Pamětní knihy, když se cokolvěk před lethy sty a některými stalo, tuto poznamenáno stojí. (Letha 1612 jsou sepsaná skrze Pavla Zlyhopivyho z Prostějova.) Pamět některých starých novin: Letha 1445 jak se nejprve začalo město Prostějov a sloulo na Novém městě za Plumlovskou branú. Letha 1495 počali zeď dělati okolo města Prostějova ten pátek po Středopostí za ouřadníka pana … a za ouřadu Michala Plichty, za Žaluda, za Žváčka, za pernikáře, Polácha, Kaprasa, za Bocana. Letha 1497 umřela paní Johanka z Kravař, někdejšího času paní tohoto města Prostějova. Letha 1540 hořelo v městě Prostějově u pana Jana Konváře a shořelo až po židovskou školu ty časy, když obilí žínali. Letha 1546 přiletěly kobylky o nešpořích na den sv. Jakuba v ovesné žni a byly až 2 hodiny na noc. Toho roku přiletěly podruhé, ale neseděly, ledva hodinu. Letha 1548 na den Navštívení Panny Marie umřel jest urozený pan Jan z Pernštejna a vezli jej do Doubravníka. Téhož roku v Drozdovicích hrom zapálil a shořelo 17 chalup. Letha 1550 byla zde svadba veliká, když páni svou sestru vydávali za hrabě. A ten čas na 2. hodinu na noc v pátek před sv. Trojicí zapálilo se u Kroupy v ulici Vrahovské a tak shořel i dolní mlejn. Letha 15511 před sv. Maří Magdalenou kroupy veliké pršely a škodu velikou na sadech udělaly; ovsy, hrachy, konopě setřelo [s] zemí zajedno i mnoho ptactva na rybnících i pitomého zbilo. Téhož roku umřel Vavřinec Fabián. Toho roku se draho počalo a trvalo až do roku 1552, takže kupovali měřici pšenice po 1 zl. a ječmen měřici po 24 gr. a hrách po 20 gr., a někteří v horách řasu z lasky jedli a někteří hladem mřeli. Před Novejm [létem] bylo zde [v] Prostějově po 40 gr. a v Holomouci po 1 ½ zl. Téhož roku [v] ochtáb Božího Křtění u Čepa se zapálilo a shořely 3 domy. Letha 1555 na den Vstoupení božího spadla světnička z věže plumlovské; kteří tam byli, některé zbila a některé zobrážela. Letha 1556 stěhovala se královna polská skrze Prostějov do Vlach a vezla sebou velikej dub a v něm zarostlé rohy jelení tak veliké, jako jelení rohy byly. A ten rok na Nové léto v Čechách i na mnohých místech veliké hromobití bylo, takže chrámy, věže i mnohá stavení popálilo. Letha 1557 stal se rozbroj v městě Holomouci skrze dva kněze evangelické: jeden u sv. Blažeje a druhý u sv. Františka; a tehdáž dali stíti dva mládence v Holomouci skrze ten rozbroj. Téhož léta byla zima veliká, ale ne tak jako jest bylo r. 1514. Letha 1561 umřel urozenej pan Vojtěch z Pernštejna a na Plumlově ve čtvrtek po Rozeslání 12 apoštolův v 21. hodinu; vezli jej do Doubravníka. Letha 1562 dne 2. září korunován Maxmilián II. za krále českého. Téhož letha dne 30. listopadu římským králem v Frankfurtu vyhlášen. Mor byl téhož léta 1562. Letha tohoto byla zima veliká, že ve sklepích a ve studních hlubokých voda vymrzla a lidé na cestách zimou mřeli. A toho roku mnoho ořechů lískovejch bylo; vozili je v měších na vozech jako obilí. A téhož roku po sv. Duše počal se mor a [lidé] tak mřeli, že jich za den pochovali po 30 umrlejch; a přestali mříti měsíce listopadu. Letha 1563 byla v městě Prostějově veliká povodeň, že mnoho stavení zbořila, a lidí a nětco též i dobytka mnoho se utopilo a u Mostkovic krchov; kamenná zeď byla