Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava Studijní obor: Finance a řízení
Kooperace daňového systému České republiky a Velké Británie
Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Magda Morávková
Iveta Švejdová
Anotace Úvodní část stručně popisuje porovnávané státy,jejich historii, politický systém a ekonomiku. Dále v teoretické části podrobně popisuje daňové soustavy České republiky a Velké Británie. V praktické části se věnuje porovnávání daňové povinnosti studenta s příležitostnou brigádou, studenta který měsíčně pobírá minimální mzdu, pracujícího rodiče s vyživovaným malým dítětem a studentem, který pobírá měsíčně průměrnou mzdu a důchodce který pobírá důchod i mzdu ve výši nadprůměrné mzdy. V závěru práce je porovnání, který stát má mírnější daňovou povinnost.
Annotation The introductory part briefly describes the analogue states, their history, political system and economy. Furthermore, in the theoretical part describes in detail the tax system the Czech Republic and Great Britain. In the practical part is devoted to comparing the tax liability of the student with the occasional Brigade, a student who receives a monthly minimum wage, working families with dependent children and young student who receives a monthly average wage and a pensioner who draws pensions and wages in the amount of above-average wages. In conclusion, this work is compared to the moderate state tax liability.
Klíčová slova Daňová soustava, základ daně, poplatník, daň z příjmu fyzických osob.
Key words Tax systém, tax base, taxpayes, income tax.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně za pomoci veškeré použité literatury uváděné v seznamu.
V Deštné dne 21. 5. 2009 ……………………………
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat především vedoucí mé bakalářské práce Ing. Magdě Morávkové za odborné vedení, velkou podporu a trpělivost při jejím vytváření, za možnost častých osobních konzultací za účelem řešení problémů a diskusi o vznikající práci. Ráda bych také poděkovala své rodině, všem přátelům a blízkým osobám, kteří mě podporovali při vytváření této práce. Bez této podpory by zřejmě nebylo možné práci úspěšně dokončit.
Obsah: 1.Úvod:..........................................................................................................7 2. Česká republika .......................................................................................9 2.1 Základní údaje.........................................................................................................9 2.2 Politický systém ......................................................................................................9
3.Velká Británie .........................................................................................11 3.1 Základní údaje.......................................................................................................11 3.2 Politický systém Spojeného království .................................................................11 3.3 Ekonomika Spojeného království .........................................................................12
4. Přehled daní České republiky ..............................................................13 4.1Daně z příjmu.........................................................................................................16 4.1.1 Daň z příjmu fyzických osob .........................................................................16 4.1.2 Daň z příjmu právnických osob .....................................................................29 4.2 Majetkové daně .....................................................................................................33 4.2.1 Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitosti...............................33 4.2.2 Daň z nemovitostí ..........................................................................................35 4.2.3 Silniční daň.....................................................................................................36 4.3 Selektivní daně ......................................................................................................36 4.3.1 Spotřební daň .................................................................................................36 4.4 Universální daně....................................................................................................37 4.4.1 Daň z přidané hodnoty - DPH........................................................................37
5. Přehled daní Velké Británie .................................................................38 5.1 Daně z příjmu........................................................................................................40 5.1.1 Daň z příjmu (income tax) .............................................................................40 5.1.2 Daň ze zisku firem (corporation tax) ............................................................44 5.1.3 Daň z produkce ze Severního moře (Taxation Of North Sea Production).....46 5.1.4 Daň z kapitálových zisků (capital gains tax)..................................................46 5.2 Daně z majetku......................................................................................................46 5.2.1 Daň z nemovitosti (council tax) .....................................................................46 5.2.2 Daň nerezidentských britských subjektů (business rates) ..............................47 5.2.3 Daň dědická (inheritance tax) a daň darovací (gift tax) .................................47 5.2.4 Kolkovné (stamp duty)...................................................................................47 5.3 Universální daně....................................................................................................47 5.3.1 Daň z přidané hodnoty (value added tax) ......................................................47 5.4 Selektivní daně ......................................................................................................48 5.4.1 Daň z odpadů (landfill tax) ............................................................................48 5.4.2 Daň ze znečišťování ovzduší (climate change levy)......................................48 5.4.3 Spotřební daně (excise duties) .......................................................................48 5.4.5 Daň z osobní letecké přepravy (air passenger duty) ......................................49
6 Porovnání výpočtu daně fyzických osob ..............................................49 6.1 Student...................................................................................................................49 6.1.1 Student – příležitostná brigáda.......................................................................49
6.1.2 Student – se stálým zaměstnáním .................................................................50 6.2 Pracující dospělý ...................................................................................................53 6.3 Pracující důchodce ................................................................................................60
7 Závěr ........................................................................................................65
1.Úvod: Úvodem bych ráda vysvětlila, proč jsem si pro Bakalářskou práci vybrala právě toto téma. Tento rok jsem měla možnost žít půl roku ve Velké Británii a půl roku v České Republice, viděla jsem rozdílné způsoby života, rozdílné životní úrovně a rozdílné možnosti. A jelikož daňový systém ovlivňuje životy nás všech, ať už jako spotřebitele zboží (Daň z přidané hodnoty), zaměstnance (Daň z příjmu fyzických osob) nebo jako podnikatelů (Daň z příjmů právnických osob), tak bych ráda provedla srovnání daňového systému těchto dvou států. Jak který stát podporuje své občany, jaké je daňové zatížení a kteří poplatníci jsou zvýhodňováni. Daňový systém každé země je specifický a každý bude mít svoje kladné a záporné stránky, proto chci tímto srovnáním objevit v čem jsou silné stránky České Republiky a v čem by si měla vzít příklad z Velké Británie. V této práci se pokusím co nejsrozumitelněji popsat daňové soustavy obou států, ale srovnání všech přímých a nepřímých daní, by určitě nebylo možné udělat v rozsahu jedné bakalářské práce a není možné najít ke všem daním jednoho státu odpovídající ekvivalenty v druhém státě např. k dani Velké Británie - Daň z ropných příjmů bychom jen těžko přirovnávali k nějaké dani v České Republice. V této Bakalářské práci jsem čerpala mnoho informací z internetových stránek Velké Británie např. HM Treasury, proto u všech základních přeložených pojmů budu uvádět jejich anglické ekvivalenty. Daňové zákony se každý rok mění, podle toho jakou politiku vláda daného státu zvolí, podle toho koho chce vláda podpořit, co chce omezit a podobně. Proto se v této práci budu zabývat aktuálním rokem 2009 v České republice a 2009 – 2010 ve Velké Británii.
7
8
2. Česká republika 2.1 Základní údaje Česká republika je vnitrozemský stát, ležící ve střední Evropě. Sousedí s Německem, Polskem, Slovenskem a Rakouskem. Česká republika je členěna na 14 krajů. Hlavním městem České republiky je Praha. Rozkládá se na území tří historických územích – Čech, Moravy a části Slezska – a jeho plošná rozloha činí 78 867 km2. K 31. prosinci 2008 měla Česká republika 10 467 542 obyvatel. Samostatná Česká republika vznikla 1. ledna 1993. Rychle se zapojila do politických, demokratických struktur – 12. března 1999 byla přijata do NATO a 1. května 2004 vstoupila do Evropské unie.
2.2 Politický systém Česká republika je demokratická parlamentní republika. Hlavou státu je prezident (Václav Klaus), který se volí v Parlamentu každých pět let a může být zvolen pouze dvakrát. Výkonnou moc má prezident a vláda. „Parlament ČR je dvoukomorový, s Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Do Poslanecké sněmovny se volí 200 poslanců každé čtyři roky na základě poměrného zastoupení. Jednou za dva roky se volbami obmění třetina Senátu na základě dvoukolových většinových voleb. Každý z 81 senátorů má šestiletý mandát. „1.
2.3 Ekonomika Česká republika patří mezi nejlépe prosperující stát mezi postkomunistickými státy. Česká republika rozvíjí svojí ekonomiku hlavně díky strojírenskému, chemickému, potravinářskému a hutnickému průmyslu a v podstatné míře i na službách. 1
Wikipedie, otevřená encyklopedie. Česká republika [online]. Vystaveno 17. 5. 2009 [cit. 2009-06-07]. Dostupný z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_republika
9
„Hrubý domácí produkt dnes dosahuje výše vyspělých států světa. V roce 2008 byl HDP na osobu v paritě kupní síly přes 26 800 USD, což představuje 82% průměru EU. Česká ekonomika tak svou výkonností předběhla ekonomiku Portugalska v roce 2005 a nyní se velmi strmě blíží úrovni Řecka, Kypru nebo Španělska. Velmi důležitý je ale také fakt, že jako člen Světové banky (WB) již Česká republika není „rozvojovou zemí“, ale stabilně se zařadila mezi třicítku nejvyspělejších států, tzv. plátců, ti z rozpočtu Světové banky neberou peníze, ale naopak je do ní vkládají. Z těch jsou pak dotovány projekty či půjčky rozvojovým zemím světa.“2
Meziroční přírůstek HDP v % 7 6 5
%
4 3 2 1 0 -1
1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
-2 Rok
Graf 1: Meziroční přírůstek HDP v % Zdroj: Český statistický úřad
2
Wikipedie, otevřená encyklopedie. Česká republika [online]. Vystaveno 17. 5. 2009 [cit. 2009-06-07]. Dostupný z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_republika
10
3.Velká Británie 3.1 Základní údaje Velká Británie – je pouze velmi používaný název, ale správný název je Spojené království Velké Británie a Severního Irska a hlavním městem je Londýn. Je ostrovní stát blízko severozápadní Evropy. Společnou hranici má pouze s Irskou republikou. Rozloha Velké Británie je Velká Británie je konstituční monarchii složenou z Anglie, Skotska, Walesu a Severního Irska rozkládající se na 244 110 km². V roce 2007 měla Velká Británie 60 094 648 obyvatel. Hlavou státu je v současné době královna Alžběta II. Británie má také takzvané britské korunní závislé území, jsou vlastnictvím Britské koruny, ale nejsou součástí Spojeného království. Spojené království bylo ještě v 19. století nejsilnější velmocí, ale jeho vliv v druhé polovině 20. století značně oslabil. „Přesto je stálým členem Rady bezpečnosti OSN, jadernou velmocí i členem skupiny G8. Jde o pátou největší ekonomiku světa s druhými nejvyššími výdaji na obranu. Je tak důležitou politickou, ekonomickou i vojenskou silou. Dále je jedním ze zakládajících členů NATO, členem Evropské unie a Rady Evropy a vůdčí zemí Britského společenství národů.“3
3.2 Politický systém Spojeného království Spojené království je konstituční monarchií jehož výkonnou moc má v rukou premiér (The Prime Ministr) Gordon Brown a jeho vládní kabinet zastupuje panovníka. Vláda i premiér tvoří Vládu Jejího Veličenstva. Je odpovědná parlamentu. Panovník Spojeného království královna Alžběta II. má rozsáhlé pravomoci, ale jeho role je především ceremoniální. Každý parlamentní zákon musí být podepsán panovníkem. 3
Wikipedie, otevřená encyklopedie. Spojené království [online]. Vystaveno 15. 5. 2009 [cit. 2009-06-08]. Dostupný z http://cs.wikipedia.org/wiki/Spojené_království
11
„Ústava není kodifikována v psané podobě a ústavní systém je založen na zvykovém právu, zákonech a jiných elementech. Nejvyšším zákonodárným orgánem Spojeného království je parlament, který je dvoukomorový a sestává z Dolní sněmovny a Sněmovny lordů.“4
3.3 Ekonomika Spojeného království Spojené království patří k nejrozvinutějším zemím světa. K roku 2008 byl hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele zhruba 37 400 USD. V Londýně je velmi vysoká životní úroveň – 335% průměru Evropské unie. Spojené království je pátou nejsilnější zemí světa, hlavní město spojeného království patří mezi tři hlavní ekonomická centra na světě. V roce 2007 se, ale začal zhoršovat ekonomický růst, v důsledku úvěrové krize. V roce 2008 dál pokračuje propad britské libry vůči euru. I růst HDP již byl ovlivněn, po dlouho trvajícím silném růstu vzrostl reálný HDP pouze o 0,7% a v roce 2009 pokles růstu HDP bude pravděpodobně pokračovat.
