoto rozhodnutí kvalita vody je dokladována rozbory, které potvrzují vyhovující kvalitu vody z hlediska základních, chemických a bakteriologických ukazatelů (vyhovuje požadavkům vyhl. č. 252/2004 Sb., na pitnou vodu).

15


V západní části k.ú. Roprachtice v povodí Lékárenského potoka se nacházejí zdroje vody pro obce Rybnice, Loukov a Háje nad Jizerou se stanovenými ochrannými pásmy I., II.a, II.b stupňů. Jedná se celkem o soustavu 15 zářezů o vydatnosti každého zářezu 2 l/s. Do severní části k.ú. v povodí Farského potoka zasahuje ochranné pásmo II.a, II.b, III. stupňů vodního zdroje pro město Vysoké nad Jizerou. Celé řešení území se nalézá v ochranném pásmu 3. stupně zdroje vody Káraný pro hlavní město Prahu (povodí významného vodního toku Jizera). Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/d.obyvatele cisternami ze zdroje Jesenný. Zásobení pitnou vodou bude doplněno dovozem balené vody. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajištěno z vodovodu pro veřejnou potřebu a domovních studní. Orientační bilance potřeby vody Dle vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích. Specifická potřeba – trvale bydlící obyvatelé 46 m3/rok = 126 l/ob.den přechodní -„41 -„- = 112 -„technická a občanská vybavenost

20 l/ob.den

demografický vývoj – návrh cca 350 obyvatel trvale bydlících, přechodní cca 200 obyvatel podnikatelské aktivity + 10 % z bytového fondu trvale bydlících součinitele kdmax = 1,5 , khod.max = 2,0 Qp m3/d

l/s

m3/d

byt fond přechodní podn. aktivity

51,10 26,40 5,11

0,59 0,31 0,06

76,65 39,60 7,67

0,89 0,49 0,09

1,77 0,92 0,18

celkem

82,61

0,96

123,92

1,47

2,87

Qdmax l/s

Qhod.max l/s

Nárok na vydatnost vodního zdroje je cca 1,50 l/s, objem vodojemu 100 m3 (670,00 m n. m.), tj. 81 % denního maxima, odpovídá ČSN 73 6650 Vodojemy (doporučený objem vodojemu 60 – 100 % Qdmax). Vzhledem ke kvalitě vody stávajících zdrojů a kolísání vydatnosti je uvažováno s realizací nového vrtu v severní části, výtlakem, zásobním řadem a vodojemem.

Požární ochrana Dle ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb, z října 1995.

16


Hodnoty nejmenší dimenze potrubí, odběru vody a obsahu nádrže: Objekt nádrže

potrubí DN mm

1.Rod. domy a nevýrobní objekty do 120 m2

odběr Q l/s

odběr Q l/s

pro v= 0,8 m/s

pro v= 1,5 m/s

obsah m3

80

4

7,5

14

2.Nevýrobní objekty 120 – 1500 m2 výr. objekty a sklady do 500 m2

100

6

12

22

3.Nevýrobní objekty větší 1500 m2 Výr. objekty a sklady 500 – 1500 m2 otevř. tech. zař. do 1500 m2

125

9,5

18

35

4. Výr. objekty,sklady a otevř. tech. zař. do 1500 m2

150

14

25

45

5. Výr. objekty a sklady s vys. pož. zatížením větší 2500 m2

200

25

40

72

Plocha v m2 představuje plochu požárního úseku (u vícepodlažních požárních úseků je dána součtem ploch užitných podlaží). Pokud není zřízena vodovodní síť, požární ochrana je zajištěna zřízením odběrných míst na vodním toku nebo vodní nádrži. Nejmenší odběr musí být zajištěn podle tabulky v množství pro v = 1,5 m/s.

Největší vzdálenosti vnějších odběrných míst (v metrech) - od objektu/mezi sebou: Číslo položky

hydrant

výtokový stojan

1 2 3 4 5

200/400 150/300 120/240 100/200 80/160

600/1200 400/800 300/600 200/400 120/240

plnící místo

3000 / 5000 2500 / 5000 2000 / 4000 1500 / 3000 1000 / 2000

vodní tok nebo nádrž 600 400 300 200 150

U položek se nemusí k požárnímu zatížení přihlížet.

17


V obci se nacházejí požární nádrže, v horní části o velikosti 460 m2, obsahu vody 690 m3, v centru obce 120 m2 objemu 180 m3. Jihozápadně od zástavby obce se nachází na levostranném přítoku Lékárenského potoka vodní nádrž o ploše 1 700 m2 a objemu vody 2 250 m3. V povodí Kopaninského s vodohospodářským využitím.

potoka

je

uvažováno

s realizací

vodní

plochy

Zneškodňování odpadních vod Roprachtice v současné době nemají realizovánu soustavnou kanalizaci k odvádění a čištění odpadních vod. Dle Zadání ÚP Roprachtice a Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje je uvažováno s realizací oddílné gravitační kanalizační soustavy a centrální čistírny odpadních vod. Kapacita čistírny odpadních vod vzhledem k počtu trvale bydlících obyvatel v návrhu cca 350 a přechodných obyvatel (odhadem + cca ½) celkem 500 – 550 EO (ekvivalentních obyvatel) doplněné o nitrifikaci. Kanalizační síť je uvažována v délce cca 5,6 km profilů DN 250 a DN 300 mm (dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje). Zásobování elektrickou energií Současný stav zásobování el. energií Řešené území spadá v zásobování elektrickou energií do oblasti napájecího bodu 110/35 kV Semily. Z hlediska zajištění zásobování elektrickou energií je situace příznivá vzhledem k tomu, že systém vysokého napětí (dále jen „VN“) je vzájemně propojen s dalším napájecím bodem 110/35 kV (Vrchlabí). Provozovatelem elektrického systému vysokého napětí a nízkého napětí (dále jen „NN“) je ČEZ Distribuce, a.s. Děčín. Rozvodný systém VN zásobující řešené území je provozován napětím 35 kV, odbočkami z vedení VN 584. Podzemní kabelový rozvod VN systému není v daném prostoru uplatněn a ani ve výhledu se nepředpokládá. V současné době zajišťuje zásobování řešeného území elektrickou energií 8 transformačních stanic (dále jen „TS“) 35/0,4 kV s celkovým instalovaným transformačním výkonem 1020 kVA. Z uvedeného počtu je v majetku provozovatele energetického systému 7 TS. Stanice č. 503 zajišťuje odběr zemědělského areálu. V těsné blízkosti jižního okraje obce na katastrálním území obce Poniklá je situována TS 787 (Roprachtice – Kopáň). Přehled o stávajících stanicích je uveden v následujících tabulce: Číslo Název Druh TS TS 503 Roprachtice - ZD příhradová 663 Roprachtice – U Mlýna příhradová 664 Roprachtice – U Kostela příhradová 694 Roprachtice – U Ráje příhradová 695 Roprachtice – U zastávky příhradová 739 Roprachtice – Na kopci příhradová 740 Roprachtice – kanc. ZD příhradová 1107 Roprachtice – T-Mobile 1sl.-bet. Instalovaný transformační výkon v kVA

