KRIZOVÁ PŘIPRAVENOST VE ZDRAVOTNICTVÍ V OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ. Ing. Václav Fišer. Hana Vraspírová

KRIZOVÁ PŘIPRAVENOST VE ZDRAVOTNICTVÍ V OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ Ing. Václav Fišer Hana Vraspírová

ABSTRAKT Vzdělávání a krizová připravenost jsou dva pojmy, které zcela jistě k sobě patří. Snahou autora je seznámit účastníky konference se současným způsobem uchopení tohoto vztahu Ministerstvem zdravotnictví. Jde o použití vzdělávání jako jednoho z pilířů procesu dosažení stavu krizové připravenosti zdravotnictví. V textu je krátce přiblíženo několik klíčových pojmů, které umožňují problematiku řešit koncepčně na bázi základního zadání vypracovat komplexní materiál k zajištění připravenosti zdravotnictví ke zvládání následků teroristických útoků za použití chemických, biologických, radiologických a nukleárních prostředků. Klíčová slova: Bezpečnost, krizová připravenost, strategie, koncepce, vzdělávání 1. ÚVODEM Nikdo z pracovníků ve zdravotnictví a zejména zdravotnických pracovníků jistě nepochybuje o nezbytnosti celoživotního vzdělávání s cílem být stále kvalitně připraven k zajištění zdravotní péče. Jestliže si tuto potřebu objektivně vynucuje dynamicky se rozvíjející medicínská věda a měnící se podmínky výkonu zdravotnického povolání, pak tuto potřebu ještě umocňuje razantní zvýšení rizika vzniku hromadných neštěstí v důsledku fenoménu současné doby, kterým je hrozba teroristickými útoky vůči civilnímu obyvatelstvu nebo závažné průmyslové havárie či živelní katastrofy. Krátce nepříjemné změny sociálního a životního prostředí života. Že je třeba tyto změny brát v globalizované společnosti jako reálné, dokládají mimo Evropě „vzdálených“ událostí na Blízkém východě, New Yorku, Moskvě, Beslanu či Šarm-Aš-Šajchu blízké útoky v Madridu a Londýně. Bezprostřednosti těchto hrozeb je nutné přizpůsobovat metody a nástroje zvyšování stavu připravenosti systému zdravotnictví k řešení následků závažných mimořádných událostí. Zvláště významné je v této oblasti zaměření vzdělávání na poskytování neodkladné péče při zvládání následků mimořádných událostí, při kterých došlo k postižení na zdraví současně u většího počtu osob, než na jaký je běžně kapacitně nastaven systém zdravotnické záchranné služby a příjmových zdravotnických zařízení. Není proto nijak překvapující, že oblast vzdělávání, jinak také přípravy lidských zdrojů se stala jedním z pilířů tzv. Koncepce krizové připravenosti zdravotnictví v ČR (dále jen „Koncepce“), jejíž vytvoření je úkolem Ministerstva zdravotnictví z Harmonogramu opatření z usnesení vlády ze dne 16. listopadu 2005 č. 1466 k Národnímu akčnímu plánu boje proti terorismu (aktualizace pro rok 2005 – 2007). Zpracování Koncepce je v současnosti v procesu schvalování jako součásti bezpečnostní politiky státu. 2. BEZPEČNOSTNÍ STRATEGIE PRO ZDRAVOTNICTVÍ Jestliže je úkolem Ministerstva zdravotnictví vypracovat Koncepci jako nástroj orgánů veřejné správy k naplnění základního lidského práva na ochranu zdraví na území ČR

v podmínkách následků mimořádných událostí s hromadným postižením osob na zdraví, je tento úkol řešitelný jen prostřednictvím jednotící strategie, určující žádoucí cílový stav krizové připravenosti zdravotnictví jako operabilního systému. Ústředním principem, určujícím nový pohled současného zdravotnictví na jeho roli při zajištění bezpečnosti jednotlivých občanů a státu je povinnost státu (veřejné správy) zajistit záchranu života a zabránění vzniku těžké újmy na zdraví všem zdravotně postiženým při různých typech mimořádných událostí, s akcentem na připravenost ke zvládání následků teroristického použití chemických, biologických, radiologických nebo nukleárních prostředků (dále jen CBRN). Navrhovaná strategie