Krajská příloha k národní RIS 3 Karlovarský kraj

Krajská příloha k národní RIS 3

Karlovarský kraj PRACOVNÍ VERZE KE DNI 10. 12. 2013 neprojednaná v krajských strukturách, neschválená

prosinec 2013

Obsah Analytická část ................................................................................................................................................. 3 1.

Postavení kraje .................................................................................................................................... 3

2.

VaV v kraji, inovační podnikání ............................................................................................................ 5

3.

Veřejná správa a její role v inovačním systému kraje ......................................................................... 7

4.

Hlavní aktéři inovačního systému – výsledky stakeholder analýzy ..................................................... 8

5.

SWOT analýza .................................................................................................................................... 10

6.

Metodika tvorby reg. annexu ............................................................................................................ 14

7.

Předběžný návrh specializace kraje – domén pro RIS 3 .................................................................... 14

Návrhová část krajské RIS 3 ........................................................................................................................... 16 Vize ............................................................................................................................................................ 17 Klíčové oblasti změn. ................................................................................................................................. 17 Implementační struktura v kraji Karlovarském – návrh/pracovní verze ....................................................... 26 Příloha krajské přílohy k národní RIS 3 za kraj Karlovarský ........................................................................... 28

2

Analytická část 1.

Postavení kraje

Hlavním rysem a zároveň i problémem ekonomiky Karlovarského kraje za posledních zhruba 15 let je nízká míra hospodářského růstu. Regionální HDP je výrazně negativně ovlivňováno zejména velmi nízkou produktivitou práce napříč téměř všemi sektory jeho ekonomiky, která je nejnižší mezi kraji Česka (pouze 70 % národního průměru) a navíc její úroveň roste pomalým tempem1. Karlovarský kraj tedy v uvedeném období poměrně výrazně ztrácel v ekonomické výkonnosti oproti vývoji na národní úrovni a v ostatních krajích Česka a tento trend nadále pokračuje, což za období od roku 2005 dokládá graf 1. Z průměrného postavení mezi kraji na konci 90. let minulého století se kraj postupně propadl až na poslední místo z hlediska ekonomické výkonnosti (HPH resp. HDP na obyvatele) i dalších významných hledisek vyjadřujících ekonomickou a sociální progresi regionu (např. výše mezd, podíl VŠ vzdělaných osob, zaměstnanost či výdaje na VaV, patenty, výše zahraničních investic). V nich se kraj nachází většinou na posledním místě při porovnání s ostatními kraji Česka a jeho pozice vůči nim se neustále zhoršuje (viz např. tabulka 1). Mezi hlavní příčiny tohoto vývoje a současného postavení kraje v rámci národní ekonomiky patří nízká produktivita práce, málo vyspělá struktura jeho ekonomiky s velkým podílem odvětví a výroby s malou přidanou hodnotou, malý příliv zahraničních investic (PZI), malý podíl vysokoškolsky vzdělaných a vysoce kvalifikovaných lidí, absence výzkumné a vývojové základny v kraji. Svou roli hraje i periferní poloha kraje v rámci Česka, jeho pozice v sídelní struktuře (absence významného centra v kraji) a také velmi řídké osídlení velké části kraje. V kraji proto chybí významnější hospodářské aktivity z pohledu národní ekonomiky. Karlovarský kraj do 90. let minulého století charakterizovala především vysoká specializace na odvětví těžby nerostných surovin (uhlí, kaolin, rudy, stavební suroviny) a výroby nekovových minerálních výrobků (porcelán, keramika, sklo, stavební hmoty), které fungovaly jako hnací odvětví pro celou regionální ekonomiku. Na tato odvětví byly navázány i další obory (např. strojírenství). Další významná odvětví (energetika, chemie, textilní a oděvní průmysl) prošla útlumem popř. stagnací.2 V řadě odvětví převládaly velké (tradiční) domácí firmy, z nichž některé prošly úpadkem nebo stále procházejí restrukturalizací s výrazným omezováním výroby. Těmto firmám často chybělo know-how a kompetence potřebné ke změně orientace výrobního procesu. Došlo k rozpadu původních hodnotových řetězců a reorientace podniků na nové trhy neproběhla příliš úspěšně. Současná ekonomika kraje se vyznačuje velkým podílem sektoru služeb na tvorbě hrubé přidané hodnoty (HPH), který má navíc rostoucí tendenci (téměř 60 % v roce 2011). Ze sektoru služeb mají v Karlovarském kraji v porovnání s průměrem Česka významnější roli na tvorbě HPH odvětví pohostinství a ubytování (v roce 2009 činil podíl 3,7 % oproti 1,9 % v ČR) a skupina zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti (9,9 % oproti 4,2 % v Česku v roce 2009). Vyšší podíly těchto dvou odvětví souvisí s nejvýraznějším oborovým specifikem kraje, kterým je lázeňství ve spojení s cestovním ruchem. Karlovarský kraj se podílel v roce 2012 více než 49 % na celkovém počtu přijatých lázeňských pacientů v ČR, v případě zahraničních lázeňských hostů byl jeho podíl naprosto dominantní (92 %)3. Vysoký podíl služeb však kromě vlivu lázeňství nevypovídá o vyspělosti Karlovarského kraje, ale spíše o slabé výkonnosti zdejšího zpracovatelského průmyslu. Karlovarský kraj rovněž výrazně zaostává oproti průměru Česka např. ve výkonnosti ve skupině komerčních služeb, kam patří 1

Analýza rozvojových charakteristik a potenciálu Karlovarského kraje 2012 (Berman Group, 2012). Hlavní problémové oblasti konkurenceschopnosti kraje – strom problémů (problémová analýza) (Berman Group, 2012). 3 Lázeňská péče 2012, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. 2

3

především služby s vyšší přidanou hodnotou, jako jsou informační, komunikační, vědecké a technické činnosti. Ze zpracovatelského průmyslu jsou podle podílu na tržbách a zaměstnanosti nejvýznamnějšími kovovýroba, strojírenství, automobilový průmysl (napříč řadou průmyslových oborů, kam je velká část dodavatelů automobilového průmyslu statisticky zařazena), výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (porcelán, sklo, keramika, stavební hmoty), elektrotechnický průmysl, chemický průmysl, výroba pryžových a plastových výrobků, textilní výroba a výroba nápojů. Ta je zdejším specifickým průmyslovým odvětvím díky využívání přírodních minerálních vod, jejichž prameny (vývěry) se v kraji vyskytují v neobvykle vysoké koncentraci. Dalším významným odvětvím kraje je i nadále těžba hnědého uhlí (cca 4 tis. osob), která prochází postupným útlumem. Nicméně žádné odvětví z hlediska zaměstnanosti nebo tvorby HPH v kraji výrazně nedominuje a odvětvová struktura je velmi rozmanitá. Velkých firem (zvláště výrobních) je v kraji velmi málo a podstatnou část jeho ekonomiky proto tvoří malé a střední podniky, které tvoří rozhodující část některých průmyslových odvětví (strojírenství, kovovýroba). Během uplynulých 20 let však žádná z původních malých a středních domácích firem neprošla tak dynamickým vývojem, aby se z ní stal významný aktér v hospodářství kraje. Celkově je podíl malých a středních růstových firem na ekonomice kraje spíše menší. Mezi zásadní problémy kraje patří kromě nízké produktivity práce zejména nízká vzdělanostní úroveň obyvatelstva a špatná pozice místních firem v evropských a globálních hodnotových řetězcích, z čehož vyplývá jejich výrazná orientace na zakázkovou výrobu méně sofistikovaných výrobků s nižší přidanou hodnotou často pro německé odběratele, přes které jsou často napojeny na globální ekonomiku. Kraj se dlouhodobě vyznačuje nízkým přílivem zahraničních investorů (PZI), pro které není dostatečně atraktivní, zejména pro silné strategické investory. Do kraje přišly převážně výrobní aktivity menších až středních německých firem, jejichž produkce je dosud především výrobního a montážní charakteru s nižší přidanou hodnotou, malou technologickou a inovační náročností a využívající méně kvalifikovanou pracovní sílu. Pozice místních poboček zahraničních firem se převážně nachází na nízkém stupni hodnotových řetězců. Povaha jejich aktivit velmi ztěžuje možnost příchodu kvalitativně vyšších podnikových funkcí (vývoj, marketing, strategické řízení) a to z důvodu velmi malé rozhodovací autonomie těchto poboček a jejich pozice ve firemní hierarchii. Tyto firmy mj. vyčerpaly velkou část uvolněné pracovní síly z velkých upadajících firem v tradičních odvětvích. Spolu s nedostatkem ploch připravených pro nové investory a nízkou vzdělanostní úrovní obyvatelstva to byly hlavní důvody, proč se kraji téměř vyhnula druhá vlna PZI směřujících do ČR po roce 2000, která byla hlavním tahounem výrazného ekonomického růstu většiny ostatních regionů ČR mezi roky 2003 a 20074. V kraji proto nedošlo k efektu, kdy nově příchozí zahraniční firmy dosahující lepších ekonomických výsledků, využívaly místní české firmy jako své subdodavatele, které tak získaly zprostředkovaně přístup na vyspělé trhy i ke specifickým znalostem a technologiím. Kraj rovněž nedokázal pro ekonomický růst patřičně využít a zmobilizovat vlastní vnitřní zdroje. To je stále z velké části ovlivněno významnou orientací na tradiční průmyslová odvětví, která se potýkala či potýkají s úpadkem, útlumem nebo restrukturalizací (např. textilní průmysl, sklářství, porcelán a keramika). Podniky v kraji se ve velké míře soustřeďují na výrobu standardizovaných produktů a komponentů s nízkou přidanou hodnotou, z čehož plyne využívání především levné a málo kvalifikované pracovní síly. Nová pracovní místa vyžadující mnohem kvalifikovanější pracovní sílu vznikají v kraji v menší míře s ohledem na charakter velké části místní produkce. Na trhu práce v kraji je nedostatečná poptávka po osobách s vyšším vzděláním a 4

Hlavní problémové oblasti konkurenceschopnosti kraje – strom problémů (problémová analýza) (Berman Group, 2012).

4

kvalifikací a pro přilákání dalších není kraj dostatečně atraktivní. Místní firmy pociťují nedostatek vysokoškolsky vzdělaných profesionálů s adekvátní praxí a kvalitně připravených absolventů středních škol (SŠ), zejména v technických oborech. Karlovarský kraj jako jediný kraj v ČR nemá vysokou školu univerzitního typu nebo technického zaměření. Karlovarský kraj vykazuje jako jediný v posledních letech klesající podíl VŠ vzdělané populace (viz graf 20) a i v tomto ukazateli klesl na poslední místo mezi kraji Česka (viz graf 21). Příčinami jsou mj. slabá místní poptávka po vysokoškolsky vzdělané pracovní síle, nedostatečná celková atraktivita kraje pro vysoce vzdělané lidi a také úbytek vzdělané populace přirozenou měnou a migrací. Dlouhodobě totiž dochází k selektivní migraci (odlivu „mozků“) z kraje do nejbližších ekonomických center (Praha, Plzeň) popř. do zahraničí (Německo aj.) za lepším pracovním uplatněním, lepšími platovými nebo celkově atraktivnějšími životními podmínkami. Současnými hlavními zdroji konkurenceschopnosti kraje je proto stále relativně levná (vůči Německu a zemím západní Evropy) a poměrně zručná pracovní síla a blízkost vyspělých evropských trhů, zejména Německa. Z hlediska výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) je Karlovarský kraj nejméně rozvinutým krajem ČR a je v něm soustředěna zdaleka nejmenší část výzkumného a inovačního potenciálu ČR, a to jak absolutně, tak relativně k počtu obyvatel a velikosti ekonomiky (viz tabulka 3). Projevem těchto charakteristik je stagnace exportní výkonnosti kraje a špatné postavení místních firem v globálních produkčních sítích (popř. globálních hodnotových řetězcích) a na zahraničních trzích. Kraj se tak stává stále méně atraktivní pro nové investory i pro vzdělané a mladé obyvatele, kteří z kraje odchází. Většina firem v kraji navíc staví svou konkurenční výhodu na snižování nákladů a importování cizího knowhow namísto systematické tvorby znalostí a inovací a jejich zhodnocování na trzích. Inovace pro velkou část z nich slouží jako způsob jak dohnat konkurenci na trhu a nevytváří dlouhodobou perspektivu pro vytváření nových kvalitních pracovních míst. Zahraniční firmy lokalizované na území kraje se orientují především na výrobu jednodušších komponent a dílů s relativně nízkou technologickou náročností. Tyto produkty vstupují do výrobního řetězce zpravidla jako komponenty 3. řádu5, přičemž hlavním konkurenčním faktorem je cena založená na efektivní kontrole nákladů.

2.

VaV v kraji, inovační podnikání

V Karlovarském kraji je soustředěna zdaleka nejmenší část výzkumného a inovačního potenciálu ČR (viz tabulka 3). V Karlovarském kraji nepůsobí žádná vysoká škola, která by vytvářela významný objem znalostí. Totéž platí v případě vědecko-výzkumných organizací, které v kraji prakticky chybí. Z hlediska zaměstnanosti i výdajů na VaV je tahounem kraje podnikatelský sektor (více než 90% podíl na zaměstnanosti a téměř 100% podíl na výdajích – viz tabulky 2 a 4). Vliv inovačních aktivit na celou ekonomiku kraje je dosud velmi slabý, jelikož tyto jsou omezeny na nevelký počet subjektů, v nichž až na několik výjimek (WITTE Nejdek – výroba zamykacích systémů pro automobilový průmysl, Momentive Specialty Chemicals – chemie) převažují malé výzkumné a vývojové (inovační) týmy, které v řadě případů pracují spíše na příležitostné projektové než na dlouhodobé koncepční bázi.

5

Toto vyjádření vychází z klasifikace, která se využívá pro hodnocení firem v automobilovém průmyslu a hodnotí charakter zapojení firmy do hodnotových řetězců (resp. globální dělby práce). Hodnocení se ale používá i pro ostatní odvětví. Dodavatelé 3. řádu (tier-3) vyrábějí jednoduché díly a součástky s nízkou přidanou hodnotou, z kterých se nejčastěji skládají jednotlivé složitější prvky (komponenty a celky).