Meziročnízměna HDP v % 3,5 3
%
2,5 2 1,5 1 0,5 0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
Rok
Graf 2: Meziroční změna HDP v % Zdroj: Office for National Statistics
4
Wikipedie, otevřená encyklopedie, Politický systém Spojeného království [online]. Vystaveno 12. 4. 2009 [cit. 2009-06-10]. Dostupný z http://cs.wikipedia.org/wiki/Politický_systém_Spojeného_království
12
Míra nezaměstnanosti v % 7 6
%
5 4 3 2 1 0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
Rok
Graf 3: Míra nezaměstnanosti v % Zdroj: Office for National Statistics
4. Přehled daní České republiky Daňová soustava České republiky
Přímé daně • Daně z příjmů - Daň z přijmu fyzických osob - Daň z příjmu právnických osob
• Majetkové daně - Dědická daň - Darovací daň
13
- Daň z převodu nemovitostí - Daň z nemovitostí - Silniční daň
3epřímé daně • Selektivní daně - Spotřební daň
• Universální daně - Daň z přidané hodnoty ( DPH )
K ochraně životního prostředí Tabulka 1: Daňová soustava České republiky Daň je povinná a nenávratná platba do veřejného rozpočtu. Je to platba neúčelová – ten kdo platí, neví na co bude daň určená a neekvivalentní – to kolik zaplatí, nemá vliv na to kolik spotřebuje. Daň obvykle bývá pravidelná – zpravidla se vybírá v pevně stanovených intervalech a nenávratná – odevzdaný majetek se nevrací zpět. „Daně přímé – srážejí se z našich příjmů. Máme povinnost podat daňové přiznání a daň ve stanoveném termínu zaplatit. Daně nepřímé – jsou obsaženy v cenách výrobků a služeb. Nejsou tedy jakoby vidět. Daň za nás vybírá někdo jiný a také jí za nás odvádí.“5 „Daňový subjekt – osoba která je povinná strpět, odvádět nebo platit daň. Poplatník - je daňový subjekt, jehož předmět je dani podroben.
5
KLÍNSKÝ, P., MÜNCH, O. Ekonomika 3 pro obchodní akademie a ostatní střední školy. FORTUNA Praha 2002. ISBN 80-7168-826-6
14
Je z pravidla také povinen daň sám platit. To ale není nutné podstatné je, že je to právě jeho příjem nebo majetek, který je dani podroben.. Z toho lze vyvodit že je i tím, kdo je zamýšleným nositelem daňového břemena – měl by to být právě on, jehož disponibilní zdroje se výběrem daně krátí. To, co je zamýšleno, co je zamýšleno, se ale nemusí vždy prosadit. Poplatníkovi daně z nemovitostí se může podařit tuto daň zahrnout do ceny nájemného a tím způsobit, že jejím nositelem bude jeho nájemce atd. Určení poplatníka by bylo některých daní náročné a ukazuje si zbytečným. Proto se setkáváme i s dalším druhem daňových subjektů, s plátci daně. Ostatně už z definice poplatníka plyne, že se s ním nesetkáme u daní ze spotřeby. Plátce daně – daňový subjekt, který je ze zákona povinen odvést do veřejného rozpočtu daň vybranou od jiných subjektů nebo sraženou jiným poplatníkům pod svou majetkovou odpovědností. Stát počítá s tím, že plátce daně sice daň odvádí, avšak má reálnou možnost ji přenést na jiný subjekt, tj. nesníží se jeho disponibilní zdroje. Plátce daně je jediným daňovým subjektem u daní ze spotřeby. Plátce v tomto případě odvádí daň vybranou od jiných subjektů prostřednictvím ceny své produkce. Základ daně – je předmět daně vyjádřený v měrných jednotkách a upravený podle zákonných pravidel.“6 „Základ daně nám říká z čeho se bude vypočítávat daň. Od základu daně je povoleno odečítat určité částky, čímž vznikne upravený základ daně. Daň se pak vypočítává až z upraveného základu daně. Předmět daně – udává, z čeho se daň vybírá. Kromě toho některé skutečnosti nejsou předmětem daně, to znamená, že se z nich určitá daň nevybírá. Může se z nich, ale vybírat daň jiná.
6
VANČUROVA, A., LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2006 aneb učebnice daňového práva. VOX Praha 2006 ISBN 80-86324-60-5
15
Některé příjmy jsou sice předmětem daně, ale stát je od daně osvobodí, takže daň se z nich rovněž nevybírá. Tím může stát podporovat určité činnosti. Někdy však stanoví určité podmínky.“7
4.1Daně z příjmu 4.1.1 Daň z příjmu fyzických osob „Poplatníci daně z příjmu fyzických osob– poplatníky daně z příjmu fyzických osob jsou všechny fyzické osoby. Dělíme je do dvou skupin na daňové rezidenty a nerezidenty. Daňový rezident je fyzická osoba, která má na území České republiky bydliště. Daňovým rezidentem je však i osoba, která tu nemá bydliště avšak na území České republiky v průběhu kalendářního roku pobývá alespoň 183 dní – říkáme, že osoba se obvykle zdržuje na území České republiky. Daňový rezident podléhá dani z příjmů fyzických osob svými celosvětovými příjmy. Daňový nerezident podléhá dani z příjmu fyzických osob pouze příjmy ze zdrojů na území České republiky – má omezenou daňovou povinnost.“8 Předmětem daně z příjmu fyzických osob jsou I. Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky podle §6 •
„Příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovně právního, služebního nebo členského poměru za obdobného poměru v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce,
•
příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komandistů komanditních společností, a to i když nejsou povinni
7
KLÍNSKÝ, P., MÜNCH, O. Ekonomika 3 pro obchodní akademie a ostatní střední školy. FORTUNA Praha 2002. ISBN 80-7168-826-6 8 VANČUROVA, A., LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2006 aneb učebnice daňového práva. VOX Praha 2006 ISBN 80-86324-60-5
16
při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů plátce a příjmy za práci likvidátorů, •
odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob (citace zákony)
•
poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1% vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o najaté vozidlo, vychází se ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší. Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla, nižší než 1000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1000 Kč. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce více motorových vozidel současně považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1% z úhrnu vstupních cen všech motorových vozidel používaných pro služební i soukromé účely.
Za příjmy ze závislé činnosti, se podle § 6 nepovažují a předmětem daně nejsou •
náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do stanovené výše
•
hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích,
čistících
a
dezinfekčních
prostředků
a
ochranných
nápojů
poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem, včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, jakož i hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvků na jejich udržování, dále hodnota pracovního oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvků na jeho udržování
17
•
náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce, poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce“9
Od daně jsou dále podle §6 osvobozeny •
částky vynaložené zaměstnavatelem na rozvoj zaměstnanců – musí souviset s jejich pracovním zaměřením
•
Poskytované stravování od zaměstnavatele zaměstnancům, ale musí být nepeněžní a musí být spotřebováno na pracovišti nebo poskytnuto jako závodní stravování které zajišťuje jiný subjekt.