přitom v souladu s vývojem evropského konceptu vnímání bezpečnosti a veřejného zdravotnictví (New Public Health) znamená přechod od „tradičního“ pojetí bezpečnosti spjatého s vojenskými a kriminálně bezpečnostními hrozbami k pojetí zahrnující ohrožení bezpečnosti vznikající v dalších sektorech společenského života, zejména, pokud tato rizika významně ovlivňujících zdravotní stav jedince nebo zdravotní odolnosti populace. Těmito dalšími sektory produkujícími možná ohrožení životů a zdraví jednotlivců, komunit a celé populace jsou zejména: ¾ politika ¾ ekonomika ¾ společenství (sociální prostředí) ¾ životní prostředí Ve zkratce to znamená, že nadále je nezbytné rozvíjet působnost zdravotnictví při zajišťování bezpečnosti očima systémových vazeb a vztahů, a opuštění redukované role zdravotnictví při zajišťování bezpečnosti pouze na připravenost zdravotnické záchranné služby. Přinejmenším to znamená radikálně změnit mediální politiku Ministerstva zdravotnictví na bázi konsensu s cíli programu „Zdraví 21“ formulovaného Světovou zdravotnickou organizací a s cíli demokratizace systému zdravotnictví ČR. Pro splnění očekávání obyvatel České republiky vůči schopnosti zdravotnictví zajistit základní lidské právo na záchranu života a zdraví, a to i za mimořádných událostí, je v bezpečnostním prostředí definovaném v Bezpečnostní strategii ČR nejvýstižnějším popisem strategického cíle vytvoření uceleného a hlavně funkčního „záchranného sytému zdravotnictví“. Tento systém musí být navenek operabilní s ostatními systémy komplexního bezpečnostního systému státu, zejména v úrovni integrovaného záchranného systému, a jednak musí být operabilní dovnitř sebe sama, tedy tak, aby struktura a kvalita potřebných prvků a vazeb uvnitř systému umožňovaly efektivní zdravotnickou záchranu. V každém případě je zřejmé překrytí problematiky budování a zajištění funkčního zdravotnického záchranného systému s politikou utváření systému civilního zdravotnictví vůbec. Jinými slovy, bezpečnostní přípravu systému zdravotnictví nelze provádět odděleně od „civilního“ rozvoje zdravotnictví. Za účelem uchopitelnosti tohoto průniku jsou vydefinovány tři strategické úrovně krizové připravenosti systému: I) Připravenost k okamžité změně režimu činnosti v systému při vzniku situace hromadného postižení osob na zdraví při mimořádných událostech velkého rozsahu, řešené za součinnosti s ostatními dotčenými prvky bezpečnostního systému státu v úrovni integrovaného záchranného systému. Tato úroveň připravenosti je pokládána za základní stupeň permanentní krizové připravenosti systému. Je zásadní pro schopnost systému zvládat následky teroristických útoků vůči obyvatelstvu. Hlavním nástrojem koordinace je havarijní plánování a v jeho rámci plánování traumatologické a plánování hygienických a protiepidemických opatření. II) Zajištění služeb péče o zdraví obyvatelstvu při krizových situacích mimo vojenské ohrožení státu, s předpokladem zavedení nouzového režimu činnosti systému spojeného

se zavedením krizových opatření v oblasti regulace dostupnosti a rozsahu poskytované péče, léčiv a zdravotnických prostředků. Základním nástrojem koordinace dosažení připravenosti pro přechod systému do nouzového režimu je proces krizového plánování vázaného na zákon o krizovém řízení. III) Zachování schopnosti systému dodávat služby péče o zdraví v situaci vojenského ohrožení. Připravenost ve třetím stupni znamená připravenost k převedení civilního zdravotnictví na „válečnou organizaci“ se zavedením zvláštního režimu omezení rozsahu poskytované péče na nezbytnou po blíže neomezenou dobu. Nástrojem koordinace této úrovně je obranné plánování, vázané na zákon o zajišťování obrany České republiky a uplatnění procesu operační přípravy státního území ve