Kraj má za sebou první období

ČÍSLO 10 • ROČNÍK 2 • ŘÍJEN 2004 • VYCHÁZÍ MĚSÍČNĚ • NÁKLAD 475 000 VÝTISKŮ OVĚŘEN AUDITORSKOU FIRMOU

Volby První krajské zastupitelstvo po čtyřech letech končí, volíme nové

Hejtman Evžen Tošenovský: Oceňuji, že jsme vždycky hospodařili bez dluhů

Kraj má za sebou první období Moravskoslezský kraj – Pětadvacáté zasedání zastupitelů kraje symbolicky uzavřelo v poslední zářijový den první volební období regionální samosprávy. V listopadu rozhodnou voliči o nové krajské reprezentaci.

strany 1 a 3

Téma – podnikání Kraj přispěl k vytvoření více než 1600 míst, pomáhá z vlastní pokladny strany 1, 2 a 3

Dotace Rozdělovalo se prvních 300 milionů z peněz Evropské unie

Historicky prvním hejtmanem ustaveného Moravskoslezského kraje byl v prosinci roku 2000 zvolen Evžen Tošenovský (ODS), předtím dlouholetý primátor města Ostravy. Kraje začínaly doslova od nuly, ten náš neměl pár měsíců ani své sídlo. „Pamatuji si na provizorní azyl v prostorách magistrátu, v budově ostravské Nové radnice. Pamatuji si taky na to, že jsme zpočátku neměli vlastní účet a že jsem si základní sumu na jeho založení půjčil od ředitelky úřadu,“ usmívá se dnes hejtman Tošenovský. A s trochou nadsázky dodává, že to byl první a poslední dluh. „Je třeba ocenit, že jsme se za celé volební období nezadlužili, nevzali si žádný úvěr a hospodařili s vyrovnanými rozpočty,“ pochválil úřad i samosprávu hejtman. Kraj je dnes mimo jiné vlastníkem sítě středních škol a bývalých státních nemocnic, má letiště, vlastní všechny cesty druhé a třetí třídy. Za velký úspěch považuje Tošenovský především bezproblémové převzetí středních škol od státu. Ale nejen to. „Po deseti letech

® Symbolický rozchod – historicky první zastupitelstvo kraje po posledním společném pózování pro fotografy. debat konečně máme ve správě letiště Mošnov a pokračujeme s jeho opravami. Přispěli jsme významně k rekonstrukci

hlavního silničního tahu z Ostravy směrem na Olomouc, opravili jsme velkou část našich cest nižších tříd a mostů na

(FOTO ARCHIV)

nich,“ vypočítává Tošenovský některé významné akce prvního volebního období. (POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 3)

Další střední školy čekají velké změny strana 3

Turistika Nové mapy běžeckých tras v regionu jsou připraveny do tisku strany 6 a 8

Moravskoslezský kraj – Velké změny čekají střední školy se zdravotnickým a zemědělským zaměřením v našem kraji. „Nejen při změnách systému středoškolského vzdělávání se ukázalo, že tyto dva specifické typy škol potřebují hlubší zásahy nejen do obsahu výuky. Mění se vzdělávací systém, ale mění se i zákony například v souvislosti se vstupem země do Evropské unie,“ vysvětlila důvody náměstkyně hejtmana pro oblast školství Jaroslava Wenigerová (ODS). Zdravotnické školství vyžaduje těsnější propojení s praxí v Evropské unii. „Tam v takzvaných regulovaných povoláních už nevychází ze středních odborných škol hotový personál a všeobecná zdravotní sestra by už dnes měla absolvovat také

vyšší odbornou školu nebo bakalářské vodů. „Zemědělstvím se dnes u nás živí vysokoškolské studium,“ upřesnil Tomáš jen necelá tři procenta obyvatel a škol Bouda, vedoucí odboru školství, mládeže s tímto zaměřením logicky ubývá. I tam a sportu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. „Zdravotnické školství proto čeká změna nabídky oborů, jedním z nich bude například obor zdravotnický asistent. Možnosti rozšíří také lyceum se zdravotnickým zaměřením, které bychom chtěli otevřít na třech školách už v příštím roce. Nutností bude i těsnější spolupráce s příslušnými vysokými školami,“ řekl Bouda. V zemědělském školství jsou ® Kraj pečuje o střední školy a každoročně oceňuje nutné změny také z jiných dů- nejlepší studenty. (ILUSTRAČNÍ FOTO ARCHIV)

je nutné dostat nové trendy – například specializace na údržbu krajiny a obory související s agroturistikou,“ upozornila náměstkyně hejtmana Wenigerová. Kraj se zaměří na čtyři tradiční oblasti – Opavsko, Bruntálsko a oblast Nízkého Jeseníku, Podbeskydí a Moravskou bránu. „Především je nezbytné zbavit zemědělské školství oborové roztříštěnosti,“ doplnil vedoucí odboru Tomáš Bouda. Podle Tomáše Boudy půjdou změny ve zdravotnickém školství realizovat snadněji – síť škol už teď prochází změnami. Problematičtěji vidí situaci ve vzdělávání zemědělců. „Všichni uznávají nutnost redukce v této oblasti, ale chtěli by ji u jiných, ne u sebe,“ řekl.

Neziskovky se dočkají peněz dříve

Téma – podnikání

Moravskoslezský kraj – Nestátní neziskové organizace sociálních služeb pracující na území kraje mohou už nyní žádat o finanční podporu pro příští rok. Stát by měl na kraj peníze převést ještě letos a dotace pak bude konkrétně přidělovat na začátku příštího roku region. „Soustředíme se především na pomoc organizacím, které poskytují služby seniorům a lidem s jakýmkoli fyzickým a duševním postižením,“ zdůraznil kritéria rozhodování o poskytnutí peněz náměstek hejtmana Jiří Carbol (KDU–ČSL). Žadatelé musejí poskytovat své služby na území Moravskoslezského kraje v příštím roce. Žádost je třeba podat do konce listopadu a od kraje mohou provozovatelé dostat maximálně 70 procent celkových nákladů. Formuláře a zásady podání jsou k dispozici ve vestibulu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje a na internetové adrese www.kr-moravskoslezsky.cz.

Podnikání: region pomáhá z vlastní pokladny, zákony ale sám přímo ovlivňovat nemůže

Volby do krajů a Senátu se blíží Moravskoslezský kraj – V krajském zastupitelstvu zasedne po volbách na další čtyři roky opět 65 lidí. Voliči mohou vybírat z 922 kandidátů, kteří jsou členy 21 stran, hnutí a koalic. Volit do krajů budeme ve dnech 5. a 6. listopadu, ve čtyřech volebních obvodech také do Senátu. Hlasovací lístky bychom měli dostat do schránek nejpozději tři dny před termínem voleb, pokud se tak nestane, budou k dispozici přímo ve volebních místnostech. Volit smíme jen v místě svého trvalého bydliště. „V krajských volbách vo-

líme strany, můžeme ovšem dát až čtyřem lidem na námi vybrané kandidátce preferenční hlasy. Vyhodnocovat se bude poměrným systémem – to znamená, že v zastupitelstvu zasednou členové těch uskupení, jimž dají voliči alespoň pět procent hlasů,“ připomněla pravidla krajská koordinátorka voleb Vladěna Klukavá. Do Senátu volíme osobnost. Pokud voliči nedají více než polovinu hlasů jednomu kandidátovi v prvním kole, bude se v příslušném obvodě konat kolo druhé, a to o týden později.

Moravskoslezský kraj – Malému a střednímu podnikání kraj v současné době nemůže pomoci tak, jak by chtěl. Přesto podle náměstka hejtmana Josefa Jalůvky (ODS) pomohl z vlastních rozpočtů za uplynulé čtyři roky vytvořit v regionu více než 1600 nových pracovních míst, což je více, než má dnes například továrna Philips v Hranicích. „Nemůžeme ovlivnit byrokracii, nemáme vliv na tvorbu zákonů pro podnikání, o výši daní se také nerozhoduje v krajích,“ připomněl jen některé brzdy náměstek Jalůvka. V Moravskoslezském kraji je navíc stále velká část majetku využitelného pro podnikání v rukách státu. „Jde například o prázdné objekty a areály bývalých statků nebo zrušených továren, chátrají ale také některé staré zámky využitelné například pro turistický ruch,“ vyjmenovává Jalůvka. Podle náměstka se kraj snažil a snaží zlepšit alespoň to, na co už nyní vliv má. „Nechali jsme si vloni vypracovat studii bariér, které brzdí podnikání v regionu. Podnikatelé si nejvíce stěžují na zákony a daně, to ovlivnit nemůžeme. Postrádají dopravní infrastrukturu – dálnice D 47 se nikoli vinou kraje staví pomalu, ale konečně máme ve správě mošnovské letiště. Velmi výrazně jsme investovali do oprav silnic nižších tříd, které nám patří, a přispíváme také na rekonstrukci cest prvních tříd,“ připo-

www.kr-moravskoslezsky.cz

mněl Jalůvka problémy dostupnosti regionu. Nejen to ale podnikatele trápí – stěžují si také na nedostatek kvalifikovaných pracovníků. „Snažíme se měnit strukturu nabídky našich středních škol tak, aby odpovídala požadavkům trhu práce, tady by se výsledky měly brzy projevit,“ řekla náměstkyně pro školství Jaroslava Wenigerová (ODS). „Za uplynulé čtyři roky se nám podařilo změnit poměr maturantů a vyučenců bez maturity z jedné třetiny na více než 60 procent a maturita znamená mnohem větší šanci najít dobrou práci,“ doplnila. Náměstek Jalůvka dnes mimo jiné vede pracovní skupinu, která mapuje trh práce právě s ohledem na potřeby regionálních zaměstnavatelů. Krajské zastupitelstvo za čtyři roky podpořilo vznik nových pracovních míst v regionu pěnězi z vlastního rozpočtu a také z prvního daru od vlastníka Nové huti – společnosti LNM Holdings. „Dohromady to dělá něco přes 104 milionů korun, přispěli jsme na 282 projektů a pomohli tak vytvořit 1647 pracovních míst, což je vlastně jedna velká továrna. Dalo by se říct – za málo peněz hodně muziky. Dalších 50 milionů od LNM Holdings by mělo do naší pokladny přijít na konci roku a peníze by kraj měl dát na stejný účel,“ řekl Jalůvka s tím, že velká část prostředků šla na venkov do podpory cestovního ruchu. (ANKETA K TÉMATU NA STRANĚ 2)

