POLICEJNÍ AKADEMIE ČESKÉ REPUBLIKY V PRAZE Katedra kriminologie
Kriminalita spojená s užíváním drog (zaměření na „opatřovací“ kriminalitu) Diplomová práce
Crime Connected with Drug Use (Focusing on „procuring“ Crime) Diploma work
VEDOUCÍ PRÁCE
AUTOR PRÁCE
PaedDr. Petr Přecechtěl
Bc. Magdalena Šormová
PRAHA 2013
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Kriminalita spojená s užíváním drog (zaměření na „opatřovací“ kriminalitu)“ vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury a pramenů.
V Praze dne: 15. 3. 2013 ……..……………………. Bc. Magdalena Šormová
Chtěla bych poděkovat vedoucímu své diplomové práce PaedDr. Petru Přecechtělovi za čas, úsilí a rady, jenž mi poskytl nejen při psaní této práce, ale i při vytváření koncepce výzkumného šetření. Chtěla bych poděkovat též občanskému sdružení SANANIM za pomoc při realizaci výzkumného šetření.
ANOTACE: Práce je zaměřena na vztah mezi užíváním drog a kriminalitou, na oblast sekundární drogové kriminality a „opatřovací kriminality“. Vymezuje pojmy sekundární drogové kriminality a „opatřovací kriminality“, uvádí problematiku jejich statistického zachycení a zmiňuje některé výzkumy v této oblasti. Obsahuje též vlastní šetření na téma „opatřovací kriminality“. V rámci výzkumného šetření je zaměřena pozornost na legální i nelegální způsoby, jimiž si uživatelé drog získávají finanční prostředky na drogy, a na rozpočet aktivních uživatelů drog. V závěru obsahuje výstupy zaměřující se na možnosti kontroly „opatřovací kriminality“, především pomocí substituční léčby. KLÍČOVÁ SLOVA: Drogy * „Opatřovací kriminalita“ * Sekundární drogová kriminalita * Kontrola kriminality * Substituční léčba * Trestná činnost * Uživatelé drog * ANNOTATION: The work focuses on the relationship between drug use and crime, the area of secondary drug-related crime and „procuring crime“. It defines the concepts of secondary drug-related crime and „procuring crime“, presents the issue of the statistical capture and mentions some research in this area. It also includes its own investigation on the topic „procuring crime“. The research is focused on legal and illegal ways in which drug users raise funds for drugs and on the budget of active drug users. In conclusion contains outputs focusing on control options of „procuring crime“, mainly by substitute therapy. KEY WORDS: Crime * Secondary drug-related crime * Crime kontrol * Drugs * Drug users * „Procuring crime“ * Subtitution trestment *
Obsah Úvod ................................................................................................................. 7 1
2
3
4
Předmět, cíl a metodika práce a vymezení základních pojmů..................... 8 1.1
Předmět a cíl a metodika práce ............................................................ 8
1.2
Vymezení základních pojmů ................................................................. 8
Vztah mezi drogami a kriminalitou (teorie a koncepty) .............................. 12 2.1
Vztah mezi drogami a kriminalitou ...................................................... 12
2.2
Tripartitní konceptuální rámec ............................................................ 13
2.3
Vztah mezi užíváním drog a kriminalitou ............................................ 15
Sekundární drogová kriminalita a „opatřovací kriminalita“ ......................... 17 3.1
Sekundární drogová kriminalita .......................................................... 17
3.2
Sekundární drogová kriminalita a statistika ........................................ 22
3.3
Výzkumy související se sekundární drogovou kriminalitou ................. 28
3.4
Opatřovací kriminalita ......................................................................... 34
Vlastní šetření zaměřené na opatřovací kriminalitu ................................... 37 4.1
Metodologie, vzorek, hypotézy ........................................................... 37
4.2
Metodika a obsah výzkumného šetření .............................................. 38
4.3
Výstupy ............................................................................................... 45
4.3.1
Respondenti ................................................................................. 46
4.3.2
Měsíční rozpočet respondentů na drogy ...................................... 49
4.3.3
Legální způsoby získávání finančních prostředků na drogy ......... 51
4.3.4
Protiprávní způsoby získávání finančních prostředků na drogy ... 52
4.3.5
Sociálně patologické chování a ostatní jednání ........................... 55
4.3.6
Další informace k vybraným typům jednání ................................. 56
4.3.7
Srovnání respondentů dle jejich rozpočtu na drogy ..................... 59
4.3.8
Pacienti buprenorfinové substituce .............................................. 60
4.4
Závěry z výzkumného šetření ............................................................. 63
Závěr .............................................................................................................. 68 Prameny: ........................................................................................................ 70 Příloha: Grafy a tabulky výstupů z výzkumného šetření ................................. 73
POUŽITÉ ZKRATKY: EMCDDA – Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost ESSK – Evidenční statistický systém kriminality IUD – injekční uživatel drog NMS – Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti NPC – Národní protidrogová centrála Služby kriminální policie a vyšetřování OPL – omamné a psychotropní látky ODS – otevřená drogová scéna PUD – problémový uživatel drog PZ – zákon č.200/1990 Sb., o přestupcích SKPV – služba kriminální policie a vyšetřování TČ – trestný čin TZ – zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
6
Úvod Pro popsání aktuálnosti a významu tématu této práce, bych uvedla slova policejního prezidenta plk. Mgr. Červíčka, jenž na tiskové konferenci zaměřené na vyhodnocení vývoje kriminality za rok 2012 v České republice uvedl: „určitě bychom se chtěli věnovat navazující trestné činnosti v oblasti majetkové, což je drogová problematika“1. Přičemž podle „policistů mají totiž drogy na svědomí až 30 procent majetkových kriminálních činů“2. Majetkových trestných činů celkem bylo mezi 1. 1. 2012 a 31. 12. 2012 zjištěno 194 970, což tvoří 80 % zjištěné obecné kriminality a 64 % zjištěné celkové kriminality v ČR. Celková škoda, způsobená majetkovými trestnými činy činila přes 7,5 miliardy, což jest 22 % škody celkové kriminality a 84 % škody způsobené obecnou kriminalitou v ČR.3 Je otázkou, jaký podíl má na majetkové trestné činnosti sekundární drogová kriminalita, respektive „opatřovací kriminalita“ jako jedna z jejích forem. Třicetiprocentní podíl, uváděný výše, tvoří nezanedbatelnou část. Právě i z tohoto důvodu je podivující, že je tomuto problému věnováno neúměrně nižší množství pozornosti. Vyvození závěrů pro kontrolu kriminality, nejen pomocí represivních, ale též preventivních opatření, podmiňuje poznání kriminogenních faktorů. Jejich zjištění ovšem předchází popis určitého druhu kriminality, jež je v případě často opomíjené opatřovací kriminality, cílem této práce. Vymezení některých výše zmíněných pojmů uvádí následující kapitola. Citace jsou v této práci uváděny dle citační normy ČSN ISO 690 v souladu s pravidly výjimek platných pro potřeby Policejní Akademii ČR v Praze. 1
Počet trestných činů loni mírně klesl, objasněno 44 procent. In: Zpravodajský server ČTK: České noviny.cz [online]. 2013 [cit. 6.3.2013]. Dostupné z: http://www.ceskenoviny.cz/regiony/zpravy/pocet-trestnych-cinu-loni-mirne-klesl-objasneno-44procent/889060 2 Počet trestných činů loni mírně klesl, objasněno 44 procent. In: Zpravodajský server ČTK: České noviny.cz [online]. 2013 [cit. 6.3.2013]. Dostupné z: http://www.ceskenoviny.cz/regiony/zpravy/pocet-trestnych-cinu-loni-mirne-klesl-objasneno-44procent/889060 3 Statistické údaje o počtech trestných činů a škodě jimi způsobené byly čerpány z internetových stránek policie ČR, dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/statisticke-prehledy-kriminality-zarok-2012.aspx.
7
1 Předmět, cíl a metodika práce a vymezení základních pojmů 1.1
Předmět a cíl a metodika práce V rámci této práce jsou uvedeny některé koncepty popisující vztah mezi
drogami a kriminalitou, pozornost je ovšem zaměřena na sekundární drogovou kriminalitu, na její definice, strukturu, možnost statistického zachycení, a především na opatřovací kriminalitu jako jednu z jejích podkategorií. Předmět této práce lze shrnout jako sekundární drogovou kriminalitu se zaměřením na opatřovací trestnou činnost. Cíl této práce tkví v popisu předmětu práce, za využití odborných pramenů, a v provedení vlastní šetření na téma opatřovací kriminality v kontextu ČR, konkrétně výzkumného šetření mezi problémovými uživateli drog. Mezi metody práce lze zařadit: studium a analýzu specializované literatury a dalších pramenů, tj. výročních zpráv, oficiálních statistik atd.; realizaci vlastního výzkumného šetření na téma opatřovací kriminality; analýzu výstupů z vlastního šetření a formulaci doporučení. Bližší informace k metodice výzkumného šetření uvádí podkapitola 4.2. 1.2
Vymezení základních pojmů Pojem droga lze vykládat velmi široce, např. „v Úmluvách OSN a
v ‚Deklaraci
snižování
poptávky po
drogách‘ označuje
látky
podřízené
mezinárodní kontrole. V medicíně odkazuje na některá léčiva užívaná pro předejití nebo vyléčení nemoci nebo pro zvýšení fyzické či psychické kondice… Často se pojmem ‚droga‘ rozumí psychoaktivní látka a ještě častěji jde o synonymum pro drogy nezákonné.“4 V tomto textu bude výraz droga používán spíše v užším pojetí, jež se shoduje s charakteristikou návykové látky, jíž se dle §130 zákona č. 40/2009 Sb. rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací
4
Drogy-info.cz: informační portál o ilegálních a legálních drogách [online]. [cit.10.2.2013]. Dostupné z: http://www.drogy-info.cz/index.php/info/glosar_pojmu/d
8
schopnosti nebo sociální chování. Je třeba zdůraznit, že se jedná pouze o demonstrativní výčet. Omamné a psychotropní látky (OPL) jsou taxativně vyjmenovány v přílohách 1 – 7 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a změně některých dalších zákonů (dále zákon o návykových látkách). Přičemž omamnými látkami „jsou takové látky, u nichž je nebezpečí chorobného návyku a vzniku psychických změn“. 5 Seznam těchto látek je uveden v přílohách č. 1 až 3 zákona o návykových látkách. Mezi omamné látky se řadí například opioidy, termín opioid6 je využíván jako „generický název užívaný pro alkaloidy z rostliny máku …, jejich syntetická analoga a látky produkované v lidském těle … se schopností tlumit bolest a vyvolávat pocit pohody – euforii.“7 Jako konkrétní zástupce lze uvést morfin, kodein, naloxon, buprenorfin, heroin či metadon. Psychotropními látkami, jejichž seznam uvádí přílohy č. 4 až 7 zákona o návykových látkách, jsou např. psychostimulancia (dále jen stimulancia), tedy „látky s nefyziologickým budivým účinkem na CNS (centrální nervový systém). Typickými zástupci jsou pervitin (metamfetamin), amfetamin, kokain…“8 „Za ostatní látky se považuji četné látky běžně používané v domácnosti nebo v průmyslu (jako např. různá ředidla, čistidla, náplně hasicích přístrojů) za podmínky, že jsou způsobile nepříznivě ovlivnit psychiku člověka a jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chováni.“9 Dále bych zmínila pojem přípravek obsahující OPL, s nímž se lze setkat v trestním zákoníku, je jím míněn „roztok nebo směs v jakémkoliv fyzikálním stavu obsahující jednu nebo více návykových látek nebo jeden nebo více prekurzorů.“10 Jako konkrétní zástupce lze uvést Subutex®, Suboxon® 5
ŠÁMAL, Pavel. Trestní zákoník: komentář. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, s. 1381. ISBN 978807-4004-285. 6 Tento termín je často zaměňován s pojmem opiáty, ty jsou ovšem pouze podkategorií opioidů. 7 Drogy-info.cz: informační portál o ilegálních a legálních drogách [online]. [cit.10.2.2013]. Dostupné z: http://www.drogy-info.cz/index.php/info/glosar_pojmu/o 8 KALINA, Kamil a kol. Drogy a drogové závislosti 1: mezioborový přístup 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003, s. 164. ISBN 80-86734-05-61. 9 ŠÁMAL, Pavel. Trestní zákoník: komentář. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, s. 1381. ISBN 978807-4004-285. 10 ŠÁMAL, Pavel. Trestní zákoník: komentář. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, s. 1381. ISBN 978807-4004-285.
9
či Ravatu®, jenž obsahují buprenorfin jako účinnou látka a které se využívají k substituční léčbě, jíž lze definovat jako způsob léčby závislosti případně stabilizace osoby, při níž je „užívání původní drogy nahrazeno (téměř vždy lékařsky předepsaným) užíváním látky s podobnými účinky a vlastnostmi, avšak s Výrazně menšími riziky, než původní droga“11. V tomto
textu
je
pracováno
s výrazem
drogová
scéna,
již
lze
charakterizovat jako místo, „kde se shromažďují uživatelé nezákonných drog a kde obvykle probíhá konečný článek obchodu a distribuce (dealing)“12. Drogová scéna se rozlišuje na otevřenou (tj. veřejně přístupné prostory), uzavřenou (tj. byty či jiné soukromé prostory) a případně na polootevřenou (např. kluby). Jedním z podtypů uživatelů drog je problémový uživatel návykových látek, dle definice EMCDDA je jím taková osoba, která drogu užívá injekčně a/nebo
dlouhodobě
či
pravidelně
užívá
opiáty
a/nebo
kokain
a/nebo
amfetaminy13. Kriminalitu lze pro potřeby této práce definovat v užším pojetí či legálním (juristickém) přístupu jako „souhrn jednání, která trestní právo posuzuje jako trestné činy“14, dále bude pro ni užíván i výraz trestná činnost. Existuje i širší pojetí kriminality, tzv. sociologické, jenž není závislé na definici kriminality skrze trestní právo, zatímco legální pojetí je formální, sociologické vymezuje kriminalitu materiálně, jako deviantní chování, což je ovšem velmi neurčitý soubor. Drogová kriminalita není jednotný pojem, v české odborné literatuře se lze setkat s následujícími podkategoriemi: primární a sekundární drogová kriminalita. Do primární se řadí pouze ty trestné činy, jež porušují protidrogové právní předpisy, v kontextu právní úpravy v ČR se jedná konkrétně o trestné činy upravené § 283 - § 287 TZ. Sekundární drogovou kriminalitu lze definovat jako „trestné činy (především majetkové a násilné povahy), které nezahrnují přímo 11
Drogy-info.cz: informační portál o ilegálních a legálních drogách [online]. [cit.10.2.2013]. Dostupné z: http://www.drogy-info.cz/index.php/info/glosar_pojmu/s 12 Drogy-info.cz: informační portál o ilegálních a legálních drogách [online]. [cit.10.2.2013]. Dostupné z: http://www.drogy-info.cz/index.php/info/glosar_pojmu/d 13 MRAVČÍK, Viktor a kol. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České Republice v roce 2011. Praha: Úřad vlády České republiky, 2012, s. 43. ISBN 978-80-7440-067-4. 14 ZOUBKOVÁ, Ivana a kol. Kriminologický slovník. Plzeň: Aleš Čeněk, 2011, s. 80. ISBN 978-807380-312-4.
10
nakládání s nelegální drogou, ale jež jsou způsobeny především v souvislosti s jejich užíváním, zejména pod vlivem OPL nebo v souvislosti s potřebou finančních prostředků na drogy.“15 V cizojazyčné odborné literatuře, například angloamerické, se dělení na primární a sekundární drogovou kriminalitu nevyskytuje, používá se pojem drug - related crime16.Toto širší pojetí drogové kriminality zahrnuje nejen trestné činy porušující protidrogové právní předpisy, ale taktéž i kriminalitu spojenou s užíváním drog (trestná činnost související s drogami viz kapitola 3). Užší pojetí se shoduje s vymezením primární drogové kriminality, tj. trestnými činy porušujícími protidrogové právní předpisy. Opatřovací kriminalita se řadí pod sekundární drogovou kriminalitu, sjednocujícím prvkem této podkategorie je motiv pachatele získat finanční prostředky na nákup drogy, případně obdržet návykovou látku přímo. Lze se setkat i s pojmy „obstarávací kriminalita“ či ekonomicky kompulzivní trestná činnost.
15
ŠTEFUNKOVÁ, Michaela. Drogy a kriminalita. Jaký je mezi nimi vztah?. Adiktologie. 2011, roč. 11, č. 3, s. 160. ISSN 1213-3841. 16 V překladu trestná činnost související s drogami.
11
2 Vztah mezi drogami a kriminalitou (teorie a koncepty) Na úvod je potřeba zmínit nutnost rozlišení mezi vztahem drogy – kriminalita a vztahem užívání drog – kriminalita. Především v obecnějších konceptech a teoriích se na tyto dva vztahy nahlíží jako na vztah jeden. Přitom vztah drog a kriminality je mnohem obsáhlejší a komplexnější než vztah užívání drog a kriminality, v němž je již předpokládána určitá charakteristika, již zmíněné užívání drog na straně pachatele (případně oběti). Na problém užívání drog a kriminality je možno nahlížet jako na podkategorii, neboť pod vztah drog a kriminality lze subsumovat i výrobu, prodej, distribuci atd. Přestože se hranice mezi podskupinami drogové kriminality mohou v určitých otázkách stírat, uvažujeme-li o vztahu drog a kriminality, pohybujeme se v širším pojetí drogové kriminality17 (drug-related crime), zatímco v případě otázky vztahu užívání drog a kriminality se trestná činnost zužuje spíše na oblast sekundární drogové kriminality. Spornou oblastní je např. podkategorie opatřovací kriminality, jež se může prolínat s primární drogovou kriminalitou (viz podkapitola 3.4). 2.1
Vztah mezi drogami a kriminalitou Na vztah mezi drogami a kriminalitou lze nahlížet dvěma hlavními optikami,
skrze pojmy statistická návaznost a příčinná souvislost (Bennet a Holloway 2005).18 Statistická návaznost pracuje se silnou korelací mezi užíváním drog a kriminálním chováním, je-li nalezena jedna z proměnných, lze předpokládat nález druhé. Je však otázkou zda, mluvíme-li v rovině užívání drog - kriminalita, není ona výrazná souvztažnost jen v jednom směru, od užívání drog ke kriminalitě. Příčinná souvislost pracuje nejen s častým současným výskytem těchto dvou jevů (drogy a kriminalita), ale i s předpokladem, že aby bylo možno předpokládat kauzalitu, musí zde existovat příčina, následek a kauzální nexus.
17
Obsahuje jak primární, tak sekundární drogovou kriminalitu. ŠKUBA, Jiří. Sekundární drogová kriminalita. Praha, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, 1. Lékařská fakulta, Centrum adiktologie Psychiatrické kliniky. Vedoucí práce Mgr. Jaroslav Šejvl.
