korporátní reality
y b v a t s a
Téma: střešní zahrady
Foto na titulní straně profimedia.cz, foto terestra Vanda Janáčková
korporátní reality a stavby >
přílohu připravil Petr Dašek
obsah > Střešní zahrady II–V − ČEPS a solární byznys V − Rozhovor se šéfem společnosti ČSAD Praha holding VI–VII
Zelený kabátek od královny Semiramis > Zelené střechy zatím nepatří mezi libůstku tuzemských developerů a investorů do nemovitostí jako třeba v Německu. Mělo by jich ale přibývat.
Střechami proti stresu >
Je jasné, že zelená střecha je oproti klasické o něco dražší. Více peněz stojí dokonalá izolace, náročnější práce, zřízení vegetačního souvrství a výsadba rostlin. Podle údajů německých odborníků jsou tyto náklady průměrně o deset procent vyšší ve srovnání s klasickou konstrukcí. Proč tedy vrážet peníze do rostlinek na střeše? Důvody vypočítává Martina Rošková,
která se podílela na ozelenění střech viladomů žižkovského bytového souboru Central Park Praha. „Zeleň na střešních konstrukcích má funkci klimatickou, fyzikální, estetickou, sociální, ale i psychologickou. Zelené střešní pláště jsou schopny nasát dešťovou vodu, kterou zužitkují pro růst rostlin. Tím se snižuje množství vody, která odteče okapy do kanalizace. Zelené střechy jsou také
Foto terestra Vanda Janáčková
Z
ahrady na střechách představují ve městech jednu z mála možností, jak nahradit zastavěnou zeleň. A pokud úřady dohlédnou na smysluplné plnění koeficientů zeleně, nezůstanou nám skryté na střechách Lidlů a Kauflandů. Porostlá obydlí se stávají oblíbená i mezi majiteli bytů a domů. U bohatších jsou snad i módní, ti méně movití si pořizují alespoň vegetaci na garážích.
izolátory tepla. V létě se nepřehřívají, v zimě naopak drží teplotu, a snižují tím náklady na energii,“ argumentuje. Je také dokázáno, že v dnešním světě civilizačních chorob je zeleň – zelená barva – jedním z faktorů, které člověku pomáhají vypořádat se se stresovými situacemi. Technicky a ekonomicky založené osoby by zase mohlo zajímat, že u zelených střech není potřeba v dalších letech střešní konstrukci a její izolaci opravovat. „Je-li vše kvalitně provedeno, prodlužuje se životnost zelené střechy až na hranici životnosti samotné stavby,“ tvrdí Rošková.
stavby, je třeba mít na mysli, že jeden metr krychlový substrátu váží při plném nasáknutí vodou zhruba 1500 kilogramů. Navíc u intenzivních úprav vzniká potřeba zálivky rostlin, kterou je možné řešit vybudováním automatického zavlažovacího systému nebo mechanickým zaléváním. U extenzivních úprav jsou náklady na údržbu minimální, u intenzivních jsou srovnatelné s cenou údržby běžných sadových úprav,“ podotýká Jindřich Bednařík z brněnské společnosti Semiramis. Zástupci firem, které realizují střešní zahrady, se shodují, že žádanější jsou jednoznačně extenzivní střešní zahrady. Jsou levnější – metr čtvereční vychází zhruba na 700 až 1100 korun, zatímco cena za metr u intenzivní zahrady se obvykle pohybuje od 1500 korun výše.
Extenzivní Anděl a intenzivní ČSOB >
Asi prvním výrazným příkladem extenzivní střechy je smíchovské 100008497
obchodní centrum, kde byla použita zelená střecha na poměrně velké ploše jako náhrada zastavěného území. Příkladem intenzivní střechy, kterou využívají zaměstnanci, je potom známá a oceňovaná budova ústředí ČSOB architekta Josefa Pleskota z roku 2006. Střecha objektu je pokryta více než 1,6 metru silnou vrstvou zeminy osázené trávou i vzrostlými stromky.
