Kraje opět čelí velké vodě

DVOJROZHOVOR O KRAJSKÉM ZDRAVOTNICTVÍ:

David Rath (ČSSD) versus Marek Šnajdr (ODS) Shodli se jen v tom, že nemocnice může být zisková čtěte na straně 7 Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR Bystřicko vítězem soutěže EDEN

www.krajskenoviny.cz

číslo 5 / květen 2010

Kraje opět čelí velké vodě

Jiří Běhounek, hejtman kraje Vysočina a předseda Komise pro zdravotnictví Rady Asociace krajů ČR

INZERCE

www.kudyznudy.cz

Letos přihlášeno rekordních 357 obcí

KOMENTÁŘ Letošní květen je celý nějaký pošmourný. Jakoby se globálně ochlazovalo. Zemřel Otakar Motejl, historicky první ochránce lidských práv v  naší zemi. Muž, jemuž bylo ochraňování snad souzeno. Především ale odešel člověk, jemuž se dalo věřit. Kolik takových osobností se dnes pohybuje na české politické scéně? Volby jsou na spadnutí, je potřeba se nad tím zamyslet. Veřejnoprávní televize, jistě v  dobré vůli, dává prostor nejrůznějším individuím, která stojí v  čele „politických“ stran s  nejroztodivnějším názvem a ucházejí se o naši voličskou přízeň. Často tyto projekty sleduji a nevycházím z údivu, jak od plic umím řvát smíchy. Jenže ona to až taková humoreska není. Inu, alespoň je to demokratické a nikdo si nemůže stěžovat. Koneckonců, už jsme si v našem Kocourkově mohli dávno na leccos zvyknout. Naše země má ale přece jenom jistou naději. Letošních prvovoličů, kteří si zatím na rozmary dospělých nezvykli, je značná síla. Ostatně, je to především jejich budoucnost, tak ať ji vezmou do svých rukou. Jarmila Kudláčková, šéfredaktorka

cena 15 Kč

KOMENTÁŘ

strana 12

strana 8

ročník 9

Přes moravské regiony se opět převalila velká voda a obyvatelé východní části republiky čelili povodni. Situace se přímo dotkla Moravskoslezského, Olomouckého, Zlínského a Jihomoravského kraje. Některé obce, jako například Troubky, symbol tragických povodní z roku 1997, byly zcela zaplaveny, jiná místa byla vodou odříznuta od okolního světa. Kvůli záplavám se dokonce mimořádně sešel český kabinet, který operativně zařídil postiženým oblastem pomoc armády. V rámci Asociace krajů také na pravidelných videokonferencích jednali hejtmani všech krajů. „Jsem rád, že ze strany hejtmanů z oblastí nezasažených povodní přicházely už dnes konkrétní nabídky finanční i materiální pomoci. Týká se to především vysoušečů, techniky silničářů, ale třeba i pytlů na písek pro tvorbu provizorních protipovodňových hrází. Zároveň jménem hejtmanů děkuji za dosavadní pomoc vládě České republiky i všem dalším veřejným a soukromým institucím a samozřejmě hlavně profesionálním i dobrovolným záchranářům,“ řekl předseda Rady Asociace krajů a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek. foto: REUTERS/David W. Černý

Krajské nemocnice hospodaří, až na výjimky, dobře Hospodaření krajských nemocnic je možná tak trochu v pozadí hospodaření nemocnic státních. O to víc se diskuse kolem tohoto problému rozvířila, když se ukázalo, že půldruhého milionu na strategické investice do zdravotnických zařízení, je určeno pouze pro státní nemocnice. A to se zástupcům krajských zastupitelstev vůbec nelíbí. Většinový trend v krajském zdravotnictví je pozitivní. Nemocnice totiž hospodaří lépe a většinou se jim daří umazávat dluhy, které měly v minulých letech. Ale najdou se samozřejmě i zdravotnická zařízení, která se z červených

čísel stále nemohou dostat. Patří k nim například nemocnice v Pardubickém kraji. Ztráty pěti nemocnic, které má kraj v držení, se šplhají do desítek milionů korun. „Nemocnice s  akutní péčí jsou ve ztrátě, která se vlivem snižování pla-

teb z veřejného zdravotního pojištění bude nadále prohlubovat,“ řekla radní kraje zodpovědná za zdravotnictví Markéta Tauberová. Přesto se hospodaření pomalu zlepšuje a každoroční ztráta by u většiny nemocnic v kraji měla být letos nižší než v letech předchozích. ZTRÁTY MNOHDY DĚDICTVÍM MINULOSTI Ovšem například Pardubická krajská nemocnice je ve ztrátě nezavi-

něně. Vedení kraje i management nemocnice po svých předchůdcích zdědili zdravotnické zařízení, ve kterém byly lukrativní obory pronajaty soukromým subjektům. Taková situace v tomto rozsahu nemá obdoby v celé republice. Zatímco jedno oddělení Pardubické krajské nemocnice vykazuje roční ztrátu zhruba sedm milionů korun, jeho část pronajatá soukromé společnosti vykazuje čistý zisk v řádu desítek milionů. (pokračování na straně 2)

Tendry za 16 miliard rušíme, zaznělo z Lesů Tendry Lesů ČR. To byla obrovská kauza posledních měsíců, která hýbala nejen samotným podnikem, ale i politickou scénou či kraji. K  veřejné zakázce za 16 miliard se vyjádřil snad každý včetně předsedy Asociace krajů Michala Haška. Ten nakonec může být spokojen: Celé zadávací řízení se prozatím ruší. Lesům ČR patří v  současnosti zhruba polovina všech lesů v zemi.

A pochybnosti o tendrech na zpracování více než milionu hektarů

lesních ploch v letech 2011 až 2020 rozhodně nejsou první v  historii podniku. Antimonopolní úřady se o některé aspekty řízení organizace zajímají už řadu let. Posledním diskutovaným problémem bylo právě zadávací řízení na zakázky za téměř 16 miliard korun. Celý proces

Hospodaření nemocnic, které zřizují kraje, je různorodé. Hodně záleží na způsobu vedení, podpory, nastavení fungování a struktuře nastavené péče. Velkým handicapem pro některé kraje je nepřítomnost silné krajské nemocnice, které v minulosti nesly statut nadregionálních zdravotnických zařízení s nabídkou špičkové specializované péče. Dalším problémem je naprostý chaos v rozmístění různých typů zdravotnické techniky. Nemohu souhlasit se současnými praktikami VZP, kdy  od ní naše nemocnice  mají dostávat za 100 % výkon resp. péči pouze 95 % plateb. Bohužel, manévrovací prostor   našich nemocnic je v tuto chvli nulový. Za nezbytnou považuji změnu filozofie plateb - základní zdravotnická péče má být hrazena stejně bez rozdílu typu krajské či nekrajské  nemocnice, souhlasím s úpravou platby pro specializovanou péči.  Pokud jde o hledání úspor, existuje řešení. Našli jsme jej částečně u nás na Vysočině. Máme velice dobré zkušenosti se společnými nákupy vybraných komodit, efektivní využívání budov, elektronické aukce. Dalším možnostem úspor bohužel brání neskutečná rigidita zdravotních pojišťoven. Díky byrokratickým postupům zdravotních pojišťoven a jejich kostnatému vnitřnímu systému je téměř nerealizovatelná jednodenní chirurgie nebo  otevřenost lůžkového fondu s vazbou na ambulantní operování. Kraje musí a chtějí pro své občany zajistit odpovídající kvalitní zdravotní péči, ale pokud v regionu není opravdu silná krajská nemocnice univerzitního nebo fakultního typu, jsou tyto vůči ostatním ve velice nevýhodném postavení. Vedle Vysočiny se s tímto problémem potýkají i kraje Karlovarský, Pardubický a Zlínský. Jedinou cestou, v současné době však v rovině nesplnitelného přání, je hloubková inventura současného stavu fungování zdravotnických zařízení na území celého státu a dále jasné definování pravidel fungování nemocnic, jejich kontrola a sankce - nikoli na papíře, ale v realitě. Bez domluvy se v českém zdravotnictví stav nezmění. INZERCE

kritizovaly především menší regionální firmy, kterým se nelíbilo, že státní podnik v nových tendrech, které mají platit od počátku příštího roku na celých deset let, snížil počet územních jednotek z několika stovek na něco přes sto. (pokračování na straně 21)

2

TÉMA

KN | květen 2010 |

Krajské nemocnice hospodaří, až na výjimky, dobře (pokračování ze strany 1)

„Tady došlo k  vyčlenění několika lukrativních výkonů, přičemž nemocnici zůstává jen ta péče, která už není tolik lukrativní,“ říká ředitel nemocnice Josef Šimurda, podle kterého je právě to největší problém v  hospodaření krajské nemocnice. „Pokud by všechna oddělení fungovala pod hlavičkou nemocnice, tak si troufám tvrdit, že je naše zařízení ziskové.“ Nepříznivý vývoj v  hospodaření nemocnic se letos čeká také ve Středočeském kraji. Tedy v kraji, kde je oblast zdravotnictví prostředím pro dlouhodobé a velmi vyhrocené spory. Podle ODS byly za jejich vlád nemocnice ziskové. Tento trend se údajně mění kvůli špatnému hospodaření Davida Ratha. Ten v březnu oznámil, že za rok 2009 vykázaly nemocnice zisk zhruba 60 milionů korun. Dodal ale, že pozitivní vývoj skončil, a v letošním roce dojde ke ztrátám až sto milionů korun. „Je smutnou vizitkou současného vedení kraje, že během necelých dvou let došlo k tak hlubokému propadu v hospodaření krajských nemocnic. Za našeho vedení byly nemocnice ziskové a navíc byly schopny podílet se patnácti procenty na všech investičních akcích,“ kritizuje současné vedení místopředseda ODS Petr Bendl. Jak jsou na tom nemocnice v  ostatních regionech? Nemocnice Jihomoravského kraje vloni po dlouhé době skončily v kladných číslech. Zadlužení netrápí ani nemocnice v Ústeckém kraji a se ziskem vloni hospodařili i na Královéhradecku. Obrovské problémy naopak existují ve Zlínském kraji. Ztráta Krajské nemocnice Tomáše Bati totiž vloni dosáhla více než 181 milion korun. Objevují se tak dokonce spekulace o konkurzu. „Ztráty jsou spíše systémové. Managementu nemocnice zatím špatné hospodaření nikdo neprokázal,“ podotkl hejtman kraje Stanislav Mišák a vyjádřil pochyby o vhodnosti převedení nemocnice na obchodní firmu. „Je zřejmé, že převedení ne-

mocnic na akciové společnosti vůbec neřešilo situaci ve zdravotnictví.“ NEZISKOVKY NEBO AKCIOVKY? Stejně jako se liší hospodaření nemocnic kraj od kraje, liší se i právní forma jednotlivých zdravotnických zařízení. Obecně se lze v krajích setkat se dvěma formami fungování nemocnic. Buďto hospodaří jako neziskové příspěvkové organizace, nebo jako akciové společnosti. Krajské nemocnice samostatně jako akciové společnosti lze nalézt ve Zlínském, Pardubickém, Libereckém, Plzeňském a Středočeském kraji, kde se současné vedení zatím marně snaží nemocnice převést zpět na neziskové společnosti. Tomuto kroku zatím brání ministerstvo, které argumentuje tím, že by mohlo dojít ke ztrátě transparentnosti v hospodaření nemocnic. Nemocnice jako neziskové příspěvkové organizace pak najdeme například na Vysočině, v Moravskoslezském nebo v Jihomoravském kraji. Další možností, jak udržovat dohled nad krajskými nemocnicemi, je sdružit je pod hlavičku jedné organizace. Takovou formu zvolili například v Ústeckém kraji, kde všechna krajská zařízení spadají pod akciovou společnost Krajská zdravotní. V  Královéhradeckém kraji mají podobnou akciovou společnost, zde se však jmenuje Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje, a spadají pod ní čtyři oblastní nemocnice a jedna nemocnice městská. V Karlovarském kraji je systém také podobný. Tři krajská zařízení spadají pod jednu organizaci – Karlovarskou krajskou nemocnici, která je také akciovou společností. Podobné sdružující holdingy pak mají také v Olomouckém nebo Jihočeském kraji. MINISTERSTVO VS. KRAJE – VĚČNÝ BOJ Věčný boj probíhá mezi kraji a ministerstvem zdravotnictví. Spory se točí

Ilustrační foto.

foto: KN

krajů Michal Hašek. „V roce 2008 bylo pouze 30 těch nemocnic v kladném hospodaření. V roce 2009 se zlepšila hospodaření krajských nemocnic v zemi. 40 z 62 nemocnic má kladné hospodářské výsledky. U dalších 14 došlo k výraznému zlepšení hospodaření. Rázně tedy odmítám kydání bláta na hejtmany, které tady náměstek Šnajdr předváděl,“ uzavřel Hašek.

foto: KN

pro rok 2010 je rozsah zdravotní péče poskytované v  roce 2008 a cenová úroveň roku 2008 u veškerých dodavatelských komodit. Navíc úhradová vyhláška nereaguje na zvýšení DPH o 1 procento, které bylo přijato v  rámci krizového balíku opatření,“ dodal. Místopředseda Asociace krajů a hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek s  kritikou souhlasí. Podle něj to nemocnice zbytečně omezuje. „Krajské nemocnice, které mají výrazně nižší hodnotu bodu než nemocnice fakultní, se tak mohou dostat do výrazných finančních potíží.“ Ministerstvo zdravotnictví ale nesouhlasí a stojí si za svým. „Úhradová vyhláška pro letošní rok zachovává výši úhrad úplně stejnou jako v loňském roce. Dokonce v některých segmentech je tam i drobné navýšení,“ prohlásila náměstkyně ministryně Markéta Hellerová. Stížnosti tak považuje za nesmyslné. Podle ní vyhláška stanovuje úhradu na péči bez ohledu na to, kdo je zřizovatelem. Ostrý spor se rozhořel také mezi kraji a náměstkem ministryně Markem Šnajdrem. Podle Marka Šnajdra ČSSD nedává dostatek peněz do krajského zdravotnictví a zanedbává například systém záchranné služby. To vedení krajů pobouřilo. „Důrazně se ohrazuji proti tvrzení člena vedení Ministerstva zdravotnictví ČR, prvního náměstka ministryně  Marka Šnajdra, který bezostyšně plošně kritizuje stav zdravotnictví v regionech. Činí tak bez hlubší znalosti konkrétních podmínek v krajích. Ptám se zcela oprávněně: Ví vůbec ministerští úředníci, co se v krajích děje a jaké mají pacienti krajských zdravotnických zařízení potřeby?“ napsal například hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek. A do Šnajdra se pustil i předseda Asociace

litě řízení každé nemocnice a druhá je v organizaci péče v rámci kraje. Neustále se zvyšující finanční náročnost poskytované akutní péče znamená nutnost koncentrace specializované péče a péče se vzácnou četností do center, respektive do větších nemocnic, do nemocnic s větší spádovostí obyvatel. Každá menší nemocnice nemůže poskytovat všechno. Okresní nemocnice by se měly zaměřit na poskytování základní péče s  malou spádovostí a velkou četností, odmítat by neměly ani následnou, doléčovací a rehabilitační péči.

Kraje, na jejichž území je fakultní nemocnice, mají situaci jednodušší, a tato nemocnice je přirozeným spádovým centrem specializované akutní péče v kraji a nese také největší díl nákladů za tuto péči. Polovina krajů ale nemá fakultní nemocnici a občané těchto krajů mají složitější přístup ke specializované péči i k investičním prostředkům ze státního rozpočtu do rozvoje akutní péče na svém území. Při hledání rezerv by se také nemělo zapomínat na případy nekoncepčního vyčlenění některých lukrativních výko-

nů v akutní péči z  krajských nemocnic, čímž došlo k  roztříštěnosti péče, ztrátě příjmů a zkomplikování dalšího rozvoje vlastní nemocnice.

například kolem úhradové vyhlášky. Podle hejtmana Středočeského kraje je právě tento dokument důvodem, proč nemocnice v  kraji budou letos hospodařit se ztrátou. Podle něj VZP krátí měsíčně zálohy středočeským krajským nemocnicím o více než 10 milionů korun. Méně peněz je jim zasíláno bez ohledu na skutečně provedenou zdravotní péči. „Celý problém vznikl z toho, že nová úhradová vyhláška uvádí jako referenční období rok 2008 a nikoliv rok 2009,“ říká hejtman David Rath s  tím, že nemocnice jsou však nastavené jak rozsahem poskytované péče, tak   cenovou úrovní nákladů na rok 2009. „Jinými slovy východiskem úhrad

Ilustrační foto.

MĚL BY STÁT DOTOVAT KRAJSKÉ NEMOCNICE? Další předmět sporu se objevil v okamžiku, kdy stát oznámil, že poskytne nemocnicím 1,5 miliardy korun na strategické investice. To je jistě chvályhodné, krajům se ale nelíbí, že tyto peníze půjdou pouze na nemocnice ve vlastnictví státu. „To rozdělení pouze do fakultních nemocnic je určitě nešťastné. Svým způsobem to můžeme chápat i jako diskriminující,“ řekl například radní Karlovarského kraje Jaroslav Bradáč. Že jde o zvýhodňování státních nemocnic na úkor těch krajských, je přesvědčen i Michal Hašek. Podle něj přece pacient nezkoumá, zda je ve státní nebo v krajské nemocnici. Ministerstvo výhrady odmítá. Podle něj jde o strategické investice určené na nákup mimořádně drahých přístrojů, které obvykle neslouží jen lidem ze spádových oblastí nemocnic, a požadavky krajů, které chtějí, aby část peněz šla i na krajské nemocnice, proto nejsou oprávněné. V  současnosti mezi kraji a státem probíhají jednání o nějaké dohodě. Už před časem ale Jiří Běhounek vyjádřil pochybnost, že někam povedou. „Jednání určitě budou probíhat, ale já upřímně pochybuji, že z té miliardy a půl krajské nemocnice něco uvidí.“  Filip Appl

KOMENTÁŘ V posledních přibližně 10 letech si zdravotnická zařízení zvykla na 5-7 % každoroční zvyšování svých příjmů, což souviselo s  masivně rostoucí ekonomikou. V  roce 2010 ale i zdravotnictví zasáhla ekonomická recese, zdravotní pojišťovny mají proti minulým letům menší příjmy a úhradová vyhláška ministerstva zdravotnictví pro rok 2010 již předpokládá pro poskytovatele stejný objem finančních prostředků, jako byl v  roce 2009. V  podmínkách hospodaření nemocnic ale ono „stejný objem“ nebude ve skutečnosti stejně. Objem prostředků

v roce 2009 bude ve skutečnosti menší, a to zejména vlivem inflace, vlivem tlaku na zvyšování mezd a také vlivem „hledání rezerv“ zdravotními pojišťovnami. Vzhledem k velkému objemu fixních nákladů nemocnic bude tato „nulová varianta“ nová situace a bude představovat zejména pro menší krajské nemocnice velmi rizikové období pro jejich výsledek hospodaření. Bude zapotřebí hledat rezervy v hospodaření, a to bez snižování dostupnosti a kvality péče. Jsou dvě hlavní oblasti, kde lze hledat tyto rezervy – jedna je v kva-

Josef Šimurda, ředitel Pardubické krajské nemocnice

PARDUBICKÝ KRAJ

KN | květen 2010|

Nová krajská koncepce zdravotnictví má snížit dluhy nemocnic Úroveň zdravotnických zařízení, které vlastní Pardubický kraj, se podle všeho pomalu zvedá. Přesto si vedení kraje nemůže hodit nohy na stůl. Shodila by je totiž ihned opozice, která ostře kritizuje například novou zdravotnickou koncepci kraje.

TÉMA A jak jsou na tom nemocnice s hospodařením? Výhled není příliš optimistický. „Nemocnice s akutní péčí jsou ve ztrátě, která se vlivem snižování plateb z  veřejného zdravotního pojištění bude nadále prohlubovat,“ řekla Krajským novinám radní pro zdravotnictví Markéta Tauberová. Podle ní nemocnice využívají kontokorentní úvěry bank a omezeně úvěry na investice. „Pardubický kraj v rámci zajištění veřejných služeb hradí formou vyrovnávací platby činnosti, o kterých deklaroval jejich potřebnost. V  roce 2009 bylo uvolněno více než 90 milionů korun. V  rámci investičních akcí byly financovány zejména rekonstrukce staveb v částce 97,5 milionu.“ I v  loňském roce nemocnice hospodařily se ztrátou. Ta však byla díky navýšení základního kapitálu nižší, než se čekalo. Nemocnice v Chrudimi končila rok se ztrátou 15 milionů korun. Zlepšení vykázala i Krajská nemocnice Pardubice, která končila rok se ztrátou 45 milionů oproti 70 milionům, které předpovídala. Podle hejtmana Rad-

ko Martínka padá ztrátovost nemocnic na vrub minulé krajské vlády, která učinila některé chyby při transformaci příspěvkových organizací na akciové společnosti. Situaci rovněž nepřispívají ani uzavřené smlouvy některých nemocnic se soukromým sektorem. Obory, které by měly být ekonomickým tahounem Krajské nemocnice Pardubice, vydělávají peníze privátním firmám. „Případ pardubické nemocnice je anomálie v České republice,“ konstatuje její současný ředitel Josef Šimurda. „Tady došlo k vyčlenění několika lukrativních výkonů, přičemž nemocnici zůstává jen ta péče, která už není tolik lukrativní. Pokud by všechna oddělení fungovala pod hlavičkou nemocnice, tak si troufám tvrdit, že je naše zařízení ziskové.“ Zadlužení krajských nemocnic se podle všeho nepodaří odstranit ani v tomto roce. Důvodem je fakt, že jsou v letošním roce platby z veřejného zdravotního pojištění pod hodnotami roku 2009. „Ke snížení ztrát přes veškerá opatření, která přijaly nemocnice, s  největší pravděpodobností nedojde,“ říká na rovinu krajská radní. Například pardubická nemocnice navrhla pro letošní rok ztrátu 25 milionů korun.

NOVOU KONCEPCI KRITIZUJE OPOZICE Pomoci má nová zdravotnická koncepce, kterou schválilo zastupitelstvo. Dokument je však kritizován opozicí především kvůli plánu centrálních nákupů léků. Koncepci zdravotnictví obhajuje vedení kraje s tím, že jde o dokument, který se dokonce stává vzorem pro ostatní regiony. „Prioritou je bezpečnost pacientů a kvalita poskytované zdravotní péče. V první etapě vznikne institut krajských odborníků, bude vytvořeno jednotné organizační schéma nemocnic. Přínosem pro ekonomiku nemocnic bude centrální nákup léků, zdravotnického materiálu a modernizace v oblasti IT,“ řekla radní pro oblast zdravotnictví Markéta Tauberová. Podle ní je nutné, aby se kraj začal chovat jako dobrý hospodář a začal šetřit kde se dá. „Z  rozborů vyplývá, že všech pět nemocnic musí spolupracovat, nikoliv si navzájem konkurovat. Přínosem pro pacienty budou smluvní vazby mezi krajskou nemocnicí v  Pardubicích a  královéhradeckou Fakultní nemocnicí v  oblasti superspecializované péče.“ Podle bývalého radního z ODS Josefa Janečka však koncepce obsahuje řadu chyb a centrální nákupy jsou ideálním prostředím pro korupční jednání. „To podstatné navíc koncepce vůbec neřeší, nezabývá se ekonomikou.“

Radko Martínek ve svém funkčním období už navštívil i nemocnici v Ústí nad Orlicí. zdroj: Pardubický kraj NEMOCNICE JAKO AKCIOVKY V Pardubickém kraji je v  současné době celkem pět krajských nemocnic. Patří mezi ně nemocnice v Pardubicích, Chrudimi, Litomyšli, Svitavách a v Ústí nad Orlicí. V každém bývalém okrese Pardubického kraje tak existuje jedna, pouze na Svitavsku dvě. A jaký je status nemocnic? Všechna tato krajská zařízení s  akutní lůžkovou péčí jsou už od roku 2007 akciovými společnostmi. V kraji jsou však ještě další zdravotnická zařízení v majetku kraje. „Tři nemocnice následné péče a tři odborné léčebné ústavy jsou příspěvkové organizace také zřizované Pardubickým krajem,“ dodává radní.

Aktuálně se kraje zabývají také možnostmi financování krajských nemocnic od státu. Ta je totiž zatím minimální. Debatu rozproudila 1,5 miliardová finanční pomoc na investice do státních nemocnic. Krajské nemocnice nemají dostat ani korunu. A to se nelíbí hejtmanovi a místopředsedovi Rady Asociace krajů Radko Martínkovi. „My jsme to jako Asociace krajů připomínkovali, protože i převážná většina prostředků z Evropských fondů jde do státních nemocnic. Vnímám to jako velký problém. Pokud totiž nemáme přísun vlastních finančních prostředků, tak nejsme schopni zajišťovat některé investiční náklady,“ dodal hejtman. Filip Appl

3

STRUČNĚ A JASNĚ ● Po deseti letech se Pardubickému kraji podařilo to, o co tak dlouho usiloval – získat budovu bývalého okresního úřadu. Počátkem května podepsal prezident Václav Klaus převod objektu do vlastnictví kraje a budovu, ve které sídlí nejenom část úředníků kraje, ale také krajského města, tak bude spravovat úřad regionu. „Deset let Pardubický kraj usiloval o budovu bývalého okresního úřadu. Nakonec jsme uspěli se zákonodárnou iniciativou,“ říká hejtman Radko Martínek. „Přepokládáme, že do jednoho místa soustředíme krajské organizace, abychom ušetřili peníze za pronájmy.“ ● Pardubická univerzita je v kurzu. Letos sem svou přihlášku zaslalo 8 800 zájemců o studium, což je o tisíc víc než v  loňském roce. Univerzita počítá, že v  příštím roce na ní může studovat až jedenáct tisíc posluchačů. „Je možné, že se k 11 tisícům dostaneme. Tím ale nárůst počtu studentů skončí. V dalších populačně slabších ročnících se budeme snažit udržet přibližně deset tisíc studentů,“ konstatoval rektor Miroslav Ludwig. ● Dobrovolní záchranáři působící na území Pardubického kraje získali od jeho vedení finanční příspěvek ve výši čtyř set korun. O peníze se podělí horská služba, Český červený kříž, vodní záchranná služba, klub vojáků v záloze a brigáda kynologů. Dotaci od kraje využijí záchranáři na zakoupení vybavení a komunikačních prostředků.

V kraji znají nejlepší obce v třídění odpadu Efektivní marketing V Pardubicích se počátkem května uskutečnilo slavnostní vyhlášení soutěže v třídění odpadu „O perníkovou popelnici“. Akce se zúčastnili starostové, místostarostové i další zástupci všech vítězných obcí. Rozdalo se deset perníkových popelnic a třičtvrtě milionu korun. „Obce mají díky „Perníkové popelnici“ možnost zasoutěžit si a ty nejlepší jsou pak odměněny zajímavými finančními bonusy,“ zdůraznil při zahájení Václav Kroutil, radní Pardubického kraje zodpovědný za životní prostředí, zemědělství a venkov. Pardubický kraj je spolu se společností EKO-KOM vyhlašovatelem této soutěže. Soutěž „O perníkovou popelnici“ se těší stále většímu zájmu. „V roce 2009 bylo do systému EKO-KOM a tedy i do boje „O perníkovou popelnici“ zapojeno 413 ze 451 obce celého Pardubického kraje. To znamená, že soutěžilo 91 % obcí a 99 % obyvatel. V městech a obcích kraje přibylo také 699 kontejnerů na tříděný sběr, je jich už téměř 10 tisíc,“ upřesnil Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO-KOM a.s. PERNÍKOVÉ POPELNICE I FINANČNÍ ODMĚNY Starostové oceněných obcí si z  vyhlášení odnesli hned dvě ceny. První, symbolickou v podobě perníkové popelnice a jako druhou cenu obdrželi finanční šek. Absolutním vítězem soutěže se stalo město Sezemice. V kategorii do 500 obyvatel se na prv-

ních třech místech umístily obce Neratov (1. místo), Pustina (2. místo) a Svinčany (3. místo). V kategorii 500 – 5 000 obyvatel si nejlépe vedly obce Sezemice (1. místo), Seč (2. místo) a obhájce loňského zlata Opatovice nad Labem (3. místo). V kategorii nad 5 000 obyvatel zvítězilo město Litomyšl nad druhým (a v roce 2008 vítězným) Žamberkem a třetím Letohradem. Titul „Skokan roku“ získala obec Jaroslav za skok ze 177. na 29. místo ve své kategorii. CO DOPOMOHLO NEJLEPŠÍM OBCÍM K VÍTĚZSTVÍ?

že každý její obyvatel v roce 2009 vytřídil 72,5 kilogramu papíru, plastů, skla a nápojových kartonů. „Skokan roku“ - obec Jaroslav si k postupu o 148 pozic pomohla tím, že doplnila tradiční sběr do nádob o sběr do pytlů. Místo 23 kilogramů v roce 2008 vytřídil každý zdejší obyvatel 37 kilogramů v roce 2009. „Silným motivačním prvkem je finanční odměna pro ty nejlepší. Pardubický kraj a společnost EKO-KOM podporují tuto soutěž dohromady částkou dosahující třičtvrtě milionu korun. Pardubický kraj pomáhá třídění odpadu i jinak. Provozujeme například odpadové centrum, kde se mohou města a obce informovat o tom, jak mají postupovat ve třídění odpadu,“ uvedl Václav Kroutil, radní Pardubického kraje zodpovědný za životní prostředí, zemědělství a venkov. LETOŠNÍ VÝSLEDKY BYLY SLABŠÍ

V obci Neratov se podařilo obyvatelům předat k recyklaci víc odpadu, než odvezli na skládku. Vytřídili totiž 70 % veškerého odpadu. V Sezemicích vsadili na jistotu. Lidé se tu rozhodli být nejlepší a daří se jim. Hned v prvním ročníku soutěže zvítězili, v roce 2008 jim prvenství uteklo jen o kousek a skončili druzí, v roce 2009 jsou nejlepší nejen ve své kategorii, ale stali se i „Absolutním vítězem“ celé soutěže. Vytřídili více než 100 kilogramů odpadu na občana za rok. Litomyšl zvítězila díky tomu,

Soutěž „O perníkovou popelnici“ se těší stále většímu zájmu.

foto: KN

Ve srovnání s ostatními kraji dosahuje ale Pardubický kraj průměrných výsledků ve třídění odpadu. „Konec roku 2008 a celý rok 2009 byl poznamenán hospodářskou krizí, která se pochopitelně odrazila i v odpadovém hospodářství,“ prohlásila při předávání cen Martina Vrbová, ředitelka oddělení využití odpadů společnosti EKO-KOM, a.s. „Dnes mohu říci, že se stav stabilizoval, a celý systém třídění se podařilo udržet. Výsledky v Pardubickém kraji jsou sice tento rok o něco slabší, ale přesto je třeba tuto aktivitu ocenit. Lidé v kraji totiž třídit odpad umí, což dokládají nejen statistická čísla, ale i velmi dobré umístění obcí kraje v celorepublikové soutěži „Křišťálová popelnice“. Nyní se můžeme těšit na příští rok, kdy budou výsledky jistě lepší,“ doplnila Martina Vrbová. Od začátku roku 2010 běží v Pardubickém kraji již čtvrtý ročník soutěže „O perníkovou popelnici“. Držme palce, ať je opět úspěšnější, než ročník minulý! Další informace o soutěži a pravidla pro rok 2010 najdete na www.ekontejnery.cz.