Rok výstavby 1982 1980 1980 1981 1981 1983 1983 2005

Transformátor v kVA Majitel instalovaný výhledový 100 630 cizí 100 630 ČEZ 160 630 ČEZ 250 630 ČEZ 160 630 ČEZ 100 630 ČEZ 100 630 ČEZ 50 250 cizí 870/150 3780/880 ČEZ/cizí

18


Rozvod systému NN Systém nízkého napětí je provozován normalizovanou soustavou 3+N, 50Hz, 230/400V, (TN-C). Stávající síť NN je z podstatné části provedena nadzemním vedením a je řešena dle charakteru zástavby. V ojedinělých případech je použito zemního kabelového napojení na rozvodnou síť. Úroveň stávající nadzemní sítě je po přenosové i mechanické stránce vyhovující. Elektrické vytápění je uplatněno v ojedinělých případech, především v blízkosti stanic. Výraznější rozšiřování elektrického vytápění není reálné vzhledem k tomu, že podstatná část stávající zástavby využívá k vytápění pevná paliva – především dřevo. V obci se dále nacházejí drobné služby výkonově zajištěné z místní sítě NN. Při ověřování podkladů nebyly zjištěny ani nejsou známy větší výkonové požadavky na elektrický příkon. Posouzení stávajícího stavu S ohledem na technické možnosti stávajících TS lze výhledové výkonové požadavky stávající zástavby i navrhovaného rozvoje obce včetně současných podnikatelských aktivit zásobovaných ze sítě NN zajistit ze stávajících TS. Výhledový instalovaný transformační výkon stávajících TS disponuje výkonovou rezervou ve výši cca 2900 kVA pro odběr obyvatelstva a 650 kVA pro zemědělský areál a telekomunikační vysilač T - Mobile. K tomu je nutno podotknout, že v některých lokalitách nebude možné výkonovou rezervu stávajících stanic plně využít s ohledem na rozložení odběru. Současný rozvod systému NN je po rekonstrukci a vyhovuje současným požadavkům odběru elektrické energie. Koncepce zásobování nadzemním systémem 35 kV je perspektivní a částečně (50 %) zůstane i ve výhledu zachována. Současný příkon území Stanovení současného příkonu řešeného území je řešeno odhadem vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici měření o maximálním zatížení v jednotlivých TS. Současný příkon odběru obyvatelstva a služeb je odvozen z bytového fondu s využitím podkladů provozovatele energetického systému, stanovující současný odběr el. výkonu ve výši 1,6 kW/byt a 0,35 kW/byt pro služby. Dle statistických údajů je v obci 269 trvale bydlících obyvatel s celkovým počtem 109 obydlených bytů. K individuální rekreaci je využíváno 85 bytů ze 119 volných bytů. Zbývajících 34 bytů není využíváno. Vzhledem k tomu, že značná část stávajících objektů je využívána k rekreaci, mohou vzniknout nárazové situace s nárokem na vyšší el. příkon. Při 100% obsazení objektů individuální rekreace a trvale bydlících obyvatel je pro výpočet soudobého el. příkonu uvažováno s celkovým počtem 194 bytů. Odběr v podnikatelské oblasti je odhadován ve výši 50 kW a služeb 0,35 kW/bj. celkový příkon kat.území Roprachtice

obyvatelstvo 310 kW

služby 70 kW

podnikatelé 50 kW

celkem 430 kW

Maximální nesoudobý odběr elektrického výkonu řešeného území je odhadován na 430 kW.

Návrh rozvoje území Návrh je zaměřen na zajištění způsobu zásobování a rozvoj energetického systému, případně na stanovení omezujících požadavků v souvislostí s platností zákona č. 458/2000 Sb. Návrh rozvoje řešeného území zahrnuje celé správní území obce s posílením bytové výstavby a občanské vybavenosti. Z hlediska výhledové potřeby elektrické energie je rozhodující způsob vytápění. Vzhledem k zvyšování cen v oblasti paliv a energií lze předpokládat ojedinělé uplatnění elektrického vytápění. Zásobovaní obce elektrickou energií zůstane i ve výhledu nezměněno, tj. systémem 35 kV z vedení VN 584 výkonově zajištěného z TR 110/35 kV Semily. Vzhledem k tomu, že obec není členěna na jednotlivé místní lokality je návrh zásobování orientován dle stávajících el. stanic. Vypracovaný územní plán obce z hlediska současného i výhledového zásobování el. energií nevyžaduje výstavbu další 19


elektrické stanice. Veškerý rozvoj obce bude zajištěn ze stávajících TS zvýšením instalovaného transformačního výkonu ve stávajících TS. Návrh výhledové zástavby nevyžaduje ani úprav stávajících tras nadzemního vedení VN. Severní část obce zahrnující podstatnou část navrhované bytové výstavby, občanského vybavení a ploch podnikatelského zájmu, bude zásobována el. energií ze stávajících TS 694 a TS 695. Připojení na rozvodný systém si vyžádá pouze rozšíření sítě NN. U rozvojové plochy pro RD situovaného v těsné blízkosti TS 694 je nutné dodržet ochranné pásmo od vedení VN a dálkového telekomunikačního kabelu, který prochází jihozápadním okrajem zájmové plochy a východním okrajem plochy občanského vybavení. Rozvojové plochy bytové výstavby situované do střední části obce lze výkonově zajistit ze stávajících stanic TS 739 a TS 740. Připojení na rozvodnou síť NN si vyžádá její rozšíření, případně i přenosové posílení. Rozvojový návrh výstavby v jižní části obce, který je soustředěn do tří samostatných ploch, lze zásobovat el. energií ze stávající sítě NN. Rozšíření zemědělského areálu nevyžaduje s ohledem na zásobování z vlastní stanice (TS 503) další opatření, protože lze u předmětné stanice zvýšit instalovaný transformační výkon. Podél západního okraje zemědělského areálu prochází trasa dálkového telekomunikačního kabelu, kterou je nutno respektovat a dodržet od ní stanovené ochranné pásmo.

