Košt perníků 2010 14. prosince 2010 Námořnická Unie, o.s. Společnost pro šíření odkazu Albrechta z Valdštejna Formace V.S.R.
Motto: Lepší se spolupracuje s profesionálem pod vlivem než se střízlivým idiotem. 0
Úvodem Košt perníků 2010 zpočátku pronásledovaly obavy z absence mastného pokrmu na akci, tedy že se občerstvení bude muset zrealizovat postaru, tedy Blahovou investiční pokladnou. Vlastní hodnocení probíhalo ve dvou kategoriích – nejkrásněji nazdobený perník a nejvíce chutnající perník. Přednášky ze zahraničních cest byly skutečně různorodé, generalissimus Hlaváček se svými zážitky z Etiopie a generál Foi-Thu svou Aljaškou. Opravdovým unikátem bylo divadelní představení Koh i Nor z dílny Námořnické Unie, které neslo prvky delší dramaturgické pauzy přímo se odrážející v obsazenosti šesti hereckých rolí třemi herci. Ochutnávka vybraných moravských vín proběhla pod dohledem Pavla Bartoška. Vladimír Cetkovský opět připravil poutavé pásmo své autorské básnické tvorby a spolu s ním se do básnického obnažování pustili gen. Blaha a Ondřej Machalský. O hudební doprovod celé akce se postarala zlínská legendární kapela Jazzzubs.
Úloha Námořnické Unie o.s. Historie účasti skupiny nadšených studentů a pedagogů převážně z Fakulty technologické a z Fakulty aplikované informatiky, kteří se snažili implementovat do kulturního dění na UTB Zlín, a kteří se později strukturovali do Námořnické Unie, se datuje již od roku 2003. Celá výše uvedená aktivita měla za úkol pouze jednu věc. Rozpohybovat a iniciovat studenty Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, aby se aktivně a kreativně zapojili do nejrůznějších společensko-kulturních akcí. Spousta uměleckých těles nejen v České Republice, ale také po celém světě se potýká s překážkami, jako jsou nedostatečné prostory, nedostatečná účast diváků a problémy s cenzurou při vyjadřování vlastních myšlenek. Všechny tyto bariéry jsou během recesních akcí ve Zlíně eliminovány a je jenom na studentech a vědecko-pedagogických pracovnících, jak chtějí své myšlenky realizovat a dostatečně prezentovat. Kulturní akce neustále představují neuvěřitelnou půdu pro tvorbu a konfrontaci s okolním světem, kdy ze strany vedení všech fakult i univerzity jsou tyto aktivity, při dodržení všech morálních a etických pravidel, plně podporovány. Proto má Námořnická Unie snahu sdružovat a sbližovat studenty a pedagogy všech fakult UTB ve Zlíně, aby v případě jedince, který se chce realizovat, ale nemá dost prostředků pro vlastní tvorbu, mu tato aktivita byla umožněna. 1
Program • Úvodní slovo Stanislava Komendy (gen. Blaha) • Etiopie (přednáška – generalissimus Hlaváček) • Ochutnávka vín (P. Bartošek) • Aljaška aneb v zajetí zákonů (přednáška – gen. Foi-Thu) • Předvánoční košt vánočních perníků I - krása (S. Mrkvičková) • Autorská poezie (básně – V. Cetkovský, M. Slížová, O. Machalský) • Předvánoční košt vánočních perníků II – vůně a chuť (S. Mrkvičková) • Koh i Nor (činohra – Námořnická Unie) • Úklid prostor (dobrovolníci)