Vypořádat se s konkurencí velkých firem není pro malé a střední podnikatele jednoduché. Pomoc a rady jak dosáhnout úspěchu, přinesl podnikatelům seminář věnovaný efektivnímu marketingu, který se konal v Pardubicích. Seminář vznikl díky pardubické pobočce sítě Enterprise Europe Network, jejíž hostitelskou organizací je Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje. PODPORA PODNIKŮ NA DOSAH RUKY „Malí a střední podnikatelé mají díky seminářům, které pořádáme, možnost dozvědět se nové a cenné informace, které jim mohou dopomoci zefektivnit jejich podnikání,“ vysvětila účel akce Klára Gottvaldová, konzultantka Regionální rozvojové agentury Pardubického kraje. Vlastnit úspěšnou a prosperující firmu je snem každého podnikatele. Cesta jak toho dosáhnout, není tak složitá, byť se to některým může zdát. Právě proto byl seminář věnován tématům z klíčových oblasti, tj. funkce marketingu, marketing jako strategický nástroj řízení, marketingová strategie a marketingový plán, jak se odlišit od konkurence, nové formy marketingu, psychologie reklamy, přehlcenost světa reklamou, jak zaujmout zákazníky, nové formy reklamy, kreativní reklama a trénink tvorby reklamy. „Seminář vnímám jako velmi přínosný, protože mi poskytl informace, o kterých bych se možná jinak nedozvěděla. Informace chci předat i svým studentům, kteří budou na trh vstupovat a díky těmto radám můžou dosáhnout úspěchu,“ zhodnotila účastnice semináře Milada Polláková. ČEŠI JSOU KREATIVNÍ SAMI PRO SEBE Přednášejícím byl Karel Červený, expert v  oblasti rozvoje kreativity a  nastavení inovačního prostředí ve firmách, který spolupracuje s  odborníky na kreativitu v USA, Velké Británii a Izraeli, a od roku 2008 je jednatelem a ředitelem vzdělávací společnosti Talent Experts, s.r.o.

„Češi jsou mimořádně kreativní ve smyslu, jak vyzrát na něco, ale ne ve smyslu pro prospěch celku. Mne osobně to velice mrzí, protože nás to staví do nepříznivého světla,“ vyjádřil se Karel Červený. Nejvíce tvořivé společnosti jsou například v  Japonsku nebo ve Spojených státech. V  USA je zhruba 20 velikých center na podporu kreativity, oproti tomu v Evropě je pouze 6 malých center. V České republice je tento obor stále ještě v plenkách. „Podnikatelé by si měli uvědomit, že nemají dělat věci tak, jak je dělají druzí. Musí přemýšlet nad tím, jak to udělat jinak, lépe a levněji, což je právě o tvořivosti. Když všichni budou dělat všechno stejně, tak nikdo nebude vynikat,“ zdůraznil hlavní poslání semináře Karel Červený. Přes fakt, že semináře tohoto typu jsou nabízeny zcela zdarma, účast podnikatelů se zvyšuje velmi pomalu. „Oslovili jsme pět set podnikatelů z regionu, ale na seminář jich dorazil jen zlomek, což nás samozřejmě mrzí,“ potvrdila Klára Gottvaldová. Další semináře jsou naplánovány na červen a budou věnovány řízení projektů, resp. finančnímu a zadávacímu řízení. Pardubická pobočka Enterprise Europe Network neorganizuje pouze semináře. Poskytuje služby v rámci tzv. modulu A – Poradenství pro podnikatele. Více informací můžete nalézt na www.rrapk.cz.

4

KN |květen 2010 |

STRUČNĚ A JASNĚ ● Pokutu více než čtyři miliony korun udělil finanční úřad Středočeskému kraji. Ten byl sankcionován za porušení rozpočtové kázně spočívající v  tom, že úřad měl do 30. srpna 2008 odevzdat ministerstvu školství monitorovací zprávu, což učinil se čtyřdenním zpožděním. Porušil tak podmínky poskytnutí dotace z  operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Kraj se může proti pokutě odvolat nebo požádat ministerstvo financí o prominutí. ● Vedení kraje zvažuje poskytnutí finanční pomoci na vybudování krajského leteckého muzea. To by mohlo stát v  Mladé Boleslavi, s  myšlenkou na jeho zřízení přišla Nadace Letadlo Metoděje Vlacha. Součástí muzea, jehož stavba by případně mohla začít už v příštím roce, by měla být školící místnost pro začínající piloty a funkční exponáty muzea by sloužily k vyhlídkovým letům. ● Deník MF Dnes se pustil do spekulace, zda stínový ministr zdravotnictví ČSSD, současný hejtman Středočeského kraje David Rath zasedne v  případě volebního vítězství sociální demokracie ve vládním kabinetu. Podle tvrzení deníku je tato možnost málo pravděpodobná a sociální demokracie prý hledá osobnost, která by post ministra zdravotnictví zastávala. Prioritní funkcí by pro Ratha bylo vedení kraje.

STŘEDOČESKÝ KRAJ

Hospodařením nemocnic se kraj chlubí Vedení Středočeského kraje se chlubí tím, jak dokáže hospodařit v krajských nemocnicích oproti vládám ODS. Zatímco v roce 2008 uvádí kraj celkový hospodářský výsledek pěti krajských nemocnic v podobě ztráty sto dvaceti milionů, za rok 2009 už uvádí zisk šedesáti milionů. Největší obrat podle kraje nastal v nemocnici v Mladé Boleslavi.

TÉMA Kraj má v rukou celkem pět nemocnic: v Kladně, Kolíně, Benešově, Mladé Boleslavi a v Příbrami. „Rozdíl hospodaření středočeských krajských nemocnic pod naším vedením a v  době vlády ODS dobře dokazují čísla výsledků hospodaření jednotlivých nemocnic,“ uvedla Alžběta Bublanová z oddělení styku s médii a veřejností. Z čísel vyplývá, že nemocnice v Mladé Boleslavi hospodařila v roce 2008 se ztrátou více 45 milionů korun v loňském roce se však dostala do černých čísel se ziskem přes 54 milony. Nemocnice v Benešově loni skončila s přebytkem sice jenom jeden a půl milionu, ale v roce 2008 byla ve ztrátě přes 58 milionů. U ostatních nemocnic už rozdíly nebyly tak markantní, ale i tam se krajské ústavy dostaly z červených do černých čísel. Nemocnice v Kladně se ze ztráty skoro osmi a půl milionu dostala těsně nad nulu, konkrétně na zisk 782 tisíc, nemocnice v Kolíně šla ze ztráty skoro sedmi a půl milionu do zisku přes pět a půl mili-

onu korun a konečně Příbramská nemocnice dokázala ztrátu 1,6 milionu proměnit na třičtvrtě milionový zisk. VYHLÁŠKA A MINISTERSTVO ÚDAJNĚ NEMOCNCÍM ŠKODÍ Kraj přesto nevstoupil do dalšího roku s nadšením a vidinou šťastných zítřků. „Situaci výrazně ovlivní nová úhradová vyhláška ministerstva zdravotnictví, jejíž dopady už dokážeme odhadnout,“ uvedla Bublanová. Středočeský hejtman David Rath dokonce upozornil na to, že podle nynější podoby návrhu vyhlášky nastane příští rok výrazné zhoršení dostupnosti zdravotní péče. „Vyhláška počítá s propady v úhradách a bude velký problém udržet naše nemocnice nezadlužené,” řekl. Po aplikaci vyhlášky na středočeské nemocnice vyplývá, že nemocnice by celkem mohly za rok přijít o více dež deset milionů korun měsíčně, roční propad by pak byl kolem 140 milionů korun. „Celý problém vznikl z  toho, že nová úhradová vyhláška uvádí jako referenční období rok 2008 a nikoliv rok 2009,“ říká hejtman David Rath s tím, že nemocnice jsou však nastavené jak rozsahem poskytované péče, tak  ce-

zdroj: USZSSK

Záchranáři kolínské nemocnice pořádají dny pro věřejnost. novou úrovní nákladů na rok 2009. „Jinými slovy - východiskem úhrad pro rok 2010 je rozsah zdravotní péče poskytované v roce 2008 a cenová úroveň roku 2008 u veškerých dodavatelských komodit. Navíc úhradová vyhláška nereaguje na zvýšení DPH o jedno procento, které bylo přijato v rámci krizového balíku opatření,“ dodal. Další problémy má hejtman David Rath s převodem nemocnic do neziskového sektoru. Stře-

dočeský kraj se už loni pokusil podat dva návrhy na převod nemocnic na neziskové společnosti. Ministerstvo oba ale zamítlo, údajně kvůli procesním a právním pochybením v návrhu i v samotné zřizovací listině. Středočeské oblastní nemocnice následně podaly samy obdobný návrh a i po jejich zamítnutí podaly společnou žalobu na ministerstvo zdravotnictví. Podle vedení krajských zdravotnických zařízení ministerstvo

dlouhodobě a záměrně blokuje jejich převod do neziskového holdingu. Kraj prohlašuje, že ministerstvo je nečinné a nedodrželo řádné lhůty předepsané zákonem. Podle Ratha prý nemocnice vyčerpaly veškeré dostupné prostředky, proto se nakonec nemocnice obrátily na správní soud. „Naším cílem bylo dosáhnout rozsudkem toho, aby ministerstvo tento zápis muselo učinit,“ uvedl Rath. Michal Tillgen

JIHOČESKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ ● Českobudějovická nemocnice má zbrusu nový dětský pavilon, jehož stavbu na zelené louce z  velké většiny zaplatily dotace z  EU. Náklady na výstavbu dosáhly 290 milionů korun, z fondů EU získala nemocnice 267 milionů. „Jde o jednu z největších investic za posledních několik let v rozvoji modernizace naší nemocnice pro občany celého Jihočeského kraje. Nové oddělení nabídne dětským pacientům a jejich doprovodu i větší komfort, protože bude vybaveno dvoulůžkovými a třílůžkovými pokoji s vlastním sociálním zařízením,“ uvedl předseda představenstva Nemocnice České Budějovice, a.s., MUDr. Břetislav Shon.

● O své primátoské křeslo se nyní musí třást primátor Českých Budějovic Juraj Thoma. O post na radnici může přijít kvůli odvolání tajemníka, který měl poškodit automobil jednoho z občanů města. Do odvolání, proti kterému původně nevystupovali, nyní neobvyklým způsobem zasahují někteří zastupitelé. Podle regionálního tisku může být za vším boj uvnitř Thomovy politické strany.

Všechny nemocnice jsou v černých číslech Jihočeský kraj je stoprocentním vlastníkem osmi krajských nemocnic: v Českých Budějovicích, v Českém Krumlově, v Písku, ve Strakonicích, v Prachaticích, v Táboře, v Jindřichově Hradci a v Dačicích. Všech osm nemocnic se v hospodaření za loňský rok dostalo do černých čísel. „Uměle se nakonec dostala do ztráty jen nemocnice v Jindřichově Hradci, ta byla způsobena účetními operacemi, doporučenými auditorem,“ uvedla tisková mluvčí kraje Vladimíra Pavlová.

TÉMA Přestože jsou kraje, jejichž nemocnice končily rok 2009 v hlubokých ztrátách, nejsou hospodářské výsledky některých jihočeských stánků zdraví nijak zanedbatelné. Zisk po zdanění nemocnice v Českých Budějovicích byl přes 22 miliony a v Písku přes jedenáct milionů. Přes milion zisku se dostaly ještě nemocnice v Českém Krumlově s částkou jeden a půl milionu a v Prachaticích kolem 1,8 milionu. Nemocnici ve Strakonicích jen těsně unikla částka dvou milionů. Naproti tomu, ač v černých číslech, skončily v minimálních plusech nemocnice v Táboře se 180 tisíci a nemocnice v Dačicích, kde byl zisk jen symbolický, a účetně vykazuje nemocnice v hospodaření za rok 2009 čistou nulu. Akciová společnost nemocnice totiž byla založena až v listopadu 2009 a zdravotní činnosti převzala až od února letošního roku, účetní rok a uzávěr-

ka tak byly posunuty na termín 31. 12. 2010. Dvaadvaceti milionová ztráta nemocnice v Jindřicově Hradci byla způsobena účetně, zejména změnami odpisů a opravných položek drobného majetku. Celkem tak všechny nemocnice skončily souhrnně se ziskem šestnácti milionů po zdanění.

nevyčlenil ale už žádné finance ze svého rozpočtu na fungování holdingové společnosti Jihočeské nemocnice, a. s., která zejména v oblasti řízení zastřešuje všechny nemocnice v regionu. Přestože ještě před dvěma lety holding hospodařil s více než čtyřmi miliony od kraje, vloni získal už jen necelý milion z krajské pokladny. „V minulosti byla činnost holdingové společnosti založena plně na příspěvku od Jihočeského kraje. Čtyři miliony, které ještě minulé vedení kraje vyčlenilo pro řízení jihočeských

nemocnic v roce 2008, byly podle našeho názoru příliš velkou částkou. Byly z nich přitom pokryty jen výdaje na mzdy a správu budovy, kde holding sídlí. Pro loňský rok jsme proto částku snížili na necelý milion korun, který je podle mne dostačující, a letos od kraje holding nedostane už žádný příspěvek,“ dodal k dotacím jihočeský hejtman Jiří Zimola. Snad právě hospodářské výsledky nemocnic jsou důvodem, proč kraj neuvádí přípravu žádných dalších opatření, jako je například centrální nákup léků nebo

energií, jak se snaží zavádět v jiných krajích. Kraj však vnímá nerovný přístup ministerstva zdravotnictví, které dotuje státními penězi výhradně nekrajská zdravotnická zařízení. „Nerovnosti mezi státem zřizovanými a dalšími nemocnicemi se stupňují. Je to k nelibosti jednotlivých nemocnic, které na to upozorňují například i v rámci Asociace českých a moravských nemocnic,“ řekl šéf holdingu Jihočeské nemocnice Michal Čarvaš. Michal Tillgen

KRAJ DOKÁZAL SNÍŽIT DOTACE HOLDINGU NA NULU „Co se týká dotací z Jihočeského kraje, tak asi kromě Nemocnice České Budějovice jsou pro ostatní nezbytné, zejména v investiční činnosti, a to i jako podpora akcí, které se nemocnicím podaří realizovat z evropských peněz,“ uvedla Pavlová k dotační politice kraje. Právě v případě projektů závislých na evropských penězích, je podle ní třeba spolufinancování a předfinancování jednotlivých projektů. „Zde je podpora vlastníka nejen žádoucí a klíčová, ale často i nutnou podmínkou pro žádost a přihlášení projektu,“ dodala mluvčí. Jihočeský kraj pro letošní rok

Nemocnice v Českých Budějovicích se také chlubí novým terminálem v Horním areálu.

zdroj: České nemocnice

ZDRAVOTNICTVÍ

KN | květen 2010 |

5

Dlouholetá historie pardubické onkologie pokračuje v novém Léčba onkologických pacientů má v pardubické nemocnici poměrně dlouhou historii. Zdejší onkologické oddělení letos oslaví už čtyřiapadesátý rok své existence a toto výročí si připomene i ve své nově otevřené lůžkové části. Jejím květnovým otevřením získal nejen zdravotnický personál, ale zejména pacienti prostředí, které odpovídá moderním standardům. Na Oddělení klinické a radiační onkologie Pardubické krajské nemocnice (PKN) je v současné době k dispozici 46 lůžek připravených pro pacienty, u nichž byla diagnostikována rakovina.

Ředitel Pardubické krajské nemocnice Ing. Josef Šimurda. „Pardubická onkologie, to je několik desítek let trvající tradice, která tady vždy měla své specialisty, ambulantní i lůžkovou péči a dlouhá je tady i historie ozařování,“ říká ředitel Pardubické krajské nemocnice Josef

Šimurda. Onkologické oddělení je spádové pro celý kraj a společně s ostatními klinikami, odděleními a laboratořemi je schopno kvalifikovaně a na vysoké medicínské úrov-

ni zabezpečit péči o veškeré pacienty, kterým lékař diagnostikoval některé z onkologických onemocnění. Poměrně známou je informace, že v oblasti ambulantně poskytované péče, spolupracuje na onkologickém oddělení nemocnice i s  privátní společností. „Za onkologickou péčí je celá řada oborů, jedná se zkrátka o mezioborovou péči, ve které Pardubická krajská nemocnice hraje velmi významnou roli a v  podstatě bez zázemí nemocnice by komplexní onkologickou péči nešlo poskytovat,“ vysvětluje ředitel Šimurda a dodává: „Tím se ale pochopitelně pacienti vůbec nemusí zabývat. Podíváme-li se na to jejich pohledem, dostává se jim prvotřídního servisu, ať se na něm podílí kterákoliv ze zúčastněných stran.“ Jak už bylo uvedeno, v nové lůžkové části onkologického oddělení je k  dispozici šestačtyřicet lůžek. To je o deset více než má v tuto chvíli nemocnice nasmlouváno se zdravotními pojišťovnami. Ale podle ředitele nemocnice to není problém. „Nasmlouvat s pojišťovnami další lůžka problematické určitě nebude a na základě jednání už tento příslib máme. Obecně lze říci, že dosavadní kapacita

Nová lůžková část onkologického oddělení. šestatřiceti lůžek nedostačovala, a je dobře, že se zvýšila,“ konstatuje ředitel nemocnice. Bližší pohled na Oddělení klinické a radiační onkologie Pardubické krajské nemocnice jsme začali připomenutím její dlouhé a bohaté historie. Bohužel onemocnění, která na toto oddělení přivádí pacienty, věda jen tak nevymý-

tí, a je proto na místě i otázka na budoucnost tohoto oboru v rámci pardubické nemocnice. Podle jejího vedení je ve stávajících podmínkách, kdy na oddělení působí privátní společnost, nutné hledat ideální cesty koexistence tak, aby pardubická onkologie poskytovala nadále špičkovou péči svým pacientům. Svou vizi doplňuje ředitel ne-

mocnice Josef Šimurda: „Ministerstvo zdravotnictví určilo onkologická centra, která musí splňovat určitá kritéria na přístrojové, lůžkové a personální vybavení, včetně paliativní péče, včetně stacionáře atd. Chtěl bych, abychom standardy, které jsou v rámci onkologických center definovány, naplnili a pardubická nemocnice statut onkocentra získala.“

„Pardubická nemocnice bude poskytovat péči na úrovni fakultních nemocnic,“

konstatuje šéf kardiocentra pověřený řízením interní kliniky doc. MUDr. František Holm, CSc. Interní klinika a Kardiovaskulární centrum Pardubické krajské nemocnice (PKN) získaly před nedávnem do svého čela špičkovou akvizici. Pověřeným přednostou kliniky a zároveň přednostou Kardiovaskulárního centra se stal doc. MUDr. František Holm, CSc., který většinu svého profesního života prožil ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a následně zakládal Kardiocentrum v Krajské nemocnici Liberec. Do Pardubic přišel ze svého zatím posledního působiště ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové. Pardubická nemocnice získala ve Františkovi Holmovi špičkového lékaře s  velkými zkušenostmi. „Po promoci jsem rok pracoval v  krajské nemocnici v  Českých Budějovicích a poté až do roku 2003 jsem působil ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, převážně na druhé interní klinice, a už od svého lékařského mládí jsem se zajímal o kardiologii. Mojí specializací v  tomto oboru je invazívní a intervenční kardiologie, poslední čtyři roky na druhé interní klinice VFN jsem byl vedoucím lékařem oddělení invazívní kardiologie, jinými slovy vedoucím lékařem katetrizační laboratoře,“ říká doc. Holm. „V roce 2003 jsem odešel vybudovat kardiocentrum do Krajské nemocnice v Liberci, což se mi, dnes mohu říci, s  úspěchem podařilo. V  Liberci vzniklo velice dobré kardiocentrum, které kromě kardiochirurgie poskytuje komplexní péči pro pacienty s chorobami srdce a cév. Z  pozice přednosty kardiocentra jsem poté odešel do Fakultní nemocnice v Hradci Králové, kde jsem rok pracoval na první kardiologické klinice u profesora Vojáčka.“ Co vás, pane docente, přivedlo do Pardubické krajské nemocnice? Do pardubické nemocnice jsem nastoupil na základě výběrového řízení. Přihlásil jsem se pro-

to, že to představuje další profesní výzvu v  mém odborném životě. Myslím si, že Pardubická krajská nemocnice v sobě ukrývá velký potenciál, a domnívám se, že tady nejenom v kardiologii, ale v celé nemocnici se dělá medicína na vysoké úrovni. Moje působení zde znamená pro mne další výzvu, to znamená provést určitou reorganizaci a určité změny, tak abychom ještě dále zlepšili a zvýšili úroveň pardubické kardiologie a interny. Předpokládám, že Pardubice pro vás nejsou krátkodobou zastávkou a chcete s nimi profesně spojit delší dobu. Jak si vaši budoucnost tady představujete, jaké jsou vaše vize a cíle? Myslím, že je všeobecně známo, že bohužel poskytování určitých specializovaných činností je v  Pardubické krajské nemocnici v  oboru kardiologie nejednotné a roztříštěné. Zcela určitě je PKN jedinou krajskou nemocnicí, která se vydala touto cestou, a i když je péče poskytována na dobré úrovni, přece jenom ze systémového pohledu, z  procesního hlediska všech činností, skloubení s hospitalizací a vlastně svým způsobem ambulantně prováděných superspecializovaných činností v  kardiologii zde vidím řadu rezerv. Určitou výzvou je proto pro mne splnění záměru zřizovatele

a majitele nemocnice a jejího vedení tyto činnosti sjednotit a vybudovat pod hlavičkou PKN kardiocentrum, kde by se pěstovala vrcholná medicína, a které by ovšem mělo z hlediska odborného a řídícího jednotnou strukturu. Jsem přesvědčen, že v tom je skrytá určitá rezerva a že změny, které by v tomto ohledu měly přijít, povedou jednoznačně ke zvýšení kvality poskytované péče. Do Pardubické krajské nemocnice přicházíte zvenčí a vaší specializací je kardiologie, nicméně zeptám se obecně na vaše dojmy z  úrovně pardubické nemocnice. Za ty dva a půl měsíce, co tady jsem, jsem se přesvědčil, že v této nemocnici je ukryt velký lidský potenciál vzdělaných lékařů nejen v  kardiologii, v  chirurgii, gynekologii, porodnictví, radiologii, traumatologii a dalších, nerad bych na někoho zapomněl. Myslím si, že na rozdíl od některých jiných krajských nemocnic, má ta pardubická obrovský potenciál v  lidských zdrojích. V poslední době sem přišla řada vzdělaných lékařů, zkušených, kteří jsou i habilitovaní a mají za sebou vědeckou práci ve fakultních nemocnicích, a myslím si, že jako v každé jiné firmě, největší bohatství je ve vzdělaných a kvalitních  lidech. Jsem přesvědčen, že trošku negativní pověst, kterou pardubická nemocnice v  minulosti měla, je nezasloužená. Domnívám se, že v  několika příštích letech se dokáže pardubická nemocnice stabilizovat jak odborně, tak ekonomicky a jednoznačně bude poskytovat péči na úrovni fakultních nemocnic.

Doc. MUDr. František Holm, CSc. se narodil 12. ledna 1952 ve Vysokém Mýtě, v rodině lékaře a středoškolské profesorky. Po promoci na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze získal v roce 1980 atestaci z vnitřního lékařství 1. stupně, v roce 1984 atestaci z vnitřního lékařství 2. stupně, v roce 2001 se stal kandidátem lékařských věd v oboru vnitřního lékařství, roku 2003 získal atestaci z kardiologie. V roce 2006 se stal docentem vnitřního lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Doc. František Holm je ženatý, manželka je zdravotní sestra. Má dceru, která pracuje jako zahradní architektka.

6

KN |květen 2010 |

ČESKÁ REPUBLIKA

Veterinární lékaři jednali na komorovém sněmu Zástupci Komory veterinárních lékařů České republiky (KVL ČR) rokovali v kongresovém resortu Darovanský dvůr nedaleko Rokycan na svém devatenáctém sněmu. Osobní účastí a projevy obohatili setkání, mimo jiných, Ladislav Stodola – prezident slovenské Komory veterinárních lékařů, Vladimír Večerek – rektor Veterinární a farmaceutické univerzity Brno nebo Milan Malena – ústřední ředitel Státní veterinární správy ČR. Prezident KVL ČR Ondřej Rychlík se vyjádřil k momentální agendě: „V rámci tohoto sněmu řešíme zejména interní a procedurální záležitosti, nicméně jednu veřejnou zajímavost bych chtěl zmínit. Je to elektronický systém voleb. Počet členů naší komory plynule narůstá, v současné době přesahuje tři tisíce veterinárních lékařů. Proto bychom chtěli v budoucnosti zavést tuto novou technologii, která jednak nabízí masovější a otevřenější přístup členů k volbě orgánů komory, dále je pro většinu z nich pohodlnější a také je blízká našim mladším kolegům.“ Prezident ještě poukázal na ryze profesní aktivitu, kterou komora v této chvíli řeší ve spolupráci s Ústavem pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL). Jedná se o problematiku rezistence antibiotik, resp. systém distribuce veterinárních léčiv. „Po přijetí novely "zákona o léku" tuzemskou legislativní mocí nastala nová situace, kdy cho-

vatelé hospodářských zvířat mohou nakupovat léky přímo od distributorů, a stále častěji se tak děje bez vědomí veterinárního lékaře, někdy i v případě léčiv, která bývala pouze na předpis,“ vysvětlil Ondřej Rychlík. Jeho slova přítomným následně potvrdil ředitel ÚSKVBL Alfred Hera. Vystoupení čestných hostů sněmu zahájil prezident slovenské veterinární komory Ladislav Stodola: „Chtěl bych vyzdvihnout dlouholetou dobrou spolupráci mezi našimi profesními spolky a říct několik statistických údajů o slovenském veterinárním stavu. Sdružujeme dnes více než tisíc členů a na co bych chtěl upozornit, je trend minulých let, kdy dochází k přesunu činnosti velké části veterinářů faremních zvířat směrem ke smíšené praxi, resp. k malým zvířatům. Dřívější stav, tedy 70 % veterinářů u hospodářských zvířat a 30 % veterinářů malých zvířat, je v současnosti téměř obrácený. Tento pohyb lze obecně zazna-

menat v celé Evropě, a vypovídá to o složité situaci v chovu faremních zvířat, kdy jsou snižovány stavy, což nutí veterináře nejen na Slovensku přizpůsobovat se svou specializací novým podmínkám.“ Ladislav Stodola také vyjádřil své přesvědčení o dalším společném postupu komor například v oblasti legislativní, vzdělávání a vzájemné výměny zkušeností, neboť povolání veterinárního lékaře podle jeho slov čelí stejným tlakům jednotného evropského trhu v obou zemích, a regionální specifika je proto o to více nutné podporovat a udržet do budoucna. Vladimír Večerek, rektor Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně, ve svém projevu, mimo jiné, uvedl: „Navzdory ekonomické krizi a omezování finančních prostředků si naše univerzita stojí velmi důstojně a dělá čest českému veterinárnímu stavu. Nyní se zaměřujeme, obdobně jako ostatní vysoké školy, především na prohlubování kvality ve vzdělávání, která poslední dobou poněkud ustoupila kvantitě. Také výzkum je na naší univerzitě, dle mnoha ukazatelů, na vysoké úrovni a patříme k evropské elitě. V neposlední řadě pracujeme rovněž na materiálním zázemí pro naše studenty a rozšíři-

Ondřej Rychlík, prezident KVL ČR, prezentuje účastníkům sněmu svou zprávu o činnosti. li jsme areál o jednu z nejmodernějších klinik zabývajících se chorobami prasat v Evropě.“ Ústřední ředitel Státní veterinární správy ČR Milan Malena upozornil na generální audit veterinární činnosti, který probíhá v letošním roce, a týká se jak státní veterinární správy, tak privátních veterinářů: „V podstatě jde o deset misí DG SANCO (Generální ředitelství Evropské komise pro zdraví a ochranu spotřebitele), z nichž tři kontroly se již uskutečni-

ly a Česká republika v nich obstála nadmíru dobře.“ XIX. sněm KVL ČR měl na programu především zprávy orgánů komory. Z materiálů pracovních komisí představenstva KVL ČR lze vybrat vystoupení předsedy Zahraniční komise Karla Daniela: „Intenzivně jsme pracovali na přípravě organizace a smluvních vztahů pro pražský Světový veterinární kongres v roce 2013, konkrétně vymezení garantů jednotlivých odborných oblastí, resp. odborného pro-

foto: KN

gramu jako celku, nebo definice potřebných prostor.“ Dalším procedurálním bodem sněmu bylo schválení rozpočtu KVL ČR na rok 2011. „V tomto by naše organizace mohla být mnohým vzorem, poněvadž rozpočty standardně koncipujeme jako mírně přebytkové,“ uzavřel Ondřej Rychlík. Celý průběh sněmu bylo možné sledovat v on-line přenosu na webových stránkách Komory veterinárních lékařů České republiky. (red)

Nekvalifikovaní průvodci poskytují turistům chybné informace Tisková konference ministerstva pro místní rozvoj (MMR) na téma kvalifikace průvodců a kvalita cestovního ruchu vyvolala poměrně širokou diskuzi. MMR společně se zástupci Asociace průvodců ČR, Sdružení průvodců ČR, Asociace cestovních kanceláří (ACK) se shodli na požadavku návratu průvodcovské činnosti k vázaným živnostem. Nutno připomenout, že podobný krok navrhoval ministr Rostislav Vondruška v létě 2009, ale nepodařilo se mu najít shodu s ministerstvem průmyslu a obchodu. Situace se nyní opakuje a na stranu ministerstva průmyslu a obchodu se opět přidává viceprezident a mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) Tomio Okamura, společně s  některými zástupci cestovních agentur a odborníky na cestovní ruch. „I kdyby byla – čistě teoreticky – průvodcovská činnost opět živností vázanou, pro zahraniční průvodce z  Evropské unie se v zásadě nic nemění, jelikož evropská legislativa je nadřazena té národní,“ namítá Tomio Okamura. PROBLÉM VÝKLADU PRÁVA Nařízení Evropské unie (EU) je sice v některých případech nadřazeno národní legislativě, ale současně s tím zpravidla následují určitá opatření, která se v  jednotlivých národních státech liší (obyčejně mírou zvýhodnění pro obyvatele daného státu). V  oblasti cestovního ruchu se nabízí takzvaný německý model (volná živnost), který v  současné době do jisté míry kopírujeme, nebo model rakouský (vázaná živnost), o který se snaží zástupci MMR a ostatní jmenované subjekty. Největší problémy způsobuje podle slov kritiků směrnice 2005/36/ES, která (kromě jiného) změnila přístup k  uznávání kvalifikace v zemích Unie. Základní pravidlo stanoví, že občan EU, jenž získal pro výkon dané činnosti odbornou kvalifikaci v  jednom státě EU, může tuto činnost vykonávat i v ostatních členských zemích. Nicméně v případě založení podniku či živ-

nosti v jiném členském státě, kde dotyčný podnikatel bude vykonávat činnost, která je v  této zemi regulovaná (vázaná), je nutné žádat o uznání kvalifikace u příslušných institucí v této druhé zemi. Příslušné orgány daného členského státu posoudí a uznají (případně neuznají) jeho kvalifikaci, eventuálně mu uloží splnění dalších podmínek takzvaných kompenzačních opatření. Směrnice o uznávání kvalifikačních předpokladů č. 36/2005, jenž nabyla účinnosti v  zemích EU 20. října 2007, však zároveň říká, že členský stát nesmí omezovat volné poskytování služeb poskytovatelem, legálně sídlícím v jiném státě EU, z důvodů týkajících se odborné kvalifikace. V EVROPSKÉ LEGISLATIVĚ TO NEBUDE S evropskou legislativou by podle slov zástupců Asociace průvodců ČR „nebyl až tak velký problém“. Podstatně horší je to, že se účastníci zájezdů dozvídají od zahraničních původců, že „česká vláda sídlí v  Podolské vodárně“, že „zvonkohra v Loretě hraje internacionálu“, „že Vltavu složil komponista Dvořák“ a podobné řečnické perly. Mohli bychom to brát jako dobrý žert, kterému nezabrání žádná, byť sebelepší legislativa, ale situace je podle vyjádření Asociace průvodců ČR daleko horší. „Většina států podmiňuje výkon průvodcovských služeb odbornou způsobilostí pro příslušný region. Vede je k tomu nesporný veřejný zá-

jem na objektivním informování o daném místě osobami, které splňují předepsanou jazykovou a odbornou kvalifikaci, kterým vydává a odebírá příslušné oprávnění a tím má rovněž kontrolu nad jejich činností. Průvodce je často jediným zástupcem země, se  kterým návštěvníci přijdou do styku. Většinou je to průvodce, který odpovídá na všetečné otázky, vysvětluje realitu každodenního života a tím utváří povědomí o daném státě. Úprava průvodcovské činnosti souvisí také s  ochranou spotřebitele a ochranou národního kulturního a uměleckého dědictví. Zejména v případě nouzových situací s ohrožením života turistů je znalost jazyka dané země nezbytná,“ říká Stanislav Voleman, předseda Asociace průvodců ČR. Tomio Okamura však namítá, že nejde o konstruktivní řešení problému českého cestovního ruchu jako celku, ale o prosazování vlastních služeb asociace: „Za kvalitu průvodců jsou odpovědné cestovní kanceláře, nikoliv průvodci. Klienti platí za zájezdy cestovním kancelářím a ty jsou poté případným reklamačním místem. Nicméně stížnost na kvalitu zahraničních průvodců naše asociace nikdy od turistů nezaznamenala.“ KTERÝ MODEL JE LEPŠÍ Dalo by se říci, že model, který se osvědčí v praxi a bude vyhovovat největšímu počtu zákazníků, bude tím nejlepším. V praxi tomu tak nebývá. Tomio Okamura obhajuje německý model volné živnosti a tvrdí, že jeho zavedením se služby a kvalita cestovního ruchu výrazně zlepšily. Průvodci už nevodí cestovatele ke stánkům se suvenýry, aby získali od prodejců provizi, ale nabízejí kvalitní program a služby. Cestovní kanceláře jsou podle jeho slov se stávajícím stavem spokojeny a evropskou konkurenci vítají. Ministerstvo pro místní rozvoj

Zleva Jiří Koliba, náměstek ministra, Stanislav Voleman, předseda Asociace průvodců ČR a Renata Blažková ze Sdružení průvodců ČR. foto: MMR ovšem argumentuje, že aktivity vycházejí z dubnového průzkumu společnosti INCOMA Gfk, který jasně ukázal, že za nejdůležitější považují zahraniční návštěvníci u průvodců schopnost poskytovat aktuální a objektivní informace, znalost cizího jazyka, dějin a kultury. Podle poloviny dotázaných by měl průvodce také umět pomoci v krizových situacích – poskytnout první pomoc a domluvit se s lékařem i policií. „Nekvalifikovaní průvodci značně poškozují český cestovní ruch. Ministerstvo proto usiluje, aby se průvodcovství stalo opět vázanou živností,“ uvedl na tiskové konferenci náměstek ministra pro místní rozvoj Jiří Koliba. Živnost by měla být podle zástupců MMR i průvodců vázána odbornou a jazykovou kvalifikací. Průvodce by měl mít nejméně středoškolské vzdělání ukončené maturitou a odbornou průvodcovskou zkoušku či vyšší odborné, případně vysokoškolské vzdělání ve studijním oboru průvodce cestovního ruchu. V  rámci Evropského srovnávacího jazykového rámce by měl dosáhnout alespoň úrovně B2. Průvodci z unij-

ních zemí by měli povinnost se před prvním poskytnutím služby u nás ohlásit. „V současné době může turisty po historických nebo přírodních památkách provádět prakticky kdokoli. Průvodcem se může stát každý bez vzdělání či bez znalosti cizího jazyka. Zahraniční průvodci ze zemí Evropské unie se u nás nemusejí ani ohlašovat,“ dodává Jolana Myslivcová z Asociace cestovních kanceláří ČR. DOPADY SOUČASNÉ SITUACE Česká republika patří i v  tomto směru mezi prapodivné anomálie. Cizinci nejenže nerozumějí složitému jazyku, ale velmi často ani prapodivnému způsobu organizace průvodcovských služeb, nevyznají se v široké záplavě polarizovaných asociací a sdružení, nevědí, koho mají oslovit a komu věřit. Nedůvěra dosahuje takového stupně, že se bojí v podstatě každého kontaktu. Pokud nebude mít Česká republika jasnou vizi cestovního ruchu a propagace, nebude dobře fungovat žádný ze zahraničních modelů.