Rozvod systému VN Současný rozvodný systém VN, který je řešen nadzemním vedením, bude zachován. Navrhovaný rozvoj obce nevyžaduje úpravu trasy vedení VN 854 ani VN přípojek ku stávajícím el. stanicím. U rozvodného systému VN je nutné dodržet u rozvojové plochy v severní části obce ochranné pásmo od vedení VN. Rozvod systému NN V souladu s požadavky provozní složky ČEZ Distribuce, a.s., budou při realizaci nové výstavby dodržovány následující pravidla: - napojení nových ojedinělých RD bude řešeno ze stávající NN sítě i za předpokladu její úpravy. Při zpracování projektové dokumentace u nově budovaných lokalit, bude v otázce zásobování el. energií rozhodujícím partnerem provozní složka provozovatele energetického systému, která stanoví bližší podmínky připojení, případně další upřesňující požadavky s ohledem na změny způsobené časovým odstupem mezi tímto závěrem a vlastní realizací na výše uvedených lokalitách. Ochranná pásma elektrizační soustavy Dle zákona č. 458/2000 Sb. s platností od 1. 1. 2001, § 46 a v souladu s § 98, odst. 2, který potvrzuje platnost dosavadních právních předpisů určujících ochranná pásma dle zákona č. 79/1957 Sb. a zákona č. 222/1994 Sb, §19 (s účinností od 1. 1. 1995) jsou pro zařízení v elektroenergetice platná následující ochranná pásma. Zařízení

nadzemní vedení do 35 kV- vodiče bez izolace podzemní kabelové vedení do 110 kV,vč. měřící a zabezpečovací techniky stožárové el. stanice nad 1 kV do 52 kV

Dle zákona č. 79/1957

Dle zákona č. 222/1994

Dle zákona č.458/2000

10

7

7

1 10

1 7

1 7

Uvedené vzdálenosti jsou v metrech od krajního vodiče u nadzemních vedení na obě strany. Ochranné pásmo pro podzemní vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně vedení řídící, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu. 20


Zásobování plynem Obec Roprachtice není v současné době plynofikována. Na základě průzkumu není znám žádný požadavek na plynofikaci a ani není registrována žádná studie, která by řešila plynofikaci obce. Katastr obce Roprachtice přetíná pouze stávající VTL plynovod DN 200, který je ve vlastnictví VČP Net, s.r.o. (provoz zajišťuje RWE Distribuční služby, s.r.o.) a na který se vztahují ochranná a bezpečnostní pásma dle zákona č. 458/2000 Sb. Ochranná pásma plynárenských zařízení: Pro plynárenská zařízení jsou v zákoně č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, který je novelizován zákonem č. 670/2004, stanovena ochranná pásma takto : - u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek na obě strany od osy plynovodu .................................................................................. 4 m Bezpečnostní pásma plynárenských zařízení Uvedený zákon kromě ochranných pásem stanovuje pro plynárenská zařízení ještě pásma bezpečnostní takto: - vysokotlaké plynovody do DN 250 mm ............................................... 20 m. Telekomunikace a radiokomunikace Dálkové kabely Dle územně analytických podkladů ORP Semily, se v řešeném území nacházejí dálkové spojové kabely. Trasa kabelových vedení prochází podél silnice Vysoké nad Jizerou – Roprachtice a dále jižním směrem mimo řešené území. Průběh kabelové trasy je zakreslen v grafické části v měřítku 1:5000. Vzhledem k této skutečnosti je nutné zmíněnou kabelovou trasu chránit a před zahájením zemních prací si vyžádat stanovisko Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Při realizaci staveb je nutno dodržet prostorovou úpravu vedení technického vybavení a normy související ČSN 332160 a ČSN 33 2000-5-54. V souladu se zákonem č. 127/2005 Sb., § 102, respektovat ochranné pásmo 1,5 m na obě strany od spojového vedení. Telekomunikace Rozvod místní telefonní sítě v prostoru řešeného území byl rekonstruován a převeden na digitalizovanou síť. Je řešen zemním kabelovým i závěsným kabelovým vedením. Vzhledem k rozličnému technickému řešení telefonní sítě je nutné před zahájením zemních prácí si vyžádat písemné stanovisko od provozního oddělení přenosové techniky Telefónica O2 ,a.s. Zároveň je nutné dodržet podmínky stanovené zákonem č. 127/2005 Sb., § 102 a prostorovou úpravu vedení technického vybavení a 33 2000-5-54. Mimo telekomunikační systém Telefónica O2 byl pro posílení mobilní sítě T-Mobile vybudován v severní části obce vysílač. Ochranné pásmo od tohoto zařízení je poloměru 30 m. Mimo technická zařízení spadající do majetku Telefónica O2, a.s., mohou se nacházet v řešeném území dálkové spoje dalších provozovatelů, např. Ministerstva vnitra a dalších. Vzhledem k této skutečnosti je nutno znát stanoviska těchto majitelů. Radiokomunikace Řešeným územím neprochází radioreléová trasa 21


Nakládání s odpady, ochrana ovzduší Současný systém nakládání s odpady na území obce je respektován s předpokladem jeho zachování i v budoucnu. Je respektována plocha (včetně objektu) pro shromažďování a dočasné uložení nebezpečného odpadu před jeho odvozem na příslušnou řízenou skládku. Nové plochy v této oblasti nejsou s ohledem na předpokládaný umírněný rozvoj obce vymezovány.

