TÝDENÍK
17
30. DUBNA 2008
V tomto čísle najdete: ∙ Agresivita a násilí ve školách ............................................................... 3 ∙ Místo školních knihoven vytvářejme informační centra ....................... 5 ∙ Školy se učí od sebe navzájem ........................................................... 7
XVI. ROČNÍK
Krátce...
25. dubna
Předseda ČSSD Jiří Paroubek se sešel s předsedou školských odborů Františkem Dobšíkem. Po jejich setkání uvedl, že sociální demokraté budou apelovat na vládu, aby se urychleně zabývala požadavkem na vyšší platy pracovníků ve školství. Nejsilnější opoziční strana podporuje požadavek odborářů na navýšení rozpočtu regionálního školství o tři miliardy korun.
28. dubna Primátor Pavel Bém předal dar Jedličkovu ústavu při příležitosti 95. výročí jeho založení.
29. dubna
FOTO: Alena TUČÍMOVÁ
Informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce byl hlavním tématem národní konference k projektu VIP Kariéra, který proběhl v Olomouci.
Budou se měnit normativy?
Systém financování regionálního školství by se měl do určité míry změnit. Ministerstvo školství neplánuje ustoupit od normativní metody, kdy jdou peníze za žákem, ale hledá cesty, jak zefektivnit financování škol a zároveň zajistit rovné podmínky pro vzdělávání žáků bez ohledu na to, ve kterém kraji vzdělávání probíhá. Dosavadní pravidla pro svazu pracovníků školství. „Jedrozpis prostředků dávají kraj- nou z odmítnutých možností byl ským úřadům poměrně velkou převod provozních a správních volnost při rozdělování peněz zaměstnanců škol a školských jednotlivým školám a školským zařízení pod obce,“ vysvětluzařízením. A tak se stává, že ře- je. „Proti byli nejen odbory, ale ditelé srovnatelných škol do- i zaměstnavatelé a zástupci Svastávají méně peněz jen proto, zu měst a obcí. Ukázalo se, že že se nacházejí v jiném kraji, všichni tyto služby vnímáme janež jejich šťastnější kolegové. ko součást školy, jako tradici, Diskutuje se o všech mož- která se osvědčila a kterou nenostech. Některé jsou ihned za- ní důvod měnit.“ mítnuty, o jiných se dále uvažuKrajské úřady pochopitelje. Členem pracovní skupiny, ně mohou mít na věc jiný náve které jsou kromě zástupců zor. Je otázkou, zda se nebuMŠMT i představitelé zaměst- dou bránit případnému omenavatelů, zřizovatelů a odborů, zování svých kompetencí. Přeje i Václav Pícl, místopředseda sto by určitě stálo za úvahu, Českomoravského odborového zda by se výdaje státu nemě-
ly přesněji (účelověji) vynakládat pro jednotlivé stupně vzdělání, ne pouze pro danou věkovou skupinu. Námětem k přemýšlení je i možnost přísnějšího zavedení minimální úrovně krajských normativů tak, aby v celém státě byl zaručen nejnižší možný objem peněz, který by jednotlivé školy a školská zařízení dostaly. „Tento směr uvažování podporujeme,“ říká Václav Pícl. „Jsme přesvědčeni, že startovací podmínky by měly mít všechny školy stejné. Navíc navrhujeme, aby byl vyčleněn zvlášť normativ pro základní vzdělávání a zvlášť pro mimoškolní aktivity včetně zájmového vzdělávání. Ten je zatím spojený a v některých krajích dělá velké problémy. V základních školách totiž klesají počty žáků, ale v zájmovém vzdělávání naopak rostou. Také bychom podpořili rozčlenění normati-
vu pro střední odborné vzdělávání. Nechceme, aby kraje problémy středních škol řešily na úkor škol základních.“ Pracovní skupina MŠMT nyní všechny náměty zpracovává. Konkrétnější obrysy budoucího financování regionálního školství by měla představit za několik týdnů. Karla TONDLOVÁ
PąÍLOHA 17
30. DUBNA 2008
MATEMATIKA – jak nauêit žáky požadovaným znalostem
Na pomoc uéitelčm základních škol V rámci systémového projektu Kvalita I, jednoho z projektč Evropského sociálního fondu, vydal Ústav pro informace ve vzd÷lávání publikaci Oéeká
„Je mnoho náboženství, ale jen jedna mravnost.“
pomocí mohou uéitelé ov÷ąovat, zda žáci zvládli požadované znalosti. N÷kolik takových pąíkladč na prov÷ąení je práv÷ v této pąíloze Další pak v celé publi
J. Ruskin Školství_17 P íloha.indd 1
22.4.2008 17:07:18
2 Zápisník
Majetková přiznání Majetko Sněmovna zřejmě zbaví ředitele škol povinnosti podávat majetková přiznání. Tento týden by to měl ministr školství Ondřej Liška navrhnout v rámci novely školského zákona. Majetková přiznání nyní podávají například ústavní činitelé. Minulý týden v úterý ovšem dolní komora schválila novelu zákona o střetu zájmů v takovém znění, podle kterého mají do jeho působnosti spadat právě i ředitelé mateřských, čtk základních a středních škol.
Univerzita dostala rekordní dar Americký miliardář a filantrop David Rockefeller věnoval Harvardově univerzitě rekordní částku 100 milionů dolarů (1,6 miliardy Kč). Podle agentury Reuters jde o největší částku, jakou kdy Harvardu věnoval jeho absolvent. Dvaadevadesátiletý D. Rockefeller, který Harvard absolvoval v roce 1936, peníze daroval na rozvoj bakalářských programů této nejstarší a nejbohatší americké univerzity. Podle prohlášení představitelů univerzity bude 70 milionů využito na fond pro studijní stáže v zahraničí a zbývajících 30 milionů půjde na čtk humanitní studia.
Prvňáci se budou učit anglicky „Všichni školáci v prvních třídách základních škol desáté městské části se od září budou učit anglicky,“ řekl starosta Prahy 10 Vladislav Lipovský a dodal, že od letošního května zahájí pilotní projekt výuky angličtiny také v mateřských školách. Zatímco v mateřských školách budou vyučovat rodilí mluvčí a výuku bude zajišťovat
firma Akcent International House Pratur, ve školách budou v anglickém jazyku vzdělávat aprobovaní učitelé. Od září příštího školního roku začne výuka v prvních třídách, další rok pak bude v prvních i druhých třídách. Náklady na jazykové vzdělávání nejsou podle starosty podstatné, výuka angličtiny se vyplatí. čtk
Státní maturity schváleny Poslanci minulý týden schválili koncepci takzvaných státních maturit, poprvé by měli studenti podle nových pravidel maturovat v roce 2010. Povinné zkoušky by měly mít podle novely školského zákona dvě úrovně obtížnosti. Náročnější bude určena zejména zájemcům o vysokoškolské vzdělání. Sněmovna schválila novelu ve zrychleném režimu jednání, a to velkou většinou hlasů. Nyní ji posoudí senát. čtk
„Cože, patnáct tisíc? A to má být nástupní plat, nebo podpora KRESBA: Milan KOCMÁNEK v zaměstnanosti?“
Add: Magisterské vzdělání pro učitele zůstává, pochybnosti učitelů o jeho možném zrušení také
T
ýdeník Školství se v čísle 16 obsáhle věnuje tématu kvalifikace učitele, a to právě v souvislosti s připravovanými změnami ve zmíněném zákonu. Oběma článkům se – na profesní periodikum nevšední měrou – podařilo zkreslit skutečnost, dokonce mi jeden z nich vložil do úst něco, co jsem nikdy neřekl, proto bych si dovolil stručné vyjádření. Především musím uvést, že nikdo z vrcholných představitelů MŠMT, včetně mne, nikdy nezpochybnil zásadu vysokoškolského vzdělání učitele. Deník Právo uchopil bez jakékoli znalosti věci pracovní návrh novely zákona, neobtěžoval se se zjišťováním faktů a podstaty věci a uveřejnil článek, který pak ve větší či menší míře převzala další média, opět bez ověření míry jeho objektivity. U Týdeníku Školství je to ovšem smutné, dokonce tím smutnější, že v jednom ze svých článků cituje představitele ČMOS, kteří kritizují imaginární záměry MŠMT o uznávání středoškolské kvalifikace pro učitele.Přitom zástupci ČMOS velmi dobře vědí, že nic takového MŠMT nechystá, zúčastnili se jak odborného semináře k novele, který MŠMT pořádalo, tak i jednání pracovního týmu tripartity, kde jsme toto téma obsáhle probírali. Musí tedy dobře znát podstatu problému, dobře se seznámili s pracovním materiálem, dobře vědí, že MŠMT žádné popisované „zločiny“ nechystá, a přesto se příkře vyjadřují proti něčemu, co nikdo nenavrhuje. Možná ale, že jim také byla vložena do úst slova, která nevyslovili, jako se to stalo mně: „ministerstvo uvažuje o možnosti, aby k výkonu učitelské profese v základních školách stačila pouhá maturita“, řekl údajně náměstek ministra školství. Takového tvrzení jsem se opravdu nikdy nedopustil, tím méně „nahlas a veřejně“, jak mne dále vehementně článek kritizuje, nic takového si ani nemyslím a nechápu, čím jsem si zasloužil obvinění, že degraduji povolání učitele. Učitel má mít vysokoškolské vzdělání, cíl je do budoucna jasný – ve školách nemá být nikdo, kdo by tuto podmínku nesplňoval. Tady ovšem nemůžeme nevidět skutečnost dneška – vlastně to je opravdu tak, že k výkonu učitelského povolání dnes prakticky stačí maturita a ředitel školy může přijmout učitele bez potřebné kvalifikace. Tato možnost je totiž jako výjimka z pravidla zakotvena již ve stávajícím zákonu a její platnost má skončit 31.12.2009. I přes tento datum však zákon připouští další výjimku, a to pro uči-