NENÍ ŽIVNOST JAKO ŽIVNOST Ze závěrů tiskové konference i z citovaných výroků je patrné, že „jeden zákon nikdy nestačí“ tam, kde se jeho výklady mohou různě posouvat podle situace a interpretace určité skupiny lidí. Pokud se zájmy tříští na „stovky“ polarizovaných spolků a asociací, stává se situace nepřehlednou a jakýkoli zahraniční model tady bude pokulhávat. Nicméně faktem zůstává i to, že prodávat párky v Evropské unii může v podstatě každý, ale poskytovat takzvaně profesionální služby by opravdu neměl kdokoli. Cestovní kanceláře i jejich zákazníci by to měli vědět. Na druhou stranu, stejně jako bychom si jistě nepřáli na českém pracovním trhu miliony nekvalifikovaných dělníků, nelze tolerovat špatnou práci zahraničních průvodců. Více bychom si měli vážit služeb kvalitních českých průvodců a preferovat jejich služby. Jednoduše – vítězit v evropské konkurenci lepší kvalitou a promyšlenou propagací hrdého státu Unie. (vru)

ROZHOVOR

KN | květen 2010 |

7

DVOJROZHOVOR MAREK ŠNAJDR VERSUS DAVID RATH:

Shodli se jen v tom, že nemocnice může být zisková Tématem květnového vydání Krajských novin je hospodaření krajských nemocnic. V redakci jsme se shodli na dvojrozhovoru, jehož aktéry by měli být hejtman Středočeského kraje a sociálnědemokratický stínový ministr zdravotnictví David Rath a první náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr. Domluvit osobní rozhovory se v době probíhající volební kampaně nepodařilo, mailový dvojrozhovor se rodil neméně těžce. Jeden odpovídal těsně před roztočením válců rotačky, druhý se omezil na superstručné odpovědi. Tihle dva se opravdu neshodnou v ničem. V  jakém zdravotním stavu je podle vás současné zdravotnictví v České republice? MŠ: Na jedné straně je na tom velmi dobře, má vysokou kvalitu, umožňuje léčit stále více pacientů, zpřístupňují se nám nejmodernější léky, přístroje, zkracují se čekací doby, zdravotnictví je dnes jediný pilíř veřejné ekonomiky, který je finančně stabilní a není v dluzích. Na druhou stranu na něj dopadá hospodářská krize a rychle se mu vyčerpávají finanční rezervy. Kromě hospodářské krize ohrožuje jeho stabilitu to, že z důvodu neuvěřitelného politikaření dlouhodobě neřešíme problémy, jako je stárnutí obyvatel, příliv nových drahých léčebných metod či nároky zdravotníků. Proto fakta hovoří jasně. Pokud nepřestaneme politikařit a nezačneme přijímat potřebné změny, čeká nás omezování péče . DR: Bez odpovědi. Existují rozdíly v  poskytované zdravotní péči? Liší se například péče o pacienta ve fakultní nemocnici a péče v nemocnici krajské? MŠ: Doménou fakultních nemocnic je specializovaná zdravotní péče, zatímco většina krajských nemocnic se soustředí právě na péči základní. Pro náš systém potřebujeme oba typy nemocnic. Mohu zodpovědně říci, že drtivá většina našich nemocnic poskytuje pacientům péči na vysoké úrovni srovnatelné s  vyspělými zeměmi EU. Problém je jinde. Našemu zdravotnictví chybí větší organizace, protože mnohdy všichni chtějí dělat vše, jak poskytovat základní regionální péči, tak i specializované výkony nadregionálního významu, a to nejde. DR: Péče se samozřejmě v  nemocnicích liší, je přímo závislá na kvalitě zdravotnického personálu. Jak podle vás hospodaří kraje v  oblasti zdravotnictví? Jsou dobrými vlastníky a schopnými provozovateli? MŠ: ČSSD nese již dva roky zodpovědnost za krajské zdravotnictví. Jejich výsledky považuji za žalostné selhání a ukázku nekompetentnosti. Naslibovali toho hodně, nesplnili téměř nic. Většina nemocnic je ve ztrátě a zvyšují se jejich dluhy. Zdravotníkům narostla administrativa díky absurdnímu systému darovacích smluv u poplatků a skutečná koncepce rozvoje krajského zdravotnictví a aktivní výkon vlastnických povinností nikde nenajdeme. V některých krajích jako například v tom Středočeském došlo k personálním čistkám, kdy do vedení byli bez výběrových řízení dosazení kamarádíčci hejtmana bez potřebných

odborných zkušeností. DR: Tuto otázku nemohu jednoznačně zodpovědět, protože každý kraj má jiné podmínky a jiné výsledky. Velkým politickým tématem ve vztahu ke zdravotnictví jsou regulační poplatky. Pomohlo něčemu jejich zavedení? MŠ: Nepochybně ano. Díky nim má české zdravotnictví navíc každý rok 6 miliard a dále zdravotní pojišťovny ušetří 4 miliardy za zbytnou nebo banální péči. Takto získaných 10 miliard investujeme do špičkové moderní péče o vážně nemocné spoluobčany. Díky poplatkům se nám podařilo významně zvýšit počet léčených pacientů, zkrátit čekací doby a zavést nové, účinnější léčebné metody. Změny spojené s poplatky však poprvé přinesly i ochranu těch, kteří jsou neúměrně zatíženi spoluúčastí. Tzv. limit chrání především chronicky nemocné občany a důchodce. Za rok 2009 takto ochránil více než 300 tisíc pacientů, kteří jej překročili, a pojišťovny jim vyplatily více než 260 milionů korun. Tito lidé v  minulosti nijak chráněni nebyli. Poplatky tedy nejen pomáhají léčit, ale představují rovněž sociální ochranu. DR: Bohužel se domnívám, že zavedení regulačních poplatků nepomohlo ničemu. Nepřicházejí kraje o významné finanční prostředky, které by mohly investovat jinde, tím, že regulační poplatky ve svých zařízeních proplácejí? MŠ: To, co provádějí kraje pod vedením ČSSD nemá v demokratické historii ČR obdoby. Nevím, co je horší. Jestli to, že dochází k systémovému porušování zákonů ze strany politiků, kteří jsou placeni za to, aby šli příkladem a zákony dodržovali nebo skutečnost, že ČSSD v krajích vyhazuje miliardy peněz daňových poplatníků a ty jí pak chybí na činnosti, které má povinnost zajišťovat. Ve středních Čechách to vidíme všichni, kraj omezuje peníze školám, domovům důchodců, záchrance, knihovnám, krajské silnice připomínají tankodrom. ČSSD si takto z peněz daňových poplatníků platí své populistické sliby. DR: Jsem přesvědčen, že kraje proplácením regulačních poplatků nepřicházejí o významné finanční prostředky, které by mohly investovat jinde. Jaké jsou zkušenosti s  poplatky v zahraničí? MŠ: Žádný vyspělý stát světa nevystačí pouze s  povinným veřejným zdravotním pojištěním, aby svým občanům zajistil moderní a kvalitní zdravotnictví, to je fakt. ČR v  tom není výjimkou. Spoluúčast ve formě poplatků, procen-

tuální spoluúčasti nebo jiné formy spolupodílení se existuje všude. V České republice máme jednu z  nejnižších spoluúčastí, a to i v  porovnání se zeměmi jako je Polsko, Maďarsko či Slovensko. Poplatky, všude tam kde existují, pomáhají snížit plýtvání a současně posilují zdroje pro zdravotnictví. DR: Zkušenosti s  poplatky v  zahraničí jsou rozporuplné. Řada krajů před rokem 2008 převáděla svá zdravotnická zařízení na akciové společnosti, po krajských volbách nová vedení krajů vracela nemocnicím zpět statut příspěvkových organizací. Jaká je podle vašeho názoru nejlepší forma správy krajského zdravotnického zařízení a proč? MŠ: Předně musím zdůraznit, že odmítám názor, že právní forma nemocnice nějak zásadně ovlivňuje její úspěšnost, kvalitu poskytované péče či výsledek hospodaření. Často slyším ideologická klišé, že změna právní formy vyřeší zásadní problémy nemocnic a divím se, jak takové hlouposti může někdo věřit. Pro nemocnici je klíčová kvalita managementu, strategie vlastníka či zřizovatele, kvality zdravotnických týmů. Přesto je možno říct, která forma je prospěšnější, transparentnější a praktičtější. Porovnám-li veřejným vlastníkem (krajem) vlastněnou akciovou společnost a krajem zřizovanou příspěvkovou organizaci, tak vhodnější je rozhodně a.s., která má přísnější pravidla účetnictví, kontroly i zodpovědnosti managementu. DR: Podle mého názoru je nejlepší forma správy krajského zdravotnického zařízení veřejné neziskové zdravotnické zařízení. Je podle vašeho názoru možné provozovat nemocnici, při zachování všech potřebných oborů, jako ziskový podnik? MŠ: Samozřejmě. A dokazují to desítky veřejných (státních, krajských, městských) nemocnic, které zisku dosahují, a je to tak správně. Zisk nemocnice nikam nevyvádějí, jak se ideologicky uvádí, ale investují jej do modernizace, nových přístrojů, hezčích čekáren a v neposlední řadě do odměňování svých zaměstnanců. Stejně tak musím vyvrátit to, že si některá zařízení určují, jaké obory péče poskytují podle jejich ziskovosti. To je nesmysl, jakou strukturu péče zařízení poskytuje určuje především zdravotní pojišťovna. DR: Domnívám se, že je možné provozovat nemocnici, při zachování všech potřebných oborů, jako ziskový podnik. Musím ale dodat, že je to velmi obtížné! Jak se díváte na vstup privátního sektoru do nemocnic? Mám tím na mysli situaci, kdy některá z  oddělení nebo jejich část provozuje v  krajské nemocnici soukromá společnost? MŠ: Rozlišujme dvě věci. Pokud soukromá firma provozuje celou nemocnici, tak na tom já nevidím nic špatného. Jsem pro rovné podmínky mezi nemocnicemi, ať je vlastní kraj či soukromý sub-

Marek Šnajdr kandiduje na třetím místě kandidátky ODS do sněmovny ve Středočeském kraji. jekt. Nemocnice dělím na kvalitní a ty, které mají rezervy. Něco jiného je to, když soukromá firma vlastní jen některá oddělení nebo třeba jen provozuje přístroje. Tento princip nepovažuji za vhodný. DR: Záležitost vstupu privátního sektoru do nemocnic považuji za chybný. Je podle vás přijatelné, aby v rámci krajské nemocnice fungoval ve zdravotnickém oboru

votníků a vybavením nemocnice. Proto by se veškeré mé kroky soustředily na tyto cíle. Chyby se managementy dopouštějí tím, že nerespektují tyto principy. DR: Odpověď na tento dotaz by obsáhla několik stran vašich novin, z  tohoto důvodu proto nemohu stručně odpovědět na váš dotaz a tudíž raději otázku nezodpovím. Nedávno rozvířil vodu záměr vlády poslat nemocnicím

z  Evropských fondů na onkologická, traumatologická, kardiologická či iktová centra. DR: Samozřejmě to podle mého názoru v pořádku není. Kandidujete v  nadcházejících volbách a máte velkou šanci usednout ve sněmovně. Jaké kroky v  oblasti zdravotnictví chcete v příštím volebním období učinit? MŠ: Zdravotnictví hrozí z důvodů hospodářské i politické kri-

David Rath ve Středočeském kraji do sněmovny kandiduje také. Je dvojkou na kandidátce ČSSD. privátní sektor? MŠ: Vždy záleží na konkrétních podmínkách, ale myslím, že má předcházející odpověď je jasná. DR: Dle mého názoru je nepřijatelné, aby v rámci krajské nemocnice fungoval ve zdravotnickém oboru privátní sektor. Pokuste se vcítit do role ředitele krajské nemocnice. Co byste dělal pro zkvalitnění péče a zlepšení hospodaření nemocnice? V  čem podle vás dělají managementy nemocnic největší chyby? MŠ: Klíčové pro udržení kladného hospodaření jsou dvě věci. Poskytovat péči v  rozsahu a struktuře, kterou hradí zdravotní pojišťovna a dále efektivně investovat, nakupovat léky, materiál a další služby. Pokud toto management respektuje, dobře hospodaří. Kvalita péče souvisí především s kvalitou a přístupem zdra-

1,5 miliardy korun, ani korunu by ale nedostala žádná krajská nemocnice. Je to podle vás v pořádku? MŠ: Toto rozvíření je zcela umělé a kraji vyvolané ryze politicky. Tato investice ve výši 1,5 mld. Kč nepramení z  rozhodnutí vlády, ale ze zákona o tzv.strategických investicích. Tento zákon jasně hovoří o jejich užití ve státních zdravotnických zařízeních a byl přijat s cílem dokončit zásadní investice celorepublikového významu, např. Dětskou část Fakultní nemocnice Motol, nový Leksellův gama nůž a podobně. Tedy jedná se o zařízení s  celostátní působností. Kdyby kraje neutrácely miliardy v  rozporu se zákonem, mohly je použít i na tyto účely u svých zařízení. Ministerstvo zdravotnictví umožnilo krajům čerpat pro své nemocnice stovky milionů korun

ze a z důvodů politického populismu omezení zdrojů, což znamená omezení péče pro občany a zhoršení podmínek pro zdravotníky. To si nepřeji a jsem připraven prosazovat poctivá řešení, která tomu zamezí. Řešení, o kterých všichni dlouho víme a chybí nám odvaha je prosadit. Za podstatné považuji udržet regulační poplatky, protože fungují, zavést standard hrazené péče. Jen zavedení standardu umožní vytvořit pilíř komerčního připojištění a vytvořit financování ošetřovatelské péče pro rostoucí počet seniorů. Rád bych rovněž pokračoval v řešení problémů jako je vzdělávání a ekonomická stabilizace zdravotníků. DR: Zásadní změny a kroky vycházejí vždy z vlády, nikoliv od jednotlivých poslanců. Proto bude záležet na tom, kým a jak bude vláda sestavena.

8

ČESKÁ REPUBLIKA

KN |květen 2010 |

V soutěži Vesnice roku se utká rekordních 357 obcí

Kdo získá letošní titul?

Počátkem května se naplno rozběhl v pořadí již 16. ročník prestižní soutěže obcí Vesnice roku. Cílem tohoto klání je snaha vyzdvihnout aktivity obcí, jejich představitelů a občanů, kteří se snaží nejen zvelebovat svůj domov, ale rozvíjejí i místní tradice a zapojují se do společenského života v obci. Obce měly možnost podat přihlášku do 30. dubna. V letošním roce se do soutěže přihlásilo rekordních 357 obcí ze všech třinácti krajů České republiky. Přihlášené obce budou v následujících dvou měsících navštíveny a hodnoceny krajskou komisí složenou ze zástupců vyhlašovatelů a spoluvyhlašovatelů soutěže. Vyhlašovateli soutěže jsou: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Spolek pro obnovu venkova ČR, Svaz měst a obcí ČR a Ministerstvo zemědělství ČR. „Soutěž je šancí pro efektivní rozvoj našich obcí a regionů. Naštěstí si to uvědomuje stále více starostů a počet zúčastněných se každoročně zvyšuje,“ vyjádřil svůj názor ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška. Slova ministra potvrzují i statistická data. V roce 2007 se do soutěže přihlásily „pouhé“ 264 vesnice, loni jich bylo 325. „Soutěž Vesnice roku je dobrou příležitostí zviditelnit a poukázat na práci spolků, občanů a celé obce. Fakt, že někdo cizí ocení aktivity, dění a rozvoj obce je i dobrým motivačním prvkem pro samotné lidi. Je dobré, když se o aktivitě a činnosti ví v širém okolí,“ uvedl Jiří Řezníček, starosta obce Tučín, která se je držitelem titulu Vesnice roku 2009.

ský život, aktivity občanů, podnikání, péče o stavební fond a obraz vesnice, občanská vybavenost inženýrské sítě a úspory energií, péče o veřejná prostranství, přírodní prvky a péče o krajinu. Hodnocení a vybíraní nejlepších obcí není jednoduchou záležitostí. „Soutěž určitě provází zdravá rivalita. Obce chtějí předvést to nejlepší, co mohou nabídnout. Jak ukázaly v předchozích ročnících, nabídka je opravdu pestrá a aktivita obyvatel obcí obrovská,“ zdůraznila tajemnice soutěže Miroslava Tichá. Hodnocení obcí pochází zčásti také od nich samých, starostové vítězných obcí jsou například členy hodnotící komise pro další ročníky. Soutěž probíhá ve dvou kolech. Nejprve proběhne krajské kolo, které startuje právě v těchto dnech. Krajské komise budou navštěvovat a hodnotit přihlášené obce do konce června. V  průběhu července a srpna proběhne slavnostní vyhlášení krajských výsledků. Následuje kolo celostátní, do kterého postupuje vždy maximálně jedna obec, které bylo v krajském kole soutěže uděleno ocenění Zlatá stuha. V rámci celostátního kola jsou vyhodnocena první tři místa. Vítěz celostátního kola se stává nositelem titulu „Vesnice roku 2010“. Vítěz bude slavnostně vyhlášen do konce října 2010.

DVĚ KOLA, VÍCE VÍTĚZŮ

OCENĚNÍ JSOU ROZMANITÁ

Mezi kritéria, která se v  soutěži hodnotí, patří: koncepční dokumenty, společen-

V rámci hodnocení krajských kol mohou obce získat kromě Zlaté stuhy i

další ocenění: Modrá stuha - za společenský život, Bílá stuha - za činnost mládeže, Zelená stuha - za péči o zeleň a životní prostředí, Oranžová stuha - za spolupráci obce a zemědělského subjektu. Obce, které do celostátního kola nepostoupí se mohou zúčastnit i dalších soutěží. Obce oceněné Oranžovou stuhou dále postupují do celostátního kola, kde budou hodnoceny odbornou komisí tvořenou zástupci ministerstva zemědělství. Tato komise vyhodnotí nejlepší obec, které bude udělena Oranžová stuha České republiky roku 2010. Obce, které získají Zelenou stuhu se také mohou zúčastnit celostátního kola, ve kterém budou hodnoceny odbornou komisí tvořenou zástupci ministerstva životního prostředí a Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu. Obec s nejlepší péči o životní prostředí a zeleň v obci a okolní krajině získá titul Zelená stuha České republiky roku 2010. Vítěz a nositel tohoto titulu postupuje do evropské soutěže v péči o zeleň a životní prostředí Entente Florale Europe. Nad tímto oceněním převzala záštitu ministryně životního prostředí. Dále obce oceněné Cenou naděje pro živý venkov postupují do celostátního kola, kde budou hodnoceny komisí tvořenou zástupci Sdružení místních samospráv ČR. Tato komise vyhodnotí nejlepší obec, které bude udělena Cena naděje pro živý venkov roku 2010. Nad tímto oceněním převzalo záštitu Sdružení místních samospráv ČR. Obce mohou navíc získat i různá mimořádná oce-

Vítězem celostátního kola soutěže Vesnice roku 2009 se stala obec Tučín na Přerovsku. foto: Obec Tučín nění a diplomy, např. za vzorné vedení obecní knihovny, za vzorné vedení kroniky nebo za kvalitní květinovou výzdobu (tzv. Fulínova cena). PŘIPRAVENY JSOU 32 MILIONY K  oceněním patří i finanční odměna, která se ale neudílela vždy. „Zúčastnili jsme se prvního ročníku v  roce 1995, který jsme vyhráli. V  té době nebyla s  vítězstvím spojena žádná finanční odměna, přesto obci účast v soutěži přinesla mnoho pozitivního. Řada zástupců obcí nás navštívila a my jsme si mohli navzájem předat různé zkušenosti. Dokázali jsme, že se o naši obec umíme dobře starat, a to nám pomohlo i při různých jednáních týkajících se dalšího rozvoje obce,“ potvrzuje Ladislav Šustr,

starosta obce Telnice, která byla historicky prvním vítězem soutěže. Finanční odměna se udílí od roku 1997. Čtrnáct krajských vítězů dostane po milionu, celorepublikový vítěz získá ještě další milion korun k tomu. Za další jednotlivé stuhy mohou obce získat dotaci ve výši až 600 tisíc korun. Peníze jsou vítězům „předány“ prostřednictvím dotačních pobídek z  ministerstva pro místní rozvoj. „Milionová dotace je pro rozvoj malých obcí velmi významnou částkou. Peníze slouží především na zlepšení infrastruktury, budování kanalizace nebo rekonstrukci budov,“ přiblížil hlavní zaměření dotací ministr Rostislav Vondruška. Kompletní informace o soutěži můžete nalézt na www.vesniceroku.cz. (mah) INZERCE

Generální partner

20. AVIATICKÁ POUŤ 5. a 6. června rvna 2 010 Hlavní mediální partneři

Hlavní partneři

NEJVĚTŠÍ LETECKÁ PODÍVANÁ OD DOB JANA KAŠPARA PROGRAM – Veřejný vzlet Ing. Jana Kašpara s aeroplánem Blériot XI – Souboje z 1. světové války – Spitfire, Hurricane vs Focke Wulf 190 – Messerschmitt 109 vs. Hawk 75 – Junkers 52, Fieseler 156

START – Flying Bulls Aerobatic Team – Proudové legendy – Největší představení vzdušných sil armády ČR – Pozemní program – velký dětský den – Vojenská technika

5. a 6. června Letiště Pardubice od 8.00 do 20.00 hod. www.aviatickapout.cz

PLZEŇSKÝ KRAJ

KN | květen 2010 |

Hospodářské výsledky nemocnic můžeme ovlivnit jen těžko, stěžuje si hejtmanka Krajských nemocnic je v Plzeňském kraji šest. Čtyři jsou akciové společnosti, jedná se o nemocnice v Rokycanech, ve Stodě, v Domažlicích a v Klatovech. Tyto nemocnice poskytují akutní péči. Další dvě nemocnice, a sice v Horažďovicích a v Plané u Mariánských Lázní, jsou společnosti s ručením omezením a poskytují péči následnou.

TÉMA Síť krajských nemocnic je dána historicky, je situována a rovnoměrně rozložena ve střední a jižní části Plzeňského kra-

je. Na nejjižnějším cípu je zdravotní péče zabezpečována Sušickou nemocnicí, o.p.s., která sice není krajskou nemocnicí, nicméně je zde spolupráce na vysoké úrovni. Problematičtější se jeví oblast Tachovska, kdy po zániku nemocnice v Plané jsou pacienti ošetřováni ve Fakultní

nemocnici v Plzni a ve Stodě. To není zcela optimální vzhledem k větší vzdálenosti. Proto se v současné době diskutuje rozšíření sítě o základní péči v této oblasti. Krajské nemocnice jsou samostatnými obchodními společnostmi a zodpovídají se valné hromadě. Ta zpětně formou schválených usnesení a svými rozhodnutími ekonomiku reguluje. Kromě toho valná hromada ustavila představenstva a dozorčí rady, které ekonomiku nemocnic operativně ovlivňují.

Plzeňský kraj je od roku 2003 mimo jiné i vlastníkem nemocnice v Horažďovicích.

foto: archiv

ZTRÁTY NEMOCNIC KOMPENZUJE KRAJ Jak v  současné době krajské nemocnice hospodaří – jsou ve ztrátě nebo v zisku? „Úhrada nemocnic je vícezdrojová. Největším plátcem jsou zdravotní pojišťovny. Není žádným tajemstvím, že je péče dlouhodobě podhodnocována a úhradové vyhlášky se dynamicky mění v závislosti na možnostech pojišťoven. Jinými slovy, přestože se jedná o obchodní společnosti, podmínky jejich působení na trhu nejsou stejné jako u jiných akciových společností. Jejich činnost není zcela odvislá od možností, které jsou dány tržními podmínkami, ale je limitována smlouvami se zdravotními pojišťovnami. Z tohoto důvodu se těžko ovlivňují hospodářské výsledky. Je to problém, který se jako červená nit táhne napříč všemi nemocnicemi,“ popisuje situaci v kraji hejtmanka Milada Emmerová. A jaká opatření krajské nemocnice přijímají, aby bylo jejich hospodaření co nejlepší? „Jak již bylo řečeno výše, problémy ekonomiky nemocnic jsou obecně známy a dlouhodobě diskutovány. Financování je s ohledem na aktuální situaci a dostupné možnosti průběžně řešeno. Samozřejmě jsou uvažovány nejlepší varianty ke snížení jejich nákladů. Příkladem může být snaha o vypracování pozitivních listů léčivých přípravků, jed-

notné a centrálně řešené nakupování energií a podobných komodit s větší možností ovlivňování dodavatelských cen,“ vyjmenovává opatření hejtmanka. Část finančních ztrát nemocnicím kompenzuje kraj. Milada Emmerová k tomu říká: „Přestože se jedná o obchodní společnosti, poskytují naše nemocnice služby veřejnosti. Jedná se o nejcennější vlastnictví člověka, a to je zdraví a život. Toto nelze opominout. Vzhledem k tomuto faktu a k jejich dlouhodobému podfinancovávání je zájmem nás všech zachování těchto služeb. Proto bylo nutné vydefinovat služby obecného hospodářského zájmu, díky kterým může kraj kompenzovat část jimi nezaviněných ztrát.“ A jaký je názor kraje na peníze, které stát poslal do státních, tedy nekrajských nemocnic? „Je nutné si uvědomit, že úhrada zdravotní péče je založena na solidaritě. Laicky řečeno, všichni platíme určitou částkou v závislosti na našich možnostech do společného fondu (zdravotním pojišťovnám), ale čerpají jen ti, kteří zdravotní péči potřebují. Tato potřebnost není v závislosti na nemocnicích, ale na pacientech, podle toho, jakou zdravotní péči potřebují. Není podstatné, zda jde o tu kterou nemocnici, ale jde o pacienta. Proto se domníváme, že solidarita je nutná i v tomto financování,“ říká Milada Emmerová. Jana Bartošová

9

STRUČNĚ A JASNĚ ● Opravy kláštera v Chotěšově na jižním Plzeňsku probíhají pomalu. Na opravení celého klášterního areálu v Chotěšově je třeba až miliarda korun, letos dalo ministerstvo kultury necelé dva miliony. Obec však doufá, že zařazením kláštera mezi národní kulturní památky je větší šance na získání peněz na opravy, hlavně z integrovaného operačního programu Evropské unie. ● Plzeňská Škoda Transportation se bude ucházet o dodávku souprav vozů metra do velkých měst Evropy. Chce se zúčastnit tendrů ve Varšavě, Sofii, Ankaře, Petrohradu a Kyjevě, které by měly být vyhlášeny v příštích měsících. ● Rozsáhlou rekonstrukcí prošlo náměstí T.G. Masaryka v Dobřanech. Rekonstrukci za 50 milionů připravovala radnice od roku 2004, opravy začaly předloni na podzim a skončily s dvouměsíčním předstihem. Město na ně získalo dotaci z Evropské unie zhruba 38 milionů korun. ● Na Domažlicku stojí nová dřevěná rozhledna. Sedmadvacet metrů vysoká vyhlídková věž s křížem se nachází na Šibeničním vrchu u Horšovského Týna. Rozhlednu postavilo po šestiletém snažení občanské sdružení pro výstavbu rozhledny v místech, kde se dříve vykonávaly hrdelní tresty a kde bývala poutní kaple Panny Marie Lurdské.

