NEJHORŠÍ LÉTA MÁME SNAD ZA SEBOU,

32 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 1. ŘÍJNA 2008, DATUM VYDÁNÍ: 10. ŘÍJNA 2008, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle i na http//www.oskovo.cz z Demonstrace ani stávka nepomohly – str. 3 z Němečtí kováci požadují zvýšení mezd o 8 % – str. 3

PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: z Poradny na přání z Výsledky českého průmyslu za rok 2007

My budeme ukládat dál do slamníku! Aspoň nás neohrozí tahleta globální finanční krize…

SIEMENS KOLEJOVÁ VOZIDLA: JEDNÁNÍ DOKONČENO! V Kováku č. 26, 27 a 28 jste byli informováni o vývoji v cause Siemens kolejová vozidla Praha. V č. 28 se na druhé straně skromně krčila „Rámcová dohoda mezi OS KOVO a firmou Siemens“. Dohoda, která je v českých poměrech průlomová. Dohoda s mamutí nadnárodní firmou, která zaměstnává 430 000 lidí ve 193 zemích světa. Dohoda, která dostává nároky českých zaměstnanců v této firmě na úroveň jejich kolegů v tzv. „západních zemích“. Na takovou dohodu bychom měli být hrdí! Měli bychom se snažit vzít si z ní a všeho, co se kolem odehrálo, poučení v dobrém slova smyslu a využít ji pro příští práci. Opravdu nevznikla náhodou! o neutuchající podpoře a soudržnosti lidí v SKV se již Jaroslav Souček psalo ve výše zmíněných číslech Kováku. To byl základ, bez kterého by nešlo nic dalšího vystavět. Dalším stavebním kamenem byly fatální chyby ze strany Siemens AG, kdy nejprve unikly do médií zprávy o rozhodnutí vedení firmy o uzavření SKV v Praze, které bylo učiněno před informováním a konzultacemi se zástupci zaměstnanců, což je porušení české i evropské legislativy. Dále to bylo hrubé podcenění možného vývoje v SKV po oznámení odchodu Siemens AG k 30. 9. 2009. Vedení Siemens AG si

(Pokračování na str. 2)

Takto vypadaly první dopravní prostředky vyrobené ve firmě, z níž se vyvinula kopřivnická Tatra (Muzeum starých vozidel v jihočeských Pořežanech)

„NEJHORŠÍ LÉTA MÁME SNAD ZA SEBOU,“ říká předseda odborů v kopřivnické Tatře Automobilka Tatra má opravdu dlouhou a bohatou historii. Již v roce 1850 zahájil Ignác Šustala v malém rodinném podniku v Kopřivnici výrobu kočárů a bryček v originálním konstrukčním řešení.

Pavel Baroň v rekreačním zařízení vlastněném tatrováckými odbory

Roku 1882 již Šustala vyrobil prvních 15 železničních vagónů. o patnáct let později spatřil v Kopřivnici světlo světa první osobní automobil ve střední Evropě se jménem Präsident a jen o rok poté ho následoval první nákladní automobil, který založil tradici nákladních vozů značky Tatra. Geniální konstruktér Hans Ledwinka pak roku 1923 představil veřejnosti osobní automobil T 11. Jeho revoluční koncepce podvozku se používá dodnes. V roce 1934 přišli kopřivničtí konstruktéři se světovou novinkou – s osobním vozem T 77, který byl vybaven aerodynamickou pontonovou karoserií a vzduchem chlazeným motorem umístěným v zadní části. V témže roce

založila Tatra i letecké oddělení. V poválečném období se Tatra postupně zaměřila na výrobu luxusních vozidel. Modely T 77 a Tatraplán nahradila limuzína T 603, kterou v 70. letech vystřídala T 613 a konečně v letech 90. nastoupil poslední model T 700. Již od roku 1942 byla v sortimentu podniku stále více zastoupena nákladní vozidla, která se posléze stala nosným výrobním programem. Přispěly k tomu zejména armádní objednávky. Například model T 111 se osvědčil i v tvrdých arktických podmínkách Sibiře. „Světoznámá nákladní auta značky Tatra se vyvážela do celého světa, za minulého režimu však zejména do zemí východního bloku,“ vzpomíná předseda Podnikového výboru OS KOVO Tatra, a. s., Pavel Baroň. „V roce 1998 byla výroba osobních luxusních vozů Tatra ukončena. Ze začátku se však v Kopřivnici dělaly i normální lidové vozy. Teprve někdy na přelomu 50. a 60. let se na centrální úrovni rozhodlo, že se osobní auta budou v Československu vyrábět jen v Mladé Boleslavi. Byla to obrovská škoda, protože si myslím, že by vůbec neuškodilo, kdyby u nás fungovaly dvě automobilky na osobní vozy. Mohla se tak vytvořit zdravá konkurence a dnes by byla Tatra možná (Pokračování na str. 3)

1

KOVÁK číslo 32 — 10. října 2008

SIEMENS KOLEJOVÁ VOZIDLA: JEDNÁNÍ DOKONČENO! (Dokončení ze str. 1) ani v nejčernějším snu nedokázalo představit reakci zaměstnanců a odborových organizací v SKV za účinné pomoci OS KOVO. Teprve potom mohly nastoupit všechny mezinárodní kontakty, které si OS KOVO dlouhodobě a systematicky buduje – IGM (zemské vedení v Bavorsku, celoněmecká centrála ve Frankfurtu n. M.), Evropská federace kováků (vedení, evropské podnikové rady, tarifní síť tzv. Vídeňského memoranda), německé velvyslanectví v Praze, kontakty s médii v ČR i v Německu, příprava letáků o stávkové pohotovosti a výstražné stávce, společná příprava strategie na jednotlivá kola KV s kolegy a kolegyněmi z obou ZO OS KOVO, které v SKV působí a také samotné vyjednávání. V prvních dnech se díky této v pravdě „mobilizaci“, kterou rozpoutal Pepa Středula za pomoci Dany Sakařové z mezinárodního odboru OS KOVO, postupně dostavily k jednání do Prahy následující osoby: 24. 7. 2008 - Dr Siegfried Russwurm – personální šéf Siemens AG - Peter Scherer – generální tajemník Evropské federace kováků (EMF) 7. 8. 2008 - Werner Mönius – předseda Evropské podnikové rady Siemens AG 10. 8. 2008 (neděle) - Berthold Huber – předseda IGM Německo, člen Dozorčí rady Siemens AG 14. 8. 2008 - Werner Neugebauer – předseda zemské organizace IGM Bavorsko 19. 8. 2008 - znovu Peter Scherer – generální tajemník EMF + zástupci zaměstnanců divize Siemens Mobility z celé Evropy, kam patří i SKV. Mimo to jsme 30. 7. 2008 jednali s německým velvyslancem v ČR, panem Helmutem Elfenkämperem a sociálním atašé velvyslanectví panem Berndem Felgaendreherem. Dne 1. 8. 2008 se pak konala v Mnichově Evropská podniková rada Siemens za účasti kolegů Holzknechta a Žáčka. Tento soustředěný tlak a intervence výše uvedených osob vedly nejprve k tomu, že Siemens ustavil pracovní skupinu k vyjednávání s odbory o podmínkách, za kterých Siemens AG odejde z SKV. Tato skupina měla mít kompetence k uzavření dohod s odbory. Po třech jednáních, které proběhly ve dnech 29. 7., 5. 8. a 12. 8. 2008, se však jasně ukázalo, že tudy cesta nepovede. Odborová skupina ve složení: Souček, Sakařová, Stodolová (OS KOVO); Žáček, Chrastil, Zuska, Klimentová (ZO OS KOVO SKV) a Kalous (ZO OS KOVO TRAKCE-LOKOMOTIVKA) přerušila vyjednávání s tím, že kompetence protistrany jsou omezené a proto nemůže dojít k uzavření dohod. Na den 20. 8. 2008 byla vyhlášena dvouhodinová výstražná stávka s tím, že jsou připraveny další formy nátlakových akcí, vč. neomezené stávky. Vedení Siemens AG následně požádalo o schůzku s vedením OS KOVO, která se uskutečnila dne 25. 8. 2008. Za OS KOVO se jí účastnili pouze J. Středula a J. Souček. Hektické jednání bylo několikrát přerušeno a hrozilo, že k žádné dohodě nedojde. Přestávky jsme využívali na konzultace s odborovou vyjednávací skupinou, která byla v kanceláři odborů a byla posílena o Wolfganga Müllera – experta IGM na Siemens AG.

