Bankovní institut vysoká škola Katedra informatiky a kvantitativních metod
Zálohování dat a spolupráce v cloudu Bakalářská práce
Autor:
Jakub Hrnčíř Informační technologie
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Lukáš Herout
Červen, 2015
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze, dne 29. června 2015
______________________________ Vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu práce inţenýru Lukáši Heroutovi za cenné rady, pomoc a vstřícnost během psaní mé bakalářské práce.
Anotace Tato bakalářská práce se zaměřuje na seznámení s problematikou cloud computingu. Popis cloudu, historie cloudu, základní pojmy, modely nasazení a výhody a nevýhody uţití ve firemním prostředí. Následně je popsána statistika Evropské unie a strategie ohledně cloud computingu v Evropě. V druhé části bakalářské práce jsou popsány modelové situace pro školy. Jsou zde popsány charakteristiky těchto subjektů a jejich poţadavky ohledně cloudu. Nakonec je vybráno řešení pro tyto subjekty na základě vybraných poţadavků. V poslední části je následně zmíněna ekonomická výhodnost pro firmy, které by mohly uvaţovat nad zavedením cloudu. Klíčová slova: Zálohování, spolupráce, cloud computing, Google Apps a Microsoft Office 365.
Annotation This bachelor thesis focuses on introducing the issue of cloud computing. Description of cloud, history of cloud, basic concepts, deployment models and advantages and disadvantages use in corporate environment. Subsequently is desribed statisics of Europena Union and stategy regarding cloud computing in Europe. In second part of the bachelor thesis are described a model situations for schools. There are described characteristics of these entities and theirs requirements regarding the cloud. Finally is selected best solution for these entities on basis of selected requirements. In the last part is subsequently mentioned economic profitability for the companies, which cloud consider about introduction of the cloud. Keywords: Backup, collaboration, cloud computing, Google Apps and Microsoft Office 365.
Obsah 1
2
Cloud computing ............................................................................................................................. 8 1.1
Definice cloud computingu...................................................................................................... 8
1.2
Historie cloud computingu .................................................................................................... 10
1.3
Vlastnosti cloud computingu ................................................................................................. 11
Modely nasazení cloud computingu ............................................................................................. 12 2.1.1
Veřejný model (Public cloud computing) ...................................................................... 12
2.1.2
Privátní model (Private cloud computing)..................................................................... 12
2.1.3
Komunitní model (Comunity cloud computing) ............................................................ 12
2.1.4
Hybridní model (Hybrid cloud computing) .................................................................... 13
2.2
3
4
5
Distribuční modely cloud computingu .................................................................................. 13
2.2.1
IaaS ................................................................................................................................ 14
2.2.2
PaaS ............................................................................................................................... 14
2.2.3
SaaS ............................................................................................................................... 15
2.2.4
DaaS ............................................................................................................................... 16
Bezpečnost cloud computingu ...................................................................................................... 17 3.1
Zabezpečení cloud computingu............................................................................................. 17
3.2
Dostupnost dat ...................................................................................................................... 18
3.3
Ohrožení cloud computingu z právního pohledu .................................................................. 19
3.4
Šifrování ................................................................................................................................. 19
3.5
Cloud computing a přístup k aplikacím ................................................................................. 20
3.5.1
Virtualizace .................................................................................................................... 20
3.5.2
Desktop.......................................................................................................................... 21
3.5.3
Streaming ...................................................................................................................... 21
Cloud computing a ekonomická výhodnost .................................................................................. 22 4.1
Faktory omezující využití cloudu ve firmách ......................................................................... 23
4.2
Faktory bránící použití cloudu ve firmách ............................................................................. 25
4.3
Cloud computing v Evropě .................................................................................................... 25
4.4
ECCS ....................................................................................................................................... 26
Cloud computing – Google a Microsoft......................................................................................... 29 5.1
Google ................................................................................................................................... 29
