Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie
Krátkodobý finanční management Diplomová práce
Autor:
Bc. Lucie Tešková Finance
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Tomáš Marek
Duben 2016
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Blatné dne
18. 4. 2016
Bc. Lucie Tešková
Poděkování Děkuji panu Ing. Tomáši Markovi za příkladné vedení a udělování cenných rad pro zpracování diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat hlavní ekonomce paní Jaroslavě Havelkové za poskytnutí materiálů pro praktickou část diplomové práce.
Anotace práce a klíčová slova Diplomová práce se zabývá problematikou krátkodobého finančního řízení, finančním plánováním a tvorbou rozpočtu příspěvkové organizace. Kromě formulace obecně závazných pravidel krátkodobého finančního řízení se zaměřuje na možnost uplatnění v praxi. V analytické části byly použity podklady pro tvorbu rozpočtu, metoda finanční analýzy a její typické ukazatele pro příspěvkové organizace. Dále se analytická část zabývá vertikální a horizontální analýzou základních výkazů a v neposlední řadě byla použita SWOT analýza a její konfrontační matice pro analýzu především silných a slabých stránek Středního odborného učiliště. Pro porovnání výsledků byly využity podklady za období dvou let. Cílem práce je na základě analýzy průběhu a dosahovaných výsledků v krátkodobém finančním řízení v středním odborném učilišti v období dvou let provést souhrnné zhodnocení jeho předností a nedostatků. KLÍČOVÁ SLOVA Krátkodobý finanční management, finanční plán, rozpočet, finanční analýza, SWOT analýza, příspěvková organizace ABSTRACT This master's thesis concerns itself with the topic of short-term financial management, financial planning and the creation of the budget of a contributory organization. In addition to the formulation of general obligatory rules the short-term financial management is focused on the possibility of being applied in practice. The analytical part embodies the basis for the creation of a budget, the method of financial analysis and their typical pointers for the contributory organization. Thereupon the analytical part concerns itself with the vertical and horizontal analysis of basic statements and not to mention which the SWOT analysis was applied and its confrontational matrix for the analysis of primarily of the strong and weak points of the institution known as Střední odborné učiliště. For a comparison of the results the documented results of the past two years were utilized. The goal of the thesis is to perform a summary evaluation of the priorities and deficiencies of the institution, known as Střední odborné učiliště, for the past two years on the basis of the analysis of the process and of the acquired results in its short-term financial management. KEYWORDS Short-term financial management, financial plan, budget, financial analysis, SWOT analysis, contributory organization
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 1. Finanční řízení ........................................................................................................................ 8 1.1. Střednědobé finanční řízení ............................................................................................. 8 1.2. Krátkodobé finanční řízení ............................................................................................ 12 1.3. Finanční analýza ............................................................................................................ 19 1.4. Ukazatelé využívané příspěvkovou organizací ............................................................. 20 1.5. Rozvaha využívaná v příspěvkové organizaci .............................................................. 24 1.6. Výkaz zisku a ztráty u příspěvkové organizace............................................................. 26 1.7. Finanční plán ................................................................................................................. 27 2. SWOT analýza...................................................................................................................... 32 2.1. Utřídění jednotlivých faktorů ........................................................................................ 32 2.2. Vyhodnocení s využitím konfrontační matice ............................................................... 35 3. Hospodaření středního odborného učiliště Blatná ................................................................ 37 3.1. Základní údaje ............................................................................................................... 37 3.2. Krátkodobý finanční management v SOU..................................................................... 39 3.3. Hospodaření s rozpočtovými prostředky ....................................................................... 57 3.4. Finanční analýza SOU ................................................................................................... 66 3.5. Využití finanční analýzy v krátkodobém managementu ............................................... 69 3.6. SWOT analýza SOU...................................................................................................... 70 4. Vyhodnocení a shrnutí poznatků v období dvou ................................................................. 76 let v SOU ............................................................................................................................ 76 4.1. Poznatky z oblasti finančního řízení.............................................................................. 76 4.2. Poznatky a návrhy navazující na SWOT analýzu ......................................................... 78 Závěr ......................................................................................................................................... 80 Seznam literatury ...................................................................................................................... 82
5
Seznam použitých zkratek ........................................................................................................ 83 Seznam tabulek ......................................................................................................................... 84 Seznam vyobrazení ................................................................................................................... 85 Seznam příloh ........................................................................................................................... 86
6
Úvod Diplomová práce je zaměřena na problematiku řízení a výkonu krátkodobého finančního managementu ve školství. Respektuje jeho specifika a usiluje o zjištění a vyhodnocení jeho slabin i předností. Jedná se o střední odborné učiliště, zaměřené na automechaniky, elektrikáře, autoelektrikáře a opraváře zemědělských strojů, včetně nástavbového oboru podnikání. Jsou zde specifické podmínky oproti běžnému výrobnímu podniku, jelikož se jedná o příspěvkovou organizaci založenou Jihočeským krajem. Objasňuje rozpočtovou i provozní propojenost odborného učiliště se zřizovatelem. Ve své práci použiji analýzu stavových ukazatelů (horizontální analýzu), která se zabývá procentními změnami bilančních položek v čase. Následně uplatním analýzu tokových ukazatelů zabývající se zjištěním finanční situace podniku, především likvidity. V neposlední řadě zařadím přímou analýzu intenzivních ukazatelů, kde se zaměřím na hodnocení rentability, aktivity, zadluženosti. SWOT analýza poskytne podklady pro zhodnocení současné strategie finančního řízení a podněty k její případné úpravě. Výše uvedené analytické metody využiji pro zjištění, jak SOU přijímá finanční rozhodnutí na dobu jednoho roku, řídí likviditu, krátkodobá aktiva a pasiva a sestavuje finanční plán. Cílem diplomové práce je na základě analýzy průběhu a dosahovaných výsledků krátkodobého finančního řízení v podniku v období dvou let provést souhrnné vyhodnocení jeho nedostatků a předností.
7
1. Finanční řízení „Finanční řízení je jednou ze základních součástí managementu jakékoli organizace. Znamená efektivní řízení peněžních prostředků vložených do podnikání, jejich získávání a zhodnocení. Základní podmínkou je efektivně řídit peněžní prostředky, zabezpečování finančních zdrojů pro rozvoj podniku, financování a řízení oběžného majetku, tj. zásob, pohledávek, investování do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Zdrojem peněžních prostředků při zahájení podnikání jsou vlastní peněžní prostředky zakladatelů podniku a ostatních investorů nebo půjčky. Při finančním řízení mají přednost příjmy a výdaje, tj. reálné peněžní toky před výnosy, náklady a výsledkem hospodaření peněžních prostředků. Zisk je zejména z dlouhodobého hlediska podmínka nutná, nikoli postačující k zajištění solventnosti.“[7/17]
1.1. Střednědobé finanční řízení
Úkolem střednědobého finančního řízení je stanovit a řídit postupy, které vedou k nejefektivnější realizaci strategie podniku. Dále konkretizuje strategické cíle, jako je objem prodeje, podíl na trhu, výše zisku, výnosnost kapitálu. Tyto cíle jsou mnohem snadněji zjistitelné, dříve zřejmé a kvantifikovatelné. Základní součástí je plánování, jež je východiskem pro všechny manažerské funkce. Plán není neměnný, ale pružně reaguje na změnu podmínek. Výsledkem plánovací funkce je plán čeho chceme dosáhnout a jak toho chceme dosáhnout. Plán se vztahuje na veškeré aktivity, proniká do ostatních manažerských funkcí a umožňuje efektivní provádění činností. Plánovací proces nekončí sestavením plánů, ale jejich následnou realizací a kontrolou.
„Pro každého finančního manažera jsou stěžejní zásady finančního řízení: •
při finančním řízení mají přednost příjmy a výdaje, tj. reálné peněžní toky před výnosy, náklady a výsledkem hospodaření,
8
•
zajištění soustavné péče o podnikový majetek za účelem jeho disponibility k efektivní výrobě,
•
zvyšování kvalifikace personálu, rozvoje a kvality výroby,
•
nekompromisní orientace podniku na zákazníka,
•
investování peněžních prostředků do nákupu dlouhodobého majetku musí předcházet ekonomické vyhodnocení investičních příležitostí,
•
respektování faktoru času a faktoru rizika.“[7/17] Základní procesy finančního managementu [3/27] Obr. č. 1 Finanční rozhodování
Finanční plánování
Finanční management
Finanční analýza
Finanční kontrola Vlastní úprava
Důležitou součástí finančního řízení je manažerské rozhodování, které probíhá na všech úrovních řízení podniku. Rozhodováním se rozumí proces výběru optimální varianty získání peněžních prostředků a jejich užití z hlediska dosažení základních cílů podnikání. „Finanční rozhodování má několik důležitých fází: a) formulace finančního problému a určení konkrétních finančních cílů – na základě finanční analýzy a z finančních vztahů vyplývajících z dané podnikatelské činnosti, b) sběr a analýza podkladů zejména z finančního účetnictví – z výkazů (rozvaha, výsledovka), c) volba variant řešení z pohledu určených cílů,
9
d) stanovení kritérií pro výběr optimální varianty – kritéria se vztahují k hospodářskému výsledku, rentabilitě, likviditě, e) hodnocení jednotlivých variant – je nutné počítat s rizikem, které nese předpokládaný budoucí zisk, f) výběr optimální finanční varianty – taková finanční varianta, která při obvyklém riziku nejlépe naplňuje určený finanční cíl, g) realizace optimální finanční varianty.“[3/28] „Do finančního rozhodování patří především:
1. Rozhodování o velikosti a složení jednotlivých částí oběžného majetku – rozhodování o optimální výši peněžních prostředků, pohledávkách, zásob surovin a materiálů, nedokončené výrobě, polotovarů a hotových výrobků. 2. Rozhodování o optimální formě krátkodobého kapitálu – využití obchodních úvěrů a krátkodobých finančních záloh. 3. Je závislé na ekonomickém prostředí, ve kterém se podnik pohybuje. Ekonomické prostředí tvoří především finanční politika státu, konkurenční prostředí, podmínky finančního trhu, podmínky zahraničního obchodu, situace na trhu práce a požadavky pracovníků zejména na mzdy. Rozhodování je zejména významné u investičního rozhodování, kde je potřeba, aby se opíralo o dlouhodobé prognózy ekonomických podmínek investiční činnosti.“[3/36] „
Zisk představuje kladný rozdíl mezi dosahovanými výnosy a náklady vynaložené na zajištění,
dosažení a udržení těchto výnosů. V účetnictví je označovaný jako VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ. K tomuto dílčímu výsledku se připočítává rozdíl mezi tržbami za prodané zboží a náklady vynaloženými na prodané zboží = OBCHODNÍ MARŽE. Důležitým ukazatelem hodnotícím podnik je provozní zisk, který vzniká odečtením provozních nákladů (s výjimkou nakupovaných vstupů) od přidané hodnoty případně připočítáním ostatních provozních výnosů. Je považován za nejdůležitější, protože se používá k hodnocení provozní výkonnosti podniku. Výše provozního zisku je závislá především na velikosti a stabilitě poptávky, možnosti nahrazení výrobků substituty (výrobek, který je podobný) apod. Kromě provozního zisku má podnik i zisk finanční.“ [6/9] Důležitým nástrojem finančního řízení je finanční plánování. Finanční plánování zahrnuje především tvorbu finančního plánu. 10
„Finanční plán má integrující postavení v systému podnikových plánů – zobrazují se v něm všechny činnosti podniku, syntetizuje všechny dílčí plány. Podnikový plán vychází z podnikové strategie, která definuje dlouhodobou koncepci podniku. Východiskem tvorby podnikového plánu je strategická analýza podniku. Funkcí strategické analýzy je identifikovat výnosový potenciál podniku. Je zaměřena na analýzu příležitosti a rizik a na identifikaci silných a slabých stránek podniku.“ [6/156] Metodický potup finančního plánování •
délka plánovacího období,
•
způsob finančního plánování,
•
harmonogram činností a odpovědnosti za zpracování finančního plánu,
•
strukturu výstupů finančního plánu,
•
termíny projednávání finančního plánu vrcholovým managementem,
•
způsob sledování a vyhodnocování plnění finančního plánu,
•
zásady podporování plnění plánu, motivační programy, prémiové ukazatele, ale i sankce za nedodržování pravidel a neplnění úkolů.
Příspěvková organizace může být zřízena státem, krajem nebo obcí. Zřizovatel určuje činnost, kterou bude příspěvková organizace konat. Jsou součástí neziskové sféry a jejich rozsah a struktura vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Hospodaření příspěvkových organizací se řídí zákonem č. 250/2000. Je právnickou osobou, která vzniká a zaniká rozhodnutím zřizovatele. Rozpis rozpočtu je závaznou metodou rozdělení finančních prostředků, zajišťuje jednotný přístup v rámci celého kraje a vytváří jednotnou srovnávací základnu pro posouzení efektivnosti všech škol a školských zařízení v Jihočeském kraji. Podklady k rozpočtu předá kraj ke kontrole obcím s rozšířenou působností. Do těchto podkladů jsou promítnuty skutečnosti, které nastaly v době od vykázání dat v zahajovacích výkazech do zahájení dalšího kalendářního roku. Rozpisy přímých výdajů se stanoví na kalendářní rok. Při rozpisu v regionálním školství jednotlivým krajům MŠMT, vychází z výkonů, které jsou uvedeny ve statistických výkazech zpracovaných pro školní rok, který začíná v kalendářním roce předcházejícím roku rozpočtovému. Rozpočet prostředků předává kraj školám zaokrouhlené na celé tisíce.
11
Finanční hospodaření příspěvkové organizace je vázáno k rozpočtu zřizovatele případně i ke státnímu rozpočtu. Příspěvkové organizace hospodaří pod svým jménem a vedou v plném rozsahu účetnictví. Účetnictví vedou podle zákona o účetnictví č. 561/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Musí účtovat ve skutečnostech, které jsou platné pro aktuální rok. Účetnictví vedou jako soustavu účetních záznamů, které můžou mít podobu listinnou nebo technickou. Příspěvkové organizace mají dále povinnost vést účetní závěrku, jejíž součástí je rozvaha a výkaz zisků a ztrát a přílohy. Podrobnosti o účetní závěrce jsou uvedeny v prováděcí vyhlášce každého zřizovatele.
1.2. Krátkodobé finanční řízení „Krátkodobý finanční management představuje vybraný soubor činností, v jehož rámci se přijímají rozhodnutí s přímými důsledky na dobu do jednoho roku. Jedná se o: • • • •
řízení likvidity a finančního kapitálu, řízení krátkodobých aktiv a jeho složek (zásoby, pohledávky, finanční majetek), řízení krátkodobých pasiv a jeho složek, sestavení krátkodobého finančního plánu a jeho aktualizace.“ [11/76]
„Řízení likvidity a finančního kapitálu V podnikové praxi existují minimálně dva důvody, proč řídit peněžní prostředky (na účtech a v pokladně): •
Peněžní prostředky jsou nejlikvidnější částí podnikového majetku, jejich prostřednictvím podnik hradí své splatné závazky. V tomto kontextu řízení peněžních prostředků zajišťuje solventnost podniku.
•
Peněžní prostředky mají svojí cenu, a proto neřízené kladné saldo dočasně volných peněžních prostředků snižuje rentabilitu podnikání. Řízení peněžních prostředků zvyšuje rentabilitu podnikání prostřednictvím výnosů z finančního majetku podniku.
Řízení peněžních prostředků obstarává cash management. Jde především o: •
analýzu obratovosti peněžních prostředků,
•
regulaci stavu peněžních prostředků, 12
•
regulaci struktury peněžních prostředků.
Řízení finančního kapitálu využívá platební kalendáře. Jsou to jednoduché, ale účinné nástroje. Jejich prostřednictvím lze efektivně řídit peněžní prostředky v přímé vazbě na likviditu i rentabilitu podniku. Technické provedení platebního kalendáře umožňují tabulkové procesory, např. Excel.“ [6/22] Řízení krátkodobých aktiv Zásoby Účetním členěním patří zásoby (suroviny, materiál, nedokončená výroba a polotovary, zvířata) do oběžných aktiv. Oběžná aktiva mají buď podobu finanční nebo hmotnou. Zásoby jsou hmotnou podobou oběžného majetku. Jejich pořízení je zpravidla financováno závazky z obchodního styku, které se vyskytují v rozvaze na straně pasiv ve skupině krátkodobých závazků.
Řízení zásob zahrnuje: •
analýzu obratovosti zásob,
•
volbu způsobu financování zásob,
•
oceňování zásob,
•
hledání rezerv v řízení zásob.
„Základní model řízení vychází z dodacího cyklu. Je založen na principu dopředu pevně stanovených dodávkových cyklů prostřednictvím fixních termínů objednávek či dodávek. Po uplynutí dodávkového či objednávkového cyklu jsou vytvářeny další objednávky. Dle aktuální potřeby se mění objednávané množství tak, aby pokrývalo potřeby pro další období.“ [6/117] Pohledávky Peněžní pohledávka zaniká vyrovnáním dluhu. Pokud je dlužník platebně neschopen, vzniká nedobytná pohledávka. Pohledávky jsou důležitou součástí finančních zdrojů, proto je nutné je řídit. Nástroji jsou plány inkasa a úvěrová politika. Úvěrová politika určuje dobu splatnosti pohledávek, splátkový kalendář, požadavky na odběratele, pokud chtějí na zboží úvěr. 13
Krátkodobý finanční majetek Smyslem řízení je předcházení platební neschopnosti a k tomuto účelu sestavují podniky platební kalendář. Přehled příjmů a výdajů v krátkém období. Řízení krátkodobých pasiv Do krátkodobých pasiv patří krátkodobé závazky z obchodního styku, které se řídí prostřednictvím ukazatele doby obratu (splatnosti) závazků a časové struktury závazků. Čím vyšší má společnost dobu splatnosti závazků, tím je méně likvidní. Zdroje krátkodobého financování firmy: a) b) c) d) e)
krátkodobé bankovní úvěry, krátkodobé obchodní úvěry. závazky vůči zaměstnancům = nevyplacené mzdy, závazky z obchodního styku = dluhy dodavatelům. závazky vůči státu = odložené daně a pojistné.
„Hlavní charakteristiky krátkodobého finančního plánu: •
relevantní roční část dlouhodobého finančního plánu,
•
podporuje zajištění solventnosti při potřebné výkonnosti firmy,
•
zajišťuje úkoly k plnění plánu výnosů, nákladů a hospodářského výsledku
•
struktura výstupů – pro forma účetní výkazy a vnitropodnikové měsíční výkazy, platební kalendář a komentář,
•
měsíčně vyhodnocuje, formou rozboru nebo reportingu.“ [11/65]
ČISTÝ PRACOVNÍ KAPITÁL = Kapitál určený k financování části oběžného majetku, který má dlouhodobý charakter. Jeho hodnota se vypočítává z rozvahy jako rozdíl mezi hodnotou dlouhodobých zdrojů financování (tj. kapitálu) a hodnotou stálých aktiv, tj. neoběžného majetku dlouhodobě vázaného. „Představuje hodnotu dlouhodobých finančních zdrojů použitých k financování části oběžného majetku. NWC = (VK + DZ) – SA NWC = čistý pracovní kapitál VK = vlastní kapitál DZ = dlouhodobé závazky SA = stálá aktiva (dlouhodobý majetek) 14
Čistý pracovní kapitál jde také vypočítat jako rozdíl oběžného majetku a krátkodobých zdrojů financování. Představuje hodnotu oběžného majetku financovaného dlouhodobým kapitálem. Pokud je čistý pracovní kapitál záporný, vzniká tzv. nekrytý dluh. Znamená to, že podnik není schopný splácet okamžitě splatné závazky. Management podniku musí realizovat opravná opatření, jejichž cílem je změna struktury financování z hlediska splatnosti, případně odprodej nepotřebného majetku, snížení dlouhodobě vázaného oběžného majetku apod. Z toho vyplývá, že podnik musí mít kladný čistý pracovní kapitál.“ [6/34]
Výhody krátkodobých zdrojů financování 1) rychlost -
krátkodobou půjčku je snazší získat než dlouhodobou,
-
z tohoto důvodu se neprovádí do hloubky bonita zákazníka.
