Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
Fakulta agronomická
Seminární práce z výživy hospodářských zvířat
Krmné zbytky průmyslu pivovarského, sladovnického a lihovarnického
Vendula Filípková
Upravil: Ing. Jan Doležal
2005
1. Obsah 1. Obsah………………………………………… 2. Úvod………………………………………… 3. Zbytky a odpady pivovarského průmyslu 3.1 Mláto………………… 3.2 Pivovarské kvasnice………… 3.3 Hořké kaly…………………… 3.4 Odpadní vody…………………
2 3 4 4 4 4 5
4. Zbytky a odpady sladovnického průmyslu
5
4.1 Výčist………………………… 4.2 Splávky……………………… 4.3 Sladový květ………………… 4.4 Odpadní máčecí květ……… 4.5 Omletky……………………… 4.6 Sladové prachy a slupky……
5 5 5 5 6 6
5. Zbytky a odpady lihovarnického průmyslu
6
5.1 Výpalky……………………… 5.2 Lihovarská šáma…………… 5.3 Odpadní vody………………
6 6 6
6. Závěr…………………………………… 7. Použitá literatura………………………
6 7
2
2. Úvod Perspektivní cestou ke snižování stále se zvyšujících nákladů na krmiva je mimo jiné i využívaní zkrmitelných zdrojů odpadních surovin z průmyslového zpracování zemědělských plodin. Tyto krmné produkty jsou bohatým zdrojem živin, v některých případech i možnou alternativou dotace živočišných mouček do krmných směsí.
V této seminární práce jsem popsala krmné zbytky a odpady průmyslu pivovarnického, sladovnického a lihovarnického.
3
3. Zbytky a odpady pivovarského průmyslu Mezi zbytky pivovarského průmyslu se řádí mláto a pivovarské kvasnice, mezi odpady hořké kaly a odpadní vody. 3.1 Mláto je cenný zbytek, který zůstává ve zcezovací kádi po zcezení sladiny. Jako hodnotné krmivo se využívá hlavně pro skot. Tvoří nerozpustné složky sladu a dále látky, které při rmutování (převádění sloučenin sladu do roztoku, hlavně škrobu a části bílkovin). Obsahuje asi 80 % vody, zbylý extrakt, bílkoviny, tuk a přibližně 2/3 původního obsahu popelovin. V čerstvém stavu se musí rychle zkrmit, neboť podléhá snadno zkáze. V průměru se získá na 100 kg sypání asi 110-120 kg čerstvého nebo 27 kg suchého mláta s obsahem vody 12 %( Pelikán, Dudáš, Míša, 2004 ). Pivovarské mláto je z ekonomického hlediska velmi zajímavým zdrojem živin. Obsahuje dvakrát tolik dusíkatých látek než zrniny, oproti obilným šrotům je pivovarské mláto také bohatší na vápník, naopak má méně fosforu a draslíku. V porovnání s obilovinami má tzv. zúžený proteinoglycidový poměr,což znamená, že v krmné dávce není mláto zdrojem energie, a proto je nutné zařazovat jej do krmné dávky s dostatkem energetických složek a vhodným minerálních doplňkem. V sušině pivovarské mláto zpravidla obsahuje 250 g dusíkatých látek a je vhodným doplňkem krmných dávek pro dojnice, ve kterých převládá kukuřice v čerstvém nebo konzervovaném stavu nebo jiná objemná krmiva s rozšířeným proteinoglycidovým poměrem. V čerstvém stavu pivovarské mláto představuje hodnotné, vysoce dietetické krmivo i pro další druhy zvířat. Lze jej využít například i v systémech mokrého krmení prasat nebo ve výživě ovcí ( Jedlička, 2004). 3.2 Pivovarské kvasnice Obsahují v sušině až 50 % bílkovin. Z 1 hl piva se získá asi 0,25 kg lisovaných kvasnic o sušině 26 %. V některých závodech se kvasnice suší na sušinu 88 %. Usušený výrobek se expeduje do mícháren krmiv. Část kvasnic se využívá ve farmaceutickém a masném průmyslu ( Pangamin, masové paštiky). Při výstavu 18 mil.hl piva produkuje pivovarský průmysl zhruba 370 tis. t mokrého mláta a 900 t suchých kvasnic ( Pelikán, Dudáš, Míša, 2004 ). Jsou dodávány v nativní, zahuštěné nebo sušené formě. Jedná se o biomasu mikroorganismů kvasinek ( Sacharomyces cerevisiae, var. carlsbergensis), které se využívají ke zkvašování sladového extraktu při výrobě piva. Pivovarské kvasnice jsou díky přirozenému obsahu vitamínů skupiny B a dalších biologicky účinných látek pro zvířata vysoce hodnotným doplňkem krmných směsí. Právě vitamíny skupiny B ( B1, B2, B3 a B6) významně ovlivňují veškeré funkce organismu zvířat- podílí se na látkové výměně proteinů, tuků a uhlohydrátů, mají vliv na kvalitu srsti, peří, jsou vhodné pro rekonvalescenci, při nadměrné zátěži nebo jako antistresový doplněk. Zanedbatelný není ani obsah minerálních látek a stopových prvků, jako je fosfor, draslík, železo, měď nebo zinek. Sušené pivovarské kvasnice zpravidla obsahují 450 g/kg dusíkatých látek, 30 g/kg tuku, 80 g/kg popela a 390 – 420 g/kg bezdusíkatých látek výtažkových, které jsou převážně tvořeny oligosacharidy ( Jedlička, 2004). 