Průběh odpoledne a ukázky kulturního a vědeckého programu Úvodní slovo Stanislava Komendy v podání gen. Blahy Tu noc jsem usínal v Jarošově. A vzpomněl jsem, že Stanislav Komenda si jako malý kluk hrával na břehu Želetavky v Louce u Jemnice a já o osmnáct let později v Polici u Jemnice. Tam se ovšem tenkrát neříkalo Jemnice ale Jemice, tak jako v Jarošově se neříká Spytihněv ale Spytinov. A snad to, že jsem před usnutím vzpomněl tenhle kraj známý mi z dětství, se mi zdál nad ránem sen o tom, jak komusi ukazuju a vysvětluju, jaké to tam tenkrát kolem Želetavky bylo. Ten člověk ve snu se jmenoval Simona. Býval jsem tam dlouho, i v zimě, ale hlavně v létě u strýce a tety, protože v Jarošově bylo příliš mnoho zemědělské práce a já zavazel. Tam byla jakási krajina nedotčena civilizací. I sousedovy holky, se kterými jsem si hrával na písku, se jmenovaly Marie a Jana, nikoliv Claudie a Lívie. Normální středověk. Močůvka po dešti vytékala přes cestu do potoka, který potom vtékal do Želetavky. Na tom potoku stál splav. Za ním na louce rostl planý kmín. Ten jsme sbírali a sušili. Dobrá každá koruna. Chudý kraj. Ten splav původně sloužil jako zásobárna vody a výškového rozdílu pro trkač čerpající vodu do baronské zahrady. To byla taková zahrada se skleníky, kterou jsem si mohl celou prohlédnout, když jsem vylezl na zámeckou zeď a tajně po ní chodil. Prostě hrdinství. Za mě už z trkače zbyly jen technologické a stavební zbytky. Voda nad splavem sloužila k jiným účelům. U 2
splavu stála malá budova, zvaná domeček, a uvnitř byl dieselový motor s odstředivým čerpadlem. K domečku přijelo na cestu nákladní auto nebo autobus a šofér auto krásně umyl a všechna voda hned do potoka odtekla, všude čisto. Akorát občas po autě zůstal na cestě jemný štěrk s olejem a s tím se dělaly výborně bábovičky. Ale protože teta nechtěla, abych to dělal, tak jsem toho někdy mezi čtvrtým a pátým rokem nechal. Jsem přece poslušný. Se Simonou jsme pak šli k Želetavce. K té neuvěřitelné řece, za kterou stoupá Čertova skála a z naší strany je niva oddělená vodním kanálem náhonu mlýna. My jsme byli na nivě Nového Mlýna, ale dál byly Bahnův Mlýn, Mácův Mlýn, Svobodův Mlýn, Koberův Mlýn, Paksův Mlýn a pak už Želetavka vtékala u hradu Bítova do Vranovské přehrady, aniž by zakusila soutoku s Dyjí. Nejblíž proti proudu Želetavky je dědinka Lubnice, kde byla obecná škola, za 1. republiky, a k řediteli jezdíval pár let v létě na pár dní Karel Čapek, aby se prošel kolem Želetavky a připsal kousek ke svým nádherným textům. Prý. Na břehu Želetavky mi strýc ukazoval fantastické ptačí hnízdo. Takové nepřekoná ani hnízdo jarošovského moudivláčka lužního z Podrovní. To hnízdo bylo na vrbě nad vodou a bylo celé z provázků, co končí dřívkem, co vystřídala vobřísla, co se používala na zavazování snopů. Slepená bahnem. Strýce to asi taky velice zaujalo, protože mi vnucoval myšlenku, s úsměvem, že je to kukaččí hnízdo. Strýc pracoval v kamenolomu nedaleko Nového Mlýna, tu se na jedné straně řeky kámen těžil a na druhé se drtil. Protože strýc byl ve Straně, tak jeho prací bylo také nosit střelivo z muničního skladu na odstřel velkých kamenů. Nestraník by mohl přece vyhodit do povětří nějakého toho výborytu. A tak jsem párkrát byl v tom tajemném skladu „dynamitu“ a výsledek toho se opravdu dostavil. Strýc nosil domů povoskovaný papír od obalů válečků trhaviny a já se naučil s nimi v kamnech jednou sirkou udělat oheň. A to umím dodnes i bez voskovaného papíru. Skoro pokaždé. Když mi bylo dvacet a přijel jsem obhlédnout po letech krajinu, ptal jsem se strýce, proč vykáceli ty velikánské jasany na kopci nad Lubnicí. Řekl, že neví, ale že se zeptá na schůzi stranické organizace. Nevěděl to tam nikdo, ale za půl roku mi podal hlášení, že bylo rozhodnuto ke kácení seshora, neboť z toho místa je vidět široko daleko do Rakouska, a ovšem i naopak, a tento kopeček je významným