2) flexibilita -
krátkodobé financování je vhodné ke krytí sezónních a cyklických potřeb, protože si podnik nemusí vytvářet dlouhodobé závazky.
3) nižší náklady -
krátkodobé úrokové sazby jsou nižší než dlouhodobé.
Nevýhoda krátkodobých zdrojů financování 1) vyšší riziko -
vyšší riziko vychází zejména z toho, že podnik, který je financován z krátkodobých zdrojů financování nemusí být schopen je rychle obnovit.“ [11/9]
Krátkodobý finanční management se také zabývá řízením pohledávek. Tato činnost zahrnuje analýzu obratovosti pohledávek, zajištění pohledávek, regulace stavu pohledávek, vymáhání pohledávek apod. Sestavení krátkodobého finančního plánu Součástí krátkodobého finančního managementu je také krátkodobé plánování. Výsledkem je krátkodobý finanční plán. Krátkodobý finanční plán slouží pro výkonné řízení ve stanoveném období, přičemž obvyklý horizont je spjat s daňovým rokem. Mohou být podle potřeby ještě 15
členěny na kratší období, avšak vždy tak, aby umožňovaly agregaci do plánu na základní roční období. Finanční plán se navazuje na úkoly plánu střednědobého, resp. dlouhodobého. V zásadě jde o krátkodobé a operativní úkoly, kdy se stanovuje, jaké výsledky musí pracoviště mít, aby základní parametry finančního plánu mohly být dosaženy. Důraz je kladen na výsledovku, tedy na výkaz zisků a ztrát, kde bude zajištěno podrobnější členění jak u nákladů, tak u výnosů. Ve vztahu k rozvaze jde zejména o profinancování oběžného majetku, pracovní kapitál, zajištění likvidity apod. „ Specifika krátkodobého finančního plánování - plánovanému období předchází období, za které je známa očekávaná skutečnost, - zisk jako cíl je limitován krátkodobě nezaměnitelnými faktory, - důležitou součástí je plánování nákladů, výnosů a zisku, - základem je zabezpečení likvidity podniku, - musíme rozlišit tři kroky: a) sestavení plánové výsledovky na základě nákladů a výnosů a zisku, b) plán peněžních toků, c) sestavení plánové rozvahy.“ [12/41] „
Základní cíle závisejí především na konkrétní situaci podniku, respektive na jeho finančním
zdraví. V první fázi by mělo jít především o zajištění existence podniku, která je z finančního hlediska závislá především na likviditě. V další fázi je potřeba přizpůsobení se požadavkům a představám bank, dodavatelů, odběratelů a investorů. Třetí fází je optimální zhodnocení kapitálu, ve které se jedná především o snahu vyplácet každoročně přiměřené dividendy akcionářům, s čím souvisí i rentabilita kapitálu.“ [5/99]
„Základní typy cílů: a) obratové – jsou nejdůležitější, jelikož zpravidla platí, budou-li splněny, budou splněny i cíle ostatní, b) cíle ziskové – plán absolutního zisku pro příští rok, c) cíle zachování likvidity – jde o doprovodné podmínky.“ [5/99]
16
Výkonnou součástí krátkodobého managementu je finanční rozhodování. Finanční rozhodování krátkodobého charakteru vychází z dlouhodobého finančního rozhodování a je jím silně ovlivňováno. Je závislé na ekonomickém prostředí, v němž se podnik pohybuje. Ekonomické prostředí tvoří především finanční politika státu, konkurenční prostředí, podmínky finančního trhu, podmínky zahraničního obchodu apod. Krátkodobý finanční management v příspěvkové organizaci Hospodaření v příspěvkové organizaci se řídí zákonem č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech. „Finanční hospodaření se řídí ročním rozpočtem a rozpočtovým výhledem. Rozpočtový výhled obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, zejména o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. U dlouhodobých závazků se uvedou jejich dopady na hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcí po celou dobu trvání závazku. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním a vychází z rozpočtového výhledu. Obsahem rozpočtu jsou příjmy a výdaje a ostatní peněžní operace, včetně tvorby a použití peněžních fondů. Mimo rozpočet se uskuteční peněžní operace týkající se cizích prostředků.
Příspěvková organizace sestavuje pro rozpočtový rok souhrnný finanční plán, který obsahuje: a) rozpočet nákladů a výnosů hlavní činnosti příspěvkové organizace včetně plánovaného výsledku hospodaření, b) plán reprodukce majetku včetně zdrojů financování, c) odpisový plán (příloha č. 4 SM/112/RK).“ [8/§ 3]
„Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky vytvořené vlastní činností a s peněžními prostředky přijatých od svého zřizovatele. Dále hospodaří s prostředky svých fondů, s peněžitými dary, s dotací poskytnutých na úhradu provozní činnosti, včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů. Zřizovatel poskytuje příspěvek na provoz své příspěvkové organizaci zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb.“ [8/§ 28] 17
„Peněžní fondy •
Rezervní fond,
•
Fond investic,
•
Fond odměn,
•
Fond kulturních a sociálních potřeb.
Příspěvková organizace může pořizovat věci nákupem na splátky nebo smlouvou o nájmu s právem koupě jen po předchozím písemném souhlasu zřizovatele.“ [8/§ 29] „Finanční vztah kraje vůči zřízené příspěvkové organizaci je určen následujícími vybranými ukazateli: a) příspěvek na provoz, b) investiční dotace do investičního fondu, c) výsledek hospodaření, d) objem prostředků na platy a odměny za pracovní pohotovost, pokud není zvláštním zákonem stanoveno jinak (zákon č. 561/2004 Sb.), e) výše odpisů dle předpokládaného odpisového plánu, f) případný odvod do rozpočtu kraje (kromě odvodu za porušení rozpočtové kázně).
Příspěvek kraje na provoz příspěvkové organizace musí být použit k pokrytí a úhradě nákladů souvisejících s její hlavní činností, pokud nebude stanoven jiný konkrétní účel příspěvku. Příspěvek na provoz je poskytován organizaci v průběhu roku zpravidla rovnoměrně (měsíčně) do výše schváleného ročního objemu a v souladu se stanoveným platebním kalendářem. Příspěvek na provoz poskytnutý příspěvkové organizaci podléhá finančnímu vypořádání. Pokud nestanoví zřizovatel jinak, nevrací organizace nepoužitý příspěvek do rozpočtu zřizovatele a ten zůstává součástí jejího zlepšeného výsledku hospodaření a jeho rozdělení do peněžních fondů. Příspěvková organizace je povinna plnit určené úkoly co nejhospodárnějším způsobem a dodržovat stanovené ukazatele. Příspěvková organizace hospodaří s majetkem kraje, který jí byl předán k hospodaření (svěřený majetek) aby mohla plnit hlavní účel, ke kterému byla zřízena, a to v souladu s obecně platnými právními předpisy a zřizovací listinou. Podle stejných pravidel hospodaří PO s majetkem, který dostala od kraje do vlastnictví, příp. s majetkem který získala z vlastní činnosti, pokud to umožňují obecně platné právní předpisy a zřizovací listina.“ [9/2] 18
1.3. Finanční analýza Hlavním smyslem finanční analýzy je připravit podklady pro kvalitní rozhodování o fungování podniku. Účetnictví předkládá z pohledu finanční analýzy v zásadě přesné hodnoty peněžních údajů, které se však vztahují pouze k jednomu časovému okamžiku. Aby mohla být tato data využita pro finanční management včetně hodnocení finančního zdraví podniku, využívá se vhodných metod finanční analýzy. „Finanční analýza má svůj smysl z časového pohledu ve dvou rovinách: •
Fakt, že se ohlížíme do minulosti a máme šanci hodnotit, jak se firma vyvíjela až do současnosti.
•
Fakt, že finanční analýza nám slouží jako základ pro finanční plánování ve všech časových rovinách. Umožní nám proto jak plánování krátkodobé spojené s běžným chodem firmy, tak i plánování strategické související s dlouhodobým rozvojem firmy.“ [5/10]
Finanční analýzu můžeme chápat jako rozbor jakékoliv činnosti, v souvislosti s níž je možno uvažovat o čase a penězích. Přitom záleží na potřebě finančního managementu jakou rovinu a záběr si pro své rozhodování zvolí. „Analýza podniků se provádí s ohledem na otázky, které s její pomocí mají být zodpovězeny. Je však nutno přihlédnout k postavení společnosti v rámci příslušného odvětví a národního hospodářství. V rámci jedné společnosti lze provádět pouze časová srovnání, přičemž je nutné sledovat, nedošlo-li u daného subjektu k zásadním změnám, které by mohly toto časové srovnání ovlivnit. Analýza společnosti se soustřeďuje na stav společnosti a její předpokládaný vývoj, přičemž se provádí analýza kvalitativní, která však primárně nevychází z finančních informací firmy (image společnosti, kvalita managementu a úroveň řízení…), tak kvantitativní (vychází z účetních výkazů dané společnosti). Důležité je rovněž členění finanční analýzy na externí a interní. Externí analýza se opírá o zveřejňované a jinak dostupné informace a interní lze označit za rozbor hospodaření podniku, který vychází nejen z finančních informací, ale také z informací z manažerského účetnictví a z dat statistických, plánovaných a kontrolních.“ [5/16] Uvedené členění lze rekapitulovat takto: 19
•
„Externí – pocházejí z vnějšího prostředí a týkají se tedy nejen podniku jako takového, ale také jeho domácího a zahraničního okolí. Do této kategorie patří informace plynoucí z mezinárodních analýz, z oficiálních statistik či burzovní informace z odborného tisku.“ [5/19]
•
„Interní – bezprostředně se dotýkají analyzované firmy. Patří sem data účetní závěrky, podle zákona o účetnictví zahrnuje rozvahu, výkaz zisků a ztráty a přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.“ [5/17]
Finanční analýza je specifickým typem analýzy, jejímž smyslem je provést zhodnocení finančního hospodaření, případně připravit výchozí podklady pro finanční plánování. Patří proto k nejdůležitějším nástrojům finančního řízení, je užitečná pro prověření dat z minulosti, doplnění vypočítané hodnoty podniku při investičních projektech a účinnou pomůckou při průběžné kontrole plnění finančních plánů.
1.4. Ukazatelé využívané příspěvkovou organizací Finanční analýza představuje systematický rozbor dat obsažených v účetních výkazech. Je to metoda získávání souhrnných
a ucelených informací.
Zpravidla se analýza provádí
z účetních dat. „Příspěvková organizace si vybírá ke svému sledování ty oblasti, které jsou pro ni relevantní, stejně jako ukazatele, které ji nejvíce informují o míře dosazování cílů, o silných a slabých stránkách jejího finančního řízení a potenciálním ohrožením v budoucnu.“ [10/67] Ze široké palety ukazatelů, které jsou pro finanční analýzu k dispozici, příspěvkové organizace využívají zejména tyto: „Standardním členěním ukazatelů je členění na: •
Absolutní ukazatele – hodnot jednotlivých položek základních účetních výkazů.
•
Rozdílové ukazatele – vypočítávají se jako rozdíl určité položky aktiv s určitou položkou pasiv.
•
Poměrové ukazatele – tvoří nejpočetnější a zároveň také nejvyužívanější skupinu ukazatel a jsou definovány jako podíl dvou položek, nejčastěji ze základních účetních výkazů.“ [5/41]
20
Další využívané členění na: •
„Extenzivní ukazatele – jsou uváděny v objemových jednotkách. \jsou nositeli informací o rozsahu či objemu analyzované položky a představují kvantitu v objemových jednotkách.
•
Intenzivní ukazatele – přinášejí informace o míře, s jakou jsou využívány zdroje. Charakterizují míru, v jaké jsou extenzivní ukazatele podnikem využívány a jak silně či rychle se mění.“ [5/42,43]
ANALÝZA POMĚROVÝMI UKAZATELI Poměrové ukazatele: •
Ukazatele struktury majetku a kapitálu – jsou konstruovány na základě rozvahy a nejčastěji se vztahují k ukazatelům likvidity, neboť zkoumají vzájemný vztah rozvahových položek. Velmi podstatné jsou také ukazatele zadluženosti, které hodnotí kapitálovou strukturu firmy.
•
Ukazatele tvorby výsledku hospodaření – vycházejí primárně z výkazu zisku a ztráty a zabývají se strukturou nákladů a výnosů a strukturou výsledku hospodaření podle oblasti, ve které byl tento výsledek generován.
•
Ukazatele na bázi peněžních toků – analyzují faktický pohyb finančních prostředků a bývají velmi často součástí analýzy úvěrové způsobilosti.
„Ukazatele likvidity Likvidita = schopnost podniku uhradit včas své platební závazky. Likvidita je důležitá z hlediska finanční rovnováhy firmy, neboť jen dostatečně likvidní podnik je schopen dostát svým závazkům. Poměrové ukazatele likvidity jsou součástí výročních zpráv akciových společností a běžně se objevují jako součást hospodářských analýz. Pohotová likvidita = platí, že čitatel by měl být stejný jako jmenovatel. Pokud by poměr byl 1:1, podnik by byl schopen se vyrovnat se svými závazky, aniž by musel prodat své zásoby. Vyšší hodnota bude příznivější pro věřitele. Rychlý test zdraví firmy. Pohotová likvidita =
é í ř á é á á é á
21
Běžná likvidita = vypovídá o tom, jak by byl podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby proměnil veškerá oběžná aktiva v daném okamžiku za hotovost. Čím vyšší je hodnota ukazatele, tím je pravděpodobnější zachování platební schopnosti podniku. Pro běžnou likviditu platí: Běžná likvidita =
ěžá á é á
Okamžitá likvidita = představuje nejužší vymezení likvidity. Vstupují do ní jen ty nejlikvidnější položky z rozvahy. Pohotové platební prostředky jsou peníze na běžném účtu, na jiných účtech či v pokladně. Okamžitá likvidita =
é í ř á é á
“ [5/49]
„Ukazatele rentability „Rentabilita jako způsob hodnocení efektivnosti patří k tradičním oblastem finanční analýzy u soukromých ziskových firem. Cílem hlavní činnosti je vyrovnanost nákladů a výnosů a cílem doplňkové (hospodářské) činnosti zisk.“ [10/73] RENTABILITA NÁKLADŮ Z DOPLŇKOVÉ ČINNOSTI Nákladová rentabilita představuje nejpřísnější ukazatel efektivnosti. Poměřuje užitý efekt v podobě zisku. Doplňková činnost je zřizovatelem povolena ve zřizovací listině za předpokladu její ziskovosti. Prostředky získané z doplňkové činnosti jsou použity na hlavní činnost. Rentabilita DČ =
ář ý ý ňé č á Č
Rentabilita = výnosnost vloženého kapitálu Důraz je kladen na výkaz zisků a ztráty, neboť je rentabilita zmiňována jako ziskovost. Organizace si může zvolit ještě obměnu rentability doplňkové činnosti, a to rentabilitu hlavní činnosti, která se vypočítá stejně, s tím rozdílem, že hospodářský výsledek a náklady jsou z hlavní činnosti.
22
„Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity měří schopnost společnosti využívat investované finanční prostředky a vázanost jednotlivých složek kapitálu v jednotlivých druzích aktiv a pasiv. Tyto ukazatele nejčastěji vyjadřují počet obrátek jednotlivých složek zdrojů nebo aktiv nebo dobu obratu. Ukazatele aktivity představují doplňující ukazatele hodnocení. Rychlost obratu kapitálu Obrat kapitálu =
!ý " # $á %" á &
Výnosy celkem představují výnosy z hlavní a doplňkové činnosti. Obrat kapitálu je jeden z ukazatelů výkonnosti zdrojů vložených do produkce. Rychlost obratu zásob Rychlost obratu zásob udává výkonnostní aktivitu v oblasti zásob a nákladů. Rychlost obratu zásob =
' é á ů#ě á á
ČISTÝ PRACOVNÍ KAPITÁL Čistý pracovní kapitál představuje prostředky, které má organizace k dispozici pro svou běžnou provozní činnost. Čistý pracovní kapitál = oběžná aktiva – krátkodobé závazky „Ukazatele s využitím cash flow Podstatnou vypovídací schopnost mají ukazatele, které poměřují finanční toky z provozní činnosti k některým složkám výkazu zisku a ztráty či rozvahy. U ukazatelů cash flow je jejich účel dán potřebou vyjádření vnitřního finančního potenciálu podniku, respektive jeho vnitřní finanční síly. Obratová rentabilita udává finanční efektivitu podnikového hospodaření. Obrat v tomto ukazateli představuje příjmy z běžné činnosti podniku.
23
Obratová rentabilita =
" () í č
Stupeň samofinancování investic charakterizuje míru finančního krytí investic z vlastních interních finančních zdrojů. Stupeň samofinancování investic =
" () í č "
Finanční využití vlastního kapitálu je ukazatel hodnotící vnitřní finanční potenciál vlastního kapitálu. Finanční využití vlastního kapitálu =
" () í č í á
“ [5/63]
Ukazatele s využití cash flow využívá jen ta organizace, která tento výkaz o peněžních tocích sestavuje. SOU tento výkaz nesestavuje, proto nejsou k dispozici žádné podklady pro výpočty ukazatelů.
1.5. Rozvaha využívaná v příspěvkové organizaci Rozvaha je účetním výkazem, který zachycuje bilanční formou stav dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (aktiva) a zdrojů jejich financování (pasiva) vždy k určitému datu. Rozvaha se zpravidla sestavuje k poslednímu dni každého roku, respektive kratších období. Představuje základní přehled o majetku podniku ve statické podobě (v okamžiku účetní závěrky). „Tři základní oblasti podniku: 1. Majetková situace podniku – zjišťujeme, v jakých konkrétních druzích je majetek vázán a jak je oceněn, na kolik je opotřeben. 2. Zdroje financování – zajímáme se o výši vlastních a cizích zdrojů financování a jejich strukturu. 3. Finanční situace podniku – informace, jakého zisku podnik dosáhl, jak jej rozdělil, či zprostředkovaná informace, zda je podnik schopen dostát svým závazkům.“ [5/22]
24
STRUKTURA ROZVAHY AKTIVA – MAJETEK FIRMY Dlouhodobý majetek: •
dlouhodobý nehmotný majetek – patenty, licence, ochranné známky, software,
•
dlouhodobý hmotný majetek – položky majetku dlouhodobé povahy, které jsou pořizovány z hlediska zajištění běžné činnosti podniku – pozemky, umělecká díla, sbírky,
•
finanční investice – položky majetku dlouhodobé povahy, které jsou pořizovány pro získání výnosu, významného vlivu v jiném podniku.
Krátkodobý majetek – peněžní prostředky a věcné položky majetku (suroviny, materiál, rozpracovaná výroba, hotové výrobky a polotovary), u nichž lze předpokládat, že se přemění na peněžní prostředky během jednoho roku. Struktura oběžných aktiv je obvykle tvořena zásobami, dlouhodobými a krátkodobými pohledávkami a finančním majetkem. Ostatní aktiva – zachycují zejména zůstatek účtů časového rozlišení nákladů příštích období – předem placené nájemné, příjmy příštích období apod.
PASIVA – ZDROJE FINANCOVÁNÍ FIRMY Vlastní kapitál •
základní kapitál – peněžní vyjádření souboru peněžních a nepeněžních vkladů společníků do dané společnosti,
•
kapitálové fondy – představují emisní ážio, dary, dotace,
•
fondy ze zisku – zákonný rezervní fond, nedělitelný fond a ostatní fondy,
•
výsledek hospodaření minulých let – nerozdělený zisk z minulých období, případně neuhrazená ztráta z minulých let,
•
výsledek hospodaření běžného období – vykázaný zisk nebo ztráta uzavíraného účetního období.