Vertikální budoucnost >
Střešní zahradu lze nainstalovat všude tam, kde je kvalitní hydroizolace. Pokud ovšem nejde o plochou střechu, podstatný je její sklon. Do třiceti stupňů nebývá se založením zahrady problém. S narůstajícím sklonem se náročnost provedení a cena zvyšuje. „Lze ozelenit i sklon 70 stupňů, je to ale podstatně dražší. V tom případě je třeba nainstalovat speciální konstrukci, používají se předpěstované rozchodníkové koberce. Metr čtvereční potom může vyjít i na čtyři tisíce korun,“ říká
Vladimír Horský, jednatel společnosti Terestra. Jednu takovou zahradu právě připravuje v rámci rekonstrukce a dostavby soukromého bytového souboru. Na Příbramsku firma podobným způsobem ozeleňuje novostavbu s plochou střechou a třemi šikmými stěnami. Na střeše bude trávník, na bocích travnaté koberce s rozchodníkem. „Myslím, že 70 stupňů je při ozelenění hranice, potom už začínají nastupovat vertikální zahrady, ale to už mluvíme o jiné technologii, která v podstatě obnáší speciální konstrukce připevněné na fasádě a pěstování rostlin bez půdy. To je ale budoucnost,“ dodává Horský. Zatím prý konečně lidé začínají chápat, že osazovat ploché střechy, které nejsou vidět, je tak trochu hloupost. Šikmé zelené střechy jsou sice dražší, za to potěší oko.
Extrémní zelený kabátek >
Velké osázené šikmé plochy představuje například rezidenční komplex Central Park Praha na Žižkově. >>>
Babylonský odkaz
Zřejmě první doloženou zelenou střechou v historii jsou legendární visuté zahrady královny Semiramis, vybudované v Babylóně za panování krále Nabukadnesara II. (605–562 př. n. l.), které patřily mezi sedm divů světa. Mezníkem vývoje střešních zahrad byl potom rok 1867, kdy spatřil světlo světa železobeton. Umožnil snadnější a jednodušší řešení střešních plášťů, přispěl k bezpečnějšímu uložení vodoinstalací a značně prodloužil životnost konstrukčních prvků – střech i celých staveb. Jednu z prvních střešních zahrad, u níž byl uplatněn železobeton, navrhl a postavil roku 1887 architekt F. Hennebique na střeše jistého nájemního domu v Lombardii. Současné technologie používané v Evropě jsou převážně dílem německých architektů.
i n ze rce
Pohled versus pobyt >
Střešní zahrady se dělí na dva základní typy: extenzivní a intenzivní. Jednoduše řečeno: extenzivní střecha je neobyvatelná, pouze pohledová, osazená nízkou vegetací, zatímco zahrada intenzivní se podobá běžné zahradě, může tak být i využívána. Odborníci vidí rozdíl zejména v použité mocnosti substrátu. Pro extenzivní úpravu stačí vrstva tří až pěti centimetrů. Čím vyšší vrstva substrátu je použita, tím širší je potom výběr druhů rostlin, které je možné vysadit. „Velmi důležitá je samozřejmě statika
>
Porostlá Strakovka. Střešní zahrada na budově technického zázemí Úřadu vlády od firmy Terestra vyžaduje minimální údržbu Eiffage_Construction_212x136.indd 1
22.2.2010 12:40:37
korporátní reality a stavby >
> „Krášlí“ střechy Kauflandů či Lidlů, kterým jejich založení úřady nařídily jako kompenzace za to, že stavbou zabraly zelené plochy. Tyto střechy ale nejsou vidět, nikdo se o ně ani nestará.
