Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra informatiky a kvantitativních metod
Kooperace a kolaborace v Cloudu
Bakalářská práce
Autor:
Václav Kosán Informační technologie, SIS
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Lukáš Herout
Leden 2014
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Příbrami, dne 28. 1. 2014
Václav Kosán, DiS.
Poděkování Děkuji panu Ing. Lukáši Heroutovi, vedoucímu mé práce, za jeho cenné rady, pomoc, vstřícnost a konzultace během psaní mé bakalářské práce. Téţ bych rád poděkovat svým rodičům za podporu během studia.
Anotace Tato bakalářská práce se zaměřuje na seznámení s problematikou cloud computingu, vysvětlení základních pojmů, výhod a nevýhod a modelů nasazení. Součástí praktické části je dotazníkové šetření se zaměřením na studenty IT Bankovního institutu vysoké školy. Cílem šetření je analyzovat potřeby studentů pro kooperaci a kolaboraci uţivatelů v cloudovém prostředí, a na jejich základě vybrat vhodnou sluţbu.
Klíčová slova: Cloud computing, Kooperace, Kolaborace, Google Disk, Microsoft SkyDrive
Annotation This bachelor thesis focuses on introducing the issue of cloud computing, the explanation of basic concepts, advantages and disadvantages, and deployment models. The practical part contain a survey focused on students of IT the Banking Institute / College of Banking. The aim of the investigation is to analyze student’s needs for cooperation and colaboration of useres in the cloud enviroment, and based on them to choose an appropriate service.
Key words: Cloud computing, Cooperation, Colaboration, Google Disk, Microsoft SkyDrive
Obsah Úvod ........................................................................................................................................................ 8 1.
Cloud a cloud computing ................................................................................................................ 9 1.1
Cloud ....................................................................................................................................... 9
1.2
Cloud computing ....................................................................................................................10
1.3
Dělení cloud computingu .......................................................................................................12
1.3.1
Model nasazení ...............................................................................................................12
1.3.2
Veřejný cloud computing ...............................................................................................12
1.3.3
Soukromý cloud computing ...........................................................................................13
1.3.4
Hybridní cloud computing .............................................................................................14
1.3.5
Komunitní cloud computing ...........................................................................................15
1.4
2.
Distribuční model ...................................................................................................................15
1.4.1
Infrastruktura jako sluţba ...............................................................................................16
1.4.2
Platforma jako sluţba .....................................................................................................17
1.4.3
Software jako sluţba ......................................................................................................17
1.5
Bezpečnost v cloud computingu ............................................................................................18
1.6
Grid computing ......................................................................................................................19
1.7
Výhody a nevýhody cloudu....................................................................................................20
1.7.1
Výhody cloud computingu .............................................................................................20
1.7.2
Nevýhody cloud computingu .........................................................................................21
Kooperační a kolaborační systémy ................................................................................................22 2.1
Komunikace ...........................................................................................................................24
2.2
Nástroje ..................................................................................................................................26
2.3
2.3.1
Gmail ..............................................................................................................................29
2.3.2
Hangouts ........................................................................................................................29
2.3.3
Google kalendář .............................................................................................................30
2.3.4
Google + .........................................................................................................................30
2.3.5
Dokumenty .....................................................................................................................30
2.3.6
Cloud Print .....................................................................................................................31
2.4
Microsoft SkyDrive ................................................................................................................31
2.4.1
Outlook ...........................................................................................................................32
2.4.2
Komunikace ...................................................................................................................32
2.4.3
Kalendář .........................................................................................................................33
2.4.4
Web Apps .......................................................................................................................33
2.5
Zoho .......................................................................................................................................34
2.5.1
Přehled sluţeb ................................................................................................................35
2.5.2
Docs................................................................................................................................35
2.6 3.
Google Disk ...........................................................................................................................28
Google Disk vs. Microsoft SkyDrive .....................................................................................36
Dotazník .........................................................................................................................................38 3.1
Otázky a cíl dotazníku ............................................................................................................38
3.2
Výsledky průzkumu ...............................................................................................................40
3.3
Zhodnocení .............................................................................................................................47
Závěr ......................................................................................................................................................50 Seznam pouţité literatury: ......................................................................................................................51
Seznam obrázků .....................................................................................................................................54 Seznam tabulek ......................................................................................................................................54 Seznam grafů ..........................................................................................................................................54 Seznam příloh.........................................................................................................................................55 Přílohy: ...................................................................................................................................................56
Úvod Bakalářská práce je zaměřená na spolupráci mezi uţivateli v cloudovém prostředí. Běţně se stává, ţe je potřeba pracovat na jednom projektu ve více lidech. Ne vţdy jsou si lidé natolik blízko a mohu se v určitý čas sejít a pracovat po delší dobu, a proto hledají alternativní moţnosti, jak takovou situaci vyřešit. Z počátku této bakalářské práce se budou osvětlovat pojmy jako Cloud, nebo Cloud computing, aby se následně přešlo k podrobnějšímu dělení podle poskytovaných sluţeb nebo distribuce. Porovná se téţ míra zabezpečení a popíší se výhody, které takové sluţby nabízejí, stejně jako nevýhody. Cílem práce bude posoudit dostupné sluţby a na základě dotazníku vybrat nejvhodnější sluţbu pro spolupráci a kolaboraci přes internet. Sluţba bude určena pro studenty oboru IT na Bankovním institutu vysoké škole, kteří budou i zároveň vyplňovat dotazník. Na základě vyplněných údajů se provede analýza poţadavků a vybere se nejlepší řešení splňující představy respondentů. Zahrnuty budou všechny významnější sluţby podporující spolupráci se zaměřením na ty, poskytující své sluţby jednotlivcům a studentům. Pokud si budou některé nabídky velice podobné, provede se detailnější posouzení těchto sluţeb a výsledné rozdíly se pouţijí pro vybrání vhodnější sluţby.
8
1. Cloud a cloud computing Cloud Computing je v dnešní době oblíbené řešení, jak předat některé povinnosti a úkoly podnikových IT oddělení a soustředit vlastní zdroje na hlavní jádro podnikání. Přestoţe je vývoj Cloud Computingu v současné době teprve v začátcích a společnosti si teprve začínají uvědomovat jeho moţnosti a výhody, lze v několika dalších letech očekávat rozmach tohoto řešení.[1]
1.1 Cloud Jako první se o Cloud zajímal Joseph Carl Robnett Licklider (1915-1990), vedoucí vývojové skupiny ARPANETu1. Jiţ tenkrát mel Licklider vizi, ţe všichni na světě budou propojeni pomocí počítačů a budou moci kdykoliv a odkudkoliv přistupovat k jakýmkoliv datům.[2] V obchodní a marketingové praxi se termín uplatňuje k označení softwaru či sluţeb mnoha významných firem působících v IT, např. Amazon, Microsoft, IBM, Google a dalších. V roce 1961 profesor John McCarthy vyslovil poprvé hypotézu, ţe by počítačová technologie time-sharingu2 mohla vést k budoucnosti, kde výpočetní výkon nebo i konkrétní aplikace mohou být prodávány jako nástroje pro tvorbu obchodního modelu.[3] Tato myšlenka se udrţela do konce 60. let, ale v polovině 70. se vytratila, kdyţ bylo jasné, ţe prostředky informačních technologií nedosahují moţnosti uskutečnit takový futuristický výpočetní model. Na přelomu tisíciletí byl tento koncept oţiven a znovu se pojem cloud dostal do povědomí v informačních technologiích.[1] Samotný pojem cloud se objevil v roce 1997, kdy si Ramnath Chellap na své přednášce vypůjčil termín "oblak" od telekomunikačních společností. Ty jej pouţívaly pro schematické obrázky telekomunikační sítě (napojení koncových stanic do oblaku s nápisem internet). Do tohoto oblaku Chellap zakreslil infrastrukturu poskytovatele utility computingu.[7] Cloud se uţívá v mnoha různých významech, často při popisu širokého spektra oblastí lidského konání v rámci celosvětové sítě internet.[20] Dnes společnost GTS definuje termín cloud jako pruţnou a dynamickou IT infrastrukturu, díky které můţe být firma svým zákazníkům k dispozici kdykoliv a kdekoliv.[6] Tato práce bude dále operovat s termínem “Cloud” podle definice společnosti GTS. 1
Experimentální síť vytvořená grantovou agenturou ministerstva obrany v USA, předchůdce internetové sítě Pronájem sluţby, či nemovitosti na dobu určitou, a to k opakovanému uţívání v průběhu předem daného časového období 2
9
Obr. 1: Cloud (Zdroj: http://www.i-cam.me/solutions.php)
1.2 Cloud computing Definice cloud computingu není zcela jednotná. Nalézt jednu všeříkající definici cloud computingu je vzhledem k šířce jeho významu velice nesnadný úkol. Proto jsou níţe uvedeny dvě zajímavé definice cloud computingu. Termín cloud computing, je dle Garyho Bredera, ředitele oddělení globálního marketingu EMC, definován jako: „Metoda přístupu k použití výpočetní techniky, která je založená na poskytování výpočetních prostředků a jejich využívání formou služby. Existují nejrůznější modely služeb a možnosti jejich poskytování, ale všem typům cloud computingu je společná schopnost
poskytovat
prostředky
na
vyžádání,
elasticky,
samoobslužně
a
prostřednictvím přístupu z rozsáhlé sítě a také schopnost měřit spotřebované služby v rámci sdíleného fondu prostředků.“[3] Komplexní definici odborného pojmu „cloud computing“ nabízí, National Institute of Standards and Technology (NIST) působící v USA při U. S. Department of Commerce (ministerstvo obchodu) v dokumentu s názvem „The NIST Definition of Cloud computing.“[20] O tento dokument se opírá snad veškerá odborná literatura pojednávající o oboru cloud computingu. Cloud computing je zde definován jako model sluţby, která „umoţňuje okamţitý, snadný a na poţádání („on-demand“) dostupný síťový přístup ke 10
sdílené nabídce konfigurovatelných výpočetních zdrojů (např. sítě, servery, aplikace a sluţby), které mohou být v případě potřeby poskytnuty či uvolněny za minimálních administrativních nákladů a potřeby koordinace s poskytovatelem těchto zdrojů.“[20] Specializovaný internetový server cloud.cz uvádí definici cloud computingu takto: „Cloud computing je nový způsob využívání zdrojů (zejména hardware, software) v IT, vycházející z možnosti jejich sdílení mezi aplikacemi a odstranění přímé vazby aplikační logiky na fyzické komponenty (virtualizace).“[3] Jan Koděra, technický ředitel firmy Abakowiki definuje cloud takto: „Cloud computing označuje souhrnně technologie a postupy používané v datových centrech a firmách pro zajištění snadné škálovatelnosti aplikací dodávaných přes internet.“[19] Tato bakalářská práce dále vychází z definice národního institut pro standardizaci a technologie.
Obr. 2: Cloud computing (Zdroj: https://theconversation.com/uk), Vlastní úprava.
11
1.3 Dělení cloud computingu Mnoho způsobů uţívání operuje s různými druhy sluţeb, které se vzájemně prolínají, ale standardní dělení cloudových technologií sleduje především dvě hlediska. Jaký typ sluţby je v onom cloudu poskytován (distribuční model) a jakým způsobem je poskytován (model nasazení).
1.3.1 Model nasazení Model nasazení určuje, jakým způsobem jsou sluţby cloud computingu poskytovány koncovým uţivatelům. NIST rozděluje cloudu na čtyři základní části a to na veřejný, soukromý, hybridní a komunitní cloud.[20] Modely nasazení reprezentují způsob a míru sdílení výpočetní infrastruktury sluţby vyuţívající technologie cloud computingu z pohledu zákazníka.
1.3.2 Veřejný cloud computing Tento typ je často označován jako klasický model. Byl zaveden v začátcích rozvoje moderního cloud computingu po roce 1997. Sluţby nabízené tímto typem cloudu jsou dostupné nejširšímu okruhu zákazníků (čili „veřejnosti“ – odtud označení „veřejný“ cloud).[2] Výpočetní infrastruktura veřejného cloudu je vlastněna jeho provozovatelem, zákazník k poskytovaným sluţbám přistupuje vzdáleně po síti prostřednictvím klientského rozhraní nebo přes webový prohlíţeč. Zákazník samotný se nestará se o infrastrukturu. Tu zajišťuje a provozuje v plné výši provozovatel. Příkladem veřejného cloudu je například portál seznam.cz, centrum.cz, datová úloţiště jako je ulozto.cz apod. Nevýhodou je omezená moţnost přizpůsobení sluţby specifickým potřebám zákazníků, coţ plyne uţ z návrhu a vývoje sluţeb veřejného cloudu, který je zaměřen na uspokojení společných poţadavků co nejširší masy potenciálních zákazníků. Velkou výhodou v poměru k ostatním sluţbám je i nízká cena pro uţivatele sluţby.
12
Obr. 3: Veřejný cloud (Zdroj: http://www.definethecloud.net) ), Vlastní úprava.