Cizí kapitál •
rezervy – zákonné a ostatní, 25
•
dlouhodobé závazky,
•
krátkodobé závazky,
•
bankovní úvěry,
•
výpomoci.
Ostatní pasiva •
časové rozlišení – výdaje a výnosy příštích období,
•
dohadné účty.
Z hlediska rozvahy na straně pasiv příspěvková organizace využívá: -
základní kapitál v příslušném roce,
-
transfery na pořízení dlouhodobého majetku,
-
fond odměn, kulturních a sociálních potřeb, rezervní fond tvořený ze zlepšeného výsledku hospodaření, rezervní fond ostatních titulů, fond reprodukce majetku a ostatní fond,
-
výsledek hospodaření z běžného účetního období a ve schvalovacím řízení,
-
dlouhodobé přijaté zálohy a transfery,
-
dodavatelé,
-
krátkodobé přijaté zálohy,
-
zaměstnanci,
-
zúčtování s institucemi,
-
jiné přímé daně,
-
DPH,
-
dohadné účty pasivní,
-
ostatní krátkodobé závazky.
1.6. Výkaz zisku a ztráty u příspěvkové organizace Výkaz zisku a ztráty je písemný přehled o výnosech, nákladech a výsledku hospodaření za určité období. Zachycuje pohyb výnosů a nákladů. Sestavuje se pravidelně na konci každého kalendářního roku. Vedle evidence nákladů a výnosů majících zpravidla daňový význam obsahuje 3 dílčí a sumární výsledek hospodaření: 26
•
provozní,
•
z finančních operací,
•
za běžnou činnost,
•
mimořádný,
•
za účetní období,
•
před zdaněním.
„Výkaz zisku a ztráty obsahuje tokové veličiny, a proto jejich změny v čase nemusejí být rovnoměrné, výnosy dosažené v určitém období a náklady s nimi spojené nemusejí být vynaloženy ve stejném období. Nákladové a výnosové položky se neopírají o skutečné peněžní toky, což znamená, že výsledný čistý zisk neobsahuje skutečnou dosaženou hotovost získanou hospodařením v daném období.“ [5/33] CASH – FLOW „Přehled o peněžních tocích podává informace o peněžních tocích v průběhu účetního období. Peněžní toky jsou přírůstky (příjmy) a úbytky (výdaje) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů. Za peněžní prostředky se považují peníze v hotovosti včetně cenin, peněžní prostředky na účtu včetně případného pasivního zůstatku běžného účtu a peníze na cestě. Peněžní ekvivalenty se rozumí krátkodobý likvidní majetek, který je možno s nízkými dodatečnými transakčními náklady přeměnit v předem známou peněžní částku a u něhož se nepředpokládají významné změny hodnoty v čase.“ [5/34-36] Sestavování výkazu cash-flow není pro většinu podniků a organizací povinné. To ovšem neznamená, že se takové subjekty nemusí zabývat peněžními toky, zejména v souvislosti s problematikou solventnosti a řízení pohledávek.
1.7. Finanční plán Finanční plán obsahuje cíle ve finančním hospodaření včetně zdrojového zabezpečení. Z vymezených cílů pak vyplývají úkoly pro finanční management. „Roční plán bývá zpravidla rozdělován na jednotlivé části, kterými nejčastěji rozumíme měsíce nebo čtvrtletí. Krátkodobý plán by měl být postaven na analýze sezonních výkyvů,
27
přičemž sezonností rozumíme pravidelně se opakující výkyvy v rozsahu hospodářské činnosti, které jsou podmíněny faktory na straně poptávky (Vánoce, léto) a na straně nabídky. Postup při taktickém plánování“ [5/99]
Vymezení nejdůležitějších taktických cílů
Obr. č. 2
Komparace variant s cíly
zpracování základní varianty plánu
zpracování další varianty
Finanční plán příspěvkové organizace Finanční plán příspěvkové organizace se řídí závaznou metodikou, která je v souladu s těmito zákony: •
zákon č. 129/2000 Sb. o krajích ve znění pozdějších předpisů,
•
zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů,
•
zákon č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
„Hospodaření příspěvkové organizace se řídí jejím rozpočtem, který zahrnuje příspěvek ze státního rozpočtu, rozpočtu zřizovatele a vlastní zdroje. Rozpočet příspěvkové organizace je základním finančním plánem, jímž se řídí financování činnosti organizace.“ [10/32] Je zpracováván na základě efektivnosti, hospodárnosti a účelnosti. Finanční plán je sestaven na základě •
skutečných výnosů k 30. 6. běžného roku,
•
očekávané skutečnosti k 31. 12. běžného roku (náklady a výnosy),
•
uzavřených smluv,
•
informacích o cenách v následujícím roce,
•
prognózy České národní banky o vývoji inflace.
„Při zpracování ročního rozpočtu se řídí rozpočtovým výhledem. Rozpočet se zpracovává zpravidla jako vyrovnaný. Tvorba rozpočtu není právně vymezena. Sestavuje se v peněžních tocích, kdy bere v úvahu vlastní rozpočtové příjmy a výdaje, případně odvody příspěvkových organizací v jejich působnosti, dotace ze státního rozpočtu na úkony v její kompetenci.
28
Rozpočtové příspěvky mohou být použity v aktuálním rozpočtovém roce, a to k účelům, na které byly určeny. Rozpočet může zahrnout jen ty náklady a výnosy, které souvisejí s činností stanovenou ve zřizovací listině, případně jsou stanoveny zákonem, kterým byly zřízeny. Příspěvkové organizace hospodaří se svěřenými finančními prostředky, které jim na základě schváleného rozpočtu přidělí zřizovatel. Rozpočet může být schválen jako schodkový v případě, že schodek bude možné uhradit. Kladný hospodářský výsledek se převádí v dalším roce a to ke krytí rozpočtových výdajů nebo se převádí do peněžních fondů. Příspěvková organizace musí při sestavování rozpočtu respektovat pokyny svého zřizovatele, který stanoví ukazatele a limity závazné pro sestavení rozpočtu. Provádí jednak rekapitulaci financování, jednak zdrojů, které představuje rozpočtové omezení. Vychází také z reálného odhadu předpokládaného vývoje.“ [10/33] Součástí finančního plánu je přidán komentář ke každému nákladovému a výnosovému účtu, kde je okomentována věcná náplň každého účtu. „Struktura závazných výdajů: •
reinvestice celkem,
•
prostředky na platy,
•
prostředky na provedenou práci,
•
počet pracovníků.“ [10/34]
Finanční plány příspěvkové organizace obsahují skutečnost za poslední dva roky, schválený finanční plán běžného roku a finanční plán na další rok s rozdělením na hlavní a doplňkovou činnost. „Příspěvková organizace vytváří tyto peněžní fondy: •
rezervní fond,
•
investiční fond,
•
fond odměn,
•
fond kulturních a sociálních potřeb.
29
REZERVNÍ FOND Rezervní fond se tvoří ze zlepšeného hospodaření na základě schválení jeho výše zřizovatelem po skončení roku, případně sníženém o příspěvek do fondu odměn. Rezervní fond používá organizace například k dalšímu rozvoji své činnosti. INVESTIČNÍ FOND Investiční fond vytváří organizace ke krytí svých investičních potřeb. FOND ODMĚN Z fondu odměn se hradí odměny zaměstnancům, přednostně však překročení prostředků na platy. FOND KULTURNÍCH A SOCIÁLNÍCH POTŘEB Se tvoří základním přídělem ve výši 2 % ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, odměny za pracovní pohotovost a odměny za ostatní plnění vykonané práce. Mezi obvyklé činnosti zajišťované z tohoto fondu patří například kultura, rekreace, sport, provoz kulturních a sociálních zařízení apod.“ [8/§ 29-33] Schvalování a vyhodnocování finančního plánu v příspěvkové organizaci Finanční plán schvaluje zřizovatel, který má právo do tohoto plánu zasahovat. Součástí finančního plánu jsou ukazatele, které musí příspěvková organizace dodržet. Jsou to především příspěvek na provoz, objem prostředků na platy a pracovní pohotovost a výše odpisů podle odpisového plánu. Dále ve finančním plánu je plán nákladů a výnosů. Sestavený finanční plán je zahrnut do rozpočtu zřizovatele na další rozpočtový rok. Finanční plán schvaluje odbor rozpočtu společně se zástupci příspěvkové organizace. Termín předání finančního plánu je srpen běžného roku a termín předání podkladů je dán harmonogramem. Odbor rozpočtu pak finanční plán předá Radě kraje k projednání finanční komisí kraje. Během roku může organizace finanční plán upravovat. Úpravy souvisí s dodržováním zákona č. 320/2001 o finanční kontrole. Tyto změny jsou v kompetenci odboru rozpočtu konkrétního kraje. V případě změny závazných ukazatelů nebo výše odpisů, je změna finančního plánu povinná. 30
Dotace Dotace je nenávratné financování určitého projektu, programu nebo činnosti, které je přiznáno uchazeči, které splnil předem stanovené podmínky. Dotace se poskytují z veřejných rozpočtů (státní rozpočet, rozpočet měst a obcí, státní fondy, fondy cizího státu). Poskytnuté prostředky se musí k určitému datu vyúčtovat. Pokud příjemce neprokáže splnění účelu, musí poskytnuté dotace ve stanoveném termínu vrátit. Při stanovení příspěvku se přihlíží k prostředkům, které organizace získala z hlavní činnosti a jak využije své peněžní fondy. MŠMT(ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy) přiděluje přes kraj finanční prostředky. Jsou to zejména příspěvky a dotace: -
příspěvek na provoz poskytnutý zřizovatelem,
-
na platy,
-
učební pomůcky, učebnice a školní potřeby, vzdělávání pracovníků apod.
Pokud organizace příspěvek nebo dotaci nevyčerpá, vrací ji zpět do státního rozpočtu prostřednictvím zřizovatele, kraje a dále MŠMT. -
investiční dotace – mohou zřizovatelé a příspěvkové organizace získat v rámci programu
financovaného
prostřednictvím
ministerstva financí.
31
státního
rozpočtu
podle
vyhlášky
2. SWOT SWOT analýza SWOT analýza je analýzou strategickou. strategickou Jedná se o komplexní analýzu podniku a jeho tržní pozice. Podnik zkoumá z hlediska silných stránek, slabých stránek podniku (vnitřní faktory), faktory), příležitostí a hrozeb (vnější vnější faktory). faktory) Umožňuje formulovat systémový přístup ke všem základním okruhům okruhům možných výhod a nevýhod, které podnik provázejí.
2.1. 1. Utřídění jednotlivých faktorů Zpracování fakticky probíhá ve třech fázích: fázích a) Nejdříve analytickými metodami vyhledáme a vyhodnotíme vnější faktory (příležitosti, hrozby) a vnitřní faktory (silné a slabé stránky). b) Získané informace utřídíme do konfrontační matice k vyhodnocení váhy jednotlivých faktorů. c) Poslední fází je zapojení pozitivních zjištění do potlačování toho, co se ukázalo jako nežádoucí. „ SWOT analýza“ analýza [13/1] [13/1
„Vzhledem Vzhledem
k
tomu,
že
SWOT
obr. č. 3
analýza
je
velmi
univerzální
a
jednou
z
nejpoužívanějších analytických technik, technik, je její využití v praxi velmi široké. Je možné ji použít pro organizaci / podnik jako celek nebo pro jednotlivé oblasti, produkty nebo jiné záměry. Je také širší součástí řízení rizik, rizik, neboť postihuje klíčové zdroje rizik (hrozby), pomáhá si je uvědomit a případně nastavit protiopatření. protiopatření. Pro vnější faktory faktory platí, že je zapotřebí předem jasně stanovit, co se za ně, s ohledem na analyzovaný problém nebo subjekt, považuje. Může to být okolí podniku nebo okolí jedné organizační jednotky.“ jednotky [14/1] 32
SWOT analýzu můžeme využít v rámci finančního řízení i v problematice řízení rizik a jeho organizaci. SWOT analýza v příspěvkové organizaci Za silné stránky příspěvkové organizace (PO) lze považovat vysokou možnost ovlivňovat veškerou činnost zřizovatelem, ředitele jmenuje a odvolává zřizovatel, pokud PO vykazuje zisk, je odváděn zřizovateli, příspěvek nepodléhá DPH. Slabé stránky PO – PO je vždy závislá na příspěvku od zřizovatele a to jak v oblasti běžných výdajů, tak investičních výdajů, omezené možnosti finančního ohodnocení zaměstnanců. Příležitosti PO – zlepšit situaci zaměstnanců vhodně nastaveným motivačním systémem, pravidelně kontrolovat hospodaření. Hrozby PO – zřizovatel může zasáhnout do chodu PO neadekvátním způsobem, mohou klesnout příspěvky od zřizovatele. Na základě SWOT analýzy může zřizovatel zjistit stav určité příspěvkové organizace, jaké stránky je třeba zlepšit, a které jsou naopak v pořádku. Z analýzy také vyplývá, že forma příspěvkové organizace je vhodná pro podniky, které nevytvářejí zisk a jsou ve většině odkázány na příspěvky a dotace. Ale na druhou stranu, když klesnou příspěvky i dotace, je organizace schopna vytvořit zisk z doplňkové činnosti a tím i doplnit rezervní fond. Proto zřizovateli nehrozí, že o svůj zisk přijde, protože zřizovatel má velmi dobrý přehled o hospodaření organizace a v případě nutnosti PO může i zrušit. PO má povinnost mu předkládat pravidelné vyúčtování. Velmi důležitým ekonomickým faktorem je to, že příspěvek nepodléhá DPH. SILNÉ STRÁNKY Při analýze silných stránek se jedná o určení vnitřních sil firmy. Zamyslet se nad tím, co firma dělá lépe než konkurence. Zvážit silné stránky jak z vnějšího pohledu, tak z vnitřního pohledu. Jak je firma vnímána zaměstnanci a jak ji vidí zákazníci, případně konkurence na trhu. Za silné stránky lze považovat například významné postavení na trhu, vztahy se zákazníky a okolí, vzdělání zaměstnanců apod.
33
SLABÉ STRÁNKY Zde se určuje potenciální vnitřní slabiny firmy. Jde o to, v čem se firmě nedaří a v čem ostatní dosahují lepších výsledků. Opět se lze na firmu dívat jak z vnějšího pohledu zákazníků, tak očima zaměstnanců firmy. Je dobré uvést všechny slabiny, i když se nemusí líbit. Právě nepříjemná pravda nyní může ušetřit nemalé prostředky a potíže v budoucnu. Za slabé stránky lze považovat například špatná vnitřní komunikace, nedostatečné školení, nezastupitelnost lidí apod. Pro formulaci vnitřních faktorů se nejčastěji využívá finanční analýza organizace. Analýza silných a slabých stránek je chápána jako analýza současnosti. K tomu, abychom mohli analyzovat vnitřní faktory (silné a slabé stránky), nám mimo jiné slouží otázky, které si můžeme položit. Například: -
Co dělá organizace lépe, než konkurence?
-
Má organizace dobře zmapovaný trh?
-
Používá management organizace dobrou propagaci?
-
Co může organizace zlepšit?
-
Má organizace kvalifikované zaměstnance? apod.
PŘÍLEŽITOSTI Jedná o potenciální vnější příležitosti. Pokud žádné příležitosti nenapadají, je možné se podívat na silné stránky a pokusit se z nich odvodit, kde by mohla být příležitost a šance pro růst. Za příležitosti lze považovat například dotační programy, spolupráce s partnery apod. HROZBY Hrozby představují oblast, která sebou přináší rizika. Pokud se nebudou systematicky řídit, předcházet jim, mohou přerůst v závažný problém. Za hrozby můžeme považovat nutnost certifikací, školení partnerů, zlepšení nabídky ze strany konkurence apod.
34
„Jedna z metod, kterou můžeme využít při formulaci jednotlivých vnějších faktorů ve SWOT analýze je metoda PESTLE. Slouží k analýze okolního prostředí organizace. Jednotlivá písmena znamenají různé typy vnějších faktorů. P – politické – působení politických vlivů E – ekonomické – působení místní, národní a světové ekonomiky S – sociální – sociální změny, součástí jsou i kulturní vlivy T – technologické – dopady stávajících, nových a vyspělých technologií L – legislativní – vlivy národní, evropské a mezinárodní legislativy E – ekologické – místní, národní a světová problematika životního prostředí“ [15/26]
2.2. Vyhodnocení s využitím konfrontační matice Konfrontační matice pomůže odhalit hlavní příležitosti, kritické faktory pro jejich využití a nastíní možný směr vývoje. Tvorba konfrontační matice •
postavit do protikladu silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby,
•
zvolit škálu + a – ,
•
použít + v případě příznivého vývoje tak, že silná stránka převažuje nad slabou,
•
použít – v případě, že silná stránka již není důležitá a jestliže slabá stránka má negativní důsledky,
•
sečíst plusy a mínusy a zjistit nejdůležitější silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby.
35
„ Konfrontační matice“ [15/35]
Obr. č. 4
Využití konfrontační matice Konfrontační matice se využívá v případě, že nejsou specifikovány jen hlavní příležitosti a ohrožení, silné a slabé stránky. Porovnávají se zde vzájemné míry vlivu silných a slabých stránek na příležitosti a hrozby. Výsledky jsou závislé na subjektivním pohledu hodnotitele, který přisuzuje jednotlivým kombinacím bodové ohodnocení. Toto ohodnocení může být kladné i záporné. Záporné znamená negativní vztah, nula, že mezi faktory neexistuje vzájemná závislost a kladné ohodnocení vyjadřuje pozitivní vztah mezi faktory. Volba strategie podle SWOT analýzy mívá velmi často vliv na střednědobé a dlouhodobé strategické plány organizace, zejména v rovině jejich úprav a zpřesňování podle reálné situace i pravděpodobného dalšího vývoje tržního prostředí. Významný vliv mají též záměry zřizovatele, proto je účelné jej s výsledky získanými pomocí SWOT analýzy včas seznamovat. K získaným výsledkům je třeba mít po ruce i podklady z dílčích analýz. Informaci je žádoucí doplnit argumentací a hodnocením výhod, ale i případných rizik, která by při zásazích do platných dlouhodobých plánů (či investic) byla reálná.
36
3. Hospodaření středního odborného učiliště Blatná 3.1. Základní údaje Název školy: Střední odborné učiliště Blatná, okres Strakonice Adresa školy: U Sladovny 671, 388 16 Blatná Právní forma: příspěvková organizace
Činnost: učňovské vzdělávání v oboru Autoelektrikář, Elektrikář, Opravář zemědělských strojů, Automechanik, nástavbové studium v oboru Podnikání a zkrácené dálkové studium v oboru Včelař. Zřizovatel školy: Jihočeský kraj České Budějovice. Vrcholové vedení: ředitel školy, zástupce ředitele pro teoretické vyučování, zástupce ředitele pro odborný výcvik. Střední odborné učiliště Blatná je příspěvková organizace, kterou zřizuje Jihočeský kraj. Vzniklo v roce 1962 jako odborné učiliště Blatná při Strojní traktorové stanici Strakonice. V roce 2001 se stalo příspěvkovou organizací a v roce 2002 se název školy změnil na Střední odborné učiliště. Poskytuje učňovské, nástavbové a dálkové vzdělání včetně doplňkové činnosti navazující bezprostředně na hlavní účel a předmět činnosti organizace. Jsou to provozování autoškoly, hostinská činnost, ubytování, pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí včetně lektorské činnosti. Žáci a zaměstnanci
tab. č. 1 2013
2014
Počet žáků
278
256
Počet zaměstnanců
35
36
Zdroj: výroční zpráva 2013 a 2014 [22/22]
Kapacita školy je stanovena na 330 žáků. V letošním školním roce 2015/16 navštěvuje školu 256 žáků. Střední odborné učiliště od roku 2011 využívá projekt OPVK
(operační program pro
vzdělávání a konkurenceschopnost) ke zvyšování kvality vzdělávání, využití e-learningu k rozvoji klíčových kompetencí a dálkový přístup žáků k výukovým materiálům.