Kytičky na garáži letí >
Velké zakázky občas přinese i státní správa. V některých případech u veřejných staveb nahrazují zelené střechy plochy zeleně, které se nevešly na terén. Plocha zeleně u konkrétní stavby je totiž dána územním plánem a investor ji musí dodržet. Střešní zahrady se občas uplatní i při rekonstrukcích paneláků na nástavbách
I. Zelená střecha představuje výrazný architektonický prvek, který nelze použít u všech staveb. Pokud to ale možné je, kladné stránky tohoto řešení jednoznačně převládají. Nezanedbatelným kladem zelených střech je stavebně konstrukční hledisko, kde vegetační vrstva ochraňuje konstrukční a izolační vrstvy střechy a přitom současně funguje sama jako izolace. Troufám si tvrdit, že zelená střecha je stejně náročná na údržbu jako kterákoliv klasická
II. Důvodů je několik. Existují tu obavy z funkčnosti samotného řešení, ze zatékání, odvodnění střechy a její údržby. Svou roli sehrává i malá informovanost a neznalost tohoto řešení.
Martin Kokta, ředitel studia Cubespace
I. Zelené střechy mají budoucnost, a to zejména v rámci velkým měst, kde není dostatek zelených ploch, mohou výrazně přispívat ke zlepšení mikroklimatu a zadržování vody. Zelené střechy a auta pod zem (zejména při parkování) – takovýto postup by se měl uplatňovat v urbanistických vizích rozvoje měst.
I. Střešní zahrady jsou krom estetického a prožitkového cítění skvělým využitím plochých střech a umožňují zefektivnit pobytové plochy třeba v hustších zástavbách.
Martin Kovář, architekt
Strategie společnosti ČEPS.
Flora a byznys. Zahradu na střeše pražské centrály ČSOB (vlevo) mohou využívat zaměstnanci. Osázenou střechu smíchovského obchodního centra lze obdivovat pouze z dálky
a terasách. Mezi klienty specializovaných firem začínají ale převažovat majitelé rodinných domků, či spíše jejich manželky. Oblíbené jsou extenzivní zahrady na garážích, na které je vidět z domu. Taková střecha vyjde zhruba na 30 tisíc korun. Češi si ji jako známí kutilové často ale vyrobí sami s vidi-
I. P ovažujete střešní zahrady za architektonický prvek, který má díky „zeleným trendům“ budoucnost? II. Proč více investorů nevyužívá toto řešení?
plochá nebo sklonitá střecha. Jedinou výrazně zápornou vlastností zelené střechy je snad jen její vyšší pořizovací cena oproti standardní střeše. II. Nemyslím si, že hlavním důvodem malého rozšíření zelených střech je vyšší cena. Zelená střecha představuje výjimečné řešení, které jen málo stavebníků najde odvahu realizovat.
říká k problematice solárního boomu ředitel sekce
II. Investoři mají obavy z provedení a následných problémů (zatékání), částečně je odrazují vyšší náklady na pořízení střešní a nosné konstrukce. Další překážkou mohou být regulativy a omezení (někdy nesmyslná) úřadů, protože zeleň je spíše vhodná pro plošší střechy, jinde je předepsán minimální sklon střechy.
Marek Lehmann, architekt
I. V budoucnu se bude stále více takové řešení objevovat. Střešní zahrada je v souladu s takzvanými zelenými trendy. Zároveň umožňuje využívat jinak mrtvé plochy střech v organismu
nou, že ušetří. Na druhé straně zelené střechy začínají být v módě mezi movitými klienty, kteří jsou ochotni si za obydlí porostlé vegetací řádně připlatit. Architekti pro ně v poslední době často navrhují „hobití“ domky pokryté travinami, částečně navazující na terén. <
města. Pokud už zabíráme pozemky, je určitě zdravé zamýšlet se nad vrácením alespoň části potenciálu zastavěného území. Výhodná je i tepelně technická funkce zelené vrstvy a zpomalení odtoku dešťové vody a absorpce alespoň její části. Ne nadarmo se v některých jazycích nazývá střecha „pátá fasáda“. II. Má se za to, že jde o nákladnější řešení, při rozhodování však investoři často opomíjejí příznivé efekty.