1.3.3 Soukromý cloud computing Koncepce soukromého cloudu je odpovědí na mnohá rizika plynoucí z nasazení veřejného cloudu pro zákazníka. Mezi tato rizika patří sníţená schopnost rozhodovat o umístění dat, nutnost sdílet cloudovou infrastrukturu s dalšími zákazníky poskytovatele a další rizika plynoucí z poţadavků na dostupnost a bezpečnost dat. Producent a konzument je tedy z jedné organizace. K přístupu k sluţbám se vyuţívá jak intranet, tak i internet. Výpočetní infrastrukturu pro tento typ cloudu lze umístit přímo v místě organizace, ale také mimo ni; můţe být tedy spravována jak IT oddělením firmy, tak i prostřednictvím outsourcingu, např. přímo poskytovatelem řešení na bázi soukromého cloudu.[20]
Obr. 4: Soukromý cloud (Zdroj: http://www.definethecloud.net), Vlastní úprava.
13
1.3.4 Hybridní cloud computing Hybridní cloudy kombinují jak veřejné tak soukromé cloudy. Poskytovatel nabízí sluţby jak pro konzumenty z rad veřejnosti tak pro interní konzumenty. Navenek vystupují jako jeden cloud, ale jsou propojeny pomocí standardizovaných technologií. To umoţňuje především větším firmám rozdělit výpočetní prostředky a především data, se kterými pracují do dvou skupin: první skupina bude vyuţívat sluţeb modelu veřejného cloudu, druhá skupina sluţeb soukromého cloudu. Kritéria takového třídění mohou vyplývat z různých omezení, která mohou být povahy právní (např. poţadavky různých zákonů omezujících nakládání s určitými daty), technické (např. poţadavek na latenci, šířku datového pásma atd.), interní (např. poţadavek ponechat definované systémy či data v lokalitě firmy) a mnohá další. Hybridní cloud nabízí vyšší úroveň flexibility neţ samostatné modely veřejného nebo privátního cloudu .[20]
Obr. 5: Hybridní cloud (Zdroj: http://www.definethecloud.net), Vlastní úprava.
14
1.3.5 Komunitní cloud computing Čtvrtý, poslední a často opomíjený model nasazení – komunitní cloud – je zaloţen na myšlence sdílení výpočetních prostředků napříč organizacemi se stejnými poţadavky na cloudové sluţby. Mezi ně patří např. poţadavky na bezpečnost a dostupnost dat, poţadavky na soulad se zákony, na místo jejich uloţení, sdílení konfigurace a úrovně sluţeb apod. Nejedná se tedy o veřejný cloud, nýbrţ o privátní cloud sdílený více subjekty. Tento model se hodí pro organizace, které mají například stejný obor podnikání nebo stejnou bezpečnostní politiku. Potřebná infrastruktura cloudu je zde sdílena těmito organizacemi a veškeré náklady jsou tak rozděleny mezi tyto organizace.[20]
Obr. 6: Komunitní cloud (Zdroj: http://www.definethecloud.net), Vlastní úprava.
1.4 Distribuční model Druhý způsob dělení, je podle modelu distribuce. Tento model rozděluje cloud computing do jednotlivých kategorií podle toho, co je vlastně nabízeno, jaká sluţba. Dokument NIST v rámci charakteristiky modelu cloud computingu zavádí následující tři distribuční modely. Rozlišuje se, zda se jedná jen o infrastrukturu (IaaS – Infrastructure as a Service), platformu (PaaS – Platform as a Service) nebo software (SaaS – Software as a Service). Jedná se spíše o popis modelu sluţby, nebo popis co je v rámci sluţby vyuţíváno a poskytováno. Předchozí dělení se tedy zabývalo, jak je sluţba vyuţívána a toto dělení se zabývá, co je ve sluţbě vyuţíváno, co je obsahem sluţby.[20] 15
Obr. 7: Vztah modelů (Zdroj: http://www.salesforcecrmblog.com), Vlastní úprava.
Základní vzájemný vztah modelů ukazuje obrázek č. 7, na kterém je zobrazena míra kontroly uţivatele (spodní část šipky) nad daným typem sluţby a její efektivitu z pohledu celkových nákladů (horní část šipky).
1.4.1 Infrastruktura jako služba Nejniţší úroveň cloud computingu představují infrastrukturní sluţby. Konzument si pronajímá výpočetní kapacity, datová úloţiště, sítovou infrastrukturu a další základní IT prostředky. Poskytovatel tedy nabízí výpočetní infrastrukturu, jejíţ správou nezatěţuje zákazníka, který se tak můţe soustředit na instalaci a poţadovanou konfiguraci operačních systémů, na kterých pak provozuje své aplikace. Někdy se pro tento typ sluţeb pouţívá označení „Everything as a Service“. Software běţící nad těmito prostředky si zajištuje konzument sám. Tato koncepce se někdy nazývá HaaS, kde H znamená hardware. Jedná se v podstatě o to samé. Nabídka je zde tvořena čistým hardwarem, bez aplikací. Tato koncepce má pro klienty jednu zásadní, velkou výhodu, a sice ţe si pronajímají jen potřebný hardware a v případě potřeby stačí pronajmout další kapacity. Není tedy nutné pořizovat do podniku ze začátku nevyuţitelný hardware.
16
1.4.2 Platforma jako služba V rámci sluţeb modelu PaaS nabízí poskytovatel platformu slouţící přímo pro provoz samotných aplikací vyvíjených zákazníkem. Platformou se rozumí hardwarová architektura a soubor softwarových knihoven.[20] Softwarové knihovny jsou zapotřebí při vývoji nového softwaru a zahrnují například jiţ existující základní kód potřebný při psaní nových programů a definici datových typů. Jedná se o prostředky pro podporu celého ţivotního cyklu například tvorby webových aplikací. Zákazník pouţívá platformu poskytovatele výhradně pro vývoj a běh svých aplikací. Uţivatel má zpravidla kontrolu nad svou aplikací a daty, nicméně kontrola niţších úrovní infrastruktury stále zůstává v rukou dodavatele. Tuto koncepci je moţné rozdělit dále na 3 kategorie podle toho, kolik dalších sluţeb je nabízeno.[4] Pokud je platforma pouţívána pro vývoj softwaru od samotného začátku, jedná se o pronájem samostatného prostředí. Pokud je platforma pouţívána pro vylepšování nebo přizpůsobování aplikací nabízených jako SaaS, je potřeba pronajmout nejenom platformu, ale také je třeba platit za pouţívané aplikace z nabídky SaaS. V tomto případě slouţí PaaS jako nástroj na vývoj doplňků. Pokud je třeba pro určité aplikace nabídnout specifické prostředí, tak můţe klientům poslouţit právě tato sluţba. V tomto případě se jedná pouze o prostředí bez moţnosti dalšího vývoje nebo testování. [4]
1.4.3 Software jako služba V této kategorii je jako sluţba poskytován software. Jedná se o aplikace provozované v cloudovém prostředí, ke kterým mohou uţivatelé přistupovat prostřednictvím tzv. tenkých klientů. Aplikace jsou uţivateli zprostředkované prostřednictvím libovolného klientského rozhraní a komunikačních sítí. Uţivatel platí za přístup k aplikaci, nikoliv za aplikaci samotnou. Zaplatí tedy pouze za to, co opravdu spotřebuje. Provozování aplikací a technické zajištění je zajištěno poskytovatelem. Tyto aplikace se však dále nedají nikterak upravovat, čili zákazník si musí vybrat mezi stávajícími aplikacemi, které jsou k dispozici. Tato sluţba je
17
vhodná pro zákazníky, kteří potřebují nějaké jednodušší aplikace, jako například účetní software nebo správa webového obsahu.[20]
1.5 Bezpečnost v cloud computingu V kaţdé nové sluţbě či softwaru vzniká otázka ohledně bezpečnosti. Cloud Computing přichází se zajímavou sluţbou CloudAV (Cloud Antivirus), ta chce vyuţít schopností cloudu a vytvořit tak antivirový systém další generace. Tento nový model nabízí několik významných výhod.[1] Prvním bodem je lepší detekce škodlivého softwaru. Pokud by se spojily vyhledávací mechanismy různých antivirů v cloudu, došlo by k rapidnímu zvýšení identifikace škodlivého a neţádoucího softwaru. Druhým bodem je rozšíření funkce forenzní analýzy. V cloudu se uchovávají informace o tom, co kaţdý počítač spustil nebo jaké soubory nabízí. Tyto informace vytvářejí časové stopy mezi událostmi, které se v cloudu uskutečnily. Tím se urychlila forenzní analýza, která by jinak musela tato data dlouho analyzovat. Třetím bodem je zpětná detekce. Pokud se objeví nová hrozba, tak se zaznamená a zpětně můţe být vyuţita k přesnému určení, který počítač nebo uţivatel otevřel podobný nebo identický soubor. CloudAV vyuţívá historie těchto záznamů. Poslouţí správcům, kteří tak budou informováni o tom, který počítač byl infikován nebo dokonce i automaticky vytvoří karanténu infikovaných počítačů. Čtvrtým bodem je zlepšené rozmístění a správa. Samotná detekce neţádoucího softwaru se přemísťuje z hostitelského počítače na síť, coţ umoţňuje administrátorům centrální kontrolu a posilování práv přístupu k souborům.[1] Celý tento model architektury antivirového modelu CloudAV se skládá ze tří základních částí. Nenáročný klient, který bude spuštěn na koncovém zařízení, jímţ můţe být nejen počítač či notebook, ale i mobilní telefon. Tato zařízení odešlou jakýkoli nový soubor přes síť. Síťová sluţba soubory přijme a identifikuje v nich případný škodlivý nebo neţádoucí obsah. Posledním nástrojem je archivní a forenzní analýza, ve které se ukládají data o analyzovaných souborech. [1]
18
1.6 Grid computing Grid computing k vyřešení jednoho problému vyuţívá síť počítačů, jenţ je zaměřená na tento problém. Tato síť počítačů můţe být tvořena i počítači v obyčejných domácnostech, kdy lidé poskytnou nevyuţitý výpočetní výkon vlastních počítačů za účelem vyřešení nějakého většího problému. V současnosti je nejvýznamnější nezisková organizace World community grid, kterou podporuje firma IBM, a přes aplikaci BOINC manager umoţňuje komukoliv se zapojit do společného výzkumu různých problémů.[5] Ať uţ se jedná o výzkum rakoviny, výpočet podrobné podoby Mléčné dráhy nebo zkoumání nových materiálů pro solární články. Takový přístup je opakem cloud computingu, kde poskytovatel vyuţívá své kapacity a prostředky, aby na nich mohlo ve stejnou dobu fungovat několik aplikací, a aby mohly být vyuţívány mnoha zákazníky k různým účelům. Ian Foster uvádí tři charakteristické znaky, které by měl kaţdý grid splňovat.[13] „koordinace výpočetních zdrojů, které nejsou předmětem centrální kontroly“ (pro cloudovou sluţbu je centrální kontrola jejím poskytovatelem a uţivatelem naopak velmi ţádoucí) „uţití standardních, otevřených, univerzálních síťových protokolů a rozhraní“ (z pohledu zákazníka by byla uvedená vlastnost ţádoucí i sluţeb cloudových, nicméně praxe je odlišná a poskytovatelé pouţívají proprietární řešení) „účelem je dodání sluţby určité netriviální kvality“, čímţ jsou myšleny poţadavky na spolehlivost, bezpečnost, výkon a robustnost sluţby gridu (v tomto případě se jedná spíše o formální rozdíl – podobné poţadavky, které jsou kladeny na gridovou technologii, jsou u některých cloudových sluţeb garantovány v rámci smlouvy SLA (Service Level Agreement) uzavřené mezi poskytovatelem a zákazníkem).[13]
Je i rozdíl v ekonomickém základu obou sluţeb. Zatímco cloudové sluţby jsou postaveny na bázi vztahu mezi zákazníkem a poskytovatelem kdy zákazník za sluţby platí. Tak u gridových sluţeb jsou výpočetní a jiné kapacity, vlastněné naopak uţivatelem nebo samotným provozovatelem gridu, jsou poskytovány zdarma.
