KRUHÁČ
ŘÍJEN 2008
~OBSAH~~~~~~~~~~~~~~~~~~ Úvodníček·································· 3 Bludičkový tábor v časech Kleopatry ········································ 4 Přepad na Staré město ············ 6 Pepa a jeho táborníci ··············· 8 Střípky z hlídkového nočníku doberčat······································· 9 Básnička o táboře ··················· 10 Expedice naděje - tábor 1. oddílu Staré město ···························· 11 První oddílová akce Barnoška ·· 13 Exclusive interview ·················· 14 Rozhovor s Honzou ·················· 15 Rozhovor s fešákem ················ 16 Morseovka ······························· 16 Poznávání katalánska ··············· 18 Stará voda ······························ 21 Zajímavosti····························· 22 Akce ······································· 23
~ÚVODNÍČEK~~~~~~~~~~~~ Nazdar všem! Letní prázdninový čas táboření, výletů, túr, koupání se a sladkého nicnedělání je již za devatero horami, devatero řekami a devatero lesy v místech zvaných Borsučí. A aby vám z toho neklesla nálada a nepropadali jste podzimním depresím, tak je tu i nové číslo Kruháče, nacpaného vším možným i nemožným veselým prázdninovým počtením. Některým z vás se možná něco nezdá a nemůžou přijít na to, co by to tak mohlo být. Ještě vás chviličku budu napínat… Ještě chviličku… Chvililinku… Ano, změnila se pozice velkého šéfa Kruháče. Nebo lépe řečeno šéfky, kdy Čáru vystřídala nová tajemná tvář, zvaná Velká Šéfka. Neprozradím vám, o koho jde, protože je to velmi, ale velmi tajné a vyzrazení tohoto tajemství by pro mne mohlo mít nedozírné následky s drsným koncem :). Zároveň se změnil i kukuč Kruháče na nový, svěží, neokoukaný, bombastický a fenomenální. Samozřejmě ale platí, že nic není dokonalé a pokud se vám něco nelíbí, máte no-
vé nápady, připomínky a kritiku, tak můžete kontaktovat tiskového mluvčího a prostředníka Velké Šéfky, Emika, která se postará, aby bylo vše vyslyšeno a projednáno na nejvyšších místech. Už vás nebudu dále zdržovat od dalšího listování Kruháčem. Mějte se krásně a příští měsíc zase nazdar. Vakolama
~~~
3
~BLUDIČKOVSKÝ TÁBOR~~ ~V ČASECH KLEOPATRY~ Na tomto táboře jsem poznala mnoho nových lidí. Bylo to to nejlepší na mých prázdninách. Byla tam dosst velká sranda, ale bohužel nám odešly 3 holky: Sandra, Maki a Kečup: Sandra odjela, protože se jejím rodičům na táboře nelíbilo, nelíbilo se jim, že jsme se myli v tůňce, a nelíbila se jim ani kuchyň. Náhodou ta byla krásná. Taky se jim nelíbily stany , to už je co říct, stany byly krásné, kuchyň taky, koupání bylo normální, akorát voda byla trochu studenější, ale to neva. A dobré bylo spaní pod širákem, doufám, že budeme na Táboře 09 taky spávat pod širákem nebo zase v hangáru. Ale mě nejvíce bavilo když jsme šli na celodenní výlet. Protože jsme šli celý den na Doroťanku a před Doťankou jsme se jak kdyby utábořili. Bylo tam seno a tam nám dali vedoucí nějaké plátno a tam jsme si roztáhli karošku a na to spacák, snědli jsme svačinu a pak jsme váleli sudy ve spacáku z kopce, někdo ani nejel, ale ti co nejeli, měli smůlu, protože si neužili srandu ha ha ha. Potom jsme šli spát zzzzzz. Až ráno jsme
4
se probudili a Peťa přišla za mnou a za Moňou. Řekla nám, že půjdeme do nějakého baráku pro pití, tak jsme šli a šli, došli jsme do domku a Peťa řekla o vodu.Tak nám paní nalila vodu a my si do toho dali šťávu. Pak nám ta paní řekla, ať se rychle zbavíme, že tam kde táboříme jsou ZMIJe!!!!!!! Pak jsme šli sbalit věci a vyšli jsme na Doroťanku a tam jsme si koupili jídla, pití, pohledy a nějaké koktejly. Potom byla cesta krátká šli jsme chvilku do tábora jen 30 min. Tak to asik nějak bylo. No a já už jsem toho napovídala dost asik přestanu. světluška – Bludička Muška
~~~