18
12
„Jinými slovy, užití drogy by vedlo k porušení zákona pouze v tom případě, že by porušení zákona bylo jedním z následků užití drogy.“19 Jeví se ovšem potřebné podotknout, že vztah drog a trestné činnosti, je-li jí primární drogová kriminalita, není výše zmíněnými optikami statistické návaznosti a příčinné souvislosti potřeba zkoumat, neboť již z její podstaty samotné vyplývá jednotnost výskytu obou prvků, tj. kriminality a drog. Tato práce se dále bude zabývat především příčinnou souvislostí, neboť statistickou návaznost vyjadřuje korelace, pravděpodobnost souvztažnosti, nelze však z této premisy konstatovat existenci vazby mezi jevy s absolutní jistotou, je možné ji pouze předpokládat. V odborné literatuře se lze setkat s různými modely a koncepty příčinné souvislosti (a jejího směru), charakteristika těch nejvýznamnější (vzhledem k rozsahu a možnostem této práce) je uvedena níže. 2.2
Tripartitní konceptuální rámec Podkladem pro teorie tripartitního konceptuálního rámce, jejímž autorem je
Paul Goldstein (1985), se stal výzkum vražd spojených s drogami v New Yorku. Goldstein v článku Vztah drog a násilí: Tripartitní konceptuální rámec (The Drugs/Violence Nexus: A Tripartite Conceptual Framework) popisuje vztah drog a násilí, jejichž souvislost vidí ve třech směrech.20 1. Psychofarmakologický (the psychopharmacological). 2. „Ekonomicky nutkavý“ (the economically compulsive). 3. Systémový (the systemic). „Psychofarmakologický model naznačuje, že určití jedinci se jako výsledek dlouhodobého či krátkodobého užívání specifických látek mohou stát podrážděnými, iracionálními a mohou projevovat násilné chování.“21
19
ŠKUBA, Jiří. Sekundární drogová kriminalita. Praha, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, 1. Lékařská fakulta, Centrum adiktologie Psychiatrické kliniky. Vedoucí práce Mgr. Jaroslav Šejvl, s. 3 20 GOLDSTEIN, Paul. The Drugs/Violence Nexus: A Tripartite Conceptual Framework. Journal of Drug Issues. 1985, č. 39, s. 143-174 [cit. 26.12.2012]. Dostupné z: http://www.drugpolicy.org/docUploads/nexus.pdf 21 Pro srovnání anglický originál: „The psychofarmacological model suggests that some individuals, as a resault of short or long term ingestion of specific substences, may become
13
Goldstein uvádí, že pod psychofarmakologicky podmíněné násilí lze zahrnovat užití drogy nejen ze strany pachatele, ale též i oběti (problematika trestné činnosti spojené s užití drogy ze strany oběti je blíže představena v podkapitole 3.1). V této souvislosti je možné zmínit především vliv alkoholu a z nelegálních látek stimulancií, avšak i užívání látek s tlumivými účinky lze spojovat
s podrážděností
či
zvýšenou
agresivitou,
především
během
abstinenčního syndromu. Druhý model, the economically compulsive, je v literatuře22 překládán jako „ekonomicky motivovaný“, přesto výše uvedený výraz „ekonomicky nutkavý“ (popřípadě ekonomicky kompulzivní), považuji za přesnější a vhodnější překlad, neboť vyjadřuje nejen motivaci, ale i nutkavost tohoto jednání. Potřeba finančních prostředků na nákup drogy podmiňuje užití násilí, konkrétně spáchání ekonomicky orientovaného násilného trestného činu. „V systémovém modelu násilí vyplývá ze samé podstaty zapletení se s nezákonnou substancí. Systémové násilí odkazuje na tradičně agresivní vzorce interakcí v rámci systému distribuce drog a jejich užívání.“23 Násilí se nepojí jen s užíváním drog, nýbrž i s fungováním nezákonných drogových trhů. Výše zmíněné modely vztahu drog a násilí by měly být nazírány jako ideální typy, mezi nimiž může docházet k prolínání. Goldsteinův tripartitní konceptuální rámec byl dlouho přijímán nejen pro vztah drog a kriminality, ale i pro vysvětlení spojitosti mezi užíváním drog a trestnou činnosti, avšak dnes je již vnímán jako nedostačující.24 Jeho omezení lze dovodit i z původního zaměření výzkumu na vztah drog a násilí, přičemž násilí provází jen část páchané kriminality.
excitable, irrational, and may exhibit violent behavior“. GOLDSTEIN, Paul. The Drugs/Violence Nexus: A Tripartite Conceptual Framework. Journal of Drug Issues. 1985, č. 39, s. 143-174 [cit. 26.12.2012]. Dostupné z: http://www.drugpolicy.org/docUploads/nexus.pdf 22 Srovnej ŠTEFUNKOVÁ, Michaela. Drogy a kriminalita. Jaký je mezi nimi vztah?. Adiktologie. 2011, roč. 11, č. 3, s. 156-164. ISSN 1213-3841. 23 Pro srovnání anglický originál: „In the systemic model, violence is intrinsic to involvement with any illicit substance. Systemic violence revers to the tradicionally aggresive patterns of interaction within the systém of drug distibutin and use.“ GOLDSTEIN, Paul. The Drugs/Violence Nexus: A Tripartite Conceptual Framework. Journal of Drug Issues. 1985, č. 39, s. 143-174 [cit. 26.12.2012]. Dostupné z: http://www.drugpolicy.org/docUploads/nexus.pdf 24 Srovnej BENNETT, Trevor a Katy HOLLOWAY. Tha Causal Connection Between Drugs Misuse and Crime. British Journal of Criminology. 2009, roč. 49, č. 4, s. 513-531. ISSN 0007-0955.
14
2.3
Vztah mezi užíváním drog a kriminalitou Vztahem mezi užíváním drog a kriminalitou se zabývají různé modely
a koncepty, zaměřující se především na příčinnou souvislost mezi těmito jevy, případně na její směr a faktory jí ovlivňující. Na začátek lze zmínit tři modely, jež uvádí Štefunková a jež vyjadřují popisy vzájemného vztahu mezi kriminalitou a užíváním drog, k nimž se přiklánělo v průběhu rozdílných časových období:25 1. model predispozice (kriminální model), 2. model „zotročení“ (lékařský model), 3. model zesílení. Model predispozice, vzniklý na přelomu 50. a 60. let, vidí spojitost mezi kriminálním jednáním a užíváním drog v sklonu dané osoby pro oba tyto typy chování, jež jim přinášejí lehce dosažitelný požitek. „Spojitost mezi drogami a kriminalitou existuje, protože ,kriminálníci‘ jsou deviantní antisociální osoby, které mají predispozice pro oboje – páchání trestné činnosti i užívání drog – a protože pachatelé a uživatelé jsou ty samé osoby.“26 Naopak model „zotročení“, používaný především do 70. let 20. století, vychází z toho, že k zneužívání návykových látek se (v zásadě bezúhonní) jedinci dostávají vlivem nepříznivé životní situace. Uživatelé návykových látek jsou nuceni páchat trestnou činnost právě díky nelegální povaze drog. Dle této teorie tedy lze pracovat s hypotézou, že uživatel návykové látky by nebyl nucen se uchylovat k trestné činnosti jako prostředku k získání drogy, pokud by se hledělo na závislost jako na nemoc, drogy by byly legální a díky tomu i méně finančně náročné. Zatímco podle modelu predispozice by legalizace problém kriminality spojené s užíváním drog neřešila, neboť by uživatelé návykových látek páchali trestnou činnost i nadále, právě díky své tendenci k tomuto jednání. Nejmladší teorie, model zesílení, spojuje oba výše uvedené modely. Kriminální jednání a užívání drog může vycházet ze stejných predispozic 25
ŠTEFUNKOVÁ, Michaela. Drogy a kriminalita. Jaký je mezi nimi vztah?. Adiktologie. 2011, roč. 11, č. 3, s. 158. ISSN 1213-3841. 26 ŠTEFUNKOVÁ, Michaela. Drogy a kriminalita. Jaký je mezi nimi vztah?. Adiktologie. 2011, roč. 11, č. 3, s. 158. ISSN 1213-3841.
15
chování, avšak závažnost a počet trestné činnosti užívání návykových látek minimálně zvyšuje. „Vzájemný vztah užívání drog a kriminality je jistým způsobem lineární. Čím intenzivnější užívání, tím vyšší počet trestných činů (zejména majetkové povahy).“27 Dalším členěním, popisujícím vztah užívání drog a kriminality dle typu kauzality je Čtyřmodelové schéma (White 1990):28 1. Kriminalita jako následkem užívání drog 2. Užívání jako následkem kriminality 3. Reciproční model 4. Model nepravé příčiny Předpoklad kriminality jako následku užívání drog odpovídá výše zmíněnému modelu „zotročení“, zatímco užívání jako následek kriminality lze dle Štefunkové (2011)29 přiřadit k modelu predispozice, což nepovažuji za zcela přesné, vzhledem k tomu, že model predispozice předpokládá existenci sklonu jedince k užívání drog a páchání trestné činnosti, a jednalo by se tedy spíše o určitý podtyp modelu nepravé příčiny, jenž je často označován za model nepravý, neboť příčinná souvislost není mezi užíváním drog a kriminalitou ani v jednom směru, nýbrž jak páchání trestné činnosti, tak užívání drog jsou způsobeny dalším faktorem. Reciproční model, odpovídající modelu zesílení, předpokládá možnost obousměrné kauzality, vzájemného působení mezi užíváním drog a pácháním trestné činnosti. Tyto koncepty mohou podmiňovat náhled např. na tzv. Crime reduction30 či substituční léčbu, jíž lze vnímat právě jako jedna z metod snižování kriminality.
27
Srovnej ŠTEFUNKOVÁ, Michaela. Drogy a kriminalita. Jaký je mezi nimi vztah?. Adiktologie. 2011, roč. 11, č. 3, s. 158. ISSN 1213-3841. 28 ŠKUBA, Jiří. Sekundární drogová kriminalita. Praha, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, 1. Lékařská fakulta, Centrum adiktologie Psychiatrické kliniky. Vedoucí práce Mgr. Jaroslav Šejvl. 29 Srovnej ŠTEFUNKOVÁ, Michaela. Drogy a kriminalita. Jaký je mezi nimi vztah?. Adiktologie. 2011, roč. 11, č. 3, s. 156-164. ISSN 1213-3841. 30 Výraz používaný pro opatření snižování kriminality.
16
3 Sekundární drogová kriminalita a „opatřovací kriminalita“ Stručná definice sekundární drogové kriminality a opatřovací kriminality je uveden výše v rámci vymezení základních pojmů. Tato kapitola se zaměřuje především na možnosti jejího členění na další podkategorie, statistického zachycení a uvádí některé výzkumy dotýkající se oblasti sekundární drogové kriminality a opatřovací trestné činnosti. 3.1
Sekundární drogová kriminalita Pro komplexnější vymezení sekundární drogové kriminality lze využít
v literatuře propracovanější charakteristiku širšího pojetí drogové kriminality, tj. trestné činnosti související s drogami („drug-related crime“). Tento termín používá EMCDDA k označení čtyř okruhů trestných činů:31 1. trestné činy porušování drogových zákonů, 2. psychofarmakologicky podmíněná trestná činnost, 3. ekonomicky motivovaná trestná činnost, 4. systémová trestná činnost. Výše uvedené členění vychází z tripartitního konceptuálního rámce Paula Goldsteina (viz podkapitola 2.2), jenž doplňuje o další druh trestné činnosti – trestné činy porušování drogových zákonů. Tato kategorie se shoduje s definicí primární drogové kriminality, z toho důvodu bude věnována pozornost pouze ostatním typům jednání, jež lze zařadit pod sekundární drogovou kriminalitu. Přičemž problematice systémové trestné činnosti jako podkategorie sekundární drogové kriminality je věnována pozornost níže. Psychofarmakologicky podmíněná trestná činnosti označuje „trestné činy spáchané pod vlivem psychoaktivní látky, jako důsledek jejích akutního
31
CARPENTIER, Chloé. Drugs and crime - a complex relationship. Drugs in focus [online]. 2007, č. 2 [cit. 18.11.2012]. ISSN 1725-8480. Dostupné z: http://www.emcdda.europa.eu/html.cfm/index36331EN.html
17
nebo chronického užívání“32. Dle EMCDDA je podstatné zahrnout do tohoto pojetí
též
i „trestné
činy
způsobené
užíváním
drog
obětí.
…
Mezi
psychofarmakologicky podmíněné trestné činy by tedy vedle násilí páchaného osobami pod vlivem drog měly být zahrnuty také např. sexuální napadení, kdy oběť byla pod vlivem psychoaktivní látky, loupeže a přepadení, ke kterým dochází v důsledku nedostatečné bdělosti oběti pod vlivem drog.“33 Zařazení užívání drog obětí považuji za sporné, neboť na straně pachatele užití drogy spáchanou trestnou činnost vyvolalo (agrese, intoxikační psychóza či akutní intoxikace s psychotickými účinky), v případech, byla-li užita pro povzbuzení se ke spáchání trestnému činu, její spáchání umožnilo (již po rozhodnutí pachatele), případně mohlo přímo způsobit trestnost daného jednání (ohrožení pod vlivem návykové látky), avšak užití drogy ze strany oběti lze rozhodně vnímat jako rizikový faktor, jenž spáchání trestné činnosti mohl usnadnit, to ovšem neznamená, že tím byl trestný čin způsoben. Nedostatečná bdělost oběti přece nezpůsobí loupež či sexuální napadení, stejně jako vlastnictví luxusního automobilu nezpůsobí jeho krádež. Proto bych považovala za vhodnější kriminalitu spojenou s užitím drogy ze strany oběti nezařazovat, vyjma případů, kdy pachatel úmyslně využívá závislosti oběti (viz níže). Ekonomicky motivovaná trestná činnost (dále pro ni budou užívány výrazy ekonomicky nutkavá či ekonomicky kompulzivní kriminalita) zahrnuje trestné činy, jejichž motivem je získání finančních prostředků na nákup drogy, případně její obstarání přímo. Lze se setkat i s pojmy opatřovací či obstarávací kriminalita (viz níže podkapitola 3.4). Jedná se tedy o majetkovou trestnou činnost a další kriminalitu přinášející pachateli finanční nebo jiný prospěch, jež umožňuje opatření drogy34 a též jednání obsažená v ustanoveních TZ, jimiž je obstarávána droga přímo.
32
CARPENTIER, Chloé. Drugs and crime - a complex relationship. Drugs in focus [online]. 2007, č. 2 [cit. 18.11.2012]. ISSN 1725-8480. Dostupné z: http://www.emcdda.europa.eu/html.cfm/index36331EN.html 33 CARPENTIER, Chloé. Drugs and crime - a complex relationship. Drugs in focus [online]. 2007, č. 2 [cit. 18.11.2012]. ISSN 1725-8480. Dostupné z: http://www.emcdda.europa.eu/html.cfm/index36331EN.html 34 Např. výměna kradeného zboží za drogu.
18
Mezi systémovou trestnou činnost se řadí „trestné činy spáchané v rámci fungování nezákonných drogových trhů jako součást procesu nezákonné nabídky, distribuce a užívání drog“35. Mezi systémovou kriminalitou a užíváním drog není jednoznačná spojitost, nelze nesporně určit směr příčinné souvislosti, ani její samotnou existenci, jinak řečeno „obecně není zřejmé, zda drogy (obchod s nimi a jejich užívání) vedou k systémové trestné činnosti či naopak, anebo zda jsou součástí společně sdíleného životního stylu“36. Je tedy otázkou, zda v případě vztahu systémové trestné činnosti a drog, lze mluvit pouze o statistické návaznosti, ne však příčinné souvislosti. Považuji za potřebné znovu připomenout, že koncept EMCDDA vychází z Goldsteina, jenž svůj tripartitní konceptuální rámec tvořil v době, kdy v USA začalo docházet k výraznému zvýšení užívání cracku a rozrůstání drogových trhů s ním obchodujících, s čímž byl samozřejmě spojen nárůst projevů organizované kriminality, např. zvýšené počty násilných trestných činů. Na tuto skutečnost upozorňuje též Bennett a Holloway (2009)37 a přetvářejí kategorii systémové trestné činnosti na kriminalitu zapříčiněnou mechanismy spojenými se stylem života, dle směru příčinné souvislosti mezi užíváním drog a kriminalitou lze tedy hovořit o životním stylu uživatele drog nebo pachatele trestné činnosti (konkrétně primární drogové kriminality). Model trestné činnosti spojené se stylem života (viz podkapitola 3.3) se jeví jako přesnější, neboť nejen že jasně stanovuje příčinnou souvislost a její směr, ale taktéž zde nedochází k takovému průniku s organizovanou kriminalitou, jež je kapitolou sama o sobě, jako u konceptu systémové trestné činnosti. Další koncept, trestná činnost páchaná v souvislosti s nealkoholovou toxikománií, jež se s výše uvedeným modelem EMCDDA shoduje v prvních
35
CARPENTIER, Chloé. Drugs and crime - a complex relationship. Drugs in focus [online]. 2007, č. 2 [cit. 18.11.2012]. ISSN 1725-8480. Dostupné z: http://www.emcdda.europa.eu/html.cfm/index36331EN.html 36 CARPENTIER, Chloé. Drugs and crime - a complex relationship. Drugs in focus [online]. 2007, č. 2 [cit. 18.11.2012]. ISSN 1725-8480. Dostupné z: http://www.emcdda.europa.eu/html.cfm/index36331EN.html 37 BENNETT, Trevor a Katy HOLLOWAY. Tha Causal Connection Between Drugs Misuse and Crime. British Journal of Criminology. 2009, roč. 49, č. 4, s. 513-531. ISSN 0007-0955.
19
třech kategoriích, se člení na následující okruhy:
38
trestné činy, jejichž cílem je
vytvořit nabídku drog či poptávku po drogách (v kontextu právního řádu ČR § 283 - §287 TZ); trestné činy páchané pod vlivem drog; trestné činy zaměřené na získání drog v souvislosti s jejich abúzem a trestné činy páchané na drogově závislých. Poslední kategorie, rozdílná od modelu EMCDDA, bohužel není autorem nijak charakterizována. Lze jí vnímat jako podskupinu trestné činnosti související se stylem života (popř. systémové trestné činnosti), pokud bychom se jí snažili podřadit pod některý z výše zmíněných typů sekundární drogové kriminality. Užívání drog by ovšem nemělo být vnímáno pouze jako jedna z charakteristik oběti, ale jako nouze, tíseň či bezbrannost, jež využívá pachatel (v praxi časté například u kuplířství). Výše byly předestřeny určité kategorie členění a některé problematické otázky s nimi spojené, dále bude pracováno s následujícími konceptem, jejž zobrazuje tabulka č. 1.1, která ve svém celku obsahuje širší pojetí drogové kriminality (drug-related crime). Přičemž pod psychofarmakologickou trestnou činnost není zahrnuta kriminalita, kde užila drogu oběť. Trestná činnosti související se stylem života obsahuje pouze kriminalitu spojenou s životním stylem uživatele drog a páchanou na něm, za předpokladu, že bylo využito jeho tísně, nouze či bezbrannosti vyplývající z abúzu. Ostatní kategorie jsou vnímány totožně s jejich charakterizací výše. Vně tohoto konceptu stojí trestná činnost, v níž sice drogy hrají určitou roli, ale např. pouze jako faktor, jenž pachateli usnadní spáchání trestného činu atd. Tabulka č. 1.1 Primární drogová kriminalita (užší pojetí drogové kriminality)
Trestné činy porušující protidrogové právní předpisy Psychofarmakologicky podmíněná trestná činnost
Sekundární drogová kriminalita
Ekonomicky kompulzivní trestná činnost Trestná činnost související se stylem života
38
NOVOTNÝ, Oto a Josef ZAPLETAL a kol. Kriminologie. 3. vyd. Praha: ASPI - Wolters Kluwer, 2008, s. 444. ISBN 978-80-7353-376-8.
20
Na závěr bych chtěla zmínit některé vazby mezi na jedné straně užíváním drog a jejich fenoménem obecně (tedy jednání s nimi související, konkrétně výroba, prodej či distribuce atd. vyjma jejich užívání) s primární drogovou kriminalitou a podkategoriemi sekundární drogové kriminality na straně druhé. Tyto vazba neřeší příčinnou souvislost, ale pouze návaznost výskytu dvou jevů ve dvou základních variantách, jimiž jsou: 1) je-li přítomen jev A nastane vždy jev B (vazba absolutní), 2) je-li přítomen jev A může pravděpodobně nastat i jev B (vazba relativní). Vazba mezi fenoménem drog a primární drogovou kriminalitou vychází ze skutečnosti, že výroba, prodej a distribuce drog již ze své samé podstaty implikují naplnění některé za skutkových podstat trestných činů porušujících protidrogové předpisy, existuje zde tedy v obou směrech absolutní vazba, jíž je míněno, že nastane-li jev první, nastane vždy i druhý. Otázku držení drog problematizuje nejen odlišností národních právních úprav, ale v kontextu ČR i nařízením vlády č. 467/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se požaduje za jedy a jaké je množství větší než malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů. Mezi užíváním drog a trestnými činy porušujícími protidrogové právní předpisy by existence absolutní vazby byla podmíněna kriminalizací tohoto jednání, přesto zde lze nalézt relativní vazbu, konkrétním příkladem je výroba OPL z důvodu pokrytí vlastní spotřeby. Relativní vazbu lze nalézt i mezi užíváním drog na jedné straně a psychofarmakologicky podmíněnou trestnou činností39, ekonomicky nutkavou kriminalitou či trestnou činností související se stylem života na straně druhé. Ovšem v druhém směru je již vazba absolutní, užívání drog se objevuje vždy u psychofarmakologické, ekonomicky motivované kriminality a též trestné činnosti související se stylem života (je-li jím míněn životní styl uživatele).
39
V případě psychofarmakologicky podmíněné trestné činnosti lze u některých trestných činů mluvit i o absolutní vazbě, a to v případech, je-li trestnost jednání zapříčiněna právě užitím OPL, například ohrožení pod vlivem návykové látky dle § 274.
21
Jinak řečeno užívání drog může být spojeno se sekundární kriminalitou (relativní vazba), ale sekundární kriminalita je s užíváním spojena vždy (absolutní vazba). 3.2
Sekundární drogová kriminalita a statistika Ze statistických údajů o kriminalitě lze vyvozovat informace pouze
o kriminalitě zjevné (registrované), „tj. té, která vyšla najevo, a byla evidována v oficiálních statistikách“40. V rámci ČR náleží mezi oficiální prameny informací o registrované kriminalitě: policejní kriminální statistika, justiční statistika (statistika Ministerstva spravedlnosti ČR) a statistika Vězeňské služby. Jako hlavní zdroj informací policejní kriminální statistiky lze uvést Evidenční systém statistik kriminality Policie ČR (dále jen ESSK). Uchopení problematiky sekundární drogové kriminality skrze statistiku je, na rozdíl od primární drogové kriminality41, jež je souhrnem konkrétních ustanovení trestního zákona, problematická nejen v jejím celku, ale i u jejích jednotlivých
podskupin.
Vykazování
psychofarmakologicky
podmíněné
kriminality, jako trestných činů spáchaných pod vlivem návykové látky, má rovněž svá úskalí. Jak již bylo uvedeno výše, spáchání psychofarmakologicky podmíněného trestného činu je důsledkem akutního či chronického užívání, nabízí se tedy otázka, jaký je vztah tohoto jednání k pojmu spáchání TČ pod vlivem. Nejprve je potřeba se zastavit u samotného výrazu spáchání TČ pod vlivem, tento pojem není obsažen ani v komentáři k trestnímu zákonu, ten vymezuje pouze např. u trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky dle § 274 TZ stav vylučující způsobilost, pro nějž ovšem taktéž není jednotná definice a jenž se určuje v závislosti na množství užité návykové látky a pomocí dalších okolností. Je otázkou, zda lze vnímat výraz pod vlivem jako přítomnost účinné látky v těle osoby. V tom případě skutečnost, že byl pachatel pod vlivem návykové látky v době spáchání trestné činnosti, nemusí přímo znamenat, že jde 40
NOVOTNÝ, Oto a Josef ZAPLETAL a kol. Kriminologie. 3. vyd. Praha: ASPI - Wolters Kluwer, 2008, s. 47. ISBN 978-80-7353-376-8. 41 Primární drogová kriminalita je dohledatelná v policejních a justičních statistikách díky definovatelnosti pomocí konkrétních ustanovení TZ, jež tvoří taxativní výčet.