19
1.7 Výhody a nevýhody cloudu Jako kaţdá technologie i cloud computing má své výhody a nevýhody. Výběr výhod z pohledu společností podle George Reese, autora knihy o cloudové architektuře[2] je seřazeno do jednotlivých bodů i s popisem. Pohled na nevýhody oproti tomu poskytuje Kent Roberts, ze společnosti specializující se na webový hosting.[29]
1.7.1 Výhody cloud computingu Lepší finanční přehled – Implementace IT kapacit vyţaduje obvykle velkou počáteční investici, zejména do hardwarové části. Poskytovatelé často nabízejí účtovací model na základě toho, kolik zákazník vyuţil systémových prostředků. Účtují podle toho, kolik času společnost strávila v cloud systému nebo podle toho, kolik spotřebovala zdrojů (připojení, přenesená data, zaplnění skladovacího prostoru). V modelu peněţního toku jsou následně všechny tyto poloţky zavedeny a přehledně zobrazeny, coţ umoţňuje firmě získat podrobný a hlavně přehledný a přesný soupis jejích výdajů. To můţe vést firmu k přehodnocení poptávky po IT sluţbách a jejich optimalizaci. Spolupráce a sdílení schopností – Cloud computing poskytuje nové moţnosti spolupráce a sdílení. Zaměstnanci mohou vyuţívat stejný emailový klient, virtuální plochy a webové konference. Takové formy spolupráce urychlují a zlepšují komunikaci mezi jednotlivými podniky i rámci jedné firmy, jakoţto i produktivitu práce s nimi. Rychlé poskytování a pruţná nabídka – Poskytovatel nabízí okamţitý přístup k široké nabídce sluţeb. Ještě důleţitější je ovšem, ţe zákazník můţe nastavit způsob nabídky, jak bude své IT pouţívat. Zda to bude nahoru, či dolů záleţí jen na něm a na jeho obchodních potřebách. Díky poskytnuté flexibilitě lze snadno a pruţně reagovat na měnící se obchodní poţadavky. Niţší náklady na řízení – IT sluţby jsou umístěny v cloud computingovém prostředí a poskytovatel se o ně stará jménem zákazníkovy organizace v rámci centralizované správy. Můţe se tak ušetřit v rámci rozlohy a celkově i sníţit náklady na IT sluţby. Zaměření se na podstatné – Poskytovatelé budou spravovat kompetence a sluţby, které nejsou klíčové pro většinu vedení firem a pro jejich podnikání. To znamená, ţe vedení můţe pozornost přesunout od problémů, jako neustálé opravování softwaru
20
a jiných počítačových problémů k novým strategickým cílům a technologiím, které jsou důleţité pro podnikání a dosahování obchodních cílů. Ohled na ţivotní prostření – Virtualizace aplikací několika serverů vede k vyššímu vyuţití výpočetního výkonu a niţším ztrátám vznikajícím z nečinnosti. Počítače se pak mohou v přeneseném slova smyslu přesunout do výpočetních center. Tato opatření mohou přispět k úsporám na ţivotním prostřední. Pokud se cloud computing aplikuje na správných místech a s rozvahou, můţe přinést konkrétní výhody. [20]
1.7.2 Nevýhody cloud computingu Nedostatečná průhlednost a soulad se zákony – Ţádná společnost neprojde klientským auditem schopností, pokud nemůţe prokázat, kdo všechno má přístup k informacím a jak zabrání neoprávněnému přístupu. Aby tyto poţadavky bylo moţné uspokojit, je nutné od poskytovatele vyţádat a prozkoumat nezávislou auditorskou zprávu ještě před tím, neţ začne odebírat jejich sluţby. Poskytovatel by měl také udrţovat dostatečný monitoring a záznamy přístupů do systému. Vlastnictví dat a ochrana osobních údajů – Poskytovatelé mohou nakládat s vašimi daty jinak, neţ bylo původně zamýšleno. To zahrnuje neoprávněné prohledávání a profilování. Pokud je duševní vlastnictví firmy rozloţeno přes několik států, můţou vznikat neočekávané problémy, které mohou například omezit její právní nárok na náhradu škody. Je tedy potřeba dopředu specifikovat a mít smluvně domluveno, jaké zeměpisné rozloţení dat je pro společnost přípustné a které není. Existují vlády v EU, které zakazují předávání některých osobních údajů mimo hostitelské země, coţ můţe mít také různé právní důsledky. Například v USA platí zákon Patriot Act1, který říká, ţe americká vláda můţe získat přístup k datům uloţeným na amerických serverech.[21] Omezená rychlost a dostupnost – Abyste mohli vyuţívat cloud sluţby, je přístup k internetu rozhodující. Při velkém zatíţení provozu nebo špatně navrhnuté aplikaci můţe docházet ke zpoţdění, které se negativně projeví na chování sluţby. Je tedy nutné se s poskytovatelem sluţby dohodnout na maximální délce přijatelného zpoţdění. Omezená záruka na úroveň sluţeb – Většina prodejců sice poskytuje tzv. service credits za výpadky sluţby, ale škody napáchané po dobu výpadku uţ můţou být závaţné a nevratné. Opět by měl být definován proces o tom, jak se budou řešit případné spory. 21
Licenční modely a účtování – Existuje celá řada modelů, jakým způsobem licencovat a účtovat cloud computing (jedna licence, sdílená licence, dočasné uţívání, či platba podle uţívání). Ať je jiţ jakýkoliv model aplikován na veřejný, privátní či hybridní cloud, tak zákaznická organizace musí dobře chápat, jaký má profil a podle toho ustanovit licenční a účtovací model. Širokopásmé připojení a další náklady – Širokopásmé připojení pro rozsáhlé aplikace a pro cloud sluţby můţe stát nezanedbatelné částky. Pokud je nutné přesunout archiv o velikosti několika terabajtů do cloud prostředí, tak se náklady na jeho přesunutí prostřednictvím internetu výrazně zvýší. Závislosti na jednom prodejci – V oblasti cloudu není často zaručena přenositelnost mezi více poskytovateli. Je potřeba si tedy zajistit, aby poskytovatel zajistil zálohu vašich dat v přenositelné formě. Stejně tak pokud se prodejce dostane do potíţí a přestane poskytovat sluţby, můţe být problém dostat se rychle k datům a přejít k jinému poskytovateli.[29] Cloud není jen prostor pro správu aplikací na teoretické úrovni. Dá se téţ vyuţít pro spolupráci více lidí. Tato práce se zabývá vhodným výběrem kolaboračního systému pro studenty IT. Dále jsou představeny hlavní podstaty těchto sluţeb a uvedeny někteří představitelé, se kterými je moţno počítat jako kandidáty na splnění potřeb studentů vycházejících z dotazníkového šetření. Proti těmto uvedeným sluţbám budou postaveny výsledky.
2. Kooperační a kolaborační systémy V roce 1996 Dillenbourg a spol. uvedli, ţe kooperace je aktivita, při které je práce rozdělena mezi účastníky, přičemţ kaţdý z nich je zodpovědný za svou část řešení úkolu. Kolaborace je pak chápána jako zapojení účastníků do koordinovaného úsilí vyřešit úkol společně.[9] Tedy, ţe u kooperace má jednotlivec v týmu svou nezastupitelnou roli, je zodpovědný za svou část práce a můţe být i samostatně hodnocen. U kolaborace zato všichni pracují jako celek, vzájemně stojí za výsledkem práce a jednotliví členové si vypomáhají navzájem. Hodnocení spadá na celou skupinu jako na celek. Stále více procesů se přesouvá do virtuálního prostředí, kde se spojení realizuje prostřednictvím počítačových sítí. V tomto prostředí se jedná především o kooperaci. David Eaves uvedl příklad u vývoje open source softwaru, kde je pokazuje, ţe se nejčastěji dospívá 22
k cíli rozdělením úkolu na více částí. Tyto části jsou poté řešeny různými programátory nezávisle na sobě. [11] Stephen Downes se vyjadřuje v tom smyslu, ţe existuje určitá paralela mezi kolaborací a kooperací na jedné straně a skupinou spolu se sítí na straně druhé. Kolaborace je moţnější ve skupině jedinců, kteří nejsou od sebe tak geograficky vzdálení, ale pro síť lidí majících stejný zájem, ale jsou daleko od sebe, je přirozenější kooperace. Ve skupině je kaţdý součástí celku, zatímco v síti si členové zachovávají individualitu a výsledek vzniká společným působením jednotlivých příspěvků.[10] Dále také popisuje čtyři základní poloţky spolupráce, na nichţ je moţné sledovat rozdílnou roli jednotlivce při kooperaci a kolaboraci: Autonomie - U kolaborativních aktivit je účastník závislý na zájmech a potřebách celé skupiny. Postup je řízen buď vedoucím, nebo nějakou formou společného rozhodování. Všichni mají společný cíl, s nímţ se kaţdý ztotoţňuje. U kooperativních činností se účastník nemusí přizpůsobovat. Zapojí se jen v případě, ţe toho je schopen a chce. Přitom se nevzdává svých individuálních hodnot a zásad. Různorodost - Při kolaboraci se různorodost neprojeví. Jednotlivci se mohou zapojit do individuálně odlišných aktivit, ale výsledek je vţdy vnímán jako jeden celek. Třeba kdyţ tým dělníků na montáţní lince vyrábí auta nebo sbor zpívá stejnou píseň. Kooperace naopak vůbec nemá jednotný rámec aktivity spojující. Kaţdý účastník se angaţuje za zcela odlišných individuálních podmínek. Neočekává se, ţe budou mít na věc všichni stejný názor. Otevřenost - Kolaborace vyvolává silný pocit skupinové identity. Existuje zřetelné oddělení členů od nečlenů. Ve skupině buď jste, nebo nejste. Velmi často je celá řada zdrojů, aktivit a třeba i výsledků dostupná pouze členům. U síťové kooperace je to přesně naopak. Hranice mezi účastníky a zbytkem světa je nezřetelná. Klidně se můţete zapojit pouze částečně. Třeba jen kdyţ vás zaujme některá činnost, nebo se rozhodnete polemizovat s některým názorem v diskuzi. Interaktivita - Při kolaboraci se většinou informace (či instrukce) šíří z centra směrem k vnějším (nebo niţším) sloţkám skupiny. Typickým příkladem je podnik řízený vedením s jasně definovanou hierarchií úrovní zaměstnanců. V podmínkách kooperace naopak nastává relativně rovnoprávné postavení členů sítě – existuje spojení kaţdého s kaţdým a nikdo se nesnaţí získat rozhodující vliv na řízení.[10]
23
2.1 Komunikace Vývoj komunikačních platforem, z technologického hlediska, je umoţněn stále rychlejším zpracováním javascriptu prohlíţečem a internetovým připojením, které dnes jiţ prakticky nepřináší ţádné limity pro opravdu efektivní komunikaci. S dnešními rychlostmi jsme schopni bezproblémově sdílet data, zvuk i obraz a práce s daty je skoro stejně rychlá jako na lokálních discích. Rychlosti připojení jsou dostačující pro komunikaci i na mobilních zařízeních, i kdyţ zde se stále o plnohodnotném vyuţívání stále ještě hovořit nedá.[16] Zatímco vyuţití komunikačních platforem pro koncové uţivatele je vcelku jasné (být v kontaktu s přáteli). V tomto směru hraje prim textový komunikátor jako je ICQ, hlasový komunikátor jako je SKYPE, nebo komunikace přes sociální sítě jako je Facebook. Mnohem zajímavější je ale komerční vyuţití ve firemním sektoru. Komunikační platformy vznikly a ověřily své vlastnosti pro hromadnou spolupráci lidí právě díky koncovým uţivatelům. Ti potřebovali hromadně spolupracovat, a to často bez moţnosti potkávat se v reálném ţivotě. Vlastnosti systémů se hodí velmi dobře i pro firemní uţití. Není třeba se pravidelně scházet na různých poradách, ale postačí se v určitý čas připojit přes domluvenou sluţbu. [16] Sociální sítě slouţí v dnešní době firmám především pro reklamní účely a testování nových způsobů komunikace. Zato firemní wiki a blogy začaly nahrazovat klasické nástroje, jako jsou běţné intranety určené ke sdílení vnitrofiremních informací. Jejich jednoznačná výhoda spočívá v tom, ţe jsou schopné spojit funkce řady aplikací do jednoho řešení. Firemní wiki umoţňují lepší práci s nestrukturovanými daty, jsou snadněji pouţitelné a často provozované formou Software as a Service, čímţ firma získá snadno a rychle pouţitelné řešení, o které se nemusí starat. Navíc odpadá potřeba počátečních investic. Lze také hovořit o tom, ţe aplikace provozované na cloud computingu mají vyšší bezpečnost, neţ které je schopné dosáhnout vnitřní IT.[16] Na komunikační platformy je nutné se dívat dvěma pohledy. Ten první rozlišuje podle velikosti skupiny, ve které probíhá komunikace a sdílení znalostí. Ten druhý rozlišuje podle typu informací, které jsou na platformě sdíleny. Základní rozdělení komunikujících skupin podle článku Jana Kodery je následující.[16] Jeden na jednoho – Jindy nazývané téţ jako jeden na pár. Klasickým nástrojem pro tento druh komunikace je e-mail. E-mail posílá pouze jeden člověk a posílá ho jednotlivci, nebo omezené skupině lidí. E-maily jsou výbornou komunikační 24