•
hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných zaměstnavatelem
•
„nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnancům – možnost používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce; jde-li však o poskytnutí rekreace včetně zájezdů, je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za kalendářní rok. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance.“9
•
Zvýhodnění od zaměstnavatele, který provozuje osobní přepravu – poskytuje zaměstnanci a jeho rodinným příslušníkům bezplatné jízdné, nebo jízdné se slevou
•
„Hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná
jako
nepeněžní
plnění
zaměstnavatelem
zaměstnancům
v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště, a to maximálně do výše 3 500Kč měsíčně.“9 9
Zákon č.586/1992 Sb., o daních z příjmu
18
•
Příspěvek, který platí zaměstnavatel na účet zaměstnancova připojištění se státním příspěvkem, pojišťovna musí být oprávněna k provozování pojišťovací činnosti, výplata pojistného plnění musí být až po uplynutí 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení 60 let a příspěvek může být maximálně ve výši 24 000 Kč
Funkční požitky: •
„Funkční platy členů vlády, poslanců a senátorů Parlamentu České republiky a poslanců Evropského parlamentu, zvolených na území České republiky a platy vedoucích ústředních úřadů státní správy
•
Odměny za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy,
státních
orgánech,
občanských
komorách a v jiných orgánech a institucích“
zájmových
sdruženích,
10
Dílčím základem daně z §6 jsou Příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky, kromě položek uvedených výše. Dílčí základ se dále musí zvýšit o pojistné které hradí zaměstnavatel a to na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve výši 25% a o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění ve výši 9%. II. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§7) •
„Příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství
•
Příjmy ze živnosti
•
Příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů
•
Podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku“10
10
Zákon č.586/1992 Sb., o daních z příjmu
19
Dílčím základem daně z příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti jsou výše uvedené příjmy, od kterých se odečtou výdaje vynaložené na jejich dosažení zajištění a udržení. Za dílčí základ daně společníka ve veřejné obchodní společnosti, se bere část ze základu daně veřejné obchodní společnosti a část základu daně se bere ve stejném poměru, jak si společníci rozdělují zisk, buď podle společenské smlouvy, nebo rovným dílem mezi společníky. Stejným způsobem se rozděluje i ztráta veřejné obchodní společnosti. Za dílčí základ komplementáře v komanditní společnosti se bere část základu daně komanditní společnosti a to ve stejném poměru jakým se rozděluje zisk a nebo ztráta komanditní společnosti. Poplatník má možnost uplatnit místo výdajů prokazatelně vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, výdaje, které jsou stanoveny v zákoně v procentech. •
80 % z příjmu ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství
•
60 % z příjmu ze živností řemeslných
•
50 % z příjmu ze živnosti, kromě příjmu ze živností řemeslných
•
40 % z příjmu z podnikání podle zvláštních předpisů
III. příjmy z kapitálového majetku podle § 8 „Příjmy z kapitálového majetku, pokud nejsou uvedeny v §6 nebo §7 jsou: •
Podíly na zisku z majetkového podílu na akciové společnosti, na společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti, podíly na zisku z členství v družstvu a dále úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů, příjmy z vyrovnání společníkovi, který není účastníkem smlouvy, dosažené na základě smlouvy o převodu zisku podle zvláštního právního předpisu nebo ovládací smlouvy podle zvláštního právního předpisu
20
•
Podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud se nepoužijí k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše
•
Úroky, výhry a jiné výnosy z kladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na vkladovém účtu
•
Výnosy z vkladových listů a z vkladů jim na roveň postavených
•
Úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, úroky z prodlení, poplatek z prodlení, úroky z vkladů na běžných účtech, které nejsou určeny k podnikání
•
Rozdíl mezi vyplacenou jmenovitou hodnotou dluhopisu včetně vkladního listu
•
Příjmy z prodeje předkupního práva na cenné papíry“11
IV. Příjmy z pronájmu podle §9 •
Příjmy z pronájmu nemovitostí a bytů
•
Příjmy z pronájmu movitých věcí
Příjmy z pronájmu, které mají manžele z majetku, který je z bezpodílového spoluvlastnictví, se zdaňují jen u jednoho z manželů Dílčím základem daně jsou příjmy z pronájmu, snížené o výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení. Poplatník může místo uplatnění výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmu uplatnit výdaje ve výši 30 % z příjmu. V. Ostatní příjmy podle § 10 •
„Příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem ( tyto příjmy jsou, ale osvobozeny pokud jejich výše nepřekročí 20 000 Kč)
11
Zákon č.586/1992 Sb., o daních z příjmu
21
•
Příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditisty na komanditní společnosti nebo z převodu členských práv a povinností k družstvu a majetkových podílů na transformovaném družstvu
•
Příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému
•
Výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výhry z reklamních soutěží a slosování
•
Ceny z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže“12
„Dílčím základem daně je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Jsou-li výdaje spojené s jednotlivými příjmy vyšší než příjmy, tak se k nim nepřihlíží.“12 Předmětem daně z příjmu fyzických osob nejsou především: •
půjčky a úvěry
•
příjmy z prodeje rodinného domu (pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dubu 2 let),příjmy z prodeje movitých věcí
•
náhrada škody
•
dědictví nebo darování
•
společné jmění manželů
•
příjmy au-pair
•
dávky sociální péče a dávky státní sociální podpory
12
Zákon č.586/1992 Sb., o daních z příjmu
22
Základ daně – základ daně je částka o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, ze které se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje kalendářní rok, přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. U poplatníka, kterému plynou ve zdaňovacím období souběžné dva nebo více druhů příjmů uvedených v §6 -10, je základem daně součet dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů. Výpočet měsíční zálohy na daň ze závislé činnosti ( poplatník má podepsané prohlášení ) Hrubá mzda + 25% sociální pojištění + 9% zdravotní pojištění Super hrubá mzda Zaokrouhleno na 100 Kč nahoru – 15% daň – 2070 Kč - sleva na poplatníka – 890 Kč – daňové zvýhodnění = záloha na daň k úhradě Čistá mzda = hrubá mzda –(6,5 % sociální a 4,5 % zdravotní pojištění) – záloha na daň Tabulka 2: Výpočet měsíční zálohy na daň ze závislé činnosti
23
Schéma základu daně z příjmů fyzických osob Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky + 25 % pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a +9 % na pojistné na veřejné zdravotní pojištění = dílčí daňový základ příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti – výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů (nebo paušální částka) = dílčí daňový základ příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (nebo záporný rozdíl mezi příjmy a výdaji) Příjmy z pronájmu – výdaje na dosažení, udržení a zajištění z příjmu (nebo paušální částka) = dílčí daňový základ příjmů z pronájmu (nebo záporný výdaj mezi příjmy a výdaji ) Příjmy z kapitálového majetku = dílčí daňový základ z příjmů z kapitálového majetku Ostatní příjmy – výdaje na dosažení příjmu (podle druhů příjmů, do výše daného druhu příjmů) = dílčí daňový základ ostatní příjmy Tabulka 3: Schéma základu daně z příjmů fyzických osob
∑ dílčích základů – celkový základ daně z příjmu
24
Výpočet daně z příjmu fyzických osob Před znázorněním výpočtu daně z příjmu fyzických osob vysvětlím několik pojmů z §15 – nezdanitelná část základu daně Dary – které musí být poskytnuty „obcím, krajům, organizačním složkám stát, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona, a to na financování vědy a vzdělání výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli částečného nebo plného invalidního důchodu a nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu, na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na rehabilitační a kompenzační pomůcky uvedené ve zvláštním právním předpise nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařezaní do zaměstnání.“13 Součet poskytnutých darů musí za zdaňovací období přesáhnout 2 % ze základu daně anebo musí být alespoň ve výši 1 000 Kč Stejný způsob se používá i pro dary poskytnuté na odstraňování následků živelné pohromy jak v České republice, tak i v členských státech Evropské unie a Norska a Islandu. Nejvýše lze odečíst 10 % ze základu daně. 13
Zákon č.586/1992 Sb., o daních z příjmu
25
Jako dar lze uznat i odběr krve – jako hodnota jednoho daru je uvedena částka 2 000 Kč Úroky – „od základu daně se odečte částka, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, úrokům z hypotečního úvěru poskytnutého bankou nebo pobočkou zahraniční banky anebo zahraniční bankou sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů, jakož i úvěru poskytnutého stavební spořitelnou, bankou nebo pobočkou zahraniční banky v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem, a použitým na financování bytových potřeb, pokud se nejedná o bytovou výstavbu, údržbu stavby bytového domu nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu prováděnou v rámci podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti nebo pro účely pronájmu podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti nebo pro účely pronájmu.“14 Pokud je účastníkem smlouvy více zletilých osob, může si úroky odečíst jen jedna z nich a nebo všichni a odečet uplatní rovným dílem. Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně, ze všech úvěrů poplatníků v téže domácnosti nesmí překročit 300 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků. Příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem – lze odečíst částku, která se rovná součtu příspěvků zaplacených poplatníkem za zdaňovací období, která se za zdaňovací období sníží o 6 000 Kč. Maximální částka kterou lze za zdaňovací období odečíst je 12 000 Kč. „Pokud poplatníkovi jeho penzijní připojištění zaniklo bez nároku na penzi nebo jednorázové vyrovnání a současně bylo poplatníkovi vyplaceno odbytné, pak nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl
14
Zákon č.586/1992 Sb., o daních z příjmu
26
poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplacených příspěvků na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem základ daně snížen.“14 Zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění – „výplata pojistného musí být ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a výplata musí být nejdříve v roce, kdy poplatník dosáhne věku 60 let, a u pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití navíc za předpokladu, že pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 Kč a pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň 70 000 Kč.“15 Poplatník může mít uzavřeno více pojistných smluv, ale maximální částka, kterou si ročně může odečíst je 12 000 Kč. Příspěvky placené odborovým organizacím – poplatník musí být členem a odborová organizace se musí zabývat obhajováním hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců. Poplatník může odečíst částku ve výši 1,5 % ze zdanitelných příjmů podle § 6 a maximální částka za zdaňovací období je 3 000 Kč Úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání – úhrada nesmí být hrazena zaměstnavatelem a ani nesmí být uplatněny jako výdaj, maximálně lze odečíst 10 000 Kč na poplatníka, ale poplatník se zdravotním postižením může odečíst 13 000 Kč a poplatník s těžším zdravotním postižením až 15 000 Kč.