Co na tábor říkají neskauti Nunu a Pavel, nebo-li myšlenkový proud ve velmi dobré náladě Mylí scouti! Byla nám zadána písemná práce na téma jak se nám líbil tábor a jak jsme se tam vůbec ocitli. Rádi bychom vám napsali své pocity. Nunu si zamilovala vsakovačku, kemrovnu, ale hlavně…LATRÍNU! (bahno, bahno, bahno (teplé) padat opravdu není radno.) Ano, máte pravdu, dojem byl opravdu hmatatelný. Pavlíčka ovšem nejvíce zaujaly atraktivní světluchy (muhehehe). Jak to teda všecko počalo: Bylo jasné podzimní ráno. Slunce pomalu stoupalo nad obzor a jeho nesmělé paprsky nás začaly šimrat do našich asi dvanáctiletých nosních dírek. A když jsme si šmudlili rozespalé asi dvanáctileté oči, řek´ nám táta, že pojedeme k jakýmsi Laníkům na švestky. A tak jsme teda jeli se smíšenými pocity, až jsme dorazili do jejich dlouhatananánské zahrady a tam na prahu chaty stály ONY – Dagmarka a Jesetera! Tak nějak jsme si (s)padli do oka, slovo dalo slovo a za chvíli jsme se začali sbližovat. Blížili jsme se, blížili jsme se, blížili jsme se, až jsme se sblížili! Až nám jednoho krásného dne Dáša řekla tu velkolepou věc – ony byly (- ach ne!)-
skautky! No a tak tu teď sedíme, čumíme a nevíme co napsat…no a tak jsme se ani nevím jak dostali na světloušsský (vyslov dramaticky s přízvukem na š (jako když mluvíš s plechovým úsměvem)) tábor. A jaké jsme měli pocity? Nádhera, úžas, krása, nervy v cajku, ohromení…. A světluchy. Spousta malých svetlušek se svítícími zadečky. Pro nás Kleopatra nezemřela! Žije v nás dodnes! Jen to přepadení nám trochu „zkalilo“ náladu. Ach, jak dlouho jsme trpěli přivázáni u toho stromu! Vlci kolem nás pomalu běhali! (Nunu: Ych!) Naštěstí nás zachránily otylé, sveřepé a statečné Světlušky..(Ještě, že je máte) Stejně to bylo na prt, když Kleopatra natáhla bačkory, čuchá ke Kytkám za spoda, leží pod drnem, roste na ní travička a pasou se kozičky a na nich vlci(a na nich Nunu), prostě umřela (o mrtvých jenom v dobrém) Muhehehe! Těžce se nám odjíždělo, věru těžce, přátelé, kamárádi,drazí pozůstalí a díl na tom mělo i to, že jsme měli >>>
5
opravdu moc těžké batohy, bo jsme nesnědli vlastní zásoby, neboť jsme byli milostivě nakrmeni ve zdejší kuchyni (a restauraci:D) a za to vám patří vřelé dík. Nunuže, žijte blaze a mějte se moc rádi! Pájíček a Nuninka PS.: Tento dokument je přísně tajný a totálně vůbec nezveřejnitelný. Zveřejnění se trestá smrtí nejukrutnější!
PSS: Jedná se pouze o koncept. Odesílatel zapřísahá Příjemce aby nezneužil obsahu dokumentu k účelům nízkým a hanebným, tedy k jemu celkem vlastním. Copyright © 2008 by Paya & Nuninka, all rights reserved a and immediately prepared to denie on the first occasion.
~~~
~PŘEPAD NA STARÉ MĚSTO Když začalo zapadat slunce a les se pomalu chýlil ke spánku, vnořila se do houští partička sehraných lidí ve složení M + K + A + E + L. Poté co doplnili zásoby pití a jídla, vydali se na dlouhou cestu, směrem k táboru. Téměř na konci nekonečné cesty zahlédli lehce vznášející se dým. Nevěnovali tomu příliš velkou pozornost a pokračovali dál. A kam? No přece teď už k nedalekému úkrytu, kde měli strávit nějakou dobu, než nastane ta správná hodinka k přepadu tábora. Jakmile dorazili na místo, pohodlně se ubytovali mezi stromy a opět doplnili energii.
6
Po 2 hod naše Borsučí pohltila tma a příšerná zima. Všichni
se drkotali co mohli. Ovšem až na jednoho ve skupince holek, který byl natolik chytrý, že si s sebou přibalil i kupu teplého oblečení, o kterou se také spravedlivě podělil s ostatními. Během toho jak se naše skupinka snažila vytvořit jakýsi plán, se Marek náhle postavil a uviděl, jak na cestě, kde byl před nějakou dobou dým, hořel oheň. Jakmile tuto zprávu sdělil ostatním, nastala panika…Co to může být??? Kde se to tam vzalo??? Jsou tam snad i lidé?? Co budeme dělat?? A tu Marek projevil mužskou >>>