5.1.1
Google Apps .................................................................................................................. 29
5.1.2
Google Disk .................................................................................................................... 30
5.1.3
Gmail ............................................................................................................................. 31
5.1.4
Google Hangouts ........................................................................................................... 31
5.1.5
Google kalendář ............................................................................................................ 32
5.1.6
Google Docs ................................................................................................................... 32
5.2
6
Microsoft ............................................................................................................................... 33
5.2.1
Office 365 ...................................................................................................................... 34
5.2.2
Microsoft OneDrive ....................................................................................................... 34
5.2.3
Outlook.com .................................................................................................................. 35
5.2.4
Microsoft Office Online ................................................................................................. 36
Zálohování a spolupráce v cloudu ................................................................................................. 38 6.1
Archivace dat ......................................................................................................................... 38
6.2
Zálohování ............................................................................................................................. 38
6.2.1 7
8
9
Způsoby zálohování ....................................................................................................... 40
Analýza cloud computingu ............................................................................................................ 42 7.1
Přechod do cloudu................................................................................................................. 42
7.2
Cloud computing – ekonomická úspora ................................................................................ 42
7.3
Cloud computing – firmy ....................................................................................................... 43
Modelové scénáře ......................................................................................................................... 44 8.1
Modelový scénář - Škola A .................................................................................................... 45
8.2
Modelový scénář - Škola B..................................................................................................... 49
8.3
Závěr modelových scénářů .................................................................................................... 54
Závěr .............................................................................................................................................. 56
Úvod Tato bakalářská práce je zaměřena na zálohování a spolupráci v cloudu. Cloud je moderní termín, který v sobě skrývá jiný přístup k výpočetním zdrojům. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, z nichţ kaţdá má své cíle. Při práci na některých projektech se stává, ţe spolupracovníci se nenacházejí na stejném místě a nemohou pracovat ve stejnou dobu. Proto se hledají alternativy, jak usnadnit tuto práci a zvýšit produktivitu zaměstnanců. Kaţdé podnikání v dnešní době digitálních technologií nezbytně vyţaduje přítomnost počítačů, které se staly pro lidskou populaci nepostradatelným pomocníkem. Dříve tvořili podstatnou část know-how celé firmy hlavně její zaměstnanci. Dnes ovšem toto know-how tvoří převáţně data, která je potřeba mít někde stále spolehlivě uloţena, a organizace, která je vlastní, o ně v ţádném případě nesmí přijít. V první části této bakalářské práce je popsána teorie a úvod do problematiky cloudu., kde je v prvé řadě definován obecný pojem cloud computing. Tato práce má slouţit k bliţší osvětě a informovanosti o současném technologickém trendu a zároveň poslouţit jako rozhodovací analýza pro počáteční úvahu firem, které nemají jasnou představu o budoucích krocích IT procesů. Následně jsou zde srozumitelně vysvětleny některé pojmy a charakteristiky cloud computingu. Cílem je jasně formulovat a pojmenovat jednotlivé modely sluţeb, které cloud computing představuje a seznámit čtenáře s moţnostmi, které cloud obecně nabízí a které jsou v současné době také nabízeny jednotlivými poskytovateli. Následně jsou popsány různé statistiky z Evropské unie ohledně cloudu a jeho vyuţití ve firmách. V poslední teoretické části bakalářské práce jsou popsány základní charakteristiky zálohování a archivace dat. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na analýzu a různé modelové scénáře pro školy, které by mohly uvaţovat o zavedení cloud computingu. Závěr praktické části je věnován výběru vhodného cloudu dle poţadavků.
7
1 Cloud computing Termín cloud computing se dnes pouţívá v mnoha oblastech, které jsou svázány s internetem. V marketingové a obchodní sféře se tento termín vyuţívá k označení softwaru nebo sluţeb, které jsou nabízeny různými společnostmi působícími v IT, například se jedná o IBM, Amazon, Microsoft, Google a mnoho dalších. Cloud computing se dá definovat jako nový druh IT, který je nastavitelný podle potřeby, a kde jsou virtualizované zdroje poskytovány přes internet.„Cloud computing se stal význačným technologickým trendem a spousta odborníků v IT očekává, že cloud computing přemění IT postupy a IT marketing.“ [1] S vyuţitím cloud computingu jsou zákazníci schopni pouţívat tuto technologii přes různá zařízení. Přes tato zařízení má zákazník s pomocí internetu přístup k úloţnému místu.
