EVL CITONICE RYBNÍK SKALKA

JAROMÍR PAROLEK projektové práce stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství 669 02 Znojmo, Popice 27 IČ 41606795 tel. 519417532, mobil 737034376, e-mail [email protected], www.parolek.cz

EVL CITONICE – RYBNÍK SKALKA MOKŘADY A REVITALIZACE TOKU hydrologické číslo povodí 4-14-02-064 DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY

Katastrální území : Citonice Okres : Znojmo Kraj : Jihomoravský Investor : Obec Citonice

Datum vyhotovení

: 05 / 2013

Zakázkové číslo

: 5 / 13

Číslo vyhotovení

:

-1-

SEZNAM PŘÍLOH : A.

SITUACE POVODÍ

B.

PRŮVODNÍ ZPRÁVA

C.

SITUACE STAVBY C.1. PŘEHLEDNÁ SITUACE C.2. SITUACE KATASTRÁLNÍ MAPY

1 : 50 000

D.

INŽENÝRSKÉ OBJEKTY D.1. SO 1 – REVITALIZACE POTOKA D.2. SO 2 – MOKŘADY D.3. SO 3 – RYBNÍK RUŠLEM

E.

SOUPIS PRACÍ

-2-

1: 10 000 1 : 2 500

B. PRŮVODNÍ ZPRÁVA

OBSAH :

B.1. PRŮVODNÍ ČÁST B.1.1. Identifikační údaje ............................................................................................................... B.1.2. Základní údaje stavby .......................................................................................................... B.1.3. Parcelní čísla a druhy pozemků ........................................................................................... B.3.1. Stavební pozemky .......................................................................................................... B.3.2. Deponie zeminy ............................................................................................................. B.1.4. Seznam a adresy účastníků řízení ...................................................................................... B.1.5. Použité podklady ................................................................................................................. B.1.6. Zájmové území stavby ........................................................................................................ B.1.6.1. Přírodní podmínky .......................................................................................................... B.1.6.2. Aktuální stav území ........................................................................................................ B.1.6.3. Chráněná území, ÚSES .................................................................................................. B.1.6.4. Napojení na dopravní a veřejnou infrastrukturu .............................................................. B.1.6.5. Ochranná pásma............................................... ..............................................................

2 2 3 3 4 4 5 5 5 6 7 7 7

B.2. B.2.1. B.2.2. B.2.3. B.2.4. B.2.5.

TECHNICKÁ ČÁST Členění stavby na stavební objekty ..................................................................................... Koncepce technického řešení .............................................................................................. Výškopisné a polohopisné údaje ......................................................................................... Požadavky na kácení vegetace ........................................................................................... Zábor pozemků ....................................................................................................................

7 8 9 9 9

B.3. B.3.1. B.3.2. B.3.3. B.3.4. B.3.5.

HYDROTECHNICKÉ POSOUZENÍ Odtokové poměry ................................................................................................................ Technické parametry vodního díla ...................................................................................... Hydrotechnické výpočty ...................................................................................................... Závěry hydrotechnického posouzení .................................................................................. Zajištění bezpečnosti provozu stavby .................................................................................

10 10 11 11 11

B.4.

VLIV STAVBY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ..........................................................................

11

B.5. B.5.1. B.5.2. B.5.3. B.5.4. B.5.5. B.5.6.

STAVENIŠTĚ A PROVÁDĚNÍ STAVBY Příprava pro výstavbu ......................................................................................................... Zásady zařízení staveniště ................................................................................................. Nakládání s odpady ............................................................................................................ Požadavky na provádění stavby ......................................................................................... Péče o bezpečnost práce ................................................................................................... Vliv provádění stavby na životní prostředí ..........................................................................

12 13 13 13 14 14

-1-

B.1. PRŮVODNÍ ČÁST B.1.1. Identifikační údaje Název stavby

:

Místo stavby Okres Kraj: Obecní úřad

: :

Stavební úřad

:

Vodoprávní orgán

:

Investor

:

Projektant

:

Stupeň dokumentace Stavební povolení

: :

:

EVL Citonice – rybník Skalka mokřady a revitalizace toku k.ú. Citonice 617831 Znojmo Jihomoravský Obec Citonice 671 01 Citonice č.p. 92 Městský úřad Znojmo – odbor výstavby Obroková 1/12, 669 01 Znojmo Městský úřad Znojmo – odbor životního prostředí Nám. Armády 1213/8, 669 01 Znojmo Obec Citonice 671 01 Citonice č.p. 92 IČ00292591 Jaromír Parolek 669 02 Znojmo, Popice 27 ČKAIT 1002508 IČ 41606795 Dokumentace pro provádění stavby Městský úřad Znojmo – odbor životního prostředí č.j. MUZN 7823/2013 ze dne 5.2.2013

B.1.2. Základní údaje o stavbě novostavba, stavební úpravy, trvalá stavba stavba pro revitalizaci krajiny tvorba územního systému ekologické stability (úprava potoků, mokřady) malé vodní nádrže délka revitalizace 343,6 m 2 plocha revitalizovaného koryta 1.845 m 2 plocha mokřadů 7.685 m 3 objem odtěžené zeminy 6.300 m

Charakter stavby Druh stavby

: :

Rozsah stavby

:

Povodí Hydrologické číslo povodí

: :

Dyje 4-14-02-064

Tok

:

Gránický potok IDVT 10189047 LP Gránického potoka v km 7,4, IDVT 101949969

Správce toku

:

Lesy České republiky s.p. Správa toků – oblast povodí Dyje Jezuitská 13, 602 00 Brno

Způsob provedení stavby Předpokládaný termín zahájení stavby Předpokládaná doba realizace stavby Orientační náklad na provedení stavby Funkce vodního díla Požadované nakládání s vodami Kategorie vodohospodářského díla

: : : : : : :

dodavatelsky 2013 9 měsíců .......... mil. Kč nádrže krajinotvorné vzdouvání a akumulace IV.

-2-

B.1.3. Parcelní čísla a druhy pozemků B.1.3.1. Stavební pozemky k.ú. Citonice Parcelní číslo

KN 369

KN 477/2

Výměra 2 (m )

Druh pozemku

Číslo LV

Vlastnické právo

3096

vodní plocha – vodní nádrž umělá

10001

Obec Citonice, 671 01 Citonice č.p. 92

1009

trvalý travní porost

10001


884 KN 477/3

Způsob ochrany

ZPF - 45600

lesní pozemek

PUPFL

10001


1532


10001


7505

lesní pozemek

10001


2426

orná půda

10001


ZPF - 45600

KN 478

PUPFL

KN 479/1

ZPF - 45600

KN 481/2

629

travalý travní porost

ZPF - 45600

KN 482 10001


1843

vodní plocha – vodní tok

KN 483 32

Česká republika – Lesy ČR s.p., Přemyslova 1106/19, 501 68 Hradec Králové

160

ostatní plocha – ostatní komunikace

KN 485 -

(PK 1939)

1812


10001


1054

vodní plocha – vodní tok

KN 487

KN 491 677

(PK 1939) ostatní plocha – ostatní komunikace

KN 495 10001


1356


10001


2015


10001


ZPF - 45800

KN 516

ZPF - 45800

KN 517

-3-

1120


10001


14497


10001


8120


10001


19628

vodní plocha - rybník

10001


3450


ZPF - 45800

KN 518

ZPF - 45800

KN 523

ZPF - 45800

KN 524

KN 527/1

KN 1279/1 1336

(PK 1939) vodní plocha – vodní tok

KN 1285 32

Česká republika – Lesy ČR s.p., Přemyslova 1106/19, 501 68 Hradec Králové

502 PK 1939 10001


B.1.3.2. Deponice zeminy schopné zúrodnění k.ú. Citonice Parcelní číslo

Výměra (m 2)

Druh pozemku

Číslo LV

Vlastnické právo

6465599

orná půda

Způsob ochrany

ZPF

KN 1195/1 -

(GP 1215, 1220)

19725 GP 1215 10001


12631 GP 1220 10001


B.1.4. Seznam a adresy účastníků řízení Obec Citonice MěÚ Znojmo – stavební úřad MěÚ Znojmo – odbor životního prostředí KrÚ JMK – odbor životního prostředí Lesy ČR s.p., správa toků – oblast povodí Dyje Povodí Moravy s.p. E.ON Česká republika s.r.o.

671 01 Citonice 82 Obroková 1/12, 669 01 Znojmo nám. Armády 1213/8, 669 01 Znojmo Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno Jezuitská 13, 602 00 Brno Dřevařská 932/11, 601 75 Brno F.A.Gerstnera 2151/6 370 49 České Budějovice

-4-

B.1.5. Použité podklady Vodohospodářská mapa ČR 1 : 50 000 (34-11) Základní mapa ČR 1 : 10 000 Kopie katastrální mapy Výškopisné a polohopisné zaměření (GAK Znojmo, 03/2012) Základní hydrologické údaje povodí Gránického potoka (ČHMÚ Brno 05/2008, 03/2012) Průzkum vlastnických poměrů, cizích zájmů Terénní šetření zpracovatele Dokumentace staveb krajinného inženýrství (DOS T 6.1. ČKAIT) Úprava toků a ochrana přírody (DOS-T 04.02.01.001 ČKAIT) Revitalizace potoků a bystřin (DOS-T 04.02.01.003 ČKAIT) Vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla ČSN 75 2410 Malé vodní nádrže TNV 75 2102 Úpravy potoků TNV 75 2401 Vodní nádrže a zdrže TNV 75 2925 Provoz a údržba vodních toků Nařízení vlády č. 132/2005 Sb. – vyhlášení EVL Citonice – rybník Skalka Plán péče o přírodní památku Citonice – rybník Skalka na období 2012 – 2021 (návrh) Územní plán Citonice (A-projekt Znojmo, Ing.Arch.Kolman 2005) Územní plán Citonice – rozpracovaná nová ÚPD (A-projekt Znojmo, Ing.Arch.Kolman ) Doporučení k opravě a odbahnění rybníka Skalka (J.Martiško 04/2004)

B.1.6. Zájmové území stavby B.1.6.1. Přírodní podmínky Geomorfologické a geologické poměry Geomorfologicky je zájmové území součástí celku Jevišovická pahorkatina, podcelku Bítovská pahorkatina, okrsku Vranovská pahorkatina. Je to členitá pahorkatina proříznutá hlubokým údolím Dyje se zaklesnutými meandry, tvořená krystalickými horninami, na nichž spočívají ostrůvky neogenních usazenin. V jejich podloží bývá krystalinikum hluboce zvětralé. Přítoky Dyje mají na horních tocích plochá úvalovitá údolí, která se směrem po toku postupně kaňonovitě zařezávají. Horniny zájmového území náleží ke krystaliniku moravské větve moldanubika. V podložních horninách plošně převažují leukokratní migmatit a masivní leukokratní migmatit. Ostrůvkovitě se vyskytují migmatitizovaná biotická pararula s přechody do oftalmitického migmatitu, biotická a sillimanit-biotitická pararula. Z kvarterních sedimentů jsou ojediněle zachovány wormské sprašové pokryvy, ojediněle s úlomky hornin. Na svazích údolí podél niv jsou akumulace deluviálních, převážně hlinitopísčitých, ojediněle i hlinitokamenitých sedimentů. V mělkých údolích a depresích jsou deluviofluviální, převážně písčitohlinité sedimenty. Půdní poměry V půdním pokryvu převažují kambizemě (hnědé půdy), vázané na zvětralý podklad krystalických hornin, významně doplněné hnědozeměmi a fluvizeměni (ilimerizované půdy) na podkladě nezpevněných hlinitých sedimentů. V podmáčených dnech údolí se podél vodních toků vytvořily gleje (trvale zamokřené půdy) až glejové fluvizemě (nivní půdy). Klimatické poměry Řešení území se nachází v mírně teplé klimatické oblasti MT 11. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 8°C. Nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou cca 17°C, nejchladnějším leden s průměrnou teplotou -3,5°C. Typickým jevem je tvorba místních teplotních inverzí, vázaných zejména na radiační typ počasí (jasno a bezvětří), kdy se chladný vzduch stékající z odlesněných svahů hromadí v údolních polohách kolem vodních toků. Roční úhrn srážek činí v dlouhodobém průměru přibližně 560 mm. Nejvíce srážek spadne v letním období (červen – červenec), nejméně na přelomu zimy a jara (únor – březen). Charakteristiky proudění vzduchu se vlivem plochého reliéfu blíží podmínkám ve volné atmosféře, kde převládá severozápadní směr větru. Významně je zastoupena též jihovýchodní složka proudění.