odvahu a vydal se na průzkum, aby nám zodpověděl všechny nevyjasněné otázky. Čas plynul…10 min..20 min…dupání…30 min..40 min..praskání větviček…50 min…60 min…a Marek NIKDE! A kdesi hluboko v tichém lese se rozeznělo: „UNESLI HO!!!“ (No jo, kdo jiný by to mohl zařvat než Krista). A Kikina klidně dodala: „Neunesli, to by řval.“ No a jelikož Krista chtěla zahnat depresi, odhodlala se dojít až k baťohu a najít čokoládu na uklidnění. A tu se před ní z dálky vynořila černá postava…A opět se rozeznělo lesem: „KDES BYL?? VÍŠ, JAKÝ JSME O TEBE MĚLI STRACH??“...No s odstupem času můžu dodat, že strach měla pouze Krista. Ostatní dobře věděli, že takovému pořádnému chlapoviJse nemůže nic stát. A Marek klidným hlasem odpověděl: „Šel jsem k tomu ohni a uviděl jsem u něj nějaké lidi, tak jsem se radši schoval (mimochodem to bylo to dupání, které jsme slyšely). No a po chvíli jsem se šel k tomu ohni podívat..nikdo tam nebyl..tak jsem tam chvilku zůstal, protože tam bylo teplo.“ Po příchodu Marka jsme dále pozorovali záhadný oheň, který se chvíle-
mi rozhoříval a chvílemi pohasínal. No a jelikož už byly skoro 2 hodiny ráno, rozhodli jsme se přepadnout tábor. Věci jsme nechali v úkrytu a vyšli jsme hrdě vpřed. Jak jsme se blížili k táboru, domysleli jsme poslední část taktiky. Obklíčili jsme celý tábor a čekali až se nebe trochu zatáhne. Před pár dny byl totiž úplněk a Měsíc jasně svítil. Během čekání nám ale došlo, že s táborem není něco v pořádku. Ano, bylo před noční hrou. Jelikož byla už docela velká zima, rozhodli jsme se odvážně vstoupit do tábora. Samozřejmě všichni vedoucí byli vzhůru a všechny nás pochytali. Skoro všechny. Jeden náš synek se jen tak lehce nevzdal. Byl rozhodnutý ukrást cokoliv za každou cenu, a tak uloupil jednomu malému vlčeti karty. Jak tedy přepad skončil? Úspěšně nebo ne? :) Spíše asi ne :). Ale vedoucí nám udělali společné foto na závěr. Jakmile jsme se tedy po přepadu vraceli zpět k věcem, šli jsme prozkoumat záhadný oheň a zjistili jsme, že to byl zapálený pařez. A tak jsme ho tedy uhasili vodou z potůčku. V táboře jsme se potom ptali na oheň v lese a oni nám tvrdili, že to nikdo z tábora nebyl. Kdo ví co to tam tenkrát bylo, příroda si to nechala jako věčné tajemství… Krista + Kiki (Čochtani)
~~~
7
~PEPA A JEHO TÁBORNÍCI~ „Ten Pepan je ale blbý v té kuchyni, vždycky se ho leknem.“, řekl Čert a Cvrk. „Pomalu mi končí hlídka… škoda! S Pepanem to byla romantika“, zasnila se Peggy. Jednou takhle v úterý : Horká novinka! Pepan háže očko po Hihni a ona jeho pohledy opětuje. Sluší jím to spolu. Jo a Danča žárlí jako divá… Kdo ví jak to všechno dopadne… Potřebujeme DALŠÍHO!!! Máme problém: Vlasy mu rostou, lupy se mastí a hlava zmenšuje (ještě že jsme po někom našli ten šampon na mastné lupy :) ). Jinak je to kořen.
Toto bylo pár zážitků s naším věrným Pepanem. Abyste tomu rozuměli, Pepan nám mnohdy zachránil život. Hlavně v noci, když hlídka se třásla nejen strachy, ale i zimou. Stal se jediným poctivým, nemrznoucím, nebojácným i atraktivním hlídačem tábora. Jeho účinnost byla potvrzena hned několikrát, kdy zmatený přepad netušil jak obalamutit toho klidného hlídače dlouhých táborových nocí. Tímto článkem bychom chtěli Pepanovi vzdát hold a popřát mu klidný odpočinek do dalšího tábora. Pepo, děkujeme! Za Čochtany Šašík a Ema
Pozor, pozor! Adam s Pepanem při V případě Vašeho zájmu o seznámejedné jejich noční hlídce složili ní, kontaktujte Čochtaní báseň. Tato báseň vznikla vedení. Pepan je poKrtek sedí na mezi, kdo po poznatku bystrého hledný muž ve věku tam za ním poběží? skautíka Adama, který 20 let, dlouhých čerPepa není na mezi, on chodil pravidelně na ných mírně osliztam za ním poběží. vodu. Všimnul si totiž lých vlasů, středně Krtek není na mezi, nipřibývajících krtčích vysoké postavy kdo za ním neběží, hromádek a to mu (lehce přizpůsobikrtek není na mezi, Pevý), s mírně nanedalo spát. pan za ním neběží. fouklou hlavou.