1.1
Definice cloud computingu
Existuje mnoho různých definic cloud computingu. Pro osvětlení této problematiky jsou níţe uvedeny tři různé definice, které se snaţí popsat cloud computing. Přesto popis cloud computingu je velice nesnadný, protoţe se jedná o velice široké téma. Gary Breder, ředitel oddělení globálního marketingu EMC, vytvořil seznam pojmů ohledně cloud computingu, aby osvětlil tuto problematiku mnoha lidem a firmám, které se zajímají o cloud computing. Definice podle Garyho Bredera zní takto: „Metoda přístupu k využití výpočetní techniky, která je založena na poskytování sdílených výpočetních prostředků a jejich využívání formou služby. Existují nejrůznější modely služeb a možnosti jejich poskytování, ale všem typům cloud computingu je společná schopnost poskytovat prostředky na vyžádání, elasticky, samoobslužně a prostřednictvím přístupu z rozsáhlé sítě a také schopnost měřit spotřebované služby v rámci sdíleného fondu prostředků. „[2]
8
Internetový portál cloud.cz popisuje cloud computing následovně: „Cloud computing je nový způsob využívání zdrojů (zejména hardware, software) v IT, vycházející z možnosti jejich sdílení mezi aplikacemi a odstranění přímé vazby aplikační logiky na fyzické komponenty (virtualizace).“ [3] Další definici by mohla být definice podle Ing. Rity Puţmanové, která je specialistkou v oblasti komunikačních sítí. „Cloud computing se definuje jako výpočetní služby prováděné a dostupné prostřednictvím veřejné IP sítě (internetu), tedy v jakémsi síťovém oblaku, typicky na virtuálních serverech. Pro koncové uživatele je vše, co je vně firewallu, prostě oblak. Výpočetní prostředky jsou nabízeny za úhradu (typicky v desítkách centů za uložený gigabajt dat či hodinu práce CPU) – uživatele ovšem zajímá nikoli infrastruktura samotná, ale služby na ní poskytované.“ [4] Význam těchto definic by se dal popsat následovně: Přechod od drahých interně vlastněných a spravovaných IT zdrojů k levnějšímu pronájmu IT kapacit. Tyto zdroje a kapacity pak mohou být následně upravovány podle potřeb pronajímatele. Za nejpřesnější popis cloud computingu by bylo moţno povaţovat popis od Garyho Bredera.
9
Obrázek 1.1: Znázornění cloud computingu, Zdroj: [5]
1.2
Historie cloud computingu
„Cloud“ se dá přeloţit z anglického jazyka jako mrak nebo oblak. V IT se mrak pouţíval a stále pouţívá při vytváření strukturovaného grafického znázornění obsahu cloud computingu. Historie cloud computingu se začala utvářet před více jak padesáti lety. Koncept, který stojí za cloud computingem, vyslovil John McCarthyny, který v roce 1961 řekl „If computers of the kind I have advocated became the computers of the future, then computing become the computers of the future, then computing may someday be organized as a public utility just as the telefone system is a public utility… The computer utility could become the basis of new and important industry.“ [6] V překladu toto znamená, ţe počítače budoucnosti se stanou stejnou nebo podobnou sluţbou jako telefonní systém. Počítačová sluţba by se tedy mohla stát základem pro nový a důleţitý průmysl. První implementací této koncepce do praxe lze povaţovat pronájem strojového času vybraným zákazníkům firmou IBM.
10
V roce 2008 Amy Schurr v článku pro Network World citovala výzkum Gartner Group, který se zabýval vizí, ţe cloud computing bude utvářet vztah mezi spotřebiteli IT sluţeb a to mezi těmi, co IT sluţby pouţívají a těmi, co IT sluţby prodávají. Amy Schurr vypozorovala, ţe společnosti přecházejí od zavedeného způsobu vyuţívaní IT, kde firma samotná vlastnila hardware a software. Prohlásila, ţe cloud computing vyústí v dramatický nárůst v IT výrobcích v určitých a značný útlum v ostatních oblastech IT. [7] Termín cloud computing je mnohem mladší, neţ koncept z roku 1961. Tento termín byl poprvé pouţit aţ koncem 90. let 20. století. [8]
1.3
Vlastnosti cloud computingu
Cloud computing přináší do IT mnoho nových funkcí ve srovnání s jinými počítačovými sluţbami. Jednoduché rozšiřování poskytovaných sluţeb a jejich upravování na poţádání je důleţitým prvkem při vyuţívání cloud computingu. Rozšiřování a sluţby na poţádání – škálovatelnost Výhodou cloud computingu je jeho škálovatelnost. Pro uţivatele cloud computingu existuje moţnost měnit výkon i počet virtuálních strojů, takţe lze dokoupit dodatečné sluţby pro další uţivatele nebo je naopak omezit. Uţivatelská rozhraní Rozhraní zaměřená na cloud, jsou umístěna nezávisle a mohou být přístupná pomocí webové sluţby a internetového prohlíţeče. Stanovení cen Uţivatelé platí za sluţby a kapacity, které zrovna potřebují. V tomto případě se jedná o to, ţe je moţné platit za dobu uţívání, nebo za objem uloţených dat. Dalším způsobem je platba za počet uţivatelů a počet odebíraných cloudových sluţeb.