15
Zákon č.586/1992 Sb., o daních z příjmu
27
Výpočet daňové povinnosti / daňového bonusu
Celkový základ daně z příjmu Dary Úroky Penzijní připojištění – nezdanitelné položky
Soukromé životní pojištění. Příspěvky placené odborovým organizacím Úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání Daňová ztráta – která vznikla a byla vyměřena v za
– položky odčitatelné od
předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to
základu daně
nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období za které se daňová ztráta vyměřuje
= upravený základ daně z příjmů Zaokrouhlit na celé 100 Kč dolů
15% daň z příjmu fyzických osob §16 – slevy na dani :
24840 Kč na poplatníka 24840
Kč
na
manželku
(manžela)
žijící
s poplatníkem v domácnosti pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 38040Kč, pokud je manželka (manžel) držitelkou průkazu
28
ZTP/P zvyšuje se částka 24840Kč na dvojnásobek 2520 Kč – pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod 5040 Kč – pobírá-li poplatník plný invalidní důchod 16140 Kč – je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P 4020 Kč u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. 10680 Kč – daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost vypočtená podle tohoto zákona za příslušné období, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Minimálně 100 Kč a maximálně 52200 Kč.
= Daň k úhradě / Daňový bonus Tabulka 4: Výpočet daňové povinnosti / daňového bonusu
4.1.2 Daň z příjmu právnických osob „Poplatníci daně z příjmu právnických osob jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami, a i organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu.
29
Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok popřípadě hospodářský rok.“16 Poplatníky si můžeme rozdělit na daňové rezidenty a daňové nerezidenty. Daňový rezident má neomezenou daňovou povinnost – dani z příjmů právnických osob podléhá jak příjmy z území České republiky, tak i příjmy ze zahraničí. Daňovým nerezidentem je právnická osoba se sídlem v zahraničí, která má omezenou daňovou povinnost a podléhá dani z příjmů právnických osob pouze příjmy ze zdrojů na území České republiky. „Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem.“16 Předmětem daně nejsou – příjmy získané nabytím akcii z privatizačního procesu, příjmy získané dědictvím nebo darováním – byli již zdaněni dědickou nebo darovací daní, příjmy z vlastní činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů. Osvobozené příjmy právnických osob •
členské příspěvky – příjmy dobrovolných organizací hrazené členy
•
příjmy církví – příjmy všech registrovaných církví
•
příjmy z nájemného – pokud jsou byty dále pronajímány, tak by tyto příjmy byli dvakrát zdaněny
•
příjmy z malých vodních elektráren, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení
16
•
příjmy státních fondů
•
příjmy z loterii
Zákon č.586/1992 Sb., o daních z příjmu
30
•
podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud jsou použity k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše
•
příjmy z úroků a přeplatků zaviněných správcem daně
Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje, a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období. Pro zjištění základu daně se vychází z výsledku hospodaření a ten se podle zákona dále upravuje na základ daně. Hospodářský výsledek se zvyšuje o: •
částky neoprávněně zkracující příjmy ( smluvní cena od dodavatele je nižší než cena daná znalcem – rozdíl je přičitatelná položka)
•
výdaje, které byly zařazeny do 5 účetní skupiny, ale jsou podle §25 nedaňové např. manka a škody přesahující náhrady
•
přijaté úhrady smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů u věřitele
Hospodářský výsledek se snižuje o: •
pokuty a úroky z prodlení, zúčtované ve výnosech, ale dosud nebyly proplaceny
•
rozpouštění rezerv
•
náklady, které zatím nebyly uhrazeny, ale patří do tohoto kalendářního roku (mzdy, nájemné,…)
Položky upravující základ daně jako hlavní a nejčastěji jmenovanou položku uvádím „daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo
31
jeho část, a to nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje“17 Položky snižující základ daně Dary – dar musí být poskytnutý na veřejně prospěšné účely obcím krajům na financování vědy, vzdělávání, kulturu, školství, na podporu a ochranu mládeže, na sociální, zdravotní a ekologické účely atd. Dar musí mít hodnotu minimálně 2 000 Kč a maximálně 5% z upraveného základu daně, sníženému o ztrátu z minulých let
Výpočet daně z příjmu právnických osob Účetní výsledek hospodaření + daňově neuznatelné náklady §24, §25 - nezdaňovatelné výnosy = Základ daně − odčitatelné položky § 34 -
např. ztráta z minulých let
Snížený základ daně - dary na veřejně prospěšné účely § 20 =Upravený základ daně (zaokrouhleno na 1 000 Kč dolů) 21% daň − sleva na dani = Daňová povinnost Tabulka 5: Výpočet daně z příjmu právnických osob 17
Zákon č.586/1992 Sb., o daních z příjmu
32
4.2 Majetkové daně 4.2.1 Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitosti Daň dědická „Poplatníkem dědické dani je dědic, který nabyl dědictví nebo jeho část ze závěti, ze zákona nebo z obou těchto právních důvodů podle pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu, jímž bylo řízení o dědictví skončeno. Předmětem daně
dědické je nabytí majetku děděním. Majetkem pro účely daně
dědické jsou : - věci nemovité, byty a nebytové prostory - věci movité, cenné papíry, peněžní prostředky, pohledávky, majetková práva a jiné majetkové hodnoty Základ daně dědické je cena majetku nabytého jednotlivým dědicem snížená o prokázané dluhy zůstavitele, cenu majetku osvobozeného, přiměřené náklady na pohřeb zůstavitele, odměny a výdaje notáře, dědickou dávku prokazatelně zaplacenou jinému státu.“18 Daň darovací Poplatníkem ten kdo majetek bezúplatně nabyl. „Předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí majetku. Majetkem se pro tento účel rozumí nemovitosti, movitý majetek a jiný majetkový prospěch. Movitý majetek zahrnuje peníze, vklady, cenné papíry a movité věci. Je-li bezúplatně nabyta pouze část majetku, je předmětem daně jen ta část majetku, která byla nabyta bezúplatně.
18
Zákon ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí
33
Základem daně darovací je cena bezúplatně nabytého majetku bez osvobozené části předmětu daně snížené o prokázané dluhy a cenu jiných povinností.“19 Daň z převodu nemovitosti „Poplatníkem daně z převodu nemovitostí se určuje podle způsobu provedení převodu vlastnictví nemovitosti. Při úplatném převodu vlastnictví k nemovitosti je poplatníkem dosavadní vlastník nemovitosti, který ji prodává. Nabyvatel je v tomto případě ručitelem. V případě nabytí nemovitosti vydražením nebo při výkonu rozhodnutí, vyvlastnění, konkursu nebo vyrovnání je poplatníkem daně nabyvatel nemovitosti.“20 Směna nemovitostí, i když z právního hlediska se považuje za prodej a nákup, a to oboustranně, je považována z hlediska daně z převodu nemovitostí za jeden převod. Základem daně je ocenění té ze směňovaných nemovitostí, které je vyšší. Oba účastníci transakce jsou poplatníky daně z převodu nemovitostí a jsou povinni platit daň společně a nerozdílně. „Předmětem daně z převodu nemovitostí je úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti (včetně vypořádání podílového spoluvlastnictví), vzájemná výměna nemovitostí, bezúplatné zřízení věcného břemene. Základem daně z převodu nemovitostí je cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu, platná v den nabytí nemovitosti, a to i v případě, je-li cena nemovitosti sjednaná dohodou nižší než cena zjištěná, v případě vydražení nemovitosti při výkonu rozhodnutí, při exekuci nebo ve veřejné dražbě cena dosažená vydražením, cena sjednaná, jde-li o převod nemovitosti z vlastnictví územního samosprávného celku. V případě vkladu nemovitosti do společnosti s ručením omezeným nebo do akciové společnosti, hodnota určená posudkem znalce podle obchodního zákoníku.“20
19
VANČUROVA, A., LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2006 aneb učebnice daňového práva. VOX Praha 2006 ISBN 80-86324-60-5 20
Zákon ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí
34
„Rozdělení osob do skupin pro účely výpočtu daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí Pro účely výpočtu těchto daní jsou osoby zařazeny do tří skupin vyjadřujících vztah poplatníka k zůstaviteli, dárci nebo nabyvateli. Příbuzenským vztahům vzniklým narozením jsou na roveň postaveny vztahy založené osvojením. Do I. skupiny patří - příbuzní v řadě přímé a manželé Do II. skupiny patří - příbuzní v řadě pobočné, a to sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety - manželé dětí, děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů a osoby, které s nabyvatelem, dárcem nebo zůstavitelem žily nejméně po dobu jednoho roku před převodem nebo smrtí zůstavitele ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na nabyvatele, dárce nebo zůstavitele Do III. Skupiny patří - ostatní fyzické a právnické osoby“21
4.2.2 Daň z nemovitostí „Předmět daně jsou pozemky na území České republiky vedené v katastru nemovitostí.„22 „Jsou-li na pozemku umístěny stavby, pak předmětem daně není plocha, která je touto stavbou zastavěna. Pozemky jsou rozděleny do skupin, pro které se pak liší stanovení základu daně a sazby daně. Předmětem daně ze staveb jsou stavby, na které bylo
21 22
Zákon ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí Zákon ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí
35
vydáno kolaudační rozhodnutí nebo které kolaudaci podléhají a jsou užívány. Stavby jsou rovněž rozděleny do skupin, které se liší stanovením základu daně a sazbami daně. Poplatníkem daně je z pravidla vlastník pozemku nebo stavby.“23