vojenským zaměřovacím bodem. Tož tak dopadly jasany. No jinde bývalo hůř. Určitě. Potom si vzpomínám, že jsme se potápěli v Želetavce nad malým splavem a voda byla krásně studená. To dělá s těly divy. A nad Novým Mlýnem jsme lehli do trávy na slunko, aby nás usušilo. V té chvíli jsem se asi začal probouzet, protože mě napadlo, že takhle na slunku nikde nikdy nebývám, a začal jsem si to omlouvat tím, že je mi zima a nic jiného v tom není. Simona řekla, že má pocit, jako by nás někdo pozoroval. A tak mě zatáhla kamsi přes houští. Potom, jak jsme se spolu dívali zblízka do očí, teda ona je měla zavřené, podíval jsem se trochu níž a hned mě napadla postarší melodie. 3
Je to takhle: Nepatrný je knírek tvůj, ani se knírku snad nepodobá. Podívej se na ten můj, tváře pravá ozdoba. Tomu jsme se smáli oba. Byla krásná letní doba. A v té chvíli jsem se probudil. A to bych Vám chtěl popřát do Nového roku, jménem Stanislava Komendy, abyste se v Novém roce probouzeli nad ránem v pravý čas, ani brzy, ani pozdě. A abyste se také občas probouzeli smíchem. * Stanislav Komenda měl rád život a všechno, co k němu patří. Jestli mu občas něco vadilo v poslední době jeho života, pak to byli politici a psi. Psům říkal čokli, což je slovo původem z cikánského argotu. Nemyslel tím však psy jako takové, ale chování jejich páníčků a paniček. Tož na zdraví. 4
Tož nazdraví, douškem dlouhým, tak dlouhým, jak dlouhý je ten dlouhý bílý chrt. Antonín Blaha Nepožádaní spoluautoři: Paleček a Janík, Fráňa Šrámek, Oldřich Mikulášek Etiopie – přednáška – gns. Petr Hlaváček
Aljaška aneb v zajetí zákonů – přednáška – Ing. Dušan Fojtů, Ph.D.
5
Autorská poezie – V. Cetkovský, O. Machalský, gen. Blaha
6
Dobrý podvečer , děkuji panu Blahovi za slovo, které dnes nemohu z především pracovních důvodů, využít osobně. Věřím, že nejen za účelem podání vysvětlení k dnešním předkládaným básním, se ještě setkáme. Jedná s místy i o části dosud nepublikovaných textů, které budou, v reminiscenci nedávných komunálních voleb, soustředěny do sbírky „Mouka šulnulka – ANEB – pečeme remízové koláče“. Přeji jen příjemný a estetický zážitek. NOSTALGICKÉ TOULKY PŘEDVÁNOČNÍM ZLÍNEM Myslel jsem si, že to budeš Ty, ty děvko! (odhaduji předejivší ženy podle zadnice). Konfirmace obličejem proběhne již lehko. Bavím se tak hlavně v parcích, někdy kolem radnice.
NÁRUŽIVÁ VODAČKA Na horních tocích, tlak cítí v bocích pak (u delt řek) ..jak bych to řek..?! JEDNA Z MÝCH ZÁLIB A ŽÁDOST O ŠEBESTOVOU Mám rád věci Wehrmachtu. Půjčil by mi, Herr Mach, tu ? NEZDAŘENÝ SOCIÁLNÍ POKUS Zkusil jsem vychlastat tolik, co prokletý básník (když už ne tolik, co Blaha) ..marná snaha.
7
POETICKÉ VEČERY SE ŽENOU PŘI DOBRÉM VÍNU Děláme za večer klidně 2 litry! (navzdory Krejčířům mocněných Pitry) MOŽNÁ I DÍKY ČEMU JSEM SE NARODIL (1974) Naprostý zmar z Vietnamu nedolehl na mamu. PODPORA APOLITICKÉ MILENCE Klidně mě v té svojí kundě vězni! (ser,co na to političtí vězni) MLÁDENEC V POSTKRISTOVÝCH LETECH Zvykám si, ve svých třiceti šesti, na život, již ne bez Bolesti. ODPOLEDNÍ CHTĚLA BÝT LEPŠÍ, NEŽ RANNÍ Tak jsem jí řek (jen tak na oko): 8
Laťka je dnes hodně vysoko! VÝHODA VZDĚLÁNÍ Na dědině frajer u vindóvs médija plajer. Po noci probdělé všichni mí andělé strážní, když na kutě šli ..váži si na trámu šli. ZEMĚDĚLEC LET 80-TÝCH Na kupce hnoje a kejdy sním sny své o Tygří lady. VOLNĚ DLE KAPELY TURBO Chtěl jsem mít to, co chlapi mívaj!.. ..jenže všechny při tom se mnou zívaj. JARMILA ŠULÁKOVÁ SPEKULUJE Rwanďaňja vraj maj roby z Nairobi! RETRO-SCIFI HŘÍČKA Dostal jsem mejla Hlavsa Děkuji za (zprostředkovanou) pozornost (virtuální 3D úklona) 9