37
Závazná pravidla hospodaření SOU: Na základě zřizovací listiny organizace hospodaří se svěřeným majetkem tak, aby mohla plnit hlavní účel, k němuž byla zřízena. Organizace se povinna svěřený majetek efektivně a ekonomicky využívat, pečovat o jeho ochranu, provádět inventarizaci v souladu s příslušnými právními předpisy. Hospodařit s majetkem musí také v souladu s pokyny zřizovatele. Organizace je povinna řídit se vnitřními předpisy Jihočeského kraje, pokud je v nich uvedeno, že jsou určeny jako závazné i pro činnost organizací zřízených Jihočeským krajem. „Práva a povinnosti organizace k nemovitému a movitému majetku: Tato práva a povinnosti vyplývají ze zřizovací listiny. •
Oznámit neprodleně zřizovateli majetek nepotřebný pro další činnost organizace.
•
Zpracovat plán obnovy dlouhodobého hmotného majetku.
•
Uzavírat smlouvy o nájmu týkající se nebytových prostor, prostor sloužících k podnikání … maximálně na dobu pěti let, s výpovědní dobou 2 měsíce.
•
Uzavírat smlouvy o výpůjčce s právními osobami zřizovanými a zakládanými krajem, na dobu určitou, maximálně na dobu osmi let.
•
Výpovědní doba začíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi druhé smluvní straně.
•
Pořizovat, vypůjčit a půjčovat, najímat a pronajímat majetek v pořizovacích cenách nedosahujících 1 mil. Kč bez DPH v jednotlivých případech bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele v souladu s vnitřním předpisem organizace.
•
Vyřazovat, likvidovat majetek do výše zůstatkové ceny 50 tis. Kč včetně jednotlivých případech bez písemného souhlasu zřizovatele.
Další práva a povinnosti vyplývající ze zřizovací listiny: •
Provádět inventarizaci majetku minimálně v termínech stanovených zákonem o účetnictví a mimořádnou inventarizaci na základě požadavku a pokynů zřizovatele.
•
Umožnit zřizovateli kontrolu majetku kdykoliv, pokud o to zřizovatel požádá.
•
Provádět odpisy hmotného a nehmotného majetku podle schváleného odpisového plánu.
•
Provádět opravy a údržbu majetku a zajišťovat investiční potřeby majetku.
-
Samostatně zadávat veřejné zakázky, vybírat nejvhodnější nabídky v souladu s vnitřními předpisy zřizovatele.“ [16/5] 38
3.2. Krátkodobý finanční management v SOU Finanční plán je dílčí část finančního řízení. Je sestavován na období jednoho rozpočtového roku od 1.1. do 31.12. v souladu se zásadami kraje vzhledem k příspěvkovým organizacím zřizované Jihočeským krajem. Tento plán je sestavován ředitelem školy společně s hlavní ekonomkou školy. Součástí plánu je plán nákladů a výnosů, plán použití peněžních fondů, plán prostředků na platy, propočet plánovaných odpisů podle odpisového plánu. Musí být do něj zahrnuty plánované mimořádné výdaje, jako je malování budov, oprava budov či například nákup programového vybavení. Tento plán je předkládán zřizovateli, který je oprávněn jej upravit. Sestavený finanční plán je zahrnut do rozpočtu zřizovatele na daný rozpočtový rok. Zřizovatelem jsou stanoveny závazné ukazatele. Plán nákladů a výnosů je prognózou budoucího vývoje. Podstatou finančního plánu je analýza za minulá období s ohledem na vývoj v budoucnosti. Údaje vycházejí z účetnictví školy. Jedná se o nákladové a výnosové položky v souladu s platnou účetní osnovou.
3.2.1. Finanční plán a rozpočet 2013 Celkové náklady a zdroje plánované a schválené pro rok 2013 r. 2013
v tis. Kč
Plánované
schválené
tab. č. 2 plnění
Celkové náklady
24 323,0
22 588,0
100 %
Celkové zdroje
24 323,0
22 588,0
100 %
Výsledek hospodaření
neplánuje se
203, 5
Zdroj: Vybrané ukazatele SOU Blatná rok 2013 [18/1]
Výsledek hospodaření škola rozděluje v poměru 80 % do rezervního fondu a 20 % do fondu odměn. Aby mohla škola výsledek hospodaření rozdělit, musí toto schválit Rada kraje. Doplňková činnost musí být výdělečná, jinak by nemohla být provozována. Jelikož SOU je příspěvkovou organizací, zisk z hlavní činnosti by měl být co nejmenší, až nulový, jinak by škola mohla přijít o část příspěvků z kraje a musela by na financování použít vlastní zdroje. Výsledek hospodaření je výlučně ovlivněn tržbami. 39
Celkové náklady musí být kryty celkovými zdroji. Celkové zdroje jsou rozděleny na příspěvek z kraje, MŠMT a vlastní zdroje. Pro rok 2013 byl schválený příspěvek z kraje ve výši 4 278,0 tis. Kč příspěvek z MŠMT 15 560,0 tis. Kč, který byl upraven k 14. 11. na 15 576,0 tis. Kč a vlastní zdroje 2 750,0 tis. Kč. Finanční hospodaření SOU Blatná je vázáno na rozpočet školy a rozpočet Jihočeského kraje, který stanovuje příspěvek na provoz, případně v závislosti na poskytnutí veřejné finanční podpory od města Blatná. Vychází ze zákona č. 250/2000 Sb. O rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Rozpočtový proces je organizován tak, že škola eviduje plnění stávajícího rozpočtu a připravuje si (případně předem konzultuje se zřizovatelem) potřebné změny v objemu a struktuře financování pro následující rok. Zřizovatel vždy v průběhu měsíce června. dosavadního roku zasílá škole závazné rozpočtové formuláře, zahrnující příjmové a výdajové položky, platné pro další rozpočtové období. Při zpracování údajů pro rozpočtové formuláře vychází škola dosavadního průběhu financování a promítá nezbytné (a konzultované) změny v příjmech a výdajích pro rok následující. Zpracovaný návrh včetně textové přílohy je škola povinna doručit zřizovateli ke schválení ve stanoveném termínu, zpravidla nejpozději do 5. 9. Ve výdajové části rozpočtu to jsou: •
Formulář č. 1 je rozdělen na pravidelné nezbytné výdaje, nepravidelné nutné výdaje a nepravidelné mimořádné výdaje. V komentáři musí být zdůvodněny nárůsty i poklesy nezbytných výdajů a dále musí být zdůvodněny veškeré nutné nepravidelné a mimořádné výdaje plánované na další rok.
•
Formulář č. 2 je odpisový plán na další rok, který musí vycházet z odpisového plánu aktuálního roku. Z odpisového plánu vyplývá povinnost zatřídění dlouhodobého hmotného majetku do příslušné odpisové skupiny. Celková výše stanovených odpisů musí být rozdělena na odpisy týkající se hlavní a doplňkové činnosti.
•
Formulář č. 3 obsahuje vybrané ukazatele. Návrh rozpočtu přímých výdajů musí vycházet ze stanovených krajských normativů na příslušný rok v souvislosti s nárůstem nebo poklesem výkonů v aktuálním školním roce.
40
Limity věcných a provozních výdajů pro rok 2013 dle formuláře č. 1 NÁVRH PRO ROK 2013 (v tis. Kč) Nákup materiálu a DDM
tab. č. 3
SCHVÁLENO 2013 ( v tis. Kč)
1 160,0
1 160,0
60,0
60,0
1 286,0
1286,0
Opravy a udržování
255,0
158,0
Nákup služeb
708,0
738,0
19,0
19,0
101,0
71,0
Odpisy
1 072,0
786,0
PŘIDĚLENO
4 661,0
4 278,0
Náklady z DDM Nákup energie
Ochranné pracovní pomůcky Ostatní náklady celkem
Zdroj: Vybrané ukazatele SOU Blatná rok 2013 [18/4]
Vybrané ukazatele pro rok 2013 dle formuláře č. 3 Účet
Popis
501
Spotřeba materiálu
558 502 a 503
Náklady z drobného dl. majetku Spotřeba energie
511
Opravy a udržování
512
Cestovné
518
Ostatní služby
521
Mzdové náklady
524
Zákonné sociální pojištění
525
Jiné sociální pojištění
527
Zákonné sociální náklady
528
Jiné sociální náklady
531,532
Daně a poplatky
549,5xx
Ostatní náklady z činnosti
551
Odpisy dlouhodobého majetku
558
Náklady z drobného dlh. Majetku Ostatní náklady jinde neuvedené NÁKLADY CELKEM
Zdroj: Vybrané ukazatele SOU Blatná rok 2013 [18/1]
41
tab. č. 4
Návrh na rok 2013 v tis. Kč 3 150,0
Schváleno v roce 2013 v tis. Kč 3 155,0
60,0
120,0
1 286,0
1 286,0
855,0
758?é
8,0
8,0
716,0
746,0
12 621.0
11 495,0
4 235,0
3 868,0
49,0
50,0
131,0
122,0
39,0
51,0
9,0
9,0
92,0
74,0
1 072,0
786,0
60,0
120,0
0
60,0
24 323,0
22 588,0
Vazby mezi oběma rozpočtovými výkazy jsou tyto: Z účtu 501 – nákup materiálu škola platí pevná paliva, pohonné hmoty, drobný dlouhodobý hmotný majetek pod stanovenou hranici. Z účtu 502 – škola platí vodu, plyn. Z účtu 518 – nákup služeb – služby pošty, telekomunikací, nájemné, revise a odborné dohlídky, služby zpracování dat, odvoz odpadu. První formulář popisuje vybrané ukazatele pro střední odborné učiliště, které Jihočeský kraj stanovil a každá škola je musí respektovat. Formulář č. 2 odpovídá sumě příspěvků na provozní výdaje, který poskytuje škole Jihočeský kraj. V případě roku 2013 byl příspěvek na provoz je ve skutečnosti nižší, než byl návrh. Souviselo to se snížením počtu žáků, jelikož příspěvky na mzdy se odvíjí od počtu žáků. Rozpis ukazatelů přímých výdajů stanovených pro rok 2013 Ukazatel
Stanovený limit v tis. Kč
Závazný ukazatel Prostředky na platy Závazný ukazatel Ostatní osobní náklady Orientační ukazatel Odvody Orientační ukazatel FKSP Orientační ukazatel Přímé ONIV Neinvestiční výdaje Celkem
tab. č. 5
Skutečnost v tis. Kč
Plnění
11 013,0
11 013,0
100 %
362,0
362,0
100 %
3 868,0
3 807,2
98,4 %
110,0
110,7
100,2 %
223,0
283,1
126,9 %
15 576,0
15 576,0
100 %
Zdroj: Výroční zpráva za rok 2013 [22/19]
„Z uvedené tabulky vyplývá, že SOU vyčerpalo všechny prostředky beze zbytku. Dále SOU vyčerpalo prostředky na platy, ostatní osobní náklady a ostatní neinvestiční výdaje přidělené rozpočtem přímých výdajů bezezbytku. Nedočerpané prostředky na odvody byly použity na dokrytí přečerpaného ukazatele ONIV ( učební pomůcky).“[23/19]
42
Rozbor jednotlivých ukazatelů přímých výdajů v tis.Kč a) Ostatní osobní náklady (závazný ukazatel)
tab. č. 6
Teoretická výuka (externí pedagogové)
36,4
Autoškola
16,3
dálkové studium ( učitelé teorie a praxe )
121,3
výuka svařování
34,6
Domov mládeže
56,3
vedení kroužku výpočetní techniky
13,6
Úklid
40,4
školní kuchyně
37,3
vedení motoristického kroužku
5,7
CELKEM
362,0
Zdroj: Výroční zpráva za rok 2013 [22/20]
Částky představují mzdy na dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce. Čerpání vycházelo z plánu školy a jejich aktuálních potřeb. Externí pedagogové představují pedagogy z jiné školy, konkrétně z SOŠ Blatná, se kterou má SOU nepsanou dohodu o výpomoci. Na škole se vyučuje dálkové studium Včelař, které má své učitele, které platí SOU. Jsou to většinou odborníci z praxe a učitelé vysokých škol. b) Rozbor realizace ostatních neinvestičních výdajů (orientační ukazatel) ÚČEL POUŽITÍ
ČÁSTKA v tis.Kč
učební pomůcky
133,0
cestovné zaměstnanců
4,2
odměna maturitní zkoušky
10,4
zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele ( 4,2 ‰ z mezd) náhrady mzdy v souvislosti s pracovní neschopností spotřeba učebnic, tisku
47,0 55,0 1,3
školení pedagogů – akreditace
5,2
OOPP žáci, zaměstnanci
27,0 283,1
CELKEM Zdroj: Výroční zpráva za rok 2013 [22/20]
43
tab. č. 7
Vedle běžných provozních výdajů v rámci hlavní činnosti je škola povinna zpracovat plán oprav, údržby a investic podle aktualizovaných pokynů zřizovatele. Tento plán se promítne do návrhu rozpočtu.
Část příjmová zahrnuje zdroje, s nimiž SOU Blatná v rámci svého rozpočtu hospodaří: 1. Neinvestiční dotace MŠMT na financování přímých vzdělávacích výdajů – MŠMT přiděluje školám přes kraj finanční prostředky na mzdy, na odvody do sociálních fondů, učebnice, pomůcky, školní potřeby, další vzdělávání pracovníků apod. Tyto prostředky jsou poskytovány škole na základě počtu žáků ve škole uvedené ve školní matrice na příslušný školní rok. Nevyčerpanou dotaci vrací škola prostřednictvím zřizovatele do státního rozpočtu.
Příspěvek od zřizovatele na provoz v roce 2013 (v tis. Kč) UKAZATEL
ROZPOČET
SKUTEČNOST
tab. č. 8 PLNĚNÍ
Nezbytné výdaje pravidelné Nutné výdaje nepravidelné Odpisy
3 434,0 58,0 786,0
3 347,5 144,5 786,0
97,5 % 249,1 % 100 %
CELKEM
4 278,0
4 278,0
100 %
Zdroj: výroční zpráva pro rok 2013 [22/21]
2. Prostředky získané z vlastní činnosti představují především produktivní práce žáků odborného výcviku opravárenské činnosti. Roční výsledek hospodaření byl především dosažen efektivností jejího provozování. Jedná se o: -
Tržby za vlastní výrobky Tržby za vlastní výrobky představují především produktivní práci žáků oborů automechanik, opravář zemědělských strojů, elektrikář a autoelektrikář. V roce 2013 bylo provedeno 737 zakázek za celkem 732,1 tis. Kč. Škola má stálou klientelu z řad veřejnosti a tím se zkvalitňuje praktická výuka žáků jednotlivých oborů.
-
Tržby z pronájmu Představují pronájem služebního bytu zaměstnanci SOU, učebny Pracovní společnosti včelařů České Budějovice. Tato částka byla spočtena v roce za rok 2013 109,0 tis. Kč.
-
Tržby z prodeje služeb
44
Představují platby žáků a zaměstnanců za stravování, ubytování žáků, svařování a opravné zkoušky. Celkem 1 520,3 tis. Kč. -
Ostatní výnosy z činnosti Příspěvek od MěÚ Blatná ve výši 16,0 tis. Kč, který byl použit na organizování regionálních kol soutěží zručnosti. Výnosy z vlastních zdrojů 372,0 v tis. Kč. Výnosy byly použity na krytí nákladů hlavní činnosti, vlastní zdroje byly použity na nákup drobného hmotného majetku – nábytek na domov mládeže, židle a lavice do školy, koberec na DM, nádobí do školní kuchyně. Celkem 87,0 v tis. Kč. Z vlastních zdrojů byly dofinancovány odpisy ve výši 285,0 v tis. Kč.
Vybrané ukazatele pro rok 2013 – část výnosová Účet
Popis
601,602 603 662 648 672
tab. č. 9
Návrh na rok 2013
Schváleno v roce 2013
v tis. Kč
v tis. Kč
Výnosy z prodaných vl. výr. a sl. Výnosy z pronájmu Úroky Čerpání fondů Výnosy odpovídající transferům VÝNOSY CELKEM
1 995,0 130,0 25,0 600,0 21 573,0 24 323,0
1 995,0 130,0 25,0 600,0 19 838,0 22 588,0
Zdroj: Vybrané ukazatele SOU Blatná rok 2013 [18/1]
Investiční fond: Výchozí stav: 2 470,2 tis. Kč. Příjmy: Do investičního fondu škola pravidelně přispívá odpisy. Pro rok 2013 škola přispěla 967,3 v tis. Kč dále investiční příspěvek OPVK - rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji částkou 616,0 tis. Kč. Výdaje: 784,0 tis. Kč Členění výdajů fondu v roce 2013 Z toho stavební investice -
84,6 v tis. Kč stavební úpravy spojené s dodávkou a montáží plastových oken,
-
255,3 v tis. Kč oplocení venkovního hřiště,
-
393,8 v tis. Kč rekonstrukce topného systému a stavební úpravy spojené s dodávkou a montáží platových oken.
Z toho strojní investice 45
-
50,4 tis. Kč venkovní kamerový systém.
Zůstatek k 31.12. 2013 je 3 269,9 tis. Kč.
Podle návrhu rozpočtu musí být z příspěvku zřizovatele placeny tyto náklady: •
všechny druhy energií, včetně vodného a stočného,
•
spotřeba materiálu pro výuku, včetně pracovního vyučování,
•
telefony, poštovné, internet, odvoz odpadu apod.,
•
provozní náklady fakturované za odborný výcvik zajišťovaný formou služby u jiných fyzických nebo právnických osob,
•
drobný hmotný majetek, který není hrazen z přímých nákladů na vzdělávání,
•
pohonné hmoty,
•
ochranné pracovní pomůcky pro žáky,
•
spoluúčast odpovědnosti za škodu a úrazy pracovníků a žáků,
•
údržba veškerého majetku,
•
odpisy.“ [26/1]
„V nezbytných výdajích pravidelných byla úspora dosažena za odvody za neplnění povinnosti zaměstnávat zdravotně postižené 50,0 tis. Kč vzhledem k tomu, že se SOU podařilo ve II. pololetí zabezpečit dodavatele, poskytující náhradní plnění (např. OOPP, čistící prostředky, kancelářský materiál apod.), sníženy byly v oblasti služeb náklady za telefonní hovory a internet 35,0 tis. Kč.“ [22/21] “V nutných výdajích nepravidelných se jednalo zejména o malování prostor Domova mládeže a školní kuchyně v souvislosti s hygienickými vyhláškami.” [22/21] „Rozpočet školy sestavený na rok 2013 vycházel ze základních potřeb pro zabezpečení činnosti školy v souladu s její zřizovací listinou. Škola docílila v roce 2013 upraveného hospodářského výsledku ve výši 203,5 v Kč, z toho v hlavní činnosti 11,3 tis. Kč a doplňkové činnosti 91,2 tis. Kč. Kladný hospodářský výsledek v hlavní činnosti byl příznivě ovlivněn vývojem tržeb, zejména tržbami za vlastní výrobky, které činily 73,7 tis. Kč. Významným přínosem pro ekonomiku školy jsou tržby z opravárenské činnosti, kterou provádí žáci v rámci produktivní práce odborného výcviku. Roční výsledek hospodaření v doplňkové činnosti byl dosažen efektivností jejího provozování. Zřizovateli byl podán návrh na příděl zlepšeného hospodářského výsledku do rezervního fondu ve výši 80 %, tj. 162,8 tis. Kč a do fondu odměn 20 %, tj. 40,7 tis. Kč. Všechny závazné ukazatele rozpočtu byly dodrženy a vyčerpány.“ [22/19] 46
3.2.2. Finanční plán a rozpočet 2014 Celkové náklady a zdroje plánované a schválené pro rok 2014 r. 2014
v tis. Kč
tab. č. 10
Plánované
Schválené
plnění
Celkové náklady
22 588,0
21 601,0
100 %
Celkové zdroje
22 588,0
21 601,0
100 %
Výsledek hospodaření
Neplánuje se
129,4
Zdroj: Vybrané ukazatele SOU Blatná rok 2014 [18/1]
Výsledek hospodaření škola rozděluje v poměru 80 % do rezervního fondu a 20 % do fondu odměn. Vše musí schválit Rada Jihočeského kraje. SOU je příspěvkovou organizací, zisk z hlavní činnosti musí být co nejmenší, až nulový, aby škola nepřišla o část příspěvků z kraje. Pak by musela pro financování použít vlastní zdroje. Výsledek hospodaření je výlučně ovlivněn tržbami. Celkové náklady musí být kryty celkovými zdroji. Celkové zdroje jsou rozděleny na příspěvek z kraje, MŠMT a vlastní zdroje. Pro rok 2014 byl schválený příspěvek z kraje ve výši 4 303,0 v tis. Kč, příspěvek z MŠMT 14 979,0 tis. Kč a vlastní zdroje 2 319,0 tis. Kč. Výdajové části rozpočtu na rok 2014 Limity věcných a provozních výdajů pro rok 2014 dle formuláře č. 1
Nákup materiálu a DDM
tab. č. 11
NÁVRH PRO ROK 2014 SCHVÁLENO 2014 (v tis. Kč) ( v tis. Kč) 1 160,0
Náklady z DDM
1 137,0
60,0
60,0
1 400,0
1400,0
Opravy a udržování
100,0
100,0
Nákup služeb
778,0
685,0
Ochranné pracovní pomůcky
19,0
19,0
Ostatní náklady celkem
88,0
91,0
4 662,0
4 303,0
Nákup energie
PŘIDĚLENO Zdroj: Vybrané ukazatele SOU Blatná rok 2014 [18/4]
47
Vybrané ukazatele pro rok 2014 dle formuláře č. 3
Účet
Popis
501
Spotřeba materiálu
558
Náklady z drobného dl. maj.