22
o psychofarmakologicky podmíněnou trestnou činnost. Teoreticky lze mít například méně než půl promile alkoholu v krvi, tudíž být pod vlivem, a přitom tento fakt nemusí osobu při páchání TČ nijak ovlivnit. Taktéž je-li kriminalita ovlivněna abstinenční syndromem (důsledkem akutního či chronického užívání), lze hovořit o psychofarmakologické podmíněnosti, což ovšem již nemusí spadat do kategorie pod vlivem. Z výše uvedeného vyplývá, že trestnou činnost spáchanou pod vlivem návykové látky a psychofarmakologicky podmíněnou kriminalitu nelze vnímat jako totožné kategorie. Data o objasněných trestných činech spáchaných pod vlivem jiných návykových látek než alkoholu lze v ESSK nalézt od roku 2002 (ve zprávě NMS o stavu ve věcech drog v ČR se tento údaj objevuje poprvé až za rok 2009), přičemž spáchání pod vlivem alkoholu je vykazováno od roku 1960. Dle NMS42 bylo v roce 2011 spácháno pod vlivem 15,8% všech objasněných trestných činů (122,20 tisíce TČ), tj. 19,3 tisíc trestných činů, avšak z toho bylo 88,9% pod vlivem alkoholu (17,2 tisíc TČ). Pod vlivem OPL bylo tedy spácháno 2,1 tisíc trestných činů, nejčastěji se jednalo o následující trestné činy: ohrožení pod vlivem návykové látky anebo opilství (1,3 tisíc TČ), maření výkonu úředního rozhodnutí (218 TČ) a krádeže (187 TČ). PeadDr. Petr Přecechtěl, jenž se v rámci svého příspěvku Sekundární drogová kriminalita – co o ní víme, respektive co o ní můžeme vědět?43 na konferenci I. Kriminologické dny zabýval otázkou statistického vyjádření sekundární drogové kriminality, popisuje několik problematických oblastí. První z nich se zaobírá tématem výstupů z ESSK, kde jsou údaje o spáchání pod vlivem návykové látky „exportovány do ESSK prostřednictvím dalších subsystémů za zdrojového dokumentu ‚Formulář o známém pachateli‘ (FZP), který je součástí elektronického systému tzv. Evidence trestního řízení
42
MRAVČÍK, Viktor a kol. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České Republice v roce 2011. Praha: Úřad vlády České republiky, 2012, s. 124. ISBN 978-80-7440-067-4. 43 PŘECECHTĚL, Petr. Sekundární drogová kriminalita – co o ní víme, respektive co o ní můžeme vědět? Příspěvek na konferenci I. Kriminologické dny na Policejní akademie České republiky v Praze konané ve dnech 30. – 31. ledna 2013.
23
(ETŘ)“44. V procesu předcházejícím zveřejnění informace ve výstupní sestavě dat ESSK je nutné identifikovat podezřelého/pachatele jako uživatele drogy nebo zjistit skutečnosti svědčících o jeho intoxikaci v době spáchání. Dále Přecechtěl též uvádí, že „…do procesu od podezření, resp. zjištění skutečnosti, že trestný čin byl spáchán pod vlivem návykové látky až po její ‚zveřejnění‘ ve výstupní sestavě ESSK vstupuje řada faktorů, které mohou vyznačení tohoto údaje značně poznamenána“,45 a též tyto činitele vyjmenovává. Tyto faktory by bylo dle mého názoru možné rozdělit do dvou kategorií: 1) zapříčiněné nejasností či neúplností metodiky, 2) způsobené též i samotnou formální úpravou formuláře o známém pachateli. Jako příklad z první kategorie lze uvést nejasnost výkladu pojmu pod vlivem
či
odborností,
subjektivnost do
druhé
interpretace kategorie
je
specialistů možné
jiných
zařadit
kriminalistických
problém
přiřazení
identifikačního kódu z číselníku pro konkrétní druh drogy u polymorfního užívání nebo neaktuálnost číselníku vzhledem ke zneužívání buprenorfinu a nových psychoaktivních látek. Ekonomicky kompulzivní trestnou činnost, pro niž se používají též výrazy opatřovací či obstarávací kriminalita, nelze vyčíst z oficiálních statistik, neboť pohnutka k činu, v tomto případě obstarání finančních prostředků na nákup drogy, se v ETŘ, z nějž jsou transformována data do ESSK, nezaznamenává.46 K dispozici jsou pouze odhady sekundární drogové kriminality na základě expertního retrospektivního odhadu krajských ředitelství a územních odborů Policie ČR zpracovávané NMS a NPC. Metodika těchto expertních odhadů, jež probíhají od roku 2003 a jejichž frekvence není každoroční, se mění, především
44
PŘECECHTĚL, Petr. Sekundární drogová kriminalita – co o ní víme, respektive co o ní můžeme vědět? Příspěvek na konferenci I. Kriminologické dny na Policejní akademie České republiky v Praze konané ve dnech 30. – 31. ledna 2013. 45 PŘECECHTĚL, Petr. Sekundární drogová kriminalita – co o ní víme, respektive co o ní můžeme vědět? Příspěvek na konferenci I. Kriminologické dny na policejní akademie České republiky v Praze konané ve dnech 30. – 31. ledna 2013. 46 I v případě, že by bylo možno pohnutku zaznamenat (samozřejmě pouze u objasněných trestných činů), by bylo určení její existence dost problematické a spekulativní.
24
v oblasti rozsahu trestných činů, u nichž se vykazuje podíl spáchaný uživateli drog. Dle poslední47 zveřejněné zprávy NMS o stavu ve věcech drog v ČR, se za rok 2011 odhadoval podíl trestných činů spáchaných uživateli drog u 17 vybraných trestných činů, avšak v této zprávě jsou uvedeny údaje z výše zmíněného expertního odhadu pouze k následujícím jednáním: krádež; krádež a porušování domovní svobody; krádež a neoprávněné užívání cizí věci; neoprávněné opatření platebního prostředku; nedovolená výroba a jiné nakládání s OPL; loupež; zanedbání povinné výživy; podvod; porušování domovní svobody; zpronevěra; úmyslné ublížení na zdraví; vydírání; omezování a zbavení osobní svobody; vražda.48 Rozdílná skupina vybraných trestných činů byla vykazována za léta 2003, 2004 a 2006, odlišný soubor je též za roky 2007 – 2008 a 2009, přičemž za léta 2005 a 2010 údaje k dispozici nejsou. Problematika zařazení některých konkrétních trestných činů, jež jsou v souboru uváděny, je rozvedena níže. Dalším problémem, který zmiňuje Škuba, který se v roce 2008 na zpracování výsledků expertních odhadů podílel, je skutečnost, že „existují totiž velmi výrazné rozdíly v odhadech dodaných jednotlivými okresy. U řady trestných činů se pohybují čísla procentuálního podílu sekundární drogové kriminality na celkové kriminalitě v rozptylu 0 – 70 procent, což je i z hlediska demografických a socioekonomických odlišností jednotlivých okresů nesmyslná odchylka. Navíc existují okresy (například Svitavy), které evidentně zaměnily procentuální odhady za absolutní čísla, jež poté udávaly v řádech jednotek.“49 Nabízí se i otázka, na jakou část sekundární kriminality se tento expertní odhad vlastně zaměřuje. V dotazníku, distribuovaném pro rok 2003 mezi okresní a krajská ředitelstvími, byl formulován dotaz: „Uveďte procento podílu z celkově spáchané kriminality, které bylo motivováno získáním prostředků na nákup
47
V době psaní této diplomové práce. MRAVČÍK, Viktor a kol. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České Republice v roce 2011. Praha: Úřad vlády České republiky, 2012, s. 125. ISBN 978-80-7440-067-4. 49 ŠKUBA, Jiří. Sekundární drogová kriminalita. Praha, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, 1. Lékařská fakulta, Centrum adiktologie Psychiatrické kliniky. Vedoucí práce Mgr. Jaroslav Šejvl, s. 8. 48
25
OPL“50, což odpovídá ekonomicky kompulzivní trestné činnosti, ovšem zpráva za rok 2008 uvádí, že byl u vybraných trestných činů zjišťován „podíl spáchaný uživateli drog (zejména za účelem získání prostředků na nákup OPL pro vlastní potřebu)“51. Pohnutka již není obligatorní, byť se rozdíl mezi dvěma výše zmíněnými formulacemi může jevit jako nepatrný, jeho důsledkem je rozšíření výkladu charakteristiky, dle níž se určuje zařazování trestných činů, i nad rámec opatřovací kriminality. Taktéž je zarážející, že i v rámci odhadů, jež měly být zaměřeny, dle formulace otázky, výlučně na ekonomicky kompulzivní kriminalitu, jsou vykazovány trestné činy, jež sami o sobě žádný finanční prospěch nepřinášejí, příkladem lze uvést porušování domovní svobody, úmyslné ublížení na zdraví, omezení a zbavení osobní svobody. V případě ublížení na zdraví, popřípadě těžkého ublížení na zdraví, není motiv získání finančního prospěchu obsažen ani u kvalifikovaných skutkových podstat. Taktéž ustanovení o porušování domovní svobody nic takového neobsahuje. U zbavení a omezení osobní svobody je již zahrnuta skutečnost, jíž je spáchání činu v úmyslu získat pro sebe (nebo pro jiného) značný prospěch či prospěch velkého rozsahu, ale pouze u některých kvalifikovaných skutkových podstat. Je otázka, jak přistupovat k situaci, kdy se v rámci trestného činu, jenž přináší finanční prospěch, dopustí pachatel i dalšího trestného činu, jenž sám o sobě finanční prospěch nepřináší, ale umožňuje čin předchozí. Popřípadě, spáchá-li osoba trestný čin neposkytující finanční prospěch, aby jí to umožnilo spáchat trestný čin, jenž jej poskytuje, k němuž ovšem nedojde. Další takovou situací je, chce-li osoba spáchat trestný čin poskytující finanční prospěch, ale dojde jen ke stádiu přípravy (a u tohoto TČ příprava není trestná), ale je trestné jiné jednání, jež bylo učiněno v rámci ní a jež by při pokusu nebo dokonání bylo v souběhu s trestným činem, jež v této konkrétní situaci skončil přípravou.
50
MRAVČÍK, Viktor a kol. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České Republice v roce 2003. Praha: Úřad vlády České republiky, 2004, s. 53. ISBN 80-86734-25-0. 51 MRAVČÍK, Viktor a kol. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České Republice v roce 2008. Praha: Úřad vlády České republiky, 2009, s. 75. ISBN 978-80-87041-99-4.
26
Ve všech těchto případech, bylo spáchání trestného činu, jenž sám o sobě neposkytuje finanční prospěch, motivováno právě ziskem. Přesto se domnívám, že by takovéto jednání do kategorie ekonomicky nutkavé kriminality nemělo být řazeno. Považuji za vhodnější vymezení okruhu trestné činnosti, jenž doprovází opatřovací kriminalitu, přesto pod ní ale nespadá. Například nedovolené ozbrojování se také nevykáže jako násilná kriminalita, byť by bylo spojené například s ublížením na zdraví. Na závěr uvádím výsledky výše zmiňovaného expertního odhadu za rok 2011, kdy celkový podíl uživatelů drog na 230,4 tisících vybraných zjištěných trestných činech 33,4% (tj. 76,8 tisíc TČ) a u 74,1 tisíců vybraných objasněných trestných činů byl tento podíl 25,8% (tj. 19,1 tisíc TČ). Je však otázkou zda je relevantní odhadovat podíl určité skupiny pachatelů na trestné činnosti, jež je pouze zjištěna, ale není objasněna. Odhady probíhající dle totožné metodiky a umožňující srovnání v rámci nejdelšího časového období proběhly v letech 2003, 2004 a 2006. Údaje o trestné činnosti s nejvyšším procentuálním zastoupením a celkový podíl uživatelů drog na vybrané trestné činnosti za toto období uvádí tabulka č. 1.2 (ZTČ znamená zjištěné trestné činy, tj. všechny oznámené trestné činy, OTČ je zkratka pro objasněné trestné činy). Tabulka č. 1.2 Podíl uživatelů drog v % 2003
Nedovolené výroba a distribuce drog Krádež prostá
53
Celkem z vybraných TČ
54
52
2004
2006 ZTČ
OTČ
76,2 – 85,5
61,9
72,0
72,0
40,9 – 43,5
20,3
35,1
26,7
33,2 – 37,2
16,6
29,8
20,6
52
§ 187 zákona č.140/1961 Sb. (trestní zákon) odpovídající § 283 zákona č. 40/2009 Sb. (trestní zákoník). 53 V roce 2007 – 2008 a 2009 není tato kategorie ve výroční zprávě uvedena. 54 Nedovolená výroba a distribuce drog, krádež prostá, krádež vloupáním, neoprávněné držení platební karty, loupež, podvod, úmyslné ublížení na zdraví, zpronevěra, porušování domovní svobody, zanedbání povinné výživy, omezování a zbavení osobní svobody, vydírání, vražda loupežná.
27
Poslední podkategorii sekundární drogové kriminality, tedy trestnou činnost spojenou se stylem života, nelze hledat v oficiálních statistikách, její orientační určení by bylo vázáno na zavedení položky spácháno uživatelem drog v ESSK, přičemž by bylo nutné odečíst ze souboru, u nějž by se tato položka vyskytovala předchozí dva druhy sekundární drogové kriminality, tj. ekonomicky kompulzivní a psychofarmakologicky podmíněnou trestnou činnost. Toto je však pouze teoretický koncept. 3.3
Výzkumy související se sekundární drogovou kriminalitou V rámci této podkapitoly je uveden nejen výzkum zabývající se přímo
sekundární drogovou kriminalitou (Škuba 2010), ale též výzkum, jež se zaobírá širším pojetím drogové kriminality (Bennett a Holloway, 2009), neboť primární drogová kriminalita je ve výsledcích výzkumu zahrnuta především v rozsahu, v němž se tento typ trestné činnosti prolíná s opatřovací kriminalitou, jež lze do sekundární drogové kriminality rovněž zařadit.55 Na závěr je uváděn model přiřazující podkategorie drogové kriminality ke stadiu užívání a s ním související expertní odhad realizovaný NPC. Cílem prvního výše zmíněného výzkumu (Škuba, 2010) bylo „zmapovat specifika sekundární drogové kriminality, tedy jak se závislost na konkrétní návykové látce projevuje na úsudku, jednání, motivu uživatele a na druhu trestného činu“56. Z celkem 83 vyplněných dotazníků jich bylo vyřazeno 17, z důvodů nesprávného vyplnění či ojedinělosti trestné činnosti (tj. 1 až 2 trestné činy či přestupky), autor tedy dále pracuje s celkem 66 respondenty, zastoupení mužů je 63,5% (42 respondentů) a žen 34,5% (24 respondentů), průměrný věk činí 28,3 let. Alespoň 3 delikty spáchalo téměř 70% respondentů (tj. 46 dotazovaných), v rámci jednotlivých pohlaví byl podíl respondentů, jež spáchali 3 a více deliktů, 54% u žen a 74% u mužů. V těchto údajích ovšem autor nezohledňuje trestné 55
Vykazují pouze dealing, tj. prodej, přičemž je však užíván jako prostředek k obdržení drogy (v 75 % případů). 56 ŠKUBA, Jiří. Sekundární drogová kriminalita. Praha, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, 1. Lékařská fakulta, Centrum adiktologie Psychiatrické kliniky. Vedoucí práce Mgr. Jaroslav Šejvl, s. 1.
28
činy spadající do primární drogové kriminality. Bezpečné určení primární drogy respondenta, tedy zda je jí opiát nebo pervitin (popřípadě jiná návyková látka spadající mezi stimulancia), bylo možné u přibližně 60% dotazovaných (tj. 40 respondentů). Uživatelé pervitinu páchají širší spektrum trestných činů a přestupků násilného charakteru, zatímco osoby užívající opiáty se dopouštějí především ekonomicky motivovaných trestných činů, v 98,5% případů krádeže. Považuji však za nutné zdůraznit, že nejsou-li k dispozici i údaje o typech a kombinacích OPL, jež osoba užívala během své drogové kariéry, může dojít k výraznému zkreslení, zvlášť kombinovala-li opiáty a stimulanty. Druh užívané OPL působí u různých typů sekundární drogové kriminality skrze odlišné mechanismy, v případě ekonomicky kompulzivní trestné činnosti patří mezi nejvýznamnější faktory finanční náročnost drogy, jež se ovšem i u (nejen) jednotlivých zástupců ze skupiny opiátů může značně lišit. Mezi významné činitele u psychofarmakologicky podmíněné kriminality se řadí nejen účinky dané substance, ale také průběh stavu abstinenčního syndromu, je-li drogou vyvolán. Jinak řečeno násilné jednání může být spojeno nejen s akutní intoxikací pervitinem, ale též s heroinem vyvolaným abstinenčním syndromem. Srovnává-li se tedy celá kriminální kariéra s aktuálně či naposledy užívanou drogou, je potřeba mít na paměti, že nemusela být neměnná a jediná. Škuba uvádí57, že se dotazovaní dopouštěli následujících trestných činů (procentuální podíl respondentů, jež se alespoň jednou dopustili daného jednání je uveden v závorce)58: krádež (70,0 %), neoprávněné držení platební karty (21,1 %), loupež (18,1 %), poškozování cizí věci (18,1 %), úvěrový podvod (18,1 %), zpronevěra (12,1 %), porušování domovní svobody (10,6 %), ublížení na zdraví (9,1 %), ohrožení pod vlivem návykové látky (0,02 %), zanedbání povinné výživy (0,02 %)59. Vražda a znásilnění, na něž byli respondenti rovněž tázáni, nebyly ve skupině zastoupeny. 57
ŠKUBA, Jiří. Sekundární drogová kriminalita. Praha, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, 1. Lékařská fakulta, Centrum adiktologie Psychiatrické kliniky. Vedoucí práce Mgr. Jaroslav Šejvl, s. 19. 58 Procentuální podíl je uváděn k celému souboru, nejen k dotazovaným, jež mají kriminální minulost. 59 Vzhledem k počtu 66 respondentů, není zastoupení 0,02 % reálné, neboť dopustil-li se jednání alespoň 1 respondent, je zastoupení tohoto činu 1,5 %.
29
Problematická se rovněž ukazuje i oblast právní kvalifikace, tj. přiřazení jednání ke skutkové podstatě trestného činu samotnými respondenty, též autor uvádí, že je otázkou, „do jaké míry jsou někteří uživatelé schopni rozlišit závažnost svého protiprávního chování. Jedna z respondentek zaškrtla možnost, že spáchala jeden přestupek a komentovala ho slovy: ,Už jsme s přítelem nechtěli krást doma, a protože jsme neměli peníze na subutex a bylo nám špatně, šla jsem ukrást kafe...‘ Tato dívka tedy nepovažovala systematické krádeže doma za něco nemorálního či protiprávního…“ 60 Rovněž autor samotný v jednom z rozhovorů, jimiž doplňuje svou práci, uvádí příklad loupeže spáchané dotazovaným uživatelem. Respondent uvádí, že má „za sebou padesát loupeží. Všechny však byly beze zbraně. Většinou šlo o mobilní telefony v metru nebo v jiném dopravním prostředku. Pokud měl někdo z cestujících telefon v ruce, těsně před tím, než se zavřely dveře, jsem mu ho vytrhl a vyskočil ven.“61 Vytrhnutí telefonu z ruky osoby nelze považovat za užití násilí. Násilí je možné charakterizovat jako „použití fyzické síly k překonání nebo zamezení odporu (ať už kladeného nebo očekávaného)“.62 Ovšem toto výše popsané jednání by mělo být správně kvalifikováno jako krádež, konkrétně dle § 205 odst. 1 písm. d) TZ, neboť se pachatel zmocnil cizí věci, kterou má jiný na sobě nebo při sobě. Byť jednání směřovalo proti individuálnímu objektu loupeže, jímž je majetek, neobjevuje se zde porušení či ohrožení osobní svobody jako druhého individuálního objektu, přičemž naplnění skutkové podstaty trestného činu loupeže vyžaduje ohrožení nebo porušení obou těchto zájmů chráněných trestním zákoníkem, jelikož jsou tyto objekty dány kumulativně. Druhý, výše již stručně zmíněný výzkum, jež Bennett a Holoway popisují v článku Příčinná souvislost mezi užíváním drog a kriminalitou (The Causal Connection between Drugs Misuse and Crime) byl realizován mezi 41 vězni za
60
ŠKUBA, Jiří. Sekundární drogová kriminalita. Praha. 2010. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, 1. Lékařská fakulta, Centrum adiktologie Psychiatrické kliniky. Vedoucí práce Mgr. Jaroslav Šejvl, s. 16 – 17. 61 ŠKUBA, Jiří. Sekundární drogová kriminalita. Praha, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, 1. Lékařská fakulta, Centrum adiktologie Psychiatrické kliniky. Vedoucí práce Mgr. Jaroslav Šejvl, s. 25 – 26. 62 ŠÁMAL, Pavel. Trestní zákoník: komentář. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, s. 1306. ISBN 978807-4004-285.