zdravotnictví. Souhrnně obecně je cílem strategie dosažení takového stavu, kdy je systém orgánů veřejné správy, poskytovatelů léčebně preventivní péče, orgánů a zařízení ochrany veřejného zdraví a dodavatelů léčiv a zdravotnických prostředků schopen za mimořádných situací zajistit odborně způsobilými pracovníky zdravotní péči obyvatelstvu v rozsahu přiměřeném reálné situaci a na základě schválených postupů a to při vnitřní i vnější operabilitě systému. Přitom je zřejmé, že i do procesu dosažení cílového stavu krizové připravenosti systému musí být aktivně vtaženy i subjekty „mimo“ zdravotnictví a to zejména samotní občané s právy a povinnostmi v oblasti poskytování první pomoci a prevence šíření infekčních onemocnění. 3. RÁMCOVÉ SEKTORY KONCEPCE Program Koncepce je postaven na základě provedení SWOT analýzy stavu systému z hlediska požadavků na bezpečnost. Při posouzení všech sektorů je závěrečným výstupem, že český zdravotnický systém disponuje k zajištění svých úkolů v bezpečnostní politice státu všemi potřebnými prvky. Tyto prvky však nejsou vzájemně provázány do efektivního systému k poskytování zdravotní péče za mimořádných událostí, není tedy vytvořen optimálně efektivní zdravotnický záchranný systém jakožto subsystém komplexního bezpečnostního systému státu. Při hledání řešení bylo charakterizováno pět základních oblastí, zásadně se navzájem podmiňujících a ovlivňujících úroveň dosažitelné připravenosti systému zdravotnictví k plnění úkolů při zajišťování bezpečnosti státu. Jsou to: • Oblast právního prostředí s návrhy nezbytných změn, v bezprostřední návaznosti na proces Optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky podle usnesení vlády ze dne 21. září 2005 č. 1214. V rámci legislativního prostředí přitom zcela v souladu s ústavním zákonem o bezpečnosti a s obsahem Bezpečnostní strategie státu nelze považovat zajištění bezpečnosti pouze za předmět státní správy. Snahou koncepčních kroků bude nalezení optimální dělby působností mezi orgány státní správy a samosprávy. Obě oblasti jsou v každé z úrovní taktického, operačního nebo strategického řízení funkčně podmíněny. • Oblast managementu urgentní medicíny a medicíny katastrof, kde musí dojít k vytvoření standardů nesnižitelné úrovně připravenosti zdravotnických zařízení k poskytování zdravotní péče v každé ze tří základních úrovní připravenosti Znamená to také trvalou součinnost s rezortem obrany, do jehož gesční působnosti patří operační příprava státního území. • Oblast managementu zajištění finančních a věcných zdrojů. Rozvoj v této oblasti je tím významnější, čím se současné podfinancování z hlediska zajištění požadované úrovně krizové připravenosti českého zdravotnictví jeví jako významný negativní faktor pro úroveň poskytované péče při mimořádných událostech velkého rozsahu a za krizových situací.

•

Do této oblasti patří také výstavba, údržba, financování a ochrana funkčnosti kritické infrastruktury systému zdravotnictví, ve vazbě na aktuální definování kritické infrastruktury státu a opět operační přípravu státního území. Oblast základního krizového managementu, ve smyslu rozvoje metod řízení, kontroly a vyhodnocování prevence a represe, rozvoj metod analýzy bezpečnostních rizik v oblasti postižení osob na zdraví, plánování a efektivního způsobu řešení následků nastalých mimořádných událostí. Krátce ve smyslu Bezpečnostní strategie státu. Jedním z cílů je organizačně institucionální nastavení funkčnosti systému řízení zdravotnictví s určením přímé odpovědnosti statutárních představitelů orgánů krizového řízení a výkonných subjektů za stav krizové připravenosti v plném rozsahu. Předpokladem efektivní funkce je stanovení kvalifikačních (a také osobnostních) kritérií pro pracovníky specialisty v systému a jejich důsledný výběr.

