KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ ORP HOŘICE

ÚZEMNÍ PLÁN DOBRÁ VODA U HOŘIC KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ ORP HOŘICE

TEXTOVÁ ČÁST červenec 2013

Územní plán Dobrá Voda u Hořic

Objednatel: Obec Dobrá Voda u Hořic Královéhradecký kraj Pořizovatel: Městský úřad Hořice Královéhradecký kraj Zhotovitel:

SURPMO, a. s. Projektové středisko Hradec Králové

Vedoucí Projektového střediska: Zástupce vedoucí:

Ing. arch. Alena Koutová (odpovědný zástupce projektanta) Ing. arch. Miroslav Baťa

PROJEKTANT – KOLEKTIV ZHOTOVITELE Mgr. Vít Andrejs RNDr. František Bárta Ing. arch. Miroslav Baťa Ing. Květoslav Havlíček Mgr. Ludmila Hovorková Vlastimil Kašpar Ing. arch. Václav Kout Ing. arch. Alena Koutová Ing. Josef Smíšek Pavla Spišáková Ing. Lucie Teslíková Hurdálková Aleš Vondráček Ing. František Weisbauer

2


OBSAH ELABORÁTU I.

ÚZEMNÍ PLÁN

I.1. Textová část … společný svazek s částí II.1. elaborátu I.2. Grafická část I.2.a. I.2.b.1. I.2.b.2. I.2.c.

II.

Výkres základního členění území Hlavní výkres Výkres koncepce technické infrastruktury Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací

1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

II.1. Textová část … společný svazek s částí I.1. elaborátu včetně doprovodné tabulkové části

II.2. Grafická část II.2.a. Koordinační výkres II.2.b. Výkres širších vztahů II.2.c. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

1 : 5 000 1 : 50 000 1 : 5 000

3


OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI: I.1. TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU I.1.a) Vymezení zastavěného území

7

I.1.b) Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot

8

I.1.c) Urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně, vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření a vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti 9 I.1.d) Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování

13

I.1.e) Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání ložisek nerostných surovin a podobně 15 I.1.f) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití (včetně stanovení, ve kterých plochách je vyloučeno umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona), popřípadě stanovení podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu 17 I.1.g) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit 27 I.1.h) Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a případně dalších údajů podle § 5 odst. 1 katastrálního zákona 28 I.1.i) Stanovení kompenzačních opatření podle § 50 odst. 6 stavebního zákona

28

I.1.j) Údaje o počtu stran územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části 28 II.1. TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU II.1.a) Postup pořízení územního plánu

30

II.1.b) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území

31

II.1.c) Vyhodnocení splnění požadavků zadání

37

II.1.d) Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení 40 II.1.e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 40

4


II.1.f) Výsledek přezkoumání souladu územního plánu podle § 53 odst. 4 stavebního zákona: 1. s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem 2. s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území 3. s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů 4. s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů 45 II.1.g) Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí 47 II.1.h) Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona

48

II.1.i) Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly 50 II.1.j) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty

50

II.1.k) Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch 88 II.1.l) Rozhodnutí o námitkách uplatněných k návrhu územního plánu a jejich odůvodnění 91 II.1.m) Vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územního plánu

92

Seznam zkratek a symbolů

93

5


I.1.

TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU

6


I.1.a) Vymezení zastavěného území ÚP Dobrá Voda u Hořic vymezuje hranice ZÚ jednotlivých částí sídel Dolní Dobrá Voda a Horní Dobrá Voda dle stavu ke dni 15. 8. 2012. ZÚ je vymezeno ve výkresech grafické části ÚP: I.2.a. Výkres základního členění území

1 : 5 000,

I.2.b.1. Hlavní výkres

1 : 5 000.

7


I.1.b) Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE ÚP vytváří územně technické podmínky pro: 

udržitelný rozvoj obce (vymezené rozvojové plochy budou sloužit pro doplnění, zkvalitnění a rozvoj především v oblasti bydlení, rekreace, občanského vybavení, výroby a skladování, dopravní a technické infrastruktury, zeleně a veřejných prostranství) a pro podporu a ochranu hodnot území,



možnosti rekreačního využití přírodního potenciálu řešeného území zejména na ploše přírodního charakteru (cykloturistika, pěší turistika, agroturistika a jiné aktivity) s cílem posílení prostupnosti krajinou,



zachování krajinného rázu, ochranu stávajících přírodních hodnot v území a pro posilování ekologické stability území.

Koncepcí ÚP jsou stabilizovány a podporovány význam a funkce obce Dobrá Voda u Hořic ve struktuře osídlení kraje v Rozvojové ose Hořice – Jičín – Liberecký kraj.

ZÁKLADNÍ KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE HODNOT ÚZEMÍ OBCE ÚP vytváří podmínky pro ochranu všech přírodních hodnot v území, které v zásadě respektuje a je s nimi koordinován. Historicky vzniklá prostorová kompozice sídla, tvořená stabilizovanými plochami zastavěného území, a komunikační síť je respektována a postupně bude doplňována využíváním vymezených ploch změn. Tyto plochy budou využívány tak, aby bylo dotvářeno kvalitní životní prostředí pro místní obyvatele i návštěvníky ve vazbě na historické tradice obce s využitím lokálních zvyklostí s posílením nového centra obce. Na základě vyhodnocení územních a věcných souvislostí přírodních, kulturních a civilizačních hodnot je vhodné vymezovat v území naučné stezky ke zvýšení povědomí veřejnosti a pro zvýšení nabídky produktů cestovního ruchu ve vazbě na rybniční soustavu.

8


I.1.c) Urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně, vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření a vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti URBANISTICKÁ KONCEPCE Historicky vzniklá urbanistická kompozice sídel Dolní Dobrá Voda a Horní Dobrá Voda bude zachována a dále rozvíjena zejména funkcemi bydlení, občanského vybavení a výroby, a to tak, že obec bude mít charakter jednoho sídelního útvaru při respektování charakteru a hladiny zástavby původních sídel. Současné plochy smíšené obytné s venkovskou zástavbou jsou doplněny novými plochami, které doplňují zastavěné území, nebo na něj bezprostředně navazují. Zároveň se v těchto plochách umožňuje rodinná rekreace. Plochy staveb pro rodinnou rekreaci nejsou samostatně vymezovány. Plochy občanského vybavení (veřejná infrastruktura, komerční zařízení malá a střední, tělovýchovná a sportovní zařízení) jsou stabilizované. Předpokládá se rozvoj jak komerčních zařízeních malých a středních, tak tělovýchovných a sportovních zařízení návrhem nových ploch. Samostatně se vymezuje plocha pro hřbitov. Plochy areálů stávající zemědělské výroby a i ostatních výrobních i nevýrobních podnikatelských subjektů, které jsou součástí smíšených výrobních ploch, smíšených obytných venkovských ploch a ploch občanského vybavení - komerční zařízení malá a střední, jsou stabilizované. Samostatně se vymezují plochy pro rozvoj občanského vybavení - komerčních zařízení malých a středních, plochy smíšené výrobní (včetně rezerv) a plocha zemědělské výroby. Systém sídelní zeleně tvoří kvalitní plochy stávající vzrostlé zeleně zastoupené v rámci všech ploch. Předpokládá se průběžná obnova a doplňování včetně vymezení samostatných ploch zeleně veřejné a zeleně přírodního charakteru. Celkovou urbanistickou koncepci dotváří dopravní a technická infrastruktura, která je rovněž doplňována novými zastavitelnými plochami s cílem uspokojení nadmístních zájmů v území a zabezpečení jeho udržitelného rozvoje. Plochy územních rezerv jsou navrženy pro prověření budoucího smíšeného výrobního využití navazující na zastavěné území (zemědělská výroba) a zastavitelné plochy smíšené výrobní a pro prověření budoucího využití pro plochy vodní a vodohospodářské (rybník, poldry).

9


VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH ÚP vymezuje následující zastavitelné plochy s rozdílným způsobem využití: Plochy smíšené obytné – venkovské (SV) k. ú. Dolní Dobrá Voda: Z8, Z14, Z16 – Z18 k. ú. Horní Dobrá Voda: Z1 – Z3, Z5 – Z13, Z32 Plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM) k. ú. Dolní Dobrá Voda: Z40 Plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) k. ú. Horní Dobrá Voda: Z4 Plochy občanského vybavení – hřbitovy (OH) k. ú. Dolní Dobrá Voda: Z39 Plochy smíšené výrobní (VS) k. ú. Dolní Dobrá Voda: Z20, Z21 k. ú. Horní Dobrá Voda: Z19 Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba (VZ) k. ú. Dolní Dobrá Voda: Z22 Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) k. ú. Dolní Dobrá Voda: Z27, Z28, Z36 (parkoviště) k. ú. Horní Dobrá Voda: Z26, Z30, Z33 – Z35 Plochy technické infrastruktury – inženýrské sítě (TI) k. ú. Dolní Dobrá Voda: Z23 Plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň (ZV) k. ú. Dolní Dobrá Voda: Z38 k. ú. Horní Dobrá Voda: Z38

10


Plochy zeleně – zeleň přírodního charakteru (ZP) k. ú. Horní Dobrá Voda: Z37

VYMEZENÍ SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ ÚP respektuje a chrání stabilizované plochy sídelní zeleně reprezentované plochami zeleně veřejné a zeleně přírodního charakteru a vymezuje plochu zeleně na veřejných prostranstvích – veřejná zeleň (ZV) v k. ú. Dolní Dobrá Voda a v k. ú. Horní Dobrá Voda – Z38 a plochu zeleně přírodního charakteru (ZP) v k. ú. Horní Dobrá Voda – Z37.

VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ ÚP vymezuje následující plochy územních rezerv: Plochy smíšené výrobní (VS) k. ú. Dolní Dobrá Voda: R1, R2 k. ú. Horní Dobrá Voda: R1 Plochy vodní a vodohospodářské (W) k.ú. Horní Dobrá Voda: R3 (rybník) k.ú. Horní Dobrá Voda: R4, R5 (poldry) a stanovuje tyto podmínky pro prověření budoucího využití: - koordinace s limity a hodnotami území (R1 – R5), - přínos pro udržitelný rozvoj území (R1 – R5), - hygienická nezávadnost (R1, R2), - min. 10 % vymezené plochy ve prospěch zeleně (R1 – R2).

VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE, STANOVENÍ PODMÍNEK PRO JEJÍ POŘÍZENÍ A PŘIMĚŘENÉ LHŮTY PRO VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI V ÚP jsou vymezeny plochy Z8 (SV) a Z38 (ZV) zasahující do obou k.ú. a plocha Z40 (OM) v k.ú. Dolní Dobrá Voda, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním ÚS. Pro pořízení ÚS se stanovují tyto podmínky: - řešit uspořádání pozemků s rozdílným způsobem využití v příslušných plochách, - řešit dopravní systém území a jeho napojení na organismus obce včetně dopravy v klidu (parkoviště) a nemotorové dopravy, 11


- řešit možnosti přeložení a doplnění sítí technické infrastruktury umožňující optimální využití plochy pro navrhované funkce, - řešit požadavky na ochranu přírodních, kulturních a civilizačních hodnot, - řešit určení hranice zástavby a návrh podmínek prostorového uspořádání staveb, - řešit pořadí změn v území (etapizace). Pro vložení dat o těchto ÚS do evidence územně plánovací činnosti se stanovuje lhůta 5 let ode dne nabytí účinnosti opatření obecné povahy Územní plán Dobrá Voda u Hořic.

12


I.1.d) Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA SILNIČNÍ DOPRAVA Silniční síť Vedení silniční sítě je v území stabilizováno a bude i nadále respektováno. V ÚP je vymezena plocha silniční dopravy (Z28) pro rychlostní silnici R35 zahrnující i řešení vedení doprovodných komunikací jako souvisejících staveb. Šíře koridoru je vymezena šířkou budoucího ochranného pásma rychlostní silnice, tedy 100 metrů na obě strany od osy přilehlého jízdního pásu. U ostatní silniční sítě silnic III. třídy je vymezena plocha silniční dopravy (Z30) pro přeložku silnice III/3267 v návaznosti na silnici III/3269. V ÚP jsou vymezeny plochy silniční dopravy (Z26, Z27, Z33 – Z35) pro vedení místních komunikací ke zpřístupnění navrhovaných rozvojových ploch, a to komunikace navazující na stávající silnice III. třídy nebo na stávající komunikace. Ostatní komunikace jsou uvažovány v rámci vymezených ploch s rozdílným způsobem využití. Odstavná stání u (stabilizované i vymezené) zástavby musí být řešena v rámci vlastních ploch nebo vlastních objektů. Samostatně se vymezuje plocha (Z36) pro parkoviště u vymezené plochy hřbitova. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Vedení železniční tratě včetně železniční stanice jsou v území stabilizovány a budou i nadále respektovány. NEMOTOROVÁ DOPRAVA Pro pěší dopravu bude nadále využívána síť současných veřejných pozemních komunikací a síť místních a ostatních komunikací, která je respektována a doplňována. Současná cyklotrasa využívající plochy silniční dopravy je respektována a doplněna o místní propojení v jihozápadní části území. JINÉ DRUHY DOPRAVY Samostatně vymezené plochy pro ostatní druhy dopravy se na území obce v současné době nevyskytují ani nově nevymezují. Nemotorová doprava (pěší, cyklistická) bude nadále realizována ve všech plochách, ve kterých to umožňují jejich podmínky využití.

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Obec Dobrá Voda u Hořic bude i nadále zásobována z obecního vodovodu, který je součástí skupinového vodovodu Hořice. Vodovodní síť je respektována. Nově se navrhuje rozšíření sítě pro rozvojové plochy. Nouzové zásobování bude zajištěno cisternami nebo vodou balenou. Zajištění požární vody je ze stávajících hydrantů a požárních nádrží, vodních ploch a vodotečí.

13


ZNEŠKODŇOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD Současný stav je nevyhovující. Existuje pouze dešťová kanalizace se zakončením ve vodotečích. Navrhuje se realizace oddílné kanalizace se zakončením v centrální ČOV na vymezené ploše (Z23). Původní kanalizace bude využita pro odvod dešťových vod. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Zásobovaní řešeného území elektrickou energií bude i ve výhledu zajišťovat TR 110/35 kV Nový Bydžov. Stávající zásobovací systém 35 kV, který je řešen nadzemním vedením, bude zachován. Navrhovaný rozvoj území si pro zajištění zásobování elektrickou energií vyžádá zvýšení počtu elektrických stanic VN/NN. K rozšíření systému VN bude využito jak nadzemního, tak kabelového vedení VN. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Současná vedení VTL a STL plynovodu jsou stabilizovaná a budou respektována. V zastavěném území a zastavitelných plochách se umožňuje rozvoj plynofikace. TELEKOMUNIKACE Trasy dálkových telekomunikačních kabelů jsou stabilizovány a budou respektovány. Radioreléová trasa protínající severovýchodní okraj řešeného území není dotčena stávající zástavbou ani navrhovaným rozvojem obce.

NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Koncepce nakládání s odpady je zachována. OBČANSKÉ VYBAVENÍ Stabilizované plochy občanského vybavení využívané pro veřejnou infrastrukturu, komerční zařízení malá a střední, tělovýchovná a sportovní zařízení jsou respektovány. ÚP vymezuje plochu (Z40) v k.ú. Dolní Dobrá Voda pro komerční zařízení malá a střední, plochu (Z4) v k.ú. Horní Dobrá Voda pro tělovýchovná a sportovní zařízení a plochu (Z39) v k.ú. Dolní Dobrá Voda pro hřbitov.

VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Všechny stabilizované prostory přístupné každému bez omezení, sloužící obecnému užívání, vymezené platnou legislativou, jsou samostatně vymezeny jako plochy veřejné zeleně a jsou rovněž součástí ploch s rozdílným způsobem využití vymezených v zastavěném území kromě ploch smíšených výrobních. Jejich rozšíření je navrhováno v rámci vymezených zastavitelných a samostatně v ploše veřejné zeleně (Z38), která zasahuje do obou k.ú.

ploch

14


I.1.e) Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání ložisek nerostných surovin a podobně KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY VČETNĚ VYMEZENÍ A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ

PLOCH

ÚP v území mimo ZÚ a zastavitelných ploch vymezuje následující typy ploch s rozdílným způsobem využití v krajině, a to jak ploch stabilizovaných, tak ploch změn v krajině: Plochy rekreace – na plochách přírodního charakteru (RN) ÚP vymezuje pro podporu rekreace a cestovního ruchu plochu: k. ú. Dolní Dobrá Voda:

K8

Plochy vodní a vodohospodářské (W) ÚP respektuje současnou síť vodních toků a stávající vodní plochy. K prověření budoucího možného využití tohoto charakteru se vymezují plochy územních rezerv: k.ú. Horní Dobrá Voda:

R3 (rybník); R4, R5 (poldry) .

Plochy zemědělské (NZ) ÚP považuje plochy ZPF a jejich strukturu za stabilizovanou. Výjimečně se vynětí ze ZPF povoluje jen na zastavitelných plochách, pro realizaci ÚSES nebo pro protipovodňová a protierozní opatření v souladu s pozemkovými úpravami. Plochy lesní (NL) ÚP považuje plochy za stabilizované a důsledně chrání PUPFL. Nově vymezuje plochu: k.ú. Dolní Dobrá Voda:

K4.

Plochy smíšené nezastavěného území – přírodní (NSp) ÚP respektuje a chrání rozptýlenou krajinnou zeleň především na plochách ostatní neplodné půdy. Nově se vymezují plochy přírodní : k. ú. Horní Dobrá Voda: k. ú. Dolní Dobrá Voda:

K5 – K7, K10 – K12, K13, K14.

Tyto typy ploch budou využívány v souladu s podmínkami stanovenými v kapitole I.1.f) tohoto ÚP.

15


ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Plochy prvků ÚSES – regionální biokoridor RK 733, místní biocentra LC1, LC2, LC3 a LC4 a místní biokoridory LK1, LK2, LK3, LK4 a LK5 jsou nezastavitelné. Na těchto plochách a v jejich blízkosti je nutné vyloučit činnosti, které by mohly vést k trvalému ochuzení druhové bohatosti, ke snížení ekologické stability a narušení funkčnosti. Prvky ÚSES byly zpřesněny na hranice parcel nebo jejich lomové body. Nefunkční úseky prvků RK 733, LC1, LC2, LC4, LK1, LK2 je nutno funkčně doplnit. Při výsadbě a obnově prvků ÚSES používat výhradně původní druhy rostlin odpovídající stanovištním podmínkám.

PROSTUPNOST KRAJINY Dopravní prostupnost Pro účel dopravní prostupnosti bude nadále využívána stabilizovaná síť pozemních komunikací, která je akceptována a nadále rozvíjena plochami dopravní infrastruktury silniční. Pro účel dopravní prostupnosti turistického a rekreačního charakteru bude nadále využívána značená trasa pro nemotoristickou dopravu (cyklotrasa), kterou je třeba akceptovat a nadále rozvíjet. Pro zlepšení prostupnosti pro nemotorickou dopravu se navrhuje cyklotrasa místního významu. Biologická prostupnost Biologická prostupnost území je mírně omezená. Zlepšování prostupnosti bude zajištěno především postupným dotvářením plné funkčnosti všech prvků ÚSES a pravidelnou péčí o ně, doplňováním rozptýlené krajinné zeleně a zlepšováním migračních podmínek v tocích.

PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ ÚP připouští opatření tohoto charakteru v plochách s rozdílným způsobem využití (W, NZ, NL a NSp) mimo ZÚ a zastavitelné plochy.

OCHRANA PŘED POVODNĚMI ÚP připouští opatření tohoto charakteru v plochách s rozdílným způsobem využití (W a NSp) mimo ZÚ a zastavitelné plochy. K prověření budoucího možného využití ÚP vymezuje plochy územních rezerv pro poldry, a to na Chlumském potoce (R4) a Chvalinském potoce (R5), oba v k.ú. Horní Dobrá Voda.

REKREACE Stávající plochy rodinné rekreace, které jsou součástí ploch smíšených obytných venkovských, je možno považovat za stabilizované. Samostatně se vymezuje plocha rekreace na plochách přírodního charakteru (K8) v k.ú. Dolní Dobrá Voda.

DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN Plochy pro dobývání ložisek nerostných surovin se v území nevyskytují, ani nenavrhují.

16


I.1.f) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití (včetně stanovení, ve kterých plochách je vyloučeno umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona), popřípadě stanovení podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu ÚP respektuje současné členění území obce a plochy s rozdílným způsobem využití pokrývající celé řešené území, které dotváří vymezením ploch změn (zastavitelných ploch, ploch přestavby a ploch změn v krajině) a ploch územních rezerv. ÚP vymezuje tyto základní druhy ploch s rozdílným způsobem využití: -

plochy smíšené obytné – venkovské (SV),

-

plochy rekreace – na plochách přírodního charakteru (RN),

-

plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura (OV),

-

plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM),

-

plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS),

-

plochy občanského vybavení – hřbitovy (OH),

-

plochy smíšení výrobní (VS),

-

plochy výroby a skladování – zemědělská výroba (VZ),

-

plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS),

-

plochy dopravní infrastruktury – železniční (DZ),

-

plochy technické infrastruktury – inženýrské sítě (TI),

-

plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň (ZV),

-

plochy zeleně – přírodního charakteru (ZP),

-

plochy vodní a vodohospodářské (W),

-

plochy zemědělské (NZ),

-

plochy lesní (NL),

-

plochy smíšené nezastavěného území přírodní (NSp).

Z hlediska časového horizontu využití ploch sledovaného u ploch s rozdílným způsobem využití se jedná o: -

plochy stabilizované (v ploše není navržena změna využití),

-

plochy změn (je navržena budoucí změna využití – Z = zastavitelná plocha, – P = plocha přestavby – K = plocha změny v krajině),

-

plochy územních rezerv (je navrženo územní hájení pro uvažovaný způsob využití – R).

17


ZÁKLADNÍ PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ VČETNĚ ZÁKLADNÍCH PODMÍNEK OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU ÚP stanovuje pro využití ploch s rozdílným způsobem využití tyto podmínky: Plochy smíšené obytné – venkovské (SV) Hlavní využití: -

bydlení v rodinných domech,

-

rodinná rekreace.

Přípustné využití: -

občanské vybavení (vzdělávání a výchova, sociální služby, péče o rodinu, zdravotní služby, kultura, ochrana obyvatelstva, obchodní prodej do 200 m2 prodejní plochy, tělovýchova a sport, ubytování, stravování, služby),

-

chovatelství a pěstitelství,

-

dopravní a technická infrastruktura související s hlavním nebo přípustným využitím a veřejná technická infrastruktura,

-

zeleň,

-

veřejná prostranství.

Nepřípustné využití: -

stavby, zařízení a činnosti nebo přípustným využitím.

nesouvisející

s hlavním

Podmíněně přípustné využití: -

není stanoveno.

Podmínky prostorového uspořádání: -

výšková regulace zástavby – max. 12,5 m,

-

intenzita využití stavebních pozemků – max. 40 %; v ploše Z14 situovat stavební pozemek do severní části.

Plochy rekreace – rekreace na plochách přírodního charakteru (RN) Hlavní využití: -

rekreace v nezastavěném území.



-

terénní úpravy,

-

zeleň,

-

vodní plochy, mokřady.



nesouvisející

s hlavním

18



není stanoveno.


nejsou stanoveny.

Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura (OV) Hlavní využití: občanské vybavení (vzdělávání a výchova, sociální služby, péče o rodinu, zdravotní služby, kultura, ochrana obyvatelstva a veřejná správa).

-


občanské vybavení (obchodní prodej do 200 m2 prodejní plochy, tělovýchova a sport, ubytování, stravování, služby),

-

bydlení v rámci staveb hlavního využití,

-


-

zeleň,

-




nesouvisející

s hlavním


není stanoveno.



-

intenzita využití stavebních pozemků – max. 60 %.

Plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM) Hlavní využití: -

občanské vybavení (obchodní prodej, ubytování, stravování, služby) nesnižující kvalitu prostředí ploch v okolí umožňujících bydlení a rekreaci.


občanské vybavení (vzdělávání a výchova, sociální a zdravotní služby, kultura, tělovýchova a sport, ochrana obyvatelstva),

-


-


-

zeleň,

-


19


Nepřípustné využití: stavby, zařízení a činnosti nesouvisející s hlavním nebo přípustným využitím.

-

Podmíněně přípustné využití: není stanoveno.

-



-


Plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport (OS) Hlavní využití: -

občanské vybavení (tělovýchova a sport).


občanské vybavení (vzdělávání a výchova, zdravotní služby, kultura, obchodní prodej, stravování, ubytování, služby) v rámci staveb hlavního využití,

-


-

zeleň,

-

rekreační vodní plochy.



nesouvisející

s hlavním


není stanoveno.


výšková regulace zástavby – max. 9 m,

-


Plochy občanského vybavení – hřbitovy (OH) Hlavní využití: -

občanské vybavení (veřejné pohřebiště).



-

zeleň,

-



stavby, zařízení a činnosti nesouvisející s hlavním nebo přípustným využitím.

20


Podmíněně přípustné využití: není stanoveno.

-

Podmínky prostorového uspořádání: nejsou stanoveny.

-

Plochy smíšené výrobní (VS) Hlavní využití: -

výroba a skladování, výrobní služby nesnižující kvalitu prostředí ploch v okolí umožňujících bydlení a rekreaci,

-

občanské vybavení (obchodní prodej, stravování, služby).



-


-

zeleň.



nesouvisející

s hlavním


není stanoveno.



-

intenzita využití stavebních pozemků – max. 70 %; v plochách Z19 a Z21 min. 10 % plochy ve prospěch zeleně.

Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba (VZ) Hlavní využití - vyjma plochy Z22: -

chov hospodářských zvířat, pěstování náročných druhů rostlin, výroba a skladování, výrobní služby nesnižující kvalitu prostředí ploch v okolí umožňujících bydlení a rekreaci.

Hlavní využití – pro plochu Z22: -

chov ryb, jehož negativní vliv nenaruší biotop živočichů žijících na přilehlém Bašnickém rybníce.

Přípustné využití - vyjma plochy Z22: -

zpracování vznikajících odpadů a dovezených odpadů pokud toto využití negativně neovlivní sousední plochy,

-

zpracování vznikajících zemědělských produktů,

-

občanské vybavení (obchodní prodej, stravování, ubytování, služby),

-

bydlení vlastníka nebo správce,

21


-


-

zeleň.

Přípustné využití – pro plochu Z22: -

skladování,

-

zeleň.



nesouvisející

s hlavním


není stanoveno.


výšková regulace zástavby – max. 9 m; v ploše Z22 – max. 5 m,

-

intenzita využití stavebních pozemků – max. 90 %; v ploše Z22 – max. 60 %.

Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) Hlavní využití: -

silniční doprava na pozemcích rychlostní silnice, silnic I., II., III. třídy, místních a ostatních komunikací.


ostatní plochy pro dopravu (parkoviště, odstavné plochy), chodníky mimo průjezdný profil komunikací,

-

nemotorová doprava (vyjma ploch rychlostní silnice),

-

veřejná technická infrastruktura,

-

zeleň,

-




nesouvisející

s hlavním


není stanoveno.


nejsou stanoveny.

Plochy dopravní infrastruktury - železniční (DZ) Hlavní využití: -

železniční doprava.


veřejná dopravní a technická infrastruktura, 22


-

občanské vybavení (stravování, služby),

-

zeleň,

-




nesouvisející

s hlavním


není stanoveno.


nejsou stanoveny.

Plochy technické infrastruktury - inženýrské sítě (TI) Hlavní využití: -

technická infrastruktura.


dopravní infrastruktura související s hlavním využitím,

-

zeleň.


stavby, zařízení a nebo přípustným využitím.

činnosti

nesouvisející

s hlavním


není stanoveno.


nejsou stanoveny.

Plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň (ZV) Hlavní využití: -

zeleň na plochách veřejných prostranství.


vodní plochy do 0,2 ha,

-

ostatní plochy pro dopravu (parkoviště, odstavné plochy), chodníky,

-

nemotorová doprava,

-

občanské vybavení (tělovýchova a sport),

-

drobná architektura a mobiliář pro relaxaci,

-

dopravní a technická infrastruktura související s hlavním nebo přípustným využitím a veřejná technická infrastruktura.

23




nesouvisející

s hlavním


není stanoveno.



-


Plochy zeleně – přírodního charakteru (ZP) Hlavní využití: -

přírodě blízké ekosystémy.


stavby a zařízení pro účely rekreace a cestovního ruchu sloužící veřejnému užívání (trasy nemotorové dopravy, informační systémy, odpočívadla),

-

vodní plochy do 0,2 ha,

-

dopravní a technická infrastruktura související s hlavním nebo přípustným využitím a veřejná technická infrastruktura.



nesouvisející

s hlavním


není stanoveno.


výšková regulace zástavby – není stanovena,

-


Plochy vodní a vodohospodářské (W) Hlavní využití: -

vodohospodářské využití (stabilizace odtokových poměrů v krajině, akumulace vody a odvádění povrchových vod).


protipovodňová a protierozní ochrana,

-

chov ryb,

-

mokřady,

-


-

zeleň,

-

prvky ÚSES.

24




nesouvisející

s hlavním


není stanoveno.


nejsou stanoveny.

Plochy zemědělské (NZ) Hlavní využití: -

obhospodařování zemědělského půdního fondu.


protipovodňová a protierozní ochrana,

-

stavby k vodohospodářským melioracím pozemků,

-

stavby a zařízení pro účely rekreace a cestovního ruchu sloužící veřejnému užívání (trasy nemotorové dopravy, informační systémy, odpočívadla),

-

dopravní a technická infrastruktura související s hlavním nebo přípustný využitím a veřejná technická infrastruktura,

-

zeleň,

-

prvky ÚSES,

-

vodní plochy do 0,2 ha.


stavby, zařízení a přípustným využitím.

činnosti

nesouvisející

s hlavním

nebo


není stanoveno.


nejsou stanoveny.

Plochy lesní (NL) Hlavní využití: -

plnění funkcí lesa.


protipovodňová a protierozní ochrana, stavby k vodohospodářským melioracím pozemků, stavby a zařízení pro účely rekreace a cestovního ruchu sloužící veřejnému užívání (trasy nemotorové dopravy, informační systémy a odpočívadla),

25


dopravní a technická infrastruktura související s hlavním nebo přípustným využitím a veřejná technická infrastruktura, - prvky ÚSES, - vodní plochy do 0,2 ha, mokřady. Nepřípustné využití: -

-

stavby, zařízení a přípustným využitím.

činnosti

nesouvisející

s hlavním

nebo


není stanoveno.


nejsou stanoveny.

Plochy smíšené nezastavěného území přírodní (NSp) Hlavní využití: -

přirozené a přírodě blízké ekosystémy,

-

protierozní a protipovodňová ochrana.


vodní plochy 0,2 ha, mokřady,

-

zeleň,

-

veřejná technická infrastruktura, stavby k vodohospodářským melioracím pozemků, prvky ÚSES.



nesouvisející

s hlavním


není stanoveno.


nejsou stanoveny.

DOPLŇUJÍCÍ PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ VYBRANÝCH PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ Na podporu stanovené urbanistické koncepce, koncepce uspořádání krajiny a pro podporu ochrany a rozvoje hodnot území se stanovují, v členění dle ploch či jejich skupin, tyto podmínky: -

srážkové vody z ploch určených pro novou zástavbu budou před svedením do kanalizace a vodního toku vsakovány nebo zadržovány v rámci dané plochy,

26


-

v plochách zasahujících do vzdálenosti 50 m od okraje lesa budou stavby hlavní i vedlejší, vyjma oplocení umisťovány nejblíže ve vzdálenosti výšky porostu v mýtní zralosti od okraje lesa,

-

plochy změn s funkčním využitím bydlení (plochy smíšené obytné – venkovské) – Z17 a Z18 vymezené v návaznosti na plochy dopravní infrastruktury (železniční) jsou podmíněně vhodné pro funkční využití do doby průkazu naplnění hygienických limitů hluku z provozu na těchto plochách, a to v chráněném venkovním prostoru a v chráněném venkovním prostoru staveb v denní i noční době,

-

v plochách nezastavěného území není vyloučeno umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v § 18 odst. 5 SZ.

DOPLŇUJÍCÍ PODMÍNKY OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU Pro zachování krajinného rázu Cidlinsko s typem a lesozemědělské, je třeba zachovat charakter a strukturu krajiny.

krajiny

zemědělské

Pro využití všech vymezených ploch s rozdílným způsobem využití se dále stanovují tyto podmínky: ■ do projektových dokumentací jednotlivých záměrů zahrnout jejich začlenění do krajiny (jednotlivé záměry budou respektovat charakter a strukturu zástavby, výškovou hladinu okolní zástavby a harmonické měřítko) a navrhnout ozelenění, ■ inženýrské sítě přednostně umisťovat pod zem, ■ při výstavbě budov i výsadbě zeleně dbát na zachování tradičních a tvorbu nových výhledů a průhledů, ■ zvyšovat pestrost krajiny, zejména obnovou a doplňováním doprovodné zeleně podél komunikací a rozptýlené zeleně (solitéry, remízky, aleje), ■ zvyšovat prostupnost krajiny rozšiřováním a obnovou cestní sítě. ÚP nestanovuje další podmínky plošného a prostorového uspořádání zajišťující ochranu krajinného rázu, a proto k zásahům do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, bude nadále vyžadován souhlas orgánu ochrany přírody v zastavitelných plochách a v plochách změn v krajině.

I.1.g) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit ÚP vymezuje tyto veřejně prospěšné stavby, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit: VD1 (Z28)

dopravní infrastruktura – rychlostní silnice včetně souvisejících staveb a zařízení, v k. ú. Dolní Dobrá Voda.

VD2 (Z33)

dopravní infrastruktura – místní komunikace, v k. ú. Horní Dobrá Voda.

VD3 (Z34)

dopravní infrastruktura – místní komunikace, v k. ú. Horní Dobrá Voda. 27


VD4 (Z35)

dopravní infrastruktura – místní komunikace, v k. ú. Horní Dobrá Voda.

VD5 (Z27)

dopravní infrastruktura – místní komunikace, v k.ú. Dolní Dobrá Voda.

VT1 (Z23)

technická infrastruktura – čistírna odpadních vod, v k.ú. Dolní Dobrá Voda.

ÚP vymezuje tato veřejně prospěšná opatření, pro která lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit: VU1 VU2

územní systém ekologické stability – regionální biokoridor (RK 733), v k.ú. Horní Dobrá Voda. územní systém ekologické stability – regionální biokoridor (RK 733) v k.ú. Horní Dobrá Voda.

ÚP nevymezuje stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu ani plochy pro asanaci.

I.1.h) Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a případně dalších údajů podle § 5 odst. 1 katastrálního zákona ÚP nevymezuje žádné veřejně prospěšné stavby ani veřejná prostranství, pro která lze uplatnit předkupní právo.

I.1.i) Stanovení kompenzačních 6 stavebního zákona

opatření

podle

§

50

odst.

ÚP nestanovuje žádná kompenzační opatření.

I.1.j) Údaje o počtu stran územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části Textová část ÚP má celkem 28 stran. Grafická část obsahuje 4 výkresy: I.2.a. Výkres základního členění území I.2.b.1. Hlavní výkres I.2.b.2. Výkres koncepce technické infrastruktury I.2.c. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací

1 : 5 000, 1 : 5 000, 1 : 5 000, 1 : 5 000.

28

Územní plán Dobrá Voda u Hořic - Odůvodnění

II.1.

TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

29


II.1.a) Postup pořízení územního plánu Pořízení nového ÚP schválilo zastupitelstvo obce Dobrá Voda u Hořic na svém zasedání dne 16. 7. 2009 a určilo starostku obce paní Mgr. Janu Němečkovou pro spolupráci s pořizovatelem podle § 47 - 55 SZ. O zajištění pořízení byl požádán úřad územního plánování Hořice (dále jen pořizovatel) dopisem ze dne 20. července 2009. Zastupitelstvo obce rovněž vybralo a schválilo zpracovatele ÚP, a to firmu SURPMO, a.s., Projektové středisko Hradec Králové (dále jen zpracovatel). Návrh zadání, vypracovaný ve spolupráci s pověřeným zastupitelem, byl zpracován souladu s přílohou č. 6 vyhlášky 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška). V souladu s ustanovením § 47 odst. 2 SZ jej pořizovatel zaslal dotčeným orgánům, sousedním obcím a KÚ. Vyhláška o možnosti nahlédnout do návrhu zadání byla vyvěšena od 4. 10. 2010 – do 6. 11. 2010 na úřední desce Obce Dobrá Voda u Hořic i MÚ Hořice. Výsledky projednání byly vyhodnoceny a následně do zadání zapracovány. Upravené zadání schválilo zastupitelstvo 15. 12. 2010 včetně pokynů pro zpracovatele. Na základě stanoviska KÚ Královéhradeckého kraje - odbor životního prostředí posouzení vlivu na životní prostředí byla uzavřena smlouva s firmou EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové, která vypracovala Posouzení návrhu územního plánu Dobrá Voda u Hořic z hlediska vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění. Na základě schváleného zadání a pokynů pro zpracovatele vypracoval zpracovatel (zastoupený autorizovaným projektantem Ing. arch. Alenou Koutovou, ČKA 00750) návrh ÚP. Návrh ÚP byl vypracován v souladu s § 50 odst. 1 a v souladu s přílohou č. 7 vyhlášky. Projednání návrhu ÚP pořizovatel oznámil podle § 50 odst. 2 SZ, společné jednání se konalo 18. 10 2011 na MÚ v Hořicích. Dotčené orgány zaslaly v termínu své připomínky. Jejich připomínky byly zapracovány. Ve smyslu ustanovení § 51 SZ byla dne 12. 1. 2012 zaslána na KÚ Královéhradeckého kraje žádost o sdělení stanoviska. Dne 15. 2. 2012 bylo sděleno zamítavé stanovisko s požadavkem k odstranění nedostatků. Dne 14. 9. 2012 byla zaslána opakovaná žádost o posouzení návrhu ÚP a dne bylo sděleno 8. 10. 2012 opětovně záporné stanovisko. Na základě zpřesněných metodik, byla zaslána 23. 11. 2012 nová žádost o stanovisko. Dne 20. 12. 2012 bylo požádáno o doplnění zprávy a dne 8. ledna 2013 bylo potvrzeno odstranění nedostatků a nebyly shledány takové nedostatky, které by neumožňovaly přistoupit k řízení o ÚP. V souladu s ustanovením § 52 SZ bylo zahájeno řízení o vydání ÚP. Veřejné projednání o upraveném a posouzeném návrhu ÚP se konalo 8. 3. 2013, bylo oznámeno dotčeným orgánům, sousedním obcím a obci Dobrá Voda u Hořic dopisem ze dne 28. 1. 2013 a veřejnosti veřejnou vyhláškou na úřední desce MÚ Hořice a Obce Dobrá Voda u Hořic (tj. 30. 1. 2013). Do upraveného a posouzeného návrhu ÚP a vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj v území bylo možné nahlédnout, po dobu nejméně 31 dnů od vyvěšení oznámení veřejného projednání, u pořizovatele MÚ Hořice - odbor stavební, oddělení územního plánování a regionálního rozvoje, nám. Jiřího z Poděbrad 342, Hořice (dále i na http://www.horice.org/cz/urad-uzemniho-planovani/navrhy/ nebo na Obecním úřadě Dobrá Voda u Hořic (dále i na www.dobravodauhoric.cz) V průběhu veřejného projednání byly vzneseny 2 námitky a žádná připomínka. V zákonné lhůtě do 7 dnů ode dne veřejného projednání nebyly uplatněny další námitky ani připomínky. Byl zpracován návrh rozhodnutí o námitkách, který byl v souladu s ustanovení § 53 odst. 1 SZ dotčeným orgánům a KÚ. Dotčené orgány souhlasily nebo neuplatnily stanoviska ve lhůtě 30 dnů po obdržení. KÚ doporučil provést zpřesňující úpravu a doplnit poučení o právech a povinnostech. Dále bylo konstatováno, že návrh ÚP bude upraven v souladu s námitkami, kterým bylo vyhověno a vzhledem k tomu, že se nejedná o podstatné úpravy návrhu ÚP, bude možno po dopracování pořizovatelem a zpracovatelem předložit Zastupitelstvu obce Dobrá Voda u Hořic ÚP k vydání. 30


II.1.b) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území ŠIRŠÍ VZTAHY V ÚZEMÍ Obec Dobrá Voda u Hořic se nalézá v Královéhradeckém kraji, v SO ORP Hořice. Sousedí na severovýchodě s Hořicemi, na severu s obcí Bílsko u Hořic, na severozápadě s obcí Holovousy, na západě s obcemi Ostroměř a Lískovice, na jihu s obcí Bašnice, na jihovýchodě s obcí Milovice a na východě s obcí Třebnouševes. Řešené území obce se nachází při severním okraji Východolabské tabule. Jde o plochou pahorkatinu na svrchnokřídových jílovcích, slínovcích a spongilitech a kvartérních sedimentech říčních teras, spraší a vátých písků, která je zemědělsky intenzivně využívaná. Reliéf je mírně zvlněný, tvořený plochými kopci s táhlými, většinou mírně skloněnými svahy všech světových orientací. Od severu k jihu protéká obcí Chlumský potok, který je respektován. Nad obcí Bašnice se vlévá jako levostranný přítok do Bašnického potoka a nad Nechanicemi ústí jako pravostranný přítok do Bystřice. Ta se severně Chlumce nad Cidlinou vlévá do Cidliny a posléze východně Poděbrad do řeky Labe. V západní části prochází územím v ZÚR KHK vymezený biokoridor RK 733, který byl v řešeném území zpřesněn a je omezeně funkční. Prostorově je propojen s obcí Ostroměř, kde je třeba v procesu pořízení nového ÚP Ostroměř respektovat napojovací bod z tohoto ÚP. Směrem k obci Lískovice byl dopřesněn tak, aby i v tomto území bylo umožněno dopřesnění nefunkční části prvku. Tato spojnice od Bašnického potoka k lesnímu okraji byla zpřesněna dle hranic pozemků a vymezena jako VPO VU1. Do území zasahuje okraj Bašnického a Lískovického lesa. RBC 989 Bašnický a Lískovický les se na jihozápadě pouze dotýká hranice území obce. Při pořizování nového ÚP Lískovice je třeba respektovat napojovací bod RK 733 z tohoto ÚP a zároveň zpřesnit hranici RBC na hranici obce. Prvky ÚSES místní úrovně ležící na společné hranici (biocentrum) a směřující vně řešeného území (biokoridory) jsou s obcemi Bílsko u Hořic (LK1), Hořice (LC1), Bašnice (LK5) funkčně napojitelné. Při pořizování nových ÚP těchto obcí a města Hořice je nutno respektovat napojovací body z tohoto ÚP. Do obcí Holovousy, Ostroměř, Lískovice, Milovice, Třebnouševes nejsou místní prvky vedeny. Celé území leží dle ZÚR KHK v Cidlinském bioregionu a v oblasti krajinného rázu Cidlinsko s typem krajiny zemědělské a lesozemědělské, který je řešením koncepce uspořádání krajiny respektován. Z hlediska širších dopravních vztahů leží území obce v prostoru, který je obsluhován prostřednictvím respektovaných vedení silnic III. třídy. Severně a východně od tohoto území prochází trasa silnice I/35, která je součástí mezinárodního tahu E442, a je tedy na ni kladen značný podíl těžké tranzitní dopravy. Na východním okraji území je vymezena plocha dopravní infrastruktury silniční pro rychlostní silnici R35 (Z28), která byla zpřesněna v rámci koridoru DS2, vymezeného v ZÚR KHK. Návaznost na sousední území je nutno zajistit v rámci procesu pořízení nových ÚP Hořice, Třebnouševes a Milovice, ve kterých je třeba akceptovat napojovací body z tohoto ÚP. V rámci koridoru DS2 je v ZÚR KHK vymezen koridor DS52 pro doprovodnou komunikaci II/635. Plocha pro tuto komunikaci je součástí plochy Z28 (na hranicích s obcemi Milovice a Třebnouševes) a severně přechází do stabilizované plochy dopravní infrastruktury silniční (ve vazbě na město Hořice). Při pořizování ÚP obcí Milovice a Třebnouševes a města Hořice je třeba akceptovat napojovací body těchto ploch. Z komunikace I/35 vychází silnice II/326 směr Nový Bydžov, tvořící jihovýchodní hranici území obce. Napříč řešeným územím ve směru východ - západ je vedena železniční trať č. 041 Jičín - Hradec Králové, která je respektována. Nejbližší veřejné vnitrostátní letiště je v Hořicích. Jeho OP jsou respektována. Realizovaný vodovod má zdroje pitné vody v Bílsku u Hořic a je propojen se skupinovým vodovodem Hořice. Z Dobré Vody u Hořic je veden zásobní vodovodní řad 31


západním směrem do obce Lískovice. Vodovodní síť dle PRVK Kk bude prodloužena jižním směrem do obcí Bašnice, Bříšťany a Sukorady (bez grafického vyjádření ve Výkrese širších vztahů). Zásobování řešeného území elektrickou energií je zajištěno z napájecího bodu TR 110/35 kV Nový Bydžov. V případě mimořádných situací je zásobování zajištěno z propojeného systému VN v návaznosti na další TR 110/35 kV. POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY Z republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území stanovených PÚR ČR, schválené usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. července 2009 jsou relevantní priority dle Zadání v míře odpovídající úrovni územního plánu přiměřeně takto naplňovány: (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. ÚP navazuje na stávající stabilizované plochy a rozvojové plochy umisťuje a navrhuje je k využití tak, aby byla zajištěna ochrana přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území, a to s ohledem na urbanistický a architektonický ráz obce a s ohledem na archeologické dědictví místa. (15) Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanizmy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a navrhovat při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovně. ÚP nevytváří v urbánním prostředí plochy, které by negativně ovlivňovaly sociální soudržnost obyvatel nebo vedly prostorově k sociální segregaci. (16) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Výsledné řešení ÚP vychází z komplexního řešení dle Zadání ÚP a požadavků vznesených v průběhu zpracování ÚP, a to na základě odborných podkladů a konzultací s erudovanými specialisty. (18) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost. ÚP ve svém výsledku stabilizuje území jako polycentrické nadále odrážející historický vývoj.

32


(19) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfi elds průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb, revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Pro snížení záborů volné krajiny ÚP navrhuje plochu přestavby (P1) s novým využitím jako plocha smíšená obytná – venkovská. (20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. ÚP nenavrhuje negativní zásahy do VKP, doplňuje a zpřesňuje prvky ÚSES. ÚP vychází ze zjištěného stavu v území a požadavků na jeho využití, které byly vyhodnoceny a komplexně zpracovány do této výsledné dokumentace. V obecné rovině umožňuje výsadby krajinné zeleně a revitalizaci vodních ploch a toků. Využití rozvojových ploch je navrženo tak, aby nedocházelo k výraznému ohrožení krajinného rázu a dále zůstala zachována charakteristika a typ krajiny a zároveň nebylo omezeno využití přírodních zdrojů. Rozvojové plochy jsou navrženy tak, aby nedocházelo ke snížení biologické rozmanitosti a funkčnosti ekosystémů s ohledem na trvale udržitelné žití. Respektují se a posilují VKP (návrh plochy lesní). Pro posílení retenční schopnosti krajiny vymezuje územní rezervy pro vodní plochu a suché poldry. (22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). ÚP stabilizuje plochy dopravní infrastruktury, které lze využít pro různé formy cestovního ruchu a doplňuje cyklotrasu. (23) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. Pro zlepšení dopravní prostupnosti územím z hlediska širších vztahů vymezuje ÚP plochu pro rychlostní komunikaci R35. Při tomto návrhu nedochází k výrazné fragmentaci krajiny. Navrhuje se posílení elektrických rozvodů do území průmyslové zóny, které může podpořit diferenciace výrob v těchto plochách. Z dalších úkolů pro územní plánování se řešeného území týká ochrana a zpřesnění plánovaného koridoru pro kapacitní silnici (R35b) ve východní části území, který je ÚP splněn vymezením zpřesněné plochy dopravní infrastruktury Z28 včetně zařazení mezi VPS (viz Odůvodnění ad I.1.d).

33


ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Území obce Dobrá Voda u Hořic je součástí území řešeného v ZÚR KHK, které byly vydány Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje dne 8. září 2011 a nabyly účinnosti dne 16. listopadu 2011. ÚP splní úkoly dané pro územní plánování v území dle vydaných ZÚR KHK vymezovat zastavitelné plochy pro podporu ekonomického rozvoje a podporu rozvoje lidských zdrojů především ve vazbě na zastavěné území obcí. Rozvojové plochy umisťuje do vymezeného zastavěného území nebo na něj těsně navazují a převažuje v nich jako hlavní způsob využití bydlení doplněné dalšími funkcemi. Cíleně tak podporuje polyfunkčnost celého území a diferenciaci ploch v krajině. Nadále se tak Dobrá Voda bude rozvíjet jako sídlo nabízející kvalitní bydlení v dosahu větších sídelních aglomerací a v blízkosti přírodě blízkých ploch. ÚP níže popsaným způsobem přispívá k naplnění pro území obce relevantních priorit pro územní plánování stanovených v ZÚR KHK: ad 1) ÚP vytváří podmínky pro rozvoj ekonomického potenciálu návrhem nových ploch smíšených a ploch přestavby pro tuto funkci, ad 2) ÚP vytváří podmínky pro občanské vybavení, kde připouští občanské vybavení jež svým významem podporuje ekonomickou prosperitu kraje, především ve formě služeb pro krátkodobou rekreaci. ad 3) ÚP vytváří územní podmínky pro rozvoj dopravní infrastruktury nadmístního významu, a to zpřesněním plochy pro umístění rychlostní komunikace R35. ad 5) ÚP vytváří podmínky pro kvalitní bydlení a pro zlepšení vzhledu sídla navrhuje pro plochy s chátrající a dožilou zástavbou přestavby a znovuvyužíti pro různé funkce, ad 6) ÚP stabilizací a návrhy ploch veřejné zeleně a plochy tělovýchovného a sportovního zařízení podporuje soudržnost obyvatel, a tak vytváří předpoklady pro prevenci prostorové sociální segregace. ad 7) ÚP vytváří územní podmínky pro doplnění občanského vybavení, a to návrhem ploch občanského vybavení a přípustným využitím v dalších vhodných typech ploch, především v plochách bydlení. ad 8) ÚP chrání plochy ZPF a důsledně chrání PUPFL jako významný potenciál území, minimalizuje návrhy rozvojových ploch na ZPF a neodnímá PUPFL. Některé plochy navrhuje k převodu do PUPFL. Celková koncepce nemění krajinný ráz ani stávající rozvržení a krajinnou matrici danou převážně strukturou ZPF. ad 9) ÚP vytváří územní podmínky pro zlepšení dopravní prostupnosti územím návrhem ploch dopravní infrastruktury.

34


ad 10) ÚP navrhuje plochu s dožitým využitím a chátrajícími objekty k přestavbě a využití pro novou funkci. ad 11) ÚP připouští v plochách smíšených výrobních aktivity, které mohou být využity i pro recyklaci odpadových surovin a stanovuje i základní podmínky pro takovou činnost. ad 12) ÚP vyváří podmínky pro rozvoj cestovního ruchu a rekreačních aktivit využívajících přírodního potenciálu území, a to především respektováním stávajících sítí značených cest a tras, nerušením neznačených účelových komunikací, jež je možno využít k dalšímu zkvalitnění prostupnosti území a návrhem ploch občanského vybavení a ploch rekreace. ad 14) ÚP výrazně snížil počet požadavků na využití ploch v místech s pravidelnými rozlivy vod. ad 15) ÚP vyhodnotil vstupní požadavky na rozvojové plochy v území, a to i s ohledem na možná přírodní rizika (katastrofy) s cílem minimalizovat rozsah případně vzniklých škod a navrhl ke zvýšení ochrany území plochy rezerv určených pro suché poldry. ad 16) ÚP podporuje protierozní a retenční schopnosti krajiny, a to konkrétními návrhy ploch smíšených nezastavěného území plochami rezerv pro suché poldry a komplexem opatření v krajině spočívající v ochraně stabilních struktur a návrhem ploch PUPFL a ochranou prvků ÚSES. ad 17) ÚP stanovuje hlavní využití ploch ZPF a PUPFL a připouští jejich využití tak, aby byla zajištěna jejich maximální ochrana. ad 19) ÚP chrání prvky ÚSES regionálního charakteru, navrhuje opatření ke zvýšení biologické propustnosti krajiny, a to nejen na základě poskytnutých vstupních informací, ale i na základě výsledků terénních průzkumů a odborných znalostí. ad 20) ÚP respektuje současné uspořádání sídla a v nich zachované stavby dokládající vývoj stavitelství, včetně ochrany stávajících kulturních dominant. Stanovuje regulativy pro využití ploch s ohledem na ochranu těchto stavebních hodnot. Ve vydaných ZÚR KHK je řešené území zařazeno do nadmístní rozvojové osy NOS1 rozvojová osa Hořice – Jičín – Liberecký kraj, ze které vyplývají tyto úkoly pro územní plánování: vymezováním ploch a koridorů pro dopravní infrastrukturu vytvářet územní podmínky pro optimální dopravní dostupnost města Jičín jako polyfunkčního střediska z území OB4 Hradec Králové/Pardubice a z území Libereckého kraje (v návaznosti na rozvojovou osu vymezenou Zásadami územního rozvoje Libereckého kraje - ROS 2), vymezovat zastavitelné plochy pro podporu ekonomického rozvoje a podporu rozvoje lidských zdrojů, především ve vazbě na zastavěné území obcí; pro tyto účely přednostně nově využívat území ploch přestavby, zpřesnění ploch a koridorů, vymezených v rámci NOS1 provádět s ohledem na principy a podmínky stanovené ve vyhodnocení vlivů těchto zásad na životní prostředí 35


včetně navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí. Tyto úkoly byly v ÚP splněny takto: ÚP vymezuje zpřesněnou plochu dopravní infrastruktury silniční Z28 pro rychlostní silnici R35 včetně souvisejících staveb a zařízení. ÚP pro podporu ekonomického rozvoje vymezuje zastavitelné plochy a plochy územních rezerv jako plochy smíšené výrobní, umožňující i podporu rozvoje lidských zdrojů. ÚP při zpřesňování koridorů vymezených v rámci NOS1 zohledňuje principy a podmínky stanovené ve Vyhodnocení vlivů ZÚR KHK na životní prostředí, především v kapitole 7.

