Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a finance Katedra finančního práva a národního hospodářství
Bakalářská práce Rodičovský příspěvek v ČR Ing. Hana Moravcová 2010/2011
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Rodičovský příspěvek v ČR zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou pouţity v seznamu pouţitých pramenů a literatury.
Obsah Úvod ................................................................................................................................... 5 1
Pojem Sociální politika státu .................................................................................. 7
2
Vznik a vývoj sociální politiky ................................................................................ 8
3
Funkce a nástroje sociální politiky ...................................................................... 10
4
5
3.1
Ochranná funkce .............................................................................................. 10
3.2
Rozdělovací a přerozdělovací funkce ............................................................... 10
3.3
Stimulační funkce ............................................................................................. 11
3.4
Preventivní funkce ............................................................................................ 11
Působnost Ministerstva práce a sociálních věcí ................................................ 12 4.1
Česká správa sociálního zabezpečení ............................................................. 12
4.2
Úřady práce ...................................................................................................... 14
4.3
Obecní úřady .................................................................................................... 15
Rodičovský příspěvek ........................................................................................... 16 5.1
Nárok a podmínky nároku na rodičovský příspěvek ......................................... 16
5.2
Délka poskytování rodičovského příspěvku ...................................................... 18
5.3
Výše rodičovského příspěvku ........................................................................... 19
5.3.1
Zvýšená výměra rodičovského příspěvku ..................................................... 19
5.3.2
Základní výměra rodičovského příspěvku ..................................................... 20
5.3.3
Sníţená výměra rodičovského příspěvku ..................................................... 22
5.3.4
Niţší výměra rodičovského příspěvku ........................................................... 23
5.3.5
Závěrem o výši poskytování rodičovského příspěvku ................................... 23
5.4
Rodičovský příspěvek při péči o dítě dlouhodobě zdravotně postiţené nebo
dlouhodobě těţce zdravotně postiţené .............................................................................. 25 6
Rodičovský příspěvek v SR .................................................................................. 28 6.1
Nárok a podmínky nároku na rodičovský příspěvek ......................................... 28
6.2
Délka poskytování rodičovského příspěvku ...................................................... 29
6.3
Výše rodičovského příspěvku ........................................................................... 30
7
Komparace české a slovenské právní úpravy poskytování rodičovského
příspěvku .............................................................................................................................. 32
8
7.1
Základní změny v úpravě rodičovského příspěvku ........................................... 32
7.2
Podmínky nároku na rodičovský příspěvek ...................................................... 34
7.3
Výsledek komparace obou právních úprav ....................................................... 34
Návrh právní úpravy rodičovského příspěvku .................................................... 36 8.1
Nárok a podmínky nároku na rodičovský příspěvek ......................................... 36
8.2
Délka poskytování rodičovského příspěvku ...................................................... 37
8.3
Výše rodičovského příspěvku ........................................................................... 38
8.4
Návrh některých souvisejících právních úprav ................................................. 40
Závěr ................................................................................................................................ 41 Resume ............................................................................................................................ 43 Seznam použité literatury .............................................................................................. 44 Seznam příloh ................................................................................................................. 46
Úvod Tato bakalářská práce se zabývá problematikou poskytování rodičovského příspěvku jako součástí sociální politiky České republiky. Cílem této bakalářské práce je nastínit, jakým způsobem by mohla být provedena změna právní úpravy poskytování této dávky a téţ definování jejího účelu. V této bakalářské práci bylo pouţito metody deskripce, analýzy a syntéza zjištěných poznatků. Téma dávek státní sociální podpory je v současné době velmi diskutované. Dochází k razantním úpravám vyvolaným úspornými opatřeními státu. Jsou však tyto úpravy vedeny správným směrem? K čemu všemu by se mělo při nastavení nových pravidel pro poskytování těchto dávek přihlíţet? Kaţdý člověk je unikátní a má vlastní názor a snaţí se uspokojit vlastní potřeby a dosáhnout svých cílů a zajistit potřeby své rodiny. Stanovit sociální systém pro celou společnost je proto velice komplikované a takový systém se vţdy setká s protikladným názorem jedinců. Při stanovení sociálního systému proto stát nemůţe myslet pouze na potřeby všech svých občanů, kterým však musí konkrétní systém přizpůsobit, ale téţ na své cíle a tyto cíle musí přizpůsobit svým moţnostem – tedy příjmům státního rozpočtu a dalším nezbytným výdajům státu. V případě úpravy poskytování rodičovského příspěvku by stát měl řádně sledovat, zda rodiče o své dítě pečují či péči nezanedbávají. Stanovením určité motivační podoby rodičovského příspěvku můţe stát téţ přispět ke zvýšení porodnosti a k určitému vyrovnání demografické struktury obyvatelstva a ke zmírnění stárnutí obyvatelstva. Správnému stanovení nejen jedné dávky ale celého dávkového systému musí tedy předcházet podrobná analýza a stanovení cílů nejen této jedné dávky, ale cílů samotného státu. Smyslem této práce není nastavit systém poskytování rodičovského příspěvku tak, aby odpovídal mým potřebám. Snaţím se nastínit moţné úpravy v poskytování rodičovského příspěvku. Vycházím ze současného systému nastavení této dávky, který má podle mého názoru dobré základy. Protoţe se však společnost vyvíjí, je třeba tomuto vývoji uzpůsobovat téţ jednotlivé politiky státu. Aby mohlo být řádně nastaveno fungování sociální politiky státu, je třeba si uvědomit, co to vlastně sociální politika státu je, co všechno zahrnuje a jaké jsou její moţnosti včetně historických souvislostí. Co se rozumí pod pojmem sociální politika a jaké byly kořeny vzniku sociální politiky státu, je nastíněno v první a druhé kapitole této práce. Sociální politika státu má více funkcí, které mohou být uskutečňovány celou řadou nástrojů.
-5-
Zabezpečováním sociální politiky v České republice je pověřeno primárně Ministerstvo práce a sociálních věcí, které však oblast sociální spíše zastřešuje. Aktivní provádění sociální politiky zabezpečuje Česká správa sociálního zabezpečení prostřednictvím okrasních správ sociálního zabezpečení, úřady práce a obecní úřady. Co je předmětem činnosti těchto institucí, je popsáno ve čtvrté kapitole této práce. Abych mohla v závěru této bakalářské práce nastínit úpravy v poskytování rodičovského příspěvku, popsala jsem nejprve v kapitole páté současné nastavení poskytování této dávky v České republice. Aţ dokonce roku 1992 byly Česká republika a Slovenská republika jedním státem a pouţívaly stejný právní systém. Z tohoto důvodu jsem téţ v této práci uvedla pravidla pro poskytování rodičovského příspěvku ve Slovenské republice. Společnosti obou států si jsou v mnohém podobné a je tedy moţné vzájemně se učit při přizpůsobování určitých státních politik potřebám občanů i samotného státu. Některé významnější odlišnosti jsem proto porovnala a uvedla moţné dopady těchto odlišností v kapitole 7. V závěrečné kapitole jsou potom uvedeny základní změny, které bych navrhovala provést pro efektivnější poskytování rodičovského příspěvku a zejména z důvodu naplnění účelu, který by měl v současné době rodičovský příspěvek splňovat.
-6-
1 Pojem Sociální politika státu Kaţdý si pod pojmem sociální politika státu můţe představit jinou oblast působení státu vůči svým občanům. Někdo si pod tímto pojmem můţe představit péči státu o chudé a nemajetné, jiní pod tímto pojmem vidí péči o osoby v jejich tíţivé ţivotní situaci a jiní v rámci sociální politiky státu očekávají od státu téţ péči o kulturní a sportovní vyţití svých občanů. Co to tedy vlastně sociální politika státu je a co všechno zahrnuje? Na pojem sociální politika státu je moţné nahlíţet z různých hledisek – širší či uţší pojetí. V širším pojetí lze sociální politiku státu chápat jako činnost státu, která má za cíl určité pozitivní ovlivnění ţivotních podmínek lidí. Předmětem sociální politiky státu v širším slova smyslu je dlouhodobé plánování s volbou typu sociální politiky. Ve svém nejširším pojetí sociální politika státu zahrnuje jak politiku sociálního zabezpečení, tak i politiku zaměstnanosti, rodinnou a bytovou politiku či dokonce můţe zahrnovat i politiku zdravotní a vzdělávací, tedy téţ jejich vzájemné propojení a působení.1 V uţším slova smyslu můţeme sociální politiku státu charakterizovat jako předcházení negativním důsledkům, které mohou ve společnosti nastat po vzniku určité sociální události (stáří, ztráta zaměstnání, zdravotní postiţení apod.). Jde tedy jiţ o uţší činnost státu zaměřenou na řešení konkrétních případů v rámci určité oblasti sociální politiky. Dalo by se říci, ţe činnostmi sociální politiky státu v uţším pojetí této politiky se v ČR zabývá Ministerstvo práce a sociálních věcí (naproti tomu sociální politikou státu v širším pojetí se zabývá v ČR více ministerstev ve své vzájemné spolupráci). Sociální politika státu bývá prováděna buď aktivně, nebo pasivně. V rámci aktivní sociální politiky se stát snaţí předcházet vzniku sociálních problémů prostřednictvím změn a úprav pravidel fungování samotného sociálního systému. Při pasivní sociální politice dochází k řešení problémů, které jiţ nastaly. Nejde tedy jiţ o prevenci, jako tomu je u aktivní politiky, ale o odstraňování negativních následků. Tato bakalářská práce se bude dále zabývat pravidly poskytování rodičovského příspěvku – tedy zmírněním sociální situace osoby při ztrátě příjmu z důvodu narození dítěte a péče o něj. Vzhledem k předchozímu textu jde v tomto případě o aktivní sociální politiku ČR, kterou se zabývá Ministerstvo práce a sociálních věcí.
1
FRANCOVÁ, H., NOVOTNÝ, A. Sociální politika v základech. 1. vyd. Praha: Nakladatelství TRITON, 2008.
-7-
2 Vznik a vývoj sociální politiky Určité známky sociální pomoci se projevovaly jiţ v prvotních společnostech, kdy byla poskytována pomoc nemocným, starým a jinak sociálně potřebným lidem ve společnosti. Tuto činnost však nezajišťoval stát. Péči o staré a nemocné osoby zajišťovala rodina, blízké okolí či církev (zakládání škol, chudobinců, sirotčinců). Z počátku stát vstupoval pouze do okrajových oblastí, které nemohly být zajištěny těmito skupinami lidí, nebo šlo o natolik krajní situace, ţe bylo lepší, aby se angaţoval pouze stát (např. kdyţ se bouřili otroci či chudí lidé). Postupně začaly v sociální pomoci aktivně vystupovat téţ obce. V důsledku války začal narůstat počet bezdomovců, ţebrajících lidí i mnoţství krádeţí. Proto se v sociální oblasti začal angaţovat i sám stát. Např. v 17. století zavedla Anglie placení příspěvků bohatými na pomoc chudým a opuštěným. K tomuto opatření se postupně přidávaly i další státy včetně Rakousko-Uherska. Tento byť zásadní krok byl pouze okrajovým vstupem státu do sociální oblasti celé společnosti.2 Role státu však začala postupně narůstat. Např. na počátku 19. století byly zakládány domovy pro osoby bez práce, v Anglii byl vydán zákon na ochranu práce, který zakazoval práci dětí v noci a práci dětí delší neţ 12 hodin denně. Stát tedy v průběhu 19. století začal utvářet určité první prvky své sociální politiky, a to zejména v oblasti zaměstnávání osob, kdy určoval jistá pravidla zaměstnávání a vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci. Postupně se projevily téţ poţadavky na povinné sociální pojištění. Jako první bylo zavedeno povinné pojištění pro stáří ve Francii, a to pro námořníky na obchodních lodích.3 Výdaje na sociální politiku státu se v období konce 19. a počátku 20. století mnohonásobně zvýšily. Finanční zatíţení dopadalo hlavně na střední vrstvy obyvatel, které se začaly bouřit proti sociálním reformám. Hnutí proti sociálním reformám bylo přerušeno první světovou válkou. Po první světové válce se začala utvářet moderní sociální politika. J. M. Keynes navrhnul v roce 1934 vybrané daně k vyuţití ve prospěch sociální politiky státu. Následně v roce 1942 byla v Anglii uskutečněna myšlenka národního sociálního pojištění, které zahrnovalo téţ státní zdravotní péči. V roce 1948 byla tato myšlenka vyjádřena v Deklaraci lidských práv OSN, a to tak, ţe stát je odpovědný za nemoc, nouzi, nezaměstnanost či negramotnost svých občanů a proto je
2
KREBS, V. a kol. Sociální politika. 3. vyd. Praha: Nakladatelství ASPI, a.s., 2005.
3
FRANCOVÁ, H., NOVOTNÝ, A. Sociální politika v základech. 1. vyd. Praha: Nakladatelství TRITON, 2008.