-5-

Hydrologické poměry Katastr obce Štítary přísluší do povodí Dyje. Jižní část katastru odvodňuje drobný Gránický potok, pramenící v polích severozápadně od obce Lukov, vlévající se do řeky Dyje vodní nádrží Znojmo. Severní část katastru je však odvodňována prostřednictvím Mramotického potoka, a je tudíž součástí dílčího povodí Jevišovky. Říční síť tvoří drobné vodní toky, převážně upravené na meliorační kanály. Většina toků je málo vodná, rozložení průtoků v tocích je v průběhu roku přirozeně rozkolísané. Obecně nejvíce vody odteče v jarních měsících, nejméně koncem léta a na podzim. Oběh podzemní vody je vázán zejména na pukliny a zvětralinový plášť zpevněných hornin a mělké vrstvy písčitých nezpevněných sedimentů.

B.1.6.2. Aktuální stav území Katastr obce Citonice má charakter kulturní krajiny. Základní krajinný rámec dodává území rozsáhlejší lesní komplex v údolích Gránického potoka a jeho přítoků. Odlesněné plochy katastru tvoří rozsáhlou enklávu okolo intravilánu obce. Typickou pro katastr jsou rozsáhlé scelené pozemky orné půdy, v podmáčených polohách v okolí obce doplněné kulturními loukami. Hlavní dělící linie zde tvoří regulovaná koryta vodních toků, většinou bez doprovodné dřevinné vegetace, silnice s mezernatými alejemi ovocných dřevin a dochované polní cesty, též někdy se zbytky stromořadí Zájmové území se nachází v katastru obce Citonice, na jihozápadním okraji obce, v ploché úzké nivě Gránického potoka a jeho levostranného přítoku. Gránický potok pramení severně od obcí obce Lukov, protéká obcí Bezkov, podél jižního okraje obce Citonice a vlévá se řeky Dyje pod vodním dílem Znojmo. Nad obcí Bezkov protéká zemědělsky obdělávaným územím, pod obcí Bezkov se náhle údolí prohlubuje a zužuje. Úzká plochá údolní niva je využívána jako extenzivní louky, lemované zalesněnými strmými skálami s místními skalními výchozy. Před obcí Citonice protéká dvěma zaniklými historickými rybníky (torza vysokých zemních hrází) a historickým rybníkem Skalka (km 7,6), který je vyhlášen evropsky významnou lokalitou soustavy NATURA 2000. Pod obcí údolí postupně získává charakter lesnatého kaňonu prohlubujícího se směrem k ústí. Tok je ve správě Lesů České republiky, správa toků – oblast povodí Dyje. Úsek toku před ústím (km 0,000-2,364) tvoří hranici Národního parku Podyjí a správcem toku je zde Správa NP Podyjí. Koryto toku nad rybníkem Skalka bylo v km 8,182-9,658 upraveno. Při úpravě provedené v roce 1953 bylo koryto toku přeloženo k pravému okraji potoční nivy, napřímeno a opevněno (dno štětem, břehy kamennou dlažbou). Koryto lichoběžníkového profilu je uniformní, bez členitostí, s vyrovnaným spádem. Vegetační doprovod tvoří ojedinělé náletové dřeviny, převážně trsnaté vrby a olše. U obce Citonice se do Gránického potoka v km 7,4 l vlévá levostranný bezejmený příok, pramenící severozápadně od obce Bezkov v polní trati krátce nad lesem Smoha. Přítok protéká lesem Smoha, který je prameništěm historického gravitačního vodovodu zásobujícího v minulosti město Znojmo. Nárůst počtu obyvatel Znojma v 18. a 19. století s sebou přinesl otázku dalšího zdroje zásobování města pitnou a užitkovou vodou. Voda ze studní nebyla kvalitní a byla příčinou častých nemocí. Středověký vodovod vedoucí od pramenů v Příměticích a na Horním předměstí k městským klášterům a kašnám byl tehdy již krajně nedostačující. Nouze byla taková, že ještě v polovině 19. století musela být voda do města dopravována vozy od řeky Dyje. Teprve poté, co v roce 1832 na choleru zemřelo šest set šedesát osob, zjednala městská samospráva pod vedením starosty Mannera rychlou nápravu zřízením nového gravitačního vodovodu, který do města přivedl pitnou vodu z vydatného prameniště v lese Smoha u Citonic. Dílo bylo dokončeno roku 1843. Po celé trase vodovod lemovaly drobné, v historizujícím slohu vystavěné vodárenské stavbičky. Širší rokli ve svahu za Cínovou horou musel nový vodovod překonat po mohutném kamenném viaduktu s širokou cihlově klenutou propustí. Poptávka po vodě však stále rostla, a proto musel být Citonický vodovod v následujících desetiletích často rozšiřován a posilován přípojkami z nových zdrojů a opravován. Význam vodovodu poklesl až v souvislosti s vybudováním nového pitného zdroje u znojemské přehrady roku 1966. (www.znojmocity.cz)

V katastru obce levostranný přítok protéká zaniklým historickým rybníkem (torzo vysoké zemní hráze) a bezprostředně u obce Citonice drobným rybníkem Rušlem. Tok je v převážně části neupravený, pouze část mezi rybníkem a ústím (km 0,000-0,140) byla v roce 1963 upravena a opevněna. Správcem levostranného přítoku Gránického potoka jsou rovněž Lesy ČR. Rybník Skalka o ploše1,8 ha je historickou nádrží neznámého stáří. Nařízením vlády ČR č. 132/2005 byl rybník Skalka vyhlášen evropsky významnou lokalitou CZ0623345 Citonice – rybník Skalka, předmět ochrany čolek dravý. Vlastníkem, provozovatelem a uživatelem vodního díla je Obec Citonice. Rybník Rušlem je rovněž historickou nádrží neznámého stáří, situovanou bezprostředně na hranici intravilánu obce. Rybník má charakter průtočné nádrže. Mělká zátopa nádrže je kopaná, vanovitá, s plochým dnem s hloubkou vody převážně 1,30 m. Břehy rybníka jsou zpevněny rovnaninou z kamene kladeného na sucho. Rovnanina je v současném stavu zachována pod hladinou vody (od hloubky cca 0,20-0,30 m níže) nad hladinou je zničena rychle se rozvíjející břehovou abrazí. Ustupující břehy již zasahují do přilehlých

-6-

pozemků (trvalý travní porost, les) a ohrožují bezpečnost provozu na bezprostředně přilehlých komunikacích. Produkty břehové abraze se významně podílejí na zazemňování nádrže. Výpustné zařízení tvoří nefunkční trubní výpust z betonových trub. Trouby jsou s největší pravděpodobností válcové bez hrdel a jsou kladeny pouze volně na sraz, bez těsnění ve spojích a bez obetonování. Provozní uzávěr tvoří nefunkční uzavřený požerák situovaný v břehu nádrže. Degradovaná betonová konstrukce požeráku se rozpadá. Hladina vody v nádrži je udržována na úrovni 350,05 m n.m trubním přepadem z betonových trub DN 800. Přepad představuje jedinou ochranu nádrže před velkými vodami. Vzhledem k blízké zástavbě je však stupeň ochrany zcela nedostačující. Vlastníkem, provozovatelem a uživatelem vodního díla je Obec Citonice.

B.1.6.3. Chráněná území, ÚSES Rybník Skalka je evropsky významnou lokalitou CZ0623345 Citonice – rybník Skalka, předmětem ochrany je čolek dravý (Triturus carnifex), kriticky ohrožený druh, zapsaný v červeném seznamu ČR. Výskyt tohoto druhu je zatím doložen pouze na jižní Moravě v okrese Znojmo z několika lokalit. Druh ustoupil především v důsledku změn vodního režimu v krajině jako jsou: odvodňování luk a lesů, regulace potoků a zatrubňování drobných vodotečí, proměna luk v pole, zasypávání jezírek v lomech komunálním odpadem, meliorace, chemizace a podobné zásahy. V neposlední řadě přistupují faktory jako zvýšený autoprovoz, nešetrné rybářské obhospodařování rybníků (vysoké rybí osádky, odbahňování rybníka) a zarybňování jezírek v lomech a pískovnách. Dravé druhy ryb čolky přímo požírají, ryby živící se planktonem čolkům potravně konkurují a čolci jako méně pohyblivá a hůře přizpůsobivá skupina živočichů ustupuje, až vymírá. Obecně lze shrnout, že čolci trpí zánikem biotopů a zásahem do biotopů. V současné době je dle návrhu plánu péče o přírodní památku připravováno rozšíření zájmového území EVL na pozemky v nivě Gránického potoka nad rybníkem Skalka (pozemky parc.č. 516, 517, 518, 523, 524 a příslušná část pozemku parc.č. 1285 v k.ú. Citonice. Rybník Skalka je dle územního plánu lokálním biocentrem na lokálním biokoridoru, který prochází údolím Gránického potoka. Ve smyslu ust. § 3 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jsou rybníky, vodní toky a údolní nivy významným krajinným prvkem, který chrání zákon zvláštním způsobem.

B.1.6.4. Napojení stavby na dopravní a veřejnou infrastrukturu Zájmové území stavby je přístupné po asfaltové místní komunikaci v obci Citonice, dále po zpevněné polní cestě a neevidované zemní lesní cestě na pozemcích ve vlastnictví Obce Citonice.. Stavba nevyžaduje napojení na veřejnou infrastrukturu.

B.1.6.5. Ochranná pásma Navržená stavba se nachází v ochranném pásmu pozemků určených k plnění funkcí lesa (k.ú. Citonice parc.č. 475, 477/3, 477/4, 479/1,499, 525; k.ú. Bezkov p.č. 596/1, 596/2, 598, 600/1). Zástupce investora požádá o souhlas s umístění stavby v ochranném pásmu lesa u příslušného orgánu ochrany lesa. Dotčení ochranných pásem inženýrských sítí je uvedeno v dokumentaci objektů.