platformou pro zasílání zpráv s krátkou informační hodnotou mezi několika málo jedinci a pro zasílání informací, které potřebujeme relativně rychle vyřídit. Dá se říci, ţe sem dnes z části patří také sociální sítě. Jeden na mnoho - Typickou aplikací, při které je komunikace vedena ve formě „jeden (pár) zaměstnanců na mnoho“ je intranet běţící na systému pro správu obsahu. Tento systém je ve skutečnosti software zajišťující správu dokumentů. Práva a znalosti na editaci obsahu má většinou pouze několik málo lidí z firmy. Jedná se o jednosměrnou komunikaci, kdy vedení poskytuje informace zaměstnancům. Ti si mohou tyto informace přečíst, ale nemohou na ně nijak reagovat. Mnoho na mnoho -
Tento způsob komunikace, umoţňuje propojit všechny
zaměstnance ve firmě. Nároky na takovou platformu jsou samozřejmě výrazně odlišné neţ na ostatní nástroje, u kterých informace můţe editovat vţdy pouze velmi omezená skupina lidí. Komunikační platformy, které umoţňují komunikaci typu „mnoho na mnoho“, jsou především firemní wiki. Ačkoli nejznámější vyuţití samotných wiki je internetová encyklopedie Wikipedia, firemní wiki se od ní technologicky a funkčně odlišují a kladou velký důraz především na propojení obsahu a lidí, kteří ho tvoří, či na snadné sdílení nově přidaného obsahu.[16] Konkrétně wiki nástroje umoţňují více lidem spolupracovat nad stejným obsahem a navíc umoţňují uchovávat informace o posledních změnách dokumentů, a to i informací o tom, kdo danou změnu udělal. Wiki jsou schopné porovnávat jednotlivé verze dokumentů mezi sebou, takţe je vţdy vidět, jaké novinky na dokumentu vznikly. Součástí těchto systémů jsou také speciální funkce monitorování obsahu, které ihned po přihlášení umoţňují uţivatelům vidět změny, které byly ve wiki poslední době provedeny. Firemní wiki jsou velmi uţitečným nástrojem pro propojení znalostí všech zaměstnanců s moţností vyuţití i externích znalostí od zákazníků a dodavatelů. Výhodné je i vyuţít firemní wiki jako sluţbu komunikace mezi firmami. Je velice výhodné umoţnit jiné firmě přístup k údajům, na které by se museli ptát jednotlivých prostředníků a čekat na odpověď. V České republice je známou wiki Abakowiki. Ta je postavena na opensource softwaru, takţe se firmy nemusí bát, ţe by firemní data byla zamknutá do jednoho řešení. Pro malé a střední firmy je takové řešení velmi příjemnou alternativou ke klasickému nákupu softwaru, protoţe je rychle nasaditelné, bezpečné a není nutné se o běh aplikace nijak starat.[16]
25
2.2 Nástroje Výše byly představeny komunikační platformy, mezi které se řadí i wiki sluţby. Avšak pro komplexnější domlouvání slouţí specializovaný kolaborační software. Na následujících stránkách jsou stručně představeny sluţby, které přicházejí v úvahu při volbě vhodného cloudového řešení. Basecamp je webová aplikace určená k podpoře týmové spolupráce. Pomocí něj se dá řídit projekt, spolupracovat na jeho řešení a vyměňovat si potřebné dokumenty. Obsahuje také vlastní komunikační prostředí, prostor pro sdílení dat a sledování verzí všech nahraných dokumentů. Lze vytvářet i vzorové projekty, které lze vyvolat, upravit a pouţít. Podporuje i téţ mobilní platformy jako je Android, iOs, či Windows Phone a umoţňuje spravovat virtuální kancelář opravdu kdykoliv. V článku je vyzdvihována přehlednost tohoto nástroje a přívětivost uţivatelského prostředí. Lze si jej vyzkoušet na 60 dní a poté se rozhodnout na jaké úrovni pokračovat. Základní verze umoţňuje spravovat 10 projektů současně, disponuje 3 GB úloţištěm za cenu 20$ měsíčně. Přehled všech nabídek je uveden v tabulce níţe.[26][30] Nabídka
Velikost úloţiště
Souběţných projektů
Cena
1
3 GB
10
20$ / měsíčně
2
15 GB
40
50$ / měsíčně
3
40 GB
100
100$ / měsíčně
4
100 GB
neomezeně
150$ / měsíčně
5
500 GB
neomezeně
3000$ / ročně
Tab. 1: Nabídka Basecamp (Zdroj: vlastní úprava)
Teamwork PM cílí hlavně na vyuţití mezi jednotlivci a malými pracovními týmy. I tato sluţba má vlastní komunikační nástroje, správce úkolů nebo nástroj pro správu projektů. Stejně jako kompatibilní rozhraní s mobilními platformami pro Android, iOS a Windows Phone. Teamwork PM vyniká v mnoţství rozšiřujících aplikací, pro Apple či Google a to jak na poli mobilních, ale i stolních systémů. Pro vývojáře je pak k dispozici sada vývojových nástrojů, díky kterým si mohou prostředí navrhnout k obrazu svému. Tento nástroj si lze vyzkoušet na třicet dní zdarma, při čemţ je uţivateli přiděleno 10 MB úloţiště a můţe pracovat na dvou projektech. Základní balík pak umoţňuje za cenu 12$ měsíčně pracovat na 5 projektech současně s 1 GB úloţištěm.[28][30]
26
Nabídka
Velikost úloţiště
Souběţných projektů
Cena
Personal
1 GB
5
12$ / měsíčně
Business 1
5 GB
15
24$ / měsíčně
Business 2
20 GB
35
49$ / měsíčně
Corporate
32 GB
100
99$ / měsíčně
Enterprise
80 GB
neomezeně
149$ / měsíčně
Tab. 2: Nabídka Teamwork PM (Zdroj: vlastní úprava)
Central Desktop je zajímavý tím, ţe umoţňuje uspořádat s připojenými spolupracovníky webové konference a podporuje více neţ 200 souborových formátů, a jakýkoliv z těchto formátů umí ihned převést do dokumentu PDF. Stejně jako výše uvedení konkurenti i Central Desktop má vlastní aplikace pro mobilní zařízení na bázi Androidu, iOS a Microsoft Phone. Pro malé týmy, konkrétně o velikosti pěti uţivatelů je zaloţení a pouţívání zcela zdarma. Omezením je pouţívání 2 projektů zároveň a maximální velikost úloţiště nesmí přesáhnout 1 GB. Alternativou pro vyzkoušení je 15ti denní zkušební lhůta, při které není vyuţívání sluţeb nikterak omezováno. Základní balík pak povoluje 30 spolupracovníků za cenu 99$ měsíčně a úloţiště má velikost 50 GB. Další nabídka je účtována individuálně na základě pouţívání sluţeb.[27][30] Nabídka SocialBridge
Velikost úloţiště
Souběţných
Počet
Cena
projektů
uţivatelů
1 GB
2
5
zdarma
50 GB
5
30
99$ / měsíčně
Professional Free SocialBridge
(20 interních +
Professional
10 externích)
SocialBridge for
neomezené
neomezené
neomezené
smluvní
neomezené
neomezené
neomezené
smluvní
Enterprise SocialBridge for Agencies + Marketers Tab. 3: Nabídka Central Desktop (Zdroj: vlastní úprava)
27
Microsoft SharePoint je především systém pro správu a ukládání dokumentů, který zpracovává automaticky vloţené záznamy. Ale i v ostatních sluţbách nijak nezaostává za ostatními konkurenty. SharePoint se dá libovolně rozšiřovat o další funkcionality poskytované společností Microsoft jako je Office 365, nebo Visio. Nevýhodou můţe být mobilní aplikace pouze pro zařízení s operačním systémem Windows Phone. Microsoft nabízí 180 denní zkušební lhůtu, po kterou je moţno s tímto nástrojem plně operovat. Pro lokální uţívání na úrovni intranetu nabízí smluvní podmínky. U on-line řešení má dělení podle sluţeb a počtů uţivatelů.[8] Nabídka
Velikost úloţiště
Souběţných projektů
Základní cena měsíčně
SharePoint Server
smluvní
smluvní
smluvní
Plán 1
smluvní
smluvní
4$ / uţivatele
Plán 2
smluvní
smluvní
8$ / uţivatele
Tab. 4: Nabídka Microsoft SharePoint (Zdroj: vlastní úprava)
Protoţe jsou dosud uvedené sluţby určeny primárně pro firmy nebo týmy spolupracující na nějakém větším projektu, a já, jako student oboru IT pracuji převáţně s kancelářskými programy, budou v této bakalářské práci následně představeny sluţby zaměřené na hromadnou úpravu různých dokumentů.
2.3 Google Disk Google Disk postupně sloučil Google Dokumenty a Google Drive pod jeden odkaz. Sám se poté stal součástí Google Apps.[31] Tato sluţba je v České republice nabízena ve třech verzích. Pro jednotlivce je tato sluţba zcela zdarma. Ve verzi pro školy je také zdarma, ale rozšiřuje nabídku svých sluţeb, které jinak spadají do placené verze pro firmy. Mezi tyto nadstandardní sluţby patří záruka podpory v případě problémů 24 hodin denně sedm dní v týdnu, garantovaná dostupnost 99,9 % nebo archivace dat.[17] Veškeré verze rovněţ podporují software třetích stran, přes nějţ lze přizpůsobit uţivatelské prostředí a přidat rozšiřující funkce. Nabídku pro firmy a školy si lze vyzkoušet po dobu 30 dní, přičemţ počet uţivatelů nesmí přesáhnout 10. Celkový přehled nabízených sluţeb je uveden v příloze. Na následujících stránkách bude podrobně popisována verze pro jednotlivce a pro něj dostupné sluţby. 28
Nabídka
Velikost úloţiště
Domény
Cena za uţivatele
Jednotlivec
15 GB*
1
zdarma
Firmy 1
30 GB*
600
90 Kč / měsíčně
Firmy 2**
30 GB*
600
180 Kč / měsíčně
Školy
30 GB
600
zdarma
*
15 GB pro ostatní soubory, pro dokumenty je velikost neomezená
**
Zahrnuje další sluţby jako je archivace dat
Tab. 5: Nabídka Google Apps (Zdroj: vlastní úprava)
2.3.1 Gmail Sluţba Gmail je emailový klient od společnosti Google poskytovaný v rámci Google Apps. Kaţdý uţivatel, který se přihlásí do Google Disk, nebo si zařídí účet u zařízení s operačním systémem Android, získá automaticky osobní schránku o velikosti 15 GB. Maximální velikost přílohy je 10 MB, při čemţ pokud chce uţivatel odeslat větší přílohu, je mu nabídnuta moţnost soubor nahrát na úloţiště Google Disk a skrze email zaslat odkaz ke staţení. Email je dostupný přes webové rozhraní jakéhokoliv prohlíţeče i mobilní zařízení umoţňující přístup k internetu.
2.3.2 Hangouts Hangouts slouţí pro okamţitou komunikaci v rámci veškerých sluţeb vázaných na Google účty. Umoţňuje textovou formu zpráv, audio i video hovory. Video hovory je moţné vést zároveň s deseti uţivateli, přičemţ ostatní mají moţnost hovor sledovat skrze portál YouTube, ale nemohou se přímo připojit. Mohou však stále vyuţívat textovou formu a komunikovat tak s účastníky.
Obr. 8: Služby Google Apps (Zdroj: http://googleapps.cz/), Vlastní úprava.
29
2.3.3 Google kalendář Kalendář umí spravovat osobní schůzky a organizovat časový plán a vytvořit různé akce, na které lze následně pozvat osoby uloţené v kontaktech. Díky funkci propojení kalendářů je moţné se vzájemně informovat o případné neaktivitě, nebo si zaloţit speciální kalendář vztahující se k určitému projektu, do nějţ můţe přispívat kaţdý, nebo jen určití lidé. Kalendář je moţné vyvěsit i veřejně coţ znamená, ţe kdokoliv, kdo bude mít zájem, si můţe udělat přehled o rozvrţení prací.
2.3.4 Google + Vlastní sociální síť umoţňuje rozdělit tým na menší skupiny, pro které bude vyhrazena určitá práce na projektu. V případě firmy ji lze vyuţít ke komunikaci s veřejností. Skupinu můţe zaloţit i jakýkoliv člen týmu a pozvat do ní libovolné uţivatele. Takové skupiny slouţí pro snazší sdílení dokumentů, kalendářů i multimediálních souborů. V odesílacím formuláři se vybere skupina, kterou je třeba informovat a zpráva dorazí všem v ní. Lze si i vytvořit vlastní internetovou stránku, na které se budou plánovat aktivity, sdílet informace a to bez přístupu širšího okolí. Umoţňuje tedy vytvořit a spravovat vlastní intranet.3
2.3.5 Dokumenty Jedná se o balík kancelářských aplikací, které jsou online. Projevuje se zde výhoda cloudu na bázi Software as a Service. Nástroje jsou dostupné online bez nutnosti instalace a pořízení licenčního čísla, nebo jejich aktualizace. Kaţdý uţivatel má moţnost vytvářet dokumenty online a není nijak omezován jejich počtem. Je moţné vytvořit textové a tabulkové dokumenty, navrhnout formulář, připravit si prezentaci a také pouţít jednoduchý grafický editor nazývaný jako Nákres. Na všech těchto dokumentech můţe pracovat více lidí zároveň a jednotlivé změny se projevují v reálném čase všem přihlášeným účastníkům. Kaţdý uţivatel má přiřazenou náhodně jinou barvu, která slouţí ke snazší orientaci při úpravách. Je vidět kdo právě edituje určitou část. Právě připojení uţivatelé mají moţnost posílat si textové zprávy skrze integrovaný chat. Nemusí si tak otvírat sluţbu Hangouts pokaţdé, kdyţ chtějí komunikovat s člověkem upravujícím stejný soubor jako oni. Vytvořené dokumenty lze uloţit lokálně na svůj počítač ve všech důleţitých formátech. Textové dokumenty například ve formátu pro Microsoft Word (.docx), OpenDocument (.odt) i jako prostý text (.txt). Prezentace ve formátu pro Microsoft PowerPoint (.pptx) či jako obrázky (jpg, png). Tabulky ve formátu pro Microsoft Excel (.xlsx) a vše lze i přímo převést 3
Intranet – Interní elektronická síť podniku.