OBČANSKÉ VYBAVENÍ Plochy veřejné infrastruktury tohoto charakteru (správa a řízení, vzdělávání a výchova, tělovýchova a sport) jsou respektovány. Vymezená rozvojová plocha bude integrovaně využívána pro tělovýchovu a sport a pro činnosti nezbytné k zabezpečení optimální funkčnosti místního sdružení dobrovolných hasičů. Plochy komerční jsou respektovány. Rozvoj komerčních zařízení charakteru občanského vybavení se předpokládá zásadně v rámci ploch smíšených obytných venkovských.

VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Veřejná prostranství jsou funkční ve smyslu příslušných legislativních předpisů a jsou vymezena jako součást ostatních ploch s rozdílným funkčním využitím. V zastavitelných plochách je třeba rezervovat vhodné prostory i pro rozvoj těchto funkčních ploch v míře nezbytné pro vytvoření jejich optimálního životního prostředí.

ad A.e) Vodní toky a plochy budou pravidelnou údržbou udržovány v přírodním stavu. Pro tuto údržbu je třeba respektovat manipulační pruhy v šířce 6 m. Údržba porostů podél toků bude prováděna s maximální šetrností s ohledem na revitalizační charakter všech zásahů do vegetačního doprovodu toků. Doporučuje se průběžně doplňovat druhovou skladbu břehových porostů tzv. domácími dřevinami, tedy takovými, jejichž výskyt odpovídá místním stanovištním podmínkám. Veškerá činnost musí odpovídat revitalizačním opatřením v rámci ochrany krajiny a přírody. Řešeným územím protékají od severu k jihu v obci Hrádecký potok uznaný jako vodní tok v jižní části obce od mostku na místní komunikaci, východní část k.ú. je odvodňována Kopaninským potokem, západní část Lékárenským potokem, severní část Farským potokem. Vodní toky mají poměrně malou míru znečištění vod. Vodní toky jsou ve správě Zemědělské vodohospodářské správy (ZVHS). Hydrologická data vodních toků nacházejících se v řešeném území: Hrádecký potok Kopaninský potok

1-05-01-030, dílčí povodí 8,312 km2 1-05-01-017, dílčí povodí 14,685 km2 22


Hydrologická data vodních toků, jejichž povodí se nachází v řešeném území: Jizera Staroveský potok

1-05-01-015, dílčí povodí 11,365 km2 1-05-01-078, dílčí povodí 9,592 km2

Hydrologické poměry – dle publikace HMÚ díl III. Průměrné roční hodnoty – srážky………………………1248 mm odtok………………………. 877 mm odt. součinitel……… …… 0,70 specifický odtok…………… 27,79 l/s.km2 Na území obce nejsou navrhována žádná protipovodňová opatření. Pro odvedení zvýšených přítoků povrchových dešťových vod je navrhována realizace dešťové kanalizace podél hlavní komunikace v souladu s budoucí realizací chodníku. Zemědělský půdní fond mimo ZÚ a vymezené zastavitelné plochy je respektován a nepředpokládá se jeho negativní ovlivnění. Pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou respektovány v plném rozsahu a nepředpokládá se jejich negativní ovlivnění jak ve volné krajině, tak ani v plochách přímo navazujících na ZÚ. Změna kategorizace lesa není navrhována. Přirozené a přírodě blízké ekosystémy zahrnují především pozemky tzv. ostatních ploch mimo ZÚ a zastavitelné plochy kromě ploch zemědělských a lesních účelových komunikací. Tyto plochy dotvářející rozmanitost charakteru místní krajiny jsou respektovány. Podmínky pro změny využití ploch mimo ZÚ a zastavitelné plochy umožňují jak v rámci komplexních pozemkových úprav, tak i mimo ně, vzájemně měnit charakter a kulturu pozemků se souhlasem příslušných dotčených orgánů a zřizovat nezbytné přístupy k pozemkům či drobné vodní plochy. Změna zařazení pozemků do ploch vodních, zemědělského půdní fondu a pozemků určených k plnění funkce lesa se vzájemně připouští jen v rámci komplexních pozemkovch úprav. Územní systém ekologické stability Územní plán Roprachtice vymezuje plochy zařazené do územního systému ekologické stability. Plochy územního systému ekologické stability vymezené Územním plánem Roprachtice jsou nutné pro zachování nebo zlepšení ekologické stability území. V daném území nejsou navrženy žádné prvky územního systému ekologické stability regionální a nadregionální úrovně v souladu s Územně technickým podkladem regionálních a nadregionálních územních systémů ekologické stability České republiky. Graficky jsou prvky územního systému ekologické stability znázorněny v grafické částu Územního plánu Roprachtice. Všechny prvky ÚSES jsou navržené a funkční.

Přehled prvků územního systému ekologické stability V tabulce jsou uvedena v jednotlivých sloupcích následující data: 1. Číslo prvku dle mapy 1:50 000 (příloha 2.1.) 2. Název prvku 3. Katastrální území, na němž se prvek nachází 4. Číselný kód bioregionu, v němž se prvek nachází STG (skupina typů geobiocénu), vegetační stupeň - 5 jedlobukový vegetační stupeň, Trofnost - A: oligotrofní, B: mezotrofní, AB: oligomezotrofní, C: nitrofilní, BC: 23


mezotrofně nitrofilní, D: bazický, CD: nitrofilněbazický Vlhkost – 3: normální (vůdčí), 4: zamokřená 5. Typ prvku: LBC - biocentrum místního významu (lokální) LBK - biokoridor místního významu (lokální) 6. Společenstva: KU – kulturní lesy LO - mokřadní a pobřežní traviny MT - hydrofilní a mezofilní trávníky VO - bylinná vodní a pobřežní vegetace 7. Stručný popis prvků 8. Stav prvku: F - funkční, N – navržené 9. Výměra prvku (biocentra v hektarech, biokoridory – délka v m, šířka v m) 1 Číslo prvku