Ve vydaných ZÚR KHK jsou pro řešené území stanoveny úkoly pro zpřesnění koridorů dopravní infrastruktury, a to: Silniční doprava – DS2, DS45, DS52: - koordinovat upřesnění koridorů s ostatními zájmy nadmístního významu v území, - koordinovat návaznosti koridorů a ploch na hranicích obcí, - zpřesnění ploch koridorů bude prováděno s ohledem na eliminaci negativních důsledků dopravy na životní prostředí a veřejné zdraví. Tyto úkoly byly v ÚP splněny takto: Plocha Z28 (DS) je zpřesněna v rámci koridoru DS2 dle navazující podrobnější dokumentace při koordinaci s ostatními zájmy v území. Plocha Z28 (DS) je koordinována na hranicích sousedního města a obcí právě na základě navazující podrobnější dokumentace. Dotčení území obce Dobrá Voda u Hořic koridorem DS45 se na základě posouzení záměru v podrobnějším měřítku a na základě ověření terénním průzkumem nepředpokládá, není proto vymezována zpřesněná plocha pro tento záměr. Koridor DS52 (pro doprovodnou komunikaci k R35) je zpřesněn z části v rámci plochy Z28, z části v rozsahu stabilizované plochy DS (dnešní I/35). Eliminace negativních důsledků na životní prostředí a veřejné zdraví vychází z faktu, že navazující podrobnější dokumentace byla kladně posouzena v procesu EIA. Ve vydaných ZÚR KHK jsou vymezeny prvky ÚSES, konkrétně pro řešené území jsou to regionální biocentrum 989 Bašnický a Lískovický les a regionální biokoridor RK 733. Z úkolů pro územní plánování jsou pro řešené území relevantní následující: - respektovat plochy a koridory pro biocentra a biokoridory ÚSES na regionální úrovní jako nezastavitelné s využitím pro zvýšení biodiverzity a ekologické stability krajiny, - při zpřesňování vymezených skladebných částí budou respektována následující základní pravidla (výběr) - v případech zásadnějších změn polohy a vymezení jednotlivých skladebných částí regionálního významu důsledně zvážit vlivy na fungování jako celku, - v případech střetů s jinými zájmy na využití území individuálně odborně posoudit vlivy eventuálních ústupků ve vymezení ÚSES na celkovou funkčnost systému. ÚP zpřesnil regionální biocentrum 989 Bašnický a Lískovický les na hranici katastrálních území tak, že již leží jen v sousedním k. ú. Drobné zmenšení nemá vliv na

36


funkčnost tohoto biocentra a naopak jeho zmenšení může přinést kladné odezvy nejen při plánování zkvalitnění funkčnosti tohoto biocentra, ale i efektivitu při jednání o jeho ochraně. ÚP zpřesnil vedení regionálního biokoridoru RK 733, a jeho nefunkční části byly navrženy jako VPO. Nefunkční část ležící mezi letištěm a železniční tratí je prostorově napojena na obec Ostroměř. Nefunkční část mezi železnicí a okrajem obce Lískovice je zpřesněna tak, aby nefunkční část byla minimalizována a do doby její plné funkčnosti byl chráněn a využíván úsek podél Bašnického potoka, který je alespoň z části funkční (travnaté svahy toku se sporadickou keřovou a stromovou zelení. Vedení biokoridoru je zpřesněno k lomům a hranicím parcel a je zohledněno i jeho upřesnění v k.ú. Lískovice. Výše uvedené změny nebudou mít negativní vliv na funkčnost ÚSES jako celku, a tím byly úkoly v ÚP splněny.

II.1.c) Vyhodnocení splnění požadavků zadání Zpracování ÚP vychází ze Zadání ÚP Dobrá Voda u Hořic, které bylo projednáno a schváleno zastupitelstvem obce dne 26. 1. 2011 usnesením č. 1/2011 a pokynů pořizovatele a určeného zastupitele pro úpravu po společném jednání. Zadání a připomínky byly jako celek splněny, jak je dále v Komentáři uvedeno. Dílčí úpravy při formulování ÚP byly průběžně dohadovány s pořizovatelem a s určeným zastupitelem, kterým byla usnesením zastupitelstva obce ze dne 10. 11. 2010 stanovena Mgr. Jana Němečková, starostka obce. O těchto krocích byl informován pořizovatel. Komentář ke splnění jednotlivých bodů Zadání: A. Požadavky vyplývající z PÚR ČR, ÚPD vydané krajem a dalších širších územních vztahů. ÚP zohledňuje dotčení řešeného území koridorem dopravní infrastruktury, vymezeným v PÚR ČR, který upřesňuje v návaznosti na koridor vymezený v ZÚR KHK. Stabilizuje a rozšiřuje plochy smíšené výrobní (včetně územních rezerv) s funkcí smíšenou výrobní, kam lze umístit nejen regionální, ale i mezinárodní aktivity. Způsob naplnění priorit územního plánování, stanovených v PÚR ČR, blíže specifikovaných v ZÚR KHK, a citovaných pro zpracování ÚP v této části Zadání, je popsán v kap. II.1.b) tohoto Odůvodnění, stejně jako požadavky vyplývající z dalších širších územních vztahů. B. Požadavky na řešení vyplývající z ÚAP. ÚP reaguje na ÚAP a posiluje nejslabší pilíř udržitelného rozvoje obce, tj. environmentální. V plochách změn v krajině navrhuje k prověření nové plochy vodní a vodohospodářské (rybník a 2 poldry), vymezuje plochu lesní a plochy smíšené nezastavěného území. Na plochách s využitím pro zbylé dva pilíře (hospodářský a sociální) jako přípustné využití pro podporu nejslabšího pilíře (zeleň apod). Velkým posílením environmentálního pilíře bude zbudování oddílné kanalizace zakončené ČOV. C. Požadavky na rozvoj území obce. ÚP vymezuje plochy pro rozvoj bydlení, jež vycházejí z požadavků vznesených v průběhu jeho příprav, a dále vymezuje plochy pro občanskou vybavenost a výrobu včetně plochy technické a dopravní infrastruktury v návaznosti na nově vymezené plochy. Navrhuje se realizace oddílné kanalizace a centrální ČOV a doplnění vodovodní sítě. Nově se navrhují plochy veřejné zeleně, plocha lesní a rezerva pro plochy vodní a vodohospodářské.

37


D. Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území. Pro zachování krajinného rázu Dobré Vody u Hořic, charakterizované jako venkovské sídlo v převážně zemědělském typu krajiny, navrhuje ÚP nové rozvojové plochy spojené s plošnou výstavbou do proluk mezi zastavěnými územími (v centru obce) nebo do ploch nově zastavitelných bezprostředně navazující na stávající ZÚ. Zároveň uchovává a posiluje propojení sídla s okolní krajinou (plochy dopravní infrastruktury, prvky ÚSES, vodní toky). Pro novou zástavbu a přestavby stanovuje základní plošné a výškové regulativy, v obecné rovině pak i respektování současné zástavby. Pro polyfunkční využití krajiny se nově navrhují trasy pro měkkou turistiku a plocha k rekreaci bez zástavby. Ostatní funkce krajiny jsou zachovány a ÚP by měl vést ke zvýšení KES. ÚP respektuje stávající přírodní hodnoty území a posiluje je. Využívá stávajících a nově navržených přírodních ploch k posílení ekostabilizačních funkcí krajiny, včetně posílení retenčních schopností. Nenavrhuje nové výškové a plošně rozsáhlé dominanty v krajině. E. Požadavky na řešení veřejné infrastruktury. ÚP respektuje koncepci zásobování vodou a ochranu vodních zdrojů a navrhuje komplexní řešení likvidace odpadních vod zbudováním oddílné kanalizace se zakončením na ČOV. Respektuje stávající rozvodný systém VN a doplňuje ho pro posílení dodávky elektrické energie. Telekomunikační rozvody jsou respektovány a je upozorněno na vedení dálkového kabelu. V rámci zpracování ÚP nevzešel požadavek ze strany obce na změnu řešení koncepce odpadového hospodářství ani návrh na sběr bioodpadu, či sběrný dvůr. Zpracovatel navrhoval při jednáních s obcí možnosti řešení, obci ale současný systém vyhovuje. F. Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území. ÚP vymezil pro posílení ochrany části Dobrovodského rybníka (Nový) do jeho plochy biocentrum LC3, pro zvýšení rozlohy vodních ploch a soustavy stávajících rybníků je na Bašnickém potoce navržena k prověření územní rezerva pro novou vodní plochu - rybník. Pro zvýšení biodiverzity území (včetně ornitofauny) navrhuje v nevyužívané části Bašnického rybníka (Cukrovarský) plochu lesní. ÚP zpřesnil prvky ÚSES (které jsou převážně funkční) do propojeného systému s identifikací k hranici parcel nebo jejich lomovým bodům. Pro zlepšení funkčnosti regionálního prvku ÚSES se jeho nefunkční části navrhují do VPO. ÚP respektuje stávající prvky krajinného rázu, především liniovou a plošnou zeleň, plochy vodní a lesní. Rozvojové plochy jsou navrženy v prolukách a v návaznosti na ZÚ. Nenavrhuje se žádné nové sídlo ani izolovaná skupinová či individuální zástavba. Nenavrhuje se zábor PUPFL. G. Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace. ÚP vymezil VPS pro potřeby dopravní infrastruktury silniční a VPO pro zajištění funkčnosti ÚSES. H. Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy). V ÚP nejsou navrženy plochy pro zařízení a činnosti, které by snižovaly kvalitu životního prostředí jako celku. Pro zvýšení retenční schopnosti krajiny jsou navrženy plochy územních rezerv pro dva suché poldry a jednu vodní plochu, dále se vymezují plocha lesní a plochy smíšené nezastavěného území, které by jednak samostatně, ale především polyfunkčním dopadem měly výrazně přispět k retenci vody v krajině a snížení povodňových rizik. Nové plochy jsou navrženy tak, aby doplnily stávající ZÚ nebo na něj bezprostředně navazují. Jejich umístění a tvar nevytvářejí překážky pro efektivní a ekologické obhospodařování ZPF. Pro zvýšení lesnatosti obce Dobrá Voda u Hořic se navrhuje plocha lesní v západní části zazemněného Bašnického (Cukrovarského) rybníka, který je v současné době zarostlý převážně rákosem a náletovými dřevinami. Obnovení vodní plochy 38


je technicky náročné a ekologicky problematické. Je zdůrazněno, že celé řešené území je považováno za místo s archeologickými nálezy. I. Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území. ÚP doplňuje vodovodní síť o plochy vedoucí k nově navrženým plochám. Nově navrhuje zbudování oddílné kanalizace se zakončením splaškových vod do centrální ČOV. Doplňuje rozvody elektrické energie s cílem posílit zásobování centra obce a průmyslové zóny. Byly prověřeny stávající prvky ÚSES, bylo provedeno jejich vyhodnocení a dopřesnění. Pro zvýšení ekostabilizačních funkcí krajiny byly navrženy k prověření územní rezervy pro suché poldry a pro vodní plochu, a dále je navržena plocha lesní a plochy smíšené nezastavěného území. V obecné rovině (bez přesné lokalizace) je doporučena výsadba liniové a skupinové zeleně. J. Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose. ÚP respektuje dle PÚR ČR a vydaných ZÚR KHK vedení koridoru dopravní infrastruktury R35 a upřesňuje vymezení (plocha Z28). K. Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií. ÚP vymezuje plochy, kde by měla být pro prověření změn zpracována územní studie (plochy Z8, Z38 a Z40). L. požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem. ÚP v souladu se schváleným Zadáním ÚP nevymezuje plochy, pro něž by bylo nutno stanovit využití regulačním plánem. M. Požadavky na vyhodnocení vlivu územního plánu na životní prostředí a udržitelný rozvoj území, pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast ÚP zohlednil, na základě stanoviska KÚ Královéhradeckého kraje ze dne 25. 10. 2010 vydaného pod čj. 20264/ŽP/2010, závěry vyhodnocení vlivů na životní prostředí (SEA), které byly zapracovány do VVURÚ. N. Požadavky na zpracování konceptu, včetně požadavku na zpracování variant. ÚP je zpracován invariantně. O. Požadavky na uspořádání obsahu konceptu a návrhu územního plánu a na uspořádání jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení, včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení. ÚP je zpracován dle přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to jak v textové, tak grafické části - v souladu s MINIS ve verzi platné k datu schválení Zadání ÚP (změna označení MK a MC na LK a LC v koncepci ÚSES byla provedena na základě požadavku KÚ KHK v souvislosti s náležitostmi, které vyplývají ze skutečnosti, že obci je poskytnut grant z KHK).

39


II.1.d) Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení Z dosavadního průběhu procesu pořízení ÚP Dobrá Voda u Hořic záležitosti tohoto charakteru nevyplynuly.

II.1.e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Pro rozvoj Dobré Vody u Hořic se předpokládá využití především volných ploch v ZÚ. Plochy mimo ZÚ jsou navrhovány pro rozvoj tam, kde bude jejich novým využitím co nejméně negativně dotčen ZPF a PUPFL, krajinný ráz a kvalita životního prostředí. V průběhu zpracování ÚP byly jednotlivé rozvojové plochy přehodnoceny i s ohledem na ochranu ZPF a ochranu půd vyšších tříd. I přes tuto snahu však část rozvojových ploch leží nevyhnutně na půdách I. a II. třídy ochrany, protože obec Dobrou Vodu u Hořic není možné dále rozvíjet, aniž by k dotčení těchto tříd nedošlo, vzhledem k jejich rozložení a zastoupení v území. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF V návrhu ploch pro rozvoj obce byl respektován zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 14/1992 Sb., o životním prostředí, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, zákon č. 98/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., vyhláška MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, všechny ve znění pozdějších předpisů a vyhláška MŽP č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany. Do vyhodnocení nejsou zahrnuty plochy pro ÚSES. Plochy ÚSES zůstávají v ZPF s tím, že se na nich upraví hospodaření v souladu s typem prvku ÚSES a po dohodě s orgánem ochrany přírody. Do vyhodnocení nejsou zahrnuty, protože nevyžadují zábor ZPF, ani další plochy, a to: - plocha K8 (plocha rekreace na ploše přírodního charakteru), protože jejím využitím není trvale znemožněno její užívání k hospodaření, - plochy K5 – K7, K10 – K12, K13, K14 (plochy smíšené nezastavěného území – přírodní), kde je třeba zachovat přírodě blízký způsob využití ploch. Zábory v členění dle funkcí a jednotlivých lokalit jsou zakresleny v samostatném výkresu a podrobně vyhodnoceny v tabulkách. Uvedené výměry záborů jsou maximální a vyjadřují celou rozlohu návrhových zastavitelných ploch (či ploch změn v krajině). Při navazujících řízeních může být odňata nejvýše část odpovídající míře využití (zastavění), stanovené pro každý typ plochy s rozdílným způsobem využití v kapitole I.1.f) ÚP.

40


Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na PUPFL ÚP nenavrhuje rozvojové plochy na pozemcích PUPFL a naopak navrhuje plochu K4 pro zalesnění. Tabulkové vyhodnocení záborů ZPF Dotčení ploch ZPF je zpracováno do tabulek. Tabulka č. 1. uvádí souhrn všech ploch na ZPF navržených pro rozvoj, a to pro každé katastrální území samostatně, včetně kódu využití. Tabulka č. 2. podává souhrnný přehled ploch ZPF zabíraných pro změny v krajině, včetně označení navržené funkce. Do tabulky byly zařazeny plochy s druhem pozemku odpovídajícím zemědělskému využití (dle mapy KN), ač kód BPEJ je uveden pro jiný druh (dle dat z ÚAP). Výměry jsou uváděny v hektarech a jsou maximální. Skutečný zábor (a částka odvodu) bude stanoven až při realizaci konkrétního záměru podle skutečně zabírané plochy. Třídy ochrany jsou převzaty z poskytnutých údajů ÚAP a v souladu s vyhláškou MŽP č. 48/2011 Sb.

41


Tabulka č. 1 Plochy ZPF zabírané pro rozvoj obce (v hektarech) Označení Kód Celkový Kód Třída plochy využití zábor BPEJ ochrany

V ZÚ

k.ú. Dolní Dobrá Voda I. V. 0,42 II. 0,17 II. 0,36 0,45 II. 0,62 I. I. -

Druh pozemku

Mimo ZÚ

Druh pozemku

0 orná 0 TTP orná -

2,53 -

orná -

0,35 0,22 0,07 0,23 0,29 2,63 0,15 0,06 9,00 9,26 0,13 0,17 0,06 0,02 25,17

orná orná zahrada sad orná orná voda TTP orná orná zahrada TTP TTP orná -

-

-

Z8 Z14 Z16 Z17

SV SV SV SV

2,53 0,42 0,17 0,81

30900 36811 31400 31400

Z18 Z40 Z39

SV OM OH

0,62 0,35 0,29

31400 30900 31000

Z20

VS

0,52

31400

II.

-

-

Z21 Z22 Z27 Z28

VS VZ DS DS

2,63 0,15 0,06 18,26

Z36 Z23

DS TI

0,13 0,23

II. V. II. III. I. V.

-

-

Z38

ZV

0,06

31400 99 36811 31400 31410 31000 36811 99 30900 36811

I. V.

0,02 0,01 0,01 2,06

zahrada TTP TTP

0,46 0,10 0,47 0,05 0,08 0,01

orná orná zahrada zahrada zahrada zahrada

CELKEM v k.ú. Z1 Z2 Z3 Z5 Z6 Z7

27,23 SV SV SV SV SV SV

0,46 0,10 0,47 0,05 0,08 0,12

31000 30900 30900 30900 30900 36811

k.ú. Horní Dobrá Voda I. I. I. I. I. V.

42


Označení plochy

Kód využití

Celkový zábor

Kód BPEJ

Třída ochrany

Z8

SV

2,98

30900

I.

Z9 Z10

SV SV

0,72 0,63

31400 31400 36811

II. II. V.

Z11 Z12 Z13 Z4

SV SV SV OS

0,31 0,07 0,41 1,09

36811 36811 36811 30900 36701

V. V. V. I. V.

Z19

VS

0,43

30900 31000 31400 31400 36811

I. I. II. II. V.

Z26 Z30

DS DS

0,01 1,30

Z33 Z34 Z35

DS DS DS

0,03 0,04 0,02

30900 30900 30900

I. I. I.

Z38

ZV

0,27

ZP

0,06

30900 36811 36701

I. V. V.

Z37

CELKEM v k.ú.

9,65

V ZÚ

Druh pozemku

0,11 0,18 0,12 0,3 0,22 0,04 0,07 0,31 0,07 0,41 0,09 0,24 0,19 0,01 0,01

TTP orná orná 0 orná 0 orná TTP orná TTP TTP orná orná zahrada zahrada orná TTP 0 zahrada orná orná orná voda

0,03 0,04 0,01 0,01 0,12 0,09 0,05 0,01 3,89

Mimo ZÚ

Druh pozemku

2,60 0,20 0,60 0,39 0,16 0,04 0,41 0,9 0,04 0,06 0,29 0,01 0,04 0,02 5,76

orná zahrada orná orná TTP orná TTP orná orná zahrada TTP voda zahrada TTP -

43


Tabulka č. 2 Plochy ZPF zabírané pro zalesnění (v hektarech) Označení plochy

Kód využití

K4 CELKEM ZPF

NL

Kód Třída ochrany BPEJ k.ú. Dolní Dobrá Voda 36300 IV.

Mimo ZÚ

Druh Pozemku

0,58 0,58

voda

44


II.1.f) Výsledek přezkoumání souladu územního plánu podle § 53 odst. 4 stavebního zákona: 1. s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem 2. s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území 3. s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů 4. s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů 1. s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, Soulad s politikou územního rozvoje PÚR ČR 2008 byla schválena usnesením vlády České republiky č. 929 ze dne 20. 7. 2009. Dle tohoto dokumentu nevyplývají konkrétní požadavky. Obec leží mimo rozvojové osy, ale v blízkosti plánovaného koridoru rychlostní silnice R35, který může přinést propojením s rozvojovými oblastmi přiměřené impulzy rozvoje. Na úrovni ÚP jsou rozvíjeny Republikové priority pro zajištění udržitelného rozvoje, především čl. 14,15,16,18,19,20,21 a 22. Soulad územně plánovací dokumentací vydanou krajem ZÚR KHK byly vydány Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje dne 8. září 2011 a nabyly účinnosti dne 16. listopadu 2011. Z platných ZÚR KHK se v ÚP odrážejí následující body: nadmístní rozvojová osa NOS 1 dopravní infrastruktura – DS 45, DS 52, DS 2 regionální biocentrum 989 Bašnický a Lískovický les a regionální biokoridor RK 733 2. s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území, ÚP je zpracováván v souladu s potřebami obce a zároveň tak, aby byly chráněny hlavní složky životního prostředí a nedošlo k narušení přírodních i urbanistických hodnot řešeného území. Koncepce řešení ÚP se ve své podstatě zaměřuje na základní požadavky a to minimalizovat příčiny negativních vlivů na kvalitu života v řešeném území a napomoci rozvoji hodnotných prvků v území. 3. s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů, Veškeré kroky při zpracování, pořizování a projednávání ÚP probíhaly v souladu se zákonem č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (SZ) a vyhláškou č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti – viz. kapitola a) „Postup při pořízení územního plánu“. Zároveň obsah zadání i obsah ÚP jsou v souladu s požadavky těchto právních předpisů. 45


4. s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů V procesu pořizování územně plánovací dokumentace chrání veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů dotčené orgány. Pro postupy podle SZ, které nejsou správním řízením, vydávají dotčené orgány stanoviska, která jsou závazným podkladem pro opatření obecné povahy vydávaná podle SZ, s tím, že dle ustanovení § 2 odst. 2 správního řádu dotčený orgán uplatňuje svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena. V souladu s ustanovením § 50 odst.2 SZ bylo projednání návrhu ÚP oznámeno jednotlivě všem dotčeným orgánům, jichž se řešení ÚP týká. Uplatněná stanoviska: Ministerstvo dopravy a spojů ČR, Nábřeží L. Svobody 12, Praha 1 upozornění na pravděpodobnost zasažení některých lokalit hlukem s upozorněním, že veškerá protihluková ochrana nebude hrazena z prostředků ŘSD Ministerstvo průmyslu a obchodu – Odbor surovinové politiky, Na Františku 32, 110 15 Praha bez připomínek Ministerstvo zdravotnictví, Palackého nám. 4, 128 01 Praha 2 bez připomínek Ministerstvo životního prostředí ČR, Územní odbor pro HK, Resslova 1229, 500 02 Hradec Králové bez připomínek Obvodní báňský úřad, Lomní 357, 541 11 Trutnov bez připomínek Státní energetická inspekce pro ČR, Sušilova 1337, 500 02 Hradec Králové bez připomínek Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje, Územní odbor Jičín, Dělnická 162, 506 01 Jičín požadavek na regulativ a podmínky směřující k dalšímu stupni rozhodování v území a upozornění na právní normy Krajská hygienická stanice, Územní pracoviště Jičín, Revoluční 1076, 506 15 Jičín bez připomínek Městský úřad Hořice - Oddělení školství a kultury, Jiřího z Poděbrad 342, 508 19 Hořice bez připomínek Úřad pro civilní letectví, územní inspektorát, letiště Ruzyně, 160 08 Praha 6 bez připomínek Krajský úřad Královéhradeckého kraje, Pivovarské nám. 124, oddělení EIA a IPC, 500 03 Hradec Králové souhlasné stanovisko Krajský úřad Královéhradeckého kraje, Pivovarské nám. 124, oddělení zemědělství, 500 03 Hradec Králové souhlasné stanovisko- lesní hospodářství, ochrana přírody a krajiny, posuzování vlivu na životní prostředí, technická ochrana životního prostředí Krajský úřad Královéhradeckého kraje, Pivovarské nám. 124, oddělení EIA a IPC, 500 03 Hradec Králové požadavky na úpravu dokumentace – ochrana zemědělského půdního fondu Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, Pivovarské nám. 124, oddělení územního plánování, 500 03 Hradec Králové v návrhu Územního plánu Dobrá Voda u Hořice se zjištěnými nedostatky k odstranění- upraveno, nahrazeno nový souhlasným vyjádřením Ministerstvo zemědělství – Pozemkový úřad, Havlíčkova 56, 506 14 Jičín umožnění umístění společných zařízení v případě provedení pozemkových úprav Vojenská ubytovací a stavební správa, Pardubice, Teplého 1897, 530 59 požadavky na regulativy

ÚP byl upraven na základě vyhodnocení stanovisek dotčených orgánů a je v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů.

46


II.1.g) Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí Předmětem zpracování bylo posouzení Návrhu ÚP Dobrá Voda u Hořic z hlediska vlivu na životní prostředí, dle platné legislativy (tzv. SEA). Tento požadavek vyplynul ze závěrů zjišťovacího řízení k návrhu Zadání ÚP Dobrá Voda u Hořic na základě Stanoviska Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne 25. 10. 2010. Vliv na lokality soustavy Natura 2000 byl orgánem ochrany přírody vyloučen. Zpracovaný posudek firmou EMPLA AG, spol. s r.o. (autorizovaná osoba ing. Vladimír Plachý – odb. způsobilost č. 182/OPV/93 z 21. 1. 1993) vyhodnocuje zpracovaný Návrh ÚP z hlediska dopadu na ŽP. V kapitole 7. tohoto posudku posuzovatel doporučuje opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí. Navrhovaná opatření (v souladu s VVURÚ včetně SEA) jsou zapracována do předkládaného ÚP, jeho textové části – kapitoly I.1.c) a I.1.f) následovně:



Navržené opatření pro plochy smíšené obytné – venkovské (Z8, Z14)

V závazné části ÚP je obecná podmínka pro zadržení srážkové vody v ploše pozemku. Pro plochu Z14 je pak podmínka stanovena v prostorovém uspořádání.