-8-
třeba, aby stát ve spolupráci se svými občany těmto negativním vlivům čelil a napravoval je. Přes všechny tyto změny neprováděl sociální politiku pouze stát. Pomoc potřebným zajišťovala i nadále ve spolupráci se státem církev a charita. Ve středoevropských a východoevropských zemích, kde bylo socialistické zřízení, však byly instituce sociální pomoci provozované církví rušeny. Sociální politika byla tedy zabezpečována téměř pouze státem a začala se orientovat pouze na zjištění a ověření nároku na peněţitou dávku a její následné vyplacení. Do té doby sociální péče tedy byla nahrazena spíše sociálním redistribucí peněţních prostředků. V 90. letech 20. století se změnila politická i ekonomická situace a tedy i pohled na sociální politiku státu. Výše uvedený redistribuční systém sociální pomoci byl a je doplňován řadou sociálních sluţeb, které jsou prostřednictvím profesionalizovaných pracovníků více přiblíţeny konkrétním potřebným osobám a problémům (např. osobní asistence, péče o týrané ţeny a děti, sluţby pro seniory a postiţené osoby).4 Jiţ 27 evropských zemí je v současné době členskými státy Evropské unie. Pro členské státy Evropské unie je závazné, ţe kaţdý stát musí mít systém sociálního zabezpečení. Kaţdý z těchto států má však svůj vlastní systém sociálního zabezpečení, který vyhovuje a odráţí ekonomiky a sociální systémy jednotlivých států. Vzhledem k tomu, ţe systém sociálního zabezpečení významnou měrou ovlivňuje příjmovou i výdajovou část státních rozpočtů jednotlivých členských států Evropské unie a jsou téţ odrazem politické situace jednotlivých zemí, existuje snaha o zachování si vlastních sociálních politik a nikoliv jejich sjednocení v rámci celé Evropy. V Evropské unii však existují určitá pravidla, která obsahují společnou regulaci v oblasti volného pohybu pracovních sil v rámci celé Evropské unie a států, které se zavázaly těmito pravidly řídit (pravidla pro státy EHP a Švýcarsko). Jedná se např. o pravidla určení příslušnosti k právním předpisům jednoho státu v oblasti sociálního zabezpečení a nároky na dávky z tohoto systému. Členské státy Evropské unie přijaly program na prohlubování spolupráce v oblasti sociální politiky. Cílem tohoto programu by mimo jiné mělo být zajištění, aby byly důchodové systémy udrţitelné a aby byla zajištěna kvalitní a udrţitelná zdravotní péče.5
4
FRANCOVÁ, H., NOVOTNÝ, A. Sociální politika v základech. 1. vyd. Praha: Nakladatelství TRITON, 2008.
5
KREBS, V. a kol. Sociální politika. 3. vyd. Praha: Nakladatelství ASPI, a.s., 2005.
-9-
3 Funkce a nástroje sociální politiky Cílem sociální politiky státu by mělo být6 zejména zkvalitnění ţivota a ţivotních podmínek a samozřejmě zajištění rovných příleţitostí všem obyvatelům (tedy garance minimálního příjmu, rovného přístupu k pracovním příleţitostem, vzdělání, zdravotní péči apod.). Vzhledem k rozmanitosti a široké oblasti působení sociální politiky, má sociální politika téţ celou řadu funkcí. V literatuře se můţeme nejčastěji setkat s těmito uvedenými funkcemi:7
ochranná,
rozdělovací a přerozdělovací,
stimulační a
preventivní.
3.1 Ochranná funkce Ochranná funkce je nejstarší funkcí sociální politiky. Její snahou je určité vyrovnání podmínek osob či skupiny osob (např. rodiny), které se vlivem určité sociální události dostaly do nerovného postavení vůči ostatním. Jde např. o pomoc osobám, které ztratily zaměstnání či nemohou dočasně své zaměstnání vykonávat, dále o pomoc osobám ve stáří, invaliditě či osiření.
3.2 Rozdělovací a přerozdělovací funkce Rozdělovací a přerozdělovací (redistribuční) funkce je zaloţena na přerozdělení příjmů a mezd ve společnosti. Ne všichni se mohou podílet na ekonomických činnostech ve státě (např. nemocní, handicapovaní, staří, nezaměstnaní). A právě tyto osoby se díky své sociální situaci dostávají do nerovné ţivotní situace, ve které je třeba jim zajistit určitý minimální ţivotní standard. Tento minimální ţivotní standard je zajištěn právě
6
Sociální politika státu se však bohuţel někdy stává předmětem předvolebního boje politických stran soupeřících
o moc. Výsledkem tohoto boje můţe být v některých případech aţ příliš velkorysý dávkový systém, který se ne vţdy ztotoţňuje s účelností a dlouhodobou sociální politikou státu a téţ s ekonomickou udrţitelností veřejných financí. 7
FRANCOVÁ, H., NOVOTNÝ, A. Sociální politika v základech. 1. vyd. Praha: Nakladatelství TRITON, 2008.
- 10 -
přerozdělením určité části příjmu od ekonomicky aktivních osob k osobám ekonomicky neaktivním. 8 Rozdělovací a přerozdělovací funkce však neznamená pouze přerozdělení finančních prostředků ve formě zvýšení hotovosti ve prospěch potřebných. Přerozdělovací funkce sociální politiky se projevuje téţ v moţnosti uţívání zcela nebo z části bezúplatných sluţeb. Předmětem přerozdělovací funkce je tedy téţ zajištění rovného přístupu všech např. ke vzdělání či k systému zdravotní péče, zajištění bezporuchového fungování školství, justice, veřejné správy a zdravotnictví.
3.3 Stimulační funkce Prostřednictvím provádění úprav sociální politiky dochází téţ k podporování a vyvolání určitého chtěného jednání jednotlivců a skupin např. v ekonomických vztazích a procesech. Jde o jakousi stimulaci jednání společnosti. Např. zvýšením sociálních příjmů a opatřeními v politice zaměstnanosti můţe dojít k nárůstu kupní síly obyvatelstva, investicemi do školství je zajištěna vzdělanost a kulturnost obyvatel.
3.4 Preventivní funkce Preventivní funkce sociální politiky spočívá v předcházení zcela nebo alespoň z části vzniku neţádoucích sociálních situací. Tato funkce můţe být plněna ve všech oblastech sociální politiky. V rámci kvalitního vzdělávacího systému se mladí lidé připravují na řádné plnění svých budoucích pracovních rolí, s důrazem na preventivní zdravotní péči dochází téţ k rozvoji zdravotní politiky. Správným nastavením politiky sociálního zabezpečení dochází k předcházení výskytu chudoby. Pro zajišťování preventivní funkce se předpokládá vznik a podpora různých poradenství, např. poradenství právní, poradenství pro nezaměstnané (správný výběr povolání, správná příprava podkladů k výběrovým řízením, příprava na pracovní pohovory), poradenství zdravotní (např. správná péče o děti) apod. 9 Stát svou sociální politiku provádí prostřednictvím různých nástrojů, jako jsou právní řád, ekonomické nástroje, dokumenty a nátlakové akce. Blíţe viz příloha č. 6 této bakalářské práce. 8
FRANCOVÁ, H., NOVOTNÝ, A. Sociální politika v základech. 1. vyd. Praha: Nakladatelství TRITON, 2008.
9
FRANCOVÁ, H., NOVOTNÝ, A. Sociální politika v základech. 1. vyd. Praha: Nakladatelství TRITON, 2008.
- 11 -
4 Působnost Ministerstva práce a sociálních věcí Jak jsem jiţ uvedla v úvodu této bakalářské práce, je to právě Ministerstvo práce a sociálních věcí, které se v České republice zabývá uplatňováním sociální politiky v uţším pojetí. Působnost Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen MPSV) je dosti široká a aktivně je prováděna prostřednictvím tří skupin subjektů – Česká správa sociálního zabezpečení, úřady práce a obecní úřady. V následujícím textu je uveden zjednodušený nástin činností a oblastí, kterými se jednotlivé instituce a úřady v působnosti MPSV zabývají.
4.1 Česká správa sociálního zabezpečení Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ) vykonává prostřednictvím svých 92 pracovišť v celé České republice činnosti v oblasti sociálního zabezpečení – tedy důchodového a nemocenského pojištění – a dále zabezpečuje činnost lékařské posudkové sluţby. ČSSZ provádí výběr pojistného na sociální zabezpečení, které zahrnuje příspěvek na
důchodové pojištění,
nemocenské
pojištění
a
příspěvek
na
státní
politiku
zaměstnanosti. Toto vybrané pojistné činí více neţ 35% příjmu státního rozpočtu10. Z pojistného na nemocenské a důchodové pojištění zabezpečuje ČSSZ výplatu jí poskytovaných dávek. Pouze příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je vybírán pro potřeby činnosti úřadů práce (viz podkapitola 4.2). Ze systému důchodového pojištění jsou pojištěncům při vzniku určité (zákonem stanovené) sociální události vypláceny peněţité dávky jako pomoc v jejich obtíţné ţivotní situaci. Jde o sociální události, při kterých pojištěnec ztratí dlouhodobě moţnost být ekonomicky aktivní nebo je mu výrazně sníţena jeho ţivotní úroveň z důvodu ztráty příjmu manţela, manţelky či rodiče z důvodu jeho (jejího) úmrtí. Z důchodového pojištění jsou tedy vypláceny důchody starobní, invalidní a pozůstalostní (důchody vdovské, vdovecké, sirotčí). Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, stanoví přesná pravidla nároku a výpočtu výše těchto důchodových dávek. Účast na důchodovém pojištění je u osob výdělečně činných povinná, a to u osob, které zákon o důchodovém pojištění povaţuje za zaměstnance nebo osoby samostatně 10
Česká
správa
sociálního
zabezpečení:
Profil
organizace
.
- 12 -
[online].
[cit.
11-01-22].
Dostupné
z:
výdělečně činné. Dobrovolně mohou být pojištění účastny osoby, které v ČR nejsou účastny důchodového pojištění ze své výdělečné činnosti (např. ţeny v domácnosti). Ze systému nemocenského pojištění jsou finančně zabezpečováni ekonomicky aktivní pojištěnci, kteří krátkodobě ztratí moţnost získat příjem ze své trvající výdělečné činnosti, a to kvůli nemoci nebo mateřství. Ze systému nemocenského pojištění jsou vypláceny nemocenské (od 22. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti), ošetřovné (z důvodu ošetřování jiného člena rodiny nebo dítěte do 10 let věku), peněţitá pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (v případě, ţe je ţena v souladu s příslušnými právními předpisy z důvodu těhotenství a mateřství převedena na jinou práci a v důsledku této jiné práce poklesne ţeně příjem, je jí tento niţší příjem dorovnáván do výše předchozího průměrného výdělku). Nárok na jednotlivé dávky a způsob jejich výpočtu obsahuje zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Účast na nemocenském pojištění je povinná u všech osob vykonávající výdělečnou činnost, ze které jsou dle zákona nemocensky pojištěny.11 Pokud osoba vykonává činnost, ze které není dle zákona účastna nemocenského pojištění (např. jednatelé s.r.o., kteří jsou pojištěni ze svých příjmů pouze důchodově, nebo pracovníci pracující na dohodu o provedení práce), se nemůţe v rámci systému zákonného nemocenského pojištění ze svých příjmů dobrovolně nemocensky pojistit. Pouze osoby samostatně výdělečně činné nejsou ze zákona povinně ze svých příjmů účastny nemocenského pojištění, ale mají moţnost dobrovolné účasti.12 ČSSZ dále zabezpečuje činnost lékařské posudkové služby. Lékařská posudková sluţba provádí posouzení zdravotního stavu pro potřeby pojistných systémů sociálního zabezpečení (např. zjišťuje invaliditu a její stupeň, kontrolu posuzování zdravotního stavu, zjišťuje zdravotní stav a případný nárok na nemocenské po uplynutí podpůrčí doby) a téţ pro potřeby tzv. nepojistných systémů sociálního zabezpečení. Mezi nepojistné systémy sociálního zabezpečení patří např. výplata příspěvku na péči výplata příspěvku na zakoupení motorového vozidla, příspěvku na ţivobytí, příspěvku na okamţitou pomoc
11
Osoby účastné nemocenského pojištění jsou uvedeny v ustanovení § 5 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském
pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 12
Ustanovení § 2 písm. b) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
- 13 -
v rámci pomoci v hmotné nouzi, zjištění zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou apod.13
4.2 Úřady práce Úřady práce se zabývají činnostmi v oblasti politiky zaměstnanosti a státní sociální podpory. V rámci politiky zaměstnanosti pomáhají úřady práce uchazečům o zaměstnání najít vhodné pracovní uplatnění a pomohou zajistit případnou rekvalifikaci. Osobám bez zaměstnání, které jsou registrovány na úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání, téţ vyplácí podporu v nezaměstnanosti či podporu při rekvalifikaci. V rámci aktivní politiky zaměstnanosti pomáhají úřady práce prostřednictvím finančních pobídek vytvářet nová pracovní místa či mohou pomoci vytvořit pracovní místo za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti.14 Činnosti úřadů práce uvedené v tomto odstavci a pravidla pro výši poskytované podpory v nezaměstnanosti jsou upravené zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Úřady práce – Odbor dávek státní sociální podpory - téţ poskytují dávky, které náleţí osobám v určitých zákonem uznaných sociálních situacích, za které stát z části přebírá spoluzodpovědnost za vzniklou sociální situaci.15 V systému státní sociální podpory jsou vypláceny tyto dávky: přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné a pohřebné. 16 Poskytování dávek státní sociální podpory a nárok na tyto dávky je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
13
Jednotlivé agendy tzv. nepojistných systémů sociálního zabezpečení [online]. Praha: Česká správa sociálního
zabezpečení, vydáno 2009-07 [cit. 11-01-22]. Dostupné z:
. 14
Integrovaný portál MPSV: Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti [online].
Změněno 11.10.2010 [cit. 11-01-22]. Dostupné z: . 15
Integrovaný
portál
MPSV:
Informace
pro
občany
[online].
[cit.
. 16
Více k jednotlivým dávkám státní sociální podpory viz příloha č. 6 této bakalářské práce.
- 14 -
11-01-22].