Jan Vondrák, architekt, M j ö l k architekti
I. Zelené střechy přicházejí do módy, a to nejen z důvodu estetického. V horkém letním období ochlazují dům a v zimě zase šetří energii. II. U nás panuje k zeleným střechám trochu nedůvěra. Samotná skladba zelené střechy je náročná na provedení detailů, díky rychlému vývoji stavebních materiálů se ale není čeho bát. Pokud bude střechu instalovat specialista, měla by nám sloužit dlouhá léta. <
E15: Myslíte si, že solární boom opravdu končí, jak naznačují novinové titulky? Vzhledem k tomu, že fotovoltaika je sektorem, jenž je velmi štědře dotovaný státem, bude jeho budoucnost záviset na tom, jakým způsobem bude systém podpor do budoucna nastaven. Považuji však za pravděpodobné, že dojde k zásadnímu přehodnocení systému i rozsahu podpory. Rozvoj fotovoltaiky bude pokračovat v menších systémech a ve vazbě na další technologický vývoj, ale nepůjde již o boom. E15: Očekávali jste takový boom? Tak dramatický nárůst počtu žádostí o připojení fotovoltaických zdrojů, k jakému došlo na přelomu roku a v následujících měsících, se opravdu neočekával. Způsobil jej hlavně celosvětový pád ceny fotovoltaických panelů až o 40 procent, na nějž úpravou systému podpory musely zareagovat i státy, jako je Španělsko a Německo, a tím došlo k přelití kapitálu podporujícího tyto investice do ČR. Zároveň investoři reagovali na ohlášenou změnu legislativy snižující podpory a urychlili aktivity, aby stihli původní výhodnější režim. E15: Řeší v zahraničí podobné problémy se solárními elektrárnami jako my? Ano, razantní pokles cen v kombinaci s vysokými státními dotacemi vedl k vzedmutí vlny investic do tohoto sektoru hned v několika zemích. Jak už jsem zmínil, některé státy na pád cen panelů pružně reagovaly úpravou systému podpor. Například Německo přijalo zákon, který kromě toho, že snižuje garantované výkupní ceny ze střešních instalací a instalací na volných plochách, úplně zakazuje instalace FVE na polích. Navíc v případě, že bude překročen stanovený roční cílový objem instalací, tedy 3500 megawattů, výkupní ceny
ke konci roku 2010 poklesnou ještě více. E15: Nezdá se vám plošný zákaz připojování dalších solárních elektráren nespravedlivý k těm smysluplným projektům? Proč by nešlo rozlišovat mezi malými elektrárnami například na střechách domů a velkými projekty? V prvé řadě se nejedná o zákaz připojování fotovoltaických elektráren, ale o pozastavení vydávání kladných stanovisek k novým projektům. Projekty, kterým byla vydána povolení do té doby, než distribuční společnosti vyslyšely žádost společnosti ČEPS, mohou být, a pakliže svou žádost nestáhly, také jsou i nadále připojovány. Distribuční společnosti se přitom při vydávání kladných stanovisek pro FVE řídily platnou právní úpravou. Ta neumožňuje rozlišovat mezi malými střešními instalacemi a velkými projekty ani nestanovuje stropy pro jednotlivé typy instalací. Co se týče smysluplnosti, není zřejmé, podle čeho ji posuzovat. Ekonomická efektivnost je u větších projektů často dokonce vyšší, a to i při započtení ceny pronájmu pozemku. Z hlediska účinnosti využití slunečního světla nejsou žádné rozdíly, malé i velké instalace používají levné články s nízkou účinností a neprověřenou životností. U velkých elektráren lze navíc jednodušeji a levněji instalovat řídicí systémy umožňující regulaci. Při pohledu z dálky jsou samozřejmě velké plochy „osázené“ panely odpudivější. Z hlediska ekonomiky je dotace ve výši přes deset korun na každou vyrobenou kilowatthodinu „zločinem“, ať jde o malou, či velkou elektrárnu. Pokud dotace klesnou na úroveň srovnatelnou se spalováním biomasy nebo pod ni, pak ekonomika vyřadí velké solární parky na polích přirozenou cestou.