B.2. TECHNICKÁ ČÁST B.2.1. Členění stavby na stavební objekty Stavbu je vzhledem k charakteru navrhovaných opatření členěna na následující stavební objekty : - SO 1 – revitalizace potoka JKSO 833.21.5.9. - SO 2 – mokřady JKSO 833.19.8.1. - SO 3 – rybník Rušlem JKSO 833.15.2.2.

-7-

B.2.2. Koncepce technického řešení Navrženými revitalizačními opatřeními je zvýšit retenční a akumulační schopností území, zvýšit biologickou rozmanitost území a posílit ekologicko-stabilizační funkce krajiny v území připravovaného rozšíření plochy evropsky významné lokality. Dále je záměrem investora je uvést do řádného technického stavu stávající historickou malou vodní nádrž – rybník Rušlem. Základem koncepce technického řešení se vyhnout budování mohutných objektů tak, aby při přiměřeném dodržení požadavků příslušných ČSN byl celý charakter navrhovaných stavebních opatření přírodě maximálně blízký a do území zapadající a současně respektoval i historický charakter území. Revitalizace potoka Navržena je revitalizace Gránického potoka v údolní nivě nad koncem zátopy rybníka Skalka. Trasa toku se navrátí přibližně do původní trasy (dle katastru nemovitostí) a nepravidelně se rozvlní. Koryto revitalizovaného toku bude zemní, mělkého miskovitého profilu, průtoky se soustředí do zemní tzv. toulavé kynetky. Svahy koryta budou proměnlivého sklonu, v konkávním břehu strmější, v konvexním pozvolnější. Návrh předpokládá další samovolný vývoj zemního koryta přirozenou transformací. Pro zvýšení podélné členitosti dna, zvýšení obsahu kyslíku rozpuštěného ve vodě (zvýšení samočistící schopnosti toku) a pro zachování stálé vodní hladiny za snížených průtoků (refugium pro vodní zoocenózy) bude niveleta revitalizovaného toku rozčleněna nízkými dřevěnými prahy s drobnými stabilizovanými tůněmi v podjezí. Na konci revitalizace potoka je navržena drobná průtočná tůň, která snížením průtočné rychlosti vody v korytě toku zvýší sedimentační činnost a ochrání nižší částí revitalizovaného toku před zanášením. Přístup na pozemky rozdělené revitalizací potoka, nezbytný pro zajištění následné péče o evropsky významnou lokalitou, bude umožňovat drobný dřevěný mostek, který nevytvoří na revitalizovaném toku migrační bariéru a bude vhodně zapadat do krajinářsky cenného území. Součástí revitalizačních prací bude odstranění náletových dřevin na severním okraji nivy a ošetření přerostlých stromových vrb v ploše louky seřezáním tzv. „na hlavu“. Mokřady Navrženo je sedm mokřadů, z toho šest v nivě Gránického potoka nad rybníkem Skalka a jeden v nivě jeho levostranného přítoku nad rybníkem Rušlem. Dva mokřady budou průtočné (na konci revitalizace toku a nad rybníkem Rušlem), pro zachycení splavenin a ochranu revitalizovaného toku a nádrže před zanášením. Ostatní mokřady budou zcela izolovány od koryta toku i od vodní plochy rybníka Skalka a hladina vody v nich bude kolísat v závislosti na úrovni hladiny podzemní vody. Mokřady proměnlivé velikosti a hloubky, od drobných mělkých částečně zvodněných až po rozsáhlou hlubokou tůň s velkou volnou vodní plochou a s drobným ostrůvkem pro hnízdění vodního ptactva. Pozvolné ploché břehy budou nepravidelných sklonů. Plocha mokřadů se ponechá přirozenému rozvoji mokřadní vegetace. Břehové a doprovodné porosty nejsou navrhovány, požadováno je co nejvyšší oslunění mokřadních ploch. Výsadba dřevin je navržena pouze na ostrůvku pro zajištění možnosti nerušeného hnízdění ptactva. Mokřady nemají charakter vodního díla. Manipulace s hladinou vody v mokřadech není možná. Hladina vody v mokřadech bude přirozeně kolísat, v závislosti na úrovni hladiny podzemní vody, na průběhu srážek a na ročním období. Rybník Navržena je rekonstrukce trubní výpusti a bezpečnostního přelivu. Rekonstruovaný výpustný objekt bude tvořit trubní výpust s dřevěným požerákem. Přístup k požeráku bude zabezpečen dřevěnou lávkou z dubového dřeva. Výpust bude převádět veškeré běžné průtoky. Ochranu vodního díla před velkými vodami bude jako zajišťovat přímý bezpečnostní přeliv, situovaný vpravo od trubní výpusti. Přeliv je navržen jako průleh ve stávající zpevněné komunikaci (asfaltové polní cestě). Odpad od přeliv je navržen jako přírodě blízký průleh, opevněný vegetací (osetím), se sklonem skluzové plochy 1:10. Bezpečnostní přeliv bude převádět zvýšené a povodňové průtoky. Ze zátopy nádrže se odstraní veškerý rybniční sediment. Břehy nádrže, souvisle narušené břehovou abrazí, budou sanovány zásypem zeminou a stabilizovány drátokamennými gabiony. Do konstrukce bude využito kamene odpovídajícího místním podmínkám. Na sanovaných březích bude pomístně provedena výsadba drobných skupin geograficky původních a stanovištně odpovídajících keřů.

-8-

B.2.3. Výškopisné a polohopisné údaje Výškopisné a polohopisné údaje, obsažené v této dokumentaci, jsou uváděny v souřadnicovém systému S-JTSK, ve výškovém systému Bpv. Výškopisné a polohopisné údaje je možno odměřovat od pevných bodů, vyznačených v situaci návrhu.

B.2.4. Požadavky na kácení vegetace Stavba vyžaduje kácení vzrostlých dřevin. Odstranění dřevin zabezpečí investor před zahájením stavebních prací vlastními prostředky. Ohlášení kácení dřevin a pěstebních prací provede investor v dostatečném předstihu věcně a místně příslušnému orgánu ochrany přírody (Obecní úřad Citonice). Specifikace druhů a množství dřevin je uvedena v dokumentaci jednotlivých objektů.

B.2.5. Zábor pozemků K záboru pozemků určených k plnění funkcí lesa nedojde. Ochrany lesa se záměr týká umístěním stavby na pozemcích do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Záměr vyžaduje zábor zemědělského půdního fondu v následujícím rozsahu: Katastrální území

Parcelní číslo

Číslo LV

Stávající využití

Navržené využití

Trvalý zábor

Citonice

478

10001


vodní plocha-mokřadní plocha

0,020

481/2

10001

orná půda


0,050

482

10001



0,033

516

10001



0,024

516

10001


vodní plocha-vodní tok

0,044

518

10001



0,022

518

10001



0,026

523

10001



0,422

523

10001



0,070

524

10001



0,028

524

10001



0,040

CELKEM

0,779 ha

Jedná se o zemědělské pozemky mimo současně zastavěné území obce, na kterých nejsou vybudovány investice za účelem zlepšení půdní úrodnosti (meliorační zařízení apod.). Rozsah odnětí pozemků bude upřesněn geometrickým plánem, orientačně je vyznačen v situaci katastrální mapy. Zemní práce budou prováděny v nivních uloženinách v prostoru zaniklých historických rybníků, tedy v zeminách schopných zúrodnění. Vytěžená zemina bude z části použita pro potřeby stavby (urovnání terénu, humusování) a zbytek použit k povážení mělkých půd na zemědělském pozemku ve vlastnictví investora (k.ú. Citonice, parc.č. GP 1215, 1220, orná půda). Zemědělské pozemky narušené pojezdy vozidel budou po uložení zeminy obdělány hlubokou orbou. Navržená stavba je opatřením pro úpravu vodních poměrů a revitalizaci krajiny, pro které nejsou odvody za odnětí zemědělského půdního fondu předepisovány (Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, § 11, odst. 3,4). Stavební úpravy rybníka Rušlem se dotknou pozemku ZPF p.č. 477/2 a pozemků PUPFL p.č. 477/3 a 479/1. Uvedené pozemky budou dotčeny pouze prováděním sanací břehových nátrží (zásyp zeminou), k záboru ZPF a PUPFL nedojde.

-9-

B.3. HYDROTECHNICKÉ POSOUZENÍ B.3.1. Odtokové údaje Základní hydrologické údaje toku Gránický potok v profilu křížení s komunikací Citonice – Bezkov (cca řkm 7,1) : - hydrologické číslo povodí 4-14-02-064 2 - plocha povodí F = 12,35 km - průměrná roční výška srážek v povodí Hsa = 559 mm - průměrný roční průtok Qa = 29,2 l.s-1 (třída III) - M-denní průtoky Qmd (třída III) M 30 60 90 120 150 180 210 240 270 Qmd 62,0 40,0 30,0 24,0 18,5 15,0 12,0 9,5 7,0 - N-leté průtoky QN (třída III) N 1 2 5 10 20 50 100 QN 1,0 1,9 3,9 6,1 8,9 13,8 18,5 m3.s-1

300 5,0

330 3,0

355 1,1

364 0,3

-1

l.s

Základní hydrologické údaje levostranného přítoku Gránického potoka, k profilu hráz rybníka Rušlem: - hydrologické číslo povodí 4-14-02-064 - plocha povodí F = 4,22 km2 - průměrná roční výška srážek na povodí Hsa = 563 mm (1931-1980) - průměrný roční průtok Qa = 11,2 l.s-1 (třída III) - M-denní průtoky Qmd (třída III) M 30 60 90 120 150 180 210 240 270 300 330 355 364 -1 Qmd 25,0 16,0 11,5 8,7 6,6 5,0 3,6 2,3 1,3 1,0 0,6 0,3 0,1 l.s - N-leté průtoky QN (třída III) N 1 2 5 10 20 50 100 QN 0,25 0,49 1,2 2,2 3,7 6,9 10,5 m3.s-1

B.3.2. Technické parametry vodního díla -

Revitalizace potoka délka revitalizace plocha revitalizovaného koryta Mokřady Celková plocha mokřadů Vodní plocha mokřadů Objem mokřadů (odtěžené zeminy) Rybník Rušlem - nádrž Kóta dna nádrže Kóta hladiny zásobního prostoru Kóta hladiny ochranného prostoru ovladatelného Kóta hladiny ochranného prostoru neovladatelného (max.hladina) Objem zásobního prostoru Objem ochranného prostoru ovladatelného Objem ochranného prostoru neovladatelného Celkový objem nádrže Zatopená plocha při hladině zásobního prostoru Zatopená plocha při hladině ochranného prostoru ovladatelného Zatopená plocha při hladině ochranného prostoru neovladatelného Maximální délka vzdutí Výpustný objekt Trubní výpust DN 400, provozní uzávěr požerákového typu s dlužovou stěnou Maximální vypouštěné množství při vypouštění nádrže (h = 0,30 m) Kapacitní průtok

- 10 -

343,6 m 1.845 m2 7.685 m2 2 4.865 m 3 6.300 m 348,55 m n.m. 350,35 m n.m. 350,55 m n.m. 351,15 m n.m. 4.250 m3 550 m3 1.900 m3 3 6.700 m 2 2.650 m 2.850 m2 3.400 m2 260 m 0,072 m3.s-1 3 -1 0,205 m .s