2

Po více než 4,5 hodinách si obě strany podaly ruce na znamení, že Rámcové dohody jsou sjednány. Obsah je znám z Kováku č. 28. Šéfové Siemensu AG odjeli, v médiích se objevily zprávy o výsledcích jednání a situace se začala zklidňovat. Bylo dohodnuto, že se dne 4. 9. 2008 sejde pracovní skupina v původním složení z obou stran a „doladí“ Rámcové dohody do podoby dodatku podnikové KS v SKV, účinné do 30. 9. 2009. Ale ouha! Ďábel je skryt v detailech! Hned na začátku jednání se objevil rozpor, který hrozil vyústit v novou stávkovou vlnu, protože představa Siemensu AG byla, že průměrný výdělek pro výpočet motivační prémie za dokončování rozpracované výroby se zafixuje na úrovni června 2008! Náš názor byl, že to bude vždy průměrný výdělek pro pracovněprávní účely dle české legislativy, tedy vždy za předchozí kalendářní čtvrtletí. Samozřejmě,

méně než 24 měsíců, 24 násobek pro zdravotně postižené a hluchoněmé. Souběh nároků je přitom vyloučen; z motivační odměny – jsou sjednány podmínky výplaty, aby se zabránilo spekulacím z obou stran. Tento bod byl na dojednání vůbec nejsložitější. Se ctí se s ním nakonec vyrovnali právníci obou stran. Na naší straně jsme byli posíleni o Jirku Podhajského a specialisty MP OS KOVO Praha a Střední Čechy. I na závěrečných ustanoveních, vč. termínů účinnosti jednotlivých částí základní KS a dodatku, se právníci „vyřádili“, protože se na nic nesmělo zapomenout! Jednání skončilo, teď nastal čas „hlídání“ dosažených výsledků a prodeje firmy jinému provozovateli. Ani tato etapa nebude nijak jednoduchá. Skláním se před všemi, kteří se mnou touto kauzou procházeli. Pepou Středulou počínaje, až po jednotlivé zaměstnance SKV. Bylo to skvělé, ale hodně, hodně náročné!!! Představovalo to 60 dnů plných vypětí, kdy mne manželka budila uprostřed noci s tím, že mluvím ze spaní na Pepu (Středulu), Jirku (Žáčka) nebo Danu (Sakařovou) – to se mi opravdu nestává. Při bilancování jsem napočítal v tom-

Předseda ZO OS KOVO SKV J. Žáček si po úspěšném jednání potřásá rukou s prvním jednatelem SKV dr. R. Bartlem (vlevo předseda ZO OS KOVO Trakce-Lokomotivka S. Kalous, vpravo třetí jednatel SKV ing. J. Máj)

že bude postupně docela dramaticky růst. v Rámcových dohodách byl jasně zakotven průměrný výdělek, na tom jsme trvali. V přestávkách konzultovala protistrana vše s vedením v Německu a nakonec ustoupila! Po sedmi a půl hodinách! Po tomto zlomu už jsme v naší části pracovní skupiny věřili, že se na dodatku PKS dohodneme! „Dolaďovali“ jsme však ještě dne 11. 9. 2008 od 9.00 do 18.40 hod. a 18. 9. 2008 od 10.00 hod. Dodatek byl podepsán dne 18. 9. 2008 cca v 15.30 hod. Co obsahuje? Závazky zaměstnavatele precizované do vymahatelné formy: z informace o průběhu přípravy a případného prodeje SKV – od začátku to byl pro odbory stěžejní bod – pokračovat ve výrobě, zajistit zaměstnanost; z v případě uzavření firmy přesná textace podmínek rekvalifikace pro zaměstnance, která bude hrazena firmou Siemens AG; z výše odstupného – min. 16násobek průměrného výdělku, 21násobek průměrného výdělku pro zaměstnance, kteří měli úraz, nebo dostali nemoc z povolání v době působení u firmy SKV, nebo jim zbývá do důchodu

to případě 267 mailů, které bylo třeba nejen odeslat, ale hlavně vymyslet. Přitom se téměř všechny kolegyně a kolegové v prvních 40 dnech střídali na dovolených. Uskutečnilo se 28 různých koordinačních schůzek, jednání, předporad, kol KV. Dále byla vyhlášena stávková pohotovost, proběhly 4 mítinky a jedna výstražná stávka. Na všechny tyto akce bylo třeba se připravit a vedle toho ještě stihnout běžnou činnost (např. dokončování Metodické pomůcky pro KV, novelu ZP nebo návrh nového Občanského zákoníku). Ale stálo to za to. Viděl jsem personálního šéfa nadnárodní firmy po projití uličky hanby v budově DOS, kterou tvořili zaměstnanci SKV v montérkách s nápisem Siemens přelepeným do kříže červenou izolepou – jeho výraz do smrti nezapomenu! Viděl jsem zaměstnance, kteří táhli za jeden provaz, byli odhodláni stávkovat a nikdo se neptal, jestli za tu prostávkovanou dobu něco dostanou. Oni chtěli – a vyhráli!!! Zatím 1. kolo, ale za to o „parník“. Budou pro ostatní příkladem? Nebo se jim bude jen tiše závidět, jak to v naší zemi tak dobře umíme? JAROSLAV SOUČEK, místopředseda OS KOVO