3.3 Hořké kaly zůstávají na stokách nebo ve vířivých kádích jako hustá hnědá hmota po zcezení mladiny. Jejich podstatu tvoří tříslovinobílkovinné komplexy a oxidované chmelové pryskyřice. Podle jakosti sladu, jemnosti mletí a použité technologie se získá ze 100 kg sypání asi 5 kg kalů. Nelze je využít ke krmení, neboť hořké látky přecházejí do mléka a ovlivňují nepříznivě jeho
4
chuť. V poslední době se hořké kaly extrahují a získaný chmelový extrakt nahrazuje zčásti chmel. Po extrakci zbývá hodnotné krmivo s vysokým (25%) obsahem bílkovin ( Pelikán, Dudáš, Míša, 2004 ). 3.4 Odpadní vody se musí čistit mechanicky, chemicky a biologicky a teprve po vyčištění se mohou vypouštět do veřejných toků ( Pelikán, Dudáš, Míša, 2004 ).
4. Zbytky a odpady sladovnického průmyslu 4.1 Výčist (zadní ječmen, zadina) zbytky vznikající při třídění ječmene, které propadají sítem s velikostí otvorů 2,2 mm. Představuje přibližně 4 % hmotnosti zpracovávaného ječmene a používá se jako krmivo (www.mendelu.cz/af/agrochem/studenti/potrodpady_skripta.doc).
4.2 Splávky lehká ječmenná zrna a příměsi, které vyplouvají na povrch při máčení ječmene. Jejich podíl představuje 0,2-0,5 % zpracovávaného ječmene. Splávky mají podobné složení a krmnou hodnotu jako zadní ječmen ( www.mendelu.cz/af/agrochem/studenti/potrodpady_skripta.doc). Splávky se po usušení na volné kapacitě hvozdu přidávají zpravidla k zadině a spolu s ní se zkrmují ( pelikán, Dudáš, Míša, 2004). 4.3 Sladový květ ulámané zárodečné kořínky, získané při odkličování vysušeného sladu (jsou velmi křehké a lámou se). V průměru se získávají 4 % sladového květu z hmotnosti vyrobeného sladu. Jedná se o nejhodnotnější druhotnou surovinu produkovanou ve slad. průmyslu (vysoký obsah stravitelných látek, vitamínů a enzymů). Pro využití ke krmení musí být zdravý, nepřipálený a suchý a může obsahovat max. 4 % sladového prachu, slupek a úlomků (www.mendelu.cz/af/agrochem/studenti/potrodpady_skripta.doc). Složení sladového květu je ovlivněno surovinou a způsobem sladování. Čím rychleji zrno klíčí, tím je sladový květ chudší na bílkoviny, neboť výživa kořínků nepostupuje souběžně s jejich růstem. Hodnotnější je sladový květ ze světlých sladů. Vysoký obsah hrubého proteinu a úzký výživný poměr vytvářejí ze sladového květu velmi hodnotné krmivo. Obsah bílkovin se pohybuje od 21-22 % a škrobová hodnota kolem 46 %. Dále obsahují značné množství minerálních látek s převahou fosforečnanů. Sladový květ je bohatým zdrojem vitamínů ( A,B,D,E) a enzymů. Proto se má zkrmovat přednostně mladému skotu a dojnicím. Při použití většího množství může být příčinnou intoxikace zvířat, souvisejícím s rozvojem plísní. Široké uplatnění našel jako složka mikrobiálních médií a extrahovaný tuk ze sladových klíčků se používá při výrobě kosmetických krémů speciálního určení ( Pelikán, Dudáš, Míša, 2004). Je významným zdrojem dusíkatých látek (až 250 g/kg) a je vhodný zejména do krmných dávek skotu. Mimoto působí i aromaticky a zchutňuje krmnou dávku ( Jedlička, 2004). 4.4 Odpadní máčecí vody vznikají jako odpad po máčení ječmene, používaném k iniciaci klíčení zrna. Používají se buď k závlaze nebo se čistí a vypouštějí do vodních toků (www.mendelu.cz/af/agrochem/studenti/potrodpady_skripta.doc).