Dostupné
z:
4.3 Obecní úřady Obecní úřady zajišťují téţ posuzování nároku a následnou výplatu dávek, které jsou zařazeny do oblasti sociální politiky státu. Jde o následující oblasti: pomoc v hmotné nouzi, dávky sociální péče pro osoby se zdravotním postiţením, příspěvek na péči, a sociální sluţby.17
Z výše uvedeného výčtu dávek a činností je vidět, ţe Česká republika se prostřednictvím svého dávkového systému (peněţní i věcné pomoci) snaţí pomoci svým občanům v různých ţivotních situacích, a to od narození dítěte, přes péči o tyto děti, péči o osoby se zdravotním postiţením, výplatu důchodů ve stáří, aţ po úmrtí člověka a zajištění jeho pohřbu. Výše uvedený výčet však samozřejmě není kompletní. Česká republika upravuje svou sociální politiku téţ v jiných (vzájemně propojených) oblastech právního řádu. Např. osobě, která celodenně pečuje o dítě, náleţí rodičovský příspěvek. V zákoníku práce je však také uvedeno, ţe takové osobě zaměstnavatel poskytne volno, pokud o to poţádá a na dobu, na jakou tato osoba poţádá (zároveň je však v zákoníku práce stanovena maximální délka poskytnutí této rodičovské dovolené). Více k této konkrétní problematice je uvedeno v následující kapitole této bakalářské práce.
17
Blíţe k této oblasti sociální politiky je uvedeno v příloze č. 7 této bakalářské práce.
- 15 -
5 Rodičovský příspěvek Poskytování rodičovského příspěvku upravují ustanovení § 30 aţ § 32 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
5.1 Nárok a podmínky nároku na rodičovský příspěvek O vyplácení rodičovského příspěvku můţe poţádat kaţdý rodič, který bude sám osobně celodenně a řádně pečovat o dítě. Za rodiče se pro potřeby posuzování nároku na rodičovský příspěvek povaţuje vlastní otec či matka dítěte a osoba, které bylo dítě svěřeno do trvalé péče, která nahrazuje péči rodičů. Péčí, která nahrazuje péči rodičů, se rozumí péče o dítě, jehoţ vlastní rodič zemřel, péče o dítě manţela nebo partnera18 a dále se touto péčí rozumí péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Příslušný orgán (např. soud či orgán vykonávající sociálně-právní ochranu dětí), můţe rozhodnout o převzetí dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů v následujících případech19:
svěření dítěte do výchovy jiného občana neţ rodiče (přednostně je dítě svěřováno do péče osoby příbuzné),
osvojení dítěte,
péče budoucího osvojitele o dítě nejméně po dobu tří měsíců před rozhodnutím soudu o osvojení,
ustanovení občana poručníkem (např. pokud rodiče dítěte zemřeli nebo nemají způsobilost k právním úkonům),
svěření dítěte do pěstounské péče,
rozhodnutí o předběţném opatření o péči o dítě (např. svěření dítěte do péče jednoho z rodičů při rozvodu manţelství).
Dítětem, při jehoţ péči můţe osoba pobírat rodičovský příspěvek, se rozumí nejmladší dítě v rodině. Narodí-li se tedy v průběhu péče o první dítě dítě druhé, můţe být rodičovský příspěvek pobírán pouze v souvislosti s péčí o druhé (tedy nejmladší) narozené dítě v rodině a nárok na pobírání rodičovského příspěvku na starší dítě tak zaniká. 18
Podle zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství, ve znění pozdějších předpisů.
19
Ustanovení § 7 odst. 10 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
- 16 -
Další podmínkou nároku na pobírání rodičovského příspěvku je osobní celodenní a řádná péče o dítě. Podmínka osobní celodenní péče je však zachována i v případech, kdy je péče o dítě zajištěna jinou formou. Např.20:
dítě mladší tří let můţe být rodičem svěřeno do péče předškolního zařízení (jesle, mateřská škola apod.) na dobu maximálně 5 kalendářních dnů v měsíci, a to bez ohledu na dobu pobytu;
dítě starší tří let můţe rodič svěřit do péče mateřské školy (nebo obdobného zařízení) v rozsahu maximálně 4 hodin denně nebo aţ na dobu maximálně 5 kalendářních dnů v měsíci, pokud bylo dítě do péče mateřské školy svěřeno na dobu delší, neţ jsou 4 hodiny v jednom dni;
dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo mateřskou školu nebo její třídu zřízenou pro zdravotně postiţené děti nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postiţené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně;
dítě dlouhodobě zdravotně postiţené nebo dlouhodobě těţce zdravotně postiţené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 6 hodin denně, a dítě školního věku, které navštěvuje přípravnou třídu základní školy nebo školu poskytující základní nebo střední vzdělání;
dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně, a jestliţe stupeň zdravotního postiţení zraku nebo sluchu obou rodičů (osamělého rodiče) je v rozsahu 50 % a více;
dítě je svěřeno jiné zletilé osobě, která bude o dítě pečovat namísto rodiče, který pobírá rodičovský příspěvek, a to bez ohledu na rozsah hodin, po které je takto o dítě pečováno; podmínkou je, ţe je rodič v této době výdělečně činný (tímto je rodiči umoţněno, aby zvyšoval příjem rodiny) nebo se soustavně připravoval na své budoucí povolání.
20
Ustanovení § 30b odst. 2 zákona č. 117/1995, o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
- 17 -
5.2 Délka poskytování rodičovského příspěvku Rodičovský příspěvek je poskytován od okamţiku, kdy rodiči přestane být vyplácena dávka nemocenského pojištění (tedy po ukončení výplaty peněţité pomoci v mateřství případně peněţité pomoci nebo nemocenského v souvislosti s porodem, nejsou-li splněny podmínky pro přiznání a výplatu peněţité pomoci v mateřství) nebo je vyplácen ode dne narození dítěte (např. pokud matka dítěte nesplnila ani podmínky nároku pro výplatu nemocenského – není osobou účastnou nemocenského pojištění). O rodičovský příspěvek se ţádá prostřednictvím tiskopisu Žádost o rodičovský příspěvek (viz příloha č. 1). Rodičovský příspěvek můţe být pobírán maximálně do čtyř let věku dítěte. Pečuje-li však rodič o dítě, které je dlouhodobě zdravotně postiţené nebo dlouhodobě těţce zdravotně postiţené, můţe být rodičovský příspěvek poskytován aţ do sedmi let věku dítěte. Pokud by však dlouhodobě nebo dlouhodobě těţce zdravotně postiţenému dítěti nenáleţel příspěvek na péči21, můţe rodič pobírat rodičovský příspěvek aţ do věku patnácti let tohoto dítěte. Podíváme-li se na znění zákoníku práce22, má zaměstnankyně či zaměstnanec moţnost čerpat tzv. rodičovskou dovolenou po dobu, po kterou si sám poţádá, maximálně však do dosaţení tří let věku dítěte. Bude-li tedy zaměstnankyně či zaměstnanec chtít pečovat o dítě déle (např. po maximální dobu, po kterou můţe pobírat rodičovský příspěvek - jak je uvedeno v předchozím odstavci), musí si se zaměstnavatelem sjednat např. čerpání neplaceného volna, případně si můţe vybrat, zda péči o dítě ukončí a začne opět vykonávat práci pro svého zaměstnavatele či zda ukončí svůj pracovní poměr k zaměstnavateli. V případě, ţe by si zaměstnavatel a zaměstnanec pobírající rodičovský příspěvek déle neţ do tří let věku dítěte sjednali čerpání neplaceného volna, nebude muset zaměstnanec doplácet zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu, jak je tomu při běţném čerpání
neplaceného
volna.
V případě,
ţe
zaměstnanec
po dobu
sjednaného
neplaceného volna celodenně osobně a řádně pečuje o jedno dítě do 7 let věku nebo dvě
21
V souladu s ustanovením § 7 a následujících zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších
předpisů. 22
Ustanovení § 196 aţ § 198 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
- 18 -
děti do 15 let věku, ustanovení o doplácení zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu se na něj nevztahuje.23 Standardní délka poskytování rodičovského příspěvku je však do dvou (tzv. rychlejší čerpání), tří (tzv. klasické čerpání) nebo čtyř let věku dítěte (tzv. pomalejší čerpání). Výše rodičovského příspěvku je poté závislá na zvolené délce jeho poskytování.
5.3 Výše rodičovského příspěvku Výše rodičovského příspěvku je závislá na délce poskytování peněţité pomoci v mateřství. Se zvolenou kratší dobou pobírání rodičovského příspěvku se částka tohoto příspěvku zvyšuje. Výši a délku rodičovského příspěvku můţe rodič ovlivnit podáním Žádosti o rozhodnutí o volbě nároku na rodičovský příspěvek (viz příloha č. 2), ve které si zvolí příslušnou dobu poskytování této dávky státní sociální podpory. Tato délka a tedy i výše rodičovského příspěvku je poté neměnná, a to ani v případě, ţe by se v průběhu čerpání rodičovského příspěvku rodiče střídali. Zákonem o státní sociální podpoře24 jsou tedy stanovena čtyři hodnotová pásma rodičovského příspěvku:
zvýšená výměra ve výši 11.400 Kč měsíčně;
základní výměra ve výši 7.600 Kč měsíčně;
sníţená výměra ve výši 3.800 Kč měsíčně;
niţší výměra ve výši 3.000 Kč měsíčně.
5.3.1 Zvýšená výměra rodičovského příspěvku Zvýšená výměra rodičovského příspěvku je vyplácena ve výši 11.400 Kč za měsíc. Tato výše rodičovského příspěvku se poskytuje v maximální délce do 2 let věku dítěte, s jehoţ péčí je rodičovský příspěvek spojen. O tuto variantu si mohou poţádat pouze ti rodiče, kteří mají nárok na peněţitou pomoc v mateřství, která předchází počátku čerpání rodičovského příspěvku, alespoň ve výši 380 Kč za kalendářní den (odpovídá přibliţně měsíční hrubé mzdě ve výši 16.290 Kč a více). 23
Ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992, o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění
pozdějších předpisů. 24
Ustanovení § 32 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
- 19 -
Pokud o poskytování rodičovského příspěvku v této výši a délce poţádá otec dítěte, který nečerpal peněţitou pomoc (např. proto, ţe tuto dávku čerpala matka dítěte), má nárok na rychlejší čerpání rodičovského příspěvku v případě, ţe by podmínku výplaty peněţité pomoci ve výši alespoň 380 Kč na den splnil, pokud by jí pobíral.25 Výši a nárok na peněţitou pomoc v mateřství dle výše uvedeného odstavce potvrzuje ţadateli o rodičovský příspěvek okresní správa sociálního zabezpečení na k tomu určeném tiskopise - Potvrzení o nároku na dávky (náhrady) ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku (viz příloha č. 3). Pokud si bude chtít rodič zvolit tuto variantu poskytování rodičovského příspěvku, musí tuto volbu provést nejpozději do ukončení druhého měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém bylo dítěti 22 týdnů. Pokud se narodily dvě a více dětí zároveň, posunuje se termín pro zvolení si této varianty čerpání rodičovského příspěvku, a to do konce druhého měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém děti dosáhly věku 31 týdnů.26 Dokud rodič, který pečuje o dítě, neprovede volbu délky poskytování rodičovského příspěvku, bude mu vyplácen rodičovský příspěvek pouze v základní výměře. Pokud by však rodič neprovedl volbu ve výše uvedené lhůtě vůbec, je mu automaticky vyplácen rodičovský příspěvek v základní výměře (7.600 Kč za měsíc). Takto se však postupuje maximálně do konce devátého měsíce od narození dítěte. Pokud by však nebyla rodičem provedena volba délky rodičovského příspěvku ani do ukončení devátého měsíce věku dítěte, začne být vyplácen rodičovský příspěvek ve sníţené výměře, tedy ve výši 3.800 Kč za měsíc.27
5.3.2 Základní výměra rodičovského příspěvku Základní výměrou rodičovského příspěvku se rozumí vyplácení měsíční částky 7.600 Kč v délce aţ do tří let věku dítěte. Tuto variantu čerpání rodičovského příspěvku si můţe zvolit ten rodič, který má nárok před pobíráním rodičovského příspěvku na peněţitou pomoc v mateřství nebo na nemocenské v souvislosti s porodem – tedy osoba účastná nemocenského pojištění nebo osoba, která má nárok na tyto dávky nemocenského pojištění v ochranné lhůtě.