5

Jak naznačují některé dřívější průzkumy provedené v kraji6, zdejší inovační systém je velmi málo provázaný a jednotlivé aktivity příliš roztříštěné. Celkově velmi nízká výkonnost kraje ve VaV je silně ovlivňována malým počtem inovačně orientovaných firem, které nedisponují většími týmy věnujícími se VaVaI aktivitám. Nevelký rozsah místního inovačního potenciálu dosvědčuje statistika zaměstnanosti a výdajů na VaV (ČSÚ), statistika patentů (viz graf 14 a tabulka 6), a statistika státní podpory výzkumu a vývoje (viz grafy 10 - 12). Nicméně nízkou inovační aktivitu místních firem poměrně dobře vyjadřují i statistiky dotačních programů (OP PI, program TIP, TA ČR – ALFA, 7. Rámcový program) – viz tabulka 5). Ve všech těchto statistkách je Karlovarský kraj na posledním místě mezi kraji ČR. Ze statistiky technologické platební bilance je zřetelná dlouhodobá převaha výdajů za dovoz technologických služeb do kraje ze zahraničí a to zejména díky nákupu technických služeb (viz grafy 5 a 6). Kraj navíc ve srovnání s ostatními vykazuje dlouhodobě nejhorší výsledky v příjmech za vývoz technologických služeb do zahraničí, což v součtu dokládá celkovou vysokou závislost kraje na znalostech a technologiích importovaných odjinud. Pozitivním rysem za poslední roky je mírné zvyšování výdajů místních firem na VaV aktivity při jen nepatrně kolísající zaměstnanosti ve VaV. To ukazuje na intenzivnější inovační úsilí některých místních firem (jsou ochotny do inovací více investovat). Lze očekávat, že se zvyšováním intenzity inovačních aktivit dochází rovněž ke zlepšování kompetencí těchto firem v inovačním procesu a k tržnímu uplatnění těchto inovací. Dalším vodítkem pro takové hodnocení může být statistika OP PI, kdy v posledních letech počet žádostí o podporu a zvláště úspěšných žádostí vykazuje s určitými výkyvy pomalu rostoucí tendenci, a to i z hlediska výdajového resp. výše přiznané podpory. Zásluhu na tom mají zejména firmy žádající o podporu v programu INOVACE – Inovační projekt a v menší míře i do programu POTENCIÁL. Účast místních firem na dalších podporách VaV je minimální (program TIP, TA ČR – ALFA, 7. Rámcový program). Z několika málo desítek podniků v kraji, které realizují vlastní VaV aktivity případně spolupracují s VŠ či jinou vědecko-výzkumnou institucí, tvoří většinu malé a středně velké domácí firmy. Z podniků pod kontrolou zahraničního kapitálu realizuje VaV aktivity dle dostupných informací pouze několik, převážně velkých a středních firem (např. Witte Nejdek, Momentive Speciality Chemicals, Car Trim), z nichž jen některé disponují většími VaV týmy. Většina aktivit byla financována z interních firemních zdrojů, některé projekty byly (spolu)financovány z veřejných zdrojů. Odvětvová příslušnost VaV aktivit odpovídá specializaci regionální ekonomiky – největší část se soustředí do oborů strojírenství, kovovýroby, chemie, elektrotechniky a elektroniky, výroby skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot. Výzkumné či spíše vývojové aktivity menších a středních firem v těchto oborech se týkají především dílčích technologických zlepšení, případně vývoje nových produktů často na přání zákazníka/odběratele. Jen velmi omezeně dochází k vývoji a aplikaci produktových řešení na základě vnitřních zdrojů firem, nápadů jejich vlastních zaměstnanců a v reakci na impulsy přicházející z trhů/od koncových zákazníků. Objemově nejvýznamnější jsou VaV aktivity v odvětví těžby a energetiky (Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s.), chemické výroby (Momentive Specialty Chemicals, a.s.) a automobilového průmyslu (WITTE Nejdek, spol. s r.o.). Sokolovská pobočka americké TNC Momentive má vlastní špičkové výzkumné a vývojové oddělení zaměřující se na syntézy speciálních látek a na technologické inovace a je lídrem korporace v rámci Evropy. Navíc tato pobočka funguje poměrně nezávisle na své mateřské společnosti, a pokud plní stanovené cíle, může realizovat vlastní strategii již velmi autonomně. Určité kontakty/formy spolupráce mezi firmami z Karlovarského kraje a univerzitami případně vědeckovýzkumnými institucemi probíhají, i přesto, že v kraji žádná z nich nesídlí. Jejich četnost v posledních 10 6

Analýza inovačního potenciálu firem Karlovarského kraje (Terénní průzkum - závěrečná zpráva) (Berman Group, 2010), Mapování hodnotových řetězců firem Karlovarského kraje (Csank, P., 2010).

6

letech narůstá. Firmy zapojené do této spolupráce mají většinou své vlastní VaV aktivity, další služby v této oblasti ale nakupují od ostatních subjektů – především VaV institucí případně univerzit nebo dalších firem. Vlastní výzkum/vývoj již není celý realizován ve firmě, ale ta zadává dílčí části výzkumného/vývojového procesu specializovaným institucím/firmám, které disponují potřebným vybavením, know-how a odbornými kompetencemi. Řada těchto projektů spolupráce je financována částečně z národních či evropských dotačních programů podporujících výzkum a vývoj. Kontinuálně tuto spolupráci realizuje sokolovská Momentive Speciality Chemicals, která spolupracuje především s Fakultou chemicko-technologickou UP a výzkumným ústavem Synpo a řadou dalších firem v oblasti nátěrových hmot. Pravidelnou spolupráci vyvíjí také strojírenská firma Witte Nejdek, která má vlastní vývojové oddělení s cca 100 zaměstnanci a dále spolupracuje na specifických úkolech s Fakultou strojní a elektrotechnickou na ZČU Plzeň a Strojírenskou katedrou na TU Liberec. Závod firmy WITTE v Nejdku zajišťuje značný podíl VaV aktivit v rámci celé korporace (až 50 %) a představuje významnou část VaV aktivit v celém Karlovarském kraji. V současnosti je největším závodem skupiny WITTE a zároveň upevňuje svoje postavení v rámci skupiny jako vývojové a konstrukční centrum. Navíc tento závod funguje stejně jako pobočka firmy Momentive Speciality Chemicals velmi autonomně na své mateřské společnosti a kromě výzkumných a vývojových aktivit se ve zdejší krajské pobočce odehrává i přímý kontakt se zákazníky případně průzkumy trhu apod. Další spolupráce probíhající mezi spíše menšími a středně velkými firmami a VŠ či VaV institucemi lze rozdělit oborově do následujících skupin: průmyslové pece a technická keramika (např. Fornax a.s., Realistic a.s., BVD Pece s.r.o.); strojírenství – jednoúčelové a průmyslové stroje (např. ASTOS Machinery a.s., Kornet s.r.o.); recyklace, výroba z druhotných surovin, environmentální technologie (např. Montstav CZ s.r.o., AMT s.r.o. Příbram).7 Díky postupnému mapování spolupráce místních firem s vědeckovýzkumnými organizacemi se zjišťuje, že místní firmy spolupracují na různé bázi s vysokými školami a VaV organizacemi z celé republiky. Nicméně největší potenciál v této spolupráci je i díky blízkosti a vhodnému oborovému zaměření škol v případě ZČU v Plzni, ČVUT Praha a TU Liberec.

3.

Veřejná správa a její role v inovačním systému kraje

Karlovarský kraj má od roku 2008 pro podporu podnikání a inovací schválený strategický rámec (Strategie rozvoje konkurenceschopnosti Karlovarského kraje). S cílem jeho implementace (realizace) zřídil kraj před čtyřmi roky zvláštní příspěvkovou organizaci (Karlovarská agentura rozvoje podnikání - KARP), která je intermediární institucí s celokrajskou působností. Ve Strategii rozvoje konkurenceschopnosti Karlovarského kraje jsou stanoveni nositelé jednotlivých opatření a aktivit a orientační finanční výdaje. Implementace většiny aktivit by měla být v gesci KARP. Každoročně se pak zpracovává akční plán Programu rozvoje Karlovarského kraje (kterého je uvedená strategie součástí). V něm je seznam pokračujících a nejbližších budoucích projektů a aktivit, který je východiskem pro zpracování rozpočtu a rozpočtového výhledu kraje. V rámci přípravy této strategie i její následné aktualizace (v roce 2012) bylo provedeno několik průzkumů a analýz (např. inovačního potenciálu firem; hlavních problémových oblastí konkurenceschopnosti kraje; 7

Bližší informace o uvedené spolupráci firem s VŠ a VaV organizacemi viz Analýza největších firem v kraji, klíčová odvětví kraje a typologie firem (Berman Group, 2012).

7

analýza největších firem v kraji, klíčových odvětví kraje a typologie firem; průzkum prostředí pro inovace a konkurenceschopnost v podnicích; mapování hodnotových řetězců firem). Byla tím provedena analýza části místní podnikatelské sféry, ve které byla očekávána přítomnost významné části inovačního potenciálu kraje. Z průzkumů a analýz vyplynulo mj. poměrně komplexní a kauzálně zformulované poznání o celkové strukturální zaostalosti, malé inovační výkonnosti, nízké přidané hodnotě, vysoké míře závislosti a kvalifikační nedostatečnosti krajské ekonomiky. Analýzy mj. zformulovaly mnohé z výše uvedených příčin vývoje a současného stavu dlouhodobého zaostávání ekonomiky kraje. Na druhé straně analýzy identifikovaly dosud neznámý inovační potenciál kraje v místních odvětvích a firmách, na kterém může být postavena budoucí konkurenceschopnost kraje (viz předchozí kapitoly). Nicméně s řadou takto zjištěných informací se pracuje zatím pouze dílčím způsobem. To je ovlivněno řadou faktorů. Z nich lze zmínit např. aktuální finanční situaci kraje nebo nedávné rozhodnutí kraje o tom, že nebude zatím realizovat projekt vědeckotechnického parku v Karlových Varech. Z uvedené strategie jsou proto naplňována zatím jen některá, finančně méně náročná opatření či aktivity. Vyjma Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest resp. její regionální kanceláře, není v kraji žádná další organizace veřejné správy, která by se cíleně a systematicky věnovala podpoře výzkumu, vývoje a inovací. Inovačně orientovaným subjektům v kraji lze tedy zatím nabídnout pouze užší nabídku podpůrných nástrojů. Kraj a KARP mají ale zkušenost s novým typem podpory - již třetím rokem realizují inovační vouchery, financované výhradně z krajského rozpočtu. Tato podpora je zaměřena na podporu spolupráce místních firem s poskytovateli znalostí za účelem transferu znalostí do firmy (koncem listopadu 2013 byl vyhlášen již 3. ročník). Inovační vouchery se dosud setkaly s příznivým ohlasem ze strany místních firem a zájem o tento nástroj má mírně rostoucí tendenci i díky poměrně nenáročné administrativě. I přes dosavadní nižší účast projektů s významnými inovacemi, tento nástroj dobře plní svoji hlavní roli – navazování spolupráce mezi firmami a vědeckovýzkumnými organizacemi. Další podpůrné aktivity v souladu s výše uvedenou strategií realizuje KARP zatím formou partnerství na dílčích projektech financovaných z operačních programů. Tyto projekty jsou zaměřeny na stáže studentů VŠ a VOŠ ve firmách (které jsou kladně hodnoceny jak studenty, tak firmami), na mapování a rozvoj klastrového potenciálu (podpora nově vznikajících odvětví a mezisektorových témat) a na práci s talenty (vysokoškolskými studenty, výzkumníky a mladými profesionály). Mnohé cíle (např. odvětvově orientované) v rozvoji inovačního systému kraje nebyly dosud formulovány, protože výše uvedená strategie je záměrně koncipována mnohem obecněji v zájmu pokrytí co nejširšího portfolia místních firem a dalších aktérů při zohlednění velikosti ekonomiky kraje. Zároveň v kraji dosud není vytvořena potřebná komunikační platforma mezi krajskou samosprávou, univerzitní/vědeckovýzkumnou sférou a místními inovačně orientovanými firmami, která by umožňovala efektivní spolupráci při řešení strategických priorit a výzev v rozvoji kraje a posilování jeho konkurenceschopnosti.

4.

Hlavní aktéři inovačního systému – výsledky stakeholder analýzy

A) V soukromé sféře/v aplikační sféře: S přihlédnutím k malému počtu firem a dalších subjektů v kraji s prokazatelnými aktivitami v oblasti VaVaI, byl výběr stakeholderů proveden na základě interní databáze KARP (významné a inovační firmy v kraji), dosud provedených průzkumů a analýz inovačního prostředí v kraji (viz předchozí kapitoly), znalosti prostředí a subjektů v kraji, doporučení zástupců 8

místních hospodářských komor a regionální kanceláře agentury CzechInvest. Dále na základě aktuální statistiky OP PI (firmy úspěšné v programech podporujících VaVaI aktivity), z údajů o dosavadních ročnících inovačních voucherů Karlovarského kraje (2012, 2013), z jednání s některými firmami a dalšími subjekty (tj. na základě informací od nich), na základě dalších informačních zdrojů (web, tisk, obchodní rejstřík, Albertina data aj.), na základě podnětů od pracovníků KARP, krajského úřadu ad. Významným zdrojem informací bylo rovněž úvodní setkání k přípravě RIS3, které bylo uspořádáno pro zástupce obdobně vybraných subjektů ze všech 4 sektorů (vč. neziskového) v Karlových Varech dne 26. září 2013 i z reakcí účastníků před ním i po něm. Případně bylo možné čerpat i z reakcí dalších osob pozvaných na toto jednání (emaily, telefonické a osobní rozhovory). Na základě těchto podnětů je momentálně shromážděna řada různých, ale převážně pozitivních reakcí od většího počtu aktérů, než kolik obsahuje existující přehled. Přičemž některé subjekty, které zájem o RIS3 projevily a s nimiž případně proběhla první jednání, nejsou uvedeny v žádné z kategorií A) až D). Jedná se např. o střední školy, občanská sdružení (v oblasti designu, sociálního podnikání) a také vysoké školy se sídlem mimo kraj, které v současnosti v kraji realizují výhradně vzdělávací aktivity nebo zatím pouze projevily obecný zájem o spolupráci. Zároveň je evidován zájem soukromé výzkumné organizace se sídlem mimo kraj o přípravu této RIS3. Proto v přiložených tabulkách nejsou uvedeny některé další subjekty, které projevily zájem o spolupráci na přípravě RIS3 nebo o účast v některém z orgánů pro tuto strategii (krajská platforma S3 / pro inovace, inovační platformy / poradní odborné skupiny). Naopak byla do tabulky zahrnuta řada subjektů a osob, které jsou svým zaměřením (inovačními aktivitami), velikostí a hospodářským významem vhodné k zapojení do přípravy a realizace RIS3, ale dosud neprojevily o přípravu RIS3 (jasný) zájem nebo s nimi dosud nebylo individuálně jednáno pro získání jejich (konečné) reakce. Klastry nebyly do tohoto přehledu zatím zařazeny, jelikož aktuálně nejsou o jejich činnosti v Karlovarském kraji dostatečné a spolehlivé informace (Klastr TABLEWARE; Klastr NetPro Group, z.s.p.o.) nebo jejich činnost je nevýrazná či žádná (EnWiWa - Klastr zabývající se environmentálním přístupem k odpadům). Na druhou stranu byly do přehledu zařazeny zájmové sdružení právnických osob Medispa a Mariánskolázeňská asociace cestovního ruchu o.s. (MAT). Sdružení Medispa existuje již několik let, spolupracuje se všemi akreditovanými lázeňskými organizacemi, které poskytují příspěvkovou i lázeňskou péči, dohlíží na kvalitu prováděných služeb a propaguje lázeňské služby. MAT i přes nedávný vznik sdružuje poměrně významný počet subjektů, prokazatelně vyvíjí aktivitu, působí v odvětví lázeňství a cestovního ruchu významných pro Karlovarský kraj a zastupuje mikroregion Mariánskolázeňska. Do této skupiny náleží rovněž místní hospodářské komory OHK Cheb a RHK Poohří, přičemž dne 11. 12. 2013 se uskutečnilo ustavující shromáždění delegátů k projednání sloučení obou komor do Krajské hospodářské komory Karlovarského kraje (KHK). Role těchto komor v inovačním systému kraje spočívá zejména v pořádání seminářů, vzdělávacích a dalších akcí pro místní podnikatele nebo ve spolupráci na projektech v oblasti vzdělávání, spolupráce škol s firmami apod. Komory mají dobrou znalost místního podnikatelského prostředí a povědomí o inovačních aktivitách svých členů. B) Ve VaV: Ve studii „Kde se v ČR dělá nejlepší výzkum“ zpracované CERGE není ani jedna organizace přítomná v Karlovarském kraji, což stejně jako jiné zdroje potvrzuje výše zmíněnou praktickou absenci organizací tohoto druhu v kraji. Přehled je tedy (až na ZČU v Plzni jako celek) sumarizací organizací nebo pracovišť přítomných v kraji (vč. jedné firemní – nezařazené do přehledu firem), které se charakterem a činností VaV organizacím blíží nejvíce. 9

C) Zařízení inovační infrastruktury: Z této skupiny je v kraji pouze jedno zařízení - Podnikatelský inkubátor KANOV – Karlovy Vary, které se nejvíce blíží požadovaným parametrům zařízení inovační infrastruktury. Inkubátor je v soukromém vlastnictví a aktuálně stále ještě ve výstavbě (provoz by měl být zahájen až v roce 2014). Podle dostupných informací by měl kromě standardních služeb (pronájem prostor – kanceláří a skladových prostor ad.) výhledově poskytovat i poradenství k podnikání, vzdělávací a rekvalifikační kurzy, zprostředkování kontaktu na partnerské subjekty (vysoké školy a instituce). Jiná obdobná zařízení nebyla v kraji identifikována. D) Klíčoví hráči ve veřejné správě: V případě této skupiny je klíčovým subjektem samotný kraj (vč. krajského úřadu, který vykonává úkoly, popř. zajišťuje řadu konkrétních kroků na základě rozhodnutí orgánů kraje rada, zastupitelstvo). Dále do této skupiny patří příspěvková organizace kraje na podporu podnikání s celokrajskou působností - Karlovarská agentura rozvoje podnikání, která je tímto zařazena mezi subjekty veřejné správy. Role této agentury je v implementaci existující Strategie rozvoje konkurenceschopnosti Karlovarského kraje a v zajišťování realizace většiny v ní obsažených aktivit. V kraji působí rovněž Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, která má zde regionální kancelář. Role této agentury v inovačním systému kraje spočívá v administraci projektů OP Podnikání a inovace vč. poradenství pro žadatele a ve službách pro zahraniční investory.