KARLOVARSKÝ KRAJ

Krajské nemocnice ve ztátě, výhled špatný Karlovarský kraj je jediným vlastníkem akcií akciové společnosti Karlovarská krajská nemocnice, kterou tvoří nemocnice v Karlových Varech, v Sokolově a v Chebu. Jak tato krajská nemocnice hospodaří? Je ve ztrátě nebo v zisku?

TÉMA „Karlovarská krajská nemocnice hospodařila v roce 2009 se ztrátou ve výši 52 milionů korun a situace se nezmění, protože krajské nemocnice jsou ze strany státu dlouhodobě podfinancovány a peníze proudí pouze do státních nemocnic. Jen náklady na mzdy zdravotníků tvoří více než polovinu financí, které nemocnice dostane od pojišťoven,“ říká o současné situaci krajský hejtman Josef Novotný. Karlovarská krajská nemocnice podle hejtmanových slov splácí v současné době některé pohledávky po termínu splatnosti, nijak to ale nevybočuje z normálu obvyklého i u jiných krajských nemocnic. Jaký je za této situace názor kraje na peníze, které stát posílá do státních nemocnic? „Jak už jsem se zmínil, stát posílá peníze jen do státních nemocnic a krajské nemocnice se dlouhodobě potýkají ze strany státu s podfinancováním. Důsledky tohoto stavu se samozřejmě odrážejí v jejich ekonomické situaci,“ říká o této skutečnosti hejtman. A jaká je tedy podpora nemocnic ze strany kraje? „Podporujeme nemocnice, co nám síly stačí, například

kraj podal žádost do ROP Severozápad o dotaci ve výši 160 milionů korun na nákup nových lůžek a moderního přístrojového vybavení, dále bychom chtěli z IOP MZ ČR získat 60 milionů na vybavení kardiocentra v karlovarské nemocnici, vložili jsme 10 milionů korun do nákupu nového počítačového tomografu, kromě toho se v nemocnicích realizují velké investiční akce - výstavba pavilonu akutní medicíny v Karlových Varech, připravuje se rekonstrukce pavilonu B v chebské nemocnici za 130 milionů korun, a to nemluvím o řadě dalších "drobnějších" investic v krajském zdravotnictví,“ vyjmenovává nejvýznamnější akce ze strany kraje Josef Novotný. INVESTICE ZA VÍCE NEŽ MILIARDU Výstavba pavilonu akutní medicíny v  Karlových Varech byla zahájena 29. dubna letošního roku. Projekt, který by si měl vyžádat 596,8 milionu korun, platí Karlovarský kraj, který si vzal na stavbu úvěr a splácet ho bude dvacet let. Dalších zhruba 160 milionů korun by mělo stát vybavení pavilonu, který má dokončit sdružení firem Metrostav, Baustav, Tima a Prefa-Beton za 22 měsíce. Nový pa-

STRUČNĚ A JASNĚ ● Město Sokolov spustilo vlastní webový portál nazvaný „Bezpečné město“. Je součástí stejnojmenného projektu, jehož hlavním cílem je zlepšení bezpečnostní situace na území města a zvýšení pocitu bezpečí občanů. ● Novou multimediální učebnu využívají studenti Střední průmyslové školy keramické a sklářské v Karlových Varech. Kraj jako zřizovatel školy poskytl téměř 200 tisíc na vybavení učebny multimediální tabulí včetně dataprojektoru a zázemí pro učitele, nábytek v hodnotě 96 tisíc korun darovala firma Klassa.

Takto byla zahájena koncem letošního dubna stavba pavilonu akutní medicíny a centrálního vstupu karlovarské nemocnice. foto: Karlovarský kraj vilon vznikne na ploše před pavilony interních a chirurgických oborů. V  suterénu nové budovy naleznou pacienti urgentní příjem a technické provozy. V přízemí bude hlavní vstup do haly nemocnice a příjmové ambulance a stacionáře. Místo se tu najde ale i pro lékárnu, bufet a komerční prostory. V  prvním patře nalezne své místo 31 lůžko intenzivní péče a zákrokový sál kardiochirurgie. Ve druhém patře bude umístěn centrální operační trakt se šesti sály a centrální sterilizací. Třetí patro je vy-

hrazeno pro techniku a na střeše pak vznikne plocha pro přistávání vrtulníků. První etapa druhé ze zmíněných velkých investičních akcí kraje v  oblasti zdravotnictví, tedy rekonstrukce nemocnice v  Chebu, bude ve své první etapě zahájena rovněž v  letošním roce. Za přibližně 130 milionů korun při ní bude upravena část pavilonu B, kde vznikne také centrální příjem pro pacienty. Stavební práce se budou provádět za provozu a mají skončit za rok a půl. Při této první etapě rekonstruk-

ce vzniknou mimo jiné nové prostory pro některé ambulance, objekt se dočká nových výtahů a především bude vybudován propojovací tunel s budovou C, který doposud citelně chyběl. Po skončení první etapy budou následovat další, celkem by měly být čtyři. Přesný časový harmonogram rekonstrukcí ale ještě není znám. Celkové náklady na všechny etapy modernizace chebské nemocnice se odhadují asi 450 až 500 milionů korun a kraj na ně prozatím hledá zdroje. Jana Bartošová

● Asociace Záchranný kruh, jež působí od roku 2005 v Karlovarském kraji, dokončila rozsáhlý interaktivní projekt nazvaný Chraň svůj svět, chraň svůj život. Je zaměřený na ochranu dětí a mládeže před různými riziky a náklady na jeho vytvoření dosáhly zhruba 5,2 milionu korun. ● Karlovarský kraj a společnost EKO-KOM vyhlašují v rámci kampaně na podporu třídění odpadu soutěž obcí s názvem Liga odpadů. Soutěž bude probíhat ve dvou kategoriích, obce do tisíce a nad 1 tisíc obyvatel. Do soutěže budou zařazeny všechny obce, které jsou zapojené v systému EKO-KOM.

10

KN |květen 2010 |

NUTS II SEVEROVÝCHOD

Liberecký hejtman si prohlédl realizované projekty A podpořil svým podpisem rekonstrukci další silnice ROPfórum 2010, hlavní informační akci Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod,  zahájil v Libereckém kraji hejtman Stanislav Eichler. Kromě otevření plakátové výstavy realizovaných projektů se hovořilo o čerpání dotací z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. Chrastava, město vzdálené 12 kilometrů od krajského Liberce, se stalo 28. dubna dějištěm ROPfóra 2010, které v  rámci Libereckého kraje uspořádala Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod. „Chrastava získala několik dotací na své projekty z  Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. Proto jsme se rozhodli tyto projekty představit veřejnosti a upozornit tak na úspěšného žadatele, kterým může být i malé město,“ vysvětlil ředitel Úřadu Regionální rady Zdeněk Semorád, který na akci doprovázel hejtmana Libereckého kraje a prvního místopředsedu Regionální rady Stanislava Eichlera. Ten zahájil na chrastavském Městském úřadu výstavu realizovaných projektů. Poté si hejtman prohlédl rekonstruované Centrum vol-

nočasových aktivit, jeden z dotovaných projektů z  ROP Severovýchod, a podepsal smlouvu, která se týká druhé etapy rekonstrukce Pobřežní ulice v  Chrastavě. „Projekt předkládáme na Úřad Regionální rady v  rámci 19. kola výzvy. Investorem je kraj, tak jako v případě první etapy, která už byla v Chrastavě dokončena. Opět tedy žádáme o dotaci a věříme, že potřebných 46,5 milionu korun získáme,“ uvedl hejtman Stanislav Eichler. Podle starosty Michaela Canova je tento projekt  dopravní stavbou desetiletí. „Připravujeme ho spolu s krajem už velmi dlouho. Na rok 2011 a 2012 plánujeme i třetí etapu rekonstrukce ulice ve směru na Frýdlant. Zatím ale probíhají složitá jednání o výkupech pozemků,“ doplnil starosta. Hejtman a další hosté akce se seznámi-

li i s  ostatními projekty města, které jsou názorným příkladem pomoci evropských dotací. Kromě rekonstrukce objektu

č.p. 407 na Centrum volnočasových aktivit a zmiňovaných silničních staveb se jedná o terminál u železniční stanice či rekon-

strukci autobusového nádraží. Chrastavský Den s  ROPem zakončil pěvecký sbor A my taky z Liberce. Eva Jouklová

Hejtman Libereckého kraje Stanislav Eichler zahájil na chrastavském Městském úřadu výstavu realizovaných projektů v rámci Regionu soudržnosti Severovýchod. foto: Petr Wagenknecht

Silniční výzva ukončena Na rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury bylo zaměřeno 19. kolo výzvy vyhlášené v  rámci Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. Skončilo 30. dubna. Ze strukturálních fondů Evropské unie je na tuto výzvu vyčleněno 880 milionů korun. Předkladatelé projektů zaregistrovali projekty za více než  875 milionů korun.   Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj, tři žadatelé o dotaci předložili v rámci 19. kola výzvy na Úřad Regionální rady dvaadvacet projektů.  Ty jsou zaměřeny na modernizaci, rekonstrukci a výstavbu silnic druhé a třetí třídy. „Nyní probíhá hodnocení projektů. Které z  nich získají dotaci se dozvíme na podzimním zasedání Výboru Regionální rady,“ uvedl ředitel Úřadu Regionální rady Zdeněk Semorád.  Seznam zaregistrovaných projektů  je zveřejněn na webových stránkách Regionální rady v  sekci Dokumenty a výzvy. (ej)

Integrované plány rozvoje města Okna do budoucnosti Hradce Králové Centrum evropského projektování se dlouhodobě podílí odbornými činnostmi na tvorbě integrovaných plánů rozvoje měst. Integrované plány rozvoje měst (IPRM) jsou jedním z významných nástrojů regionálního plánování.

nění, sledování finančních toků, poskytuje konzultace žadatelům připravujícím projekty a další služby. CEP úzce spolupracuje s manažerem obou IPRM jmenovaným městem Hradec Králové. TŘÍDA EDVARDA BENEŠE IPRM se rozumí soubor vzájemně obsahově a časově provázaných akcí, které jsou realizovány ve vymezeném území nebo v rámci tématického přístupu ve městech. Jejich cílem je maximálně zhodnotit potenciál fondů Evropské unie, neboť umožňují dosažení významné koncentrace investic a zajišťují synergické působení jednotlivých projektů, kterými města realizují svoje strategické rozvojové cíle a priority. V Evropské unii jsou s integrovanými plány rozvoje měst dlouholeté pozitivní zkušenosti, v České republice se tento nástroj nově začal využívat v rámci programovacího období 2007–2013. Centrum evropského projektování se v letech 2007–2009 podílelo na zpracování několika IPRM, které jsou dnes realizovány v návaznosti na operační programy. V rámci Integrovaného operačního programu (IOP) je realizován IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše a IPRM Náchoda – problémová zóna u nemocnice. V rámci Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod je realizován IPRM Hradec Králové – Centrum města = pól růstu a rozvoje. Od roku 2009 se CEP aktivně podílí na řízení a administraci obou IPRM, jehož nositelem je město Hradec Králové. Zajišťuje mj. sledování harmonogramu pl-

IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše je realizován od poloviny roku 2009 v  rámci získané podpory z  Integrovaného operačního programu, oblasti podpory 5.2. Zlepšení prostředí v problémových sídlištích. Celková alokovaná částka tohoto IPRM z  ERDF je 195 milionů korun, přičemž celkové způsobilé výdaje dosahují téměř 295,7 milionu korun. Z  celkových způsobilých výdajů IPRM je 42 % určeno na regeneraci bytového fondu a 58 % je určeno na revitalizaci veřejných prostranství. V září 2009 byly v rámci IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše vyhlášeny 2 výzvy na předkládání projektů v opatření: Regenerace bytových domů, a opatření: Revitalizace veřejných prostranství v  celkovém finančním objemu 156,5 milionu korun. Město Hradec Králové ve spolupráci s CEP, CRR a MMR uspořádalo v  průběhu roku 2009 několik seminářů a dalších jednání vedoucích především k  informovanosti potenciálních žadatelů. V  současné době je v  rámci výzvy na Regeneraci bytových domů podáno celkem 14 projektů, z  nichž jsou 4 zaměřeny na zateplení panelových domů a ostatní na zkvalitnění technického vybavení domů, především na výměnu či modernizaci výtahů.

Realizací IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše dojde především k celkovému zatraktivnění této zóny, a to nejen z pohledu bydlení, ale také využití a funkčnosti veřejných prostor, občanských služeb a dalšího zázemí pro spokojený život zdejších obyvatel. Pro zájemce o tento projekt je přímo na Benešově třídě otevřena informační a konzultační kancelář, kde je možné získat informace nejen o průběhu realizace IPRM, ale také se seznámit např. se studií revitalizace veřejných prostranství. Informační středisko se nachází na adrese Tř. E. Beneše 1542. Otevřeno je vždy v  pondělí a středu od 15 do 17 hodin. CENTRUM MĚSTA = PÓL RŮSTU A ROZVOJE MĚSTA Po ukončení přípravné fáze započala v  lednu 2009 realizace IPRM. Spolufinancován je z Regionálního operačního programu regionu soudržnosti NUTS II Severovýchod, oblast podpory 2.1 Rozvoj regionálních center. Úlohou Centra evropského projektování je zajištění řízení integrovaného plánu rozvoje města. Od ledna do konce března 2009 proběhla výzva pro předkladatele dílčích projektů IPRM. Po ukončení výzvy Řídící skupina IPRM ohodnotila jednotlivé žádosti a dle bodového hodnocení vybrala dílčí projekty, které se staly součástí IPRM. Seznam dílčích projektů se stal dodatkem smlouvy, která byla podepsána dne 20. 5. 2009. Regionální rada se v této smlouvě zavázala alokovat ve svém rozpočtu za účelem realizace dílčích projektů IPRM v  rámci oblasti podpory 2.1 ROP finanční částku v  celkové výši 509 256 000 korun. V  průběhu roku 2009 probíhala jednání pracovních týmů k jednotlivým dílčím

projektům do 2.1 ROP NUTS II Severovýchod. Přípravné práce projektů Hradby - rekonstrukce (celkové způsobilé výdaje 41,7 milionu korun) a Dům u Špuláků (celkové způsobilé výdaje 37,3 milionu korun) začaly v roce 2009, realizace byla zahájena v roce 2010. Další projekty včetně těch největších, jako „Revitalizace objektu továrny Vertex na centrum celoživotního vzdělávání“ a „Rekonstrukce sportovního areálu Bavlna“, budou zahájeny ještě v roce 2010. V  září 2009 vyhlásilo statutární město Hradec Králové kontinuální výzvu pro předkladatele dílčích projektů prostřednictvím tematických operačních programů (TOP). V  rámci této výzvy se mo-

hou až do 30. června 2013 hlásit žadatelé do jiných operačních programů než ROP NUTS II Severovýchod, kteří splňují podmínku realizace projektu ve vymezené zóně IPRM a naplňují některé z opatření či aktivit IPRM. Po schválení projektů dotčenými orgány je projektům TOP vydáno potvrzení o zařazení na seznam dílčích projektů IPRM. V  současné době bylo takto zařazeno již 59 projektů partnerů města, kdy největší počet žádostí je směrován do oblasti vzdělávání a předkládá je Univerzita Hradec Králové. Na základě tohoto potvrzení získává žadatel 10% bonifikaci z celkového bodového hodnocení projektu. Tím dochází k dalšímu posílení synergie uvnitř zóny IPRM.

ÚSTECKÝ KRAJ

KN | květen 2010 |

I letos chtějí hospodařit se ziskem Krajské nemocnice se dlouhodobě potýkají s celou řadou problémů, jako jsou třeba pochybnosti o cenách některých zakázek a také nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Přesto se krajské zdravotnictví může pochlubit moderním vybavením, vysokou úrovní služeb a především dobrým hospodařením bez dluhů.

zisk přes 80 milionů korun. Podobně se podařilo otočit finanční vývoj i nemocnici v Chomutově.

o tzv. úspory z rozsahu při společném (centrálním) zadávání veřejných zakázek na nákupy zdravotnického materiálu a dalších věcí.

Ústecký kraj sám o sobě zřizuje pouze dvě nemocnice. A to Nemocnici následné péče Ryjice a Nemocnici následné péče Most. Obě jsou příspěvkovými organizacemi. Kraj je však zakladatelem a jediným akcionářem akciové společnosti Krajská zdravotní, která provozuje pět velkých nemocnic. Jako její odštěpné závody tak fungují nemocnice v Děčíně, Chomutově, Mostě, Tepli-

TÉMA Podle tiskové mluvčí kraje Magdaleny Hanáčkové byly v  roce 2009 všechny nemocnice v  zisku. „V rámci běžného hospodaření existují samozřejmě závazky, ale také pohledávky. Obecně lze říci, že žádná z nemocnic se nepotýká s nesplacenými dluhy,“ vyjasňuje hospodaření nemocnic tisková mluvčí. A to je i v porovnání s jinými kraji velmi dobrá bilance. Kraj se přitom do řízení svých nemocnic aktivně zapojuje prostřednictvím Krajské zdravotní i finančně. „Kraj poskytuje svým příspěvkovým organizacím příspěvek zřizovatele na provoz, případně na investice, vždy dle potřeb rozvoje organizací.“ Podle tiskové mluvčí musel kraj přijmout řadu opatření, aby se mu, především v době krize, podařilo udržet nemocnice finančně zdravé. „Organizace přijímají taková opatření, aby hospodařily efektivně, hospodárně a zároveň zajistily dostupnou zdravotní péči, která by měla svou kvalitou odpovídat nejmodernějším trendům v medicíně,“ vysvětluje Magdalena Hanáčková a dodává, že u Krajské zdravotní jde především

ZISK 88 MILIONŮ Podle údajů z  konce loňského roku byly krajské nemocnice v zisku 88 milionů korun. A to je poprvé po několika letech, co se nemocnice dostaly z  červených čísel a naopak vykázaly zisk. Přebytky tak šly na mimořádné odměny a částí z  nich se také vyrovnaly účetní ztráty z minulých let a učinily se nezbytné opravy. Podle předsedy představenstva Krajské zdravotní Petra Bendy čeká nemocnice zisk i v letošním roce. A to kvůli úsporám i lepšímu výběru peněz od zdravotních pojišťoven. Peníze ušetřily třeba díky centrálnímu nákupu materiálu a služeb. Nemocnice prý tlačí na pojišťovny, aby jí proplácely vše za výkony, které lékaři provádějí. Nejlépe si z  krajských nemocnic stála v  loňském roce ta v  Mostě. Ještě před dvěma lety se toto zdravotnické zařízení potýkalo s  dluhem kolem 40 milionů korun. Na konci loňského roku však hospodaření nemocnice vykázalo

NEMOCNICE ZAŠTIŤUJE KRAJSKÁ ZDRAVOTNÍ

cích a v neposlední řadě i v Ústí nad Labem. „S ohledem na strukturu poskytované péče a geografickou dostupnost tvoří páteřní síť nemocnic v  Ústeckém kraji právě nemocnice Krajské zdravotní,“ dodala tisková mluvčí Magdalena Hanáčková. Přes velmi dobré hospodaření i v Ústeckém kraji se zdravotnictví potýká s  mnoha problémy. Patří mezi ně například nedostatek lékařů. Těch v pěti krajských nemocnicích chybí kolem stovky. A zdravotnická zařízení tak musí čekat na mladé absolventy medicíny. Zdravotnická aféra provází také nákupy, které zajišťuje Krajská zdravotní. Ta v loňském roce

11

STRUČNĚ A JASNĚ nakoupila vybavení do svých nemocnic za 750 milionů korun. Peníze šly převážně z fondů Evropské unie. „Celkový objem investic je kolem jedné miliardy korun. Projekty za 250 milionů ještě nebyly realizovány,“ uvedl technický náměstek ředitele Miloslav Řehák. Některé z projektů však provází podezření, že byly zakoupené přístroje dražší, než je jejich obvyklá cena. O hospodaření Krajské zdravotní se tak začalo zajímat i ministerstvo financí. Organizace však všechna pochybení odmítá a argumentuje tím, že problémy nenašel ani audit, který si nechal vypracovat Úřad Regionální rady. Filip Appl

● V polovině května byla slavnostně zahájena výstavba rychlostní silnice R6 v  úseku Lubenec – Bošov. Stavba je jedním z  úseků přestavby silnice I/6 na rychlostní silnici. V  rámci ní dojde ke zkapacitnění dosavadní dvouproudé silnice. Přestavba úseku dlouhého čtyři kilometry vyjde na 1,6 miliardy korun investovaných státem prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury. V provozu by komunikace mohla být v dubnu 2013.

● Kraj získal územní rozhodnutí pro stavbu sluneční elektrárny, která by měla vyrůst na jihozápadním okraji jeho průmyslové zóny Triangle. Kraj chce pozemek pronajmout investorovi, který tady elektrárnu postaví a bude ji provozovat. Nájem by pak měl sloužit k údržbě celé zóny. Podle úředního rozhodnutí v  zóně Triangle může vyrůst elektrárna o výkonu šesti tisíc kWp.

Jednou ze dvou nemocnic, které řídí přímo kraj, je Nemocnice následné péče v Mostě.

zdroj: www.nspm.cz

● Komunistický senátor a krajský zastupitel Vlastimil Balín má další problém. Podle tvrzení Deníku si politik nechal proplácet použití vozidla jako krajský zastupitel, ačkoliv měl senátem paušálně proplácené náhrady za používání motorového vozidla. Balín pravděpodobně ví, jak vydělat peníze – od senátu si nechával proplácet i předraženou správu svých webových stránek.

LIBERECKÝ KRAJ

Situace nemocnic není příznivá

STRUČNĚ A JASNĚ ● V polovině května hostil zámek Sychrov setkání politiků z  české, polské a německé části Euroregionu Nisa. Přibližně padesát představitelů regionu řešilo otázku plánované přeměny Nisy na evropský subjekt nebo spolupráci vysokých škol. „Nejvíce mě zaujal pokrok v přeshraniční spolupráci vysokých škol v rámci Euroregionu Nisa. Zde je podle mého názoru dosud nevyužitý potenciál pro přeshraniční projekty. Musíme umožnit studentům z Libereckého kraje získávat co nejvíce zahraničních zkušeností ze sousedních zemí. Liberecký kraj je totiž v ohledu na počet obyvatel největším členem Euroregionu Nisa“, konstatoval po jednání Rady hejtman Stanislav Eichler.

Liberecký kraj zřizuje kromě Krajské nemocnice Liberec ještě Krajskou nemocnici Česká Lípa. Obě nemocnice skončily rok 2009 se zcela odlišnými finančními výsledky. Předběžný, doposud neauditovaný hospodářský výsledek těchto organizací za rok 2009 vypadá tak, že liberecká nemocnice skončila s pozitivním výsledkem přibližně 54 milionů korun, Krajská nemocnice v České Lípě skončila se schodkem šestnácti milionů korun.

TÉMA Výsledek nemocnice v Liberci však může být ještě ovlivněn zpětným překalkulováním odpisů, což může její profit snížit až o dvacet milionů. K výsledku je třeba ještě přičíst krajské dotace, kraj na svá zdravotnická zařízení dal v loňském roce 74 miliony korun. „Finanční situace těchto zařízení v tomto roce - zejména pokud jde o Krajskou nemocnici Česká Lípa, není zcela příznivá. Kraj zde počítá s dalšími nezbytnými investičními dotacemi, půjde hlavně o výstavbu jednotky intenzivní péče,“ uvedl Pavel Novák, radní pověřený vedením resortu zdravotnictví. Situace se podle něj ale komplikuje také v liberecké nemocnici. V Krajské nemocnici v Liberci došlo v roce 2009 k rozšíření vysoce specializované a finančně náročné léčby u řady oborů. „Jsou to náklady na léky, zvláště na onkologickém centru, gastroenterologii, hematologii, revmatologii a především u nasazované biologické léčby,“ dodal Novák. Léčba je u řady

závažných diagnoz téměř nezastupitelná. Nárůst je přitom znatelný také v oblasti materiálových nákladů - kardiologie, ortopedie. „Proti tomu stoji obtíže ze strany pojišťoven, kde je snaha o snížení výše úhrad poskytované péče v těchto nasmlouvaných činnostech,“ uvedl Novák k situaci v liberecké nemocnici. RADNÍ POVAŽUJÍ PENÍZE Z MINISTERSTVA ZA DISKRIMINACI Na poradách managementu s vedoucími pracovníky se proto krajská vláda rozhodla klást maximální důraz na efektivní vynakládání finančních prostředků na nákup drahého zdravotnického materiálu. Do změny trendu hospodaření bylo také v rámci finančních opatření pozastaveno vyplácení motivačních odměn. K problematice dotací poskytovaných ministerstvem zdravotnictví, které byly poskytnuty v objemu přibližně čtyřiceti miliard korun pouze zdravotnickým zařízením, která jsou řízená přímo ministerstvem, uvádí Novák,

Působnost liberecké nemocnice přesahuje hranice regionu, jezdí sem i lidé z jiných krajů. zdroj: nemocncie Liberec že v tomto způsobu přidělování finančních prostředků vidí jasnou diskriminační povahu. „U tohoto opatření nelze nevidět určité diskriminační rysy snad i s politickým podtextem, neboť například rozsah poskytované zdravotnické péče v Krajské nemocnici Liberec v mnoha ohledech přesahuje spádovou oblast Libereckého kraje, podobně jako u zařízení v přímé gesci mínistertsva zdravotnictví. Toto však není, a to ani dílčím způsobem, vůbec zohledněno. Podob-

ně na tom jsou i další zdravotnická zařízení v jiných krajích,“ uvedl krajský radní přes zdravotnictví. Krajská nemocnice Liberec patří mezi zdravotnická zařízení, která poskytují své služby v působnosti celého Libereckého kraje i jeho spádových oblastí. V některých oborech přesahuje svým spádem nemocnice i hranice Libereckého kraje. Například traumatologie, spinální jednotka, kardiologie, onkologie, neurochirurgie nebo perinatolo-

gie fungují i pro jiné kraje České republiky. Léčebně preventivní péči, a to jak v základních, tak i specializovaných a vysoce specializovaných oborech, se tu klientům dostává na 46 odděleních, celkem pak 137 pracovištích. Specializací nemocnice je plnění zvláštních úkolů v souvislosti se zajištěním obrany státu a likvidací následků přírodních a jiných katastrof a hromadných neštěstí. Michal Tillgen

● Zajímavý seminář se uskuteční 10. června v  budově Krajského úřadu Libereckého kraje. Agentura regionálního rozvoje a CzechInvest tady pořádají seminář Brownfields Libereckého kraje, na kterém se zájemci seznámí nejenom s aktuálními informacemi o databázi brownfields v regionu, ale také s dotačními tituly, ze kterých lze získávat peníze na jejich revitalizaci. ● Na Krajském úřadu Libereckého kraje končí ředitel Bohdan Tomáš. Ten stál v čele úřadu od jeho vzniku v  roce 2001, kdy tady nastoupil z  pozice přednosty Okresního úřadu Jablonec nad Nisou. Tomáš rezignoval na svou funkci ze zdravotních důvodů a také pro svůj věk.

12

ČESKÁ REPUBLIKA

KN |květen 2010 |

Prestižní titul EDEN získalo Bystřicko Vítězem letošního ročníku prestižní soutěže European Destination of Excellence (EDEN) se stalo Bystřicko. Cílem tohoto klání je zviditelnění méně známých turistických lokalit. O titul EDEN se v letošním ročníku ucházelo celkem dvanáct destinací z celé České republiky, přičemž do užšího kola se jich probojovalo pět.

Projekt European Destination of Excellence (Evropská destinace nejvyšší kvality) vypisuje každoročně Evropská komise a je do něj zapojeno více jak dvacet evropských zemí. Agentura CzechTourism je odborným garantem tohoto projektu v České republice. Téma letošního ročníku mělo název Voda – turistický cíl a turistická nabídka kandidátů tedy musela být založena na přírodních vodních zdrojích. Destinaci mohla do soutěže přihlásit jakákoliv organizace, která se podílí na jejím rozvoji, a vítězné Bystřicko přihlásili zástupci města Bystřice nad Pernštejnem.

Bystřicko se může pochlubit nevšední drsnou krásou, množstvím vodních toků a nádrží. Díky tomu sem mohou lidé přijet za vodními sporty, za turistikou a nebo třeba za poznáním. Kvalitní turistická nabídka ovšem k vítězství v soutěži EDEN nestačí. Bystřicko splnilo podle odborné poroty nejlépe podmínky soutěže EDEN. „Jde o malou, neobjevenou lokalitu, jejíž návštěvnost je pod celorepublikovým průměrem. Destinace respektuje trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu. Představitelé Bystřicka se snaží zachovat současnou podobu přírody v  co nejlepším stavu, zajímají se o ekologii, zapojují místní obyvatele do rozvoje oblasti. Navíc tu dobře funguje partnerství mezi zástupci města, podnikateli i vodohospodáři a ochránci přírody,“ říká hlavní manažerka projektu EDEN v  České republice Hana Fojtáchová. Úspěšných projektů, které fungují na Bystřicku, je celá řada. Mají tu unikátní naučnou Svrateckou vodohospodářskou stezku, která vede podél řeky Svratky a kolem vodní nádrže Vír. Okolí nádrže, která je zdrojem pitné vody, bylo v minulosti uzavřeno, v roce 2005 se ale podařilo zpřístupnit jej veřejnosti. Na trase je 16 informačních panelů, které přibližují turistům a zvláště dětem nenásilnou formou základní pojmy vodního hospodářství či zásady ochrany vodních zdrojů apod. Na Bystřicku se hodně investuje do ekologie. Došlo tu k revitalizaci povodí řeky Bystřice, vyčištění a revitalizaci cca

SL2010_Inzerce_276x204_Sestava 1 12.5.2010 20:59 Stránka 1

40 ha vodních ploch (rybníky Argentina a Skalský, Domanínský rybník), pyšní se tu také největší spalovnou na biomasu v  ČR….   K  prioritám patří i ekologická výchova na základních školách. Pokud jde o nabídku pro děti, mohou se tu pochlubit také ojedinělou výherní a turistickou akcí nazvanou S  Vodomilem zubří zemí. V  současné době je v  plánu výstavba Centra zelených vědomostí, jehož součástí bude např. ekopavilon či muzeum zemědělské techniky.   Bystřicko získává prestižní logo EDEN a další marketingovou podporu. Evropská komise natočí o vítězné oblasti

reklamní spot. Ten pak destinace může využívat ke své propagaci. Od Ministerstva pro místní rozvoj ČR získá vítěz finanční podporu ve výši 400 tisíc korun na libovolně zvolené marketingové aktivity. Dále se bude prezentovat na tiskové konferenci pro celostátní média, na festivalu TOURFILM v Karlových Varech, během Týdne vítězné destinace, který se uskuteční v  informačním centru na Staroměstském náměstí. Získá prostor na stránkách www.edenineurope.eu i na webech agentury CzechTourism (www.eden-czechtourism.cz, www.czechtourism.cz awww.czechtourism.com), na kterých

se budou prezentovat i další čtyři finalisté této soutěže. Odborná porota byla složená ze zástupců agentury CzechTourism, ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva životního prostředí, ministerstva zemědělství, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Asociace turistických regionů ČR. Více informací o Bystřicku najdete na www.bystricko.cz a www.info.bystricenp.cz Eva Tajanovská, mediální oddělení CzechTourism INZERCE

52. ročník Mezinárodního operního festivalu 11. 6. – 5. 7. 2010

52. ročník Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl pod záštitou Václava Klause, prezidenta České republiky Václava Riedlbaucha, ministra kultury a Radko Martínka, hejtmana Pardubického kraje spolupořádají Pardubický kraj, Město Litomyšl a Smetanova Litomyšl, o.p.s. za finančního přispění Ministerstva kultury České republiky, ve spolupráci s Národním památkovým ústavem a Státním zámkem Litomyšl

Prodej vstupenek

www.ticketportal.cz tel. 461 616 070 [email protected] www.smetanovalitomysl.cz www.facebook.com/SmetanovaLitomysl

Bedřich Smetana: PRODANÁ NEVĚSTA Wolfgang Amadeus Mozart: KOUZELNÁ FLÉTNA Giacomo Puccini: TOSCA Petr Iljič Čajkovskij: LABUTÍ JEZERO BALET NÁRODNÍHO DIVADLA A HRADIŠŤAN – EJ LÁSKO… Antonín Dvořák: SVATEBNÍ KOŠILE ČESKÁ FILHARMONIE – VIVAT OFFENBACH! PAVEL ŠPORCL & ROMANO STILO – GIPSY WAY KONCERT NA PŘÁNÍ – KLASIKA ČESKÉHO MUZIKÁLU LES MUSICIENS – KING JOHN THE BLIND Mahler, Dvořák: O ČEM NÁM VYPRÁVÍ LÁSKA… Přidané reprízy již vyprodaných pořadů!