NEJHORŠÍ LÉTA MÁME SNAD ZA SEBOU

„DEMONSTRACE ANI STÁVKA NEPOMOHLY,“

někde úplně jinde, protože tatrovácké automobily byly vynikající, a já si myslím, že by dnes dokázaly konkurovat i ve světě. v současnosti už by se luxusní vozy značky Tatra mohly vyrábět jen na zakázku, což by bylo drahé. Koupili by si je jen skalní příznivci Tatrovek,“ zamýšlí se P. Baroň. „V dobách největší slávy tatrováckých nákladních terénních vozů se hodně stavělo, ale mnohde ještě nebyly cesty natož silnice. V takových podmínkách byly k nezaplacení naše kolosy, které to zvládly. Ocenili to například naftaři a plynaři, kteří pracovali na Sibiři v extrémních podmínkách. Díky vzduchem chlazenému motoru Tatrovky nezamrzaly. Ale i v žhavých pouštích se tyto náklaďáky osvědčily jako perfektní,“ zdůrazňuje předseda Podnikového výboru Tatra. „Od roku 1992 jsme prošli hroznými roky, kdy se stále jen propouštělo a propouštělo a snižovala se výroba,“ bilancuje P. Baroň. „Jenom v Kopřivnici měla Tatra v roce 1989 okolo 15 500 zaměstnanců a dnes jich tam zůstalo 4100. V době největší krize poklesl početní stav dokonce jen na 3200. Pak se však opět zvýšila výroba nákladních vozů. Nejhorší léta máme snad už za sebou. Nyní zažíváme úspěšnější roky. V roce 2006 se začala situace lepšit, a to i pod vlivem nových majitelů firmy. Investovaly se peníze, oživil se obchod. Poslední dva roky se nám velmi dařilo. Za loňský rok dosáhla Tatra nejlepší hospodářský výsledek, jaký pamatuji od roku 1992 – přes 800 miliónů korun zisku. Zdá se, že cesta byla nastoupena celkem dobře,“ uvádí P. Baroň. Problémy se však vždycky nějaké najdou. „Vyhráno není nikdy. Své udělaly poslední vládní reformy a také silná koruna. Tatra je výrazný exportér. Víc jak 80 procent své produkce vyváží do zahraničí. Silná koruna tak její zisk do značné míry devastuje. Své dělají také nezřízené ceny surovin, energií, tepla… Takže letos začala mít Tatra zase problémy, protože náklady jsou nyní tak obrovské, že eliminují loňský grandiózní zisk. Takže opět nastává období, kdy se bude muset tvrdě šetřit a hledat stůj co stůj úspory, aby se uvedené negativní vlivy podařilo omezit. Zakázková náplň představuje asi 2 až 2,5 tisíce vozů ročně, což je ovšem proti 15 tisícům ročně vyrobených vozů v minulosti podstatně nižší číslo. Vůz totiž začíná být pro zákazníky drahý, a to i přesto, že Tatra, zvláště v některých třídách vojenských vozidel, v podstatě nemá konkurenci. Ale dnes se nejdřív staví infrastruktura včetně silnic, a teprve poté se nasazují vozy. Výhoda Tatrovek v jejich odolnosti se tak poněkud stírá. Problémem Tatry tedy není konkurence, ale její cena. Největší odbytiště máme v Rusku, Indii, částečně v Číně (na tamních našich trzích se negativně podepsaly některé bývalé české vlády), oživil se trh v České republice a Slovenské republice, ale také v dalších evropských zemích, v Africe, Americe…,“ vypočítává předseda Baroň. Struktura odborů do jisté míry kopíruje organizační vývoj firmy. Kdysi bylo v podniku Tatra přes 10 jednotlivých závodů, a na půdě každého z nich působila samostatná základní odborová organizace v čele se svým předsedou.

ŘÍKÁ PŘEDSEDA METALURGICKÉ SEKCE OS KOVO

(Dokončení ze str. 1)

Dohromady se pak tyto organizace sdružovaly v podnikovém výboru, který je zastřešoval. Tak tomu zůstalo dodnes. Protože však závodů v Tatře ubylo, je nyní i méně odborových organizací, a to všeho všudy tři. Restrukturalizace totiž způsobila, že Tatra je nyní proti minulosti pětinovým podnikem. Například plocha budov z dob největší slávy se dnes smrskla asi o 40 %. Závodů zůstalo sice více, ale jednotlivé základní organizace působí vždy u několika z nich, a také v některých externích firmách. Dnes tedy v Tatře existuje ZO OS KOVO Vý-

Členové rady metalurgické sekce spolu se zaměstnanci OS KOVO na exkurzi v Tatře 5. září 2008

robního úseku, ZO OS KOVO Metalurgie a ZO OS KOVO Energetika, která se však má sloučit s Metalurgií. „V Tatře vyjednáváme čtyři kolektivní smlouvy pro TATRU, a. s., a její dceřiné společnosti s tím, že v hlavních bodech je pro všechny společnosti kolektivní smlouva stejná včetně růstu mezd,“ upozorňuje předseda podnikového výboru. „Pro další firmy sjednáváme samozřejmě zvláštní kolektivní smlouvy. Společným majetkem všech základních organizací je pak společnost RETASO, s. r. o., která provozuje velké rekreační středisko v beskydské Horní Bečvě se 170 lůžky, 7 zaměstnanci, barem, bowlingem, kulečníkem a hřištěm a pěkným rehabilitačním zařízením. Celkem vyjednáváme devět kolektivních smluv. Jednání jsou složitá a dosahujeme výsledků srovnatelných s jinými slušnými podniky. Máme dojednány i některé zvláštnosti, například že pracovníci v rizikových pracovištích mají týden dovolené navíc, pokud se zúčastní týdenní rehabilitační kůry v našem nebo jiném dohodnutém rehabilitačním zařízení. Všechno platí zaměstnavatel, pokud to nehradí pojišťovna. Ti lidé si to zaslouží. Tuto rehabilitaci v našem zařízení využívají i bývalí zaměstnanci Tatry, kteří odešli do důchodu, a jsou velmi spokojeni. Plně jim to nahrazuje lázně, ovšem za třetinové ceny a ještě to pro nás není prodělečné. Chci zdůraznit, že i v dobách největších krizí byl v Tatře zajištěn vždy alespoň malý růst reálných mezd. Propad reálné mzdy po roce 1989 jsme dohnali už před deseti lety a dnes už jsme daleko výš,“ konstatuje P. Baroň. Průměrná mzda dosáhla v Tatře za loňský rok výše 23 700 Kč, a za letošní první pololetí již činí 26 000 Kč. Ostatní firmy, v nichž působí tatrovácké odbory, do určité míry kopírují tento mzdový růst Tatry, ale některé z nich – zvláště ty nové - dosahují i mezd vyšších. Text a snímky MARTIN BENEŠ

„Metalurgická sekce Odborového svazu KOVO pracuje dle stanov, a proto se především zabývá vyjednáváním kolektivní smlouvy vyššího stupně s příslušnou organizací zaměstnavatelů. Dojednaná kolektivní smlouva má platnost do roku 2011 a nyní se jedná o její mzdový dodatek,“ uvedl pro Kovák její předseda a zároveň předseda ZO OS KOVO metalurgie Tatra Jaroslav Nováčik. Velkým problémem, kterým se sekce zabývá, je podle něj stále se zvyšující věková hranice pro odchod do důchodu. „Zaměstnanci v těžkých slévárenských provozech pravděpodobně nevydrží svou pracovní zátěž až do výše věku, který nedávno pro odchod do důchodu stanovil parlament. Jinde je tomu jinak. Například v Německu nebo Rakousku existují v určitých profesích takzvané firemní důchody. Zaměstnavatel na ně dlouhodobě přispívá, a tak tam mohou zaměstnanci odejít do důchodu daleko dřív než u nás. Rozdíl je také ve výši průměrného důchodu, který tam dosahuje 72 procent průměrné mzdy, zatímco u nás jen 40,2 %. Demonstrace ani stávka nám nepomohly. Zvýšení věku pro odchod do důchodu naše zaměstnance hodně zklamalo. a naše odborová reakce byla žalostně slabá,“ konstatoval J. Nováčik. „Naše sekce rovněž dbá na bezpečnost práce a chce zlepšovat pracovní podmínky, a také si na našich setkáních vyměňujeme cenné zkušenosti z jednotlivých podniků,“ dodal předseda metalurgické sekce. (ben)