-

Bezpečnostní přeliv Přímý přeliv lichoběžníkového profilu, šířka ve dně 7,00 m, sklon svahů 1:10 Kóta přelivu Návrhový stupeň ochrany Q50 Kapacita bezpečnostního přelivu při maximální hladině

350,55 m n.m. 6,9 m3.s-1 9,356 m3.s-1

B.3.3. Hydrotechnické výpočty -

V příloze této zprávy jsou obsaženy následující hydrotechnické výpočty : Základní charakteristiky nádrže Výpočet kapacity bezpečnostního přelivu Výpočet kapacity výpusti a přepadu požeráku Výpočet kapacity revitalizovaného koryta

B.3.4. Závěry hydrotechnického posouzení Trubní výpust Trubní výpust bude provozním uzávěrem hrazena do úrovně hladiny zásobního prostoru nádrže (350,35 m n.m.). Zvýšení hladiny při případné neoprávněné manipulaci s hradidly zabraňuje přepadový otvor v zadní stěně požeráku. Trubní výpust bude uváděna do provozu pouze při vypouštění nádrže. Vypouštění nádrže bude prováděno vyjímáním jednotlivých hradítek požeráku, v počtu maximálně 2 ks současně. Přepadové množství při vypouštění nádrže Qpřep = 0,072 m3.s-1 při přepadové výšce 0,30 m bude trubní výpustí spolehlivě převedeno (průtok v potrubí o volné hladině). Bezpečnostní přeliv Ochrana vodního díla je vzhledem k charakteru a významu navržena na návrhový průtok Q50 = 6,9 m3.s-1. Hydrotechnický výpočet bezpečnostního přelivu s pevnou přelivnou hranou byl proveden dle výpočtových vzorců pro přepad lichoběžníkového profilu se širokou korunou. Výpočtem byl prokázán bezpečný průchod průtoku QKAP = 9,356 m3.s-1. Revitalizace potoka Koryto revitalizovaného potoka (složený průtočný profil včetně kynety) bezpečně provede návrhový 3 -1 průtok QN = 1,662 m .s , což odpovídá orientačnímu návrhovému průtoku dle TNV 75 2102 Úpravy potoků (orná půda, lesy
B.3.5. Zajištění bezpečnosti provozu stavby Pro provoz vodního díla rybní Rušlem bude vypracován jednoduchý provozně-manipulační řád, který bude přiložen k žádosti o kolaudační souhlas. Stavebník při provozu stavby zajistí výkon technickobezpečnostního dohledu dle Metodického pokynu č. 1/2010 k technickobezpečnostnímu dohledu nad vodními díly (MZe č.j. 37380/2010-15000). Ke stažení na stránkách www.eagri.cz → voda → legislativa → metodické pokyny → zákon o vodách → Metodický pokyn 37380/2010.15000. Provoz a údržba vodních toků se řídí ustanoveními TNV 75 2102 Úpravy potoků a TNV 75 2925 Provoz a údržba vodních toků. Údržbu revitalizovaného úseku vodního toku bude zajišťovat Obec Citonice.

B.4. VLIV STAVBY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Záměr je navrhovaný pro revitalizaci krajiny, pro vytvoření podmínek pro zvýšení biodiverzity území a pro podpoření evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000 „Citonice – rybník Skalka“, kde předmětem ochrany je čolek dravý (Triturus carnifex), kriticky ohrožený druh, zapsaný v červeném seznamu ČR. Rybník Skalka v krajinářsky mimořádně cenném malebném údolí Gránického potoka je významnou rozmnožovací lokalitou obojživelníků. V prostoru rybníka skalka byl zjištěn výskyt minimálně 7 druhů obojživelníků. Jde o čolka obecného (Triturus vulgaris), čolka velkého (Triturus cristatus), kuňku ohnivou

- 11 -

(Bombina bombina), rosničku zelenou (Hyla arborea), ropuchu obecnou (Bufo bufo), skokana štíhlého (Rana dalmatina) a skokana hnědého (Rana temporaria). Převážně je o druhy zvláště chráněné a zařazené ve vyhlášce č. 395/92 Sb. k zákonu č. 114/92 Sb. Úplná revitalizace koryta drobného vodního toku umožní další rozvoj přirozených ekologických funkcí vodopisné sítě. Realizací navržené stavby dojde k nápravě negativních důsledků v minulosti nevhodně provedené úpravy toku : - obnoví se půdorysná členitost trasy toku - sníží se podélný sklon toku - vložením nízkých prahů se obnoví nepravidelnosti sklonu a zlepší kyslíková bilance v toku - vznikne přírodě blízké zemní koryto s členitostmi v příčném i podélném směru, bez tvrdého nepoddajného opevnění - soustředěním běžných průtoků do zemní kynety se zvýší hloubka vody při setrvalých a minimálních průtocích - tůně v prohloubeném podjezí prahů v období minimálních průtoků refugia pro vodní organismy - obnoví se přirozený kontakt vody v korytě s podzemní vodou v nivě - umožní se přirozený vývoj koryta samovolnými transformacemi, vznik přirozených úkrytů a proudových stínů - Interakcí revitalizovaného toku s okolním územím dojde ke zpomalení povrchového i podzemního odtoku, ke zvýšení infiltračních vlastnosti, k podpoře samočisticích schopností aj. Navržené mokřady přispějí ke zvýšení biodiverzity území. Zpomalí se odtok vody z povodí, dojde ke zdržení vody v krajině. Vytvoří se podmínky pro další rozvoj vodních i mokřadních společenstev, pro rozmnožování obojživelníků, pro úkryt, odpočinek a rozmnožování vodního ptactva i ptačích populací břehových biocenóz. Různorodé mokřadní prostředí podnítí i další rozvoj odpovídajících společenstev bezobratlých mokřadních živočichů. Realizací navržených stavebních úprav rybníka Rušlem dojde k obnovení všech plnohodnotných funkcí rybníka (biologické, krajinné, vodohospodářské). Nádrž zůstane v krajině hodnotným prvkem i z hlediska estetického. Rybníky a malé vodní nádrže jsou neoddělitelnou součástí naší kulturní krajiny, významně přispívají ke zlepšování kvality vody v povodí, mají mimořádný a nezastupitelný význam jako základní zdroj vody v oblastech s malými vodními toky a řídkou hydrografickou sítí. Dle záměru investor nepředpokládá intenzivní rybářské využívání. V prvních dvou letech po provedené revitalizaci bude rybník zcela bez rybí obsádky. V dalších letech bude rybí obsádka tvořena geograficky a stanovištně odpovídajícími druhy ryb, velikost rybí obsádky bude úměrná přirozené úživnosti nádrže. Složení a velikost rybí obsádky stanoví orgán ochrany přírody (Agentura ochrany přírody a krajiny). Rybí obsádka nebude přikrmována a rybník hnojen. Do nádrže nebudou v žádném případě vysazovány býložravé druhy ryb (amur, tolstolobik), které by způsobily destrukci mokřadní vegetace. Slovení rybníka bude občasné, za účelem eliminace případně zavlečených nežádoucích druhů ryb. Příslušný orgán ochrany přírody vydal stanovisko, že záměr nemůže mít významný vliv na evropsky významnou lokalitu soustavy NATURA 2000, ani nepodléhá zjišťovacímu řízení podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu stavby na životní prostředí. Realizaci záměru považuje orgány ochrany přírody za žádoucí a prospěšnou.

B.5. STAVENIŠTĚ A PROVÁDĚNÍ STAVBY B.5.1. Příprava pro výstavbu Stavba je umístěna na převážně pozemcích ve vlastnictví investora – Obce Citonic, z části i na pozemcích ve vlastnictví státu (ČR – právo hospodaření s majetkem Lesy ČR s.p.). Pro realizaci stavebního záměru je s vlastníkem nutno uzavřít dohodu formou smlouvy o provedení stavby. Pozemky, bezprostředně sousedící se stavebními pozemky, jsou rovněž výhradně ve vlastnictví investora nebo ČR – Lesů ČR s.p. Stavbou nesmí být dotčeny pozemky mimo vyznačený obvod staveniště (viz příloha C. Situace stavby). Případný vstup při provádění stavby na pozemky mimo obvod staveniště je nutno předem projednat s vlastníky dotčených pozemků. K termínu předání staveniště provedeno odstranění dřevin, bezprostředně bránící výstavbě. Kácení zabezpečí investor vlastními prostředky rámci běžných pěstebních prací. Uvolňování pozemků pro výstavbu je předpokládáno postupně dle rychlosti postupu stavebních prací. Před zahájením zemních prací je nutno zabezpečit vytyčení veškerých podzemních inženýrských sítí, při provádění stavby respektovat podmínky stanovené správci vedení. Stavební práce budou

- 12 -

realizovány v ochranném pásmu nadzemního vedení NN, dojde ke styku s ostatními sítěmi nedojde (situovány mimo obvod staveniště). Při realizaci výstavby stavby objektů rybníka Rušlem (trubní výpust, bezpečnostní přeliv) je nutno provést uzavírku zpevněné polní cesty na jižním břehu rybníka. Průchod pro pěší po dobu uzavírky je umožněn stávající dřevěnou lávkou na konci zátopy nádrže.

B.5.2. Zásady zařízení staveniště Pro skladovací, administrativní a hygienické zázemí stavby bude pro zařízení staveniště (vzhledem k charakteru a rozsahu stavby) využito pouze mobilních objektů dodavatele. Skládky materiálu jsou navrženy volné, materiál bude přednostně ukládán přímo v místě upotřebení. Choulostivý materiál bude uložen ve stavební boudě. Skládky, ale i staveniště, je nutno řádně zabezpečit, aby nedošlo ke škodám na materiálu, případně k ohrožení bezpečnosti pracujících na stavbě i dalších osob. Objekty zařízení staveniště budou umístěny na pozemcích obce Citonice, na ostatní ploše v blízkosti rybníka Rušlem. Umístění objektů bude upřesněno investorem při předání staveniště zhotoviteli stavby. Staveniště je pro běžnou mechanizaci přístupné po státní silnici, místní komunikaci a polní cestě.. V průběhu realizace stavby budou všechny komunikace, dotčené provozem stavby, udržovány ve sjízdném stavu. Případné nánosy zeminy je nutno z komunikací neprodleně odstraňovat. Před vyklizením staveniště bude případné narušení komunikací (i pozemků v obvodu staveniště) vlivem provozu stavby uvedeno do původního stavu. Déle přístupová trasa vede zemní neevidovanou lesní cestou po pozemku investora. Pro realizaci stavebních prací je nutno provést pomístní urovnání terénu včetně pomístního zpevnění přírodním materiálem (štěrkodrť odpovídající přírodním podmínkám lokality). Stavba vyžaduje přípravu betonové směsi. S ohledem na požadovaný rozsah a kvalitu betonové směsi, bude zajištěna její příprava v centrální míchárně. Příprava betonové směsi přímo na staveništi nezajistí její požadovanou kvalitu. Elektrickou energii pro objekty zařízení staveniště i pro vlastní potřeby stavebních úprav rybníka Rušlem je možno zajistit ze stávajícího rozvodu NN. Elektrickou energii pro potřeby ostatních objektů stavby je možno zajistit pouze z mobilních agregátů zhotovitele. Zařízení staveniště není možno napojit na zdroj pitné vody. Užitkovou vodu pro potřeby stavby (vlhčení zeminy aj.) je možno odebírat na staveništi.