4.2.3 Silniční daň „Předmětem daně jsou vozidla, která jsou určena nebo používána k podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti nebo jsou v souvislosti s podnikáním používána a nebo k činnostem z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob. Bez ohledu na to zda jsou používána k podnikání, jsou předmětem daně vozidla s největší
povolenou
hmotnosti
nad
3,5
tuny.„24Od
daně
jsou
osvobozena
např.jednostopá či tříkolová vozidla „Poplatníkem daně je v případě služebních vozů nebo soukromých vozů využívaných i k podnikání držitel vozidla zapsaný v technickém průkazu. V případě soukromých vozů zaměstnanců je to pak zaměstnavatel. Základ daně u nákladních automobilů, přívěsů, návěsů, kolových traktorů a autobusů je celková hmotnost v tunách a počet náprav. U osobních automobilů je jím objem válců v motoru.“25
4.3 Selektivní daně 4.3.1 Spotřební daň „Spotřební daní se zdaňují vybrané výrobky a to na: •
daň z minerálních olejů
•
daň z lihu
23
KLÍNSKÝ, P., MÜNCH, O. Ekonomika 3 pro obchodní akademie a ostatní střední školy. FORTUNA Praha 2002. ISBN 80-7168-826-6 24 Zákon ČNR č. 16/ 1993 Sb., o dani silniční 25 KLÍNSKÝ, P., MÜNCH, O. Ekonomika 3 pro obchodní akademie a ostatní střední školy. FORTUNA Praha 2002. ISBN 80-7168-826-6
36
•
daň z piva
•
daň z vína a meziproduktů
•
daň z tabákových výrobků“26
„Na rozdíl od DPH, která se vybírá postupně u každého prodávajícího, je spotřební daň placena jednorázově, a to buď při prvním prodeji od výrobce nebo při dovozu ze zahraničí přímo na celním úřadu. Plátci jsou výrobci u tuzemské produkce nebo dovozci při dovozu. Poplatníky jsou všichni, kteří ty to výrobky kupují, protože daň je obsažena v cen. Základ daně je ve většině případů vyrobené nebo dovezené množství v naturálních jednotkách. Výjimkou je základ daně u tabákových výrobků, kde se daň stanoví částečně z ceny pro konečného spotřebitele a částečně z množství v ks.“25
4.4 Universální daně 4.4.1 Daň z přidané hodnoty - DPH „Přidanou hodnotou, jak už z názvu vyplývá, je něco, co bylo přidáno k hodnotě produktu – zpracováním apod. Tato hodnota je dána náklady na zpracování a požadovaným ziskem. Kupující uhradí cenu zboží a DPH z celé ceny. Jde o tzv. daň na vstupu, tedy o daň při koupi. Naopak při prodeji se k celé ceně zboží DPH připočítává – jde o daň na výstupu. Podnik odvádí jen rozdíl daně na vstupu a výstupu. Odborně říkáme, že plátce má nárok na odpočet daně, tedy na odečtení daně na vstupu. Částku, kterou každý podnik odvádí, nazýváme daňová povinnost. Daňová povinnost = DPH z prodejní ceny − DPH na vstupu
26
Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních
37
Předmět daně je tzv. zdanitelné plnění. Zdanitelným plněním rozumíme dodání zboží, poskytnutí služeb a převod nemovitostí. Plátci daně, jak již víme, jsou osoby, které DPH odvádějí. Plátcem daně není každá fyzická nebo právnická osoba, která prodává zboží nebo služby. V roce 2008 jsou povinně plátci DPH fyzické a právnické osoby, jejichž obrat za posledních 12 měsíců byl větší než 1 000 000 Kč.Plátcem daně může být podnikatel i s nižším obratem, pokud se dobrovolně zaregistruje. Poplatníky DPH jsou vlastně všichni, kteří nakupují zboží nebo služby od plátců daně. Základ daně je cena zboží nebo služby. DPH se vypočítává na vstupu i na výstupu a rozdílem těchto daní se stanoví tzv. daňová povinnost. Pokud je vyšší daň na vstupu než daň na výstupu, vznikne nadměrný odpočet. Nadměrný odpočet finanční úřad plátci vrátí.“27
5. Přehled daní Velké Británie Daňová soustava Velké Británie
Daně přímé Daně z příjmu Daň z příjmu fyzických osob (income tax) Daň z příjmu právnických osob (corporation tax) Daň z produkce ze Severního moře (Taxation Of North Sea Production) Daň z kapitálových zisků (capital gains tax)
27
KLÍNSKÝ, P., MÜNCH, O. Ekonomika 3 pro obchodní akademie a ostatní střední školy. FORTUNA Praha 2002. ISBN 80-7168-826-6
38
Daně z majetku Daň z nemovitosti (council tax) Daň nerezidentských britských subjektů (business rates) Daň dědická (inheritance tax) Daň darovací (gift tax) Kolkovné (stamp duty)
Daně nepřímé Universální daně Daň z přidané hodnoty (value added tax)
Selektivní daně Daň z odpadů (landfill tax) Daň ze znečišťování ovzduší (climate change levy) Spotřební daně (excese duties) Daň z osobní letecké přepravy (air passenger duty) Daň ze sázek a her (Bettiny and gaming duties) Daň z pojistného (Insurance premium tax) Tabulka 6: Přehled daní Velké Británie
39
5.1 Daně z příjmu 5.1.1 Daň z příjmu (income tax) Zdaňovacím obdobím této daně je jeden rok, ale není to kalendářní rok jako v České republice, ale je to finanční rok tj. od 1. 4. do 31. 3 následujícího roku. Je to daň z příjmů, ale ne všechny příjmy jsou zdanitelné a některé příjmy jsou zdaňovány až po překročení určité hranice a i po té existují další úlevy a slevy které snižují daň. Zdanitelným příjmem je: •
příjem ze zaměstnání a pokud jsou od zaměstnavatele nějaké výhody musí se zdanit také
•
příjem z podnikání
•
důchodové příjmy – státní, firemní, starobní
•
úroky z úspor – z národních úspor, investičních účtů a dluhopisů
•
investiční výnosy
•
státní dávky – nejčastější zdanitelné dávky: péče o zdravotně postiženého, dávky uchazeče o zaměstnání, podpora v nezaměstnanosti – pokud je zaplacené pojištění….
•
Nájemné – z nocležníka ve vlastním domě, ale pouze pokud nájemné překročí £4500ročně a nebo nájemné z další nemovitosti
•
Ostatní zdanitelné příjmy
3ezdanitelnými příjmy jsou: •
státní dávky - pečovatelské službě
40
•
paušální částka posmrtné platby
•
na bydlení
•
podpora nezaměstnanosti a příspěvky
•
na dítě
•
příspěvek v mateřství
•
na těžké zdravotní postižení
•
překlenovací příspěvek pro mladého člověka
•
úroky z úspor ISAS
•
nájemné do £ 4250
•
příjmy z individuálních spořících účtů
•
příjmy ze státních spořících certifikátů
Po sečtení zdanitelných příjmů můžeme přejít k úpravám abychom dostali základ daně. Každý občan Velké Británie má nárok na odpočet tzv. osobního příspěvku (personal allowance) ten zastává stejnou funkci jako v České republice, pouze má různou výši, rozdělenou podle věku poplatníka. Tři úrovně osobního odpočtu pro rok 2009-10 Osobní odpočet
Výše odpočtu v £
Základní úroveň
6,475
Věk 65 – 74
9,490
Věk 75 a více let
9,640
Tabulka 7: Tři úrovně osobního odpočtu pro rok 2009-10 Zdroj: HM Revenue
41
Dosáhne-li poplatník věku 65 nebo 75 do 5. dubna 2010 má nárok na odpočet podle pro vyšší věkovou skupinu. U věkové kategorie od 65 let je důležité zmínit, že je stanoven limit výše příjmu, od kterého se snižuje výše odpočtu. Limit pro rok 2009-10 je £22,900. Částka která přesahuje tento limit se vydělí dvěma a odečte se od výše příslušného odpočtu. Př. Občan ve věku 66 let, která má příjem £23,400. 23 400 – 22 900= 500 500 /2 = 250 9 490 – 250 = 9,240 Občan si bude moct uplatnit odpočet ve výši £9,240 ročně. Po uplatnění osobního odpočtu máme základ daně který zdaníme příslušnou sazbou. Sazba daně z příjmu pro rok 2009-10 Výše
zdanitelného Sazba daně (income
příjmu v £ (income tax tax rate on savings) band) 0 – 2,440
10%
2,441 – 37,400
20%
37,401 a více
40%
Tabulka 8: Sazba daně z příjmu pro rok 2009-10 Zdroj: HM Treasury
Takto vypočítaná daň by, ale ještě nebyla kompletní, neboť další součástí jsou úroky z úspor (Income Tax rate on non savings income) a dividend (Income Tax rate on dividends) a ty mají částečně odlišné sazby.
42
Sazba daně z úspor a z dividend Zdanitelný příjem v £
úroky z úspor (Income Tax dividend (Income Tax rate rate on non savings income) on dividends)
0 – 2,440
10%
10%
2,441 – 37,400
20%
10%
37,401 a více
40%
32,5%
Tabulka 9: Sazba daně z úspor a z dividend Zdroj: HM Treasury
Po těchto úpravách získáme výslednou daň, kterou je možné stejně jako v České republice snížit o slevy na dani, ale ve Velké Británii mají kromě slev na děti i další slevy na pracující občany s nízkým výdělkem a po uplatnění slev je možné dosáhnout stejně jako v České republice daňového bonusu. Slevy na dani na pracujícího např.
Basic element £ 1,800 ročně Coule and lone parent £ 1,770 ročně 30 hour element £ 735 ročně Disabled wolker element £ 2405 ročně Severe disablity element £1,020 ročně
Slevy na dani na děti např.
Family element £545 ročně Family element, baby addition £545 Child element £2,085 Disabled child element £2,540 Severaly disabled child element £2540.
Po uplatnění slev na dani nám vyjde konečná daňová povinnost / daňový bonus.
43
5.1.2 Daň ze zisku firem (corporation tax) Odpovídá dani z příjmu právnických osob, je to daň ze zisku limited copany a dalších organizací včetně klubů, spolků a sdružení a jiných neregistrovaných subjektů. Zdanitelný zisk pro daň právnických osob je: •
zisky z obchodování a z investic ( s výjimkou dividend, které jsou zdaněny jinak)
•
kapitálové zisky
Pokud má společnost nebo organizace sídlo ve Velké Británii, bude muset ve Velké Británii platit daň právnických osob (corporation tax), ze všech svých zdanitelných zisků – kdekoliv na světě. Pokud společnost není založena ve Velké Británii, ale působí tam např. kanceláře, pobočky bude muset společnost platit daně právnických osob ze zisků plynoucích z činnosti ve Velké Británii. „Zdanitelným obdobím je obecně účetní období od 1. dubna do 31.března (pokud neexistuje dohoda se správcem daně) a daň je splatná do 9 měsíců od konce účetního období. Velké společnosti musí platit daň ve čtyřech splátkách ke 14. dni sedmého, desátého, třináctého a šestnáctého měsíce následujícího od začátku účetního období. Za velkou společnosti se považuje společnost se ziskem vyšším než 1,5 milionu GBP. Daňový základ se počítá na základě obchodních účtů, příjmy a výdaje jsou účtovány na přírůstkové bázi. Jediným důležitým příjmem, který je od daně osvobozen, je dividendový příjem získaný od rezidentních společností. Obecně jsou všechny výdaje vynaložené na dosažení příjmů odpočitatelné. V rámci daňových pobídek si mohou malé a středně velké firmy odečíst výdaje na výzkum a vývoje ve 150% hodnotě (minimální vynaložená částka musí být 10000GBP).