30
použití metody strukturovaného dotazníku následovaného polostrukturovaným rozhovorem. Autoři používají koncept, jenž se zabývá příčinnou souvislostí mezi užíváním drog a pácháním trestné činnosti a jenž odvozují od Goldsteinova tripartitního konceptuálního rámce, který se ovšem snaží revidovat vzhledem k aktuálním potřebám, přičemž zdůrazňují, že „jediným modelem nelze vysvětlit veškerou kriminalitu spojenou s drogami a mělo by se více pozornosti věnovat variantám ve vztahu mezi různými druhy drog a rozdílnými trestnými činy“63. Rozlišují dva druhy příčinné souvislosti: užití drog způsobuje trestnou činnost (D→C) a trestná činnost způsobuje užití drog (C→D), přičemž „některé mechanismy fungují v obou směrech, zatímco jiné fungují pouze ve směru jednom“64. Tyto základní druhy kauzality zkoumají v rámci tří obecnějších kategorií objasňujících důvod jednání a stanovují v rámci nich konkrétní mechanismy chování (odvozených od Goldsteinova schématu): farmakologický (pharmacological), ekonomický (economic) a styl života (lifestyle).65 V rámci kauzality D→C při ekonomickém motivu jednání docházejí k následujícím mechanismům: získání peněz na drogy, získání drog přímo a ušetření
legálně
získaných
peněz
na
drogy.
Farmakologický
původ
kriminálního jednání způsobeného užitím drog v sobě zahrnuje zhoršení úsudku, povzbuzení se ke spáchání trestného činu a agresivitu vyvolanou drogou. Styl života uživatele drog vede k trestné činnosti skrze kriminální kontakty, snaze získat léčbu a odplatu pramenící z rozepří souvisejících s drogami. Druhý druh příčinné souvislosti, v němž trestná činnost způsobuje užití drog, obsahuje v rámci ekonomického motivu následující mechanismy: obdržení drog přímo a utracení nadbytku zisku ze zločinu na drogy. Farmakologickým mechanismem, fungujícím taktéž v předcházející kauzalitě, je povzbuzení se ke 63
Pro srovnání anglický originál: „no single model could explain all drug-related crime and more attention needed to be paid to the variations in the relationship between different drugs and different crimes“. BENNETT, Trevor a Katy HOLLOWAY. Tha Causal Connection Between Drugs Misuse and Crime. British Journal of Criminology. 2009, roč. 49, č. 4, s. 514. ISSN 00070955. 64 Pro srovnání anglický originál: „some of the mechanisms operated in both causal directions, while others opereted only in one direction.“ BENNETT, Trevor a Katy HOLLOWAY. Tha Causal Connection Between Drugs Misuse and Crime. British Journal of Criminology. 2009, roč. 49, č. 4, s. 518. ISSN 0007-0955. 65 BENNETT, Trevor a Katy HOLLOWAY. Tha Causal Connection Between Drugs Misuse and Crime. British Journal of Criminology. 2009, roč. 49, č. 4, s. 513-531. ISSN 0007-0955.
31
spáchání trestného činu a kriminální životní styl může způsobit užívání drog při nadbytku drog zajištěného jejich prodejem. Vzhledem k zaměření práce na opatřovací kriminalitu jsou dále podrobněji popsány pouze některé ekonomické mechanismy. Kategorie ‚získání peněz na drogy‘ obsahuje ještě další podskupiny, například získání peněz prostřednictvím loupeže, krádež zboží a jeho následný prodej, popřípadě jeho výměna s dealerem za drogu. ‚Získání drog přímo‘ zahrnuje užívání přebytku z prodeje drog, krádež drogy nebo její získání loupeží. V rámci kategorie ‚ušetření legálně získaných peněz na drogy‘ se uživatelé dopouští především krádeží věcí denní potřeby, aby finanční prostředky mohli investovat do nákupu drogy. Kriminalita související s drogami byla silně spojena právě s ekonomickou motivací a to v 55,7 % případů, a největší roli hrála v případě prodeje drog (85 %), krádeží v obchodech (74 %) a loupeží či krádeží, jejichž obětí byly fyzické osoby (71 %), alespoň v 50 % případů se objevila i u vloupání do obydlí, vloupání jiného druhu, podvodů a trestných činy související s motorovými vozidly.66 V následující části je zmíněn dynamický model spojující fáze užívání s jednotlivými typy širšího pojetí drogové kriminality dle EMCCDA. Collins a kol. (2006)67 užívá následující stadia drogové kariéry: experimentátoři, příležitostní uživatelé, pravidelní uživatelé a závislí (pod tuto poslední kategorii je zahrnut i PUD). Příležitostní uživatelé a experimentátoři se dopouštějí trestné činnosti porušující protidrogové právní předpisy a psychofarmakologicky podmíněné trestné činnosti. Pravidelní uživatelé kromě trestné činnosti porušující protidrogové právní předpisy a psychofarmakologicky podmíněné trestné činnosti páchají i systémovou trestnou činnost. U problémových uživatelů drog a osob závislých lze zaznamenat všechny druhy kriminality spojené s drogami, konkrétně
trestnou
činnost
porušující
protidrogové
právní
předpisy,
66
Ve zbývajících kategoriích byla zastoupena následovně: napadení – 0 %, handling – 33 %. COLLINS, David a kol. International Guidelines for the Estimation of the Avoidable Costs of Substance Abuse. Health Canada, Goverment of Canada, 2006. [cit. 20.2.2013]. Dostupné z: http://www.hc-sc.gc.ca/hc-ps/alt_formats/hecs-sesc/pdf/pubs/adp-apd/cost-cout-abus/costsestimation-couts-eng.pdf
67
32
psychofarmakologicky podmíněnou trestnou činnost, systémovou trestnou činnost a ekonomicky kompulzivní trestnou činnost. Opatřovací
kriminalita,
pro
tuto
práci
nejpodstatnější
podkategorie
sekundární drogové kriminality, je tedy svázána dle dynamického modelu s problémovým užíváním a závislostí. Na závěr této podkapitoly je uveden v kontextu ČR vytvořený koncept, jehož cílem bylo zmapovat protiprávní jednání, jehož se dopouštějí konzumenti drog v různých fázích užívání. Koncept se zakládá na expertním odhadu, konkrétně interpretaci výstupů dotazníkového šetření realizovaného NPC v roce 2011 mezi specialisty SKPV po linii toxi Krajských ředitelství a Územních odborů Policie ČR.68 Tento expertní odhad ovšem zahrnuje i jednání, jež nejsou protiprávní (viz níže). V rámci stadia experimentálního užívání a stadia příležitostného užívání jsou uváděna následující jednání: výtržnictví, poškozování cizí věci, poškozování veřejně prospěšného zařízení, krádeže v rodině, krádeže ve školním prostředí, jednání kvalifikovatelná jako trestné činy vydírání či loupeže, řízení pod vlivem OPL, omezování osobní svobody ve školním prostředí či vůči vrstevnickým a mladším věkovým skupinám ve veřejném prostoru a prodej osobních věcí. Vše kromě posledně zmíněného prodeje osobních věcí lze označit jako trestný čin případně přestupek (např. v závislosti na výši škody atd.), samozřejmě pokud by byl pachatelem mladiství, tak by se jednalo o čin jinak trestný. Stadium pravidelného užívání a stadium návyku, rozvoje závislosti se vyznačuje těmito jednáními: krádež prostá (v obchodech, odložených věcí), krádež vloupáním do vozidla, krádež vloupáním do objektu (sklepy, půdy atp.), podíl na výrobě/pěstování či distribuci, dovozu, vývozu OPL či substitučních látek, úvěrový podvod, obchodování s prekurzory, pomocnými látkami či léky, násilná jednání vůči jiným uživatelům, obchod s padělky nebo „homeopaticky“ proředěnými OPL, násilná trestná činnost, žebrání, padělání cenin či receptů, 68
RICHTEROVÁ TĚMÍNOVÁ, Martina a Jakub FRYDRYCH. Drogy a kriminalita - dva pohledy na jedno téma. In: SADÍLKOVÁ, Miluše a kol. Kriminalita a drogy. Praha: SANANIM o.s., 2012, s. 11 - 21. ISBN 978-80-904536-4-7.
33
prostituce nebo případné kořistění z ní. Přičemž až na prostituci se opět tato jednání pohybují v rovině trestných činů či přestupků. Ve stadiu pravidelného užívání a stadiu návyku/rozvoje závislosti lze pozorovat výraznější podíl trestných činů, přestupků či jiného sociálně patologického jednání, jež může přinést finanční prospěch, zatímco jednání, za nimiž lze vidět především psychofarmakologické ovlivnění OPL se spíše snižuje. 3.4
Opatřovací kriminalita Opatřovací kriminalita patří mezi výrazy pro skupiny trestných činů, jež
spojuje motiv pachatele zajistit si finanční prostředky na nákup drogy (případně i opatřit si drogu přímo), lze setkat též s pojmy jako obstarávací kriminalita či již výše
zmíněná
ekonomicky
kompulzivní
trestná
činnost.
Charakteristika
opatřovací kriminality je obsažena ve výkladu základních pojmů. Některé aspekty tohoto druhu kriminality byly popisovány v rámci předchozích podkapitol, konkrétně problematiku jejího statistického zachycení obsahuje podkapitola 3.2 a v podkapitole 3.3 jsou uvedeny výzkumy, jež na ni nebyly primárně zaměřeny, avšak obsahují poznatky o ní. V rámci ČR jsem nenalezla žádný výzkum zacílený přímo na opatřovací kriminalitu, poznatky k ní lze čerpat pouze z expertních odhadů či příspěvků pracovníků pohybujících se v oblasti, kde se drogy a kriminalita střetávají, například zaměstnanců protidrogových služeb, především nízkoprahových. Jako konkrétního zástupce je možné uvést příspěvek Drogy a kriminalita pohledem terénních pracovníků Ing. Aleše Herzoga v rámci konference Kriminalita a drogy pořádaném občanským sdružením Sananim v roce 2012. Herzog v něm uvádí některé nejčastější způsoby získávání peněz na drogy, tyto prostředky náležejí nejen mezi protiprávní jednání, přestupky a trestné činy ale i mezi legální způsoby (viz níže), dále též prezentuje rozčlenění uživatelů drog do několika skupin dle výše nákladu na nákup drog:69
69
HERZOG, Aleš. Drogy a kriminalita pohledem terénních pracovníků. In: SADÍLKOVÁ, Miluše a kol. Kriminalita a drogy. Praha: SANANIM o.s., 2012, s. 47 - 59. ISBN 978-80-904536-4-7.
34
1) nízkorozpočtový, 2) středněrozpočtový, 3) vysokorozpočtový. Podíl nízkorozpočtových uživatelů drog činí 20 – 25 %, osoby z této skupiny vydají cca 100 Kč denně na drogy, řadí se mezi ně především uživatelé přípravků obsahující buprenorfin70 s velmi nízkou denní dávkou asi 2 mg účinné látky a jejich měsíční rozpočet činí tedy přibližně 3000 Kč. Středněrozpočtový („průměrný“) uživatel potřebuje na nákup drogy 15 000 – 30 000 Kč na měsíc, jako typického představitele lze uvést uživatele pervitinu či uživatele kombinující ho ještě s dalšími látkami. Nejméně zastoupenou skupinou (5 – 10%) tvoří osoby s vysokým rozpočtem, jejichž finanční náklady činí 60 000 - 90 000 Kč měsíčně, jedná se hlavně o injekční uživatele heroinu. Pod tyto typy ovšem nelze zařadit veškeré injekční uživatele, již jen z hlediska rozpočtu, jenž pokrývá jen určité výsky možných nákladů na drogy. Uvedeny jsou i následující nejčastější způsoby obstarávání peněz na drogy. 1) Sociální dávky, peníze od rodičů a práce. 2) Drogový byznys.71 Do této kategorie jsou zařazeny následující jednání: nákup drogy v množstvím přesahující jejich spotřebu a následný prodej přebytku (totéž se děje i u pacientů v buprenorfinové substituci), prodej tzv. „nastaveného materiálu“ (naředění drogy další substancí např. kyselinou askorbovou atd.), tzv. „drogové podvody“, vydávání jiné substance za drogu a její prodej dalším uživatelů drog pohybujících se na ODS nebo i turistům, spíše občasně se vyskytuje i tzv. „el paso na drogy“, tj. loupežné přepadení, jehož motivem je získat drogu. 3) Krádeže.
70
Buprenorfin je látka vyskytující se v lécích Subutex®, Subuxon® atd., jež jsou využívány pro substituční léčbu opiátové závislosti. 71 Tato kategorie není totožná s trestnou činností porušující protidrogové právní předpisy (primární drogovou kriminalitou).
35
Uvedeny jsou krádeže zboží, kapesní krádeže a krádeže vloupáním, přičemž se zdá, „že došlo k výraznému poklesu vloupání do vozidel a krádeží mobilních telefonů.“72 4) Recyklační průmysl. Jedná se o odvoz surovin do sběru, přičemž k jejich získávání používají jak legální tak i nelegální způsoby. 5) Zábavní průmysl. Pod tuto kategorii, je zařazeno nejen již legální hraní na ulici tzv. busking73, ale i žebrání. 6) Prostituce. 7) Další kriminalita. V rámci této skupiny jsou uváděna jednání, jež však nemají vztah k získávání prostředků na drogy, proto nebude dále rozepsána. Z tohoto konceptu vyplývají následující zástupci opatřovací kriminality: krádeže, jednání spadající pod primární drogovou kriminalitu (především dle § 283 TZ), podvody a loupeže.
72
HERZOG, Aleš. Drogy a kriminalita pohledem terénních pracovníků. In: SADÍLKOVÁ, Miluše a kol. Kriminalita a drogy. Praha: SANANIM o.s., 2012, s. 52. ISBN 978-80-904536-4-7. 73 Tímto výrazem je míněno provozování pouliční umělecké veřejné produkce, zejména hudební, divadelní a artistické.
36
4 Vlastní šetření zaměřené na opatřovací kriminalitu Tato kapitola se věnuje výzkumnému šetření, zaměřenému na opatřovací kriminalitu, je zmiňována jeho metodika, výstupy a závěry z něj vyplývající. Obstarávací trestná činnost je zachycována pomocí výpovědi respondentů o jimi páchané kriminalitě, obsahuje tudíž i trestnou činnost, jež nemusí být nejen objasněna, ale ani registrována OČTŘ (latentní kriminalita). Výzkumné šetření není pouze retrospektivní, zaměřuje se i aktuální stav, tj. situaci během posledního roku. 4.1
Metodologie, vzorek, hypotézy Předmět vlastního šetření lze charakterizovat jako opatřovací kriminalitu,
další protiprávní jednání, jež mají za cíl získání finančních prostředků na nákup drogy (případně její přímé opatření) a též sociálně patologické jednání s totožným motivem. Cílem je, kromě ověření níže uvedených hypotéz, zjištění objemu a struktury předmětu šetření, výpočet rozpočtu problémového uživatele drog pohybujícího se na ODS. Jako technika, jíž je míněn „konkrétní výzkumný nástroj, uplatňovaný v konkrétních podmínkách (v terénu)“74, a jež je „zaměřena na zjišťování, sumarizaci
a
vyhodnocování
měřitelných
(kvantitativních)
skutečností
i (kvalitativních) výroků, týkajících se konkrétního objektu“,75 byl zvolen strukturovaný rozhovor, přičemž dotazovaní jej poskytovali anonymně. Průběh rozhovor byl zapisován do záznamového archu, obsahoval uzavřené otázky s výběrem z několika možností a otázky otevřené, v nichž se až na dva případy odpovídalo vyjádřením zapsatelném v číselné hodnotě. Technika strukturovaného rozhovoru byla zvolena namísto např. dotazníku, čímž byla eliminována možnost chybného vyplnění a především minimalizována 74
CEJP, Martin. Aplikace výzkumných metod a technik v kriminologii: obecná část [online]. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2011 [cit. 5.12.2012], s. 11. ISBN 978-807-3381080. Dostupné z: http://www.ok.cz/iksp/docs/383.pdf 75 CEJP, Martin. Aplikace výzkumných metod a technik v kriminologii: obecná část [online]. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2011 [cit. 5.12.2012], s. 11. ISBN 978-807-3381080. Dostupné z: http://www.ok.cz/iksp/docs/383.pdf
37
pravděpodobnost nesprávné právní kvalifikace konkrétních jednání. Nastínění této problematiky, tj. přiřazení konkrétního jednání k trestnému činu ale i možnost, že si sám respondent neuvědomí protiprávnost či trestnost svého jednání, obsahuje i podkapitola 3.3. Byly stanoveny následující hypotézy, tj. výpovědi „o předpokládaném (pravděpodobném) vztahu dvou nebo více jevů (proměnných), již lze testovat“76, jejichž potvrzení popřípadě vyvrácení by mělo vyústit do konkrétních doporučení pro kontrolu ekonomicky kompulzivní kriminality. I.
Substituce snižuje náklady uživatele drog a osoby v substituční léčbě vykazují menší potřebu páchat trestnou činnost za účelem opatření finančních prostředků na nákup drogy.
II.
Problémoví uživatelé drog, jež se uchylují ke kriminálnímu jednání za účelem obstarání finančních prostředků na nákup drogy, se dopouštějí ve větší míře přestupků než trestných činů. Proto snaha o omezení tohoto typu kriminality pomocí represe je značně limitovaná.
Hypotéza I. vycházela z předpokladu, že problémoví uživatelé drog musí vynakládat v souhrnu značné finanční prostředky na nákup drogy, což často vede k tzv. opatřovací kriminalitě. Hypotéza II. vycházela z předpokladu, že problémoví uživatelé drog se ke kriminálnímu jednání uchylují především ve chvíli potřeby získat finanční prostředky na jednu dávku, aby zamezili dostavení abstinenčního syndromu, případně tento stav odstranili. Škoda tedy často nedosahuje hranice 5 tisíc Kč, jež je např. u krádeží prostých potřebná k naplnění skutkové podstaty trestného činu krádeže (nejedná-li se o pokračování v TČ). 4.2
Metodika a obsah výzkumného šetření Na úvod je potřeba zmínit problematiku oznamovací a ohlašovací
povinnosti, s níž se bylo nutné vypořádat již při sestavování obsahu 76
CEJP, Martin. Aplikace výzkumných metod a technik v kriminologii: obecná část [online]. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2011 [cit. 5.12.2012], s. 14. ISBN 978-807-3381080. Dostupné z: http://www.ok.cz/iksp/docs/383.pdf
38
strukturovaného rozhovoru. Neoznámení trestného činu se dopustí ten, kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný spáchal některý z trestných činů, jejichž taxativní výčet stanovuje § 368 TZ, a takový trestný čin neoznámí bez odkladu státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu. Šetření primárně neobsahovalo ani jeden trestný čin vyjmenovaný v § 368 TZ. Nepřekažení TČ se dopustí ten, jenž se hodnověrným způsobem dozví, že jiný připravuje nebo páchá některý z trestných činů, jejichž výčet obsahuje § 367 TZ, a spáchání nebo dokončení takového činu nepřekazí. Problematickou otázkou bylo v rámci přípravy šetření zahrnutí otázky na nedovolenou výrobu a jiné nakládání s OPL a s jedy dle § 283 TZ, na nějž se vztahuje ohlašovací povinnost. Naplnění znaku hodnověrným způsobem se dozví je potřeba „posuzovat z konkrétních okolností případu, tj. důvěryhodnost zdroje, ze kterého měla informace pocházet, z okolností a podmínek za kterých měl zdroj tuto informaci pachateli (osobě, jež má oznamovací či ohlašovací povinnost pozn. autora) poskytnout, z formy a obsahu informace apod.“77 Přesto byl tento trestný čin zařazen, neboť šetření probíhalo anonymně, což minimálně nesplňuje požadavek dostačující formy. Obdobně by byly řešeny případy, kdyby dotazovaní uvedli některé jiné trestné činy, ať už obsažené v § 367 TZ či v § 368 TZ, na něž nebyli respondenti explicitně tázáni. Při výběru okruhu osob, mezi nimiž bude dotazování probíhat, bylo nutné zohlednit požadavek zmapování jejich trestné činnosti nejen v minulosti, ale též v současnosti, z tohoto důvodu mohlo šetření probíhat pouze mezi aktivními uživateli. Cílem bylo vyhnout se omezení, jež například Škuba charakterizuje v případě vlastním výzkumu jako „skutečnost, že dotazníkové šetření proběhlo mezi „zachycenými“ uživateli – tedy klienty některého léčebného zařízení. Tudíž ve většině případů bylo retrospektivní.“78
77
ŠÁMAL, Pavel. Trestní zákoník: komentář. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, s.3362. ISBN 978807-4004-285. 78 ŠKUBA, Jiří. Sekundární drogová kriminalita. Praha, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, 1. Lékařská fakulta, Centrum adiktologie Psychiatrické kliniky. Vedoucí práce Mgr. Jaroslav Šejvl, s. 14.