B.5.3. Nakládání s odpady .Zemní práce budou prováděny v údolní nivě, která je současně i dnem zaniklých historických rybníků. Veškerá vytěžená zemina je považována za biologicky aktivní půdu nebo půdu schopnou zúrodnění. Z části se zemina využije pro potřeby stavby, přebytek výkopové zeminy se použije k povážení zemědělských pozemků. Odtěžený rybniční sediment z rybníka Rušlem se v plném rozsahu použije k sanaci břehových nádrží a úpravě břehové linie rybníka. Vybourané hmoty ze stávajících konstrukcí se v plném rozsahu využijí pro potřeby stavby. Kámen a úlomky betonu se použijí pro výplň drátokamenných gabionů. Materiál odstraněný z krytu a podkladů v místě překopu zpevněné komunikace se opětovně využije do rekonstruovaných podkladů. S odpady, které při stavbě vzniknou, bude nakládáno v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. a předpisy souvisejícími. Ostatní odpady vzniklé při realizaci stavby, jako např. obaly od použitých materiálů, zlikviduje dodavatel na své náklady podle svých pracovních postupů. Během výstavby bude vedena průběžná evidence odpadů, které vzniknou při stavbě, a tato evidence bude předložena při kolaudaci stavby. Při vlastní realizaci stavby nebude vznikat nebezpečný odpad

B.5.4. Požadavky na provádění stavby Požadavky na postup stavebních prací jsou uvedeny v dokumentaci objektů. Návrh kontrolních prohlídek stavby : Vytyčení stavby Založení objektů Kontrola objektů před zakrytím V průběhu sypání zemní konstrukcí (těsnícího jádra stavebních rýh objektů) Před vydáním kolaudačního souhlasu (před zahájením napouštění nádrže)

- 13 -

B.5.5. Péče o bezpečnost práce Při provádění všech stavebních prací a souvisejících činností je třeba dbát pokynů a ustanovení o bezpečnosti práce a ochraně zdraví (déle jen BOZP). Je třeba dodržovat platné předpisy, nařízení a normy ČSN. Zejména se jedná o ustanovení těchto legislativních předpisů v platném znění : - Zákon č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) - Zákon č. 309/2006 Sb. (o bezpečnosti práce) - Zákon č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) - Zákon č. 251/2005 Sb. (o inspekci práce) - Zákon č. 552/1991 Sb. (o státní kontrole) - Zákon č. 500/2004 Sb. (správní řád) - Nařízení vlády č. 101/2006 Sb. (o povinnosti údržby staveb) - Nařízení vlády č. 591/2006 Sb. (o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích) - Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (kterým se stanoví podmínky BOZP) Mimo jiné je nutno upozornit zejména na některé podmínky vyplývající z výše uvedených případů: - v případě, že na stavbě bude působit koordinátor BOZP (§15 zákona 309/2006 Sb.), musí investor smluvně zajistit činnost koordinátora - investor je povinen písemně zavázat ke spolupráci koordinátorem všechny osoby na stavě (dodavatele, subdodavatele, technický dozor apod.) V případech, kdy při realizaci stavby a) celková předpokládaná doba trvání prací a činností je delší než 30 pracovních dnů, ve kterých budou vykonávány práce a činnosti a bude na nich pracovat současně více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, nebo b) celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu,

dodavatel musí pro tuto stavbu jmenovat stavbyvedoucího, který zajistí dodržování BOZP a technických norem na této stavbě - pro celou stavbu, vymezenou stavebním povolením, musí být veden jeden stavební dení. Přílohou tohoto stavebního deníku mohou být dílčí stavební deníky subdodavatelů, do kterých musí dát stavbyvedoucí otisk svého autorizačního razítka - jako součást plánu BOZP musí dodavatel předat investorovi návrhy pracovních postupů činností na stavbě a nejpozději 8 dnů před zahájením prací musí předat koordinátorovi BOZP seznam rizik vyplývajících z těchto pracovních postupů - dodavatel musí mít vypracovaný plán prevence rizik při jím prováděných činnostech, který předloží investorovi Mimo to je třeba věnovat zvýšenou pozornost při provádění zemních prací, při práci pod elektrickým vedením a při křížení podzemních vedení. Dodavatel stavby musí zajistit bezpečnost silničního provozu na přilehlé místní komunikaci a silnici, výjezd ze staveniště bude opatřen nezbytnými dopravními značkami. Pracovníci, kteří budou stavbu provádět (i pracovníci subdodavatelů a jiné osoby) musí být o všech bezpečnostních předpisech prokazatelně poučeni. Ti pracovníci, kteří budou pracovat v ochranných pásmech elektrických vedení, plynovodů či jiných vedení musí být navíc prokazatelně poučeni o tom, že se v těchto pásmech nacházejí a také o způsobu práce v těchto pásmech. -

B.5.6. Vliv provádění stavby na životní prostředí Provádění stavebních prací nesmí negativně ovlivnit odtokové poměry v zájmovém území. Případný nános v toku dané lokality, prokazatelně způsobený činností při provádění zemních prací bude odstraněn zhotovitelem akce. V průběhu výstavby může dojít k částečnému zhoršení vzhledu okolí i ke zhoršení kvality vody v toku zakalením vlivem stavební činnosti. Toto zhoršení bude pouze přechodné a lze je významně eliminovat stavební kázní a organizací prací ze strany zhotovitele. Důsledně budou dodržovány zásady ochrany pozemků zemědělského půdního fondu. Práce budou prováděny tak, aby na pozemcích, jejich vegetačním krytu a případných zařízeních nedošlo při výstavbě ke škodám. Během výstavby nesmí dojít k znečištění prostředí, zejména nesmí dojít ke znečištění vod ropnými látkami. Používané mechanizační prostředky musí být v dobrém technickém stavu a musí být dodržována preventivní opatření k zabránění případným úkapům či únikům ropných látek. Všechny prostory, kde se bude manipulovat se závadnými látkami (maziva, řezné kapaliny, nátěrové hmoty, ředidla apod.), musí být zabezpečeny tak, aby nemohlo dojít k úniku těchto látek do půdy nebo k jejich smísení s odpadními či

- 14 -

srážkovými vodami. Pokud by přes všechna opatření došlo k úniku závadných látek, je nutno postupovat podle § 6 a následujících vyhlášky č. 6/1977 Sb. S odpady, které při stavbě vzniknou, bude nakládáno v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. a předpisy souvisejícími. Během výstavby bude vedena průběžná evidence odpadů, které vzniknou při stavbě, a tato evidence bude předložena při kolaudaci stavby.

Vypracoval : Jaromír Parolek

Znojmo 05/2013

- 15 -

- 16 -

D.1.1. TECHNICKÁ ZPRÁVA SO 1 - REVITALIZACE POTOKA JKSO 833.21.5.9.

Trasa revitalizace Začátek úpravy je v km 8,239, v místě stávající koryto opouští průrvu v torzu hráze zaniklého historického rybníka. Trasa revitalizovaného potoka přibližně sleduje trasu toku dle katastru nemovitostí v údolnici. Trasa úpravy je nepravidelně rozvlněná, lomená, bez zaoblení oblouky. Vytyčení lomových bodů trasy bude provedeno dle souřadnic, vyznačených ve výkresové části. Konec úpravy je v km 8,578. Zde je na toku navržen drobný průtočný mokřad (viz SO 2 – mokřad 6), kterým trasa revitalizace navazuje na stávající koryto toku.

Podélný profil Hloubka koryta je navržena tak, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění úrovně hladiny podzemní vody na přilehlých pozemcích. S ohledem na sklon území v rozmezí je hloubka koryta navržena převážně v rozmezí 0,50 – 0,60 m (bez kynety), nad torzem zemní hráze zaniklého rybníka se koryto v krátkém úseku prohlubuje až na 1,00 m. Podélný sklon revitalizovaného toku je navržen v rozmezí 4,2 až 7,1‰ a dle možností je rozčleněn drobnými spádovými objekty – dřevěnými prahy výšky 0,10 m s drobnými tůněmi v podjezí.

Příčný profil koryta Koryto revitalizovaného potoka je navrženo nepravidelného miskovitého profilu o šířce dna 2,00 m s proměnlivými sklony svahů. V přímé trase jsou svahy koryta navrženy ve sklonu cca 1:3. Ve směrových lomech bude konkávní břeh strmější (sklon cca 1:1) a konvexní svah pozvolnější (sklon cca 1:4 až 1:5). Koryto je dimenzováno na průtok cca Q1. Ve dne koryta bude pro soustředění běžných průtoků upravena drobná tzv. toulavá kynetka, šířky a hloubky 0,30x0,30 m, dimenzovaná na průtok Q90D až Q60D. Kynetka bude vyhloubena ručně po dostatečném zapojení travního porostu opevnění koryta.

Opevnění koryta Předpokládá se další vývoj koryta postupnou samovolnou transformací. Opevnění koryta je proto navrženo výhradně vegetací, zatravněním dna i svahů koryta. K osetí bude použito travní směsi s podílem lučních květin.

Spádové objekty Pro zvýšení podélné členitosti dna, zvýšení obsahu kyslíku rozpuštěného ve vodě (zvýšení samočistící schopnosti toku) a pro zachování stálé vodní hladiny za snížených průtoků (refugium pro vodní zoocenózy) jsou v trase toku navrženy nízké spádové objekty – dřevěné prahy výšky 0,10 m s drobnými stabilizovanými tůněmi v podjezí. Celkem je navrženo 8 prahů v dolní části a 3 prahy v horní části revitalizace toku. Přepadová část prahů je tvořena stěnou z výřezů z dubové kulatiny, zapuštěnou do svahů koryta a zajištěnou dřevěnými pilotami. Předpráh je rovněž z dubové kulatiny. V přepadové stěně i předprahu se vynechají nepravidelně situované otvory o rozměrech kynety. V podjezí prahů se vytvoří stabilizovaná tůň, prohloubená min. 0,20 m pod niveletu kynety. Pata svahů zemního koryta je opevněna kamennou rovnaninou z lomového kamene o velikosti 0,30 až 0,40 m, bez ostrých hran a blízkého přírodním podmínkám lokality. Dno tůně je opevněno pohozem z valounů o velikosti 32-125 mm, který umožní přirozenou transformaci dna v tůních.

-1-

Břehové a doprovodné porosty Potoční koridor Gránického potoka tvoří úzká údolní niva šířky převážně cca 40 m, oboustranně sevřená strmými lesními stráněmi, orientovaná ve směru východ - západ. Výsadba souvislých břehových a doprovodných porostů, které by úzkou louku ještě více zastínily, proto není vhodná. Stávající lesní porost tvoří dostatečný vegetační doprovod potočního koridoru revitalizovaného potoka. Jako vegetační doprovod je navržena pouze výsadba keřových vrb, které budou pravidelně každoročně ořezávány. Navržena je výsadba 300 ks košíkářsky využitelných vrb (rakovice, konopina, mandlovka). Výsadba bude provedena v nepravidelných skupinách na konkávních březích toku, k výsadbě budou použity vrbové řízky délky 0,25 až 0,30 m. Začátek a konec skupiny bude vždy označen dřevěným kolíkem. Součástí navržených pěstebních prací je ošetření stávajících přerostlých hlavatých vrb v ploše louky. Tyto vrby budou ořezány tzv. „na hlavu“ v počtu 10 ks. Dále bude provedeno smýcení náletových dřevin na severním okraji louky (převážně černý bez, 2 akát) v celkové ploše cca 900 m . Odstraněním těchto dřevin dojde k žádoucímu odkrytí drobných skalních výchozů na okraji lesa.