2 | Z kraje, rady a zastupitelstva

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

říjen |2004

Představujeme vám práci výborů zastupitelstva Pokračujeme v představování práce jednotlivých výborů krajského zastupitelstva. Je jich celkem deset: finanční, kontrolní, pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost, pro dopravu, sociální a zdravotní, regionálního rozvoje, zahraniční, pro územní plán, pro životní prostředí a pro národnostní menšiny. Každá politická strana má dva až tři zástupce v každém z výborů. Předseda výboru musí být členem zastupitelstva kraje, mezi členy mohou být také odborníci z příslušných oblastí nominovaní svými stranami. Výbor pro územní plán Výbor pro územní plán má 11 členů. Pro zastupitele kraje zpracovává především problémy týkající se územních rozhodnutí. „Vyjadřujeme se k projednávaným územním plánům velkých územních celků (ÚPN VÚC) pořizovaných krajem a k zamýšleným změnám schválených územních plánů velkých územních celků,“ upřesnil místopředseda výboru Petr Hübner. Výbor se každoročně vyjadřuje k územně plánovací činnosti příslušného odboru krajského úřadu, k programu rozvoje kraje a k významným (strategickým) rozvojovým záměrům připravovaným na území kraje. „Zastupitelé po nás také chtějí názor na novely právních předpisů týkají-

cích se územního plánování a stavebního řádu a v příslušné kapitole posuzujeme také rozpočet kraje – zejména v části týkající se územně plánovací činnosti a dokumentace pro regionální rozvoj kraje a poskytování dotací z rozpočtu,“ pokračuje Hübner. „Projednávali jsme například ÚPN VÚC Beskydy – ten řešil i část území Zlínského kraje a proto jej pak schvalovala vláda. Podobně tomu bylo u ÚPN VÚC Jeseníků, tam se řešila rovněž část kraje Olomouckého a opět dokument schvalovala vláda. O ÚPN VÚC Opava rozhodovalo zastupitelstvo Moravskoslezského kraje,“ upřesnil Hübner. Projednávané dokumenty znamenají ve výsledku například stabilizaci

hlavní infrastruktury – dopravní i technické, definují významné rozvojové plochy, limity využití území a zásady jeho uspořádání. Důležitá je zde například stabilizace trasy dálnice D 47 včetně navržených mimoúrovňových křižovatek a přivaděčů, upřesnění tras přeložek komunikací I. a II. třídy, vymezení koridorů inženýrských sítí nadmístního významu, ploch pro rozvojové průmyslové zóny; zajištění územní ochrany výhledových záměrů (například plochy vodních nádrží, koridor pro vysokorychlostní trať) atd. Dalším dokumentem, kterým se výbor opakovaně zabýval, je rozpracovaný územní plán VÚC Ostrava-Karviná. Tam se řešily rozpory mezi koncep-

tem územního plánu velkého územního celku Ostrava-Karviná a schválenou územně plánovací dokumentací obcí Doubrava, Dětmarovice a města Orlová se záměry těžby černého uhlí na Karvinsku, včetně předložení těchto otázek zastupitelstvu kraje. Na základě podnětů pak byla vyvolána jednání obcí a náměstků hejtmana a zástupců Moravskoslezského kraje se zástupci těžební organizace a obvodního báňského úřadu. Výbor se na svých zasedáních zabýval rovněž pořizovanými územně plánovacími podklady pro infrastrukturu cestovního ruchu v Beskydech, Jeseníkách, ale také na území ostravsko– karvinském, na Odersku, Vítkovsku,

Budišovsku a Hradecku. Pomohl kraji v rozhodování o dotacích a obcím posloužil při případném zadávání studií směřujících ke změnám územních plánů. Výbor pro územní plán se také zabýval například otázkami možností protipovodňové ochrany v oblasti horního toku řeky Opavy nebo Bohumína, způsobem vyhlašování záplavových území a jejich promítnutí do územně plánovací dokumentace. „Probírali jsme také informace o stavu přípravy průmyslových zón v Moravskoslezském kraji a otázky jejich obsazení investory; především v poslední době možnosti zóny v Dolní Lutyni,“ připomněl Hübner.

Podnikání: Politici bojují hlavně za strategickou zónu idé v kraji a zejména podnikatelé by rádi co nejdříve viděli konkrétní výsledky, ale tady jde o běh na dlouhou trať. My jsme v prvních dvou letech existence krajů teprve přebírali kompetence od státu, ujasňovaly se finanční a odpovědnostní vztahy atd. Kraj ale od samého počátku usiloval o vytvoření strategické průmyslové zóny. Podle pravidel vlády může být strategická zóna v kraji jen jedna, a proto nebylo možné rozjíždět současně několik projektů. Plány na zónu v Nošovicích padly – narazili jsme na nesplnitelné finanční požadavky majitelů pozemků. Zóna v Šilheřovicích se setkala s odporem obyvatel i ekologů, ale jsem přesvědčen, že třetí lokalita, zóna v Dolní Lutyni, bude úspěšná. Investoři si stěžují na dopravní dostupnost kraje. Za naší spoluúčasti se konečně začala budovat dálnice D47 a kraj teď bude pečlivě dohlížet na to, aby byla dokončena včas. Kraj se významně angažuje v zahraničí – máme konkrétní vazby na podnikatele, jezdíme na veletrhy. Uspořádali jsme také několik misí do zahraničí pro naše podnikatele a ti navázali přímé kontakty. Aktuálním impulzem je dnes stavba automobilky KIA na Slovensku. Tam bude

L

třeba subdodavatelů a to je šance pro podniky v našem kraji. My budeme plnit úlohu zprostředkovatele pro firmy, které budou mít zájem. S tím jsem se vrátil v minulých dnech ze Žiliny. EVŽEN TOŠENOVSKÝ, HEJTMAN KRAJE, ČLEN ODS

emyslím si, že kraj má v rukou rozhodující nástroje pro podporu poctivého podnikatelského úsilí, v tomto má rozhodující slovo vláda a zákonodárné sbory, které vytvářejí legislativní a daňové podmínky, a ty nejsou nejlepší. Kraj mohl v minulém období založit strategickou průmyslovou zónu, ale to nezajistil. Stejně se nepodařilo zajistit časový postup stavby dálnice D47. V minulém období jsme v zastupitelstvu podpořili všechny projekty, nezbytné pro rozvoj dopravní infrastruktury a další koncepční programové dokumenty. V dalším období vedle vlastních zdrojů půjde také o profinancování prostředků z EU. Významnější pomoc v podnikání ze strany kraje očekávají také zemědělci, kteří dnes podnikají v ekonomicky velmi náročném prostředí. Nelíbí se mi, že v oblasti podnikání jsou předkládána často jednodušší řešení na úkor budoucnosti. Dnes se nevyužívají areály již neexitují-

N

cích průmyslových a zemědělských podniků, na druhé straně se v jejich těsné blízkosti často na zelené louce za nemalé peníze budují nové výrobní kapacity a ty skoro zadarmo dáváme zahraničním firmám bez dostatečných finančních a právních záruk. To je jen dočasné řešení. Jsem přesvědčen, že tyto peníze by v rukách našich podnikatelů měly významně vyšší efekt a pomohly by stabilizovat podnikatelské prostředí českých firem. KAREL KONEČNÝ, ZASTUPITEL KRAJE, ČLEN KSČM

odporu podnikání bych rozdělila do dvou oblastí – průmyslu a turistického ruchu. U průmyslu je jasnou prioritou ještě větší tlak na vládu a dotažení problémů kolem vytvoření strategické průmyslové zóny. Uvítala bych také intenzivnější dialog veřejné správy s podnikateli a firmami. Měli by být lépe obeznámeni s prioritami kraje a měli by být více zapojeni do společných projektů. Podmínkou číslo jedna pro rozvoj podnikání a tím i vyšší zaměstnanost je dopravní dostupnost regionu, tady už léta bojujeme za dálnici – dnes už je to otázka dodržení stavebního harmonogramu. V turistickém ruchu má kraj dobrou marketingovou strategii, do budoucna

P

je třeba mít dost peněz na to, aby byla řádně naplňována.

govat regionální rozvojový fond ani fond mikropůjček a záruk pro podnikatele.