25
Ustanovení § 30 odst. 5 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
26
Ustanovení § 30 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
27
Ustanovení § 30 odst. 1 písm. d) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
- 20 -
Není zde jiţ stanovena minimální denní výše dávky nemocenského pojištění, které musí být dosaţeno. Nárok na peněţitou pomoc v mateřství má zaměstnanec, který byl účasten nemocenského pojištění alespoň 270 kalendářních dnů během dvou let, které bezprostředně předchází nástupu na peněţitou pomoc v mateřství.28 Osoba samostatně výdělečně činná musí pro nárok na peněţitou pomoc v mateřství splnit krom této ještě jednu podmínku – osoba samostatně výdělečně činná musí být před nástupem na peněţitou pomoc v mateřství ještě účastna nemocenského pojištění z této své samostatné výdělečné činnosti, a to alespoň 180 kalendářních dnů (tedy přibliţně půl roku).29 Vzhledem k tomu, ţe osoby samostatně výdělečně činné jsou nemocenského pojištění účastny pouze dobrovolně, je pro splnění účasti na nemocenském pojištění po dobu uvedenou v předchozí větě třeba, aby k tomuto pojištění byly přihlášeny a v zákonné lhůtě pojistné na nemocenské pojištění téţ hradily. Nestačí tedy pro účast na pojištění pouhé zahájení a výkon samostatné výdělečné činnosti – jako je tomu při vstupu do zaměstnání30. Pokud jiţ ţena není zaměstnaná (resp. její účast na nemocenském pojištění jiţ skončila), má nárok na peněţitou pomoc v mateřství i z ochranné lhůty31 (tedy v zákonem stanovené lhůtě po skončení účasti na nemocenském pojištění). Ochranná lhůta v případě peněţité pomoci v mateřství je 180 kalendářních dnů po skončení účasti na nemocenském pojištění, pokud v době účasti na nemocenském pojištění tedy za dobu trvání zaměstnání) byla ţena jiţ těhotná. Pokud zaměstnání trvalo dobu kratší neţ 180 kalendářních dnů, je délka ochranné lhůty pouze tolik dnů, kolik trvalo toto zaměstnání (s účastí na nemocenském pojištění). Pokud zaměstnankyně nesplnila podmínku nároku na peněţitou pomoc v mateřství pouze z důvodu délky doby pojištění před nástupem na peněţitou pomoc v mateřství, ale účastna nemocenského pojištění je, má nárok na nemocenské v souvislosti s porodem32 (jen pokud jde o těhotnou zaměstnankyni; při převzetí jiţ narozeného dítěte do péče není na nemocenské v souvislosti s porodem nárok vůbec). Osoba samostatně výdělečně
28
Ustanovení § 32 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
29
Ustanovení § 32 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
30
Blíţe ke vniku účasti na nemocenském pojištění zaměstnanců je uvedeno v podkapitole 5.3.3 Sníţená výměra
rodičovského příspěvku. 31
Ustanovení § 15 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
32
Ustanovení § 57 odst. 1 písm. d) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
- 21 -
činná musí pro získání nároku na nemocenské splnit ještě podmínku účasti na nemocenském pojištění v délce tří měsíců bezprostředně předcházejících dni, ve kterém vznikla dočasná pracovní neschopnost. Na nemocenské v souvislosti s porodem má ţena nárok od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu aţ do ukončení šestého týdne po narození dítěte. Pokud je toto období, kdy má ţena nárok na nemocenské v souvislosti s porodem, jiţ po skončení zaměstnání (resp. po skončení účasti na nemocenském pojištění), má nárok na nemocenské i v ochranné lhůtě. V případě nemocenského však ochranná lhůta činí pouze 7 kalendářních dnů. Pokud by však účast na nemocenském pojištění trvala kratší dobu, neţ je 7 kalendářních dnů, byla by ochranná lhůta maximálně tolik dnů, kolik dnů účast na nemocenském pojištění trvala. Pokud chce osoba zvolit tuto klasickou variantu čerpání rodičovského příspěvku (do tří let věku dítěte ve výši 7.600 Kč za měsíc), musí provést volbu prostřednictvím tiskopisu Žádost o rozhodnutí o volbě nároku na rodičovský příspěvek. Tuto volbu však můţe provést nejpozději do devátého měsíce věku dítěte. Pokud v tomto termínu rodič volbu varianty čerpání rodičovského příspěvku neučiní, je mu po této lhůtě zasílán rodičovský příspěvek ve sníţené výměře (tedy ve výši 3.800 Kč). Do devátého měsíce věku dítěte je však vyplácen rodičovský příspěvek ve výši základní (tedy ve výši 7.600 Kč).
5.3.3 Snížená výměra rodičovského příspěvku Sníţená výměra rodičovského příspěvku je spojena s délkou pobírání rodičovského příspěvku aţ do čtyř let věku dítěte. Od počátku pobírání rodičovského příspěvku (tedy od skončení pobírání peněţité pomoci v mateřství nebo nemocenského v souvislosti s porodem, případně ode dne narození dítěte, pokud rodič nezískal nárok na tyto dávky nemocenského pojištění) aţ do devátého měsíce věku dítěte náleţí rodiči rodičovský příspěvek ve výši 7.600 Kč, od desátého měsíce věku dítěte činí rodičovský příspěvek 3.800 Kč. Tuto variantu mohou vyuţívat všichni. Jde o variantu, ke které se neprovádí volba prostřednictvím tiskopisu Žádost o rozhodnutí o volbě nároku na rodičovský příspěvek, jako tomu je v případě zvýšené a základní výměry. Rodiče, kterým je však tato pomalejší varianta čerpání rodičovského příspěvku primárně určena (resp. nesplnili podmínky pro výběr jiné varianty), jsou osoby, které před pobíráním rodičovského příspěvku nezískaly nárok na pobírání peněţité pomoci v mateřství nebo nemocenského v souvislosti s porodem. Jedná se buď o osoby, které nejsou vůbec účastny nemocenského pojištění nebo osoby, které převzaly dítě do péče
- 22 -
nahrazující péči rodičů a nesplnily podmínky pro získání nároku na peněţitou pomoc v mateřství. Nemocenského pojištění jsou účastni všichni zaměstnanci zaměstnaní na základě pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti ode dne vstupu do zaměstnání. Výjimkou je zaměstnání malého rozsahu (mzda je sjednána v částce niţší neţ 2.000 Kč za měsíc, anebo není sjednána vůbec a měsíční mzda poté nepřekročí částku 1.999 Kč) nebo krátkodobé zaměstnání (zaměstnání, které nemělo trvat a ani netrvalo déle neţ 14 kalendářních dnů – bez ohledu na výši vyplacené mzdy).33 Osoby samostatně výdělečně činné jsou účastny nemocenského pojištění dobrovolně. Pokud se osoba samostatně výdělečně činná přihlásí k účasti na nemocenské pojištění a řádně a včas platí pojistné na nemocenské pojištění, má nárok na nemocenské za předpokladu, ţe je účastna nemocenského pojištění alespoň po dobu tří měsíců, které bezprostředně předchází vzniku pracovní neschopnosti. Dále např. společníci a jednatelé společností s ručením omezeným a komanditisté komanditních společností jsou ze svých příjmů z těchto činností účastni pouze důchodového pojištění a nikoliv pojištění nemocenského – tyto osoby by tedy téţ nezískaly nárok na peněţitou pomoc v mateřství nebo nemocenské v souvislosti s porodem. I tyto osoby mohou získat nárok pouze na pomalé čerpání rodičovského příspěvku.
5.3.4 Nižší výměra rodičovského příspěvku Niţší výměrou rodičovského příspěvku se rozumí výplata měsíční částky ve výši 3.000 Kč. Niţší výměra rodičovského příspěvku náleţí pouze při péči o dítě dlouhodobě zdravotně postiţené či při péči o dítě dlouhodobě těţce zdravotně postiţené. 34
5.3.5 Závěrem o výši poskytování rodičovského příspěvku Výše měsíčních výměr rodičovského příspěvku jsou koncipovány tak, aby byla všem rodičům vyplacena za celou dobu pobírání rodičovského příspěvku v souhrnu stejná částka při všech variantách rodičovského příspěvku.
33
Ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
34
Blíţe k poskytování rodičovského příspěvku při péči o těţce zdravotně postiţené děti nebo při péči o dlouhodobě
těţce zdravotně postiţené děti je popsáno v podkapitole 5.4.
- 23 -
V následující tabulce uvádím součet částek rodičovského příspěvku poskytnutý rodičům při péči o dítě v závislosti na volbě varianty (délky) poskytování rodičovského příspěvku. Tabulka 5-1: Srovnání rodičovského příspěvku při zvolené variantě čerpání35 Čerpání RP
Výměra RP
Délka RP
Celkový RP
Rychlejší
od 23. týdne
11.400
19 měsíců
216.600
Klasické
od 23. týdne
7.600
31 měsíců
235.600
7.600
9 měsíců
od porodu do 9. Pomalejší
měsíce od 10. měsíce
216.600 3.800
39 měsíců
RP = rodičovský příspěvek Zdroj: Vlastní výpočet dle ustanovení § 32 odst. 1 v návaznosti na ustanovení § 30 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
Do 31.12.2010 byl rodičovský příspěvek při zvolení pomalejší varianty (do 4 let věku dítěte) vyplácen v celkové výši 262.200 Kč. V součtu poskytování rodičovského příspěvku po čtyři roky se tato varianta stala nejvýhodnější. Toto bylo způsobeno skutečností, ţe rodičovský příspěvek byl v základní výměře (tedy ve výši 7.600 Kč) poskytován aţ do 21 měsíců věku dítěte, pokud si rodič do této doby nezvolil základní variantu čerpání rodičovského příspěvku (do 3 let věku dítěte). Od 1.1.2011 byl výše uvedený rozdíl odstraněn. Při stanovení právní úpravy rodičovského příspěvku se vychází z předpokladu, ţe dlouhodobá nepřítomnost rodičů pečujících o dítě na trhu práce, můţe způsobit ztrátu pracovních dovedností a pracovních návyků. Návrat do pracovního procesu rodičů je poté obtíţný. Úprava výše poskytování rodičovského příspěvku u čtyřleté varianty čerpání zvýhodňovala rodiny, kde rodiče nepracovali, oproti rodinám, kde se rodiče vrátili
35
Údaje v tabulce vychází z předpokladu, ţe v případě klasického a rychlejšího čerpání rodičovského příspěvku je
rodičovský příspěvek poskytován aţ od 23. týdne po porodu – tedy po skončení výplaty peněţité pomoci v mateřství. Pro zjednodušení je vycházeno z předpokladu, ţe ţena začala pobírat peněţitou pomoc v mateřství 6 týdnů před očekávaným dnem porodu a porod proběhl v lékařem předpokládaném termínu. Při tomto zjednodušeném přehledu se téţ nebere v úvahu ustanovení § 217 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů – tedy, ţe ţena můţe poţádat před nástupem na rodičovskou dovolenou o čerpání nároku na řádnou dovolenou. Předpokladem téţ je, ţe rodič si o příslušnou variantu rodičovského příspěvku poţádal ještě před začátkem čerpání tohoto příspěvku.
- 24 -
do pracovního procesu dříve. Proto došlo od počátku roku 2011 ke sníţení výplaty celkové částky u čtyřleté varianty čerpání rodičovského příspěvku.36
5.4 Rodičovský příspěvek při péči o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené Poskytování rodičovského příspěvku má při péči o dlouhodobě zdravotně postiţené nebo dlouhodobě těţce zdravotně postiţené děti (dále jen dlouhodobě zdravotně postiţené děti) oproti péči o děti zdravé37 drobné odchylky, které jsou uzpůsobeny náročnosti a specifičnosti péče o takové děti. I v případě péče o dlouhodobě zdravotně postiţené děti platí, ţe rodičovský příspěvek můţe být poskytován rodiči, který bude sám celodenně a řádně pečovat o dítě. Celodenní a řádná péče o dítě je v tomto případě zachována, i kdyţ je péče o dítě zajištěna jinou formou neţ péčí samotného rodiče. Oproti péči o děti zdravé se jinou formou péče o děti navíc dle předchozí věty rozumí téţ, pokud38:
dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo mateřskou školu nebo její třídu zřízenou pro zdravotně postiţené děti nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postiţené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně;
dítě dlouhodobě zdravotně postiţené nebo dlouhodobě těţce zdravotně postiţené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 6 hodin denně, a dítě školního věku, které navštěvuje přípravnou třídu základní školy nebo školu poskytující základní nebo střední vzdělání;
dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně, a jestliţe stupeň zdravotního postiţení zraku nebo sluchu obou rodičů (osamělého rodiče) je v rozsahu 50 % a více.
36
Důvodová zpráva ke sněmovnímu tisku č. 315 z roku 2010 [online]. Dostupné z:
. 37
Dítětem zdravým je v tomto případě myšleno dítě, které není dlouhodobě zdravotně postiţené nebo dlouhodobě
těţce zdravotně postiţené. 38
Ustanovení § 30b odst. 2 zákona č. 117/1995, o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
- 25 -
Při péči o dlouhodobě zdravotně postiţené dítě je poskytován rodičovský příspěvek aţ do 7 případně 15 let věku dítěte. Pokud by chtěl rodič pečující o dlouhodobě zdravotně postiţené dítě pobírat rodičovský příspěvek v délce dle předchozího odstavce, je třeba, aby si podal ţádost o posouzení, zda jde o dítě dlouhodobě zdravotně postiţené. Za den zjištění, ţe jde o dítě dlouhodobě zdravotně postiţené, se pro účely poskytování rodičovského příspěvku rozumí nejdříve den podání této ţádosti. Ţádost se podává u příslušného úřadu práce. Zdravotní stav dítěte posuzuje lékařská posudková sluţba příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Nárok na rodičovský příspěvek z důvodu péče o dlouhodobě zdravotně postiţené dítě má rodič nejdříve ode dne zjištění, ţe dítě je dlouhodobě zdravotně postiţené. Rodičovský příspěvek se poskytuje v základní výměře (tedy ve výši 7.600 Kč za měsíc). V případě, ţe by si rodič poţádal nejprve o zrychlené čerpání rodičovského příspěvku (do dvou let věku dítěte ve výši 11.400 Kč), je mu nejprve aţ do dvou let věku dítěte vyplacena zvýšená výměra rodičovského příspěvku a teprve poté je mu vyplácena výměra základní. Základní výměra rodičovského příspěvku je vyplácena aţ do 7 let věku dítěte. Od 7 do 15 let věku dítěte poté náleţí rodiči rodičovský příspěvek v niţší výměře (tedy ve výši 3.000 Kč za měsíc). Podmínkou výplaty niţší výměry rodičovského příspěvku v době od 7 do 15 let věku dítěte je skutečnost, ţe tomuto dítěti nenáleţí příspěvek na péči podle zákona o sociálních sluţbách.39 Pokud příspěvek na péči dítěti náleţí, nenáleţí rodiči v době od 7. do 15. roku věku dítěte rodičovský příspěvek. Pokud náleţí dlouhodobě zdravotně postiţenému dítěti příspěvek na péči ještě před dovršením věku 7 let, náleţí rodiči takového dítěte rodičovský příspěvek pouze ve výši jedné poloviny (tedy ve výši 3.800 Kč za měsíc). Obecně platí, ţe rodičovský příspěvek náleţí pouze při péči o nejmladší dítě v rodině. V případě péče o dítě dlouhodobě zdravotně postiţené náleţí rodičovský příspěvek rodiči při péči o toto dítě, i kdyţ není nejmladším dítětem v rodině, pokud rodičovský příspěvek při péči o toto dlouhodobě zdravotně postiţené dítě je vyšší, neţ by byl rodičovský příspěvek při péči o nejmladší dítě v rodině. Pokud byl rodičem pobírán rodičovský příspěvek při péči o nejmladší dítě v rodině (který byl poskytován ve zvýšené výměře) a tento příspěvek z důvodu uplynutí doby poskytování rodičovského příspěvku jiţ
39
Ustanovení § 7 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů.