Objekty na toku Koryto revitalizovaného toku, situované přibližně ve středu údolní nivy, zabraňuje přístupu na pravobřežní část nivy. Pro umožnění pravidelné údržby travních porostů v evropsky významné lokalitě je proto navrženo přemostění toku drobným dřevěným mostkem, který nevytvoří na revitalizovaném toku migrační bariéru a bude vhodně zapadat do krajinářsky cenného území. Dřevěný mostek je situovaný v km 8,286, je navržený jako jednopruhový s návrhovou zatížitelností 25 t pro běžně užívanou zemědělskou techniku. Spodní stavbu mostu tvoří opěry z železového betonu, opatřené na viditelných plochách kamenným obkladem a křídla z kamenné rovnaniny. Použitý kámen bude co nejvíce blízký přírodním poměrům lokality. Vodorovnou nosnou konstrukci mostu tvoří ocelové nosníky IE 240, rozepřené příčníky z válcovaných profilů UE 120. Nosníky a příčníky budou upraveny žárovým zinkováním. Nosníky budou uloženy na mostní ložiska – ocelový válcovaný profil T 80/60, osazený do úložného železobetonového prahu. Mostovku budou tvořit dřevěné mostiny - nehoblované polohraněné dubové trámy 120 mm, kladené s mezerami cca 20 mm. Mostiny budou propojeny prostřednictvím dřevěných podélníků, uložených na příčníky. Mezi mostiny a podélníky bude vložena izolace z asfaltové lepenky. Mostiny budou uchyceny prostřednictvím ztužujících obrubnic ke krajním nosníkům (ocelovými svorníky). Příslušenství mostu tvoří zábradlí po obou stranách. Bude provedeno z dřevěných hranolů, hrubě hoblovaných. Zábradlí bude osazeno do prodloužených mostin. Odvodnění mostu nebude zřizováno, dešťová voda bude protékat mostovkou. Pro veškeré dřevěné konstrukce bude použito dubového dřeva, ošetřeného 2x fungicidním a 3x ochranným nátěrem.

Zemní práce Výkopové práce budou prováděny v nivních uloženinách v prostoru zaniklých historických rybníků, tedy v zeminách schopných zúrodnění. Vytěžená zemina bude z části použita pro potřeby stavby (urovnání terénu, humusování) a zbytek použit k povážení mělkých půd na zemědělském pozemku ve vlastnictví investora (k.ú. Citonice, parc.č. GP 1215, 1220, orná půda). Zemědělské pozemky narušené pojezdy vozidel budou po uložení zeminy obdělány hlubokou orbou. Střední odvozová vzdálenost z místa těžby zeminy do nejbližšího místa jejího uložení je 2500 m. Jediná možná odvozová trasa prochází v délce cca 400 m po neevidované lesní zemní cestě, cca 300 m po štěrkové polní cestě a dále po asfaltové místní komunikaci a silnici II. třídy. Veškerá narušení terénu vzniklá vlivem provozu při realizaci stavby budou uvedena do původního stavu (urovnání, zatravnění, dle potřeby pomístní zpevnění štěrkodrtí).

-2-

Požadavky na kácení vegetace Realizace revitalizačních prací vyžaduje odstranění vzrostlých dřevin rostoucím mimo les. Jedná se mnohokmenné trsnaté olše o průměru pařezu <0,50 m (3 ks) a <0,70 m (4 ks). Kácení těchto stromů zajistí investor před zahájením stavebních prací. Žádost o povolení kácení dřevin podá investor s dostatečným předstihem věcně a místně příslušnému orgánu ochrany přírody (Obecní úřad Citonice). Při vlastní realizaci výstavby mokřadu bude provedeno odstranění pařezů, které budou následně uloženy do zásypu stávajícího koryta toku.

Dotčené sítě, ochranná pásma K dotčení inženýrských sítí nebo jejich ochranných pásem při realizaci revitalizace potoka nedojde.

Realizace stavby Realizace stavebních prací je časově vázána na možnost ukládání vytěžené zúrodnění schopné zeminy na zemědělské pozemky. Aby nedošlo k dočasnému záboru zemědělského půdního fondu v ploše deponie, budou stavební práce prováděny v období mezi sklizní plodiny a předseťovou přípravou půdy pro následnou plodinu (předpoklad konec července až začátek října běžného roku).


Znojmo 05/2013

-3-

D.2.1. TECHNICKÁ ZPRÁVA SO 2 – MOKŘADY JKSO 833.19.8.1.

Mokřad 1 Mokřad o celkové ploše 295 m 2 tvoří soustava tří drobných izolovaných kopaných tůní, situovaných nad koncem zátopy rybníka Skalka, pod torzem zemní hráze zaniklého rybníka. Hloubka tůní mokřadu je navržena v rozmezí 0,60 až 80 m. Břehy mokřadu budou provedeny v pozvolném sklonu 1:4 až 1:5. Zemina vytěžená při hloubení mokřadu bude využita k vybudování nízkého plochého zemního valu podél obvodu mokřadu. Val je navržený jako zemní hrázka výšky cca 0,50 m, se sklony svahů 1:4, zpevněná zatravněním. Zemní val při zvýšení hladiny vody v rybníce Skalka (HN = 351,60 m n.m., HMAX = 352,30 m n.m.) zamezí vnikání rybí obsádky z rybníka do mokřadu. Terén v prostoru navrženého mokřadu je silně podmáčený vlivem vzduté hladiny v rybníce Skalka. Staveniště není proto přístupné pro běžnou mechanizaci a dopravní prostředky, pouze pro pásové nebo kráčející bagry.

Mokřad 2 Mokřad je navržený jako hloubený, nepravidelného miskovitého tvaru, s pozvolnými břehy v proměnlivém sklonu 1:6 až 1:11, s proměnlivou hloubkou vody maximálně 1,10 až 1,50 m. V ploše mokřadu je navržený rozsáhlejší ostrůvek pro hnízdění vodního ptactva, izolovaný hlubokou volnou vodní plochou. Plocha mokřadu činí 2.200 m 2, plocha ostrůvku 300 m 2. Část stávajícího upraveného koryta vodoteče mezi mokřadem a revitalizovaným tokem (viz SO 1) se vyplní nepropustným zásypem z jílovité zeminy (dl. 20 m, cca 20 m 3).

Mokřad 3 Mokřad o ploše 560 m2 je navržený jako hloubený, nepravidelného ledvinovitého tvaru, s pozvolnými břehy v proměnlivém sklonu 1:6 až 1:10, s hloubkou vody 0,80 až 1,00 m. Upravené koryto vodoteče mezi mokřady 2+3 se vyplní zásypem z propustné zeminy (dl. 10 m, cca 10 m3).

Mokřad 4 Mokřad o ploše 830 m2 je situovaný při patě lesní stráně, v zastíněné ploše louky na okraji údolní nivy. Hloubený mokřad je protáhlého tvaru, břeh zastíněný lesním porostem je navržen ve sklonu 1:4 až 1:5, osluněné břehy v pozvolném proměnlivém sklonu 1:6 až 1:12, s hloubkou vody 0,80 až 1,20 m. Upravené koryto vodoteče mezi mokřady 3+4 se vyplní zásypem z propustné zeminy (dl. 20 m, cca 20 m3).

Mokřad 5 Mokřad o ploše 380 m2 je rovněž situovaný při patě lesní stráně, v zastíněné ploše louky na okraji údolní nivy. Hloubený mokřad je nepravidelného protáhlého tvaru, břeh zastíněný lesním porostem je navržen ve sklonu 1:3 až 1:5, osluněné břehy v pozvolném proměnlivém sklonu 1:6 až 1:12, s proměnlivou hloubkou vody 0,40 až 80 m. Upravené koryto vodoteče mezi mokřady 4+5 se vyplní zásypem z propustné zeminy (dl. 45 m, cca 50 m3).

-1-

Mokřad 6 Drobný mokřad je navržený jako průtočný, hloubený, bez možnosti manipulace s hladinou vody. Situovaný je na konci revitalizační úpravy Gránického potoka, s cílem vytvořit záchytný prostor pro ochranu před zanášením pro níže ležící revitalizaci toku i pro ochranu rybníka Skalka. Mokřad je navržený o vodní ploše 90 m 2, s hloubkou vody max. 1,05 m. Břehy mokřadu ve sklonu 1:3 budou zatravněny. Výtok z mokřadu je stabilizován závěrečným dřevěným prahem revitalizace Gránického potoka (viz SO 1). Upravené koryto vodoteče mezi mokřady 5+6 se vyplní zásypem z propustné zeminy (dl. 25 m, cca 30 m3).

Mokřad 7 Mokřad o vodní ploše 510 m 2 je navržený jako průtočný, hloubený, bez možnosti manipulace s hladinou vody. Mokřad s proměnlivou hloubkou vody max. 1,50 m je situovaný na levostranném přítoku Gránického potoka, cca 200 m nad koncem zátopy rybníka Rušlem. Jižní břeh zastíněný lesním porostem je navržen ve sklonu 1:4 až 1:5, ostatní břehy v pozvolném proměnlivém sklonu 1:4 až 1:10. Výtok z mokřadu je stabilizován kaskádou nízkých dřevěných stupňů se stabilizovanými drobnými tůněmi v podjezí. Stupně budou provedeny z dubových polohraněných přířezů nebo z dubové kulatiny s přitesáním ložných ploch. Běžné průtoky budou soustředěny do výřezu v horních kulatinách. Výřezy budou situovány nepravidelně pro rozvlnění vodního proudu. Podjezí pod stupni bude zpevněnou kamennou rovnaninou s proštěrkováním, kladenou na podkladní filtrační geotextilii. Použitý kámen bude prostý ostrých hran a blízký přírodním podmínkám lokality.

Břehové a doprovodné porosty Výsadba břehových a doprovodných porostů je navržena při okrajích ostrůvku v mokřadu 2. Střed ostrůvku zůstane ponechán volný. Druhové složení výsadby je vyznačeno ve výkresové dokumentaci (viz příloha D.2.4., část 2/5). K výsadbě budou použity sazenice se zemním balem, keře výšky min. 0,40 m, stromy 1,20 m. Sazenice stromů budou při výsadbě opatřeny dřevěným kůlem a chráničem proti okusu, sazenice keřů dřevěným kolíkem a ošetřením chemickým nátěrem proti okusu. Všechny sazenice budou při výsadbě důkladně zality. Zálivka dřevin bude v období sucha dle potřeby i několikrát opakována. V prvních třech letech po výsadbě bude prováděno jejich odplevelování. Výsadba břehových a doprovodných porostů na březích mokřadů není navrhována. Požadováno je co nejvyšší oslunění mokřadních ploch pro řádný spontánní rozvoj mokřadní vegetace. Vznik břehových porostů se předpokládá přirozenou sukcesí. Dostačující vegetační doprovod zajišťuje stávající lesní porost při okrajích úzké údolní nivy Gránického potoka i jeho přítoku.