2 Název prvku

3 K.ú. , Parcela číslo

4 5 Bioregion Typ STG prvk u

6 7 Fyziotypyku Popis prvku ltura

8 Stav LBC, LBK

9 výměra v ha, délka v m, šířka v m

1674

V palučinách

741175 Roprachtice 2681/1, 2694, 2695, 2697/1, 2697/2, 2682/1, 2682/2, 2676, 2681/2, 2684/2, 2684/1, 2674, 2677/3, 2691, 2685, 3116, 2692 741175 Roprachtice 2279, 2278, 2283/1, 2252, 2255/2, 2243/1, 2282, 2253, 2259, 2258, 2257, 2256, 2284, 2283/2, 2285. 2286, 2255/3, 2254. 2243/2, 3150, 3151 741175 Roprachtice 1828, 1829/2, 1829/3, 1818, 1814, 1819, 1820, 1821

1.36

LBC

KU, MT, VO lesní pozemek, trvalý travní porost, ostatní plocha

Lesní a luční společenstvo na mírném svahu s jižní expozicí, prameniště, nadmořská výška: 580-610 m n. m.; smrk, modřín, klen, jasan, jeřáb, bříza, olše; starček, pstroček.

F, N

3,82

LBC

KU, MT, VO lesní pozemek, trvalý travní porost, ostatní plocha

Lesní a luční společenstvo na F, N svahu s jihozápadní expozicí, nadmořská výška: 580 – 625 m n. m.; buk, smrk, olše, klen, bříza; třezalka, pryšec, štírovník.

7,44

LBC

KU lesní pozemek, trvalý travní porost

Lesní společenstvo na svahu se severní expozicí, nadmořská výška: 560 – 625 m n.m.; smrk, olše, bříza, klen, buk, osika; starčk, pstroček, mařinka, netýkavka.

F, N

3,03

LBC

KU, MT trvalý travní porost, ostatní plocha, vodní plocha

Vlhká louka s břehovým porostem F, N blížícím se přirozené skladbě, nadmořská výška: 585 – 600 m n. m.; olše, jíva, bříza, smrk; rdesno, tužebník starček, vrbovka, kopřiva.

4,07

1671

1672

1673

Jírovo koleno

Na Farských mlýnech

U příčnice

5AB3, 5AB4, 5BC4

1.36 5A3, 5AB3, 5B3, 5B4

1.36 5AB3, 5B3, 5BC4

741175 1.36 Roprachtice 1362, 1400/2, 5AB3, 1360/2, 5B4 1360/1, 1347/1, 1360/3, 1294/1, 1295, 1363/2, 1345, 1302, 3219, 1301, 1300,

24


1658

Kopanina

116./19 Přívlacká strana

116./27 Hrádecký potok

3220/1, 3327, 3328, 1347/3, 1347/2, 3220/2 741175 1.36 Roprachtice 897/1, 897/2, 5B3, 892/2, 898, 5CD4 863, 911, 3261, 892/4, 899, 892/3

741175 Roprachtice

741175 Roprachtice

LBC

1.36

LBK

5A3, 5AB3, 5B3, 5B4, 5CD4 1.36

LBK

5AB4, 5BC4

116./26 Pod vrchy

116./26 Pod vrchy

116./23 U mlýna

741175 Roprachtice

741175 Roprachtice

741175 Roprachtice

1.36

LBK

5AB3, 5B3, 5B4 1.36

LBK

5AB3, 5B3, 5B4 1.36

LBK

5B3, 5B4

116./22 Šibeniční vrch

741175 Roprachtice

1.36

LBK

5AB3, 5B3, 5B4 116./18 Kopaninský 741175 potok Roprachtice

1.36

LBK

5B3, 5B4, 5CD4 116./19 Přívlacká strana

741175 Roprachtice

1.36 5A3, 5AB3, 5B3, 5B4, 5CD4

LBK

KU, MT, VO lesní pozemek, trvalý travní porost, ostatní plocha, vodní plocha

Vlhká niva potoka s přirozeným doprovodným porostem, část louka, část les, nadmořská výška: 490 – 535 m n. m.; olše, osika, smrk, bříza, jasan, klen;ů

F, N

3,11

Navržená trasa vede stávajícím mezovým porostem podél cesty s téměř spojitým dřevinným porostem, nadmořská výška: 500 – 600 m n. m.; jasan, jeřáb, bříza, jíva, ovocné stromy, šípek, svízel, třezalka, rožec. NIva potoka – vlhké louky s břehovým porostem, část les, nadmořská výška: 500 – 580 m n. m.; olše, vrba, osika, klen, líska; bledule, kakost, kokrhel, pcháč, štírovník. Navržená trasa využívá stávající mezové porosty, stromořadí, v posledním úseku probíhá stávajícím lesíkem; bříza, klen, olše, vrba; kakost. Navržená trasa využívá stávající mezové porosty, stromořadí, v posledním úseku probíhá stávajícím lesíkem; bříza, klen olše, vrba; kakost. Údolní niva potoka probíhající většinou lesním porostem, část po okraji břehovým porostem, nadmořská výška 480 m n. m.; olše, jasan, klen, smrk, bříza, vrba, jíva; černýš, tužebník, starček. Navržená trasa probíhá lesním celkem podél koupaliště a dále sleduje katastrální hranici přes Šibeniční vrch; olše, bříza, smrk, osika, klen, jeřáb, černý bez, šípek, třezalka. Údolní niva Kopaninského potoka – část probíhá lesním porostem, část bohatým souvislým břehovým porostem; olše, jasan, klen, smrk, vrba, osika; rdesno, tužebník. Navržená trasa vede stávajícím mezovým porostem podél cesty s téměř spojitým dřevinným porostem; jasan, jeřáb, jíva, bříza, ovocné stromy, šípek; třezalka, svízel, rožec.