Foto čeps
Přestože se v posledních letech povědomí a obliba zelených střech v Česku zvyšuje, stále jsme na začátku. V Německu jsou střešní zahrady naprosto běžné – zeleň tam pokrývá zhruba 15 procent střech. Zástupci společností podnikajících v oboru se shodují, že investoři u nás zatím nejsou zeleným střechám příliš nakloněni. „Staví se k nim negativně z prostého důvodu – stavbu to prodražuje. Na druhé straně my fungujeme na trhu skoro dvacet let a za tu dobu jsme osázeli 550 střech. Některé nejsou moc vidět, ale z jejich realizací je znát, že investoři na zelenou na střeše slyší. Často jsou ozeleněné vnitrobloky staveb. Příkladem je BB Centrum, administrativní park na Budějovickém náměstí, Hadovka Office Centre – tam je střecha dokonce intenzivní – nebo nákupní centrum Arkády Pankrác, kde intenzivní střecha zabírá dva tisíce metrů, extenzivní potom tři tisíce metrů,“ uvádí Horský. Navíc řada střešních zahrad nám zůstává utajena.
Anketa: Střešní zahrady z pohledu architektů
Vladimír Balda, architekt
Pavel Šolc: Rozvoj fotovoltaiky bude pokračovat v menších systémech >
Neviditelné střechy >
Foto E15 Eduard Erben 2x
Pro ozelenění šikmých stěn objektu se svažitými terasovými domy navrhla firma Optigreen speciální systém protiskluzových roštů. Plochy třípatrových podnoží mezi výškovými budovami se svažují pod úhlem 45 až 50 stupňů. „Ozelenění představovalo velkou výzvu a vyžadovalo náročnou přípravu už od fáze projektu. Plochy jsou navíc ,prošpikované’ nepravidelně rozmístěnými terasami, kterým bylo nutné celý systém přizpůsobit,“ říká zástupkyně firmy Jitka Dostálová. Jediným vhodným způsobem umístění substrátu na plochy o takovémto sklonu byla pneumatická doprava foukáním. Substrát, jenž je přiměřeně vlhký, se při foukání zároveň dostatečně zhutní a natlačí do polí roštu. Celková tloušťka vrstvy substrátu dosahuje šesti centimetrů. Na urovnaný, zhutněný a vlhký povrch potom firma nakladla předpěstované vegetační rohože – rozchodníkové koberce, ze kterých je „ušitý“ vlastní zelený kabátek Central Parku. Součástí zakázky byl i speciální zavlažovací systém.
E15: Podle lidí v oboru zákaz dalšího připojování rozjel velký byznys se zarezervovanými kapacitami. Věděli jste, že valná část zarezervovaných kapacit slouží ke spekulaci? Tento dotaz by měl být směřován spíše na provozovatele distribučních soustav než na ČEPS, jelikož fotovoltaické zdroje nejsou připojovány přímo do naší sítě. Jaký podíl zarezervovaných kapacit je skutečně spekulací, taktéž zůstává otázkou. Samozřejmě se dá tušit, že je-li něčeho nedostatek, cena stoupá, případně se přelévá do stínového vyjádření. Hlavním startovacím výstřelem pro spekulace bylo oznámení záměru změny zákona, která sníží výkupní cenu, a zejména dlouhá doba od oznámení záměru k plánovanému datu účinnosti změny. Ta rozjela poptávku po kapacitách a spekulace, protože připojit elektrárnu před koncem roku 2010, nebo poté znamenalo rozdíl v násobcích ziskovosti. E15: Bude ČEPS investovat do zvýšení kapacity přenosové soustavy tak, aby bylo možné bez obav připojovat další zdroje? Společnost ČEPS v současné době investuje do obnovy, modernizace a dalšího rozvoje svých sítí 2,5 miliardy korun ročně. Od příštího roku to budou čtyři miliardy korun ročně. Většina budoucích investic souvisí s připojováním nových zdrojů. Zde je ale nutné říci, že v případě připojování dalších intermitentních zdrojů problém z pohledu ČEPS nepředstavuje ani tak kapacita sítí jako možný nedostatek regulačního výkonu. <