VĚRA PALKOVSKÁ, ZASTUPITELKA KRAJE, ČLENKA SNK

JIŘÍ KRIST, ZASTUPITEL KRAJE, ČLEN US–DEU

a to, že kraj definoval podporu malého a středního podnikání jako svou hlavní prioritu ve strategickém dokumentu rozvoje kraje, se mimo slovních proklamací podařilo udělat žalostně málo. Svědčí o tom dotazníkový průzkum, provedený na objednávku kraje mezi více než 800 malými a středními ekonomickými subjekty koncem roku 2003. 70% dotazovaných podnikatelů vůbec netuší, že se jim snaží krajský úřad jakkoli pomoci, nepřišli s ním zatím vůbec do styku, z těch, kteří zkušenost mají, je jich pětina nespokojena. Podnikatelé si stěžují na nevyhovující kvalifikaci pracovní síly, na malou dostupnost mikropůjček do tří milionů korun (v zastupitelstvu se o jejich podpoře hovoří od roku 2002) a celkový nezájem úřadů o podporu malého a středního podnikání. Krajský úřad, který v roce 2004 hospodařil s rozpočtem téměř 13 miliard Kč, v této oblasti mohl bezesporu udělat víc. V radě kraje postrádáme specializovanou funkci náměstka hejtmana pro ekonomiku a hospodářský rozvoj, nezačal fun-

á jsem přesvědčen, že kraj problematiku podcenil. Nepřipravil ani jedno území pro umístění strategické průmyslové zóny, v Nošovicích se nepodařilo scelit pozemky a žádnou alternativu kraj neměl. Podporu zóny v Dolní Lutyni dokonce rada kraje nejprve odmítla. Doba výhodná pro investory nebude trvat věčně. Je velmi dobře, že se na jaře zastupitelstvo kraje pro podporu lutyňské zóny vyslovilo. Společné úsilí s obcemi a CzechInvestem může přinést do kraje investice a práci lidem. Druhou formou pomoci drobnému podnikání byly granty a dotace. Ty mohou v některých případech zajistit několik pracovních míst, na druhé straně udělení některých grantů budí spíše rozpaky a navozuje dojem vytváření nerovných podmínek pro podnikání. Nejvíce tak kraj může pomoci, když sám na své úrovni omezí administrativu spojenou s podnikáním a bude se snažit využít zákonodárných iniciativ ke zjednodušení byrokracie.

N

J

PETR VÍCHA, ZASTUPITEL KRAJE, ČLEN ČSSD

Obce s rozšířenou působností V této rubrice vám postupně představíme všechny obce kraje s rozšířenou působností, tj. obce, které mají od loňska pověření pro výkon státní správy – v Moravskoslezském kraji je jich celkem 22.

Hlučín Počet obyvatel K 1. 1. 2004: 14.331 (včetně částí Darkovičky a Bobrovníky).

Správní obvod města Hlučína Bělá, Bohuslavice, Darkovice, Děhylov, Dobroslavice, Dolní Benešov, Hať, Hlučín, Kozmice, Ludgeřovice, Markvartovice, Píšť, Šilheřovice, Vřesina, Závada.

Samospráva Zastupitelstvo Hlučína má 21 členů – sedm jich reprezentuje KDU–ČSL, čtyři ČSSD, pět je za ODS, tři z SNK a dva z KSČM. Radních je sedm – čtyři jsou za KDU–ČSL a tři za ČSSD.

Cíle současného vedení města Radnice usiluje o dokončení rekonstrukce zámku, chce opravit náměstí a autobusové nádraží ( požádala o dotaci z fondů EU). Hlučín buduje své vlastní muzeum a chce také přispět ke zvýšení

atraktivity rekreačního areálu u Hlučínského jezera.

Největší investice Za poslední léta se městu podařilo vybudovat nový hřbitov, opravuje se zámek, občané mohou vyřizovat své záležitosti v důstojnějších prostorách a město má za sebou rozsáhlou plynofikaci. Hřbitov se stavěl v letech 1998–2000. Dnes má město smuteční síň a hřbitov je dobře dostupný MHD. V zámku je muzeum, informační centrum a objekt se dále opravuje – bude v něm knihovna a umělecká škola. Na začátku listopadu si první občané budou moci v opravené budově úřadu na Mírovém náměstí vyřídit formality spojené s agendou motorových vozidel. I přes převedení agendy na město museli lidé ještě donedávna jezdit do Opavy.

Historie města Město bylo založeno roku 1256 českým králem Přemyslem Otakarem II. na „zelené louce“. O výstavbu a rozkvět města se nejvíce zasloužil Bernard ze Zvole, jehož kamenný erbovní znak je ve stěně vestibulu městské radnice. Z doby držení pána ze Zvole pochází zámek. Do dnešní doby se také dochovaly části hradeb a bašt. Ty patří ke kulturním památkám, stejně jako kostel sv. Jana Křtitele,

budova městské radnice, hrobka rodiny Wetekampovy a další stavby, které jsou v regionu ojedinělé. V roce 1742 se celé Hlučínsko stalo součástí Pruska a tento stav trval až do roku 1920, kdy bylo na základě Versailleské dohody připojeno zpět k naší republice a Hlučín se stal okresním městem. Tím byl až do roku 1960. Od tohoto data se již odvíjí novodobá historie města.

Turistické zajímavosti Město Hlučín leží na úpatí Hlučínské pahorkatiny nad širokou nivou řeky Opavy. Malebná scenérie okolní přírody spolu s kulturními památkami a nabídkou rekreačních možností podtrhuje jeho turistický význam v regionu. Svými téměř 15.000 obyvateli se řadí do kategorie středně velkých měst. V historii byly k městu připojovány a opět od něj oddělovány menší obce. V současnosti Hlučín zahrnuje také městské části Bobrovníky a Darkovičky. Jeho poloha na spojnici Ostravy a Opavy a v blízkosti státních hranic je zárukou snadné komunikace jak s okolními kraji, tak i se sousedními zeměmi. Hlučín láká návštěvníky již svou polohou v blízkosti Ostravy. Tato skutečnost má dvě výhody. Neobtěžuje zde ruch velkoměsta, ale na druhé straně je velkoměsto snadno dostupné. V samotném Hlučíně je turistům k dispozici sportovně-rekreační areál


u rozlehlé plochy Hlučínského jezera. V létě nabízí koupání v jezeře, v upraveném bazénu v dětském brouzdališti. Služby tu poskytuje autokemp, jehož návštěvnost rok od roku stoupá. Pro milovníky sportu jsou přímo v areálu minigolf, volejbalová hřiště, vlek vodních lyží, půjčovna lodí a vodních kol. Plocha jezera je vhodná pro windsurfing. Nabídku doplňuje síť restauračních zařízení, bufetů a prodejních stánků. Dalším turistickým zážitkem je prohlídka areálu vojenského opevnění v městské části Darkovičky (foto). Toto svědectví 2. světové války se pyšní pozicí evropské jedničky mezi fortifikačními systémy. Vlastní areál slouží nejen jako vojensko-technické muzeum, ale

i jako místo, prezentující demokratické tradice naší armády. Můžete zde navštívit tři pěchotní sruby, které v době války patřily k moravsko-ostravskému úseku linie těžkých opevnění ze 30. let 20. století. Hlavním expozičním objektem je srub „Alej“, který byl rekonstruován do podoby z roku 1938. Všechny sruby jsou vybaveny dobovou výstrojí a výzbrojí. Okolí Hlučína je vhodné také k pěší turistice. Prochází tudy několik značených turistických stezek, po nichž je možné se dostat k zajímavým bodům a místům v blízkém okolí. V posledních letech se rozvíjí také cykloturistika. V regionu najdou podmínky jak nároční, tak i méně nároční cyklisté.

Z kraje, rady a zastupitelstva| 3


říjen |2004

Předkladatelé se mohou poučit z chyb prvního kola – kraj musel vyřadit šest žádostí většinou kvůli formálním chybám

Třináct projektů dostane peníze z Evropské unie Moravskoslezský kraj – Na svém posledním zasedání v tomto volebním období rozhodovali krajští zastupitelé o rozdělení prvních tří stovek milionů ze strukturálních fondů Evropské unie.

Největší zájem je o peníze na cestovní ruch „Podporu v prvním kole získalo celkem 13 projektů v pěti různých oblastech. Největší zájem byl o peníze z balíku určeného na podporu rozvoje regionální a místní infrastruktury pro cestovní ruch,“ upřesnila vedoucí Sekretariátu Regionální rady Petra Chovanioková, jejíž tým nejen žadatele zadarmo po celém regionu školí, ale především hotové projekty posuzuje. Necelých 40 milionů korun z této kapitoly si mezi sebe rozdělí projekty archeoparku v Chotěbuzi u Českého Těšína, adaptace vodárenské věže v Bohumíně pro potřeby turistického ruchu (foto na straně 1) a opravy kostela svatého Josefa ve Fulneku, který je v majetku kraje (podrobněji o záměru na straně 6 v minulém čísle). Finanční injekce z peněz unie se dočká projekt vybudování dětského domova rodinného typu a prostor pro sociální integraci znevýhodněných osob v Řepištích, zřízení centra mládeže v Mošnově a plán na vytvoření počítačové sítě ve Vzdělávacím centru pro nezaměstnané v Krnově a jeho stavební úpravy. Dále budou prostředky strukturálních fondů využity na dostavbu areálu Ústavu sociální péče v Pržně a na projekt Vyšší odborné školy a SŠ DAKOL – tam půjde také o pořízení počítačů ke vzdělávání nezaměstnaných a sociálně slabých lidí. S plány na rozvoj komunikační a informační sítě (především internetu) a na vylepšení způsobů komunikace občana s úřady uspěly projekty Ostravy, Hukvald a Nového Jičína. Kraj požádal o peníze na opravy cest II. a III. tříd, které spravuje – celkem by mělo být rekonstruováno více než 70 kilometrů silnic.