11
2
Modely nasazení cloud computingu
Jedná se o způsob nasazení, jak je cloud computing poskytován koncovým uţivatelům. Model nasazení se dá rozdělit na čtyři základní modely. Jejich rozdělení bylo vytvořeno v NIST (National Institute of Standards and Technology). [9]
2.1.1 Veřejný model (Public cloud computing) Ve veřejném modelu je infrastruktura nabízena široké veřejnosti, ale je vlastněna třetí stranou, neboli poskytovatelem cloudových sluţeb. Veřejný cloud je tedy veřejně dostupný a bezplatný, ale i tak se jedná o komerční sluţbu, která můţe být vyuţívána kýmkoliv bez zásadního omezení. Uţivatel má přístup pouze ke svým datům nebo k datům jiných uţivatelů, pomocí třeba URL odkazu. Přístup mají pouze ke společné infrastruktuře nebo ke stejným aplikacím.
2.1.2 Privátní model (Private cloud computing) Privátní cloud je odpovědí na rizika, která se mohou vyskytnout u veřejného cloudu. U privátního cloudu není nutné umisťovat data mimo společnost a nesdílí se infrastruktura s dalšími zákazníky. Prostředky konkrétní organizace jsou sjednoceny a následně poskytovány uţivatelům v rámci této organizace. Privátní model nasazení je vhodným řešením pro firmy, které vlastní dostatečné hardwarové a softwarové vybavení. Důvodem pro toto řešení je to, ţe firmy nechtějí svěřovat svá data jiné společnosti.
2.1.3 Komunitní model (Comunity cloud computing) Komunitní model je zaloţen na myšlence sdílení výpočetních prostředků mezi různými organizacemi, které mají stejné nebo podobné poţadavky na cloudové sluţby, jako je zabezpečení nebo stejný obor zájmů. Tímto způsobem se mohou eliminovat duplicitní nebo podobné systémy a klienti mohou ušetřit peníze, které by jinak museli vynakládat na jejich správu.
12
2.1.4 Hybridní model (Hybrid cloud computing) Hybridní cloud se skládá ze dvou nebo více cloudových sluţeb (veřejný, privátní nebo komunitní model), které jsou kombinací interně a externě hostovaných sluţeb. Tyto sluţby jsou propojeny pomocí standardizačních technologií. V tomto případě lze vytvořit privátní cloud pro klíčové úlohy, které jsou zásadní pro klienta nebo firmu, a vyuţití veřejného cloudu pro nekritické aplikace a data. Někteří klienti se nebudou omezovat pouze na jeden cloud, ale raději spojí dohromady různé a vzájemně se překrývající sluţby, které tak splní jejich specifické poţadavky. Jedná se o různá právní, technická, interní a mnoho dalších omezení. Hybridní modely jsou velice sloţité a vyţadují pečlivě naplánovanou realizaci a řízení, zejména v případě, ţe je to nezbytné pro komunikaci mezi dvěma různými druhy nasazení.
Obrázek 2.1: : Privátní, veřejný a hybridní model, Zdroj: [10]
2.2
Distribuční modely cloud computingu
Distribuční modely (Service Models) reprezentují pohled na cloud computing z hlediska typizace poskytovaných sluţeb. V současnosti lze v nabídkách jednotlivých poskytovatelů nalézt mnoho různých označení pro jejich sluţby, společným znakem těchto označení je dovětek as a Service zkracovaný jako aaS.