502 a 503
Spotřeba energie
511
Opravy a udržování
512
Cestovné
518
Ostatní služby
521
Mzdové náklady
524
Zákonné sociální pojištění
525
Jiné sociální pojištění
527
Zákonné sociální náklady
528
Jiné sociální náklady
531,532
Daně a poplatky
549,5xx
Ostatní náklady z činnosti
551 558
tab. č. 12
Návrh rozpočtu na
Skutečnost v roce 2014
rok 2014 v tis. Kč
v tis. Kč
3 130,0
2 424,0
120,0
161,0
1 400,0
1 400,0
500,0
500,0
8,0
5,0
778,0
878,0
11 495,0
11 071,0
3 868,0
3 723,0
50,0
50,0
122,0
134,0
51,0
19,0
6,0
9,0
94,0
92,0
Odpisy dlouhodobého majetku
1 057,0
1 075,0
Náklady z drobného dlouh. m.
120,0
161,0
Ost. náklady jinde neuvedené
60,0
60,0
22 739,0
21 601,0
NÁKLADY CELKEM Zdroj: Vybrané ukazatele SOU Blatná rok 2013 [18]
Z účtu Zákonné sociální pojištění, které dostává škola od MŠMT platí i zdravotní pojištění.
Vazby mezi oběma rozpočtovými výkazy jsou: Z účtu 501 – nákup materiálu škola platí pevná paliva, pohonné hmoty, drobný dlouhodobý hmotný majetek pod stanovenou hranici. Z účtu 502 – škola platí vodu, plyn Z účtu 518 – nákup služeb – služby pošty, telekomunikací, revize a odborné dohlídky, služby zpracování dat, odvoz odpadu. Z účtu 549 – pojištění hrazené z provozních výdajů.
48
Z uvedených tabulek vyplývá, že příspěvek na provoz je ve skutečnosti nižší, než byl návrh. Je to v souvislosti s opětovným snížením počtu žáků, jelikož jak již bylo řečeno, příspěvky na mzdy se odvíjí od počtu žáků, nikoli od počtu zaměstnanců.
Rozpis ukazatelů přímých výdajů pro rok 2014 v tis. Kč Ukazatel
Stanovený limit
závazný ukazatel prostředky na platy závazný ukazatel ostatní osobní náklady orientační ukazatel odvody orientační ukazatel FKSP orientační ukazatel přímé ONIV Neinvestiční výdaje celkem
Skutečnost
tab. č. 13 plnění
10 694,0
10 694,0
100 %
257,0
257,0
100 %
3 723,0
3 684,6
98,96
107,0
106,9
99,9%
198,0
236,5
119,44%
14 979,0
14 979,0
100 %
Zdroj: Výroční zpráva za rok 2014 [23/26]
Z uvedené tabulky vyplývá, že SOU vyčerpalo všechny prostředky beze zbytku. Dále SOU vyčerpalo prostředky na platy, osobní náklady a ostatní neinvestiční výdaje přidělené rozpočtem přímých výdajů bezezbytku. Nedočerpané prostředky na odvody, byly použity na dokrytí přečerpaného ukazatele ONIV. Protože v roce 2014 klesl počet žáků, škola dostala menší příspěvek na platy od MŠMT. V roce 2013 škola obdržela 11 013,0 v tis. Kč a v roce 2014 10 694,0 tis. Kč. Z tabulky č. 13 je patrné, že v roce 2014 škola měla větší průměrný počet zaměstnanců, ale dostala méně prostředků na platy. Příčinou byl pokles počtu žáků oproti předchozímu roku. Důsledkem byl též nižší odvod do FKSP. V souvislosti s těmito příspěvky je největším problémem klesající tendence v počtech žáků. Nyní se začíná situace zlepšovat, jelikož je stále větší poptávka po učňovském školství. SOU Blatná nabízí kromě vzdělání v oborech ještě navazující studium Podnikání. Studenti, kteří úspěšně složí státní, profilovou a školní maturitní zkoušku, mohou sami začít podnikat.
49
Rozbor jednotlivých ukazatelů přímých výdajů v r. 2014 a) ostatní osobní náklady
tab. č. 14
Účel použití
v tis. Kč
dálkové studium (učitelé teorie a praxe)
131,5
výuka svařování
4,5
Domov mládeže
57,6
kroužek výpočetní techniky
11,5
přednášky pro žáky
5,0
úklid administrativní budovy
46,8
CELKEM
257,0
Zdroj: výroční zpráva na rok 2014 [23/27]
Částky představují mzdy pro pracovníky na smlouvu o dohodě práce a o pracovní činnosti. Čerpání vycházelo z aktuálních potřeb školy. Dálkové studium Včelař zajišťují učitelé z praxe a učitelé většinou vysokých škol. Výuku svařování provádí mistři odborného výcviku, přednášky pro žáky zajišťuje firma Prevent Strakonice, se kterou škola spolupracuje. b) rozbor čerpání ostatních neinvestičních výdajů (orientační ukazatel) 2014
Účel použití
Částka v tis. Kč
učební pomůcky
41,4
cestovné zaměstnanců
2,4
odměna maturitní zkoušky
6,1
Zákonné soc. pojištění Kooperativa
46,2
náhrady mzdy v souvislosti s pracovní nesch.
25,4
spotřeba učebnic, tisku
2,1
školení pedagogů – akreditace
63,9
OOPP zaměstnanci
33,5
Zdravotní prohlídky zaměstnanců
15,5 236,5
CELKEM Zdroj: výroční zpráva na rok 2014 [23/27]
50
tab. č. 15
Část příjmová 1. Neinvestiční dotace MŠMT na financování přímých vzdělávacích výdajů – MŠMT přiděluje školám přes kraj finanční prostředky na mzdy, na odvody do sociálních fondů, učebnice, pomůcky, školní potřeby, další vzdělávání pracovníků apod. Tyto prostředky jsou poskytovány škole na základě počtu žáků ve škole uvedené ve školní matrice na příslušný školní rok. Nevyčerpanou dotaci vrací škola prostřednictvím zřizovatele do státního rozpočtu. Rozbor příspěvku na provoz Účel čerpání
tab. č. 16 Částka v tis. Kč
spotřeba materiálu
857,8
spotřeba energie
1 329,3
opravy a udržování
288,9
ostatní služby
700,4
Jiné sociální náklady
15,7
jiné daně a poplatky
6,9
ostatní náklady z činnosti
12,1
Odpisy
811,0
náklady z DDHM
280,9
CELKEM
4 303,0
Zdroj: výroční zpráva za rok 2014 [23/28]
Návrh příspěvku a skutečnost je pro rok 2014 stejný a to 4 303,- v tis. Kč. Tento příspěvek byl vyčerpán do 100 %. 2. Prostředky za doplňkovou činnost Největší podíl mají doplňkové kurzy svařování 44,2 v tis. Kč, přezkoušení svářečů 37,6 tis. Kč provozování autoškoly 3,0 tis. Kč, hostinská činnost 0,7 tis. Kč, výkup papíru, železa a krmného odpadu 8,2 tis. Kč. 3. Prostředky z vlastní činnosti -
Tržby za vlastní výrobky
Ve výši 680,1 v tis. Kč představují tržby za práci žáků v oboru automechanik, autoelektrikář a opravář zemědělských strojů. Škola má stálou klientelu v oblasti veřejnosti. Vedle významného finančního přínosu pro školu, má významný vliv na žáky – výchova k zodpovědnosti a kvalitě práce vůči zákazníkům. 51
-
Výnosy z pronájmu
Ve výši 115,0 v tis. Kč představují pronájem služebního bytu zaměstnanci SOU a učebny Pracovní společnosti včelařů České Budějovice. Příspěvek od Města Blatná ve výši 20,0 v tis. Kč byl použit na zajištění regionální soutěže zručnosti. -
Tržby z prodeje služeb
Ve výši 1 527,4 v tis. Kč v hlavní činnosti představují platby žáků a zaměstnanců za stravování a ubytování, za kurzy svařování a opravné zkoušky. -
Výnosy z vlastních zdrojů
byly v roce 2014 použity ke krytí nákladů hlavní činnosti. Vlastní zdroje byly použity na malířské práce v administrativní budově a dílnách praktické výuky žáků. Dále byly použity na výměnu dveří na Domově mládeže, drobné zednické práce a další nepravidelné opravy. Z vlastních zdrojů byly také dofinancovány odpisy DHM a DNM ve výši 335,1 v tis. Kč.
Vybrané ukazatele – část výnosová Účet
tab. č. 17
Popis
601,602
Výnosy z prodaných vl. výr. a sl.
603
Návrh na rok 2014
Schváleno v roce 2014
v tis. Kč
v tis. Kč 1 995,0
1800,0
Výnosy z pronájmu
97,0
109,0
662
Úroky
25,0
10.0
648
Čerpání fondů
400,0
400,0
672
Výnosy odpovídající odpisům z IT
103,0
0,0
672
Výnosy odpovídající transferům
20 119,0
19 282,0
VÝNOSY CELKEM
22 739,0
21 601,0
Zdroj: Vybrané ukazatele SOU Blatná rok 2014 [18]
Rozbor použití investičního fondu za rok 2014 Výchozí stav: 3 269, 9 tis. Kč Příjmy: -
ve výši odpisů DHM a DNM 1 042,0 tis. Kč,
-
investiční příspěvky ze státních fondů ve výši 1 133,3 tis. Kč.
Výdaje: -
rekonstrukce serveru 99,0 tis. Kč, 52
-
rekonstrukce sociálního zařízení na DM 67,6 tis. Kč,
-
nákup DHM 1 505,4 tis. Kč.
Zůstatek k 31. 12. 2014
„DOTACE
Z
3 774,3 tis. Kč.
ROZVOJOVÉHO
PROGRAMU
MŠMT
NA
ZVÝŠENÍ
PLATŮ
PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ Z titulu tohoto rozvojového programu získala škola neinvestiční prostředky ve výši 28 063,Kč. Tyto byly v souladu se stanoveným účelem použity na platy pedagogů a příslušné zákonné odvody a tvorbu FKSP v měsíci říjnu 2014. Poskytnutá dotace byla zcela vyčerpána. DOTACE Z ROZVOJOVÉHO PROGRAMU MŠMT NA ZVÝŠENÍ PLATŮ PRACOVNÍKŮ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ Z tohoto rozvojového programu byly škole přiděleny neinvestiční prostředky ve výši 79 427,Kč. Celá částka byla použita v souladu se stanoveným účelem na platy pedagogických i nepedagogických pracovníků a s tím související zákonné odvody a tvorba FKSP. Z uvedené tabulky vyplývá, že SOU vyčerpalo všechny prostředky beze zbytku. Nedočerpané prostředky na odvody a FKSP: byly použity na dokrytí přečerpaného ukazatele ONIV.“[22/29] „Dosažený kladný výsledek hospodaření za rok 2014 v hlavní činnosti ve výši 129,3 tis. Kč byl ovlivněn vývojem tržeb, především tržbami za vlastní výrobky. Jedná se především o provoz autoopravny motorových vozidel. Doplňková činnost byla provozována v souladu se zřizovací listinou. Jedná se o kurzy svařování a přezkoušení svářečů. Uvedené činnosti jsou podloženy živnostenskými listy, na jednotlivé kurzy byly zpracovány kalkulace. V roce 2014 dosáhla škola v doplňkové činnosti hospodářského výsledku 43,0 tis. Kč. Největší podíl na zisku mají doplňkové kurzy svařování – částka 44,2 tis. Kč a za přezkoušení svářečů je to částka 37,6 tis. Kč. Za provozování autoškoly je to částka 3,0 tis. Kč, za hostinskou činnost 0,7 tis. Kč. Dalším výnosem v doplňkové činnosti je částka 8,2 tis. Kč, jedná se o výkup papíru, železa a krmného odpadu. Výsledky doplňkové činnosti nebyly využity ke krytí nákladů hlavní činnosti.
53
3.2.3. Postupy platné pro oba roky a srovnání vybraných údajů Rozpočet musí vycházet z toho, že nákladové položky jsou stanovenou hlavní činností a doplňkovou činností. SOU Blatná má jako hlavní činnost stanovenou výuku v již zmiňovaných oborech, která je zakončena výučním listem a maturitní zkouškou, ubytování žáků a provoz školní jídelny. Dále poskytuje výchovně vzdělávací činnost, sportovní a zájmové činnosti v době mimo vyučování a celodenní výchovu. Doplňkovou činností je provozování autoškoly, autodílny pro veřejnost a svářečské kurzy. Nejvíce prostředků plyne škole ze svářečských kurzů. Schvalovací proces Připravený návrh rozpočtu spolu s odpisovým plánem na další rok, předkládá ředitel školy Odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu v Českých Budějovicích. Návrh rozpočtu s využitím rozvahy a výkazu zisků a ztráty Odbor školství schválí nebo provede nezbytné úpravy. Tyto úpravy se dělají již bez účasti vedení školy. Upravený rozpočet je poté schválen. Jsou také schváleny závazné ukazatele rozpočtu a účelově určené prostředky, odpisový plán a použití odpisů. Takto schválený rozpočet Krajský úřad pošle vedení školy. Z tohoto schváleného rozpočtu pak škola po celý rok vychází. Do odpisového plánu je zahrnut veškerý odpisovaný majetek včetně již odepsaného tak, aby jeho stav odpovídal účetní evidenci, tzn. že hodnota odepsaného majetku se promítne ve sloupci pořizovací cena a oprávky celkem. Oprávky celkem zahrnují i stanovený odpis na kalendářní rok, na který se odpisový plán sestavuje. V rámci schváleného rozpočtu jsou stanoveny závazné a orientační ukazatele, SOU má stanoveny jako závazné ukazatele příspěvek na provoz, limit zaměstnanců, prostředky na mzdy, ostatní osobní výdaje a neinvestiční výdaje. Jako orientační ukazatele jsou stanoveny odvody sociálního a zdravotního pojištění (celkem 34 %), 1 % z hrubé mzdy do fondu kulturních a sociálních potřeb a některé neinvestiční výdaje, jako jsou například knihy, učební pomůcky, školení. Problémem může být, že kalendářní rok nekoresponduje s rokem školním, který začíná v září a končí v srpnu. Při přidělování finančních prostředků na kalendářní rok se vychází z počtu žáků, který je vykázán k 30. 9. předchozího roku. Na začátku září se provádí úprava rozpočtu podle předpokládaného počtu žáků v daném školním roce. Pokud je velký pokles žáků, dojde ke snížení rozpočtu. 54
Pokud se škole uvolní nějaké finanční prostředky úsporou, například na energiích, mohou být tyto prostředky použít na jiné účely jen tehdy, pokud tento krok schválí Rada Jihočeského kraje. Po schválení může škola tyto prostředky dát i do rezervního fondu. Počty žáků v obou letech Pro srovnání rozsahu a úrovně hospodaření letech 2013 a 2014, je třeba porovnat počty zaměstnanců a žáků, protože od těchto počtů se odvíjí řada dalších ukazatelů. Počty žáků v letech 2013 – 2014
tab. č. 18
Stavy vždy ke dni: TŘÍDY
POČTY ŽÁKŮ 2013
30. září POČTY ŽÁKŮ 2014
1. A
29
10
1.AE
10
9
1.E
9
6
1.O
28
22
2. A
24
22
2.AE
0
9
2.E
9
8
2.O
24
29
3. A
24
20
3.AE
0
0
3.E
0
9
3.O
20
25
1.P
30
19
2.P
22
22
1.V
22
26
2.V
27
20
CELKEM
278
256
Zdroj: výroční zpráva za rok 2013, 2014 [22,23/22]
Důležitým podkladem je mzdová inventura, kterou organizace zpracovává během měsíce ledna. V této inventuře se uvede skutečný počet pedagogických a nepedagogických pracovníků, kteří v učilišti pracují. Na základě mzdové inventury, krajských normativů a počtu žáků v učilišti přidělí kraj příspěvek na přímé vzdělávací náklady. Následující tabulka ukazuje, jak se vyvíjely počty žáků v jednotlivých třídách.
55
Odpisy dlouhodobého majetku SOU jako účetní jednotka má povinnost v souladu se zákonem o účetnictví, vyhláškou 410/2009 Sb. a Českým účetním standardem č. 708 provádět odpisy majetku. Odpisy provádí podle zřizovatelem schváleného odpisového plánu prostřednictvím účetních odpisů z ceny, ve které je majetek pořízen, avšak pouze do této ceny majetku. SOU má
zvolen způsob
odpisování rovnoměrný. Pro potřebu sestavení a zpracování odpisových plánů hmotného majetku organizace jsou stanoveny následující doporučené doby používání hmotného majetku v letech pro jednotlivé účetní odpisové skupiny.
Odpisový plán na rok 2013 a 2014 v tis. Kč Účetní odpisová skupina
tab. č. 19
Výše ročního odpisu na rok
Výše ročního odpisu na rok
2013
2014
II
151,8
144,3
III
9,6
9,6
IV
294,3
292,5
VI
69,9
76,3
VII
546,4
552,3
1 072,0
1 075,0
CELKEM Zdroj: Vybrané ukazatele na rok 2013 a 2014 [18/3]
Tuto tabulku vyplňuje ředitel školy společně s ekonomkou školy a posílá na kraj, který ji musí schválit jako tabulku s vybranými ukazateli a tabulku příspěvků na provozní výdaje. Účtování odpisů Jsou to odpisy dlouhodobého majetku, investiční dotace od zřizovatele, investiční příspěvky ze státních fondů. Investiční fond SOU využívá na opravy budov, které jsou ve vlastnictví zřizovatele a používá je pro vlastní činnost, pořízení majetku vlastní činností. V průběhu roku může v odůvodněných případech dojít ke změnám v rozpočtu a každé rozpočtové opatření je schvalováno Radou Jihočeského kraje.