Generální partner festivalu

Hlavní partner festivalu

Hlavní mediální partneři festivalu

ČESKÁ REPUBLIKA

KN | květen 2010 |

13

„Je nutné diskutovat o potřebách rozvoje ČR po roce 2013,“ hovoří o aktuální strategii v politice soudržnosti ministr Rostislav Vondruška V souvislosti s přípravou politiky soudržnosti po roce 2013 zaznívá varování před tím, aby se „nezaspalo“ a byla vytvořena silná vyjednávací strategie s podporou napříč politickým spektrem. Obava vyplývá z toho, aby české regiony a ministerstva nebyly ohroženy výrazným propadem celkových finančních prostředků pro Českou republiku ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Jakou v tomto ohledu hraje roli ministerstvo pro místní rozvoj jako koordinátor pro danou oblast? Za problematiku reformy rozpočtu Evropské unie je zodpovědné ministerstvo financí společně s  Útvarem ministra pro evropské záležitosti. Ke zveřejnění oficiální představy Evropské komise k  reformě rozpočtu EU dojde v červenci nebo září tohoto roku. Ministerstvo pro místní rozvoj spravuje jednu z nejvýznamnějších kapitol rozpočtu EU – politiku soudržnosti a současně usiluje o nastartování široké debaty na národní úrovni k podobě této politiky po roce 2013. MMR předložilo na podzim 2009 vládě materiál „Rámcová pozice ČR k budoucí kohezní politice EU“. Pozice se samozřejmě pravidelně aktualizuje na základě vývoje v ČR i EU. Nová verze bude předložena v říjnu 2010. Nemůžu tedy potvrdit, že by se nic nedělo, nebo že by někdo „zaspal“. Naopak můj úřad se snaží o maximální informovanost a zapojení nejrůznějších aktérů národní, regionální i místní úrovně. MMR mimo jiné v této souvislosti zřídilo tzv. Meziregionální poradní skupinu pro budoucnost politiky soudržnosti, které se pravidelně účastní zástupci jednotlivých krajů. Současně se zástupci MMR aktivně účastní pracovních skupin a jednání v Bruselu a vyměňují si poznatky a zkušenosti s ostatními členskými státy. Výstupem této činnosti jsou materiály pravidelně předkládané vládě. V  souvislosti s  diskusí mezi klíčovými resorty – ministerstvem pro místní rozvoj a ministerstvem financí – se objevují některé rozdílné pohledy na strategii budoucího vyjednávání a některé věcné aspekty politiky soudržnosti po roce 2013. Čeho se konkrétně týká toto odlišné vidění? Ministerstvo financí vidí každou výdajovou kapitolu rozpočtu EU čistě z „účetního“ pohledu, zatímco MMR vidí politiku soudržnosti v širších souvis-

lostech. ČR je v  současném období největším příjemcem prostředků politiky soudržnosti na hlavu v celé EU (pozn. přes 300 EUR ročně) a je třeba zajistit, aby české regiony i resorty nepřišly „skokově“ o významnou část těchto prostředků, v porovnání se současným obdobím 2007-2013. Jinými slovy, MMR vnímá přetrvávající rozvojové potřeby ČR i po roce 2013 a v této souvislosti chce umožnit tyto potřeby pokrýt dostatečnými finančními zdroji. MMR musí také brát v potaz zájmy regionů, které buď již nyní nepatří do tzv. cíle 1 (Praha), nebo které se cítí ohroženy možností ztráty nároku na prostředky v rámci tohoto nejvýhodnějšího cíle (v současné době se dle předběžných odhadů mluví především o Středočeském kraji). Jaké lze tedy očekávat další kroky v souvislosti s formováním pozice ČR k reformě rozpočtu, potažmo konkrétně k podobě politiky soudržnosti po roce 2013? Hlavním cílem je rozpoutat v  České republice odbornou diskuzi o zmapování rozvojových potřeb v  období po roce 2013. Do debaty se musí zapojit jak expertní, tak politická úroveň, ministerstva, regiony i veřejnost. Účelem diskuze je identifikovat zájmy a potřeby ČR v  politice soudržnosti po roce 2013. Věřím, že výsledkem jednání bude především nalezení konsenzu napříč politickým spektrem a přesné vymezení „mantinelů“ pro vyjednávače za ČR na pracovní i politické úrovni tak, aby bylo možné vyjednat prostředky na rozvoj ČR i po roce 2013 v  dostatečné výši. Klíčovou prioritou vyjednávací strategie ČR je také start nových programů ihned od počátku nového programového období, tj. od 1. ledna 2014. V souvislosti s tematickými prioritami vnímá ČR i nadále potřebu dobudování základní infrastruktury jako základního předpokladu pro rozvoj konkurenceschopnosti. (red)

foto: MMR

Ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška.

Z fondů EU vyčerpáno průměrně 5 800 korun na obyvatele Závěrečná konference k programovému období 2004–2006 Konference k minulému programovému období za účasti zástupce Evropské komise Jacka Engwegena shrnula čerpání ze strukturálních fondů v letech 2004–2006. Účastníci konstatovali, že se Česká republika zhostila využití evropské podpory v tomto období mimořádně úspěšně, obdržela z Evropské unie více než 99 % z nabízené částky. Konkrétně EU poslala na projekty zahájené v období 2004–2006 do České republiky 62,03 miliardy korun. Závěrečná konference s názvem „Strukturální fondy v ČR: úspěšná minulost, perspektivní budoucnost“ se uskutečnila právě nyní, protože rozmezí let 2004–2006 bylo určeno pro schvalování a zahajování projektů. Evropská komise pak poskytuje členským státům další dva roky na pokračování v realizaci projektů, na proplacení nákladů a administrativní uzavření. Jedná se o tzv. pravidlo n+2, které bylo na konci loňského roku členským státům ještě o půl roku prodlouženo z důvodu ekonomické krize. Druhá polovina programu konference byla věnována nynějšímu programovému období a nabídla účastníkům i pět interaktivních workshopů vedených zkušenými odborníky. Ekonom Petr Zahradník na konferenci konstatoval, že Česká republika i ve srovnání se starými členskými státy v realizaci kohezní politiky současného období 2007–2013 rozhodně nezaostává. „I díky evropským fondům byl růst české ekonomiky v roce 2007 sedmiprocentní, což je rekord nevídaný od dob první republiky. Pokud bychom bývali úspěšně nevyužili minulé programové období, odhaduji, že by se hospodářský růst pohyboval okolo 5,8 procenta,“ uvedl Petr Zahradník. Stejně tak upozornil na fakt, že nové členské státy od svého vstupu do EU

před šesti lety zvedly svůj podíl na celkovém HDP Unie ze 7 na 10 procent. Ředitel české jednotky Generálního ředitelství pro regionální politiku Jack Engwegen ocenil práci, kterou Češi odvedli v minulém – zkráceném – programovém období na zavádění celého systému operačních programů a jejich finančního řízení. Podle Jacka Engwegena nám zároveň úspěch připravil dobré výchozí podmínky pro období nynější. Garanci nad prvním panelem přijal Doc. RNDr. Jiří Blažek, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který také zhodnotil projednávaná témata a formuloval z nich závěry: 1) Větší publicita úspěšných projektů Evropské fondy nemají v médiích bohužel odpovídající obraz, který by vystihoval pozitivní přínosy realizované v České republice. Doporučení: Více komunikovat na veřejnost inspirativní příklady, jichž je dostatek. 2) Pozitivní trend „od ryby k rybaření“ Evropská kohezní politika podporuje přechod od pouhého nákupu nových technologií k razantní podpoře vývoje nových technologií, což doložila jednotlivá vystoupení s konkrétními příklady přednesená na konferenci. 3) Vedle přímých výsledků projektů podpořených z fondů EU jsou důležité i jejich efekty nepřímé

Jedním z panelistů konference byl Martin Plachý, 1. náměstek ministra pro místní rozvoj. Přímé výsledky projektů jsou reprezentovány jejich indikátory a dopady (např. počet rekvalifikovaných osob, vystavěných kilometrů silnic či cyklostezek, snížení času dojíždění za prací apod.).  Kromě toho je třeba obrátit pozornost i na nepřímé výsledky, jako jsou např. nový design podpůrných programů, nové typy podporovaných aktivit, nové typy nástrojů (tedy zlepšování  realizace projektů do budoucna), rozvoj lidských zdrojů, technology skauting atd. Dalšími nepřímými efekty jsou také osvojování si projektového cyklu pracovníky či šíře-

ní evaluační kultury i na některé národní programy. I když jsou nepřímé dopady těžko měřitelné, neznamená to, že nejsou významné. 4) Indikátory nejsou jedinou možnou cestou k hodnocení projektů Poměřování výsledků jen nastavenými indikátory projektů je metoda, která se v období 2004–2006 nedá uplatňovat výlučně. Důvodem je i to, že šlo o první české programovací období, a s nastavením indikátorů nebyla v jeho úvodu dostatečná zkušenost. Indikátorové srovnávání lze doplnit analý-



foto: KN

zou jednotkových nákladů a jejich porovnáním např. i se současným obdobím. 5) Nutnost diskuse nad budoucími prioritami politiky HSS Barcova zpráva k reformě kohezní politiky předpokládá mj. i koncentraci většiny zdrojů na několik jádrových priorit. Proto je třeba v ČR zahájit diskusi o tom, které priority to budou. Důležité je se nesoustředit jen na jádrové priority jako takové, ale i na zacílení do oblastí, kde finance z fondů EU přinesou největší efekt. (nok)

14

KN |květen 2010 |

STRUČNĚ A JASNĚ ● Společné jednání absolvovala Rada Královéhradeckého kraje s  Radou města Hradec Králové. Oba orgány se shodly v záměru pokračovat ve výstavbě labské cyklostezky, která krajské město propojí Kuks. Na tuto trasu by pak měla navázat cyklostezka mechu a perníku, která spojí východočeské metropole, tedy Hradec Králové a Pardubice. Politici předpokládají, že na projekty se podaří získat evropské dotace. ● Královéhradecký kraj společně s Českým rájem, Krkonošemi a Podkrkonoším uspořádal presstrip pro odborníky z oblasti cestovního ruchu. Hlavním cílem bylo představit jednotlivé regiony i kraj jako celek. Kromě tuzemských odborníků se akce zúčastnilo i sedm Poláků a dva Holanďané. Regiony se v rámci presstripu prezentovaly také tradičními gastronomickými specialitami a potravinářskými výrobky.

● Na projekty přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Polskem získal Královéhradecký kraj z  fondů EU již 700 milionů korun. Peníze našly svůj cíl ve zmodernizovaných silnicích, nových cyklostezkách, lepší spolupráci záchranných složek a také při podpoře turistiky. Společně s  Poláky činí částka podpory více než 1,3 miliardy korun.

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ

Další fungování má naznačit koncepce, ta ale chybí Zdravotnictví v  Královéhradeckém kraji se stejně jako všude jinde potýká s řadou problémů. Od obligátních poplatků po ne úplně dobré hospodaření nemocnic, se kterým kraj dlouhou dobu zápolil. Právě hospodaření nemocnic se však podle zpráv z kraje zlepšilo a začalo dokonce generovat zisk.

TÉMA V Královéhradeckém kraji fungují čtyři oblastní (Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Jičín, Trutnov) a jedna městská nemocnice (Dvůr Králové nad Labem). „Oblastní nemocnice mají své pobočky také mimo svá sídelní města (např. Jaroměř, Broumov, Opočno, Nový Bydžov). Tyto nemocnice jsou zřízeny jako akciové společnosti, které vlastní Královéhradecký kraj,“ řekl Krajským novinám tiskový mluvčí Imrich Dioszegi. Kraj přitom pro zajištění lepší správy svých nemocnic zřídil akciovou společnost Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje, pod kterou spadají všechny nemocnice kraje. Nemocnice přestaly během roku 2009 hospodařit s dluhy. Ještě začátkem loňského roku přitom byly zatíženy více než stomilionovým dluhem. Stav se ale díky celé řadě opatření změnil a v současnosti vykazuje ekonomika nemocnic a Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje zisk kolem 15 milionů korun. Se ziskem tak s  velkou pravděpodobností uzavřou své loňské hospodaření nemocnice v Náchodě, Jičíně, Dvoře Králové nad Labem a Trutnově. Naopak s mírnou ztrá-

tou se potýká Oblastní nemocnice Rychnov nad Kněžnou. Výsledky však zatím nejsou stoprocentní, protože termíny ročních uzávěrek mají nemocnice až v  polovině roku. Do celkového výsledku hospodaření tak ještě může promluvit vyúčtování zdravotních pojišťoven či položky k pohledávkám a závazkům odběratelů nemocnic.

počtu, mělo umožnit nemocnicím zmírnit dluhovou zátěž. Tato neinvestiční pomoc v loňském roce přesáhla částku 200 milionů korun. „Kromě sanace dluhů, které jsme zdědili po předchozím vedení krajského zdravotnického holdingu, jsme se museli také vypořádat s  nespravedlivým a neudržitelným odměňováním zdravotních sester. Všechny tyto problémy se podařilo vloni vyřešit,“ upřesnila Jana Třešňáková, krajská radní pro oblast zdravotnictví. KONCEPCE STÁLE CHYBÍ

ské vedení kvůli slíbené zdravotnické koncepci. Ta totiž stále chybí. Přitom radní Jana Třešňáková slibovala při svém nástupu do funkce, že koncepce bude hotová do konce loňského března. Podle opozičních zastupitelů z  ODS kraj prý nemá jednotlivé kroky, které provádí ve zdravotnictví, dobře připravené. Jako příklad pak uvádějí zmatky kolem návrhu na zrušení chirurgických oddělení v Opočně a v Broumově. Proti tomuto návrhu se totiž bouří některé obce, kterým se nelíbí, že s nimi o tomto kroku nikdo nejednal. Koncepce by podobné problémy vyřešila, ale vedení kraje s ní stá-

le nepřišlo, což je podle opozice chyba. Že může být neexistence takové koncepce problém, vnímá i hejtman Lubomír Franc. Podle něj ale není možné určit, kdy bude dokument připravený. „Určitě budeme chtít přijít s koncepcí, ale nejsem schopen říct, jestli to bude za čtvrt nebo za půl roku. Každopádně koncepce by měla hovořit o tom, jestli směřujeme k jedné nemocnici a kolik v ní bude jednotlivých oborů, oddělení a tak dále,“ řekl hejtman a tím jen potvrdil, že pro další fungování krajských zdravotnických zařízení bude mít koncepce zásadní význam. Filip Appl

KRAJ ŠETŘÍ HLAVNĚ NA NÁKUPECH

Nejvíce kritiky v  oblasti zdravotnictví sklízí současné kraj-

A jak se vedení kraje podařilo docílit toho, aby se kraje dostaly z  nebezpečného propadu? Základní metody byly dvě. Tak předně to byl přísný, úspornější systém hospodaření nemocnic a v  druhé řadě finanční pomoc z  krajského rozpočtu. „Efektivnější, úsporný systém se v krajském zdravotnictví rozbíhá už od poloviny loňského roku: šetří se na nákupech spotřebního zdravotnického materiálu či léků. Letos přikročíme k  dalším, daleko výraznějším úsporným opatřením, které souvisí s celkovým provozem některých pracovišť,“ řekl královéhradecký hejtman Lubomír Franc, který je předsedou dozorčí rady krajského zdravotnického holdingu. Druhé zásadní opatření, tedy finanční pomoc z  krajského roz-

Do zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje patří i městská nemocnice ve Dvoře Králové nad Labem. zdroj: www.mndk.cz

KRAJ VYSOČINA STRUČNĚ A JASNĚ ● V polovině května začala sanace největší ekologické zátěže na území kraje Vysočina na skládce nebezpečných odpadů v  Pozďátkách u Třebíče. Stát, kterému s velkou částí nákladů pomohou evropské fondy, za likvidaci zátěže zaplatí celkem 530 milionů korun. Za dva roky by na místě skládky měl být lesopark. V  současné době je na skládce uloženo 137 druhů odpadů v celkovém množství 24 tisíc tun. ● Nové výjezdové stanoviště Zdravotnické záchranné služby kraje Vysočina bylo otevřeno ve Velké Bíteši. Záchranáři odtud budou vyjíždět hlavně k  dopravním nehodám na dálnici D1. Stanoviště postavil kraj na pozemcích, které poskytlo město Velká Bíteš. Tvoří ho jednopodlažní budova se dvěma garážovými stáními, jeho provoz budou zajišťovat posádky tvořené záchranářem a řidičem. ● Prvním čestným občanem Polné po více než padesáti letech se stane arcibiskup Dominik Duka. Po prezidentech Masarykovi či Benešovi tady byl posledním čestným občanem Klement Gottwald, pak se udělování těchto poct na více než půl století zastavilo. Nyní se radní rozhodli udělit čestné občanství arcibiskupovi, jehož tak chtějí ocenit za jeho spolupráci s městem v době, kdy byl královéhradeckým biskupem.

Nemocnice se mohou pochlubit solidním hospodařením Do krajských nemocnic šly v loňském roce stovky milionů korun. Postupně totiž dobíhá série projektů modernizací krajských zdravotnických zařízení. Jak je to ovšem s  hospodařením krajských nemocnic? Stojí si dobře nebo se Vysočina zařadí ke krajům, které své nemocnice stále nemohou vytáhnout z dluhů?

TÉMA Kraj Vysočina vlastní pět nemocnic: v Havlíčkově Brodě, Jihlavě, Novém Městě na Moravě, Pelhřimově a Třinci. Tyto nemocnice jsou příspěvkovými organizacemi. Kraj navíc nepoužívá žádný model sloučení nemocnic pod jednu organizaci. „Pět krajských nemocnic na Vysočině má vlastní subjektivitu,“ potvrzuje tisková mluvčí kraje Jitka Svatošová. A jaké je hospodaření nemocnic? Podle údajů z kraje byly nemocnice na konci loňského roku ve ztrátě přes 70 milionů korun. Suverénně největší ztrátu přitom zaznamenala nemocnice v  Jihlavě – více než 58 milionů korun. V záporných číslech skončila také nemocnice v Třinci, které k vyrovnanému rozpočtu chybělo 13 milionů korun. Nejlepší výsledek naopak hlásí nemocnice v  Novém Městě na Moravě. Ta hospodařila s přebytkem půl milionu korun. S  třistatisícovým

přebytkem skončila nemocnice v Pelhřimově a nemocnice v Havlíčkově Brodě hlásí vyrovnaný rozpočet. „S hospodařením krajských nemocnic jsem spokojen. Uvidíme ale, co s těmito docela dobrými výsledky udělají peníze na platy a investice do nových provozů, které už jsme slíbili,“ řekl Krajským novinám hejtman Vysočiny Jiří Běhounek. ŠETŘIT SE BUDE NAPŘÍKLAD NA ENERGIÍCH „Snažíme se šetřit hlavně snižováním nákladů,“ řekl hejtman Běhounek a upřesnil, že jde především o e-aukce, které jsou devizou Vysočiny. Pomocí těchto aukcí se šetří například při nákupu energií. Konkrétně plynu. Osm zdravotnických zařízení kraje Vysočina zaplatí v období od května tohoto roku do dubna příštího roku o 46 procent méně než v  předchozím období. Ušetřit by se tak mělo necelých 20 milionů korun. „Po loňských dobrých zkušenostech s nákupem silové elektřiny pro letošní rok se kraj rozhodl sjednotit poptáv-

ku na dodávky plynu v elektronickém výběrovém řízení. Přes ohlášený růst cen budou zdravotnická zařízení Vysočiny platit o téměř 50 procent méně. Uspořené prostředky ve výši téměř 20 milionů zůstanou nemocnicím na vykrytí např. nutných provozních nákladů,“ uvedl náměstek hejtmana pro oblast financí Vladimír Novotný a zároveň potvrdil, že to rozhodně nebyla poslední elektronická aukce kraje Vysočina. A na informační technologie se chce v oblasti zdravotnictví kraj zaměřit. Vzniká tak nové datové tržiště zdravotnictví, které je a bude pravidelně aktualizováno různými informacemi, a to jak ekonomické, tak personální nebo čistě odborné povahy. Tyto informace pak budou soustředěny do centra datového skladu kraje. „Dále budeme využívat jednotný systém pro objednávání léků a spotřebního zdravotnického materiálu, v přípravě je jednotný ekonomický systém shodný pro všechna naše zdravotnická zařízení,“ uvedl konkrétní nástroje elektronického zdravotnictví na Vysočině Jiří Běhounek. MODERNIZACE ZA STAMILIONY POMALU KONČÍ V  posledních letech vynaložil kraj kolem 1,5 miliardy ko-

Větší ztrátu vykázala v loňském roce pouze nemocnice v Jihlavě. Zdroj: www.vysocina-news.cz run na modernizace vybavení a prostor krajských zdravotnických zařízení. Velkou pomoc přitom znamenaly dotace z Evropské unie. Některé modernizace za stamiliony se přitom pomalu chýlí ke konci. Z  těch posledních projektů je to například výměna vybavení havlíčkobrodské nemocnice za více než sto milionů korun. Práce v  havlíčkobrodské nemocnici však stále nekončí a během letních měsíců bude dokončena i oprava pavilonu interny. Začátkem května byly otevřeny nové prostory v  nemocnici v  Pelhřimově. A další práce pokraču-

jí například v Novém Městě na Moravě, kde se za 411 milionů korun rekonstruuje interna, nebo v Třebíči, která se dočká nového Pavilonu pro matku a dítě za více než 300 milionů. Na velké investice je patřičně hrdý i Jiří Běhounek. „Snažíme se maximálně investovat do našich nemocnic. Peněz je však samozřejmě málo a nepomáhá nám ani nová úhradová vyhláška, která nám za 100 procent péče uhradí jen 95 procent plateb. To je skutečně velmi špatné a bude se s  tím muset něco udělat,“ uzavírá hejtman. Filip Appl

ČESKÁ REPUBLIKA

KN | květen 2010 |

15

Starostům nejde o peníze, ale o klidný život občanů Novela loterijního zákona posilující roli obcí při regulaci hazardních her, která byla v  dubnu schválena Poslaneckou sněmovnou, je odpovědným krokem vůči  občanům našich obcí a měst. Shodli se na tom starostové, kteří se sešli koncem dubna v Třeboni na zasedání Rady Svazu měst a obcí ČR. 

Novela dále putuje do Senátu, který ji projedná v  nejbližší době. Rada Svazu žádá senátory, aby návrh novely schválený Poslaneckou sněmovnou odsouhlasili v  předloženém znění. V  případě, že by se novela vrátila do sněmovny, hrozí, že v tomto volebním období již z  časových důvodů projednána nebude. Bez jejího přijetí tak bude pokračovat neutěšená situace v regulaci hazardních her. Pokud bude novela, která navíc není v rozporu se senátním návrhem přijatým v roce 2008, schválena, bude možné lépe chránit občany před hazardem a jeho negativními dopady.

Schválená novela sice nepřinese obcím zvýšení příjmů z výnosů hazardních her, přesto ji starostové považují za zatím nejpřijatelnější. Současná novela neřeší směřování výnosů ze sázkových her do obecních rozpočtů. Ozývají se i hlasy, které se ptají, proč se obce dobrovolně vzdávají výtěžku z hazardu. Nám ale jde především o možnost veškerý hazard na území obce regulovat. Pokud provozovatelé chtějí směřovat část výtěžku z  hazardních her do rozpočtu obcí, novela je v tom nijak neomezuje, ostatně mohli tak činit už v minulosti. 

Ing. Oldřich Vlasák, poslanec Evropského parlamentu, předseda Svazu měst a obcí ČR

Královéhradecký kraj odměnil nejlepší „Čisté obce“ V Hradci Králové už počtvrté rozdali ceny vítězům soutěže v třídění odpadů „Čistá obec“. Zájem o tuto soutěž stále roste, zapojuje se do ní čím dál víc obcí Královéhradeckého kraje. V roce 2009 to bylo téměř 90 % z nich. „Hlavní smysl této soutěže vidím v tom, že si občané a obce uvědomují, že pro ekologii bychom měli něco udělat. Díky sběru odpadů a jeho třídění je naše okolní prostředí hezčí a lépe si vážíme toho, kde bydlíme,“ zdůraznil význam soutěže Lubomír Franc, hejtman Královéhradeckého kraje. Vyhlášení nejlepších obcí ve sběru tříděného odpadu se uskutečnilo koncem dubna na radnici v Hradci Králové. Zúčastnili se ho starostové vítězných obcí i jejich spolupracovníci, zástupci kraje a řada dalších společností, které se na pořádání a organizaci soutěže podílely – společnost EKO-KOM zabývající se tříděním a recyklací odpadu, zástupci Centra evropského projektování (CEP) nebo společnost pro zpětný odběr použitého elektrozařízení ASEKOL.

SLÁVA VÍTĚZŮM, ČEST PORAŽENÝM Oceněno bylo hned několik obcí. V kategorii do 500 obyvatel to byly obce Česká Čermná (1. místo), Žďár nad Orlicí (2. místo) a Dobřany (3. místo), které se staly také „Skokanem roku“. V kategorii 500-5 000 obyvatel se na medailových příčkách umístily obce Nový Hrádek (1. místo), Solnice (2. místo) a Voděrady (3. místo). V kategorii nad 5 000 obyvatel patřila první tři místa městům Úpice (1. místo), Hronov (2. místo) a Hořice (3. místo). Absolutním vítězem se stala Úpice. Finanční odměnu pro soutěž „Čistá obec“ poskytly Královéhradecký kraj a společnost EKO-KOM. Rozdány byly také ceny systému ASEKOL, kte-

ré ocenily největší množství vráceného elektroodpadu. „V roce 2009 stouplo množství vráceného elektroodpadu v Královéhradeckém kraji oproti roku 2008 o 30 %. Potěšující zpráva je, že Královéhradecký kraj je v tuto chvíli nad celorepublikovým průměrem,“ uvedla Jitka Šimková ze společnosti ASEKOL.V kategorii do 500 obyvatel získaly cenu ASEKOL Bílé Poličany, v kategorii do 5 000 obyvatel Hořičky a v kategorii nad 5 000 obyvatel byl nejlepší Chlumec nad Cidlinou. Zajímavé je, že v této soutěži bodovaly úplně jiné obce než v soutěži „Čistá obec“. foto: KN

Královéhradecký kraj se v třídění odpadu probojoval až na špici v celorepublikovém měřítku. KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ JE NA ŠPICI Královéhradecký kraj se probojoval až na špici v celorepublikovém měřítku. Úspěšně konkuruje Praze nebo Plzni, které tradičně patří mezi nejlepší sběrače v republice. Velmi pozitivně vnímá soutěž i aktivity spojené s  tříděním odpa-

du radní Královéhradeckého kraje zodpovědný za oblast životního prostředí a zemědělství Jan Tippner: „Ukázalo se, že každá obec, která se do soutěže zapojila, si výrazně vylepšila renomé ve svém okolí. Velký zájem vnímám hlavně u malých obcí. Myslím, že soutěž „Čistá obec“ můžeme chápat jako první krok k hospoda-

ření s odpady. Teď by měl následovat krok druhý – investice do dalších třídících linek nebo do separačních programů.“ Jan Tippner dále zdůraznil důležitou úlohu partnerů Královéhradeckého kraje v této oblasti – společnosti EKO-KOM a ASEKOL. Zároveň slíbil, že kraj bude i nadále podporovat aktivity, které s

tříděním odpadu souvisí. Čtvrtý ročník soutěže „Čistá obec“ je definitivně za námi. Od ledna běží již pátý ročník soutěže. Držme palce, ať jsou její výsledky ještě lepší než v roce 2009. Další informace o soutěži i o třídění odpadů v Královéhradeckém kraji najdete na www.cistykraj.cz.

Nové vstupní byty v Horním Slavkově Ministr Rostislav Vondruška otevřel v Horním Slavkově na Sokolovsku jedenáct vstupních bytů financovaných z Programu podpory bydlení ministerstva pro místní rozvoj. „Bydlení je určeno lidem, kteří nedosáhnou na tržní byty díky své sociální nebo zdravotní situaci. Radnice získala na byty dotaci téměř 5 milionů korun. Musí ale splnit řadu podmínek, například čistý měsíční příjem budoucích nájemníků nesmí přesáhnout tři čtvrtiny průměrné mzdy,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška. Starostka Horního Slavkova Jana Vildumetzová dále upřesnila, že nájemné je dané přímo ministerstvem pro místní rozvoj a činí zhruba 55 korun za metr čtvereční. Nájemní smlouva může být

uzavřena maximálně na dobu dvou let. Byty jsou určeny hlavně mladým lidem, kteří po dosažení dospělosti opouštějí dětské domovy, dále těm, kteří se dostali do ztížené životní situace, například přišli o práci nebo zažili domácí násilí. Podle starostky je o prvních nájemnících už rozhodnuto. V Horním Slavkově totiž sídlí jeden z největších dětských domovů v Karlovarském kraji. Každý rok z něj po škole odchází pět nebo šest dětí a ty doslova nemají kam jít. Na zbývající byty chce město vyhlásit výběrové řízení.