- 26 -
nenáleţí, pokračuje se ve výplatě rodičovského příspěvku při péči o dlouhodobě zdravotně postiţené dítě aţ do věku 7 let. Na výše uvedených pravidlech pro poskytování rodičovského příspěvku rodičům při péči o dlouhodobě zdravotně postiţené dítě je vidět, ţe se Česká republika snaţí podpořit tyto rodiny a uvolnila proto více podmínky pro poskytování rodičovského příspěvku.
- 27 -
6 Rodičovský příspěvek v SR Ve Slovenské republice je rodičovský příspěvek upraven zákonem č. 571/2009 Z. z. o rodičovskom príspevku a o zmene a doplnení niektorých zákonov.
6.1 Nárok a podmínky nároku na rodičovský příspěvek Ve Slovenské republice můţe být rodičovský příspěvek poskytován zákonem stanoveným osobám s trvalým nebo přechodným bydlištěm (v případě cizinců) na území Slovenské republiky, pokud zabezpečují řádnou péči o dítě. Těmito osobami mohou být40:
rodič dítěte,
osoba, které bylo dítě svěřené do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí soudu (svěření do náhradní osobní péče, pěstounská péče, stanovení poručníka, osvojení) nebo úřadu práce, sociálních věcí a rodiny,
manţel či manţelka rodiče dítěte, pokud ţije s rodičem dítěte ve společné domácnosti.
Rodičovský příspěvek je poskytován na základě podání Žiadosti o rodičovský príspevok (formulář ţádosti je uveden v příloze č. 4 této bakalářské práce), která se podává u úřadu práce, sociálních věcí a rodiny, který je příslušný podle místa trvalého (nebo u cizinců přechodného) pobytu. V případě péče o více dětí je rodičovský příspěvek vyplácen pouze jednou a téţ pouze jednomu rodiči (pečující osobě), a to podle jejich vzájemné dohody. Pokud soud svěří dítě do střídavé péče obou rodičů, můţe být rodičovský příspěvek vyplácen téţ pouze jednomu z nich, a to podle jejich vzájemné dohody. Podmínkou nároku na pobírání rodičovského příspěvku je řádná péče o dítě. Za řádnou péči o dítě se povaţuje i zabezpečení řádné péče jinou fyzickou (plnoletou) či právnickou osobou. Řádná péče o dítě je podle zákona o rodičovském příspěvku definována jako péče v zájmu dítěte, jeho všestranného fyzického a psychického vývinu, přiměřená výţiva dítěte, řádná hygiena, výchova dítěte a dodrţování preventivních prohlídek dítěte podle zvláštního právního předpisu.41
40
Ustanovení § 2 zákona č. 571/2009 Z. z., o rodičovskom príspevku a o zmene a doplnení niektorých zákonov,
ve znění pozdějších předpisů. 41
Ustanovení § 3 odst. 3 a 4 zákona č. 571/2009 Z. z., o rodičovskom príspevku a o zmene a doplnení niektorých
zákonov, va znění pozdějších předpisů.
- 28 -
Do 31.12.2010 byla podmínkou pro poskytování rodičovského příspěvku osobní celodenní péče o dítě. Rodič, který pobíral rodičovský příspěvek, nesměl vykonávat výdělečnou činnost. Od roku 2011 byla provedena změna zákona o rodičovském příspěvku v tom smyslu, ţe podmínkou pro pobírání rodičovského příspěvku je řádná péče o dítě, která můţe být zajištěna jinak neţ formou osobní péče (viz předchozí odstavec). Přestoţe jiţ můţe rodič pobírající rodičovský příspěvek vykonávat výdělečnou činnost, je ze strany úřadů z důvodu statistického zjišťování vyţadováno oznámení o nástupu do zaměstnání nebo začátek vykonávání jiné výdělečné činnosti.42
Nárok na rodičovský příspěvek nevzniká43:
pokud má jeden z rodičů nárok na mateřské nebo podobnou dávku z jiného členského státu EU, pokud je tato dávka vyšší neţ rodičovský příspěvek poskytovaný ve Slovenské republice;
pokud se některému z rodičů poskytuje příspěvek na péči o dítě (při svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů);
pokud se osoba pečující o dítě i s dítětem zdrţuje na území jiného neţ členského státu EU, smluvního státu Evropského hospodářského prostoru nebo na území Švýcarska a po tuto dobu není účastná povinného veřejného zdravotního pojištění ve Slovenské republice;
pokud je rodič dítěte nezletilá osoba, které nebyla soudem přiznána rodičovská práva a povinnosti podle zvláštního právního předpisu.
6.2 Délka poskytování rodičovského příspěvku Rodičovský příspěvek je vyplácen nejdříve následujícím dnem po dni ukončení výplaty dávek v mateřství, a to i v případě, ţe je tato či obdobná dávka vyplacená ze zahraničního systému sociálního pojištění. Pokud by však byla peněţitá pomoc v mateřství nebo jiná obdobná dávka ze zahraničí vyplácena v částce niţší neţ je výše rodičovského příspěvku 42
Ústredie práce, sociálnych vecí a rodiny: Rodičovský príspevok po 1.1.2011 [online]. [cit. 11-02-12]. Dostupné z:
. 43
Ustanovení § 3 odst. 7 aţ 9 zákona č. . 571/2009 Z. z., o rodičovskom príspevku a o zmene a doplnení niektorých
zákonov, ve znění pozdějších předpisů.
- 29 -
ve Slovenské republice, můţe být rodičovský příspěvek vyplácen ve výši rozdílu mezi těmito dvěma dávkami. Mateřská je ve Slovenské republice poskytována od šestého týdne před očekávaným dnem porodu (nejdříve od osmého týdne před očekávaným dnem porodu) v celkové délce 34 týdnů. Mateřská je tedy poskytována o šest týdnů déle, neţ je tomu v případě peněţité pomoci v mateřství poskytované v České republice. Rodičovský příspěvek můţe být pobírán při péči o dítě aţ do tří let věku tohoto dítěte. Má-li dítě dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav (dle rozhodnutí úřadu práce, sociálních věcí a rodiny), můţe být rodičovský příspěvek z důvodu péče o toto dítě pobírán aţ do šesti let věku dítěte. Je-li dítě na základě příslušného rozhodnutí svěřeno do péče nahrazující péči rodičů, je moţné pobírat rodičovský příspěvek aţ do šesti let věku takového dítěte – rodičovský příspěvek je však moţné pobírat maximálně po dobu tří let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o svěření dítěte do péče.44
6.3 Výše rodičovského příspěvku Cílem právní úpravy výše poskytovaného rodičovského příspěvku je nikoho neznevýhodňovat a umoţnit všem rodičům, aby pobírali rodičovský příspěvek ve stejné výši.45 Základní výměra rodičovského příspěvku je stanovena v měsíční sazbě 190,10 EUR.46 V případě, ţe se narodilo více dětí současně, zvyšuje se rodičovský příspěvek o 25% (tj. 47,50 EUR) za kaţdé takto narozené dítě, o které oprávněná osoba pečuje. Základní výměra rodičovského příspěvku však můţe být také sníţena. V případě, ţe základní škola oznámí úřadu práce, sociálních věcí a rodiny (který vyplácí rodičovský příspěvek), ţe v předchozích třech kalendářních měsících nebyla řádně plněna povinná školní docházka dítěte, o které osoba pobírající rodičovský příspěvek téţ pečuje, sníţí se výše rodičovského příspěvku o 50%. Rodičovský příspěvek se z těchto důvodů sniţuje
44
Ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 571/2009 Z. z., o rodičovskom príspevku a o zmene a doplnení niektorych
zákonov, ve znění pozdějších předpisů. 45
Ústredie práce, sociálnych vecí a rodiny: Rodičovský príspevok po 1.1.2011 [online]. [cit. 11-02-12]. Dostupné z:
. 46
Budeme-li pro zjednodušení uvaţovat, ţe přepočítací kurz EUR je 25 CZK, byla by základní výměra rodičovského
příspěvku 4.752,50 Kč. Pro rok 2011 je stanoveno ţivotní minimum ve Slovenské republice stanoveno dle ustanovení § 2 písm. a) zákona č. 601/2003 Z. z. o ţivotnom minime a o zmene a doplnení niektorých zákonov, ve znění pozdějších předpisů, ve výši 185,38 EUR.
- 30 -
na dobu nejméně tří kalendářních měsíců.47 Řádným neplněním povinné školní docházky se pro tyto účely rozumí zameškání více neţ 15 neomluvených hodin měsíčně, a to po dobu tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Pokud v době výplaty sníţeného rodičovského příspěvku nezačalo dítě řádně plnit povinnou školní docházku, úřad rodičovský příspěvek vyplácí ve sníţené výši i nadále. Pokud je oprávněné osobě vypláceno mateřské nebo jiná obdobná dávka jako mateřské vyplácená z jiného členského státu EU a tato dávka je niţší neţ základní výměra rodičovského příspěvku, je vyplácen rozdíl mezi mateřským a rodičovským příspěvkem.
47
Ustanovení § 4 zákona č. 571/2009 Z. z., o rodičovskom príspevku a o zmene a doplnení niektorých zákonov,
ve znění pozdějších předpisů.
- 31 -
7 Komparace
české
a
slovenské
právní
úpravy
poskytování rodičovského příspěvku Česká a Slovenská republika jsou jiţ od 1. ledna 1993 samostatnými státy. Do této doby však fungovaly jako jeden stát (resp. do roku 1989 – poté jako Česká a Slovenská federativní republika) s jedním společným právním systémem. Pro moţnost porovnání obou právních úprav je téţ třeba vědět, jaký je princip (resp. důvod) poskytování rodičovského příspěvku v kaţdém státě a jaké priority tedy sociální politika kaţdého jednotlivého státu sleduje.
7.1 Základní změny v úpravě rodičovského příspěvku Do konce roku 2010 byl rodičovský příspěvek ve Slovenské republice poskytován ve výši 256 EUR48 za podmínky, ţe nebylo moţné rodičem, který tento rodičovský příspěvek pobíral vykonávat výdělečnou činnost a zvyšovat tak příjem rodiny. Podmínkou pobírání rodičovského příspěvku tedy byla skutečně osobní celodenní péče o dítě rodičem. Od počátku roku 2011 je výše rodičovského příspěvku na Slovensku sníţena na 190,10 EUR za měsíc, ale je také uvolněna moţnost přivýdělku. V zákoně o rodičovském příspěvku bylo tedy nově upraveno, ţe rodičovský příspěvek náleţí při zajištění řádné péče o dítě – jiţ není stanovena povinnost osobní péče rodiče o dítě. V tomto zákoně je tedy i stanoveno, jakou formou je moţné péči o dítě zabezpečit a co se vlastně řádnou péčí o dítě myslí. Cílem současné úpravy pobírání rodičovského příspěvku ve Slovenské republice je tedy umoţnit rodičům, aby mohli v období pobírání rodičovského příspěvku přispět ke zlepšení příjmové situace rodiny a bez jakéhokoliv omezení výše příjmů vykonávat výdělečnou činnost.49 V České republice došlo k podstatným změnám v poskytování rodičovského příspěvku od 1.1.2007 a od 1.1.2008. Do konce roku 2006 byl rodičovský příspěvek poskytován ve výši 3.696 Kč, tedy ve výši 1,54 násobku ţivotního minima a byl určen na výţivu a ostatní potřeby rodiče. K podstatnému navýšení částky této dávky došlo od ledna 2007. V průběhu roku 2006 byl schválen pozměňovací návrh senátu k zákonu č. 112/2006 Sb., a došlo k navýšení rodičovského příspěvku na 40% průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře, tedy ve výši 7.582 Kč měsíčně. Od roku 2008 byly stanoveny částky poskytovaného rodičovského příspěvku absolutními hodnotami a byly stanoveny 4 48
Za předpokladu, ţe byla splněna podmínka pobírání peněţité pomoci v mateřství nebo jiné obdobné dávky z jiného
členského státu Evropské unie před pobíráním rodičovského příspěvku, nebo byla splněna alespoň podmínka pojištění 270 kalendářních dnů před narozením dítěte. Pokud tyto podmínky nebyly splněny, byl rodičovský příspěvek vyplácen ve výši 164,22 EUR měsíčně. 49
Ústredie práce, sociálnych vecí a rodiny: Rodičovský príspevok po 1.1.2011 [online]. [cit. 11-02-12]. Dostupné z:
.