okolo něho, tu vzala a lidi z hrobův vydřela a preč je do pole zanesla. A též v Mostkovicích krčmu vzala i s střechou; a na kteréžto střeše sám krčmář [se] svou ženou i s dětmi seděl, toho i s tou světnicí do pole vyneslo; tak se on i [s] střechou i s obilím a slamou a, což v ní bylo, a z nich žádnej se neutopil. A stodolu také do pole vyneslo tak se vším: střechou, i s obilím a slamou, což v ní bylo, i také ji zase na poli postavila, jakoby tu postavena byla. A ta povodeň se stala, že oblak velikej spadl a rybníky potrhal. Letha 1564 Maxmilián král císařem římským zůstal. Letha 1568 byl mor v Holomouci, v Lipníku, v Hranicích a v Mezeříčí a na některých místech víc. Téhož roku byly sněhy veliké; tolikéž i letha 1569 trvaly až do velikonocí a mnoho obilí vyhynulo a tím se draho počalo. Letha 1574 rozrazili zvon velikej Prostějovskej, kterejž vážil 63 centnýřů a 30 funtů. Téhož letha 1 1541
král polský Francouz z království polského ujel. Letha 1570 bylo draho tak, že rýž brali měřici za 2 hřivny a chlíb za 2 peníze vážil 8 lotů. Letha 1577 dne 12. prosince za krále polského Maxmilián rozhlášen byl ve Varšavě. Letha 1578 Jeho Milost císařská Rudolfus ráčil do Prostějova přijeti tu středu před sv. Markétou ve 13 hodin a byl zde přes noc. Téhož léta hořelo v městě Prostějově v outerý na den Navštívení Panny Marie; mezi 22. hodinou zapálilo se pod žlebem Tomáše řezníka a Bartoše zámečníka, ale neshořelo než ty dva domy. Potom zase vyšel na devátej den oheň od Tomáše řezníka, kterejžto založenej byl na hůře v seně; a tak shořelo, i co otlúkli, 22 domův. A ten oheň založil obojí Jan, syn Vlaščin; a také byl založil na věži zelenej na pavláčce, ale když počalo hořeti, uhlídali a zahasili. Avšak za ten zlej skutek vzal zlou záplatu, že ho klíšti trhali a potom jej spálili a Duchka bratra jeho za ním také vyvedli a stiali, protože ho navedl. A to bylo na ten pátek před sv. Margetou mezi 14. a 15. hodinú. A toho roku zvon veliký v Prostějově slit jest k sv. Martinu a váží 80 centů. Letha 1580. Toho roku bylo veliké hromobití a zvláště ten pondělí před sv. Bartolomějem, takže zapálil v Drozdovicích, ale neshořelo než dvoje [stavení] a třetí otrhali. Týž ten den v Polkovicích zapálil a všecko shořelo i mlejn; a na jinejch mnohejch místech ten den zapálil, takže 11 ohní počtli, co viděli. A týž toho roku před sv. Vavřincem ten pondělí zapálil baštu v Brně, v kterejžto, pravili, že bylo 70 tun prachu; a všecek zhořel a mnoho na domích škody učinilo. Letha 1582 umřel Hule, p. Primus, p. Václav Nešvarný i Jeho M. Vratislav. Téhož roku umřel pan Jiřík Troček. Ten štvrtek po sv. Jakubu 3. hodinu na noc umřel. Letha 1584 tu sobotu před Hromnicemi narodilo se dví dětí srostlejch spolu prsama u soukeníka Šťastného příjměním Hryčovského v předměstí města Prostějova; a jedna předlka chudá je měla, však se mrtvé narodily. Toho roku zemřel Macek starej po sv. Jiří – soukeník. A tu noc na kostel povětří udeřilo. Letha 1586 draho bylo, protože nemohli mleti, že zima byla veliká, takže mlejnové zamrzli; i na vodách dosti velikejch voda vymrzla, takže mleti nemohli. Rýž byla nejdráže po 14 gr. a pšenice nejdráž 21 gr. A tak za 1 gr. bílej byl chleba a bělka za 1 groš vážila 6 