NĚMEČTÍ KOVÁCI POŽADUJÍ ZVÝŠENÍ MEZD O OSM PROCENT S požadavkem na zvýšení mezd o osm procent pro 3,5 miliónu pracujících v německém strojírenském a elektrotechnickém průmyslu jde odborový svaz IG Metall do nadcházejícího tarifního vyjednávání s podnikateli. Navíc chce vedení tohoto největšího odborového svazu ve Spolkové republice Německo prosadit i platnost nové tarifní smlouvy pouze na jeden rok. Funkcionáři IG Metall, kteří zveřejnili své návrhy 23. září, tedy týden před zahájením vyjednávání na regionální úrovni, zdůraznili své odhodlání – v případě nevyhnutelnosti – i k nátlakovým akcím. Takzvaná mírová povinnost končí podle platných podmínek dosavadní tarifní smlouvy koncem října, takže již od 3. listopadu by odboráři mohli zahájit první výstražné stávky, pokud zaměstnavatelé odmítnou akceptovat jejich požadavky. Jak informoval 24. září list Frankfurter Allgemeine Zeitung, IG Metall zdůvodnil návrh na růst mezd o osm procent, nejvyšší od požadavku na jejich zvýšení o 9,5 procenta z roku 1992, prokazatelně velmi příznivým vývojem ve strojírenství a elektrotechnice v posledních letech, kdy výnosy podnikatelů byly nejvyšší od 60. let. „Kdy, když ne nyní, nadešel čas, aby se lidem dostalo uznání za velkolepé pracovní výkony, jež jim náleží?“ prohlásil předseda IG Metall Berthold Huber. Nároky kováků se nesetkaly s příznivou odezvou od Svazu podnikatelů ve strojírenství (Gesamtmetall), jehož předseda Martin Kannegiesser je označil za „neodpovědné“. Podle deníku FAZ Kannegiessera znepokojuje i to, že vedení kováků již pohrozilo více stávkovými vlnami. Odbory nemohou zdůvodnit svůj požadavek na růst mezd ani o poloviční sumu, tvrdil šéf Gesamtmetallu. JAN HÁLA

KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3


KOVY V MÝTECH A SKUTEČNOSTI (LXXX.) Vývoj v Československé republice zkomplikovaly nevyjasněné poměry na území Těšínského Slezska v prvních dvou poválečných letech (1919 – 1920). Mezi nově vzniklými státy – Československem a Polskem - se rozhořel vleklý a úporný boj o Slezské Těšínsko; šlo o území rozsahem nepříliš velké (měřilo asi jen 2300 čtverečních kilometrů), které však mělo pro svůj hospodářský potenciál, dominantní komunikační a strategické postavení velký význam pro obě strany. Vedle uhelných dolů na Karvínsku šlo zejména o železárny v Třinci a drátovny v Bohumíně. Celý spor byl oběma stranami veden neúprosně a bezohledně; při zdůvodňování nároků na území Těšínského Slezska se Československo odvolávalo vedle svých historických hranic také na jeho hospodářský a strategicko-komunikační význam a nutnost zachování celistvosti severomoravsko-slezské průmyslové oblasti. Polská strana argumentovala etnografickým složením obyvatelstva Těšínska, kde převažovala polská národnost a žila jen nepočetná německá minorita. Řešení územního sporu bylo zdlouhavé, probíhala různá jednání, aniž by bylo dosaženo pokroku. Například s uzavřením dohody mezi českou a polskou stranou (5. listopadu 1918), vymezující dočasnou správní pravomoc a oblasti vlivu, nebyla plně uspokojena žádná z nich. České straně podle dohody připadl frýdecký okres a část okresu fryštátského, mj. Orlová, Petřvald, Lazy, Dolní a Střední Suchá, Dětmarovice. Větší část Těšínského Slezska, tj. celý okres bílský, těšínský a zbývající část okresu fryštáckého, byla pod polským vlivem (S. Zahradnik, Třinecké železárny 1906 – 1938, dále jen Třinecké železárny). Později, když byla v lednu 1919 větší část Těšínského Slezska obsazena českým vojskem a polské oddíly byly donuceny ustoupit, vyvolala tato kontroverzní akce nelibost místního obyvatelstva a v zahraničí podnítila další jednání o řešení. V následujících měsících se situace nadále komplikovala; zostřovalo se napětí, národnostní šarvátky se stupňovaly, v květnu 1920 byl na celém sporném území vyhlášen výjimečný stav a zamýšlený plebiscit se neuskutečnil. Na základě dohody obou soupeřících stran v červenci 1920 měly spor definitivně rozhodnout velmoci, tj. Francie, USA, V. Británie, Itálie a Japonsko. k ukončení sporu mezi ČSR a Polskem došlo 28. července 1920: Těšínsko bylo

KŘÍ ŽŽOOVVKA Í K Ř A K Člověk rád počítá svoje potíže, ale ... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je ruský prozaik Fjodor Michajlovič Dostojevskij (1821 - 1881). v rané tvorbě rozvíjel demokratické a humanitní tradice ruského realismu (Chudí lidé, Bílé noci). Za účast v revolučním hnutí byl odsouzen do káznice; svědectví o ní podal v Zápiscích z mrtvého domu. Svá nejvýznamnější románová díla vytvořil v šedesátých a sedmdesátých letech 19. století (Ponížení a uražení, Zápisky z podzemí, Zločin a trest, Hráč, Idiot, Běsi, Bratři Karamazovi). (jk) Vyluštění z Kováku č. 31/2008 (výrok L. Feuchtwangera): Člověk potřebuje dva roky, než se naučí mluvit, a ... šedesát, nežli se na učí mlčet.

4

rozděleno na české a polské Těšínsko, přičemž „celá uhelná pánev a Třinecké železárny byly přičleněny k Československu. Byl to bezpochyby velký úspěch československé diplomacie“ konstatuje historik S. Zahradnik (Třinecké železárny). Popsaný vývoj dlouho nevyjasněných poválečných poměrů se negativně odrazil v dalším rozvoji

III. jemné tratě, šedesátitunové sklopné pece, rozšíření plynových dmýchadel.“ (Třinecké železárny) Značnou částku, přesahující 3 660 000 Kč, si vyžádala výstavba závodních obytných budov pro zaměstnance a úředníky, jejichž počet narůstal po zavedení osmihodinové pracovní doby (Třinecké železárny). Bezprostředně po skončení válečných operací se v železárnách změnila orientace výroby na mírové účely; protože se v třineckém závodě za války

Třinecké železárny – IV. vysoká pec, 20. léta 20. století

Třineckých železáren.Vedení závodu vyčkávalo s investicemi do výroby až do konečného rozhodnutí o územní příslušnosti železáren, potýkalo se s velkými potížemi při dodávkách uhlí a dopravě polotovarů, těžkosti byly i s dovozem železných rud. V prvním poválečném období se také projevoval znatelný pokles autority představených a pracovní disciplíny. Protokoly ze schůzí správní rady vypovídají spolu s dochovanými provozními zprávami a bilancemi o tom, že Třinecké železárny po všech stránkách živořily, na investice se vynakládalo jen tolik, kolik bylo nezbytně nutné. Minimální finanční částky byly směrovány především k dokončení rozestavěných staveb, „tj. IV. vysoké pece,

vyráběl jen omezený sortiment hotových válečných produktů, byl tento úkol celkem snadno splněn. Pro ilustraci uvádíme o výrobě hlavních třineckých produktů v letech 1919 až 1920 následující údaje: v roce 1919 bylo zde vyrobeno 98 537 t koksu, 113 149 t surového železa, 102 947 t oceli. V roce 1920 bylo vyrobeno 103 890 t koksu, 125 962 t surového železa a 114 950 t oceli (Třinecké železárny). Uvedená čísla nesvědčí o výraznějším vzestupu výroby v prvním poválečném roce 1919, teprve další rok přinesl u jednotlivých druhů výrobků mírné zlepšení. Problémem ovlivňujícím zvýšení výroby byl přetrvávající nedostatek uhlí. Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.

