Kulturní a přírodní dědictví regionu Místní akční skupiny Havlíčkův kraj III. Lidová architektura
Havlíčkova Borová, okres Havlíčkův Brod Rodný dům Karla Havlíčka Borovského Rejstříkové číslo kulturní památky: 11777/6-170 – Národní kulturní památka Klasicistní dům č. p. 163, kde se Karel Havlíček narodil, postavil v roce 1818 jeho otec Matěj a zřídil si v něm kupecký krám. V roce 1931 zde byla slavnostně otevřena expozice věnovaná životu a dílu slavného rodáka. Oficiální název: Památník Karla Havlíčka Borovského. V domě se nachází Havlíčkova mramorová busta z roku 1931 od sochaře Ladislava Šalouna. Jsou zde zpřístupněny ještě dvě expozice týkající se dvou rodáků – pilota RAF Josefa Stránského, DFC a sochaře Viktora Dobrovolného.
Havlíčkova Borová, okres Havlíčkův Brod Dům č. p. 77 Rejstříkové číslo kulturní památky: 18651/6-168 Jeden z posledních venkovských domů v obci, který si dochoval svůj historický charakter. Jedinečná je zejména dochovaná štuková výzdoba průčelí s datací 1839, jež je ukázkou převedení klasicistního tvarosloví do běžného schématu výzdoby venkovských domů.
Česká Jablonná (Přibyslav), okres Havlíčkův Brod Usedlost č. p. 13 Rejstříkové číslo kulturní památky: 45058/6-4991 Klasicistní zděná usedlost, pocházející dle datace na fasádě z roku1852, je typickou ukázkou výzdoby bohatších statků v regionu. Nápaditá štuková výzdoba štítového průčelí je prací fasádníka, který působil kolem poloviny 19. století na Žďársku a Havlíčkobrodsku.
Žižkovo Pole, okres Havlíčkův Brod Usedlost č. p. 24 Rejstříkové číslo kulturní památky: nemá rejstříkové číslo Jeden z posledních zachovalých klasicistních venkovských statků v této oblasti pochází z poloviny 19. století. Nejhodnotnější částí usedlosti je jeho štukem zdobené průčelí, které je prací venkovského fasádníka, jenž působil v nedaleké Velké Losenici.
Oudoleň, okres Havlíčkův Brod Usedlost č. p. 20 Rejstříkové číslo kulturní památky: 32168/6-296 Bývalá klasicistní rychta je ukázkou velkého venkovského statku s dvorcovou dispozicí, zachovávanou již od pozdně středověké kolonizace. V dnešní podobě pochází ze začátku 19. století a vždy patřila k největším statkům v obci.
Hudeč (Podmoklany), okres Havlíčkův Brod Usedlost č. p. 4 Rejstříkové číslo kulturní památky: 24656/6-5002 Celoroubené obytné stavení z počátku 19. století je součástí větší usedlosti ležící v horní části osady. Dům je přízemní, obdélný, krytý sedlovou střechou. V severní části domu bývala obytná světnice, uprostřed síň s černou kuchyní a v jižní části, blíže k chlévům, čeledník členěný na mužskou a ženskou místnost.
Hudeč (Podmoklany), okres Havlíčkův Brod Usedlost č. p. 7 Rejstříkové číslo kulturní památky: 13867/6-5005 Rustikálně vyhlížející zděné stavení pochází z poloviny 19. století. Stejně jako všechny domy v okolí bylo původní stavení roubené, snad z 18. století či starší. Dům ale zřejmě v polovině 19. století vyhořel, takže byl souladu s úředními nařízeními po roce 1816 již vystavěn jako zděný.
Fryšava pod Žákovou horou, okres Žďár nad Sázavou Dům č. p. 10 Rejstříkové číslo kulturní památky: 31277/7- 7122/1 K typickým lidovým stavbám zdejšího území patří i dům č. p. 10. Drobnější stavba vypovídá nejen o technologických postupech a použití tradičních materiálů při stavbě obydlí drobných zemědělců či řemeslníků. Dům je zčásti roubený, zčásti zděný. V těsné blízkosti domu se nachází vahadlová studna, poslední zachovaná na území Novoměstska.