39
Aktivní uživatelé jsou především v kontaktu s nízkoprahovými službami, tj. terénními programy a kontaktními centry. Pro realizaci výzkumného šetření byla zvolena spolupráce s terénními programy, neboť prostředí ODS, na níž se přímo pohybují právě terénní programy poskytující služby anonymně, považuji za vhodnější, neboť respondentovi může připadat bezpečnější jemu známé prostředí, kde jsou terénní pracovníci „občasnými návštěvníky“, než prostředí kontaktního centra, kde je návštěvníkem on sám a navíc může být v tomto zařízení evidován pod svým vlastním jménem. Dotazování tedy probíhalo v průběhu roku 2012 mezi problémovými uživateli, kteří se pohybují na otevřené drogové scéně v Praze79, jež se nachází především v centru města, zejména na Václavském náměstí a u Hlavního nádraží. Problematickou oblastí bylo otázka, zda volit respondenty tak, aby jejich vzorek alespoň orientačně odpovídal celkovému zastoupení uživatelů různých typů drog. Použití kvótního výběru ovšem nepovažuji za zcela vhodné, neboť jak již bylo výše zmíněno, šetření mělo probíhat mezi PUD pohybujícími se na ODS, jejichž struktura nemusí odpovídat nejen rozložení v rámci ČR, ale též i samotné Prahy. Blíže viz podkapitola 4.3.1. Obsah rozhovoru byl rozdělen do tří hlavních částí: 1. rozpočet
respondenta
na
nákup
drog
a
další
údaje
o dotazovaném, 2. legální způsoby obstarávání finančních prostředků, trestné činy, přestupky a další sociálně patologické jednání, 3. další informace k vybraným typům jednání. V rámci první části byly zjišťovány výdaje, jež respondent vydá na drogy, další informace o dotazovaném byly omezeny na minimum, aby byl podpořen pocit anonymity. Z tohoto důvodu byly otázky k osobě respondenta, pokud to bylo možné, umístěny až na závěr rozhovoru. Zjišťovány byly pouze údaje k aktuálně užívaným drogám, délce drogové kariéry, pohlaví a věku.
79
Výrazná otevřená drogová scéna se v rámci ČR vyskytuje pouze v Hl. m. Praze.
40
Druhá část se zaměřovala na trestné činy, přestupky a další sociálně patologická jednání, konkrétně zatajení věci (dle § 50 odst. 1 písm. b) PZ a § 219 TZ); krádež (dle § 50 odst. 1 písm. a) PZ a § 205 TZ); podvod (podle § 50 odst. 1 písm. a) PZ, § 209 TZ, § 210 TZ a § 211 TZ); nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy (dle § 283 TZ); loupež (dle § 173 TZ); žebrání80 a busking; poskytování sexuálních služeb za úplatu. Respondenti byli dále tázáni na další trestnou činnost či jiné jednání, jímž si obstarávali finanční prostředky, popřípadě drogy. Do výčtu nebyly zařazeny některé další trestné činy, jež jsou obsaženy například v expertním odhadu zveřejněném NMS81, nebo které uvádí Škuba82, konkrétně jde o trestný čin neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku dle § 234 TZ a též zanedbání povinné výživy podle § 196 TZ. V případě § 234 TZ rozhodla o jeho nezahrnutí skutečnost, že toto jednání nemusí pachateli přinést finanční prospěch a osoba se jej může dopustit pouze v návaznosti na např. kapesní krádež. Pokud by však respondent uvedl, že mu tento trestným činem vynesl zisk, byl by ve výčtu jednání zahrnut. Trestný čin zanedbání povinné výživy dle § 196 TZ nebyl zařazen, neboť byť může být nesplnění zákonné povinnosti motivováno ušetřením financí a jejich využitím na nákup drogy, pachatel tímto jednání přímo nezískává peněžní prostředky. Pokud by se tento trestný čin zařadil pod způsoby, jimiž si uživatelé drog zajišťují finanční prostředky na drogy, muselo by se mezi ně logicky zahrnout i nesplácení dluhů a další obdobné povinnosti. Zvažováno bylo dále zařazení trestného činu podílnictví dle § 214 TZ, přičemž tento trestný čin neobsahuje znak získání prospěchu ve své základní skutkové podstatě, objevuje se pouze jako okolnost použití vyšší trestní sazby v závislosti na jeho hodnotě. Z tohoto důvodu toto jednání nebylo zahrnuto, 80
Toto jednání je často postihováno jako přestupek proti veřejnému pořádku dle § 47 odst. 1 písm. c) PZ. 81 Například: MRAVČÍK, Viktor a kol. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České Republice v roce 2011. Praha: Úřad vlády České republiky, 2012. ISBN 978-80-7440-067-4. 82 ŠKUBA, Jiří. Sekundární drogová kriminalita. Praha, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, 1. Lékařská fakulta, Centrum adiktologie Psychiatrické kliniky. Vedoucí práce Mgr. Jaroslav Šejvl.
41
ovšem pokud by dotazovaný uvedl, že si jím získával finance na nákup drogy, bylo by toto jednání vykazováno. Na závěr druhé části byli respondenti tázáni, zda mohou uvést způsob rychlého získání peněz, k němuž by se uchýlili v případě silného nutkání užít drogu. V rámci třetí části byly zjišťovány podrobnější informace k následujícím typům jednání: krádež (dle § 205 TZ), podvod (dle § 209 TZ, případně podle dalších ustanovení), loupež (dle § 173 TZ) a poskytování sexuálních služeb za úplatu (prostituce). V případě podvodů a loupeží se jednalo především o specifikaci způsobu spáchání (modus operandi), u krádeží byl sledován podíl zastoupení krádeží předmětů ke krádežím finančních prostředků a četnost krádeží drog, dále nakládání s předměty získanými krádeží. U prostituce byly zjišťovány typy poskytovaných sexuálních služeb a jejich ceny. Rozdílný
přístup
byl
u
jednotlivých
částí
výzkumného
šetření
v požadavku na aktuálnost informací. Údaje pouze k současné situaci, tj. stav během posledního roku, se sledovatel u následujících tematických celků: rozpočet PUD, další informace k jeho osobě a legální způsoby získávání finančních prostředků. U trestných činů, přestupků a dalšího sociálně patologického jednání bylo zjišťováno, jednak kterých jednání se dopustili v minulosti a k jakým jednání se uchýlili v průběhu posledního roku, přičemž v druhá kategorie se též zaměřovala na frekvenci výskytu tohoto jednání a případně i průměrný finanční zisk z něj či škodu, jím způsobenou. Pokud nebyli respondenti schopní určit výši zisku či tvrdili, že to nelze jednoznačně stanovit, mohla zůstat tato část nezodpovězena83, avšak bylo-li to potřeba pro posouzení právní kvalifikace, museli říci, zda škoda překračovala určitou hranici, například 5 tisíc Kč v případě krádeže. U vybraných typů jednání, u nichž se zjišťovaly i další informace, byli dotazovaní požádáni o sdělení údajů z doby, kdy se naposledy tohoto jednání dopustili, popřípadě o popsání všech typických způsobů, jimiž se jej dopouštěli.
83
K určení průměrné výše škody/zisku, jíž může být často problematické určit, nebyli dotazovaní tlačeni, především, aby je to neodradilo od dalšího vyplňování.
42
Zvolené téma může být pro mnoho respondentů velice choulostivé, v případě trestné činnosti lze očekávat strach takové informace sdělit či obavy, jak bude s danými daty nakládáno. Výpověď o vlastní trestné činnosti je rozhodně ožehavým tématem, i když dotazování probíhalo anonymně, a lze očekávat, že respondenti se budou zdráhat přiznávat aktuální trestnou činnost, případně i závažnější trestnou činnost v minulosti, zvlášť nebyla-li zjištěna, případně za ni respondent nebyl vyšetřován či stíhán. Nelze ovšem vyloučit ani opačnou tendenci, tj. přehánění závažnosti či četnosti páchání trestné činnosti. Tento sklon, s nímž se lze setkat spíš ojediněle, se může objevit, je-li dotazovaný na svou trestnou činnost hrdý či se snaží určitým způsobem zapůsobit. Rozhovoru obsahoval i otázky na téma sexuálních služeb za úplatu a přiznání jejich poskytování může být pro respondenta velmi nepříjemné. Jinak řečeno, pro dotazované mohou být tato témata spojena se studem či strachem a z toho vychází předpoklad, že respondenti budou některé způsoby obstarávání finančních prostředků na drogy zamlčovat. Z tohoto důvodu výzkumné šetření obsahovalo kontrolu věrohodnosti respondenta spočívající v porovnání výdajů, jež musí za měsíc vynaložit na drogy, s jeho příjmy za stejné časové období (ať už z jakéhokoliv zdroje). Trestnou činnost v minulosti nelze ověřit, avšak věrohodnost respondenta, s níž vypovídá o aktuálních způsobech získávání finanční prostředků na nákup drogy, je možno orientačně určit. Srovnáme-li celkové měsíční náklady na užívané OPL s měsíčním příjmem pocházejícím z jakéhokoliv zdroje, ať už legálního či získaného protiprávním jednáním, můžeme zjistit, že respondent nepřiznal všechny způsoby zajišťování finančních prostředků, jsou-li jeho příjmy nižší než výdaje. Samozřejmě je nutné zdůraznit, že i dotazovaní, jejichž příjmy převyšovaly výdaje, mohli zamlčet určitá jednání, proto je určení věrohodnosti respondenta pouze orientační. Pomocí této kontroly můžou být vyřazeni respondenti zcela nevěrohodní, bližší informace k metodice a výsledkům kontroly věrohodnosti viz níže. Během tvorby konkrétní podoby struktury rozhovoru se vynořili též následující problematické otázky. První z nich je zařazení trestného činu dle § 283 TZ, toto jednání je řazeno do primární drogové kriminality, přesto je 43
uváděno jako jeden z možných způsobů získávání finančních prostředků nejen v rámci ČR (např. Herzog, 2012), ale též v zahraniční odborné literatuře (Bennett a Holloway, 2009). Tento trestný čin byl v obsahu rozhovoru zahrnut, ovšem pouze sloužil-li jako prostředek k získání finančních prostředků na nákup drogy či pokrytí vlastní potřeby přímo. Respondenti byli dotazováni na tzv. dealing, tj. prodej drog v koncovém článku nezákonného obchodu s drogami, dále byla zahrnuta i výroba OPL k vlastní spotřebě doplněná následným prodejem nadbytků především blízkému okolí, jestliže prodej sloužil primárně k pokrytí finančních nákladů na výrobu. Okruh OPL, na něž byli respondenti přímo tázáni, byl ovšem zúžen, konkrétně na pervitin, heroin a přípravky obsahující buprenorfin. Pokud uvedli tuto trestnou činnost s jinou OPL či přípravkem jí obsahujícím, bylo jednání též zahrnuto do výstupů. Zvlášť je vykazován na jedné straně pervitin a heroin, na druhé straně přípravky obsahující buprenorfin, aby bylo možné ve výstupech reflektovat četnost zneužívání tohoto druhu substituční léčby. Na tomto místě je potřeba zmínit usnesení Nejvyššího soudu z dne 16. 2. 201184, jednalo se o rozhodnutí o zamítnutí dovolání podané nejvyšší státní zástupkyní proti usnesení Městského soudu v Praze, jímž byla zamítnuta stížnost proti usnesení Obvodního soudu, dle nějž by měl být níže popsaný skutek posouzen jako přestupek. Skutek kvalifikovaný státním zastupitelstvím jako přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s OPL dle § 283 odst. 1 TZ, spočíval v prodeji části tablety Subutex 8mg za 100 Kč85. Naplnění skutkové podstaty dle § 283 odst. 1 TZ není explicitně vázáno na množství či rozsah spáchání, jako se to objevuje například u trestného činu přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu dle § 284 TZ. Tyto výše zmíněné okolnosti se promítají až v konstrukci okolností podmiňujících použití vyšší trestní sazby, tedy u kvalifikovaných skutkových podstat.
84
Rozhodnutí Nejvyššího soudu: Usnesení ze dne 16.02.2011, 8 Tdo 112/2011. 2011. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/8A046D8CEF3FD512C1257A4E0 064F260?openDocument&Highlight=0. 85 Množství účinné látky buprenorfin bylo cca 1,7 mg.
44
„Třebaže
zákonodárce
množství…, neznamená to,
nestanovil že každé
žádnou
dolní,
minimální
hranici
neoprávněné nakládání byť se
sebemenším množstvím takové látky bude nezbytné posoudit jako přečin.“86 Dále je zdůrazněno posuzování povahy a závažnosti činu ve smyslu kritérií § 39 odst. 1, 2 TZ, jeho společenské škodlivosti, s ohledem na zásadu subsidiarity trestní represe, obsaženou v § 12 odst. 2 TZ. Hledisko společenské škodlivosti je vnímáno jako interpretační pravidlo. Dovolání státní zástupkyně bylo tedy z výše uvedených důvodů odmítnuto. Přesto toto jednání zahrnuji, neboť je tento problém otázka aplikační praxe. Navíc byť škodlivost skutku může být malá, měla by být zohledněna v procesu trestního řízení, na kvalifikaci skutku dle trestního zákoníku nic nemění. Též vzhledem k možnosti pokračování v trestném činu, může jít ve výsledku o výrazně vyšší množství a tedy i společensky škodlivější jednání. 4.3
Výstupy Před uvedením konkrétních výstupů, je ještě potřeba stručně zmínit vlastní
průběh výzkumného šetření. Při kontaktování potencionálních respondentů byl předestřen i předpokládaný čas potřebný k uskutečnění rozhovoru, jež činil přibližně 15 minut. Důvodem byla snaha omezit počet jen z části realizovaných rozhovorů, jejichž nedokončení by bylo zapříčiněno nedostatkem času ze strany dotazovaného. Před začátkem rozhovoru bylo respondentům sděleno, že budou tázáni i na jejich současnou a minulou trestnou činnost. Bylo jim sděleno, že pokud by jim sdělování takovýchto informací bylo nepříjemné, nebo nechtěli na toto téma odpovídat, ať raději rovnou odmítnou rozhovor, než aby uváděli nepravdivé údaje. Žádná osoba, jež obdržela tuto informaci, rozhovor neodmítla.
86
Rozhodnutí Nejvyššího soudu: Usnesení ze dne 16.02.2011, 8 Tdo 112/2011. 2011. Dostupné z:http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/8A046D8CEF3FD512C1257A4E 0064F260?openDocument&Highlight=0.
45
4.3.1 Respondenti Respondenty jsou problémoví uživatelé drog (dle definice EMCDDA), klienti nízkoprahových terénních programů, pohybující se na otevřené drogové scéně v Praze (kromě jednoho respondenta všichni užívají drogy injekčně). Celkový počet respondentů byl 68, z nichž 3 byli vyřazeni, první z důvodu přerušení rozhovoru z respondentovy strany pro nedostatek času, druhého nebylo možno vyhodnotit
87
, u třetího respondenta jím přiznané způsoby získávání finančních
prostředků nepokrývaly ani 50% jeho rozpočtu na drogy. Dále tedy bude pracováno s 65 respondenty. Z celkového počtu problémových uživatelů v Praze činí vzorek 65 respondentů 0,6%, z odhadovaného počtu osob, jež se pohybují na ODS přibližně 2,2 - 2,6 %. Dle NMS se na ODS pohybuje více než 2500 osob ročně a 300 – 500 denně88, Herzog uvádí, že každý den „přichází na Václavské náměstí 300 – 800 osob, za rok tam shání drogy více než 3000 osob. Denně tu dochází k přesunu minimálně 1000 dávek pervitinu, heroinu nebo ke zneužívaných léků jako je subutex nebo benzodiazepiny.“89 Mezi respondenty bylo 15 žen (23%) a 50 mužů (77%).90 Průměrný věk respondentů byl 29,5 roku, průměrná doba užívání drog 13 let, průměrná doba užívání drog injekčně 11 let. Téměř 30% respondentů uvedlo, že jsou závislí na více jak jedné návykové látce (u téměř 90% této křížové závislosti se vyskytovala kombinace pervitinu a buprenorfinu). Strukturu respondentů dle primárních drog uvádí tabulka č. 1.3 na následující straně a dále graf 2.1 v příloze.
87
Den předtím byl propuštěn z metadonového substitučního programu, jeho aktuální situace byla tedy zkreslena. 88 MRAVČÍK, Viktor a kol. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České Republice v roce 2011. Praha: Úřad vlády České republiky, 2012, s. 48. ISBN 978-80-7440-067-4. 89 HERZOG, Aleš. Drogy a kriminalita pohledem terénních pracovníků. In: SADÍLKOVÁ, Miluše a kol. Kriminalita a drogy. Praha: SANANIM o.s., 2012, s. 50. ISBN 978-80-904536-4-7. 90 Ve sporném případě (transsexualita a blíže nespecifikované stadium změny pohlaví) bylo pohlaví zapsáno dle respondentova vlastního ztotožnění, ne dle biologického stavu.
46
Tabulka č. 1.3 Primární droga/drogy
Počet respondentů
Zastoupení v %
Buprenorfin z černého trhu
19
29,2
Buprenorfin na předpis
17
26,2
Pervitin a buprenorfin z černého trhu
13
20,0
Pervitin
8
12,3
Heroin
3
4,6
Pervitin a buprenorfin na předpis
3
4,6
Buprenorfin z černého trhu a alkohol
1
1,5
Buprenorfin z černého trhu a další léky
1
1,5
Pro srovnání jsou v tabulce č. 1.4 uvedeny střední hodnoty prevalenčních91 odhadů problémového užívání drog v roce 2011, obsahující i rozdělení dle druhu návykové látky.92 Tabulka č. 1.4 Problémoví
Problémoví uživatelé opiátů
uživatelé buprenorfinu
93
celkem
Problémoví
Injekční
uživatelé
uživatelé
pervitinu
drog
drog celkem
heroinu
Celkem ČR
40 200
4 700
4 600
9 300
30 900
38 600
Hl. m. Praha
10 900
2 200
3 300
5 500
5 400
10 900
Za podivení stojí skutečnost, že přestože se ve Výroční zprávě o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2011 vydávanou NMS vychází z definice problémového užívání dle EMCDDA, tak v rámci Hl. m. Prahy počet tímto způsobem užívajících neliší od počtu IUD.94 Ze srovnání struktury užívaných drog respondentů výzkumného šetření a odhadu NMS vyplývá výrazně odlišná struktura PUD dle primární drogy.
91
Prevalence – údaj, jenž vyjadřuje počet osob, jež vykazují zkoumaný stav v určitém časovém intervalu či konkrétním okamžiku. 92 MRAVČÍK, Viktor a kol. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České Republice v roce 2011. Praha: Úřad vlády České republiky, 2012, s. 44. ISBN 978-80-7440-067-4. 93 V údajích pro Hl. m. Prahu byl vykazován Subutex. 94 Větší kuriozitou je ovšem fakt, že dle výše zmíněné výroční zprávy ve Středočeském kraji počet IUD převyšuje o 50 osob počet problémových uživatelů celkem.
47
Výrazným rozdílem je vykazování tzv. křížové závislosti95, odhady NMS ji neobsahují, přičemž vyhodnocení tohoto stavu bylo ve výzkumu, popisovaném v rámci této práce, ponecháno na posouzení respondenta. Šetření též probíhala na ODS, právě na ni je černý trh se Subutexem a dalšími přípravky obsahujícími buprenorfin, jejichž užívání je výrazným specifikem drogové scény v Praze, v dalších krajích se tento jev objevuje minimálně. Odhady počtu problémových uživatelům se provádějí multiplikační metodou za použití dat o klientech v nízkoprahových programech.96 Je otázkou, zda u některých klientů těchto služeb nemůže být evidována jiná primární droga, než aktuálně užívají, případně i sami uživatelé mohou uvádět jinou hlavní drogu. Příkladem toho může být situace, jež se v rámci výzkumného šetření nejednou opakovala, kdy respondent u otázky na jeho primární drogu odpověděl opiáty a po požadavku specifikace uvedl jako konkrétního zástupce heroin. Ovšem při následující otázce na četnost užívání a množství jím uvedené hlavní drogy odpověděl, že heroin neměl již několik let a aktuálně bere Subutex. Za nejvýznamnější důvod rozdílné struktury lze však považovat skutečnost, že
u
osob
užívajících
přípravky
obsahující
buprenorfin,
jež
se
vyznačuje mnohem dlouhodobějšími a vyrovnanějšími účinky na uživatele, je možná předpokládat, právě vzhledem k působení této návykové látky, vhodnější stav pro realizaci rozhovoru. Od typu užívané návykové látky se odvíjel nejen jeho průběh, ale též i samotná ochota se dotazování zúčastnit, neboť respondenti se mohli nacházet pod vlivem či mít nastupující abstinenční syndrom, přičemž oba tyto procesy probíhají u uživatelů buprenorfinu výrazně pomaleji. Uskutečnění rozhovoru bylo odmítáno z následujících dvou důvodů, aktuální nechuť k účasti na výzkumném šetření, aniž by byli informováni s jeho tematickým zaměřením, a nedostatek času, jež jako pohnutka převažoval a jež mohl být často způsoben potřebou co nejdříve sehnat drogu (tj. vyhnout se abstinenčnímu syndromu, nastoupil-li, tak jeho pokračování). 95
Současné polymorfní užívaní, přičemž uživatel má stejnou potřebu užívat ve vztahu ke všem těmto látkám. 96 Blíže viz MRAVČÍK, Viktor a kol. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České Republice v roce 2011. Praha: Úřad vlády České republiky, 2012, s. 43. ISBN 978-80-7440-067-4.