„Jedinou oblastí, kde nebyl takový zájem a kde se tedy peníze v první výzvě nevyčerpaly, byl rozvoj dopravní obslužnosti v regionech. Tady unie podporuje rozvoj hromadné dopravy, rekonstrukci dopravních terminálů, pořízení dopravních prostředků. Jediným a úspěšným žadatelem zde bylo město Hlučín – tam chtějí opravit autobusové nádraží,“ doplnila Chovanioková.

Nejčastější chyby: formální Hodnocení projektů na kraji má tři fáze: unie vyžaduje určitou formu žádosti, projekt musí odpovídat vypsané kategorii, a pak se ještě boduje podle daných tabulek. „Museli jsme prověřit úplnost všech vyplňovaných tiskopisů a v nich předepsaných údajů a příloh. Ve druhé fázi jsme zkoumali kritéria přijatelnosti projektu – například to, zda se žádost vztahuje pouze na jedno opatření Společného regionálního operačního programu, zda je projekt v souladu s příslušnou legislativou České republiky a EU apod. Z celkem 31 projektů jsme museli šest vyřadit pro formální chyby nebo nepřijatelnost v dané oblasti,“ řekla Petra Chovanioková. Následovalo bodování projektů na základě stanovených tabulek. A na co se hodnotitelé soustředili nejvíce? „Důležitá je přirozeně kvalita projektu – ekonomická efektivnost, hodnocení rozpočtu, jasnost a udržitelnost projektu. Zkoumali jsme dopad projektů například na životní prostředí. Museli jsme přihlédnout ke zkušenostem žadatelů s realizací podobných plánů a k jejich solventnosti i do budoucna,“ vypočítává Chovanioková některá kritéria. Projekty pak byly seřazeny podle získaných bodů a seznam dostali na stůl zastupitelé. Zájemci měli bezplatně od sklonku jara k dispozici rady odborníků z krajského úřadu, oni sami vyjížděli také za žadateli. „Není vůbec jednoduché a levné splnit všechna kritéria potřebná k podání žádosti. Jde

Kraj má za sebou první období (POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 1)

Zároveň si je ale hejtman vědom obtížností například při správě bývalých státních nemocnic. Moravskoslezský krajský úřad je v nákladech v přepočtu na obyvatele jeden z nejúspornějších u nás. Práce pro samosprávu je úkol zhruba pro třetinu jeho zaměstnanců. Zastupitelstvo kraje zasedlo za čtyři roky celkem pětadvacetkrát, rozhodovalo ve více než tisícovce záležitostí. Radní jednali téměř 130krát a přijali skoro 4000 usnesení. Hejtman si pochvaluje i korektnost při jednáních rady a zastupitelů. „Myslím, že by se od vás mohl učit politické kultuře i náš parlament,“ ocenil Evžen Tošenovský kolegy ve sboru na posledním setkání. „Málokdo ví, že kraj předložil parlamentu tři návrhy zákonů a že naši experti připravovali podklady pro vládu i sněmovnu,“ pokračuje hejtman. „Mnohdy

jsme museli obhajovat něco, co tu ještě skoslezský bojovat za to, aby si o svých nebylo, museli jsme mít opravdu pádné věcech rozhodoval v maximální možné argumenty, abychom prosadili přesun ně- míře sám. kterých kompetencí na naše samosprávy. Nepodařilo se nám ale najít shodu s parlamentem a vládou v otázkách financování krajů, zbytečné tření také vznikalo při tvorbě státních rozpočtů a prostoru, jaký v něm potřeby krajů měly a mají,“ řekl hejtman Tošenovský s tím, že kraje prokázaly oprávněnost své existence a v dalším ® Na posledním zasedání předal hejtman Tošenovský všem zavolebním období stupitelům pamětní list, na snímku jej dostává náměstkyně pro bude i kraj Morav- školství Wenigerová. (FOTO ARCHIV)

Za zónu v Dolní Lutyni teď bojují společně hejtman i vicepremiér Ostrava – Hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský (ODS) se na ostravském podnikatelském fóru shodl s vicepremiérem a bývalým šéfem agentury CzechInvest Martinem Jahnem na tom, že vybudování strategické zóny v Dolní Lutyni na Karvinsku je prakticky poslední možností, jak přitáhnout do regionu velkého investora. Velká průmyslová zóna by se tam podle obou měla vybudovat i přesto, že v místě žijí vzácní ptáci a ministerstvo životního prostředí tam chce zřídit rezervaci. Podle ornitologů tam žije 17 vzácných ptáků motáků a ti by přišli o obživu. „Zaměstnat více než tisícovku lidí je pro nás ale přednější,“ zopakoval Tošenovský. Jahn novinářům řekl, že je třeba najít rovnováhu

mezi ekonomickými a ekologickými zájmy, a pokud je v takto postiženém regionu jediné území vhodné pro strategickou zónu s možností zaměstnat lidi, je třeba to vzít v potaz. Vicepremiér pro ekonomiku si myslí, že by ministerstvo životního prostředí nemělo záměru bránit. Připomněl, že plány na zónu v Šilheřovicích vzaly za své po zásahu ekologů, v Nošovicích zase jednání ztroskotala na problémech s výkupem pozemků. Vlastníkem pozemků v Dolní Lutyni je stát a tento problém tu tedy není. V kraji je dnes 12 průmyslových zón, polovina z nich malé, strategickou s plochou okolo 150 hektarů kraj nemá. (Vláda měla o Dolní Lutyni rozhodovat těsně po uzávěrce našeho listu.)

Obce se brzy dočkají internetu, občané budou mít přístup zdarma Moravskoslezský kraj – Přibližně 100 menších obcí v kraji se brzy dočká internetu. „Zajistíme obecním úřadům přístup k internetu, což umožní také lepší vzájemnou komunikaci s krajem. A co je také důležité, na každém obecním úřadě bude jedna stanice veřejná, tedy zadarmo přístupná lidem,“ přiblížil plán internetizace obcí hejtman kraje Evžen Tošenovský (ODS). Ministerstvo informatiky totiž zpracovalo pro náš kraj studii pilotního projektu, který může region použít k realizaci svých plánů na internetizaci obcí a má tak šanci dostat velký příspě-

vek z evropských strukturálních fondů. Na konci listopadu bude projekt zařazen mezi žadatele o evropské peníze v rámci takzvané druhé výzvy – první fáze pro 100 obcí by měla stát více než 57 milionů korun, unie by mohla uhradit necelých 43 milionů, více než osm a půl milionu dá kraj z vlastního rozpočtu a zbytek by měl platit stát.

Krátce Region pečuje o své cesty Moravskoslezský kraj – Krajská správa silnic letos zajišťovala zásadní opravy cest nižších tříd ve vlastnictví kraje a mostů na nich. Za necelých osm milionů například kraj opravil most ve Stonavě, součástí rekonstrukce bylo také vybudování nového chodníku – to přispělo především k bezpečnosti dětí z nedaleké školy. „Za velmi důležitou považuji rekonstrukci úseku cesty druhé třídy číslo 441 mezi Jakubčovicemi nad Odrou a Odrami v bývalém okrese Nový Jičín. Tyto práce také platil kraj – stály nás více než osm milionů korun,“ zdůraznil náměstek hejtmana Zdislav Wantula (US–DEU). Za tři roky do oprav této silnice kraj investoval už 23 miliony korun. V Karviné – Novém Městě vznikla letos za téměř 12 milionů za pouhé tři měsíce bezpečnější kruhová křižovatka silnic třetích tříd. Akci platil Státní fond dopravní infrastruktury s finanční spoluúčastí města Karviné. Kruhová křižovatka zvýšila bezpečnost a zlepšila plynulost silničního provozu v místech bývalé průsečné křižovatky a také podmínky pro pohyb pěších a cyklistů.

o úřednicky složitý proces, u nás ještě dále komplikovaný pomalým postupem příslušných ministerstev. Právě systém, podle něhož se peníze mají rozdělovat, budou u nás brzy zkoumat auditoři. Doufám, že všechny námi doporučené projekty se svých peněz dočkají,“ komentoval náměstek hejtmana Josef Jalůvka (ODS). A kde žadatelé v první výzvě chybovali nejčastěji? „Nedoložili například řádně vlastnické vztahy k předmětu projektu, neměli pravomocné územní rozhodnutí. Odevzdali nekvalitně zpracovanou studii proveditelnosti a analýzu nákladů a přínosů,“ vypočítává vedoucí Sekretariátu Regionální rady. Chyb bylo samozřejmě mnohem více a k vyřazení mohlo vést – z pohledu laika – jen přehlédnutí nějaké formality. „Žadatelé si většinou nechávají projekty zpracovávat specializovanými firmami, je ale na nich, aby zkontrolovali, zda jsou všechny detaily v pořádku, jsou to jejich (a ne malé) peníze,“ dodal Jalůvka.

Druhé kolo výzvy k předkládání projektů vyhlášeno Druhé kolo výzvy k předkládání projektů do Společného operačního regionálního programu (SROP) bylo vyhlášeno k 1. říjnu 2004 a bude ukončeno v úterý 30. listopadu 2004. Projekty je možno předkládat do pěti opatření, respektive podopatření – jak v oblasti dopravní infrastruktury, tak v oblasti lidských zdrojů a cestovního ruchu. Bližší informace poskytne Sekretariát Regionální rady, Moravskoslezský kraj – Krajský úřad. Tel: 595 622 318, 595 622 542 nebo 544, 595 622 931–933. Kontaktní e-mail: [email protected]. Celý text výzvy najdete na www.kr-moravskoslezsky.cz. Podrobné informace o 2. kole výzvy jsou uvedeny v celém textu výzvy a v příručce pro žadatele na internetové stránce www.strukturalni-fondy.cz. K dispozici jsou také na výše uvedeném pracovišti Sekretariátu Regionální rady.