KOVÁK číslo 32 — 10. října 2008/příloha

PORADNY NA PŘÁNÍ

Na přání mnoha členů OS KOVO zavedl Kovák v roce 2002 rubriku Poradny na přání, která je podle ohlasů čtenářů velmi oblíbená. Jde o odpovědi na dotazy z různých oborů a oblastí, které zajímají širokou čtenářskou obec: právo, zákoník práce, zdravotní a sociální pojištění, nemocenské a důchody, psychologie, bydlení, medicína. Odpovídají přední odborníci OS KOVO i ČMKOS. Piště, mailujte nebo faxujte nám své dotazy (nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3, fax: 222 717 666, e-mail: [email protected]).

Právní servis

Co je potřeba k udělení státního občanství ČR? JUDr. VĚRA BALÁŽOVÁ, právnička Metodického pracoviště OS KOVO Brně

V roce 1986 jsem přijel z Vietnamu, abych se zde vyučil obráběčem kovů, bylo mi tehdy 18 let. Od té doby žiji v České republice, postupně jsem se živil jako živnostník, krátkou dobu jsem byl nezaměstnaný, nyní již pátým rokem pracuji jako seřizovač u velké strojírenské firmy. Poté, co jsem se oženil s českou manželkou, mi byl povolen trvalý pobyt. Hodlám zde dál žít a pracovat a i kvůli dětem bych měl rád české občanství. Můžete mi poradit, co je k jeho získání potřeba? P. A. T., Třešť Státní občanství České republiky lze nabýt několika způsoby. Nejčastěji narozením, dále pak osvojením, určením otcovství, výjimečně nalezením na území ČR, po rozpadu Československa prohlášením. Ve vašem případě půjde o využití posledního způsobu, a to udělením, pokud o něj požádáte a splníte podmínky.

Kdo a za jakých podmínek Osoba (cizinec nebo osoba bez státního občanství), musí současně splnit všechny následující podmínky: 1. ke dni podání žádosti má na území ČR nejméně 5 let povolen trvalý pobyt a po tuto dobu se zde převážně zdržuje, 2. prokáže, že nabytím státního občanství ČR pozbyde (případně již pozbyla) své dosavadní občanství poté, co ministerstvo vnitra vydá žadateli tzv. příslib udělení státního občanství, 3. nebyla v posledních 5 letech odsouzena pro úmyslný trestný čin, 4. prokáže znalost českého jazyka, 5. plní zákonné povinnosti týkající se cizinců, platí zdravotní, sociální a důchodové pojištění, daně, odvody a poplatky.

Prominutí splnění některých podmínek V některých případech může ministerstvo vnitra prominout chybějící délku pětiletého pobytu, nikoli však jeho existenci, jinými slovy trvalý pobyt musí mít žadatel v každém případě cizineckou policií povolen. Podmínku spočívající v prokázání pozbytí dosavadního státního občanství lze prominout, pokud zde žadatel s povolením trvalého pobytu 5 let žije, má skutečný vztah k České republice a „jeho“ stát propuštění ze svazku buď neumožňuje nebo odmítá a nebo je spojeno s pronásledováním z náboženských, rasových, politických nebo národnostních důvodů. Prominutí splnění této podmínky je možné i osobě, která má pro Českou republiku významný přínos vědecký, společenský, kulturní či sportovní. Neznalost českého jazyka, případně neplacení pojistného, daní a poplatků se dá prominout jen v případech hodných zvláštního zřetele.

Jak a kam se obrátit V žádosti napsané volnou formou musí být uvedeno: z kdo ji podává (jméno, příjmení, datum narození a adresa trvalého pobytu žadatele),

z kterému orgánu je určena (podává se podle místa trvalého pobytu u krajského úřadu na odbor správních činností (v Praze u úřadu městské části, v Brně, Plzni a Ostravě u magistrátu) a ve správním řízení o ní rozhoduje ministerstvo vnitra), z které věci se týká, tedy udělení státního občanství ČR se stručným odůvodněním, z podpis, místo a datum. Žádost zatím nelze podat v elektronické podobě. Úřad vyplní se žadatelem dotazník, pohovorem ověří jeho znalost českého jazyka, může mu dát přečíst třeba novinový článek. S vyjádřením z obecního úřadu podle místa trvalého pobytu a prostřednictvím cizinecké policie postoupí žádost se svým stanoviskem ministerstvu vnitra. Tam je zpravidla žadatel pozván k ústnímu projednání své žádosti.

K žádosti je třeba přiložit z vyplněný dotazník na předepsaném tiskopise, ten žadatel obdrží a vyplní u krajského úřadu, kde žádost podává, z rodný list žadatele, příp. i rodné listy dětí, pokud do žádosti zahrnuje i dítě, z oddací list (pokud uzavřel manželství), z doklad o rozvodu manželství nebo úmrtí manžela, z doklad o pozbytí dosavadního státního občanství (ten však žadatel obstarává až poté, co obdrží tzv. příslib udělení státního občanství ČR od ministerstva vnitra!), * životopis. Výpis z rejstříku trestů již nemusí předkládat od 1. 7. 2008 žadatel, ministerstvo si jej obstará samo. Doklady vystavené jinými státy musí být úředně přeloženy do českého jazyka a opatřeny vyšším ověřením (superlegalizační doložkou). Žadateli nic nebrání, aby k žádosti připojil i další doklady, např. doporučení různých zájmových sdružení, odborové organizace apod., kde je členem, a tím prokázal svůj skutečný vztah k České republice a plnou integraci do společnosti.

Poplatky a lhůty Za udělení státního občanství ČR, respektive za vydání Listiny o udělení státního občanství ČR se platí správní poplatek ve výši 10 000 Kč, ve státním zájmu jej lze snížit na 1000 Kč. Není přitom rozhodující, kolik osob je na udělovací listině uvedeno. Důležité je vědět, že poplatek se hradí pouze při kladném vyřízení žádosti. Samotné podání žádosti zpoplatněno není. Krajský úřad pošle žádost do 30 dnů prostřednictvím cizinecké policie na ministerstvo vnitra, které o ní do 90 dnů roz-

I


hodne. Po kladném rozhodnutí vydá ministerstvo vnitra Listinu o udělení státního občanství a pozve žadatele do 6 týdnů ke složení státoobčanského slibu. Nevyhoví-li ministerstvo žádosti, vydá rozhodnutí o zamítnutí, proti němu může žadatel podat do 15 dnů rozklad (odvolání) ministrovi vnitra, a to prostřednictvím oddělení státního občanství a matrik ministerstva vnitra.

Pokud ani ministr žádosti nevyhoví, nelze se již odvolat a řízení končí. Žadatel si však po krátké době může podat žádost novou. Je třeba dodat, že státní občanství ministerstvo vnitra může (nikoli musí) udělit, byť žadatel splňuje všechny podmínky stanovené zákonem č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství ČR.