48
4.3.2 Měsíční rozpočet respondentů na drogy Do rozpočtu respondentů byly, kromě nákladů na primární drogu, zahrnuty i finanční prostředky na další OPL, jež užívají s frekvencí alespoň 1x měsíčně. Náklady na nákup alkoholu byly započítány pouze v případě, je-li na něm respondent závislý. Výsledky kontroly věrohodnosti, tj. porovnání výdajů a příjmů, vyšly následovně:
56
respondentů
uvedlo
příjmy
převyšující
jejich
výdaje;
3 respondenti přiznávali nejen legální, ale i protiprávní jednání, ale nebyli schopni určit výši zisku; u 3 respondentů nepokrývaly příjmy výdaje, ovšem uváděli, že jim drogu obstarává další osoba (partner či partnerka); v případě 3 respondentů dosahovaly příjmy nad úroveň 75% výdajů a u 1 respondenta byla tato úroveň nižší než 50%. Posledně
jmenovaný
respondent
byl
vyřazen
pro
nevěrohodnost,
3 dotazovaní, u nichž bylo určeno alespoň 75% výdajů, zůstali zařazeni ve vzorku
k vyhodnocení
vzhledem
k faktu,
že
byť
to
může
svědčit
o nevěrohodnosti jejich výpovědi, lze si tento rozdíl vysvětlit i podhodnocováním zisku z protiprávních jednání, zapříčiněném opatrností, popřípadě nesprávným odhadem průměrného výnosu. Považuji za nutné podotknout, že
pro většinu respondentů bylo
problematické určit vlastní příjmy nejen z protiprávních jednání, ale též i u dalších způsobů, jimiž si obstarávají finanční prostředky (například žebrání). Nejčastější prvotní odpovědí respondentů na jejich zisky zněla: to je různý či jak kdy, to fakt nejde říct. Výdaje na ostatní potřeby, jako např. jídlo či bydlení, nebyly záměrně zohledněny, neboť jejich výši nelze jednoznačně určit. Některým uživatelům může zázemí poskytovat rodina, jiní na něj vynakládají minimální finanční prostředky, žijí-li na ulici, nájem platit nemusí a jídlo je též možné získat například pomocí tzv. dumpster divingu97.
97
Vybíraní kontejnerů s odpadem.
49
Celkem utratí těchto 65 respondentů za měsíc na nákup drog téměř 1 000 000 Kč.98 Průměrné náklady na jednu osobu činí přibližně 15 200 Kč. Je však nutné mít na zřeteli strukturu užívaných drog mezi respondenty. Nejvyšší náklady měli především respondenti užívající heroin jako primární drogu, ti však byli mezi respondenty pouze 3, jejich měsíční náklady činily 24 tis. Kč, 81 tis. Kč a 122 tis. Kč, což v součtu tvoří 23% nákladů všech respondentů. V rámci jednotlivých OPL jsou průměrné měsíční náklady na přípravky s účinnou látkou buprenorfin na předpis 3777 Kč, buprenorfin z černého trhu 5655 Kč a pervitin 8430 Kč. Přičemž cena přípravků obsahujících buprenorfin je na černém trhu velice proměnlivá. Cena přípravku obsahujícího buprenorfin (nejčastěji Subutex) při množství účinné látky 8mg na 1 tabletu se pohybovala v interval 80 – 250 Kč u ¼ tablety, 200 – 450 Kč u ½ tablety a 400 – 800 u tablety celé, přičemž průměrná cena99 činila při nákupu ¼ tablety 140 Kč, ½ tablety 285 Kč a celé tablety 486 Kč, cena není přímo úměrná množství, pro uživatele je nejvýhodnější koupě celé tablety. Někteří respondenti (76%) uváděli rozdíl v ceně závislý na faktu, zda je pracovní den nebo víkend, popřípadě státní svátek či shánějí dávku ve večerních či nočních hodinách. Tito dotazovaní udávali zvýšení ceny na rozdíl od denních hodin pracovních dnů u nákupu ¼ tablety nejčastěji o 50 Kč, u ½ tablety v průměru o 85 Kč a u tablety celé v průměru o 266 Kč. Tuto skutečnost bych vysvětlovala snížením nabídky přípravků obsahujících buprenorfin, jež zajišťují ze svých přebytků pacienti na buprenorfinové substituci, vzhledem k otvíracím hodinám lékařů, jež jim tuto substituci poskytují. V návaznosti na Herzogovo členění uživatelů dle jejich nákladů na drogy100 bylo vytvořeno následující dělení respondentů dle charakteru jejich měsíčního rozpočtu na drogy na osoby s:
98
Přesné číslo je 989 399 Kč. Pokud uváděli respondenti rozdíl ceny o víkendu a v pracovní dny, byla u nich vypočítána průměrná cena z průměru na jeden den z týdne (tedy nižší cena ku vyšší byla v poměru 5:2). 100 HERZOG, Aleš. Drogy a kriminalita pohledem terénních pracovníků. In: SADÍLKOVÁ, Miluše, Kriminalita a drogy. Praha: SANANIM o.s., 2012, 47 - 59. ISBN 978-80-904536-4-7. 99
50
1) nízkými náklady, tj. do 4200 Kč (tato částka odpovídá užívání přibližně ¼ tablety obsahující buprenorfin denně, tj. množství účinné látky cca 2 mg); 2) středně nízkými náklady, tj. více než 4200 Kč do 15 tisíc Kč (tato částka tvořila průměrné měsíční náklady respondentů); 3) středně vysokými náklady, tj. víc než 15 tisíc Kč do 24 500 Kč (výše průměrné mzdy); 4) vysokými náklady, tj. více než 24 500 Kč. Zastoupení respondentů bylo ve výše vytyčených skupinách následující: 15,4 % mělo nízké náklady, 50,8 % středně nízké, 20,0 % středně vysoké, 13,8% vysoké. Rozdíl mezi pohlavími spočíval v procentuálním zastoupení mezi jednotlivými skupinami, dvě třetiny žen vykazovaly středně nízké náklady, zatímco u mužů byl tento podíl necelých 50%, blíže viz tabulka č. 2.1 a graf č. 2.2 v příloze. Srovnání zastoupení způsobů, jimiž si dotazovaní získávají peníze na drogy, dle jejich měsíčního rozpočtu uvádí podkapitola 4.3.7. 4.3.3 Legální způsoby získávání finančních prostředků na drogy Mezi legální způsoby opatřování finančních prostředků se objevovaly následující způsoby získávání příjmu: pravidelné zaměstnání na smlouvu101, jež uvedlo 9,2 % respondentů, čistý příjem se pohybuje mezi 8 tisíci Kč a 30 tisíci Kč (průměr je 15 750 Kč); krátkodobé zaměstnání na smlouvu uvedli 2 respondenti, tj. 3,1 % (s příjmy 2 500 Kč a 8 000 Kč); dávky sociálního zabezpečení pobírá 26,2 % respondentů (nejčastěji se jedná o dávky v hmotné nouzi, dále invalidní důchod a ve 2 případech šlo o rodičovský příspěvek); finanční příspěvky od rodiny dostává v současnosti a pravidelně 26,2 % respondentů s průměrnou četností přibližně obden a průměrným příspěvkem v součtu na celý měsíc okolo 3 900 Kč, přičemž interval, v němž se tyto příspěvky pohybují, je velice široký (od necelých 400 Kč až po 18 tisíc za celý měsíc v součtu). Práce „na černo“, tj. bez smlouvy je zařazena v podkapitole 4.3.5. 101
Smlouvou je myšlena jakákoliv dohoda, bez ohledu na její formu, tedy zda jde o pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce (DPP) či dohodu o pracovní činnosti (DPČ)
51
Dalším legálním způsobem, jenž se mezi respondenty objevil, byl sběr kovu a dalších surovin, získaných např. z kontejnerů s odpadem, uvedlo jej 15,4 % respondentů,
13,3
%
si
tímto
způsobem
získává
finanční
prostředky
v současnosti a pravidelně. Suroviny jsou dle respondentů získávány legálně, pro ověření bylo ještě zjišťováno, zda nevyužívají způsoby, jež jsou protiprávní, avšak dotazovaní si tuto skutečnost neuvědomují (například vytrhávání kabelů ze zdí opuštěných objektů, což může dle dalších okolností být přestupkem či trestným činem krádeže. Dotazovaní využívají i další způsoby získávání finančních prostředků, jež nejsou protiprávní, ale vzhledem k jejich charakteru, jsou řazeny mezi sociálně patologická jednání v podkapitole 4.3.5. Přehled legálních způsobů obstarávání finančních prostředků uvádí i tabulka č. 2.2 v příloze. 4.3.4 Protiprávní způsoby získávání finančních prostředků na drogy V této
podkapitole
jsou
zařazeny
trestné
činy
a
přestupky
dle
přestupkového zákona (PZ), jež jsou ovšem vzhledem k nižší závažnosti zmíněny pouze stručně na závěr této podkapitoly. Trestný čin zatajení věci dle § 219 TZ uvedlo 41,5% respondentů, 26,2 % dotazovaných se ho dopustilo opakovaně, za poslední rok se jej dopustilo 9,2 % respondentů. Ve všech případech šlo o jednání podle odst. 1, jenž vyžaduje, aby věc nebo jiná majetková hodnota měla alespoň nikoli nepatnou hodnotu (tj. 5 000 Kč), přičemž škoda způsobená dotazovanými byla i 20 tisíc Kč (3 respondenti), 25 tisíc Kč (2 respondenti), 30 tisíc Kč (3 respondenti), ale též 200 tisíc Kč a 250 tisíc Kč. U trestného činu dle § 283 TZ, tj. nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami se rozlišovalo, zda se jej respondenti dopustili v souvislosti s OPL (pervitinem, heroinem či dalšími látkami) nebo s přípravkem obsahujícím OPL, tedy léky s obsahem buprenorfinu (Subutex, Subuxon, Ravata). Trestného činu, v souvislosti s přípravky obsahující buprenorfin, se dopustilo 60 % respondentů a 36,9 % dotazovaných se ho dopouští i v současnosti a pravidelně. U osob, jež se dopouští v současnosti a pravidelně 52
je poměr četnosti tohoto jednání následující: u 2 respondentů (8,3%) je frekvence méně než 1x za měsíc, několikrát měsíčně se jej dopouští 45,8 %, několikrát týdně 37,5 % dotazovaných a 2 respondenti (8,3 %) dokonce denně. U tohoto jednání bylo přes 70% dotazovaných schopno určit výši zisku, jenž jim tento trestný čin přináší v součtu za měsíc, výtěžek se pohybuje od pouhých 200 Kč až po téměř 123 tisíc Kč, v průměru okolo 16 tisíc Kč. Průměr ovšem není zcela vypovídající kvůli několika výrazně vyšším hodnotám, pokud by však hodnoty zisku řazeny do intervalů po tisíci Kč, modus by byl mezi 3 a 4 tisíci. Z celkem 18 respondentů, jež jsou v buprenorfinové substituci se tohoto trestného činu někdy dopustilo 14 z nich (tj. 77,8 %), v současnosti a pravidelně se ho dopouští 11 dotazovaných (61,1 %). Trestného činu dle § 283 TZ v souvislosti s OPL (vyjma výše zmíněných přípravků obsahujících buprenorfin), se dopustilo 55,4 % respondentů, z nichž 75 % se dopustilo i výše zmíněného trestného činu, jinak řečeno 41,5 % všech dotazovaných se někdy dopustilo obou vykazovaných jednání dle § 283 TZ. V současnosti a pravidelně se výše uvedeného TČ dopouští 30,8% všech dotazovaných,
u nichž
je
poměr
četnosti
tohoto
jednání
následující:
u 1 respondenta (5 %) není frekvence ani měsíční, několikrát měsíčně se jej dopouští 30 %, několikrát týdně 40 % a 25 % dotazovaných dokonce denně. U tohoto jednání bylo 95 % osob, jež se ho dopustilo za poslední rok schopno určit výši zisku, jenž jim přináší v součtu za měsíc, výtěžek se pohybuje od 200 Kč až po 67 500 Kč, v průměru okolo 13 tisíc Kč. Dalším trestným činem byl podvod dle § 209 TZ, u nějž bylo zvlášť vykazováno jednání, jež spočívalo v tzv. prodeji falešných drog, tedy vydávání substance, jenž není NL, za drogu a její následný prodej. Uvedlo jej 16,9 % respondentů, přičemž 10,8 % dotazovaných se jej dopouští i v současnosti a pravidelně.102 Jiný trestný čin podvodu dle § 209 TZ v minulosti uvedlo 4,6 % respondentů (tj. 3 dotazovaní), pojistný podvod dle § 210 TZ 1,5 % respondentů
102
Často jde o trestný čin pokračující, tedy jednotlivými skutky, jichž se respondent dopouští denně/týdně v časové a místní souvislosti a stejným způsobem provedení naplňují v souhrnu znaky skutkové podstaty trestného činu (konkrétně právě výši škody).
53
(tj. 1 dotazovaný) a úvěrového podvodu dle § 211 TZ se dopustilo 13,8 % respondentů. Bližší informace jsou uvedeny v podkapitole 4.3.6. Krádež prostou se škodou nikoliv nepatrnou (tj. alespoň 5 000 Kč) dle § 205 odst. 1 písm. a) TZ uvedlo 69,2 % respondentů, v současnosti a pravidelně se jí dopouští 27,7 % dotazovaných, u minimálně 38,8 % z nich je frekvence jejího páchání denní.103 Je ovšem nutné podotknout, že u dvou třetiny osob, jež páchají tuto trestnou činnost v současnosti a pravidelně, by bylo toto jednání v praxi pravděpodobně kvalifikováno dle § 205 odst. 2 TZ, neboť byli tito dotazovaní v posledních třech letech odsouzeni nebo trestáni za trestný čin krádeže dle § 205 odst. 1 TZ. Krádež vloupáním dle § 205 odst. 1 písm. b) TZ uvedlo 46,2 % respondentů, 12,3 % dotazovaných se jí dopouští v současnosti a pravidelně. Další krádeže dle § 205 odst. 1 TZ se objevovaly s menší četností, trestný čin dle § 205 odst. 1 písm. c) TZ104 uvedlo 10,8 % respondentů a 2 respondenti se ji dopustili i za poslední rok (3,1%); krádeže dle § 205 odst. 1 písm. d) TZ105 přiznalo 16,9 % dotazovaných a 9,2 % respondentů se ji dopouští i v současnosti a pravidelně. Již výše zmíněnou krádež dle § 205 odst. 2 TZ (recidiva) uvedlo 38,5 % respondentů, v současnosti a pravidelně ji přiznalo 18,5 % dotazovaných. V minulosti respondentů se objevily se i krádeže dle § 205 odst. 3 TZ, tj. se škodou nad 50 000 Kč, jež uvedlo 10,8% respondentů, a u 2 dotazovaných (3,1 %) též dle § 205 odst. 4 písm. c) TZ, tj. se škodou nad 500 000 Kč. Trestný čin loupeže dle § 173 TZ, uvedlo 24,6 % respondentů, z nichž 56,3 % jej spáchalo v minulosti jen jednorázově, ostatní se tohoto jednání dopustili opakovaně, v rámci posledního roku se ji dopustili 2 dotazovaní (3,1 %). Mezi další trestné činy, jež respondenti uváděli, patřilo kuplířství dle § 189 TZ (2 respondenti), padělání peněz dle § 233 TZ (1 respondent), 103
Často jde o trestný čin pokračující, tedy jednotlivými skutky, jichž se respondent dopouští denně/týdně v časové a místní souvislosti a stejným způsobem provedení naplňují v souhrnu znaky skutkové podstaty trestného činu (konkrétně právě výši škody). 104 Osoba si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a bezprostředně po činu se pokusí uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí. 105 Osoba si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a čin spáchá na věci, kterou má jiný na sobě nebo při sobě. Nejčastěji jde o tzv. kapesní krádeže.
54
neoprávněné držení platební karty dle § 234 TZ (1 respondent) a neoprávněné podnikání dle § 251 TZ (1 respondent), pouze poslední uvedený dotazovaný se tohoto jednání dopouští i v současnosti. V rámci trestné činnosti, jež jim zajišťovala finanční prostředky, se respondenti dopouštěli i dalších trestných činů, které jim však sami o sobě zisk nepřinášely, jako příklad lze zmínit nedovolené ozbrojování dle § 279 TZ, jehož se někteří dotazovaní dopustili ve spojitosti s loupeží. Přestupky proti majetku, konkrétně krádež, podvod a přisvojení si věci nálezem dle § 50 odst. 1 PZ, byly mezi respondenty velmi rozšířené. Alespoň jednou spáchalo krádež dle § 50 odst. 1 písm. a) PZ 86,2 % dotazovaných, za poslední rok se jí dopustilo 27,7 % respondentů, přičemž je potřeba zdůraznit, že aktuální páchání tohoto jednání připustil totožný okruh osob, které se v současnosti taktéž dopouští trestného činu krádeže dle § 205 TZ, nejčastěji pokračujícího. V praxi by tedy některé tyto přestupky bylo možné kvalifikovat jako jednotlivé dílčí útoky naplňující v souhrnu skutkovou podstatu pokračujícího trestného činu krádeže. Přestupek podvodu dle § 50 odst. 1 písm. a) PZ někdy spáchalo 30,8 % dotazovaných, v současnosti se jej dopouští 10,8 % respondentů, u nichž je vztah k pokračujícímu TČ podvodu totožný jako u výše zmíněných přestupků krádeže. Přisvojení si věci nálezem dle § 50 odst. 1 písm. b) PZ uvedlo 78,5 % dotazovaných, za poslední rok se jej dopustilo 55,4 % respondentů. Přehled trestných činů, jimiž si dotazovaní obstarávají finanční prostředky, uvádí tabulka č. 2.3 v příloze, přestupky tabulka č. 2.4. 4.3.5 Sociálně patologické chování a ostatní jednání Práce „na černo“, tj. bez jakékoliv smlouvy, uvedlo 26,2 % respondentů, jejichž celkový příjem za měsíc se pohyboval mezi 2 500 a 38 000 Kč; práci na smlouvu, jež by obsahovala nižší platový výměr, než ve skutečnosti osoba obdrží, z důvodu krácení daně a dalších poplatků, neuvedl žádný respondent. Žebrání peněz a/nebo busking uvedlo 33,8 % dotazovaných, 23,1% respondentů si tímto způsob získává finanční prostředky v současnosti a pravidelně, z nichž 60 % využívá tuto činnost dokonce denně. 55
Sexuální službu za úplatu, jíž jsou míněny nejen finanční prostředky ale též i přímo droga, někdy poskytlo 18,5 % respondentů, 3 dotazovaní (4,6 %) si jimi vydělávají i v současnosti a pravidelně. Bližší informace jsou obsaženy v následující podkapitole. Retušování označených lístků na MHD a jejich další prodej jako nepoužitých uvedlo 27,7 % respondentů, ale v současnosti používá tento způsob jen 4,6 % dotazovaných (tj. 3). Respondenti uváděli, že je to již „provařená metoda“, tudíž se s ní příliš vydělat nedá. U tohoto způsobu obstarávání finančních prostředků by přicházela v úvahu i kvalifikace tohoto jednání jako podvodu, pokud dochází k jejich prodeji s tím, že se jedná o lístky neoznačené. Přehled výše zmíněných jednání uvádí též tabulka č. 2.5 v příloze. 4.3.6 Další informace k vybraným typům jednání U krádeží se sledoval podíl zastoupení krádeží předmětů ke krádežím peněz a drog. Dále se zjišťovalo, jak bylo se získanými předměty nakládáno. V případě podvodů a loupeží se jednalo především o specifikaci způsobu spáchání (modus operandi), například informace k hmotnému předmětu útoku či použitým prostředkům. U prostituce byly zjišťovány typy poskytovaných sexuálních služeb a jejich ceny. Při popisu podvodů, loupeží a prostituce budou, vzhledem k menšímu počtu respondentů, jež toto jednání přiznali, uváděny údaje především pomocí vyjádření absolutního počtu dotazovaných, než za použití procentuálního zastoupení. Ze všech dotazovaných se někdy alespoň pokusilo trestného činu popřípadě přestupku krádeže 84,6 % respondentů, většina z nich (93,7 %) byla schopna určit poměrné zastoupení cílů svého jednání, tj. zda se chtěli zmocnit peněz, předmětů nebo drog. Přímo peníze byly v průměru cílem respondentů v 11 % případů, předměty v 88 % a drogy v 1%. Krádež drogy jinému uživateli přiznalo 27,3 % dotazovaných, kteří někdy spáchali krádež. Někteří uvedli, že se tohoto jednání dopustili pouze v rámci tzv. vyřizování si účtů, tj. jako odplatu směřovanou proti oběti krádeže z důvodu jejího údajného předchozího jednání, např. prodání zředěné drogy. 56
Je též otázkou, zda pod tuto kategorii nezařazovali dotazovaní i tzv. el paso na drogy, neboť ani jeden respondent nepřiznal loupež, jejímž cílem by bylo získání drogy přímo. Pokud byly cílem krádeže předměty, respondenti je v 12 % případů měnili za drogu a v 88 % je prodávali, s průměrnou slevou 60 %. Mezi podvody se objevovaly trestné činy dle § 209 - § 211 TZ. V případě prodeje tzv. falešných drog, tj. podvod dle § 209 TZ, se jednalo o vydávání kyseliny askorbové za pervitin nebo kokain, místo hašiše byl prodáván asfalt či hmota uplácaná z vonných tyčinek, jako marihuana byly prezentovány její makety či vrba, léčiva byla vydávána za pervitin či extázi, omítka se prodávala jako heroin. Toto jednání bylo v 93 % případů zacíleno na cizince - turisty. Údaje o počtech respondentů a průměrném zisku uvádí tabulka 2.6 v příloze. V případě úvěrových podvodů uvedlo 8 z 9 dotazovaných, že se jednalo o půjčku na cizí/kradený občanský průkaz, do maximální výše 20 tisíc Kč. Počet těchto skutků byl maximálně 8, až na jednoho respondenta, jenž uvedl, že se tohoto jednání dopouštěl jako člen organizované skupiny a počet skutků odhadl na 220 s celkovou škodou kolem 2 690 000 Kč. Průměrná výše jednoho úvěru se pohybovala kolem 12 tisíci Kč. Trestný čin loupeže dle § 173 TZ, uvedlo 16 respondentů, z nichž 9 jej spáchalo v minulosti jen jednorázově, ostatní se tohoto jednání dopustilo opakovaně, v rámci posledního roku se jí dopustili 2 dotazovaní. Trestný čin spáchalo se zbraní 7 respondentů, přičemž dle § 118 TZ je zbraní míněno cokoliv, čím je možné učinit útok proti tělu důraznější. Konkrétně se jednalo o palné zbraně (u 3 dotazovaných), plynové zbraně (u 2 dotazovaných), nůž (1 dotazovaného), dva respondenti konkrétní předmět neuvedli.106 Dále bylo rozlišováno zastoupení, v němž dotazovaní uváděli použití přímého násilí, pohrůžky násilí či uvedení do stavu bezbrannosti lstí, přičemž posledně zmíněné jednání rovněž spadá pod spáchání TČ násilím, neboť dle § 119 TZ je TČ spáchán násilím i tehdy, je-li spáchán na osobě, kterou pachatel uvedl do stavu bezbrannosti lstí nebo jiným podobným způsobem. Průměrné zastoupení těchto způsobu je u respondentů následující: přímé násilí 48,3 %, 106
Respondenti mohli uvést i více možností.
