Těžební zbytky u LČR
Základní pojmy
•
Těžební zbytky = dendromasa, zbývající na pracovišti po kácení stromů, odvětvování a po druhování surového dříví, tj. větve, vršky stromů, třísky, manipulační odřezky, které nemají charakter hroubí. Dále stromová zeleň, dřevní hmota z probírek nevyužitelná pro výrobu sortimentů surového dříví, z prořezávek a výseků vedlejších dřevin, z rekonstrukcí porostů, z výseků nárostů podél liniových staveb a produktovodů, apod., nedosahující dimenzí hroubí, případně s příměsí nevyužitelného hroubí. Mezi těžební zbytky nejsou zahrnuty pařezy. Pařezem je nadzemní i podzemní část stromu, která zůstala po těžbě.
•
Štěpka – vzniká zpracováním (štěpkováním) těžebních zbytků. Jedná se o výrobek vhodný k energetickému využití.
1
Proč došlo ke zvýšenému zájmu o těžební zbytky?
•
Biomasa představuje obnovitelný zdroj energie
•
Dendromasa (těžební zbytky) je jednou z významných zdrojů biomasy
•
Členské státy EU se zavázaly do roku 2020 zajistit výrobu 20 % energie z obnovitelných zdrojů
•
Česká republika se zavázala k dosažení podílu 13% energie z obnovitelných zdrojů
•
Výroba této energie je dotována, obdobně jako výroba sluneční nebo větrné energie
•
Výraznější poptávka po těžebních zbytcích byla zaznamenána až od roku 2009
Během velmi krátké doby se z „odpadu“ stala komodita.
2
Co je předmětem prodeje?
•
Předmětem prodeje jsou těžební zbytky, které napadly při těžbě dříví evidovaného množství objemu m3 hroubí bez kůry (tj. dříví, které je na slabém konci silnější jak 7 cm).
•
Příklad: v porostu bylo při těžbě evidováno 200 m3 dříví (hroubí). Prodávají se těžební zbytky, které zbyly po vytěžení evidovaného vytěženého dříví – tj. z oněch 200 m3. V těchto jednotkách jsou těžební zbytky prodávány. Důvodem jsou snadná uchopitelnost tohoto údaje pro LČR a zefektivnění celého procesu. Pro kvantifikaci těžebních zbytků v jiných jednotkách (tuny, gigajoule, atro tuny) nejsou Lesy ČR vybaveny.
3
Odhad výše potenciálu těžebních zbytků
•
Lesy ČR zpracovávají od roku 2006 modelové odhady potenciálu těžebních zbytků podle organizačních jednotek.
•
Modelový výpočet probíhá nad daty lesních hospodářských plánů (LHP).
•
Výsledkem výpočtu je decenální potenciál těžeb, po nichž zůstávají využitelné těžební zbytky.
4
Kriteria odhadu výše potenciálu těžebních zbytků
•
Výběr mýtních úmyslných těžeb se vznikem holiny
•
Zahrnuty porosty nad 80 let mimo: kategorii lesa ochranného, 1. zóny chráněných krajinných oblastí, všech rezervací, chudých a extrémních stanovišť, 7. a 8.lesního vegetačního stupně (horské polohy)
•
S ohledem na mechanizované vyklizování klestu z důvodu maximalizace efektivity získávání těžebních zbytků byla z výpočtu dále vyloučena exponovaná a vodou ovlivněná stanoviště, rozptýlené těžby (probírky, clonné seče).
•
Reálně využitelné těžební zbytky jsou dosažitelné pouze u části prováděných těžeb.
•
Limitujícími faktory jsou technologická a ekonomická dostupnost těžebních zbytků ve vazbě na omezení ochrany přírody.