korporátní reality a stavby >
„Stále častěji se řeší otázka, jestli má mít Praha centrální autobusové nádraží, nebo ne. Já jsem zastáncem klasického nádraží, jakým v dnešní podobě Florenc je,“ říká Pavel Vráblík, generální ředitel ČSAD Praha holding. Společnost, která vlastní pozemky pod nádražím a další parcely, se dnes profiluje jako developer. „Pokud by se mělo opravdu kvalitně přestavět celé nádraží Florenc, pak uvažujeme v řádech miliard,“ dodává Vráblík. E15: Je stav, který postihl dnešní realitní trh, skutečně krizí? Není pokles zájmu a následné snížení vyšponovaných cen jev, ke kterému by jednou stejně muselo dojít? Mnozí o současném stavu skutečně hovoří jako o krizi. Zvláště novinářům se tento termín velmi líbí v titulcích jejich článků. Zavání senzací. Ale podle mě o krizi hovořit nemůžeme. Já vnímám krizi jako stav, kdy nedohlédnete konce, případně dohlédnete jen černých konců. A to myslím teď není. Mluvím o krizi obecně. Pokud jde o trh s nemovitostmi, pryč jsou doby, kdy developeři prodali vše, co chtěli, mnohdy v alarmující kvalitě, a to ještě v době, kdy byl projekt namalován jen na papíře. To nebyl zdravý stav. Dnes patří trh kupujícím. Zájem o nové nemovitosti je i v důsledku přiškrcení financování bank nižší, ale na druhé straně se nyní ukáže skutečná kvalita projektu. Současný stav neberu jako krizi, ale jako přirozený proces, ve kterém se dobré odděluje od špatného.
Největší pozemek je ten pod autobusovým nádražím Florenc. Vedle toho vlastníme část autobusového nádraží v Holešovicích. Pozemky na Pankráci, kde kdysi bývalo zamýšleno autobusové nádraží, jsme prodali (dnes je na části těchto pozemků centrum Gemini), ale pozemky na druhé straně magistrály jsou stále v našem vlastnictví. Vlastníme také pozemky na Rohanském ostrově, území s obrovským potenciálem, kde jsme připravili administrativní projekt Rohan Business Centre. Budova, která není jen z oceli a skla, jak je dnes moderní, je jakýmsi pokračováním městského bulváru a já jsem velmi rád, že architekt Petr Hrůša v tomto případě velmi dobře pochopil, jak je nutné spojit funkčnost s estetickými kritérii.
> V nejhorším případě
přichází v úvahu i koncept takzvaného průjezdného nádraží
E15: Moc se o vás neví. Jaká je vlastně majetková struktura firmy? Akcionáři ČSAD Praha holding jsou české subjekty, největšími jsou Rextim holding a Lanarest Brno. E15: Jak velký investor-developer je ČSAD holding? Které pozemky vám momentálně patří?
E15: Proč jste se rozhodli prodat rohanský projekt firmě Karimpol? Obecně je prodej jakéhokoli projektu od samého počátku jedna z možností. Záleží na podmínkách a nabídkách. V konkrétním případě prodeje projektu RBC jsme byli osloveni s nabídkou, která pro nás byla příznivá, a po zvážení všech dalších možností jsme se rozhodli k jeho prodeji. E15: Jaké plány máte s dalšími pozemky? V Holešovicích zatím funguje nádraží. Ovšem s posunem koncové stanice metra do Letňan a s vybudováním autobusového terminálu na koncové stanici do budoucna nepočítáme s tím, že by autobusy zajížděly do Holešovic. Konečná autobusů se přesune do Letňan a pozemek holešovického nádraží bude využit k jiným než dopravním účelům. Zatím je území pod stavební uzávěrou, protože je součástí velkého
Osobně postrádám navazující dopravní opatření, jakkoli vím, že situace není jednoduchá. Roli bude hrát případné zavedení mýta, zda bude platit také pro autobusy, v jakém rozsahu, zda dnešní magistrála bude či nebude zpoplatněna.