Navržená opatření pro plochy smíšené výrobní (Z19, Z21, R1 a R2)

Pro opatření na těchto plochách týkající se zadržení vody je opět v obecných podmínkách využití ploch a jejich konkretizaci a způsob musí řešit navazující projektová dokumentace. Podmínkou prostorového uspořádání ploch Z19 a Z21 je minimální plocha 10 % ve prospěch zeleně, stejně jako v případě prověřování ploch R1 a R2. Její přesné umístění, a tím i využití jejího efektu ve vztahu k okolí je nutno řešit v navazující projektové dokumentaci. Pro plochu Z19 nestanovuje druh výroby, ale v hlavním využití uvádí výrobu a skladování, jejíž negativní vliv nad mez pro sousední plochy přípustnou nepřekračuje hranici vymezené plochy.



Navržená opatření pro plochu dopravní infrastruktury (Z28)

Opatření v této ploše týkající se zmírnění dopadu stavby na krajinný ráz (podmínka vydaného souhlasného stanoviska k záměru výstavby silnice R 35), tj. výsadba zeleně, je respektováno, neboť v přípustném využití plochy dopravní infrastruktury je zeleň stanovena.



Navržená opatření pro plochu výroby a skladování – zemědělská výroba (VZ)

Pro opatření tohoto způsobu využití, resp. konkretizované pro plochu Z22 je v hlavním využití uvedeno – v ploše Z22 chov ryb, jehož negativní vliv nenaruší biotop živočichů žijících na přilehlém Bašnickém potoce.

47


II.1.h) Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona

48


49


II.1.i) Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly V souladu s § 22 písm. prostředí a o změně některých prostředí, ve znění pozdějších k vyhodnocení vlivů návrhu ÚP podmínky.

e) zákona č. 100/2001 Sb, o posuzování vlivů na životní souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní předpisů (zákon EIA) bylo vydáno souhlasné stanovisko na ŽP, ve kterém nebyly stanoveny žádné požadavky ani

II.1.j) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty Hranice řešeného území je vymezena hranicemi katastrálních území Dolní Dobrá Voda a Horní Dobrá Voda. ÚP je zpracován v souladu s platnou legislativou na úseku územního plánování, zejména se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (SZ), vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentací a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, vše ve znění pozdějších předpisů. ÚP respektuje limity využití území vycházející z platných právních předpisů, vydaných správních rozhodnutí a vlastností území. Graficky vyjádřitelné limity jsou znázorněny v Koordinačním výkresu v měřítku 1:5 000. Většina limitů či nositelů limitů využití území je zároveň považována za hodnoty území, a to jak přírodní či kulturní, tak i civilizační. Za civilizační hodnotu je považováno rovněž ZÚ, a to především plochy občanského vybavení, smíšené obytné venkovské, smíšené výrobní a výroby a skladování. Jako podklad pro identifikaci jevů v území byly využity jak ÚAP, tak doplňující P + R. Řešení ÚP je v souladu se Zadáním invariantní. Zdůvodnění přijatého řešení je zřejmé z následujícího textu. ad I.1.a) VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Při vymezení ZÚ bylo vycházeno z hranice současně zastavěného území obsaženého v dosud platné územně plánovací dokumentaci obce. Hranice byla doplněna na základě údajů katastru nemovitostí a skutečností zjištěných průzkumem území ve smyslu aktuální právní úpravy (§ 58 SZ) a koordinována s údaji z ÚAP, a to ke dni 15. 8. 2012. ad I.1.b) ROZVOJ ÚZEMÍ OBCE Základní rozvojová koncepce vychází z nutnosti respektování současného využití ploch v území s nezbytným doplněním pro zabezpečení všech potřebných funkcí obce tak, aby byly zabezpečeny územní předpoklady pro komplexní rozvoj. Tím je sledováno

50


dosažení stabilizace a následného nárůstu počtu obyvatel obce, zohledňujícího lokalizaci obce v rozvojové ose nadmístního významu. Nejsou navrhovány změny funkčního využití ploch v takové skladbě a rozsahu, aby vedly ke změně významu nebo funkce obce ve struktuře osídlení správního obvodu města Hořice. Řešení přijaté v ÚP bylo předloženo k posouzení z hlediska vlivů ÚP na ŽP. Následně bylo zpracováno Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Závěry, z tohoto materiálu byly pak zapracovány do kapitol I.1.c), I.1.f) a II.1.g). Řešení je koordinováno z hlediska vazeb na území sousedních obcí a měst a respektuje současné požadavky obyvatel. Plochy pro rozvoj obce jsou voleny tak, aby veškeré negativní dopady navrhovaného řešení byly minimalizovány. Všechny plochy navrhované pro rozvoj obce jsou navrženy především ve vazbě na ZÚ. Využívá se tak možnosti jednoduchého napojení na infrastrukturu obce (bez nutnosti dalších vyvolaných záborů ploch), v některých případech se navrhovaným řešením rozvojových ploch zlepšují i podmínky v ZÚ s využitím proluk.

OCHRANA A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ OBCE ÚP respektuje a vytváří podmínky k ochraně všech přírodních, a civilizačních hodnot v území, jež v zásadě respektuje a je s nimi koordinován.

kulturních

Pro zpracování ÚP byly použity informace z P + R a aktualizovaná data z ÚAP poskytnutá pořizovatelem v průběhu zpracování ÚP. Při zpracování ÚP byly jednotlivé rozvojové záměry odborně posouzeny a vyhodnoceny tak, aby byly minimalizovány střety s limity využití území a s jeho hodnotami. PŘÍRODNÍ HODNOTY Řešené území leží dle ZÚR KHK v oblasti krajinného rázu 6 – Cidlinsko s výrazným zastoupením zemědělského typu krajiny. Do jižní části území zasahuje lesozemědělský typ krajiny. Přírodní hodnoty v řešeném území plně odpovídají charakteristice zastoupených krajinných typů, geologickým a geomorfologickým podmínkám a dlouhodobému osídlení doloženého archeologickými nálezy. Z Koncepce ochrany přírody a krajiny Královéhradeckého kraje nevyplývá pro obec žádné specifické opatření. Neleží zde ani sem nezasahuje žádné ZCHÚ ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. ani zde není žádná EVL či lokalita výskytu celostátně chráněných druhů živočichů a rostlin. Krajina jako celek odpovídá svým povrchovým utvářením dlouhodobému denudačnímu procesu, který je typický pro období konce terciéru, a především období kvartéru, kdy došlo k zarovnání povrchu na měkčích podložích. Podloží je zde tvořeno mezozoickými (druhohorními) usazeninami křídového stáří. Výrazným geomorfologickým útvarem je v rovinatém území kóta Švehlův vrch, která se svou nadmořskou výškou 294 m je zároveň nejvyšším bodem v řešeném území. Nejnižší bod se nachází u toku Bašnického potoka v jižní části řešeného území a je 270 m nad mořem. Lesnatost v řešeném území je dle údajů Českého statistického úřadu pouze 0,2 % a je tak hluboko pod průměrem České republiky (33,4 %). Lesy v území patří do přírodní oblasti 17 – Polabí. Lesy jsou zde zastoupeny malými plochami v jižní části řešeného území. Veškerá výměra lesních porostů je zařazena do kategorie lesa hospodářského. Výrazný

51


lesní porost „Lískovec“ zasahuje do území jen okrajovými výběžky. Přírodní hodnotou jsou vodní toky. Koryta těchto toků jsou oproti přírodnímu charakteru značně pozměněna (narovnána), avšak nadále plní svoje přírodní funkce. Především se jedná o průchodnost vodních a mokřadních organismů krajinou a se svým břehovým porostem, včetně travnatých okrajů, jsou určitým navigačním bodem a refugiem zbytků přírodních složek v agrokulturách. Významným krajinným prvkem jsou v řešeném území rybníky, které jsou soustředěny v jižní části území. Bašnický (Cukrovarský) rybník byl ještě v nedávné době domovem raččí kolonie, avšak změnou hospodaření zde vymizela i řada dalších druhů. Biologicky mnohem zajímavější je horní část Dobrovodského (Nového) rybníka. Ta je spolu s doprovodným litorálním pásmem a dřevinnými břehovými porosty významným refugiem vodních a mokřadních živočichů a rostlin, včetně druhů lovné zvěře a druhů zvláště chráněných. Oba rybníky jsou i významnou tahovou zastávkou pro tažné druhy ptáků v širším okolí Hořicka. Krajinářskou hodnotou jsou liniové a plošné prvky ÚSES, které jsou respektovány, chráněny a doplněny s cílem posílení jejich ekostabilizační, prostorové a migrační funkce. Vysokou hodnotu má rozptýlená krajinná zeleň, která se vyskytuje v území v podobě solitérního, skupinového i liniového uspořádání. S ohledem na polohu řešeného území v Královéhradeckém kraji, k dlouhodobému osídlení a chybějícím výrazným přírodním hodnotám, nejsou navrhovány k registraci významné krajinné prvky, ale v ÚP jsou respektovány významné krajinné prvky, definované v § 3 zákona č. 114/1992 Sb. Konkrétně se v řešeném území jedná o lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivu.

KULTURNÍ HODNOTY Historie: Nejstarší písemná listina zmiňuje obec v roce 1395 jako součást odúmrti Kubína z Třebnouševse. O dva roky později je připomínána v souvislosti s kostelem v Chomuticích. Jména pánů z Dobré Vody se objevují také roku 1415 na listině českých a moravských pánů, která byla odeslána do Kostnice a v níž šlechtici protestovali proti upálení Mistra Jana Husa. Na přelomu 15. a 16. století sídlil v Dobré Vodě rod Králů. Jeho členem byl i Mikuláš Král z Dobré Vody, který roku 1448 pomáhal dobývat Prahu ve vojsku Jiřího z Poděbrad. Šestnácté století přineslo rozdělení panství na Horní a Dolní Dobrou Vodu; rozdělili si ho bratři Jan a Václav z Dobré Vody (v německých textech jsou obě nové části jmenovány Unter Gutwasser a Ober Gutwasser). Právě v této době (podle Augustina Sedláčka) vznikla i v Horní Dobré Vodě tvrz. Držitelkou Dolní Dobré Vody se stala Markéta, která tak držela ves, poplužní dvůr i původní tvrz. Po ní se postupně střídali majitelé, mezi nimiž byli i Silvárové z Pilníkova, od kterých majetek odkoupil roku 1623 Albrecht z Valdštejna. Ještě předtím zažádal jeden z majitelů, Kryštof Zilvár z Pilníkova, dne 5. dubna 1557 o povýšení Dolní Dobré Vody na městečko (městys). Žádosti bylo vyhověno a městečko dostalo znak odvozený od vrchnosti, tj. černý štít a v něm od spodku do polovice štítu červený klín obrácený špicí nahoru. V Horní Dobré Vodě nadále sídlili členové rodu Králů z Dobré Vody. Po druhé polovině 16. století i zde dochází k častému střídání majitelů. Jedním z nich byl na počátku třicetileté války Jan Král z Dobré Vody, který se postavil na stranu českých stavů, bojujících proti králi Ferdinandovi II. a podporoval zvolení Fridricha Falckého českým králem. Následkem toho byl 9. listopadu 1622 odsouzen k manství – tzn. statek, tvrz a poplužní dvůr v Dolejších Plotištích musel přijmout v léno. Tvrz a ves Dobrou Vodu a ves Chlum pak zakoupil Albrecht z Valdštejna. Královy děti tu mohly zůstat a po Valdštejnově smrti jim byl majetek po vyplacení přenechán v dědičném nájmu. Roku 1642 od nich statek zakoupila hraběnka z Valdštejna, rozená Křinecká.

52


Ke sloučení Horní a Dolní Dobré Vody došlo roku 1685, kdy se majitelkou obou částí stala Marie Kateřina, hraběnka Strozzi, rozená Khevenhuller. Statky získané i se dvorem v Mlázovicích byly závětí odkázány nadaci zřízené jejím manželem. Po smrti Kateřiny Strozzi 1. ledna 1714 tak vešel jako titulární dědic v držení jménem Strozziovské nadace pražský arcibiskup, a od té doby zůstaly obě Dobré Vody spojeny s panstvím Hořickým. V 18. století byly na základě tzv. raabizace zdejší panské pozemky rozparcelovány. Zdejší poplužní dvůr tak zanikl roku 1778. Dolní a Horní Dobrá Voda patřily roku 1850 k hořickému okresu, po roce 1903 pak k nově zřízenému okresnímu hejtmanství v Nové Pace a od roku 1935 opět k Hořicím. Už v 19. století je zde uváděna dvoutřídní škola, stával zde také mlýn a cukrovar (hořický, ale na pozemcích Dolní Dobré Vody). K roku 1843 měla Dolní Dobrá Voda 36 domů a 228 obyvatel, roku 1890 již 53 domy a 414 obyvatel. I Horní Dobrá Voda měla mlýn a samotu Ohrada. Roku 1843 zde stálo 46 domů a žilo 326 obyvatel, v roce 1890 to bylo 59 domů s 360 obyvateli. Roku 1881 se přes Dolní Dobrou Vodu začala stavět železnice z Hradce Králové do Hořic. Zprovozněna byla ještě počátkem listopadu téhož roku. Druhá polovina 19. století znamenala rozvoj podnikání; v polovině 70. let zde například vystavěl kruhovou cihelnu Josef Dušek, roku 1881 ji vystřídala cihelna parní. Zrušena byla až roku 1939, kdy byla nahrazena konzervárnou ovoce a zeleniny. V obci působila i sušárna a pražírna cikorky Františka Kubáta, roku 1950 přestavěná na hospodářské družstvo pro výkup veškerého obilí a jeho uskladnění. V menší budově byla konzervárna okurek a kyselého zelí. Po skončení 2. světové války poklesl počet obyvatel, protože se mnozí odstěhovali do pohraničí. V roce 1949 se obě dosud samostatné obce sloučily v jednu s názvem Dobrá Voda u Hořic. Archeologie Prostor se nachází na území s archeologickými nálezy. Investor je povinen dle § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, oznámit záměr zemních prací Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci na dotčeném území provést archeologický výzkum. Archeologický ústav a organizace jsou povinny uzavřít s vlastníkem nemovitosti dohodu o provedení záchranného archeologického výzkumu v rozsahu nutném pro zajištění ochrany a záchrany archeologických památek.

CIVILIZAČNÍ HODNOTY Civilizační hodnoty spočívají především ve stabilizovaných plochách zastavěného území. V obci jsou zastoupeny všechny základní funkce (bydlení, občanské vybavení, výroba, dopravní a technická infrastruktura), které tvoří základní kostru civilizačních hodnot v území. V ÚP jsou respektovány a rozvíjeny vymezením nových ploch (viz Odůvodnění ad I.1.c). Podmínky v oblasti bydlení Ve struktuře osídlení je obec Dobrá Voda u Hořic historicky stabilním útvarem, první písemná zmínka byla zaznamenána v roce 1395. Vývoj počtu domů v obci od počátku století, dle SLDB v níže uvedených letech, dokumentuje následující grafické vyjádření. Do roku 1950 se sledoval počet domů jako součet počtu obydlených i neobydlených domů (počet domů, které měly popisné číslo), od roku 1961 se jedná o domy trvale obydlené (domy využívané k rekreaci byly vyčleněny z domovního fondu). Počet domů od roku 1910 do roku 1950 stoupal, mezi lety 1950 a 1991 mírně klesal, mezi lety 1991 a 2001 počet mírně stoupl, což bylo zřejmě způsobeno nižší 53


výstavbou a převodem stávajícího bytového fondu pro rekreační účely. Celkově se mezi lety 1900 a 2001 počet trvale obydlených domů zvýšil o 27,1 %. Vývoj počtu domů v obci v letech 1900 až 2001 180 160 140 Počet domů

120

100 80

60 40 20 0 1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

Rok

V obci se dle SLDB 2001 (v současné době nejsou k dispozici jiná než tato již zastaralá data) nacházelo 196 domů z toho 155 trvale obydlených. Na území obce převažuje bydlení v rodinných domech - z 95,4 %. V obci bylo 148 rodinných domů a 5 bytových domů. Bytů bylo v obci 239, z toho 188 trvale obydleno a 51 neobydleno - z toho podle důvodu 4 obydleny přechodně a 14 slouží k rekreaci. V roce 2008 byl dokončen jeden byt v rodinném domě (dle podkladů z ČSÚ). Dle podkladů poskytnutých obecním úřadem bylo v obci k 8. 4. 2011 celkem 218 domů, z toho trvale obydlených domů 174, neobydlených domů 34, objekt individuální rekreace 1, trvale obydlených bytů v bytových domech bylo 26, z toho byly 2 byty obecní. Sociální byty ve vlastnictví obce nejsou. Podíl domů podle období výstavby na počtu trvale obydlených domů ukazuje následující grafické znázornění. Nejvyšší podíl mají domy postavené v období let 1946 1990 – 57,6 %. Tento údaj poukazuje na značné stáří domovního fondu, a tím i potřebu stávající domovní fond opravovat a modernizovat. Podíl domů podle období výstavby

9% 29%

62%

postavených do roku 1945

postavených mezi roky 1946 - 1990

postavených mezi roky 1991 - 2001

54


Kvalitu bydlení v Dobré Vodě u Hořic dle SLDB 2001 ukazuje následující grafické vyjádření. Ze 188 trvale obydlených bytů je 99,6 % zásobovaných pitnou vodou (510 obyvatel), 34,4 % má plyn zavedený do bytu (176 obyvatel) a 41,8 % je napojených na kanalizaci (214 obyvatel). Průměrná obytná plocha na byt (v m2/ob.) je 59,5 m2, na osobu je 21,73 m2. Průměrný počet osob na byt je 2,72. Počet a podíl obyvatel v trvale obydlených bytech 600

510 99,6 %

500 400 300

214 41,8 %

176 34,4 %

200 100 0

zásobovaných pitnou s plynem zavedeným vodu z vodovodu do bytu

napojených na kanalizaci

Občanské vybavení V následujícím grafickém vyjádření je uvedena nabídka základního občanského vybavení v obci.

Základní občanská vybavenost

obchod - potraviny, smíšené zboží

pošta

mateřská škola

základní škola 1. - 5. ročník

ordinace praktického lékaře

obecní knihovna - internet

kulturní dům

hospoda

sportovní areál - fotbalové hřiště

ubytovací zařízení

55


Podnikatelská činnost, výroba a výrobní služby Nejvýznamnějším ekonomickým subjektem v obci jsou Zemědělské družstvo Podchlumí s cca 46 zaměstnanci. Dalším důležitým zaměstnavatelem je Základní a mateřská škola, počet zaměstnanců je 11. Ostatní firmy mají nejvýše 5 zaměstnanců. Velmi silně je zastoupena kategorie pracujících na vlastní účet, tj. firem bez jediného zaměstnance - 76 % podnikatelských subjektů. V obci se nachází 115 podnikatelských subjektů k 8. 4. 2011. Podle převažující činnosti se jedná zejména o obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství; stavebnictví, zemědělství, lesnictví, rybolov. Všechny podnikatelské subjekty lze zařadit do kategorie malého a středního podnikání. Právní forma -

Počet zaměstnanců 6

ZD Podchlumí

-

46

Autoklempířství Menčík – zemědělská výroba

-

1 5

Název firmy Výrobna trubiček

Předmět činnosti výroba potravin zemědělská výroba, výroba potravin opravy aut rostlinná výroba

Zdroj: OÚ Dobrá Voda

Dle podkladů z OÚ bylo v obci 338 ekonomicky aktivních obyvatel a 57 pracovních míst (40 míst v ZD, 11 míst v MŠ a ZŠ, 5 míst ve výrobně trubiček a 1 místo na OÚ) k 31. 12. 2008. Dlouhodobě se míra nezaměstnanosti v obci udržuje mírně nad průměrem za ORP Hořice i nad průměrem v kraji i ČR. Za prací denně vyjíždí cca 50 % obyvatel. ad I.1.c) URBANISTICKÁ KONCEPCE Tvar obce je tvořen lokalitami kompaktní zástavby, rozmístěnými podél komunikační sítě, tvořící uzavřený systém s propojkami i vybíhajícími komunikacemi na Hořice, Bašnici, Lískovice a Bílsko. Tento ojedinělý tvar zástavby (téměř uzavřený se zemědělskou půdou uprostřed) vznikl z větší části spojením dvou na sebe navazujících obcí. Zástavbu v obci možno charakterizovat jako smíšenou. Znamená to, že jsou zde jak objekty drobnější (starší obytná stavení), tak i někdejší hospodářství a větší objekty zemědělské výroby (správní budova ZD, kulturní dům, kruhárna zelí apod.). Výšková hladina zástavby obce se pohybuje v rozmezí 2 – 3 podlaží. Stavební stav objektů je pochopitelně různý – od výborného stavu např. nových rodinných domů až po objekty stavebně špatné. Přitom ovšem nezáleží jen na stáří objektu, ale především na kvalitě, resp. existenci údržbářských nebo rekonstrukčních prací. V průměru lze stavební stav objektů v Dobré Vodě u Hořic charakterizovat jako dobrý, v určitých částech i velmi dobrý. Přestože je Dobrá Voda u Hořic obec poměrně velká i co do rozlohy, typickou náves postrádá. Jakýsi prostor menší rozlohy možno registrovat naproti kulturnímu domu s Obecním úřadem. Je zajímavé, že ani jedna z obou původních obcí nepociťovala v historii potřebu návsi. Na úseku občanské vybavenosti je situace (i eventuální plány na její doplnění) zcela evidentně ovlivněna nedalekým městem Hořice, které vyšší vybavenost a služby zajišťuje i pro obyvatele příměstské oblasti. V obci je sídlo Obecního úřadu, kulturní dům, knihovna, pohostinství, požární zbrojnice, základní škola (1. – 5. ročník), mateřská škola, prodejna potravin a smíšeného zboží (Jednota), soukromá prodejna potravin, pošta, spořitelna a sportoviště.

56


Urbanistická koncepce obce Dobrá Voda u Hořic vychází ze stávajícího stavu území a sídel, které je odrazem historického vývoje obce a jejích částí s převažujícím venkovským typem. Ten byl necitlivě poznamenán ve 2. polovině minulého století výstavbou zemědělského areálu a jeho víceúčelové budovy, která tvoří významnou dominantu zastavěné části obce. V poslední čtvrtině 20. stol. se v obci objevilo několik rodinných domů neodpovídajících svým výrazem venkovským stavbám. I přesto si obec uchovala svůj cenný venkovský ráz s dostatkem ploch zeleně a zachovalými stavbami pro bydlení a občanské vybavení (škola). Území obce se dělí na dvě části, které se svým charakterem a půdorysným založením výrazně od sebe neliší. Významným východiskem pro stanovení základní urbanistické koncepce jsou sociodemografické podmínky, požadavky obce, občanů a požadavky vyplývající z nadřazených dokumentací, tzv. vyšší zájmy deklarované v PÚR ČR a v ZÚR KHK. Vývoj počtu obyvatel, dle statistických šetření (SLDB 2001 a k 31. 12. 2008) v níže uvedených letech ukazuje následující grafické vyjádření. Na začátku sledovaného období počet trvale žijících obyvatel mírně klesal, poté vlivem válečných a poválečných událostí klesl výrazněji, od roku 1950 do roku 1970 počet mírně stoupl, mezi lety 1970 a 2001 počet obyvatel opět klesal. Mezi lety 2001 a k 31. 12. 2008 se počet zvýšil o 10 %. Celkově mezi lety 1900 a k 31. 12. 2008 počet obyvatel klesl o 24,6 % (o 185). K 31. 12. 2008, dle údajů z obecního úřadu, žilo v obci 565 obyvatel. Vývoj počtu obyvatel v obci v letech 1900 až 2008 800

Počet obyvatel

700 600 500 400 300 200 100

20 01 31 .1 2. 20 08

19 91

19 80

19 70

19 61

19 50

19 30

19 21

19 10

19 00

0

Rok

Počet obyvatel k 31.12. mezi lety 2000 – 2008 představuje následující tabulka. Mezi těmito lety počet obyvatel kolísal, na konci období byl ale vyšší než na začátku - 569 trvale bydlících obyvatel. Počet/Rok Počet obyvatel celkem z toho muži z toho ženy v tom ve věku 0 až 14 let v tom ve věku 15 až 64 let v tom ve věku 65 a více let Index stáří

2000 540

2001 514

2002 523

2003 519

2004 520

2005 527

2006 553

2007 574

2008 569

257 283 97

246 268 90

249 274 92

246 273 88

248 272 78

249 278 88

259 294 95

273 301 98

274 295 97

372

351

354

360

371

367

383

398

389

71

73

77

71

71

72

75

78

83

73,1

81,1

83,6

80,6

91,0

81,8

78,9

79,6

85,5

Zdroj: ČSÚ

57


V obci žije relativně mladé obyvatelstvo, k obměně obyvatel dochází prozatím přirozenou měnou a není zde tak patrný, jako ve většině měst a obcí ORP i ČR, proces demografického stárnutí, při němž se postupně mění struktura obyvatel takovým způsobem, že se zvyšuje podíl osob starších 60 let a snižuje podíl osob mladších 15 let, tj. starší věkové skupiny rostou početně rychleji, než populace jako celek. Proces demografického stárnutí lze vyjádřit mimo jiné také indexem stáří. Hodnota indexu stáří v této obci je příznivá i v porovnání s údaji za kraj a celou Českou republiku, i když zde ve sledovaném období došlo k mírnému zvýšení indexu o 12,4 bodu k 31. 12. 2008. V obci na 100 obyvatel ve věku 0-14 let žilo 85,5 obyvatel ve věku 65 a více let (index stáří představuje podíl osob ve věku 65 a více let na 100 obyvatel ve věku 0 - 14 let). Počet obyvatel v předproduktivním věku (0 14 let) se nezměnil, v produktivním věku (15 - 64 let) a v poproduktivním věku (65 a více let) se mírně zvýšil. Věková struktura obyvatel obce vykazuje příznivý stav i v porovnání s věkovou strukturou kraje i celé České republiky. Průměrný věk k 1. 1. 2009 je také příznivý - celkem 39,3, muži 38,2, ženy 40,3. Věkovou strukturu v obci k 31.12. roku 2001 a 2008 ukazuje následující grafické vyjádření. Počet obyvatel podle věku v obci

Počet obyvatel

600 500 400 300 31.12.2001

200

31.12.2008

100 0 0 - 14 let

15 - 64 let 65 a více let

celkem obyvatel

Věková skupina

Populační vývoj v roce 2008 (dle podkladů z ČSÚ) znázorňuje následující grafické vyjádření. Celkově došlo v obci k úbytku počtu obyvatel o 5. Pohyb trvale žijících obyvatel v obci v roce 2008 40

35

35 30 23

25 20 15 10 5

11 7

4

0 -5 -10

-5

58


Populační vývoj je výsledkem přirozené obnovy populace (rozením a vymíráním – přirozený přírůstek) a zároveň migrace (přírůstek či úbytek počtu obyvatel stěhováním). Při sledování populačního vývoje mezi lety 1971 až 2008 je možno vysledovat např. to, že k nejvyššímu přirozenému přírůstku došlo v roce 1975 (+ 12 obyvatel), k nejnižšímu došlo v letech 1985 a 1990 (- 6 obyvatel), k nejvyššímu migračnímu přírůstku došlo v roce 2006 (+ 25 obyvatel), k nejnižšímu v roce 1978 (- 33 obyvatel) a celkový přírůstek byl nejvyšší v roce 2003 (+ 26 obyvatel) a nejnižší v roce 1978 (- 35 obyvatel). V těchto dvou letech (1971 a 2008) byl celkový a migrační přírůstek počtu obyvatel v roce 2008 záporný (v roce 1971 kladný), přirozený přírůstek ovšem v roce 2008 kladný (v roce 1971 záporný). Nejvíce žilo v obci obyvatel v roce 1971 - 705. V obci žije 5 % obyvatel s jinou než českou národností. Většina obyvatel je bez vyznání, jen 20 % obyvatel je věřících (převažuje příslušenství k římskokatolické církvi). Vzdělanostní strukturu dle SLDB 2001 ukazuje následující grafické vyjádření. V obci žilo 421 obyvatel 15 letých a starších. Bez vzdělání a se základním vzděláním včetně neukončeného bylo 21 % obyvatel, vyučených a středně odborně vzdělaných bez maturity bylo v obci 49 % obyvatel, úplnou střední školu s maturitou mělo v obci 22 % obyvatel a vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání 8 % obyvatel. Obyvatelstvo podle stupně vzdělání

vysokoškolské 5% vyšší odborné a nástavbové studium 3%

úplné střední s maturitou 22%

k 1.3. 2001

nezjištěné vzdělání bez vzdělání 0% 1%

základní vč. neukončeného 21% vyučení a stř. odborné bez maturity 48%

59


V následujícím grafickém vyjádření je znázorněna denní dojížďka a vyjížďka dle SLDB 2001. Počet obyvatel celkem byl 512. Počet ekonomicky aktivních obyvatel byl 273. Denně z obce vyjíždělo 49,5 % obyvatel za zaměstnáním z celkového počtu ekonomicky aktivních a 8,8 % obyvatel za vzděláním z celkového počtu obyvatel. Dle podkladů z obecního úřadu žilo v obci 338 ekonomicky aktivních obyvatel k 31.12. 2008. Denní dojížďka a vyjížďka 135

140

120

100

91

80

60 45 40

28

20

0 Dojíždějící do zaměstnání do

Vyjíždějící do zaměstnání

obce

mimo obec

Dojíždějící do škol do obce

Vyjíždějící do škol mimo obec

V následujícím obrázku jsou uvedeny směry dojížďky a vyjížďky v obci Dobrá Voda u Hořic.