tele, kterým ke dni účinnosti zákona (1.1.2005) bylo alespoň 50 let a měli za sebou alespoň 15 let úspěšné pedagogické praxe. A o všech těchto číslech je vlastně v současné debatě řeč: jak máme řešit problém nekvalifikovaných učitelů, kteří ve školách jsou? Prodloužit jim opět čas, kdy musí zahájit studium? Rozšířit počet výjimek vzhledem k věku nebo délce praxe? Ponechat stávající znění? Na tyto otázky hledáme nyní v odborných diskuzích se všemi partnery odpovědi. Přitom je třeba zvažovat i všechny souvislosti: do jaké míry se chceme zbavovat často výborných pedagogů, kteří již ve školách dlouhodobě působí a z jakýchkoli objektivních příčin nemohli začít studovat? Jak snadné je nalézt v nabídkách pedagogických fakult příslušné obory dálkového studia? Jaké problémy případně způsobí ve školách, když nebude existovat žádná možnost výjimky? Otevřenost MŠMT a nabídka dialogu pro všechny, kdo by s námi chtěli problém řešit, a to ještě daleko před tím, než padne nějaké rozhodnutí a oficiální návrh ministerstva, to jsou postupy, které je samozřejmě možné zneužít – vytrhne se něco z kontextu, trochu se upraví, aby sdělení bylo dost dramatické, a senzace je na světě. Původně obtížná otázka se tak změní na poměrně jednoduchou, byť zcela irelevantní, a proti té je pak opravdu snadné se vymezovat a získávat uznání čtenářů. I kdybych připustil, že v diskuzi o výjimkách z kvalifikace je možné při velké snaze o zkreslení nalézt jakési jádro, které se týká deklarovaného „učit bude moci i maturant“ (toto jádro je dáno právě nastavením systému výjimek), interpretovat pak toto téma jako snahu MŠMT o šetření finančních prostředků, je hloupost, se kterou snad ani nemá smysl polemizovat. Závěrem chci ale poznamenat, že novela zákona o pedagogických pracovnících obsahuje i řadu dalších témat. Obecně chceme podpořit dobré pedagogy, aby jim kvalifikační požadavky nestavěly zbytečné bariéry, chceme vyjít vstříc potřebám praxe a zakotvit do zákona úpravy, ke kterým se nám sešla řada podnětů a především chceme všechny návrhy změn důkladně předem diskutovat s odbornou veřejností. A to i přesto, že poslední zkušenost je trochu tristní. Doufejme, že u dalších problémů se sejde trochu méně demagogie a podezírání, a trochu více věcných argumentů a konstruktivních nápadů a připomínek. Jindřich KITZBERGER
3
Agresivita, násilí! Ojedinělá, nebo běžná norma chování českých žáků? „Všemi prostředky a způsoby podpořit obyčejnou lidskou slušnost a legislativou účinně zamezit všem projevům hrubosti a násilí. Pro pedagogy by to určitě byl daleko lepší dárek než všechny kurzy sebeobrany dohromady.“ Jiří NEDOMLEL
FOTO: Zlata ŠŤÁSTKOVÁ
„Co je to vlastně agresivita?“ ptala se nedávno Věra Běláčková z pražské střední odborné školy svých kolegů. A také si hned sama odpověděla: „Z psychologického hlediska je agresivita sama o sobě přirozená součást lidského života, která má v životě i pozitivní úlohu. Bez zdravé agresivity by se neuskutečnila například řada špičkových sportovních výkonů.“
A
gresivitu však chápeme spíše v negativním slova smyslu. A právě tato agresivita stále více trápí učitele a další výchovné pracovníky škol a školských zařízení. Oni se s ní setkávají nejčastěji, oni denně řeší problémy mezi žáky i problémy se žáky. A protože mají se šikanou stále větší zkušenost, mohou, jak uvádí i V. Běláčková, odpovědně tvrdit, že se vyvíjejí a mění i sami aktéři šikany. „Dříve byli iniciátory šikanování především žáci s poruchami chování, ti, kteří si, jednoduše řečeno, šikanou kompenzovali nějaký svůj mindrák. Nyní však začínají převažovat jedinci nadprůměrně fyzicky zdatní, silní a obratní. Typická je pro ně touha dominovat, ovládat druhé a bezohledně se prosazovat. Páchají násilí bez pocitu hněvu a nenávisti. Bez mrknutí oka, bez jakékoliv citové angažovanosti fyzicky nebo psychicky ubližují svým spolužákům, kamarádům i učitelům.“ Skutečně stále více i učitelům. O tom nelze pochybovat, konkrétní případy znají všichni. Je však možné pouze konstatovat, že agresivních žáků přibý-
vá a práce učitelů je stále těžší a těžší? Zřejmě ne. Naopak, je potřeba hledat příčiny tohoto stavu. A v tom okamžiku si každý soudný člověk musí přiznat, že naše děti jsou jen naším obrazem. Obrazem celé společnosti. My všichni jim svým chováním dáváme vzory pro jejich
jí mnohdy opravdu neuvěřitelné věci. Jak z toho ven? Snížit počty žáků ve třídách? Snížit věk trestní odpovědnosti dětí? Přiznat učiteli statut veřejného činitele? Připravovat další preventivní programy? Možná ano. Rozhodně za své si to vzalo ministerstvo školství a udělilo akreditaci kurzu s názvem Racionální sebeobrana pro učitele. Jeho obsahem jsou, jak přesně cituje Jiří Nedomlel: „Tři navazující bloky základů sebeobrany pro pedagogy všech věkových kategorií od mateřské po
Máme zaměřeno na... chování a jednání. Latinské verba movent, exempla trahunt je bezesporu stále platné. Slova opravdu burcují, a to jak pozitivně, tak negativně. A nejsou to jen slova vlastních rodičů, jsou to slova, vskutku někdy nevybíravá, našich politiků, jsou to slova starých, dalo by se říci, „zkušených“ lidí, jsou to ale i slova učitelů. Ani ty nelze vyjmout. Ani oni nejsou bez chyby, i oni se mnohdy neovládnou, křičí a hrubě se vyjadřují. A jak je to se samotnými příklady? Ty jsou teprve návodné. „Když to mohou dělat oni, proč ne my. Na věku přeci nezáleží.“ Tak nějak asi naše děti uvažují. A protože ještě nemají „soudnost“, děla-
střední školy. Charakteristika sebeobrany vzhledem k povolání současného učitele. Řešení základních sebeobranných situací. Psychologie sebeobrany, citlivá místa na těle, typy útoků a jejich rozdělení, základní bojové a taktické postupy v případě ohrožení. Využití pomůcek každodenní potřeby k sebeobraně. Místo konání: tělocvična Shin-Kyo klubu Rychnov.“ A celou akci komentuje: „Z citace je patrné, že už i moudrým hlavám u zeleného stolu pravděpodobně došlo, jak je to s agresivitou ve školách, a začaly reagovat. A vzaly to pro jistotu pěkně z gruntu – už od mateřských škol. Tato reakce však mnoha kantorům vyrazila dech. Ne-
boť řečeno s klasikem: ,Není náhodou něco shnilého ve státě dánském?‘, když ministerstvo školství na jedné straně dává podobným kurzům akreditaci a na straně druhé mlčky přihlíží k množícím se případům fyzických útoků žáků na učitele či vychovatele? Jsou kurzy sebeobrany opravdu to pravé, co se dá pro pedagogy v tomto směru udělat? Každému je jasné, že všeobecně agresivita (slovní i fyzická) ve společnosti prudce narůstá. To se samozřejmě nutně projevuje i ve školách. Opravdu se v příštích letech budou muset učitelé všech stupňů se svěřenými žáky rvát o své místo na slunci? To se tedy máme na co těšit!“ Věřme, že se učitelé, ani ostatní zaměstnanci škol o místo na slunci prát nebudou muset. Že se celá situace tak daleko nedostane. To si ostatně myslí i J. Nedomlel: „Podle odborných výzkumů naší mládeži v minulých letech ve srovnání se světem nejvíce chybělo sebevědomí. Zdravé sebevědomí je pro každého jedince bezesporu potřebné k prosazení jeho cílů, ale nemůže přerůstat v aroganci a bezohlednost. Od nich je totiž jen malý krůček k agresi vůči okolí. Proto je tak nutné, aby bylo sebevědomí vyváženo i určitou dávkou pokory a skromnosti. Ale tato druhá strana mince, zvaná výchova, se dnes už vůbec nenosí.“ Olga ŠEDIVÁ
4 Poznámka Vnučka herce Františka Filipovského, která je poměrně známou novinářkou, svého času s určitým podivem konstatovala, že jí bylo vytýkáno, když v rozhlasovém pořadu, v němž se bavila s malými dětmi, neměly děti na určité problémy „vyvážené názory“. Nemohu se ubránit pocitu, že nevyváženě bývá ve sdělovacích prostředcích prezentován a podporován i požadavek na zavedení školného na vyso-
Vyváženost názorů kých školách. Vždycky je zdůrazněno především to, že pokud se něco dává zadarmo, tak si toho nikdo neváží, a že pokud by studenti platili školné, tak by měli větší zájem i na tom, aby jim za jejich peníze poskytovala vysoká škola opravdu kvalitní výuku. Ještě nikdy jsem se nesetkal s protichůdným argumentem, který by – a jistě také popravdě – uváděl, že student, který by byl zvýhodněn tím, že oproti jiným něco dostává zadarmo, tak by si své výhody náležitě vážil a snažil se ji udržet. Zcela pochybná mi připadá i demagogická argumentace o absurditě současného stavu, kdy syn mi lio náře studuje na veřejné škole zadarmo, zatímco dítě z početné a nepříliš dobře situované rodiny si musí vysokoškolské vzdělání na soukromé škole platit. V takovém případě už vůbec nejde o absurditu současného systému, ale o výsledek konkurence v přijímacím řízení. Ten je samozřejmě odvislý i od toho, zda jde či nejde o žádaný a atraktivní studijní obor, a o kterou vysokou školu přitom jde. Petr KABEŠ
Absolventky pedagogických fakult nástup do mateřských škol neláká. Důvodem je nástupní plat 11 tisíc korun.