56
Specifika grantů a dotací V roce 2013 byl přidělen krajským úřadem v Českých Budějovicích grant na podporu sportu. Tento grant se týkal obnovy zařízení posilovny. Tyto finanční prostředky byly poskytnuty v rámci Programu I – Příspěvek na rekonstrukce a obnovu vybavení sportovišť. Škola byla povinna zajistit spolufinancování projektu ve výši 30 % z celkových nákladů na projekt, stanovené v žádosti o poskytnutí grantu. Tento grant škole velmi pomohl, jelikož má nyní plně zařízenou posilovnu jak pro žáky, tak pro pedagogické i nepedagogické pracovníky. V roce 2014 získala škola v rámci rozvojových programů několik dotací: -
dotace na podporu odborného vzdělávání – tyto prostředky byly určeny na mzdové prostředky a příslušné zákonné odvody,
-
dotace na zvýšení platů pedagogických pracovníků – tyto prostředky byly určeny na platy, odvody a příděly do FKSP pro pedagogické pracovníky,
-
dotace na zvýšení platů pracovníků regionálního školství.
Všechny tyto dotace musela škola využívat hospodárně, efektivně a účelně a nesměla porušit rozpočtovou kázeň, jelikož pak by musela část finančních prostředků vrátit zpět Jihočeskému kraji.
3.3. Hospodaření s rozpočtovými prostředky SOU sestavuje účelovou výsledovku, tedy Výkaz zisků a ztráty. Účelová výsledovka člení náklady podle toho na, co byly vynaloženy. Účelovost výdajů vychází ze schváleného rozpočtu. Peněžní prostředky, kterými disponuje, může použít pouze na účely, pro které byly určeny, a to na krytí nezbytných potřeb a krytí opatření nezbytných pro chod organizace. SOU nemá povinnost zřizovateli předkládat výkazy během roku. Rozvahu i výkaz zisků a ztráty sestavuje k 31.12. aktuálního roku. Největší výdaje má účetní jednotka platy, odpisy a spotřebu materiálu. Škola provozuje dílny, ve kterých se učí žáci dle vybraných oborů a následně také několik kroužků. Například kroužek kování, kterého se mohou účastnit i žáci základních škol.
57
SOU výkaz Cash-flow nesestavuje, ale musí se zabývat solventností (schopnost dostát svým závazkům v dohodnuté lhůtě) a řízením pohledávek. Pohledávky má škola především z poskytování služeb, zejména ze svářečských kurzů a provozováním autoopravny. Nicméně tyto pohledávky jsou minimální, jelikož zákazníci platí většinou v hotovosti. Kurzy poskytuje zejména pro lidi na úřadu práce jako možnost rekvalifikace. Solventnost organizace zajišťuje účtováním o pokladně a běžném účtu. Kromě tohoto krátkodobého finančního majetku má k dispozici běžný účet FKSP. Prostředky stanovené rozpočtem musí využívat efektivně a hlavně hospodárně, aby nenastaly problémy ve financování běžného chodu školy. Finanční kontrola V SOU je prováděna předběžná, průběžná a následná veřejnoprávní kontrola. Veřejnoprávní kontrolu provádí externí kontrolní orgán například finanční úřad, kterou prověřuje podklady předložené před uskutečněním připravovaných operací, před rozhodnutím o schválení použití veřejných prostředků. Průběžná kontrola spočívá v kontrole shody předem stanovených podmínek a postupů. Nakonec je provedena následná kontrola, která je prováděna po skončení příslušných operací – nakládání s veřejnými prostředky, kontroluje zejména soulad operací se schválenými rozpočty, smlouvami a příslušnými předpisy. Finanční kontrola se řídí Směrnicí, kterou příspěvková organizace dostane od Jihočeského kraje. Tato směrnice upravuje povinnosti školy při zavedení finanční kontroly a zajištění fungování vnitřního kontrolního systému dle zákona č. 320/2001 sb. – Zákon o finanční kontrole. Předmětem finanční kontroly je prověřovat dodržování právních předpisů a opatření při hospodaření s veřejnými prostředky, při jejich hospodárném, účelném a efektivním vynakládání. Dále řádně informovat vedoucí orgánů veřejné správy o nakládání s veřejnými prostředky. „Fáze kontroly: -
Předběžná kontrola výdajů a příjmů – kontrola plánovaných a připravovaných operací u akcí nad 15 000 Kč, zda jsou v souladu se schváleným rozpočtem SOU, v souladu s plánem investiční výstavby na příslušný rok, v souladu s odpisovým plánem apod.
-
Průběžná kontrola – provádí se například dodržování podmínek stanovených zejména předběžnou kontrolou vypořádání a vyúčtování schválených operací, kontrola náležitostí účetních dokladů, správnosti zaúčtování za účelem pravdivého zobrazení hospodářských operací.
-
Následná kontrola – Celkové zhodnocení opodstatněnosti, hospodárnosti, účelovosti a efektivnosti hospodářské operace nad 15 000 Kč. 58
Kontrola v souladu s právními
předpisy, rozpočty, programy, projekty nebo jinými rozhodnutími. Kontrola dodržení správného zaúčtování, dodržování zákonů a příslušných směrnic. O všech finančních kontrolách musí být vyhotoven písemný záznam. Z něho musí být zřejmé, že hospodářské operace před jejich zahájením i v jejich průběhu probíhaly se souhlasem příkazce, správce rozpočtu i hlavní účetní a po skončení operace byly všemi třemi následně vyhodnoceny. Tyto záznamy slouží zároveň jako podklad následných kontrol, zejména České školní inspekce a zřizovatele. SOU předkládá zřizovateli zprávu o výsledcích finanční kontrol elektronicky v požadovaném rozsahu. Zároveň je tato zpráva zasílána elektronicky do informačního systému finanční kontroly ve veřejné správě.“ [21/4,5]
3.3.1. Rozvaha SOU SOU Blatná vytváří rozvahu v brutto položkách a netto položkách. Korekce představují oprávky k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku. Příspěvkové organizace odlišují pohledávky druhově, a to podrobněji, než obchodní společnosti. V pohledávkách jsou zahrnuty i dotace. Jako opravná položka k pohledávkám je souhrnně část rozvahy, která zahrnuje vlastní zdroje krytí. Kapitál představují fondy rozdělené na majetkové, finanční a peněžní. SOU používá z dlouhodobého hmotného majetku především stavby, samostatné movité věci a pozemky. Odpisuje vše kromě pozemků. Z oběžných aktiv nejvíce používá materiál a zboží na skladě, krátkodobé pohledávky jsou zastoupeny v podobě pohledávek za zaměstnanci. Krátkodobý finanční majetek v podobě běžného účtu, účtu FKSP, cenin a pokladny. Pasiva představují vlastní a cizí zdroje.
59
Údaje z výkazů rozvaha za roky 2013 a 2014 k 31. 12. ( v tis. Kč) Název položky
2013
A.
STÁLÁ AKTIVA
1.
Dlouhodobý nehmotný majetek
2.
Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku
3.
tab. č. 20 2014
27 372,3
27 898,1
615,2
615,2
-615,2
-615,2
Dlouhodobý hmotný majetek
60 058,3
62 277,5
4.
Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku
-32 68ž,0
-34 379,5
B.
OBĚŽNÁ AKTIVA
12 195,7
14 816,4
1.
Zásoby
159,1
166,4
2.
Krátkodobé pohledávky
3 332,7
5 758,9
3.
Krátkodobý finanční majetek
8 703,9
8 891,1
39 568,0
42 714,5
AKTIVA CELKEM Zdroj: Rozvaha za rok 2013 a 2014 [23,24] - příloha č. 1 a 2
Údaje z výkazů rozvaha za roky 2013 a 2014 k 31. 12. ( v tis. Kč) Název položky C. 1.
2013
VLASTNÍ KAPITÁL Jmění účetní jednotky a upravující položky
tab. č. 21 2014
34 360,4
34 675,9
27 822,1
28 348,0
2.
Fondy účetní jednotky
6 334,7
6 155,5
3.
Výsledek hospodaření
203,5
172,4
D.
CIZÍ ZDROJE
5 207,6
8 038,6
1.
Dlouhodobé závazky
3 211,0
5 745,8
PASIVA CELKEM
39 568,0
42 714,5
Zdroj: Rozvaha za rok 2013 a 2014 [23,24] - příloha č. 1 a 2
Vlastní kapitál: Jmění účetní jednotky a upravující položky se skládá z transferů na pořízení dlouhodobého majetku a vlastních zdrojů. Vlastní zdroje představují tržby, tedy výnosy, které kryjí náklady. Například výnosy za stravu zaměstnanců kryjí nákup potravin, výnosy z autoopravny se použijí například na nákup materiálu do dílny, na zakázky. Do vlastních zdrojů též zahrnuje škola příspěvek od města.
60
Fondy: fond odměn, fond kulturních a sociálních potřeb, rezervní fond tvořený ze zlepšeného výsledku hospodaření, rezervní fond z ostatních titulů, fond reprodukce majetku, investiční fond. Výsledek hospodaření je z běžného účetního období. Cizí zdroje představují dlouhodobé závazky a krátkodobé závazky. Do krátkodobých závazků patří zejména dodavatelé, krátkodobé přijaté zálohy, zaměstnanci, zúčtování s institucemi sociálního a zdravotního pojištění, jiné daně, daň z přidané hodnoty, dohadné účty pasivní a ostatní krátkodobé závazky. HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA ROZVAHY Horizontální analýza je založena na analýze trendů. Sleduje vývoj položek finančních výkazů v čase, vyhodnocení se provádí pomocí vyčíslení absolutních a relativních změn položek „po řádcích“ výkazů. K analýze byly použity nejdůležitější položky rozvahy SOU sledovaných let 2013 a 2014. Horizontální analýza rozvahy – aktiva (údaje v Kč) Aktiva k 31. 12. A. B. 1. 2. 3.
Ʃ AKTIVA STÁLÁ AKTIVA OBĚŽNÁ AKTIVA Zásoby Krátkodobé pohledávky Fin. majetek
2013
2014
39 567 969,13 42 714 445,67 27 372 251,67 27 898 085,93 12 195 717,46 14 816 359,74 159 106,32 166 385,22
tab. č. 22 Absolutní Relativní změna změna v % 3 146 476,54 7,95 525 834,26 1,92 2 620 642,28 21,49 7 278,90 4,57
3 332 717,52
5 758 872,39
2 426 154,87
72,79
8 703 893,62
8 891 102,13
187 208,51
2,15
Zdroj: Rozvaha za rok 2013 a 2014 [23,24] – vlastní výpočty, příloha č. 1 a 2
Horizontální analýza rozvahy – pasiva (údaje v Kč) Pasiva k 31. 12.
2. 3. D.
Ʃ PASIVA VLASTNÍ KAPITÁL Jmění účetní jednotky a upravující položky Fondy účetní jednotky Výsledek hospodaření CIZÍ ZDROJE
1.
Dlouhodobé závazky
C. 1.
tab. č. 23
42 714 445,67 34 675 876,06
Absolutní změna 3 146 476,54 315 522,10
Relativní změna 7,95 0.92
27 822 145,78
28 347 980,04
525 834,26
1,89
6 334 700,08 203 508,10 5 207 615,17
6 155 533,11 172 362,91 8 038 569,61
-179 167,03 -31 145,19 2 830 954,44
-2,83 -15,30 54,36
3 211 003,52
5 745 845,39
2 534 841,87
78,94
2013
2014
39 567 969,13 34 360 353,96
Zdroj: Rozvaha za rok 2013 a 2014 [23,24] – vlastní výpočty, příloha č. 1 a 2
61
Vyhodnocení: Aktiva i pasiva v roce 2013 a 2014 vzrostla o 7,95 %. V aktivech největší vzrůst oproti roku 2014 zaznamenaly krátkodobé pohledávky a to v důsledku zvýšení dohadných účtů aktivních, které nelze vyúčtovat jako obvyklé pohledávky stanovené podle smluv, nejsou doloženy obvyklými doklady a není stanovena přesná jejich výše. Meziroční vzrůst byl o 72,79 %. Dohadné účty aktivní představují projekt OPVK, který škola získala a provozuje ho od roku 2013. V roce 2014 ještě nebylo známo, jaké prostředky budou použity. Proto tato položka zaujímá největší vzrůst. Další položka, která se meziročně zvýšila, byly zásoby z důvodu navýšení hodnoty materiálu na skladě a to o 21,49 %. V pasivech největší nárůst zaznamenala položka dlouhodobé závazky z důvodu zvýšených dlouhodobých přijatých záloh na transfery a to o 78,94 %. Naopak meziročně klesly fondy účetní jednotky a to vlivem snížených odvodů do Fondu kulturních a sociálních potřeb o 16,65 %. VERTIKÁNÍ ANALÝZA ROZVAHY Vertikální analýza rozvahy
tab. č. 24
č. pol. Název položky
2013
Ʃ AKTIVA A.
STÁLÁ AKTIVA
B.
OBĚŽNÁ AKTIVA
1.
Zásoby
2.
Krátkodobé pohledávky
3.
2014
Změna
100 % 100% 82,26
80,93
-1,33
19,07
2,33
0,22
0,21
-0,01
4,58
7,41
2,83
Fin. Majetek
11,94
11,44
-0,50
Ʃ PASIVA
100% 100 %
C.
VLASTNÍ KAPITÁL
86,84
81,18
-5,66
1.
Jmění účetní jednotky a upravující položky
70,31
55,54
-14,77
2.
Fondy účetní jednotky
16,01
14,41
-1,6
3.
Výsledek hospodaření
0,52
0,40
-0,12
D.
CIZÍ ZDROJE
13,16
18,82
5,66
1.
Dlouhodobé závazky
8,12
13,45
5,33
1.
Krátkodobé závazky
0,05
5,37
5,32
16,74
Zdroj: Rozvaha za rok 2013 a 2014 [23,24] – vlastní výpočty, příloha č. 1 a 2
62
Vertikální analýza je založena na procentním rozboru finančních výkazů, vyčísluje % podíl položek na celku. Jako základ pro výpočty vertikální analýzy rozvahy byla použita aktiva celkem a pasiva celkem. Vyhodnocení: V aktivech rozvahy zaznamenala největší vzrůst položka krátkodobé pohledávky, a to vlivem dohadných účtů aktivních, které představují nerozdělené finance projektu OPVK. Naopak zásoby na skladě zůstaly téměř nezměněny, a to je pozitivní signál. V pasivech rozvahy představuje největší pokles položka Jmění účetní jednotky a to vlivem transferů na pořízení dlouhodobého majetku, tj. příspěvků od zřizovatele na pořízení DHM. Naopak největší vzrůst představují cizí zdroje a to vlivem dlouhodobých přijatých záloh na transfery. Za zmínku stojí i přírůstek krátkodobých závazků a to zejména zvýšením závazků vůči dodavatelům.
3.3.2. Výkaz zisku a ztráty SOU tab. č. 25
Výkaz zisku a ztráty - zkrácená verze v Kč
Čílo pol. A. A.I. 1. 2. 3. 4. 5. B. B.I.
2013 Název
NÁKLADY CELKEM Náklady z činnosti Spotřeba materiálu Spotřeba energie Mzdové náklady Zákonné soc. pojištění Ostatní náklady VÝNOSY CELKEM Výnosy z činnosti Výnosy z prodeje vlastních 1. výrobků 2. Výnosy z prodeje služeb 3. Výnosy z pronájmu 4. Ostatní výnosy z činnosti 5. Ostatní výnosy B.II. Finanční výnosy B.III. Výnosy z transferů VÝSLEDEK C. HOSPODAŘENÍ 1. Před zdaněním 2. Běžného účetního období
č. ú. Hlavní činnost
501 502 521 524 549
601 602 603 649 649
Hospodářská činnost
23 598 688,03 23 598 688,03
65 346,41 65 346,41
2 619 132,55 1 556 993,00 12 139 305,00 3 893 361,00 3 389 896,48 23 710 993,54 2 514 833.40
34 691,81 3 273,60 13 733,00 3 695,00 9 953,60
732 127,00 1 520 265,20 109 016,80 141 735,40 11 689,00 7 832,41 21 188 327,73
156 549,00 156 549,00
2014 Hospodářská Hlavní činnost činnost 50 694,86 25 167 920,80 50 694,86 25 167 920,80 2 929 172,34 22 450,30 1 362 682,70 1 000,00 12 172 353,00 19 356,00 3 978 288,00 4 138,00 4 695 424,76 3 750,56 93 687,10 25 297 291,47 2 386 182,44 93 687,10
17 602,30
680 156,00 1 527 404,20 114 967,24 61 177,00 2 478,00 9 497,94 22 901 611,09
91 202,59 91 202,59
129 370,67 129 370,67
138 946,70
85 492,10 8 195,00
672 112 305,51 112 305,51
Zdroj: výkaz zisku a ztráty – příloha č. 3 a 4
63
42 992,24 42 992,24
Výkaz zisku a ztráty je rozdělen na hlavní a doplňkovou činnost, jelikož SOU tyto činnosti vykonává. Z doplňkové činnosti jí plyne hlavní zisk. Je určena zřizovatelem. Na rozdíl od hlavní činnosti, která by měla být minimálně zisková, aby organizace částečně nebo úplně nepřišla o dotace z kraje. To by veškerou činnost musela financovat ze svých zdrojů převážně z fondů a ze zisku z doplňkové činnosti. Výkaz zisků a ztráty byl zkrácen a upraven, proto některé údaje jsou uvedeny agregované (např. v položce 549).
HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA VÝKAZŮ ZISKŮ A ZTRÁTY Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty (v Kč) č. položky A. A.I. 1. 2. 3. 4. 5. B. B.I. 1. 2. 3. 4. 5. B.II. B.III. C. 1. 2.
Název NÁKLADY CELKEM Náklady z činnosti Spotřeba materiálu Spotřeba energie Mzdové náklady Zákonné soc. pojištění Ostatní náklady VÝNOSY CELKEM Výnosy z činnosti Výnosy z prodeje vl. Výrobků Výnosy z prodeje služeb Výnosy z pronájmu Ostatní výnosy z činnosti Ostatní výnosy Finanční výnosy Výnosy z transferů VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Před zdaněním Běžného účetního období
č. ú.
501 502 521 524 549
tab. č. 26
2013 2014 Hlavní činnost Hlavní činnost 23 598 688,03 25 167 920.80 23 598 688,03 25 167 920.80 2 619 132,55 2 929 172,34 1 556 993,00 1 362 682,70 12 139 305,00 12 172 353,00 3 893 361,00 3 978 288,00 3 389 896,48 4 695 424,76 23 710 993,54 25 297 291,47 2 503 144,40 2 383 704,44
Absolutní změna
Relativní změna
1 569 232,77 1 569 232,77 310 039,79 -194 310,30 33 048,00 84 927,00 1 305 528,28 1 595 508,93 -119 439,96
6,65 6,65 11,84 -12,48 0,27 2,18 38,51 6,73 -4,77
601 602 603
732 127,00 1 520 265,20 109 016,80
680 156,00 1 527 404,20 114 967,24
-51 971,00 7 139,00 5 950,44
-7,10 0,47 5,46
649 649
141 735,40 11 689,00 7 832,41 21 188 327,73
61 177,00 2 478,00 9 497,94 22 901 611,09
-80 558,40 -9 211 1 665,53 1 713 283,36
-56,84 -21,20 21,26 8,09
112 305,51
129 370,67
17 065,16
15,20
112 305,51
129 370,67
17 065,16
15,20
672
Zdroj: vlastní výpočty – příloha č. 5
Z výkazu byly použity výběrově významné údaje, úplná tabulka – příloha č. 5.