Odpadů musíme produkovat méně Ostrava – Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje schválilo plán nakládání s odpady na území regionu v souladu s plány státu a Evropské unie. „Na jednoho obyvatele kraje ročně připadá až 200 kilogramů vyprodukovaného odpadu, a to je hodně. Jen zlomek se přitom třídí a používá k dalšímu zpracování například na suroviny, a to je zase málo,“ připomněl náměstek hejtmana Zdislav Wantula (US–DEU) s tím, že v plánu je třídění až třetiny produkce odpadů a více než polovina by se jich měla využívat dále. Produkce odpadu by se v kraji měla snížit až na třetinu dnešního stavu. Kdy? „Plán stanoví splnění všech ukazatelů do roku 2012,“ řekl Wantula. Jaké jsou tedy konkrétní cíle kraje? Snížit výrazně množství nebezpečných odpadů nezávisle na růstu průmyslové výroby, a to o 20 procent. „Tady je třeba motivovat i producenty odpadu k ekologičtějšímu zacházení s ním,“ upřesnil

Portál informuje o průmyslových zónách a možnostech v nich investovat, obsahuje databázi firem v kraji, informace o trhu práce, adresář poradenských nebo právních firem, stavebních a developerských společností, ale také nabídku volnočasových aktivit. „Zájemci o investice tu najdou opravdu vyčerpávající informace o možnostech podnikání, ale i životních podmínkách. Netajíme se tím, že chceme změnit pohled na náš kraj a investory takto přitáhnout,“ komentoval start webu náměstek hejtmana Josef Jalůvka (ODS). Portál začal fungovat těsně před ostravskou konferencí Investment & Business Forum, na kterou se už popáté sjelo na začátku října na 200 odborníků, politiků a podnikatelů (foto).

Investoři nás snáze najdou

Postižení chtějí žít naplno

Moravskoslezský kraj – Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje spolu s krajem a dalšími dvěma organizacemi spustilo trojjazyčný internetový portál dynamicregion.cz, který umožní zájemcům o podnikání získat aktuální informace o nabídce v regionu.

Karviná – Plný pracovní i osobní život – to bylo motto už druhé konference Bez bariér, bez hranic, na které se v karvinských Lázních Darkov sešli odborníci spolu s tělesně postiženými. Spolupořádající sdružení Trianon z Českého Těšína představilo svůj


Wantula. Do roku 2012 by se 55 procent všech odpadů mělo dále recyklovat a používat například k výrobě alternativních paliv a energie. Na skládky by se do roku 2010 mělo ukládat nejméně o 20 procent odpadů méně než dnes, u biologicky rozložitelného odpadu by pokles měl být ještě výraznější – do roku 2020 ukládat jen 35 procent množství ve srovnání s rokem 1995. Kromě pravidel pro nakládání s odpady by mělo vzniknout také krajské centrum pro jejich likvidaci a další zpracování. „Do roku 2008 by mělo být vybudováno integrované krajské středisko pro hospodaření s odpady, které bude schopné zpracovat až 100.000 tun komunálního odpadu ročně mechanicko-biologickou cestou. Důležité je motivovat všechny producenty odpadu k ekologické likvidaci především tím, že náklady na takovou likvidaci nebudou vyšší než platby za skládkování,“ dodal Wantula.

projekt na vzdělávání poradců pro postižené. „Tvoříme tým lidí v produktivním věku, kteří mají sami zkušenosti s postižením a vědí, jak problematické je například najít práci. Oni pak po proškolení dokáží pomoci podobně postiženým. Spolupracujeme už i s některými velkými firmami v regionu – například Třineckými železárnami,“ řekl předseda sdružení Viliam Šuňal.

Jak prožít důstojné stáří? Ostrava – Jak je na tom u nás starší generace? O tom debatovaly v polovině října v Ostravě desítky odborníků v rámci VIII. gerontologických dnů. Hlavním tématem letošního ročníku byl systém zdravotní a sociální pomoci starším a starým lidem. Mluvilo se o kvalitě života starých lidí obou pohlaví – specialisté se zamýšleli například nad poruchami chování, nespavostí, vzděláváním starých lidí nebo nad důstojným umíráním. Náměstek hejtmana Jiří Carbol (KDU–ČSL, foto) v rámci dnů ocenil osobnosti a experty, kteří se mimořádně zasloužili o obor gerontologie.

4 |Inzerce


M O R AV S KO S L E Z S K Ý K R A J

vyhlašuje dotační řízení na podporu sociálních služeb poskytovaných nestátními neziskovými organizacemi seniorům a osobám se zdravotním postižením na území Moravskoslezského kraje v roce 2005 DOTAČNÍ PROGRAM: Program podpory sociálních služeb poskytovaných nestátními neziskovými organizacemi seniorům a osobám se zdravotním postižením na území Moravskoslezského kraje v roce 2005. Pro účely dotačního řízení se nestátními neziskovými subjekty rozumí občanská sdružení, církevní právnické osoby, obecně prospěšné společnosti a fyzické osoby vyvíjející veřejně prospěšnou činnost na úseku sociálních služeb. Účelem dotačního řízení je zajistit podporu kraje výše uvedeným subjektům zaměřenou na poskytování sociálních služeb ve prospěch • seniorů, • osob s tělesným postižením, • osob s mentálním postižením, • osob se smyslovým postižením,

• osob s duševním onemocněním, • osob s kombinovaným postižením, • osob s jiným zdravotním postižením. PODMÍNKY DOTAČNÍHO ŘÍZENÍ: Poskytování sociálních služeb musí být realizováno na území MSK v roce 2005, žádost o poskytnutí finančních prostředků musí být předložena na předepsaném formuláři „Žádost o poskytnutí dotace z rozpočtu Moravskoslezského kraje na rok 2005 nestátním neziskovým organizacím poskytujícím sociální služby seniorům a osobám se zdravotním postižením“ s respektováním „Zásad pro poskytnutí dotací nestátním neziskovým subjektům z rozpočtu Moravskoslezského kraje na sociální služby“ schválených usnesením zastupitelstva kraje č. 18/648/1 ze dne 25. září 2003. Pro rok 2005 je podíl spoluúčasti Moravskoslezského kraje při

spolufinancování nákladů na sociální služby poskytované nestátními neziskovými organizacemi stanoven maximální výší 70 % z celkových nákladů projektu. Další podmínky budou stanoveny ve smlouvě o poskytnutí dotace z rozpočtu Moravskoslezského kraje podle pravidel, které budou kraji určeny Ministerstvem práce a sociálních věcí (platná metodika a rozhodnutí o poskytnutí dotace kraji). Formulář žádosti a zásady jsou k dispozici v informačním středisku Krajského úřadu Moravskoslezského kraje a na internetové adrese www.kr-moravskoslezsky.cz Žádost je nutno podat nejpozději do 30. 11. 2004 v jednom vyhotovení včetně příloh v obálce označené: • názvem dotačního programu, • plným názvem žadatele a adresou, • textem „Neotvírat“.

Adresa pro podání žádosti: Moravskoslezský kraj – Krajský úřad, Odbor sociálních věcí a zdravotnictví, 28. října 117, 702 18 Ostrava Dodržením lhůty pro podání žádosti se rozumí potvrzený den převzetí zásilky k poštovní přepravě a v případě osobního dodání žádosti na krajský úřad datum převzetí žádosti podatelnou krajského úřadu. Zastupitelstvo kraje si vyhrazuje právo dotační řízení zrušit v případě, že mu nebude poskytnuta dotace ze státního rozpočtu kapitoly MPSV na podporu nestátních neziskových organizací, které poskytují sociální služby na území kraje. Bližší informace o dotačním řízení podá Bc. Karin Vráblová, tel.: 595 622 901, e-mail: [email protected].

říjen |2004

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ KRAJSKÝ ÚŘAD Ř e d i te l ka k ra j s k é h o

ú řa d u v y p i s u j e v ý b ě rové ř í z e n í n a m í s to

vedoucí oddělení správy databází a aplikací. Informace k výběrovému řízení naleznete na adrese: www.kr-moravskoslezsky.cz nebo na úřední desce na budově Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, 28. října 117, 702 18 Ostrava.

Inzertní manager: Alena Bohatová, Janáčkova 1452, 739 11 Frýdlant nad Ostravicí telefon/fax: 558 676 782, mobil: 775 181 924, e-mail: [email protected]

ZIMNÍ SLEVY !!! kny o i vým t !!! o t s pla vakrá i m i š ed S na hąejet se o

SC 10009/5

Držitelé certifikátu ISO 9001

SC 10042/1

Pro zákazníky, kteąí si objednají plastová okna a dveąe od 1.12.2004 do 28.2.2005 máme speciální nabídku zimních slev s možností výhry zájezdu pro dv÷ osoby na Kanárské ostrovy.