30
do PDF. Do Google Dokumentů je moţné nahrát soubory uloţené na pevném disku počítače. Kompatibilní formáty je moţné po nahrání zkontrolovat v náhledu, popřípadě povolit editaci. V takovém případě je dokument převeden na formát, se kterým pracují Google Dokumenty. Tento systém má nevýhodu v tom, ţe se vytvoří identická kopie, na které jsou prováděny úpravy. Původní dokument slouţí pouze k nahlédnutí a přeposlání. V případě potřebných změn se stává zbytečným. Nahrané nekompatibilní sloţky si mohou jiní uţivatelé beze změn uloţit na svůj lokální disk a upravovat je samostatně. Microsoft tvrdí, ţe má Google problémy při převodu sloţitějšího formátování textů, mohou se tak vyskytnout různé nesrovnalosti mezi původním a upraveným souborem, ať uţ se jedná o posunutí textu, nebo různé grafické fragmenty. V případě kompletního převedení prezentací z PowerPointu i k vynechání celých grafů.[12] V tom by mohla být určitá pravda, neboť samotný Google v roce 2012 prohlásil, ţe Google Dokumenty mají podporovat 90 % funkcí, které v Microsoft Office vyuţívá většina uţivatelů.[15] A například textový editor v základní formě disponuje pouze osmi druhy fontů. Ale nebylo moţné najít uţivatele, který by si na takový problém stěţoval a nepatřil pod organizaci Microsoft.[32] Je moţné také vyuţít offline přístup k dokumentům a provádět tak editaci a úpravu bez připojení k internetu. Změny se po připojení k internetu automaticky provedou i v cloudovém úloţišti. Pokud se některé úpravy překrývají, dojde k dotázání uţivatele, jaké úpravy si přeje provést. Lze i propojit počítač s cloudovým úloţištěm, takţe veškeré podporované dokumenty se zároveň nahrávají na Google Drive. Různí uţivatelé mohou online provádět změny a přidávat připomínky, při čemţ se v reálném čase změny projevují i na dokumentu uloţeném v počítači původního autora.
2.3.6 Cloud Print Podstata této sluţby je propojení kompatibilní tiskárny s uţivatelským účtem přes internet. Propojení lze navázat s telefonem, počítačem, nebo jakýmkoliv zařízením připojeným k internetu umoţňující podání pokynu k tisku. Pokud tiskárna není k dispozici, zařadí se poţadavek do fronty a vytiskne se při nejbliţší příleţitosti.
2.4 Microsoft SkyDrive Podobné sluţby jako má Google nabízí i společnost Microsoft. Jeho cloudové úloţiště nese pojmenování SkyDrive. Jeho součástí je také balík kancelářských programů tentokrát nazývaný jako Office Web Apps. Pro jednotlivce je uţívání zdarma. Na cloudu je mu 31
přiděleno úloţiště o velikosti 7 GB, do nějţ se ukládají dokumenty i emaily, pokud vyuţije emailového klienta Outlook. Mezi výhodami oproti ostatním dostupným sluţbám je na stránkách Microsoftu uvedeno: „Bezproblémová práce s Microsoft Office na počítačích PC nebo Mac a na webu.“[23] Coţ je velice zajímavé tvrzení. Stejně jako u SharePointu i zde existuje velké mnoţství variant, které si můţe zájemce objednat. Firmám umoţňuje za poplatek navýšit úloţiště, garantuje 99,9 % dostupnost i nepřetrţitou podporu.[24] Nabídku pro firmy lze vyzkoušet po dobu jednoho měsíce a počet uţivatelských licencí je omezen na 10. I v tomto případě bude pozornost zaměřena na sluţby pro jednotlivce, které jsou k dispozici zdarma. Celkový přehled nabízených sluţeb je uveden v příloze. V operačním systému Windows 8.1 je sluţba SkyDrive předinstalovaná.
Nabídka
Velikost úloţiště na
Domény
Cena za uţivatele
uţivatele Jednotlivec
7 GB
1
zdarma
Firmy
25 GB
1
Od 4,1 € / měsíčně
Podniky
25 GB
1
Od 3,3 € / měsíčně
Školy
50 GB
1
zdarma
Tab. 6: Nabídka Microsoft Office 365 (Zdroj: vlastní úprava)
2.4.1 Outlook Emailová schránka online Outlooku nahradila sluţbu Hotmail. Je nasnadě, ţe lze tento klient propojit s desktopovým Outlookem a vyřizovat tak například poštu pouze přes jednu sluţbu. Při zřízení účtu je automaticky přidělena osobní schránka o velikosti 7 GB na sluţbě SkyDrive. Email je dostupný skrze webové rozhraní jakéhokoliv prohlíţeče nebo přes aplikaci chytrých telefonů s operačním systémem Android, Windows Phone, či iOS.
2.4.2 Komunikace Vlastní komunikační systém je moţno propojit se sluţbami Skype, Facebook i kontakty uloţenými v Googelu. Po provázání účtů s těmito sluţbami se uloţí kontakty do adresáře spravovaným Microsoftem. Poté je moţné si v jakékoliv sluţbě spadající pod Web Apps začít psát, volat, nebo video volat s účastníkem, který je přítomen na libovolné sluţbě. Stačí otevřít chatovací okno, vybrat způsob komunikace a navázat spojení.
32
2.4.3 Kalendář Sdílení kalendářů a funkcí zobrazení časového plánu z kalendářů umoţňuje snadno organizovat schůzky a jiné události. Je vidět, kdy mají spolupracovníci volný čas. Kalendář umí ty samé funkce, co výše popsaný od společnosti Google. Kaţdý z nich se dá propojit s mobilním zařízením, nebo tabletem avšak nelze mít kalendář od společnosti Microsoft na operačním systému od Googelu (Android) a naopak.
2.4.4 Web Apps Tato sluţba zahrnuje zjednodušené a zdarma dostupné verze kancelářských programů od Microsoftu. Programu na úpravu textu Word, tabulkový editor Excel, nástroj na tvorbu prezentací Power Point. Word má také moţné rozšíření pro tvorbu jednoduchých dotazníků a oproti balíku od Googelu má navíc poznámkový blok OneNote. Na těchto dokumentech můţe pracovat více lidí zároveň, ale není to dlouhá doba, co byla tato funkce zprovozněna. 6. Listopadu 2013 vydal Microsoft článek, kde tuto informaci oznámil veřejnosti.[18] Při úpravách je vidět, kdo dokument právě upravuje a provedené změny jsou automaticky ukládané. Chybí proto tlačítko pro uloţení dokumentu. Dost podstatnou novinkou bylo také přidání podpory vyhledávání a nahrazování v dokumentu. V chatovacím okně si mohou aktuálně připojení uţivatelé vyměňovat textové zprávy, pro pokročilejší komunikaci lze vyuţít komunikačního rozhraní integrovaného na úvodní stránce SkyDrive. Vytvořené dokumenty se dají ukládat buď ve formátech identických s desktopovým Officem (.docx, .pptx, .xlsx) nebo ve formátu otevřených dokumentů (.odt, .odp, .ods). Jaký formát bude pouţíván, se určí všem dokumentů v nastavení sluţby SkyDrive. Nelze si tedy při zvolení jednoho dokumentu zvolit formát, v jakém bude uloţen. Převod do PDF chybí zcela. Díky identitě formátů se stolními Officy je nulován vznik nesrovnalostí mezi dokumenty na lokálním disku a těmi v cloudu. Microsoft v tomto případě garantuje stoprocentní kompatibilitu. Zobrazení samotného editoru je velice podobné s tím pouţívaným v Officech určených pro instalaci na stolních počítačích. Počet fontů, se kterými se dá pracovat, je 69. Sdílení dokument je moţné určitými lidmi nebo poskytnout dokument veřejně. Pokud je veřejně k dispozici, je moţné ho najít přes různé vyhledávače. Tvůrce dokumentu můţe určit práva jednotlivým uţivatelům, kteří se dokument pokusí otevřít. Nastavení práv se pohybuje ve dvou úrovních. Pozvaný uţivatel si můţe soubor libovolně prohlíţet, kopírovat si 33
jednotlivé části, ale nemůţe jej nijak upravovat. Nebo mu jsou přiděleny práva k editaci, ale i přes to nemůţe soubor smazat z cloudu. Provádět úpravy můţe, i kdyţ na svém PC nevlastní Office. Je moţné si pořídit i kompletní sadu kancelářských aplikací, bez jakéhokoliv omezení. Taková nabídka má jméno Office 365. S Officy je poté moţno pracovat offline na počítači, v cloudu na chytrých telefonech, nebo v prohlíţeči. Pro vysokoškoláky je zvláštní nabídka předplatného, kdy za 4 roky zaplatí 1 999 Kč. Za tuto cenu mohou poţívat plnohodnotný Word, Excel, PowerPoint, Outlook, OneNote, Acces a Publisher. Publisher je grafický editor pro úpravu obrázků. Velikost cloudového úloţiště je zvětšeno na 20 GB a jako bonus je přidáno 60 minut volání na telefony přes sluţbu Skype. Po jeho vypršení je moţné přejít na sluţbu Office 365 pro domácnosti, se stejnou nabídkou sluţeb a instalací na pět počítačů, při ceně 2 499 Kč za rok.[22][25]
2.5 Zoho Dalším produktem umoţňující kolaboraci na projektech a zároveň i správu a úpravu dokumentů je Zoho. Zoho je sada vzájemně provázaných aplikací. Obsahuje vlastní komunikační prostředí, vytvářet vlastní projekty. Podporuje i téţ mobilní platformy jako je Android, iOs, či BlackBerry a umoţňuje spravovat virtuální kancelář opravdu kdykoliv. Zoho je moţné provozovat zdarma, ale s různými omezeními jako je maximální počet účastníků, který je stanoven na 3, nebo nemoţnost obrátit se na uţivatelskou podporu v případě problému. Velikost úloţiště je omezena velikostí 256 MB na osobu. Přehled všech nabídek je uveden v tabulce dále.[33]
Nabídka
Velikost úloţiště na
Šablony pro email
Cena za uţivatele
uţivatele Free
265 MB
2
zdarma
Standard
265 MB
100
12$ / měsíčně
Professional
265 MB
neomezeně
20$ / měsíčně
Enterprise
512 MB
neomezeně
35$ / měsíčně
Tab. 7: Nabídka Zoho (Zdroj: vlastní úprava)
34
2.5.1 Přehled služeb Pro spravování pracovního času pracovníků, sledování kam se firma vyvíjí, slouţí CRM.4 Pomáhá zkoordinovat větší počet zaměstnanců a přiřadit jim úkoly. Graficky znázorňuje průběh odvedené práce. Sluţba Assist slouţí ke vzdálené správě počítače. Ke zprovoznění je potřeba nainstalovat zásuvný modul. Verze zdarma umoţní denně provést 5 připojení o délce 2 hodin. Dá se tak lehce identifikovat problém a případně ho ihned odstranit. Calendar umí provést synchronizaci s Outlookem, zpracuje tak poznámky i kalendáře a následně na ně upozorní. Libovolný kalendář lze umístit na webové stránky či blogy, aby mohl kdokoliv vědět, co je právě v plánu. Notebook můţe být pouţit jako virtuální nástěnka, kam se přidávají poznámky nebo multimediální obsah. Planner zas rozšiřuje moţnosti organizování času o podmínky jako je to-do. Úpravu dokumentů si rozebereme podrobněji v následující kapitole.
2.5.2 Docs Dokumenty obsahují editory pro práci s textem (Writer), tabulkami (Sheet), prezentacemi (Show). Práce s dokumenty je obdobná jako u Googlu nebo Microsoftu. Mohou fungovat jako prostor pro sdílení souborů, nebo přímo pracovat na jejich úpravě. Dokumenty se automaticky verzují a umoţňují současnou kooperaci ve více lidech. Ve verzi zdarma chybí ochrana sdílených souborů heslem nebo záznamy o provedené práci. Zoho Writer je textový procesor v online podání. Jako u Office v případě Microsoftu, jsou i zde jednotlivé záloţky pro úpravu dokumentu. Ukládání je průběţné. Zoho Sheet umí operovat i se základními statickými funkcemi a samozřejmostí je vytváření různých tabulek a počítání daných hodnot. Zoho Show umí vytvářet prezentace nebo upravit importované. Není problém s klasickými prezentacemi vytvořenými v PowerPointu. Funkce verzování průběţně ukládá vytvořené změny a je se tak moţno vrátit k dřívější podobě. Vše je shromáţděno pod Zoho Docs, které pomáhá se správou. Zoho Docs se tedy dá pouţívat k práci studentů, ale vzhledem k tomu, ţe nemá český překlad, verze zdarma je velice omezená - hlavně počtem účastníků a firma svou cenovou politikou cílí na menší firmy, dá se brát pouze jako alternativa ke kancelářským sluţbám spadajícím pod Google Disk a Microsoft SkyDrive. Tyto dvě sluţby budou dále v bakalářské práci postaveny proti sobě.