Nové nájemní byty vznikly v budově bývalého úřadu práce. Jde sice o menší byty kategorie 0+1, resp. 1+1, ovšem poskytují veškeré moderní zázemí - koupelnu, zařízený kuchyňský kout, některé jsou vybaveny základním nábytkem. Zkolaudovány budou během června. První nájemníci se do nových bytů nastěhují v listopadu. Podmínky pro bydlení, které si ministerstvo pro místní rozvoj zadalo při udělení dotace, musí radnice dodržovat 20 let. Od roku 2003 pomohlo ministerstvo pro místní rozvoj podobným způsobem k výstavbě zhruba 300 vstupních bytů v 73 obcích. V letošním roce přislíbilo dotaci 26 obcím na výstavbu 66 těchto bytů. (red)



Prohlídka vstupního bytu.

foto: MMR INZERCE

Denně je používáte Výrobky z recyklátu jsou stejně kvalitní! Možná jste nevěděli, že výrobek, který koupíte v běžném obchodě, je vyroben z Vámi vytříděného a následně recyklovaného materiálu. Důvěřujte recyklaci!

až 95 % RECYKLÁT

www.cistykraj.cz

www.jaktridit.cz

16

KN |květen 2010 |

BYZNYS ● Olomoucký kraj podpoří projekty na zlepšení kvality výuky na základních, středních a speciálních školách. Finanční příspěvky mohou získat také projekty zaměřené na zvyšování kvalifikace pracovníků škol a na vzdělávání dospělých. Podpory budou udělovány v  rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Program je financovaný z Evropského sociálního fondu a ze státního rozpočtu České republiky. ● Středočeský kraj přidělí z  evropských peněz 400 milionů korun na nové vlaky. Kraj tak přispěje Českým drahám na 11 kusů převážně nízkopodlažních souprav 40 % z celkové částky. Vlaky pořízené z  těchto peněz budou jezdit na trati mezi Prahou a Mělníkem, případně mezi Prahou a Týncem nad Sázavou. ● Pardubický kraj začal čerpat úvěr 1,2 miliardy korun sjednaný u Evropské investiční banky (EIB). Peníze jsou určeny především na opravu silnic. Dalším cílem jsou úspory v  oblasti energetiky, ivestice do školství a zdravotnictví. K půjčce přidá Pardubický kraj také peníze ze svého rozpočtu, od státu i z evropských dotací. Pardubický kraj si už v minulosti od EIB půjčil téměř 860 milionů korun. Prostředky tehdy věnoval zejména na obnovu mostů a silnic druhé a třetí třídy. ● Královéhradecký kraj rozdělí mezi malé obce 27 milionů korun na vodohospodářské projekty. Zastupitelé tak navýšili svůj původní příspěvek ve výši 12 milionů o peníze z  loňského hospodaření. Více než 2 miliony korun na zbudování vodovodu dostane např. obec Žlunice na Jičínsku, další významné dotace obdrží obce Sukorady, Slatiny či Bašnice. Malé obce tak budou moci splnit přísné normy evropské legislativy v  oblasti čištění odpadních vod. ● Libereckému kraji chybí na dofinancování sociálních služeb téměř 100 milionů korun. V loňském roce byla snížena státní dotace, která byla určena na financování poskytovatelů sociálních služeb. Obdobně jsou na tom i jiné kraje. Žádný kraj v rámci ČR neobdržel v  dotačním řízení na rok 2010 stejnou částku jako v loňském roce. Krajům tedy chybí na dotaci sociálních služeb desítky milionů korun. Liberecký kraj bude spolu s ostatními kraji žádat o navýšení finančních prostředků na úroveň roku 2009. ● Největší dotaci na obnovení památky v historii Jihomoravského kraje získala Lednice pro obnovu zámecké jízdárny a konírny z evropských fondů. Lednické jízdárny a konírny získaly na projekt Multifunkčního centra dotaci ve výši 496 989 000 korun. Poskytnutí dotace potvrdil podpisem ministr kultury Václav Riedlbauch. Cílem projektu je mimo obnovu jízdárny a konírny také vytvoření kulturního a vzdělávacího centra se zaměřením na komponované kulturní krajiny. Multifunkční sál a učebny budou sloužit také studentům Masarykovy univerzity a Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity. Plánované dokončení projektu je stanoveno na říjen 2013.

EKONOMIKA

Tráva patří do kotle

PERSONA ● Současný ředitel společnosti Patrik Brom byl jmenován členem představenstva UniCredit CAIB. Brom je součástí týmu od května roku 2008. Před nástupem do funkce působil Patrik Brom sedm let v  akvizičním a strukturovaném financování v  Erste Bank a ING Wholesale Banking. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v  Praze a mluví anglicky. Ve chvílích volného času se věnuje své rodině a sportu.

Do podpory spalování biomasy se pustil Karlovarský kraj. V rámci podpory využití obnovitelných zdrojů energie plánuje uvolnit 300 tisíc korun na projekt společnosti Žlutická teplárenská, která se chystá zpracovávat rostlinu zvanou ozdobnice čínská. Celý příběh začal jednoduše. Ve Žluticích není zaveden plyn a místní se začátkem nového tisíciletí rozhodli nahradit nevyhovující uhelnou kotelnu a postavit novou na biomasu. Do té doby dusil vesničku v  údolí řeky Střely kouř z fosilních paliv. Sloužit obci začala v  roce 2002 a zařadila se mezi několik výtopen v republice.   Dodává teplo do rodinných domků, vytápí radnici, školu a různé firmy. Obec zásobuje teplem ze 70 procent. Původně se počítalo pouze se spalováním slámy, ale ukázalo se, že výhodnější bude kombinace se štěpkou. Jak se ale ukazuje, nelze se na ni spoléhat. „Cena štěpky vzrostla během několika let o sto procent, navíc v sobě mívá až padesátiprocentní vlhkost. Ani využití slámy není ideální, proto jsme se rozhodli vyzkoušet ozdobnici čínskou, zvanou též sloní tráva,“ uvedla ředitelka výtopny Pavlína Voláková. V první fázi má být osazeno asi pět hektarů polí, z nichž by napřesrok mělo být vytěženo okolo 50 tun plodiny. „Další pěstování už bude možné z vlastních zdrojů,“ doplnila Voláková. V  rámci Karlovarského kraje je tato akce ojedinělá a kraj další projekty využití biomasy nemá. „Výhledově počítáme s energetickým využíváním komunálního odpadu,“ uvedl krajský radní pro životní prostředí Jaroslav Bradáč. KRAJ MŮŽE S ÚSPORAMI ENERGIÍ HODNĚ POMOCI Postup Karlovarského kraje je ukázkou, jak tyto územní celky mohou pomáhat obcím v  energetické soběstačnosti. Příkla-

dem, jak se kraj může angažovat v  otázkách využití energie, je projekt z  druhého konce republiky. Je jím obecně prospěšná společnost Energetická agentura Zlínského kraje a radí obcím, obyvatelům i podnikatelům v  kraji v  oblasti úspor energie a obnovitelných zdrojů. Letos například radí, jak využívat program „Zelená úsporám.“ Agentura vyvíjí činnost také v  oblastech, kam nedorazila plynofikace, jejíž alternativou je i spalování biomasy. Seznamuje zde obyvatele s  možností dotace na výměnu kotlů na tuhá paliva za kotle na biomasu. Kraj samotný se také snaží. „Na několika budovách sociálních služeb spoříme 15 až 20 procent energie solárním ohřevem vody“, řekl krajský mluvčí Milan Plesar. V krajských budovách je zaveden energetický management, kdy je sledována spotřeba všech druhů energie a vody. Krajská agentura tyto údaje vyhodnocuje a navrhuje úsporná opatření. NA ŠTĚPKU NESÁZET U našich rakouských sousedů je využití biomasy v  obecních kotelnách poměrně běžné. Jako nejrozšířenější palivo se používají dřevěné pelety, které výrobci lisují z  kůry, štěpky nebo pilin. Jejich cena ale v  posledních letech trvale roste. V  současnosti  Češi spotřebují zhruba 30 000 tun ekopaliv ročně. Oproti Rakousku je to však stále dvacetkrát méně, ceny se přitom v  Rakousku pohybují okolo 6 000 korun za tunu. U nás se přitom ještě do konce roku dr-

Ilustrační foto: autor žely například dřevěné brikety na ceně pod 4 000 Kč/t, kterou způsobily předchozí mírné zimy a nižší poptávka. Podle studie společnosti Invicta Bohemica je v České republice ročně dostupné cca 1,6 milionu tun dřevní štěpky. Z tohoto množství je spotřebována zhruba polovina. V  současné době se připravuje masivní využívání štěpky u více než deseti zdrojů, které využijí zbylou produkci a další zdroje přibudou v  následujících letech. V té době bude roční spotřeba štěpky navýšena o další 2 miliony tun ročně. Z toho vyplývá, že v  blízké budoucnosti může dojít k  velkému nárůstu cen štěpky. Výstavba nových komunálních spaloven na štěpku tak může být poměrně riziková a orientace na jiná paliva je na místě.

Spalování biomasy je jeden z  nejlépe využitelných obnovitelných zdrojů energie. Energie se při něm poměrně snadno získává a biomasa je nenáročná na skladování. Často je to odpad nebo nenáročné rostliny jako v případě Žlutic. Nezanedbatelná nejsou ani ekologická pozitiva, při spalování biomasy vzniká pouze malé množství popela a palivo neobsahuje těžké kovy, síru nebo jiné škodliviny. Pádným argumentem v  dnešní době je, že se při celém procesu uvolní pouze tolik skleníkových plynů, kolik jich stromy spotřebovaly při svém růstu. Je proto otázkou, proč stát více nepodporuje tento ekologický druh vytápění a dotuje ekologicky přinejmenším spornou výrobu elektřiny ze slunce. Tomáš Fridrich

Pomáhat je třeba hlavně v horších časech Stavební holding enteria a.s. se letos opět zúčastnil Stavebních veletrhů Brno. Při naší návštěvě stánku jsem využil příležitosti a položil pár otázek panu Liboru Joskovi, generálnímu řediteli holdingu. Některé informace doplnil také Petr Pejcha, ředitel firmy Chládek a Tintěra Pardubice, člena holdingu enteria. Říká se, že krize stavebnictví silně postihla, jiní tvrdí, že se jej nedotkla. K čemu se kloníte vy?

ku poněkud zeštíhlil a hodně velkých firem se jej neúčastní. Jak se díváte na veletrhy jako způsob prezentace?

L.Joska: Podle mne krize ve stavebnictví začne až letos. Loni jsme měli stejný nebo i vyšší obrat, takže to nebyl špatný rok. Nyní první půlrok vypadá jako slabší, je znát pokles trhu. Konkurence se přiostřuje, ceny někde klesají až nesmyslně nízko. Určitě to pro nás nebude jednoduché, ale zajištění jsme. Určitě nebudeme propouštět.

L. Joska: Krize je silně znát na počtu vystavovatelů. Naše účast je zaměřena na udržování vztahů a oslovování investorů. Prodávat se musí, a pokud je méně práce, je potřeba rozšiřovat záběr a vyhledávat další obchodní příležitosti. Z mého pohledu byla účast zde nutná investice. Firma je zdravá a silná, takže si to může dovolit.

P. Pejcha: Loni jsme pokračovali v diverzifikaci. Byla založena firma Hroší stavby Morava, která má podobné zaměření jako Chládek a Tintěra. Tento záměr jsme měli již delší dobu. Pokud jde o firmu Chládek a Tintěra Pardubice, loňský rok byl nejúspěšnější co do objemu tržeb za dosavadní historii firmy.

P. Pejcha: Naší účastí se prezentujeme široké i odborné stavební veřejnosti i obchodním partnerům. Letos mě překvapilo, kolik konkurenčních firem veletrh vynechalo. Z těch významných velkých tu není téměř žádná. Letos rozhodně patříme k větším stánkům, což je pro nás samozřejmě dobře.

Nemohl jsem si nevšimnout, že Stavební veletrh proti dřívějš-

V posledním roce začaly firmy šetřit a projevilo se to i na

Stánek holdingu enteria patřil na Stavebním veletrhu v Brně k těm větším. foto: autor sponzoringových aktivitách. Byli jste nuceni přitáhnout kohoutky i u vás? L. Joska: Přístup k reklamě a sponzoringu je při klesajícím obratu složitý. My jsme si řekli, že se tyto aktivity pokusíme udržet. Některé nadnárodní firmy šetří, a to má samozřejmě vliv na projekty, jichž se dříve účastnily. Já si myslím, že není hrdinstvím pomáhat v dobrých časech. Důležité je podat pomocnou ruku v nouzi nejen kultuře a sportu, ale třeba i školám. Krize postihla všechny a my jsme důkaz, že to jde. Letos jsme nově například hlavním

partnerem festivalu Smetanova Litomyšl. Kromě toho sponzorujeme veškeré aktivity Daniela Landy, který byl i zde na stánku. P. Pejcha: Já ještě zmíním Hroch rallye team, za který jezdí známý jezdec Josef Peták. Chládek a Tintěra Pardubice je dlouhodobým hlavním sponzorem týmu, takže jsme rádi, že si návštěvníci mohli prohlédnout jejich vůz u nás na stánku. Děkuji za rozhovor a příští rok se opět těším na setkání na Stavebním veletrhu Brno. Tomáš Fridrich

● Ing. Luboš Müller (43) je jako generální ředitel zodpovědný za naplňování strategických cílů v rozvoji společnosti. Cílem TTC Telekomunikace je obraz firmy jako dodavatele komplexních řešení v oblasti ICT i pro velmi specifické zákazníky z  oblasti bezpečnostních složek státu, silniční a letecké dopravy či průmyslu. Luboš Müller absolvoval v  roce 1990 studium na ČVUT Praha na fakultě elektrotechniky a v letošním roce MBA na Nottingham Trent University při VUT Brno. Müller je ženatý, má patnáctiletého syna a věnuje se sportu. ● Ve společnosti  3M  Česko  dochází k obměnám na postech šéfů dvou divizí a v marketingu.  Tomáš  Chytil  má v pozici corporate marketing & public affairs managera od dubna na starosti korporátní image  3M. Do české pobočky přichází Tomáš Chytil z dentální divize  3M  ESPE. Před nástupem do 3M působil jako brand manager pro  Pilsner Urquell  ve Velké Británii. Jednu z důležitých obchodních divizí ve  3M  - Display and Graphics - nově vede  Aleš Maxa. Dříve působil v poradenských společnostech Roland Berger Strategy Consultants  a  Deloitte  či v  OgilvyInteractive. Divizi Electro and Communications nově vede Ondřej Topinka. Na vedoucí pozici dentální divize  3M  ESPE Dental Products  jej střídá Šárka Váchová. ● S  platností od dubna 2010 byl novým šéfem skupiny Nextira One jmenován David Winn. Winn nastupuje do společnosti jako CEO, jehož úkolem bude rozvíjet firemní strategii pro evropský růst. Nový šéf povede Nextira One a její organizace v 17 zemích Evropy s ročním obratem okolo miliardy eur. David Winn působil v Boston Consulting Group v USA a Mnichově. Působil také na mezinárodních pozicích ve společnostech American Express France či IBM Europe. Winn studoval na Yale a Harvard Business School a hovoří anglicky, německy, francouzsky a italsky. ● Společnost Internet Info obsadila pozici Head of Event Management Kristýnou Šonkovou (28). Postavila se do čela týmu, který letos obstará organizaci téměř šedesáti společenských a odborných akcí. Pod jejím vedením dochází ke sjednocení organizačního zázemí akcí pořádaných pod záštitou zpravodajských webů vydavatelství Internet Info a aktivit sdružení Tuesday Business Network. Šonková vystudovala Mezinárodní obchod na Vysoké škole ekonomické v Praze. Od roku 2008 působila ve sdružení technologických podnikatelů Tuesday Business Network na pozici marketing & event manažer. Ve volném čase se věnuje sportu a cestuje.

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

KN | květen 2010 |

17

Výstavba dalších kilometrů rychlostní silnice R7 začala Ředitelství silnic a dálnic začalo koncem dubna se stavbou dalších dvou úseků rychlostní silnice R7 z Prahy do Chomutova. Aktuálně přechází ze stávající podoby silnice I/7 do budoucí úrovně rychlostní silnice R7 úseky Vysočany – Droužkovice a Droužkovice – Nové Spořice. Jejich uvedení do provozu plánuje ŘSD v roce 2013. Stavby R7 Vysočany –Droužkovice a R7 Droužkovice – Nové Spořice jsou součástí souboru staveb zkapacitnění stávající dvoupruhové silnice I/7 na čtyřpruhovou rychlostní silnici R7. Hlavní silniční tah R7 Praha – Chomutov hranice s Německem (hraniční přechod Hora Svatého Šebestiána – Reitzenhain) umožní po přestavbě rychlé a hlavně kapacitní spojení českého vnitrozemí s oblastí Chemnitz ve Svobodném státu Sasko. Od Prahy po Slaný je již čtyřpruhová komunikace R7 vybudována. V úseku od hranic Středočeského a Ústeckého kraje po Postoloprty byly v minulých letech na silnici I/7 vybudovány v polovičním profilu obchvaty Panenského Týnce, Chlumčan, Loun a Postoloprt. Intenzity dopravy na trase silnice I/7 se neustále zvyšují. Dalším z důležitějších důvodů přestavby silnice I/7 je zajištění dopravní obslužnosti průmyslových zón u Mostu, Loun a Postoloprt a zejména strategické průmyslové zóny Žatec Triangle, vybudované v prostoru bývalého vojenského letiště. Předmětné stavby jsou navrženy v souladu se schválenými změnami a doplňky Územního plánu Severočeské hnědouhelné pánve a návrhem Zásad územního rozvoje velkého územního celku Ústeckého kraje. CHARAKTERISTIKA STAVBY VYSOČANY –DROUŽKOVICE Na východě stavba navazuje na stavbu R7 Vysočany mimoúrovňová křižovatka (MÚK), která byla dokončena v roce 2009. Na západě navazuje na současně připravovanou stavbu R7 Droužkovice –Nové Spořice. Silnice je navržena o celkové délce 9,444 km. V prvním čtyřkilometrovém úseku je nová rychlostní silnice R7 vedena souběžně se stávající silni-

cí I/7, po její pravé straně ve směru Praha – Chomutov. Ta bude po vybudování R7 sloužit jako doprovodná komunikace. Od čtvrtého kilometru se navrhovaná R7 odklání doleva od stávající silnice I/7 a je vedena ve zcela nové trase. Zhruba na devátém kilometru mimoúrovňově křižuje stávající silnici II/568, která bude v prostoru mimoúrovňové křižovatky Droužkovice přeložena do nové trasy. Součástí stavby je tedy rovněž přeložka silnice II/568 úseku od MÚK Droužkovice po napojení na stávající silnici I/7 v délce 2,145 kilometru. Stavba zahrnuje dvě mimoúrovňové křižovatky na silnici R7, a to MÚK Lažany a MÚK Droužkovice. Do stavby spadají také tři kratší přeložky stávající silnice I/7, přeložky silnic III. tříd, polní cesty, přeložky a úpravy sítí technického vybavení, mostní objekty a zdi, objekty odvodnění, dálničního systému SOS, vegetačních úprav, rekultivací a protihlukových stěn. Silnice R7 je vedena v prvním úseku souběžně se stávající silnicí I/7 po zemědělských pozemcích a ve vzdálenosti přibližně 1 km od obce Lažany je odkloněna od silnice I/7 severozápadním směrem kolem jižního okraje obce Všehrdy, až k jižnímu okraji obce Droužkovice, kde bude na projektované MÚK Droužkovice napojena na následující navazující úsek. V tomto úseku je silnice R7 vedena rovněž po zemědělských pozemcích. CHARAKTERISTIKA STAVBY DROUŽKOVICE – NOVÉ SPOŘICE

obchvat Chomutova. Zprovozněním tohoto projektu dojde ke značnému snížení zejména nákladní dopravy v průtahu obcí Spořice. Celková délka úseku R7 činí 6 391 metr. V tomto úseku je nová rychlostní silnice R7 navržena souběžně s přeložkou železniční trati Březno u Chomutova – Chomutov, dále pokračuje v souběhu se stávající tratí výhybna Spořice – odbočka Dubina. Zhruba na patnáctém kilometru překračuje silnice R7 estakádou železniční trať Chomutov – Karlovy Vary. Na konci úseku se silnice R7 napojuje na přeložku silnice I/7 ve směru na Křimov v MÚK silnic R7, I/7 a I/13 v Nových Spořicích. SPOLUFINANCOVÁNÍ EU

Na východě stavba navazuje na současně připravovanou stavbu R7 Vysočany –Droužkovice, na západě bude napojena na již vybudovanou přeložku silnice I/7 Chomutov – Křimov – Hora Svatého Šebestiána a vytvoří tak jihozápadní

Projekt je navržen ke spolufinancování Evropskou unií z prostředků strukturálních fondů, jmenovitě Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), v rámci Operačního programu Doprava. O nená-

vratný příspěvek Evropské unie je požádáno v rámci Priority 4, v oblasti podpory „Modernizace silnic I. třídy mimo TEN-T“ a jeho výše může dosáhnout až 85 procent způsobilých výdajů. Z HISTORIE VÝSTAVBY R7 Rychlostní silnice R7 Praha – Chomutov je součástí výhledové sítě dálnic a rychlostních komunikací v České republice. Hlavní silniční tah vedoucí z Prahy na Chomutov a dále až na hranice s Německem (hraniční přechod Hora Svatého Šebestiána – Reitzenhain) umožní rychlé a hlavně kapacitní spojení českého vnitrozemí s oblastí města Chemnitz v sousedním Sasku s napojením na německou dálniční síť. První úseky modernizované silnice první třídy I/7 byly postaveny v souvislosti s výstavbou tzv. Nového letiště v Praze-Ruzyni v průběhu 60. a 70. let minulého století. Byl vybudován první čtyřpruhový úsek této silnice mezi Prahou a

Krupka

Dubí

62

Ústí 8

nad Labem R7 Rychlostní silnice 8

Praha – Slaný – Louny – Chomutov Teplice

Litvínov

63

I/7 Hora Sv. Šebestiána – st. hranice

13

27 7

13

Duchcov

I/7 Køimov – Hora Sv. Šebestiána 30

I/7 Chomutov – Køimov

Úseky R7 v provozu

8

Bílina

Úseky R7 ve výstavbì / v pøípravì 13

Jirkov

Úseky silnice I/7 v provozu

13

Litomìøice

Most

82

13

15

Úseky silnice I/7 v pøípravì

Klášterec nad Ohøí

Mimoúrovòová køižovatka

Lovosice

Chomutov 78

Jiné D a R v provozu 27

75

Jiné D a R ve výstavbì / v pøípravì 28

15

70 Droužkovice – Nové Spoøice 13

7

Kadaò

66

Štìtí Roudnice nad Labem

Vysoèany – Droužkovice Louny, zkapacitnìní

Ostrov

52

60

Vysoèany MÚK

Louny

Chlumèany, zkapacitnìní

56

9

Bitozeves – Vysoèany Žatec Postoloprty

49

Postoloprty – Bitozeves

45 27

Buštěhradem, rychlejší napojení na hlavní město tak získalo tehdy významné průmyslové město Kladno. V osmdesátých letech minulého století pokračovala výstavba čtyřpruhu až k jižnímu okraji města Slaný. Další modernizace silnice I/7 již probíhala formou výstavby dvoupruhových obchvatů v koridoru plánované rychlostní silnice. Během devadesátých let byl dokončen i kompletní obchvat města Slaný. Na území Ústeckého kraje byly v minulých letech na silnici I/7 vybudovány v polovičním profilu budoucího čtyřpruhu obchvaty Panenského Týnce, Chlumčan, Loun a Postoloprt. Jihozápadního obchvatu se dočkalo již v sedmdesátých letech minulého století i město Chomutov. Další pokračování modernizace silnice I/7 od Chomutova k hranicím s Německem již bylo realizováno v parametrech moderní silnice I. třídy. Vzhledem ke složitému horskému terénu a tím neúměrně vysokým nákladům na vybudování rychlostní komunikace byl tento úsek realizován jako dvoupruhová silnice v kategorii S 11,5/70, v úseku mezi Chomutovem a Křimovem jako směrově dělená doplněná o stoupací pruh a pruh pro klesání, od Křimova dále pak již pouze se stoupacím pruhem. V roce 2009 došlo ke zprovoznění prvních úseků rychlostní silnice R7 v Ústeckém kraji v plném profilu, a to již v nové čtyřpruhové kategorii R 25,5/100. Stavbou R7 Sulec, obchvat byla odstraněna jedna z posledních výrazných bodových závad původní silnice, kterou byl průjezd středem obce Sulec. Výstavba nového čtyřpruhu mezi Bitozevsí a Vysočany pak přispěla k eliminaci dalšího nebezpečného místa, úrovňové křižovatky u bývalé obce Vysočany – od října 2009 je již tato křižovatka významných silnic I/7 a I/27 řešena mimoúrovňově. V roce 2010 pokračuje výstavba rychlostní silnice na navazujících úsecích od Vysočan dále k Chomutovu.

Postoloprty, zkapacitnìní

37

41

16

Mìlník Podboøany

32

Slaný – hranice Støedoèeského kraje, zkapacitnìní

INFORMACE O STAVBÁCH

Sulec, obchvat

28 Panenský Týnec, zkapacitnìní 8

16

24 Slaný

Legenda

16

6

dálnice, rychlostní silnice

8

èíslo dálnice

7

èíslo rychlostní silnice

Odolena Voda

6

mìsta (nad 5 000 obyv.)

Kralupy nad Vltavou

21 7

Geografická data poskytl VGHMÚø Dobruška, © MO ÈR, 2008

9

9 Rakovník

0

úsek Praha – Slaný

18

státní hranice

silnice I. tøídy silnice II. tøídy

R7 MÚK Vysočany – MÚK Droužkovice Místo stavby: Ústecký kraj Cena stavby: 2 378 002 441 Kč Délka: 9 444 metry Datum zahájení: 04 / 2010 Datum zprovoznění: 03 / 2013

5

10 km

Nové Strašecí

Kladno

Roztoky

7

61

Stochov

27

5 3 6

2 1

úsek Pražský okruh – Letištì Ruzynì Hostivice

1

Praha

R7 MÚK Droužkovice – MÚK Nové Spořice Místo stavby: Ústecký kraj Cena stavby: 2 053 863 670 Kč Délka: 6 391 metr Datum zahájení: 04 / 2010 Datum zprovoznění: 03 / 2013

Příspěvek v rámci tématického seriálu „Rozvoj dopravní infrastruktury v České republice“.

18

KN |květen 2010 |

STRUČNĚ A JASNĚ ● Olomoucký kraj vydal v rámci projektu Podpora rozvoje Olomouckého kraje 20082010 informační materiál, ve kterém představuje ojedinělý projekt Technologického parku Olomouc-Hněvotín, který nabízí investorům výhodné podmínky k  podnikání. Leták vyšel v  českém i anglickém jazyce a je k dispozici na Krajském úřadě Olomouckého kraje a na vybraných akcích. ● Místopředseda vlády a ministr obrany Martin Barták navštívil leteckou základnu v Přerově. Zajímal se zde o to, jak postupují práce na vzniku mezinárodního letiště se smíšeným vojensko – civilním provozem. „Projekt letiště se smíšeným provozem má stále mou podporu. Z pohledu armády jde v neposlední řadě o zlevnění provozu obou subjektů, které se na letišti v Přerově vzájemně neomezují, ale naopak spolupracují,“ uvedl ministr. ● Elektrizace železniční trati ze Šumperku do Zábřehu byla slavnostně zakončena. Investiční akci za takřka 1,8 miliardy korun spolufinancovala Evropská unie. Trať byla symbolicky otevřena v prostorách zábřežské stanice generálním ředitelem Správy železniční dopravní cesty Janem Komárkem, hejtmanem Olomouckého kraje Martinm Tesaříkem a dalšími hosty.

OLOMOUCKÝ KRAJ

Kraj předal nemocnice miliardáři Olomoucký kraj zřizuje akciovou společnost Nemocnice Olomouckého kraje, která sdružuje všechny nemocnice zřizované krajem. Společnost vlastní nemocnice v Přerově, Prostějově a Šternberku, které na dvacet let pronajala Středomoravské nemocniční patřící do holdingu Agel. Ta patří miliardáři Tomáši Chrenkovi. V krajském městě Olomouci je fakultní nemocnice, která však spadá pod ministerstvo zdravotnictví.

TÉMA „Mohu potvrdit, že kraj žádné nemocnice nezřizuje. Jsme sice majiteli nemocnic v Přerově, Prostějově a Šternberku, ale ty jsou pronajaté společnosti Agel. Mimoto jsou v kraji také nemocnice soukromé,“ řekl tiskový mluvčí kraje Ivo Heger. Skupina Agel je dravá společnost, která se zabývá řízením a poradenskou činností v oblasti zdravotnictví. Podnikatel Chrenek se přitom v roce 2008 pokoušel založit také vlastní zdravotní pojišťovnu, tento projekt však záhy skončil. Projekt pojišťovny Agel byl v českých poměrech neobvyklou novinkou. Pojišťovna měla doplnit zdravotnický holding Tomáše Chrenka, který si koupil či pronajal na severní Moravě už dvacet nemocnic a přitom zároveň vlastnil firmu na distribuci léků a zdravotnického materiálu. Kraj přitom nepředal své nemocnice žádnému dlouholetému podnikateli ve zdravotnictví. Základem Chrenkova byznysu jsou hutě, konkrétně skupina Moravia Steel, která vlastní do-

mácí ocelářskou dvojku Třinecké železárny, podíly ve dvou desítkách dalších firem z oboru, kontroluje filmové ateliéry Barrandov a obchoduje zároveň s hutními surovinami. OPONENTI POUKAZOVALI NA VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ NA MÍRU Začátkem června 2007 rozhodla rada Olomouckého kraje na základě proběhlé obchodní veřejné soutěže pronajmout Agelu na dvacet let nemocnice Přerov, Prostějov a Šternberk. Jejich roční obrat se tehdy odhadoval na 1,6 miliardy. Dodnes existují pochybnosti, zdali se nejednalo o takzvané výběrové řízení na míru. V zadávací dokumentaci se v kvalifikačních předpokladech od zájemce požadovalo, aby provozoval zdravotnické zařízení s minimálně pěti sty lůžky a zároveň aby průměrný obrat jeho firmy či majetkově propojené skupiny firem v souvislosti s  poskytováním zdravotní péče dosáhl v předcházejících třech letech minimálně jedné miliardy korun. V té době však firma Agel byla jediná, kdo takové podmínky splňoval. Pře-

Olomoucká letecká záchranka operuje hned ve třech krajích. Létá také do Pardubického a Zlínského kraje. zdroj: vrtulnik.cz dání nemocnic do rukou Agelu se však protahovalo, narazilo totiž na odpor samospráv z dotčených měst, které se ještě v roce 2008 snažily rozhodnutí kraje zvrátit a napadnout. Vedení radnic tehdy shodně uváděla, že mají z  pronájmu obavu a chtějí nemocnice od kraje převzít sami. „Dalo se předpokládat, že praktikou Agelu bude posílat pacienty jen do ambulancí, zařízení komplementu a nemocnic Agelu, což může ostatní poskytovatele postupně likvidovat,” uvedl Michal Sojka, tiskový mluvčí

České lékařské komory. Na druhou stranu je třeba také dodat, že zmiňované nemocnice rozhodně nebyly v uplynulém roce bez investic. Před měsícem začala například procházet modernizací onkologická jednotka v prostějovské nemocnici. „K rekonstrukci jsme se rozhodli zejména proto, abychom zvýšili komfort pro pacienty a také, abychom zlepšili pracovní podmínky a zázemí pro zaměstnance,“ říká k záměrům Nemocnice Prostějov její ředitel Tomáš Uvízl. Dodal, že kvalita zdra-

votní péče je na oddělení onkologie velmi vysoká, ale současné prostory v budově polikliniky již nebyly vyhovující. „Chceme proto našim pacientům nabídnout nejen vysokou úroveň medicíny, ale také moderní a příjemné prostředí.“ řekl Uvízl. Nově zrekonstruované onkologické oddělení tak nabídne pacientům tři nové ambulance včetně odběrové místnosti a prostorný moderní sál pro podávání cytostatik, který bude vybaven televizemi a klimatizací. Michal Tillgen

ZLÍNSKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ ● Publikace z  Kroměříže dostala prestižní cenu. Kniha s názvem Kroměříž zmizelá a znovu zrozená aneb Historie ukrytá pod dlažbou města, kterou vydala příspěvková organizace kraje - Muzeum Kroměřížska, získalo první cenu v soutěži Gloria museálie. Od ministra kultury Václava Riedlbaucha cenu převzal ředitel muzea Jiří Stránský spolu s autorkou publikace Helenou Chybovou. ● Koryčany mají nové odpadové centrum. Tři tisíce obyvatel Koryčan se tak může těšit z  komplexního a jednoduchého řešení nakládání s  komunálními odpady v  podobě sběru a dotřiďování všemožných odpadů. Celý projekt stál 20,5 milionu korun. Evropská unie zaplatila více než 17 milionů. Zbytek poskytl státní rozpočet a město Koryčany. ● Ve Velkých Karlovicích se opravuje silnice. Pětikilometrový úsek přijde na 225 milionů korun. Konkrétně jde o rekonstrukci průtahu Velkými Karlovicemi a změní se také parametry stávající křižovatky na Soláň a Prostřední Bečvu. V rámci rekonstrukce silnice budou rekonstruovány také tři mosty. Stavba bude dokončena v roce 2012. EU poskytla více než 191 milion korun. O zbytek se podělí státní rozpočet a Zlínský kraj.