8
~~~
~STŘÍPKY Z HLÍDKOVÉHO~ ~NOČNÍKU DOBERČAT~~~~~ 6. hlídka Když nás vzbudili, tak se Majka hned převlíkala. Trvalo jí to dost dlouho! Potom jsme se pokoušeli rozdělat oheň, ale nepovedlo se. Pak se vzbudila Helča, pomohli jsme jí zajít do ledničky pro májku a máslo. Máslo jsme přinesli ale jiné, než si Helča přála… Jo a všimli jsme si, že nemáme prapor. Která hlídka to asi neuhlídala?! Ta asi dostane nějaký trest. Leňa a Majka 4. hlídka Masér první nechtěl vstávat, že hlídku vůbec nechtěl, ale Šoumen ho nakonec překidal, ať není jelito, že to slíbil… 3:06 - Masér říká, že by aji zašel na ryby… 3:15 – zemřeš.“ Byšin a Tom 5. hlídka 4:00 – právě nás oba skoro porazilo…. Mačka nás přišla vzbudit!!! DOBRÉ RÁNO, VIETNAME!! Pavel a Marek 1. hlídka Je to psycho, na 80% bude přepad! Typuju to na 2. – 3. hlídku! Pepan a Honza a Jeňa a Mates a Luki
1:00 – dvěma slovy – hrůza, děs! Byl naprosto geniální přepad. Něco jsme slyšeli, a tak jsme za tím co nejrychleji běželi. Chvilku jsme tam stáli a najednou přišel Radomír a řekl – ahoj! Stáli jsme tam jako lamy a dívali se na ně. Ok. Přepad skončil a my jsme museli hlídat dál, kdyby přišel přepad… Kate a Janey 4. hlídka Do pytle! Čolek je pěkné jelito! Vykutil fakt našlapaný čas na hlídku. Jsme unavený jak drak a musím tu s ním smažit. Byli jsme vzbudit Berušku, ale ten říkal, že se bojí a nejde! Je to posera :) Jinak je to v klidu… Qwasoň a Byšin 5. hlídka 4:19 – Koudelka prokázal svou odvahu a obešel hangáry, usoudil, že tam nikdo není. … 4:38 – Koudelka mě nutí koukat se na černou kočku!!! :) … 4:41 – díváme se na zázračnou sklenici života s kobylkou a dalšími podobnými přáteli. Koudelka zjistil, že jedné kobylce chybí noha… Koudelka je šikulka! Mačka a Koudelka
~~~
9
~BÁSNIČKA O TÁBOŘE~~~~~
Na táboře na Půlgruni, Helčina snídaně krásně voní. Ráno, ráno, raníčko, opět vyšlo sluníčko! Rozcvičku si dáme, a holala zazpíváme. Společně se zamýšlíme, co přináší dnešní svět, problémy si osvětlíme, vždy vítězí čest! Pak děti v lese běhají, Větrníka hledají. Než jdou skočit do potoka, na souboj si vyzvou soka. Vyválí ho v bahně – každý se v něm hňahně :) Když je teplo, horký den, tak igelit vytáhnem. Jakmile se ochladí, sauna teplo nahradí. Vrchol „Mesner“ každý zná, rychle na něj pospíchá.
Po hranicích výlet skvělý, bazén všechny rozveselí. V naší malé kapličce, scházíme se kratičce. Na večeři jako žvanec opečem si párek, pak sedíme u ohýnku, sólo zpívá Marek. Pajos hraje na kytaru, večerka se blíží. „Bude ještě pohádka? Očka se nám klíží…“ Sotva vyjde první hvězda, Večernice zvaná, objeví se Mrakomor a ozve se rána! Velen je však bystrá hlava, s Mrakomorem boj vyhrává. Večernice jeho je, nám za pomoc děkuje. Tak už honem spát, necháme si o vzpomínkách zdát… Kuči + Prtík :) (Dobrá)
10
~~~
~EXPEDICE NADĚJE~~~~~~~~~~ ~TÁBOR 1.ODDÍLU ST. MĚSTO Letos se dvacet malých ,ale odvážných dobrodruhů spolu s dvanácti vedoucími vydalo zachránit odkaz starých skautů. Celý tábor spočíval v duchu hledání odkazu, kdy jsme se společnou spoluprácí dostávali každý den přes mnohá úskalí a zkoušky které nám již zmínění skauti nachystali. Každý den jsme našli pomocí mapy (kterou jsme získali a složili již na začátku naší 14 denní cesty) jednu Indicii. V té potom byla popsána daná zkouška! Ku příkladu jsme si museli každý uplést vlastní turbánek. Když jsme danou zkoušku splnili s dostatečně velkým nasazením a v dostatečné kvalitě, každý večer nás čekala odměna. Odměnou nám bylo puzzle, které jsme pilně skládali v horním hangáru. Dále nás táborem provázel deník nebo spíše kronika co jsme také našli již na začátku. Postupem času jsme pochopili, že když puzzle správně složíme dovede nás k námi usilovně hledanému odkazu. Nakonec jsme odkaz úspěšně našli a k našemu překvapení to byl
zakopaný skautský poklad. :) Ten jsme si potom spravedlivě rozdělili, ale mám pro vás špatnou zprávu ten jediný skautský poklad co byl na Borsučí jsme vybrakovali my :). Ukázka z táborové kroniky… Včera podvečer hlídka totiž našla podivné stopy zvířete, které byly skoro po celém táboře. Šli jsem po stopách, ale ty vedly k lesu. Lucka nám řekla, že to jsou stopy od srny, a že jsou podivné proto, že ta srna je zraněná. Všichni jsme se hned rozhodli srně pomoc, ale Lucka nás zastavila a řekla nám, že brzy bude tma, a že vyrazíme hledat srnu brzo ráno. Konečně ráno!!!! Celý tábor už byl na nohou a všichni se připravovali na záchranou ak>>>
11
ci. A opravdu, rychle jsme se nasnídali a celý nadšení jsem začali stopovat zraněnou srnu. Vzali jsme sebou pro všechny případy i Rákosníčka s lékárničkou. Ze začátku byla cesta snadná, měli jsme štěstí, že v noci nepršelo a stopy šli dobře vidět. Po cestě jsme se připravovali, jak srně pomůžeme, někteří si dokonce i prozpěvovali. Vyšli jsme s lesa a stopy nikde. Ještě, že máme Bobra, který prozkoumal okolí a našel pokračování stop.