44
Odpisy – obecně nelze uplatnit odpočet z odpisů, neboť představují kapitálový výdaj. Místo odpočtu je možné uplatnit nezdanitelnou část ze základu daně z kapitálových výdajů, například 25% u strojů a zařízení, 4% u průmyslových budov (25% ve vybraných podnikatelských zónách), 10% u vybraných výdajů na získávání nerostů, 25% na know-how a 2% na patenty.“28 Zdanitelný zisk musíme upravit: •
přičíst neoprávněné odpisy, které byly zapsány v účetnictví
•
odečíst kapitálové výdaje (odpovídají odpisům)
•
přičíst jiné relevantní příjmy
•
odečíst jakékoli další příslušné odpočty, úlevy, příspěvky či ztráty ( ztrátu z minulých let můžeme uplatnit pouze z minulého roku)
Po takto upraveném základu daně se uplatní sazba daně pro výpočet hrubé daňové povinnosti. Hrubá daňová povinnost se upraví o příslušné daňové úlevy. Sazby daně ze zisků korporací Zdanitelný zisk
Sazba daně
0 – 300 000
21 %
300 001 – 1 500 000
28 %
Nad 1 500 000
28 %
Tabulka 10: Sazba daně z příjmu právnických osob Zdroj:HM Revenue
Speciální kurz pro podílové fondy a otevřené investiční společnosti je 20% a jako hlavní sazba je vedeno 28 %.
28
ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii. Linde Praha 2006 ISBN 80-7201-593-1
45
5.1.3 Daň z produkce ze Severního moře (Taxation Of North Sea Production) Tuto daň bychom v České republice nenašli a proto není vhodné přirovnání, ale vztahuje se především na příjmy z ropných polí.
5.1.4 Daň z kapitálových zisků (capital gains tax) „V daňovém roce 2008 - 2009 je roční sleva z daně (annual exemption) je 9.600 GBP. Zisk nad tuto hranici je zdaněn jednotnou sazbou ve výši 18%. Daňovou úlevu (entrepreneurs relief) mají jednotlivci, kteří prodají svou firmu a dále vlastníci alespoň 5% podílu ve firmě, kteří jej prodají a v takové firmě pracují. Tito lidé zaplatí daň ve výši 10% z celoživotního zisku do 1 mil. GBP. Od placení CGT jsou osvobozeny investice do individuálních spořících účtů do 7.200 GBP ročně, přičemž investice do peněžních produktů ISA činí maximálně 3.600 GBP (cash element) a zbytek tvoří investice do cenných papírů.“29 (citace – záložky)
5.2 Daně z majetku 5.2.1 Daň z nemovitosti (council tax) „Jedná se o daň z rezidenčních nemovitostí, kterou vybírají místní (obecní) úřady. Daň se vypočítává z hodnoty nemovitosti v dubnu 1991. Ocenění nemovitostí a rozpětí jednotlivých daňových pásem se liší v Anglii, Skotsku, Walesu i Severním Irsku. Sníženou sazbu obecní daně platí některé skupiny občanů (např. invalidé, samostatně žijící osoby). Majitelé druhé a další nemovitosti z ní platí obecní daň se slevou 10-50 %, pokud v ní nikdo nebydlí. Existují také určité možnosti pro krátkodobé a dlouhodobé neplacení daně.“29
29
1997 – 2009 Czech trade. Finanční a daňový sektor Velké Británie [online]. Vystaveno 21.5.2009 [cit. 2009-05-21] Dostupné z :http://www.businessinfo.cz/cz/sti/velka-britaniefinancni-a-danovysektor/5/1000687/#sec5
46
5.2.2 Daň nerezidentských britských subjektů (business rates) „Daň odvádí většina vlastníků nemovitostí určených k podnikání. Základem pro výpočet daně je zdanitelná hodnota nemovitosti. Tuto hodnotu stanovuje každých 5 let státní úřad pro oceňování - The Valuation Office Agency. Daň z podnikání se rovná součinu zdanitelné hodnoty a multiplikátoru (číslo), který každoročně stanovuje britská vláda. Existují různé daňové úlevy (např. nevyužité nemovitosti, charitativní organizace, neziskové organizace náboženského a vzdělávacího charakteru, podniky na venkově).“29
5.2.3 Daň dědická (inheritance tax) a daň darovací (gift tax) „Ne všechno podléhá dani, osvobozený je majetek v hodnotě do 325 000 GBP a majetek který je přes tuto hranici se zdaňuje 40 %.Výše darovací daně závisí na délce života dárce od okamžiku po darování majetku. Pokud dárce žije alespoň 7 let, darovací daň se neplatí. V opačném případě se daň vypočte podle tabulky progresivních sazeb. Darovací daň se jednotlivcům neplatí u vybraných darů.“29
5.2.4 Kolkovné (stamp duty) „Plátcem daně je kupující. Výše daně závisí na ceně kupované nemovitosti (pozemek, dům). Od daně jsou osvobozeny převody nemovitostí pro charitativní organizace. Stamp duty se platí také při prodeji akcií a vlastnických podílů (shares) a činí 0,5 %.“30
5.3 Universální daně 5.3.1 Daň z přidané hodnoty (value added tax) Dani z přidané hodnoty (VAT) podléhá většina obchodních transakcí na území Spojeného království. VAT podléhá rovněž dovoz zboží a některých služeb ze 30
1997 – 2009 Czech trade. Finanční a daňový sektor Velké Británie [online]. Vystaveno 21.5.2009 [cit. 2009-05-21] Dostupné z :http://www.businessinfo.cz/cz/sti/velka-britaniefinancni-a-danovysektor/5/1000687/#sec5
47
zahraničí. Hranice pro povinnou registraci za plátce VAT je obrat vyšší než 67.000 GBP za uplynulých 12 měsíců či kratší dobu. V UK existují 3 sazby VAT: 15 % (standard rate) - většina zboží a služeb 5 % (reduced rate) - elektřina, plyn a palivo pro domácnosti, charitativní organizace, hygienické potřeby, dětské autosedačky, bytové rekonstrukce, výrobky které pomáhají odvykat kouřit. 0% (zero-rate) - potraviny, voda pro domácnosti, semena, zvířata, knihy, noviny, dětská výbava, léky, lékařské nástroje, nástroje pro slepce, zpracování odpadu, doprava osob, přilby.
5.4 Selektivní daně 5.4.1 Daň z odpadů (landfill tax) „Patří mezi ekologické daně. Standardní sazba daně je 32 GBP/tuna, nižší sazba (pro neaktivní odpad) je 2,50 GBP/tuna.“30
5.4.2 Daň ze znečišťování ovzduší (climate change levy) Je poměrně nová daň – vybírá se od 1. dubna 2001. Daň se vybírá za elektřinu, plyn, LPG a uhlí.
5.4.3 Spotřební daně (excise duties) Dani podléhají pohonné hmoty, tabákové výrobky, alkoholické nápoje tady je vymezení obdobné jako v České republice a Velká Británie má další spotřební daň se kterou se v České republice nesetkáváme a to vehicle excese duty daň z dopravních prostředků, která se vypočítává podle toho kolik škodlivin dopravní prostředek vyprodukuje.
48
5.4.5 Daň z osobní letecké přepravy (air passenger duty) „Všechny lety v rámci zemí EU podléhají dani ve výši 10 GBP za každého pasažéra v ekonomické třídě a 20 GBP v business třídě. Lety mimo země EU podléhají dani 40 GBP za pasažéra v ekonomické třídě a 80 GBP v business třídě. Nákladní letadla a osobní letadla (private yets) neplatí žádnou daň.“31
6 Porovnání výpočtu daně fyzických osob 6.1 Student 6.1.1 Student – příležitostná brigáda Odpracuje za rok 150 hodin za minimální mzdu. Výpočet v České republice: •
student má podepsané prohlášení
•
pracuje na dohodu o pracovní činnosti
•
minimální mzda na hodinu 48, 10 Kč
Hrubá mzda: 150 hodin × 48, 10 Kč = 7 215 Kč + sociální pojištění, které platí zaměstnavatel: 25 % = 1 804 Kč + zdravotní pojištění, které platí zaměstnavatel 9% = 650 Kč 31
1997 – 2009 Czech trade. Finanční a daňový sektor Velké Británie [online]. Vystaveno 21.5.2009 [cit. 2009-05-21] Dostupné z :http://www.businessinfo.cz/cz/sti/velka-britaniefinancni-a-danovysektor/5/1000687/#sec5
49
Super hrubá mzda: ∑ 9 669 Kč Zaokrouhlený základ daně na 100 Kč dolu 9 600 Kč 15% Daň 9 600 Kč x 0,15 = 1 440 Kč − sleva na poplatníka 28 840 Kč − sleva na studenta 4 020 Kč
=
3ulová daňová povinnost (sleva na poplatníka a na studenta jsou podstatně vyšší
než vydělaná částka) Výpočet ve Velké Británii •
minimální mzda 5,73 GBP Hrubá mzda: 150 hodin × 5,73GBP = 859,5 GBP − osobní odpočet 6,475 GBP (osobní odpočet je vyšší než vydělaná častka) = 3ulová daňová povinnost Ve znázorněném postupu je jasně vidět, že výpočet výsledné daně je ve Velké Británii podstatně stručnější a jednodušší, zároveň si také můžeme všimnout, že v České republice je zvláštní sleva na dani jen pro studenty, která ve Velké Británii není. Pracující student ve Velké Británii nemá oproti jiným pracujícím žádné jiné výhody a může si odečíst pouze částku osobního odpočtu.