Minule s ohlasy zaznělo: SPOLUCESTUJÍCÍ Z MHD Obdivujíc šarm té malé pizdy sednul jsem si zády k směru jízdy. PRŮSER Postupně jen zíral jsem a něměl.. ..zas se někdo staral, vo co neměl! SPLETLA SI MNE NA SLOVÁCKÉM BÁLE U klozetů vstrčila mi jazyk do krku (v přítmí jsem prý připomínal Jožku Úprku) MLÁDENEC PĚTACŘICÁTNÍKEM Mám v tom teď (řekněme) grif, není to ale, co dřív! SOUMRAK KLASICKÉ LITERATURY Jak málo (!) Tě, Čechove, chápou dnešní Čechové... VÍKEND NA DĚREVNĚ II Zedřené jak čokl, navíc jsem si lokl. NEÚSPĚCH Vyjmula mne z výběru své na milence, má ne mne (prý) nehorázné reference. 10
Již klasický blok: KOLEGA JEL ZDEPTANÝ Z PRÁCE V mysli tepán touhou dobře známou: Mít tak někde nadrženou známou! MLÁDENEC NÁVRHEM STÁTNÍHO ROZPOČTU NA ROK 2010 KONSTERNOVÁN Zaskočil mě likvidační schodek (když jsem včera jedné lízal spodek) NEMOCNÉHO PARTYZÁNA ZPĚV: Oheň v srdci, ..ve stolici krev. CO JE TRÁPÍ I (ANEB nynější strasti někdejších hvězd stříbrného plátna) Vinetou (a někdy Nšo-či): samovolný únik moči POHRDÁNÍ EVY BRAUNOVÉ Nedochůdče jste.. ..Můj Vůdče! DO DŮCHODU Netěším se. Nechce se moc mně do. Už teď slyším Pojď si vrznout, dědo! 11
Ochutnávka vín
12
13
Košt perníků
14
15
16
Výsledky soutěže o nejlepší bramboráky roku 2010
Výsledky soutěže o nejkrásnější perníček pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16
autor Simona Mrkvičková Pavel Princ Simona Lišková p. Kadeřábková Mrkvičková - děti Celní správa Ludmila Kocábová Lucie Šlapalová Nekupto (Alena Míčková) Lubošova maminka Lubošova manželka Pavel Princ Maminčiny perníky André Kapitánova maminka p. Návojová 17
dosažené body 1630 1420 1400 880 870 710 670 590 400 290 280 190 160 150 130 90
Výsledky soutěže o nejchutnější perníček pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 13 15 16
autor Ludmila Kocábová Pavel Princ Nekupto (Alena Míčková) Lubošova manželka Mrkvičková - děti Simona Mrkvičková Lubošova maminka Simona Lišková Maminčiny perníky p. Kadeřábková Lucie Šlapalová Celní správa Pavel Princ André p. Návojová Kapitánova maminka
Divadelní hra Koh i Nor
18
dosažené body 1660 1220 1010 1000 900 620 530 390 300 290 270 260 240 240 170 130
19
20
21
Fotodokumentace
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
Vyjádření díku a uznání Na celkové realizaci Koštu perníků 2010 se podíleli: doc. Ing. Antonín Blaha, CSc. Ing. Svatopluk Sukop, CSc. Ing. Ludmila Ošívková Ing. Ivana Hasáková Alena Míčková
bc. Martin Kocourek Pavel Bartošek Pavel Ambrož Vladimír Gerlich František Michalík
Na kulturním programu se aktivně podíleli: doc. Ing. Petr Hlaváček, CSc. Ing. Vladimír Cetkovský, Ph.D.
Jaroslav André Šolc Ing. Petr Brzobohatý
Na technické realizaci se podíleli: Ing. Markéta Červinková Ing. Simona Mrkvičková
bc. Simona Lišková Ing. Veronika Struhařová
Velký dík také patří všem ostatním, kteří se účastnili nebo duševně podpořili vznik a uskutečnění Koštu perníků 2010. Všem našim následníkům a lidem, kteří jednou budou realizovat podobné projekty, bych chtěl ze srdce popřát hodně úspěchů, nezlomné zdraví a sílu vydržet. Ing. Dušan Fojtů, Ph.D. Ústav fyziky a materiálové inženýrství, Fakulta technologická, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně předseda Námořnické Unie, o.s. www.namornickaunie.com
32