dovat, kdy lenost a pohodlnost, nenávist a násilí byly tak časté, že je všichni považovali za normální a správné, objevil jakýsi vědec starý spis v kronikách o divných pralidech, kteří přežívali v souladu s přírodou a spolupracovali mezi sebou, jenž se nazývali SKAUTI. Mělo to jeden háček – tito pralidé již vymřeli před dávnou a dávnou dobou. Naštěstí zanechali po sobě odkaz v divočině, jimi kdysi obývané. I rozhodl se vědec tento odkaz znovu objevit se všemi jejími tajemstvími a poklady ... Zjistil, že jednou za 100 let se ve večerních hodinách za tajuplného blikotání otevírá země, jenž dobrodruhy a hledače pokladů směruje k odkazu, skrytému bohatství. Dodo (Staré Město)
Ukázka jedné z indicií… V dobách, kdy dobrodružství vystřídalo tupé vysedávání u televizorů a počítačů, kdy mozky lidí počaly se zmenšovat a degra-
12
~~~
~PRVNÍ ODDÍLOVÁ AKCE~~ ~BARNOŠKA~~~~~~~~~~~~~~~ V pátek 5.9. 2008 jsme se skoro všichni z našeho oddílu sešli na zastávce Veselá, abychom společně prožili víkend na naší oblíbené chatě Barnoška. Nasedli jsme do autobusu a vyjeli jsme směr hotel Ondráš. Když jsme vystoupili, Matěj nám vysvětlil, hru kterou jsme hráli po cestě. Každý napsal na lísteček svoje jméno a ty se pak náhodně rozdaly mezi nás. Šlo o to, že jsme měli po cestě za úkol naznačením podříznutí zabít toho, koho máme na lístečku. Ze začátku se nic nedělo, ale pak, zrovna když jsme stoupali do toho prudšího kopce před Barnoškou, se všichni najednou probudili a začali se navzájem vraždit. Netrvalo dlouho a mnoho z nás ztratilo svůj život, ale to už jsme nebyli daleko. Za chvíli se na obzoru objevila chata, a my jsme byli v cíli. Povečeřeli jsme, zahráli pár písniček a šli spát. Ráno nás Matěj budil písničkou „Vychází“. Po snídani jsme si vyběhli jen tak na procházku na Travný. A před obědem jsme si ještě zahráli hru Šaman, při které se všichni zamaskují, aby nebyli v lese vidět, ovšem kromě jednoho. Jednoho, který šel do lesa
bubnovat a k němuž se ostatní museli nepozorovaně co nejvíc přiblížit. Vyhrává ten, kdo se přiblíží nejblíže. Po výborném obědě a odpoledním klidu jsme hráli hru zaměřenou na paměť. Hra probíhala tak, že Matěj nakreslil nějaký obrázek nebo napsal text a ten se musel dostat z bodu A do bodu B. Přesněji to bylo tak, že bylo 5 stanovišť a 3 skupinky a na každém stanovišti byl jeden člověk z každé skupinky. První člověk si musel zapamatovat obrázek, nebo text a poslat ho dál, tedy doběhnout na další stanoviště a říct to dalšímu, a touto štafetou to pokračovalo až k 5 stanovišti. Večer jsme si zahráli Ruskou schovku, dali topinky, zahráli písničky a šli spát. Ráno jsme uklidili a šli na zastávku. Ve Frýdku jsme se rozloučili a rozešli domů. Už teď se těším na další akci. Vojta Brychta-Smíšek (skauti)
~~~
13
~EXCLUSIVE INTERVIEW~ Charles is twenty years old nice man from America. We met him in Stará Voda and we thought that it could be interesting to make an interview. (Charles je 20letý příjemný muž z Ameriky. Potkaly jsme ho na Staré vodě a myslely, že by bylo zajímavé, udělat s ním rozhovor.) Which part of America are you from? (Z které části Ameriky jsi?) I´m from Kentucky, but now I’m living and studying in the Czech Republice in Brno. //Jsem z Kentucky, ale teď žiju a studuju v České republice v Brně. Why do you live in The Czech Republice? (Proč žiješ zrovna v Česku?) So. We had scout’s exchange with people from Olomouc. It was very nice time and this time I fell in love with this country. My best friends are here, so I decided to live in The Czech Republice. (Takže Měli jsme výměnný skautský pobyt s lidmi z Olomouce. Bylo to moc fajn, tu dobu jsem se zamiloval do této země. Jsou zde moji nejlepší přátelé, tak
14
jsem se rozhodl žít v České republice.) What have you been studying? (Co studuješ?) I have been studying politics and europan studies on The Masaryk University for two years. (Dva roky studuju politiku a evropská studia na M a sarykově univerzitě.) What is different between Czech and American scout? (Jsou nějaké rozdíly mezi českým a americkým skautem?) We haven’t girls and boys together. Even we haven´t any weekends like this. But the most of things is very >>>
similar. (Nemáme holky a kluky dohromady. Dokonce ani nemáme takovéto společné akce. Ale většina věcí je podobná) How long are you scout? (Jak dlouho jsi skaut?) I think 14 years. I started attending scout when I was six. (Myslím, že čtrnáct let. Začal jsem navštěvovat skaut ve svých šesti letech.)
Více než američané.) Can you say something Czech? (Umíš něco říct česky?) Nic:-). Czech language is realy difficult, but I would like to speak Czech fluently. (Nic. Český jazyk je opravdu složitý, ale rád bych mluvil plynule česky.) Thank Charles for interview. We apologise for some mistakes.
What do you think about Czech people? (Co si myslíš o Češích?)
Danča and Dáša
I think they are very friendly. They are friendlier than Americans. (Myslím si, že jsou velmi přátelští.