5.

SWOT analýza

Silné a slabé stránky Silné stránky

Slabé stránky Postavení kraje Vysoká míra exportní orientace krajské Nedokončená/opožděná restrukturalizace ekonomiky ekonomiky kraje a nadále vysoký podíl tradičních odvětví s technologicky méně náročnou a standardizovanou produkcí Největší koncentrace lázeňských kapacit, Nízká pozice firem v GPN/GVC (převažují pracovníků a hostů (zejména zahraničních) v "levné" montovny bez kontaktu s koncovým České republice zákazníkem, bez větších odborných i vnitrofiremních kompetencí, zejména ve firmách se zahraničním kapitálem) a vysoký podíl firem bez vlastního produktu závislých na odběratelích a zakázkové výrobě Národní a mezinárodní prestiž zdejších lázní Absence velkých a silných klíčových firem s (zejména v odborných kruzích) a obecná dostatečnou finanční, technologickou a společenská prestiž zdejších lázeňských měst znalostní silou schopnou stimulovat inovace v ostatních místních (menších) firmách Relativně široká "síť" dodavatelů z různých Nízký počet a objem PZI směřujících do kraje a oborů napojených na automobilový průmysl zvláště do technologicky náročných odvětví a (strojírenství, kovovýroba, plastikářství, nízká míra zakořenění PZI v kraji (vč. jejich elektrická zařízení, textilní průmysl) napojení na místní dodavatele) Výskyt značného počtu přírodních léčivých Převaha technologicky méně náročné produkce zdrojů, velký podíl chráněných území přírody a v exportu málo osídlená krajina Vysoká míra internacionalizace krajské Nedostatečné propojení nabídky lázeňské péče a ekonomiky nabídky pro využití volného času (nedostatečná 10

koordinace a spolupráce aktérů v lázeňství a cestovním ruchu) Inovační podnikání Dlouholetá tradice a vysoká kvalita lázeňství Nízký počet firem vykazujících skutečné vlastní (vyspělé zdravotnické a léčebné metody VaVaI aktivity nebo disponujících vlastním zdejších lázní) technickým (kreativním) know-how Velmi dobré technické dovednosti místních firem (výroba na zakázku např. v kovovýrobě, strojírenství, elektrotechnice, průmyslové pece a průmyslová keramika ad.) Vzájemná prostorová blízkost místních aktérů (zejména firem)

Omezené vnitřní zdroje firem (finanční, personální) na technologický rozvoj a vlastní VaVaI aktivity

Nízká intenzita a nesystematičnost VaVaI aktivit ve firmách - velmi nízká četnost komerčně využitelných výsledků VaV (počet patentů, užitných vzorů apod.) Nově se objevující místní specifické znalosti a Absence specializované infrastruktury (VTP, dovednosti v jiných než tradičních odvětvích CTT, inovační inkubátory) a nedostatek služeb nebo na pomezí několika odvětví s potenciálem na podporu vzniku, rozjezdu a rozvoje pro jejich větvení (recyklace surovin & nové inovačních firem materiály, obnovitelné zdroje & energetika, průmyslové pece, automotive, biopotraviny, lázeňství & balneo & wellness & kosmetická chirurgie) Potenciál pro mezioborovou spolupráci uvnitř Chybějící netechnické kompetence velké části kraje (např. odvětví kolem lázeňství + cestovní místních firem ruch + tradiční průmyslové/řemeslné obory – porcelán, sklo ad.; automotive + strojírenství + kovovýroba, těžba + energetika/OZE + ekologie/rekultivace krajiny + recyklace + chemie + zpracování druhotných surovin) Velmi nízká míra mezioborové spolupráce a velmi nízká míra resp. neúspěšnost (spontánních) klastrových aktivit mezi místními firmami Velmi nízká absorpční schopnost místních firem v čerpání prostředků z OP PI pro 2007-2013 na vlastní VaVaI aktivity Nedostatečné ambice místních lázeňských firem posunout lázeňství v kraji dále (např. nízký stupeň objektivizace léčby a verifikace jejích pozitivních účinků výzkumem, nízká provázanost lázeňství a cestovního ruchu, nízké využití nových atraktivních forem, orientace na omezený okruh trhů) VaV Nedostatečné/velmi nízké vstupy (investice/výdaje, lidské zdroje/počet pracovníků) do VaV aktivit Minimální počet/absence (specializovaných) VaV pracovišť Nízká místní poptávka po VaV „službách“, 11

nedostatečná tvorba a přenos nových znalostí do aplikační sféry (a z toho plynoucí nižší inovační potenciál místních firem) „Degradace“ řady existujících VaV aktivit v kraji (např. do podoby pouhých testovacích laboratoří) Lidské zdroje pro inovace a VaV Přítomnost dlouhodobě budovaných Malá motivace managementu místních firem ke specifických znalostí a dovedností v tradičních změnám firemní strategie a značná převaha tzv. odvětvích - lázeňství a wellness, cestovní ruch, "vyčkávací taktiky" "tableware" odvětví (sklo, porcelán, keramika, textil apod.), hudební nástroje, výroba stavebních hmot, kovovýroba a strojírenství Existence intermediární instituce s celokrajskou Nedostatek kvalifikovaných pracovníků, působností na podporu podnikání a inovací zejména v technických oborech (vč. SŠ, VŠ) pro (KARP) VaVaI aktivity firem Rostoucí (i když stále nízká) spolupráce firem a Absence lídrů z firemní, akademické i veřejné středních škol ve výuce a přípravě absolventů sféry pro budování krajského "inovačního pro potřeby praxe. klimatu" Nedostatek pracovníků VaV, jejich specializace a problematická věková struktura (vyšší věkový průměr) Absence vysoké školy univerzitního typu nebo výzkumné instituce technického zaměření Příležitosti a hrozby Příležitosti

Hrozby Politické/legislativní vlivy Podpora inovačních aktivit ze strany Nedostatečná "viditelnost" specifik a problémů Karlovarského kraje kraje z pohledu národní úrovně a centrálních institucí Velká rekultivovaná území (po těžbě hnědého Silná orientace místních lázní na úzkou cílovou uhlí) jako rozvojové plochy pro nové aktivity skupinu a léčebné lázeňství a jejich poměrně silná závislost na systému "hrazené komplexní lázeňské péče" - zranitelnost systémovými změnami v českém zdravotnictví Podpora ze SF EU do inovační infrastruktury v dalším období (2014+) bude směřovat dominantně do již existujících subjektů Ekonomické/finanční vlivy Nízká míra zakořenění a charakter PZI v kraji a jejich odliv za levnějšími vstupy (lidské zdroje, suroviny) Vysoká závislost krajské ekonomiky na Německu/ německém trhu Koncentrace vývojových aktivit TNC do několika málo míst po světě – downgrading poboček v kraji, které mají alespoň nějaké vývojové/konstrukční aktivity Rostoucí cena elektrické energie snižující 12

konkurenceschopnost firem v energeticky náročných odvětvích výroby skla, keramiky, porcelánu) Sociální/demografické vlivy Globálně rychle rostoucí obecný zájem o zdravý Další „degradace“ existujících VaV aktivit v kraji způsob života a péči o zdraví (příležitost pro v návaznosti na nedostatek vysoce místní lázeňství a navazující aktivity) kvalifikovaných pracovníků Postupně rostoucí vrstva bohatších seniorů Ztráta zbývajících specifických znalostí a (především ve zdrojových zemích pro krajské dovedností v tradičních odvětvích a jejich lázeňství – postsovětské republiky, Asie, méně degradace na standardizované dovednosti (např. v ČR) pro které je atraktivní lázeňská péče. výroba skla, keramiky a porcelánu) stárnutím a odchodem kvalifikované pracovní síly do důchodu Globálně rostoucí zájem o kvalitní a luxusní Dlouhodobý odliv "mozků" z kraje - selektivní zboží (zejména ze strany rychle rostoucích emigrace (VŠ vzdělaní, studenti, SŠ kvalifikovaná ekonomik – např. BRIC, arabské země ad.) – pracovní síla) díky nedostatečné příležitost pro některá místní tradiční odvětví atraktivitě/nabídce kraje pro tyto osoby (sklo, porcelán). Rostoucí zájem o nové formy cestovního ruchu Snížení odborných kompetencí (deskilling) (geoturistika a poznávací turistika, sportovní místních lázní v případě jejich větší orientace na turistika, kongresová turistika, industriální neléčebné aktivity turistika ad.)

Navázání spolupráce místních firem školami a VaV institucemi (VaVpI sousedních regionů (Plzeňský, Liberecký, Praha) vč. zahraničí Sasko)

Technologické vlivy s vysokými Nedostatečný zájem univerzit a dalších centry) ze poskytovatelů znalostí z jiných regionů o přenos Ústecký, znalostí do místních firem na základě jejich (Bavorsko, nedostatečné absorpční schopnosti pro tyto jejich služby.

Rozvoj mezinárodní spolupráce vč. VaVaI aktivit Přetrvávající stagnace resp. úpadek tradičních v lázeňství a blízkých odvětvích (cestovní ruch) oborů a nedokončení restrukturalizace krajské – např. formou strategických aliancí. ekonomiky s vyplývajícími důsledky (pokračování v technologicky nenáročné produkci, závislost na odběratelích a trendech, nízká ochrana vlastní produkce, ztráta trhů ve prospěch "levnějších" producentů, růst nezaměstnanosti ad.) Příchod mezioborově aktivních PZI do kraje na Další posilování "montážního" charakteru místní základě přítomnosti několika místních firem na ekonomiky a její závislosti na low- a mediumpomezí oborů (např. průmyslové pece, tech PZI (tzn. "uzamčení" kraje na nízkých recyklace a zpracování druhotných surovin). pozicích v rámci GPN/GVC) Stupňující se periférnost kraje díky absenci/nízkému počtu sofistikovaných ekonomických aktivit v tomto území

13

6.

Metodika tvorby reg. annexu

Při tvorbě analytické části regionálního annexu byly použity převážně poznatky a závěry dostupné v již zpracovaných analytických dokumentech z posledních let. Na základě těchto a výjimečně i dalších dokumentů nevztahujících se k VaVaI (např. Program rozvoje cestovního ruchu a lázeňství v Karlovarském kraji 2007 – 2013) byla zpracována problémová analýza a stěžejní část SWOT analýzy, která byla následně ještě upravena mj. na základě konzultace s pracovíky KARP a Krajského úřadu Karlovarského kraje (odboru regionálního rozvoje). Další doplnění byla provedena mj. na základě jednání s firmami a dalšími subjekty, a to jak individuálně, tak např. při hromadném setkání zájemců o RIS3 dne 26. 9. 2013. Při práci na kapitolách 2. – 4. byly dále přiměřeně použity údaje z interní databáze inovačních a významných firem Karlovarského kraje, která je v KARP průběžně doplňována a aktualizována za použití řady informačních zdrojů. Dále byla využita data poskytnutá MŠMT za účelem zpracování této analýzy, další statistiky ČSÚ, údaje z Obchodního rejstříku a ARES, aktuální statistiky OPPI, údaje o dosavadních ročnících inovačních voucherů Karlovarského kraje (2012, 2013), výsledky jednání s firmami a dalšími subjekty, z názorů pracovníků KARP, krajského úřadu, hospodářských komor, RK CzechInvestu a dalších osob, s nimiž krajský S3 manažer průběžně jednal.

7.

Předběžný návrh specializace kraje – domén pro RIS 3

STROJÍRENSTVÍ A ZAKÁZKOVÁ KOVOVÝROBA (díky zakázkové výrobě především pro německé odběratele může skrývat určitá specifická a zajímavá technická know-how; zejména v kovovýrobě je značný počet malých lokálních firem). Specifickou skupinou v rámci strojírenství může být výroba průmyslových pecí (která je na rozhraní strojírenství, stavebnictví, průmyslové keramiky a elektrotechniky). ELEKTROTECHNICKÝ PRŮMYSL (potenciální specifické podobory v potenciální vazbě na další odvětví - nutno dále prověřit; vč. technické keramiky – např. izolátory pro VVN). AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL (v kraji je řada firem různé velikosti, se zahraničním i ryze českým kapitálem, na různých úrovních GVC a v různých odvětvích, jejichž konečnými zákazníky jsou výrobci automobilů i jiných transportních prostředků (traktory, letadla, železniční vozy, vojenská vozidla); tyto firmy se pohybují zejména v těchto odvětvích: strojírenství, kovovýroba, textil a kůže, elektrotechnika, plastikářství, sklářství ad.). SKLO, KERAMIKA, PORCELÁN A DALŠÍ NEKOVOVÉ MINERÁLNÍ VÝROBKY (vzhledem k přítomnosti několika dosud mezinárodně uznávaných a prestižních producentů v tradičních odvětvích a díky vysoké koncentraci lázeňských hostů se jeví jako zajímavý další rozvoj luxusní produkce těchto firem ve spojení s designem, kterému se v tomto kraji věnuje několik dalších subjektů vč. jedné střední školy orientované mj. na tato tradiční odvětví; součástí je rovněž výroba stavebních hmot, omítek apod.). ZPRACOVÁNÍ DRUHOTNÝCH SUROVIN – POKROČILÉ TECHNOLOGIE RECYKLACE (např. sklo, guma, papír) + VYUŽITÍ OZE (v kraji působí několik firem zabývajících recyklací druhotných surovin pro jejich další využití v průmyslu a stavebnictví, přičemž některé z těchto firem realizují VaVaI aktivity vlastními silami nebo ve spolupráci s vysokými školami). Dají se na tuto specializaci napojit i další místní obory (plastikářství, sklářství, keramický průmysl? LÁZEŇSTVÍ A CESTOVNÍ RUCH (v kraji je koncentrována většina lázeňských kapacit České republiky; kraj se vyznačuje značným výskytem přírodních léčivých zdrojů – prameny, rašelina ad., které jsou navíc v lázeňství intenzivně využívány; v kraji je řada přírodních i kulturních fenoménů nemajících obdoby minimálně v ČR nebo střední Evropě; kraj má díky lázeňským městům potenciál např. v incentivní turistice + v kraji dochází k rozvoji nových forem turistiky – geoturistika, industriální turistika, vodácká turistika aj.). 14

CHEMIE (v kraji působí jedna velká konkurenceschopná firma s nemalým inovačním potenciálem). VÝROBA NÁPOJŮ (jedno z tradičních průmyslových odvětví, které má marketingovou sílu na národní úrovni a generuje vysokou přidanou hodnotu; není ale velké a dále na sebe neváže další místní růstová odvětví; lze ho propojit s lázeňství nebo cestovním ruchem?). Nicméně kromě výše uvedených námětů pro další potenciální specializaci kraje je vhodné ponechat toto téma prozatím otevřené. Karlovarský kraj se vyznačuje značnou odvětvovou pestrostí (a to i mezi poměrně malým souborem inovačně orientovaných firem) a absencí nějakého odvětví výrazně dominujícího nad ostatními. Proto v podmínkách takto malého kraje není v současnosti příliš reálné najít nějakou ještě více se profilující specializaci, která by mj. splňovala hlediska minimální kritické velikosti, hospodářského významu a vědeckovýzkumného potenciálu / excelence (nejen relativně ve vztahu ke zbytku krajské ekonomiky, ale i k ostatním krajům České republiky) a zasloužila si tak odpovídající pozornost.