lotů. A to bylo tu středu před Moudrostí Páně. V studních i ve sklepích dosti hlubokých mrzlo. Letha 1584 na zámku Plumlově vypadl jeden služebník z vokna z pokoje, kteréž slove zelený; ten pak se obrazil v hlavu a pod paží, ale byl do pátého dne živ a potom umřel. Letha 1586 v neděli po sv. Prokupu okolo 10 hodin na celém orloji počal zámek plumlovskej hořeti, takže shořel i s městečkem; ten oheň vyšel na zámku z komína. Letha 1587 ten pátek před sv. Matoušem přijel do města Prostějova král Maximilián, kterejž jel na korunování do Polsky, v hodinu dvacátú. A byl tu přes noc až do 15. hodiny. A střelbu pouštějíc, roztrhl se jeden kus. Letha 1588 v tu sobotu před sv. Pavlem na víru křesťanskou obrácení ukázal se zázrak na nebi nad městem Bendynem v Slezsku a to takovej, že jest byla hvězda podobná metle, ale metlí udělala se jako meč. A kníže Maximilián tehdáž tu noc tam ležel a hned tu neděli o nešpořích kancléř svejm lidem naň připadl, takže jest Jeho Milosti knížeti lidu nemálo zbil, takže sotva kníže s malejm lidem svejm do Vraclavě vtrhlo a což … mělo, to všecko kancléř jemu, děla i což jiného bylo, pobral; a tak tu i z Protějova někteří jsou zde zhynuli. Pán Bůh rač jim i všem jinejm milostiv bejti a nad námi se smilovati a naším ochráncem a bojovníkem rač sám býti. A tak hněv boží hned po zázraku se prokázal a, jak z města kníže vyjelo, počalo hořeti a všecko uhořelo. Letha 1590 tu sobotu po sv. Kříži ve dvou a dvaceti hodin strhlo se zemětřesení, takže na bráně Plumlovské sám zvon šturmovací šturmoval tím třesením; a hned zase po třetí a dvacáté hodině, když byly tři štvrti hodiny na čtvrtou a dvacátou hodinu, též ta věže se třásla i některé domy více. A též se ten zvon opět znovu šturmoval, takže se lidu nemálo zběhlo. Týž hned v hodinu šestú, totiž před sedmou v noci, opět se třásla ta věže i druhá zelená [rozuměj kostelní], tak i všecko město i na tenž zvon šturmovací i na čtvrti i na hodiny zvon samo od sebe se zvonilo tím třesením. A hned zase po 7. hodině mezi osmou týž se třáslo, ale však ne tak velmi jako v 6 hodin; neb v 6 hodin se tak velice třáslo, že na ten zvon i s těmi hodiny na třiceti ran udeřilo, takže lidé ze sna se probudíce, z domu na rynk vyšli a, co s nimi více P. B. bude činiti, jsou očekávali; a mnozí v domích svejch se P. B. poroučejíc a pokleknouce, [k] P. B. se modlili. A tolikéž vokolo v městech i ve všech i
v Holomouci též takové třesení bylo. Co pak tím Pán Bůh oznamovati ráčí, to na jeho tejné radě a moci zůstává. Letha 1591 to úterý po sv. Matouši v hodinu 5. na noc byl zázrak vidín na poli v městě Prostějově v tu stranu k zámku tak, že nebe bylo s velikými sloupy zarděný velice jako krev nejčervenější; jednak ty sloupy zmizely a zešly, což jest zpodivení bylo, a v oblouky šly s mračnami od západu; a ten zázrak šel protivá tomu, totiž od východu až k západu; a tak jedno proti druhému šlo, až potom zase na straně k východu šlo a trvalo hodinu. – A toho dne činil pan Jiřík Zeman snídani. Téhož roku před sv. Havlem v outerý v noci na středu v hodinu 3. a 4. byl zázrak vidín v městě Prostějově v tu stranu k západu a nesl se až k půlnoci a to takový, že jest nebe bylo s velikými sloupy jasnými; a z těch sloupů se udělala