FOTO: Petr MERTA
D
Stovky předškoláků zůstávají před branami mateřinek
va zásadní problémy řeší v současné době mateřské školy, a to nedostatečné finanční ohodnocení zejména nastupujících učitelek a neustále se zvyšující počet dětí ve třídách. Na tom se shodly účastnice diskuzního fóra na téma Úloha předškolního vzdělávání, které pořádal republikový výbor profesní sekce předškolního vzdělávání ČMOS pracovníků školství v Praze. „V minulých letech byla u nás zrušena čtyři předškolní zařízení, takže jsme letos nemohli umístit 75 dětí. V současné době chybí celá jedna mateřská škola,“ upozornila na další problém Marie Nohelová z Brna-Starého Lískovce. Nejen u nich, ale v celé republice se mateřské školy rušily nebo slučovaly, nyní však přibylo dětí a místa v mateřinkách pro ně nejsou. Například v kraji Vysočina chybí místa pro 300 před-
školáků. Tlak rodičů nutí ředitelky stávajících mateřských škol žádat na úkor platné vyhlášky zřizovatele o výjimky v počtu dětí ve třídách, takže v současné době je ve třídě běžně 28, ale někde dokonce až 32 přihlášených dětí. Zdeňka Mócová z mateřské školy v Doksech k tomu řekla: „Mám ve třídě 28 dětí a jsem na ně sama, kolegyně je dlouhodobě nemocná. V tomto počtu dětí, kdy nejmladšímu je 2,5 roku a nejstarším 7 let, je mým rámcovým programem jen ,přežít‘. To už není práce s dětmi, ale jen hlídání, aby si neublížily a vzájemně se nešikanovaly.“ K tomu ovšem Marta Jurková z MŠMT sdělila, že jde o neúnosný a protiprávní stav. Pokud se v těchto případech cokoliv dětem stane, padá právní odpovědnost na ředitelku školy a žádný zřizovatel její situaci řešit nebude, i když mohl být tím, kdo přijetí nadpočet-
ných dětí do mateřské školy prosazoval. V diskuzi několikrát důrazně zaznělo, že učitelky mateřských škol, které už několik let pracují se svými svěřenci podle rámcového vzdělávacího programu, nejsou ochotny „rozšiřovat služby“ mateřských škol na jakési „hlídárny“. Tento trend jim podsouvají názory některých politiků, kteří soudí, že by matky mohly přivádět podle potřeby své děti do mateřské školy na pohlídání. Zásadní problém předškolního vzdělávání je nástupní plat učitelek, který je v současné době 11 tisíc korun, a to i pro vysokoškolsky vzdělané. Je to pouze 3070 korun nad minimální mzdou. Jak zdůraznila Hana Hloušková z Hradce Králové, jen čtvrtina absolventek bakalářského studia pedagogické fakulty počítá s tím, že půjde učit do mateřské školy. Zlata ŠŤÁSTKOVÁ
Fond kulturních a sociálních potřeb – 1. část
V
elice často nás žádáte o informace, jak se dá využít fond kulturních a sociálních potřeb. V tomto a následujících číslech Týdeníku Školství vám poradíme. Z fondu lze přispívat na provoz zařízení, která slouží kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců, na pracovní oděvy a obuv nad stanovený limit, na jednotné oblečení a zlepšení pracovního prostředí, na sportovní vybavení, které slouží kolektivu zaměstnanců. Pokud organizace nemá vlastní zařízení sloužící kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců, může přispívat na provozní náklady za dočasné užívání zařízení jiných organizací. Použití fondu se rozšiřuje v § 4 o možnost přispívat zaměstnancům na očkování proti chřipce, klíšťové encefa-
litidě a hepatitidě A, pokud není hrazeno ze zdravotního pojištění, a lze také hradit nákup vitaminových prostředků pro zaměstnance. Žádnou další zdravotní péči nelze z fondu hradit. Do způsobu čerpání lze zahrnout: • Příspěvek na náklady na provoz kulturních zařízení, rekreačních zařízení, tělovýchovných a sportovních zařízení, zařízení závodní preventivní péče, rehabilitačních zařízení, zařízení pro zájmovou činnost zaměstnanců – příspěvek na náklady na provoz vlastních zařízení sloužících kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců. Lze přispívat na pronájem zařízení, masáže. Nelze však přispívat na solária, kadeřnické či kosmetické služby a na jakékoli
formy vzdělávání, protože to ustanovení vyhlášky nepovolují. • Příspěvek na vybavení ke zlepšení pracovního prostředí: například varné konvice, mikrovlnné trouby, lednice, televize, počítače do sborovny, televize do sborovny. • Příspěvek na vybavení příruční knihovny, která slouží zaměstnancům – například daňové zákony, Týdeník Školství. V zásadách stanovit, kolik kusů a jaké budou zakoupeny. Povinné vybavení je například telefon, židle, stoly apod. Fond je pouze doplňkovým zdrojem v těch případech, pokud chceme zajistit lepší vybavení. Nejedná se o takové vybavení, které potřebujeme pro výkon zaměstnání. Markéta VONDRÁČKOVÁ
5
Místo tradičních školních knihoven vytvářejme studijní a informační centra
Rozvoj informační společnosti je podmíněn i cílenými změnami ve vzdělávacím systému. Nezastupitelnou roli v tom hrají knihovny jako místa, kde jsou soustředěny nejen informace a informační prameny v klasické a elektronické podobě, ale kde jsou i odborníci schopní kvalifikovaně poradit při vyhledávání relevantních informací.
J
estliže moderní školní informační centra mají sloužit nejen žákům, ale i učitelům, měli by učitelé vědět, co tato centra mohou nabídnout a co po nich mohou požadovat.
Knihovna – informační centrum Rámcové vzdělávací programy a z nich vycházející školní vzdělávací programy vedou školy k novému pohledu na školní knihovnu. Proto začíná řada základních a středních škol budovat školní studijní a informační centrum (SIC) jako moderní formu školní knihovny. Tato centra mají důležitou roli při vytváření návyků potřebných pro celoživotní vzdělávání, pomáhají učitelům i žákům a jsou současně místem přístupu k informačním zdrojům. Mají-li SIC plnit funkci informačního servisu pro učitele i žáky, je nezbytné, aby kromě prostor, knihovního fondu a počítače připojeného na internet měly i profesionálního pracovníka s pedagogickým a knihovnickým vzděláním, který bude tyto služby zajišťovat.