Je zákonné používání kamer na pracovišti? JUDr.VLADIMÍR ŠTICH, Metodické pracoviště OS KOVO Plzeň

V podniku nám nainstalovali kamery, prý z důvodu sledování výroby. Nebyla žádná řeč o tom, že by ty kamery byly proti zlodějům nebo k ochraně zdraví. Došlo to do té fáze, že mistr nařídí, aby se kamera natočila na pracující zaměstnance, aby se na ně mohl příští den (nebo po víkendu) podívat, jak pracují, odkdy dokdy, jak dlouho měli přestávku atp.. Dále má zaměstnavatel instalovanou kameru na „kuřárně“, kde mohou zaměstnanci kouřit za předpokladu, že mají „odpíchnutou“ pracovní dobu. Je to zákonné? V. Č., Chrást Obecně záleží na tom, jaký kamerový systém zaměstnavatel na pracoviště nainstaluje. Pokud se jedná o zařízení, které nahrává dění ve sledovaném prostoru a zaznamenává jej na nějaký nosič, bude provozování takového kamerového systému považováno za zpracování osobních údajů. Takovéto zpracování pak musí být v souladu s podmínkami stanovenými zákonem o zpracování osobních údajů, což kontroluje Úřad pro ochranu osobních údajů. Provozovatel takového kamerového systému musí především přesně stanovit účel, k jakému kamery provozuje, a nevyužívat kamery nad rámec takto stanoveného účelu. Provozovatel dále musí používání nahrávacího kamerového systému zaregistrovat na Úřadu pro ochranu osobních údajů. Kamery by neměly příliš zasahovat do soukromí fyzických osob, tedy zaměstnanců ani jiných osob nacházejících se na pracovišti a provozovatel by měl tyto osoby o použití kamer informovat. Doba pro uchovávání pořízených záznamů musí být přiměřená a po jejím uplynutí musí provozovatel záznamy zlikvidovat. Všechny podmínky pro používání kamerového systému by měl mít zaměstnavatel stanovené vlastním předpisem. Odpovědnost za používání kamerového systému má vždy zaměstnavatel jako správce osobních údajů. Pokud zaměstnavatel nainstaluje kamery, které pouze snímají daný prostor, ale dění nenahrávají, nejedná se o zpracování osobních údajů a neplatí zde tedy pravidla stanovená Úřadem pro ochranu osobních údajů. i v takovém případě je ale provozovatel povinen dbát na základní práva svých zaměstnanců, především neporušovat jejich soukromí. Případ sledo-

vání „kuřárny“ je případem, kdy je zřejmé porušování soukromí zaměstnanců, jelikož tito zaměstnanci mají „přerušenou“ pracovní dobu a toto sledování neplní svůj účel, ale výrazným způsobem narušuje soukromí zaměstnanců. Tomuto případu by odpovídalo například použití kamery v jídelně v době přestávky na jídlo a oddech, ale i kontrola pracovní morálky zaměstnanců pomocí kamerového systému. Z vašeho dotazu vyplývá, že váš zaměstnavatel má nahrávací kamerový systém, který zřejmě ne vždy používá v souladu s účelem jeho provozování, a proto je možné, že porušuje svoje povinnosti provozovatele kamerového systému. Za takovéto jednání mu hrozí pokuta až do výše několika milionů korun od úřadu pro ochranu osobních údajů a zároveň porušuje podmínky ustanovení § 316 odst. 2 zákoníku práce. Pokud jste tohoto názoru, že zaměstnavatel porušuje vaše práva, můžete podat podnět na Státní úřad inspekce práce (příslušný oblastní inspektorát práce), jelikož je zde podezření z porušení ustanovení § 316 odst. 2 zákoníku práce, a nebo podezření z porušení podmínek pro používání kamerových systémů se záznamovým zařízením vyplývajících ze zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů. Jelikož není možné, aby zaměstnanec sám posoudil zda jde o podnět pro inspekci práce či úřad pro ochranu osobních údajů, existuje dohoda mezi těmito úřady o tom, že podnět bude posouzen úřadem, který jej obdrží a v případě jeho nekompetentnosti bude postoupen příslušnému úřadu. Na závěr připomínám, že je vhodné před podáním podnětu se pokusit o vyřešení případu přímo se zaměstnavatelem i za pomoci odborové organizace, pokud u vás působí.

Daňová odpovědna

Jak zaplatit příležitostnou výpomoc? JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO

Máme dotaz týkající se tzv. příležitostné výpomoci. Na našem rekreačním zařízení, které funguje pouze přes léto a v zimě je uzavřeno, nám občas soused z okolí zkontroluje okenice a případně provede drobné údržby. Ten samý někdy během léta poseká trávu nebo nám půjčí svou sekačku na posekání. Chtěli bychom mu něco za jeho ochotu zaplatit, ale nevíme, můžeme-li to udělat bez zdanění. Nemáme s ním žádnou smlouvu. N. K., Albrechtice Ve vašem případě by bylo možné uplatnit ustanovení § 10 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů. Toto ustanovení zákona se vztahuje na tzv. ostatní pří-

II

jmy, kdy za tyto příjmy jsou mimo jiné považovány příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí. Od daně jsou pak osvobozeny tyto příjmy, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 20 000 Kč.


VÝSLEDKY ČESKÉHO PRŮMYSLU ZA ROK 2007 (I.) Ing. RUDOLF HORÁK, úsek odborové politiky OS KOVO