Směry dojížďky a vyjížďky Obec Dobrá Voda u Hořic

za prací z: např. Hořic a okolních obcí

-

za prací do: Hořic, Jičína, Hradce Králové do základní školy: do Hořic na střední školy: např. do Hořic, Jičína, Nové Paky, Hradce Králové na vyšší a vysoké školy: do Hradce Králové, Prahy, Brna za nákupy: Hořic, Jičína, Hradce Králové

Z údajů v ÚAP vyplývá pro obec Dobrá Voda u Hořic v této oblasti následující: obec je počtem trvale žijících obyvatel 7. největší obcí v ORP; v obci jsou příznivé: věková struktura i index stáří; Dobrá Voda u Hořic je obcí, kde žije vyšší podíl obyvatel se SŠ vzděláním bez maturity než v ORP, nižší podíl než v ORP žije v obci obyvatel bez vzdělání, se SŠ vzděláním s maturitou a také s vysokoškolským a vyšším odborným vzděláním; z obce více studentů denně vyjíždí než do ní za vzděláním dojíždí, v obci je mateřská a základní škola pro 1.- 5. ročník); 60


-

z dotazníkového průzkumu vyplývá, že v obci došlo ke zlepšení mezilidských vztahů a společenského života oproti minulosti; rozvoj bytové výstavby by mohl zlepšit nepříznivou věkovou strukturu obyvatelstva; v dlouhodobém výhledu je důležité počítat s potenciálem růstu poptávky po sociálních službách.

Šetření v sociodemografické oblasti bylo provedeno podrobně v rámci doplňujících průzkumů a rozborů, které sloužily jako podklad pro zpracování Zadání. Z těchto závěrů bylo vycházeno při zpracování urbanistické koncepce ÚP. V rámci průběžného ověřování byl na OÚ (k 30. 6. 2012) zjištěn celkový počet obyvatel, který mírně roste a v současné době to je 576 obyvatel. Dle údajů ÚAP (k 31. 12. 2009) je udáván počet 582 obyvatel. Tato tendence je pro obec příznivá a proto je třeba v rámci koncepce ÚP vytvořit podmínky jak pro stabilizaci, tak pro možný další rozvoj obce. Obec je totiž v jedné z nejvýhodnějších poloh ve vztahu k spádovému středisku – městu Hořice. Zároveň územně přísluší ve ZÚR KHK do Nadmístní rozvojové osy Hořice – Jičín – Liberecký kraj (NOS 1) zmiňované i v PÚR ČR. V obou částech obce jsou zastoupeny stabilizované plochy bydlení charakteru ploch smíšených obytných venkovských, ve kterých je i menším podílem zastoupena rekreační funkce. Horní Dobré Vodě dominuje v oblasti výroby zemědělský areál, Dolní Dobré Vodě rozvíjející se průmyslová zóna se zastoupením výroby se skladováním. Stabilizované plochy jsou charakteru zemědělské výroby (vazba na tradiční zelinářství) a jsou v rámci koncepce doplňovány plochami charakteru smíšeného výrobního. Využívá se především vazba na železniční dopravu (včetně vlečky) a dobrá dopravní dostupnost s předpokladem napojení na navrženou dopravní infrastrukturu. Již zmíněné plochy bydlení jsou koncepcí ÚP rovnoměrně doplněny, resp. vymezeny v obou částech obce, a to ve vazbě na zastavěné území s využitím proluk. Především se jedná o posílení centra obce, a to jak v oblasti bydlení, tak v oblasti občanského vybavení. Nově vymezené plochy Z8, Z38 a Z40, které jako celek tvoří největší zastavitelné území vyplňující prostor mezi Horní a Dolní Dobrou Vodou, mají navržen režim, který podmiňuje jejich využití (rozhodování v území) zpracováním územní studie. Při celkovém zhodnocení navržené urbanistické koncepce byla potvrzena kontinuita návrhů řešení v jednotlivých podkladech a dokumentacích, které novému územnímu plánu předcházely. Dosavadní vývoj ukázal, že i po přehodnocení dosud platné ÚPD (ÚPSÚ včetně dvou jeho změn) se potvrzují základní tendence rozvoje území. Jednak doplnění zastavitelných ploch pro bydlení v obou částech obce s důrazem na posílení, identifikaci a intenzifikaci dosud nevyužité proluky v centrální části obce v prostoru na hranicích obou k. ú. Dále rozvoj sportovních aktivit v severní části a rozvoj rekreace v jižní části. Stejně tak je Koncepcí ÚP potvrzena kontinuita v oblasti dopravní a technické infrastruktury včetně stabilizace plochy dopravní infrastruktury pro rychlostní silnici R 35 se všemi souvisejícími stavbami. Koncepce uspořádání krajiny, která vychází především z respektování současných přírodních hodnot (rybniční soustava s doprovodnou zelení) a kvalitní ZPF (viz Odůvodnění ad I.1.e).

VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Při zpracování koncepce ÚP byly vyhodnocovány možnosti lokalizace rozvojových ploch jak z hlediska širších územních vazeb, tak i potřeb obce a předkladatelů záměrů na změny využití území. Řešení přijaté v předkládaném ÚP bylo prověřeno v rámci pracovních jednání a vychází z dosud platné ÚPD, průzkumů a rozborů, ze schváleného Zadání a výsledků VVURÚ (viz Odůvodnění – část Urbanistická koncepce).

61


Vzhledem k situování obce v atraktivním území se počítá s nárůstem obyvatel, a tím i s rozsáhlejší výstavbou, kterou si obec tohoto charakteru zasluhuje. V současné době všeobecně narůstá zájem o stavební parcely. Plochy pro rozvoj obce jsou voleny tak, aby veškeré negativní dopady navrhovaného řešení byly minimální. Všechny plochy navrhované pro rozvoj obce jsou navrženy především v těsné vazbě na ZÚ. Využívá se tak možností jednoduchého napojení na infrastrukturu obce (bez nutnosti dalších vyvolaných záborů ploch), v některých případech se navrhovaným řešením rozvojových ploch zlepšují i podmínky v ZÚ. Na základě výsledků řady zmíněných pracovních jednání a konfrontací v terénu byla celková koncepce řešení i urbanistické koncepce dovedena do uceleného invariantního řešení. Zastavitelné plochy jsou vymezeny pro rozvoj bydlení a rekreace formou ploch smíšených obytných – venkovských (SV). Tyto jsou rovnoměrně doplněny v obou částech obce s posílením středu (nové centrum obce) ve vazbě na současné stabilizované plochy. Zároveň se využívá ideální dostupnosti základního občanského vybavení, resp. občanského vybavení charakteru veřejné infrastruktury. Zastavitelné plochy občanského vybavení se doplňují jak v oblasti komerčních zařízení malých a středních (OM) s přípustným využitím veřejné infrastruktury (v k.ú. Dolní Dobrá Voda), tak v oblasti tělovýchovných a sportovních zařízení (OS) ve vazbě na již fungující sportovní areál (v k.ú. Horní Dobrá Voda). Tato poloha je výhodná jak z hlediska dobré dostupnosti, tak vazby na víceúčelový objekt s tělocvičnou. Nově se vymezuje plocha občanského vybavení – hřbitov (OH), který v obci chybí. Zastavitelné plochy pro rozvoj výroby jsou vymezeny především formou ploch smíšených výrobních (VS), a to v obou k.ú. Jednou plochou (Z22) se doplňuje zemědělská výroba (VZ), která má sloužit pro účely rozvoje chovu ryb. Rozvoj obce je nemyslitelný bez doplňování, resp. zlepšování situace na úseku dopravní a technické infrastruktury. Na k.ú. Dolní Dobrá Voda se vymezuje plocha technické infrastruktury - inženýrské sítě (TI) pro umístění ČOV (Z23) s doprovodnou komunikací (Z27). Dopravní infrastruktura – silniční (DS) se na obecní úrovni doplňuje především ve vazbě na vymezení ploch dopravní infrastruktury pro místní komunikace ve středu obce (Z33, Z34, Z35) a v severní části obce (Z26). Dopravní vybavenost (parkoviště) je doplněna v prostoru plánovaného hřbitova (Z36). Plocha Z25 vymezená pro odstavnou plochu byla z ÚP po veřejném projednání (na základě uplatněné námitky, které bylo vyhověno) vypuštěna a přirazena do stabilizovaných ploch smíšených obytných v rámci ZÚ. Na krajské úrovni (silnice III. třídy) je vymezena plocha pro přeložku III/3267 (Z30) v návaznosit na silnici III/3269. Na republikové, resp. mezinárodní úrovni je požadováno v ÚP respektovat záměr R 35, který je v k.ú. Dolní Dobrá Voda vymezen formou plochy dopravní infrastruktury – silniční (Z28) včetně všech doprovodných staveb. Systém zastavitelných ploch pro rozvoj obce doplňují plochy veřejných prostranství. V ÚP je vymezena plocha Z38 (zasahující do obou k.ú.), která má charakter veřejné zeleně (ZV) a váže na novou zastavitelnou plochu Z8 ve středu obce. Zastavitelné plochy pro ochranu obyvatelstva vymezeny nejsou z důvodu, že nebyly uplatněny požadavky na vymezení ploch pro zabezpečení civilní ochrany ve smyslu vyhlášky MV ČR č. 380/2002 Sb. (v rámci projednání návrhu Zadání). VYMEZENÍ PLOCH PŘESTAVBY Základním důvodem pro vymezení plochy přestavby byla potřeba obnovy a opětovného využití v současné době dožitého stavebního fondu, a to pro plochu smíšenou obytnou - venkovskou. Tato plocha, vymezená jako plocha přestavby P1, byla z ÚP po veřejném projednání (na základě uplatněné námitky, které bylo vyhověno) vypuštěna a zůstává zde zachována stabilizovaná plocha smíšená výrobní.

62


VYMEZENÍ SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ ÚP hájí stávající plochy veřejné zeleně (ZV), která je součástí sídelní struktury a spoluvytváří jeho estetickou a krajinářskou hodnotu. Nově je vymezena plocha podél Chlumského potoka, která je z části tvořena vzrostlými stromy a v současné době tak již působí jako krajinná dominanta a zjemňující prvek k návrhu plochy pro výstavbu rodinných domů a zároveň bude plnit funkci veřejného prostranství (Z38). Systém sídelní zeleně doplňují plochy zeleně přírodního charakteru (ZP), které jsou stabilizovány a doplněny malou plochou (Z37) v severní části obce ve vazbě na plánované rozšíření sportovních aktivit (Z4). Na tento systém pak navazuje systém zeleně v plochách smíšených nezastavěného území (NS) jak v těsné vazbě na ZÚ a zastavitelné plochy, tak i dále v krajině ( - viz Koncepce uspořádání krajiny). VYMEZENÍ PLOCH ÚZEMNÍCH REZERV Plochy územních rezerv se vymezují pro prověření budoucího uvažovaného využití části obce pro plochy smíšené výrobní ve vazbě jak na současný areál (R1), tak na vymezené plochy Z21 a Z20 (R2). Důvodem je nabídnout pohled na rozvoj obce v širších souvislostech s výhledem do budoucna ve vazbě na aktivity vyplývající (možné) z polohy obce v rámci NOS 1. Pro prověření možností vodohospodářského využití území na Bašnickém potoce se vymezuje plocha územní rezervy (R3) pro rybník, pro prověření možnosti protipovodňové ochrany ZÚ se vymezují plochy územních rezerv (R4, R5) pro poldry na Chlumském a Chvalinském potoce. Podmínky pro prověření budoucího využití jsou stanoveny především s ohledem na nutnou koordinaci hodnot v území (vodní režim, ZPF, krajinný ráz apod.) při zhodnocení přínosu nových aktivit vstupujících do území pro udržitelný rozvoj území. Předpokladem, resp. další podmínkou, je i hygienická nezávadnost a vymezení dostatečných ploch zeleně v rámci budoucích areálů, a to min. v rozsahu 10 %, jak vyplývá ze závěrů SEA, resp. VVURÚ. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE, STANOVENÍ PODMÍNEK PRO JEJÍ POŘÍZENÍ A PŘIMĚŘENÉ LHŮTY PRO VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI ÚP na základě terénních P + R a proběhlých jednání navrhuje pro plochy Z8, Z38 (zasahující do obou k.ú.) a plochu Z40 (v k.ú. Dolní Dobrá Voda) jako podmínku pro rozhodování prověření změn jejich využití územními studiemi. Zároveň navrhl tyto studie vložit do evidence do 5 let od vydání nového ÚP. Stanovené podmínky vycházejí z nutnosti v předmětných územích navrhnout podrobnější urbanistickou koncepci včetně nezbytné dopravní a technické infrastruktury, aby nedošla k znehodnocení území jak z hlediska urbanistického, tak z hlediska ekonomického. Podrobnější zohlednění přírodních, kulturních a civilizačních hodnot, včetně ZPF, vychází z potřeby minimalizace jejich dotčení s cílem zachování kvalitního životního prostředí. Hranice zástavby a podmínky prostorového uspořádání je třeba podrobně vyjádřit a sjednotit pro koordinovaný postup navazujících správních řízení. Na základě předchozích prověření je pak teprve možné řešit pořadí změn v území (resp. etapizací). Její stanovení v rámci řešení ÚP bez podrobného aktuálního ověření všech souvislostí by bylo předčasné.

63


ad I.1.d.) KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Silniční síť Koncepce nadřazené dopravní infrastruktury silniční vychází z PÚR ČR týkající se vymezení koridoru silnice R 35 – koridor kapacitní silnice R 35b (105) úsek Úlibice – Hradec Králové (E 442) z důvodu zkvalitnění silničního spojení Hradec Králové – Liberec (součást TEN – T). Tento koridor je zpřesněn v ZÚR KHK jako DS2 a veden jako veřejně prospěšná stavba. Návrh dopravní koncepce je plně v souladu i s koncepcí krajskou, která je reprezentována GSD KHK (úprava 2011). Zásadním zásahem do celého širšího území z hlediska silniční dopravy je navrhovaná trasa rychlostní silnice R35. Její navrhované vedení se však dotýká řešeného území pouze okrajově a nemá vliv na dopravní vazby a zatížení silnic III. třídy vedoucích tímto územím. Vymezená plocha dopravní infrastruktury silniční pro koridor trasy rychlostní silnice R35 (DS2) zahrnuje i řešení vedení doprovodných komunikací (DS52) jako souvisejících staveb. Šíře koridoru je vymezena šířkou budoucího ochranného pásma rychlostní silnice, tedy 100 metrů na obě strany přilehlého jízdního pásu dle zpracované dokumentace (DÚR) silnice R35 v úseku Hořice - Sadová (SUDOP Praha, a.s. 11/2010) s doplněním aktuálních údajů od ŘSD ČR prostřednictvím zpracovatele dotčeného úseku (08/2011, s ověřením 08/2012). Po jihovýchodní hranici je vedena stabilizovaná silnice II/326 směr Nový Bydžov, která bude v místě napojení na silnici I/35 upravena jako stavba související se stavbou R35. Koridor ZÚR KHK DS45 pro přeložku této silnice mimo ZÚ Bašnice po zpřesnění nezasahuje území obce Dobrá Voda. Koncepce ÚP v souladu s požadavky obce počítá s následnou úpravou dopravního značení omezujícího průjezd obcí pro nákladní dopravu (vyjma cílové dopravy v Dobré Vodě u Hořic). Současné vedení silnic III. třídy v řešeném území odpovídá jejich dopravnímu významu a ani v dlouhodobém výhledu nelze předpokládat významnějších přeložek či směrových úprav těchto silnic, a jejich vedení je tedy možno považovat za dlouhodobě stabilizované. Pouze u silnice III/3267 je navrhována přeložka v severovýchodní části území napřimující její současné vedení v přímé návaznosti na silnici III/3269. Výhledově se u těchto silnic dále předpokládá pouze s postupnými úpravami jejich šířkového uspořádání na výhledovou kategorii S 6,5/50 a na průtahu obce s postupným doplňováním chybějících úseků chodníků. Intenzity silniční dopravy a kategorizace silnic Obecně je základním podkladem pro stanovení intenzit dopravy celostátní sčítání dopravy provedené Ředitelstvím silnic a dálnic Praha. Jedinými údaji z celostátního sčítání dopravy jsou údaje z úseku na silnici I/35. Silnice

Stanoviště

Úsek

I/35

5-0390

X s MK (Husova) - X s II/326

I2000

I2005

13737

12837

Pozn.: X = křižovatka Dopravní zatížení na silnicích III. třídy nebylo v celostátním sčítání podchyceno, a tak současnou hladinu intenzit lze pouze odhadovat. Vzhledem k jejich dopravnímu významu však lze konstatovat, že jejich dopravní zatížení nepřesahuje hodnotu 500 vozidel za průměrný den roku a ani ke konci návrhového období se nepředpokládá výraznější nárůst. Výhledové kategorie silnic I. a II. třídy jsou stanoveny na základě schválené „Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030“. Silnice I/35 je uvažována v kategorii 64


rychlostní silnice R 25,5/100. U silnic III. třídy je nutné vycházet z jejich dopravního zatížení, čemuž odpovídá šířkové uspořádání S 6,5/50 při předpokládané intenzitě provozu do 1000 vozidel/24hod. Síť místních a ostatních komunikací Vedení stávajících komunikací je v území stabilizováno a jsou vymezeny především v souvislosti s rozsáhlejší plánovanou výstavbou ve středu obce. Jedná se o návrh místních komunikací Z33 – Z35 (všechny v k.ú. Horní Dobrá Voda). Pro zpřístupnění vymezené zastavitelné plochy Z23 pro ČOV se vymezuje nová menší komunikace Z24 v k.ú. Dolní Dobrá Voda. Všechny čtyři komunikace jsou v souladu s požadavky obce vymezeny jako veřejně prospěšné stavby. Mimo tyto se dále vymezuje plocha Z26 z důvodu zajištění přístupu k vymezené ploše smíšené obytné – venkovské (Z9). Ostatní komunikace jsou uvažovány v rámci přípustného využití ostatních ploch s rozdílným způsobem využití. Zajištění přístupových komunikací pro vozidla HZS je nutné řešit dle ČSN 730802. Odstavná a parkovací stání Odstavná stání u stávající i navrhované zástavby musí být i nadále zásadně řešena v rámci vlastních ploch nebo vlastních objektů. Stejně tak i parkovací nároky jednotlivých podniků a objektů vybavenosti. Samostatně se vymezuje plocha parkoviště (Z36) v přímé vazbě na vymezenou plochu občanského vybavení – hřbitov (Z39). Hromadná doprava Obsluha území hromadnou dopravou je zajišťována nejen železniční, ale i autobusovou dopravou. Území je obsluhováno linkou č. 630074 Jičín – Lužany – Chomutice – Hořice. V obci se nacházejí tři zastávky, které svými docházkovými vzdálenostmi (500 m) plně pokrývají zastavěné území obce. V oblasti hromadné dopravy se nepředpokládá významnější rozvoj. Vedení linek a rozmístění zastávek zatím odpovídá současným potřebám. Doprovodná zařízení silniční dopravy Doprovodná zařízení silniční dopravy nejsou v území situována. Pěší a cyklistické trasy Řešeným územím prochází cykloturistická trasa 4140, která je do území přivedena od Hořic v trase silnice III/3267 a pokračuje dále v trase silnice III/28054 a silnice III/32749 na Domoslavice. V rámci připravované realizace výstavby rychlostní silnice R35 se předpokládá na území Hořic vybudování podchodu přibližně v místě křížení stávající silnice III/3267 s navrhovanou trasou R35. V jihozápadní části území jsou pro místní potřeby vyznačeny další možnosti vedení cyklotras, a to s využitím stávajících a původních cest. Železniční doprava V řešeném území je zastoupena železniční doprava celostátní železniční tratí č. 041 Hradec Králové - Jičín - Turnov se zastávkou umístěnou při východním okraji zástavby obce, tedy s dobrou docházkovou vzdáleností.

65


Vedení železniční tratě je zatím možno považovat za stabilizované, přestože se počítá s modernizací této železniční tratě dle „Studie proveditelnosti železničního spojení Euroregionu Nisa s Hradcem Králové“ zpracované v roce 2005 firmou Arteca, která byla zpracována variantně. Výběr výsledného řešení musí vycházet ze širších hledisek, a tak je nutno koridor plánované modernizaci trati nejprve vymezit v ZÚR KHK. Dle sdělení SŽDC, s.o., se v současnosti připravuje upřesnění vedení trasy koordinované s trasou R 35. Požadavek na zanesení trasy jako územní rezervy bude příslušným DO uplatněn v rámci aktualizace ZÚR KHK. Ochranná pásma V ÚP jsou respektována OP silnic I., II. a III. třídy mimo zastavěné území, která podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů dosahují vzdálenosti 50 metrů (I. třída) a 15 metrů (II. a III. třída), od osy vozovky. U navrhované trasy silnice R35 dosahuje její ochranné pásmo do vzdálenosti 100 metrů od osy vozovky přilehlého jízdního pásu. Dále jsou respektována OP železniční tratě, která podle zákona č. 266/1994 Sb., o drahách ve znění pozdějších předpisů, zasahují do vzdálenosti 60 metrů od osy krajní koleje a dále do území zasahují ochranná pásma vzletových a přibližovacích prostorů veřejného vnitrostátního letiště Hořice a OP letecké stavby (radiolokační zařízení Nepolisy), která jsou též respektována.

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Zdrojem pitné vody je vrt B1 v Bílsku o původní vydatnosti 3 l/s, doplněno ze skupinového vodovodu Hořice (mimo řešené území). Na vodním zdroji byla stanovena OP, ale vodohospodářským orgánem. Hloubka vrtu B 1 je 20 m.

nejsou

vyhlášena

příslušným

Na západní hranici obce Dobrá Voda u Hořic byla ochranná pásma původního zdroje pro obec Lískovice. Po napojení této obce na vodovodní systém Dobré Vody u Hořic, zdroj vody-studna byl zasypán, čerpací stanice odstraněna, ochranná pásma byla zrušena. Pro novou požární nádrž byl proveden vrt s možností doplnění odběru povrchové vody z potoka. Technologickým objektem je vodojem, který se nachází severně mimo území obce v prostoru Bílsko. Vodojem je objemu 150 m3 s kótami 322,50 / 320,30 m n. m. OP vodojemu je oplocení, nebo pata svahu zemního obsypu. Hlavní zásobní řad z vodojemu je DN 160 mm, další vodovodní řady v obci jsou DN 110 mm. V jižní části obce je vodovodní řad prodloužen za trať ČD a v současné době je prodloužen již mimo řešené území k obalovně COLAF. Západním směrem z obce Dobrá Voda u Hořic je proveden vodovodní řad do obce Lískovice. Hydrostatický tlak ve vodovodní síti se pohybuje v rozmezí 0,42 – 0,50 Mpa (42 – 50 m vodního sloupce, nebo 4,2 – 5,0 atm). Tlakové poměry pro zásobování pitnou vodou Dobré Vody u Hořic vyhovují. V ÚP je uvažováno s doplněním vodovodní sítě v lokalitách nové navrhované zástavby, vodovodní síť dle PRVK Kk bude prodloužena jižním směrem do obcí Bašnice, Bříšťany a Sukorady. Současná délka vodovodní sítě je dle PRVK Kk 5,03 km. Vlastníkem vodovodu je obec Dobrá Voda u Hořic, provoz zajišťuje V.O.S., a.s., Jičín. 66


Ochranná pásma Dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů je v Hlavě VI, § 23, odst.3 uvedeno u potrubí do 500 mm průměru včetně ochranné pásmo vymezeno vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí 1,5 m, u potrubí nad průměr 500 mm 2,5 m. Poznámka: Výjimku z OP může povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad. Zásobování pitnou vodou v Dobré Vodě u Hořic vyhovuje vzhledem k dostatečným zdrojům skupinového vodovodu Hořice a realizované vodovodní síti s dostatečnou akumulací ve vodojemu Bílsko. Doplnění vodovodní sítě pro navrhovanou zástavbu lze provést prodloužením stávajících vodovodních řadů. Zásobování požární vodou Zásobování požární vodou bude zabezpečeno ze současné a navrhované vodovodní sítě, z místních vodních ploch (požární nádrže a rybníků) a vodních toků. Požární ochrana Dle ČSN 730873 Požární bezpečnost staveb – Zásobování požární vodou z června 2003 činí: Hodnoty nejmenší dimenze potrubí, odběru vody a obsahu nádrže. Objekt

potrubí DN mm

1.Rod. domy a nevýrobní objekty do 120 m2

odběr Q l/s pro v= 0,8 m/s

odběr Q l/s pro v= 1,5 m/s

obsah nádrže m3

80

4

7,5

14

2.Nevýrobní objekty 120 – 1500 m2 výr. objekty a sklady do 500 m2

100

6

12

22

3.Nevýrobní objekty větší 1500 m2 Výr. objekty a sklady 500 – 1500 m2 otevř. tech. zař. do 1500 m2

125

9,5

18

4. Výr.objekty, sklady a otevř. tech. zař. do 1500 m2

150

14

25

45

5. Výr. objekty a sklady s vys. pož. zatížením větší 2500 m2

200

25

40

72

35

Plocha v m2 představuje plochu požárního úseku (u vícepodlažních požárních úseků je dána součtem ploch užitných podlaží).