4. OBLAST MANAGEMENTU PŘÍPRAVY LIDSKÝCH ZDROJŮ, Do pětice doplňuje předchozí čtyři oblasti souborů přístupů k řešení slabých stránek systému a rozvíjení stránek silných oblast pátá, sledující rozvoj managementu přípravy lidských zdrojů. Oblast má již dnes místo mezi silnými stránkami systému v rámci SWOT analýzy. Tato skutečnost je tím významnější, čím je zřejmější, že bezpečnost lidské společnosti mohou zajistit zase jen lidé. Důvody k samostatnému vyčlenění této oblasti jsou v zásadě tři. • Prvním důvodem je skutečnost, že žádoucí úroveň schopnosti zdravotnických pracovníků a ostatních pracovníků ve zdravotnictví, přímo se podílejících na poskytování zdravotní péče osobám postiženým mimořádnou událostí je nezbytné vytvářet, udržovat a dále zvyšovat - v sofistikovaném procesu vzdělávání. Zkušenosti přitom ukazují, že významnou součástí této přípravy musí být průprava ke zvládání stresu. Rámec vzdělávání poskytují usnesení Bezpečnostní rady státu (dále jen BRS) č. 14 ze dne 16. listopadu 2004 ke Koncepci vzdělávání v oblasti krizového řízení pro celoživotní postgraduální vzdělávání a č. 156 ze dne 16. listopadu 2006 k Zajištění vzdělávání odborníků v oblasti bezpečnostní politiky v programech pregraduálního vzdělávání . • Druhým důvodem je zejména v souvislosti se zvyšujícím se rizikem vzniku událostí s hromadným postižením osob na zdraví nezbytnost výraznější zdravotní výchovy obyvatelstva za účelem zvýšení úrovně dovedností k poskytování laické první pomoci. Jedním z předpokládaných nástrojů efektivní výchovy je posílení hodinové dotace v rámci osnov výuky na základních a středních školách. V současnosti je zdravotní výchova ponejvíce spojována s výukou k ochraně obyvatelstva před účinky mimořádných událostí a tedy v minimálním rozsahu. Existují však praktické příklady nezávislého provádění přímo zdravotní výchovy k poskytování první pomoci a jde v těchto případech o příklad pochopení role samosprávy při zajišťování bezpečnosti sátu na úseku zdravotnictví. Do tohoto sektoru oblasti přípravy lidských zdrojů systému zdravotnictví je třeba vložit i koncepční podporu přípravy a zapojení pracovníků a členů občanských sdružení, která se zaměřují na záchranářskou činnost a která jsou schopna činností svých členů – dobrovolníků výrazně přispět k účinnosti záchrany životů postižených mimořádnými událostmi poskytováním kvalitní první pomoci. • Třetím důvodem je sepětí bezpečnostního výzkumu se vzděláváním v oblasti péče o zdraví. Nepominutelné je využití bezpečnostního výzkumu k tvorbě a uplatňování metodických prostředků a nástrojů k rozvíjení managementu rizika pro potřebu zdravotnického havarijního, krizového a obranného plánování ve zdravotnictví. Zde lze

poukázat na již praktikovanou a rozvíjející se součinnost Ministerstva zdravotnictví s katedrami fakult Univerzity obrany. 4. STAV SYSTÉMU PŘÍPRAVY ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ Aktivity, vyvíjené od roku 2001 na úseku přípravy lidských zdrojů v působnosti Ministerstva zdravotnictví jsou opřeny o Usnesení BRS č. 211 ze dne 25. září 2001 ke „Koncepci vzdělávání v oblasti krizového řízení“, které bylo později v souvislosti s reformou veřejné správy později revidováno a nahrazeno již uvedeným usnesením BRS č. 14 ze dne 16. listopadu 2004 k „Aktualizaci Koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízení“. Programy schválené usneseními BRS otevřely prostor koncepční přípravě implementace „vzdělávání v oblasti krizového řízení“ i do působnosti Ministerstva zdravotnictví. V rámci Koncepce je zamýšleno dopracovat a ministerstvem poskytnout podporu realizaci diferencovaného zdravotnického vzdělávání v oblasti krizového řízení pro z hlediska funkčnosti systému zdravotnictví nosné cílové skupiny: • výkonní zdravotničtí pracovníci, • vedoucí pracovníci zdravotnických zařízení, • posluchači ve studijních programech vysokých škol, • studenti středních a vyšších odborných škol, • žáci základních škol, • občané organizovaní ve sdruženích záchranných činností a ostatní občané. Pro nejbližší období to představuje náročný úkol, který musí být opřen o vyhledání a motivaci autorů k vytvoření studijních