4
CRM- Custom Relationship Management – Řízení vztahů se zákazníky
35
2.6 Google Disk vs. Microsoft SkyDrive Cloudové úložiště - Z pohledu volného místa nabízí Google zdarma 15 GB prostoru, Microsoft 7 GB. Za poplatek lze navýšit hodnotu navýšit. Microsoft nabízí navýšení úloţiště o 50 GB za 480 Kč ročně, o 100 GB za 960 Kč ročně a o 200 GB za 1920 Kč. Google nabízí měsíční předplatné. Za úloţiště s celkovou kapacitou 100 GB poţaduje měsíčně 4,99 $ (59,88 = přibliţně 1198 Kč ročně), za 200 GB 9,99 $ (119,88 = přibliţně 2398 Kč ročně), nabídky dále postupují aţ na konečnou hodnotu 16 TB, za kterých se měsíčně platí 799,99 $. Tato situace je dána tím, ţe Google Disk je i pro firmy, kdeţto Microsoft má pro firemní odvětví svůj vlastní cloudový SharePoint. Je potřeba brát v úvahu, ţe kapacita Cloudu poskytovaného Googlem je v případě dokumentů ve formátu Google Dokumentů neomezená. Práce offline - Microsoft Web Apps pracují s běţnými kancelářskými formáty. Uţivatel si můţe vybrat mezi otevřenými standardy Office Open XML nebo Open Document Format. Tyto soubory pak Web Apps ukládá do úloţiště SkyDrive, jehoţ klientská utilita umoţňuje jejich synchronizaci mezi cloudovým úloţištěm a pevným diskem různých počítačů. Dokumenty, tabulky, prezentace, ale i poznámky tak lze mít neustále dostupné offline i online. Klientská utilita Google Drive si v počítači vytvoří sloţku, do níţ se nahrávají soubory, které se po připojení k internetu nahrají do úloţiště. Pokud nemá uţivatel na stolním počítači kancelářský program, v kterém by dokument upravoval a zároveň nemá přístup k internetu, otevře dokument v prohlíţeči a můţe na něm pracovat v offline módu. S utilitou Microsoft SkyDrive je moţné lokálně otevřít libovolné soubory. Pak je i bez připojení k internetu lze otevřít a upravovat. Bohuţel synchronizační utilita podporuje Windows Vista a vyšší. Systém MAC OS X od verze 10.6. Za zmínku stojí téţ skutečnost, ţe placená sluţba pro firmy Office 365 podporuje pouze Windows 7 a vyšší verze systému, coţ můţe být pro uţivatele XP, případně Vist problém.[22][25] Google oproti tomu podporuje Windows XP a MAC OS X 10.6 a novější verze těchto systémů. Mobilní zařízení - Google Disk i Microsoft SkyDrive vedle své mobilní webové verze pro mobily, tablety a další přenositelná zařízení mají také nativní přístupové aplikace. Google Disk pro Android 2.1 a vyšší a iOS 5.0 a vyšší. Microsoft SkyDrive má přístupové aplikace pro Android 2.3 a vyšší, iOS 4.0 a vyšší, Windows Phone 7.5 a vyšší. Mobilní aplikace Microsoft SkyDrive má podstatně méně moţností neţ ta pro Google Disk. Aplikace Microsoft SkyDrive v podstatě slouţí primárně k přístupu k souborům v cloudovém úloţišti s tím, ţe si 36
je lze stáhnout a otevřít v jiné nativní aplikaci nainstalované v zařízení. Google Drive má vestavěné editory pro zobrazení souborů bez nutnosti pouţít externí aplikace, pro editaci je potřeba vyuţít aplikací externích. Zajímavou výhodou je pak podpora hlasového prohledávání úloţiště a souborů v něm uloţeným. Neméně zajímavou funkcí je skenování dokumentů, které stačí vyfotit mobilním zařízením. Díky vyuţití technologie OCR5 je pak moţno tento dokument v prohlíţeči převést na editovatelný dokument. Další integrovanou sluţbou je Google Cloud Print kdy z mobilního zařízení lze například dokumenty jednoduše vytisknout přes Internet na libovolné tiskárně kdekoliv na světě. Mnohé moderní tiskárny s přímým přístupem do lokální sítě jsou jiţ schopné tisknout přes Google Cloud Print bez asistence počítače. Starší tiskárny lze ke sluţbě připojit díky prohlíţeči Google Chrome. Soubor je odeslán, i kdyţ je tiskárna vypnutá, v takové chvíli se dokument uloţí do fronty a po zapnutí tiskárny se vytiskne. Microsoft umoţňuje navíc si stáhnout samostatnou mobilní aplikaci OneNote pro správu poznámek. Poznámky lze synchronizovat přes úloţiště Microsoft SkyDrive. Je tak moţné k nim přistupovat nejen z různých mobilních zařízení, ale také z osobního počítače. Dokumenty - Google Dokumenty je sada webových kancelářských aplikací úzce provázaná s cloudovým úloţištěm Google Drive. Nabízí textový editor, tabulkový kalkulátor, nástroj pro práci s prezentacemi, grafický editor pro přípravu nákresů a nástroj pro tvorbu online formulářů, z nichţ nasbíraná data je moţné nechat ukládat do tabulky plnící úlohu jednoduché databáze. Microsoft má vlastní sluţbu spojenou se SkyDrive s názvem Web Apps. Ve webovém prostředí se vyskytují zjednodušené a zdarma dostupné verze svých kancelářských programů: textového editoru Word, tabulkového kalkulátoru Excel a nástroje pro tvorbu prezentací PowerPoint a OneNote pro vedení a správu poznámek. Součástí Excelu je i moţnost spustit si v samostatném okně program pro vytváření formulářů. Google nemá ve své sadě alternativu za OneNote, a Microsoft zase v Office Web Apps nenabízí samostatný grafický editor. Textový editor - Oba textové editory nabízejí korekturu chyb. Google ale navíc disponuje funkcí učit se výrazy a do osobního slovníku přidat nová slova. Microsoft toto oproti desktopové verzi neumoţňuje. Microsoft umoţňuje vyuţít 69 různých fontů. Google Dokumenty v české lokalizaci disponují osmi, mezi které patří ty nejzákladnější jako Arial a
5
OCR- Optické rozpoznání znaků
37
Times New Roman. Webový Word přebírá grafické rozloţení moţností z toho desktopového, Google má vlastní, které si je moţné do určité míry přizpůsobit. Tabulkový editor - Podobnost desktopového Excelu je zřejmá s webovým. Má identické rozhraní a chová se podobně. Webový Excel pouţívá české názvy funkcí, nechybí manipulace s grafy, pokročilé filtrování a tvorba tabulek. Tabulkový editor Googlu můţe vypadat na první pohled poněkud jednodušeji. Nepouţívá české názvy funkcí, ale jinak je vybavený poměrně bohatě včetně kontingenčních tabulek, coţ webový Excel neumí. Obě sluţby umí vytvořit veřejné dotazníky, jejichţ data se ukládají do tabulky. Tabulkový editor od Googlu umí vyuţívat geografické údaje a zobrazit údaje vztahující se k určitým zemím, nebo místům v nich.[14] Sluţby pro tvorbu prezentací si jsou podobné. Obě prezentační formy umí prakticky to samé a z pohledu studenta, který potřebuje vytvořit prezentaci, v nich není ţádný rozdíl. Opět je PowerPoint svým rozloţením tlačítek obdobný stolní formě a Google má vše schované pod vysouvacími lištami. Oba zvládají i animaci objektů, nastavení přechodů stránek prezentace nebo vytvořit jednoduchý obrázek. Microsoft v tomto směru vynikne v předpřipravených obrázcích nazývaných SmartArt, kdy lze snadno vybrat předpřipravené schéma a doplnit do něj potřebné údaje. Google má místo toho jednoduchý editor umoţňující kresbu základních tvarů a křivek.
3. Dotazník V rámci bakalářské práce byl vytvořen dotazník, jehoţ cílem bylo zjistit, jak je pohlíţeno na moţnost spolupráce a kolaborace v cloudu. A na základě zjištěných výsledků navrhnout vhodná řešení pro zlepšení.
3.1 Otázky a cíl dotazníku Dotazník byl navrhnut pro studenty oboru IT Bankovního institutu vysoké školy. Studenti byli vybráni z důvodu časté potřeby spolupráce v týmu při zadání určitých úkolů během studia. V takovém případě se pracuje na jednom úkolu ve více lidech a nabízí se tak moţnost vyuţít sluţeb k tomu určených.
38
Obr. 9: Dotazník (Zdroj: vlastní úprava)
Hlavními cíli bylo zjistit, jestli mají studenti o toto řešení zájem, co si od takové sluţby představují, jestli se jiţ někdy setkali se spoluprací v online prostředí a jak byli spokojeni s pouţívanou sluţbou, získat informace o nejpouţívanějších systémech a na základě poţadavků vybrat nejvhodnější sluţbu.
Bylo osloveno 93 studentů, kteří podle informačního systému BIVŠ byli k 1. 1. 2014 evidováni jako aktivní studenti oborů informačních technologií. Dotazník zodpovědělo 49 coţ činí je více neţ polovina.. Otázky se měnily v závislosti na tom, které odpovědi byly zvoleny. V dotazníku byly pouţity následující typy otázek: Potvrzení daného tvrzení formou ANO či NE Vyjádření míry souhlasu na stupnici od 1 do 10 Prostor pro vlastní odpověď
Vybraní z nabídnutých sluţeb s moţností doplnit vlastní Rozsah stupnice byl zvolen v rozmezí 1 aţ 10 z důvodu moţnosti širší moţnosti výběru. Čím více se průměrná hodnota blíţí číslu 1, tím větší je nesouhlas respondentů na zadanou otázku. Čím je průměrná hodnota větší, tím respondenti s danou otázkou více souhlasí. Pokud respondent zvolil číslo 5, dá se to povaţovat za neutrální postoj. Dotazník byl vytvořen za pouţití sluţby Formuláře od společnosti Google, které umoţňují i sběr odpovědí. Data byla sbírána anonymně. Veškeré otázky z daného dotazníku jsou uvedeny v příloze. Dotazník byl šířen odkazem přes e-mail studentů uvedených v informačním systému BIVŠ.
39
3.2 Výsledky průzkumu První otázka byla uvozena shrnujícím textem o podstatě spolupráce v cloudu. Tento text byl přidán na základě poznatků z testování dotazníku před jeho spuštěním. Jeho znění bylo následující: „Spolupráce přes internet umoţňuje přímo vytvářet a upravovat dokumenty a jiné soubory. Tyto úpravy v dokumentech se v reálném čase zobrazují ostatním přihlášeným účastníků, kteří na ně mohou okamţitě reagovat.“ Otázka vztahující se k této definici byla takováto: Přijde vám tato myšlenka spolupráce na úpravách dokumentů přes internet zajímavá? V této otázce se dalo odpovědět ANO/NE. Pokud respondent zvolil Ne, byl přesměrován na otázku č. 5. V případě zvolení ANO byly poloţeny doplňující otázky. Tato otázky byla poloţena, aby se zjistilo, jestli mají studenti o spolupráci v cloudu zájem. Výsledky shrnuje následující graf, z něhoţ je vidět, ţe převáţná většina je ke spolupráci v cloudu nakloněná.
Ano
44
90 %
Ne
5
10 %
Graf 1: Spolupráce na úpravách dokumentů (Zdroj: vlastní)
Využívali jste, nebo stále využíváte nějakou službu pro spolupráci přes internet?
Podotázka vycházející při zvolení předchozí kladné odpovědi zavedla respondenta k dotazu zkoumajícím jeho zkušenosti s pouţíváním cloudových sluţeb.
Opět na
jednoduchém zvolení ze dvou moţností byl respondent dotázán, jestli je obeznámen konkrétně s nějakou sluţbou. Po zvolení Ne, byl jako v předchozím případě přesměrován na otázku č. 5. Pokud ANO, byla tato otázka rozvedena. Mnoho uţivatelů jiţ mělo se spoluprací nějaké zkušenosti. Konkrétně se jedná o 48 % z dotázaných.
40
Ano
21
48 %
Ne
23
52 %
Graf 2: Využití kooperačních služeb v Cloudu (Zdroj: vlastní)
Jakou službu jste využívali, případně stále využíváte? Rozšiřující otázka zkoumající, jaké sluţby se prosadili mezi studenty. Otázka poţadovala vepsání odpovědi z důvodu pestré nabídky sluţeb a v návaznosti na další dotaz se tak dalo zjistit, s jakými sluţbami mají dotazovaní studenti zkušenosti. Výsledky ukázaly, ţe nejvíce objevované slovo v různých spojeních bylo Google. Ať uţ s návazností na Disk, nebo Dokumenty. Někteří zvolili jako odpověď i úloţiště souborů nebo sociální sítě. Dvakrát se vysktla i sluţba od společnosti Microsoft. Přehled všech vepsaných odpovědí je vidět v příloze č. 7. Jak jste s touto službou spokojeni? Tato otázka byla poslední s návazností na předchozí otázky. Hodnocení probíhalo na stupnici od 1 do 10. 1 byla označena jako: „Zcela nespokojen“ 10 naopak jako: „Naprosto spokojen“. Nejčastěji byly uváděna čísla na vyšší stupnici. Tedy, ţe většina uţivatelů byla s pouţívanou sluţbou spokojena a vyhovovala jejím poţadavkům.
Graf 3: Spokojenost se službou (Zdroj: vlastní)
41
1
0
0%
2
1
5%
3
0
0%
4
1
5%
5
0
0%
6
1
5%
7
4
19 %
8
5
24 %
9
4
19 %
10
5
24 %
Jaký operační systém používáte na vašem osobním počítači/notebooku/tabletu? (Uveďte operační systém, pro zařízení, které používáte nejvíce ke kancelářské práci.) Pátá a společná otázka pro všechny respondenty dávala na vybranou z předem daných moţností. Byla zahrnuta i volba kdy si dotázaný nevěděl s otázkou rady, nebo mu uvedené volby nevyhovovaly. Otázky byla zahrnuta z toho důvodu, ţe některé doplňkové sluţby pro propojení cloudového úloţiště s počítačem podporují jen určité typy operačních systémů. Jako nejpouţívanější operační systém se ukázal být Windows 7. V závěsu je nejnovější Windows 8. Dva lidé stále uţívají Windows XP. Právě Windows XP anebo Linux nejsou podporovány pro staţení aplikace SkyDrive od společnosti Microsoft pro synchronizaci uloţených souborů s online úloţištěm.