veliká červenost tak jako oheň; a to tak ti sloupové byli jasni, že jest čisté bylo světlo od nich; a s velikejm fuchrováním a sebe zmítáním jsou šli k půlnoci i k vejchodu. Bylo v městě Prostějově i jinejch městech okolních, takže rýž kupovali po 2 zl. a pšenici též po 2 zl. měřici a ječmene měřici za 40 gr., hrách po 2 zl. a oves po 16 gr. A někteří brali pekaři rýž, pšenici měřici po 2 zl. a po 4 gr. Téhož léta den sv. Ducha byla veliká voda, kteráž přišla z dopuštění božího od velikejch přívalů, že spadli přívalové velicí, takže sebrali tři rybníky: jeden hamerský, druhý zlechovský a třetí nad valchou. A tak hned od nešporů počala voda býti ve městě; a potom dvě hodině na noc teprve přišla veliká, takže stavení bořila a kruntů podle zečtení (tak jakž jsem já Kačenský z poručení pánův je všecky obcházel a zečetl jsem jich) skácených vodou načetl dvě stě a třinácte kruntů, kromě co ještě na roli škody [se] stalo (a kromě vsí) při samém městě Prostějově. A stála ta voda tak, že jest skrze mnohé krunty přes síně zase dveřmi tekla více než celej tejden. Z čehož P. B. ze všeho buď pochválen. Avšak se jich u města neutopilo kromě dvé děvčat nevelikejch a v Stichovicích tři, totiž otec, matka a syn a v Mostkovicích děvečka služebná, a tu voda přinesla až k městu. A toho roku bylo mnoho lískových ořechů, že je vozili na vozích fasuňcích do města co obilí. Letha 1592 ten pondělí po Nanebevstoupení pána Krista přijela sem Anna Maria kněžna, kterouž vezli za manželku králi polskému Zikmundovi Švejdovi; a přijela sem v šestnáct hodin. Jela zase preč v osmnáct hodin. Tehdáž ji vezli z štýrské země. Letha 1594 narodil jsem se já Pavel Zlypivo na Nové léto v pátek. Letha 1595 v pondělí před sv. Jakubem přivezena jest sem do Prostějova střelba, tři kusy, a stála tu v outerý celý den; až ve středu jeli s ní zase; kterážto střelba jest vezena z Prahy až do Košic; a vážily jeden každý kus: jeden vážil 49 centů 75 funtů, druhý 40 centů 77 funtů, třetí 48 centů 15 funtů; a kule do jednoho jako do druhého vážily po 28 funtech. Též letha 1597 v outerý po sv. Michalu archanděli zahynul jest urozený pan pan Jan z Pernštejna i tolikéž pan Chynský v pevnosti Rábu tak, že jsou je z kusů velikejch v hlavy prostřelili. Letha 1600 ve štvrtek po sv. Trojici jinak na den Božího těla bylo draho veliké, takže brali pšenici měřici po 3 zl. i rýž tolikéž po 3 zl.; vážila bělka toho času za 1 denár 3 loty, chleba za 2 denár vážil 8 lotů. Toho léta v pondělí po sv. Janu Křtiteli bylo obilí kupováno po půl patu zl. i tolikéž po pěti zl.; a chlíb vážil za dva den. 3 loty i 4 i 5 a bělky 2 loty i míně. Potom při času sv. Maři Magdaleně brali vobilí po 5 zl. a 16 gr., kteréhožto ani dostávati nemohli. Letha 1604 ve štvrtek po Narození Panny Marie koupil jsem chleba 2 pecny, jeden za 4 kr. a druhý za 5 kr.; vážily oba pecny 21 lotů; od pekařů chlíb vážil za 2 peníze 40 lotů; rýž byla měřice za 10 gr., pšenice za 14 gr., ječmen za 11 gr., ovsa za 7 gr. To času bylo po sv. Maři, že některej den devatero pořbovali (sic!). Letha 1609 v pondělí po sv. Trojici král Matyáš ráčil přijeti do Prostějova k hodině polední a ten den ráčil zase odjeti do města Holomouce na sněm. Letha 1609 ve čtvrtek