67


Pokud není zřízena vodovodní síť, požární ochrana je zajištěna zřízením odběrných míst na vodním toku nebo vodní nádrži dle ČSN 752411 Zdroje požární vody z dubna 2004. Nejmenší odběr musí být zajištěn podle tabulky v množství pro v = 1,5 m/s. Největší vzdálenosti vnějších odběrných míst (v metrech) - od objektu / mezi sebou Číslo položky

hydrant

výtokový stojan

1 2 3 4 5

200/400 150/300 120/240 100/200 80/160

600/1200 400/800 300/600 200/400 120/240

plnicí místo 3000 / 5000 2500 / 5000 2000 / 4000 1500 / 3000 1000 / 2000

vodní tok nebo nádrž 600 400 300 200 150

U položek se nemusí k požárnímu zatížení přihlížet. Potřebné množství vody ve vyhovujícím tlaku pro zásobování obyvatel lze dodat ze stávajícího vodovodu. Požární voda je zajištěna pomocí požárních hydrantů osazených na vodovodní síti a dále lze využít jako zdroj požární vody místních vodních toků a ploch. Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou Zdroje pitné vody vodovodu Dobrá Voda u Hořic jsou dostatečně kapacitní. Při vyřazení celého vodovodu v krizové situaci budou obyvatelé zásobeni pitnou vodou pomocí cisteren ze zdrojů Hořice nebo dovozem vody balené. U nemovitostí s domovními studnami bude možné vodu z nich používat jako užitkovou. ZNEŠKODŇOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD Dobrá Voda u Hořic má provedenu jednotnou kanalizační soustavu, vedenou spíše jako kanalizace dešťová. Stoky jsou vyústěny do místních vodotečí, tj. do Chlumského potoka a Chvalinského potoka. Odpadní vody jsou zneškodňovány v septicích a jímkách na vyvážení (žumpách). Stávající jednotná kanalizační síť má stoky různých profilů DN 300 – 500 mm, v celkové délce 1,9 km. Firmou P – AQUA, s.r.o., Hradec Králové byla v květnu 2006 zpracována dokumentace pro územní řízení „Kanalizace a čistírna odpadních vod Dobrá Voda u Hořic“ pro realizaci nové splaškové kanalizace včetně výstavby čistírny odpadních vod typu AS VARIO comp 550. S ČOV je dle zpracované ÚPD uvažována jižně stávající a i nově navrhovaná zástavba na pravém břehu Chlumského potoka poblíž železniční tratě ČD. V roce 2011 byla firmou P – AQUA, s.r.o., zpracována dokumentace pro stavební povolení a po doplnění bude předána ORP Hořice k projednání. V této dokumentaci se jedná o další doplnění splaškové kanalizační sítě s ČOV typu dle původního záměru dokumentace pro územní rozhodnutí. V současné době je vydáno územní rozhodnutí stavebním úřadem MÚ Hořice čj.MUHC-SU/6177/2011/VA, a to veřejnou vyhláškou ze dne 1. 6. 2011. MÚ Hořice, stavební úřad, již vydal Veřejnou vyhláškou územní rozhodnutí pod č.j.: MUHC-SU/6177/2011/VA dne 1. 6. 2011 rozhodnutí o umístění stavby „Dobrá Voda u Hořic – kanalizace a čistírna odpadních vod“. Základní technické parametry ČOV VARIO comp 550

68


Výpočet pro 550 EO Q24 = 80 m3/den, tj. 0,9 l/s Qmax = 3,6 l/s Zatížení v BSK5 = 550 x 60 = 33,0 kg/den BSK5 Zatížení v NL = 550 x 55 = 30,3 kg/den NL Hodnoty vyčištěných odpadních vod udává výrobce následující: Koncentrace znečištění na odtoku: „p“

„m“

BSK5

25 mg/l

50 mg/l

CHSK

100 mg/l

130 mg/l

NL

25 mg/l

40 mg/l

Uvedené hodnoty vyhoví vládnímu nařízení č. 61/2003 o vypouštění odpadních vod dle přílohy 1 pro ČOV od 500 – 2000 obyvatel. ČOV VARIO comp 550 je dodávána jako kontejnerová stavebnice ze 4 plastových nádrží od výrobce ASIO, s.r.o., Brno. Ve zpracované dokumentaci je obsaženo posouzení vlivu vypouštěných čištěných vod na vodoteč Chlumský potok. Q355 = 1,8 l/s, Q364 = 1,0 l/s Kvalita vody ve vodoteči – předpoklad do 10 mg/l BSK5 Výsledná hodnota dle směšovacího výpočtu je BSK5 = 15 mg/l Z uvedeného výpočtu vyplývá, že kvalita toku při dané vodnatosti toku bude částečně ovlivněna. Množství vypouštěného znečištění: V BSK5 = 0,45 t/rok V CHSK = 1,8 t/rok NL = 0,45 t/rok Kal z ČOV bude uskladňován v kalové nádrži, kde bude zahuštěn a podle kvality vyvážen k zemědělskému využití nebo k likvidaci na nejbližší větší ČOV. Původně bylo uvažováno s etapizací s reálnou variantou nejdříve pro 350 – 400 obyvatel (327 EO ) a následně s maximální variantou pro 600 obyvatel (550 EO) s možností další intenzifikace. Dle PRVK Kk a ÚPD je uvažováno se 700 EO. Po konzultaci s Krajským úřadem, odborem životního prostředí, zpracovaná dokumentace DÚR vyhoví i pro návrh včetně možnosti další intenzifikace. Objekt ČOV bude oplocen, vzhledem k osazení ČOV do podzemí postačí minimální pásmo hygienické ochrany do vzdálenosti 15 m od vlastních podzemních nádrží. Celková délka navrhované splaškové kanalizace je 5 075 m profilů DN 250, 300,400. Toto řešení odpovídá žádosti o změnu PRVK Kk ke koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod obce Dobrá Voda u Hořic. Bylo schváleno dle § 4 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb., Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje na jeho 16. zasedání konaném 4.11.2010. Ke schválení této změny bylo MZe ČR vydáno stanovisko, z něhož vyjímáme: MZe ČR nemá zásadní připomínky pouze v případě, že hrazení nákladů na vybudování nových přípojek a přepojení stávajících přípojek a úpravy na stávajících vnitřních kanalizacích bude souhlasně projednáno s odběrateli služeb na stávající kanalizaci již v rámci řízení pro vydání územních rozhodnutí staveb kanalizace k odvádění odpadních vod a nových kanalizačních přípojek podle § 85 SZ, ve znění pozdějších předpisů. Tyto věci musí být následně projednány i v rámci řízení o změně řízení o povolení staveb kanalizace k odvádění 69


odpadních vod a v řízeních o změně účelu staveb jednotné kanalizace. Vzhledem k předpokládanému uplatnění žádosti o dataci je třeba v předstihu řešit zmiňované náklady v souvislosti se změnou účelu stavby. Stávající jednotná – dešťová kanalizace bude odvádět pouze vody povrchové, dešťové ze zpevněných ploch. Kde to bude možné, dešťové vody ze střech vyúsťovat do terénu k vsakování. Cílem je nezvyšování odtokových poměrů z řešeného území a vlivu na průtočnost stávajících vodních toků. V návrhu je doplnění této kanalizace prodloužením stávajících stok v místech kde dosud není a i v místech navrhované nové zástavby a v jižní části prodloužení dešťové kanalizace se zaústěním do Chlumského potoka až pod budoucí ČOV. Dle zákona č. 274/2001 Sb., HLAVA VI Ochrana vodovodních řadů a kanalizačních stok, § 23 Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok, odstavec 3a – u vodovodních řadů a kanalizačních stok od vnějšího líce potrubí vodorovnou vzdáleností do průměru potrubí 500 mm včetně 1,5 m, odstavec 3b – nad průměr 500 mm 2,5 m. Zneškodňování odpadních vod je v ÚP řešeno realizací nové splaškové kanalizace včetně centrální ČOV. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Provozovatelem energetického systému VN a NN je ČEZ Distribuce, a.s., Děčín. Zásobování řešeného území elektrickou energií je řešeno z pěti el. stanic (TS) 35/0,4 kV s instalovaným transformačním výkonem 2220 kVA. TS 425 (letiště) se nachází na severozápadním okraji katastrálního území obce a nezasahuje do zásobování řešeného území, instalovaný transformační výkon TS 425 není zahrnut do celkového a výhledového součtu. Na zásobování obyvatelstva a služeb elektrickou energií se podílí i stanice TS 691, která z vlastnického hlediska není majetkem provozovatele energetického systému ČEZ, a.s. číslo název druh rok TS TS výstavby 2 Horní Dobrá Voda 3sl.-bet. 1964 3 Dolní Dobrá Voda příhradová 1975 99 Dobrá Voda - ZD 2sl.-bet. 1991 615 Dobrá Voda - zelárna příhradová 1981 691 Dobrá Voda - bytovky 2sl.-bet. 1988 425 Domoslavice - letiště 2sl.-bet. 1983 celkový instalovaný transformační výkon v kVA

transformátor (kVA) instalovaný výhledový 400 630 400 400 630 630 160 400 630 630 250 630 1430/790 1660/1030

majitel ČEZ ČEZ cizí cizí ČEZ/cizí ČEZ ČEZ/cizí

OP je stanoveno obecně platným předpisem. Rozvod systému VN Rozvodný systém VN zásobující řešené území je provozován napětím 35 kV, odbočkami z vedení VN 490 z procházejícího nadzemního vedení 2x35 kV, (VN 490-1). Stávající rozvodný systém VN, který je v řešeném území realizován, je v celém rozsahu proveden nadzemním vedením. Mimo průchod nadzemního vedení 2x35 kV a odboček k uvedeným elektrickým stanicím neprochází řešeným územím žádná další vedení VN ani VVN. Z hlediska výhledového rozvoje systému VN bude současný stav sítě VN zachován. V ÚP je zvážena možnost využití kabelového rozvodu VN. Při navrhovaném rozvoji obce je nutno respektovat stávající rozvodná zařízení a dodržet ochranná pásma stanovené zákonem č. 458/2000 Sb., § 46. Rozvodný systém sítě NN je provozován normalizovanou napěťovou soustavou 3+PEN, 400/230 V, AC, TN-C. Stávající vedení NN je provedeno z podstatné části nadzemní sítí, která je řešena vodiči AlFe 3x70+50 mm2 a 3x50+35 mm2. Z hlediska 70


zásobovací situace je stávající rozvod NN mechanicky i přenosově plně vyhovující. Zemní kabelový rozvod je realizován u nové bytové výstavby. Stanovení současného příkonu řešeného území je řešeno odhadem vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici měření o maximálním zatížení v jednotlivých TS. Současný příkon odběru obyvatelstva a služeb je odvozen z bytového fondu s využitím podkladů provozovatele energetického systému, stanovující současný odběr el. výkonu ve výši 2,2 kW/byt a 0,35 kW/byt pro služby. Podnikatelský odběr je reprezentován zemědělským družstvem výkonově zajištěným z vlastních stanic TS 99 a 615. celkový příkon řešeného území Dobrá Voda

obyvatelstvo 420 kW

služby 70 kW

celkem 490 kW

Maximální nesoudobý odběr elektrického výkonu obyvatelstva a služeb je odhadován na cca 500 kW. Výše uvedený nesoudobý elektrický příkon je bez odběru zemědělského družstva. S ohledem na technické možnosti stávající sítě NN lze současné výkonové požadavky stávající zástavby a drobných podnikatelských aktivit zásobovaných ze sítě NN zajistit ze stávajících elektrických stanic. Současný rozvod systému NN, který byl v roce 1983 rekonstruován, plně vyhovuje současným požadavkům odběru elektrické energie. Výhledově je nutné výkonově zajistit prostor mezi stávajícími stanicemi TS 2 a TS 3 (vzájemná vzdálenost 1,2 km). Koncepce zásobování nadzemním systémem 35 kV je perspektivní a zůstane i ve výhledu zachována. Kabelizace VN systému se ani výhledově nepředpokládá. Návrh rozvoje řešeného území je zaměřen především na posílení bytové výstavby a vytvoření plochy podnikatelského rozvoje v jižní části obce. Vzhledem k tomu, že předložený návrh bytové výstavby nestanovuje počet nových rodinných domů, je zásobování elektrickou energií zaměřeno na zajištění způsobu zásobování a rozvoji energetického systému, případně na stanovení omezujících požadavků v souvislostí s platností zákona č. 458/2000 Sb., § 46. Z hlediska výhledové potřeby elektrické energie je rozhodující způsob vytápění. Vzhledem k tomu, že v řešeném území je proveden rozvod zemního plynu, lze u nové bytové výstavby předpokládat malé uplatnění el. vytápění. Zásobování obce el. energií zůstane i ve výhledu nezměněno, tj. systémem 35 kV z vedení VN 490, výkonově zajištěného z TR 110/35 kV Nový Bydžov. Navrhovaný rozvoj RD je soustředěn do volného prostoru ve střední části obce. Vzhledem k tomu, že území je mimo dosah stávající rozvodné sítě, vyžádá si zásobování el. energií realizaci samostatné el. stanice. S ohledem na charakter zastavění a přístupnost systému VN se navrhuje kabelová stanice (T1) 35/0,4 kV do 630 kVA, včetně kabelového přívodního vedení VN. Situování TS-T1 bude úkolem územní studie. Z hlediska provozovatele energetického systému se vyžaduje volný přístup k TS. Napojení na systém VN bude řešeno ze stávající VN přípojky pro TS 691 v prostoru zlomu VN vedení u parcely č. kat 108/2. Navrhované napojení na vedení VN uvolní parcelu č. kat. 108/2 k případné výstavbě. Upozorňujeme, že prostorem budoucí výstavby RD prochází dálkový telekomunikační kabel. Vymezené podnikatelské plochy (plochy smíšené výrobní), které jsou situovány ve východní části obce do prostoru mezi drážní těleso ČD a nadzemní vedení 2x35 kV (VN 490-1) nejsou blíže specifikovány. Vzhledem k tomu, že zajištění el. výkonu si vyžádá vlastní el. stanici (T2), bude napojení na systém VN řešeno odbočkou ze stávající VN přípojky vedené ku stávající TS 3. Situování TS - T2 v rámci nového podniku bude upřesněno navazující dokumentací. Rozšíření nadzemního vedení VN bude pro obě výhledové lokality minimálního rozsahu.

71


Rozvod systému NN V souladu s požadavky provozní složky energetického systému budou při realizaci nové výstavby dodržována následující pravidla: - napojení nových ojedinělých RD bude řešeno ze stávající NN sítě i za předpokladu její úpravy, - napojení odběrů s větší energetickou náročností (větší počet RD) bude provedeno z nových nebo ze stávajících TS po jejich případné technologické úpravě, - při zpracování projektové dokumentace u nově budovaných lokalit bude v otázce zásobování el. energií rozhodujícím partnerem provozní složka provozovatele energetického systému, která stanoví bližší podmínky připojení, případně další upřesňující požadavky s ohledem na změny způsobené časovým odstupem mezi tímto závěrem a vlastní realizací na výše uvedených lokalitách. U nové výstavby je přepokládán zemní kabelový rozvod NN. Rovněž obnova stávajícího systému NN by měla upřednostňovat zemní kabelový rozvod, pokud to umožní konfigurace zástavby. Tento závěr vyplývá i z doporučení ČR – Státní energetické inspekce, územní inspektorát pro KHK v Hradci Králové. Ochranná pásma Dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 46 a v souladu s § 98, odst. 2, který potvrzuje platnost dosavadních právních předpisů určujících OP dle zákona č. 79/1957 a zákona č. 222/1994 Sb., § 19 jsou pro zařízení v elektroenergetice platná následující OP: Zařízení nadzemní vedení do 35 kV- vodiče bez izolace podzemní kabelové vedení do 110 kV,vč. měřicí a zabezpečovací techniky stožárové el. stanice nad 1 kV do 52 kV

Dle zákona č. 79/1957 10

Dle zákona č. 222/1994 Sb. 7

Dle zákona č. 458/2000 Sb. 7

1 10

1 7

1 7

Uvedené vzdálenosti jsou v metrech od krajního vodiče u nadzemních vedení na obě strany. V lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemku o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení. OP pro podzemní vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně vedení řídící, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Východní částí jsou vedeny stabilizované VTL plynovody zásobující VTL/STL regulační stanici na území sousední obce, ze které je po obci rozvedena stabilizovaná síť STL plynovodu, na kterou je možno napojit i nové zastavitelné plochy. Tyto VTL a STL plynovody jsou chráněny bezpečnostními ochrannými pásmy dle příslušné právní úpravy. Ochranná pásma Pro plynárenská zařízení jsou v zákoně č. 458/2000 Sb. stanovena OP, která je nutné respektovat: - u středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek v zastavěném území města na obě strany od osy plynovodu............................................................1 m

72


- u středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek mimo zastavěné území města na obě strany od osy plynovodu............................................................................................4 m - u technologických objektů na všechny strany od půdorysu.....................................4 m - v lesních průsecích jsou provozovatelé přepravní sítě nebo distribuční soustavy povinni udržovat volný pruh pozemků na obě strany od osy plynovodu v šířce......................2 m. Při umísťování stavebních objektů je nutno respektovat OP STL plynovodů a přípojek dle zákona č. 458/2000 Sb. Dále je nutné dodržet při budování inženýrských sítí ve vztahu k plynovodům normu ČSN 73 6005.

TELEKOMUNIKACE Dálkové kabely Dle ÚAP procházejí řešeným územím dálkové telekomunikační kabely podél silnice Hořice – Dobrá Voda u Hořic – Hradec Králové a dále v trase Domoslavice – Bašnice, která protíná střední zastavěnou část obce. Průběh kabelové trasy se dotýká lokality navrhovaného rozvoje bytové výstavby. Zákon č. 127/2005 Sb. určuje OP pro dálková kabelová vedení, které je stanoveno 1,5 m na obě strany od krajních vedení. Vymezené ochranné pásmo je nutno respektovat. Před zahájením všech zemních prací je nutné si vyžádat stanovisko od provozovatele Telefónica O2 Czech Republic, a.s., (dokumentace liniových staveb sítí). V obci je situována telefonní ústředna Telefónica O2. Telefonní síť Místní telefonní systém byl plně obnoven v celém rozsahu obce. Provedená obnova spojových cest zahrnuje úplnou digitalizaci telefonního zařízení. Kapacitně plně vykrývá potřeby obyvatelstva i podnikatelské sféry. OP a povinnost respektovat stávající trasy telekomunikačního vedení jsou shodné s podmínkami uvedenými v odstavci Dálkové kabely. Z dalších radiokomunikačních služeb sítě GMS, které jsou v současné době v řešeném území uplatněny, jsou provozovatelé T-Mobile a Vodafone. Území je plošně pokryto signálem sítí mobilních operátorů. OP je stanoveno obecně platným předpisem. Radiokomunikace Řešeným územím v severovýchodní části prochází páteřní radioreléová trasa. Provozovatelem rr trasy je Telefonica O2, a.s. Praha. Průběh rr trasy nad řešeným územím neovlivňuje rozvoj obce. Příjem TV, který zajišťují Radiokomunikace, a.s., Praha, je vyhovující. V současné době se prosazuje satelitní příjem TV. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Ze schváleného Plánu odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje nevyplývají pro obec konkrétní opatření. Obecná opatření ze závazné části tohoto plánu obec plní. ÚP plně respektuje systém sběru a třídění odpadu v obci. Obec nemá na svém území skládku TKO, ani nemá registrovány staré ekologické zátěže. Sběr a třídění odpadu je v obci usměrněn. Poplatky za jeho svoz jsou pravidelně aktualizovány (poslední aktualizace vyhláškou č. 2/2010). Obec má svoz odpadu zajištěn dodavatelsky na skládku ležící mimo řešené území. Bioodpad je likvidován individuálně.

73


OBČANSKÉ VYBAVENÍ Občanské vybavení charakteru veřejné infrastruktury je v území obce místního významu a je situováno jak ve stabilizovaných plochách tohoto charakteru, tak i v rámci přípustného využití v plochách určených převážně pro smíšené využití s bydlením. Plocha změny (Z40) pro občanské vybavení (charakteru komerčního s přípustným využitím veřejné infrastruktury) je vymezena s cílem posílení socioekonomického pilíře, zkvalitnění podmínek pro soudržnost společenství obyvatel území i pro podporu rozvoje cestovního ruchu ve vazbě na nejrozsáhlejší předpokládaný rozvoj ploch pro bydlení ve středu obce. Velikost sídla i funkce ve struktuře osídlení ovlivňuje také stávající skladbu i rozsah občanského vybavení a služeb. Doplnění rozboru situace v oboru občanského vybavení je popsán v následujícím textu: Veřejná infrastruktura Správa a řízení v obci:

obecní úřad; pošta, spořitelna; hasičská zbrojnice Sboru dobrovolných hasičů;

dojížďka:

matrika – Hořice; finanční úřad – Hořice; stavební úřad – Hořice; katastrální úřad – Jičín; Policie ČR, obvodní oddělení – Hořice; hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje, hasičská zbrojnice – Hořice.

Školství v obci: dojížďka:

mateřská škola (pro děti ve věku 3-6 let, 42 míst), základní škola (1. - 5. ročník); základní škola (6. - 9. ročník) – Hořice; základní umělecká škola – Hořice (hudební,výtvarné a pěvecké kroužky); víceleté gymnázium – Hořice; střední a učňovské školy – studenti dojíždějí převážně do Hradce Králové, Jičína, Hořic a Nové Paky; vyšší a vysoké školy – studenti dojíždějí do Hradce Králové, Prahy a Brna.

Zdravotní péče dojížďka:

praktický lékař pro dospělé – Hořice; praktický lékař pro děti a mladistvé – Hořice; stomatologická ordinace – Hořice; poliklinika, ordinace specializovaných lékařů – Hořice; nemocnice, pohotovostní služba – Oblastní nemocnice Jičín, Fakultní nemocnice Hradec Králové; sídlo rychlé záchranné pomoci (RZP) – Jičín; letecká záchranná služba – Hradec Králové.

Sociální péče vaření pro důchodce (odběr obědů ve výdejně Zemědělského družstva); občané, kteří potřebují sociální péči odchází do Domova důchodců v Hořicích; peněžní sociální dávky (vypláceny Městským úřadem Hořice). Hlavním nedostatkem v zajištění sociální péče pro občany (dle údajů z OÚ) je velká nákladnost - téměř nemožnost zřízení pečovatelské služby, která by ale byla potřebná. Tuto problematiku nelze ÚP vyřešit.

74


Kultura veřejná knihovna (v budově kulturního domu); kulturní dům (slouží jako tělocvična a sál); hřbitov a kostel v obci není (nejbližší v Hořicích). ÚP vymezuje plochu pro hřbitov. Za dalšími kulturními zařízeními (např. divadlo, kino aj.) dojíždějí občané např. do Hořic, Jičína, Nové Paky, Hradce Králové. Spolková činnost Sbor dobrovolných hasičů; myslivecké sdružení Lověna. Činnost spolků v obci se významně podílí na sounáležitosti obyvatel s daným územím, přispívá ke zvýšení vzdělanosti, nabízí širokou škálu volnočasových a sportovních aktivit atd. Obecní úřad jako jednu z hlavních priorit pro rozvoj obce uvedl i podporu rozvoje a společenský život v obci např. pořádání tradičních akcí: plesy, vepřové hody, den dětí, výstavy či pořádání akcí k přiblížení tradic (např. advent, Velikonoce, Vánoce aj.), sportovní aktivity aj. I společenský život je v obci velmi důležitý a přispívá k sounáležitosti obyvatel, jejich vzdělání, odpočinku a relaxaci. Komerční zařízení malá a střední Služby obchody se smíšeným zbožím; dalšími podnikatelskými subjekty jsou z oborového hlediska: opravy motorových vozidel, stavební řemesla. Nabídka služeb v obci není dostačující. Za dalšími službami a nákupními možnostmi dojíždějí občané především do Hořic, dále také do Jičína, Hradce Králové atd. Spádovým centrem s vyšší nabídkou nákupních možností, služeb a finančních služeb je město Hořice. ÚP vymezuje plochu Z40 pro rozvoj občanského vybavení charakteru komerčního s přípustným využitím i veřejné infrastruktury. Ubytování a stravování Stravování: pohostinství. Ubytování: ubytovna – Zemědělské družstvo (30 lůžek). Tělovýchovná a sportovní zařízení tělocvična (ve škole); sportovní areál – fotbalové hřiště; tenisové kurty; přírodní koupaliště – rybník; umělé koupaliště – požární nádrž. Obec postrádá ubytovací zařízení. Pro tyto účely je možné zvážit umístění přiměřeného zařízení v rámci vymezení plochy Z4 v k.ú. Horní Dobrá Voda. Za dalšími zařízeními pro rekreační vyžití, tělovýchovu a sport vyjíždějí obyvatelé obce do okolních obcí či do větších center osídlení – např. do Hořic, Ostroměře, Jičína, Hradce Králové aj.