Kocanda (Herálec), okres Žďár nad Sázavou Dům č. p. 324 Rejstříkové číslo kulturní památky: 25208/7-4061 Od poloviny 18. století se začala rozšiřovat drobná osada jižně od obce Herálec. Hlavní vliv na to měla zdejší sklárna, která si získala proslulost díky výrobě tabulového a zrcadlového skla. Kolem sklárny se začali postupně usazovat rodiny dělníků. Dnes již mezi poslední autentické doklady lidové architektury této kolonie patří dům č. p. 324. Jeho stěny jsou tvořeny hraněnými dřevěnými trámy v nárožích spojenými vazbou na tzv. rybinu. Roubení domu bylo původně bleděmodře natřeno. Vápenný nátěr, který sloužil jako ochrana dřeva před klimatickými podmínkami i dřevokaznými škůdci, se na domech Českomoravské vrchoviny vyskytoval poměrně běžně. Tzv. modrý „šmolkový“ odstín měl dle tradice odpuzovat obtížný hmyz.
Český Herálec (Herálec), okres Žďár nad Sázavou Dům č. p. 42 Rejstříkové číslo kulturní památky: 45127/7-4043 Převážně roubený objekt, patřící k nejstarší zástavbě, je umístěn ve shluku obdobných staveb. Vnitřní dispozice kopíruje tradiční model horáckého stavení, kdy středem domu probíhá síň, ze které jsou přístupné světnice, komora i chlévy, takže hospodář měl všechny důležité prostory pod jednou střechou.
Český Herálec (Herálec), okres Žďár nad Sázavou Dům č. p. 43 Rejstříkové číslo kulturní památky: 27911/7-4044 Obec patří k místům s hojně dochovaným výskytem autentických domů a usedlostí lidové architektury. Ve zdejší oblasti převládají zejména roubené stavby, jedním z těchto objektů je také barokní stavení č. p. 43. Drobná přízemní stavba patří k nejstarším objektům v Herálci, její vznik lze datovat na počátek 19. století. Do dnešní doby si zachoval dům tradiční dispoziční uspořádání (komorovo-chlévní typ domu).
Moravské Křižánky, okres Žďár nad Sázavou Dům č. p. 88 Rejstříkové číslo kulturní památky: 11479/7-8714 Objekt č. p. 88 je dokladem zdejší typické horácké formy západomoravského lidového domu. Roubené stěny jsou tvořeny z hraněných trámů, které jsou v nárožích spojeny vazbou na tzv. rybinu. Vstup do domu kryje z východní části svisle bedněný dřevěný přístavek, v oblasti Horácka nazývaný "barák". Trojúhelníkový štít je členěn na tři vodorovné části, první a třetí jsou bedněny ze svisle kladených prken a latí, prostřední část je vyskládána klasovitě. Lomenice je ve spodní části zakončena výraznou podlomenicí (chrání průčelí před zatékáním).
Moravské Křižánky, okres Žďár nad Sázavou Pazderna čp. 108 Rejstříkové číslo kulturní památky: 36982/7-4153 Pazderny sloužily v minulosti ke zpracování lnu, vzhledem k vysoké pravděpodobnosti vzplanutí ohně, se kterým se v objektu pracovalo, byly stavěny v dostatečné vzdálenosti samotného statku hospodáře nebo nejlépe někde na okraji vsi. Ne jinak tomu je i u pazderny v Moravských Křižánkách, která pochází z počátku 19. století.