dvě hodiny přede dnem na pátek, to jest ten čtvrtek po sv. Bartoloměji ráčil P. B. dopustiti hrozný smutek v městě Vyškově, a to takový: povětří udeřilo na rathouz do radní světnice; maje nětco prachu tam, ten zapálilo, věži rozrazilo, světnici radní rozmetalo a k tomu tři domy porušilo a z lidí patero: trubače, dívku a dví dítek jeho zabilo, podle rathouze jednu paní i s dcerkou zasypalo, cisterni rozrazilo, mříže z voken z radní světnice po rynku rozházelo. Letha 1610 v sobotu na úsvitě po 13 hodině, to jest tu sobotu před sv. Pavlem na víru křesťanskou obrácení spadl štít na mejtě, ale žádného neobrazil. A potom v pondělí jest ouřad obnoven. Páni
přední: pan Pavel Vejdolt, p. Jakub Korfirst, p. Jan Varinský, Jakub Pol; konšelé tito: Knížek, Kašpar koželuh, Jan Hrabenský, Frydrych řemenář, Jan Kosařský, Fejt provazník, Jan Brodský, Lorenc Litvín. Téhož letha za ouřadu pana Pavla Vejdolta v středu na den Narození Panny Marie dostavěn jest zase štít na mejtě za ouřadníka městského p. Mikuláše Marše. A téhož roku se stalo v pátek na úsvitě po sv. Bartoloměji: byla povodeň při městě Prostějově veliká, takže 99 gruntů zkázy vzalo, kterážto povodeň se stala z dopuštění božího; na horách velikej dešť spadl a rybníky potrhal několik, jakož i podhradský rybník, zlechovský, stichovský. A tu při Stichovicích a Mostkovicích několik gruntů do konce [k] zkázy přišlo, obilí mnoho i s stodolami pobralo. V městě tolikéž mnoho obilí v stodolách pokazilo a chudým lidem na statečkám veliké škody zdělalo. Series aneb pořádné nastupování jedněch po druhých na panství Plumlovsky a Prostějovsky ab Anno 1406. I. Petrus de Krawařz a Strážnice, supremus camerarius Olomucensis, kterýž svobody, práva, zvyklosti schvaluje Prostějovské a obdarováním svým potvrzuje. Jehož jest dat. v Prostějově die Pentecostes Anno 1421, 4. Novembris. Juni in Calendario Historico fit metio Petre z Pernštejna a na Strážnici, hejtmana moravského na sněmě Čáslavskym. II. Heralt z Kunštátu a z Plumlova, nejvyšší komorník desk a soudu práva zemského v Olomouci, ten byv manželem paní Johanky z Kravař, že jemu Prostějovští povolili dělati dva rybníky, Horní a Dolní na Rohoznici, dal Prostějovským obdarování na Oujezd kněžský se dvěma loukama a pastvisky. Jehož jest dat. na Plumlově ve čtvrtek den svatého Jakuba a Filipa 1488. III. Johanka z Kravař a z Plumlova, manželka pana Heralta z Kunštátu, dala pole a dědiny, které byly ke vsi Rakouskám, Prostějovským i ves Rakousky ku pravému a dědičnému držení a požívání. Item: Dopustila vodu vésti do města nad mlýnem horním k vaření piva a jiným potřebám městským. Nadto jest obdarování v roku 1494. Táž paní Johanka z Kravař confirmacii dala listu pana Petra z Kravař v roku 1494. Item: Obdarováním svým stvrdila též paní Johanka, že by dříve člověčenství Prostějovští neslibovali pánům svým, leč jim dříve privilegia jejich potvrdili. Anno Domini 1494. IV. Které obdarování pospolu jim učinila s panem Vratislavem z Pernštejna (strejcem † Petra z Kravař), hejtmana markrabství Moravského a nejvyšším komorníkem téhož markrabství, moctným držitelem a nápadníkem zboží Plumlovského po smrti paní Johanky mateře adoptione fortassis. Tenže pan Vratislav confirmacii učinivši