Techniky duševní práce V základních i středních školách již existuje řada knihoven, které tyto podmínky splňují. Na prvním stupni základní školy se pracovníci SIC ve spolupráci s učiteli cílevědomě věnují výchově ke čtenářství, protože čte-
ní s porozuměním je základním předpokladem nejen rozvoje osobnosti žáka jako čtenáře, ale především podmínkou jeho dalšího vzdělávání. Zvládnou-li žáci techniku čtení, je možné ve výchovném programu školní knihovny pokračovat – naučit je používat služeb knihovny, základům techniky duševní práce (například vypracování referátu), pracovat s naučnou literaturou, aktivním způsobem zvládat větší množství učiva a v závěru tohoto cyklu vést žáky ve spolupráci s učiteli jednotlivých předmětů k samostatnému (kritickému) myšlení a práci s informacemi. Ve středních odborných školách a gymnáziích knihovník SIC rozvíjí a doplňuje tyto dovednosti tak, aby se studenti naučili samostatně studovat, vyhledávat, třídit a kriticky hodnotit získané informace a prezentovat výsledky své studijní činnosti vhodnou písemnou nebo verbální formou. Ve středních odborných školách by v knihovně měly být kromě obvyklých informačních pramenů v písemné či digitální formě i další netradiční prameny informací podle zaměření studia ve škole. Je přínosem, jestliže knihovník je v kontaktu s firmami, které v daném oboru používají nové technologie, a zprostředkovává nové informace učitelům i žákům.
FOTO: Archiv
Kde pomáhá knihovník Knihovník SIC kromě toho pomáhá učitelům při přípravě na vyučování vyhledáváním literatury z fondu vlastní knihovny, z internetu nebo zajišťováním literatury z jiné knihovny prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby. Přínosem může být profesionalizované SIC i učitelům při jejich dalším vzdělávání. Potřebné informace lze dnes nalézt nejen v knihách a časopisech, ale prostřednictvím internetu již poskytuje své služby řada knihoven. Zjišťovat a zprostředkovávat tyto informace učitelům je také náplní práce knihovníka SIC. Protože téměř neexistuje literatura, která by odpovídala na otázky kolem budování moderní školní knihovny, vznikl v ÚIV – Národní pedagogické knihovně projekt webových stránek věnovaných této problematice. Jejich cílem je pomoci ředitelům škol a učitelům vedoucím školní knihovny při přeměně školní knihovny v moderní studijní a informační centrum.
Naše téma...
Centrum pro školní knihovny
FOTO: Archiv
Centrum pro školní knihovny http://www.npkk.cz/csk/ přináší řadu informací potřebných při plánování školní knihovny, zabývá se pracemi ve školní knihovně, informuje o kvalitních a finančně zvýhodněných automatizovaných knihovních systémech pro p školní knihovny, y, nabízí kontakty na knihovny ze všech kra-
jů, kde mohou školy najít pomoc při řešení problémů týkajících se školních knihoven. Jsou zde i informace a odkazy pro ty, kteří se chtějí věnovat problematice čtenářství, včetně doporučujících soupisů knih pro různé věkové kategorie dětí. Protože web pro školní knihovny by měl být živou stránkou, je jeho součástí i diskuzní fórum, které čeká na vaše dotazy. Některá témata, o kterých víme, že se na ně učitelé ze školních knihoven často ptají, jsou tu již připravena. Jsou to otázky kolem legislativy, vybavování školních knihoven, revize a inventury, doplňování a vyřazování knih, ale i možnosti vyučování ve školní knihovně.
Dobře vybrané knihy Budování moderní školní knihovny jako SIC je proces dlouhodobý. Knihovnu totiž nelze zřídit, knihovna se buduje řadu let. A není důležité mít mnoho knih, ale dobře vybrané knihy. Jako pomůcka může sloužit těm, kteří se chtějí pokusit ve své škole vybudovat moderní informační centrum pro žáky i učitele, návrh Standardu školního studijního a informačního centra, který připravili ti, kteří se touto problematikou řadu let zabývají. Obsahuje popis čtyř typů zařízení, od nejmenšího, vhodného pro malou školu, nebo školu, která SIC začíná budovat, až po centrum s rozšířenou studijní funkcí. Standard je také na webové stránce Centra pro školní knihovny http://www. npkk.cz/csk/standardy.php. Ludmila ČUMPLOVÁ, ředitelka NPKK
6 Proč nejsou čeští žáci úspěšní v čtenářské gramotnosti tak jako v matematice a přírodních vědách, když v mezinárodním šetření PISA jsou úlohy zadávány souvislým textem? Proč se čeští žáci čtenářsky gramotně zorientují v úloze v přírodních vědách, ale mají problém s interpretací nějakého textu? To jsou otázky, na které by spíše než Česká školní inspekce měl odpovědět pedagogický výzkum. ČŠI jen těžko zjistí příčiny tohoto problému, ale může pomoci objasnit souvislosti podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání, aby bylo zřejmé, jaká opatření by ve vzdělávacím systému vedla ke zlepšení. Zjištění ČŠI signalizují, že opakované nepříliš dobré výsledky českých žáků v šetřeních PISA vyvolaly pozitivní reakci českých škol. Ředitelé škol jsou dobře informováni, problematika čtenářské gramotnosti se stala trvalou součástí strategie téměř všech základních a středních škol. V hodinách češtiny a dalších předmětů je silná snaha čtenářskou gramotnost podporovat, učitelé věnují velkou pozornost tomu, aby žáci text nejen přečetli, ale aby jej interpretovali, diskutovali
Čtenářská gramotnost o něm apod. A to je, myslím si, pozitivní zjištění. Zdůrazňuji, že nelze mechanicky srovnávat zjištění PISA a ČŠI. Naši inspektoři se zaměřili především na 3. a 7. ročníky základních škol, tedy na žáky, kteří se do výzkumu PISA teprve zapojí. Až po dvou letech se ukáže, zda snaha učitelů, kterou jsme my zaznamenali, přinese ovoce v podobě lepších výsledků žáků. Podívejme se na některá naše zjištění podrobněji. Žáci nejlépe rozumějí textům v matematice, o něco hůře chápou texty v českém jazyce. Dobře vnímají krátké, přesně formulované pasáže. V základních školách byly největší problémy v zeměpisu a v přírodních vědách, v nichž bývají obsáhlé texty se složitou konstrukcí vět. Ve středních školách se větší obtíže vyskytovaly ve výuce cizích jazyků. Ukázalo se také, že u dětí a mládeže je znatelná tendence poklesu zájmu o čtení. Žáci v základních i středních školách dávají přednost internetu a raději pracují s dílčími, převážně aktuálními informacemi. Zdá se, že klasické školní knihovny, které jsou zřízeny ve většině škol a vybaveny převážně beletrií, už dostatečně nenaplňují požadavky rozvoje čtenářských dovedností žáků. V současnosti fungují v několika málo školách tzv. informační centra, která kromě krásné literatury půjčují i encyklopedie, odborné tituly a časopisy a zároveň mají přístup na internet. Máme za to, že čtenářské gramotnosti napomáhají více a efektivněji než klasická žákovská knihovna. Jaroslav MÜLLNER, Česká školní inspekce
Změna ve školním stravování
Dnem 1. dubna 2008 nabyla účinnosti vyhláška č. 107/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování.
Z
měna vyhlášky spočívá ve vydání nového znění přílohy č. 2 vyhlášky, v níž jsou stanoveny finanční limity na nákup potravin pro jednotlivé věkové skupiny strávníků a pro hlavní a doplňková jídla. Příloha vyhlášky stanoví tyto věkové skupiny strávníků: do 6 let 7 – 10 let 11 – 14 let 15 a více let Strávníkům ze tříd se spor-
tovním zaměřením, strávníkům vykonávajícím sportovní přípravu a strávníkům v konzervatoři připravujícím se v oboru tanec lze úměrně se zvýšením výživových dávek zvýšit horní limit na nákup potravin. Výsledná částka se zaokrouhlí na padesátihaléře nahoru. Do věkových skupin jsou strávníci zařazováni na dobu školního roku, ve kterém dosahují výše uvedeného věku. Vít BERKA
FOTO: Petr MERTA
Proč je mi krácena praxe?
V roce 1982 jsem maturovala na střední pedagogické škole obor učitelství pro mateřské školy. Proč mi byla loni zkrácena praxe o dva roky, když stupeň vzdělání pro mateřské školy splňuji?