opor a o přípravu kvalifikovaných lektorů v postgraduálním i pregraduálním vzdělávání, zejména ve sféře zdravotní výchovy obyvatelstva při vstupu do učebních osnov základních škol. Zvláště ve vztahu ke zdravotní výchově obyvatelstva obecně je přitom potřeba vnímat objektivní souvislost s ochranou obyvatelstva před účinky mimořádných událostí obecně a tedy s výchovou ke komplexní „bezpečnostní gramotnosti“ obyvatelstva. K realizaci poměrně ambiciózního projektu jsou ale již vytvořeny poměrně dobré výchozí podmínky. K nim přirozeně patří především existence vzdělávacích institucí Ministerstva zdravotnictví, kterými jsou Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví v Praze (dále jen IPVZ) a Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně (dále jen Národní centrum). Obě instituce jsou dlouhodobě významnou oporou při seznamování pracovníků ve zdravotnictví s bezpečnostní tématikou. Dlužno však poznamenat, že ačkoliv při IPVZ funguje Škola veřejného zdravotnictví a v minulých letech byla rezortu snad jedinou oporou ve vzdělávání v problematice bezpečnosti díky aktivitě katedry Urgentní medicíny a medicíny katastrof, je dnes svou kapacitou spíše v pozadí. O to více do popředí vystupuje Národní centrum, které má pro zabezpečení vzdělávání „svých“ cílových skupin akreditován kurz „Krizová připravenost zdravotnictví“. Pro potřeby kurzů je pod hlavičkou Národního centra již vydán obsáhlý studijní text. Jde o zatím ojedinělou publikaci zabývající se jednak praktickou realizací nástrojů bezpečnostní politiky vůči organizaci zajištění zdravotní péče a jednak uplatněním medicínských nástrojů k řešení následků mimořádných událostí (účelově redukovaná publikace je vydána i generálním ředitelstvím HZS ČR pro cílovou skupinu pracovníků ve veřejné správě v rámci kurzů zvláštní odborné způsobilosti „Ochrana obyvatelstva a krizové řízení“ a „Zdravotnictví“ Institutu místní správy Ministerstva vnitra). Vedle vzdělávání realizovaného ve vlastních institucích lze mezi připravené a již využívané nástroje zahrnout spolupráci s vysokými školami, které se zaměřují jak na postgraduální vzdělávání vybraných cílových skupin zejména pracovníků ve veřejné správě

(Institut krizového managementu při Vysoké Škole ekonomické v Praze, Centrum celoživotního vzdělávání při Fakultě chemické Vysokého učení technického v Brně, tak na pregraduální vzdělávání v oblasti krizového managementu. Zde je na prvním místě aktivní spolupráce s katedrou radiologie a toxikologie Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích s akreditovaným bakalářským (Aplikovaná radiologie a toxikologie) i magisterským (Krizová radiologie a toxikologie) studijním programem zaměřeným přímo na krizový management zdravotnictví. Vedle této školy pak spolupráce na výuce Univerzity obrany, zaměřené na ochranu obyvatelstva. V některých ze jmenovaných, ale i dalších vysokých škol je proto možné získat potřebné zvýšení kvalifikace pro pracovníky krizového řízení ve specializovaných útvarech zdravotnických zařízení, jakmile bude tento požadavek předepsán. Přes již poměrně široce rozkročenou spolupráci bohužel nelze zatím v souvislosti s krizovou připraveností zdravotnictví hovořit o významnější aktivitě lékařských fakult vysokých škol. Změnu tohoto stavu má Koncepce rovněž mezi svými úkoly. 5. KURZY NÁRODNÍHO CENTRA OŠETŘOVATELSTVÍ A NELÉKAŘSKÝCH ZDRAVOTNICKÝCH OBORŮ Národní centrum v Brně je přímo řízenou organizací Ministerstva zdravotnictví a jeho posláním je provádění činností spojených s pregraduálním a celoživotním vzděláváním ve zdravotnictví, zejména v oboru ošetřovatelství a dalších nelékařských oborech. Na základě Koncepce v zdělávání v oblasti krizového řízení je Národní centrum ve své působnosti pověřeno vzděláváním zdravotnických pracovníků a dalších pracovníků ve zdravotnictví také v krizové připravenosti. S touto tématikou bylo ve výuce započato již v roce 2002, kdy byl po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví připraven pilotní kurs s názvem „Krizové řízení oboru – význam připravenosti ošetřovatelského managementu“. Kurz byl určen skupině zdravotnických pracovníků na pozicích náměstků