WIPLAST, spol. s r.o. Èervený Dvùr 916/5, 794 01 Krnov, Pod Cvilínem Tel./fax: 554 610 989, 554 611 617, 554 612 486, GSM: 737 283 885 E-mail: [email protected], www.wiplast.cz

Obchodní zastoupení Ostrava Olomouc Brno Nový Jièín Prostìjov

Tel. / fax

737 283 883 737 283 882 737 283 884 737 283 892 737 283 886 737 283 894

595 044 488 554 617 801 596 122 680 553 788 789 577 598 211 596 410 443

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

777 005 684 775 903 041 605 290 966 603 760 842 603 859 314

596 111 781 585 222 017 543 232 268 556 712 548-9 582 365 291

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] -

BEZPLATNÉ KONZULTAýNÍ CENTRUM

E-mail

800 10 10 57

noviny jsou součástí projektu

SC 10040/1

HLUÈÍN - Mírové námìstí 7 KRNOV - Námìstí Hrdinù 13 OSTRAVA - 28. øíjna 38 OPAVA - Rolnická 130 ZLÍN - Nám. T. G. Masaryka 1280 HAVÍĄOV - D÷lnická 51

Mobil

SC 10127/1

Poboèky

www.ceskydomov.cz

6 |Vzdělání, Volný čas


říjen |2004

Kraj opět vydává mapky lyžařských tras Moravskoslezský kraj – Zastupitelstvo opět finančně podpoří údržbu lyžařských běžeckých tras v Jeseníkách a Beskydech. Peníze dostane celkem 12 žadatelů o dotace na tuto činnost. Peníze dostanou ti provozovatelé, kteří se budou v období od prosince tohoto roku do března roku příštího starat o kvalitně upravené běžecké stopy na vybraných trasách a o jejich řádné označení.

p. č.

Název trasy

Popis trasy

1

Lysohorská běžecká magistrála

2

„Oproti minulé zimní sezóně se tak opět zlepší podmínky pro milovníky běžeckého lyžování, síť upravených tras bude větší a kvalitnější na území Beskyd i Jeseníků,“ pochvaluje si náměstek hejtmana kraje Josef Jalůvka (ODS). Celkově se trasy rozšíří – oproti loňsku přibude 100 kilometrů. Kraj na ně ze svého rozpočtu vydá téměř dva miliony korun. Moravskoslezský kraj připravuje v této souvislosti také tisk propagač-

Celková délka tras (km)

p. č.

trasa A – Lysá hora–Zimný–Papežov trasa B – Lysá hora–Labažky–Ivančena–Malenovický kotel–Albínovo náměstí

22

Lyžařská cesta pod Javorníkem

trasa:

7,1

3

Běžecké trasy u Nové Vsi

trasa A – areál Nová Ves trasa B – Nová Ves–Stará Ves trasa C – Nová Ves–Karlov

21

4

Běžecké trasy v lokalitě Malá Morávka – Karlov

trasa 1 – restaurace Kovárna Malá Morávka–Na Vyhlídku Nová Ves trasa 2 – hotel Praděd Karlov–Na Vyhlídce Nová Ves trasa 2a – Nad Karlovem–Mravencovka–Nová Ves trasa 3 – Mravencovka–Alfrédka trasa 3a – Mravencovka po zelené–Alfrédka trasa 4 – Ovčárna–Švýcárna trasa 4a – Rozcestí Kurzovní–Praděd trasa 5 – hotel Praděd–Velká Kotlina–chata Brano trasa 6 – Velká Kotlina–Mravencovka trasa 7 – nad hotelem Kamzík–Hvězda–Malá Morávka (restaurace Kovárna) trasa 8 – okruh kolem tábořiště Karlov

72

Veřovice–Horečky–Frenštát

5

Běžecká trasa „Travný“

trasa:

Morávka Sviňorky–pod Malý Travný–nad nádrží Morávka–údolí potoka Travného–nad vodní nádrž– Morávka

14

6

Běžecké trasy v okolí Vrbna pod Pradědem

trasa trasa trasa trasa trasa

– okolo Sokolské chaty – Anenský vrch – Hvězda – Suchá Rudná – okruh u Suché Rudné

53

A B C D E

Sloni v Ostravě po 13 letech Ostrava – Ostravská zoo se může po 13 letech opět pochlubit slony indickými. Do nového slonince za 85 milionů korun dorazily už všechny tři přírůstky – jako poslední přibyl v minulém týdnu ke dvěma slonicím devítiletý samec z Francie. Zatím jsou zvířata v karanténě a v Ostravě se zabydlují, samec je držen odděleně od samic. Ven do výběhu se dostanou jen málo a tak je ještě vzácné je uvidět. Zoo plánuje volný výběh nejdříve v listopadu. Podle vedení zahrady jsou samice už starší dámy (foto), takže tu spíše nepočítají s rozšířením chovu. Zahrada by ale za nějakou dobu – až se její pracovníci naučí o zvířata pečovat – chtěla získat mladší samice.

Krátce VŠB–TU také v Třinci Třinec – Další možnosti doplnit si vzdělání mají zájemci na Třinecku. V říjnu nastoupilo 170 pracujících z regionu do bakalářského dálkového studia Vysoké školy báňské – Technické univerzity v prostorách bývalého učiliště v Třinci. Většinou jde o zaměstnance místních firem, kteří se přihlásili ke studiu na fakultě strojní a na fakultě metalurgie a materiálového inženýrství. „Nečekali jsme tak velký zájem, ale jak jsme zjistili, vyhovuje lidem možnost studia přímo v místě pracoviště, aniž by museli dojíždět na přednášky do padesát kilometrů vzdálené Ostravy. Většina z nich si chce rozšířit vzdělání, aby měli šanci na lepší práci a seznámili se s novými trendy v oboru,“ pochvalovala si místostarostka Třince a krajská zastupitelka Věra Palkovská (SNK). Město samo usilovalo o vznik pobočky školy několik let.

ních materiálů s popisy tras včetně jejich zobrazení na mapce a se značením výškového rozdílu. Mapky budou veřejnosti k dispozici zdarma v informačních centrech měst a ke stažení budou také na webových stránkách Moravskoslezského kraje www.kr-moravskoslezsky.cz. (Udržované běžecké trasy uvádíme v přiložené tabulce. Prvních pět mapek najdete už nyní na straně 8, další pro vás připravujeme do prosincového čísla měsíčníku MSK.)

Název trasy

Popis trasy

7

Traverzové cesty Těšínských Beskyd

trasa A – Javorový–Ostrý–Kozinec trasa B – Ostrý–Slavíč trasa C – Ostrý–Kamenitý

20,6

8

Běžecké tratě v okolí Mostů u Jablunkova

trasa A – Mosty u Jablunkova–Tunel–Celnice– Studeničné trasa B – okruh v blízkosti Ski areálu v Mostech u Jablunkova

11,6

9

Běžecké trasy v okolí Pusteven

trasa A – hotel Tanečnica–Martiňák trasa B – křižovatka silnic na Bečvu a do Trojanovic–socha Radegasta–Radhošť trasa C – standardní běžecké tratě (nad stanicí lanovky) trasa D – svah Cyrilka–chata Mír

26

10

Girovská magistrála

trasa A – Jablunkov–Gírová trasa B – Markov–Gírová trasa C – Gírová–Komorovský Gruň–Zajavoří–Bukovec– Dílek–Komorovský Gruň–Gírová

38

11

Běžecké tratě Rýmařov

trasa trasa trasa trasa trasa trasa

– okruh v městském parku – areál ve Stráleckém údolí – spojnice mezi trasou A a B – Rýmařov– Stará Ves – Stará Ves–Skřítek – Nové Pole–Kamenná hora

26

12

Běžecké trasy Dolní Lomná – centrum

trasa:

lyžařský okruh na loukách u obce Dolní Lomná

10

A B C D E F

Celková délka tras (km)

Celková délka tras

900 posluchačů či diskutujících a škola jí bude využívat především pro potřeby studentů. Měla by ale také zatraktivnit nabídku kraje v oblasti kongresové turistiky. Velký kongresový sál s dobrým technickým zázemím zatím v krajském městě není. K sálu bude patřit zázemí pro přednášející, pro novináře a tlumočníky, samozřejmostí bude moderní audiovizuální technika. Poblíž auly vyroste i samostatné Centrum informačních technologií. Plány pamatují i na bezbariérové přístupy. Celý komplex přijde na půl miliardy korun a hotov by měl být v létě roku 2006. „Finance jdou od státu a krytí je dostatečné, takže by stavba měla běžet podle plánu,“ ujistil při oficiálním zahájení stavebních prací hejtman kraje Evžen Tošenovský (ODS).

Škola se dočká nové auly

321,3

Testy k přijímačkám na SŠ zaplatí opět kraj Moravskoslezský kraj – I v příštím roce bude kraj v rámci programu Kvalita dotovat testy pro žáky 6. a 9. tříd základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. Žáci si tak vyzkoušejí nanečisto zátěž přijímacích zkoušek na střední školy a zároveň si prověří, na jaké jsou vzdělanostní úrovni. Pro realizaci vybral kraj společnost Scio. V prosinci proběhne cvičné testování pro deváťáky a žáky příslušných ročníků víceletých gymnázií na školách, které se do programu přihlásí. Podle šéfa odboru školství krajského úřadu Tomáše Boudy se letos právě na základě testů ukázalo, že jsou velké rozdíly mezi žáky základních škol. V přijímacím řízení na jaře bude mít jednotné zkoušky pro všechny uchazeče více středních škol v kraji než letos a cvičné testy by tedy mohly výrazně pomoci žákům a rodičům při správném výběru střední školy.