57
pohrůžka násilím 39,8 % a uvedení do stavu bezbrannosti lstí 11,9 %. Je třeba zdůraznit, že toto zastoupení nebylo počítáno s ohledem na množství skutků, ale pouze jako průměr mezi typickými způsoby spáchání dotazovaných. Respondenti byli též tázáni, zda jednání směřovalo proti osobám, obchodům či jiným provozovnám, peněžním ústavům, popřípadě jiným objektům, s tím že mohli uvést více možností. Nejčastěji se jednalo, v 76,5 % případů o loupežné přepadení osob, u 17,6 % šlo o obchody či provozovny a 1 dotazovaný (tj. 5,9 %) uvedl přepadení auta soukromé bezpečnostní agentury převážející hotovost. Opět byl počítán průměr mezi typickými způsoby spáchání, bez ohledem na počet skutků. Finanční prostředky, jež respondenti loupeží obdrželi, se velmi různily, pohybovali se v intervalu od 400 Kč do 2 500 000 Kč. Poskytování sexuálních služeb za úplatu někdy během svého života poskytlo 12 respondentů, 3 ženy, tj. 20 % ze všech dotazovaných žen, a 9 mužů, tj. 18 % ze všech dotazovaných mužů. Muži poskytovali sexuální služby osobám stejného pohlaví i jiného pohlaví. Přičemž aktuálně tyto služby poskytují 2 ženy a 1 muž. Služby pouze s ochranou proti pohlavně přenosným nemocem uvedlo 5 respondentů (z toho 1 žena), pouze bez výše uvedené ochrany 3 dotazovaní a oba typy služeb poskytovali 4 respondenti (z toho 2 ženy). V případě dotazovaných, kteří udávali oba typy služeb, docházelo k navýšení ceny některých služeb poskytovaných bez ochrany, konkrétně u orálního sexu o 1 – 2 tisíce Kč, u vaginálního sexu též o 1 – 2 tisíce Kč, v případě análního sexu bylo navýšení již 3 tisíce Kč. Vzorek respondentů považuji za příliš malý na vyvozování závěrů o průměrných cenách, především vzhledem k okolnosti, že pouze čtvrtina dotazovaných tyto služby aktuálně provozuje, tudíž informace poskytnuté ostatními respondenty mohou být zastaralé, nejen z časového hlediska ale též vzhledem ke stadiu jejich užívání. U některých osob, ochotných poskytnout sexuální služby, lze předpokládat snižování ceny v návaznosti na pokročilost jejich užívání (tedy od experimentátorství k závislosti), jinak řečeno je možné očekávat ochotu jít s cenou dolů dle intenzity potřeby užít drogu. Příkladem toho 58
může být fenomén tzv. ranního výprodeje107, kdy osoby poskytující sexuální služby z důvodů obstarání finančních prostředků na drogy snižují nad ránem cenu v případě, že zatím nezískaly dostatek peněz na její nákup. Vzhledem k menšímu vzorku a riziku neaktuálních informaci je uveden pouze interval, v němž se cena za tyto služby pohybovala. S ochranou byly tyto ceny mezi 500 – 5000 Kč u vaginálního sexu, 300 – 3000 Kč u orálního sexu, 200 – 1500 Kč u masturbace, 1000 – 3000 Kč u análního sexu; bez ochrany se ceny pohybovaly ve stejném rozmezí jako s ochranou u vaginálního a orálního sexu, u masturbace byly uvedeny ceny 100 a 200 Kč, anální sex bez ochrany uvedl pouze jeden respondent a to za cenu 6000 Kč. 4.3.7 Srovnání respondentů dle jejich rozpočtu na drogy Nízké náklady (do 4 200 Kč) uvedlo 10 dotazovaných, tj. 15,4 %, jejichž průměrná délka drogové kariéry byla 14,6 let a průměrná doba injekčního užívání činila 12,5 let. Středně nízké náklady (4 200 – 15 000 Kč) byly mezi respondenty nejčastější, vykazovalo je 30 dotazovaných, tj. 50,8 %, přičemž jejich průměrná délka drogové kariéry byla 9,7 let a průměrná doba injekčního užívání činila 7,3 let. Středně vysoké náklady (15 000 – 24 000 Kč) uvedlo 13 respondentů, tj. 20,0 %, jejichž průměrná délka drogové kariéry byla 13,6 let a průměrná doba injekčního užívání činila 12,1 let. Vysoké náklady (nad 24 000 Kč) vykazovalo 9 dotazovaných, tj. 13,8 %, přičemž jejich průměrná drogové kariéry byla 12,9 let a průměrná doba injekčního užívání činila 12,4 let. Užívání malého množství drogy s nízkými náklady vykazují spíše problémoví uživatelé drog s dlouhou drogovou kariérou, zatímco osoby s relativně kratší drogovou kariérou, míněno samozřejmě v kontextu vzorku dotazovaných, uváděli především středně nízké náklady. Srovnání způsobů, jimiž si tyto kategorie respondentů obstarávají finanční prostředky na nákup drogy, je možné pouze u aktuálně využívaných zdrojů příjmu, neboť rozpočet problémových uživatelů drog se v průběhu času mění v závislosti
na
frekvenci
užívání,
druhu
drogy
a
velikosti
její
dávky.
107
HERZOG, Aleš. Drogy a kriminalita pohledem terénních pracovníků. In: SADÍLKOVÁ, Miluše, Kriminalita a drogy. Praha: SANANIM o.s., 2012, 47 - 59. ISBN 978-80-904536-4-7.
59
Procentuálních zastoupení způsobů, jimiž si dotazovaní v rámci dané kategorie opatřují finanční prostředky, obsahuje tabulka 2.7 v příloze (nejsou v ní zařazena jednání, jež v celém souboru respondentů uvedli 2 či méně dotazovaných). Osoby s nízkými a středně nízkými náklady se dopouští trestné činnosti méně než jedinci se středně vysokými a vysokými náklady. Přestože například v kategorii s nízkými náklady na nákup drogy je spíše menší procentuální podíl osob, jež páchají trestnou činnost, a větší procentuální podíl respondentů, jež využívají legální způsoby, na rozdíl od ostatních rozpočtových kategorií, nelze dle mého názoru z těchto údajů s určitostí odvozovat závěry o vazbách mezi nákladností užívání a způsoby zajišťování příjmu, což je částečně způsobeno kombinováním legálních a protiprávních způsobů. 4.3.8 Pacienti buprenorfinové substituce Celkem 20 respondentů, tj. 30,8 % všech dotazovaných, uvedlo, že užívá přípravky obsahující buprenorfin legálně na předpis, přičemž všichni ovšem užívají drogy injekčně.108 Velké množství těchto dotazovaných ale užívá i další drogy, 13 (65 %) z nich uvedlo, že užívají i pervitin, u 92,3 % z nich dokonce s denní či týdenní četností. Pouze 10 % z nich nespadá do kategorie s nízkými či středně nízkými náklady na drogy, průměrné měsíční náklady na drogy všech respondentů užívajících buprenorfin na předpis činí 7 855 Kč, avšak průměrné měsíční náklady na přípravky obsahující buprenorfin činí pouze 3777 Kč, právě užívání dalších drog, především pervitinu, jejich náklady zvyšuje o více než 50 %. Údaje o aktuálních způsobech obstarávání finančních prostředků na drogy jsou vyjádřeny počtem dotazovaných, jež jej využívají, přičemž v závorce je uvedeno procentuální zastoupení v rámci všech respondentů, jenž jsou pacienty buprenorfinové substituce. Pouze 1 dotazovaný (5 %) uvedl pravidelné zaměstnání na smlouvu, bez smlouvy pracuje 5 respondentů (25 %) a dávky sociálního zabezpečení pobírá 9 dotazovaných (45 %), žádný respondent neuvedl víc jak jeden z těchto 108
Přípravky obsahující buprenorfin jsou ale určeny k perorálnímu užívání. Injekční užívání těchto léků sebou nese další zdravotní rizika.
60
způsobů, čtvrtina osob užívajících buprenorfin na předpis tedy nemá žádný z těchto pravidelných příjmů. Dobrovolné přispívání rodiny uvedlo 7 respondentů (35 %). Nefrekventovanějším trestným činem, jímž si obstarávají peníze na nákup drogy, a nejčastějším způsobem vůbec, je prodej přípravku obsahující buprenorfin (TČ dle § 283 TZ). Aktuálně ho využívá 13 dotazovaných (65 %), alespoň jednou jej někdy využilo 16 respondentů (80 %). Jedná se o prodej přebytků na financování vlastní spotřeby nebo o tzv. skládání se na recept, k němuž dochází v situaci, kdy pacient v substituci má recept na některý z přípravku obsahujících buprenorfin, ovšem nemá peníze potřebné k jeho vybrání. Domluví se tedy s další osobou, jež má dostatečné finanční prostředky potřebné k jeho vybrání, že mu za jeho „vklad“ poskytne větší podíl z vybraných léků, přičemž poměry, v nichž si rozdělují podíl, se různí, například 4:3 nebo častěji 5:2. Toto tzv. skládání se na recept může způsobit, že osoba, jež z důvodu aktuálního nedostatku peněz předala část jemu předepsaného přípravku dalšímu uživateli, bude muset sama později shánět svou dávku na černém trhu. Tuto potřebu uvedlo 6 respondentů (30 %). Mezi další trestné činy, jež v současnosti a pravidelně využívají, patří nedovolená výroba, prodej či jiné nakládání s OPL dle § 283 TZ (vyjma přípravků obsahujících buprenorfin), jež přiznali 4 respondenti (20 %) a krádež dle § 205 TZ, kterou uvedl stejný počet dotazovaných. Spáchání trestného činu loupeže dle § 173 TZ během posledního roku zmínili 2 respondenti (10%). Poskytování sexuálních služeb a trestného činu podvodu dle § 209 TZ, v němž je zahrnut i prodej „falešných drog“, se v současnosti nedopouští žádný z dotazovaných. Podrobnější údaje obsahuje tabulka č. 2.8 v příloze. Trestný čin dle § 219 TZ, zatajení věci, byl ve srovnávání a závěrech záměrně vynechán, neboť aby se jej mohla osoba dopustit, musí nejprve nastat skutečnost, že se věc nebo jiná majetková hodnota nikoliv nepatrné hodnoty dostane do moci dané osoby omylem, nálezem nebo jinak bez přivolení osoby oprávněné. Tato skutečnost ovšem na rozdíl od rozhodnutí pachatele přisvojit si tuto věc nebo jinou majetkovou hodnotu nezáleží na jeho vůli. Jinak řečeno, byť 61
se jej dotazovaní často dopouštěli a škody v některých případech nebyly zanedbatelné, je toto jednání podmíněno částečně i náhodou, nejedná se o způsob získávání finančních prostředků, jejž by dotazovaní mohli cíleně využívat. Mezi nejfrekventovanější zdroje příjmu patří u osob na buprenorfinové substituci: TČ dle § 283 TZ páchaný v souvislosti s přípravky obsahující buprenorfin (65 %), dávky sociálního zabezpečení (45 %), dobrovolné finanční příspěvky rodiny (35 %) a práce bez smlouvy (25 %); zatímco u respondentů, kteří nejsou v tomto druhu léčby, patří mezi nejčastější způsoby obstarávání finančních prostředků: TČ dle § 283 TZ páchaný v souvislosti OPL vyjma buprenorfinu (35,6 %), krádež dle § 205 TZ, žebrání a busking (26,7 %) a práce bez smlouvy (26,7 %). Porovnání
aktuálně
využívaných
zdrojů
příjmů
z hlediska
jejich
procentuálního zastoupení v rámci jednotlivých skupin uvádí graf č. 1.1. Podrobnější informace k zastoupení jednotlivých zdrojů příjmu dotazovaných, kteří neužívají buprenorfin na předpis, obsahuje tabulka 2.9 v příloze. Graf č. 1.1 Respondenti na buprenorfinové substituci § 173 TZ – loupež
Respondenti bez buprenorfinové substituce
§ 209 TZ – podvod jiný Sexuální služby Pravidelná práce na smlouvu § 209 TZ – prodej tzv. falešných drog Sběr kovu a dalších surovin Dávky sociálního zabezpečení § 283 TZ – prodej atd. buprenorfinu Příspěvky rodiny Práce na černo Žebrání a busking § 205 TZ – krádež § 283 TZ – prodej atd. jiných OPL 0
10
20
30
40
50
60
70
62
Určí-li se u respondentů způsob, jenž má největší podíl na jejich příjmech, tak v případě osob na buprenorfinové substituce jejich nejčastější hlavní zdroje: dávky sociálního zabezpečení, práce „na černo“ a příspěvky rodiny; zatímco u ostatních respondentů mají největší podíl následující způsoby: krádeže dle § 205 TZ, žebrání a busking, práce na „na černo“. Podrobné srovnání obsahuje tabulka č. 2.11 v příloze. V rámci jednotlivých skupin, tj. respondentů, jež jsou v buprenorfinové substituci, a ostatních dotazovaných, byl pro vybrané způsoby obstarávání finančních prostředků, především protiprávního charakteru, proveden výpočet procentuálního zastoupení osob, jež využívají dané jednání i v současnosti k celkovému počtu osob v dané skupině, jež se jej alespoň jednou dopustily. Přehled, jaký je podíl respondentů v rámci daných skupin, uvádí tabulka č. 1.4. Tabulka č. 1.4 Jednání
% respondentů na
% ostatních
buprenorfinové substituci
respondentů
§ 283 TZ, prodej atd. buprenorfinu
81,3
47,8
§ 283 TZ, prodej atd. jiných OPL
40,0
61,5
Žebrání a busking
40,0
75
§ 205 TZ, krádež
22,2
40,5
0
63,6
§ 209 TZ, prodej falešných drog
4.4
Závěry z výzkumného šetření V rámci této podkapitoly budou zmíněny především výstupy vztahující se
k hypotézám výzkumného šetření a frekventovanosti způsobu obstarávání finančních prostředků, přesto toto výzkumné šetření obsahuje mnoho dalších výstupů, jež jsou uváděny buď v jednotlivých výše uvedených podkapitolách, případně v příloze k tomuto textu. Pouze 1 dotazovaný (1,5%) uvedl, že nikdy nespáchal žádný trestný čin. Trestného činu krádeže anebo přestupku krádeže se nikdy nedopustilo 15,4 % respondentů. Nejčetněji zastoupené způsoby získávání finančních prostředků 63
vyjma přestupků proti majetku a zatajení věci dle § 219 TZ109, jež respondenti aktuálně využívají, uvádí tabulka č. 1.5. Je potřeba zdůraznit, že neodráží podíl finančních prostředků, jež dotazovaným přináší. Tabulka č. 1.5 Jednání
Procentuální zastoupení
§ 283 TZ, prodej atd. buprenorfinu
36,9
§ 283 TZ, prodej atd. jiných OPL
30,8
§ 205 odst. 1 písm. a) TZ, krádež nad 5 tis. Kč
27,7
Práce „na černo“
26,2
Dávky sociálního zabezpečení
26,2
Příspěvky od rodiny
26,2
Žebrání a busking
23,1
§ 205 odst. 2 TZ, krádež (recidiva)
18,5
Nejfrekventovanější jednání, trestný čin dle § 283 TZ, spáchaný skrze nakládání s přípravky obsahujícími buprenorfin, naznačuje nedostatečnou kontrolu tohoto druhu substituční léčby. 80 % respondentů, jimž lékaři předepisují přípravek s buprenorfinem, uvedlo, že alespoň jednou spáchali tento trestný čin a 65 % se tohoto jednání dopouští i v současnosti a pravidelně.110 Vyvstává
samozřejmě
otázka,
jaký
podíl
pacientů
buprenorfinové
substituce se překrývá s osobami pohybujícími se na otevřené drogové scéně, tedy problémovými uživateli drog, mezi nimiž proběhlo výzkumné šetření. Odhaduji, že tito uživatelé tvoří většinu, již vzhledem k jejich vysokému zastoupení v rámci struktury výzkumného šetření. Zastoupení způsobů obstarávání finančních prostředků, jež dotazovaným přinášely největší podíl jejich příjmů, reflektuje tabulka č. 1.6 na následující stránce, která uvádí nejfrekventovanější zdroje, jež u jednotlivých respondentů převládly. Kompletní údaje obsahuje tabulka č. 2.10 v příloze a rozdělení dle skutečnosti, zda užívají buprenorfin na předpis či ne uvádí tabulka č. 2.11 v příloze. 109
Odůvodnění nezahrnutí tohoto trestného činu uvádí předcházející podkapitola. Pro srovnání, užívání substituční látky metadonu pořízené na černém trhu, uvedl pouze jeden respondent s četností jednou měsíčně.
110
64
Tabulka č. 1.6 Způsob obstarávání finančních prostředku
Procentuální zastoupení
Práce na černo
16,9
§ 205 TZ – Krádež
15,4
Žebrání a busking
15,4
§ 283 – prodej atd. jiných OPL
10,8
Dávky sociálního zabezpečení
9,2
Na závěr druhé části byli respondenti tázáni, zda mohou uvést způsob rychlého získání peněz, k němuž by se uchýlili v případě silného nutkání užít drogu, na níž v tu chvíli nemají finanční prostředky. 61,5 % dotazovaných uvedlo konkrétní způsob, ostatní uváděli, že se do této situace nedostávají. Nejfrekventovanější způsoby mezi respondenty, jež se v tomto stavu občas nacházejí, patřila následující jednání: krádež (34,1 %), požádání o příspěvek člena rodiny (20,5 %), požádání o příspěvek přítele/jiného uživatele drog (13,6 %), žebrání a busking (11,4 %). Korelaci mezi délkou drogové kriminality a rozsahem či intenzitou kriminální kariéry nelze z výzkumného šetření odvodit. Pouze u 3 respondentů (4,6 %) byla délka drogové kariéry kratší než 5 let a dotazovaní, jež užívají drogy méně než 10 let, tvoří jen 23,1 % vzorku (průměrná délka drogové kariéry byla 12 let). Vzhledem k struktuře respondentů z hlediska délky drogové kariéry by tedy závěry o výše zmíněné korelaci nemohly být vypovídající. Dále bych stručně zmínila problematika přiřazení konkrétního jednání k trestnému činu, tedy otázku nejen správné právní kvalifikace, ale též i možnosti, že si sám respondent neuvědomí protiprávnost či trestnost svého jednání. Dotazovaní měli často širší povědomí o těch druzích trestných činů, v nichž s nimi bylo vedeno trestní řízení, ať už v procesním postavení obviněného či obžalovaného. Přesto si často nebyli vědomi trestnosti svého jednání, např. jeden respondent uvedl jednání, jež považoval za krádež a jež spočívalo ve vhození sedativ do pití, a po omámení oběti, k zmocnění se jejích věcí. Toto jednání naplňuje skutkovou podstatu loupeže, neboť ke zmocnění se cizí věci 65
bylo užito násilí, jímž je dle § 119 TZ i uvedení do stavu bezbrannosti lstí či jiným obdobným způsobem. Další okolností, jež si mnoho pachatelů krádeží neuvědomuje, tkví v skutečnosti, že přestože nepřekročili hranici škody 5 tisíc, tak jejich jednání lze kvalifikovat jako krádež, byli-li v posledních třech letech za tento čin (dle § 205 odst. 1 TZ) odsouzeni nebo potrestáni, tj. jedná se o recidivu dle § 205 odst. 2 TZ. Též pokračování v trestném činu náleží mezi oblasti, jež jsou problémovým uživatelům drog neznámé, pokračování v TČ definuje § 116 TZ jako takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují, byť i v souhrnu, skutkovou podstatu stejného trestného činu, a jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku. Jedná se o jeden skutek, jež se může skládat z více dílčích útoků, též škody způsobené pokračováním se sčítají, což je důležitý faktor u těch trestných činů, u nichž náleží škoda k obligatorním znakům skutkové podstaty. Příkladem takového jednání mohou být krádeže zboží v obchodech v centu Prahy, jež jsou mezi PUD značně rozšířené. Na závěr je potřeba uvést, zda došlo k potvrzení základních hypotéz, jež byly pro toto výzkumné šetření stanoveny. Hypotéza č. I., tj. tvrzení, že substituce snižuje náklady uživatele na nákup drog a osoby v substituční léčbě mají menší potřebu páchat trestnou činnost za účelem opatření finančních prostředků na nákup drogy, se potvrdila. Přesto, je nutné znovu zdůraznit, že špatně kontrolovaná substituce, konkrétně substituční léčba buprenorfinem, má snížený stabilizační vliv na pacienta a může svým nastavením trestnou činnost i podporovat. Hypotéza č. II., tj. tvrzení, že problémoví uživatelé drog, jež se uchylují ke kriminálnímu jednání za účelem obstarání finančních prostředků na nákup drogy, se dopouštějí ve větší míře přestupků než trestných činů, a proto snaha o omezení tohoto typu kriminality pomocí represe je značně limitovaná, nebyla jako celek potvrzena. Ovšem její druhou část, tj. limitovanost snahy o omezení opatřovací kriminality pomocí represe považuji za platnou. Například v případě krádeží mají 66
PUD často zajeté způsoby obstarávání finančních prostředku, proto dílčí útoky, jež by sami o sobě byly přestupkem, tvoří pokračující trestný čin, a z tohoto důvodu může být jeho postih problematický. V případě pokračující TČ je potřeba spojit si jednotlivé útoky na předmět chráněný TZ s konkrétní osobou. Případně, aby byla naplněna skutková podstata daného trestného činu, je potřeba i více dílčích útoků dokázat, přičemž tato nutnost může vycházet např. z potřeby překročení hranice výše škody u některých krádeží prostých.