5
4.5 Omletky vznikají při leštění sladu a mají podobné složení jako sladový květ. Obsahují asi o 5 % méně hrubého proteinu, o 1 % méně vody a o 3 % více vlákniny ( Pelikán, Dudáš, Míša, 2004). 4.6 Sladové prachy a slupky obsahují přibližně 190g/kg dusíkatých látek a oproti sladovému květu mají vyšší obsah vlákniny. Tyto sladařské odpady, dodávané v původní formě, jsou pro svůj vyšší obsah bezdusíkatých látek výtažkových vhodné k doplňování krmných dávek skotu ( Jedlička, 2004). 5. Zbytky a odpady lihovarnického průmyslu 5.1 Výpalky zbytek tzv. zápary (= ztekucený a zcukřený škrob, následně prokvašený), zbavené lihu oddestilováním. Výpalky vytékají kontinuálně ze záparové kolony a jsou čerpány do výpalkové nádrže, odkud jsou odebírány a odváženy ke krmení (www.mendelu.cz/af/agrochem/studenti/potrodpady_skripta.doc). 5.2 Lihovarská šáma představuje vápenato hořečnaté kaly, vznikající při produkci výpalků. Šáma je produkována jako černá a bílá. Vápník obsahuje v uhličitanové a hydroxidové formě. Po vyschnutí se používá k vápnění ( www.mendelu.cz/af/agrochem/studenti/potrodpady_skripta.doc). 5.3 Odpadní vody vznikají při plavení a praní brambor, při praní a máčení obilnin, při čištění strojního zařízení apod. Nejsou příliš závadné, proto se často používají k závlaze (www.mendelu.cz/af/agrochem/studenti/potrodpady_skripta.doc).
6. Závěr Krmné zbytky a odpady průmyslu pivovarnického, sladovnického a lihovarnického mohou být dobrou náhradou krmiv živočišného původu, hlavně nyní po zákazu zkrmování masokostní moučky. Jsou dobrým zdrojem dusíkatých látek, zvláště pivovarské mláto, sladový květ, sladový prach a slupky. Nejvíce vitamínů obsahují pivovarské kvasnice a mohou proto být dobrým doplňkem pro vysokoprodukční zvířata nebo díky vit. sk. B pro zvířata ve velkoprodukčních halách s náchylností ke stresu. Všeobecně lze zbytky těchto průmyslů doporučit jako přídavek do krmných směsí pro hospodářská, ale i domácí zvířata.
6
7. Použitá literatura a zdroje Pelikán, M., Dudáš, F., Míša, D., Technologie kvasného průmyslu, I.vyd.-dotisk, Brno, Ediční středisko MZLU, 2004, 135 str., ISBN 80-7157-578-X, Kapitoly 2.5, str.48, kap.3.7, str.67, kap. 1.6, str. 22 Jedlička, M., Nové kapacity na pivovarské a sladařské vedlejší produkty, Náš chov, prosinec 2004, roč. LXIV., číslo 12, str. 16-17
Anonym, Využívání druhotných surovin a odpadů z potravinářského průmyslu, (citováno 25.3.2004),www.mendelu.cz/af/agrochem/studenti/potroodpady_skripta.doc
7