- 32 -
moţnosti délky čerpání rodičovského příspěvku. Původní záměr – tedy poskytovat příspěvek na osobní potřeby rodiče – zůstal pouze u čtyřleté varianty čerpání rodičovského příspěvku, kdy se v současné době poskytuje rodičovský příspěvek ve výši 3.800 Kč měsíčně. Rodičovský příspěvek je od roku 2008 upraven tak, aby se rodiče mohli rozhodnout, po jakou dobu a v jaké výši bude rodičovský příspěvek pobírat. Důvodem moţnosti takovéto volby je sladění rodičovských povinností a profesní role rodiče v závislosti na konkrétní situaci v rodině.50 Zároveň došlo k uvolnění osobní celodenní péče rodiče o dítě. V zákoně o státní sociální podpoře je sice i nadále stanoveno, ţe podmínkou poskytování rodičovského příspěvku je osobní celodenní a řádná péče o dítě, ale také je zde uvedeno, co se celodenní osobní péčí myslí – tedy i péče zajištěná jinou osobou. Pojem „osobní péče“ je tedy v současné době jiţ ne zcela přesný. V rozhovoru Petra Nečase s Lidovými novinami v roce 200851 bylo mimo jiného téţ řečeno, ţe rodiče nepřijdou o poskytování rodičovského příspěvku, pokud budou své děti svěřovat do péče soukromých školek, které nejsou financovány státem. Pro tato soukromá zařízení v současné době neplatí limit moţnosti „odkládání“ dětí do péče pouze po určitou dobu, jak je tomu v případě státních zařízení. Podle Petra Nečase je tomu tak proto, ţe státní zařízení jsou financována prostřednictvím státních dotací – rodiče by tak vedle zvýšeného příjmu v podobě rodičovského příspěvku získávali i další nepřímý zdroj veřejných příjmů. Od roku 2012 by v České republice mohlo dojít k provedení dalších změn v pobírání rodičovského příspěvku. Mohlo by dojít k úplnému sloučení celkových vyplácených částek rodičovského příspěvku za celou dobu čerpání zvolené varianty, a to na výši 220.000 Kč. Mohlo by téţ dojít k určitému uvolnění omezení doby, po kterou můţe rodič dítě svěřit do péče školky. Jde však teprve o vládní návrh zákona, který nemusí být v této podobě schválen.52 V České republice oproti Slovensku tedy dochází jak ke zmírnění podmínek pro získání rodičovského příspěvku, tak s uvolněním podmínek dochází téţ k navýšení této dávky. Vzhledem k výše uvedenému je tedy vidět, ţe v České republice je snaha podpořit péči rodičů o své děti a zároveň podpořit zapojení rodičů na trhu práce, protoţe dlouhodobá neúčast rodičů na trhu práce můţe vést ke ztrátě pracovních návyků a dovedností a téţ k obtíţnému návratu do pracovního prostředí po rodičovské dovolené.53 50
Důvodová zpráva k zákonu č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů [online]. Dostupné z:
. 51
Ministerstvo práce a sociálních věcí: Petr Nečas: Lze mít hlídání i příspěvek (LN) [online]. Změněno 19.05.2008 [cit.
11-06-13]. Dostupné z: . 52
Tříletá rodičovská klesne aţ o 16 tisíc, vláda souhlasí. Aktuálně.cz [online]. Změněno 18.05.2011 [cit. 11-06-13].
Dostupné z: . 53
Důvodová zpráva ke sněmovnímu tisku č. 315 z roku 2010 [online]. Dostupné z:
.
- 33 -
7.2 Podmínky nároku na rodičovský příspěvek Jak jiţ bylo řečeno v kapitole 7.1, právní úprava Slovenské republiky pouţívá přesnější definici pro základní nárok na rodičovský příspěvek. Základní podmínkou nároku na dávku je péče o dítě. Na Slovensku i v České republice je jiţ moţné svěřit dítě do péče jiné osoby (školky, jiné právnické nebo zletilé fyzické osoby), která bude o dítě v době nepřítomnosti rodiče pečovat. V právní úpravě České republiky však stále zůstává trochu nepřesný a moţná i zavádějící pojem „osobní celodenní péče“, pod kterým si můţeme na první pohled představit celodenní péči samotného rodiče. Další podmínkou pro přiznání nároku na rodičovský příspěvek je řádná péče o dítě. Co se rozumí řádnou péčí, je upraveno pouze ve slovenském zákoně. Přesto, ţe slovenský zákon umoţňuje provádět kontroly zajištění řádné péče o dítě, je jistě taková kontrola a prokázání opaku velmi obtíţné. Ve slovenské právní úpravě je však stanovena moţnost sníţení rodičovského příspěvku o 50% jako jakousi pokutu za to, pokud dítě, o které se rodič téţ stará a které je školou povinné, má po tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí alespoň 15 neomluvených hodin v kaţdém tomto měsíci. Taková skutečnost jiţ kontrolovatelná je a můţe být dobrým ukazatelem při péči o děti. Podle mého názoru by výše uvedené, sice spíše definiční, pojmy mohly být obdobně převzaty téţ do české právní úpravy. Vysvětlení neurčitých nebo nepřesných pojmů by mělo být obsaţeno ve všech zákonech, kde je to potřebné. Právě absence vysvětlení některých pojmů můţe vést k obcházení a zneuţívání právní úpravy, která byla původně zamýšlena.
7.3 Výsledek komparace obou právních úprav Kaţdá z komparovaných právních úprav má své silné a slabé stránky. Slabými stránkami české právní úpravy poskytování rodičovského příspěvku jsou následující:
Nepřesnost definování základní podmínky nároku na rodičovský příspěvek. Ustanovení § 30 zákona o státní sociální podpoře podmiňuje pobírání rodičovského příspěvku osobní celodenní péčí o dítě, kterou však ustanovení § 31 definuje jako moţnost zajištění péče jinou osobou neţ rodičem, pokud je rodič po tuto dobu výdělečně činný nebo se připravuje na budoucí povolání. Nejde tedy jiţ o zajištění osobní celodenní péčí rodičem, ale pouze zajištění celodenní péče.
Absence definice „řádná péče o dítě“. Podle zákona o dávkách státní sociální podpory se řádnou péčí rozumí totéţ co osobní celodenní péčí. Řádnou péčí by však mělo být rozuměno např. docházení na preventivní prohlídky k lékaři, řádná výchova dítěte, dodrţování hygieny a stravování dítěte apod.
- 34 -
Nenavazování souvisejících právních úprav. Kaţdý rodič pečující o nejmladší dítě v rodině si můţe zvolit, ţe bude o toto dítě pečovat aţ do jeho čtyř let a bude mít tedy nárok po celou tuto dobu na rodičovský příspěvek. Pokud je však rodič zaměstnancem, zaměstnavatel mu musí poskytnout rodičovskou dovolenou pouze do věku tří let dítěte. A po uplynutí této doby můţe dojít k rozvázání pracovního poměru mezi zaměstnavatelem a rodičem dítěte.
Absence sankčních opatření v případě nedodržení zákonných podmínek rodičem. Podmínkou pro poskytnutí rodičovského příspěvku je osobní celodenní a řádná péče o dítě rodičem. V případě, ţe rodič řádně o své dítě nepečuje, je mu rodičovský příspěvek vyplácen i nadále. Rodičovský příspěvek není rodiči vyplácen pouze v případě, ţe mu dítě bude odebráno nebo dítě svěří do ústavní péče, případně bude dítě svěřeno do péče mateřské školy na dobu delší neţ 4 hodiny denně. V zákoně však chybí sankce za nedodrţení řádné péče o dítě z hlediska sociálního.
Silnou stránkou rodičovského příspěvku však je přizpůsobení poskytování této dávky dle individuálních potřeb velké skupiny osob. Existují tři různé varianty čerpání rodičovského příspěvku a rodiče pečující o své děti si mohou vybrat tu variantu, která jim vyhovuje nejvíce.
Silnými stránkami slovenské právní úpravy spatřuji následující:
Stanovení sankčních opatření v případě, že rodič alespoň o jedno ze svých dětí řádně nepečuje.
Definování pojmu „řádná péče o dítě“.
Změna právní úpravy od ledna roku 2011. Rodiče jiţ při péči o dítě mohou vykonávat výdělečnou činnost a v souvislosti s tímto uvolněním základní podmínky pro poskytování rodičovského příspěvku byla sníţena výše rodičovského příspěvku.
Poslední silná stránka rodičovského příspěvku je však téţ do určité míry slabinou slovenské právní úpravy. Ke sníţení rodičovského příspěvku došlo plošně, a to bez ohledu na skutečnost, zda rodič výdělečnou činnost vykonává či nikoliv. Ke sníţení této dávky došlo tedy jiţ s podmínkou, ţe rodiči byla dána moţnost výdělečnou činnost vykonávat. Jednotlivých silných a slabých stránek komparovaných právních úprav jsem vyuţila k sestavení návrhu právní úpravy nové. Tento návrh je popsán v následující kapitole této bakalářské práce.
- 35 -
8 Návrh právní úpravy rodičovského příspěvku Hodnocení dávkového systému kaţdého státu je velmi obtíţné a závisí na individuálních postojích jednotlivce, který hodnocení provádí. Názory kaţdého jednotlivce jsou velmi odlišné a je v nich odráţen postoj a momentální postavení ve společnosti či nutnost zabezpečení momentálních potřeb svých a své rodiny. Níţe uvedený návrh úpravy poskytování rodičovského příspěvku je tedy odrazem mých názorů, které se samozřejmě mohou lišit od mnoha dalších. V níţe uvedených bodech se pokusím nastínit základní problematiky v mnou navrhované úpravě rodičovského příspěvku. Návrhy se budou týkat pouze péče o děti zdravé (tedy nikoliv péče o děti dlouhodobě zdravotně postiţené). Návrh dávkového systému při péči o děti dlouhodobě zdravotně postiţené je velice obsáhlý a nezahrnoval by pouze návrh na pobírání rodičovského příspěvku, ale bylo by třeba brát v úvahu celý dávkový systém. Protoţe se však tato bakalářská práce věnuje pouze úpravě rodičovského příspěvku, zúţila jsem návrh úpravy pouze této dávce a oprostím se od zvláštní úpravy při péči o děti dlouhodobě zdravotně postiţené. Návrh úpravy poskytování rodičovského příspěvku budu koncipovat formou návrhu úprav oproti stávající právní úpravě (tak, jak je popsána v kapitole 5 této bakalářské práce) nikoliv plným paragrafovým zněním zcela nové právní úpravy.
8.1 Nárok a podmínky nároku na rodičovský příspěvek V současné právní úpravě poskytování rodičovského příspěvku je jako podmínka nároku na tuto dávku osobní celodenní a řádná péče o dítě, které je nejmladší v rodině. Podle mého názoru není tato úprava plně dostačující a neodráţí přesně skutečnost, jak je tato dávka poskytována. Zde bych se nechala inspirovat slovenskou právní úpravou rodičovský příspěvek můţe pobírat pouze rodič, který má trvalé bydliště (u cizinců přechodné bydliště) v České republice. Osoba, která dlouhodobě vyuţívá zahraničního systému pojištění a téţ do tohoto systému pojištění platí příspěvky, by měla být sociálně zaopatřena právě z tohoto státu, nemělo by tedy docházet k výběru nejvhodnějšího sociálního systému, který se nabízí. Právní úprava dávkového systému kaţdého státu odráţí ţivotní situaci a konkrétní sociální politiku a cíle daného státu. Proto by téţ neměl existovat jakási „dávková konkurence“ jednotlivých států. Jak jiţ bylo uvedeno několikrát v předchozích kapitolách této bakalářské práce, měla by být upravena i obecná definice nároku na rodičovský příspěvek tak, aby odpovídala skutečnému systému poskytování této dávky – rodičovský příspěvek by tedy měl být poskytován rodiči, který zabezpečuje celodenní řádnou péči o dítě. Souhlasím se skutečností, ţe rodič pečující o dítě můţe zabezpečovat zlepšení finanční situace rodiny výdělečnou činností nebo můţe udrţovat kontakt se svým zaměstnáním a udrţovat si tak pracovní návyky a dovednosti (dalo by se nazvat i jako udrţování si aktuální znalosti daného obru výdělečné činnosti rodiče). Pokud bude rodič výdělečně činný, nemůţe
- 36 -
potom zajišťovat osobně sám celodenní péči o své dítě. Na tuto úpravu navazuje současné ustanovení § 30b zákona o státní sociální podpoře, který upravuje, co se rozumí pod pojmem celodenní péče o dítě pro potřeby nároku na rodičovský příspěvek. V případě, ţe by rodič svěřoval své dítě do péče jiné osoby, zůstalo by podmínkou, ţe v této době musí být rodič výdělečně činný nebo se připravovat studiem na své budoucí povolání. V předchozím textu bylo téţ řečeno, ţe zákon o státní sociální podpoře neobsahuje výklad pojmu „řádná péče“ o dítě. I zde bych se nechala inspirovat slovenským právním systémem. Řádná péče o dítě je zde definována jako péče v zájmu dítěte, jeho všestranného fyzického a psychického vývinu, přiměřená výţiva dítěte, řádná hygiena, výchova dítěte a dodrţování preventivních prohlídek dítěte podle zvláštního právního předpisu.54 V posledních měsících jiţ několikrát proběhly informace, ţe o děti není některými rodiči řádně pečováno, nechodí na preventivní prohlídky, nejsou řádně krmeny, případně jsou i týrány. Definice pojmu „řádné péče“ by tedy mohly být obsaţena téţ v souvislosti s pobíráním rodičovského příspěvku s vazbou na nárok na tuto dávku případně s vazbou na určité krácení této dávky.
8.2 Délka poskytování rodičovského příspěvku Trval-li rodiči při nástupu na rodičovskou dovolenou pracovní poměr, mohl si sjednat se zaměstnavatelem rodičovskou dovolenou. Pokud zaměstnanec poţádá o poskytnutí rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen jí poskytnout. Zaměstnavatel je povinen poskytnout rodičovskou dovolenou na celou dobu, o kterou si zaměstnanec poţádá, ne však déle neţ do tří let věku dítěte.55 Ve vazbě na toto ustanovení zákoníku práce bych navrhovala zkrátit poskytování rodičovského příspěvku téţ maximálně na dobu do tří let věku dítěte (a to i pro rodiče, kterým před začátkem čerpání rodičovského příspěvku netrval pracovní poměr). Došlo by tedy ke zkrácení poskytování rodičovského příspěvku o jeden rok oproti stávající právní úpravě. Současná právní úprava obsahuje moţnost volby délky čerpání rodičovského příspěvku s návazností na výši poskytovaného rodičovského příspěvku. Je tedy moţné vybrat si mezi dvou, tří a čtyřletou variantou rodičovského příspěvku. Moţnost volby délky čerpání rodičovského příspěvku, a to do věku dvou nebo tří let věku dítěte bych ponechala i nadále – i s moţností různé výše poskytování rodičovského příspěvku. Variantu rodičovského příspěvku poskytovaného do dvou let věku dítěte by si mohl zvolit rodič, který byl před počátkem čerpání rodičovského příspěvku účasten nemocenského pojištění a jehoţ denní dávka peněţité pomoci v mateřství nebo nemocenské v souvislosti s porodem by činila 380 Kč. 54
Ustanovení § 3 odst. 3 a 4 zákona č. 571/2009 Z. z., o rodičovskom príspevku a o zmene a doplnení niektorých
zákonov. 55
Ustanovení § 196 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
- 37 -
V současné době je není moţné zvolenou variantu čerpání rodičovského příspěvku měnit, a to ani v případě, ţe se rodiče při péči o dítě vystřídají a druhý rodič potřebnou hranici denního vyměřovacího základu pro výpočet peněţité pomoci v mateřství nesplňuje. Dochází tedy k tomu, ţe matky, jejichţ příjem nedosahuje poţadované výše, nebo které nebyly před porodem účastny nemocenského pojištění vůbec, nejsou přihlášeny jako první ţadatelé o poskytování rodičovského příspěvku. Ţadatelem je otec dítěte, který poţadované podmínky splňuje, a následující den se v péči o dítě prostřídají. Navrhovala bych, aby se v případě výměny rodičů v péči o dítě (kdy se tedy mění osoba ţadatele) v průběhu prvních šesti měsíců pobírání rodičovského příspěvku, provedlo přehodnocení varianty čerpání rodičovského příspěvku, pokud druhý rodič tyto podmínky jiţ splňovat nebude.