E15: Co byste na Pankráci rád viděl vy osobně? Rezidenční výstavbu by k dálnici, protože magistrála je dnes dálnicí, asi nikdo neumístil. Na Pankrác patří kancelářské a obchodní budovy. Už tu vznikají a výstavba by měla pokračovat. Je to ideální lokalita, dobře dopravně dostupná – dnes především metrem C, v budoucnu metrem D. Je to zároveň u té části dálnice, která ještě nezabíhá do města, takže příjezd a odjezd do Brna není komplikovaný.
E15: To jsou ovšem vyhlídky v řádu let. Do té doby se tedy nádraží na Florenci rekonstrukce nedočká? Dílčí změny už Florenc zaznamenala. Mluvím o nové odbavovací hale, kterou jsme zprovoznili loni k 61. výročí otevření nádraží. Dnes, k 62. narozeninám, jsme pro cestující připravili nové parkoviště s kapacitou zhruba 20 míst hned u odbavovací haly. Funguje stejně jako na letišti, prvních 15 minut parkujete zadarmo. Dalším úspěchem je například to, že se nám podařilo snížit kriminalitu v areálu o 85 procent, což je údaj z policejních statistik. Částečně jsme také zrekonstruovali původní starou halu, kompletní rekonstrukcí prošly toalety umístěné přímo na ploše nádraží.
E15: Těžko mluvit o pankrácké pláni a nezeptat se na tolik diskutovanou výstavbu výškových budov. Otázka pro mě nezní, zda výškové budovy ano, či ne, spíše kolik a jak vysokých by jich tu mělo stát. Kdyby dnes na pankrácké pláni žádné výškové budovy nestály, pak bych pro výstavbu nebyl, protože by to horizont Prahy opravdu změnilo. Ale když už tyto budovy existují a tvoří na horizontu pověstné zuby, pak je jen správné, aby byl „úsměv o zbývající zuby doplněn“. E15: A co autobusové nádraží Florenc? Myslím, že by se tam daly natáčet filmy z budování socialismu a nic moc by se nemuselo retušovat. Kdy se konečně dočká podoby, jakou by si hlavní město a více než osm milionů cestujících přepravených ročně zasloužilo? S nádražím na Florenci se toho zatím mnoho dělat nedá. Je totiž součástí rozvojového území Masarykovo nádraží–Florenc a je tu stavební uzávěra. Vše, co by se tu teď postavilo, by bylo zkolaudováno jen jako stavba dočasná. Foto E15 Eduard Erben 2x
E15: Znamená to, že současný stav přežijí jen dobří a také velcí developeři s dostatečným kapitálovým zázemím? Neodpadnou ti malí, odpadnou špatní.
rozvojového území Bubny–Zátory. Momentálně se zpracovává koncept budoucí podoby oblasti kolem vlakového nádraží Holešovice, které má také projít přeměnou. Pokud jde o Pankrác, tady právě připravujeme projekt využití těchto pozemků.
E15: Takže novou odbavovací halu, jež byla otevřena před rokem a stála dost peněz, by teoreticky mohl někdo nechat zbourat? Opravdu jen teoreticky. Ona hala je
skutečně zkolaudována jako stavba dočasná. Nicméně, stavební uzávěra by měla skončit v souvislosti s přijetím nového územního plánu, který se právě projednává. Pak bude moci být stavba znovu zkolaudována. Není to tedy tak, že bychom postavili nějakou nekvalitní, dočasnou plechovou boudu. E15: Kdy by se dalo začít s masivní přestavbou celého nádraží? Věc má dva aspekty. První je finanční náročnost. Pokud by se mělo opravdu kvalitně přestavět celé nádraží, pak uvažujeme v řádech miliard. A pak je tu časový horizont. Je otázka, jak bude nádraží legislativně zakotveno v dopravní politice hlavního města Prahy. Stále častěji se řeší otázka, jestli má mít Praha centrální autobusové nádraží, či ne. A pokud ano, má-li existovat v centru. Osobně zastávám názor, že ano. Pokud přijedete na Florenc, vystoupíte z jednoho autobusu, přestoupíte na další a pokračujete v cestě, aniž byste přejížděl s kufry celou Prahu, je to určitý komfort, který oceníte. Úskalím je v tomto případě právě onen průjezd Prahou, dnes tak komplikovaný. E15: Má právě tento problém vůbec nějaké řešení? Určitě. Třeba zvýhodnit hromadnou dopravu před individuální. Například vyhradit jeden pruh na magistrále městské hromadné dopravě. Tak, jak je tomu dnes například v Holešovičkách. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že je to velmi efektivní řešení.