15

Návrhová část krajské RIS 3 V návaznosti na komplexní povahu identifikovaných problémů, jejich příčin a důsledků (viz analytická část) by měly navrhované intervence řešit tento stav komplexně a působit synergicky. Nelze však předpokládat, že v podmínkách ekonomicky i finančně nejslabšího kraje ČR bude dlouhodobé vzájemné působení těchto problémů a příčin navrženými intervencemi rychle a zcela eliminováno. Jak vyplývá z analýzy, rozvoj kraje je „blokován“ kruhem kauzalit „špatné výchozí podmínky → nízká atraktivita → nízké investice → nízká produktivita → nízké příjmy → nízká kvalita lidských zdrojů → nízká úroveň ekonomických aktivit → špatné výchozí podmínky …“. Z problémové analýzy vyplynulo 6 hlavních charakteristik (problémů) inovačního prostředí v kraji. Klíčové oblasti změn reagují na tyto problémy a navrhují cíle, kterých je potřeba v inovačním prostředí a celé ekonomice kraje dosáhnout a jejichž naplnění povede k odstranění nebo výraznému zmírnění identifikovaných problémů. Jedná se o tyto problémy: 1) Absence inovačních tahounů - silných a inovačně orientovaných firem a dalších organizací stimulujících místní firmy k inovačním aktivitám a vytváření atraktivních pracovních příležitostí pro vysoce kvalifikované a talentované lidi. 2) Nízká atraktivita kraje pro zahraniční investory a mladé, talentované a schopné lidi. 3) Nedostatečné investice místních firem do znalostí, inovací a vysoce kvalitních lidských zdrojů. 4) Nízká pozice místních firem v globálních hodnotových řetězcích a z toho plynoucí technologicky nenáročná produkce s nízkou přidanou hodnotou, vysoká závislost firem na zahraničních odběratelích a nedostatek kompetencí pro inovační aktivity. 5) Nedostatečné ambice a motivace místních firem (podnikatelů) k inovačním aktivitám. 6) Nedostatek vysokoškolsky vzdělaných profesionálů s adekvátní praxí a kvalitně připravených absolventů středních škol, zejména v technických oborech pro inovační aktivity firem. Tyto problémy jsou východiskem pro formulaci klíčových oblastí změn (viz dále), ke kterým by mělo dojít v inovačním prostředí kraje. Každé klíčové oblasti změn odpovídá několik strategických cílů a jim zase několik možných nástrojů intervencí (typových aktivit/projektů/operací). Cíle i možné typové aktivity byly z velké části převzaty ze stávající Strategie rozvoje konkurenceschopnosti Karlovarského kraje (SRKKK) popř. tato strategie pro ně byla inspirací. Návrhová resp. implementační část SRKKK (projektové listy – obdoba akčního plánu) obsahuje řadu dalších možných typových aktivit a je tedy východiskem pro návrh dalších možných intervencí v rámci strategické části krajské přílohy k národní RIS3. Při poslední aktualizaci návrhové resp. implementační části SRKKK v roce 2012 bylo přihlédnuto k výsledkům průzkumu provedeného mezi místními podnikateli (viz SRKKK - Příloha 3 Vztah podnikatelů k plánovaným nástrojům SRKKK). Z tohoto průzkumu mj. vyplynulo, že firmami je méně poptávána nepřímá podpora v podobě velkých investic do doprovodné infrastruktury (vědeckotechnický park, inovační inkubátor, regionální univerzitní kampus, průmyslové zóny). Nástroje určené k rozvoji inovací, výzkumu a vývoje ve firmách byly obecně poptávány méně než ostatní. Nicméně s většinou zamýšlených aktivit a nástrojů v této oblasti souhlasily zhruba 2/3 respondentů průzkumu. To jen potvrdilo dříve získané poznatky, že oblast inovací, výzkumu a vývoje není pro velkou část podniků v kraji zatím příliš významná, neboť svou konkurenční výhodu staví na jiných faktorech – především na nízkých výrobních nákladech. Pozitivní však je, že zde již existuje skupina firem, pro kterou byly připravované nástroje na podporu inovačních a vývojových aktivit dostatečně atraktivní a tyto podniky vyjádřily zájem je využívat. Na základě aktuálních podnětů z jednání s firmami se jednoznačnému zájmu a podpoře těší finančně méně náročné nástroje podporující spolupráci firem 16

s poskytovateli znalostí (inovační vouchery) a „poskytovateli“ kvalifikovaných potenciálních pracovních sil (stáže studentů vysokých škol), a to nejen ze strany firem, které s těmito nástroji mají již přímou (pozitivní) zkušenost. Právě tyto dva nástroje „míří“ na dvě významné příčiny nedostatku inovačních aktivit místních firem. Umožňují totiž „nákup“ znalostí odjinud, pokud je sama firma nemá a navázat bližší kontakt či vztah s (potenciální) pracovní silou s kvalifikací odpovídající potřebám firmy. Výsledkem níže navržených intervencí bude rozvoj firem v kraji směrem k nezávislým procentům finálních výrobků a více autonomním dodavatelům zaměřujícím se ve větší míře na technologicky a znalostně náročné aktivity, kteří budou schopni sami získávat informace o koncových zákaznících a obsazovat náročné trhy. Svými aktivitami budou stimulovat vzdělanost, kvalitu a podnikavost lidí na místním trhu práce a zlepšovat tak endogenní potenciál kraje. Tím se bude zvyšovat také vnější atraktivita kraje a poroste šance přilákat kvalitativně vyšší funkce (zahraničních) firem, které budou v kraji tvořit více kvalitních pracovních míst s vyššími mzdami. Vize Kraj hospodářsky roste rychleji než průměr ČR, do roku 2020 předstihne průměr ostatních 13ti krajů ČR (bez Prahy) v HDP na obyvatele, míra nezaměstnanosti poklesne pod průměr ČR. Klíčové oblasti změn. Z výše uvedených 6 hlavních charakteristik (problémů) inovačního prostředí v kraji vyplývá, že pro jeho zlepšení by mělo dojít ke změnám ve třech klíčových oblastech, do nichž lze tyto problémy shrnout (syntetizovat). 3 Klíčové oblasti změn: A: Vyšší inovační výkonnost firem B: Lepší dostupnost a kvalifikovanost pracovní síly pro inovace C: Větší atraktivita kraje pro znalostně náročné (a technologicky vyspělé) aktivity

17

Klíčová oblast změn A: Vyšší inovační výkonnost firem Analytická část za jeden z hlavních problémů kraje identifikovala jeho slabou ekonomickou výkonnost a nízkou míru hospodářského růstu, ve které stále více zaostává za ostatními kraji ČR. Zpracovanými průzkumy a analýzami byla prokázána souvislost mezi nízkou výkonností krajské ekonomiky, převažující nízkou pozicí místních firem v globálních produkčních sítích (popř. GVC) a jejich nízkou inovační výkonností. Nízké postavení místních firem v GPN je zároveň jednou z hlavních bariér inovační výkonnosti exportně orientovaných MSP. Většina firem v kraji zakládá svou konkurenční výhodu na snižování nákladů a importování cizího know-how namísto systematické tvorby vlastních znalostí a inovací. Tato orientace řady firem znamená v součtu slabý a málo výkonný domácí podnikatelský sektor, který je hlavním přispěvatelem k regionálnímu HDP. Je obecně známou skutečností, že inovacemi resp. vývojem nových výrobků a služeb si firmy vytvářejí nové trhy, zvyšují tržní podíl a odbyt. Velká část firem v Karlovarském kraji (vč. nemnoha inovačních) je navíc silně proexportně zaměřená a tedy jejich exportní výkonnost silně ovlivňuje výkonnost celé krajské ekonomiky. Smyslem této klíčové oblasti změn je proto dosažení vyšší přidané hodnoty produkce a větší nezávislosti místních firem a to trvalou změnou jejich orientace na inovace jako hlavní faktor konkurenceschopnosti. Cílem změn v této klíčové oblasti je zvýšení výzkumné, vývojové a inovační aktivity (ve výdajích, zaměstnanosti i výsledcích) místních firem s domácím i zahraničním kapitálem. Některé firmy již vykazují významnější inovační aktivity, produkci s vyšší technologickou náročností a vyšší přidanou hodnotou. Nicméně tyto změny neprobíhají v každé firmě s potřebnou intenzitou a dynamikou. Takové firmy je potřeba v jejich úsilí podporovat a dále motivovat k systematickým a koncepčním VaVaI aktivitám. Tím se pozice takových firem ve vztahu k jejich zákazníkům posiluje, neboť dokáží nabídnout vyšší kvalitu, inovativní řešení nebo zcela nový produkt / službu. Vedle těchto firem je nutné k inovacím motivovat i další, které se jim z různých důvodů dosud nevěnují, ačkoliv pro ně mohou mít potenciál. Větší množství místních firem, které se budou systematicky věnovat inovacím a uplatní je na trhu s vyšší přidanou hodnotou, může zmírnit ekonomické problémy kraje nebo dokonce nastartovat jeho ekonomický i sociální rozvoj. Klíčová oblast změn A: Vyšší inovační výkonnost firem Strategické cíle v klíčové oblasti změn A:

Indikátory strategických cílů/klíčové oblasti změn:

A.1 - Zvýšit intenzitu a objem inovačních aktivit ve firmách

A.1 – (i) Počet výzkumných pracovníků (FTE) v podnikatelském sektoru (ČSÚ); (ii) Neinvestiční výdaje na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru (ČSÚ); (iii) Počet patentových přihlášek podaných přihlašovateli z podnikatelského sektoru (ČSÚ); (iv) Výdaje na VaV firem, které využily inovační vouchery; (v) Vývoz technologických služeb z kraje (ČSÚ); (vi) Hrubá přidaná hodnota na 1 zaměstnance / 1 obyvatele

A.2 - Zvýšit počet firem realizujících inovace

A.2 – (i) Podnikatelské subjekty provádějící VaV (VaV pracoviště) (ČSÚ); (ii) Počet podnikatelských VaVaI projektů podpořených z dotačních programů (OP, TA ČR, MPO - TIP, Horizon 2020 ad.)

Strategický cíl A.1 – Smyslem je podpořit dosud nedostatečné investice existujících místních firem do výzkumu, vývoje, inovací, nákupu znalostí a vysoce kvalifikovaných zaměstnanců. Tím zvýšit intenzitu a výsledky výzkumu a vývoje ve firmách. Dlouhodobě úspěšné firmy dosahují trvalého růstu produktivity zejména prostřednictvím intenzivního zavádění inovací. Inovační aktivity představují de-facto praktickou aplikaci konkrétních výsledků výzkumu a vývoje (dále jen VaV), jelikož existuje přímá souvislost mezi intenzitou VaV aktivit v daném regionu a inovační aktivitou místních firem. Vzhledem k tomu, že v Karlovarském kraji je téměř veškerý výzkum a vývoj koncentrován ve firmách, bude zvýšení intenzity a rozsahu VaV v místních firmách reprezentovat zvýšení jejich inovační aktivity. Specifické cíle - nejsou navrženy

Indikátory specifického cíle

Typové aktivity/projekty/operace Inovační vouchery Soutěž “Inovační firma roku” Analýzy tržního potenciálu firem Technologický scouting a poradenství Inovační akademie /odborné přednášky a školení pro manažery (vlastníky) a zaměstnance VaV oddělení firem

Strategie a krajské dokumenty, z nichž jsou strategické a specifické cíle čerpány: -

A.1 je obsažen ve Strategii rozvoje konkurenceschopnosti Karlovarského kraje, která počítá s tímto efektem jako výsledkem

Strategický cíl A.2 – Z dostupných statistik vyplývá, že počet i podíl firem realizujících inovace je nejnižší v Karlovarském kraji a to i v relaci k ostatním krajům ČR. Provedené průzkumy a analýzy zároveň identifikovaly jako významný problém kraje nedostatečné ambice a nízkou motivaci místních firem (podnikatelů) k inovačním aktivitám. To má společně s dalšími faktory dlouhodobě negativní vliv na ekonomickou výkonnost kraje (HPH, HDP).Smyslem je rozšířit povědomí o potřebě inovací, výzkumu a vývoje pro růst firem, motivovat zejména místní podnikatele, živnostníky a budoucí majitele firem k zavádění inovací. Tím zavést a rozšířit kulturu inovačního podnikání v kraji a zvýšit v kraji počet (i podíl) firem, které se cíleně zabývají výzkumem, vývojem a inovacemi, vykazují nadprůměrný růst produktivity, tvoří nová kvalitní pracovní místa a přispívají k ekonomickému růstu kraje. Specifické cíle - nejsou navrženy


Typové aktivity/projekty/operace Regionální fond podpory inovačního podnikání Dlouhodobá iniciativa/kampaň propagující inovační podnikání a význam inovací vč. marketingové značky (např. Karlovarský inovační svět) Poradenské služby, mentoring, couching Kompetenční centrum Registr poradců a služeb pro inovační podnikání

19


A.2 je obsažen ve Strategii rozvoje konkurenceschopnosti Karlovarského kraje, která počítá s tímto efektem jako výsledkem

Podmínky a bariéry realizace intervencí v této klíčové oblasti změn: Politická podpora na úrovni kraje Finanční situace kraje Spolupráce regionálních subjektů aktivních v oblasti podpory podnikání a inovací Zájem místních firem o intervence

Klíčová oblast změn B: Lepší dostupnost a kvalifikovanost pracovní síly pro inovace Provedené průzkumy a analýzy identifikovaly dlouhodobé problémy řady místních firem zajistit pro své výzkumné, vývojové a inovační aktivity dostatečný počet osob s potřebnou vysokoškolskou i středoškolskou specializací a kvalifikací. Tento problém se z velké části týká firem, které působí v technických popř. přírodovědných oborech, kde vzniká zásadní část inovací. Vzhledem k tomu, že kraj trpí dlouhodobým odlivem kvalifikovaných lidí a nízkou návratností VŠ studentů, je tím podvazována i případná inovační aktivita místních firem. V řadě případů k tomu dochází proto, že se míjí poptávka firem s nabídkou škol a studentů, obě strany nemají o sobě navzájem potřebné informace a vhodnou příležitost být v dostatečném kontaktu. Mohou se tak zbytečně „ztrácet“ potenciálně úspěšné vazby „firma – student“ popř. „firma – škola“, které mohou v konečném důsledku vyústit v získání potřebné pracovní síly pro firmu a žádaného pracovního uplatnění pro studenta. Obdobné potenciální vazby se mohou tímto způsobem „ztrácet“ v případě vztahů firem s mladými výzkumnými pracovníky na vysokých školách, kteří by jinak mohli firmám pomoci při řešení náročných výzkumných a vývojových úkolů. Některé problémy s nedostatkem pracovní síly vznikají již výukou či přípravou na základních a středních školách díky neznalosti či přežitým představám vůči technickým oborům. V důsledku toho ubývá zájemců o studium technických a přírodovědných oborů a firmám tím chybí potřebné pracovní síly. Smyslem této klíčové oblasti změn je zvýšit schopnost (inovačních) firem navazovat spolupráci s poskytovateli znalostí (VŠ, VaV organizacemi) nebo s vysokými i středními školami a jejich studenty za účelem jejich praxí, stáží či zaměstnání. Řada firem (vč. poboček zahraničních) si postupně uvědomuje větší potřebu kvalifikované pracovní síly pro místní pobočky (závody) pro udržení jejich konkurenceschopnosti. Získávání kvalifikovaných zaměstnanců (i v případě nutnosti jejich zaučení / vyškolení) zvyšuje šance poboček zahraničních firem na získání znalostně náročnějších funkcí a vyšší pozice ve firemní hierarchii. Řada domácích firem si postupně uvědomuje větší potřebu kvalifikované pracovní síly pro aplikaci nových znalostí (např. s podporou inovačních voucherů) pro udržení nebo zvýšení své konkurenceschopnosti. Investice do nákupu znalostí i kvalifikovaných zaměstnanců zvyšuje šance těchto firem na trzích a na lepší hospodářské výsledky, které umožňují další investice do znalostí a inovačních aktivit. Některé z firem nedokáží uvedenou spolupráci navazovat nebo se 20

problematicky dostávají do kontaktu s těmito subjekty či studenty. Cílem změn v této klíčové oblasti je proto podpora firmám, které vyvíjejí inovační aktivity a potýkají se s problémy při zajišťování kvalifikované pracovní síly pro jejich realizaci. K těmto změnám by měly dopomoci i aktivity zaměřené na ranou „výchovu“ zájemců o technické obory i za použití zábavných forem výuky a výchovy. Rovněž se jako velmi účelné jeví zaměřit se na vzdělávání a praktické zkušenosti pedagogických pracovníků učících technické obory a na „osvětu“ v řadách rodičů žáků základních škol. Klíčová oblast změn B: Lepší dostupnost a kvalifikovanost pracovní síly pro inovace Strategické cíle v klíčové oblasti změn B:


B.1 - Zvýšit intenzitu spolupráce mezi firmami a školami/studenty (VŠ i SŠ)

B.1 – (i) Počet firem se stážemi VŠ studentů a praxemi SŠ studentů nebo obdobnou spoluprací (smlouvou se školou); (ii) Počet stáží VŠ a praxí SŠ ve firmách; (iii) Počet diplomových / maturitních prací zpracovaných ve spolupráci s firmami

B.2 - Zvýšit nabídku vysokoškolsky a středoškolsky vzdělané pracovní síly a zvýšit zájem o technickou kariéru B.3 - Zvýšit počet zaměstnanců firem věnujících se výzkumu, vývoji a inovacím

B.2 - (i) Počet absolventů technických a přírodovědných VŠ / SŠ zaměstnaných ve firmách B.3 – (i) Počet výzkumných pracovníků (FTE) v podnikatelském sektoru (ČSÚ)

Strategický cíl B.1 – Podpořit v kraji rozvoj kooperačních vazeb mezi firmami a školami (včetně vysokých škol působících mimo kraj) a mezi firmami a studenty s cílem zajistit do budoucna dostatek relevantně kvalifikovaných lidských zdrojů pro rozvoj (inovačně orientovaných) podniků v Karlovarském kraji. Cílem je zvrátit negativní bilanci migrace kvalifikovaných jedinců a talentů v kraji a zajistit vznik vazby studenta VŠ/SŠ na firmu již během studia, tak aby se zvýšila šance jeho působení v kraji i po ukončení studia a využití jeho kompetencí a znalostí pro růst konkurenceschopnosti místních firem. Specifické cíle - nejsou navrženy


Typové aktivity/projekty/operace „Specialisté“ - Program podpory spolupráce firem s VŠ studenty v průběhu jejich studia na VŠ (např. stáže studentů VŠ ve firmách) „Výzkumníci“ - Program financující spolupráci místních firem a studentů doktorských programů VŠ (studenti, kteří s firmou spolupracují/budou spolupracovat na firemním VaV) Vzdělávání pedagogických pracovníků škol – stáže pedagogů ZŠ/SŠ/VŠ ve firmách Fond vzdělanostní společnosti (FVS) Karlovarského kraje – Program financování stáží VŠ a praxí SŠ studentů


B.1 je obsažen ve Strategii rozvoje konkurenceschopnosti Karlovarského kraje, která počítá s tímto efektem jako výsledkem

21

Strategický cíl B.2 - Jedním z klíčových problémů místních firem je nedostatek VŠ vzdělaných profesionálů s adekvátní praxí a kvalitně připravených absolventů SŠ, zejména v technických oborech. Vyplývá to mj. z dlouhodobě klesajícího zájmu žáků ZŠ a studentů SŠ o technické popř. přírodovědné obory. Ten často vychází z již překonaných či nepřesných představ např. o úrovni a čistotě provozů v řadě průmyslových oborů nebo nejsou obory technických a přírodních věd na školách vyučovány dostatečně atraktivně. Je proto vhodné zapojit atraktivním způsobem do výuky a výchovy i přímo firmy, které o to projeví zájem. Kromě žáků či studentů škol je proto důležité osvětově působit rovněž na rodiče a pedagogy, kteří významně ovlivňují jejich názory. Zapomínat by se rovněž nemělo na nezaměstnané absolventy středních a vysokých škol, kteří se po odchodu ze školy mohou obtížněji dostávat k informacím o atraktivních pracovních příležitostech v jejich oboru a bydlišti. Specifické cíle - nejsou navrženy


Typové aktivity/projekty/operace Absolventské praxe pro čerstvé nezaměstnané absolventy SŠ a VŠ Technické kroužky pro děti a žáky ZŠ / „Kompetenční školky“ Exkurze ve firmách technických oborů pro žáky a učitele ZŠ, rodiče, studenty SŠ



Strategický cíl B.3 – Spolupráce místních firem a studentů doktorských programů VŠ při řešení náročných výzkumných či vývojových. Jedná se o studenty, kteří s firmou spolupracují/budou spolupracovat na firemním VaV. Součástí by byl program financování vzdělávání špičkových zaměstnanců místních firem na VŠ v tuzemsku nebo zahraničí, kdy firma vyšle zaměstnance na studia, zaměstnanec je příjemce účelové dotace za průběžné kontroly firmou. Specifické cíle - nejsou navrženy


Typové aktivity/projekty/operace Fond vzdělanostní společnosti (FVS) Karlovarského kraje – Program financování vědeckého vzdělávání zaměstnanců firem „Výzkumníci“ - Program financující spolupráci místních firem a studentů doktorských programů VŠ (v případě stávajících nebo budoucích VaV pracovníků firem)



Podmínky a bariéry realizace intervencí v této klíčové oblasti změn: Politická podpora na úrovni kraje Finanční situace kraje Spolupráce regionálních subjektů aktivních v oblasti podpory podnikání, inovací a vzdělávání

22

Zájem místních firem, SŠ, VŠ a jejich studentů o intervence Způsob financování vysokých škol

Klíčová oblast změn C: Větší atraktivita kraje pro znalostně náročné (a technologicky vyspělé) aktivity Jedním z průvodních jevů hospodářského zaostávání Karlovarského kraje je velmi nízká intenzita podnikatelské aktivity ve srovnání s většinou ostatních krajů ČR. Ačkoliv je tato skutečnost z části způsobena celkově nepříznivou ekonomickou situací kraje, ukazuje také na poměrně pasivní přístup k ekonomické seberealizaci místních obyvatel. Vedle nízké intenzity podnikatelské aktivity se kraj vyznačuje koncentrací tradičních průmyslových oborů, ve kterých proběhla či probíhá restrukturalizace charakteristická pro transformaci ekonomiky ČR. Tato situace nevytváří v kraji vhodné podnikatelské prostředí, které by podporovalo podnikavost, iniciativu místních firem a obyvatel a ochotu místních aktérů podstupovat riziko. Podnikavost a ochota podstupovat riziko je přitom jednou z hlavních charakteristik ekonomicky úspěšných (inovujících) regionů. Pro všestranný rozvoj místního podnikatelského prostředí je kromě podpory zvýšení intenzity zakládání nových firem a vytváření příznivých podmínek pro jejich dynamický růst důležité rovněž vytváření a další kultivace podmínek pro další expanzi již zavedených firem, podpora příchodu strategických zahraničních investic, které nepřímo napomohou dokončit restrukturalizaci místních tradičních odvětví, popř. posílí klíčová odvětví (obory) kraje. Tím by měla být posílena i případná kooperační uskupení uvnitř těchto odvětví. Smyslem změn v této klíčové oblasti je vytvořit podmínky pro příchod PZI se znalostně náročnějšími hospodářskými aktivitami a zároveň vytvořit vhodné podmínky pro vznik nových znalostně orientovaných domácích firem. Klíčová oblast změn C: Větší atraktivita kraje pro znalostně náročné (a technologicky vyspělé) aktivity Strategické cíle v klíčové oblasti změn C:


C.1 - Zvýšit příliv přímých zahraničních investic (PZI) s kvalitativně vyššími funkcemi a vyšší přidanou hodnotou

C.1 – (i) Stav přímých zahraničních investic (mil. CZK) (ČNB); (ii) Počet PZI obsahujících VaVaI aktivity (CzechInvest); (iii) Počet zaměstnanců ve VaV (výzkumníků) v rámci PZI (CzechInvest); (iv) Počet firem, kterým jsou poskytovány strategické „aftercare“ služby (Czechinvest, města)

C.2 – Posílit specializaci (klíčová odvětví) ekonomiky kraje C.3 – Zvýšit podnikavost v kraji

C.2 - (i) Identifikovaná klíčová rozvojová odvětví kraje (CzechInvest, KARP); (ii) Počet funkčních kooperačních iniciativ (např. formou klastrů) v těchto odvětvích C.3 – (i) Počet nově vzniklých a zaniklých ekonomických subjektů (obchodní společnosti a živnostníci – OSVČ) (ČSÚ)

Strategický cíl C.1 – V kraji chybí inovační tahouni - silné a inovačně orientované firmy (vč. strategických PZI) a další organizace stimulující místní firmy k inovačním aktivitám a vytváření atraktivních pracovních příležitostí pro vysoce kvalifikované a talentované lidi. Smyslem je proto podpořit vyšší míru integrace stávajících v kraji

23

přítomných zahraničních firem s prostředím a firmami kraje vč. příchodu jejich kvalitativně vyšších funkcí a přilákat nové investice s vyšší přidanou hodnotou, které budou vhodně diverzifikovat, doplňovat a inovačně podněcovat klíčová odvětví kraje a vytvářet nová kvalitní pracovní místa. Specifické cíle - nejsou navrženy


Typové aktivity/projekty/operace Strategický aftercare Marketingový systém pro investory v KV kraji (web, elektronicky zasílané informace, tištěné materiály) Mapa potřeb již umístěných investorů – nabídek na spolupráci s místními firmami – matching workshops


C.1 je obsažen ve Strategii rozvoje konkurenceschopnosti Karlovarského kraje, která počítá s tímto efektem jako výsledkem

Strategický cíl C.2 – Smyslem je Identifikovat klíčová, nosná rozvojová odvětví a podpořit vznik a rozvoj takových forem kooperačních iniciativ (např. formou klastrů) v těchto odvětvích, která přispějí k růstu konkurenceschopnosti firem v nich zapojených. Mapování, specializované poradenství a školení (s důrazem na rozvoj schopností využívat moderních metod strategického plánování a moderního marketingu ve firmách v kraji), podpora přípravy kooperačních projektů. Podpora tvorby informací o trzích, trendech a vývoji pro výstupy kooperačních uskupení (market foresight). Specifické cíle - nejsou navrženy


Typové aktivity/projekty/operace Mapy hodnotových řetězců/klíčových odvětví v kraji Kooperační iniciativy a projekty / klastry



Strategický cíl C.3 – Regionální program osvěty, poradenství a asistence začínajícím podnikatelům s cílem zvýšit vznik firem v oborech, které představují růstový potenciál pro ekonomiku kraje. Smyslem realizace programu je generovat zájem o podnikání, usnadnit jeho start a rozjezd, pomoci zvýšit šance na přežití, urychlit a motivovat růst, propojit podnikatele s informacemi, zdroji financování (SF EU ale i další) i zakázek (např. PZI), poskytnout služby pro nové firmy zakládané absolventy škol, případně spinoff vzniklé z jiných firem. Specifické cíle - nejsou navrženy


Typové aktivity/projekty/operace Krajská soutěž „Studentský podnikatelský projekt/záměr roku“ (pro VŠ a SŠ studenty) Poradenství a asistence začínajícím podnikatelům, mentoring, couching

24



Podmínky a bariéry realizace intervencí v této klíčové oblasti změn: Politická podpora na úrovni kraje Finanční situace kraje Spolupráce regionálních subjektů aktivních v oblasti podpory podnikání a inovací (vč. měst a obcí) Zájem investorů a místních firem o intervence Ekonomický vývoj na globální, evropské a národní úrovni Národní systém a legislativa v oblasti podpory přílivu PZI (vč. fungování podpůrných agentur – CzechInvest)

25

Implementační struktura v kraji Karlovarském – návrh/pracovní verze Krajské struktury pro implementaci RIS 3 jsou popsány v obecné rovině jako součást popisu struktur implementace národní RIS 3. Zde jsou uvedena krajská specifika, stav připravenosti a projednání v krajích, a také zamýšlené kroky, které se plánují pro dobudování krajské implementační struktury spolu s časovým rámcem. Krajská rada pro inovace: krajská rada pro inovace zatím není ustavena Členové (organizace) krajské Předpokládaný počet členů 15 – 20 s rovnoměrným zastoupením rady pro inovace: sektorů firemního, znalostního/VaV a veřejné správy. (v případě, že krajská rada pro inovace dosud nebyla ustavena, ale její členové nebo někteří členové jsou známi/navrženi, uveďte je také s poznámkou „navrhovaný člen“) Je krajská rada pro inovace (ve Ne smyslu RIS 3) ustavena? Předpokládaný termín ustavení: leden / únor 2014. Inovační platforma pro: předpokládá se vytvoření platforem k identifikovaným doménám specializace, horizontálním prioritám - klíčovým oblastem změn (jejichž výběr nebyl dosud proveden) apod. Členové inovační platformy pro …. : Je inovační ustavena?

platforma

… Ne Předpokládaný termín ustavení: během 1. pol. 2014 popř. zatím nelze odhadnout

Inovační platforma pro: Inovace / Učení se inovacím Členové inovační platformy pro Karlovarský kraj Inovace / Učení se inovacím: Krajský úřad Karlovarského kraje – odbor regionálního rozvoje Okresní hospodářská komora Cheb Asociace inovačního podnikání ČR Karlovarská agentura rozvoje podnikání, p.o. Západočeská univerzita v Plzni - Fakulta ekonomická Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s. Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest – regionální kancelář pro Karlovarský kraj Lázně Františkovy Lázně a.s. (člen MEDISPA) Regionální agrární komora kraje Karlovy Vary Je inovační platforma Inovace / Ano. Učení se inovacím ustavena? Jedná se o Odborný poradní orgán (OPO) Karlovarského kraje pro Inovační vouchery. Po určité modifikaci ho lze využít pro

uvedenou inovační platformu, která je horizontálního charakteru. Předpokládaná výkonná jednotka pro koordinaci a realizaci krajské RIS 3: předpokládá se, že tuto roli bude plnit Karlovarská agentura rozvoje podnikání (příspěvková organizace Karlovarského kraje) Je či byla výkonná jednotka Ne pověřena v minulosti realizací či Byla ale pověřena realizací a koordinací aktivit existující Strategie koordinací aktivit regionální rozvoje konkurenceschopnosti Karlovarského kraje, která zčásti inovační strategie? plní roli regionální inovační strategie, která v podobě plnohodnotné RIS v kraji dosud neexistuje. Krajský S3 manažer

Ivo Kováč

Je krajský manažer S3 součástí Ano - Karlovarské agentury rozvoje podnikání, p. o. (příspěvková (např. zaměstnancem) nějaké organizace Karlovarského kraje) regionální organizace?