75


Další rozvoj občanské vybavenosti a služeb je koncepcí ÚP umožněn v rámci ploch s rozdílným způsobem využití (ve stabilizovaných i plochách změn) v souladu s přípustným využitím dané plochy.

VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Veřejná prostranství jsou funkční ve smyslu příslušných legislativních předpisů a jsou vymezena jako součást ostatních ploch s rozdílným funkčním využitím. V zastavitelných plochách je třeba rezervovat vhodné prostory i pro rozvoj těchto funkčních ploch v míře nezbytné pro vytvoření jejich optimálního životního prostředí, tedy v rozsahu minimálně 5 % plochy (kromě dopravních ploch), v souladu se zákonem. Samostatně jsou vymezeny plochy veřejných prostranství charakteru veřejné zeleně, a to jak stabilizované, tak plochy změn. Tyto jsou součástí systému sídelní zeleně (viz Odůvodnění ad I.1.c).

ad I.1.e) USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY ÚP vychází při uspořádání krajiny z dochovalosti území, potřeb udržitelného rozvoje, potřeb místních občanů a podnikatelů. Zároveň zohledňuje historický vývoj sídel a okolní krajinu. Vše je pak zasazeno do rámce existujících územně analytických podkladů a právních norem. Pro uspořádání krajiny jsou to především § 12 zákona č. 114/1992 Sb., § 18 odst. 4 SZ, a vydané ZÚR KHK. Krajinný ráz, dle zákona č. 114/1992 Sb., je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti a je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka a vztahů v krajině. Územní plánování, dle SZ., ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. ÚP respektuje prostorové uspořádání území, které vzniklo historickým vývojem. V návrhu využití území jsou respektována měřítka krajiny i jednotlivých staveb. ÚP nesnižuje estetickou hodnotu krajiny jako celku. Zachovává působení dominant v krajině a snižuje negativní působení nových staveb ochranou stávající a návrhy nové zeleně a lesních ploch.

76


V následujícím grafu je znázorněn podíl zastoupení jednotlivých ploch v celkové rozloze obce (dle ČSÚ).

Podíl ploch (v % ) v celkové rozloze obce 0,2% 7,4% 10,1% ZPF Zastavěné plochy Vodní plochy PUPFL 82,3%

Z výše uvedeného grafu je zřejmé, že KES je pro danou obec nízký a vykazuje hodnotu pouze 0,24. Území s takto nízkým číslem je označováno jako území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy. Na nízkém KES se podílí i zastoupení stabilních a nestabilních ploch zastoupených na plochách ZPF. Tento podíl je znázorněn v grafu v části Plochy zemědělské. V jižní části k.ú. Dolní Dobrá Voda se nachází pozorovací vrt ČHMÚ vedený pod č. VP 7412, s kruhovým ochranným pásmem o poloměru 500 m, kde je ovlivněna činnost a změny v krajině (Podmínky činnosti v OP – viz P+R sledované jevy č. 114 – jiná OP). Plochy vodní a vodohospodářské Vodní toky V území obce je hlavním tokem Chlumský potok s levostranným přítokem Chvalinský potok. Potoky, bezejmenný zatrubněný potok a hlavní meliorační zařízení byly ve správě ZVHS Jičín do 31. 12. 2010. V současné době převzaly správu po ZVHS Povodí Labe, s.p., a Lesy ČR, s.p. Západně a jihozápadně protéká Bašnický potok. Ten je ve správě Povodí Labe, s.p., Hradec Králové. Čísla hydrologického pořadí vodních toků: Bašnický potok Chlumský potok

1 – 04 – 03 – 012, plocha povodí 9,444 km2 1 – 04 – 03 – 013, plocha povodí 16,669 km2

77


Vodní toky jsou upraveny na průtoky dvou až pětileté vody, bude nutné provést běžnou údržbu s odstraněním nánosů v korytě, které snižují průtočnou kapacitu potoků. Průměrné roční hodnoty: Srážky Odtok Odtokový součinitel Specifický odtok

625 mm 165 mm 0,25 4,28 l/s.km2

Dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 49 Oprávnění při správě vodních toků odstavec 2 c, je nutné u vodních toků ponechat volný manipulační pruh nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry pro možnost přístupu správce vodních toků. Veškeré stavby a činnost z hlediska vodohospodářskému souhlasu dle vodního zákona.

vodohospodářského

podléhají

Vodní plochy a nádrže Jižně za tratí ČD jsou 2 rybníky - na Chlumském potoce Cukrovarský, na Bašnickém potoce Dobrovodský. V tomto prostoru se nacházejí i odkalovací jímky, které zde zůstaly od provozu bývalého cukrovaru. V severní části vedle OÚ se nachází původní požární nádrž s novou realizovanou požární nádrží. Zemědělské družstvo Podchlumí má ve svém areálu menší požární nádrž. V současné době jsou užívány názvy rybníků Bašnický (Cukrovarský) a Dobrovodský (ve vodohospodářských mapách uváděn jako Nový). Bašnický (Cukrovarský) rybník, plocha 11 ha, objem vody 120 tis. m3, hloubka vody u hráze 2 m. Dobrovodský rybník (Nový), plocha 19,4 ha, objem vody 250 tis. m3, hloubka vody u hráze 5 m. Bašnický rybník je v soukromém majetku, majitel má povolení k chovu ryb, je však nutné odbahnění rybníka. Dobrovodský rybník má dvě části, větší je rybářským revírem obce Dobrá Voda u Hořic, menší část je chráněnou oblastí, kde se chovají i kachny (Myslivecké sdružení Lověna Dobrá Voda u Hořic). Původní požární nádrž byla rozšířena o novou požární nádrž. Na Bašnickém potoce nad stávajícími rybníky je navrhována plocha rezervy pro realizaci nového rybníka s cílem obohacení rybničního hospodářství obce (plocha R3). Západní část plochy Bašnického rybníka je dnes zazemněna a z ekologických, ekonomických a krajinářských důvodů je navržena pro zalesnění (plocha K4). Z publikace „Krajinné inženýrství“ uvádíme k zásadám revitalizace krajiny a vodních toků: V oblasti vodního hospodářství se posuzuje jednak vzájemné působení vodního toku a okolního území, jednak stabilita vodního režimu včetně bilance zdrojů a potřeby vody. Cílem zadržení vody v krajině je obnova stability vodního režimu snížením rozdílů mezi minimálními a maximálními průtoky a zajištění vody pro obyvatelstvo, průmysl, zemědělství a potřeby ochrany přírody. Těchto cílů je možno dosáhnout zachycováním a zpomalováním odtoku povrchové vody (revitalizace vodních toků, ochranné vegetační infiltrační pásy, zřizování mokřadů, malé vodní nádrže, suché poldry, přeměna části orné

78


půdy na trvalé travní porosty, zvětšení plochy lesa). Tato opatření zvýší dotace mělkých podzemních vod, zpomalování odtoku, zvýšení infiltrace vody z toků, zvýšení infiltrace srážkové a inundované vody zatravněním a zvýšením dotace hlubinných podzemních vod. Účinky úprav potočních a bystřinných koryt, provedených pouze s ohledem na vodohospodářské požadavky, se většinou projevují negativně v ekologické stabilitě území. Náprava je úkolem revitalizací vodních toků. Hlavním cílem je zpomalení odtoku vody z povodí, snížení kulminačních průtoků velkých vod (protipovodňová opatření), zvýšení minimálních průtoků a zlepšení protierozní ochrany v celém území. Plochy zemědělské ZPF tvoří 82,3 % rozlohy obce a je tak dominantní v utváření rázu krajiny. Převážnou část ZPF (85,7 %) pokrývá orná půda. Ta je z části využívána k pěstování náročnějších plodin – zelí a z části jsou zde pěstovány plodiny nezbytné pro živočišnou výrobu – kukuřice. Živočišná výroba je soustředěna do areálu na západním okraji obce, kde je soustředěno okolo 600 ks dobytka. Areál je ve stabilizované ploše a v rámci této plochy jsou umožněny přestavby a výstavby vedoucí k efektivizaci a ekologizaci provozu. ÚP odnímá zemědělské pozemky pouze v nezbytné míře pro rozvojové plochy, a to bezprostředně navazující na ZÚ a neohrožující efektivní využívání sousedních ploch moderní zemědělskou technikou (pojezdová vzdálenost, šířka honu, styčná plocha se ZÚ atd.). Pro funkčnost prvků ÚSES, zvýšení retence krajiny a zvýšení KES se navrhuje převod některých pozemků z kategorie orná do kategorie TTP (blíže viz. např. tabulka ÚSES Dobrá Voda u Hořic).

Využití ZPF (v % ) 0,6% 3,5% 10,2% Orná TTP Zahrady Ovocné sady 85,7%

Plochy lesní Rozloha lesních ploch, dle RURÚ, tvoří 1 ha a na rozloze obce se podílí jen 0,2 % (tzv. lesnatost). Lesnatost obce Dobrá Voda u Hořic je tak hluboko pod celostátním průměrem (33,4 %) a v rámci ORP je třetí nejnižší, z čehož dvě obce na svém území les nemají vůbec. PUPFL v obci tvoří okrajové výběžky lesního porostu „Lískovec“ a menší lesní plocha západně od Dobrovodského rybníka. V lesním porostu jsou zastoupeny listnaté dřeviny, převládá dub a olše. Na základě Zadání, vlastního terénního průzkumu a jednání s určenou zastupitelkou byla vytipována jedna plocha (K4) jižně od železnice. Tato plocha je navržena do zazemněné části Bašnického (Cukrovarského) rybníka. V současné době je

79


v této ploše (dříve využívané k provozu cukrovaru Bašnice) převažující porost terestrické rákosiny se sporadickou keřovou a stromovou zelení. Od vlastní plochy rybníka je tato plocha oddělena tokem Chlumského potoka. Při hodnocení využití této lokality byly vzaty v úvahu ekonomické, ekologické a krajinářské aspekty. Plochy smíšené nezastavěného území Stávající plochy tohoto charakteru jsou mimo zastavěné území v místech obtížně zemědělsky obdělávatelných (tzv. „nulky“), často již s porostem stromové a keřové zeleně. Jejich význam pro biodiverzitu a krajinný vjem je zřejmý. Jsou refugiem pro mnohé druhy a umožňují jim expanzi do okolní krajiny a zároveň jsou z části součástí prvků ÚSES. Z krajinotvorného hlediska představují „milosrdnou“ zeleň vznikající přirozenou cestou v místech bez trvalého obdělávání člověkem a postupně vyplňující volnou niku v prostoru. Pro posílení diverzity krajiny, zjemnění přechodu z antropocenozy sídla do volné krajiny se navrhují nové plochy na okraji ZÚ a jako doprovodná zeleň podél Chvalinského potoka (plochy K5 – K7 a K10 – K14). Návrhy změn v uspořádání krajiny vycházejí ze Zadání, krajských koncepcí Královéhradeckého kraje, RURÚ pro správní obvod ORP, vlastních terénních průzkumů a jednání s určenou zastupitelkou. Ve volné krajině se navrhují plochy (pro zalesnění, přírodní, vodní plochy, suché poldry), které se spolupodílejí na zvyšování hodnoty KES i na zvýšení ekostabilizačních funkcí krajiny. Mimo těchto vymezených ploch obsahuje ÚP doporučení v obecné rovině, plochy neumístěné v území, které zvýší estetické a krajinářské hodnoty a přispějí k diverzifikaci krajiny. Jedná se především o možnost výsadby liniové a skupinové zeleně, revitalizaci vodních ploch a vodních toků. Nově navržené plochy změn v krajině přispějí k posílení zemědělského a lesozemědělského typu krajiny. Plochy přírodní navržené v okraji ZÚ přispějí k plynulejšími přechodu urbanizovaných ploch a ploch zemědělských, nadto přispějí i rozrůzněnosti krajiny, podpoře biodiverzity a v neposlední řadě budou plnit funkci protierozní a fytonicidní. Podmínky pro změny využití ploch v krajině Pro využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití se stanovují základní podmínky s ohledem na současný charakter jejich užívání a s ohledem na optimální rozvoj urbanistické kompozice sídel a zachování krajinného rázu. Pro základní druhy ploch je určeno jak hlavní (převažující) využití, tak využití přípustné (bez podmínek). V některých případech se určuje i využití podmíněně přípustné spolu s podmínkami, za kterých lze takové využití povolit. Tomu odpovídá i nastavení podmínek prostorového uspořádání a základních podmínek ochrany krajinného rázu. Pro zachování krajinného rázu je nutno velmi citlivě přistupovat ke všem záměrům, které se dotýkají změn struktury ploch ZPF a PUPFL. Obecně se vylučuje snižování rozsahu ploch PUPFL. Zvětšování ploch PUPFL je možné jen tak, aby k významné změně krajinného rázu nedošlo (v souladu s KPÚ či návrhem ploch změn v krajině obsaženým v ÚPD obce). Změny na ZPF jsou navrhovány tak, aby umožňovaly zvyšování KES a zároveň umožňovaly budovat protipovodňová opatření a v maximální možné míře se mohl prosazovat ekologický přístup k tvorbě a využívání krajiny s minimalizováním nových povinností pro vlastníky pozemků. Z hlediska ochrany krajinného rázu vychází ÚP ze současného uspořádání území při respektování jeho dominant.

80


Mírně zvlněná krajina Dobré Vody u Hořic vzniklá na geologickém podkladě tvořeného druhohorními usazeninami má v řešeném území tyto výrazné přírodní a krajinné dominanty: 1. Švehlův vrch (294 m n. m.) západně od obce 2. Dobrovodský rybník, Cukrovarský rybník 3. Vodní toky – Chlumský, Chvalinský a Bašnický potok 4. Liniová zeleň podél toků a komunikací 5. Luční enklávy při tocích a plochy v obci 6. Plošně rozsáhlé hony orné půdy 7. Lesní okraje a lesní remízky na jih od obce K výrazným krajinným dominantám antropogenního charakteru patří: 1. Zemědělský areál na západním okraji obce, především pak administrativní budova 2. Výrobní a skladovací haly na východním okraji obce 3. Železniční trať – především v místech vedení po umělých náspech 4. Některé stavby individuálních domů převyšující měřítka stávající v rovinatém terénu (vícepodlažní, barevnost fasád, kubistické tvary apod.).

zástavby

K ochraně krajinného rázu byly stanoveny obecné podmínky dávající možnost jejich dopřesnění a konkretizování v dané ploše v dalších stupních ÚPD. Pro zajištění využití alternativních zdrojů energie byla stanovena základní omezující podmínka pro umisťování zařízení do ploch antropogenních, resp. ploch zastavěných (střechy a zdi staveb, plochy nádvoří a dalších zastavěných míst v ZÚ). Touto podmínkou by měl být dostatečně chráněn prostor mimo ZÚ před nevhodnými antropogenními zásahy (fotovoltaické parky, geotermální pole apod.). ÚSES Skladebné prvky ÚSES byly v řešeném území převzaty z platné ÚPD a v souladu se zadáním, doporučenými metodikami a vlastním terénním průzkumem byly dopřesněny. Při dopřesňování bylo také přihlédnuto ke správnímu uspořádání území a hranicím pozemků, včetně předpokládaného rozvoje území. V ÚP tak byly jednotlivé skladebné prvky zpřesněny a jejich označení je totožné textově i výkresově. Při vymezování bylo postupováno v souladu s platnou metodikou ÚSES (prostorové vymezení) a obecnými principy nadřazenosti dokumentací – prvky regionální úrovně jsou v označení převzaty, prvky místní (lokální) jsou značeny posloupně od jedničky výše. Celý ÚSES je v řešeném území plošně propojen a v převážné míře jsou skladební prvky funkční nebo alespoň omezeně funkční a navazující na sousední k.ú. Pro dosažení jeho plné funkčnosti je třeba realizovat doplnění chybějících úseků jednotlivých prvků. V dalším období je pro udržení jeho funkčnosti nezbytná průběžná kontrola jednotlivých skladebných prvků a v případě nutnosti jejich údržba. Tu je nutno provádět v období nejvhodnějším pro jednotlivé typy skladebných prvků a jejich poslání a po dohodě s orgánem ochrany přírody. Zaplocování pozemků v prvcích ÚSES je možné jen pro období nezbytně nutné (ochrana kultur, pasení, apod.), a to vždy tak, aby jednotlivé typy ochrany umožňovaly průchod druhů, které neohrozí účel oplocení (např. pastvinu neoplocovat až k pevné zemi oproti oplocení zabraňujícímu okusu vysázených stromů).

81


Skladebné prvky ÚSES Do řešeného území zasahuje na jihozápadní straně regionální biokoridor RK 733 vycházející z regionálního biocentra 989 Bašnický a Lískovický les, které po zpřesnění dle mapy KN hraničí na jihozápadě s územím obce Dobrá Voda. Trasa biokoridoru byla dopřesněna na základě vlastních průzkumů, dle dostupných podkladů a dle údajů KN a z části je zcela nefunkční (plocha orné půdy mezi okrajem území a tokem Bašnického potoka až po železniční trať a v části podél trati u letiště). V tomto úseku je třeba zrealizovat minimálně převod orné půdy na TTP a pro zlepšení funkčnosti jej doplnit o rozptýlenou stromovou a keřovou zeleň. Stejná opatření je třeba provést i v části koridoru vedoucího podél trati jižně od letiště. Obě tyto části byly zařazeny do VPO (VU1, VU2). Doplnění rozptýlené a skupinové zeleně je žádoucí i do zbytku funkční části koridoru, a to s cílem podpory druhové diverzifikace a zatraktivnění migrační prostupnosti. Místní skladebné prvky ÚSES jsou složeny z biocenter a biokoridorů. Jejich společným jmenovatelem je přítomnost vody, jako významné složky daného biotopu. Ve většině prvků se jedná o tok Chlumského a Bašnického potoka. Při hranicích k.ú. Horní Dobrá Voda a Bílsko u Hořic vstupuje do území koridor místního významu LK1, jehož osu tvoří Chlumský potok. Tento prvek je z větší části nefunkční, tvořený ornou půdou. Luční porosty jsou pouze v bezprostředním okolí vlastního toku (svah a mez). Součástí plochy je vodní tok. Pro zvýšení funkčnosti je nezbytná výsadba liniové nebo skupinové zeleně a převod orné půdy do TTP, a to v šíři minimálně 10 m od středu koryta toku. Na společné hranici k.ú. Horní Dobrá Voda, Hořice a Bílsko u Hořic leží biocentrum místního významu LC1. Je z převážné části nefunkční tvořené plochou orné půdy. Zbytky ekologicky stabilnějších míst tvoří luční porosty se sporadickým porostem keřů ležící podél toku (na svazích a mezi). Zároveň je nutné důsledně dbát využití pozemků pro kulturu, jež je zde stanovena (TTP). Pro posílení funkčnosti tohoto biocentra je nezbytný převod orné půdy do TTP a dosadba liniové nebo skupinové zeleně. Z LC1 vybíhá jižním směrem koridor LK2. Ten je v části plochy vedoucí k ZÚ omezeně funkční a pro tuto část platí stejné charakteristiky jako pro LK1. Zbývající část LK2 vede zastavěným územím obce a je vymezen do plochy vodního toku, kde je biologicky funkční, avšak plošně značně omezený. Vzhledem k typu zástavby, vlastnickým vztahům a zaplocení pozemků nelze předpokládat plošné zvýšení. Část druhů však ke své migraci (což je jedním z poslání biokoridorů – umožnění migrace) bude využívat i přilehlých ploch přiléhajících k vymezenému koridoru, a to druhy terestrické, aktivně se pohybující většina druhů hmyzu, obojživelníci, ptáci a drobní savci. Vlastní tok mohou využít k migraci menší druhy ryb vázané na pomalu proudící tok, obojživelníci a některé druhy savců. Zároveň je využíván jako potravinová základna a napajedlo. Trasa LK2 je zakončena v LC2. Toto LC je plošně dovymezeno. Biologicky je téměř nefunkční (funkční je pouze vlastní tok a přilehlý pás travních porostů s linií vzrostlých stromů) . Celá vymezená plocha je dle katastru nemovitostí v kultuře louka, avšak v průběhu příprav ÚP bylo zjištěno, že jsou využívány jako orná půda. Je tedy nezbytné důsledně dbát využití pozemků pro účel, jež je dle KN stanoven a pro zvýšení funkčnosti doplnit plochu o liniovou, skupinovou a individuální zeleň. Z LC2 vybíhá jižním směrem LK3. Tento koridor je funkční, v menší části ZÚ plošně omezený. Pro tuto část platí stejné charakteristiky jako pro plochu LK2 vedoucí zástavbou. Převážná část koridoru vede mimo ZÚ a je funkční. Zároveň byla prostorově dovymezena. V této části se aktivně do biologické funkčnosti zapojuje vedle bylinného patra jak patro keřové (střemcha, vrba, bez černý aj.), tak patro stromové (topol, vrba, olše, jasan). Při ústí Chvalinského potoka do Bašnického potoka (na hranici k.ú. Dolní Dobrá Voda a k.ú. Bašnice) mění tento koridor směr k západu, kde vede po pravém břehu Dobrovodského (Nového) rybníka a končí v LC3. V tomto západním směru je součástí koridoru podmáčené pásmo rybníka s keři vrb, olšinou a typickým jarním aspektem s blatouchem, orsejí a v litorálním pásmu s rákosem a ostřicemi. V tomto koridoru se projevuje bohatost druhů vázaných na větší nabídku potravy a hnízdních podmínek. V keřovém patře dominuje pěnice černohlavá, červenka, pěvuška modrá, v menším počtu slavík obecný a pěnice slavíková.

82


Rákosiny a přilehlé porosty jsou domovem rákosníků a hnízdištěm vodních ptáků (kachna divoká, lyska černá). Z hmyzu jsou na vodní prostředí vázány vážky, šídla a šidélka. Pro uchování bohatosti vodních a mokřadních organismů v prvcích ÚSES bylo upřesněno biocentrum místního významu LC3. To zahrnuje celou západní část Dobrovodského rybníka s přilehlými podmáčenými loukami a lesním porostem (převážně tvořený olší, jasanem, vrbou a vtroušeně dubem). Tento biotop hostí i další rostlinné a živočišné druhy, typické pro toto stanoviště. Z nápadných druhů jarního aspektu se jedná o orsej, křivatec, prvosenku a některé druhy ostřic. Při okrajích podmáčených ploch pak kostival a v mokřadech je pomněnka a rákos, který pokrývá litorální pásmo. V pozdně jarním a letním aspektu pak jednoznačně převládá kopřiva. Západním směrem vybíhá z LC3 koridor místního významu LK4. Ten je lučního charakteru a je funkční. Do jeho trasy se pro zvýšení retence vody v krajině a z části i pro posílení biologické rozmanitosti navrhuje vodní plocha – rybník. Koridor LK4 navazuje na koridor regionálního významu RK 733. Na tento koridor je umístěno biocentrum místního významu LC4, které bylo plošně dopřesněno. Jedná se o nefunkční biocentrum převážně na orné půdě. Pouze malá část je lučního charakteru. Pro dosažení funkčnosti je nezbytný převod z orné půdy do TTP a doplnění o rozptýlenou a skupinovou zeleň. Nejmenším segmentem celé soustavy ÚSES místní úrovně je LK 5, který propojuje LK3 od západního břehu Dobrovodského rybníka s RBC 989 Bašnický a Lískovický les, které zasahuje po hranici řešeného území. Tento koridor je plošně dopřesněn a je funkční. V následující tabulce jsou uvedeny jednotlivé segmenty ÚSES obce Dobrá Voda u Hořic. Tab. ÚSES obce Dobrá Voda u Hořic Segment Úroveň a typ ÚSES

Funkčnost

RK 733

Omezená

LC1 LC2 LC3 LC4 LK1 LK2 LK3 LK4 LK 5 x)

Regionální biokoridor Místní biocentrum Místní biocentrum Místní biocentrum Místní biocentrum Místní biokoridor Místní biokoridor Místní biokoridor Místní biokoridor Místní biokoridor

Celková rozloha (v ha) 2,18

Rozloha nefunkční části (v ha) 2,08

Plocha pro převod (v ha) 1,69 ha

Katastrální x) území

Převážně nefunkční Nefunkční

1,73

1,12

1,12

HDV

3,16

3,05

0

Funkční

8,06

0

0

DDV 0,85 ha HDV 2,31 ha DDV

Převážně nefunkční Převážně nefunkční Z části nefunkční Funkční

3,89

3,78

3,78

HDV

0,31

0,27

0,27

HDV

0,55

0,39

0,39

HDV

6,67

0

0

DDV

Funkční

3,01

0

0

Funkční

0,16

0

0

DDV 0,65 ha HDV 2,36 ha DDV

HDV

DDV – Dolní Dobrá Voda HDV – Horní Dobrá Voda

83


PROSTUPNOST KRAJINY Dopravní prostupnost krajiny (včetně nemotoristické) je zabezpečena systémem silnic, místních a ostatních silnic v rámci ploch dopravní infrastruktury silniční včetně jejich doplnění v návaznosti na zastavěné území i v rámci zastavitelných ploch. Tento systém je doplněn sítí stabilizovaných účelových komunikací v rámci ploch s rozdílným způsobem využitím. Systém je doplněn vymezením nových úseků pro silniční dopravu a rozšířením o nové úseky cyklotras. K dopravní prostupnosti se řadí i železniční doprava reprezentovaná železniční tratí se zastávkou v těsné návaznosti na zástavbu obce. Celkově lze prostupnost hodnotit kladně a ÚP počítá se zachováním tohoto trendu i do budoucna. Biologická prostupnost terestrické krajiny je omezená. Její zvyšování je podmíněno realizací opatření v prvcích ÚSES a postupným osazováním volné krajiny liniovou a skupinovou zelení. Ta bude působit nejen jako krajinotvorný prvek a migrační koridor, ale také jako orientační bod v krajině, nabídka možnosti úkrytu, odpočinku, částečné obživy a v neposlední řadě i možnosti posedu a rozhledu. Pro zvýšení prostupnosti vodních organismů je nezbytná pravidelná údržba toků, především odstraňování migračních překážek a technických bariér (např. vpravo od mostku přes Chvalinský potok).

PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ ÚP tato opatření nenavrhuje samostatně. Toto opatření plní v různé míře plochy jiných funkcí, při jejichž stanovování se přihlíželo k jejich multifunkčnímu poslání, včetně protierozního. Tuto funkci plní především část ploch ÚSES a plochy smíšené nezastavěného území. Značný vliv na vznik eroze mají pratotechnická opatření a aplikace zásad správného hospodáře, které mohou značně snížit riziko erozních projevů bez větší ekonomické náročnosti. Tato opatření však nemohou být vymáhána prostřednictvím územního plánu. Jedná se především o pěstování rozličných typů plodin na sousedních pozemcích, osevní postup včetně směru, hlouby a období orby, ponechání mezí mezi jednotlivými pozemky, ponechání části rozptýlené zeleně apod. OCHRANA PŘED POVODNĚMI Dle RURÚ SO ORP Hořice v tabulce č. 3. 2. 2. Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí není uváděna. Na Bašnickém potoce při větším přívalovém dešti dochází k záplavovému území, které nebylo vodohospodářským orgánem vyhlášeno. Zákres je odvozen z původního územního plánu a odpovídá zákresu dle základní vodohospodářské mapy č. 13 – 21 Hořice. Částečně dochází ke vzdutí do Chlumského potoka. Dle podkladů Povodí Labe, s.p., Hradec Králové, bylo zjištěno, že je stanoveno a vyhlášeno záplavové území na Bašnickém potoce jižně území Dobré Vody u Hořic v úseku ústí do Bystřice po obec Bašnice ze dne 28. 4. 2008 Krajským úřadem Královéhradeckého kraje, odborem životního prostředí pod čj. 5408/ZP/2008. Vyhlášené záplavové území nezasahuje do území Dobré Vody u Hořic. V ÚP jsou navrženy rezervy R4 a R5 pro možnou realizaci dvou poldrů - suchých nádrží. Jeden na Chlumském potoce v prostoru nad požární nádrží (plocha R4), druhý na Chvalinském potoce v místě nad stávající zástavbou (plocha R5). Cílem je protipovodňová ochrana zástavby Dobré Vody u Hořic. Tato navrhovaná opatření by měla být v souladu s možnou revitalizací vodních toků jak v řešeném k.ú. Dobrá Voda u Hořic, tak i v povodí nad obcí.

84


REKREACE Území obce je situováno v rámci ORP do území méně atraktivního z hlediska cestovního ruchu. Snahou obce promítnuté do ÚP je tento stav eliminovat nabídkou ploch pro krátkodobou rekreaci, které by využívali nejen místní obyvatelé, ale i krátkodobé návštěvy. Především se jedná o plochu K8 určenou jako plocha rekreace na plochách přírodního charakteru umístěnou severně od Dobrovodského rybníka. Pro rekreační sporty je navržena plocha občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení Z4, která navazuje na současný sportovní areál a zároveň je umístěna v blízkosti stabilizované plochy veřejné infrastruktury (kulturní dům). DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN Plochy pro dobývání nerostů a hornin se v řešeném území nevyskytují. ÚP žádné nové plochy nevymezuje. V území se nevyskytují žádná ložiska nerostných surovin a nebylo zde stanoveno ani chráněné ložiskové území ani dobývací prostor. OCHRANA OBYVATELSTVA, OBRANA A BEZPEČNOST STÁTU Současný systém civilní ochrany obyvatelstva je stabilizován. V souladu s koncepcí ÚP budou řešeny požadavky ochrany dle § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva v těch bodech, které danému území přísluší dle havarijního plánu a krizovému plánu Královéhradeckého kraje. Všeobecně pro územní a stavební činnost v řešeném území platí, že předem bude s Vojenskou ubytovací a stavební správou Pardubice, Teplého 1899, projednána výstavba: Vymezená území – celé správní území se nachází v OP radiolokačního prostředku Nepolisy. Vymezeným územím MO ve smyslu § 175 SZ, v němž lze vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, je část řešeného území v OP komunikačního nadzemního vedení, a to pro tyto druhy výstavby:  stavby vyšší než 15 m nad terénem  výstavba nebytových objektů (továrny, haly, skladové a obchodní komplexy, rozsáhlé stavby s kovovou konstrukcí apod.)  stavby vyzařující elektromagnetickou energii (ZS radiooperátorů, mobilních telefonů, větrných elektráren apod.)  stavby dálkových kabelových vedení (el. energie NN, VN, VVN, trasy všech druhů telefonních kabelů) a dalších inženýrských sítí;  změny využití území  nové trasy pozemních komunikací, jejich přeložky, rekonstrukce, výstavba, rekonstrukce a rušení objektů na nich včetně silničních mostů, čerpacích stanic PHM  nové dobývací prostory včetně rozšíření původních  výstavba nových letišť, rekonstrukce ploch a letištních objektů, změna jejich kapacity  zřizování vodních děl (přehrady, rybníky)  vodní toky – výstavba a rekonstrukce objektů na nich, regulace vodního toku a ostatní stavby, jejichž výstavbou dojde ke změnám poměrů vodní hladiny  říční přístavy – výstavba a rekonstrukce kotvících mol, manipulačních ploch nebo jejich rušení  železniční tratě, jejich rušení a výstavba nových, opravy a rekonstrukce objektů na nich  železniční stanice, jejich výstavba a rekonstrukce, elektrifikace, změna zařízení apod.  veškerá výstavba dotýkající se pozemků s nimiž přísluší hospodařit MO. Vojenská správa si vyhrazuje právo změnit pokyny pro civilní výstavbu, pokud si to vyžádají zájmy resortu MO.

85


ad I.1.f) STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ Pro využití jednotlivých typů ploch s rozdílným způsobem využití se stanovuje s ohledem na současný charakter jejich užívání a s ohledem na optimální rozvoj urbanistické kompozice sídla hlavní (převažující) využití a přípustné využití. Pro toto využití se nestanovují obecně žádné podmínky. Neuvedené využití je obecně považováno za nepřípustné (tzv. pozitivní vymezení). V ÚP stanovené podmínky využití jednotlivých typů ploch s rozdílným způsobem využití upřesňují a doplňují podmínky obsažené v příslušných ustanoveních vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území a vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, obě v platném znění. Jednotlivým typům ploch odpovídá i nastavení podmínek prostorového uspořádání s ohledem na požadavek respektování dosavadního charakteru a struktury zástavby území obce, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu, které jsou řešeny obecně pro celé území obce pro zachování současného charakteru a struktury krajiny (viz Odůvodnění ad I.1.e). Výšková regulace zástavby akceptuje historickým vývojem dosaženou současnou hladinu zástavby, kterou dotváří s cílem respektování charakteru zástavby území a jeho současných dominant. To je i důvod pro konkretizaci požadavku v ploše Z22. Intenzita využití stavebních pozemků je stanovena na základě současného skutečného stavu v ZÚ, charakteristického pro zástavbu území obce, a to v členění dle způsobů využití ploch. Cílem je nezahušťování současné urbanistické kompozice obce, její doplnění a rozvoj při zachování dosavadní struktury zástavby. Stanovení specifických požadavků na charakter a strukturu zástavby či na rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků nevyplynulo ze Zadání ÚP ani z průběhu procesu pořízení tohoto ÚP, proto nejsou v ÚP konkrétně obsaženy. Z požadavku vzešlého z potřeby zachování charakteru a struktury krajiny však vyplynuly během procesu pořízení ÚP doplňující podmínky ochrany krajinného rázu, které budou přispívat i k zachování současného charakteru a struktury zástavby. To je i důvod pro konkretizaci požadavků v ploše Z22. Požadavek pro plochu Z14 vychází z posouzení SEA. Doplňující podmínky pro využití vybraných ploch s rozdílným způsobem využití vycházejí především z uplatněných stanovisek příslušných dotčených orgánů, a to jak v oblasti vodního hospodářství, lesního hospodářství či ochrany veřejného zdraví. Z výsledku projednání ÚP nevyplynula potřeba vyloučení umísťování žádných staveb, zařízení či jiných opatření pro účely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona. V plochách s funkčním využitím pro bydlení a jiných, pokud v nich mohou teoreticky vznikat chráněné prostory, ležící v hlukem zasaženém území, bude vyloučeno umístění staveb pro bydlení a ostatních staveb obnášejících chráněné prostory, pokud nebude prokázán soulad s požadavky právních předpisů na ochranu zdraví před hlukem v souladu s požadavky zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Hygienické limity hluku pro chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor staveb upravuje § 11 Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací v souladu s § 30 zákona č. 258/2000 Sb. Pro zachování krajinného rázu je nutno velmi citlivě přistupovat ke všem záměrům, které se dotýkají změn struktury ploch ZPF a PUPFL. Obecně se vylučuje snižování rozsahu ploch PUPFL. Zvětšování ploch PUPFL je nadále možné jen tak, aby k významné změně krajinného rázu nedošlo (v souladu s KPÚ, nebo vydaným ÚP).

86


ad I.1.g,h) VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT A VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO Pro zajištění možnosti realizace staveb a opatření ve veřejném zájmu v oblasti dopravní a technické infrastruktury a územního systému ekologické stability se tyto stavby a opatření vymezují jako veřejně prospěšné ve smyslu příslušných ustanovení SZ ve prospěch státu, kraje či obce § 170). V ÚP jsou vymezeny VPS pro dopravní infrastrukturu – silniční, technickou infrastrukturu – inženýrské sítě (ČOV) a VPO pro ÚSES. Požadavek na vymezení rychlostní silnice R35, včetně souvisejících staveb a zařízení jako VPS (VD1) je vyvolán požadavkem státu (v souladu s PÚR ČR – koridor kapacitní silnice R35b a zpřesněný vydanými ZÚR KHK – koridor rychlostní silnice DS2 a doprovodné komunikace DS52). Požadavek na vymezení vybraných staveb místních komunikací vyplynul z požadavků Obce Dobrá Voda u Hořic (VD2 – VD5), stejně tak jako požadavek na VPS pro stavbu ČOV (VT1). Požadavek na vymezení VPO pro ÚSES regionální úrovně (VU1, VU2) vyplývá z vydaných ZÚR KHK, protože v obou případech se jedná o doplnění nefunkčních částí regionálního prvku RK 733. Dle závěrů společného jednání s DO bylo vymezení VPS a VPO upraveno. Ve všech případech bylo upuštěno od možnosti uplatnění předkupního práva – u VD1 pro dosavadní neujasněnost rozsahu dotčených parcel, jak v jeho sdělení upozornil i investor stavby (ŘSD ČR, zn. 782/2012/36100-Ču ze dne 29. 2. 2012); u VD2 – VD5 na základě rozhodnutí orgánů obce, které institut předkupního práva v daných případech považují za nadbytečný, stejně jako v případě VT1. Na základě metodického zpřesnění RK 733 přes plochu LC4 byl vymezen jako VPO druhý návrhový nefunkční úsek RK 733. V souladu se sdělením KÚ KHK bylo upuštěno od možnosti uplatnění předkupního práva pro prvky regionálního ÚSES. Prvky místního ÚSES nejsou na základě pokynu orgánu obce vymezovány jako VPO. Stavby a opatření k zajištění obrany a bezpečnosti státu ani plochy pro asanaci nejsou vymezeny, neboť jejich potřeba z průběhu zpracování ÚP nevyplynula.

ad I.1.i) STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PODLE § 50 ODST. 6 STAVEBNÍHO ZÁKONA Krajský úřad jako orgán ochrany přírody vyloučil vliv na území soustavy Natura 2000 dle ustanovení § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. stanoviskem k návrhu Zadání ÚP ze dne 25. 10. 2010 vydaným pod č.j. 20264/ZP/2010, což bylo potvrzeno stanoviskem k návrhu ÚP ze dne 14. 11. 2011 vydaným pod č.j. 20976/ZP/2011, a tak ÚP nestanovuje žádná kompenzační opatření.

87


II.1.k) Vyhodnocení účelného využití zastavěného a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch

území

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH ZÚ Dobré Vody u Hořic vymezená dosud platnou ÚPD obce jsou v převážné míře dlouhodobě využívána účelně a intenzivně v souladu s touto dokumentací. V dosud platné ÚPD obce jsou vymezeny zastavitelné plochy především pro bydlení, občanské vybavení včetně tělovýchovy a sportu a výrobu. Na základě požadavku na přijetí nového ÚP bylo provedeno vyhodnocení využitelnosti stávajících ploch. Z tohoto vyhodnocení a následně provedených analýz demografického vývoje a geografických souvislostí byly navrženy nové rozvojové plochy s cílem optimálního využití ZÚ, zkvalitnění životního prostředí a minimalizace dopadů (záborů) na okolní krajinné prostředí ZÚ částí obce. Plochy bydlení Lokalita v dosud platné ÚPD ÚPSÚ Změna č. 1 Změna č. 2 N1 N2 N3 N4 N5 N6 N7 N8 N9 N10 N11 N12 N13 N14 N15

5 36 8 9 12 13 4 6 16 18 19 2 3 14 17 28 29 32

2/1

Míra naplnění 100 % 100 % 20 % 50 % 0 0 100 % 0 100 % 100 % 0 0 100 % 100 % 0 0 0 0 0 10 % 0 0

Způsob zapracování do ÚP Plocha Z11 Plocha Z12 Plocha Z6 Plocha Z2 Plocha Z8 Plocha Z10 Plocha Z13 Plocha Z16 Plocha Z9 Plocha Z8 Plocha Z14 Plocha Z1 Plocha Z18 Plocha Z5

Ze všech zastavitelných ploch pro bydlení, vymezených dosud platnou ÚPD, zbývá k využití 12 ploch ve stávající rozloze a dvě plochy zmenšené o již využitou část. Celková rozloha těchto ploch je 6,56 ha. Tyto nenaplněné plochy jsou převzaty a plošně doplněny do nového ÚP (viz tab. výše). Celková plocha pro tento typ využití bydlení (SV) je na území obce 10,95 ha, což při průměrné velikosti plochy 1 500 m2 pro 1 RD (včetně komunikací a veřejných prostranství) umožňuje výstavbu cca 70 RD. Tento počet se zdá na první pohled nadsazený, avšak při bližším vyhodnocení demografického vývoje (mladý věkový průměr) a geografické polohy sídla (v rozvojové ose nadmístního významu NOS1, v dosahu větších měst s průmyslem a službami) se může blížit realitě – návrhový horizont ÚP 2027.

88


Plochy občanského vybavení Zastavitelné plochy pro občanské vybavení charakteru veřejné infrastruktury i charakteru komerčního, včetně ploch tělovýchovy a sportu, vymezené dosud platnou ÚPD obce, jsou v ÚP přehodnoceny a z části redukovány. Na základě demografické analýzy a geografické polohy lze konstatovat, že obec má odpovídající návrh veřejné infrastruktury, kterou je třeba v rámci vymezených ploch především doplňovat a zkvalitňovat. Lokalita dle Změny č. 1 1a 1b 15

Míra naplnění 0 0 0

Způsob zapracování do ÚP Vypuštěna Plocha Z4 Plocha Z40

Plochy pro výrobu Zastavitelné plochy výroby, vymezené platnou ÚPD obce, jsou přehodnoceny. Lokalita v dosud platné ÚPD ÚPSÚ Změna č. 1 Změna č. 2 N16 23 N17 22 28 2/1

Míra naplnění

Způsob zapracování do ÚP

0 0 0

Plocha rezerv R1 Plocha Z21 Převod na jiný způsob využití (Z1) v souladu se Změnou č. 2

Pro tento způsob využití se dále nově navrhují plochy Z19, Z20 a plocha rezerv R2. Nově se vymezuje plocha zemědělské výroby Z22. Plochy pro dopravní a technickou infrastrukturu Rozsah ploch pro dopravní infrastrukturu se oproti dosud platné ÚPD mění. Zpřesnila se plocha koridoru rychlostní komunikace Z28 a rezerva pro napojení obce ve směru od Hořic je převedena do plochy Z30. Odborný odhad potřeby zastavitelných ploch pro bydlení Návrhový horizont ÚP pro stanovení kapacit ploch – rok 2027. V následujících 15 letech se tedy očekávají: -

požadavky vyplývající z demografického vývoje požadavky vyplývající z nechtěného soužití požadavky vyplývající z polohy obce (v rozvojové ose nadmístního významu) požadavky vyplývající z kvality ŽP a přírodních hodnot území města

27 b.j. 8 b.j.

Celkem

68 b.j.

21 b.j. 12 b.j.

Odhad potřeb ploch pro bydlení je podložen dílčími odbornými analýzami, předpokladem velikosti cenzovní domácnosti v uvažovaném období 2,5 a předpokladem mírně podprůměrné rozvodovosti se zájmem o setrvání v místě.

89


Závěr:

Pro obec je vypočtena očekávaná celková potřeba 102 000 m2 zastavitelných ploch pro bydlení v rodinných domech. Celková rozloha zastavitelných ploch bydlení v rodinných domech – venkovských, vymezených v ÚP činí cca 109 500 m2, což pokrývá více než 106 % vypočtené potřeby. S ohledem na stanovenou míru využití (zastavění) ploch pro bydlení (SV – 40 %) je očekáván celkový, ÚP předpokládaný maximální zábor ZPF nižší – pouze 43 800 m2. Celkový rozsah zastavitelných ploch všech způsobů využití (včetně technické infrastruktury, ploch vodohospodářských, zeleně atd.) činí 36,94 ha. Tyto zastavitelné plochy činí cca 6,3 % z celkové rozlohy území obce.

90


II.1.l) Rozhodnutí o námitkách uplatněných k návrhu územního plánu a jejich odůvodnění Veřejné projednání se konalo dne 8. 3. 2013. Účastníci veřejného projednání byli v souladu s ustanovením § 52 odst. 3 SZ poučeni o možnosti že, nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit své připomínky a dotčené osoby podle odstavce 2 (výše uvedeného paragrafu tj. vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce veřejnosti) námitky, ve kterých musí uvést odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva a vymezit území dotčené námitkou. V průběhu veřejného projednání byly vlastníky pozemků (totožnost a vlastnická práva skutečnosti známé správnímu orgánu z předchozí činnosti dle § 50 zákona 500/2004 Sb. správní řád ve znění pozdějších předpisů) uplatněny 2 dále uvedené námitky: Námitka č.1: pan Šnajdr Roman – spolumajitel pozemku st.p.č. 84 a majitel pozemků p.p.č. 176/3 a 177/1 v k.ú. Horní Dobrá Voda, žádá plochu Z25 (tvořenou pozemkem p.č. 177/1 v v k.ú. Horní Dobrá Voda) připojit k ploše smíšené obytné – stabilizované – venkovské. Nesouhlasí se zařazením plochy Z25 (tvořené pozemkem p.č. 177/1 v v k.ú. Horní Dobrá Voda) do plochy dopravní infrastruktury - plocha změny silniční. Ve své žádosti v přípravné fázi tvorby ÚP neúplně a nepřesně popsal záměr budoucího využití. Záměr využití byl tedy mylně pochopen. Nejedná se o možnost výstavby pro dopravu, ale území tvoří zázemí rodinného domku a tak má být i využíváno. Výrok: Námitce se vyhovuje. Odůvodnění námitky č.1 Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem námitku přezkoumal a z hlediska jejího obsahu (nesouhlasí zařazení plochy Z25 tvořené pozemkem p.č. 177/1 v k.ú. Horní Dobrá Voda do plochy dopravní infrastruktury - plocha změny silniční) dospěl k názoru, že námitka je oprávněná. Plocha Z25 je plochou změny silniční a byla takto navržena na základě nepřesné formulace žádosti majitele v přípravné fázi. Plocha se nachází uvnitř zastavěného území a její připojení k ploše smíšení obytné – stabilizované – venkovské je v souladu se zájmy obce. Poučení: Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat ani nelze podat rozklad, rozhodnutí o uplatněných námitkách může být předmětem přezkumného řízení zahájeného z moci úřední podle ustanovení § 94 správního řádu. Rozhodnutí o námitkách je možné též napadnout žalobou podle ustanovení § 2 a § 4 ve vazbě na ustanovení § 101a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. Námitka č.2 pan Menčík Richard – spolumajitel pozemků st.p.č. 68/1 ,68/2 a p.p.č. 345 v k.ú. Dolní Dobrá Voda, žádá zachování původního využití území plochy P1 (tvořené pozemky st.p.č. 68/3 a p.p.č.345/3) výroba. Nesouhlasí se zařazením plochy P1 (tvořené pozemky st.p.č. 68/3 a p.p.č.345/3) do plochy s rozdílným využitím území – plochy smíšené obytné – plochy změn – venkovské. Výše uvedená plocha P1 je vklíněna mezi pozemky s využitím VZ – plochy výroby a skladování – stabilizovaný stav a navazující Z 21 - VS plochy výroby a skladováníplocha změn. Jedná se stabilizované plochy, na kterých je provozována výrobní činnost. Pozemky v ploše s označením P1 byly původně také součást výrobního areálu. Plocha Z21 je rozvojovou plochou pro výrobu a skladování v obci. Plochy VS a VZ mají v přípustném využití bydlení v rámci staveb hlavního využití případně bydlení vlastníka nebo správce. Změna plochy P1 (smíšená obytná) by výrazným způsobem omezila výrobní aktivity na 91


okolních plochách (např. ve vazbě na limity hluku, prašnosti apod.). Zachování původního využití území výroba, neomezuje vlastníka objektu, který jej částečně využívá pro bydlení. Výrok: Námitce se vyhovuje Odůvodnění námitky č.2 V této námitce jsou uvedeny důvody (plánované využití pozemku, možné výrazné omezení navazujících ploch, výrazný zásah do stabilizovaného území), na základě kterých vlastník pozemků nesouhlasí s plochou P1 – plochy smíšené obytné – plochy změn – venkovské. Pořizovatel a pověřený zastupitel v rámci provedené úvahy vycházeli ze skutečnosti, že plocha P1 je tvořena pozemkem p.č. 345/5 v k.ú. Dolní Dobrá Voda (dle katastru nemovitostí ostatní plocha – manipulační plocha) a dále pozemkem st.p.č. 68/3 v k.ú. Dolní Dobrá Voda (dle katastru nemovitostí zastavěná plocha a nádvoří). Na pozemku st.p.č. 68/3 v k.ú. Dolní Dobrá Voda se nachází objekt č.p. 83 – budova s číslem popisným – průmyslový objekt. Ve výše uvedeném objektu se nachází bytová jednotka. Dále bylo vycházeno ze skutečnosti známých z úřední činnosti, že bytová jednotka je v současné době využívána rodinnými příslušníky majitele. Současný stav toto umožňuje. Je-li plocha určena jako plocha smíšená obytná – venkovská, je jejím hlavním využitím bydlení v rodinných domech a rodinná rekreace. Takováto plocha požívá zvýšené ochrany z hlediska zajištění pohody bydlení, tj. je jí poskytována např. zvýšená ochrana s ohledem na hlučnost, prašnost, zápachy a vibrace. Ochrana je vztažena k venkovním i k vnitřním prostorům objektů. Plocha s tímto způsoben využití významným způsobem ovlivní činnosti a způsob využití sousedních ploch, které byly současnou ÚPD určeny pro výrobu a v předloženém návrhu ÚP jsou vedeny jako plochy výroby a skladování – zemědělská výroba a dále jako plochy smíšené výrobní – plocha změn, tj. rozvojové území pro výrobu a podnikání obce. Oba způsoby využití ploch mají jako přípustné využití bydlení v rámci staveb hlavního využití, případně bydlení vlastníka nebo správce. Změna stávajícího stavu z plochy výroby na plochu smíšené obytné – venkovské (tj. bydlení) by mohla vyvolávat komplikace s využíváním stávající výroby (oprava, modernizace, změna technologií)a to s ohledem na blízkost obytné plochy. Pořizovatel s pověřeným zastupitelem posoudili výše uvedené skutečnosti a shledali námitku za oprávněnou a ponechávají plochu s označením P1 tvořenou pozemky p.č. 345/5 a st.p.č. 68/3 v k.ú. Dolní Dobrá Voda v ploše s rozdílným způsobem využití – plocha smíšená výrobní (VS). Poučení: Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat ani nelze podat rozklad, rozhodnutí o uplatněných námitkách může být předmětem přezkumného řízení zahájeného z moci úřední podle ustanovení § 94 správního řádu. Rozhodnutí o námitkách je možné též napadnout žalobou podle ustanovení § 2 a § 4 ve vazbě na ustanovení § 101a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů

II.1.m) Vyhodnocení územního plánu

připomínek

uplatněných

k návrhu

Nebyly uplatněny žádné připomínky.

92


Seznam zkratek a symbolů BPEJ BSK5 ČD ČEZ,a.s. ČOV ČSÚ ČR ČSN DN DO DÚR el. EO EVL GSD KHK HZS CHSK KES KN KPÚ KÚ k.ú. kV kVA kW LC LK MO Mpa MŠ MÚ MV MZe MŽP Natura 2000 NL NN NOS 1 OB4 OP ORP OÚ OŽP p.č. P+R PRVK Kk PUPFL PÚR ČR RD RK ROS 2

bonitovaná půdně ekologická jednotka biochemická spotřeba kyslíku po 5 dnech České dráhy České energetické závody,a.s. čistírna odpadních vod Český statistický úřad Česká republika česká státní norma diametr nominál dotčený orgán(y) dokumentace k územnímu řízení elektrický ekvivalent obyvatel evropsky významná lokalita Generel silniční dopravy Královéhradeckého kraje hasičský záchranný sbor chemická spotřeba kyslíku koeficient ekologické stability katastr nemovitostí komplexní pozemkové úpravy krajský úřad katastrální území kilovolt kilovoltampér kilowat místní lokální biocentrum místní lokální biokoridor ministerstvo obrany mega pascal mateřská škola městský úřad Ministerstvo vnitra Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí soustava chráněných území evropského významu nerozpuštěné látky nízké napětí Nadmístní rozvojová osa Hořice – Jičín – Liberecký kraj Rozvojová oblast mezinárodního a republikového významu Hradec Králové/Pardubice ochranné pásmo obec s rozšířenou působností obecní úřad odbor životního prostředí parcelní číslo průzkumy a rozbory Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje České republiky rodinný dům regionální biokoridor rozvojová osa 93


rr RURÚ ŘSD ČR SEA SLDB STG STL SZ SŽDC, s.o. TKO TR TS TTO TTP TV ÚAP ÚSES ÚP ÚPD ÚPSÚ ÚS VKP VN v.o.s. VPO VPS VVURÚ VVN VTL ZPF ZE ZCHÚ ZŠ ZÚ ZÚR KHK ZVHS ŽP

radioreléová rozbor udržitelného rozvoje území Ředitelství silnic a dálnic České republiky posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí sčítání lidu, domů a bytů skupina typů geobiocénů středotlaký stavební zákon Správa železniční dopravní cesty, státní organizace tuhý komunální odpad transformovna 110/35 kV elektrická stanice pro transformaci VN/NN tranzitní telefonní obvod trvalý travní porost televizní signál Územně analytické podklady pro území správního obvodu obce s rozšířenou působností Hořice 2008, aktualizace 2010 územní systém ekologické stability územní plán územně plánovací dokumentace územní plán sídelního útvaru územní studie významný krajinný prvek vysoké napětí veřejná obchodní společnost veřejně prospěšná opatření veřejně prospěšné stavby vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území velmi vysoké napětí vysokotlaký zemědělský půdní fond zjednodušená evidence zvláště chráněné území základní škola zastavěné území Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje zemědělská vodohospodářská správa životní prostředí

94

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ ORP HOŘICE

Recommend Documents