Zemní práce Výkopové práce budou prováděny v nivních uloženinách v prostoru zaniklých historických rybníků, tedy v zeminách schopných zúrodnění. Vytěžená zemina bude z části použita pro potřeby stavby (zemní hrázka, zásyp stávající vodoteče, humusování) a zbytek použit k povážení mělkých půd na zemědělském pozemku ve vlastnictví investora (k.ú. Citonice, parc.č. GP 1215, 1220, orná půda). Zemědělské pozemky narušené pojezdy vozidel budou po uložení zeminy obdělány hlubokou orbou. Střední odvozová vzdálenost z místa těžby zeminy do místa jejího uložení je 2500 m. Jediná možná odvozová trasa prochází v délce cca 400 m po neevidované lesní zemní cestě, cca 300 m po štěrkové polní cestě a dále po asfaltové místní komunikaci a silnici II. třídy. Veškerá narušení terénu vzniklá vlivem provozu při realizaci stavby budou uvedena do původního stavu (urovnání, zatravnění, dle potřeby pomístní zpevnění štěrkodrtí).

-2-

Požadavky na kácení vegetace Realizace revitalizačních prací vyžaduje odstranění vzrostlých dřevin rostoucím mimo les. Jedná se převážně o více kmenné trsnaté vrby (11 ks), ojediněle babyka, habr, jasan, osika (5 ks) o průměru kmene <0,30. Kácení těchto stromů zajistí investor před zahájením stavebních prací. Žádost o povolení kácení dřevin podá investor s dostatečným předstihem věcně a místně příslušnému orgánu ochrany přírody (Obecní úřad Citonice). Při vlastní realizaci výstavby mokřadu bude provedeno odstranění pařezů (<0,30 m – 6 ks, <0,50 m – 7 ks, <0,70 m – 5 ks), které budou následně uloženy do zásypu stávajícího koryta toku.

Postup realizace stavby Realizace stavebních prací je časově vázána na provedení revitalizace Gránického potoka (viz SO 1) a dále na možnost ukládání vytěžené zeminy na zemědělské pozemky. Aby nedošlo k dočasnému záboru zemědělského půdního fondu v ploše deponie, budou stavební práce prováděny v období mezi sklizní plodiny a předseťovou přípravou půdy pro následnou plodinu (předpoklad konec července až začátek října běžného roku).

Inženýrské sítě, podzemní vedení Při realizaci stavby nedojde ke styku s inženýrskými sítěmi a podzemním vedením.


Znojmo 05/2013

-3-

D.3.1.

TECHNICKÁ ZPRÁVA

SO 3 – RYBNÍK RUŠLEM JKSO 833.15.2.2.

Trubní výpust Před zahájením stavebních prací je nutno provést vypuštění rybníka. Po dobu výstavby trubní výpusti je nutno zajistit převádění vody přes stavební rýhu a čerpání vody ze stavební jámy. Pro realizaci výstavby objektu je nutná uzavírka polní cesty. Průchod osob k zahradní kolonii a k objektům hřiště umožňuje stávající dřevěná lávka přes vodoteč na přítoku do rybníka. Výpust rybníka je navržena trubní DN 400, s požerákovým uzávěrem. Požerák je navržený dřevěný, uzavřený, s přepadovým otvorem v úrovni hladiny zásobního prostoru nádrže. Objekt trubní výpusti je situován přibližně do trasy historické výpusti, tvořené výpustným narušeným betonovým potrubím. Při hloubení stavební rýhy trubní výpusti je nutno odstranit veškeré části stávajícího potrubí z tělesa hráze, včetně vybourání stávajícího betonového požeráku. Vybourané hmoty (úlomky betonu) budou následně použity pro potřeby stavby (do výplní drátokamenných gabionů apod.). Bezprostředně po vypuštění nádrže bude provedeno odstranění krytu a podkladu místní účelové zpevněné komunikace a vyhloubení stavební rýhy trubní výpusti. Stavební rýha se upraví na požadovanou niveletu. Šířka dna stavební rýhy je navržena min. 1,90 m, svahy ve sklonu max. 2:1. Materiál získaný odstraněním podkladů a krytu komunikace (penetrační makadam) se využije pro potřeby stavby, vytěženou zeminu investor využije pro terénní úpravy v obci. Objekt výpusti bude založen na zhutněnou základovou spáru. Případné přehloubení stavební rýhy (vlivem odstraňování pozůstatků stávajícího výpustného potrubí) bude vyrovnáno hubeným betonem. Výpustné potrubí je tvořeno troubami z tvrdého PVC DN 400 SN 8. Trouby budou kladeny na podkladní železobetonovou desku a obetonovány s výztuží 1x ocelovou svařovanou sítí KARI. Vtoková část výpusti bude upravena pro osazení dřevěného požeráku, s důrazem na dodržení kolmosti stěn a rozměrů. Při betonáži budou osazena kotevní železa požeráku. Výpust bude ukončena čelem z kamenného zdiva. Při zdění kamenného zdiva bude dbáno na to, aby co nejmenší spáry mezi jednotlivými kameny byly proškrábnuty a vzhled zdiva se co možno nejvíce blížil vzhledu kamenného zdiva na sucho. Na výpust bude oboustranně navazovat přídlažba z lomového kamene na sucho, zakončená zajišťovacím prahem. Přednostně bude pro viditelné kamenné konstrukce využito kamene místního původu. Štola výpusti bude před zásypem převzata projektantem a technickým dozorem investora. Bezprostředně před zásypem budou stěny štoly natřeny jílovitým mlékem a ze stěn stavební rýhy se odstraní přesušené nebo rozmáčené zeminy. Obsyp objektu včetně zásypu stavební rýhy bude prováděn po průběžných vrstvách o maximální mocnosti 0,15 m, průběžně hutněných. Zvláštní důraz při hutnění je kladen na místa styku nově ukládaného materiálu s původním materiálem hráze – stěny rýhy se v průběhu sypání opatří stupňovitými zářezy, aby se ukládaný materiál co nejlépe spojil s původním materiálem. Zemina použitá pro zásyp musí mít zrnitost, koeficient průsaku a ostatní fyzikální vlastnosti shodné s původní zeminou hráze. Obsyp štoly v délce 1,50 m před vyústěním bude proveden z propustného materiálu. Zakládání, provádění objektu výpusti a navázání hráze na objekt se bude plně řídit ustanoveními ČSN 75 2410 Malé vodní nádrže. Zemina pro zásyp stavební rýhy (těsnící jádro) bude dle předpokladu získána při hloubení mokřadu 7 (viz SO 2 – mokřady). Po dokončení zásypu stavební rýhy bude provedena obnova podkladu a krytu komunikace. Pro zřízení podkladních vrstev budou využity dříve vybourané hmoty. Konstrukce dřevěného požeráku bude provedena z dubových fošen tl. 50 mm, spojovaných hřebíky a stažených nýtovanými ocelovými opasky. Veškeré stykové spáry mezi dřevěnými součástmi požeráku budou utěsněny silikonovým bezbarvým tmelem. Přepadová stěna požeráku je tvořena dlužemi z dubového dřeva tl. 30 mm, výšky 150 mm, je zdvojena a prostor mezi stěnami vyplněn dusaným jílem. Veškerá hradítka (dluže) budou opatřena příslušným kováním, tj. háčky na zachycení dluží. Manipulace s dlužemi bude prováděna ocelovým hákem s rukojetí, z kruhové oceli Ø10 mm, délky 2,80 m. Hák bude zavěšen na vnitřní straně uzamykatelného požeráku.

-1-

Požerák bude ke konstrukci štoly výpusti zakotven kotevními železy a ve svislé poloze zajištěn konstrukcí dřevěné lávky (hlavními trámy a podlažinami). Spára v místě styku dřevěného požeráku s betonovou konstrukcí výpusti bude utěsněna montážní pěnou, se zatřením silikonovým tmelem. Požerák bude přístupný dřevěnou manipulační lávkou z dubového hoblovaného řeziva. Podlažiny budou z nehoblovaných neomítaných fošen. Lávka bude na břehu uložena na opěru z drátokamenných gabionů a v nádrži na dubové piloty (bez konzervačního nátěru), zaražených do dna vedle boků štoly výpusti. Součásti lávky budou spojovány ocelovými svorníky černé barvy, případně hřebíky (podlažiny). Na dřevěnou pilotu ve směru ke komunikaci osadí limnigrafická lať délky 2,70m.

Bezpečnostní přeliv Bezpečnostní přeliv je navržený korunový přímý, situovaný vpravo od rekonstruované trubní výpusti. Přeliv tvoří přejezdný průleh ve zpevněné polní cestě. Průleh je navržený ve tvaru mělkého lichoběžníka, šířky ve dně 7,00 m (přepadová hrana přelivu), svahy v pozvolném sklonu 1:10. Na obou stranách průlehu bude osazeno dopravní značení (A 7a: Nerovnost vozovky, B 20a: Nejvyšší dovolená rychlost 20 km) na ocelovém sloupku. Pro realizaci výstavby objektu je nutná uzavírka polní cesty. Průchod osob k zahradní kolonii a k objektům hřiště umožňuje stávající dřevěná lávka přes vodoteč na přítoku do rybníka. Po vypuštění nádrže provedeno odstranění krytu a podkladu zpevněné komunikace a vyhloubení stavební rýhy přelivu. Materiál získaný odstraněním podkladů a krytu komunikace (penetrační makadam) se využije pro potřeby stavby, vytěženou zeminu investor využije pro terénní úpravy v obci. Přepadová hrana přelivu je navržena rovná, bez převýšení, stabilizovaná v břehové hraně (okraji komunikace) železobetonovou těsnící membránou z vodostavebního betonu, s výztuží 2x ocelovou sítí KARI. Membrána bude v ose 2x přerušena dilatační spárou, těsněnou pryžovým dilatačním pásem. Těsnící membrána bude založena do stavební rýhy o šířce dna 1,60 m, se svahy ve sklonu 1:1, na zhutněnou základovou spáru. Konstrukce těsnící membrány bude před zásypem převzata projektantem a technickým dozorem investora. Bezprostředně před zásypem bude konstrukce natřena jílovitým mlékem a ze stěn stavební rýhy se odstraní přesušené nebo rozmáčené zeminy. Obsyp objektu včetně zásypu stavební rýhy bude prováděn po průběžných vrstvách o maximální mocnosti 0,15 m, průběžně hutněných. Zvláštní pozornost při hutnění je nutno věnovat místům styku nově ukládaného materiálu s původním materiálem hráze – stěny stavební rýhy se v průběhu sypání opatří stupňovitými zářezy, aby se ukládaný materiál co nejlépe spojil s původním materiálem. Zemina použitá pro zásyp musí mít zrnitost, koeficient propustnosti a ostatní fyzikální vlastnosti shodné s původní zeminou hráze. Potřebná zemina bude získána při výkopu mokřadu 7 (viz SO 2). Zakládání a provádění objektu se bude řídit ustanoveními ČSN 75 2410 Malé vodní nádrže. Konstrukce přepadové části přelivu bude opevněna konstrukcí vozovky. Po dokončení zásypu stavební rýhy bude provedena obnova podkladu a krytu komunikace. Pro zřízení podkladních vrstev budou využity dříve vybourané hmoty. Skluzovou část přelivu tvoří zemní průleh s podélným sklonem 1:10, opevněný zatravněním.