Tak jako každým rokem, i letos nabízíme vyjednavačům kolektivních smluv formou seriálu základní informace pro aktualizaci strategie kolektivního vyjednávání. Podniky, ve kterých působí základní organizace OS KOVO, jsou nedílnou součástí jednotlivých odvětví a pododvětví našeho národního hospodářství. Proto by se při kolektivním vyjednávání měl brát zřetel i na vývoj ekonomiky celého státu, průmyslu, zpracovatelského průmyslu, zejména pak kovoprůmyslu, a výsledky porovnat s hospodařením konkrétního podniku. Takové podklady nabízí materiál „Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2007“, z něhož jsou v tomto seriálu použity nejdůležitější pasáže a následně provedeny propočty až na úroveň jednotlivých pododvětví kovoprůmyslu. Makroekonomický vývoj Ve vývoji české ekonomiky pokračoval i v roce 2007 trend silné ekonomické aktivity. Její meziroční vzrůst o 6,5 %, vyjádřený hrubým domácím produktem (ve stálých cenách), je zatím nejlepší výsledek v její novodobé historii. K akceleraci hospodářského růstu došlo již v průběhu roku 2004. Na straně tvorby zdrojů byl růst produktu nejvíce podporován tradičně zpracovatelským průmyslem. Hrubý domácí produkt (v běžných cenách) dosáhl zhruba 3,5 biliónu Kč a byl meziročně o 10,1 % vyšší (v roce 2006 byl meziroční nárůst 8,2 %). V komoditní struktuře vývozu si upevnily svoje dominantní postavení stroje a dopravní prostředky, jejichž podíl na celkovém vývozu dosáhl již 54,2 % (v polovině devadesátých let cca 30 %). Na nabídkové straně ekonomiky vzrostla hrubá přidaná hodnota (ve s. c.) meziročně o 6,4 %. Nejrychleji rostla v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (14,7 %), dále pak obchodu (12,1 %) a ve zpracovatelském průmyslu (11,1 %). K růstu hrubé přidané hodnoty přispěl nejvíce zpracovatelský průmysl, a to o 3 procentní body. V odvětvové struktuře (v b. c.) se zvýšil podíl průmyslu na 32 % ze 31,7 % v roce 2006, a to výlučně zásluhou zpracovatelského průmyslu. Zde podíl meziročně vzrostl o 0,8 procentního bodu na 27,5 %. Při růstu zaměstnanosti o 1,8 % vzrostla národohospodářská produktivita práce (hrubý domácí produkt na pracovníka) o 4,6 % (v roce 2006 o 4,4 %). Již čtvrtým rokem v řadě tak pokračovala příznivá tendence rychlejšího vývoje produktivity práce než reálné mzdy (v roce 2007 činil tento předstih 0,4 procentního bodu). Počet pracovníků v národním hospodářství v jediném (hlavním) zaměstnání podle výběrového šetření ČSÚ meziročně vzrostl o téměř 94 000, tj. o 1,9 %, na 4,922 miliónu osob, a dosáhl tak nejvyšší úrovně od roku1998. Zaměstnanost se zvýšila v sekundárním sektoru (průmysl a stavebnictví) o necelých 50 000 na 1,979 miliónu osob, s nárůstem jejich podílu na celkové zaměstnanosti o 0,2 procentního bodu na 40,2 %. Celkový počet pracovníků podnikatelské sféry se zvýšil o 17 000 na 796 000. Počet zaměstnanců v národním hospodářství včetně odhadu za malé firmy podle podnikového výkaznictví vzrostl o téměř 65 000, tj. o 1,6 %, na 4,139 miliónu osob. V ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry se zaměstnanost zvýšila téměř o 50 000 (o 1,5 %) na 3,324 miliónu osob. Nejvyšší nárůst zaměstnanosti vykázaly zahraniční firmy - o 107 000, tj. o 17,9 %, na necelých 705 000 osob. Koncem roku 2007 v nich pracovalo 21,2 % všech zaměstnanců (meziročně o 2,9 procentního bodu více). Míra registrované nezaměstnanosti v průběhu roku vykazovala výrazný meziroční pokles a k 31. 12. 2007 dosáhla 6 % (tj. o 1,7 bodu méně než v roce 2006). Průměrná roční míra nezaměstnanosti meziročně poklesla o 1,5 procentního bodu na 6,6 %, a byla tak nejnižší od roku 1998. Klesající nezaměstnanost a zvýšená poptávka po pracovních silách vytváří tlak na růst mezd. Vývoj nominálních mezd se od roku 2001 do roku 2005 zpomaloval, ale v letech 2006 a 2007 dochází k jeho zrychlení. Průměrná měsíční nominální mzda v ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v peněžnictví a pojišťovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry vzrostla meziročně o 7,3 % na 21 692 Kč a reálná mzda se zvýšila o 4,4 %. Průměrná nominální mzda zaměstnanců v národním hospodářství (včetně odhadu

za malé firmy) meziročně vzrostla o 7,1 % na 20 333 Kč a reálná mzda o 4,2 %. Mzdová náročnost HDP dosáhla 28,4 % a byla meziročně o 0,3 procentního bodu nižší. Mzdový růst byl ovlivňován především podnikatelskou sférou, kde se začínal projevovat nedostatek pracovníků v řadě odvětví. V podnikatelské sféře činila nominální mzda 21 853 Kč, při meziročním zvýšení o 7,5 % a reálně o 4,6 %, a v nepodnikatelské sféře 21 117 Kč, při nárůstu nominální mzdy o 6,7 % a reálné mzdy o 3,8 %. Nejvyšší mzdy v odvětvovém členění byly dosaženy (podle sekcí OKEČ) ve finančním zpravodajství (41 541 Kč, což je nárůst proti roku 2006 o 1835 Kč, tj. o 4,6 %) a nejnižší v odvětví ubytování a stravování (15 529 Kč, což je meziroční nárůst o 1478 Kč, tj. o 10,5 %). Ve zpracovatelském průmyslu byla měsíční nominální mzda v roce 2007 vykázána ve výši 20 424 Kč, což představuje nárůst proti stejnému období minulého roku o 1412 Kč, tj. o 7,4 %). V národním hospodářství ČR přitom měsíční nominální mzda v roce 2007 dosáhla 21 692 Kč, což je o 1485 Kč (o 7,3 %) více než v roce 2006.

Nefinanční sféra Finanční výsledky nefinanční sféry s 50 a více zaměstnanci (9806 subjektů) vykázaly ve všech jednotlivých odvětvích vysoké hodnoty. Za celkovými pozitivními výsledky stojí především růst produkce a vývozu v průmyslu, meziroční kladný vývoj směnných relací a růst tržeb v odvětví obchodu a podnikatelských služeb. Účetní přidaná hodnota (v b. c.) si meziročně zachovala výrazné tempo růstu (o 11,3 %, v průmyslu o 11,1 %). K růstu nejvíce přispívá průmysl, jenž si udržuje na všech finančních ukazatelích zcela dominantní podíl - viz tabulka č. 1: Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený Nefinanční sféra v tom: průmysl

Výkony včetně obchodní marže

Výkonová spotřeba

Účetní PH

2006 2007 2006 2007 2006 2007 2006 2007 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 3,3 2,9 68,9 68,5 72,5 72,1 59,4 59,3

Produktivita práce z přidané hodnoty (v b. c.) meziročně vzrostla o 8,2 % na necelých 717 000 Kč/1 zaměstnanec při růstu zaměstnanosti o 2,9 %. Nejvyšší úroveň je stále v průmyslu i přes dvouprocentní nárůst zaměstnanosti (811 000 Kč/1 zaměstnanec) při meziročním navýšení o 9,1 %, nejnižší v zemědělství, lesnictví a rybolovu (368 000 Kč/1 zaměstnanec). Růst produktivity práce z účetní přidané hodnoty byl nižší než růst samotné účetní přidané hodnoty z důvodu vzrůstu zaměstnanosti. Údaj o produktivitě je však mírně nadhodnocen tím, že nepočítá s osobami dočasně přidělenými podnikům prostřednictvím agentur práce (v nefinanční sféře se jedná o přibližně 71 000 pracovníků, z toho v průmyslu 52 000). Výkony včetně obchodní marže meziročně vzrostly o 9,9 %, a předstihly tak růst výkonové spotřeby (nárůst o 9,4 %). Výkony kladně ovlivnil, kromě pokračujícího růstu produkce a exportu zvláště průmyslových odvětví, také meziroční nárůst vývozních cen o 1,3 % a meziroční nárůst cen výrobců (průmyslových výrobců o 4,1 %). Na nižší růst výkonové spotřeby než výkonů působil pozitivně pokles dovozních cen meziročně o 1 %. Tržby za vlastní produkci rostly meziročně o 9,7 %, a podílely se tak 92,6 % na výkonech.