5
Strategie prodeje těžebních zbytků
•
Lesy ČR prodávají těžební zbytky - nikoliv vyrobenou štěpku
•
Lesy ČR smluvně prodávají těžební zbytky na zadaných lokalitách (plocha po těžbě, hromady)
•
Sběr, přeprava, skladování, třídění dle kvality a parametrů těžebních zbytků jsou zcela věcí odběratele
6
Důvody zvoleného způsobu prodeje
•
Lesy ČR jdou primárně cestou outsourcingu služeb s minimálními investicemi a maximální efektivity obdobně jako u ostatních lesnických činností.
•
Lesy ČR nedisponují výrobními prostředky pro výrobu štěpky a ani o tom neuvažují.
•
Lesy ČR nechtějí zasahovat do dodavatelsko–odběratelských vztahů konečných zpracovatelů biomasy.
7
Formy prodeje těžebních zbytků
•
Rámcové kupní smlouvy (RKS)
•
Elektronická aukce (EA)
•
Obecný obchod (ostatní prodej v drobném – na výjimku, kdy si to žádá výroba, rychlé odstranění zbytků z přirozeného zmlazení, obsek cest, klest po stromové metodě apod.).
•
V roce 2012 mají LČR na všech krajských ředitelstvích dlouhodobou smlouvu (RKS).
8
Zájem o těžební zbytky roste od roku 2009
•
Teprve s rostoucí poptávkou po těžebních zbytcích roste i jejich prodejnost prostřednictvím RKS a EA
• Ani přes elektronické aukce se nepodařilo prodat veškeré těžební zbytky – nelze je opakovaně nabízet a je nutné je uklidit před zalesněním Přehled o nabídce a poptávce při elektronické aukci v letech 2009 – 2011
Rok
Nabízeno
Prodáno
Tj.%
Průměrná cena Kč
m3 2009
282.076
105.260
37,3%
5,9
2010
510.091
335.754
65,8%
16,5
2011
464.018
306.509
66,1%
29,2
1.256.185
772.101
61,5%
Celkem:
Rostou objemy EAD a RKS
•
Celkové množství prodaných těžebních zbytků roste Množství prodaných těžebních zbytků v letech 2009 – 2011
Realizované objemy v[m3] Obchodní kanál
2009
2010
2011
EAD
105 260
335 754
306 509
Obecný obchod
321 712
182 519
69 149
RKS
39 380
224 114
758 427
Celkový součet
466 352
742 387
1 134 085
Za roky 2009 až 2011 státní podnik utržil za prodej těžebních zbytků miliony korun a naopak ušetřil cca 50 Kč/m3 v nákladech na úklid takto prodaných těžebních zbytků.
0 prosinec 11
listopad 11
říjen 11
září 11
srpen 11
červenec 11
červen 11
květen 11
duben 11
březen 11
únor 11
leden 11
prosinec 10
listopad 10
říjen 10
září 10
srpen 10
červenec 10
červen 10
květen 10
duben 10
březen 10
únor 10
leden 10
prosinec 09
listopad 09
říjen 09
září 09
srpen 09
červenec 09
červen 09
Prodej těžebních zbytků na EA
120 000 45,0
40,0
100 000 35,0
80 000 30,0
25,0
60 000
40 000 Nabídnuto v m3
20,0 Prodáno v m3
15,0 Průměrná cena v Kč/m3
10,0
20 000 5,0
0,0
11
Úklid a prodej těžebních zbytků
12
Prodej těžebních zbytků je výhodný
Prodej těžebních zbytků je pro Lesy ČR jednoznačně výhodný •
Potenciál těžebních zbytků v ČR je dán těžbou cca 16 mil. m3 hroubí – LČR 8 mil. m3.
•
Reálně využitelný potenciál těžebních zbytků odhaduje studie MŽP předběžně na 430 tis. tun.
•
LČR ročně vynakládaly ročně cca 200 - 250 mil. Kč na úklid těžebních zbytků.
•
V roce 2011 LČR uspořily za úklid těžebních zbytků cca 57 mil. Kč.
•
Výnos z prodeje těžebních zbytků v roce 2011 pro LČR byl přibližně 20 mil. Kč.
•
Ekonomický přínos z prodeje těžebních zbytků v roce 2011 byl 77 mil. Kč. 13