64
Vyhodnocení Největší pokles zaznamenala položka spotřeba energie, jelikož se škola snaží energiemi šetřit. Naopak vzrůst zaznamenala položka spotřeba materiálu vlivem neustálého zvětšování objemu zakázek v autoopravně. Škola disponuje kladnými finančními prostředky, tzn. výnosy jsou větší než náklady, má kladný hospodářský výsledek. Největší položku představují výnosy z prodeje služeb a to hlavně výnosy z autoopravny, kde žáci společně s mistry opravují vozy široké veřejnosti. Do této položky dále patří výnosy za stravu žáků a zaměstnanců, ubytování žáků a výnosy z pronájmu prostor firem, které v areálu školy mají svou provozovnu. Ostatní výnosy z činnosti představují roční vypořádání, přijaté pojistné a náhrady škody. Výnosy meziročně stouply o 6,73 %, proto také stoupl i hospodářský výsledek o 15,20 %. .VERTIKÁNÍ ANALÝZA VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY Vertikální analýze se taktéž říká strukturální. Používá se pro srovnání výkazů či společností. Vertikální proto, že se hodnoty srovnávají shora dolů. Jako základ pro procentní vyjádření jednotlivé položky se používá obvykle velikost tržeb. (základ = 100 %). Nevýhodou je, že změny pouze konstatuje, ale neukazuje jejich příčiny. Vertikální analýza zisku a ztráty
Název položky VÝNOSY CELKEM Výnosy z činnosti Výnosy z prodeje vl. výr. Výnosy z prodeje služeb Výnosy z pronájmu Ostatní výnosy z činnosti Výnosy z transferů NÁKLADY CELKEM Náklady z činnosti Spotřeba materiálu Spotřeba energie Mzdové náklady Zákonné sociální pojišť.
tab. č. 27
2013 2014 Hlavní Hospodářská Hlavní Hospodářská činnost činnost činnost činnost 100% 100% 100% 100% 10,61% 100% 9,43% 100% 3,09% 2,69% 6,41% 88,76% 6,04% 91,25% 0,005% 0,45% 0,60% 11,24% 0,24% 8,74% 89,36% 90,50% 99,56% 69,75% 99,49% 54,11% 99,56% 69,75% 99,49% 54,11% 11,05% 22,16% 11,58% 23,96% 6,57 % 2,09 % 0,54 % 1,07 % 51,20% 8,77% 48,11% 20,66% 16,40% 2,36% 15,73% 4,42%
Zdroj: vlastní výpočty
Při vertikální analýze výkazu zisků a ztráty byly použity jako základ výnosy celkem. Vyhodnocení 65
Z uvedené tabulky je patrné, že největší podíl z hlavní činnosti zaujímají výnosy z transferů, čili příspěvek na provoz od zřizovatele v obou sledovaných období. Výnosy z prodeje služeb jsou v hlavní činnosti zanedbatelné, naopak v hospodářské činnosti se jedná o největší podíl v obou obdobích. Představují především platby žáků a zaměstnanců za stravování a ubytování, za kurzy svařování a opravné zkoušky. Nejméně zanedbatelnou položku tvoří tržby z prodeje vlastních výrobků, jelikož škola téměř žádné výrobky neprodává. U ukazatele nákladů tvoří největší podíl mzdové náklady společně se zákonným sociálním pojištěním. Z tabulky také vyplývá, že spotřeba energie klesá, což je vidět i v horizontální analýze. Spotřeba materiálu z hospodářské činnosti meziročně mírně stoupla, což je v souvislosti se zvyšujícími zakázkami v autoopravně. Zvyšující se zakázky v autoopravně příznivě ovlivňují tržby a tím i hospodářský výsledek školy.
3.4. Finanční analýza SOU
RENTABILITA NÁKLADŮ Z HOSPODÁŘSKÉ ČINNOSTI Rentabilita DČ =
ář ý ý ňé č á Č
Rentabilita DČ v roce 2013 = Rentabilita DČ v roce 2014 =
* + +,-* .- /0.,0 0+ **+,+0 - .*0,4.
∗
2 /*, -. %
∗
2 40, 4 %
Hodnoty jsou uváděny v Kč. Z výpočtů je zřejmé, že rentabilita nákladů z doplňkové činnosti vykazuje vysokých hodnot. Avšak v průběhu roku 2014 rentabilita klesla o 54,76 %. Cílem organizace by měl být co největší zisk z doplňkové činnosti. Prostředky získané z doplňkové činnosti mají podporovat hlavní činnost organizace. RENTABILITA HLAVNÍ ČINNOSTI Rentabilita HČ =
ář ý ý í č á Č
66
Rentabilita HČ v roce 2013 = Rentabilita HČ v roce 2014 =
+ / -,-
∗
2 , 05%
∗
2 , - %
+/ -*4 .44, / +* /5 ,.5 +- .5 *+ ,4
Jelikož SOU nemá ztrátu v hlavní činnosti, nemusí tuto ztrátu krýt z prostředků doplňkové činnosti. UKAZATELE LIKVIDITY Hodnotové údaje jsou uváděny v Kč. Okamžitá likvidita Okamžitá likvidita =
é í ř á é á
Pohotové platební prostředky jsou prostředky na bankovním účtu a v pokladně. Okamžitá likvidita v roce 2013 = Okamžitá likvidita v roce 2014 =
4 -5+ 4++,*-0 0. **. .,.-
2 0, /
4 5.* 40,.5++ -.+ +*+ 5+0,++
2 /, 4/
Okamžitá likvidita je doporučována v rozmezí 0,9 – 1,1, avšak hodnoty okamžité likvidity se pohybovaly v rozmezí 3,83 – 4,3. Vysoké hodnoty okamžité likvidity zapříčiňuje vedení peněžních fondů. Tyto fondy jsou kryty na účtech organizace. Pohotová likvidita Pohotová likvidita =
é í ř á é á á é á 4 -5+ 4++,*-0 0. / //+ 55,-+
Pohotová likvidita v roce 2013 = Pohotová likvidita v roce 2014 =
**. .,.-
2 -, *5
4 5.* 40,.5++ -.-- 5-4 45+,/* + +*+ 5+0,++
2 ., /0
Hodnota pohotové likvidity by se měla pohybovat kolem 1. To prezentuje vyrovnanost mezi krátkodobými závazky a krátkodobými pohledávkami. Hodnota pohotové likvidity v SOU se pohybuje v rozmezí 5,97 – 6,34. Hodnota převyšující 1 znamená neefektivní vázání prostředků v penězích a pohledávkách, které leží ladem. Vysoká hodnota opět značí použití peněžních fondů organizace. 67
Běžná likvidita Běžná likvidita =
78ěž9á :;<=>: ;?á<;7@78é Aá>:A;B
Běžná likvidita v roce 2013 = Běžná likvidita v roce 2014 =
+ *- 55,0. **. .,.0 4. /-*.50 + +*+ 5+0,++
2 ., 2 ., 0.
Hodnota běžné likvidity je velmi vysoká, to značí, že organizace má velké předpoklady k zachování platební schopnosti. Opět velmi vysoké číslo naznačuje používání peněžních fondů. Čistý pracovní kapitál Čistý pracovní kapitál = oběžná aktiva – krátkodobé závazky ČPK 2013 = + *- 55, 0. D **. ., .- 2 10 199 105,81 ČPK 2014 = 0 4. /-*, 50 D + +*+ 5+0, ++ 2 12 523 635,52
UKAZATELE AKTIVITY Ukazatele aktivity představují doplňující ukazatele hodnocení. Rychlost obratu kapitálu Obrat kapitálu =
!ý " # $á %" á &
Obrat kapitálu 2013 = Obrat kapitálu 2014 =
+/ 5 **/,-0-. -0* /* -.5 *.*,/ +- +*5 +*,05*/ .45, 0+ 50 00-,.5
2 ,. 2 , -*
Protože se vložený kapitál vrátí méně než jedenkrát, měla by se škola zaměřit na maximalizaci hodnoty tohoto ukazatele. Rychlost obratu zásob Rychlost obratu zásob =
' é á ů#ě á á
68
Rychlost obratu zásob 2013 =
Rychlost obratu zásob 2014 =
+/ -*4 .44, /.- /0.,0 -* .,/+ +- .5 *+ ,4- .*0,4. .. /4-,++
2
2
+/ ..0 /0,00 -* .,/+
+- +4 .-,.. .. /4-,++
2 04, /+
2 -, --
Zásoby mají pouze malou váhu v příspěvkové organizaci. Výpočty znamenají, že se v roce 2013 zásoby v nákladech obrátily zhruba 148-krát a v roce 2014 151-krát do roka. To znamená, že škola zásoby rychle přemění v peníze a využívá je efektivně.
3.5. Využití finanční analýzy v krátkodobém managementu Finanční analýza zkoumá především finanční zdraví podniku. Je to zpětná vazba, jaké cíle se podařilo organizaci naplnit, co by měla organizace zlepšit apod. Jejím úkolem je zjistit, kteří činitelé přispěly a kteří naopak ublížily finančnímu zdraví podniku. Je důležitou součástí finančního rozhodování. Hlavní úlohou je trvale vyhodnocovat ekonomickou situaci podniku, která je výsledkem působení ekonomických a neekonomických faktorů. Ke zpracování finanční analýzy organizace především potřebuje výkazy účetní závěrky a to Rozvahu a Výkaz zisku a ztráty. Jelikož příspěvkové organizace nemají povinnost vytvářet výkaz o peněžních tocích Cash-flow, nemůže být do analýzy zahrnut. Aby organizace byla finančně zdravá, musí pravidelně toto zdraví zkoumat. Především to přispěje k -
odhalení možných následků finančního rozhodnutí,
-
na základě SWOT analýzy k odhalení slabých míst, rizik i výhod,
-
k získání podkladů pro zlepšení finančního zdraví,
-
ke kontrole předcházejících rozhodnutí.
Výsledky finanční analýzy poskytují informace finančnímu managementu firmy, ale i vnějšímu prostředí, jako je například konkurence. V případě školství je důležitou informací například to, jestli je management schopen získat nějaké granty, které jsou pro školu důležité a zkvalitňovaly by výuku jak teoretickou, tak praktickou.
69
Pokud by škola potřebovala úvěr u banky, finanční analýza je základem hodnocení příspěvkové organizace, ale i jakékoli jiné firmy. Provádí se také při požádání o dotace z fondů Evropské unie, což škola zatím nevyužila. Využití jednotlivých ukazatelů: Ukazatele rentability umožňují organizaci zjistit a porovnat, zda je výhodnější pracovat s vlastním nebo cizím kapitálem. Příspěvková organizace využívá vlastní kapitál především tržby z vlastní činnosti. Pro školu je důležitá informace o využití nákladů v hlavní a hospodářské činnosti, hlavně kvůli dotacím. Ukazatele likvidity dávají manažerům informaci o schopnosti organizace splácet své závazky. Běžná likvidita je spojena s oběžnými aktivy a dává informaci o tom, jak je organizace schopna uspokojit své věřitele, kdyby všechna svá oběžná aktiva přeměnila na peníze. Pohotová likvidita informuje manažery o schopnosti krýt svými pohledávkami a peněžními prostředky své běžné potřeby. A okamžitá likvidita vyjadřuje schopnost okamžitě krýt své krátkodobé závazky pomocí prostředků na běžném účtu a v pokladně. Ukazatele aktivity informuje o schopnosti organizace efektivně hospodařit se svými aktivy a jak má vázány finanční prostředky.
3.6. SWOT analýza SOU Cílem SWOT analýzy je identifikovat a omezit slabé stránky, podporovat silné stránky, hledat nové příležitosti a znát hrozby. Střední odborné učiliště se zaměřilo na sledování těchto parametrů: -
podmínky pro vzdělávání,
-
průběh vzdělávání,
-
výsledky vzdělávání žáků a studentů,
-
podpora školy žákům, spolupráce s rodiči,
-
řízení školy, personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků,
-
úroveň výsledků práce školy zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání.
70
SWOT analýza silných a slabých stránek SILNÉ STRÁNKY
tab. č. 28 SLABÉ STRÁNKY
Dobře vystavené dílny OV. Fungování dílen jako běžný vzdělávání autoservis. Spolupráce s firmami Materiální vybavení učeben. Velmi dobrá propagace školy. Kvalitní pedagogický sbor. Dílny v areálu školy. Výsledky Moderní jazyková učebna. vzdělávání Tematické plány jsou podrobně zpracovány a upravovány. Řízení školy, Správné vedení předepsané personální dokumentace. práce Dobrý management. Zkušenosti a samostatnost práce jednotlivých pedag. pracovníků. Podpora školy Časté osobní vztahy mezi pedagogy a rodiči žáků. žákům Spolupráce s psychologem. Doplňování výuky besedami s odborníky. Průběh
Úroveň Doplňková činnost pomáhá škole výsledků práce získávat finanční prostředky. školy Přidělené finance jsou kompletně rozdělovány podle úseků. Zdroj: Autoevaluace [27]
71
Omezené prostory pro teoretické vyučování. Využívání učebnic žáky. Sociální zařízení v budově školy.
Přibývá žáků s SPU – narušování pozornosti ve výuce, slabší znalosti zejména matematiky. Nízký počet pedag. pracovníků. Problémy se zastupováním v případě pracovní neschopnosti. Finanční situace školy. Nárůst porušování školního řádu, kázeňského přestupky, vysoká absence. Ničení vybavení školy. Vztahy mezi některými žáky ve třídách jsou problematické. Finanční motivace pro práci nad rámec úvazku je neuspokojivá. Sponzoring.
SWOT analýza příležitostí a hrozeb
tab. č. 29
Příležitosti
Hrozby
Průběh vzdělávání
Větší zapojení do různých grantů pro získání finančních a materiálních prostředků. Sebevzdělávání pedagogů. Postupné dovybavení školy a dílen. Výsledky vzdělávání Provozovat odborné kurzy pro veřejnost. Získávat žáky, kteří nezvládají střední školu pro učební obor. Řízení školy, personální Informační systém SOU. práce Vytvoření společného informačního systému. Podpora školy žákům Zvyšovat zájem o učební obory. Zlepšovat informování rodičů, např. přes www. Větší nabídka volnočasových aktivit.
Zastaralé vybavení počítačové učebny. Snižující se úroveň žáků ZŠ. Nezájem některých žáků.
Úroveň výsledků práce Získávání grantů z rozvojových školy projektů. Získání sponzorů.
Při nízkém počtu žáků hrozí nedostatek finančních prostředků.
Malý zájem o učební obor. Nevyzrálost žáků, SPU. Nechuť žáků plnit své povinnosti.
Nezájem žáků o zvolené obory Rozšiřování používání návykových látek mezi žáky. Klesající kázeň a respekt.
Zdroj: Autoevaluace [27]
Ze SWOT analýzy vyplynuly závěry týkající se zvolených kritérií: -
Obnovit vybavení počítačové učebny.
-
Motivování žáků k výuce. Bohužel toto se stále moc nedaří, jelikož spousta žáků je k jakékoli aktivitě netečná.
-
Škola propaguje svou činnost nejlépe, jak je to možné. Například pořádá dny otevřených dveří, soutěže, kurzy zdarma, apod. V současné době probíhá na SOU několik kroužků, do kterých se zapojují žáci základních škol. Veškerá činnost školy musí směřovat k udržení zájmu veřejnosti o učňovské vzdělávání, jelikož i žáci se špatným průměrem jsou směřováni na střední školy.
-
Škola spolupracuje s budoucími zaměstnavateli – je možné přihlížet k jejich připomínkám hlavně ke školským vzdělávacím programům.
-
Je nutné snažit se vypořádat s narůstajícími rozdíly ve schopnostech žáků, zejména s rozdílným přístupem ke vzdělání.
-
Pro financování školy hledat všechny možné dostupné zdroje – granty, projekty, spolupráce s podnikatelskou praxí apod.
72
Ohodnocení faktorů konfrontační matice Výběr podstatných silných, slabých stránek, příležitostí a hrozeb pro konfrontační matici Legenda: 3 (+/-) – faktor silný (pozitivní/negativní), 2 (+/-) – faktor středně (pozitivně/negativně) působící, 1 (+/-) - faktor mírně (pozitivně/negativně) ovlivňující. Silné stránky 1.(+3) Dobře vybavené dílny pro odborný výcvik. 2.(+3) Dílny v areálu školy. 3.(+2) Spolupráce s firmami. 4.(+2) Časté osobní vztahy mezi pedagogy a rodiči. 5.(+3) Doplňková činnost pomáhá škole získat finanční prostředky. 6.(+2) Finanční prostředky jsou komplexně rozděleny podle úseků. Slabé stránky 1.(-1) Omezené prostory pro teoretické vyučování. 2.(-3) Přibývá žáků s SPU. 3.(-1) Problémy se zastupováním v případě pracovní neschopnosti. 4.(-3) Vysoká absence. 5.(-2) Ničení vybavení školy. Příležitosti A. (+2) Zdroje na postupné dovybavení školy a dílen. B. (+3) Zájem o odborné kurzy pro veřejnost. C. (+2) Růst zájmu o učební obory. D. (+2) Šance na získávání grantů. Hrozby a. (-2) Rostoucí nároky studentů na vybavení počítačové učebny. b. (-3) Nevyzrálost žáků ucházejících se o studium na SOU. c. (-2) Nezájem potenciálních žáků o některé učební obory. d. (-3) Obecná tendence k poklesu kázně a respektu. e. (-3) Pokles zájmu o studium způsobí nedostatek finančních prostředků.
73
Konfrontační matice
tab. č. 30
HROZBY
PŘÍLEŽITOSTI
SILNÉ STRÁNKY (+)
SLABÉ STRÁNKY
Ʃ
(-)
1
2
3
4
5
6
1
2
3
4
5
A.
+5
+5
+4
+4
+5
+4
+1
-1
+1
-1
0
+27
B.
+6
+6
+5
+5
+6
+5
+2
0
+2
0
+1
+38
C.
+5
+5
+4
+4
+5
+4
+1
-1
+1
-1
0
+27
D.
+5
+5
+4
+4
+5
+4
+1
-1
+1
-1
0
+27
a.
+1
+1
0
0
+1
0
-3
-5
-3
-5
-4
-17
b.
0
0
-1
-1
0
-1
-4
-6
-4
-6
-5
-28
c.
+1
+1
0
0
+1
0
-3
-5
-3
-5
-4
-17
d.
0
0
-1
-1
0
-1
-4
-6
-4
-6
-5
-28
e.
0
0
-1
-1
0
-1
-4
-6
-4
-6
-5
-28
+23
+23
+14
+14
+23
+14
-13
-31
-13
-31
-22
Ʃ
Legenda: Číselné údaje ve vnitřních polích ukazují vzájemné působení křižujících se faktorů. Pokud by se křížily faktory, jež nemají vůbec žádnou souvislost, uvede se v políčku značka X. Nula se ukáže pouze v případě součtu dvou stejných, ale opačných hodnot. Řádkové a sloupcové součty vpravo a dole slouží k celkovému vyhodnocení matice. Vyhodnocení Při postupném hodnocení poznatků z uplatněné konfrontační matice SWOT je důležité nejprve zdůraznit nejsilnější faktory všech čtyř skupin (z těch které jsou v přehledu označeny stupněm 3). Těm je třeba věnovat zvýšenou pozornost. Jsou to: Silné stránky:
1. Dobře vybavené dílny pro odborný výcvik.
Slabé stránky:
4. Vysoká absence.
Příležitosti:
B. Zájem o odborné kurzy pro veřejnost.
Hrozby:
e. Pokles zájmu o studium způsobí nedostatek finančních prostředků.