Windows XP
2
4%
Windows Vista
1
2%
Windows 7
31
63 %
Windows 8
14
29 %
Linux
1
2%
Os X
0
0%
Android
0
0%
iOS
0
0%
Nevím
0
0%
Ostatní
0
0%
Graf 4: Operační systémy hlavních zařízení (Zdroj: vlastní)
Jaký operační systém má váš mobilní telefon? Stejný způsob zvolení odpovědi jako u otázky výše. Vybíralo se z předem daných moţností. 73 % respondentů uvedlo jako svůj operační systém Android. Jako druhý se umístil iOS s 18 %. S přihlédnutím k uţivatelské znalosti mobilních operačních systému se dá předpokládat, ţe by mohli mít respondenti v případě zkoušení neznámých kooperačních sluţeb blíţe k těm, u kterých je společným jmenovatelem jiţ známá společnost, tedy Google. Apple zatím nabízí pouze místo pro ukládání souborů, nikoliv jejich vzájemnou úpravu.
42
Android
36
73 %
iOS
9
18 %
Windows Phone
2
4%
BlackBerry
0
0%
Symbian
1
2%
Nevím
1
2%
Ostatní
0
0%
Graf 5: Operační systémy přenosných zařízení (Zdroj: vlastní)
Jaký kancelářský software používáte pro práci s dokumenty, které potřebujete ke studiu? Při výběru z několika moţností vybralo nejvíce respondentů sluţbu Microsoft Office. S odstupem na druhém místě se usadily Google Dokumenty. Pokud je zadán nějaký projekt, na kterém má spolupracovat několik studentů, v drtivé většině případů je výstupem zhodnocení v textové formě, popřípadě doplněný i o prezentaci. Tento dotaz měl také za cíl přijít na to, kolik uţivatelů vyuţívá cloudové sluţby pro úpravu dokumentů. Coţ se ukázalo jako překvapivé zjištění oproti předpokladům. Očekávalo se, ţe druhé místo zabere otevřený formát Open Office. Z výsledků téţ vyšlo, ţe dva uţivatelé Microsoft Office vůbec nepouţívají. Microsoft Office
47
69 %
Open Office
7
10 %
Google Dokumenty
12
18 %
Windows Web Apps
1
1%
Ostatní
1
1%
Graf 6: Kancelářský software (Zdroj: vlastní)
43
Vadilo by vám, že uživatelské rozhraní kooperačního programu pro úpravu dokumentů neodpovídá tomu, na které jste zvyklí? Odpověď na ANO/NE. Při zvolení Ne se přeskočí následující otázka. Významná polovina respondentů uvedlo, ţe by jim přechod do jiného prostředí nedělal obtíţ. To můţe být způsobeno tím, ţe studenti v rámci studia musí zkoušet různé nové programy, které mají různé rozpoloţení rozhraní pro ovládání a zvykat si na nové programy povaţují za součást věci. Pokud zvolili kladnou odpověď, zobrazila se jim doplňující otázka.
Ano
20
41 %
Ne
29
59 %
Graf 7: Uživatelské rozhraní (Zdroj: vlastní)
Jak moc by vám vadilo jiné rozhraní?
Doplňující otázka na téma jiného rozhraní. Hodnocení probíhalo na stupnici od 1 do 10. 1 byla označena jako: „Vůbec nevadilo“ 10 naopak jako: „Neskutečně vadilo“. I kdyţ se objevilo několik záporných hodnocení. Průměrem se získá číslo 6,25, které poukazuje na to, ţe obecně by jiné rozhraní nesouhlasícím uţivatelům spíše vadilo.
Graf 8: Uživatelské rozhraní - jiné (Zdroj: vlastní)
44
1
0
0%
2
0
0%
3
1
5%
4
4
20 %
5
2
10 %
6
3
15 %
7
5
25 %
8
3
15 %
9
1
5%
10
1
5%
Jak velký by podle vás měl být úložný prostor v cloudu? (Pro dokumenty, obrázky, soubory) Odpověď byla uváděna v gigabytových jednotkách. Do políčka mohl respondent uvést libovolné číslo. Díky podmínce, kterou šlo nastavit při vytváření dotazníku je ošetřeno zadání jiných znaků, neţ číselných. Veškeré hodnoty jsou k dispozici v příloze č 8. Průměrem ze všech uvedených velikostí je číslo: 61,5. V porovnání s nabízenými hodnotami od různých společností je toto číslo poměrně velké Dá se ale usoudit, ţe studenti dávají přednost většímu úloţišti. Jaké typy souborů byste ukládali do cloudového úložiště? Odpovědi se daly vybírat z připravených návrhů a mohla se zaškrtnout více neţ jedna odpověď a připsat i vlastní návrh. Nejčastěji zvolenou moţností pro ukládání do cloudu se ukázaly být dokumenty. Nejméně naopak bylo zvoleno ukládání souborů s programy. Důvodem existence této otázky je, jestli si respondenti uvědomují, ţe mohou vyuţívat cloudové úloţiště nejen pro sdílení dokumentů. Dokumenty (Word, Excel, PDF) 46 46 % Multimédia (Fotky, Videa)
33 33 %
Poznámky
10 10 %
Programy
9
9%
Ostatní
2
2%
Graf 9: Typ souborů (Zdroj: vlastní)
Byla by pro vás při používání důležitá lokalizace do češtiny? Jednoduché zvolení ANO/NE bez dalšího rozšiřování plně postačuje pro jednoznačnou odpověď. Otázka slouţí jako jedno z hlavních kritérií pro zvolení vhodné cloudové sluţby. 59 % dotázaných uvedlo, ţe česká lokalizace je pro ně při práci důleţitá.
45
Ano
29
59 %
Ne
20
41 %
Graf 10: Lokalizace (Zdroj: vlastní)
Byli byste ochotni za používání kooperačních cloudových služeb platit? Z pohledu studenta vysoké školy velmi podstatná otázka. Opět se dala vybrat moţnost ANO nebo NE. Téměř všichni se shodli, ţe za vyuţívání kooperačních sluţeb nechtějí platit. 98 % je toho jasným důkazem. Tato otázka je také velmi důleţitá z pohledu vyhodnocení nejvhodnější kooperační sluţby. Ano
48
98 %
Ne
1
2%
Graf 11: Měsíční poplatky (Zdroj: vlastní)
Kolik byste byli za využívání služby ochotni měsíčně platit? Jediný respondent, který uvedl, ţe by za sluţbu byli ochoten platit, byli následně poţádáni, aby uvedl, o jakou částku v Korunách českých by se jednalo. Údaje byly vkládány do pole, které bylo ošetřeno proti umístění jiných neţ číselných hodnot. Otázka měla za úkol zjistit, jestli respondenti mají přehled o cenové politice v poskytování cloudových sluţeb. Částka 100 Kč odpovídá nabízeným příplatkovým sluţbám od kolaboračních poskytovatelů se zaměřením na menší firmy. Dnes je běžné, že se dá spárovat přenosné zařízení s úložištěm v cloudu. Co by podle vás mělo přenosné zařízení umožňovat? Z nabídky uvedených sluţeb bylo moţné vybrat minimálně jednu odpověď. Nejvíce byla volena moţnost pro náhled dokumentů. Všichni respondenti byli pro tuto moţnost. O 6 hlasů méně měla moţnost Nahrání a staţení dokumentů. Zvolené moţnosti byly kombinací
46
dostupných sluţeb od různých poskytovatelů. Studenti měli moţnost označit všechny varianty. Náhled na dokumenty
49 30 %
Nahrání / staţení dokumentů
43 26 %
Komunikace s připojenými uţivateli 28 17 % Úpravu dokumentů
32 19 %
Podání příkazu k tisku
13
8%
Ostatní
1
1%
Graf 12: Funkce přenosných zařízení (Zdroj: vlastní)
Jaká forma komunikace by měla být nativně implementována v prostředí zajišťující spolupráci? Poslední otázka byla uvedena na moţnost komunikace. Z výsledků vyšlo, ţe pro textovou hlasovali všichni zúčastnění. Dá se tedy poţadovat za standard, který by měl být všude. Pro hlasovou, tedy volání bez obrazu hlasovalo o 33 respondentů méně, a díky nízkému poměru oproti textové jí lze povaţovat za nedůleţitou součást při spolupráci na internetu.
Textová
49
71 %
Hlasová
1
50 %
Video
4
6%
Graf 13: Komunikace (Zdroj: vlastní)
3.3 Zhodnocení Výsledky z vyplněného dotazníku budou v této kapitole porovnány se sluţbami popisovanými v kapitole 2 a jejích podkapitolách. Z první otázky vyplynulo, ţe pro 90 % studentů IT na Bankovním institutu vysoké školy, kteří vyplnili dotazník je zajímavá myšlenka kooperace a kolaborace na dokumentech 47
v Cloudu. Avšak pouze 48 % z nich někdy přes internet na nějakém projektu spolupracovali, nebo spolupracují. Na těchto číslech je vidět, ţe studenti mají zájem o to spolupracovat mezi sebou na různých projektech a úkolech, ale nikdy výrazně nezkusili sami něco podniknout, nebo vyzkoušet dostupné sluţby. Není divu, nabídek od různých společností je přehršel a neţ se v tom chudák student zorientuje, přejde ho chuť na nějaké porovnávání a radši se vrátí k posílání dokumentů přes elektronickou poštu. Základní kritériem pro výběr vhodného kooperačního a kolaboračního systému se ukázala být cena. Drtivá většina studentů si nepřeje platit ţádné poplatky za vyuţívání. Tím se vylučují jakékoliv placené sluţby a od té chvíle zůstávají ve hře sluţby: Central Desktop, Zoho, Google Apps a Microsoft Web Apps. Všechny tyto firmy mají moţnost provozovat spolupráci zdarma při určitých omezení. Co se ukázalo jako další podstatný bod, je lokalizace do českého prostředí. 59 % respondentů uvedlo, ţe by dalo přednost lokalizaci. Je to pochopitelné, neboť ne kaţdý má cizí jazyky zvládnuté na takové úrovni, aby se okamţitě sţil s novým prostředím. Případně hledal pomoc v manuálu plném technických výrazů. A i z důvodu omezeného počtu lidí přibraných ke spolupráci nevyhovují studentům sluţby od Central Desktop (5 uţivatelů) a Zoho (3 uţivatelé). Zůstaly tak dvě velmi podobné sluţby od Googlu a Microsoftu. Otázky na operační systémy jak stolních počítačů, tak mobilních zařízení pomohly určit první směrování k nejvhodnější sluţbě. Všechny dostupné sluţby běţí na všech aktuálních operačních systémech, neboť přístup ke cloudu je realizován skrze internetový prohlíţeč, případně aplikaci v chytrém telefonu. Problém nastává, kdyţ si chceme stáhnout klienta pro správu souborů v počítači a cloudu. Překvapivě sluţba od Microsoftu podporuje operační systém aţ od Windows Vista s druhým service packem. Je to způsobeno snahou Microsoftu propagovat své nové produkty, ale v případě studentů, kteří uvedli, ţe si nepřejí platit za pouţívání kooperačních sluţeb přes internet, to můţe být závaţná informace. Jak vyšlo z dotazníku, někteří z nich stále Windows XP pouţívají a musí se tak rozhodovat, zda nebudou vyuţívat funkci spárování dat na pevném disku s těmi v cloudu, přejdou na vyšší verzi operačního systému, nebo se poohlédnou po jiné sluţbě. Pokud jde o poskytovaný úloţný prostor, průzkum určil, ţe průměr podle studentů je 61,5 GB. Tolik místa neposkytují ţádné sluţby, i kdyţ je na tom lépe Google, který nabízí 15 GB volného místa oproti 7 GB od Microsoftu. V čem si jsou tyto sluţby téţ velice podobné je moţnost komunikace mezi připojenými spoluúčastníky. Obě společnosti, umoţňují textovou
48
komunikaci, hlasovou i video. U Microsoftu se tak děje přes integrovaný program Skype, u Googlu přes vlastní komunikační kanál označovaný jako Hangouts. Téměř všichni respondenti uvedli, ţe pro práci s dokumenty pouţívají Microsoft Office. Coţ je pro Microsoft velká výhoda. Jeho virtuální prostředí pro úpravu dokumentů kopíruje vzhled desktopového provedení a uţivatel si nemusí zvykat na jiné rozloţení uţivatelského prostředí. Ačkoliv 59 % studentů vyjádřilo názor, ţe pro ně jiné prostředí není zas aţ takový problém. Co ale rozhoduje, je podpora v oblasti přenosných zařízení. Tam kde Microsoft umí skrze svou aplikaci prohlíţet, nahrávat či stahovat dokumenty, upravovat je přes externí aplikaci a komunikovat s připojenými spolupracovníky. Přidává Google podporu hlasového vyhledávání, moţnost „oskenování“ textu pomocí foťoaparátu a následného převodu na standardní text pomocí OCR, přímou úpravu dokumentů skrze vlastní integrovaný editor a moţnost odeslat přes internet soubor k vytisknutí. Nedávno Microsoft dohnal ztrátu na poli aktualizace dokumentů v reálném čase s ostatními účastníky a vybudoval si tím silnou pozici, ale Google je v tomto směru trochu dál a umoţňuje několik přidaných funkcí, které jsou pro uţivatele, potřebujícího neustálý přehled nad rozpracovanou prací, neodmyslitelné. Proto se jako nejvhodnější moţnost pro kooperaci a kolaboraci studentů jeví Google Disk.