pro ošetřovatelskou péči a hlavní sestry státních a nestátních zdravotnických zařízení. Východiskem pro koncipování kurzu byl reálný předpoklad, že připravenost každého jednotlivého zdravotnického zařízení začíná v připravenosti představitele ošetřovatelského managementu, který je současně členem vedení každého zdravotnického zařízení. Kromě této formy vzdělávání je problematika krizové připravenosti průběžně zařazována do jednotlivých školících akcí prostřednictvím dílčích přednášek zaměřených na danou cílovou skupinu. K významnému kvalitativnímu posunu došlo v dubnu letošního roku, kdy byla Národnímu centru udělena akreditace pro certifikovaný kurz „Krizová připravenost rezortu zdravotnictví“, který lze v jeho současném stavu realizace ve stručnosti charakterizovat takto: • Je určen pro zdravotnické pracovníky nelékaře na všech úrovních řízení a také pro zájemce, kteří se na vedoucí funkci připravují, dále potom zájemce z řad složek IZS, dobrovolných iniciativ se zaměřením na oblast zdravotní a sociální pomoci, zaměstnance státní správy a samosprávy, a pro zaměstnance zdravotnických zařízení pověřených plněním úkolů v krizovém řízení a vybavených řídící pravomocí. • Realizace kurzu byla započata v termínu 6. – 8. listopadu 2006 Modulem č. l. Organizace kurzu probíhá v souladu s legislativními podmínkami stanovenými zákonem č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). • Posláním certifikovaného kurzu je prezentovat krizové řízení tak, aby si každý vedoucí pracovník bez ohledu na stupeň úrovně řízení byl vědom svého podílu odpovědnosti za

•

krizovou připravenost úseku který řídí, jehož činnost plánuje, organizuje a také v neposlední řadě kontroluje. Účelem je připravit absolventy daného vzdělávacího programu tak, aby byli schopni podílet se na krizové připravenosti zdravotnického zařízení. V praxi to znamená poskytnout zdravotní péči za mimořádných událostí a v období krizových stavů v rozsahu nezbytné zdravotní a psychosociální péče, která zajistí obyvatelstvu kvalitní přežití bez vzniku těžké újmy na zdraví. Zjednodušeně řečeno umět pomoci s organizováním přechodu zdravotnického zařízení ze standardního chodu na nestandardní.

Jak z charakteristik vyplývá, je program je koncipován modulovým způsobem a je rozdělen do čtyř třídenních soustředění: • Modul 1 : Úvod do problematiky Krizové připravenosti ve zdravotnictví v tématech bezpečnostní politiky, krizového managementu zdravotnictví, IZS a havarijního plánování, krizového plánování a hospodářských opatření pro krizové stavy. • Modul 2 : Příprava rezortu zdravotnictví a postavení vybraných zdravotnických zařízení v systému krizové připravenosti • Modul 3 : Krizové a mimořádné situace z psychologického hlediska (modul je realizován formou dvou třídenních soustředění a jeho součástí je provádění praktických nácviků jednotlivých modelových situací) Úspěšné dokončení kurzu spočívá ve vypracování a obhájení závěrečné práce, po níž absolvent obdrží certifikát, který potvrzuje způsobilost k podílení se na řízení přípravy a organizaci činnosti zdravotnického zařízení za mimořádných událostí. V návaznosti na zákon o nelékařském zdravotnickém povolání č. 96/2004 Sb. je úspěšné absolvování kurzu ohodnoceno 53 kredity. Dalším certifikovaným kurzem pro který Národní centrum získalo akreditaci je kurz s názvem „Operační řízení přednemocniční neodkladné péče“. Tento certifikovaný kurz je určen ke vzdělávání zdravotnických pracovníků zdravotnické záchranné služby (všeobecná sestra a zdravotnický záchranář) k získání odborné způsobilosti pro úzce vymezené činnosti z § 61 zákona č. 96/2004 Sb. Uvedený certifikovaný kurz ovšem nenahrazuje specializaci a je určen pracovníkům, kteří: a) absolvovali pomaturitní specializační studium v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči nebo intenzivní péči, přičemž problematika zdravotnického operačního střediska nebyla součástí programu. Absolvováním tohoto certifikovaného kurzu mají zdravotníci pracující na zdravotnickém operačním středisku možnost komplexně splnit danou specializaci tak, aby odpovídala činnostem vyhlášky MZ č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, § 49 odst. 2. b) a nebo, nemají dosud specializaci a na zdravotnickém operačním středisku pracují. Zde je možnost nejdříve absolvovat certifikovaný kurz a následně dle možnosti pracoviště i zaměstnance absolvovat specializační vzdělávání, přičemž problematika certifikovaného kurzu jim bude dle zákona č. 96/2004 Sb., § 57 odst. 4 uznána. Za úspěšné absolvování a dokončení celého kurzu obdrží absolvent 24 kreditů. V současné době v rámci celoživotního vzdělávání zaměřeného na přednemocniční neodkladnou péči realizujeme souladu se zákonem č. 96/2004 Sb.