obdarování Prostějovského, zjednal jim to apud Vladislaum, regem Bohemorum et Ungariae, marchio. Moraviae, že by červeným voskem pečetili a pečet kryli jako jiná města královská v markrabství Moravském. Anno Domini 1494. V. Potom byl pan Vilím z Pernštejna, nejvyšší hofmistr království Českého; ten obdarováním svým konfirmoval všecka prvnější práva, zůstavujíc je v celosti Prostějovským. Anno 1496. Vixit ad annum 1516. VI. Po něm potom byl bratr jeho mladší pan Jan z Pernštejna. Toho pána Jana, který zůstal nejvyšším hejtmanem markrabství Moravského, zůstává mince bita na tolařích, na poloutolařích v Klacku. Ten dal i ta děla slívati i prostějovská obec za jeho panování svá děla slívati. Umřel Anno Domini nostri Jesu Christi 1548. VII. Jaroslav z Pernštejna, kterýž na místě pana Vratislava a Vojtěcha z Pernštejna, bratří svých mladších a nedílných, dal list Prostějovským. Anno Salutii 1550. VIII. Vojtěch z Pernštejna, kterýž budouc nejvyšším komorníkem markrabství Moravského, ten zase zůstavši dědicem panství plumlovského a prostějovského, confirmacii učinil přešlých obdarování. A. 1552. Vixit ad annum 1561. Umřel v den Rozeslání apoštolův na Plumlově 1561. IX. Vratislav z Pernštejna a na Tovačově, Jeho Milosti římského císaře a markrabství Morav. nejvyšší stolmistr a komorník, ten stvrdivši obdarování Prostějovským, zůstal pravým dědicem panství plumlovského i města Prostějova A. 1561. Ten potom i confirmacii vypravil od císaře Maximiliána, v kterejž specifikovány všecka privilegia Prostanensium. Vixit ad annum 1582. X. Pan Jan z Pernštejna po smrti pana Vratislava, otce svého slavné paměti, na panství Plumlovské dosedl a učinil Prostějovským potvrzení všeckých privilegií A. 1583 v pátek post Pascham i
confirmacii od císaře Rudolfa objednal na hradě Pražskejm A. 1590 v outerý po sv. Trojici. A potom pod Rábem zahynul l. 1597, septembr. 30. Potom páni rukojmí z naučení brněnskýho ten statek Prostějovský prodali panu Karlu z Lichtenštejna v r. 1599. A téhož roku Juni 12. dne člověčenství slibovali. Laus tu sit atque felix! [Opis konfirmace na obdarování Prostějovských od Jeho Milosti císaře Rudolfa. Hrad pražský 1590, úterý po sv. Trojici.] [Opis konfirmace na obdarování Prostějovských od J. M. císaře Maxmiliána. Vídeň r. 1564, v pondělí po sv. Lucii.] Slovoutné a mnohé poctivosti, vzáctné oppatrnosti panu purgkmistru a raddě města Prostějova, pánům našim milostivým, Jich Milostem odpověď k dodání. A. 1600. Slovoutná a mnohé poctivosti vzácná oppatrnost, Vaši Milosti, pane purgkmistře a páni raddní! Na Pánu Bohu všemohoucím výberného zdraví s prospěchem spasitedlným a summú všeho dobrého, Vašim milostem vinšujíce, žiádáme. Vaši Milosti, oppatrný pane purgkmistře a páni raddy! Jakožto ráčili žiádost učiniti jak na osoby vejsadní, tolikéž i na cechy, abychme Vašim oppatrnostem raddy a pomoci udělili, kterak by takové ouroky a summa, v kterouž se obec tato uvolila, spravovati mohla, načež jest Vašim oppatrnostem taková radda a odpověd dána, aby z duchu [důchodů] těch, kteréž k této k obci přináležejí, spravovány byly. Poněvadž pak až posavád tím spokojeni býti neráčíte a nás podle prvnějšího uvolení v to potahovati ráčíte, což jiného jest učiniti, než v