III


Průmysl

56,2 %), ve zpracovatelském průmyslu o 12,9 % a v jednotlivých odvětvích kovoprůmyslu: z výroba pryžových a plastových výrobků +16,2 % z výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků +8,8 % z toho: výroba základních kovů a hutních výrobků +2,6 % výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků +12,8 % z výroba a opravy strojů a zařízení +18,7 % z výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení +10,6 % z toho: výroba kancelářských strojů a počítačů -0,7 % výroba elektrických strojů a zařízení +15,8 % výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů +8,5 % výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů +19,2 % z výroba dopravních prostředků a zařízení 17,1 % z toho: výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů +16,5 % výroba dopravních prostředků a zařízení +30,9 % z recyklace druhotných surovin +9,8 %. Více než polovina průmyslové produkce byla v roce 2007 orientována na export. u samotného zpracovatelského průmyslu byl tento podíl ještě vyšší (asi 60 %). Užití produkce na export se rychle zvyšuje, o čemž svědčí srovnání s rokem 2000, kdy se tržby z přímého vývozu podílely na celkových průmyslových tržbách pouze mírně nad třetinou (37,5 %). Rostl především vývoz automobilů a jejich příslušenství a kancelářských strojů a počítačů. Ve struktuře průmyslové výroby podle hlavních průmyslových seskupení rostla v roce 2007 rychle produkce pro dlouhodobou spotřebu o 17,7 %, a to v důsledku zvýšeného zájmu spotřebitelské poptávky, podpořené růstem příjmů. Pokračující vysoká investiční aktivita v ekonomice se projevila nárůstem produkce pro investice o 14,4 %, kooperace v rámci nadnárodních společností se projevila v růstu produkce meziproduktů o 8,7 %. Vývoj průmyslové produkce a tržeb v průběhu roku 2007 je patrný z tabulky č. 2 (organizace s 20 a více zaměstnanci, meziroční změna v %):

Průmysl hraje významnou roli v české ekonomice, neboť se podílí přibližně 32 % na hrubé přidané hodnotě. Patří k rozhodujícím nositelům ekonomické aktivity a hospodářského růstu, vysoké exportní výkonnosti a vědeckotechnického pokroku. Hlavním nositelem růstu průmyslu byl zpracovatelský průmysl, přičemž v jeho rámci vysokou výkonnost vykazovaly podniky pod zahraniční kontrolou. Zpracovatelský průmysl dále posílil, jeho podíl na celkových tržbách průmyslu se zvýšil na 96,2 % (meziroční nárůst o 0,5 procentního bodu), při poklesu podílu zbývajících sekcí (energetické na 5,5 %, tj. o 0,3 procentního bodu, a surovinové na 1,9 %, tj. o 0,2 procentního bodu). Hlavní produkční charakteristiky v průmyslových organizacích s 20 a více zaměstnanci: V dalším textu jsou z materiálu ministerstva průmyslu a obchodu pro potřeby tohoto seriálu použita plnění ukazatelů vybraných odvětví kovoprůmyslu: a) Produkce a tržby Průmyslová produkce v posledních 5 letech dosahovala vysokých temp růstu. V roce 2007 se meziročně zvýšila v průmyslu o 8,2 %, ve zpracovatelském průmyslu o 8,9 %. Ve srovnání s předchozím rokem došlo sice k určitému zpomalení (v roce 2006 11,2 %), ale tento vývoj byl doprovázen žádoucími změnami ve prospěch „odlehčenější“ výrobní struktury, charakterizované zejména rychlejším růstem odvětví s vyšší přidanou hodnotou (automobilový, elektronický a počítačový průmysl). Za dynamickým růstem byla produkce výrobních kapacit zahraničních investorů a náběh nových výrobních kapacit, zejména v gumárenském a plastikářském průmyslu, strojírenství, elektronickém a počítačovém a automobilovém průmyslu, které byly taženy vysokou poptávkou. V jednotlivých odvětvích kovoprůmyslu byl vývoj následující: z výroba pryžových a plastových výrobků +19,7 % z výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků -0,6 % z výroba a opravy strojů a zařízení +17,5 % 1 - 3 4 - 6 7 - 9 10 11 12 10 - 12 z výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 +15,7 % Index průmyslové produkce z výroba dopravních prostředků a zařízení +13,9 %. 11,6 9,1 6,1 8,4 6,7 2,9 6,2 8,2 Hlavním nositelem růstu byly podniky pod zahraniční kont- průmysl celkem rolou, které rozhodující měrou ovlivňovaly vývoj průmyslu (po- v tom: zpracovatelský průmysl 13,3 9,7 6,8 8,8 6,9 2,9 6,4 8,9 díl na celkových tržbách 60,2 %) a vytvářely nová pracovní Index tržeb (ve s. c.) místa. průmysl celkem 12,7 10,1 7,8 9,3 7,6 2,4 6,6 9,3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (ve s. c.) se v tom: zpracovatelský průmysl 14,5 10,6 8,0 9,6 7,9 2,1 6,7 9,9 zvýšily v průmyslu meziročně o 9,3 %, ve zpracovatelském průIndex tržeb z přímého vývozu (ve s. c.) myslu o 9,9 %, a předstihly tak růst produkce. To svědčí o zvyšo18,2 14,8 10,2 12,8 11,0 1,9 9,0 13,0 vání konkurenceschopnosti, kdy produkce nachází širší uplat- průmysl celkem v tom: zpracovatelský průmysl 17,8 14,6 10,6 12,8 11,0 1,8 9,0 12,9 nění na domácím a zahraničním trhu. Podíl tržeb z přímého vývozu (ve s. c.) na celkových tržbách sekce (v %) V odvětvích kovoprůmyslu bylo dosaženo těchto nárůstů: průmysl celkem 57,2 56,7 55,5 56,6 57,3 51,8 55,4 56,2 z výroba pryžových a plastových výrobků +19,6 % z výroba základních kovů, hutních a kovodělných vý- v tom: zpracovatelský průmysl 61,4 59,9 58,8 60,1 61,1 56,8 59,5 59,9 robků +2,8 % z toho: výroba základních kovů a hutních výrobků -11,9 % V rámci zpracovatelského průmyslu zaznamenala dynamický růst odvýroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků +18,3 % větví s vysokým podílem zahraničních investic a proexportně zaměřenou z výroba a opravy strojů a zařízení +17,3 % výrobou. Z hlediska objemu vývozu patřila k nejvýznamnějším: z výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení +13,5 % z silniční vozidla (téměř 410 miliard Kč s podílem na celkovém vývozu z toho: výroba kancelářských strojů a počítačů +7,8 % 16,6 %) výroba elektrických strojů a zařízení +15,3 % z elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče (necelých 230 miliard Kč výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů +15,1 % s podílem na celkovém vývozu 9,3 %) výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů z kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat (více než +19,6 % 181 miliard Kč s podílem na celkovém vývozu 7,4 %). z výroba dopravních prostředků a zařízení +3,9 % Nejdynamičtěji se v rámci zpracovatelského průmyslu vyvíjela výroba z toho: výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů +13,5 % pryžových a plastových výrobků. Její rychlý růst podporovaný zahraničvýroba dopravních prostředků a zařízení +22,5 % ním kapitálem souvisel s prudkým rozvojem automobilového, elektrotechz recyklace druhotných surovin +7,3 %. nického průmyslu, strojírenství a obalového průmyslu. Produkce odvětví se Tržby tak předstihly růst produkce, což svědčí o zvyšování konkurence- zvýšila o 19,7 %, tržby (ve s. c.) o 19,6 % a tržby z přímého vývozu (ve s. c.) schopnosti, kdy produkce nachází širší uplatnění na domácím a zahraničním o 16,2 % (na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví se podílely 50,5 %). Široké možnosti aplikace využití pryže a plastů v jednotlivých odtrhu. Tržby z přímého vývozu (ve s. c.) vzrostly v průmyslu v roce 2007 proti větvích, včetně jejich uplatnění jako obalového materiálu, vytvářejí příznivé předchozímu roku o 13,0 % (na celkových tržbách průmyslu se podílely předpoklady pro další dynamický rozvoj. (Pokračování příště)

IV

NEJHORŠÍ LÉTA MÁME SNAD ZA SEBOU,

Recommend Documents