Srdce Evropy pomohlo dětem

Ostrava – Nová vysokoškolská aula v areálu ostravské Vysoké školy báňské – Technické univerzity pojme až

Třinec – Více než 150.000 korun pro děti ze stacionářů vynesla na konci září

akce Srdce Evropy. Do Třince se sjeli politici a podnikatelé ze slovenské Žiliny a polského města Bielsko–Biala, aby podpořili tři stacionáře pro posti-

žené děti právě ve svých oblastech nebo městech. „S velkým úspěchem se setkal už první pokus pomoci takto postiženým dětem ve třech regionech centrální Evropy, a tak jsme se rozhodli pro velký koncert a setkání znovu a chceme akci opakovat alespoň jednou ročně,“ přiblížila místostarostka Třince Věra Palkovská (SNK). Kromě peněz dostaly všechny stacionáře pro děti také velké balíky plné vitamínů, které sami účastníci setkání balili v třinecké firmě Walmark. Večerní koncert Jarka Nohavici (ten byl i patronem akce), slovenského zpěváka Vašo Patejdla a polské skupiny Akurat si poslechlo na šest tisíc lidí.

Brněnští architekti vyhráli soutěž na projekt knihovny Ostrava – Návrh Sdružení Kuba, Pilař architekti – Brno se nejvíce zamlouval devítičlenné porotě soutěže na řešení stavby Moravskoslezské vědecké knihovny. „Vítězný návrh natolik převyšoval ostatní oceněné návrhy, že porota všemi hlasy rozhodla o zrušení druhé ceny,“ komentoval kvalitu projektu náměstek hejtmana Jiří Carbol (KDU–ČSL), jeden ze členů poroty. „Podklady pro zpracování soutěžních návrhů si vyžádalo 83 zájemců, byli mezi nimi i Britové, Irové nebo nizozemské kanceláře, ale do soutěže se nakonec nepřihlásili. V termínu jsme dostali celkem 43 návrhů. Bohužel 12 z nich nesplňovalo požadavky soutěžních podmínek a stavebního programu, proto bylo vyřazeno a porota hodnotila zbývajících 31 návrhů,“ sdělil Jiří Janča, sekretář veřejné soutěže. Vítězný projekt Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře se spoluautory Lukrécií

Lachmanovou a Janem Kratochvílem bude odměněn 1 250.000 korunami. Dvě třetí ceny získaly návrhy Brňanů Tomáše Havlíčka a Vítězslava Nového a společný projekt Wieslava Kubicy z Třince, Daniela Piecucha z Českého Těšína, Luďka Šamšuly z Olomouce a Michala Pokorného z Prahy. Každý z návrhů na třetím místě si odnese 775.000 korun. Vítězové soutěže budou mít možnost dále rozpracovat svůj návrh a budou se podílet na realizaci stavby. „Projektová dokumentace bude zpracována po etapách tak, jak to vyžaduje stavební zákon,“ řekl Leo Nevřela, vedoucí investičního odboru krajského úřadu. Stavba by mohla začít ve druhé polovině roku 2006. Knihovna sídlí už 50 let v nevyhovujících provizorních prostorách ostravské Nové radnice. Nevyhovují kapacitně, neumožňují už zvyšovat kvalitu služeb a rozšiřovat nabídku. „Magistrát navíc zvyšuje

knihovně nájem. Vybudovat důstojné místo a zázemí pro krajské centrum vzdě-

lávání takového významu je nezbytnost,“ uvedl hejtman kraje Evžen Tošenovský

® Vítězný projekt nové Moravskoslezské vědecké knihovny.


(REPRO ARCHIV)

(ODS). „Musíme nyní získat od státu peníze na stavbu,“ dodal. Vítězný projekt se hejtmanovi líbí: „Zaujal mě svou nápaditostí. Věřím, že tak knihovna může být nejen významnou kulturní institucí, ale i zajímavým architektonickým objektem, který Ostravě přinese zase něco poutavého,“ uzavřel Tošenovský. Vědeckou knihovnu kraj postaví na ploše poblíž krajského úřadu, bude mít dvě podzemní a osm nadzemních podlaží. Volně přístupná vstupní hala nabídne posezení v kavárně nebo výstavy v malé galerii. Půjčovny a studovny se nacházejí ve vyšších podlažích a budou přístupné jen registrovaným čtenářům. Konferenční sál je naplánován do suterénu, v podzemí budou také depozitáře knih a technické zázemí. Všechny soutěžní návrhy si může veřejnost prohlédnout na výstavě v Domě umění v Ostravě, a to až do 13. listopadu.

říjen |2004

Sport, Listárna| 7


Paralympionici z našeho kraje v Aténách zazářili Atény/ Moravskoslezský kraj – Celkem jedenatřicet medailí, z toho šestnáct zlatých, vybojovali čeští reprezentanti na letošní paralympiádě v Aténách. Nemalou měrou se na nich podíleli také sportovci Moravskoslezského kraje. Zlaté medaile Radima Běleše, Martiny Kniezkové, Milana Kubaly a dalších paralympioniků posunuly českou výpravu opět mezi ty nejlepší.

Trenéra tenistů jeho svěřenci potěšili Havířov – Jedním ze sportů, ve kterých Češi pravidelně získávají medaile na světových turnajích, je stolní tenis. Šéftrenérem reprezentace stojících je Jaroslav Hýbner, dlouholetý kouč Havířova, který se v posledních letech věnuje především hendikepovaným sportovcům. Čeští stolní tenisté nezískali takové množství medailí jako před čtyřmi lety v Sydney. Cítíte to jako ústup ze slávy? Rozhodně ne. Je pravda, že v Sydney jsme získali devět medailí a v Aténách jen tři. Na druhou stranu čeští reprezentanti zaznamenali mnohem více umístění kolem čtvrtého až osmého místa. Byli jsme tedy celkově vyrovnanější než před čtyřmi lety, bohužel, těch medailí bylo méně. Zvýšila se nějak výrazně úroveň turnajů ve stolním tenise? Myslím, že ano. Je vidět, že za čtyři roky bude paralympiáda v Pekingu a nástup čínských sportovců byl cítit ve všech odvětvích. Ve stolním tenise pochopitelně dvojnásob. Kdo byl schopen Číňanům konkurovat? Já bych o nějaké konkurenci vůbec nehovořil. Čína získala na hrách 68 zlatých medailí, v hodnocení národů byla druhá

Velká Británie s 25 zlatými. K tomu není potřeba dalších komentářů. Na turnaji se prosadila havířovská odchovankyně Jolana Matoušková, která získala stříbro. Co obhájce zlata ze Sydney Ivan Karabec? Ivan měl smůlu, byl diskvalifikován za použití zakázaného lepidla. Určitě by i on za normálních okolností rozšířil naši medailovou sbírku. Češi se ale obecně na hrách ne-

ztratili. Byla paralympiáda celkově vzato úspěšná? Víte, už samotný fakt, že se sportovec na paralympiádu probojuje, je obrovský úspěch. Například ve stolním tenise jsou přísné limity v počtu startujících. Hráč musí být do desátého místa na světovém žebříčku, jinak prakticky nemá šanci se na hry dostat. Před všemi sportovci, kteří v Aténách startovali, je potřeba smeknout. Jaká byla letošní paralympiáda po organizační stránce? Těžko se dá srovnat s paralympiádou před čtyřmi lety v Sydney. Ta byla nepřekonatelná. Jinak si ale myslím, že byla skvělá. Na všechny účastníky například silně zapůsobilo heslo při vstupu do olympijské vesnice. Stálo na něm: Velcome home (Vítejte doma). Jaký byl o stolní tenis na paralympiádě zájem? Nevýhodou bylo, že hala Gatsi byla přibližně dvacet kilometrů od centra. Nebylo jednoduché se do ní dostat hromadnou dopravou, takže se to na zájmu diváků projevilo. Hráče a hráčky naštěstí povzbuzovali sportovci z jiných odvětví, takže atmosféra v hale byla tradičně skvělá. Paralympiáda je stejně jako olympiáda velkým svátkem. To platí u hendikepovaných sportovců stejně jako u těch zdravých.

Maminka a pes fandili nejvíce Havířov – Ještě před svým posledním pokusem v soutěži diskařek byla devětadvacetiletá havířovská závodnice Martina Kniezková druhá. Pak se ale do svého náčiní opřela, poslala ho do vzdálenosti 15,28 metrů a stejně jako před čtyřmi lety v Sydney vybojovala na paralympiádě v Aténách zlatou medaili. Věděla, že v tu chvíli jí přímo na olympijském stadionu drží palce maminka, doma pak sestra a její pes. „Na paralympiádu jsem nejela v roli velké favoritky. Medaili jsem chtěla a bylo mi jedno, jaká bude. Ze zlaté mám pochopitelně radost největší,“ tvrdí studentka soukromého havířovského gymnázia. „Je to opravdu fantastický pocit. Jen je škoda, že ta naše krásná hymna je tak krátká. Dokázala bych ji na stupních vítězů poslouchat celé hodiny,“ vzpomíná na svůj triumf. Hned po závodě přiznala, že vzpomínala nejen na rodinu. Připomněla si také ředitelku školy Žaludovou, která ji v dalším životě silně ovlivnila. „Nesmírně si vážím toho, že jsem dostala šanci studovat na gymnáziu a že mám individuální studijní plán,“ tvrdí nadšeně zlatá paralympionička. O tom, jaké to bylo bojovat na paralympiádě, hovoří neustále se svými přáteli a rodinou. O spoustu zážitků se podělila i se svými spolužáky ze školy na přednášce, kterou měla. Věří, že po dvou zlatých paralympijských medailích se jí podaří vy-

bojovat nejcennější kov i za čtyři roky v Pekingu. „Bylo by to krásné, uspět na třech olympiádách za sebou,“ dodala šťastná atletka.