27

Příloha krajské přílohy k národní RIS 3 za kraj Karlovarský Graf 1: Tvorba a vývoj hrubého domácího produktu na obyvatele v Karlovarském kraji mezi roky 2005 – 2012 100,0 95,0 90,0 85,0 80,0 75,0 70,0 65,0 60,0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Max. hodnota krajů bez Prahy

Min. hodnota krajů bez Prahy

Průměr ČR bez Prahy

Karlovarský

2012

Zdroj: ČSÚ - Databáze regionálních účtů - Ukazatele za regionální celky, http://apl.czso.cz, vlastní zpracování

Graf 2: Podíl krajů na tvorbě HDP ČR v roce 2012 – spočteno z běžných cen v mil. Kč 3,24 2,03

Hl. m. Praha Středočeský

3,89

Jihomoravský

4,09

24,67

4,51

Moravskoslezský Ústecký

4,72

Jihočeský Zlínský

4,85

Plzeňský 10,89

4,93

Olomoucký Královéhradecký

5,15

Vysočina 10,50

6,35 10,20

Pardubický Liberecký Karlovarský


28

Tabulka 1: Vývoj podílu krajů na HDP ČR v období 2005 - 2012 (spočteno z běžných cen v mil. Kč) HDP (%) Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Česká republika 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 Hl. m. Praha 24,14 24,26 24,82 25,39 25,26 25,48 24,87 24,67 Středočeský 10,23 10,65 10,72 10,79 10,59 10,57 10,85 10,89 Jihočeský 5,55 5,53 5,29 5,09 5,21 5,15 5,10 5,15 Plzeňský 5,09 5,13 5,00 4,64 4,71 4,82 4,88 4,85 Karlovarský 2,32 2,22 2,19 2,12 2,18 2,11 2,06 2,03 Ústecký 6,61 6,57 6,44 6,41 6,68 6,44 6,28 6,35 Liberecký 3,47 3,40 3,23 3,14 3,12 3,20 3,21 3,24 Královéhradecký 4,66 4,53 4,54 4,51 4,59 4,61 4,57 4,51 Pardubický 4,05 4,13 4,13 4,01 3,99 3,97 4,02 3,89 Vysočina 4,17 4,17 4,17 3,96 4,04 3,97 4,06 4,09 Jihomoravský 9,97 10,02 10,08 10,32 10,37 10,35 10,39 10,50 Olomoucký 4,70 4,60 4,59 4,59 4,62 4,64 4,70 4,72 Zlínský 4,65 4,67 4,65 4,81 4,84 4,70 4,76 4,93 Moravskoslezský 10,39 10,13 10,14 10,22 9,79 9,99 10,25 10,20 Zdroj: ČSÚ - Databáze regionálních účtů - Ukazatele za regionální celky, http://apl.czso.cz, vlastní zpracování

Graf 3: Tvorba hrubého fixního kapitálu v Karlovarském kraji a jeho podíl na ČR (2005 – 2011) 25 000

3,00 2,50

20 000

mil. Kč

2,00 15 000 1,50 % 10 000 1,00 5 000

0,50

0

0,00 2005

2006

2007 THFK v mil. Kč

2008

2009

2010

2011

Podíl na ČR (%)


29

Graf 4: Podíl krajů na Tvorbě hrubého fixního kapitálu ČR v roce 2011 LBK; 2,80

HKK; 3,02

KVK; 2,44

PAK; 3,47 VYS; 3,50 ZLK; 3,55 OLK; 4,24

HlmP; 28,78

PLK; 4,28 JHC; 4,62 ULK; 8,70

STC; 10,92 MSK; 9,65

JMK; 10,04


Graf 5: Vývoj technologické platební bilance Karlovarského kraje a ČR (mil. Kč) 4 000 2 000 0 -2 000 -4 000

ČR

-6 000

KV kraj

-8 000 -10 000 -12 000 -14 000 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: ČSÚ - Technologická platební bilance – zahraniční obchod s technologickými službami, http://www.czso.cz, vlastní zpracování

30

mil. Kč

Graf 6: Vývoz a dovoz jednotlivých typů technologických služeb v Karlovarském kraji v roce 20121 (mil. Kč) 200 100 0 -100 -200 -300 -400 -500 -600 -700 -800

123

3

69

51

0

-697

-2

-16

0

-679

Celkem

služby výpočetní techniky

licenční výzkum a vývoj poplatky a ochranné známky Příjmy

technické služby

0

vlastnická práva

Výdaje

Zdroj: ČSÚ - Technologická platební bilance – zahraniční obchod s technologickými službami, http://www.czso.cz, vlastní zpracování Pozn.: 1) Předběžná data

Tabulka 2: Vývoj výdajů na VaV jako podíl na HDP v Karlovarském kraji a ČR mezi roky 2005 – 2011 Karlovarský kraj rok

veřejný soukromý

Česká republika

celkem veřejný soukromý

rozdíl


celkem

2005

0,01

0,10

0,11

0,50

0,86

1,35

-0,49

-0,76

-1,24

2006

0,01

0,09

0,10

0,52

0,97

1,49

-0,51

-0,88

-1,39

2007

0,00

0,09

0,10

0,56

0,92

1,48

-0,56

-0,83

-1,38

2008

0,00

0,12

0,12

0,54

0,87

1,41

-0,54

-0,75

-1,29

2009

0,00

0,11

0,11

0,59

0,88

1,47

-0,59

-0,77

-1,36

2010

0,00

0,13

0,13

0,59

0,97

1,56

-0,59

-0,84

-1,43

2011

0,00

0,16

0,16

0,73

1,12

1,85

-0,73

-0,96

-1,69

Zdroj: ČSÚ - Veřejná databáze – Výdaje na výzkum a vývoj podle sektoru provádění a kraje pracoviště, http://vdb.czso.cz, ČSÚ - Databáze regionálních účtů - Ukazatele za regionální celky, http://apl.czso.cz, vlastní zpracování

31

Tabulka 3: Podíl Karlovarského kraje na obyvatelstvu, HDP, zaměstnanosti na VaV a výdajích na VaV České republiky v roce 2011 (v %) počet obyvatel KV kraj ČR podíl kraje na ČR (%)

303 165 10 505 445 2,89

HDP (mil. Kč)

zaměstnanci výdaje na ve VaV VaV (mil. Kč)

78 666 3 841 370 2,05

159 82 283 0,19

124 70 695 0,18

Zdroj: ČSÚ - Statistická ročenka Karlovarského kraje 2012, http://www.kvary.czso.cz, ČSÚ - Databáze regionálních účtů Ukazatele za regionální celky, http://apl.czso.cz, ČSÚ - Veřejná databáze – Výdaje na výzkum a vývoj podle sektoru provádění a kraje pracoviště, ČSÚ - Veřejná databáze – Zaměstnanci ve výzkumu a vývoji podle sektoru provádění a kraje pracoviště, http://vdb.czso.cz, vlastní zpracování

Graf 7: Vývoj výdajů na VaV jako podíl na HDP v Karlovarském kraji mezi roky 2005 – 2011 2,0 1,8 1,6 1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 veřejný

soukromý

ČR veřejný

ČR soukromý

ČR celkem

Zdroj: ČSÚ - Veřejná databáze – Výdaje na výzkum a vývoj podle sektoru provádění a kraje pracoviště, http://vdb.czso.cz, ČSÚ - Databáze regionálních účtů - Ukazatele za regionální celky, http://apl.czso.cz, vlastní zpracování

32

Graf 8: Vývoj počtu pracovníků ve VaV v Karlovarském kraji a podíl těchto pracovníků na celkovém počtu pracovníků ve VaV v ČR mezi roky 2005 – 2011 350

0,60

300

0,50

250

0,40

200 0,30 % 150 0,20

100

0,10

50 0

0,00 2005

2006

2007

2008

Pracovníci ve VaV - KV kraj

2009

2010

2011

Podíl na ČR (%)

Zdroj: ČSÚ - Veřejná databáze – Zaměstnanci ve výzkumu a vývoji podle sektoru provádění a kraje pracoviště, Veřejná databáze – Základní charakteristiky ekonomického postavení populace15 a více let podle krajů http://vdb.czso.cz, vlastní zpracování

Tabulka 4: Vývoj podílu pracovníků ve VaV na 1 000 ekonomicky aktivních obyvatel v Karlovarském kraji mezi roky 2005 – 2011 Karlovarský rok

veřejný soukromý

ČR

rozdíl



celkem

2005

0,07

0,86

0,93

7,36

5,27

12,64

-7,29

-4,41

-11,71

2006

0,09

1,98

2,07

7,58

5,72

13,3

-7,49

-3,74

-11,23

2007

0,04

1,32

1,36

7,93

6,13

14,06

-7,89

-4,81

-12,70

2008

0,04

0,96

1,00

7,98

6,26

14,24

-7,94

-5,30

-13,24

2009

0,09

1,04

1,13

8

6,33

14,34

-7,91

-5,29

-13,21

2010

0,06

0,89

0,95

8,02

6,76

14,79

-7,96

-5,87

-13,84

2011

0,08

0,94

1,01

8,34

7,31

15,65

-8,26

-6,37

-14,64


33

Graf 9: Vývoj podílu pracovníků ve VaV na 1 000 ekonomicky aktivních obyvatel v Karlovarském kraji mezi roky 2005 – 2011 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 2005

2006

veřejný

2007

soukromý

2008

2009

ČR_veřejný

2010

ČR_soukromý

2011 ČR_celkem


Graf 10: Vývoj institucionální podpory v krajích ČR mezi roky 2005-2011 9 000

100

8 000

90

7 000

80 70 60

5 000

50

4 000

40

3 000

30

2 000

20

1 000

10

0

2005

%

mil. Kč

6 000

0

2006

2007

2008

2009

2010

2011

podíl na ČR (průměr 05-11)

Zdroj: ČSÚ - Státní rozpočtové výdaje a dotace na výzkum a vývoj (GBAORD), http://www.czso.cz, převzato Berman Group

34

Graf 11: Vývoj účelové podpory v krajích ČR mezi roky 2005-2011 7 000

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

6 000

4 000

%

mil. Kč

5 000

3 000 2 000 1 000 0

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

podíl na ČR (průměr 05-11)

Zdroj: ČSÚ - Státní rozpočtové výdaje a dotace na výzkum a vývoj (GBAORD), http://www.czso.cz, převzato Berman Group

Graf 12: Vývoj typů státní podpory v Karlovarském kraji mezi roky 2005-2011 (mil. Kč) 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

9 5 7 3 5

5

3 0

0

0

0

2

3

0

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

institucionální

účelová

Zdroj: ČSÚ - Státní rozpočtové výdaje a dotace na výzkum a vývoj (GBAORD), http://www.czso.cz, vlastní zpracování

35

Graf 13: Podíl Karlovarského kraje na vybraných programech podpory VaV za dobu jejich trvání a pořadí mezi kraji 1,00

5,00 1 %

7,00 9,00 11,00

pořadí mezi kraji

3,00

13,00 0

15,00 TIP

ALFA

OPPI ICT

OPPI Potenciál

podíl na celkovém počtu projektů

OPPI Inovace

Pořadí mezi kraji

Zdroj: Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, Projekty VaVaI – ALFA, TIP, http://www.isvav.cz, CzechInvest - Statistika čerpání dotací z programů OPPI, http://eaccount.czechinvest.org, vlastní zpracování

Tabulka 5: Počty projektů a výše podpory v Karlovarském kraji ve vybraných programech podpory VaV za dobu jejich trvání vč. podílu kraje na ČR

Program

TIP ALFA OPPI ICT OPPI Inovace OPPI Potenciál

Počet úspěšných projektů za ČR 870 669 425 1428 567

Počet úspěšných projektů za KV kraj 3 2 3 22 7

Podíl kraje (v %) 0,34 0,30 0,71 1,54 1,23

Výše podpory za ČR (mil. Kč)

5 668 846 19 985 893 8 532 682

Výše podpory za KV kraj (mil. Kč)

Podíl kraje (v %)

19 725 483 321 57 915

0,35 2,42 0,68

Zdroj: Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, Projekty VaVaI – ALFA, TIP, http://www.isvav.cz, CzechInvest - Statistika čerpání dotací z programů OPPI (k 18. 12. 2013), http://eaccount.czechinvest.org, vlastní zpracování

36

Graf 14: Počet udělených patentů dle typu přihlašovatele v Karlovarském kraji 5

3,00

4

2,50 2,00

3

1,50 2

1,00

1

0,50

0

0,00 2005

2006

2007 FO

VŠ

2008

2009

v.v.i.

podniky

2010

2011

2012

podíl na ČR (%)

Zdroj: ČSÚ - Patentová statistika, http://www.czso.cz, vlastní zpracování

Tabulka 6: Celkový počet a podíl udělených patentů dle typu přihlašovatele v Karlovarském kraji a ČR (v roce 2012) vč. podílu kraje na ČR typ přihlašovatele

KV kraj

%

ČR

Podíl KV kraje na ČR (v %)

%

FO

4

19,8

400

18,2

0,9

VŠ

0

0,0

245

11,2

0,0

v.v.i.

0

0,0

1 150

52,3

0,0

podniky

14

77,4

366

16,7

3,8

ostatní

1

2,8

38

1,7

1,3

celkem

18

100

2200

100

0,8


Graf 15: Celkový počet a podíl udělených patentů dle typu přihlašovatele v Karlovarském kraji a ČR

ČR 16,7

ČR ČR 1,7 KV kraj 18,2 KV kraj 2,8 19,8 KV kraj 0,0 ČR 11,2

FO VŠ v.v.i. podniky

KV kraj 77,4 ČR 52,3

ostatní


37

Graf 16: Obecná míra nezaměstnanosti v Karlovarském kraji dle vzdělanostní struktury mezi roky 2005-2011 (v %) 40 35 30 25 20 15 10 5 0 2005 celkem

2006

střední s maturitou

2007

2008 2009 základní a bez vzdělání

2010 2011 střední bez maturity

vysokoškolské

Zdroj: ČSÚ – Statistické ročenky Karlovarského kraje, http://www.kvary.czso.cz, vlastní zpracování

12

1,2

10

1,0

8

0,8

6

0,6

4

0,4

2

0,2

0

0,0

12_2012

06_2013

ČR_12_2012

ČR_06_2013

index

%

Graf 17: Aktuální vývoj míry nezaměstnanosti v krajích v ČR

index 06_2013/12_2012

Zdroj: převzato Berman Group

38

Graf 18: Struktura zaměstnanosti v roce 2011 v Karlovarském kraji podle odvětví CZ-NACE (v %) S Ostatní činnosti; 1,3

S Nezjištěno; 0,6

R Kulturní, zábavní a Q Zdravotní a rekreační činnosti; sociální péče; 7,7 2,1

A Zemědělství, lesnictví, rybářství; 2,6 B Těžba a dobývání ; 3,9

P Vzdělávání; 5,3 O Veřej. správa a obrana, pov. soc. zabezp.; 7,3 C Zpracovatelský průmysl ; 24,4

N Administrativní a podpůrné činnosti; 2,7 M Profesní, vědecké a technické činnosti; 2,6

D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla ; 1,3 E Zásob. vodou, činnosti souvis. s odpady; 1,3

L Činnosti v oblasti nemovitostí; 0,8

F Stavebnictví; 8,6 G Velkoobchod a maloob., opr. mot. vozidel; H Doprava a 11,8 skladování; 7,1

K Peněžnictví a pojišťovnictví; 1,3 J Informační a komunikační činnosti; 0,9

I Ubytování, stravování a pohostinství; 6,3

Zdroj: ČSÚ - Statistická ročenka Karlovarského kraje 2012, http://www.kvary.czso.cz (data z Výběrového šetření pracovních sil – VŠPS), vlastní zpracování

Graf 19: Počet obyvatel s vysokoškolským vzděláním v Karlovarském kraji (tis.) 300 250

21,9

20,1

19,3

242,0

242,4

242,6

2009

2010

2011

200 150 100 50 0 nižší než vysokoškolské

vysokoškolské

Zdroj: ČSÚ - Statistická ročenka Karlovarského kraje 2012, http://www.kvary.czso.cz (data z Výběrového šetření pracovních sil – VŠPS), vlastní zpracování