Pavel Vráblík (46)
Vystudoval pražskou VŠE, obor systémové inženýrství. V letech 1986 až 1990 působil v Chemapolu. Po revoluci pracoval ve firmě Ostacolor, v letech 1993 až 1995 působil v investiční společnosti C.S.Fond. Po roce 1996 zakotvil ve společnosti Financia. V ČSAD Praha holding pracuje od roku 2008.
E15: Co by bylo, nebylo-li by centrální nádraží? Například pět satelitních nádraží na okraji města. To je pro provozovatele, myšleno jednotlivé dopravce, samozřejmě výhodnější z hlediska úspory času, ale je to také totálně diskomfortní pro cestující. Pojedete-li z Ostravy do Karových Varů, s velkým kufrem, protože jedete do lázní, musíte v případě existence satelitních nádraží vystoupit na Roztylech, a pak se přes celé město trmácet někam na Zličín, Veleslavín nebo Dejvice. E15: Který názor zatím u kompetentních orgánů převažuje? Zatím to vypadá spíše na zachování centrálního nádraží na Florenci a stávající zásady dopravní politiky hlavního města Prahy to reflektují. Bude však rozhodovat mnoho věcí.
E15: Budou v budoucnosti lidé vůbec masově cestovat autobusem? Za dobu existence nádraží na Florenci jím projelo více než 400 milionů lidí. Vrchol autobusové dopravy byl především v osmdesátých letech. Jak ovšem v populaci stoupá počet aut, dochází k poklesu počtu autobusových spojení a zároveň se objevují otázky, jak velké nádraží je vlastně nutné. Jsme privátní investor, musíme si na veškerý provoz vydělat. V nejhorším případě přichází v úvahu i koncept takzvaného průjezdného nádraží, v podstatě jakési velké autobusové zastávky. Patnáct autobusových stání za sebou, kde lidé jen nastoupí a odjedou, bez odstavného prostoru a veškerého zázemí. Ale takovýto způsob dopravy v Čechách nemá tradici a sám jsem také zastáncem klasického nádraží, jakým v dnešní podobě Florenc je. Proto spíše počítáme, do jakého počtu spojů je ekonomicky smysluplné provozovat nádraží v podobě a rozsahu jako dnes, a hledáme možnosti, jak ho v případě dalšího snížení počtu autobusů provozovat na menší ploše. <
100038986
Pavel Vráblík: Neodpadnou malí, ale ti špatní >
VEDEME ELEKTŘINU NEJVYŠŠÍHO NAPĚTÍ
220 / 400 kV
Jsme výhradním provozovatelem přenosové soustavy České republiky. Dispečersky zajišťujeme rovnováhu mezi výrobou a spotřebou elektřiny v každém okamžiku. Obnovujeme, udržujeme a rozvíjíme přenosovou soustavu. Všem účastníkům trhu s elektřinou poskytujeme přístup k přenosové soustavě za rovných a transparentních podmínek. Aktivně se podílíme na formování liberalizovaného trhu s elektřinou v ČR i v Evropě.
ČEPS, a.s. Elektrárenská 774/2 101 52 Praha 10 tel.: +420 211 044 111 fax: +420 211 044 568 e-mail:
[email protected] www.ceps.cz
PODPORUJEME ROZVOJ ČESKÉ VĚDY, TECHNIKY A DESIGNU