® Martina Kniezková (vpravo) na havířosvké radnici. (FOTO JOSEF TALAŠ)

Křížovka

Karabec byl ,,jen“ divákem Havířov – Do Atén letěl obhajovat zlato ze soutěže jednotlivců na hrách v Sydney. Po prvním zápase však byl diskvalifikován a zbyly mu jen oči pro pláč. Havířovský stolní tenista – paralympionik Ivan Karabec poznal na vlastní kůži, jak nekompromisní a tvrdá dokáží být pravidla na vrcholu sezóny. Před závodem se cítil ve skvělé formě, měl natrénováno a v soutěži byl nasazený jako jednička. Po prvním utkání ve skupině ale přišel šok. „Rozhodčí vzali moji pálku na testy a po několika minutách mi oznámili, že zjistili nepřiměřené množství zakázaného lepidla. Znamenalo to diskvalifikaci,“ vrací se k jednomu z nejčernějších dnů ve své sportovní kariéře. Jako většina stolních tenistů lepí i Karabec v přípravě potahy na dřevo běžnými lepidly. Ta zakázaná jsou levnější, ale mají lepší vlastnosti. Na soutěž pochopitelně každý hráč používá lepidlo schválené. Český reprezentant nebyl výjimkou. „Přístroje v Aténách byly mnohem citlivější než například v Sydney a zjistily přítomnost rozpouštědla ve dřevě. Nedalo se nic dělat, byla to hloupá chyba, za kterou jsme dost draze zaplatili.“ Karabec tak strávil většinu turnaje pouze na tribuně v roli diváka. Trpěl a neustále přemýšlel, kde se stala chyba. „Těch kontrol během sezóny moc není, takže člověk ztratí potřebnou ostražitost. Když jsem navíc viděl, jak jeden favorit za druhým se se soutěží loučí, bylo mi chvílemi do breku,“ dodává. V soutěži družstev už nebyl schopen podat maximální výkon. Stále se mu v hlavě honily myšlenky na promarněnou šanci ve dvouhře. Společně s Cieslarem nakonec obsadili čtvrté místo a z Atén tak Karabec odjížděl hodně zklamaný a bez zisku medaile. O to větší motivací pro něj budou za čtyři roky hry v Pekingu – kolébce stolního tenisu. Věří, že právě tam dokáže, že mezi absolutní světovou špičku patří právem. „Je to neskutečně daleko, ale už teď se na ten turnaj těším. A věřte, dám si veliký pozor, v jakém stavu budu mít před prvním zápasem svoji pálku.“

Zlatý důchodce chce skončit Fr ýdek-Místek – Byl druhým nejstarším členem české výpravy na hrách v Aténách. Přesto si, stejně jako před čtyřimi lety ze Sydney, odvezl zlato za vítězství v hodu diskem. Osmapadesátiletý Milan Kubala z Frýdku-Místku startoval na své třetí paralympiádě a opět potěšil nejen své nejbližší. V posledním pokusu celé soutěže v kruhu vytočil s úsměvem dvě otočky a pak jako slavný Cyrano z Bergeracu odhodil své náčiní (nikoli však klobouk) ležérně v dál. „Už nemělo žádnou cenu zkoušet házet naplno. Věděl jsem, že to mám vyhrané a nebyl jsem schopný v sobě potlačit ten obrovský příval radosti. Proto jsem vymyslel něco pro diváky,“ vzpomíná s úsměvem na závěr soutěže diskařů. Před osmi lety v Atlantě vybojoval stříbro, v Sydney se radoval z vítězství a rovněž letos v Aténách díky němu stoupala na nejvyšší stožár česká vlajka. „Zlato věnuji svému synovi Přemkovi. Máme dohodu, že za čtyři roky mi podobný dárek přiveze z Pekingu on,“ připomíná, že jeho syn je úspěšný český volejbalista, který by

se rád probojoval na olympiádu v plážovém volejbale. Disku se Milan Kubala věnuje už 16 let a jeho výkon 35,25 metrů ze závodu v Aténách je vůbec nejlepším, jakého kdy na velkých závodech dosáhl. Konkurence na hrách byla nejlepší za posledních několik let. Soupeřům však opět s přehledem ukázal záda. „Jsou to všechno kamarádi, kteří mě berou. Nedělá mi problém přizpůsobit se mladší generaci, takže si i při tak obrovské akci spolu všichni užijeme spoustu legrace,“ vysvětluje. Je na něm znát, že ho dost mrzí, že kolotoč velkých závodů brzy opustí. Chce absolvovat ještě evropský šampionát v příštím roce a pak se definitivně s vrcholovým sportem rozloučit. „Příští rok oslavím poslední padesátiny. Neumím si představit, že bych někde proháněl soupeře jako šedesátiletý dědek. Trénink je stále náročnější a zabírá mi mnoho času. Chci se dál věnovat především práci a dalším koníčkům,“ dodává opět s úsměvem jeden z velikánů české paralympijské výpravy, frýdecko-místecký diskař Milan Kubala.

Listárna Toto je místo také pro vás, naše čtenáře. Uvítáme tipy a připomínky k našim novinám, ale také názory na problémy, které kraj řeší. Pomůžeme také zodpovědět nejčastější dotazy, které adresují občané kraji. Pište nám na adresu – měsíčník Moravskoslezský kraj, Vítkovická 1, 702 00 Ostrava. Juraj Donoval, předseda představenstva společnosti První Sovinecká, požádal hejtmana kraje v otevřeném dopise o intervenci ve věci plánů na stavbu větrných elektráren na Jesenicku. „Podle našich informací je v některých obcích zaznamenávána aktivita společností snažících se budovat a provozovat na Jesenicku tato energetická zařízení. Nechci se pouštět do komentování ekonomické nesmyslnosti produkce energie u nás tímto způsobem. Chtěl bych důrazně bít na poplach, že může být zmařeno úsilí vytvořit z Jeseníků zónu nedotčené přírody pro návštěvníky z celé Evropy pouhou jedinou věží s vrtulí, vyšší než 100 metrů a viditelnou desítky kilometrů daleko,“ píše mj. Donoval. Podle něho by větrné elektrárny vyhnaly z Jeseníků návštěvníky a zmařily by plány na rozvoj turistického ruchu a tím i možnost zaměstnat v oblasti další lidi.

® V dnešní tajence se dozvíte jména chráněných krajinných oblasti v Moravskoslezském kraji. Tajenka minulé křížovky: Slezská harta bude mít parník Lubomír Tokoš. Propagační materiály kraje dostanou tito správní luštitelé: Olga Jalůvková z Třince, Tomáš Fikáček z Ostravy a Lenka Schmidová také z Ostravy.


Odpovídá hejtman kraje Evžen Tošenovský: Můj názor i názor krajských radních je stejný. Jsem proti tomu, aby tak rozporuplné stavby hyzdily Jeseníky a za těmi plány nevidím snahu řešit výrobu elektřiny, ale jen tvrdý byznys. Je přece jasné, že nefouká-li vítr, není možné elektřinu takto vyrábět a musí být stejně připravený náhradní zdroj. Sám mám signály, že radní některých obcí na Jesenicku jsou plánům nakloněni a musím se ptát, zda jim peníze od příslušných firem stojí za to, aby dovolili ničit přírodu. Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje vloni podpořilo projekt První Sovinecké na vytvoření Historického parku Moravy a Slezska, který by znamenal na 300 nových pracovních příležitostí v turistickém ruchu a do kterého jsou různé subjekty ochotny investovat 700 milionů korun. Financujeme rozvoj infrastruktury kolem Slezské Harty a další projekty na Jesenicku. Větrné elektrárny by to všechno mohly zmařit.

8 |Běžecké trasy


Mapky běžeckých tras v regionu jsou hotové

říjen |2004

Trasa 1: Lysohorská běžecká magistrála

Vážení čtenáři, přinášíme prvních pět mapek lyžařských bežeckých tratí v regionu, na jejichž údržbu kraj přispívá. Mapky budou k dispozici na konci roku na webu kraje a také v informačních centrech měst (samozřejmě zdarma). Popis zde zveřejněných tratí najdete v tabulce na straně 6.

Trasa 2: Lyžařská cesta pod Javorníkem

Trasa 5: Běžecká trasa ,,Travný“

Trasa 7: Traverzové cesty Těšínských Beskyd

Trasa 12: Běžecké trasy Dolní Lomná – centrum

Měsíčník Moravskoslezský kraj • Vydává Moravskoslezský kraj ve spolupráci se Strategic Consulting, s.r.o. • Šéfredaktorka: Mgr. Šárka Swiderová, tel./fax: 596 638 510, e-mail: [email protected] • Redakční rada: PhDr. Jaroslava Wenigerová, Ing. Jiří Carbol, Ing. Pavel Zelek, Ing. Radim Nováček, RNDr. Věra Palkovská, Ing.Pavol Kubuš, Dr. Karel Klimša, Kateřina Churá, DiS, Mgr. Katherini Koláčková • Inzerce: Alena Bohatová, Janáčkova 1452, 739 11 Frýdlant nad Ostravicí, telefon/fax: 558 676 782, mobil: 775 181 924, e-mail: [email protected] • DTP: Tomáš Coufal • Adresa redakce: Strategic Consulting, s.r.o., Vítkovická 1, 702 00 Ostrava • Internet: www.kr-moravskoslezsky.cz • Distribuci zajištuje společnost Riox, www.riox.cz • Nevyžádané příspěvky nevracíme • Registrováno pod číslem: MK ČR E14474

Kraj má za sebou první období

Recommend Documents