67
Závěr Náhled na vztah drog, popřípadě jejich užívání, a kriminality není jednotný, v této práci byly uvedeny některé modely a koncepty zabývající se tímto tématem, ovšem pozornost se zaměřila především na sekundární drogovou kriminalitu a její podkategorii, trestnou činnost sloužící uživatelům drog k opatření finančních prostředků na nákup drogy. Samotné statistické vykázání jednotlivých druhů sekundární drogové kriminality je problematické, je otázkou, zda by nebylo vhodné zavést například v rámci ESSK ve formuláři o známém pachateli (FZP) položku spácháno uživatelem drog. Jak bylo uvedeno v rámci podkapitoly 3.1 v rámci konceptu sekundární
drogové
kriminality
používaném
v
tomto
textu,
u psychofarmakologicky podmíněné trestné činnosti, ekonomicky kompulzivní kriminality a trestné činnosti spojené se stylem života, je vždy přítomen i jev užívání drog, což může při jeho vykazování v rámci FZP značně usnadnit monitorování tohoto druhu kriminality. Též vykazovaní trestné činnosti spáchané pod vlivem má svá úskalí a nelze ji zcela ztotožnit s psychofarmakologicky podmíněnou kriminalitou. V rámci výstupů z výzkumného šetření byly popsány některé způsoby, jimiž si problémoví uživatelé drog obstarávají finanční prostředky na nákup drog, uvedena četnost těchto způsobů a mnoho dalších informací, jež přibližují opatřovací kriminalitu, například zastoupení zdrojů příjmů podle skutečnosti, zda se respondent řadil mezi pacienta buprenorfinové substituce či nikoliv. Substituční léčba drogově závislých je vhodným preventivním opatřením využitelným pro kontrolu kriminality, avšak v ČR rozšířená substituční léčba buprenorfinem sebou nese mnoho problémů. Díky špatné kontrole se dostávají přípravky obsahující buprenorfin na černý trh a aktuální poptávka převyšuje legální nabídku. Například nejfrekventovaněji páchaný trestný čin dle § 283 TZ spáchaný v souvislosti s přípravkem obsahujícím buprenorfin, pomocí nějž si (nejen) osoby užívající buprenorfin na předpis obstarávají finanční prostředky, nemusí být v praxi vůbec postihován s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu, jež uvádí podkapitola 4.2. 68
V rámci buprenorfinové substituce by byla potřeba účinnější kontrola, komplexnější práce s pacienty a jejich navázání na další sociální služby, což by z tohoto druhu léčby mohlo udělat efektivní opatření na snížení opatřovací kriminality. Snaha o omezení tohoto druhu kriminality by měla být hledána právě cestou preventivní, neboť prostředky represe jsou limitovány, to dokládá i fakt, že ⅔ dotazovaných dopouštějících se krádeží, tedy téměř 20 % všech respondentů, během posledního roku pravidelně využívá k opatření finančních prostředků na nákup drogy krádeže, i když byli za toto jednání v posledních třech letech odsouzeni nebo trestáni. Průměrné náklady na nákup drogy na jednu osobu na měsíc činí dle výsledků šetření přibližně 15 200 Kč, denní náklady se tedy pohybují okolo 500 Kč, přičemž největší podíl ve výzkumu tvořili uživatelé buprenorfinu, jejichž náklady jsou výrazně nižší než náklady uživatelů pervitinu či heroinu, proto je nutné vnímat následující výpočet nákladu na drogy v kontextu struktury dotazovaných
dle
užívaných
drog,
tudíž
tyto
odhady
jsou
s největší
pravděpodobností podhodnocené. Na otevřené drogové scéně se pohybuje 2500 – 3000 osob. Na měsíc tedy potřebují
38 000 000
–
46 500 000
Kč,
za
rok
tedy
456 000 000
-
547 200 000 Kč, tedy okolo půl miliardy. Vzhledem k tomu, že nejčetněji vykazovaná jednání sloužící k obstarání finančních prostředků na nákup drogy, byla mezi dotazovanými problémovými uživateli drog trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s OPL dle § 283 TZ a trestný čin krádeže dle § 205 TZ, je velice pravděpodobné, že velká část z výše zmíněné půl miliardy bude pocházet z trestné činnosti. Opatřovací kriminalita patří dle mého názoru mezi témata, jimž by měla být věnována pozornost, a u nichž by se investice do prevence například pomocí zavedením přístupnější a účinně kontrolované substituční léčby velmi vyplatila.
69
Prameny: Monografie: CEJP, Martin. Aplikace výzkumných metod a technik v kriminologii: obecná část [online]. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2011 [cit. 5.12.2012]. ISBN 978-807-3381-080. Dostupné z: http://www.ok.cz/iksp/docs/383.pdf KALINA, Kamil a kol. Drogy a drogové závislosti 1: mezioborový přístup 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003. ISBN 80-86734-05-61. NOVOTNÝ, Oto a Josef ZAPLETAL a kol. Kriminologie. 3. vyd. Praha: ASPI Wolters Kluwer, 2008. ISBN 978-80-7353-376-8. MRAVČÍK, Viktor a kol. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České Republice v roce 2003. Praha: Úřad vlády České republiky, 2004. ISBN 8086734-25-0. MRAVČÍK, Viktor a kol. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České Republice v roce 2004. Praha: Úřad vlády České republiky, 2005. ISBN 8086734-59-5. MRAVČÍK, Viktor a kol. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České Republice v roce 2006. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007. ISBN 978-8087041-22-2. MRAVČÍK, Viktor a kol. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České Republice v roce 2008. Praha: Úřad vlády České republiky, 2009. ISBN 978-8087041-99-4. MRAVČÍK, Viktor a kol. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České Republice v roce 2011. Praha: Úřad vlády České republiky, 2012. ISBN 978-807440-067-4. ŠÁMAL, Pavel. Trestní zákoník: komentář. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012. ISBN 978-807-4004-285. ZOUBKOVÁ, Ivana a kol. Kriminologický slovník. Plzeň: Aleš Čeněk, 2011. ISBN 978-80-7380-312-4.
70
Časopisecké články: BENNETT, Trevor a Katy HOLLOWAY. Tha Causal Connection Between Drugs Misuse and Crime. British Journal of Criminology. 2009, roč. 49, č. 4, s. 513-531. ISSN 0007-0955. ŠTEFUNKOVÁ, Michaela. Drogy a kriminalita. Jaký je mezi nimi vztah?. Adiktologie. 2011, roč. 11, č. 3, s. 156-164. ISSN 1213-3841. Konferenční příspěvky: HERZOG, Aleš. Drogy a kriminalita pohledem terénních pracovníků. In: SADÍLKOVÁ, Miluše a kol. Kriminalita a drogy. Praha: SANANIM o.s., 2012, s. 47-59. ISBN 978-80-904536-4-7. PŘECECHTĚL, Petr. Sekundární drogová kriminalita – co o ní víme, respektive co o ní můžeme vědět? Příspěvek na konferenci I. Kriminologické dny na policejní akademie České republiky v Praze konané ve dnech 30. – 31. ledna 2013. RICHTEROVÁ TĚMÍNOVÁ, Martina a Jakub FRYDRYCH. Drogy a kriminalita dva pohledy na jedno téma. In: SADÍLKOVÁ, Miluše a kol. Kriminalita a drogy. Praha: SANANIM o.s., 2012, s. 11-21. ISBN 978-80-904536-4-7. Zákonná úprava: Nařízení vlády č. 467/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se požaduje za jedy a jaké je množství větší než malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů v platném znění. Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích v platném znění. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník v platném znění. Webové stránky a elektronické zdroje: CARPENTIER, Chloé. Drugs and crime - a complex relationship. Drugs in focus [online]. 2007, č. 2 [cit. 18.11.2012]. ISSN 1725-8480. Dostupné z: http://www.emcdda.europa.eu/html.cfm/index36331EN.html COLLINS, David et al. International Guidelines for the Estimation of the Avoidable Costs of Substance Abuse. Health Canada, Goverment of Canada, 2006. [cit. 20.2.2013]. Dostupné z: http://www.hc-sc.gc.ca/hc-
71
ps/alt_formats/hecs-sesc/pdf/pubs/adp-apd/cost-cout-abus/costs-estimationcouts-eng.pdf Drogy-info.cz: informační portál o ilegálních a legálních drogách [online]. [cit.10.2.2013]. Dostupné z: http://www.drogy-info.cz GOLDSTEIN, Paul. The Drugs/Violence Nexus: A Tripartite Conceptual Framework. Journal of Drug Issues. 1985, č. 39, s. 143-174 [cit. 26.12.2012]. Dostupné z: http://www.drugpolicy.org/docUploads/nexus.pdf Statistické přehledy za rok 2012. In: Policie ČR [online]. 2013 [cit. 19.2.2013]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/statisticke-prehledy-kriminality-za-rok2012.aspx. Počet trestných činů loni mírně klesl, objasněno 44 procent. In: Zpravodajský server ČTK: České noviny.cz [online]. 2013 [cit. 6.3.2013]. Dostupné z: http://www.ceskenoviny.cz/regiony/zpravy/pocet-trestnych-cinu-loni-mirne-kleslobjasneno-44-procent/889060 Další prameny: ŠKUBA, Jiří. Sekundární drogová kriminalita. Praha, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, 1. Lékařská fakulta, Centrum adiktologie Psychiatrické kliniky. Vedoucí práce Mgr. Jaroslav Šejvl. Rozhodnutí Nejvyššího soudu: Usnesení ze dne 16.02.2011, 8 Tdo 112/2011. 2011. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/ 8A046D8CEF3FD512C1257A4E0064F260?openDocument&Highlight=0.
72
Příloha: Grafy a tabulky výstupů z výzkumného šetření Použité zkratky: R – respondent PBS – pacient buprenorfinové substituce ZOFP – způsoby obstarávání finanční prostředků Graf č. 2.1
Primární droga 5% 3% 12%
Buprenorfin Pervitin a buprenorfin 55%
25%
Pervitin Heroin Jiné
Graf č. 2.2
Rozpočtové kategorie Ženy
Rozpočtové kategorie Muži
Nízké náklady Středně nízké náklady Středně vysoké náklady Vysoké náklady
Tabulka č. 2.1: Zastoupení respondentů ve 4 kategoriích rozpočetu Kategorie
Ženy Počet R
Muži Počet R
%
Celkem Počet R
%
%
1.
1
6,7
9
18,0
10
15,4
2.
10
66,7
23
46,0
33
50,8
3.
2
13,3
11
22,0
13
20,0
4.
2
13,3
7
14,0
9
13,8
73
Tabulka č. 2.2: Legální způsoby obstarávání finančních prostředků Legální způsoby
Za poslední rok Počet R
%
Dávky sociálního zabezpečení
17
26,2
Příspěvky rodiny
17
26,2
Sběr kovu a dalších surovin
8
12,3
Pravidelná práce na smlouvu
6
9,2
Občasné práce na smlouvu
2
3,1
Tabulka č. 2.3: Trestné činy páchané za účelem obstarání finančních prostředků Trestný čin § 219 TZ – neohlášení nálezu
Za poslední rok Počet R
Alespoň jednou Počet R
%
%
6
9,2
27
41,5
§ 283 TZ – prodej atd. buprenorfinu
24
36,9
39
60,0
§ 283 TZ – prodej atd. jiných OPL
20
30,8
36
55,4
§ 209 TZ – prodej tzv. falešných drog
7
10,8
11
16,9
§ 209 TZ – podvod jiný
0
0
3
4,6
§ 210 TZ – pojistný podvod
0
0
1
1,5
§ 211 TZ – úvěrový podvod
0
0
9
13,8
18
27,7
45
69,2
§ 205 odst. 1 b) TZ – krádež vloupáním
8
12,3
30
46,2
§ 205 odst. 1 c) TZ – krádež a násilí
2
3,1
7
10,8
§ 205 odst. 1 d) TZ – krádež kapesní
6
9,2
11
16,9
12
18,5
25
38,5
§ 205 odst. 3 TZ – krádež nad 50 tis. Kč
0
0
7
10,8
§ 205 odst. 4 TZ – krádež 500 tis. Kč
0
0
2
3,1
§ 173 TZ – loupež
2
3,1
16
24,6
§ 189 TZ – kuplířství
0
0
2
3,1
§ 251 TZ – neoprávněné podnikání
1
1,5
1
1,5
§ 234 TZ – neoprávněné držení plat. karty
0
0
1
1,5
§ 233 TZ – padělání peněz
0
0
1
1,5
§ 205 odst. 1 a) TZ – krádež nad 5 tis. Kč
§ 205 odst. 2 TZ – krádež recidiva
74
Tabulka č. 2.4: Přestupky páchané za účelem obstarání finančních prostředků Přestupky
Za poslední rok Počet R
Alespoň jednou Počet R
%
%
Zatajení věci
39
60,0
54
83,1
Krádež
18
27,7
56
86,2
Podvod
7
10,8
20
30,8
Tabulka č. 2.5: Další způsoby obstarávání finančních prostředků Další jednání
Za poslední rok Počet R
Alespoň jednou Počet R
%
%
Práce na černo
17
26,2
X
X
Žebrání a busking
15
23,1
22
33,8
Retušování lístků na MHD
3
4,6
18
27,7
Sexuální služby
3
4,6
12
18,5
Vysvětlivky: X – údaj nebyl sledován.
Tabulka č. 2.6: Prodej tzv. falešných drog Droga - předmět
Počet respondentů
Průměrný zisk v Kč
Hašiš – asfalt, vonné tyčinky
8
550
Pervitin – kyselina askorbová, léky
7
1117
Marihuana – makety, vrba
6
950
Kokain – kyselina askorbová
3
667
Extáze - léky
1
600
Heroin - omítka
1
1750
75
Tabulka č. 2.7: Podíly zastoupení ZOFP v rámci jednotlivých rozpočtových kategoriích (RK) Legální způsoby
RK č. 1
RK č. 2
Dávky sociálního zabezpečení
40,0
21,2
38,5
11,1
Příspěvky rodiny
50,0
21,2
23,1
22,2
Sběr kovu a dalších surovin
10,0
15,2
15,4
22,2
Pravidelná práce na smlouvu
20,0
12,1
0
0
0
3,0
0
11,1
RK č. 1
RK č. 2
Práce na černo
30,0
30,3
7,7
33,3
Žebrání a busking
10,0
21,2
38,5
11,1
0
3,0
0
22,2
RK č. 1
RK č. 2
§ 283 TZ – prodej atd. buprenorfinu
30,0
39,4
38,5
44,4
§ 283 TZ – prodej atd. jiných OPL
30,0
24,2
53,8
22,2
§ 209 TZ – prodej tzv. falešných drog
10,0
3,0
30,8
11,1
§ 205 TZ - krádež
20,0
21,2
38,5
55,5
Občasné práce na smlouvu Další jednání
Sexuální služby Trestné činy
RK č. 3
RK č. 4
RK č. 3
RK č. 4
RK č. 3
RK č. 4
Tabulka č. 2.8: ZOFP pacientů v buprenorfinové substituci (PBS) Způsob obstarávání finančních prostředku § 283 TZ – prodej atd. buprenorfinu
Za poslední rok Počet R
Alespoň jednou
% mezi PBS
Počet R
% mezi PBS
13
65
16
80
Dávky sociálního zabezpečení
9
45
X
X
Příspěvky rodiny
7
35
X
X
Práce na černo
5
25
X
X
§ 205 TZ – krádež
4
20
18
90
§ 283 TZ – prodej atd. jiných OPL
4
20
10
50
Žebrání a busking
2
10
5
25
§ 173 TZ – loupež
2
10
4
20
Pravidelná práce na smlouvu
1
5
X
X
§ 209 TZ – prodej tzv. falešných drog
0
0
4
20
§ 211 TZ – úvěrový podvod
0
0
2
10
§ 209 TZ – podvod jiný
0
0
1
5
Sexuální služby
0
0
1
5
Sběr kovu a dalších surovin
0
0
0
0
Vysvětlivky: X – údaj nebyl v rámci šetření sledován
76
Tabulka č. 2.9: ZOFP respondentů, kteří nejsou pacienty buprenorfinové substituce (R vyjma BPS) Způsob obstarávání finančních prostředku
Za poslední rok Počet R
Alespoň jednou
% mezi R (vyjma PBS)
Počet R
% mezi R (vyjma PBS)
§ 283 TZ – prodej atd. jiných OPL
16
35,6
26
57,8
§ 205 TZ – krádež
15
33,4
37
82,2
Žebrání a busking
12
26,7
16
35,6
Práce na černo
12
26,7
X
X
Příspěvky rodiny
11
24,5
X
X
§ 283 TZ – prodej atd. buprenorfinu
11
24,5
23
51,1
Dávky sociálního zabezpečení
8
17,8
X
X
Sběr kovu a dalších surovin
8
17,8
10
22,2
§ 209 TZ – prodej tzv. falešných drog
7
15,6
11
24,5
Pravidelná práce na smlouvu
5
11,1
X
X
Sexuální služby
3
6,7
11
24,5
§ 209 TZ – podvod jiný
1
2,2
2
4,5
§ 251 TZ – neoprávněné podnikání
1
2,2
1
2,2
§ 234 TZ – neoprávněné držení plat. karty
0
0
1
2,2
§ 211 TZ – úvěrový podvod
0
0
7
15,6
§ 210 TZ – pojistný podvod
0
0
1
2,2
Tabulka č. 2.10: ZOFP, mající největší podíl na příjem respondenta Způsob obstarávání finančních prostředku
Počet R
%
Práce na černo
11
16,9
§ 205 TZ – Krádež
10
15,4
Žebrání a busking
10
15,4
§ 283 – prodej atd. jiných OPL
7
10,8
Dávky sociálního zabezpečení
6
9,2
Příspěvky rodiny
5
7,7
Pravidelná práce na smlouvu
5
7,7
§ 283 TZ – prodej atd. buprenorfinu
3
4,6
Sexuální služby
3
4,6
Sběr kovu a dalších surovin
2
3,1
§ 209 – prodej tzv. falešných drog
1
1,5
Gambling (hazardní hry)
1
1,5
§ 251 TZ – neoprávněné podnikání
1
1,5
77
Tabulka č. 2.11: ZOFP mající největší podíl na příjem respondenta u pacientů buprenorfinové substituce (PBS) a ostatní respondentů (R vyjma PBS) Způsob obstarávání finančních prostředku
Počet PBS
% v rámci
% v rámci
Počet R
PBS
vyjma PBS
R vyjma PBS
Práce na černo
4
20,0
7
15,6
§ 205 TZ – Krádež
1
5,0
9
20,0
Žebrání a busking
1
5,0
9
20,0
§ 283 – prodej atd. jiných OPL
2
10,0
5
11,1
Dávky sociálního zabezpečení
6
30,0
0
0
Příspěvky rodiny
3
15,0
2
4,4
Pravidelná práce na smlouvu
1
5,0
4
8,9
§ 283 TZ – prodej atd. buprenorfinu
2
10,0
1
2,2
Sexuální služby
0
0
3
6,7
Sběr kovu a dalších surovin
0
0
2
4,4
§ 209 – prodej tzv. falešných drog
0
0
1
2,2
Gambling (hazardní hry)
0
0
1
2,2
§ 251 TZ – neoprávněné podnikání
0
0
1
2,2
78