8.3 Výše rodičovského příspěvku Při stanovení výše rodičovského příspěvku je třeba si stanovit účel poskytování takové dávky státní sociální podpory. Rodičovský příspěvek by měl jistě minimálně zajistit základní potřeby rodiče, který vykonává péči o dítě. Rodičovský příspěvek však můţe do určité míry téţ kompenzovat ušlý příjem rodiče, který o dítě pečuje a nevykonává proto výdělečnou činnost. Od těchto cílů se potom mohou odráţet různé hranice částek poskytovaného rodičovského příspěvku. Pokud bychom chtěli spravedlivě poměrně kompenzovat ztrátu příjmu rodiče ve srovnání s ostatními příjmy, museli bychom rodičovský příspěvek nastavit stejným principem, jako je tomu v případě peněţité pomoci v mateřství, která je poskytována ve výši 70% redukovaného denního vyměřovacího základu. Vzhledem k tomu, ţe rodičovský příspěvek je dávkou dlouhodobou a příjem rodiče v rozhodném období můţe být ovlivněn nahodilými příjmy (např. odměna před nástupem na peněţitou pomoc v mateřství, která ovlivní výši dávky), navrhovala bych jí obdobným systémem, jako je tomu v současné době – tedy pásmy stanovenými v absolutních částkách. Protoţe stanovení částek poskytovaných v rámci dávek státní sociální podpory odráţí velké mnoţství faktorů a je zapotřebí mnoho analýz, budu při návrhu úpravy poskytování rodičovského příspěvku vycházet z hypotetických částek. Pouze na těchto hodnotách nastíním princip mnou navrhovaných úprav celého systému. V České republice je stanovena minimální mzda ve výši 8.000 Kč za měsíc. Budu-li vycházet ze skutečnosti, ţe bychom chtěli rodiči kompenzovat dočasnou „ztrátu“ výdělečné činnosti z důvodu péče o dítě, mohli bychom z této částky jako základní částky pro stanovení výše rodičovského příspěvku vycházet. Tato částka by mohla být vyplácena při tříleté variantě čerpání rodičovského příspěvku – za tuto dobu by byla rodiči vyplacena částka ve výši 248.000 Kč (viz tabulka 5-1). Při čerpání rodičovského příspěvku do dvou let věku dítěte by poté byla vyplácena měsíční dávka ve výši 13.052 Kč. Jak jsem jiţ uvedla, navrhuji tuto variantu jako určitou „kompenzaci za dočasnou ztrátu příjmu“ rodiče. Tato varianta by tedy slouţila rodičům, kteří souběţně s péčí o dítě nevykonávají
- 38 -
výdělečnou činnost – resp. vykonávají výdělečnou činnost do výše zákonem stanoveného příjmu. Pokud však rodič pečující o dítě neměl před počátkem pobírání rodičovského příspěvku nárok na dávky nemocenského pojištění (peněţitou pomoc v mateřství nebo nemocenské v souvislosti s porodem), nebyl by tedy účasten nemocenského pojištění, má nárok na rodičovský příspěvek pouze ve výši 65% ze základní výše rodičovského příspěvku (z 8.000 Kč) – tedy ve výši 5.200 Kč. V tomto případě jde o osoby, které dočasně neztrácí svůj příjem z výdělečné činnosti, ale zpravidla půjde o osoby vedené v evidenci úřadu práce. Bude-li rodič souběţně s pobíráním rodičovského příspěvku výdělečně činný (jeho příjem bude vyšší neţ zákonem stanovená hodnota), byl by mu rodičovský příspěvek poměrně krácen o 40% ze základní částky. Rodičovský příspěvek by byl poté vyplácen ve výši 7.832 Kč měsíčně, případně ve výši 4.800 Kč měsíčně. Zákonem stanovený příjem, který by rodič mohl na základě výdělečné činnosti dostávat bez ovlivnění výše výplaty rodičovského příspěvku, by mohl být ve výši 10.000 Kč. Pokud by byl příjem rodiče z výdělečné činnosti vyšší, došlo by ke krácení rodičovského příspěvku o 40%. Domnívám se, ţe pokud rodič vykonává výdělečnou činnost na plný pracovní úvazek a své dítě svěřuje do péče jiné osoby, má příjem ze své činnosti natolik dostačující, ţe jiţ není třeba, aby mu byl vyplácen rodičovský příspěvek v plné výši – tedy rodičovský příspěvek, který byl stanoven z důvodu kompenzace ztráty příjmu rodiče, který pečuje o své dítě. Ke krácení příjmu by došlo za měsíc následující po měsíci, ve kterém příjem z výdělečné činnosti přesáhl zákonem stanovenou hranici. V případě, ţe by rodič vykonával závislou činnost, oznamoval by dosaţení vyššího příjmu příslušnému úřadu zaměstnavatel. V případě osob samostatně výdělečně činných by tuto skutečnost musela hlásit sama osoba samostatně výdělečně činná. Postup by byl obdobný, jako je tomu v případě pobírání předčasného starobního důchodu. Osoba samostatně výdělečně činná by předloţila čestné prohlášení, ţe její vyměřovací základ nepřesáhne v kalendářním měsíci 10.000 Kč. Osoby samostatně výdělečně činné jsou povinné po uplynutí kalendářního roku odevzdat na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení Přehled o příjmech a výdajích za uplynulý kalendářní rok. Pokud by okresní správa sociálního zabezpečení z příslušného tiskopisu zjistila, ţe osoba samostatně výdělečně činná, která vykazuje své příjmy z vedlejší činnosti, protoţe hlavní činností je péče o dítě, přesáhla stanoveného příjmu, nahlásila by tuto skutečnost příslušnému úřadu, který by dodatečně vyplacený přeplatek na rodičovském příspěvku osobě samostatně výdělečně činné předepsal k úhradě – na základě ustanovení, ţe pokud vznikl přeplatek z důvodu včas nenahlášených údajů, které mohou ovlivnit výši vyplacené dávky, příjemcem dávky, je příjemce dávky povinen vzniklý přeplatek vrátit. Dále bych navrhovala moţnost krácení rodičovského příspěvku v případě, ţe nebude zajištěna řádná péče o dítě. Porušením řádné péče o dítě by byla skutečnost, kdy starší dítě v domácnosti, o které rodič pečuje, nedodrţuje povinnou školní docházku a má neomluvené hodiny ve škole, nebo děti do tří let věku, o které je pečováno, nechodí na
- 39 -
preventivní zdravotní prohlídky. Skutečnost o nedodrţování řádné péče o dítě by hlásila příslušná základní škola nebo zdravotní středisko. Krácení rodičovského příspěvku by poté bylo ve výši 50% z poskytované částky rodičovského příspěvku.
8.4 Návrh některých souvisejících právních úprav Doba osobní péče o dítě do čtyř let věku je nyní tzv. náhradní dobou důchodového pojištění. To je doba, po kterou osoba neplatí ţádné pojistné na důchodové pojištění, a přesto se tato doba započítává jako doba účasti na důchodovém pojištění pro potřeby výpočtu důchodu. Vzhledem k tomu, ţe rodičovský příspěvek by byl při mnou navrţeném postupu poskytován pouze do tří let věku dítěte, byla by i tato náhradní doba pojištění zkrácena na dobu péče o dítě do jeho tří let. V současné době není účastna nemocenského pojištění a tedy ani důchodového pojištění osoba, která mj. pracuje na základě pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti, pokud sjednaný příjem činí méně neţ 2.000 Kč za měsíc nebo pokud příjem není sjednán vůbec a měsíční mzda je niţší neţ 2.000 Kč – takovéto činnosti jsou označovány jako zaměstnání malého rozsahu. Pokud si však rodič pobírající rodičovský příspěvek přivydělá více neţ 2.000 Kč za měsíc (v případě dohody o pracovní činnosti nebo pracovní smlouvy), je účastna důchodového pojištění a tento příjem je rodiči (prostřednictvím ohlášení formou evidenčního listu důchodového pojištění) započítán do celkového příjmu, který slouţí pro výpočet důchodu. Problém je však v tom, ţe při výpočtu důchodu se počítá téţ s počtem dnů s účastí na důchodové pojištění. Pokud tedy pracovní poměr rodiče trval po celý měsíc, vydělí se při výpočtu důchodu měsíční příjem (např. 2.100 Kč měsíčně) 30 kalendářními v tomto měsíci. Při nízkých přivýdělcích tedy můţe docházet k rozmělnění těchto částek, které mohou mít téţ vliv na výši v budoucnu počítaného důchodu. Za zaměstnání malého rozsahu (tedy bez účasti na nemocenském a důchodovém pojištění) v období péče o dítě do tří let věku (s vazbou na období pobírání rodičovského příspěvku nebo období sjednání rodičovské dovolené se zaměstnavatelem – podle toho, co je delší), které je nejmladším dítětem v rodině, by se povaţoval příjem ve výši do 5.000 Kč. Vycházím z předpokladu, ţe jde o částku, do které si větší část rodičů přivydělává, a přesto je to částka natolik malá, aby mohla ovlivnit budoucí důchodové nároky.
- 40 -
Závěr Oblast sociální politiky státu je velice obsáhlým a sloţitým systémem, který je vzájemně provázaný. Kaţdý stát si svou sociální politiku stanoví způsobem, který odráţí sociální zvyklosti ve společnosti a směřuje téţ k zajištění určitých cílů tohoto státu. Některé státy směřují sociální politiku spíše k dávkovému systému, některé spíše k poskytování sociálních sluţeb (tedy k systému nedávkovému). Prostřednictvím sociální politiky můţe stát podporovat určitou oblast – např. zvýšení či naopak sníţení porodnosti, větší začlenění osob se zdravotním postiţením na trhu práce apod. Je samozřejmě téţ velice obtíţné efektivně skloubit opatření v oblasti sociální politiky státu s hospodařením státu - tedy s příjmy a výdaji státního rozpočtu. Přesto, ţe jsou činnosti v oblasti sociální politiky České republiky úzce provázány, pokusila jsem se z tohoto systému vyjmout pouze tuto jednu dávku bez vazby na další činnosti státu (tedy bez vazby na navazující dávkový systém, podpůrný systém péče o děti v jeslích a mateřských školách apod.). Samotná problematika rodičovského příspěvku zahrnuje více oblastí sociální politiky. Nejde pouze o poskytnutí dávky, která má svou výší zajistit základní potřeby rodiče při péči o dítě. Stanovením vhodné struktury této dávky můţe stát podporovat návrat rodičů na trh práce nebo moţnost přivýdělku rodiče a přispění tak ke zlepšení finanční situace rodiny. A to vše při zajištění řádné péče o malé dítě. Rodičovský příspěvek v České republice je v současné době stanoven takovým způsobem, aby vyhovoval co nejširší oblasti osob, které si mohou vybrat takovou variantu, která nejvíce vyhovuje zvyklostem a potřebám rodiny. Ne kaţdý jednotlivec bude s tímto (resp. jakýmkoliv jiným) nastavením pravidel poskytování dávky státní sociální podpory souhlasit. Cílem by však mělo být efektivní nastavení celého systému ve vazbě na cíle státu a celé společnosti. Cílem této bakalářské práce bylo nastínit, jakým způsobem by mohla být provedena změna právní úpravy poskytování této dávky a téţ definování jejího účelu. Tento cíl byl splněn s následujícími výsledky. Základním účelem (cílem) poskytování rodičovského příspěvku by měla být řádná péče o dítě s upřednostněním osobní péče rodičů, která můţe lépe prohlubovat sociální vazby v rodině a řádný rozvoj dovedností dítěte. Rodičovský příspěvek by téţ měl rodiči pečujícímu o dítě kompenzovat částečně jeho příjem z výdělečné činnosti, kterou po dobu péče o dítě nevykonává. V této bakalářské práci jsem navrhla úpravy současného systému poskytování rodičovského příspěvku, který by mohl být vzhledem k výše uvedenému účelu téţ efektivní. Systém navrhuji s přísnějšími opatřeními – např. v podobě krácení dávky z důvodu nezajištění řádné péče o dítě nebo při dosahování stanoveného příjmu z výdělečné činnosti. Podle mého názoru v obou případech jiţ nejde řádnou péči o dítě rodičem. Jak jiţ z názvu dávky vyplývá, rodičovský příspěvek by měl být vyplácen rodiči
- 41 -
zajišťujícímu péči o dítě. Je poté otázkou, zda má být rodič vykonávající výdělečnou činnost na plný pracovní úvazek a trávící mimo domov 9,5 aţ 10 hodin denně plně podporován sociálním systémem státu, nebo zda jeho příjem zabezpečí rodinu natolik, aby jiţ nemusel být tímto systémem zabezpečován. To vše je však (jak jsem jiţ uvedla) odrazem cílů státu. Na počátku stanovení kaţdé poskytované dávky ze strany státu je však třeba stanovit účel poskytování takové dávky a tohoto účelu se drţet a celý systém tomuto účelu přizpůsobit. Tak jako jsem postupovala já v této bakalářské práci.