6.1.2 Student – se stálým zaměstnáním Student si našel brigádu na celý rok. Měsíčně si vydělá minimální mzdu.
50
Výpočet v České republice minimální měsíční mzda 8 000 Kč
•
Roční hrubá mzda 8 000 Kč × 12 měsíců = 96 000 Kč
+ Sociální pojištění placené zaměstnavatelem 25% = 24 000 Kč
+ zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem 9% = 8 640 Kč Super hrubá mzda 96 000 + 24 000 + 8640 = 128 640 Kč Zaokrouhlíme na 100 Kč dolu 128 600 Kč Daň 15% = 19 290 Kč Slevy:
–
na poplatníka 24 840 Kč
–
na studenta 4 020 Kč Slevy převyšují daň = Nulová daňová povinnost Výpočet ve Velké Británii •
minimální měsíční mzda – ve Velké Británii jsou rozdílné sazby minimální mzdy, ty znázorním v následující tabulce
Přehled sazeb minimální mzdy
51
Věk
Sazba minimální mzdy v librách
0 – 17
3.53
18 – 21
4.77
22 a více
5.73
Tabulka 11: Přehled sazeb minimální mzdy Zdroj: HM Treasury
Pro tento příklad použiji prostřední sazbu tedy 4.77 GBP a s tím že student bude pracovat 8 hodin denně 20 dní v měsíci. Minimální měsíční mzda: 4.77 GBP × 8 hodin × 20 dní = 763,2 GBP Roční hrubá mzda 763,2 GBP × 12 = 9159,4 GBP – osobní odečet základní úrovně 6,475 GBP ∑ 2683, 4 Zaokrouhlený základ daně 2683 GBP Daň (2,440 × 0,1) + (243 × 0,2) = 293,6 GBP Daňová povinnost je 293,6 GBP
52
Rozdělení hrubé mzdy 293,6 GBP 3%
Příjem pro zaměstnance Daňová povinnost 8865,8GBP 97%
Graf 4: Rozdělení hrubé mzdy
Porovnání Ve znázorněných výpočtech je patrné, že student v České republice který má minimální mzdu má díky odpočtům nulovou daňovou povinnost, dále je patrné, že v České republice je student zvýhodňován tím, že si může kromě odpočtu na poplatníka odečíst i další částku, která je určená právě jen pro studenty. Zatímco ve Velké Británii student nemá žádné výhody oproti jiným plátcům daně a navíc jsou studenti (mladší 22 let) znevýhodněni oproti jiným zaměstnancům tím, že mají nižší minimální mzdu než tzv. Adults – dospělí. V grafu který je uvedený výše, je znázorněno jakou část ze mzdy musí student odvést na daních a jaká část zůstává jemu. Zatím co student v České republice si může vydělat podstatně více než minimální mzdu aniž by musel platit daň, tak student ve Velké Británii který si vydělá minimální mzdu již musí zhruba 3% své mzdy odvést na daních.
6.2 Pracující dospělý •
poplatník má průměrnou mzdu
53
•
poplatníkovi je 45 let a není nijak postižený
•
jeho další příjem je příjem z dividend, který je ve výši 20% z jeho hrubé mzdy
•
každý měsíc dává 3% ze své hrubé mzdy jako dar na charitu
•
má 2 děti jedno je 6 měsíců staré batole a druhé je 19 let starý student
•
je ženatý a jeho manželka má také příjmy ve výši průměrné mzdy
Daňová povinnost v České republice •
průměrná měsíční mzda v ČR je 23 542 Kč
•
roční odečet na poplatníka je 24 840 Kč
•
Dar musí být minimálně 2% ze základu daně nebo 1000 Kč a maximálně 10% ze základu daně
•
Na půl roční dítě si může uplatnit jen příslušnou část slevy z 10 680 Kč a na studenta si může odečíst plnou výši
•
Jelikož má manželka za zdaňovací období vyšší příjmy než 68 000 Kč nemá poplatník právo na žádný odpočet na manželku
Výpočet daňové povinnosti Roční hrubá mzda 23 542 Kč × 12 měsíců = 282 504 Kč + pojištění které odvádí zaměstnavatel 25% sociální 70 626 Kč 9% zdravotní 25 426 Kč
∑ Super hrubá mzda 378 566 Kč - dar tj. 8 484 Kč (můžeme uplatnit – splnil všechny podmínky – je vyšší než 2% a je to víc než 1000 Kč a nepřekročil maximální hranici 10%)
54
Upravený základ daně 370 072 Kč Zaokrouhlit na 100 Kč dolů 370 000 Kč Daň 15% = 55 500 Kč - sleva na poplatníka 24 840 Kč Daň po slevě 30 650 Kč - daňové zvýhodnění na novorozeně 10 680 / 12 × 6 = 5340 Kč - daňové zvýhodnění na studenta 10 680 Kč ∑ daňového zvýhodnění = 16 020 Kč Daň po daňovém zvýhodnění = 14 640 Kč
Podíl daně na hrubé mzdě 14640 Kč 5%
Daňová povinnost Hrubý příjem po odečtu daňové povinnost
267864Kč 95%
Graf 5: Podíl daně na hrubé mzdě
Zdanění příjmů z dividend
55
Dividendy v České republice se zdaňují 15% srážkovou daní, hned při vyplácení a k poplatníkovi daně se dostává již zdaněný příjem, který se nezapočítává do základu daně. Příjem z dividend je 282 504 x 0,2 = 56 501 Kč 15% srážková daň 56 501 Kč x 0,15 = 8 475 Kč Čistý příjem po zdanění 48 026 Kč
Rozdělení nezdaněného příjmu z dividend
8475 Kč 15% Daň Čistý zdaněý příjem
48026 Kč 85%
Graf 6: Rozdělení nezdaněného příjmu z dividend
Součet všech hrubých příjmů 282 504 Kč + 56 501 Kč = 339 005 Kč Součet všech přímých daní zaplacených poplatníkem 14 640 Kč + 8 475 Kč = 23 115 Kč
56
Rozdělení všech hrubých příjmů 23115Kč 7%
Daň Příjem po zdanění
315890č 93%
Graf 7: Rozdělení všech hrubých příjmů
Daňová povinnost ve Velké Británii •
Průměrná roční mzda ve Velké Británii je 2 324,3 GBP x 12 měsíců = 27 892 GBP
•
Roční osobní odečet na poplatníka ve věku 45 let je 6,475 GBP
•
Příjem z dividend je 27 892 GBP x 0,2 = 5 579 GBP
•
Dar 2 324,3 x 0,03 x 12 = 837 GBP(odečítá se v plné výši bez omezení)
•
Na půlroční dítě si může odečíst dokonce dvojnásobek stanovené sazby na dítě tedy 2 x 545 GBP = 1090 GBP
•
Na 19 let starého studenta již není žádný odečet, přídavek na dítě je pouze do věku 16 let a pokud dítě studuje, tak do 18 let.
•
Dále má nárok na tzv. Family element 545 GBP ročně
Výpočet daňové povinnosti
57
Hrubá mzda po odečtu národního pojištění 27 892 GBP -
osobní odečet na poplatníka 6,475 GBP¨
-
dary odvedené pravidelně každý měsíc na charitu 837 GBP Základ daně z příjmu ze závislé činnosti: 27 892 – 6 475 – 837 = 20 580 GBP Daň: (2,440 x 0,1) + (18,140 x 0,2) = 3,872 GBP Příjmy z dividend 5,579 GBP Daň: 5,579 x 0,1 = 557,9 GBP Suma daní 3 872 + 557,9 = 4429,9 Zaokrouhleno 4429 GBP
-
odpočet na dítě 1090 GBP
-
odpočet na rodinu 545 GBP Daňová povinnost 4429 GBP – 1090 GBP – 545 GBP = 2794 GBP Suma všech příjmů 5 579 GBP + 27 892 GBP = 33 471 GBP
58
Rozdělení všech hrubých příjmů poplatníka 2794 GBP 8%
Daňová povinnost Hrubý příjem po odečtení daní
30677 GBP 92%
Graf 8: Rozdělení všech hrubých příjmů poplatníka
Porovnání: V České republice je zřejmá podpora studentů, jak v příjmech studentů, které jsou v placení daní zvýhodňováni, tak i v daňovém zvýhodnění pro rodiče, který živí studenta. V České republice je možné uplatňovat daňové zvýhodnění až do věku 26 let studenta a v případě, že student navštěvuje doktorské studium tak dokonce i do věku 28 let. Ve Velké Británii je výrazně nižší podpora studentů, jak již bylo patrné v předchozím příkladu, Velká Británie nijak nezvýhodňuje studenty v placení daní – nemá žádnou odčitatelnou položku, která by zvýhodňovala přímo a jen studenty a ani rodiče nemají výrazné výhody z toho, že živí studenta. Ve Velké Británii má sice rodič nárok na slevy, stejně jako v České republice, ale pouze do věku 16 let a pokud živí rodič studenta tak se tato hranice posune o pouhé 2 roky na 18 let. Takže zatím co rodič v České republice si na studenta může odečíst 10 680 Kč a dokonce díky tomu získat daňový bonus, tak rodič ve Velké Británii nemá nárok na žádné zvýhodnění.
59
Ve Velké Británii je jasně patrná podpora rodičů s novorozenětem – ty mají nárok na dokonce dvojnásobnou slevu na dani v ten rok, kdy se jim dítě narodí tzn. 1090 GBP což je přepočteno kurzem k 10. 5. 2009 29,90 Kč 32 591 Kč. Kdežto podle daňových zákonů České republiky si poplatník daňové zvýhodnění musí dokonce snížit a upravit podle toho jak staré novorozeně je. Abych mohla srovnávat daňovou povinnost tak jsem si spočítala kolik procent z hrubých příjmů poplatník zaplatí na dani a vyšla zhruba stejná procentuální část. V České republice poplatník zaplatí z hrubé mzdy, ze závislé činnosti pouze 5 % na daních, ale na daních z dividend musí zaplatit 15 % daň. Po sečtení všech hrubých příjmů a daňové povinnosti vyšla na českého poplatníka 7 % daňová povinnost. Ve Velké Británii se uplatňují slevy na dani na všechny daně včetně daní z dividend a po sečtení všech příjmů a odečtení daňové povinnosti vyšla 8 % daňová povinnost. Z vypočtených příkladů vyplývá, že pro průměrnou rodinu je vyšší daňová povinnost ve Velké Británii.