(zákon o nelékařských zdravotnických povoláních) pro obor :

¾ všeobecná sestra specializační vzdělávání (dle nařízení vlády č. 463/2004 Sb., kterým se stanoví obory specializačního vzdělávání) v oboru „Ošetřovatelská péče v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči. Obsah vzdělávání koresponduje s vyhl. č. 424/2004 Sb., a věstníkem MZ ČR č. 2/2006, který stanoví rámcové vzdělávací programy. Po absolvování specializačního vzdělávání bude sestra vykonávat činnosti dle vyhlášky č. 424/2004 Sb., § 48, § 49 odst. 2 , což odpovídá činnostem zdravotnického záchranáře + činnosti v rámci operačního střediska zdravotnické záchranné služby. ¾ zdravotnický záchranář (ten specializovanou způsobilost k činnostem na ZZS získal kvalifikačním studiem). V rámci celoživotního vzdělávání pro tento okruh zdravotnických pracovníků připravujeme specializační vzdělávání (dle nařízení vlády č. 463/2004 Sb. §97, kterým se stanoví obory specializačního vzdělávání) v oboru “Zdravotnické operační středisko“. Obsah tohoto vzdělávání opět koresponduje s vyhl. 424/2004 Sb., a věstníkem MZČR č. 2/2006. Ve všech programech je zahrnuta problematika řešení mimořádných událostí – definice, rozdělení, kategorizace složek podílejících se na zdolávání zdravotních následků MU, krizové řízení, ošetřovatelské postupy, práce zdravotnického operačního střediska a další. 6. ZVLÁŠTNÍ VÝZNAM ZDRAVOTNÍ VÝCHOVY OBYVATELSTVA Při zamyšlení nad významem zdravotní výchovy obyvatelstva je nezbytné vycházet z pojetí účelu této výchovy, které, je-li výchova přijímána v konceptu zajišťování bezpečnosti, nemůže být omezena jen na techniku první pomoci. Zdravotnictví a zdravotničtí pracovníci musí být při této výchově nápomocni složkám státu při probuzení zájmu občanů podílet se na své bezpečnosti jako předpokladu zvýšení bezpečnosti obecně. Jde tedy také o kvalitu obsahu komunikace. Nebo jinak, v návaznosti na definici bezpečnosti: Jestliže je úroveň bezpečnosti - objektu stát - závislá na ochotě prvků objektu se na jejím zajištění podílet, pak musí být zajištění bezpečnosti věcí nanejvýš veřejnou a tomu musí odpovídat komunikace uvnitř objektu i objektu s vnějším prostředím. Komunikace musí být jednak srozumitelná a jednak obousměrná. Jinak je celkem jedno, jestli budou akademicky vedené diskuze uznávat komunikaci jako jeden z hlavních faktorů odolnosti objektu jako celku. K cíli vede pouze komunikace prováděná prakticky a správně. Správné nastavení komunikace, pokud má probudit ochotu prvků/občanů podílet se na zajištění své bezpečnosti a zvláště v rozsahu poskytování první pomoci přitom není jednoduché. Je velmi závislé na znalosti mentality obyvatel a znalostní úrovni. Nicméně právě to musí být podnětem ke hledání nových prostředků komunikace a mimo jiné jde v rámci Koncepce o také výzvu k zásadní změně současné mediální politiky Ministerstva zdravotnictví. V současnosti je přitom, nejen v České republice, komunikace s laickou veřejností ztížená i její lhostejností k problematice na bázi většinového přístupu ve spektru názoru od: „Mě je to jedno – je to stejně zbytečné“ až po: „Mě to nezajímá – to „stát“, na to platím daně“. Ovšem při následných hysterických reakcích na následky mimořádných událostí s postižením na zdraví a úmrtími, zhusta zapříčiněných právě lhostejností k okolí a vlastní nedbalostí. Tedy mimo jiné i reakcích na zjištění osobního selhání a nepřipraveností na fatální následky své lhostejnosti. Překonáváme dnes velkou setrvačnost zprofanování mnohých aspektů zajišťování bezpečnosti jako součásti dřívější vojenské doktríny.