49
Závěr Cílem bakalářské praktické práce bylo posoudit dostupné cloudové sluţby a na základě dotazníku vybrat nejvhodnější sluţbu pro spolupráci a kolaboraci přes internet. Sluţba byla zaměřena na studenty oboru IT na Bankovním institutu vysoké škole. V práci samotné se nejdříve upřesňovaly pojmy jako Cloud, nebo Cloud computing, aby se mohlo následně přejít k podrobnějšímu dělení podle poskytovaných sluţeb nebo distribuce. Porovnávala se téţ míra zabezpečení a popsaly se výhody, které takové sluţby nabízejí, stejně jako nevýhody. Grid computing poukazoval na moţnost sdílet výpočetní výkon více přístrojů k hromadnému počítání různých úkolů, coţ je opakem smyslu Cloud computingu. Část nazvaná: „Kooperační a kolaborační systémy“ popisovala, jaký je mezi nimi rozdíl a jak lze rozlišit, zdali určitá činnost více lidí spadá pod kooperaci nebo kolaboraci. Stručný popis komunikace slouţil k představení, jak je moţné při hromadné spolupráci komunikovat a poukázal na moţnost sdílet informace určené pouze jisté skupině lidí. Dále byly představeny nástroje, umoţňující takovéto vyuţívání spolupráce. Tyto sluţby byly zaměřeny na menší týmy ve firmách, které byly aţ do jedné zpoplatněné. Vzhledem k tomuto faktu poslouţily jako přehled pro doplnění nabídky, pokud by z dotazníkového šetření vyplynulo, ţe studenti dají přednost placené sluţbě poskytující dodatečné funkce. Větší prostor byl věnován sluţbám zdarma umoţňujícím spolupráci většího počtu lidí. Protoţe sluţby od Googlu a Microsoftu disponují velice podobnými sluţbami, přešlo se k jejich vzájemnému porovnání, kde se posuzovala například velikost úloţného prostoru, nabídka kancelářských programů a aplikace slouţící pro propojení s chytrými telefony. Na základě této teoretické části byl vypracován dotazník slouţící pro analýzu poţadavků a z jeho výsledků byla vybrána sluţba splňující tyto poţadavky. Dotazník byl vytvořen díky aplikaci Formulář poskytovaný společností Google. Protoţe bylo stanoveno, ţe má výsledná sluţba odpovídat představám studentů oboru IT na Bankovním institutu vysoké školy. Byla těmto studentům, přes emailovou adresu uvedenou na jejich profilu v informačním systému školy, zaslána zpráva, ţádající je o vyplnění dotazníku. Po provedení analýzy se určily dvě podobné sluţby, které se posoudily mezi sebou. Tyto sluţby byly od společností Google a Microsoft. Vzhledem k větší podpoře aplikací na mobilní zařízení a větší zkušenosti na tomto poli je podle výsledku sluţba Google Disk. Microsoft se dá povaţovat za velmi vhodnou alternativu. 50
Seznam použité literatury: Monografie [1] [2] [3] [4]
MENKEN, Ivanka. Cloud Computing - The Complete Cornerstone Guide to Cloud Computing Best Practices. Australia: Emereo Publishing, 2008. ISBN 1921573007. REESE, George. Cloud Application Architectures. Sebastopol: O'Reilly Media 2009. ISBN 978-0-596-15636-7. RITTINGHOUSE, John a James RANSOME. Cloud Computing: Implementation, Management, and Security. Boca Raton: CRC Press, 2010. ISBN 978-1-4398-0680-7. VELTE, T. Anthony, Toby J. VELTE, R. ELSENPETER. Cloud Computing : Praktický průvodce. Přeloţil GONER, Jakub. Praha: Computer Press 2011 ISBN 978-80-251-3333-0
Elektronické zdroje [5]
About Us. worldcommunitygrid.org [online]. [cit. 2013-12-1]. Dostupné z: http://www.worldcommunitygrid.org/about_us/viewAboutUs.do
[6]
Cloud
[online].
[cit.
2014-1-6].
V
GTS
Dostupné
z:
http://www.gts.cz/sluzby/cloud [7]
Cloud computing: co tyto pojmy znamenají? [online]. [cit. 2013-11-25]. Dostupné
z:
http://www.cloud.cz/cloud/158-cloud-computingco-ty-pojmy-
znamenaji.html [8]
Compare SharePoint options [online]. 2014 [cit. 2014-1-6]. Dostupné z: http://office.microsoft.com/en-us/sharepoint/collaboration-tools-comparesharepoint-plans-FX103789400.aspx
[9]
DILLENBOURG, P.,M. BAKER, A. BLAYE, a C. O`MALLEZ, The evolution of research on collaborative learning. In E. Spada & P. Reiman (Eds) Learning in Humans and Machine: Towards an interdisciplinary learning science.
[online].
Oxford:
1996
[cit.
2014-1-5].
Dostupné
z:
http://telearn.archives-ouvertes.fr/docs/00/19/06/26/PDF/Evolution.pdf [10]
DOWNES, Stephen. Collaboration and Cooperation, [online]. Duben 12, 2010, [cit.
2014-1-5].
Dostupné
http://halfanhour.blogspot.cz/2010/04/collaboration-and-cooperation.html
51
z:
[11]
EAVES, David. Wiki’s [online].
Únor
and Open Source: Collaborative or Cooperative?
5,
2007,
[cit.
2014-1-5].
Dostupné
z:
http://eaves.ca/2007/02/05/wikis-and-open-source-collaborative-orcooperative/ [12] Excel Web App vs. Google Spreadsheets [online]. 2013 [cit. 2014-1-15]. Dostupné
z:
http://www.whymicrosoft.com/Pages/google-spreadsheets-vs-
excel-web-app.aspx [13]
FOSTER, Ian, What is the Grid? A Three Point Checklist [online]. Chicago: 2002 [cit. 2013-12-1]. Dostupné z: http://dlib.cs.odu.edu/WhatIsTheGrid.pdf
[14]
GeoMap
chart
[online].
2014
[cit.
2014-1-15].
Dostupné
z:
https://support.google.com/drive/answer/1409802
[15] HESSELDAHL, Arik. Seven Questions for Google Enterprise Chief Amit Smith [online]. Prosinec 24, 2012, 7:40
[cit. 2014-1-15]. Dostupné z:
http://allthingsd.com/20121224/seven-questions-for-google-enterprise-chiefamit-singh/ [16]
KODERA, Jan. Vliv webu 2.0 na firemní komunikační a kolaborační platformy,
[online].
Duben
4,
2009
[cit.
2014-1-6].
Dostupné
z:
http://www.lupa.cz/clanky/vliv-webu-2-0-na-firemni-komunikacni-platformy/ [17] Kolik stojí Google Apps? [online]. 2014 [cit. 2014-1-15]. Dostupné z: http://googleapps.cz/cena/ [18] LEFEBVRE, Amanda. Collaboration just got easier: Real-time co-authoring now available in Office Web Apps [online]. Listopad 6, 2014 [cit. 2014-1-16]. Dostupné
z:
http://blogs.office.com/b/office365tech/archive/2013/11/06/collaboration-just-goteasier-real-time-co-authoring-now-available-in-microsoft-office-web-apps.aspx
[19] MALÝ, Martin. Amazon AWS. Na: Lupa.cz [online]. Duben 23, 2010, 6:30 [cit. 2013-1-2]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/amazon-aws/ [20]
MELL, Peter. a Timothy GRANCE. The NIST Definition of Cloud Computing [online].
Gaithersburg:
2011
[cit.
2013-12-1].
Dostupné
z:
http://csrc.nist.gov/publications/nistpubs/800-145/SP800-145.pdf [21]
Obama, in Europe signs Patriot Act extensions [online]. Květen 27, 2011, 11:24
[cit.
2013-12-2].
Dostupné
z:
http://www.nbcnews.com/id/43180202/ns/politics-capitol_hill/#.UqcktvTuJeM
52
[22] Office 365 pro vysokoškoláky [online]. 2014 [cit. 2014-1-16]. Dostupné z: http://office.microsoft.com/cs-cz/university/microsoft-office-365-pro-vysokoskolakyFX102918415.aspx
[23] Porovnání sluţby SkyDrive [online]. 2014 [cit. 2014-1-16]. Dostupné z: http://windows.microsoft.com/cs-cz/skydrive/compare [24]
Porovnání všech plánů Office 365 pro firmy? [online]. 2014 [cit. 2014-1-16]. Dostupné z: http://office.microsoft.com/cs-cz/business/porovnani-vsech-planuoffice-365-pro-firmy-FX104051403.aspx
[25]
Poţadavky na systém pro SkyDrive [online]. [cit. 2014-1-16]. 2014 Dostupné z: http://windows.microsoft.com/cs-cz/skydrive/system-requirements
[26]
Pricing
[online].
[cit.
2014-1-6].
©1999-2013
Dostupné
z:
https://basecamp.com/pricing [27] Pricing
[online].
[cit.
2014-1-6].
2014
Dostupné
z:
2014
Dostupné
z:
http://www.centraldesktop.com/pricingmatrix [28] Pricing
[online].
[cit.
2014-1-6].
http://www.teamworkpm.net/pricing [29] ROBERTS, Kent. Top 9 Disadvantages of Cloud Computing [online]. Březen 4,
2013,
1:54
[cit.
2013-11-25].
Dostupné
z:
http://www.superb.net/blog/2013/03/04/top-9-disadvantages-of-cloudcomputing/ [30]
ŠVEC, Petr. Test kolaboračního software: jak vše uřídit a nezbláznit se z toho, [online].
Červen
10,
2011
[cit.
2014-1-6].
Dostupné
z:
http://www.itbiz.cz/kolaboracni-software-ukoly-test [31] VÁCLAVÍK, Lukáš. Google Drive (Disk): Dropbox i SkyDrive mohou zůstat v klidu [online]. Duben 25, 2012, [cit. 2014-1-15]. Dostupné z: http://www.cnews.cz/google-drive-disk-dropbox-i-skydrive-mohou-zustat-vklidu [32] ZBOROWSKI, Jake. Google Docs isn’t worth the gamble [online]. Květen 10, 2013
[cit.
2014-1-15].
Dostupné
z:
http://blogs.office.com/b/microsoft_office_365_blog/archive/2013/05/10/googl e-docs-isn-t-worth-the-gamble.aspx [33]
Zoho CRM – Edition Comparsion [online]. 2014 [cit. 2014-1-16]. https://www.zoho.com/crm/comparison.html
53
Seznam obrázků Obrázek 1: Cloud.................................................................................................................... 10 Obrázek 2: Cloud computing ................................................................................................. 11 Obrázek 3: Veřejný cloud....................................................................................................... 13 Obrázek 4: Soukromý cloud ................................................................................................... 13 Obrázek 5: Hybridní cloud ..................................................................................................... 14 Obrázek 6: Komunitní cloud .................................................................................................. 15 Obrázek 7: Vztah modelů ...................................................................................................... 16 Obrázek 8: Služby Google Apps ............................................................................................. 29 Obrázek 9: Dotazník ............................................................................................................... 39
Seznam tabulek Tabulka 1: Nabídka Basecamp ................................................................................................. 26 Tabulka 2: Nabídka Teamwork PM .......................................................................................... 27 Tabulka 3: Nabídka Central Desktop........................................................................................ 27 Tabulka 4: Nabídka Microsoft SharePoint ............................................................................... 28 Tabulka 5: Nabídka Google Apps ............................................................................................. 29 Tabulka 6: Nabídka Microsoft Office 365 ................................................................................ 32 Tabulka 7: Nabídka Zoho ......................................................................................................... 34 Tabulka 8: NabídkaBasecampu ................................................................................................ 26
Seznam grafů Graf 1:
Spolupráce na úpravách dokumentů ......................................................................... 40
Graf 2:
Vyuţití kooperačních sluţeb v Cloudu ..................................................................... 41
Graf 3:
Spokojenost se sluţbou ............................................................................................. 41
Graf 4:
Operační systémy hlavních zařízení.......................................................................... 42
Graf 5:
Operační systémy přenosných zařízení ..................................................................... 43
Graf 6:
Kancelářský software ................................................................................................ 43
Graf 7:
Uţivatelské rozhraní.................................................................................................. 44 54
Graf 8:
Uţivatelské rozhraní - jiné ........................................................................................ 44
Graf 9:
Typ souborů .............................................................................................................. 45
Graf 10:
Lokalizace ............................................................................................................... 46
Graf 11:
Měsíční poplatky ..................................................................................................... 46
Graf 12:
Funkce přenosných zařízení .................................................................................... 47
Graf 13:
Komunikace ............................................................................................................ 47
Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník 1. část Příloha č. 2: Dotazník 2. část Příloha č. 3: Dotazník 3. část Příloha č. 4: Dotazník 4. část Příloha č. 5: Přehled nabídek Google Apps Příloha č. 6: Přehled nabídek Microsoft Office 365 Příloha č. 7: Nabídka úloţišť Microsoft a Google Příloha č. 8: Odpovědi na otázku o pouţívaných kooperačních sluţbách Příloha č. 9: Odpovědi na otázku o velikosti úloţiště
55
Přílohy: Příloha č. 1 Dotazník – 1. část
Příloha č. 2 Dotazník – 2. část
Příloha č. 3 Dotazník – 3. část
Příloha č. 4 Dotazník – 4. část
Příloha č. 5 Přehled nabídek Google Apps
Příloha č. 6 Přehled nabídek Microsoft Office 365
Příloha č. 7 Nabídka úloţišť pro Google a Microsoft
Příloha č. 8 Odpovědi na otázku o pouţívaných kooperačních sluţbách
Příloha č. 9 Odpovědi na otázku o velikosti úloţiště