K
valifikační předpoklady pro výkon prací v jednotlivých třídách stanoví nařízení vlády č. 564/ 2006 Sb., o platových poměrech ve veřejných službách a správě, v § 2. Tyto kvalifikační předpoklady nenahrazují kvalifikační předpoklady pro výkon stejných prací, které stanoví zvláštní předpisy. U pedagogických pracovníků je tímto zvláštním předpisem zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Odpočet let praxe se použije vždy, když zaměstnanec nesplňuje kvalifikační předpoklady podle nařízení vlády, bez ohledu na to, že například pedagogický pracovník splňuje podmínky odborné kvalifikace stanovené zákonem č. 563/2004 Sb. Tak například učitelce mateřské školy zařazené v 9. platové třídě s dosaženým středním vzděláním s maturitní zkouškou se odečtou dva roky praxe, přestože z hlediska zákona č. 563/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je její kvalifikace dostačující. Tímto postupem má dojít ke zohlednění doby, kterou museli věnovat studiu při přípravě na povolání ti zaměstnanci, kteří mají vyšší odborné vzdělání požadované vedle středního vzdělání s maturitní zkouškou, v 9. platové třídě. V případě alternativ vzdělání pro určitou platovou třídu je vždy rozhodující plnění vyššího vzdělání. Při přeřazení zaměstnanců do platových tříd v souvislosti
s přechodem na 16 platových tříd nařízení vlády č. 330/2003 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, v § 14 stanovilo, že zaměstnavatel nepřehodnotí započitatelnou praxi započtenou ke dni nabytí účinnosti tohoto nařízení vlády u zaměstnanců, u kterých došlo k přeřazení do jiné platové třídy. Pro 9. platovou třídu je nejnižší vzdělání, kde se nevyžaduje odpočet let praxe, jak bylo uvedeno výše, stanoveno vyšší odborné vzdělání. Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., které nabylo účinnosti 1. ledna 2007, výjimku uvedenou v nařízení vlády č. 330/2003 Sb. nepřevzalo a v § 10 stanovilo, že zaměstnavatel je povinen určit plat podle tohoto nařízení vlády také zaměstnancům, jejichž pracovní poměr vznikl před 1. lednem 2007. Na základě tohoto ustanovení nařízení vlády č. 564/2006 Sb. byl zaměstnavatel povinen znovu určit plat všem zaměstnancům a u těch, kteří nesplňují požadované vzdělání nevyžadující odpočet, provést odpočet let praxe. To se vztahuje i na učitelky mateřské školy zařazené do 9. platové třídy, které splňují střední vzdělání s maturitní zkouškou, a nikoliv vyšší odborné vzdělání. Podle § 4 odst. 7 písm. b) nařízení vlády č. 564/2006 Sb. se zaměstnanci zařazenému do 9. platové třídy, který dosáhl středního vzdělání s maturitní zkouškou, odečítá doba dvou roků.
Pro 9. platovou třídu je nejnižším vzděláním bez odpočtu let praxe vyšší odborné vzdělání
Zdeňka KRÁMSKÁ
7
zkušenosti nápady inspirace projekty záměry lekce příklady
Učitelé základních škol konzultují své zkušenosti se školními vzdělávacími programy
Vytvoření vlastního školního vzdělávacího programu bylo důležitým krokem reformy školství. Skutečná změna se však projeví až tehdy, když ji přijmou učitelé a začnou ji sami uskutečňovat ve vyučování. A právě – co a jak dělat jinak, to se učíme od sebe navzájem s pomocí vzdělávacího projektu Kruh spolupracujících škol.
P
ředkladatelem projektu je Základní škola a Mateřská škola Chraštice, která navazuje na svoji zkušenost z předchozího projektu, ve kterém si v průběhu několika let úspěšnou spolupráci vyzkoušelo šest škol. Do současného projektu je zapojeno 26 základních škol z celé republiky. Cílem projektu je vytvořit příznivé podmínky, v jejichž rámci mohou učitelé z různých škol konzultovat svoje školní vzdělávací programy a vzájemně si pomáhat při jejich naplňování ve výuce.
Výměna zkušeností Výměna zkušeností, společná práce a zkoušení metodických materiálů, to všechno se děje v neohrožujícím prostředí mezi školami, které si vzájemně nekonkurují, a jejichž spolupráce je proto otevřená a přátelská. Velkou měrou využíváme informační a komunikační technologie. Samotné řízení projektu, do kterého je zapojen tak vysoký počet škol, není jednoduché. Členy řídícího týmu jsou ředitelé a zástupci škol z Chraštic, Plané nad Lužnicí a Sedlčan. Tento řídící tým se schází zhruba jedenkrát měsíčně a v mezidobí běžně komunikujeme prostřednictvím ICT. Zpracovali jsme si systém řízení, rozdělili role a odpovědnost za jednotlivé oblasti projektu. Chceme dát
příležitost k rozvoji i našim učitelům, proto byli ze zapojených škol nominováni vedoucí patnácti pracovních skupin. Další se pak starají o propagaci projektu a jeho dokumentaci, pořizují fotografie či video, vytvářejí a spravují webové stránky.
Začali jsme workshopem Projekt jsme zahájili loni symbolicky na Den učitelů společnou konferencí v Kutné Hoře. Pro zřizovatele zapojených škol byl připraven workshop na kutnohorské radnici. V jeho průběhu se mnozí poprvé seznámili podrobněji s reformou školství, jejími cíli, plánovaným průběhem a vším, co se ve školách má změnit. Loni na jaře následovala dvě vícedenní setkání, během kterých se vedoucí týmů naučili, jak vést virtuální komunikaci a řídit práci svého týmu ve virtuálních klubovnách. Tento profesionálně vedený kurz komunikačních dovedností byl pro mnohé prvním setkáním s tímto způsobem práce. Samotná setkání pracovních skupin učitelů proběhla v průběhu letošního ledna. Postupně se sešli učitelé všech vzdělávacích oblastí a zároveň skupina průřezového tématu Mediální výchova a Environmentální výchova. Během těchto dvoudenních setkání se účastníci vzájemně poznávali a byly vytvořeny vhod-
né podmínky pro další virtuální spolupráci. Všichni zúčastnění učitelé se zaregistrovali na www.moodle.aisis.cz, kde fungují jednotlivé virtuální klubovny pro sdílení metodických materiálů. Ve virtuálním prostředí tak pokračuje spolupráce učitelů i výměna zkušeností. Druhé osobní setkání každého z pracovních týmů proběhlo v dubnu. Výstupem bude sbírka metodických materiálů, které nabídneme k využití všem zapojeným školám. Pro učitele byly určeny také dva projektové dny.
Zelený kruh Současně skupina učitelů připravuje Zelený kruh, což je pracovní název školního projektu průřezového tématu environmentální výchovy. Učitelé z této pracovní skupiny připravili metodiku projektu, který si mohly zapojené školy vyzkoušet například ke Dni Země. Tyto školy dostaly kompletní metodiku včetně pracovních listů. Na projektu se pracuje ve dvou variantách – jedna je určena pro každý ročník samostatně a druhá verze vždy společně pro 1. až 3., 4. až 6. a 7. až 9. ročník. Vyzkoušet by ho mělo asi 2500 žáků. Naším cílem je dodat školám ověřený, vyzkoušený námět na realizaci environmentální výchovy včetně komplet-
ní metodiky, instruktážního videa i drobných pomůcek, které budou pro realizaci potřebné. Zároveň se tím chceme naučit vytvářet hotový produkt, který můžeme nabídnout k využití i ostatním školám.
Virtuální konference Zatím ve fázi přípravy je závěrečná konference. Neplánujeme tradiční setkání všech účastníků na jednom místě, ale v duchu našeho projektu se chceme zaměřit především na virtuální spolupráci. Finanční náročnost nám zatím nedovoluje uskutečnit opravdovou on-line videokonferenci 26 škol, přesto počítáme s významným využitím ICT a současně chceme přiblížit naše zkušenosti co největšímu počtu účastníků projektu i dalším zájemcům. Projekt se nyní blíží ke svému konci. Mnoha pedagogům poskytl příležitost k osobnímu i profesnímu rozvoji a jistě není překvapením, že se již nyní snažíme hledat cesty a způsoby, jak ve spolupráci dále pokračovat a jak ji smysluplně rozvíjet. Hana VELLÁNOVÁ
Kontakt: Hana Vellánová, metodický manažer projektu ZŠ Planá nad Lužnicí www.kruhspolupracujicich skol.cz Stranu připravila Zlata ŠŤÁSTKOVÁ
8
Nemoc během výpovědi Jak postupovat v případě, že zaměstnanec dá výpověď a v průběhu výpovědní doby onemocní? Je povinností zaměstnance tuto dobu napracovat? Skončí ze zákona jeho pracovní poměr o dobu pracovní neschopnosti později? Pokud dá výpověď z pracovního poměru zaměstnanec (§ 50 odst. 3 zákoníku práce), skončí jeho pracovní poměr uplynutím výpovědní doby, která je podle § 51 odst. 1 stejná pro zaměstnance i zaměstnavatele a činí nejméně dva měsíce. Skutečnost, zda zaměstnanec byl či nebyl ve výpovědní době v pracovní neschopnosti, nemá pro skončení pracovního poměru
v daném případě žádný význam. Podle § 53 zákoníku práce nesmí dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď v tzv. ochranné době, to je i v době, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným. Jde ale o výpověď, kterou dává zaměstnavatel zaměstnanci, nikoliv o jiné případy skončení pracovního poměru (jako je v daném případě sice výpověď, ale daná zaměstnancem).