to spolu jakž výsadníci, tak i všecka obec podle možnosti jednoho každého se uvoliti chtějí, však na ten způsob a pod tou jistou vejminkú, aby cechové v pokoji býti mohli. A taková pomoc, kterouž Vašim opatrnostem učiniti chtějí do jistého času, totiž do jednoho roku jmenovitě od sv. Václava, taková zbírka Vašim Milostem skládána byla, avšak pod tou jistou vejminkú, pokudž byste ráčili tyto níže položené artykule k lepšímu regimentu a správě přivésti: První artikul: Co se dotýče pánů purgkmistrů, kteríž též povinni jsou šacunky a činže podle jiných z měšcův svých spravovati, toho že se neděje, ale z obecních se dokládá a tudy nemálo obci této uchází. Druhý: Mlejnové, kteříž k této obci přináležejí, aby se pod jisty platy projednávaly a vepřů aby se žádným pánům purkmistrům v nich nekrmilo. Třetí: Potřeba obecní aby se pod jistý plat sousedům ku potřebě a ne prodaji projednávala, což se nyní děje. Čtvrtý: Roli obecní ty aby s bedlivostí projednávány byly a obilí, jež se z nich z požehnání božího obrodí, to sousedům podle mírnosti a slušnosti prodáváno bylo a to všechněm a ne některým osobám toliko, jakož se to letos stalo, odkudž tato obec tuto nynější těžkost, jakž v chlebích, tak i v pivě nemalý nedostatek trpěti musí. Sláma, též ouhraby i plevy, to vše jakž v předešlých leth sousedům aby bylo prodáváno. Pátý: Rybníky aby plodem hodným osazovány byly tak, jakž by rybník plodu mohl snésti, a při lovení ryb aby lidem prodávány a ne aby darmo dávány byly. Šestý: Kdož jest obci této z obyvatelův čímkoli povinen, aby to s pilností bylo vyupomínáno. Sedmý: Z lesův obecních aby se obyvatelům dříví za peníze slušné prodávalo tak chudým jak bohatým; a z toho, což jest obecního, nic darmo nebylo dáváno. Osmý: Když se osoby po potřebách obecních [vydají], ty aby prohlídajíc k chudé obci této, zbytečných outrat zanechávaly. Devátý: Sůl když se koupí ku potřebě obecní a, co se špiškův nadevzdá, aby totiž k obecnímu dobrému náleželo. Desátý: Co se dotejče piva, poněvadž sami ráčíte svou čeládku pivem lehkým opatrovati, za to V. O. žádáme všichni cechové a obec tato, abyste také nás pro čeládku naši pivem lehkým fedrovati ráčili. A tak když tyto již jmenované věci v dobrý řád uvedeny a z obce šafáři pod jistý počet voleni budou, jakž se i v jiných obcech děje, snadně jak summy tak i ouroků ubývati bude; podle toho
obec tato chudá (jakž napřed již dotčeno) podle nejvyšší jednoho každého možnosti, což by na ouroky nedostávalo, V. O. fedrovati chtějí, nad čímž jak předně P. B. tak i my všickni obyvatelé zvláštní zalíbení i potěšení míti budeme. Subscriptio fuit talis: Vejsadní osoby a obyvatelé města Prostějova. Též cechmistři a všichni mistři řemesla soukenického, řeznického, kožišnického, krejčovského, hrnčířského, kovářského, kolářského, ševcovského, tkadlcovského, provaznického, bednářského, stolařského. [Sešit „Series“ uzavírají různé výpisky z „Historického kalendáře“ od Daniela Adama z Veleslavína a podávají biografická data o králi Matyášovi Korvínovi, Ladislavu Pohrobkovi, sultánu Solimanovi, Augustovi saském († 1586 v Drážďanech). Poslední zpráva týká se r. 1337, kdy bylo zatmění slunce a objevily se dvě komety; příštího roku sužovaly české země kobylky.]