39

Graf 20: Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním na obyvatelstvu starším 15 let v Karlovarském kraji a ČR a podíl vysokoškolsky vzdělané populace Karlovarského kraje na vysokoškolsky vzdělané populaci ČR 16 14 12 10 8 6 4 2 0

2,5 2 1,5 1 0,5 0 2009

2010 KVK

ČR

2011 % na ČR

Zdroj: ČSÚ - Statistická ročenka Karlovarského kraje 2012 a Statistická ročenka České republiky 2013, kapitola trh práce (data z Výběrového šetření pracovních sil – VŠPS), http://www.czso.cz, převzato Berman Group

Graf 21: Podíl vysokoškolsky vzdělané populace v krajích ČR

obyvatelstvo 15+ s VŠ [%]

35 30 25 20 15 10 5 0 PHA

STC 2009

JHC

PLK 2010

KVK

ULK

2011

LBK

HKK

ČR 2009

PAK

VYS

JMK

ČR 2010

OLK

ZLK

MSK

ČR 2011

Zdroj: ČSÚ - Krajské ročenky, kapitola trh práce (data z Výběrového šetření pracovních sil – VŠPS), http://www.czso.cz, převzato Berman Group

40

Graf 22: Vývoj hrubých měsíčních mezd v Karlovarském kraji a ČR a vývoj jejich rozdílů od roku 2007 do 2012 4 000 3 500

25 000

3 000 20 000

2 500

15 000

2 000 1 500

10 000

rozdíl [Kč]

průměrná mzda *Kč+

30 000

1 000 5 000

500

0

0 2007

2008

2009

KV kraj

2010 ČR

2011

2012

Rozdíl ČR - KV kraj

Zdroj: ČSÚ - Veřejná databáze - Zaměstnanci a jejich průměrné hrubé měsíční mzdy podle místa pracoviště (na přepočtené počty zaměstnanců), http://vdb.czso.cz

Graf 23: Hrubé měsíční mzdy dle pracovního zařazení (klasifikace ISCO) v Karlovarském kraji ve srovnání s průměrem ČR v roce 2011 (Kč) 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000

Průměr ČR

Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci

Obsluha strojů a zařízení, montéři

Řemeslníci a opraváři

Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství

Pracovníci ve službách a prodeji

Úředníci

Techničtí a odborní pracovníci

Specialisté

Zákonodárci a řídící pracovníci

0

KV kraj

Zdroj: ČSÚ - Statistická ročenka Karlovarského kraje 2012, http://www.kvary.czso.cz (data z výběrového šetření), vlastní zpracování

Tabulka 7: Přehled existujících podpůrných schémat v Karlovarském kraji Název schématu , podpory, projektu Inovační

Kdo je financuje, kdo realizuje

Finanční Stručné hodnocení alokace výsledky, přínosy v posled. 2 letech

Financuje

2,0 mil Kč*

–

pro

koho, Poznámka

Jeden z nástrojů SRKKK. Formou Poptávka

firem 41

vouchery

Karlovarský kraj, implement aci zajišťuje Karlovarská agentura rozvoje podnikání, p.o.

veřejné soutěže ve VaV byly poskytovány v letech 2012 a 2013. Příjemcem mohou být právnické a fyzické osoby se sídlem či provozovnou v Karlovarském kraji. Jde o jednorázovou podporu podnikatelům na spolupráci s poskytovateli znalostí (VŠ, VaV organizacemi). Cílem je přenos nových poznatků a technologií do firemní sféry, nastartování dlouhodobější spolupráce mezi oběma sektory a využívání těchto znalostí k tvorbě inovací. Dle odezvy od podnikatelů víceméně dochází k naplnění tohoto cíle, ale dosud chybí případy zásadních inovací. Během dvou výzev v letech 2012 a 2013 bylo podpořeno 21 záměrů ve 20 firmách. Stáže ZČU, VŠFS 0,15 - 0,3 Cílem je umožnit studentům získat studentů (v mil Kč praktické znalosti v prostředí firem. VŠ ve Karlovarské (odhad, Firmám umožní spolupráce se firmách m kraji pokud by studenty přístup k aktuálním nebo realizováno bylo novým poznatkům a využít s pomocí realizováno kreativního/odborného potenciálu KARP a skutečně studentů při řešení konkrétního OHK Cheb jako úkolu/problému ve firmě. Přínosem díky jejich samostatné pro studenty i firmy může být partnerství "schéma" navázání vzájemné spolupráce nebo v mimo zaměstnaneckého poměru. Téma příslušných projekty) stáže určuje firma po dohodě se projektech) studentem a stáž má zpravidla konkrétní výstup (např. zlepšení ve firmě, seminární/ročníková/diplomová práce užitečná pro obě strany, marketingový průzkum, nové webové stránky). Trvalým problémem je poměrně nízký zájem/motivace studentů, který stoupá s finanční odměnou. Pokud se stáž uskuteční, jsou většinou spokojeny obě strany. V Karlovarském kraji bylo realizováno 20 stáží/praxí studentů nejčastěji ze ZČU fakulty ekonomické, VŠ Karlovy Vary.

zatím vykazuje meziroční nárůst (příjemci/zájemci: 2012 - 11/11 firem, 2013 -10/19 firem). Zatím málo projektů s významnými/zásad ními inovacemi (zejména v případě technických/techno logických a výrobkových inovací). Více informací na: http://www.karpkv.cz/cz/Stranky/In ovacni_vouchery.as px Stáže jsou realizovány jako projekty z OP VK (Unipranet, ROZVOJ West Bohemia), nikoliv jako nástroj kraje nebo VŠ. Předpokládaná absorpční schopnost (poptávka) místních firem se odhaduje mezi 15 30 případy ročně. Více informací na: www.unipranet.zcu .cz, www.rwb.cz

Zdroj: Karlovarský kraj, KARP, vlastní zpracování Pozn.: * vč. technické pomoci. V roce 2012 bylo rozděleno celkem 1,655 mil Kč, v roce 2013 cca 1,53 mil Kč. Celkový objem požadované podpory v r. 2013 byl 2,276 mil Kč.

42

Tabulka 8: Popis klíčových hráčů – stakeholderů: A) soukromá / aplikační sféra. Název organizace

Velikost (zaměstnanost, u Zaměření, specializace, VaV organizací jen výzkumníci), obrat/rozpočet

Role v inovačním systému, Spolupráce s ostatními význam/vliv – pravomoci, (kterými), v kraji i mimo kraj poslání, účel organizace Význam/vliv apod.

AMT s.r.o. Příbram

105 zaměstnanců; tržby 264 mil. Kč (za celou společnost – provozovny Praha, Příbram, Nové Sedlo, Vintířov)

Recyklace surovin a znovuvyužití druhotných surovin, výrobky z pěnového skla (zejména pro stavebnictví). V kraji má dvě provozovny (Vintířov a Nové Sedlo).

Firma by mohla plnit roli jednoho z lídrů inovační platformy na téma recyklace surovin a znovuvyužití druhotných surovin (realizuje v tomto směru projekt z OPPI – Potenciál, příjemce inovačního voucheru Karlovarského kraje 2013).

ASTOS Machinery a.s.

130 zaměstnanců; tržby 120 mil. Kč

Výrobce dopravníků třísek k obráběcím strojům, filtračních zařízení, zdvihacích zařízení. Dále výroba krytování strojů a ochranných kabin celých výrobních linek.

Má novou vývojovou kancelář MACHINERY DESIGN s.r.o. ve VTP v Plzni, kde zahájila svou činnost v únoru 2013.

BONNEL Technologie, spol. s r.o.


Služby v oblastech vývoje a výroby elektroniky, především v oborech telekomunikace, automatizace, zabezpečovací techniky a počítačového softwaru. Výrobky jsou

Potenciální člen inovační platformy pro malé firmy a elektrotechnický průmysl na základě realizace vývoj vlastních původních produktů, které firma prodává přímo. Potenciální

Již několikaletá spolupráce se strojní fakultou ZČU, ze které vzešlo již několik návrhů na filtrační stanice i magnetické separace. Zmiňují i určitou spolupráci s dalšími firmami z kraje resp. oblasti Ašska a Chebska.

Název organizace



výsledkem vývoje jak vlastního, tak i na zakázku.

přenositelné zkušenosti pro obdobné malé firmy. OPPI Inovace - Inovační projekt. Inovační voucher KV kraje 2012.

Car Trim k.s.

181 zaměstnanců (2012); tržby 470 mil. Kč (2012)

Šití čalounění autosedaček a opěrek z látky, kůže a koženky pro automobily, letadla a železniční vagóny.

Potenciální člen inovační platformy pro automotive. Vlastní VaV (inovační) aktivity (v roce 2012 výdaje na Vav 2,5 mil. Kč).

Elektroporcelán Louny a.s., divize Merklín

260 zaměstnanců (celá firma vč. divize v Merklíně); tržby 242 mil. Kč

Výroba plášťových izolátorů pro VVN (hlavní sortiment).

Větší výrobce kombinující průmyslovou keramiku a elektrotechniku (příklad firmy na pomezí oborů). OPPI - Inovace - Inovační projekt.

ept connector s.r.o.

173 zaměstnanců (2013); tržby 94,5 mil. Kč (2012)

Výroba konektorů pro průmyslovou elektroniku a automobilový průmysl (vstřikování plastů, nástrojárna). Přesné strojírenství (výroba strojů pro vlastní výrobu).

Realizuje transfer technologií ze SRN z mateřského koncernu. Potenciál pro převzetí vyšších koncernových funkcí (vývoj výrobních procesů). Vývojem produktů se ve firmě v různém rozsahu zabývá cca 30 lidí. Potenciální člen inovační platformy pro automotive a elektrotechniku.

Spolupracuje s ČVUT (fakulta strojní) a dalšími školami vč. místních technických SŠ.

44

Název organizace



Fornax a. s.


Výroba žárotechnických (žárovzdorných) vyzdívek, komplexních dodávek pecních agregátů a speciálních stavebních prací.

Potenciální člen inovační platformy pro průmyslové pece a technickou keramiku. Příklad firmy na rozhraní několika odvětví.

G.Benedikt Karlovy Vary s.r.o.


Výroba porcelánu zaměřená na profesionální klientelu pro hotely a gastronomii. Porcelán značky G. Benedikt vyniká mimořádnou mechanickou odolností.

Jeden z potenciálních lídrů inovační platformy pro tradiční odvětví porcelánu. OPPI - Inovace - Inovační projekt (Zavedení výroby procelánu z unikátní hlinité hmoty).

G D K spol. s r.o.


Stavba strojů pro zpracování plastů (vyfukovací stroje).

Potenciální lídr inovační platformy pro učení se inovacím. Zkušenosti s OPPI Potenciál a Inovace Inovační projekt (2x).

HEINZ GLAS DECOR s.r.o.


Provádění potisků skleněných kosmetických flakonů apod. Silný vliv zahraničního vlastníka (SRN), který je v kontaktu s konečným zákazníkem. Místní závod ale pokryvá značnou část produkce firmy.

Potenciální člen inovační platformy pro tradiční odvětví. OPPI - Inovace Inovační projekt.

Chodos Chodov, s.r.o.

217 zaměstnanců (2012);

Výroba strojů a zařízení pro gumárenský a plastikářský

Potenciální člen inovační platformy pro tradiční 45

Název organizace



tržby 245 mil. Kč (2012)

průmysl (lisy, extrudery, vyfukovací stroje).

strojírenství.

Imperial Karlovy Vary a.s.


Lázeňská a zdravotní péče, ubytovací a stravovací služby ad.

Jeden z potenciálních lídrů inovační platformy pro lázeňství a cestovní ruch. Člen sdružení Medispa sdružujícího 10 subjektů vč. Karlovarského kraje (viz dále).

K M K GRANIT, a.s.


Těžba a zpracování nerostů a činnosti s těžbou a zpracováním nerostů související. V současnosti je hlavním výrobkem živcová surovina, určená k využití zejména v keramickém průmyslu, ve sklárnách, porcelánkách, ale i jinde.

Potenciální člen inovační platformy pro tradiční odvětví – spolupráce s více obory. Výzkum a vývoj (NACE 72), Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti j. n. (NACE 74.90). OPPI Inovace - Inovační projekt.

KORNET s.r.o.


Zpracování různých kovových materiálů obráběním a tvářením. V současné době vyrábí především pro automobilový průmysl - díly do nákladních vozů, zemědělských strojů (traktorů apod.) a dodává díly výrobcům tlakových

Příklad MSP s jasnou rozvojovou strategií. Potenciální člen inovační platformy pro automotive. Zkušenosti s OPPI - Potenciál a Inovace - Inovační projekt. Inovační voucher KV kraje 2013. VaVaI aktivity firmy řeší malá skupina vlastních

Mj. v rámci sdružení Medispa.

Spolupráce TPL Brno a ČVUT.

46

Název organizace



systémů (ventily a další jejich součásti). Zákazníky jsou převážně větší (i nadnárodní) společnosti.

pracovníků. Zájem o spolupráci se zahraničním poskytovatelem znalostí (SRN).

Lamela Electric, a.s., o.z. Kabelovna Chyše


Elektrotechnika - kabely. Především výroba, vývoj a zvýšení užitných vlastností bezhalogenních oheň retardujících kabelů, extraflexibilních kabelů, kabelů pro sběrnicové BUS systémy, kabelů pro měření a regulaci a kabelů pro přenos dat s vysokými technickými parametry.

Potenciální člen inovační platformy pro MSP a elektrotechnický průmysl. Z OPPI - Potenciál si buduje výzkumné středisko. OPPI Inovace - Inovační projekt.

Lázně Františkovy Lázně a.s.


Lázeňská péče, ubytovací a stravovací služby ad.

Jeden z potenciálních lídrů inovační platformy pro lázeňství a cestovní ruch. Člen sdružení Medispa sdružujícího 10 subjektů vč. Karlovarského kraje (viz dále).


Léčebné lázně Jáchymov a. s.

551zaměstnanců; tržby 462 mil. Kč

Radonové lázně (první na světě), které nabízejí unikátní léčbu pohybového aparátu pomocí radonové vody.

Odborné vyšetřovací metody a balneologické postupy v souladu s novými poznatky lékařské vědy. V současnosti provádí VaVaI aktivity týkající


47

Název organizace


Role v inovačním systému, Spolupráce s ostatními význam/vliv – pravomoci, (kterými), v kraji i mimo kraj poslání, účel organizace Význam/vliv apod. se dalšího využití radonu. Jeden z potenciálních lídrů inovační platformy pro lázeňství a cestovní ruch. Člen sdružení Medispa sdružujícího 10 subjektů vč. Karlovarského kraje (viz dále).

Lias Vintířov, lehký stavební materiál k.s.

Mariánskolázeňská asociace cestovního ruchu o.s.


Výroba kompletního sortimentu stavebních materiálů na bázi lehkých keramických betonů vč. kameniva.

Jeden z potenciálních lídrů inovační platformy pro stavební hmoty a nekovové minerální výrobky. Ostatní výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd (NACE 72.19). Realizace projektu z OPPI.

Integrace subjektů podílejících se na cestovním ruchu (dále v textu jen „subjektů v cestovním ruchu“), jejich prosperita, prosazování jejich zájmů, vzájemná spolupráce členů ve všech oblastech za účelem zlepšení služeb poskytovaných v cestovním ruchu a rozvoj cestovního ruchu v Mariánských Lázních

Jeden z potenciálních lídrů inovační platformy pro lázeňství a cestovní ruch. Sdružuje 36 členů z řad právnických a fyzických osob vč. Lečebné lázně Mariánské Lázně, a.s.

Spolupráce s VÚT Brno (dopravní stavby) a ČVUT v Praze.

48

Název organizace



a okolí a současně vytváření dobrého jména Mariánských Lázní a České republiky v zahraničí. Medispa, z.s.p.o.

Momentive Specialty Chemicals, a.s.

337 zaměstnanců; tržby 3 573 mil. Kč

Snaha zachovat dobrou pověst a kvalitu lázeňských služeb na území Karlovarského kraje. Dohlíží na kvalitu prováděných služeb a propaguje lázeňské služby.