Podpora v nezaměstnanosti
V předchozím roce jsem byl nezaměstnaný a pobíral čtyři měsíce podporu. Pak jsem měl zaměstnání, ale nyní jsem opět bez práce. Může mi být znovu poskytována podpora v nezaměstnanosti, pokud se znovu přihlásím na úřadu práce? Uchazeč o zaměstnání, jemuž v posledních třech letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání neuplynula celá podpůrčí doba a po uplynutí části podpůrčí doby nastoupil do zaměstnání po dobu alespoň tří měsíců, má nárok na podporu v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu. Jestliže byla doba zaměstnání kratší než tři měsíce, případně uchazeč nenastoupil vůbec do zaměstnání, má nárok na podporu v nezaměstnanosti po zbývající část podpůrčí doby. Současně musí být splněna podmínka celkové doby předchozího zaměstnání v dél-
ce alespoň 12 měsíců v posledních třech letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Od počátku roku 2008 zákon o zaměstnanosti nově stanoví, že nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání, se kterým byl v době posledních šesti měsíců před zařazením do evidence uchazečů skončen pracovněprávní vztah ze strany zaměstnavatele z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem (§ 55 odst. 1 písm. b) a § 52 písm. g) zákoníku prá-
ce). Současně i nadále platí, že nárok na podporu nemá uchazeč o zaměstnání, který ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, je poživatelem starobního důchodu. Uchazeči o zaměstnání, který se stal poživatelem starobního důchodu v průběhu podpůrčí doby, úřad práce po dobu poskytování starobního důchodu výplatu podpory v nezaměstnanosti rozhodnutím zastaví. Sankč-
ní vyřazení uchazeče o zaměstnání úřadem práce z evidence uchazečů o zaměstnání zkracuje v další evidenci podpůrčí dobu o tři měsíce. Uchazeč o zaměstnání, který byl takto vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání, může být na základě nové písemné žádosti do evidence znovu zařazen, nejdříve však po uplynutí doby šesti měsíců ode dne vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání.
Informace pro odbory
Platí i nadále, podle nového zákoníku práce, povinnost zaměstnavatele, aby podával odborové organizaci informaci o tom, jaké nové pracovní poměry byly u zaměstnavatele uzavřeny? Nebo to platí jen v případě, že to je dohodnuto v kolektivní smlouvě? V ustanovení § 38 nového zákoníku práce jsou uvedeny povinnosti vyplývající pro zaměstnavatele i zaměstnance z pracovního poměru. Proti předchozí úpravě přitom nedochází k žádným změnám. Podle ustanovení § 38 odst. 3 zákoníku práce je zaměstnavatel „povinen předkládat odborové organizaci ve lhůtách s ní dohodnutých zprávy o nově vzniklých pracovních poměrech“. Uvedené lhůty
jsou zpravidla sjednávány v kolektivní smlouvě. POZNÁMKA: Některé tyto yp ý j z obavy, y že rozdotazyy vyplývají hodnutím Ústavního soudu z března 2008 byla zrušena všechna oprávnění odborů. Tak tomu ale není. Právě ustanovení § 38 zůstalo zachováno v plném rozsahu.
Na vaše otázky odpovídá Mgr. Ing. Vít BERKA
Na přestávky nám raději nesahejte!
„N
edávno pronikla do našich sboroven podivná informace. Někdo by rád omezil, a dokonce zrušil některé přestávky mezi vyučovacími hodinami. Už jsem se strachoval, že školství prožívá svou poslední těžkou hodinku a že jeho dobře utajovaná reforma právě vrcholí,“ napřimuje se Málek. „Nedovedu si ani na okamžik představit, jak mohl někdo vážně vyrukovat s takovým revolučním nesmyslem.“ „Ty se divíš? V našem školství je možné úplně všechno. Čekám jen na okamžik, kdy někdo přijde s myšlenkou zrušit vyučování ve školní budově a nahradit ho pravidelnými návštěvami restauračních či klubových a herních zařízení. Bylo by tak možné spojit příjemné s užitečným,“ skromně navrhuje Hromádka. „Přiznám se, že jsem náruživým milovníkem našich přestávek. Někdy zůstávají poslední mojí radostí. Svůj kantorský život si bez nich nedovedu představit.“ „Vzpomínám si ještě na dřívější televizní předěly mezi jednotlivými pořady. Byly to jedinečné, a hlavně nesmírně oblíbené Přestávky. V křehkém proutěném košíku se válelo několik klubíček příze a spolu s nimi dovádivá, nesmírně odvázaná a rozverná koťata! Diváci dokonce opakovaně psali do televize, že by ani nepotřebovali pořady mezi přestávkami, ale častější a delší přestávky mezi pořady. Podobně by tomu mohlo být u nás, ve školství. Rozhodně bych podepsal petici za prodloužení přestávek,“ navrhuje Málek. „Mluvíš mi z duše. Když přijdu po hodině do kabinetu, trvá mi téměř pět minut, než se vůbec vzpamatuji. Celých dalších pět vzácných minut se poctivě třesu, co mě v následující hodině zase čeká a překvapí,“ rozpráví Hromádka a bedlivě sleduje své přísné hodinky. „Miluji přestávky! Moc bych si přál, když už se nezvyšují naše mzdy, aby se aspoň rok od roku prodlužovaly přestávky. Podobně jako se prodlužuje náš odchod do vysněného důchodu,“ pátravě se zadívá z okna ven Málek. „Právě dokončujeme školní vzdělávací program. Což kdybychom do něj zakomponovali náš skvělý nápad? Snad obstojíme. Iniciativě se prý meze nekladou,“ shovívavě se usmívá Hromádka a rychle se zvedá ze židle, aby nepřišel pozdě do hodiny. Roman KANTOR
9
Setkáváme se rádi, neváháme přijet i z daleka Znáte je?
J
ako každý rok i letos se uskutečnilo pravidelné setkání bývalých pracovníků školství u příležitosti Dne učitelů. Setkání organizuje Oblastní odborová rada pracovníků škol-
P
ství v Jeseníku spolu s Městským úřadem Jeseník. Tentokrát jsme se sešli v nádherném prostředí jesenické kaple. Po uvítání následoval kulturní program, který zajistili pedagogové
ze Základní umělecké školy Jeseník spolu se svými žáky. Jejich vystoupení bylo na vysoké umělecké úrovni a bylo ozdobou celého setkání. Jménem organizátorů chci poděkovat nejen Základní umělecké škole, ale i všem školám a školským zařízením, které umožnily svým bývalým zaměstnancům se setkání zúčastnit. Sami bývalí pracovníci školství mají z těchto setkání radost. Svědčí o tom nejen jejich upřímné poděkování pořadatelům, ale i skutečnost, že řada z nich, ačkoliv již nejsou občany Jesenicka, přijíždí na tuto tradiční akci z různých koutů republiky. Jejich vřelý zájem je pro nás impulzem tuto tradici udržet.
Hádanky a hříčky nejen se slovíčky ZUZANA POSPÍŠILOVÁ
Soňa FIŠEROVÁ předsedkyně OROS Jeseník
Komenský a my
řiblížit osobnost Komenského a jeho názory zejména nejmladší generaci, navíc ve spojení s místem, kde působil, to byl hlavní impulz pro vznik zajímavé soutěže pro žáky a studenty, nazvané Komenský a my, u jejíhož zrodu před sedmi lety stála Unie Comenius a Základní škola J. A. Komenského Brandýs nad Orlicí. Letos byla tato soutěž vyhlášena již pošesté. Zkušenost z předešlých ročníků nám ukázala, že se okruh zájemců o účast v ní postupně rozšiřuje a úroveň prací roste. Do konce ledna 2008 proběhla v základních a středních školách školní kola. Témata vyhlášená v tomto ročníku byla poměrně náročná, zvláště pro dvě vyšší kategorie. Ústřední
kolo této celorepublikové soutěže se konalo na konci března a na jeho účastníky čekala nejen soutěž, ale i řada doprovodných akcí. Na nejlepšího i cena Jana F. Kalika, přímého po-
tomka J. A. Komenského, který žije v Kalifornii a rozhodl se darovat nemalou finanční částku vítězům. Radmila LUSTIGOVÁ a Ludmila PICHOVÁ
Kroměřížští opět v Bad Urachu Ž
áci kroměřížského gymnázia navštívili nedávno svou partnerskou školu Graf-Eberhard-Gymnasium v Bad Urachu ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko. Partnerství mezi našimi školami existuje již 15 let a tentokrát byla řada na nás, abychom německým žákům oplatili jejich loňskou návštěvu u nás. Naši žáci své německé partnery znají, celoročně s nimi komunikují přes internet a spo-
lečně pracují na překladech odborných textů v rámci projektu s environmentální a ekologickou tematikou. Proto je návštěva velmi zaujala. Nadchl je i další program, například návštěva školy. Lépe si tak mohou porovnat způsoby výuky. Samozřejmě toho bylo mnohem více, co viděli a zažili. Proto se již nyní těší na jaro příštího roku. Naši hostitelé opět zavítají k nám. Roman ZAHNAŠ a Václav HORÁK
Kniha hádanek z nakladatelství Portál je určena sedmi až jedenáctiletým dětem. Pomocí zajímavých úkolů, her a hádanek ve formě milých básniček s nápaditými obrázky si malí čtenáři rozvíjejí jak své znalosti, tak i tvořivost a jazykový cit. Velmi dobře mohou celou knihu využít nejen učitelky mateřských a základních škol, ale i vychovatelky školních družin a vedoucí různých zájmových kroužků. Námětů pro rozvoj řeči zde získají opravdu hodně.
