ČESKOSLOVENSKO ZA 2. SV. VÁLKY PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA 14. března 1939 – odtržení Slovenska - Slovenský štát 15. března 1939 – okupace zbytku území ČSR Němci 16. března 1939 – vyhlášen protektorát Čechy a Morava
Politické zřízení a správa -v čele formálně – protektorátní správa • prezident Emil Hácha + protektorátní vláda (v čele gen. Alois Eliáš, člen odboje) • parlament rozpuštěn • správní úřady fungují dále – policie, četnictvo, soudy • není armáda (pouze 7000 mužů, „ochrana Říše“) • nemá vlastní zastoupení v zahraničí (x řada zemí dál čsl. velvyslanectví – neuznají rozbití ČSR Němci) • zákony a předpisy vydává Německo
-skutečná moc – německá okupační správa -kontrola všech orgánů (i prezidenta) -nadřazena protekt. správě -v čele říšský protektor – nejvyšší moc 1. Konstantin Von Neurath září 1941 – odvelen na „zdravotní dovolenou“
nevyhovuje
2. Reinhard Heydrich (zastupující) září 1941 – 27. května 1942 ( atentát) 3. Kurt Daluege (zastupující) (do srpna 1943) 4. Wilhelm Frick -1943 – zřízeno Německé státní ministerstvo pro Čechy a Moravu -ministrem Karl Hermann Frank (sud. Něm.) - faktická moc -gestapo = tajná státní policie (40% sud. Němci)
Situace v protektorátu -Čechy a Morava – hospodářské zázemí pro něm. expanzi -podniky, doly, průmysl aj. – německá správa -„řízené válečné hospodářství“ nedostatek běžných surovin
lístkový systém
černý trh
-řešení české otázky -Češi a Moravané („podlidi“) – využiti jako levná pracovní síla -po ovládnutí SSSR - Čechy a Morava osídleny Němci -do té doby nutný klid policejní dohled, cenzura zákaz poslechu zahr. rozhlasu, šíření neleg. tisku, ukrývání pronásledovaných osob
trest smrti
snaha budovat zdání klidu (filmy, divadlo apod.)
-pronásledování a likvidace inteligence • rušení stř. škol (½) • nařízeno, co se má učit (zejm. zeměpis a dějepis) • od zákl. školy – povinná němčina -28. října 1939 – Praha, demonstrace -zabit učeň Václav Sedláček a zraněn student Jan Opletal (po 2 týd. ) -Opletalův pohřeb – další demonstrace 17. listopadu 1939 –uzavřeny vysoké školy -9 studentů zastřeleno, 1140 do konc. tábora Mezinárodní den studentstva -postoj obyvatel • menšina udavači a kolaboranti (strach či prospěch) • většina se prostě snaží přežít • část – odboj
DOMÁCÍ ODBOJ -nemožnost přímého ani partyzánského boje -forma drobných sabotáží
zpomalení výroby
-důraz na českou kulturu a tradice -četba českých klasických i moderních autorů -Národní divadlo – Smetanovy a Dvořákovy opery aj. -získávání a šíření informací - poslech zahraničního rozhlasu (Londýn) morální posila, pravdivé informace o válce - ilegální tiskoviny informace ven do zahraničí (před válkou kurýři, za války nemožné
vysílačky a školení radisté)
Odbojové organizace - jaro 1939 – vznik řady organizací -cíl: spolupráce s čsl. zahr. vládou, činnost, která pomůže svrhnout okupanty -po 17. listopadu 1939 – sílí teror vůči obyvatelstvu -sdružení do ÚVODu (Ústřední vedení odboje domácího) sílící akce proti Němcům -září 1941 –K. von Neurath vystřídán pro neschopnost R. Heydrichem -komunistický odboj -KSČ do ilegality, v čele Klement Gotwald -pokyn z Moskvy – nezasahovat
izolace KSČ
-po útoku N na SSSR změna postoje – KSČ se připojuje k ÚVODu
ZAHRANIČNÍ ODBOJ -dvě linie – úzká spolupráce • politická (Londýn, /Moskva-KSČ/) • vojenská (zahr. vojsko, legie) – cíl: obnova samostatného ČSR v pův. hranicích Politický zápas o obnovu ČSR -základem okruh lidí kolem E. Beneše (Londýn) -zpočátku neochota západu
snaha prosadit stanovisko:
Mnichovská dohoda byla vynucená, tudíž z právního hlediska neplatná, stejně tak i abdikace E. Beneše -léto 1940 (b. o Anglii) – VB uznává prozatímní vedení ČSR -červenec 1941 (napadení SSSR Něm.) - exilová vláda uznána i SSSR
Čechoslováci v boji -útěk do Polska a Francie -později boje na Západě -obrana Francie -poté přesun do VB (cca 4000 vojáků a 900 letců) -letecká bitva o Anglii (Vašátko, Fajtl ad.) -výcvik parašutistů, výsadky do protektorátu (radiostanice, sabotáže apod.) podzim 1941 – úkol: odstranit Reinharda Heydricha
Východě -obrana Polska – poté záměr začlenit se do RA (x Stalin
zajati)
-po napadení SSSR změna postoje -vznik 1. čsl. armádního sboru – Buzuluk -bitvy u Sokolova, Kyjeva, na Dukle a při osvobozování ČSR -gen. Ludvík Svoboda, gen. Heliodor Píka, kpt. Otakar Jaroš Boje v Africe a na Předním východě -velké množství čsl. Židů -1942-1943 – boje o Tobrúk (gen. Karel Klapálek)
Atentát na Heydricha -27. září 1941 – Reinhard Heydrich přebírá úřad protektora -tvrdý postup, vyhlášeno stanné právo (do ledna 1942), zatýkání, popravy (mj. Alois Eliáš) ad. -zahájeny transporty českých Židů a Romů do konc. táborů -rozbití odbojové organizace -práce na konečném řešení slovanské otázky -27. května 1942 – atentát na Heydricha -skupina Anthropoid (parašutisté Jan Kubiš, Jozef Gabčík, Josef Valčík) -po
Heydricha
úspěšně
teror, období tzv. heydrichiády
-stanné právo (cca měsíc), vlna zatýkání, výslechy, mučení, popravy (cca 1500 lidí) -cílem najít atentátníky, ale též likvidace čes. inteligence
-vypálení Lidic (10. 6.) a Ležáků (24. 6.) -atentátníci zradou vyzrazeni, obleženi, po hrdinném odporu sebevražda -význam: mimořádný čin – upevnění mezinárodní pozice exilové vlády