~~~
~ROZHOVOR S HONZOU~~ který je hlavním organizátorem obnovy Staré vody Jak dlouho se věnuješ skautingu? 40let Jak dlouho se staráš o Starou vodu? 14 let Jaké změny se na Staré vodě udělaly? Osvobodili jsme kostel od "pralesu"..udělala se nová podlaha a zkulturnil se interiér kostela.
byla mezinárodní účast z Německa, Polska a USA a postavili jsme kříž na hřbitově. Co by jsi chtěl v budoucnosti postavit nebo spravit na Staré vodě? Chtěl bych dokončit královskou studánku, obnovit pomník z 2. světové války a časem obnovit ambiti, podloubí. Tkanička (Čochtani)
Co se ti letos líbilo na staré vodě? Jsem rád, že vyšlo počasí, ze tu letos
~~~
15
~ROZHOVOR S FEŠÁKEM =)~~ Na Staré vodě, v rámci seznamování, jsme se s Dášou rozhodly udělat menší rozhovor s jedním hezkým airsofťákem… Jak se jmenuješ? Petr Zbořil.
A po kolikáté tu jsi? Po 2 vždycky na podzim.
Odkud jsi?
A co tě baví krom skautu a airsoftu?
Z Doloplazí ( kousek od Olomouce )
No je toho víc,ale třeba cyklistika nebo běh.
Jak ses dostal tady na Starou vodu? Už odmala chodím do skautu, kde mě přivedl brácha.A to mě dostalo až sem na Starou vodu.
Za stručný a výstižný rozhovor děkuje me. Krista a Dáša
A jak se ti tu líbí? Líbí se mi tu moc,je tu krásná příroda.
~~~
~MORSEOVKA~~~~~~~~~~~~~ Objev Američana Samuela Morseho v r. 1837 silně zasáhl do komunikace lidí, námořníků i jiných profesí. Tečky a čárky, které se daly vyťukávat i přenášet jako elektrické i světelné impulzy, podmínily vznik telegrafu, který byl mnoho let využíván v poštovním provozu i na železnici. Signál S.O.S. …/---/… Je nejznámější tísňový signál vysílaný v Morseově abecedě. Sestává ze tří teček, tří čárek a opět tří teček - což odpovídá písme-
16
nům S, O, S. Byl přijat německou vládou a v platnost vzešel roku 1905. Později byl přijat jako celosvětový standard. >>>
Často se tvrdí, že "S.O.S." je akronymem pro anglickou větu Save Our Souls (česky Spaste naše duše). Tato věta údajně vznikla až později, ve skutečnosti byla kombinace 3 teček a 3 čárek zvolena pouze pro její snadnou zapamatovatelnost. Díky italskému fyzikovi, Guglielmu Marconimu, který vynalezl bezdrátovou telegrafii, se signál ujal i na lodích. A tak se začal nouzový signál S.O.S používat i v námořní přepravě. (Občas se proto uvádí, že SOS znamená Save Our Ship - zachraňte naši
A B C D E F G H CH I J K L M
.-... -.-. -.. . ..-. --. .... ---.. .---..-.. --
akát blýskavice cílovníci dálava erb Filipíny Grónská zem hrachovina chvátá k nám sám ibis jasmín bílý krákorá lupíneček mává
loď). Předchůdcem signálu SOS, byl signál CQD což je zkratka pro Come quick, danger (Rychle přijeďte, nebezpečí). Při potápění lodi Titanic 14. dubna 1912 použil telegrafista Jack Philips signály oba dva. Prvně zkoušel vysílat signál CQD a k použití SOS ho údajně napůl v žertu pobídl jeho kolega: "Zkus signál S.O.S., je to nový signál a tohle může být tvoje poslední příležitost ho použít." Tyto volání zachytil parník Carpathia.
N O P Q R S T U V W X Y Z
-. --.--. --..-. ... ......--..-.---..
národ ó náš pán papírníci kvílí orkán rarášek sobota trám učený vyučený dvojté vé Xénokratés Ýkar mává známá žena
~~~
17
~POZNÁVÁNÍ KATALÁNSKA 5.9.2008 jsme vyrazili spolu s „vyvolenými“ z GPB směr Španělsko. Naším cílem bylo přímořské letovisko Lloret de Mar na pobřeží Costa Brava, ze kterého jsme vyráželi na celodenní výlety. Je to městečko plné hotelů, obchůdků, restaurací a barů, takže žádná oáza klidu. Nicméně mělo své kouzlo. Kousek nad městečkem se do výše zdvihala zřícenina opevnění z 2. -3.století n.l. a pod ní se rozkládala nádherná písečná pláž omývaná divokými vlnami Středozemního moře.
dobeniny staveb z různých období i oblastí Španělska. Večer jsme byli pěkně utahaní, ale plní úžasné atmosféry, kterou jsme za celý den nasáli. Druhý den měl být odpočinkový, leč opak byl pravdou. Měli jsme se vydat na krátkou procházku kolem pobřeží, cestou se vykoupat a poté autobusem dojet do starého rybář-
Naše první výprava za poznáváním Katalánska směřovala do Barcelony, hlavního města této autonomní oblasti. Barcelona je městem nejrůznějších památek z dob antiky až po současnost. První den v tomto městě ( v plánu bylo v Barceloně strávit i poslední den zájezdu) jsme navštívili spoustu úžasných míst od fotbalového stadionu Nou Camp, Na nejvyšší hoře Monserratského pohoří přes gotickou katedrálu sv. Eulálie, nejznámější ulici La Ramského městečka Tossa de Mar. Jenbla, která se hemžila různými pouličže jsme narazili na nástrahu jménem ními umělci a baviči, až po skanšpanělské značení cest a z krátké zen Poble Espanyol, ve kteprocházky bylo rázem náročné lezerém jsme mohli vidět napo>>>
18
Dálího muzeum-pokoj ve tvaru ženského obličeje ní po kamenech a přes pobřežní vegetaci. Do Tossy jsme se naštěstí dostali, prohlédli jsme si krásný středověký hrad, nakoupili spoustu suvenýrů a na pláži se pobavili při zděšeném úprku turistů před medúzou.