Zajímavosti z dějin školství Penze Podle zákona z roku 1896 se penze učitelů pohybovala v rozmezí 42 – 100 procent jejich posledního platu. Podmínkou pro penzi v plné výši platu bylo odsloužení 30 roků ve škole. Do penze mohl učitel odejít v šedesáti letech, v sedmdesáti letech už do penze odejít musel.
Prohřešek Školní disciplinární řády mnohdy nepovolovaly studentům ani návštěvu divadla. Vhod-
nost představení posuzoval třídní profesor a počet návštěv divadelních představení býval omezen, aby se žáci příliš nerozptylovali. Student rakovnické reálky a později slavný herec Zdeněk Štěpánek, který se souhlasem rodičů navštívil nepovolené divadelní představení, byl potrestán ostrou důtkou a dvouhodinovým karcerem.
Špatný učitel? Přestože tělesné tresty byly v našich školách úředně zru-
šeny v roce 1870, ještě počátkem 20. století přetrvávala v řadě míst mezi rodiči představa, že učitel, který děti ve škole nebije, je špatný učitel.
(usilující mnohdy řadu let o jmenování definitivními profesory) a tzv. vedlejší učitelé, kteří vyučovali nepovinné předměty.
Systemizace
První soukromá židovská škola s českým vyučovacím jazykem byla v Praze slavnostně otevřena 6. září 1920. Slavnostní projev, údajně sepsaný společně s Franzem Kafkou, přednesl spisovatel Max Brod. Do školy nastoupilo 17 žáků.
V letech Rakousko-Uherska platila pro střední školy systemizace učitelských míst. Například pedagogické sbory všech gymnázií měly jednotně 14 systemizovaných míst (včetně ředitele). Vedle systemizovaných profesorů byli členy sboru suplenti
Židovská škola
František MORKES
10
Kam po 1. stupni základní školy? Praha a Středočeský kraj
Jaké možnosti vzdělávání mají žáci Prahy a Středočeského kraje po absolvování pátého, respektive sedmého ročníku základní školy? Odpověď najdete v následujících řádcích. Jak víme, přechod na druhý stupeň základní školy je nejběžnější formou plnění vzdělávání v dané věkové skupině. Tuto formu vzdělávání volí naprostá většina dětí a jejich rodičů. Přechod do vzdělávání v oborech střední školy již po prvním stupni základní školy volí méně žáků, avšak patří také k oblíbené vzdělávací cestě. V roce 2006/2007 přešlo v Praze ze základních škol do oborů středních škol, kde je možné plnit povinnou školní docházku, 2156 žáků.1) Po absolvování pátého ročníku základní školy přešlo do oborů středních škol 1559 žáků, po sedmém ročníku 597 žáků. Z celkového počtu pouze 2 žáci přešli do oborů středních škol pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, a to po absolvování pátého ročníku. Ve Středočeském kraji přešlo do oborů středních škol celkem 1124 žáků, přičemž po absolvování pátého ročníku to bylo 1029 žáků, po absolvování sedmého ročníku 95 žáků. Do oborů škol pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami ve Středočeském kraji nepřešel žádný žák. V počtu žáků přestupujících do oborů středních škol patří Praze první místo, Středočeskému kraji místo čtvrté, za kraji Jihomoravským (1,4 tisíce žáků) a Moravskoslezským (1,2 tisíce žáků). V ostatních krajích počet žáků přestupujících do oborů středních škol nepřekročil tisícovou hranici.
Víceletá gymnázia Zaměřme se nyní na cíl přestupu žáků. Z dat je zřejmé, že dominantním cílem přestupujících žáků jsou víceleté obory gymnázií. V roce 2007/2008 bylo v Praze do osmiletých oborů gymnázií nově přijato 1654 žáků, do šestiletých oborů 723 žáků. Na taneční konzervatoře bylo do osmiletého vzdělávání nově přijato 40 žáků. Největší zájem byl o obory „Gymnázium – všeobecné zaměření“, Gymnázium – výuka vybraných předmětů v cizím jazyce, „Gymnázium – zaměření na výuku živých cizích jazyků“ a „Gymnázium – zaměření na přírodovědné předměty“.
Ve Středočeském kraji bylo v roce 2007/2008 nově přijato do osmiletých oborů gymnázií 950 žáků, do šestiletých oborů gymnázia 29 žáků. Žáci byli přijati do oborů „Gymnázium – všeobecné zaměření“ a „Gymnázium – humanitní zaměření“.
Pohled podle pohlaví V Praze tvoří dívky z nově přijatých do 1. ročníku osmiletých oborů gymnázií 51,4 procenta, což je o 4,3 procentního bodu méně, než je celorepublikový průměr. U nově přijatých do 1. ročníku šestiletých oborů gym-
nat, že do šestiletých oborů gymnázií bylo nově přijato pouze 29 žáků. Při takto nízkém počtu může být výsledný podíl ovlivněn pouze několika žáky.
Úspěšnost V Praze se v roce 2007/2008 do osmiletých oborů gymnázií přihlásilo 3120 žáků, přičemž v 1. kole bylo přijato 1511 žáků. Úspěšnost při přijímacím řízení tak činila 44,2 procenta. Do šestiletých oborů gymnázií se přihlásilo 1403 žáků, v prvním kole přijímacího řízení bylo přijato 541 žáků, což
Úspěšnost při přijímacím řízení na střední školy v roce 2007/2008 (v %) 80 70 60 50 40 30 20 10 0
6leté obory gymnázií
)MNŞTUP1SBIB
8leté obory gymnázií
4UżFEPŘFTLâLSBK
Uvádíme zde údaje pouze za veřejné školy, neboť za školy soukromé a církevní nebyly v letech 2001/02 - 20004/05 odpovídající údaje o 1. kole přijímacího řízení k dispozici.
názií je jejich podíl mírně vyšší, a to 53,7 procenta, což je o 5 procentních bodů méně, než je celorepublikový průměr. Jak vidíme, v Praze je poměr mezi dívkami a chlapci přijatými do oborů víceletých gymnázií takřka vyrovnaný. Mnohem výraznější zastoupení mají dívky mezi přijatými do osmiletých oborů konzervatoří, kde podíl dívek tvoří 82,5 procenta nově přijatých do 1. ročníku. Ve Středočeském kraji činí podíl dívek nově přijatých do 1. ročníku osmiletých oborů gymnázií 54,1 procenta, což je o jeden procentní bod méně, než je celorepublikový průměr. Do šestiletých oborů gymnázií pak je jich zastoupení výrazně nižší – 44,8 procenta. To je o 14 procentních bodů méně, než je celorepublikový průměr. Nesmíme zde však zapomí-
představuje 38,6 procenta úspěšnosti při přijímání. Ve Středočeském kraji se v roce 2007/2008 přihlásilo do osmiletých oborů gymnázií 1625 žáků, přijato v 1. kole přijímacího řízení bylo 942 žáků. To znamená, že úspěšnost v přijímacím řízení prvního kola činila 58 procent. Do šestiletých oborů gymnázií se přihlásilo 37 žáků, přijato v prvním kole bylo 28 žáků, což představuje úspěšnost 75,7 procenta. Jak vidíme, ve Středočeském kraji byl nízký jak počet přijatých do šestiletých oborů gymnázií, tak i počet přihlášených. Pavlína ŠŤASTNOVÁ
1) Data se sbírají vždy za rok zpětně, proto zde uvádíme údaje za rok 2006/2007.
inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce 11
Principy fungování žákovského parlamentu
Jednou z možností, jak se postavit k průřezovému tématu Výchova demokratického občana (dále jen VDO), je zahájení práce školního parlamentu ve vaší škole. Jak na to? Cest je mnoho. Mnohde žákovské parlamenty či žákovské rady již ve školách fungují. Zde bychom chtěli krátce nastínit jednu z možných cest, která se ukázala jako průchodná. Tato zkušenost vychází z výměny zkušeností mezi několika školami, které se snaží úspěšně či méně úspěšně o nastartování žákovského parlamentu. Tyto školy se zúčastnily projektu POLITEIA, který se snaží pomoci školám při implementaci průřezového tématu VDO do života školy.
z žáků druhého stupně nebo do parlamentu volit i žáky mladší – ze třetí a druhé třídy. Toto bychom si měli určit podle cílů, které jsme si stanovili. Samotný způsob voleb probíhá nejčastěji dvěma způsoby. Prvním způsobem je volba na úrovni školy. Druhý častý způsob můžeme nazvat volbou na úrovni třídy.
tak, aby šlo především o iniciativu žáků a učitel fungoval jen jako podpůrný prostředek. Musíme počítat s tím, že počáteční fáze stojí mnoho času a úsilí. Tam, kde se podaří uvést parlament do aktivní a smysluplné činnosti, šetří se čas učitelů a vedení školy. Nemalou částí přispívá k dobrému klimatu školy a dává žákům tolik potřebné kompetence.
[ÈQJT [KFEOÈOÓ QBSMBNFOUV
EVÝBO
Jak na to?
Pokud jsme se rozhodli my nebo naši žáci založit školní parlament, je dobré stanovit si cíl, ke kterému chceme (nebo naši žáci chtějí) dospět, a také cíle dílčí, které nás budou navádět správným směrem a jejich evaluace nám poskytne kvalitní zpětnou vazbu. Také se zeptejme svých kolegů, co by od žákovského parlamentu očekávali, a alespoň jednu třídnickou hodinu věnujme malé pracovní dílně, která se bude zabývat tímto tématem. Měli bychom také mít předem rozhodnuto, kdo z pedagogických pracovníků bude školní parlament koordinovat. V některých školách je to sám ředitel nebo zástupce ředitele. V mnohých školách je trendem, aby tuto činnost koordinoval některý z vyučujících. Všechny verze mají své pro i proti. „Ředitel školy má vedoucí postavení, ví o problémech a možnostech jejich řešení více, má rozhodovací pravomoc, je logické, že by právě on měl být koordinátorem,“ obhajuje své stanovisko jedna strana. Druzí to však vidí odlišně: „Vedení školy by mohlo práci parlamentu nepříznivě ovlivňovat, je lépe, když se této činnosti věnuje někdo z řad učitelů, kteří jsou více spjati s žáky a lépe proniknou do jejich představ, pochopí jejich návrhy a požadavky.“ Toto je jen výsek argumentů, které slýcháváme na různých výjezdových dílnách s našimi partnerskými školami. Pokud máme o práci žákovského parlamentu jasnou představu, můžeme se pustit do jednotlivých kroků. Prvním krokem je volba členů z řad žáků. Zde nalézáme nejrůznější formy. Jako první řešíme otázku, v jakém věkovém rozmezí se žáci mohou stát zástupci v parlamentu. Ukazuje se, že nejlépe se osvědčuje varianta 4. – 9. třída. Je samozřejmě také možnost sestavit parlament jen
Klademe důraz na to, aby veškerý proces voleb probíhal v duchu demokratických principů. Po celou dobu zdůrazňujeme volební zodpovědnost. Můžeme také se žáky diskutovat o etických a morálních problémech volby, kampaních a podobně. Volby opakujeme každý školní rok.
Zahájení práce žákovského parlamentu
Aktivní a smysluplná práce školního parlamentu je pro školu výbornou vizitkou. Zkušenosti, které máme z projektu POLITEIA, ukazují, že průřezové téma Výchova demokratického občana se může stát pro školy velkou výzvou a cestou, která školu posunuje za hranice všedních možností. Nesmíme však zapomenout, že dobré fungování žákovského parlamentu je jen jeden prvek z celého komplexu, který kvalitně řeší toto průřezové téma. V našem projektu se snažíme školám takovýto celek nabídnout jako východisko pro řešení průřezového tématu Výchova demokratického občana. Během posledních dvou let jsme se na tyto problémy intenzivně zaměřili a snažili se vytvořit účinné nástroje a metodiky, které školám pomohou v tomto nelehkém úkolu. Díky aktivní spolupráci našich partnerských škol jsme tyto nástroje ověřili a snažili se veškeré nedostatky odstranit. Vznikl tak podpůrný systém pro školy, který zahrnuje DVVP pro učitele (1. Žákovská samospráva v životě školy, 2. Výukové materiály Politeia v praxi, 3. Tvorba a užívání pracovního listu), prožitkové kurzy pro žáky, výukové a metodické materiály s animacemi pro práci v běžných hodinách i projektových dnech a odborné konzultace. Celý systém vnímá individuální potřeby jednotlivých škol a nabízí tak cestu, kterou je možno se ubírat při realizaci PT VDO. Projekt POLITEIA je realizován občanským sdružením GEMINI.
Práci parlamentu lze zahájit prvním společným zasedáním nebo víkendovým soustředěním členů parlamentu (stmelení zástupců školního parlamentu, aby se navzájem poznali). Žáky důkladně seznámíme s pravomocemi parlamentu, vyslechneme a řešíme jejich připomínky. Je důležité žákům předat zodpovědnost za různé prvky, např. dáme školnímu parlamentu k dispozici finanční obnos, se kterým může hospodařit apod. Dále si s žáky stanovíme plán činnosti pro školní rok a intenzivně se zabýváme nejbližším úkolem. Také si rozdělíme jednotlivé funkce v rámci parlamentu – předseda, mluvčí, zapisovatel, nástěnkář, komise (např. sportovní, sběry, adopce…), atd. Stanovíme si způsob zasedání žákovského parlamentu – četnost, veřejné nebo neveřejné, atd. Parlament se může angažovat v nejrůznějších aktivitách školy. Dbáme také na to, aby parlament řešil především náZa projekt POLITEIA měty, návrhy a stížnosti žáků. ZajišťuMarek Václavík a Radka Kalianková jeme také propagaci – nástěnka, školní listy, rozhlas, webová stránka, články v regionálních novinách apod. V počátečních fázích se zaměříme na Projekt POLITEIA je spolufinancován Evropským nastavení určitého standardu. Snažíme sociálním fondem a státním rozpočtem České se podporovat samostatnost parlamentu republiky. Více informací na www.politeia.cz.
inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce
Dejte své nápady na papír a my vám je pomůžeme uskutečnit! Společnost OKD pomáhá prostřednictvím nově založené Nadace OKD realizovat projekty zaměřené na zlepšení života obyvatel, a to zejména v moravskoslezském regionu. Nadace podporuje projekty ve čtyřech základních programech: zdravotním a sociálním, vzdělání a společnosti, rozvoje regionu a v programu „Pro Evropu“ určeném neziskovým organizacím. Více informací najdete na www.nadaceokd.cz. „Uvědomujeme si svůj díl odpovědnosti za region, v němž působíme.“ Dr.-Ing. Klaus-Dieter Beck, předseda představenstva a generální ředitel OKD
Tanečně sportovní 21.3.2008 léto 15:35:19 Agentury 7
Inz OKD Nadace_Tydenik_skolstvi_1 1
T
O
+
+
letní dětský tábor Roztančené léto v rytmu několika tanečních stylů! V nádherném beskydském prostředí chatkového tábora, se zaměřením na moderní tance, latinu, aerobic, se spoustou sportovních aktivit včetně plavání, základy herectví a jako doplněk výuka 5 světových jazyků, je určen pro děti 7-16 let. Dopravu našich účastníků zajišťujeme z Prahy, Brna, Ostravy, Hradce Králové, Olomouce a Bratislavy.
TÝDENÍK
Kontakt: Agentura 7, 7 club s.r.o., Tř. Spojenců 7 Olomouc, tel.: 608 818 887 e-mail:
[email protected] www.tanec.eu, www.tanecnitabor.cz, www.agentura7.cz
w w w. t y d e n i k - s k o l s t v i . c z
Číslo 17
30. dubna 2008
Vydává Dictum, s. r. o., Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1. Šéfredaktorka Mgr. Karla Tondlová, tel. 224 233 044, fax 224 233 043. E-mail:
[email protected],
[email protected],
[email protected],
[email protected],
[email protected]. Za rok vychází 40 čísel. Celoroční předplatné 920 Kč. Vyrábí SOFIPRIN Praha. Rozšiřuje Česká pošta, s. p., POSTSERVIS. Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt v Praze č.j. NP 3160/1994 ze dne 29. 12. 1994. Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. ISSN 0862-9641. MK ČR E 4861.