Na závěr ještě krátké zamyšlení směřující k významu nového pojetí zdravotní výchovy obyvatelstva. Často se lze v různých pramenech dočíst stesků nad vyprázdněním obsahu pojmu vlastenectví. Jestliže ale bylo vždy vlastenectví spojováno s připravení bránit vlast a to nasazením svého života, pak musíme přijmout, že šlo v současné terminologii právě o připravenost k zajištění obecné bezpečnosti. Ve vztahu k obsahu právě popsaných řádků pak lze vyslovit a obhájit myšlenku, že vlastenectví nezaniklo, jen v současné mentalitě reálného světa, orientovaného na hodnocení podle věcného zisku mizí ochota dát mu nový konkrétní obsah. Být vlastencem podle nejlepších tradic přece nemusí být kdokoliv jen ve střetu válečném. Být vlastencem má znamenat být připraven ujmout se svého osobního podílu z odpovědnosti na zajištění bezpečnosti při jejím každodenním ohrožení. A nejlepším příkladem je právě připravenost k nezištnému poskytnutí správné laické první pomoci. A zde je naprosto nenahraditelné místo pro vzdělávání ke krizové připravenosti zdravotnictví s úkolem dodat obsahovou kvalitu přípravě každého, kdo je ochoten být moderním vlastencem. Literatura: 1. Usnesení Bezpečnostní rady státu ze dne 25. září 2001 č. 211 ke Koncepci vzdělávání v oblasti krizového řízení 2. Usnesení Bezpečnostní rady státu ze dne 16. listopadu 2004 č. 14 k Aktualizaci Koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízení 3. Usnesení Bezpečnostní rady státu ze dne 13. prosince 2005 č. 102 k Ustavení meziresortní pracovní skupiny pro zpracování komplexního materiálu k činnosti zdravotnických zařízení při řešení následků teroristických útoků 4. Usnesení Bezpečnostní rady státu ze dne 17. října 2006 č. 152 k Informaci o stavu přípravy Koncepce krizové připravenosti zdravotnictví 5. Usnesení Bezpečnostní rady státu č. 156 ze dne 16. listopadu 2006 k Zajištění vzdělávání odborníků v oblasti bezpečnostní politiky. Informace o autorech Ing. Václav Fišer Ministerstvo zdravotnictví ČR, odbor krizové připravenosti Palackého náměstí 4 128 01 Praha 2 [email protected]; [email protected] 1986 absolvoval Vojenskou akademii v Brně. Do 1994 odborné funkce v oblasti výzbroje útvarů FMV a HT MV ČR. Od 1994 PČR a odborná orientace na krizový management. Od 2001 Odbor bezpečnosti a krizového řízení Ministerstva zdravotnictví, v současnosti Odbor krizové připravenosti. 1999 kurs boje proti terorismu, U.S. Department of State při Louisiana State University; 2000 specializační kurs krizového managementu při VŠE IKM Praha. Člen Společnosti radiobiologie a krizového plánování ČLS JEP, odborný lektor problematiky krizového managementu, autor učebních textů a článků v odborných časopisech. Hana Vraspírová Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů Vinařská 6 602 00 Brno [email protected] Ekonomická škola V NCONZO od roku l987, katedra managementu. Od roku l997 se zabývá problematikou krizového řízení. Kvalifikační vzdělávání pro pracovníky KŘ s akreditací MŠMT ČR, vzdělávání pro odborné učitele ve zdravotnictví s akreditací MŠMT ČR, podílí se na zabezpečování vzdělávání v krizovém řízení