Po dni stráveném v přírodě nás čekal den plný kultury. Dojeli jsme do městačka Figueres, rodiště a místa odpočinku slavného surrealistického umělce Salvadora Dalího, a navštívili jsme zde jeho muzeum. Nestačili jsme se divit fantazii tohoto geniálního a zároveň šíleného umělce. Po prohlédnutí muzea jsme se přepravili do historického města Gerony, kde nás čekala gotická katedrála s údajně nejšiřší chrámovou lodí v Evropě a staré Židovské město. Také jsme s několika holkama ochutnaly horchatu, typické španělské pití z mandlí, které nás popravdě řečeno příliš nenadchlo. Další den měl být opět odpočinkový,
Další den jsme po úžasné a vydatné snídani vyrazli do přírodní sopečné rezervace Garrotxa. A zase jsme narazili na známý problém se značením :) Než jsme se dostali k prvnímu kráteru, pěkně jsme se prošli, ale alespoň jsme poznali krásu španělského venkova a ochotu místního obyvatelstva. Ces- Lloret de Mar-naše pláž tou jsme navštívili dva velké což se naštěstí vyplnilo :) Lodí jsme krátery. Byla to hezká podívaná, nadopluli do města Blanes, kde nás šemu oku dosud neznámá. Večer čekala botanická zahrada. Po úžasné jsme se někteří taktak doplazili na podívané jsme se s holkama stavily večeři, ale ani únava nám nezabránina typické španělské jídlo- na la v naši obvyklé večerní návštěvě paellu. Přinesli nám talíř plný jednoho z barů na pláži :) >>>
19
rýže, různé zeleniny s nějakou omáčkou a krevetami. Celý talíř byl ozdoben dalšími mořskými potvorami, které jsme k našemu vlastnímu údivu snědly a byly moc dobré. Osmý den byl aspoň pro nás jedním z nejkrásnějších. Našim cílem byl horský klášter Montserrat se světově známou černou Madonou a hrobkami aragonských králů. Dokonce se nám naskytla příležitost slyšet v bazilice zpívat chlapecký klášterní sbor. Úplně nám běhal mráz po zádech! Následovala procházka na nejvyšší montserratský vrchol Sant Je-
byla jen začátek toho, co jsme tento den viděli. Vrcholem byla nedokončená stavba Sagrada Familia (chrám svaté rodiny), která bude zřejmě dostavěna v roce 2025. Také jsme navštívili mořské akvárium a Gaudího Park Güell. Vše jsme s naší partou čtyř holek zvládly, i když jsme měly menší trable s metrem a v parku Güell jsme se musely ptát kde že to vlastně jsou ty Gaudího lavičky :-D. Po setmění nás čekala velkolepá podívaná na barevné a hrající fontány. Po jejich shlédnutí jsme celí utahaní a rozlámaní nastoupili do autobusu a čekala nás víc než dvacetičtyřhodinová cesta zpátky domů. Tento poznávací zájezd byl něčím ohromným. Poznali jsme krásné památky, přírodu, moře… Ale také jsme prohloubili naše kamarádské vztahy se spolužáky a lépe se poznali s naším pedagogickým „dozorem“ :)
La Pedrera-komíny ve tvaru maurských bojovníků roni (1235m), ze kterého byly okouzlující výhledy! No a poslední den naší velkolepé cesty byl opět směřován do Barcelony. Tentokrát nás čekala modernistická Barcelona se stavbami architekta Antonia Gaudího. Krásná stavba La Pedrera
20
Jinak návštěvu této oblasti vřele doporučujeme. Katalánci jsou úžasní lidé, velcí vlastenci (někdy s vámi možná ani nebudou chtít mluvit kastilskou španělštinou) a po příjezdu domů vám bude jistě chybět jejich pozdrav HOLA! Jo a na poznání Barcelony vám určitě dva dny stačit nebudou. Kecana a Danča (Čochtani)
~~~
~STARÁ VODA~~~~~~~~~~~~ Tato rubrika by měla během několika měsíců přiblížit jednotlivé etapy historického vývoje významného poutního místa Stará Voda, a také činnost skautů na tomto místě. Už dvanáct let Čochtani jezdí pomáhat obnovovat Starou Vodu ve Vojenském prostoru Libavá. Ano, nepřepočítala jsem se. Je to jedno z mála míst kam naše kroky pravidelně míří nejméně jednou za rok. Ze začátku nás bylo 5 až 6. Dnes se k nám přidávají také frýdečtí skauti, a tak nás na Staré Vodě bývá někdy i kolem třiceti. Ale pojďme „proplout“ hvězdnou, ale i krutou historii tohoto poutního místa. Nejen my, co ve Staré Vodě známe každý kámen, ale třeba i ostatní, co o tomto místě jenom slyšeli. Proč jezdíme na Starou Vodu? Začněme trochu netradičně. Píše se rok 1964, kdy velmi přísně střežený Vojenský výcvikový prostor navštěvuje geolog František Váca. A okamžitě zasílá na Památkový ústav do Prahy dopis, ve kterém píše toto: „Při mém služebním řízení jsem měl možnost vstoupit do bývalého kostela sv. Anny nyní již opuštěné vsi Stará Voda. To co jsem spatřil bylo tak otřásající, že ač jsem již od svých dětských let bez vyznání, přesto pokládám to, co bylo spácháno v tomto kostele, za