Krásněves, okres Žďár nad Sázavou Rychta, čp. 3 Rejstříkové číslo kulturní památky: nemá rejstříkové číslo Stavení, které sloužilo rychtáři (tzv. rychta), získalo nynější podobu na začátku 19. století, kdy proběhla klasicistní přestavba objektu. Hlavní, okapově orientované průčelí nese pozůstatky působivé štukové výzdoby a mohutný kamenný portál s datací 1809. Slohové období: klasicismus a baroko.
Obyčtov, okres Žďár nad Sázavou Rychta, čp. 22 Rejstříkové číslo kulturní památky: 11945/7-8424 V pamětní knize obce Obyčtov se o zdejší rychtě píše jako o původně loveckém zámečku. První známý vlastník Hynek Krušina z Lichtemburka prodal v roce 1414 za 10 kop grošů statek rodině Hajčmanových, která hospodařila na rychtě až do poloviny 19. století. Na stavbě jsou znatelná tři slohová období: baroko, klasicismus a architektura po 2. světové válce.
Sněžné, okres Žďár nad Sázavou Rychta, čp. 43 Rejstříkové číslo kulturní památky: 14143/7-4434 Barokní rychta s klasicistně upraveným průčelím podstoupila v nedávné době generální opravu, která jí navrátila ráz dominantní budovy. Obydlí rychtářů byla vždy velmi reprezentativní a patřila k největším objektům v obci. Plasticky dekorovaná fasáda je ukázkou velmi zdařilé práce řemeslníků.
Krátká – Sněžné, okres Žďár nad Sázavou Usedlost č. p. 10, Krátká Rejstříkové číslo kulturní památky: 25599/7-7125 Mezi nejstarší stavby dokumentující urbanistické uspořádání vsi a zároveň vypovídající o postupném prostorovém a hmotovém vývoji selského stavení, patří usedlost č. p. 10. Stavba má své základy v 18. století. Obytná část s hospodářskou svírá tzv. úhlový nebo hákový typ dvora. Objekt zaujme zejména bohatě zdobeným ztvárněním štítu, nejedná se však o původní řešení, které bylo mnohem prostší, ze svisle kladených prken.
Krátká – Sněžné, okres Žďár nad Sázavou Usedlost č. p. 12 Rejstříkové číslo kulturní památky: 41066/7-7124 Objekt byl vystavěn mezi lety 1741-1775 a řadí se mezi nejstarší stavební památky v obci. Zcela jedinečné architektonické ztvárnění, dispoziční a konstrukční řešení i použití materiálu se vymyká stavbám lidového charakteru určeným k obývání. Objevují se proto opodstatněné domněnky, že primární využití nesloužilo k trvalému bydlení, ale že se jednalo zřejmě o budovu školy, evangelickou modlitebnu či faru.
České Křižánky, okres Žďár nad Sázavou Usedlost č. p. 13 Rejstříkové číslo kulturní památky: 49718/7-8815 Rozlehlejší barokní usedlost patřící k nejhodnotnějším stavbám vesnické památkové rezervace Křižánky. Je příkladnou ukázkou horské rozptýlené zástavby a je umístěna asi 1,5 kilometru severovýchodně od centra obce v lokalitě zvané „Na kopci“ nebo také „Český kopec“.
Krátká – Sněžné, okres Žďár nad Sázavou Usedlost č. p. 19 Rejstříkové číslo kulturní památky: 23880/7-7123 K nejdominantnějším stavbám obce patří rozlehlá barokní usedlost č. p. 19. Jednotlivé části stavení jsou dokladem postupné výstavby. Podoba stavby se ustálila na přelomu 19. a 20. století. Obytné i hospodářské zázemí na sebe vzájemně konstrukčně navazují, takže svírají ze všech stran obestavěný čtyřboký dvůr přístupný skrze kolnu situovanou na východní straně a stodolu na západní straně. V obytné přízemní budově byla původně provozována pohostinská činnost.