- 42 -
Resume This bachelory work named Parental contribution in Czech republic is pursuing problematics of providing the parental contribution as a part of social politics in Czech republic. Target of this bachelory work is to show, how and what could be changed in law regulation of this contribution and to define its purpose. In this bachelory work I used methods of description, analysis and synthesis of gathered findings. In this bachelory work i am trying possible adjustements to providing of the parental contribution. As a baseline i am taking the current system of regulation of this ration which, in my opinion, has good base. However, because the society is evolving, it is necessary to adjust single politics of the country. Managing the social politics in Czech republic is primary in responsibility of Ministry of labour and socal affairs which rather do the general governance. Active execution of social politics is covered by Czech Social Security Administration though the net of regional offices, Labour offices and Municipal offices. Scope of those institutions is covered by chapter four in this bachelory work. Untill end of year 1992 were Czech republic and Slovakia one country and were using the same law regulations. That is why I described as well the regulations for providing the parental contribution in Slovakia. In final chapter are then introduced primary changes, i suggest to make, for more effective providing of the parental contribution, mainly because of the reason to realize the purpose the parental contribution should fulfil today. Result is that parental contribution should be given to parents which properly and personally take care of theirs child and should partially replace the lost income from gainful activities, which the parent is not receiving during temporary care of the child. If the parent would not be caring for the child properly, I suggest to shorten the government ration. If the parent would have gainful activity and would be sufficiently financialy covered by this activity, I suggest also to shorten the parental contribution – partly because the parent does not need full coverage of his lost gain and also because the parent is not personally ensuring the full day care of the child, for what the parental contribution is given.
- 43 -
Seznam použité literatury 1. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. [cit. 10-01-22]. Dostupné z: <www.cssz.cz>.
2. Důvodová zpráva ke sněmovnímu tisku č. 315 z roku 2010 [online]. Dostupné z: .
3. Důvodová zpráva k zákonu č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů [online]. Dostupné z: .
4. FRANCOVÁ, H., NOVOTNÝ, A. Sociální politika v základech. 1. vyd. Praha: Nakladatelství TRITON, 2008.
5. Integrovaný portál MPSV [online]. [cit. 10-01-22]. Dostupné z: . 6. KREBS, V. a kol. Sociální politika. 3. vyd. Praha: Nakladatelství ASPI, a.s., 2005. 7. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. [cit. 11-06-13]. Dostupné z: <www.mpsv.cz>.
8. Tříletá rodičovská klesne aţ o 16 tisíc, vláda souhlasí. Aktuálně.cz [online]. Změněno 18.05.2011
[cit.
11-06-13].
Dostupné
z:
.
9. Ústredie práce, sociálnych vecí a rodiny [online]. [cit. 11-02-12]. Dostupné z: .
10. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
11. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 12. Zákon č. 461/2003 Z.z. o sociálnom poistění, ve znění pozdějších předpisů. 13. Zákon č. 600/2003 Z.z., o prídavku na dieťa a o zmene a doplnení zákona č. 461/2003 Z.z. o sociálnom poistění, ve znění pozdějších předpisů.
14. Zákon č. 601/2003 Z.z. o ţivotnom minime a o zmene a doplnení niektorých zákonov, ve znění pozdějších předpisů.
15. Zákon č. 36/2005 Z.z., o rodine a o zmene a doplnení niektorých zákonov, ve znění pozdějších předpisů.
16. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů.
- 44 -
17. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 18. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 19. Zákon č. 571/2009 Z.z., o rodičovskom príspevku a o zmene a doplnení niektorých zákonov, ve znění pozdějších předpisů.
- 45 -
Seznam příloh Příloha č. 1: Ţádost o rodičovský příspěvek Příloha č. 2: Ţádost o rozhodnutí o volbě nároku na rodičovský příspěvek Příloha č. 3: Potvrzení o nároku na dávky (náhrady) ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku
Příloha č. 4: Ţiadosť o rodičovský príspevok Příloha č. 5: Nástroje sociální politiky Příloha č. 6: Dávky státní sociální podpory vyplácené úřady práce Příloha č. 7: Dávky vyplácené obecními úřady
- 46 -
Příloha č. 1
Příloha č. 2
Příloha č. 3
Příloha č. 4
Příloha č. 5
Nástroje sociální politiky Základním nástrojem sociální politiky je právní řád, a to zejména Ústava ČR a Listina základních práv a svobod. Dále sem samozřejmě patří další zákony z oblasti sociálně právní (zákon o důchodovém pojištění, zákon o zaměstnanosti, zákon o rodině, daňové zákony apod.), vyhlášky ministerstev, vyhlášky orgánů samosprávy a kolektivní smlouvy. Sociální politika je prováděna
téţ prostřednictvím ekonomických nástrojů.
Ekonomickými nástroji sociální politiky jsou poskytované transfery či úlevy pro určité sociální skupiny obyvatel – studenti, starobní důchodci, invalidé (v tomto případě jde o nástroje fiskální povahy). Dále mohou být poskytovány různé zvýhodněné úvěry či půjčky pro konkrétní sociální situace – např. nízko úročené hypoteční úvěry jako podpora bydlení, novomanţelské půjčky (v tomto případě mluvíme o úvěrových nástrojích sociální politiky). Sociální politika můţe být stimulována téţ prostřednictvím politiky cenové, kdy jsou regulovány určité statky nebo sluţby – např. v některých obcích je zajištěno stravování pro starobní důchodce ve vybraných místech za sníţenou cenu. K provádění sociální politiky jsou potřebné téţ různé dokumenty, např. v podobě plánů či programů, koncepcí a projektů v oblasti sociální politiky. Tyto dokumenty můţe vytvářet jak stát sám, tak téţ organizace a instituce, které sociální politiku a sociální práce provádějí. V těchto dokumentech jsou stanoveny budoucí plány, cíle a způsoby, jakými je moţné těchto cílů dosáhnout. Některé cílové skupiny mohou plánované úpravy v oblasti sociální politiky ovlivnit také nátlakovými akcemi (např. stávky, petiční akce). I přes to, ţe jde o činnost vynucovací ze strany objektů sociální politiky a nikoliv od subjektů sociální politiky, bývají tyto nátlakové akce řazeny mezi nástroje sociální politiky, protoţe pomáhají podobu a směr sociální politiky utvářet. Snahou státu by však mělo být těmto nátlakovým akcím předcházet.
Zdroj: FRANCOVÁ, H., NOVOTNÝ, A. Sociální politika v základech. 1. vyd. Praha: Nakladatelství TRITON, 2008.
Příloha č. 6
Dávky státní sociální podpory vyplácené úřady práce
Přídavek na dítě. Ten je poskytován rodinám, jejichţ příjmy nedosahují určité zákonem stanovené minimální sociálně přijatelné částky. Příspěvek má pomoci z části hradit výdaje spojené s výchovou dítěte.
Sociální příplatek. Tato dávka je poskytována rodinám s dětmi, kde alespoň jeden člen domácnosti je dlouhodobě těţce zdravotně postiţený případně dlouhodobě nemocný. Tato sociální dávka slouţí opět jako pomoc rodinám zabezpečit potřeby svých dětí.
Příspěvek na bydlení. Tato dávka je poskytována osobám s nízkými příjmy a pomáhá jim nést náklady spojené s bydlením.
Rodičovský příspěvek. Tento příspěvek je vyplácen rodičům, kteří se celodenně starají o své děti v zákonem stanovených případech. Protoţe tyto osoby po dobu péče o své děti nedostávají příjem ze zaměstnání, pomáhá tento příspěvek rodinám zajistit určitým způsobem ztrátu tohoto příjmu. Výše příspěvku však není závislá na výši příjmu rodiče v době před pobíráním tohoto příspěvku.
Dávky pěstounské péče. Tyto dávky jsou vypláceny osobám, které přijmou do pěstounské péče děti, o které se jejich rodiče nemohou nebo nechtějí starat. Dávky pěstounské péče pomáhají pěstounům pokrývat určité náklady spojené s péčí o tyto děti. Existují čtyři druhy dávek pěstounské péče: příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměna pěstouna a můţe být téţ vyplacen příspěvek na zakoupení motorového vozidla.
Porodné. Tato dávka je vyplácena osobám s nízkými rodinnými příjmy a vyplácí se v souvislosti s prvním narozeným dítětem (případně s prvním dítětem převzatým do trvalé péče nahrazující péči rodičů). Porodné je určeno k pokrytí nákladů vzniklých s narozením dítěte.
Pohřebné. Pohřebné se vyplácí osobě, která zajistila pohřeb. Podmínkou je, ţe šlo o pohřeb nezaopatřeného dítěte nebo rodiče tohoto dítěte.
Zdroj: Integrovaný portál MPSV: .
Informace
pro
občany
[online].
[cit.
11-01-22].
Dostupné
z:
Příloha č. 7
Dávky vyplácené obecními úřady
Pomoc v hmotné nouzi. Jde o finanční pomoc osobám, které nemají dostatečné příjmy na to, aby mohly zabezpečit své základní ţivotní potřeby. Smyslem pomoci v hmotné nouzi je pomoc pouze těm osobám, které mají snahu vypořádat se se svou ţivotní situací (např. aktivní shánění práce) a nikoliv osobám, které by systém pomoci v hmotné nouzi chtěly pouze zneuţívat. Principem systému pomoci v hmotné nouzi je tedy následující: „Kaţdá osoba, která pracuje, se musí mít lépe neţ ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá.“56 V rámci pomoci v hmotné nouzi jsou poskytovány příspěvky na ţivobytí, doplatky na bydlení a tzv. mimořádná okamţitá výpomoc. Při poskytování příspěvku na ţivobytí a doplatku na bydlení je posuzována finanční situace ţadatele (včetně příjmů domácnosti). Mimořádná okamţitá výpomoc však můţe být vyplacena i v případech, kdy ţadatel o tuto výpomoc nesplňuje zákonem stanovené podmínky hmotné nouze, ale dostal se do takové ţivotní situace, kterou nemůţe překonat svými silami. Jde např. o situace, kdy ţadateli o tuto výpomoc hrozí váţná újma na zdraví nebo ho postihne ţivelní pohroma nebo osobě hrozí sociální vyloučení (např. při propuštění z vězení nebo při výstupu z dětského domova) apod. Pomoc v hmotné nouzi je upravena zákonem č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláškou č. 504/2006 Sb., k provedení zákona o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.
Dávky sociální péče pro osoby se zdravotním postižením57 jsou poskytovány za účelem pomoci osobám se zdravotním postiţením při jejich obtíţné ţivotní situaci. Příspěvky jsou určeny např. na nákup motorového vozidla, anebo na jeho zvláštní úpravu (jde o vozidla určená pro řidiče se zdravotním postiţením nebo pro rodiče, jejich nezaopatřené dítě je zdravotně postiţené) a příspěvky na provoz tohoto vozidla. Dále jsou to příspěvky na úpravu bytu osob se zdravotním postiţením či na úhradu uţívání bezbariérového bytu, dále příspěvek na individuální dopravu či je příspěvek poskytován nevidomým občanům. Osobám se zdravotním postiţením jsou však poskytovány jiné výhody, neţ je jen dávkový systém. V zákonem stanovených případech můţe být osobě se zdravotním 56
Ministerstvo práce a sociálních věcí: Pomoc v hmotné nouzi
[online]. [cit. 11-01-22]. Dostupné
z:
. 57
Ministerstvo práce a sociálních věcí: Dávky sociální péče pro občany se zdravotním postižením [online]. [cit. 11-01-
22]. Dostupné z: .
postiţením poskytnuta bezúročná půjčka. Určitou formou výhody je téţ vystavení průkazu ZT (osoba se zdravotním postiţením), ZTP (osoba s těţkým zdravotním postiţením) a ZTP/P (osoba s těţkým zdravotním postiţením s průvodcem). Drţitelé těchto potvrzení mohou vyuţívat určitých dalších zvýhodnění (např. vyhrazená parkoviště,
sleva
ve
veřejné
dopravě,
daňové
zvýhodnění
zaměstnavatelů
zaměstnávajících drţitele těchto karet apod.). Péče o osoby s těţkým zdravotním postiţením je upravena zákonem č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláškou č. 182/1991 Sb., o provedení zákona o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
Příspěvek na péči. Tento příspěvek je poskytován osobám, které pečují o osobu, která se vzhledem ke svému postiţení nemůţe sama o sebe postarat a potřebuje proto asistenci jiné osoby (a to buď osoby blízké, nebo jiné). Nárok na tento příspěvek a další podrobnosti upravuje zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 505/2006 Sb., k provedení zákona o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů.
Sociální služby zajišťují obce a kraje a jimi zřizované právnické osoby, Ministerstvo práce a sociálních věcí a jím zřizované organizační sloţky státu, a další fyzické a právnické osoby.58 V tomto případě nejde o peněţní dávkový systém, ale po poskytování tzv. věcných dávek. Předmětem sociálních sluţeb jsou např. poradenské sluţby, osobní asistence, pečovatelská sluţba apod. Cílem sociálních sluţeb je pomoc potřebným osobám při jejich kaţdodenním ţivotě a při vykonávání běţných úkonů při péči sami o sebe.59 Poskytování sociálních sluţeb je upraveno v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů, a ve vyhlášce č. 505/2006 Sb., k provedení zákona o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů.
58
Ustanovení § 6 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů.
59
Ministerstvo práce a sociálních věcí: Sociální služby [online]. [cit. 11-01-22]. Dostupné z: .