odstrašující případ nejhrubšího vandalismu. Nechce se mi ani věřit, že to mohli spáchat naši lidé ve 20. století….“ Po čtyřech letech střídají Československou lidovou armádu sovětská vojska, která zkázu kostela a celé vesnice dokončují téměř dokonale. Záměrně píši téměř, protože se zemí nebylo srovnáno všechno. Uprostřed zeleně zůstal stát osamocen vážně poškozený mohutný chrám, ponořen do nevšedního ticha a klidu. Němý svědek všech událostí, které se zde odehrály. Roku 1995 přicházejí první skauti z Velkého Týnce, aby společně s dalšími oddíly naplnili skautský bod zákona: Skaut je ochráncem přírody a cenných výtvorů lidských. Významně se tak podílejí na obnově tohoto místa. Teď však hodně předbíhám. Vraťme se v příštím čísle Kruháče o pár století zpět, kdy tento kostel vůbec nestál, a místo něho pásl pasáček stádečko ovcí …:) Dagima, Čochtani
~~~
21
~ZAJÍMAVOSTI~~~~~~~~~~~ Kdyby spolu soutěžila všechna rychlá zvířata, které z nich by vyhrálo? První by byli ptáci. Nejrychlejším tvorem žijícím dnes na Zemi je sokol. Dokáže najednou přitáhnout křídla a na kořist se vrhá rychlostí více než 200 km/h. Pak s určitým odstupem následují ryby. Nejrychlejším běžcem na souši je gepard, který pronásleduje svou kořist rychlostí větší než 100 km/h, ale nevydrží v tomto trysku déle než několik minut. Nejrychlejším běžcem na delší vzdálenosti je vidloroh, žijící v Americe. Při útěku dosahuje rychlosti 90 km/h, rychlostí 65 km/h dokáže urazit vzdálenost 8 km. Zajíce, který má pověst rychlého běžce, může na
22
kratší vzdálenosti snadno předběhnout i člověk. Atleti mají během svého sprintu rychlost i 43 km/h. Nejrychlejším létajícím hmyzem jsou asi vážky, zatímco tropičtí švábi jsou nejrychleji se pohybujícím hmyzem na zemi. A kdo je ze všech nejpomalejší? Největší žijící želva, želva obrovská, se pohybuje průměrnou rychlostí přes 6 m/min. Za hodinu tedy urazí asi 370 metrů. Lenochod tříprstý může při pohybu ze stromu na strom dosáhnout rychlosti 5 m/min. Úplně vzadu se ovšem umístí hlemýžď, který při velkém spěchu nevyvine rychlost větší než 15 cm/min. Rčení „Je pomalý jako šnek“ je tedy opravdu podloženo vědeckými poznatky:-) Danča (Podle knížky Ve světě rekordů)
~~~
~AKCE~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~ Už je za námi:
Čeká nás:
• 200. Střediskovka-17.9.
• Miss Foto-11.10.
• Stará voda-26.-28.9. • Brigáda na Barnošce-4.10.
-každý oddíl odeslal 3 fotky a připraví si scénku -sraz je v 15h v klubovně, cena pro 1.místo-dort=)) • Postavme školu v Africe - 14.-
16.10. -nejspíš se bude vybírat ve středu 15., od 8 do 15:30, udělejte si prosím čas -u kasičky musí být aspoň jeden 15 letý a nejlépe v kroji • Čekatelky-17.-19.10. • Hukvaldy-seminář-7.-9.11.
~~~
~KONEČNÍČEK~~~~~~~~~~~ Jenom menší poznámka, aby jste si nadpis nahoře špatně nevysvětlili. Když má něco začátek, má to mít i konec, tedy konečník. Ale protože na začátku máme úvodníček, tak na konci je konečníček :). A co se v konečníčku dozvíte? Přece to, kdo se na daném čísle Kruháče podílel a kdo do něj přispěl. Tak, to už je opravu všechno.
~KRUHÁČ~~~~~~~~~~~~~~~~ ŘÍJEN 2008, číslo 48 Vydává Středisko Kruh Frýdek pro vnitřní potřebu svých členů Web www.skauting.cz/frydek Na tomto čísle se podíleli: Kuči, Prtík, Krista, Danča, Dáša, Tkanička, Smíšek, Kecana, Kiki, Šašík, Ema, Dodo, Dagima, Vakolama
Fotografie na obálce Vakolama Sazba Vakolama Kontakty
[email protected],
[email protected]
Všechny vaše příspěvky budou vítány! Příští uzávěrka bude 27. 10.
POZOR SOUTĚŽ!!! Od příštího čísla budou vycházet pravidelně Křížaly a budou se počítat do celoroční soutěže o ceny. A druhá soutěž bude, kdo napíše nejvíce příspěvků.