Jeden z potenciálních lídrů inovační platformy pro lázeňství a cestovní ruch. Sdružuje 10 členů (8 lázeňských firem, Karlovarský kraj a Správu přírodních léčivých zdrojů a kolonád). Všichni členové sdružení využívají (individuálně i společně) členství při marketingových a propagačních projektech.

Závod v Sokolově vlastněný nadnárodní společností (se sídlem v USA), který se zaměřuje na výrobu produktů z kyseliny akrylové, hlavním výrobním produktem jsou akrylové monomery.

Má vlastní VaV pracoviště. Výzkum a vývoj (NACE 72), Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti j. n. (NACE 74.90). Best Innovator 2012 (A.T. Kearney) - 3. místo v kategorii velký podnik. V r. 2012 rovněž podpory z programu TIP MPO ČR a Inovační voucher Karlovarského kraje.

Spolupracuje se všemi akreditovanými lázeňskými organizacemi, které poskytují příspěvkovou i lázeňskou péči a společně se zaměřují a ochranu lázeňství.

49

Název organizace



MONTSTAV CZ s.r.o.

20-24 zaměstnanců (2013); tržby nezjištěny

Ekologické zpracování (recyklace) použitých pneumatik a ostatního pryžového odpadu.

Firma by mohla plnit roli jednoho z lídrů inovační platformy na téma recyklace surovin a znovuvyužití druhotných surovin.

MOSER, a.s.


Výroba předmětů z luxusního českého křišťálu.

Vývoj nových produktů ve Studiu Moser, které je vývojovým centrem produktů sklárny (spolupráce s výtvarníky - např. zahrnuje inovaci všech produktových skupin, originální skupinu uměleckých unikátů i výtvarné návrhy vytvořené na základě speciálních projektů náročných klientů). Potenciální člen inovační platformy pro tradiční odvětví (sklo, porcelán, keramika). OPPI - Inovace Inovační projekt.

Okresní hospodářská komora Cheb

6 zaměstnanců

Ochrana zájmů malých a středních podnikatelů prostřednictvím nabídky veškerých dostupných forem pomoci. Pro své členy i nečleny pořádá semináře, worskhopy a další akce pro

Zastupování zájmů svých členů a zajišťování portfolia vzdělávacích a dalších služeb pro podnikatele. Znalost místního podnikatelského prostředí a povědomí o inovačních aktivitách svých

Dne 11. 12. 2013 se uskutečnilo ustavující shromáždění delegátů k projednání sloučení komory s

Spolupráce s ČVUT – fakultou stavební.

Spolupráce s krajem, krajským úřadem, KARP, RK CzechInvest, firmami, vysokými a středními školami a externími odborníky.

50

Název organizace


RHK Poohří do Krajské hospodářské komory Karlovarského kraje (KHK)

místní podnikatele na různá aktuální nebo vybraná témata (vč. inovací).

Role v inovačním systému, Spolupráce s ostatními význam/vliv – pravomoci, (kterými), v kraji i mimo kraj poslání, účel organizace Význam/vliv apod. členů.

Realistic, a.s.


Významný celosvětový špičkový výrobce průmyslových elektrických a plynových pecí.

Regionální hospodářská komora Poohří

5 zaměstnanců

Ochrana zájmů malých a středních podnikatelů prostřednictvím nabídky veškerých dostupných forem pomoci. Pro své členy i nečleny pořádá semináře pro místní podnikatele na různá aktuální témata (vč. financování, lidských zdrojů).

Zastupování zájmů svých členů a zajišťování portfolia vzdělávacích a dalších služeb pro podnikatele. Znalost místního podnikatelského prostředí a povědomí o inovačních aktivitách svých členů.

Spolupráce s krajem, krajským úřadem, KARP, RK CzechInvest, firmami, místními středními školami a externími odborníky.


Přední český dodavatel plavených kaolinů a výrobků na bázi kaolinu určených především pro keramický, papírenský a chemický průmysl.

Potenciální člen inovační platformy pro tradiční odvětví (vč. těžby). Druhá největší těžební firma v kraji. Potřeby výzkumu a rozvoje všech závodů společnosti zajišťuje oddělení Technického rozvoje a technologického vývoje ve spolupráci s Výzkumným ústavem nerudných surovin v

Spolupráce s vysokými školami a výzkumnými ústavy.

Dne 11. 12. 2013 se uskutečnilo ustavující shromáždění delegátů k projednání sloučení komory s RHK Poohří do Krajské hospodářské komory Karlovarského kraje (KHK) Sedlecký kaolin a. s.

51

Název organizace


Role v inovačním systému, Spolupráce s ostatními význam/vliv – pravomoci, (kterými), v kraji i mimo kraj poslání, účel organizace Význam/vliv apod. Karlových Varech Všeborovicích. Cílem je nacházet stále nové materiály a výrobky uspokojující potřeby trhu, ale také co nejlepší využití vlastních surovin a vývoj nových technologií úpravy silikátových surovin. OPPI Inovace - Inovační projekt. Inovační voucher KV kraje 2012.

Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s.


Těžba hnědého uhlí a výroba elektrické energie a tepla.

Potenciální člen inovační platformy pro tradiční odvětví (vč. těžby). Největší firma a těžař v kraji. Firma vyvíjí blíže nespecifikované VaV aktivity v oblasti energetiky a obnovitelných zdrojů (paroplynová elektrárna). Významně se angažuje v rekultivacích krajiny po těžbě (golfové hřiště, pastviny, zalesnění, jezera ad.).

Thun 1794 a.s.


Výroba kvalitního užitkového a hotelového porcelánu, speciální varný program,

Potenciální člen inovační platformy pro tradiční odvětví. OPPI - Inovace -

Zkušenosti s realizací projektů v rámci 7. RP.

52

Název organizace

WITTE Nejdek, spol. s r.o.

Zdroj:




porcelán pro děti a zakázkové zboží pro velké mezinárodní řetězce (IKEA). Největší český výrobce porcelánu. Industriální turistika.

Inovační projekt. Další inovační aktivity pro výrobu dočasně pozastaveny cca do pol. 2014. Inovace v cestovním ruchu (industriální turistika).

Automotive - výroba zamykacích systémů a techniky (mechanické, resp. mechatronické zámky dveří a kapoty, kloubové závěsy a aretace, zámkové a klikové garnitury, bezpečnostní produkty do sedadel vozů ad.). Dodavatel všech významných výrobců automobilů na celém světě. Součást celosvětově působící korporace.

Druhá největší firma v kraji. Má vlastní VaV centrum (patrně největší VaV pracoviště v kraji). OPPIPotenciál (Rozšíření vývojového centra WITTE Nejdek), 2 projekty v rámci Inovace - Inovační projekt. Potenciální lídr inovační platformy pro automotive popř. kovovýrobu.

Obchodní rejstřík a výroční zprávy firem, http://portal.justice.cz Administrativní registr ekonomických subjektů, http://wwwinfo.mfcr.cz/ares Albertina CZ Silver Edition 7/2013 (Bisnode Česká republika, a.s.) CzechInvest, Statistika čerpání dotací z programů OPPI, http://eaccount.czechinvest.org Cribis.cz – Informace o firmách, www.cribis.cz (Czech Credit Bureau, a. s.) Webové stránky firem Rozhovory se zástupci firem

53

B) VaV Název organizace


Role v inovačním systému, význam/vliv – pravomoci, poslání, účel organizace apod.

Spolupráce s ostatními (kterými), v kraji i mimo kraj Význam/vliv

Nejbližší univerzita s oborovým zaměřením blízkým velké části ekonomiky Karlovarského kraje, který patří do přirozené a historicky navyklé spádové oblasti univerzity.

Spolupráce s řadou firem z Karlovarského kraje na řadě fakult univerzity (FS, FEL, FAV, FEK ad.).

Západočeská univerzita v Plzni (ZČU)

Univerzita s 9 fakultami, 2 vysokoškolskými ústavy a 4 centry financovanými z OP VaVpI (NTIS, RICE, RTI, CENTEM).

Západočeská univerzita v Plzni - Fakulta ekonomická, pracoviště Cheb

Ekonomické, finanční, marketingové, geografické a Přínosem výzkumných další analýzy, studie a výzkumy. Více informací na: studií může být http://www.fek.zcu.cz/projekty.php?section=vyzkumne posílení konkurenceschopnosti konkrétních firem, klastrů a dalších subjektů (např. hledání optimalizačních řešení, finanční analýzy firmy, marketingový výzkum trhu).

Středisko pro výzkum regionálního rozvoje

13 výzkumných pracovníků

V oblasti základního a aplikovaného výzkumu se zaměřuje na lepší porozumění socioekonomickému

Činnosti SVRR a jeho odborné výstupy 54

Název organizace



(SVRR) (vědecké pracoviště ZČU - fakulty ekonomické, činné rovněž na pracovišti v Chebu)

vývoji a změnám, odehrávajícím se na regionální a lokální úrovni. Nabízí aplikovaný výzkum a poradenské služby (zpracování analýz, strategických dokumentů) pro obce, města a regiony a subjekty veřejné správy v Plzeňském a Karlovarském kraji. Svou výzkumnou činnost v budoucnu zaměří i na kreativní odvětví a jejich přínosů k rozvoji měst a regionů.

mohou podporovat strategické řízení a rozhodovací procesy u subjektů v regionálním a lokálním rozvoji.

Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s. (Karlovarský vzdělávací institut, s.r.o.)

Podílí se na několika výzkumných úkolech, jejichž nositeli jsou jiné české nebo slovenské vysoké školy (např. Teorie kriminalistických stop a identifikace a její aplikace v procesu dokazování trestné činnosti). Více informací na: http://www.vskv.cz/veda-a-vyzkum/.

Stávající výzkumná činnost školy vykazuje zatím minimální využití v aplikační (firemní) sféře nebo jako stimul pro VaVaI aktivity dalších místních subjektů. Pro některé firmy mohou být zajímaví absolventi oboru Právo v podnikání.

Výzkumný ústav nerudných surovin (VÚNES) Karlovy VaryVšeborovice (Sedlecký kaolin a. s.)

Obslužná firma Sedleckého kaolinu a.s. pro výzkum a vývoj při úpravách nerudných surovin (zejména pro mateřskou firmu). Jedná se spíše o laboratoř pro zkoušky a analýzy než zařízení zabývající se systematickou VaVaI činností.

Dodává specializované laboratorní služby, testování a expertízy v oblastech – ověřování vlastností materiálů při drcení, mletí,


55

Název organizace




plavení, třídění za sucha i za mokra; elektromagnetická separace suroviny za sucha i v suspenzi; mechanická i chemická aktivace materiálů; stanovení chemických, fyzikálních a technologických vlastností vzorků; rentgenová mineralogická analýza (difrakce), termická analýza. Balneologický institut Karlovy Vary, o.p.s. – BIKV (Statutární město Karlovy Vary)

Hlavním cílem BIKV je zvyšování úrovně poznání a vzdělanosti v lázeňství a využití vědeckých poznatků v lázeňské praxi včetně objektivizace účinků lázeňské léčby a marketingové podpory subjektům působícím v lázeňství v Karlových Varech a regionu. Je zaměřen na základní i aplikovaný výzkum v oborech medicinální hydroterapie, balneotechniky, geomedicíny, hydrogeologie zřídelních struktur, ekonomiky a informatiky. Zatím vyvíjí jen omezené aktivity.

Vzhledem ke své krátké historii (zřízen v r. 2012) zatím nevyvíjí žádné aktivity s potenciálním přínosem pro region. Zatím se nepředpokládá ani jeho transformace do v.v.i. vzhledem k 56

Název organizace




náročnosti podmínek, které by musel splnit. Zdroj: webové stránky uvedených institucí (i pokud není uvedeno v tabulce), informace z rozhovorů s jejich zástupci popř. vlastní zjištění z jiných zdrojů (např. regionální tisk).

C) Zařízení inovační infrastruktury. Název organizace

Podnikatelský inkubátor KANOV – Karlovy Vary (EHC CZECH s.r.o.)


Inkubátor je aktuálně stále ještě ve výstavbě (provoz by měl být zahájen až v roce 2014). Podle dostupných informací by měl kromě standardních služeb (pronájem prostor – kanceláří a skladových prostor ad.) poskytovat i poradenství k podnikání, vzdělávací a rekvalifikační kurzy, zprostředkování kontaktu na partnerské subjekty (vysoké školy a instituce). Více na: http://www.kanov.cz



Se zástupci vlastníka inkubátoru je nutné jednat pro zjištění podrobnějších informací. Podle dostupných informací se bude inkubátor orientovat především na poskytování standardních služeb (pronájem prostor vč. souvisejících „servisních“ služeb),

Zatím není známo.

57

ale výhledově bude snaha poskytovat i náročnější služby. Zdroj: webové stránky uvedených institucí (i pokud není uvedeno v tabulce), informace z rozhovorů s jejich zástupci.

D) Klíčoví hráči ve veřejné správě. Název organizace


Karlovarský kraj

Komplexní rozvoj územního obvodu kraje (VÚSC). Rada a zastupitelstvo kraje jsou volenými orgány kraje a jménem kraje činí rozhodnutí v souladu se zákonem o krajích.

(vč. Krajského úřadu Karlovarského kraje)

Krajský úřad je garantem mnoha zásadních rozvojových dokumentů kraje, mezi nimiž mají zásadní postavení Program rozvoje Karlovarského kraje (PRKK) a Strategie rozvoje konkurenceschopnosti Karlovarského kraje (SRKKK), které byly v roce 2012 aktualizovány, mj. s ohledem na programovací období 2014 - 2020. V budoucnu bude vykonávat obdobnou roli vůči RIS3. Karlovarský kraje je zřizovatelem většiny středních nebo vyšších odborných škol v kraji (tuto roli vykonává na krajském úřadu odbor školství, mládeže a tělovýchovy). Karlovarská agentura rozvoje podnikání, p.o.

6,5

Zřizovatelem organizace je Karlovarský kraj. KARP má na starost implementaci Strategie rozvoje konkurenceschopnosti Karlovarského kraje (vč.



Nositel existující Strategie rozvoje konkurenceschopnosti Karlovarského kraje (vč. financování její významné části).

Spolupráce s KARP, hospodářskou komorou, vysokými školami, regiony, městy, obcemi, svazy, firmami ad.

Krajský úřad prostřednictvím odboru regionálního rozvoje vytváří podmínky a institucionální rámec pro činnost KARP a dalších aktivit na podporu inovací. Jedná se agenturu implementující existující Strategii

Spolupráce s krajem, krajským 58

Název organizace




(KARP)

inovačních voucherů), podílí se na realizaci projektů z OPVK nebo projektů mezinárodních (CluStrat, Working4Talent) zaměřených na stáže studentů ve firmách, klastrový potenciál a rozvoj talentů. V současnosti např. připravuje ve spolupráci s dalšími místními subjekty nové schéma na podporu podnikání podnikatelské snídaně.

rozvoje konkurenceschopnosti Karlovarského kraje. Jedná se o potenciální implementační agenturu (výkonný orgán) pro fázi realizace RIS3.

úřadem, hospodářskou komorou, RK CzechInvest, firmami, vysokými školami, VaV a externími odborníky.

Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest - Regionální kancelář Karlovy Vary

Informace o dotačních programech na podporu podnikání a inovací 2007 – 2013, tj. administrace projektů OP PI vč. poradenství pro žadatele. Podpora přílivu PZI do kraje a „aftercare“ služby pro již usídlené zahraniční investory.

Jako součást implementace OP PI se cíleně a systematicky věnuje podpoře výzkumu, vývoje a inovací.

Spolupráce s krajem, krajským úřadem, KARP, hospodářskou komorou, firmami, vysokými a středními školami.

Zdroj: webové stránky uvedených institucí (i pokud není uvedeno v tabulce), vlastní zpracování.

59

Krajská příloha k národní RIS 3 Karlovarský kraj

Recommend Documents