Výsledky nemocnice zaskočily vedení kraje Zlínský kraj má v rukách Baťovu nemocnici ve Zlíně, Uherskohradišťskou nemocnici, dále Kroměřížskou a Vsetínskou. K dnešnímu dni však kraj ještě nemá výsledky hospodaření za rok 2009 schváleny dozorčími radami nemocnic ani valnými hromadami, nejsou tedy ještě podle tiskového mluvčího Milana Plesara konečné a zveřejnitelné.

TÉMA Důvod, proč Zlínský kraj ještě nebyl schopen, na rozdíl od ostatních, zveřejnit výsledky

hospodaření jím zřizovaných nemocnic, je jasný: katastrofální výsledek Baťovy nemocnice ve Zlíně. Předpoklad schválení výsledků valnými hromadami proto očekává kraj až na konci června letošního roku. Ze zatím neověřené zprávy auditorů to-

tiž vyplývá, že ztráta Baťovy nemocnice byla přes 180 milionů korun. To je více, než je její základní jmění a z čistě ekonomického pohledu to může ze zákona znamenat jen jediné: hrozbu konkurzu. Zlínský kraj proto v těchto dnech pracuje na vlastním šetření toho, jak nemocnice v minulém roce hospodařila. Podle hejtmana Stanislava Myšáka je důvodem nárůstu ztráty také třeba systém účtování zdravotních pojišťoven. „Ty hradí péči indexově podle předchozích

let. V roce 2009 však bylo provedeno 127 procent výkonů oproti roku předchozímu a práce, která se provedla navíc, tak nebyla zaplacena,“ vysvětlil. Jednoduchý matematický pohled však ukazuje, že sedmadvacetiprocentní propad plateb od zdravotní pojišťovny by sám o sobě nemocnici do hrozby bankrotu neuvrhl. „Financování krajských nemocnic, tedy i těch ve Zlínském kraji, je celorepublikově podhodnoceno. Úhradové vyhlášky ministerstva zdravotnictví nereflektují na ekonomický nárůst vstupů, a to se týká všech druhů,tedy hlavně energií, léčiv, materiálu, mezd nebo služeb,“ uvedla krajská radní pro zdravotnictví Hana Příleská. Tím jsou podle ní nemocnice postaveny před hrozbu záporných výsledků hospodaření, který však vzhledem například k ročnímu obratu nelze u nemocnic Zlínského kraje označit za katastrofický. NEMOCNICI PROVÁZÍ DISKRIMINACE I SELHÁNÍ VEDENÍ

Baťova nemocnice ve Zlíně překvapila likvidačními výsledky hospodaření.

zdroj: KNTB Zlín

Mluvčí Plesar se také vyjádřil k přidělování prostředků ministerstvem zdravotnictví do „nekrajských“ zdravotnických zařízení. Podle něj financování nemocnic, tedy zdravotní péče v nich poskytovaná, a to bez ohledu na zřizovatele, je z prostředků veřejného zdravotního pojištění prostřednictvím zdravot-

ních pojišťoven. „Prostředky státu, směřované pouze do nemocnic zřizovaných ministerstvem zdravotnictví, považujeme za nesystémové a diskriminující pro jiné zřizovatele nemocnic, krajské nevyjímaje,“ uvedl k rozdělování finančních prostředků ministerstvem Milan Plesar. Pověst zlínské Baťovy nemocnice přitom v uplynulých měsících utrpěla také informacemi, které provázejí její vedení. Jejich předmětem byl zejména střet zájmů, podivné personální praktiky, zmanipulovaná výběrová řízení nebo špatné hospodaření. Z toho důvodu také v březnu letošního roku členové představenstva Baťovy nemocnice navrhli radě Zlínského kraje své rezignace. Ta je přijala a v současné době probíhají výběrová řízení na nový management. „Vzhledem k tomu, že kraj je jediný akcionář, jsme schválili podmínky výběrového řízení pro uchazeče na post předsedy představenstva a na členy manažerského týmu,“ uvedl před měsícem hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák. Aféra sice s celkovou situací nemocnice přímo nesouvisí, ale zejména na finančním postavení se jistě projeví, minimálně snížení kredibility u dodavatelů, se kterými bude mít nemocnice zhoršené startovní podmínky například při vyjednávání lepších cen léků nebo zdravotnického materiálu. Michal Tillgen

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

KN | květen 2010 |

Nemocnice jsou téměř bez dluhů

STRUČNĚ A JASNĚ

Jak hospodaří nemocnice v Jihomoravském kraji? Podle všeho se zdá, že se situace zlepšuje. Hospodaření nemocnic ve vlastnictví kraje totiž loni po dlouhé době neskončilo v záporných číslech. Přesto je tu stále co zlepšovat.

TÉMA Poprvé za poslední čtyři roky neskončilo hospodaření krajských nemocnic v  záporných hodnotách a současné vedení kraje to vnímá jako pozitivní impuls do dalších let. „Jde především o schopnost nemocnic splácet dluhy. A ta se v loňském roce prudce zlepšila,“ prohlásil krajský radní pro oblast zdravotnictví Oldřich Ryšavý. Podle něj byly nemocnice v  kladných číslech naposledy v  letech 2004 a 2005. A to především kvůli oddlužení státem. V  dalších letech se hospodaření nemocnic propadalo a zastavilo se až v  loňském roce. „Ke konci loňského roku vykazovaly všechny krajské nemocnice kladný výsledek hospodaření,“ řekl Krajským novinám tiskový mluvčí kraje Jan Chmelíček. Nicméně nemocnice si musí své finance stále hlídat. Vyhráno totiž není a nebude nikdy. „Ke konci března tohoto roku vykazují čtyři naše nemocnice kladný výsledek hospodaření a čtyři nemocnice záporný. Neuhrazenou ztrátu minulých let stále vykazuje pětice nemocnic,“ dodává Chmelíček a potvrzuje tak fakt, že hospodaření se v současnosti může do záporných hodnot do-

stat velmi snadno. Naštěstí je teď zadlužení nemocnic poměrně malé. Podle informací z kraje byly ještě před několika lety nemocnice v  mínusu šedesát milionů korun. Za rok 2008 už to však byl pouze milion. „To je neuvěřitelné zlepšení,“ pochválil hospodaření Ryšavý. PŘÍSNĚJŠÍ DOHLED? Jihomoravský kraj až na jednu výjimku standardně neposílá nemocnicím peníze, které by nebyly jasně na něco určeny. Jinak řečeno: Kraj do nemocnic investuje, ale nedává jim neúčelové dotace. Jedinou výjimku tvoří Nemocnice Milosrdných bratří v Letovicích, která plní úlohu léčebny dlouhodobě nemocných. Jakým způsobem se tedy daří snižovat zadlužení a hospodařit vyrovnaně? Těch kroků, které vedení kraje podniká k  dosažení maximální efektivnosti v hospodaření, je hned několik. Tak předně je to komunikace a větší tlak na to, aby nemocnice hospodařily vyrovnaně. Kraj proto zpřísnil dohled a nyní se v ještě větší míře zapojuje do spolurozhodování o financích v  jednotlivých nemocnicích. „Pomáhají nám také peníze z Evropské unie. Díky nim funguje například magnetická rezonance ve Znojmě. Do velkého investová-

Jedním z největších zdravotnických projektů se může pochlubit nemocnice v Břeclavi. ní jsme se loni ale nepouštěli,“ řekl radní Ryšavý. K  dalším metodám patří například internetové aukce, kde dochází k  výrazným úsporám například v  nákladech na spotřebu materiálu. „Zastupitelstvo Jihomoravského kraje schválilo v loňském roce založení obchodní společnosti CEJIZA, s.r.o. (CEntrální JIhomoravský ZÁsobovatel). Cílem tohoto kroku je zvýšení efektivity fungování všech příspěvkových organizací zřizovaných krajem a rovněž zvýšení transparentnosti při zadávání veřejných zakázek,“ osvětluje jeden ze zásadních kroků kraje mluvčí Jan Chmelí-

ček. Podle něj je cílem organizace právě snížit náklady jednotlivých zdravotnických zařízení. „Centrálním nákupem léčiv či zdravotnického materiálu ve velkých objemech pro všechny krajské nemocnice chceme dosáhnout výrazných množstevních slev.“ HOLDING TU NENÍ Kraj má ve svém vlastnictví a správě osm nemocnic. Konkrétně jde o nemocnici v Břeclavi, Hodoníně, Ivančicích, Kyjově, Letovicích, Tišnově, Vyškově a Znojmě. Tyto nemocnice fungují jako příspěvkové organizace, ale nespa-

19

zdroj: www.nembv.cz

dají pod žádnou krajem řízenou organizaci, jako je tomu u některých jiných krajů. I přes finanční krizi se kraj snaží investovat do modernizace svých nemocnic. Přestože loňský rok a začátek toho letošního je z  hlediska investic slabší, existují projekty, kterými se v  nemocnicích mohou pochlubit. Patří mezi ně například kompletní přestavba kuchyně a jídelny v nemocnici v Břeclavi za 80 milionů korun, nákup přístrojů do nemocnice ve Znojmě za milion či zřízení nového evakuačního výtahu v nemocnici v Letovicích. Filip Appl

● Hejtman kraje Michal Hašek jednal s  hejtmanem Vysočiny Jiřím Běhounkem. Výstupem jednání je návrh Michala Haška ke krajské radě na schválení Memoranda o vzájemné spolupráci obou krajů se společností ČEZ při provozu a dalším rozvoji Jaderné elektrárny Dukovany.  „Bude to vyjádření společné vůle při plánování rozvoje elektrárny,“ dodal Michal Hašek.   ● Slavnostním otevřením výdejny stravy a jídelny pro zaměstnance byla dokončena první etapa rekonstrukce lůžkové části hodonínské nemocnice.  Projekt výdejny stravy a jídelny pro zaměstnance stál necelých 77 milionů korun a byl financován hlavně z  úvěru Evropské investiční banky. „Přestavbou provozního bloku a kuchyně se tak výrazně zvýšila péče nejen o pacienty, ale také o zaměstnance nemocnice,“ dodal hejtman Michal Hašek. ● Představitelé samospráv z  moravských krajů, zástupci armády, společenských organizací a také váleční veteráni se v  budově ruské diplomatické mise v  Brně zúčastnili slavnostního přijetí u příležitosti 65. výročí vítězství nad fašismem. A cíl akce? Váleční veteráni a účastníci odboje totiž při této příležitosti převzali ocenění z  rukou generálního konzula Valerije Děrgačeva.

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

Ztráta nemocnic klesla o dvě třetiny Moravskoslezský kraj je zřizovatelem sedmi nemocnic ve formě příspěvkové organizace, zakladatelem a jediným akcionářem jedné nemocnice ve formě obchodní společnosti. V Ostravě přitom není zdravotnické zařízení, jehož zřizovatelem či zakladatelem by byl kraj. Všechna další lůžková zdravotnická zařízení poskytující akutní péči, která na území kraje fungují, jsou buď soukromá nebo je zřizovatelem město. Výjimkou je právě Fakultní nemocnice Ostrava, jejímž zřizovatelem je ministerstvo zdravotnictví.

TÉMA Jako příspěvkové organizace zřizuje kraj Nemocnici s  poliklinikou v Havířově, Nemocnici s poliklinikou v  Novém Jičíně, Nemocnici s  poliklinikou Karviná – Ráj, Sdružené zdravotnické zařízení Krnov, Slezskou nemocnici v  Opavě, Nemocnici Třinec, Nemocnici ve Frýdku – Místku a jako akciovou společnost Bíloveckou nemocnici. Nemocnice, které fungují jako příspěvkové organizace ve správě Moravskoslezského kraje vykázaly souhrnně za účetní období roku 2009 ztrátu ve výši třinácti milionů korun. V předchozím roce 2008 přitom byla souhrnná ztráta kolem 43 milionů korun, což znamená zlepšení meziročního vývoje ve výši 30 milionů korun. Přesto se stánky zdraví neobejdou bez provozních dotací. „Činí přibližně deset procent z celkových příjmů nemocnic. Finanční pro-

středky jsou určeny zejména na činnosti nehrazené ze zdravotního pojišťění, jako je například onkologický registr, sociální sestry, protialkoholní záchytná stanice a podobně. Investiční dotace jsou posuzovány v rámci přípravy rozpočtu na aktuální rok v souladu se záměrem zřizovatele,“ uvedl hejtman Jaroslav Palas.

tových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, stejně jako ve znění následujících novel, v průběhu roku 2009 měly výrazný dopad do rozpočtu příspěvkových organizací v odvětví zdravotnictví zřizovaných krajem. Průběžně sledované položky léčiv a speciálního zdravotnického materiálu vykazují rovněž meziroční nárůst, ovšem ten koresponduje se zvýšenou výkonností nemocnic, což je patrné z meziročního nárůstu tržeb od zdravotních pojišťoven. „Finanční situace nemocnic Moravskoslezského kraje je také do znač-

né míry ovlivněna zvýšením cen na trhu s  léčivy a zdravotnickým materiálem, nárůstem cen energií, nezbytnými náklady na opravy zdravotnických přístrojů,“ uvedla Vlčková. Dodala, že svůj vliv mají také investiční výdaje související s pořízením nové zdravotnické techniky a rovněž nezbytných stavebních úprav, jako je například odstranění havarijních stavů, modernizace provozů a podobné případy. V návaznosti na opatření a cíle pro další období je prioritní také příprava nemocnic na akreditační šetření Spojenou akreditač-

STRUČNĚ A JASNĚ ní komisí České republiky, přičemž týmy jednotlivých nemocnic pracují na naplnění akreditačních standardů. V rámci získání dalších možných úspor finančních prostředků nemocnic, jsou připravovány takzvané „společné nákupy“ prostřednictvím internetových nástrojů. Cílovým stavem je dosažení výrazných úspor nákladových položek, dosažení rabatu při množstevních odběrech komodit a získání přehledu kvality vybraných komodit pro všechny nemocnice ve vazbě na příznivou cenovou nabídku dodavatelů. Michal Tillgen

NÁRŮST CEN LÉČIV OVLIVŇUJE SITUACI NEMOCNIC „Jednotlivé nemocnice v průběhu roku plnily opatření ke zkvalitnění činnosti organizace, eliminovaly nárůst nákladových položek, i když tuto snahu negativně ovlivňuje celá řada faktorů,“ uvedla krajská tisková mluvčí Šárka Vlčková. Struktura nákladů v roce 2009 měla vzestupný trend, který byl zapříčiněn jednak vyšší výkonností, kterou nemocnice vykazovaly v porovnání s obdobím předchozím, a následně povinností aplikovat povinná zákonná ustanovení v oblasti osobních nákladů. Legislativní změny vyhlášky číslo 564/2006 Sb., o pla-

Jednou ze sedmi nemocnic Moravskolezského kraje je i nemocnice ve Frýdku-Místku. zdroj: České nemocncie

● Začátkem května navštívila delegace z  Moravskoslezského kraje partnerský region Vologdskou oblast, aby společně se zástupci oblasti oslavili 65.  výročí ukončení druhé světové války. Během cesty se představitelé kraje setkali s  gubernátorem oblasti Vyacheslavem Pozgalyovem a  s  náměstkem gubernátora Nikolayem Vinogradovem, aby společně projednali návrhy na další spolupráci mezi regiony. ● Hejtman kraje Jaroslav Palas přijal v úvodu měsíce představitele Ateliéru Simona Group společně s  jejich arabskými kolegy ze zemí Středního východu. Cílem setkání bylo představení aktivit českoarabského ateliéru. V  průběhu své prezentace představili zástupci společnosti hejtmanovi kraje několik velmi zajímavých projektů, které hodlají realizovat v  zemích Středního východu. ● Za účasti náměstkyně Věry Palkové byla slavnostně otevřena nová multifunkční posluchárna na Obchodní akademii v  Orlové. Projekt byl realizován díky dotaci z  EU a přišel na téměř 2,2 milionu korun. Hlavním důvodem pro vytvoření multifunkční posluchárny bylo zefektivnění využívání IT při výuce.

stav k 01/2009

20

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

KN |květen 2010 |

Slavnostní ukončení stavby Elektrizace trati Zábřeh - Šumperk Slavnostním ukončením stavby Elektrizace trati Zábřeh – Šumperk vyvrcholila dvouletá stavební činnost, jejímž výsledkem je moderní elektrizovaná trať s parametry evropské železniční dopravy 21. století. Samotná elektrizace trati přináší zejména snížení ekologické zátěže životního prostředí a rychlejší a plynulejší provoz. Investorem stavby je státní organizace Správa železniční dopravní cesty (SŽDC).

Generální ředitel SŽDC Jan Komárek v rámci slavnostního ukončení stavby zdůraznil: „Výsledkem projektu je nejen samotná elektrizace trati, ale také zvýšení bezpečnosti provozu, kultury cestování a dostupnosti železniční dopravy pro osoby se sníženou pohyblivostí částečným odstraněním bariérových přístupů. Tím došlo také k výraznému zkvalitnění služeb v osobní dopravě.“ Traťový úsek Zábřeh na Moravě – Šumperk je v místních lokálních podmínkách osobní železniční dopravy přirozeným pokračováním hlavní trati ve směru od Olomouce. Většina cestujících ve stanici Zábřeh na Moravě přestupovala na odbočnou trať směr Šumperk, kde dosud zajišťovaly osobní dopravu motorové jednotky. Přímému spojení mezi městy Brno, Olomouc, Přerov, Prostějov a Šumperk bránil právě zbývající neelektrizovaný traťový úsek mezi Zábřehem na Moravě a Šumperkem. V souladu s globálním cílem Evropské unie prioritní osy 3, jímž je zlepšení železniční dopravy na síti mimo hlavní evropskou síť TEN-T, bylo dosaženo zvýšení dopravní dostupnosti a snížení externích účinků dopravy. Stavba Elektrizace trati Zá-

břeh–Šumperk je liniovou dopravní stavbou, jejímž základním účelem byla elektrizace stávající jednokolejné trati. Mimo vybudování nového trakčního vedení se jednalo o rekonstrukci vlastní kolejové dráhy, tedy nutnou rekonstrukci železničního svršku a spodku i dotčených mostních objektů a propustků. Modernizována byla také zabezpečovací, sdělovací a energetická zařízení. Délka rekonstruovaného úseku je téměř 13,5 kilometru. Traťová rychlost byla před rekonstrukcí 70 až 80 kilometrů za hodinu, po jejím dokončení 80 až 100. Rekonstrukce železničního svršku byla provedena novým tvarem S 49 v délce 12 572 metrů, regenerovaným materiálem v délce 4 136 metrů. Nová nástupiště v zastávce Zábřeh na Moravě a v železničních stanicích Postřelmov, Bludov a Šumperk jsou nyní 550 milimetrů nad temenem kolejnice, což umožňuje pohodlnější nástup a výstup cestujících. Konstrukce nástupišť splňují požadavky na bezpečný pohyb slabozrakých osob a osob se sníženou schopností pohybu. Také přístup na nástupiště (kromě železničních stanic Bludov a Šumperk) je zabezpečen bezbariérově, bez přecházení přes hlavní dopravní kolej. V železniční stanici Postřelmov je přístup na ostrovní nástupiště mimoúrovňový a cestující zde využívají nově vy-

Protihluková stěna u železniční stanice Postřelmov.

Slavnostní zakončení stavby - přestřižení pásky. budovaný podchod. Rekonstrukce mostních objektů na třídu zatížitelnosti D4 byla provedena u 12 mostů a u 15 propustků. V rámci stavby bylo rekonstruováno 12 železničních úrovňových přejezdů a 2 přechody pro pěší. Jeden úrovňový přejezd byl zrušen. Všechny přejezdy a přechody pro pěší jsou zabezpečeny světelným přejezdovým zabezpečovacím zařízením (celkem 13). Modernizace sdělovacího zabezpečovacího zařízení nejvyšší 3. kategorie – staniční zabezpečovací zařízení elektronické – bylo provedeno ve třech železničních stanicích, traťové

zabezpečovací zařízení stejné kategorie bylo realizováno v délce 7 720 metrů. Novým staničním zabezpečovacím zařízením 3. kategorie je osazeno celkem 29 výhybkových jednotek. Dále proběhla rekonstrukce sdělovacího zařízení, jež obsahovala výměnu traťového kabelu, uložení nového optického kabelu, úpravy rozhlasového zařízení ve 3 stanicích a 1 zastávce, elektrickou požární signalizaci a elektrickou zabezpečovací signalizaci. Nově vybudovány nebo rekonstruovány byly také rozvodny nízkého napětí a elektrický ohřev výhybek.

Železniční stanice Šumperk, zastřešení příchodu na ostrovní nástupiště.

V železniční stanici Šumperk vyrostla nová trakční měnírna a při trati bylo postaveno celkem 11 ks typových reléových domků. Podél trati byly vybudovány nové prefabrikované protihlukové stěny a provedena byla také individuální protihluková opatření. Projektantem stavby Elektrizace trati Zábřeh – Šumperk byla akciová společnost MORAVIA CONSULT Olomouc. Realizaci provedlo Sdružení Zábřeh – Šumperk, jehož vedoucím byla EUROVIA CS, a. s.. Dalšími členy sdružení jsou akciová společnost Skanska a společnost s ru-

čením omezeným Eiffage Construction Česká republika. Celkové náklady projektu představují 1 754 718 342 koruny, finanční prostředky poskytl Státní fond dopravní infrastruktury. Současně bylo zažádáno o spolufinancování tohoto projektu Evropskou unií v rámci Operačního programu Doprava, kdy plánovaný příspěvek z Fondu soudržnosti představuje 1 208 538 132 koruny. Žádost o poskytnutí dotace byla Ministerstvem dopravy ČR schválena v říjnu 2008 a v nejbližší době proběhne schvalovací proces na úrovni Evropské komise.

Zastávka Zábřeh na Moravě - nástupiště Tischer a protihluková stěna.

Baťův kanál má dvě nová přístaviště Ředitelství vodních cest České republiky u příležitosti otevření Baťova kanálu pro nastávající plavební sezónu slavnostně předalo do užívání nové přístaviště v Uherském Hradišti. Další novinkou pro tuto sezónu z jejich „dílny“ je přístaviště Napajedla – Pahrbek. Poslední dubnový den proběhlo v Uherském Hradišti slavnostní zahájení plavební sezóny 2010  symbolickým odemknutím Baťova kanálu. Ředitelství vodních cest (ŘVC) ČR při této příležitosti slavnostně předalo plavcům do užívání další dvě nová přístaviště  – Uherské Hradiště a Napajedla  – Pahrbek.

Obě tato přístaviště byla vybudována jako bezbariérová a přidala se tak k celé řadě dalších, díky nimž se stal Baťův kanál vyhledávanou turistickou destinací, ve které je možno netradičně k  přepravě využít ať už linkovou osobní lodní dopravu, nebo zapůjčené malé motorové lodě či hausbóty. V  uplynulých letech ŘVC ČR vybudovalo již 11  přístavišť v celkové hodnotě 56,2 milionu korun. Výstavba těchto přístavišť byla financována ze Státního fondu dopravní infrastruktury. V  současnosti je na celém Baťově kanále 17  přístavišť a přístavů (z  toho 1  na území SR) a dalších 5  na řece Moravě (z  toho 1  na území Slovenska) mimo souvislou vodní ces-

tu. A  v  budoucnu k  nim přibudou další. Ředitelství vodních cest ČR dále připravuje výstavbu přístavišť Spytihněv a Sudoměřice a stání pro lodě ve Strážnici. V případě získání stavebního povolení a dostatku finančních prostředků, začne výstavba po skončení právě odstartované plavební sezóny, tj. na podzim 2010. V budoucnu by pak měl Baťův kanál získat ještě přístav v Petrově. O termínu jeho výstavby však zatím není rozhodnuto i s ohledem na vyšší investiční náročnost. Plně vybavený přístav vyjde na cca 35 milionů korun. Baťův kanál je od roku 1995 zařazen Zákonem o  vnitrozemské vodní přepravě mezi dopravně významné, využitelné vodní cesty. Dnes je jedním z  hlavních turistických lákadel oblasti mezi Kroměříží a Hodonínem. Stále rostoucí obliba vodní turistiky přivádí na téměř 60 km splavné vodní cesty stále více turistů ne-

jen z České republiky, ale i ze zahraničí. Ředitelství vodních cest České republiky je organizační složkou státu, zřízenou Ministerstvem dopravy ČR, ze-

jména k zabezpečení přípravy a realizace výstavby a modernizace dopravně významných vodních cest a dalších staveb nutných pro provoz na vodních cestách.

PUBLICISTIKA

KN | květen 2010 |

21

Tendry za 16 miliard rušíme, zaznělo z Lesů (pokračování ze strany 1)

Nové jednotky tak mají nyní několikanásobně větší rozlohu a malé regionální podniky si na ně netroufnou. To mělo nahrávat nepříznivé situaci, kdy lukrativní zakázku „vyzobne“ jen několik větších firem. Celé řízení proto nejprve pozastavil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, aby toto opatření později zrušil a vymínil pokračování tendru změnami v  jeho pravidlech. „Pokud by Lesy udělaly jakýkoli diskriminační krok nebo jely dál v zaběhnutých kolejích, jakoby se nic nestalo, předběžné opatření vydáme znovu,“ prohlásil tehdy místopředseda ÚOHS Kamil Rudolecký. TENDRY ZRUŠENY To však nestačilo kritikům, kteří dál požadovali úplné zrušení zadávacího řízení. Přímo k  tomu vyzval i předseda Asociace krajů a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek. Ke kritice se přidala i Strana zelených,

KDU-ČSL, Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství, Společenstvo dřevozpracujících podniků ČR nebo ekologové, kteří dokonce organizovali i protestní akce. A volání po zrušení nakonec „vyslyšel“ sám podnik Lesy ČR. Důvodem je prý silný politický tlak. Podle mluvčího Lesů ČR Zbyňka Boublíka se tendry staly předmětem silného politického lobby a  součástí předvolebního boje jednotlivých politických stran. „A to i přesto, že diskutované obavy ekologů o osud státních lesů, obavy malých a  středních podnikatelů o  nedostupnost dříví či obavy o regionální zaměstnanost nejsou opodstatněné. Přestože si podnik stále stojí za filosofií i  správností vypsaných tendrů, přispělo politické zpochybňování tendrů k  rozhodnutí o jejich zrušení,“ oznámil Boublík. Nové výběrové řízení na lesnické práce a prodej dřeva hodlá podnik vypsat až po volbách. Tento krok Lesů ČR hned uvítal předseda Asociace krajů. „Jsem rád, že do-

zdroj: vlastenci.cz

Ilustrační foto. šlo k  tomu, co jsme jako ČSSD už před časem požadovali, tedy ke zrušení tendru, který poškozuje malé podnikatele, pracující v  lesnictví. Upozorňuji ale na

to, že se některé strany snaží tuto situaci využít ve svém politickém boji a chtěl bych je tímto vyzvat, aby se raději věnovaly například povodňové situaci v regi-

onech a personální obsazení vedení Lesů ČR nechaly na ministru zemědělství,“ řekl Krajským novinám Michal Hašek. Filip Appl

ODS chce otevřít regionální železnice konkurenci Boj mezi podnikatelem Jančurou a kraji pokračuje. A Jančura má nyní pro svou firmu Student Agency, se kterou chce prorazit na krajské železnice, politického spojence. Občanská demokratická strana totiž oznámila, že v případě jejího podílu na vládě umožní otevření regionálního železničního trhu. V listopadu loňského roku se kraje rozhodly, že dají ČD možnost, aby zajišťovaly regionální dopravu i v  příštích deseti letech. Jiného dopravce pustily jen na několik vybraných tratí v zemi. Firma RegioJet, kterou vlastní společnost Student Agency Radima Jančury, se však rozhodnutím cítí poškozena. Kraje totiž nevypsaly výběrová řízení a rovnou podepsaly smlouvy s Českými drahami. A na takový postup si chce podnikatel stěžovat i v Bruselu. Spory vede Jančura jak s  ČSSD jako stranou, tak s konkrétními kraji. Společnost RegioJet například podala trestní oznámení na Olomoucký kraj. Podle Radima Jančury zástupci kraje lhali o podmínkách smlouvy, kterou uzavřeli s Českými drahami. Jančura také na Olomoucku zahájil kampaň, ve které nabízí cestujícím cestu vlakem za symbolickou pětikorunu. „Startujeme prezentační, možná až provokační kampaň, která má upozornit na zločin sociální demokracie a jejích hejtmanů, kteří dali veškerou regionální železniční dopravu do rukou Českých drah a nechtějí připustit na železnici konkurenci.“

Vře to také mezi podnikatelem a Jihomoravským krajem. Na sklonku loňského roku podal Radim Jančura na předsedu Asociace krajů a hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška trestní oznámení. Michal Hašek se k  celé kauze výběru dopravce vyjádřil společně s radními Zdeňkem Pavlíkem a Jaroslavem Pospíšilem. „Nelze srovnávat nabídku společnosti RegioJet, a.s. a smlouvu s ČD, protože každá řeší jiný rozsah dopravy. ČD garantují maximální úhradu prokazatelné ztráty z krajského rozpočtu po dobu 10 let, zachování stávajícího rozsahu dopravy v kraji po dobu 10 let, investice 875 milionů do obnovy vozového parku. Dále ČD rovněž nesou riziko tržeb,“ uvedl Hašek. ODS CHCE TRH OTEVŘÍT Do celého sporu se poprvé aktivně zapojila i celá ODS. Ta chce přimět kraje, aby uvolnily regionální železniční trh i ostatním dopravcům. A tlačit chtějí občanští demokraté přes peníze. „Jsme připraveni podmínit poskytování státní dotace otevřením

Ilustrační foto. trhu v krajích,“ uvedl místopředseda strany Petr Bendl. A mluvil o memorandu z roku 2009. V něm se stát zavázal, že bude přispívat krajům 2,7 miliardy ročně na provozování železnic. Bendl přitom ale nechce útočit na České dráhy. ODS jde podle něj pouze o to, aby měli všichni rovné šance. „Je možné, že České dráhy uhájí všechny nebo většinu svých linek. Pokud

se tak stane v transparentních a otevřených tendrech, bude to samozřejmě naprosto v pořádku.“  Podle Radima Jančury může firma RegioJet nabídnout mnohem vyšší kvalitu vlakových souprav za stejnou nebo nižší cenu. Že je úroveň vlaků v České republice spíše otřesná, je dnes známý fakt. České dráhy proto chtějí svůj vozový park postupně

modernizovat, a to ve všech krajích počínaje Pardubickým. „Celková investice do regionálních vlaků v příštích dvou až třech letech v Pardubickém kraji překročí 400 milionů korun,“ prohlásil Petr Šťáhlavský, mluvčí Českých drah. Zda tak České dráhy smetou ze stolu jeden z hlavních argumentů podnikatele Jančury, se uvidí v příštích dvou letech. Filip Appl

Panattoni Park je plný, investoři mají šanci v dalších místech Panattoni Park v Ostrově na Stříbrsku zaplnil na jaře letošního roku poslední investor. Smlouvu na pronájem poslední třetiny této průmyslové zóny u dálnice podepsal výrobce dílů pro automobilky, který byl měl od října zaměstnat až stovky lidí. Panattoni park je charakterizován jako dobře připravená zóna s  dobrým managmentem, výhodnou polohou při dálnici i dobrými cenami. Od loňského roku se tu pronajalo 40 000 metrů čtverečních. Celková rozloha parku, který je v provozu teprve dva roky, je

60 000 metrů čtverečních. Doposud v  areálu fungovalo šest firem se 300 zaměstnanci. Do Ostrova na Stříbrsku láká investory vysoká nezaměstanost, která dosáhla 19 procent. Zahraniční investoři se buď v rámci ČR konsolidují, nebo sem přesouvají dražší výroby

hlavně z Německa. Oživení zájmu o moderní nájemní haly je v regionu cítit od konce roku 2009. Všechny nově příchozí firmy zaměstnávají lidi ze Stříbra a přilehlých vesnic. Začátek působení Panattoni, který se chtěl původně orientovat jen na logistiku, byl přitom velmi těžký, neboť na Stříbrsku byla v  té době pouze šestiprocentní nezaměstnanost a investoři tehdy neměli šanci získat kvalitní zaměstnance a udržet je.