F, N

0,01 300 m x15 m

F, N

3,15 1000 m x 15 m

F, N

2,14 1450 m x 15 m

F, N

0,33 250 m x15 m

F, N

1,28 1700 m x15 m

F, N

1,25 1850 m x15 m

F, N

2,65 3800 m x15 m

F, N

1,97 145 m x15 m

Výchovné a obnovní postupy v prvcích územního systému ekologické stability 25


Při obnově i výchově porostů přechod na přirozenou dřevinnou skladbu (buk, klen, olše, jasan. U mladších porostů probírka zdravotní, u starších výchova ve prospěch původních dřevin. U břehových porostů preferovat přirozené druhy (olše, jasan, vrba), místy nutno doplnit na šíři 15 m. Vyloučit technické zásahy do toků a zachovat mezové porosty. Prostupnost krajiny Dopravní prostupnost krajiny je zabezpečena systémem silnic a ostatních veřejných komunikací, včetně cykloturistických a turistických tras, které jsou územím vedeny. Systém je doplněn pěšími stezkami, které je rovněž třeba akceptovat a rozvíjet. Pro zajištění biologické prostupnosti je třeba rozvíjet popsanou koncepci územního systému ekologické stability včetně interakčních prvků. Protierozní opatření Pro zabezpečení území před vodní erozí je navržena dešťová kanalizace v rámci ZÚ. V krajině se navrhuje realizovat protierozní opatření na svažitých pozemcích (se sklonem nad 4 %) s jejich specifikací a lokalizací v rámci komplexních pozemkových úprav. Ochrana před povodněmi Ochrana před eventuálními budoucími místními záplavami bude spočívat v systému protipovodňových opatření na celém území povodí nejenom v rámci revitalizace krajiny, ale z hlediska vodohospodářského i v návrhu dalších vodních ploch a z hlediska technických opatření – zkapacitnění propustků a mostků na vodních tocích. Velký vliv má také hospodaření na zemědělské a lesní půdě, například orba po vrstevnici, vhodná skladba osevních ploch na zemědělské půdě a na lesní půdě také vhodná skladba druhů dřevin (smíšené lesy). Rekreace Plochy rodinné rekreace jsou stabilizované a jsou součástí ploch smíšených obytných venkovských. V rámci těchto ploch se také předpokládá možný rozvoj rekreace jak rodinné, tak šetrných forem rekreace hromadné. Samostatně se plochy tohoto charakteru nevymezují. Geologické poměry území Část území obce je součástí geoparku UNESCO. Geologické poměry v území jsou respektovány a nejsou navrhována žádná opatření měnící jejich charakter ani žádné plochy pro zásahy do horninového prostředí. V území nalezneme čtyři poddolovaná území, z nichž však většího rozsahu v území dosahuje pouze poddolované území s názvem Roprachticezápad, dále se v území nachází jedno staré důlní dílo. Žádný z těchto jevů se však nenachází v bezprostřední blízkosti hlavní části zastavěného území obce Roprachtice. Poddolovaná území: • • • •

3015: Roprachtice-západ (západní část řešeného území) – železná ruda 3018: Škodějov (jižní okraj řešeného území území) – měděná ruda 3040: Roprachtice (u ZD Roprachtice) – železná ruda 3093: Poniklá-Přívlaka (východní okraj řešeného území) – železná ruda

Stará důlní díla: •

šachtice Gabriela (u ZD Roprachtice) – železná ruda

ad A.f) Pro využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití se stanovují základní 26


podmínky s ohledem na současný charakter jejich užívání a s ohledem na optimální rozvoj urbanistické kompozice sídla. Tomu odpovídá i nastavení podmínek prostorového uspořádání a základních podmínek ochrany krajinného rázu.

ad A.g) a A.h) Veřejně prospěšné stavby se vymezují pro zabezpečení nezbytných vhodných ploch pro zajištění kvalitního zásobování obce pitnou vodou a pro realizaci systému zneškodňování odpadních vod a ochrany ploch v ZÚ před přívalovými vodami a jejich možnými erozními důsledky. Konkrétní parcelní čísla pozemků dotčených stavbami tohoto charakteru budou doplněna po potvrzení jejich rozsahu v rámci společného jednání o Návrhu Územního plánu Roprachtice. Veřejně prospěšná opatření, stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a plochy pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit ani další veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření pro které lze uplatnit předkupní právo, se v návrhu ÚP nevymezují, protože v dosavadním procesu pořízení ÚP nebyla shledána potřeba jejich vymezení.

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Územně analytické podklady pro území správního obvodu obce s rozšířenou působností Semily obsahují Rozbor udržitelného rozvoje území k datu září 2008, a to i pro správní území obce Roprachtice. Předkládané řešení ÚP vytváří územní předpoklady pro naplnění Doporučení a úkolů k řešení obsažených v kapitole 7.2. tohoto Rozboru udržitelného rozvoje území, které odpovídají této úrovni územně plánovací dokumentace. Tím jsou vytvářeny územní podmínky pro využití silných stránek území obce a jeho příležitostí při současné tvorbě předpokladů pro posílení slabých stránek a eliminaci hrozeb popsaných v tématických SWOT analýzách pro území obce Roprachtice v kapitole 5.4. Rozboru udržitelného rozvoje území. Tím je vytvářen prostor pro postupné dosažení dynamické rovnováhy mezi pilíři udržitelného rozvoje nejen na území obce, ale i celého Vysocka, a to způsobem, který naplňuje potřeby generace současné, aniž by ohrožoval podmínky pro generace budoucí.

VYHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Návrh ÚP Roprachtice naplňuje v úrovni územního plánu cíle územního plánování stanovené § 18 a řeší úkoly obsažené v § 19 Stavebního zákona v rozsahu stanoveném schváleným Zadáním ÚP pro zpracování ÚP Roprachtice. Naplňuje rovněž v míře odpovídající úrovni řešení a rozsahu řešeného území priority územního plánování stanovené Politikou územního rozvoje České republiky 2006 i projednávaným návrhem Politiky územního rozvoje České republiky 2008.

27


C.d) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno Vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj nebylo zpracováno, protože na základě závěru zjišťovacích řízení vydaného Krajským úřadem Libereckého kraje nebylo požadováno zpracování posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí a z hlediska vlivů na evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000 (viz schválené Zadání ÚP Roprachtice).