České Křižánky, okres Žďár nad Sázavou Usedlost č. p. 20 Rejstříkové číslo kulturní památky: 45529/7-7029 Typickou ukázkou velmi hodnotné lidové architektury s řadou dochovaných autentických prvků, včetně klasického půdorysného členění, je venkovský dům č. p. 20. Na první pohled zaujme zejména zdobné ztvárnění lomenice, která je členěna na šest polí, v nichž se objevují střídavě nakoso a šikmo kladená prkna a latě, takže uprostřed vzniká obrazec kosočtverce a ve spodní partii skládané „stromečky“.
Sněžné – Samotín, okres. Žďár nad Sázavou Usedlost č. p. 23 Rejstříkové číslo kulturní památky: 27544/7-4149 Dům pochází z přelomu 18. a 19. století. Zajímavý je dřevěný přístavek, ve zdejší lokalitě zvaný barák, jenž chránil vchod zejména v zimních měsících, kdy zde sněhová nadílka mnohdy dosahovala až několikametrových výšek. Jedná se o typický prvek v prostředí severního Horácka.
Moravské Křižánky, okres Žďár nad Sázavou Usedlost č. p. 26 Rejstříkové číslo kulturní památky: 35534/7-4150 Někdejší typické spojení domu s prostorami, kde se provozovala řemeslná živnost, je dnes již téměř raritou. Venkovský dům č. p. 26 spojuje v sobě prostory obytné, pilníkářskou dílnu a kovárnu s dosud zachovanými částmi vybavení.
Velká Losenice, okres Žďár nad Sázavou Usedlost č. p. 30 Rejstříkové číslo kulturní památky: 17321/7-4535 Působivě zdobené průčelí domu usedlosti představuje jedinečnou ukázku práce venkovských fasádníků první poloviny 19. století. Kromě originálního pojetí štukové výzdoby, s datací 1828, se objekt podařilo v roce 2005 obnovit i s dochovanou původní barevností (bílá, žlutá, zelená). Několik dalších prací fasádníka, který výzdobu provedl, bylo v okolí zachyceno ještě v polovině 20. století, dodnes se dochoval například štít na domě č. p. 24 v nedalekém Žižkově Poli. Slohové období – klasicismus.
České Křižánky, okres Žďár nad Sázavou Usedlost č. p. 4 Rejstříkové číslo kulturní památky: 37985/7-4162 Venkovský dům č. p. 4 je jedinečným dokladem lidové architektury 2. poloviny 18. století, který si dodnes zachoval řadu autentických prvků. Roubené stěny domu jsou opatřeny bílým vápenným nátěrem, který se na Českomoravské vrchovině hojně používal. Vápno plnilo pro dřevo ochrannou funkci, jeho používání je také spojováno s protipožárními nařízeními z konce 18. a počátku 19. století, kdy byla omezována stavba nových domů ze spalných materiálů: bílý nátěr tak měl alespoň částečně připodobnit stavbu zděným omítaným domům.
Sněžné – Krátká, okres Žďár nad Sázavou Usedlost č. p. 4 Rejstříkové číslo kulturní památky: 25170/7-4146 Roubení obytné části domu č. p 4, které je z jižní a východní strany přezděno, je kryto hliněnou omítkou, tzv. „kožichem“, která je líčena bílým vápenným nátěrem. Tento postup je pro Českomoravskou vrchovinu naprosto typický, kožich chránil dřevěnou část domu před nepříznivými klimatickými podmínkami a zároveň byl také používán ve spojitosti s protipožárními nařízeními z konce 18. a počátku 19. století, kdy byla omezována stavba domů ze spalných materiálů: bílý nátěr tak alespoň částečně připodobnil objekt zděným omítaným domům.
Sázava, okres Žďár nad Sázavou Usedlost č. p. 54 Rejstříkové číslo památky: 31816/7-4421 Zděný klasicistní dům usedlosti pochází z počátku 19. století. Trojosé štítové průčelí do návsi je zdobeno mladším štukovým dekorem s datací 1885. Výzdoba je dílem fasádníků působících kolem Velké Losenice, kde lze dodnes nalézt podobně pojatá průčelí.