Úpravy v zátopě Odtěžení sedimentů ze dna zátopy nádrže bude provedeno po jejich částečném odvodnění. Odtěžené sedimenty se uloží na dočasné hromady podél obou břehů rybníka. Po úplném odvodnění se sediment využije pro úpravu abrazně narušených břehů nádrže. km. Mocnost sedimentů byla projektantem zjišťována sondáží od hladiny. Únosnost dna nádrže byla zjišťována sondáží tenkou tyčí. Zjištěná únosnost dna byla v době průzkumu (04/2012) převážně v rozmezí 40-60 kPa, dostatečná pro běžné mechanizační prostředky. Vzhledem k tomu, že průzkumy bylo nutno provádět za plného vodního stavu v nádrži, bude po vypuštění nádrže provedeno upřesnění mocnosti sedimentů a stanovení únosnosti dna nádrže ručním penetrometrem. Abrazně silně narušené břehy nádrže se následně zpevní drátokamennými gabiony z hrubě zinkovaných gabionových sítí, rozměr oka 100/100 mm, drát Ø 4,5 mm ZnAl. Výška gabionů je navržena 0,80 m, šířka gabionů podél komunikací 0,80 m, v ostatních částech 0,50 m. Koruna gabionů je navržena v jednotné úrovni 350,30 m n.m., tj. 0,15 m nad navrženou normální hladinou vody v nádrži (navržená QN =

-2-

350,35 m n.m.). Gabiony se osadí na stávající zachovalou část opevnění (kamenná rovnanina pod hladinou ve sklonu cca 1:3), na vyrovnanou základovou spáru, zpevněnou prostým vodostavebním betonem. Montáž gabionových konstrukcí se bude řídit technologickým postupem výrobce gabionových sítí. Do viditelného líce drátokamenné konstrukce se použije kámen, který odpovídá místním podmínkám. Břehové nátrže se vyplní odvodněným sedimentem, kterým se překryje i horní plocha gabionů. Proti vyplavování zásypového materiálu se rubová část gabionů opatří filtrem z filtrační geotextilie. Břehy nádrže se upraví do sklonu 1 : 3, překryjí ornicí a zatravní. Pomístně bude na upravených březích provedena výsadba drobných skupinek listnatých keřů. Druhové složení výsadby je vyznačeno ve výkresové části dokumentace (příl. D.3.5.). K výsadbě budou použity kvalitní školkované sazenice keřů o výšce min. 0,40 m. Projekt předpokládá použití sazenic se zemním balem (minimalizace ztrát úhynem). Výsadba bude prováděna do jamek o rozměru nejméně 1,5x větších než je kořenový bal sazenic. Veškeré dřeviny budou při výsadbě důkladně zality. Zálivka bude v období sucha dle potřeby i několikrát opakována. Sazenice keřů budou opatřeny dřevěným kolíkem. Nejvhodnějším termínem pro výsadbu je podzim ihned po opadu listí (pro lepší využití zimní vláhy), případně předjaří a jaro do narašení rostlin.

Požadavky na kácení vegetace Realizace stavebních úprav rybníka nevyžaduje kácení dřevin.

Předpokládaný postup výstavby -

vypuštění nádrže, odvodnění sedimentu rekonstrukce trubní výpusti, výstavba bezpečnostního přelivu oprava komunikace po překopech odtěžení sedimentů ze zátopy nádrže s uložením na hromady při okrajích zátopy úprava břehové linie

Dotčené sítě, ochranné pásma Stavební práce budou prováděny v ochranném pásmu nadzemního vedení NN. Rekonstrukce trubní výpusti je podmíněna přeložením stávajícího betonového sloupu nadzemního vedení NN, který je situovaný v bezprostřední blízkosti štoly stávající výpusti. Přeložku sloupu zajišťuje správce nadzemního vedení. V blízkosti staveniště se nachází vodovod a kanalizace ve správě VAS Znojmo, k dotčení těchto sítí navrženými stavebními úpravami nedojde.


Znojmo 05/2013

-3-

SOUŘADNICE VRCHOLOVÝCH BODŮ SO 1 – REVITALIZACE POTOKA VZDÁLENOST (m)

STANIČENÍ (km)

VRCHOLOVÝ BOD

Y

X

VB 1

649147,50

1190662,00

VB 2

649188,50

1190710,00

59,41

8,31741

VB 3

649216,50

1190690,50

34,12

8,351

VB 4

649285,50

1190670,00

71,98

8,423

VB 5

649336,50

1190646,00

56,36

8,47987

VB 6

649388,00

1190624,00

56,00

8,535

VB 7

649408,00

1190621,50

20,16

8,556

VB 8

649428,00

1190612,50

21,93

8,577

VB 9

649440,00

1190613,50

12,04

8,59000

-4-

8,258

53

51

87

03

96

SOUŘADNICE VRCHOLOVÝCH BODŮ SO 2 – MOKŘADY VRCHOLOVÝ BOD

Y

X

VB 1

649119,50

1190699,60

VB 2

649101,70

1190709,00

VB 3

649109,20

1190737,50

VB 4

649285,50

1190670,00

VB 5

649336,50

1190646,00

VB 6

649388,00

1190624,00

VB 7

649408,00

1190621,50

VB 8

648428,00

1190612,50

VB 9

649440,00

1190613,50

VB 10

649221,50

1190697,50

VB 11

649226,00

1190762,50

VB 12

649244,00

1190719,00

VB 13

649267,00

1190688,00

VB 14

649278,50

1190682,00

VB 15

649241,50

1190730,50

VB 16

249289,16

1190710,97

VB 17

649326,00

1190659,50

VB 18

649326,00

1190670,50

VB 19

649440,50

1190624,50

VB 20

649389,50

1190631,00

VB 21

649371,00

1190642,50

VB 22

649360,00

1190642,50

VB 23

649428,00

1190612,50

VB 24

649440,00

1190613,50

VB 25

649212,50

1190074,00

VB 26

649220,50

1190097,50

VB 27

649243,50

1190088,00

VB 28

649276,00

1190049,50

MOKŘAD 1

MOKŘAD 2

MOKŘAD 3

MOKŘAD 4

MOKŘAD 5

MOKŘAD 6

MOKŘAD 7

-5-

SOUŘADNICE VRCHOLOVÝCH BODŮ SO 3 – RYBNÍK VRCHOLOVÝ BOD

Y

X

VB 1

649035,80

1190142,50

VB 2

648957,00

1190169,80

VB 3

648994,40

1190190,20

VB 4

649023,60

1190202,70

VB 5

649047,40

1190176,00

-6-

SEZNAM PŘÍLOH : SO 1 – REVITALIZACE POTOKA D.1.1. TECHNICKÁ ZPRÁVA D.1.2. SITUACE NÁVRHU

1 : 1000

D.1.3. VYTYČOVACÍ SCHEMA

1 : 100

D.1.4. PODÉLNÝ PROFIL

1 : 1000/100

D.1.5. VZOROVÉ PŘÍČNÉ ŘEZY

1 : 50

D.1.6. PŘÍČNÉ ŘEZY

1 : 100

D.1.7. DŘEVĚNÝ PRÁH S VÝMOLEM

1 : 50

D.1.8. DŘEVĚNÝ MOSTEK

1 : 50

D.1.9. SCHEMA VÝSADBY

1 : 100

SEZNAM PŘÍLOH : SO 2 – MOKŘADY D.2.1. TECHNICKÁ ZPRÁVA D.2.2. SITUACE NÁVRHU

1 : 500


1 : 1000

D.2.4. PŘÍČNÉ ŘEZY

1 : 100

D.2.5. KASKÁDA DŘEVĚNÝCH PRAHŮ

1 : 100

-7-

SEZNAM PŘÍLOH : SO 3 – RYBNÍK „RUŠLEM“ D.3.1. TECHNICKÁ ZPRÁVA D.3.2. SITUACE NÁVRHU

1 : 500


1 : 500

D.3.4. PŘÍČNÉ ŘEZY ZÁTOPY

1 : 500/100

D.3.5. STABILIZACE BŘEHŮ

1 : 50

D.3.6. BEZPEČNOSTNÍ PŘELIV

1 : 50

D.3.7. TRUBNÍ VÝPUST

1 : 50

D.3.8. DŘEVĚNÝ POŽERÁK

1 : 25

D.3.9. DŘEVĚNÁ LÁVKA

1 : 25

-8-

SEZNAM DOLOŽENÝCH DOKLADŮ -

-

Lesy České republiky s.p. : smlouva o budoucí smlouvě , 8.11.2012 Lesy České republiky s.p., Správa toků – oblast povodí Dyje, č.j. LČR/952/004819/2012, 8.10.2012 : opravné vyjádření k záměru Lesy České republiky s.p., Správa toků – oblast povodí Dyje, č.j. LČR/952/002938/2012, 27.6.2012 : stanovisko k PD Městský úřad Znojmo, odbor výstavby, č.j. MUZN 84757/2012, 8.10.2012 : souhlas s vydáním rozhodnutí o povolení stavby Městský úřad Znojmo, odbor výstavby, č.j. MUZN 70614/2012, 27.8.2012 : územní rozhodnutí Městský úřad Znojmo, odbor výstavby, č.j. MUZN 28091/2012, 13.4.2012 : stanovisko k záměru z hlediska ÚPD Městský úřad Znojmo, odbor životního prostředí, č.j. MUZN 40918/2012, 26.6.2012 : souhrnné stanovisko Městský úřad Znojmo, odbor životního prostředí, č.j. MUZN 40928/2012, 13.6.2012 : závazné stanovisko orgánu ochrany ZPF Městský úřad Znojmo, odbor životního prostředí, č.j. MUZN 41290/2012, 11.6.2012 : závazné stanovisko státní správy lesů Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí, č.j. JMK 45433, 18.4.2012 : stanovisko k vlivu na lokality soustavy NATURA 2000 Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí, č.j. JMK 49550/2012, 2.5.2012 : nepodléhá zjišťovacímu rízení o posuzování vlivů na životní prostředí Lesy České republiky s.p., Správa toků – oblast povodí Dyje, č.j. LČR/952/001802/2012, 13.4.2012 : stanovisko správce toku Povodí Moravy s.p., zn. PMO 18122/2012-203/maj, 4.5.2012 : stanovisko správce povodí Jihomoravská plynárenská a.s., zn. 5000608206, 30.3.2012 : nenachází se podzemní zařízení ve správě JMP Telefónica Czech Republic a.s., č.j. 54864/12, 30.3.2012 : nedojde ke střetu s podzemním vedením E.ON Česká republika s.r.o., zn. M18531-Z051213655, 27.4.2012 : v zájmovém území se nachází podzemní vedení NN a nadzemní vedení NN. podzemní vedení NN se nachází mimo obvod staveniště bude vyvolána přeložka sloupu nadzemního vedení NN Vodárenská akciová společnost a.s., č.j. 698/15/12, 23.4.2012 : v blízkosti se nachází vodovod a kanalizace ve správě VAS Zápis z úvodního výrobního výboru 27.03.2012 Plná moc k zastupování

-9-

EVL CITONICE RYBNÍK SKALKA

Recommend Documents