C.e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Pro rozvoj obce se předpokládá využití především volných ploch s požadovaným funkčním využitím v zastavěném území (ZÚ), jejichž zastavěním dojde k minimálnímu dotčení pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL), zemědělského půdního fondu (ZPF), nenaruší se ráz obce a nedojde ke zhoršení životního prostředí. Tyto plochy nejsou v grafické ani textové části dále specifikovány, protože se převážně jedná o místa vhodná pro rozvoj stávajících aktivit. Plochy mimo ZÚ byly navrhovány pro rozvoj tam, kde bude jejich novým využitím co nejméně negativně dotčen ZPF, PUPFL, krajinný ráz a kvalita životního prostředí.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond V návrhu ploch pro rozvoj obce byl respektován zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 14/1992 Sb., o životním prostředí, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, zákon č. 98/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., vyhláška MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, Metodický pokyn odboru ochrany lesa a půdy ze dne 12.6.1996 č.j. OOLP/1067/96 a zákon 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) v jejich platném znění. Rozvoj aktivit místního významu se předpokládá jak uvnitř zastavěného území (ZÚ) rekonstrukcemi, modernizací, úpravou uspořádání včetně doplnění jednotlivých objektů, tak na nově navrhovaných plochách. Návrh rozvojových ploch je uvažován včetně zeleně. U rozvojových ploch zasahujících do volné krajiny se předpokládá umístění staveb blíže k ZÚ a důraz na sadové úpravy směrem do volné krajiny. Do vyhodnocení nejsou zahrnuty plochy pro územní systém ekologické stability (dále jen „ÚSES“) (plochy pro veřejně prospěšná opatření). Plochy ÚSES zůstávají v ZPF a PUPFL s tím, že se na nich upraví hospodaření podle plánů péče jednotlivých prvků. Mimo 28


vlastní plochu prvku ÚSES se na přilehlé orné půdě v pásu o šířce 10 m doporučuje založit trvalé travní porosty. Žádná z ploch navržených pro rozvoj obce Roprachtice se nedotýká půdy, do níž byly vloženy investice za účelem zlepšení její úrodnosti. Plochy smíšené obytné – venkovské (SV) Z1 plocha se dotýká půd III. třídy ochrany ZPF, Z3 plocha se dotýká půd III. a V. třídy ochrany ZPF, Z4, Z5, Z7, Z8, Z20 plochy se dotýkají půd IV. třídy ochrany ZPF, Z2, Z6, Z9, Z10, P2 plochy se dotýkají půd V. třídy ochrany ZPF. Plochy pro občanské vybavení – veřejná infrastruktura (OV) Z11 plocha se dotýká půd IV a V. třídy ochrany ZPF. Plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava (DS) Z17 plocha se nedotýká ZPF. Plochy pro technickou infrastrukturu (TI) Z18 plocha se dotýká půd III. třídy ochrany ZPF, Z19 plocha se dotýká půd V. třídy ochrany ZPF, P3 plocha se dotýká půd III. a V. třídy ochrany ZPF. Plochy pro vodní a vodohospodářské plochy - vodní plocha, vodní tok (W) K1 plocha se dotýká půd IV. a V. třídy ochrany ZPF.

Plochy výroby a skladování Výroba s malou zátěží (VL) P1 plocha se dotýká půd V. třídy ochrany ZPF. Zemědělská výroba (ZV) Z12

plocha se dotýká půd III. a V. třídy ochrany ZPF.

Plochy pro zeleň Zeleň na veřejných prostranstvích (ZV) Z13 plocha se dotýká půd I., III. a IV. třídy ochrany ZPF, Z14 plocha se dotýká půd IV. třídy ochrany ZPF. Sídelní zeleň (SX) Z16 Z15

plocha se dotýká půd IV. a V. třídy ochrany ZPF, plocha se dotýká půd V. třídy ochrany ZPF.

Zábory v členění dle funkcí a jednotlivých lokalit jsou zakresleny v samostatném výkresu a podrobně vyhodnoceny v tabulkách. Výměry jsou udávány v hektarech.

29


Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) nejsou návrhem ÚP dotčeny. Lokality Z8, Z10, Z14, P3 a K1 zasahují do vzdálenosti 50 m od hranice lesních pozemků. Uvedené výměry záborů jsou maximální s předpokladem, že v rámci navazujících dokumentací mohou být zmenšeny. Plochy smíšené obytné – venkovské (SV) Z8, Z10 plochy zasahují do vzdálenosti 50 m od hranice lesních pozemků, nedotýkají se PUPFL, Z1, Z2, Z3, Z4, Z5, Z6, Z7, Z9, Z20, P2 plochy se nedotýkají ani PUPFL, ani vzdálenosti 50 m od hranice lesních pozemků. Plochy pro občanské vybavení – veřejná infrastruktura (OV) Z11 plocha se nedotýká ani PUPFL, ani vzdálenosti 50 m od hranice lesních pozemků. Plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava (DS) Z17 plocha se nedotýká ani PUPFL, ani vzdálenosti 50 m od hranice lesních pozemků. Plochy pro technickou infrastrukturu (TI) Z18, Z19, P3 plochy se nedotýkají ani PUPFL, ani vzdálenosti 50 m od hranice lesních pozemků. Plochy pro vodní a vodohospodářské plochy - vodní plocha, vodní tok (W) K1 plocha zasahuje do vzdálenosti 50 m od hranice lesních pozemků, nedotýká se PUPFL. Plochy výroby a skladování Výroba s malou zátěží (VL) P1 plocha se nedotýká ani PUPFL, ani vzdálenosti 50 m od hranice lesních pozemků. Zemědělská výroba (ZV) Z12 plocha se nedotýká ani PUPFL, ani vzdálenosti 50 m od hranice lesních pozemků. Plochy pro zeleň Zeleň na veřejných prostranstvích (ZV) Z13 plocha se nedotýká ani PUPFL, ani vzdálenosti 50 m od hranice lesních pozemků, Z14 plocha zasahuje do vzdálenosti 50 m od hranice lesních pozemků, nedotýká se PUPFL. Sídelní zeleň (SX) Z15, Z16 plochy se nedotýkají ani PUPFL, ani vzdálenosti 50 m od hranice lesních pozemků.