6.3 Pracující důchodce Důchodce ve věku 76 let má příjem ve výši 150% průměrné mzdy – 30% z jeho hrubých příjmů je penze a 70% je jeho mzda v zaměstnání. Je svobodný a bezdětný. Výpočet daňové povinnost v České republice Hrubý roční příjem 23 542 Kč x 1,5 x 12 = 423 576 Kč Penze = 127 073 Kč Mzda = 296 503 Kč + sociální pojištění placené zaměstnavatelem
60
25 % = 74 126 Kč + zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem 9% = 26 686 Kč Super hrubá mzda: 296 503 + 74 126 + 26 686 = 397 315 Kč Zaokrouhleno na 100 Kč dolu: 397 300 Kč Daň 15% 59 595 Kč -
sleva na dani na poplatníka 24 840 Kč Daň po slevě 34 755 Kč Daňová povinnost 34 755 Kč Rozdělení hrubých příjmů poplatníka 34755Kč 8%
Daň Hrubý příjem po odečtení daňové povinnosti
388821Kč 92%
Graf 9: Rozdělení hrubých příjmů poplatníka
61
Rozdělení hrubých příjmů kromě penze 34755 Kč 12%
Hrubý příjem po odečtení daní Daň
261748 Kč 88%
Graf 10: Rozdělení hrubých příjmů kromě penze
Výpočet daňové povinnost ve Velké Británii Hrubý příjem = 2 324,3 GBP x 1,5 x 12 = 41 837 GBP -
osobní odečet na poplatníka (osobní odečet na poplatníka je 9 640 GBP, ale pouze pokud příjem poplatníka nepřekročí 22 900 GBP, pokud je příjem vyšší musí se ta částka, která přesahuje stanovený limit vynásobit 0,5 a vypočtená část se musí odečíst od výše osobního odpočtu) 41 837 GBP – 22 900 GBP = 18 937 GBP 18 937 GBP x 0,5 = 9469,5 GBP 9 640 GBP – 9469,5 = 171,5 GBP Osobní odečet na poplatníka je 171,5 GBP Základ daně: 41 837 – 171,5 GBP = 41 665,5
62
Zaokrouhlíme 41 665 GBP Daň : (2,440 x 0,1) + (34,959 x 0,2) + (4,255 x 0,4) = 8937,8 Daňová povinnost 8937,8 GBP Rozdělení hrubých příjmů poplatníka 8937,8 GBP 21%
Daň Hrubý příjem po odečtení daňové povinnosti
32899,2 GBP 79%
Graf 11: Rozdělení hrubých příjmů poplatníka
Porovnání: V České republice musí poplatník důchodce zdanit veškeré svoje příjmy kromě penze, která je zařazená do transferů, které se nedaní pokud nepřekročí 198 000 Kč ročně. Proto v tomto příkladu počítáme daň pouze ze mzdy. Jelikož je jeho příjem již poměrně vysoký vyšla daň z příjmu až na 12%, ale pokud k hrubým příjmům přičteme i penzi, abychom daňovou povinnost mohli porovnávat s Velkou Británii vyjde daňová povinnost jen na pouhých 8%. Ve Velké Británii není osvobozena žádná část transferů, takže se musí sečíst všechny příjmy důchodce, důchodce má pouze právo na vyšší osobní odpočet, ale to pouze v případě, že jeho příjem nepřekročí stanovenou hranici, pokud jí překročí tak se osobní
63
odečet upravuje, jak je znázorněno výše a v našem příkladu se upravuje velmi výrazně. Takže zatímco důchodce v České republice má své výhody pevně stanovené, tak důchodce Velké Británie o ně může přijít, pokud bude mít vysoké příjmy. V uvedeném příkladu poplatník Velké Británie, přišel o téměř celý odpočet a musí zaplatit velmi vysokou daň – 21 % jeho hrubých příjmů musí odvést jako daňovou povinnost, což je v porovnání s Českou republikou, kde poplatník musí odvést 8% velmi vysoká daň.
64
7 Závěr Cílem mé práce bylo porovnání daňových soustav dvou států České republiky a Velké Británie, měla jsem porovnat výši daňové povinnosti pro běžného rezidenta, který studuje, pracuje a nebo je v důchodu a zjistit silné a slabé stránky obou daňových soustav. V provedeném porovnání výpočtu daní v České republiky a Velké Británie jsem dospěla k několika podstatným závěrům, a to i přesto že jsem byla nucená nezahrnou všechny faktory, které ovlivňují rezidenty v obou státech jako například sociální a zdravotní pojištění, které musejí rezidenti odvádět a také jsem nemohla zohlednit co všechno stát rezidentům poskytuje ve veřejných statcích a službách. Z porovnání kolik procent musí rezidenti zaplatit ze své hrubé mzdy na daních, vyšla jasně lépe Česká republika. Česká republika má nižší daňovou povinnost jak pro studenty, tak i pro rodiče a i pro důchodce. Česká republika umožňuje velkou řadu odpočtů, poplatník si může odečíst velké množství neobvyklých odpočtů jako například zaplacené úroky z úvěru na bytové potřeby, zaplacené životní pojištění, penzijní připojištění atd. zatímco Velká Británie umožňuje odečíst jen několik odpočtů jako je např. osobní odpočet na poplatníka. Česká republika nabízí i větší množství slev než Velká Británie. Česká republika má speciální slevy pro studenty a i pro rodiče kteří živí studenta, zatím co Velká Británie bere pracujícího studenta jako běžného poplatníka a neumožňuje mu žádné speciální slevy pro studenta a ani pro rodiče, ale ve Velké Británii je jasně patrná velká podpora pro rodiny s malými dětmi. Po zohlednění všech faktorů, které jsem uvedla v této práci, musím jako daňově ohleduplnější stát uvést Českou republiku. Pokud bych, ale chtěla porovnávat jednoduchost, zřetelnost a spravedlnost tak v těchto faktorech je silná stránka Velké Británie, kromě speciální podpory pro rodiny s malým příjmem, pro postižené a pro rodiny s novorozeňaty nemá žádné další výhody pro
65
poplatníky a tak nikoho nediskriminuje a ani nezvýhodňuje a i výpočet daňové povinnosti je velmi stručný a jasný. Zpracování této práce mi rozšířilo a ucelilo znalosti o tom jak fungují daňové soustavy těchto dvou států, pomohlo mi najít výhody zdanění v České republice a myslím si, že po porovnání daňové povinnosti, mohu být jako občan České republiky ráda za mírné zdanění, které umožňuje daňová soustava.
66
Seznam použitých zkratek V této práci je použita řada zkratek, jimiž je rozuměn/rozuměna/ rozuměno: -NATO - Severoatlantická aliance (North Atlantic Treaty Organisation) -ČR – Česká republika -VB – Velká Británie -HDP – Hrubý domácí produkt -USD – Americký dolar -EU - Evropská unie -WB – Světová banka -DPH – Daň z přidané hodnoty -ISAS – Individuální spořící účet (Individua savings account) -VAT – Daň z přidané hodnoty (value added tax) -UK – Spojené království (United Kingdom)
Seznam tabulek a grafů Tabulky Tabulka 1: Daňová soustava České republiky Tabulka 2: Výpočet měsíční zálohy na daň ze závislé činnosti Tabulka 3: Schéma základu daně z příjmů fyzických osob Tabulka 4: Výpočet daňové povinnosti / daňového bonusu Tabulka 5: Výpočet daně z příjmu právnických osob Tabulka 6: Přehled daní Velké Británie Tabulka 7: Tři úrovně osobního odpočtu pro rok 2009-10 Tabulka 8: Sazba daně z příjmu pro rok 2009-10 Tabulka 9: Sazba daně z úspor a z dividend Tabulka 10: Sazba daně z příjmu právnických osob Tabulka 11: Přehled sazeb minimální mzdy
Grafy Graf 1: Meziroční přírůstek HDP v % Graf 2: Meziroční změna HDP v % Graf 3: Míra nezaměstnanosti v % Graf 4: Rozdělení hrubé mzdy Graf 5: Podíl daně na hrubé mzdě
Graf 6: Rozdělení nezdaněného příjmu z dividend Graf 7: Rozdělení všech hrubých příjmů Graf 8: Rozdělení všech hrubých příjmů poplatníka Graf 9: Rozdělení hrubých příjmů poplatníka Graf 10: Rozdělení hrubých příjmů kromě penze Graf 11: Rozdělení hrubých příjmů poplatníka
Seznam použité literatury Internet Český statistický úřad [online]: www.czso.cz Directgov [online]: www.direct.gov.uk Finanční portál pro odborníky i laiky [online]: www.kurzy.cz HM Revenue & Customs[online]: www.hmrc.gov.uk HM Treasury [online]: www.hm-treasury.gov.uk Měšec, osobní a rodinné finance[online]: www.mesec.cz Ministerstvo financí ČR [online]: www.mfcr.cz Mzdy – platy [online]: www.platy-mzdy.cz National Statistics [online]: www.statistics.gov.uk Pohyby[online]: www.pohyby.co.uk Portál pro podnikání a export [online]: www.businessinfo.cz
Knihy KLÍNSKÝ, P., MÜNCH, O. Ekonomika 3 pro obchodní akademie a ostatní střední školy. FORTUNA Praha 2002. ISBN 80-7168-826-6 VANČUROVA, A., LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2006 aneb učebnice daňového práva. VOX Praha 2006 ISBN 80-86324-60-5 ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii. Linde Praha 2006 ISBN 80-7201-593-1 DUŠEK, J. DPH 2008. GRADA Publishing a.s. 2008 ISBN 978-80-247-2491-1
Zákony Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu Zákon ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí Zákon ČNR č 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí Zákon ČNR č 16/1993 Sb., o dani silniční Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty Zákon č 353/2003 Sb., o spotřebních daních