V Panattoni Parku je doposud největším zaměstnavatelem německý Lear, který zaměstnává stovku pracovníků a produkuje sedačky do automobilů, především do BMW. Víc než 80 lidí zaměstnala další německá firma, a sice Neumatic, která vyrábí menší speciální kabelové svazky. Působí tu ale také švédský výrobce dveřních systémů Assa Abloy se sedmdesáti zaměstnanci, který sem přesouvá výrobu a servisní cen-

KRAJSKÉ NOVINY Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR Adresa centrální redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, kancelářská budova P - 8, čp. 80. 533 53 Pardubice - Semtín Centrální telefon a fax: +420 466 611 139. Centrální GSM: +420 777 100 388. E-mail: [email protected]. Web: www.krajskenoviny.cz. Vydavatel: Jan Doležal (IČ: 69168741). Ředitelka vydavatelství a šéfredaktorka: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Redakce: Filip Appl, Michal Tillgen, Jana Bartošová, Miloš Kolesár, regionální zpravodajové. Produkce: Leona Šolcová. Jazykové korektury: Iva Málková. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafika: Tomáš Kocourek Komerční prezentace - příspěvky označené „(kp)“. Nezdrojované fotografie v tomto vydání Krajských novin jsou od agentury CzechTourism.

trum ze Švédska. Dá se proto předpokládat, že bude nabírat i další pracovníky. S  rozšiřováním výroby počítá ale také Neumatic. K menším firmám patří Benteler Aluminum Systems CZ , který výrobu zahájil loni v listopadu se 30 lidmi. Před ním zde začal podnikat německý výrobce kompresorů Bock s  dvaceti pracovníky a kanadský Burr Oak Tool, který se zatím s deseti zaměstnanci zabývá high-tech opravami strojů a

nářadí. Po zaplnění Panattoni Parku přichází šance pro čtyřicetihektarová kasárna a desetihektarový opuštěný areál firmy Alcoa Fujikura ve Stříbře. Agentura CzechInvest nabízí tyto lokality investorům ve společném „balíčku“ spolu s největší průmyslovou zónou na Tachovsku, CTParkem Bor u dálnice D5, kde už zbývá posledních asi 15 000 metrů čtverečních. Jana Bartošová

Inzerce: European Media House s.r.o., telefon a fax: +420 466 611 139. E-mail: [email protected]. IČ: 27482855. Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické Centrum, Kounicova 2b, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail: [email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Cena výtisku: 15,- Kč vč. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 13797, ISSN: 1213-9998. Ročník: 9. Číslo: 05. Vychází: 21. května 2010 Názory spolupracovníků nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

22

PUBLICITA

KN |květen 2010 |

Metodické pokyny pro příjemce podpory z OP Doprava Aktualizovaná verze z dubna 2010 Cílem těchto metodických pokynů je seznámit příjemce podpory v rámci

POSTUP PŘI PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O PLATBU

1. prioritní osy 1, oblasti podpory 1.1 Modernizace a rozvoj železničních tratí 2. sítě TEN-T včetně železničních uzlů, prioritní osy 1, oblasti podpory 1.2 Zajištění interoperability na stávajících železničních tratích, zajištění souladu s TSI a rozvoj systémů, 3.prioritní osy 2, oblasti podpory 2.1 - Modernizace a rozvoj dálnic a silnic sítě TEN-T, 4. prioritní osy 3, oblasti podpory 3.1 Modernizace a rozvoj železničních tratí mimo síť TEN-T, 5. prioritní osy 4, oblasti podpory 4.1 - Rekonstrukce a modernizace na silnicích I. třídy mimo TEN-T, 6. prioritní osy 6, oblasti podpory 6.2 - Rozvoj a modernizace vnitrozemských vodních cest sítě TEN-T a mimo TEN-T.

Proplácení finančních prostředků z  Operačního programu Doprava na úrovni příjemce je prováděno na základě žádostí o platbu. Základní rámec přístupu k finančnímu řízení a realizaci plateb je stanoven v platné verzi „Metodiky finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období 2007 – 2013“. Proplácení finančních prostředků bude probíhat po dohodě se ZS a v návaznosti na specifika projektu, formou ex-post plateb, případně formou ex-ante plateb nebo kombinací obou typů plateb.

Operačního programu Doprava (dále jen „OPD“) s postupy pro předkládání žádostí o platbu a požadavky, které uplatňuje Řídící orgán OPD při monitorování projektů. Nedílnou součástí metodických pokynů jsou i přílohy, které obsahují vzory příslušných formulářů a soubor pro monitorování projektů.

Příjemce zasílá žádosti o platbu na ZS poté, co byly výdaje zaplaceny dodavatelům z  vlastních zdrojů příjemce, eventuelně z národních zdrojů (ze zdrojů SFDI). Podmínkou pro zaslání první žádosti o platbu je uzavřená rámcová smlouva. Žádost o platbu na prostředky OPD předkládá příjemce na ZS ve formě elektronické (soubor .xls) a vytištěné „Zjednodušené žádosti o platbu“ (dle přílohy č.1 Metodických pokynů pro příjemce), a to ve dvou vyhotoveních majících platnost  originálu podepsaných oprávněnou osobou příjemce. Podpisové vzory osob příjemce, které jsou oprávněny schvalovat faktury a zjednodušenou žádost o platbu, poskytne příjemce ŘO a ZS na formuláři uvedeném v příloze č.2 Metodických pokynů pro příjemce nejpozději současně s podáním první zjednodušené žádosti o platbu. Zjednodušená žádost o platbu obsahuje základní identifikační údaje příjemce, údaje o projektu, strukturu výdajů vztahujících se k  předmětné žádosti, příjmy projektu generované během realizace projektu (v případě projektů generujících příjmy ve smyslu čl. 55 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006) a seznam účetních dokladů a příloh. Přílohou zjednodušené žádosti je soupiska faktur (dle přílohy č.1 Metodických pokynů pro příjemce), kopie faktur včetně soupisu provedených prací a výpisy z  účtu dokladující zaplacení faktur (zjišťovací protokoly se předkládají pouze k  jednomu vyhotovení zjednodušené žádosti). Po schválení ex-post platby ze strany ZS zašle ZS příjemci potvrzení o schválení žádosti o platbu a pokyn pro přeúčtování (z  prostředků SFDI na prostředky ze zdrojů EU).

oprávněny schvalovat faktury a zjednodušenou žádost o platbu, poskytne příjemce ŘO a ZS na formuláři uvedeném v  příloze č.2 Metodických pokynů pro příjemce nejpozději současně s podáním první zjednodušené žádosti o platbu. Zjednodušená žádost o platbu obsahuje základní identifikační údaje příjemce, údaje o projektu, strukturu výdajů vztahující se k předmětné žádosti, příjmy projektu generované během realizace projektu (v případě projektů generujících příjmy ve smyslu čl. 55 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006) a seznam účetních dokladů a příloh. Přílohou zjednodušené žádosti je soupiska faktur (dle přílohy č.1 Metodických pokynů pro příjemce), kopie faktur včetně soupisu provedených prací (zjišťovací protokoly se předkládají pouze k jednomu vyhotovení zjednodušené žádosti). Příjemce současně předkládá i vyúčtování prostředků proplacených na účet příjemce na základě předchozích ex-ante žádostí o platbu, tzn. výpis z  účtu dokladující uhrazení faktur požadovaných k proplacení v rámci předchozích žádostí o platbu dodavateli a soupisku uhrazených faktur. Doložení vyúčtování prostředků proplacených na účet příjemce na základě předcházejících žádostí o platbu není podmínkou pro provedení úhrady exante plateb.

Projekty silniční dopravní infrastruktury podporované z prostředků Evropské unie

Pokud Metodické pokyny pro příjemce stanovují některé postupy odlišně od postupů výslovně uvedených v rámcové smlouvě o financování projektu (dále jen „rámcové smlouvě“), upraví smluvní strany bez prodlení znění rámcové smlouvy dodatkem po nabytí účinnosti nové verze Metodických pokynů pro příjemce. Do uzavření dodatku k rámcové smlouvě je nutno v dotčených případech postupovat v  souladu s  aktuálně platnou rámcovou smlouvou. Tyto pokyny žádným způsobem nemění ani neruší povinnosti příjemce dotace vyplývající z  příslušných právních předpisů, např. při finančním vypořádání podle zákona č. 218/2000 Sb. (rozpočtová pravidla), navazujících vyhlášek a pravidel SFDI. Pro vyloučení pochybností se uvádí, že každá příslušná verze těchto metodických pokynů platí od data uvedeného výše včetně. Z  toho vyplývá, že veškeré písemnosti (nestanoví-li platná rámcová smlouva odlišně) přijaté a registrované řídícím orgánem (odborem fondů EU ministerstva dopravy, dále jen „ŘO“) či zprostředkujícím subjektem (Státní fond dopravní infrastruktury, dále jen „ZS“) ode dne začátku platnosti nové verze těchto metodických pokynů musí splňovat požadavky na ně kladené touto novou verzí metodických pokynů. Všechny termíny uvedené v  těchto metodických pokynech jsou závazné. Termíny je možné v  opodstatněných případech změnit, ale pouze po vzájemné dohodě příjemce s příslušným zástupcem zprostředkujícího subjektu či řídícího orgánu. Tyto metodické pokyny mohou být změněny bez předchozího upozornění v návaznosti na požadavky na monitorování údajů kladené Metodikou monitorování programů SF a FS v ČR 2007 – 2013, kterou vydává ministerstvo pro místní rozvoj, a která vytváří centrálně závazný rámec monitorovacího systému pro programové období 2007- 2013.

Ex-post platby

Ex-ante platby Příjemce zasílá na ZS žádost o platbu, a to nejlépe ihned po schválení faktury obsahující požadavek na uhrazení dosud neproplacených faktur, a to jak části prostředků pocházejících z fondů EU, tak i části prostředků na národní spolufinancování. Žádost o platbu předkládá příjemce ve formě elektronické (soubor .xls) a vytištěné „Zjednodušené žádosti o platbu“ ve dvou vyhotoveních majících platnost  originálu podepsaných oprávněnou osobou příjemce. Podpisové vzory osob příjemce, které jsou

Kombinace ex-post a ex-ante plateb Pokud při realizaci projektu vznikly některé způsobilé výdaje před uzavřením rámcové smlouvy mezi ZS a příjemcem, které již byly příjemcem uhrazeny (z  vlastních prostředků příjemce nebo z  národních zdrojů) a další způsobilé výdaje vzniknou po uzavření rámcové smlouvy, je možno použít pro proplacení výdajů z OPD kombinaci výše uvedených typů plateb. Pro proplacení výdajů projektů, které již byly uhrazeny z  národních nebo vlastních zdrojů příjemce před uzavřením rámcové smlouvy, předloží příjemce žádost o platbu prostředků krytých SF/FS formou ex-post. Náklady projektu, které nebyly uhrazeny do okamžiku uzavření rámcové smlouvy, budou příjemcem předkládány k proplacení formou žádosti ex-ante. KONTROLY REALIZACE PROJEKTU

Při realizaci projektu budou v  souladu s článkem 60 nařízení Komise (ES) č. 1083/2006 (rozpracováno čl. 13 Implementačního nařízení 1828/2006) prováděny kontroly realizace projektu na místě. V  souladu s  tímto nařízením musí řídící a kontrolní systémy subjektů na všech úrovních řízení zahrnovat postupy pro ověření, že uplatňované výdaje byly skutečně vynaloženy a že projekt je, počínaje jeho přípravnou fází až do uvedení financované investice do provozu, prováděn v  souladu s  podmínkami odpovídající rámcové smlouvy, s cíli projektu a se souvisejícími vnitrostátními pravidly a pravidly Společenství (ES), zejména pokud jde o způsobilost výdajů pro podporu z fondů, o ochranu životního prostředí, dopravu, trans-evropské sítě, hospodářskou soutěž a veřejné zakázky. Povinnost provádět kontroly fyzické

realizace projektu na místě je částečně delegována z ŘO na ZS. V  rámci kontrol na místě budou prováděny také kontroly zadávání veřejných zakázek, resp. zakázek, tyto kontroly budou prováděny ŘO (částečně bude tato činnost delegována na externího konzultanta pro monitoring a kontrolu). Při zadávání zakázek, které nespadají do režimu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, je povinností příjemce postupovat tak, aby zadání bylo transparentní a nediskriminační. ŘO doporučuje postupovat v souladu s platnou verzí metodiky zadávání zakázek financovaných ze zdrojů Evropské unie vypracovanou ministerstvem pro místní rozvoj. Metodika je k  dispozici na http://www. opd.cz/cz/Metodiky. MONITOROVÁNÍ PROJEKTŮ V RÁMCI OPD Obecný rámec systému monitorování Jednotný centrální metodický rámec pro monitorování strukturální pomoci v  celé ČR v  rámci všech cílů politiky soudržnosti pro programové období 2007-2013 je stanoven Metodikou monitorování programů SF a FS 2007-2013 (dále jen „MM2007“). MM2007 byla vypracována v  souladu s  relevantními právními předpisy ES a ČR a dalšími dokumenty určujícími podobu implementace strukturální pomoci v ČR v programovém období 2007-2013. Cílem je poskytnout odpovědným subjektům na centrální úrovni okamžitý přístup ke spolehlivým, konzistentním a aktuálním informacím pro řízení, koordinaci a hodnocení programů a projektů tak, aby byla zajištěna maximální absorpce poskytovaných prostředků a naplněny všechny požadavky relevantních právních předpisů a dalších závazných dokumentů ES i ČR. MM2007 definuje odpovědnosti, závazné postupy a lhůty pro monitorování politiky HSS a data pro centrální monitorování tak, aby byly splněny požadavky vyplývající z  relevantních legislativních dokumentů případně dalších závazných metodických předpisů. Součástí MM2007 je rovněž nastavení systému monitorovacích zpráv o realizaci projektů, jednotlivých programů i celé strukturální pomoci České republice z pohledu potřeb centrálního monitorování. V  kompetenci řídicích orgánů je stanovit další specifické požadavky a postupy v oblasti monitorování jednotlivých operačních programů, které však nesmí být v  rozporu s  centrálně závaznými pravidly a požadavky stanovenými MM2007. Monitorování projektů a jeho role v procesu implementace Monitorování je nedílnou součástí projektového cyklu. Cílem monitorování je průběžné sledování pokroku v realizaci projektů a plánování finančních prostředků na zajištění závazků příjemců vůči zhotovitelům, porovnávání získaných informací s výchozím přepokládaným plánem. Efektivita procesu monitorování je závislá na systematickém a přesném

sběru a uchovávání údajů a informací o projektech. V  agregované podobě jsou data získaná z  monitorovacích zpráv projektů využívána pro souhrnné výstupy, respektive zprávy a sestavy, které podávají informaci o věcné a finanční realizaci programů až do jeho ukončení. Požadavky ŘO OPD na monitorování projektů Požadavky a postupy ŘO na monitorování OPD a projektů schválených ke spolufinancování z  fondů EU v  rámci Operačního programu Doprava vychází z centrálně závazných pravidel a požadavků stanovených MM2007. Hlavní datovou základnou pro monitorování strukturální pomoci v  rámci OPD jsou údaje získané z úrovně příjemce. Kvalitní a dostatečné údaje poskytují ŘO nezbytné informace pro efektivní řízení programu. Příjemce poskytuje prostřednictvím monitorovacích zpráv a hlášení data o projektech v realizaci. Příjemce předává ŘO nezbytné informace o realizaci schválených projektů prostřednictvím: 1. měsíčních monitorovacích hlášení 2. průběžných monitorovacích zpráv 3. závěrečné monitorovací zprávy 4. následné monitorovací zprávy.

Plzeňsk Jihočesk Královehrad Kraj Vys Olomouc Jihomorav

Kromě monitorovacích zpráv je příjemce povinen předložit Řídícímu orgánu kopie všech smluv o dílo v  rámci projektu, co nejdříve po jejich uzavření. K  předávání měsíčních monitorovacích hlášení příjemce a zpracování monitorovacích zpráv příjemcem slouží soubor s  názvem „Monitoring projektů OPD“, který je uveden v příloze č. 3 Metodických pokynů pro příjemce. Součástí souboru jsou závazné formuláře k  průběžnému   vedení záznamů o projektech, veřejných zakázkách, uzavřených smlouvách mezi příjemcem a dodavateli, o přijatých opatřeních k  publicitě projektu, o kontrolách, fakturaci a výdajích, plánování finančních toků, plnění indikátorů projektů a standardizované formuláře všech typů monitorovacích zpráv zpracovávaných příjemcem. Podrobné pokyny k  vedení záznamů, pro podávání hlášení a monitorovacích zpráv jsou uvedeny v části 1-Návod. ŘO si při schvalování monitorovacích zpráv vyhrazuje právo požadovat dodatečné informace ke způsobu realizace projektu a k jeho výsledkům. Takové informace musí být dodány do 10. pracovního dne od doručení konkrétního požadavku, nestanoví-li ŘO jinak. Všechny monitorovací zprávy musí být archivovány příjemci podpory jak v  tištěné, tak i v  elektronické podobě. Elektronická verze monitorovacích zpráv se ukládá do složky souboru s názvem 4-Archiv MZ.

stav k 01

Měsíční monitorovací hlášení Měsíční monitorovací hlášení slouží k průběžnému sledování postupu realizace projektů schválených k spolufinancování z fondů EU. (pokračování na straně 23]

PUBLICITA

KN | květen 2010 |

23

Metodické pokyny pro příjemce podpory z OP Doprava Aktualizovaná verze z dubna 2010 (pokračování ze strany 22)

Měsíční monitorovací hlášení obsahuje aktuální informace o: 1. stavu zadávacích řízeních zakázek, které byly nebo budou realizovány v rámci projektu, 2. uzavřených smlouvách mezi příjemcem a zhotovitelem a dodatcích ke smlouvám, 3. přijatých opatřeních k  publicitě projektu, 4. fakturaci a výši uskutečněných výdajů příjemcem do konce měsíce, ke kterému se zpráva vztahuje, 5. součástí monitorovacího hlášení je jednou za čtvrtletí i aktualizovaný plán výdajů příjemce. Měsíční monitorovací hlášení předkládá příjemce pouze elektronicky na e-mailovou adresu monitoring.opd@ mdcr.cz nejpozději do 5. pracovního dne měsíce, následujícího po měsíci, ke kterému se zpráva vztahuje. Měsíční hlášení se podává ve formě samostatného .xls souboru pro každý schválený projekt, který je veden a průběžně aktualizován příjemcem. První měsíční monitorovací hlášení předkládá příjemce v  měsíci následujícím po schválení projektu k  spolufinancování z  fondů EU (tj. vydání schvalovacího protokolu). Pokud obdrží příjemce schvalovací protokol po 15. kalendářním dni měsíce, není příjemce povinen výše uvedený časový limit dodržet a předkládá první měsíční monitorovací hlášení až v dalším měsíci. ŘO ověří monitorovací hlášení příjemce do 15 dnů od ukončení kalendářního měsíce, ke kterému se hlášení vztahuje. V případě potřeby vyzve příjemce k úpravě či doplnění chybějících údajů. Příjemce je povinen předložit opravené hlášení do 3. pracovních dnů od obdržení připomínek ŘO. Údaje získané z měsíčních monitorovacích hlášení jsou podkladem pro měsíční zprávy ŘO o vývoji čerpání prostředků SF/FS v  rámci OPD a pro měsíční monitorovací zprávy o stavu realizace jednotlivých operačních programů generované Národním koordinátorem z MSC2007 po ukončení každého kalendářního měsíce. Průběžné monitorovací zprávy Monitorovací zpráva slouží k  informování ŘO o postupu prací na projektu schváleném k  spolufinancování z  fondů EU v  rámci OPD a k  plánování čerpání prostředků EU. Zahrnuje jak věcný, tak finanční monitoring projektů. Je nástrojem pro  sledování a vyhodnocování postupu prací v  rámci schváleného projektu. Důraz je kladen na popis prací provedených v předchozím kalendářním pololetí, na případné nedodržení původního harmonogramu prací v daném období, změny v realizaci prací a jejich důvody. Zpráva obsahuje i popis prací plánovaných na následující pololetí. Průběžné monitorovací zprávy obvykle zahrnují období kalendářního pololetí od. 1. 1. do 30. 6. a od 1. 7.do 31. 12. příslušného kalendářního roku. Obsah průběžné monitorovací zprávy tvoří: 1. Krycí list monitorovací zprávy obsahující

• identifikační údaje projektu, • identifikační údaje zpracovatele, • schvalovací doložku příjemce, • schvalovací doložku řídícího orgánu. 2. Věcná část monitorovací zprávy obsahující informace o • postupu fyzické realizace prací do konce sledovaného období a popis prací na následující pololetí, • dodržování harmonogramu prací, • změnách projektu vyžadujících změnu Rozhodnutí/Schvalovacího protokolu, • problémech při realizaci prací. 3. Finanční část monitorovací zprávy obsahující • komentář k plnění či neplnění plánu výdajů schváleného v  předchozí monitorovací zprávě (plán výdajů tvoří  přílohu 1 k monitorovací zprávě). 4. Přílohy • Plán výdajů projektu • Přehled všech veřejných zakázek v rámci projektu • Přehled všech smluv uzavřených v rámci projektu • Přehled opatření přijatých příjemcem k publicitě projektu • Přehled kontrol provedených všemi kontrolními subjekty a přijatých nápravných opatření • Plnění indikátorů. Průběžnou monitorovací zprávu předkládá příjemce dvakrát ročně, vždy do  20. kalendářního dne měsíce následujícího po konci kalendářního pololetí (t.j. do 20. ledna a do 20. července kalendářního roku). Průběžné monitorovací zprávy příjemce předkládá na předepsaném formuláři uvedeném v Monitorovací složce projektu .xls, a to v listinné i elektronické podobě na adresu ŘO (elektronickou verzi zasílání příjemce na e-mailovou adresu [email protected]). Listinná forma monitorovací zprávy musí být řádně podepsána zpracovatelem a schválena statutárním zástupcem či jim pověřenou osobou. S ŘO lze dohodnout případné nepředkládání průběžné monitorovací zprávy. Tato dohoda je možná v případech, kdy se termín předložení monitorovací zprávy kryje s termínem předložení závěrečné zprávy. ŘO ověří obsah monitorovací zprávy do 15 dnů od doručení zprávy příjemcem a v případě potřeby vyzve příjemce k doplnění údajů ve stanovené lhůtě. Závěrečná monitorovací zpráva Závěrečná zpráva poskytuje ŘO informaci o stavu projektu po ukončení jeho fyzické realizace a finančním vypořádání mezi příjemcem a dodavatelem. Závěrečná zpráva hodnotí úspěšnost celého projektu a informuje o výsledcích a splněných aktivitách realizovaných v rámci projektu. Závěrečná zpráva musí obsahovat podrobný popis podmínek, v nichž byl projekt realizován, souhrnnou informaci o přijatých opatřeních k  publicitě projektu, zdrojích financování a o skutečnostech, které mohou být použity k  vyhodnocení dopadu projektu. Závěrečnou zprávu příjemce předkládá do 3 měsíců po finančním vypořádání s  dodavatelem a ne později než 3 měsíce po vypršení lhůty pro způso-

bilost výdajů, stanovené ve schvalovacím protokolu. Spolu se závěrečnou zprávou příjemce předkládá poslední žádost o platbu (u projektů financovaných v  režimu ex-post), případně poslední vyúčtování realizovaných výdajů (u projektů financovaných v režimu ex-ante). Obsah závěrečné zprávy tvoří: Krycí list závěrečné zprávy obsahující • identifikační údaje projektu, • identifikační údaje zpracovatele, • schvalovací doložku příjemce, • schvalovací doložku řídícího orgánu. Textová část závěrečné zprávy obsahující 1. popis projektu, 2. informace o realizaci projektu (veřejných zakázkách, opatřeních přijatých k  publicitě a popis provedených prací), 3. popis problémů, které vznikly během realizace projektu a přijatá opatření k jejich řešení, 4. zhodnocení dosažených výsledků a cílů projektu, • soulad provedených prací s vydaným rozhodnutím/schvalovacím protokolem, • dosažení cílů projektů, • dosažení hodnot fyzických indikátorů, • zahájení a ukončení prací, • řízení projektu po ukončení, • potvrzení předpokladů finanční analýzy, zejména provozních nákladů a předpokládaných výnosů, • potvrzení socio-ekonomických předpokladů, zejména co se týče očekávaných nákladů a přínosů projektu, • opatření přijatí k ochraně životního prostředí. 5. Přílohy • Přehled výdajů projektu dle objektů • Přehled všech veřejných zakázek v rámci projektu • Přehled všech smluv uzavřených v rámci projektu • Přehled opatření přijatých příjemcem k publicitě projektu • Přehled kontrol provedených všemi kontrolními subjekty a přijatých nápravných opatření • Plnění indikátorů. Následná monitorovací zpráva Následná monitorovací zpráva slouží k   zajištění plnění podmínek stanovených čl. 55 a čl. 57 nařízení (ES) č. 1083/2006. Dle ustanovení těchto článků nařízení musí členský stát zajistit, že příspěvek z  fondů EU bude zachován pouze pokud • do pěti let od ukončení projektu nedošlo ke změnám v  odhadu příjmů, které byly zohledněny při stanovení výše dotace, • do pěti let od ukončení projektu (nebo tří let pro příjemce, který je malým nebo středním podnikem, dále jen „MSP“) neprojde projekt podstatnou změnou, • ovlivňující povahu nebo prováděcí podmínky nebo poskytující podniku či veřejnému subjektu nepatřičnou výhodu, • způsobenou buď změnou formy vlastnictví položky infrastruktury nebo zastavením výrobní činnosti. Dalším účelem této zprávy je získání údajů potřebných pro výroční zprá-

vy o provádění OP Doprava ve smyslu čl. 67 nařízení (ES) č. 1083/2006. Následná monitorovací zpráva se předkládá v  průběhu pěti let (tří let v případě, že příjemce spadá do kategorie MSP) po ukončení realizace projektu v případě, že dojde k  výše uvedeným podstatným změnám. Příjemce předkládá následnou monitorovací zprávu do tří měsíců od zjištění výše uvedených podstatných změn. Obsah následné monitorovací zprávy tvoří 1. Informace o změnách ovlivňujících povahu nebo prováděcí podmínky nebo poskytujících podniku či veřejnému subjektu nepatřičnou výhodu způsobených buď změnou formy vlastnictví položky infrastruktury nebo zastavením výrobní činnosti, 2. Informace o změnách ve výsledcích finanční analýzy projektu. Vzor následné monitorovací zprávy je uveden v přiloženém souboru pro monitorování projektů OPD). Vzory formulářů pro vedení záznamů o projektech, průběžné monitorovací zprávy, závěrečné monitorovací zprávy a následné monitorovací zprávy jsou uvedeny v příloze č.3 těchto Pokynů. ZMĚNY PROJEKTU Veškeré změny projektu, s výjimkou změn zjevně nepodstatných, je příjemce povinen písemně oznámit ŘO ve formě a obsahu pro ŘO přijatelném (tj. zejména včetně odpovídajícího odůvodnění a podkladů), a to bez zbytečného odkladu. Jsou-li tyto změny oznámeny příjemcem předtím, než nastanou, považují se za minis terstvem dopravy schválené (s výjimkami uvedenými níže v této kapitole), pokud ministerstvo dopravy do jednoho měsíce od obdržení těchto změn projektu neoznámí příjemci, že změny projektu nelze akceptovat, případně požádá o doplňující informace nezbytné pro posouzení navržené změny projektu. Pro vyloučení pochybností se uvádí, že i tyto změny projektu může ministerstvo dopravy na základě vlastní úvahy schválit písemně. Veškeré významné změny projektu, které mění údaje a / nebo povinnosti výslovně uvedené ve schvalovacím protokolu, případně přílohách, mohou být ministerstvem dopravy schváleny výlučně formou změnového schvalovacího protokolu. Pro vyloučení pochybností se uvádí, že změny údajů, které jsou ve schvalovacím protokolu nebo jeho příloze označeny jako indikativní, změny v rozpočtu projektu, kterými nedochází ke změně celkové výše rozpočtu projektu a změny neovlivňující realizaci projektu (např. změna sídla příjemce), se budou považovat za změny, pro jejichž schválení postačí postup uvedený v předchozím odstavci. Významné změny projektu, které ministerstvo dopravy schválilo postupy uvedenými výše, se považují za povolené změny projektu s platností ode dne, kdy byla změna projektu ministrem dopravy schválena. Pro vyloučení pochybností se uvádí, že pokud není stanoveno jinak, účinnost plat-

né změny je zpětně ode dne podání žádosti o změnu na ŘO. Změny projektu, pro jejichž schválení postačí postup podle prvního odstavce této kapitoly, a pro něž marně uplynula lhůta v témže odstavci uvedená, se považují za schválené a účinné od data, kdy byla změna projektu příjemcem oznámena ŘO. Žádosti o změnu spočívající v prodloužení časových termínů musí být podány před uplynutím původních termínů. Proti rozhodnutí ministerstva dopravy o změně projektu může příjemce podat písemné odvolání (ve formě dopisu) ve lhůtě 14 dní od jeho doručení, které zasílá ŘO. O výsledku odvolacího řízení je příjemce písemně informován ve lhůtě 30 dnů od doručení odvolání. Pro vyloučení pochybností se uvádí, že pokud ŘO požádá příjemce o doplnění informací, je lhůta pro vyřešení změnového požadavku opětovně započata od okamžiku obdržení písemného vyjádření příjemce. OPRÁVNĚNÍ K PODPISU JEDNOTLIVÝCH DOKUMENTŮ Veškeré dokumenty, které jsou příjemcem podepsány a doručeny ŘO/ ZS, musí být podepsány k  tomu oprávněnou osobou (či osobami). V  případě, kdy je např. monitorovací zpráva podepsána jinou osobou než statutárním zástupcem (či jinou k  tomu oprávněnou osobou dohledatelnou ve veřejně přístupném registru s  internetovým přístupem – např. prokuristou), musí být tato osoba pověřena či zmocněna k  podpisu takového dokumentu. Nebude-li však toto pověření či zmocnění oficiálně oznámeno ŘO/ZS (a to včetně podpisového vzoru pověřené/zmocněné osoby – postačí oznámení i jednomu ze subjektů, které se navzájem budou informovat), ŘO/ ZS nebude moci posoudit takto podepsaný dokument jako formálně a obsahově splňující požadavky na něj kladené – tj. předložením takového dokumentu nedojde ke splnění příslušné povinnosti uložené rámcovou smlouvou. Pro vyloučení pochybností se uvádí, že i v  případech, kdy se příjemce dohodne se třetí osobou na tom, že některé jeho povinnosti za něj splní tato třetí osoba, bude na příslušných dokumentech požadován buď podpis příjemce nebo této třetí osoby na základě zmocnění (a to včetně podpisového vzoru a doložení zmocnění). PRAVIDLA PRO PUBLICITU V RÁMCI OPD V  souladu s čl. 8 implementačního nařízení odpovídá příjemce podpory v rámci OPD za informování veřejnosti o podpoře, kterou obdržel z  fondů EU. Příjemce je povinen postupovat v souladu s Pravidly pro publicitu v rámci Operačního programu Doprava. SEZNAM POVINNÝCH PŘÍLOH 1. Zjednodušené žádosti o platbu a soupiska faktur 2. Podpisové vzory osob 3. Monitorovací složka projektu.

24

KN |květen 2010 |

100208_Inz_Cistota_kolem_silnic_EM_KN.indd 1

INZERCE

9.4.10 8:57