30


Tabulkové vyhodnocení záborů ZPF a PUPFL Dotčení ploch ZPF a PUPFL je zpracováno do tabulek. 1. tabulka uvádí souhrn všech ploch navržených pro rozvoj obce v pořadí označení. 2. tabulka uvádí souhrn navržených záborů ZPF v členění podle navržené funkce a kvality zabírané půdy. 3. tabulka uvádí souhrn navržených ploch ZPF zabíraných pro plochy přestavby. 4. tabulka uvádí souhrn navržených ploch ZPF zabíraných pro změnu obhospodařování. Výměry jsou uváděny v hektarech a jsou maximální. Skutečný zábor (a částka odvodu) bude stanoven až při realizaci konkrétního záměru podle skutečně zabírané plochy. Vysvětlivky k tabulkám "Vyhodnocení záborů půdního fondu": Označení plochy - označení plochy shodné s grafickou přílohou a textem Funkce - převažující navrhované funkční využití plochy vyjádřené zkráceně (viz kapitola A.c) ZPF - údaje týkající se zemědělského půdního fondu Suma - celková výměra ZPF navrhovaná k záboru (výměry jsou v ha) Zastavěné území

- z toho v zastavěném území

Mimo zastavěné území

- z toho mimo zastavěné území

Kód BPEJ

- kód bonitované půdně ekologické jednotky

Třída ochrany

- třída ochrany zemědělského půdního fondu přiřazená k bonitované půdně ekologické jednotce podle Přílohy metodického pokynu ze dne 12. 6. 1996, č.j.: OOLP/1067/96

Druh pozemku

- v dalších sloupcích plocha členěna na celkovou výměru plochy v Zastavěném území a Mimo zastavěné území

31


Tabulka č. 1 Plochy zemědělského půdního fondu (ZPF) zabírané pro rozvoj obce (v hektarech) Označení ploch

Funkce

Kód BPEJ

Třída ochrany

Z1 Z2

SV SV

Z3

SV

9.36.24 9.73.11 9.75.41 9.36.24

III. V. V. III.

Z4 Z5

SV SV

9.75.41 8.35.41 8.35.41

V. IV. IV.

Z6 Z7 Z8 Z9 Z10

SV SV SV SV SV

Z11

OV

8.50.41 8.40.68 8.35.41 8.35.41 8.35.44 8.40.68 8.68.41 8.35.41 9.73.11 9.75.41 9.36.24

IV. V. IV. IV. V. V. V. IV. V. V. III.

9.36.44

V.

8.35.21 8.50.11 8.34.34 8.34.34 9.73.11 9.75.41 8.35.41

I. III. IV. IV. V. V. IV.

Z12

VZ

Z13

ZV

Z14 Z15

ZV ZX

Z16

ZX

Zastavěné území

0,23

Druh pozemku

trvalý travní porost


Druh pozemku

0,18 0,22 0,83 0,19 0,10 0,01 0,17 0,13 0,30 0,30 0,19 0,38 0,19 0,11 0,01 0,19 0,02 0,37 0,03 0,47 0,05 0,06 0,16 0,71 0,01 0,05 1,31 0,10 0,07 0,05

orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost 32


Označení ploch

Funkce

Z18 Z19

TI TI

Z20

SV

Kód BPEJ

Třída ochrany

9.73.11 9.36.24 8.40.68 8.68.41 8.35.41

V. III. V. V. IV.

Zastavěné území

Druh pozemku


Druh pozemku

0,02 0,01 0,01 0,19 0,19

trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost

33


Tabulka č. 2 Souhrn navržených záborů dle navržené funkce a kvality půdy (v hektarech)

Funkce

Suma

SV

3,69

OV

VZ

0,65

0,74

Zastavěné území

0,23


Kód BPEJ

Třída ochrany

3,69

9.36.24

III.

8.35.41

IV.

8.50.41 8.35.44 8.40.68 8.68.41 9.73.11 9.75.41

IV. V. V. V. V. V.

8.35.41 9.73.11 9.75.41 9.36.24

IV. V. V. III.

9.36.44

V.

8.35.21 8.50.11 8.34.34 8.35.41 9.73.11 9.75.41

I. III. IV. IV. V. V.

0,42

0,74

ZV

2,08

2,08

ZX

0,24

0,24

Druh pozemku

Suma

orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost

0,37 0,10 0,13 1,23 0,30 0,11 0,20 0,19 0,22 0,01 0,83 0,02 0,60 0,03 0,47 0,05 0,06 0,16 0,71 0,01 1,36 0,05 0,12 0,07

Zastavěné území

0,23

Mimo zastavěné území 0,37 0,10 0,13 1,23 0,30 0,11 0,20 0,19 0,22 0,01 0,83 0,02 0,37 0,03 0,47 0,05 0,06 0,16 0,71 0,01 1,36 0,05 0,12 0,07

34


Funkce

Suma

TI

0,21

CELKEM

7,61

Zastavěné území

Mimo zastavěné území 0,21

0,23

7,38

Kód BPEJ

Třída ochrany

Druh pozemku

Suma

9.36.24 8.40.68 8.68.41

III. V. V.

orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost

0,01 0,01 0,19 -

Mimo Zastavěné zastavěné území území

-

0,01 0,01 0,19 -

35


Tabulka č. 3 Plochy zemědělského půdního fondu (ZPF) zabírané pro plochy přestavby (v hektarech) Označení ploch

Funkce

Kód BPEJ

Třída ochrany

Zastavěné území

Druh pozemku


Druh pozemku

P1 P2 P3

VL SV TI

9.75.41 9.75.41 9.36.24 9.75.41

V. V. III. V.

0,06 0,21 0,02 0,25

trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost

-

-

CELKEM

0,54

0,54

36


Tabulka č. 4 Plocha zemědělského půdního fondu (ZPF) zabíraná pro plochu vodní a vodohospodářskou (v hektarech) Označení ploch

Funkce

Kód BPEJ

Třída ochrany

Zastavěné území

Druh pozemku


Druh pozemku

K1

W

8.35.41 9.36.44 9.74.11

IV. V. V.

-

-

0,06 0,02 1,04

trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost

CELKEM

1,12

1,12

37

KRAJ LIBERECKÝ OKRES SEMILY

Recommend Documents