Při hodnocení pak sledujeme součtové hodnoty svislého i horizontálního směru. V levé části tabulky (pod faktory silných stránek) se ukazuje, do jaké míry jsou tyto podporovány i ohrožovány vnějšími vlivy, tj. příležitostmi a hrozbami. Tam kde součty dosahují hodnoty +23 je zřejmé, že úspěch organizace je silně závislý na míře využití příležitostí, přičemž stávající hrozby ji příliš nepoškozují. Analogicky v pravé části (pod faktory slabých stránek)se ukazuje, že efekty příležitostí jsou omezované faktory slabých stránek a značnou 74
roli pak hrají hrozby (ač jsou to ty samé jako v rozboru části levé). Z toho lze odvodit pracovní závěry pro formulování strategie organizace pro další období, a sice že je třeba jednak důsledně prověřit schopnost využít v další činnosti faktorů příležitostí, zejména těch silnějších (A,B) a návazně pokud možno i zbývajících, a dále prověřit příčiny a přijímat opatření k omezení počtu i síly faktorů slabých stránek. Opět přednostně těch nejsilnějších, tzn. faktorů 2, 4. Snaha o omezování hrozeb je přirozená, nicméně lze konstatovat, že syntetickým a hlavním problémem je nebezpečí snižování zájmu o studium na SOU (faktor e), které vyžaduje řešení v několika okruzích práce školy, včetně marketingu. Protože v dnešní společnosti velmi výrazně klesl zájem o učební obory jako takové, proto škola výrazně propaguje vyučované obory. Jako příklad může sloužit každoroční burza škol, reklamní letáky, CD, dny otevřených dveří apod. Pokud by škola neměla dostatečný počet žáků, přišla by o finanční prostředky důležité k zajištění chodu školy.
75
4. Vyhodnocení a shrnutí poznatků v období dvou let v SOU V prvé řadě je nutné si uvědomit, že tato diplomová práce není o obchodní společnosti, která se více méně volně pohybuje na trhu. Jedná se o příspěvkovou organizaci, u níž se setkává společensko – politický záměr zřizovatele s prostředím, které sice můžeme nazvat tržním, ale v případě školy, resp. učiliště, ani toto není úplně jednoznačné. Hlavním produktem SOU je služba, spočívající v poskytování odborného vzdělání pro výkon určité skupiny profesí, které jsou v podstatě manuálně výkonového či řemeslného charakteru. Prakticky to znamená, že žák spotřebovává službu, kterou mu učiliště poskytuje. Jenže je to spotřeba jako součást jeho zapojení coby dodavatele (zaměstnance) při vytváření jiných produktů pro trh. Spotřebovávání procesu vzdělávání není tedy konečnou spotřebou, ale jakýmsi vstupním předpokladem pro schopnost absolventů vykonávat konkrétní práce. Význam této úvahy spočívá v tom, že zájem o studium v SOU je mj. ovlivňován vývojem poptávky pro určitých profesích, kdy tento vývoj je vlastně podřízen relacím nabídky a poptávky po určitých druzích výrobků a služeb. Tyto skutečnosti je záhodno při řešení úkolů strategického i krátkodobého (operativního) řízení mít neustále na mysli.
4.1. Poznatky z oblasti finančního řízení Výše uvedená specifika se nutně promítají i do metodiky finančního řízení i hospodaření. Již sestavování návrhu finančního plánu na další rok musí respektovat výše uvedené vstupní
Společenské záměry zřizovatele
Pravidla hospodaření příspěvkových org.
Věcné zadání a ekonomické parametry od zřizovatele
Návrh podléhá schvální zřizovatelem
Limity SOU pro příjmy a výdaje ve finančním plánu
Vedení SOU sestaví návrh finančního plánu.
Obr. č. 5 Schéma řídícího procesu v tvorbě finančního plánu (vlastní provedení) 76
Doplňkové příjmy a výdaje
podmínky:
Analýzy rozvahy a VZZ Provedené analýzy rozvah a výkazů zisku a ztráty v zásadě potvrdily podřízenost finančního řízení u SOU metodice stanovené zřizovatelem. Ukázaly rovněž, že hospodaření je vyvážené v příjmech a výdajích a nedochází k nežádoucím výkyvům. Učiliště systematicky dbá na dodržování plánem (a zřizovatelem) daných parametrů. Hospodaření je buď s nulovým, nebo s mírným (neplánovaným) ziskem. Skutečnost je ovšem taková, že pravidly stanovené zdroje jsou umisťovány do Investičního fondu a tím je stabilita a perspektivnost finančního hospodaření ještě podepřena. Za určitou ekonomickou slabinu je možno považovat poměrně vysoký stav krátkodobých finančních prostředků zobrazovaný v obou vyhodnocovaných rozvahách (v r. 2013 – 22% a v r. 2014 – 20% celkových aktiv). Pro lepší hospodaření by bylo žádoucí zavést alespoň měsíční sledování cash-flow a koncových stavů hotovosti. Finanční analýza Uvedený poznatek se zobrazil též v příslušných ukazatelích finanční analýzy (např. okamžitá likvidita v r. 2013 – 4,3, v r. 2014 – 3,8). Celkově je ale možno konstatovat, že údaje finanční analýzy též potvrzují stabilitu finančního hospodaření SOU v obou sledovaných rocích. Granty a dotace Granty a dotace je třeba chápat jako zdroje sice w systémové, ale ne zcela pravidelné. To samozřejmě neplatí o provozní dotaci od zřizovatele, která je běžnou součástí rozpočtových příjmů a ve své podstatě reprezentuje míru společenských záměrů zřizovatele uvedených ve schématu na str. 76. Obdobně je možno chápat i dotace, poskytované přímo MŠTV ČR když v těchto případech může jít o časově omezené programy vyhlášené vládou či ministerstvem. Jde ale o programy předem známé a záleží na tom, zda se SOU do takových akcí dokáže účinně zapojit. Tomu je jistě třeba věnovat včasnou a odborně podloženou pozornost. Granty jako takové chápeme jako zdroje příležitostné, mohou být poskytovány v podstatě kýmkoliv od projektů EU až po granty státních či soukromých podniků, majících zájem na kvalitních absolventech SOU v určité době. Jde do značné míry o jasně účelové programy, spíše investičního charakteru.
77
4.2. Poznatky a návrhy navazující na SWOT analýzu •
Rekapitulace hlavních poznatků
Silné stránky: 1. Dobře vybavené dílny pro odborný výcvik. Slabé stránky: 4. Vysoká absence Příležitosti:
B. Zájem o odborné kurzy pro veřejnost
Hrozby:
e. Pokles zájmu o studium způsobí nedostatek finančních prostředků
Výběr již na str. 74 uvedených nejvýznamnějších faktoru SWOT analýzy neznamená, že ostatní není třeba brát v úvahu. To konečně dokládá i konfrontační matice (tab.č. 30) z níž je vidět, že kromě individuální váhy jednotlivého faktoru může sehrát významnou roli i současné protisměrného působení kladných a záporných faktorů mezi sebou. Za hlavní poznatky vhodné k zapracování do strategických úkolů lze považovat: V pozitivní rovině – posilovat dále kvalitu vybavení dílen pro odborný výcvik a rozsah jejich využití jak pro žáky SOU tak pro externí kurzy. V negativní rovině – zastavit pokles zájmu o studium na SOU (počet žáků: v r. 2013 278, v r. 2014 256, pokles o 8%) formulací a využitím dalších nástrojů pro aktivní marketing a současně atraktivitu (úroveň) studijních procesů v SOU zajišťovaných. •
Formulace strategických úkolů
Z předchozích poznatků je možno odvodit i hlavní úkoly pro strategické řízení SOU (které samozřejmě bude nutno prezentovat předem i zřizovateli): 1) Formulovat cílový počet studentů (např. 300) a rok, v němž jej má být dosaženo, včetně dopadů do investiční a provozní finanční náročnosti, tzn. střednědobý rozpočtový výhled. 2) Stanovit způsob a rozsah strategických marketingových opatření a to jak uvnitř SOU s cílem zvýšit atraktivitu studia, tak ve vztahu k okolí zejména ve směru analýzy potřeb potenciálních zaměstnavatelů budoucích absolventů a analýzy strukturální nabídky studia a jeho charakteristik učilišť, jež mohou být reálnými konkurenty SOU Blatná. Uvedené úkoly projednat se zřizovatelem a zapracovat je do střednědobých plánů vývoje pedagogického procesu i věcného a finančního zabezpečení.
78
•
Návrhy a úkoly v oblasti finančního managementu
V dlouhodobém finančním managementu je žádoucí sladit finanční plánování se zadáními vyplývajícím z marketingové strategie SOU (a zřizovatele). Projevit by se to mělo v oblasti dotací a grantů (jejich směrování) a zejména pak ve statutu, plánování a využívání Investičního fondu SOU, jehož možnosti by právě při kvalitních rozvojových projektech mohly být z dotačních či grantových zdrojů účinně posilovány. Ve finančním managementu posílit koncepčnost a kontrolní činnost se zaměřením na optimalizaci peněžních toků, tedy cash-flow a solventnost jako takovou. Cílem by mělo být efektivnější využívání disponibilních finančních zdrojů jak v účelu, tak v čase. K tomu využívat vhodných ukazatelů finanční analýzy a výkazů cash-flow sestavovaných v měsíčních cyklech.
79
Závěr Diplomová práce měla stanovený cíl provést souhrnné vyhodnocení průběhu a dosahování výsledků krátkodobého finančního řízení v podniku v období dvou let. Tento cíl byl splněn v následujících krocích, zjištěních a návrzích v praktické části práce. Praktické poznatky byly aplikovány na Střední odborné učiliště Blatná, které je příspěvkovou organizací zřizovanou krajem. V příspěvkové organizaci je finanční řízení komplikované. Musí rozdělit účetnictví hlavní a doplňkové činnosti, což se projevuje v náročnosti administrativní práce. Doplňkovou činností vyplývající ze zřizovací listiny je hlavně provozování autoškoly, opravy silničních vozidel, servis duší a pneumatik, pořádání odborných kurzů a jiných školení, ubytování. Doplňkovou činnost škola využívá k získávání finančních prostředků. V roce 2013 škola docílila hospodářského výsledku z doplňkové činnosti 91,2 tis. Kč, který vyplynul z jejího efektivního provozování. Jelikož doplňková činnost nekryla činnost hlavní, mohl být podán návrh zřizovateli na příděl zlepšeného hospodářského výsledku do rezervního fondu ve výši 80 % a do fondu odměn ve výši 20 %. V roce 2014 hospodářský výsledek z doplňkové činnosti činil 43,0 tis. Kč. Jedná se o kurzy svařování a přezkušování svářečů. Uvedené činnosti jsou doloženy živnostenskými listy a na každý kurz byly vypracovány kalkulace. Výsledek z doplňkové činnosti nebyl použit na krytí nákladů hlavní činnosti. V diplomové práci byl detailně rozpracován plán rozpočtu na rok 2013 a 2014. Největší nákladovou položkou v SOU činí mzdové náklady a sociální pojištění. Z výnosových položek činí největší částku příspěvek a dotace na provoz. Tyto dotace jsou škole poskytovány jak ze státního rozpočtu, tak od zřizovatele. Jedná se o příspěvek na mzdy, ale také na různé projekty. V souvislosti s vyhodnocením krátkodobého finančního managementu školy byla zpracována vertikální a horizontální analýza základních výkazů a to rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Tyto analýzy si kladly za cíl zjistit růst a pokles nejdůležitějších položek výkazů a proč tomu tak bylo. Dále byla zpracována finanční analýza, která vychází ze z již zmiňovaných výkazů. Hodnoty rentability doplňkové činnosti jsou vysoké a naopak rentability hlavní činnosti nízké. To odráží fakt, že škola může mít zisk z doplňkové činnosti a z hlavní činnosti téměř žádný, aby nepřišla o část příspěvku od zřizovatele. Prostředky z hlavní činnosti podporují činnost hlavní. 80
Vysoké hodnoty likvidity jsou zapříčiněny tím, že škola má k dispozici peněžní fondy. Při vyhodnocení běžné likvidity bylo zjištěno, že škola má velmi dobré předpoklady k zachování platební schopnosti. Obrat kapitálu je jeden ze základních zdrojů vložených do produkce. Protože se každoročně nepatrně snižuje, měla by se škola zaměřit na jeho maximalizaci. Rychlost obratu zásob naznačuje efektivnost jejich využití. Jako poslední k zjištění výsledků byla použita SWOT analýza a následně konfrontační matice. Z této analýzy bylo zjištěno, že největší silnou stránkou jsou vybavené dílny pro žáky, které jsou přímo v areálu školy. Žáci je plně využívají. V souvislosti s dobře vybavenými dílnami se zvyšuje i zájem veřejnosti o odborné kurzy. Slabou stránkou školy jsou přibývající žáci s poruchami učení. S tím úzce souvisí i zvyšování absence a nezájem o výuku jak v teoretické části, tak v praktickém vyučování. Hrozbou je nezájem potenciálních žáků o některé učební obory a tím i hrozící snižování finančních dotací. Proto je velmi důležitá propagace školy na burzách škol, tvorba propagačního CD, kurzy pro základní školy, aby se SOU co nejvíce vrylo do podvědomí veřejnosti a z toho plynul i zvyšující se zájem o učební obory. Cíl práce byl splněn. Za svůj přímý osobní poznatek ze zpracování zadaného tématu považuji fakt, že i příspěvková organizace, jakou je střední odborné učiliště, má důvody a také předpoklady k řádnému uplatňování principů efektivního finančního řízení. Jeho aplikací může nejen dosahovat racionálnějšího využití disponibilních zdrojů financování, ale též posilovat svoji pozici v oblasti marketingu.
81
Seznam literatury Monografie [1] FOTR, J., E. VACÍK, I. SOUČEK, M. ŠPAČEK, S. HÁJEK. Tvorba strategie a strategické plánování. Praha: Grada Publishing, 2012. ISBN 978-80-247-3985-4 [2] JINDŘICHOVSKÁ, Irena. Finanční management. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 97880-7400-052-2 [3] PATÁK, R. Milan. Podnikový finanční management. Praha: Idea Servis, 2008. ISBN 8085970-52-X [4] RŮČKOVÁ, Petra a Michaela ROUBÍČKOVÁ. Finanční management. Praha: Grada Publishing, 2012. ISBN 978-80-247-4047-8 [5] RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-2473308-1 [6] ŘEZŇÁKOVÁ, Mária. Efektivní financování rozvoje podnikání. Praha: Grada Publishing, 2012. ISBN 978-80-247-1835-4 [7] ŠIMAN, Josef a Petr PETERA. Financování podnikatelských subjektů. Praha: C. H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-117-8 Internetové zdroje [8] ZÁKONY PRO LIDI: Zákon č. 250/2000, zákon o rozpočtových pravidlech. Dostupné z http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-250 [9] SMĚRNICE K ŘÍZENÍ PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ, Jihočeský kraj. Dostupné z http://www.kraj-jihocesky.cz/282/smernice_formulare_tiskopisy.htm.
[10] VOLAVKOVÁ, Petra. Finanční hospodaření příspěvkových organizací. České Budějovice, 2010. Diplomová práce. Jihočeská univerzita České Budějovice, fakulta ekonomická, katedra financí a účetnictví. [11] Přednášky, seminárky. Miras.cz [online]. © 2000 – 2015 [cit. 2015-11-14]. Dostupné z: http://www.miras.cz/seminarky/ [12]
Finanční
analýza
a
finanční
plánování.
©
2015
Dostupné
z:
http://www.homel.vsb.cz/~val35/1540400/8_fa.pdf [13] SWOT analýza. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 11. 12. 2006, last modified on 18. 5. 2015 [cit. 2016-01-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/SWOT
82
[14] SWOT ANALÝZA, managementmania.com [online]. Copyright © 2011-2013 [cit. 2016-01-26]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/swot-analyza
Ostatní zdroje [15] MAREK, Tomáš. Studijní opora – Finanční řízení. Praha: BIVS, 2015 [16] Zřizovací listina SOU Blatná [17] Úprava rozpočtu přímých výdajů [18] Vybrané ukazatele příspěvkových organizací 2013 a 2014 (SOU) [19] Směrnice 410/2009 pro účtování odpisů Jihočeského kraje [20] ČUS č. 708 – český účetní standard – odpisování dlouhodobého majetku [21] Směrnice o finanční kontrole (SOU) [22] Výroční zpráva za rok 2013 [23] Výroční zpráva za rok 2014 [24] Rozvaha za rok 2013 [25] Rozvaha za rok 2014 [26] Návrh rozpočtu na rok 2015 [27] Autoevaluace SOU
Seznam použitých zkratek ONIV – ostatní neinvestiční výdaje FKSP – fond kulturních a sociálních potřeb NIV – investiční výdaje MŠMT – ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy OOPP – ostatní ochranné pracovní pomůcky DDM – drobný dlouhodobý majetek SPU – specifické poruchy učení
83
Seznam tabulek tab. č. 1 Žáci a zaměstnanci ……………………………………………………………........37 tab. č. 2 Celkové náklady a zdroje plánované a schválené pro rok 2013…………………….39 tab. č. 3 Limity věcných a provozních výdajů pro rok 2013 dle formuláře č. 1……………..41 tab. č. 4 Vybrané ukazatele pro rok 2013 dle formuláře č. 3 ……………………………….41 tab. č. 5 Rozpis ukazatelů přímých výdajů stanovených pro rok 2013 ………………….......42 tab. č. 6 Ostatní osobní náklady (závazný ukazatel) ………………………………………...43 tab. č. 7 Rozbor realizace ostatních neinvestičních výdajů (orientační ukazatel)……………43 tab. č. 8 Příspěvek od zřizovatele na provoz v roce 2013 (v tis. Kč) …………………..........44 tab. č. 9 Vybrané ukazatele pro rok 2013 – část výnosová…………………………………..45 tab. č.10 Celkové náklady a zdroje plánované a schválené pro rok 2014 ……………………47 tab. č.11 Limity věcných a provozních výdajů pro rok 2014 dle formuláře č. 1……………..47 tab. č.12 Vybrané ukazatele pro rok 2014 dle formuláře č. 3………………………………...48 tab. č.13 Rozpis ukazatelů přímých výdajů pro rok 2014 v tis. Kč………………………..49 tab. č. 14 Ostatní osobní náklady………………………………………………………………........50
tab. č.15 Rozbor čerpání ostatních neinvestičních výdajů (orientační ukazatel) 2014……..50 tab. č.16 Rozbor příspěvku na provoz……………………………………………………….. 51 tab. č.17 Vybrané ukazatele – část výnosová…………………………………………………52 tab. č.18 Počty žáků v letech 2013 – 2014……………………………………………………55 tab. č.19 Odpisový plán na rok 2013 a 2014 v tis. Kč………………………………………..56 tab. č.20 Údaje z výkazů rozvaha za roky 2013 a 2014 k 31. 12. ( v tis. Kč)……………….. 60 tab. č.21 Údaje z výkazů rozvaha za roky 2013 a 2014 k 31. 12. ( v tis. Kč)……………….. 60 tab. č.22 Horizontální analýza rozvahy – aktiva (údaje v Kč)……………………………... 61 tab. č.23 Horizontální analýza rozvahy – pasiva (údaje v Kč)……………………………... 61 tab. č.24 Vertikální analýza rozvahy…………………………………………………………62 tab. č.25 Výkaz zisku a ztráty - zkrácená verze v Kč………………………………………. 63 tab. č.26 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty (v Kč) ……………………………….. 64 tab. č.27 Vertikální analýza zisku a ztráty …………………………………………….......... 65 tab. č.28 SWOT analýza silných a slabých stránek .................................................................71 tab. č.29 SWOT analýza příležitostí a hrozeb..........................................................................72 tab. č.30 Konfrontační matice................................................................................................. 74
84
Seznam vyobrazení Obr. č. 1 Základní procesy finančního managementu………………………………………....8 Obr. č. 2 Postupy při taktickém plánování …………………………………………………...27 Obr. č. 3 SWOT analýza ……………………………………………………………………..32 Obr. č. 4 Konfrontační matice ………………………………………………………………..35 Obr. č. 5 Schéma řídícího procesu v tvorbě finančního plánu (vlastní provedení)...................76
85
Seznam příloh 1. Rozvaha 2013 2. Rozvaha 2014 3. Výkaz zisku a ztráty 2013 4. Výkaz zisku a ztráty 2014 5. Výkaz zisku a ztráty vytvořený pro potřeby horizontální analýzy
86