13
2.2.1 IaaS IaaS je základním typem cloud computingu. V anglickém jazyce IaaS znamená Infrastructure as a Service (IaaS). Do češtiny se toto pojmenování překládá Infrastruktura jako sluţba. Poskytovatel tohoto modelu se stará o provoz datového centra, fyzických serverů, úloţiště a síťových prvků, aby dodal sluţby v poţadované kvalitě a úrovni, jak je smluvně definováno. Stejně jako u všech sluţeb cloud computingu dodává poskytovatel přístup k výpočetním prostředkům ve virtuálním prostředí cloudu přes veřejnou síť, obvykle internet. Zdroje jsou k dispozici, kdyţ je klient potřebuje, a proto tu nejsou prodlevy při rozšiřování úloţného prostoru nebo plýtvání při nevyuţití nepotřebné kapacity. Základní hardware, který podporuje IaaS model je udrţován poskytovatelem cloudu, coţ znamená, ţe klient ušetří čas a náklady na své straně. Sluţba je k dispozici na poţádání a klient platí pouze za zdroje, které opravdu vyuţívá. Sluţba je obvykle přístupná z libovolného místa tak dlouho, jak připojení k síti a protokoly zabezpečení cloudu umoţňují. Infrastruktura jako služba (IaaS) o Flexibilita o Škálovatelnost o Sníţení nákladů o Poskytování výpočetní infrastruktury o Bezpečnost o Konektivita
2.2.2 PaaS V anglickém jazyce PaaS znamená Platform as a Service (PaaS). Do češtiny se toto pojmenování překládá Platforma jako sluţba. Je to model cloud computingu, který poskytuje platformu a prostředí tak, aby vývojáři mohli vytvářet aplikace a sluţby přes internet. Sluţby PaaS jsou umístěny v cloudu a přístup k nim mají uţivatelé prostřednictvím webového prohlíţeče. Sluţby PaaS se mohou skládat z předem nastavených funkcí, které si mohou zákazníci předplatit k odběru. Zákazníci si mohou vybrat mezi funkcemi, které splňují jejich poţadavky, 14
a neobsahovat funkce, které nepotřebují. V tomto bodě se tedy kaţdý balíček můţe lišit funkcemi u kaţdého uţivatele. Tyto balíčky se mohou lišit v obtíţnosti od velice jednoduchých softwarových aplikací aţ k balíčkům vytvořených pro pokročilé uţivatele. Infrastruktura a aplikace jsou upravovány pro uţivatele, jsou neustále k dispozici a jsou průběţně aktualizovány. PaaS je zpravidla vyuţíván zákazníky pro vývoj a provoz jejich aplikací. Uţivatel má obvykle kontrolu nad svými daty a aplikacemi. Platforma jako Služba (PaaS) o Výpočetní a softwarová infrastruktura je poskytnuta formou sluţby o Škálovatelnost o Sníţení závislosti na datové konektivitě o Sníţení nákladů na provoz IT o Vysoký potenciál pro vývojáře o Variabilita nasazování
2.2.3 SaaS V anglickém jazyce SaaS znamená Software as a Service (SaaS). Do češtiny se toto pojmenování překládá Software jako sluţba. SaaS je sluţba, kde mají klienti moţný přístup k softwarovým aplikacím přes internet. Tyto aplikace jsou umístěny v cloudu a mohou být pouţity pro širokou škálu úloh pro jednotlivce nebo organizace. Na SaaS se často poukazuje jako na software na poţádání (software-on-demand) a místo přímé koupě je tento software pronajímán. Tento software je tradičně placen za počet uţivatelů, kteří budou SaaS vyuţívat, nebo je také moţné platit za přidané sluţby. Zúčtovací metody mohou také zohlednit míru pouţívání nebo moţný udrţovací poplatek. Je zde spousta důvodů, proč je SaaS přínosem pro organizace a osobní uţivatele: minimální náklady na hardware, ţádné nebo velice nízké počáteční náklady a aplikace jsou připraveny k pouţití, jakmile si je uţivatel objedná. Tento produkt je nastavitelný podle potřeb uţivatele. Pokud uţivatel potřebuje více úloţného prostoru nebo nějakou doplňkovou sluţbu, tak se k těmto upgradům nebo doplňkům můţe dostat bez nutnosti instalovat nový software. Aktualizace jsou automatické, zdarma a jsou on-line na internetu k dispozici zákazníkům. 15
Software jako služba (SaaS) o Mobilita o Celosvětová dostupnost o Odpovědnost na straně poskytovatele o Aktualizace o Měsíční fakturace o Všechny části cloudu jsou spravovány poskytovatelem
2.2.4 DaaS V anglickém jazyce DaaS znamená Data as a Service (DaaS). Do češtiny se toto pojmenování překládá Data jako sluţba. Data jako sluţba je distribuční model, ve kterém jsou datové soubory (text, videa, zvuk a obrázky) k dispozici zákazníkům přes síť, obvykle se jedná o internet. Výhody DaaS jsou ty, ţe je velice snadné přenášet data z jedné platformy na druhou a díky tomu se zamezuje zmatku, který můţe nastat, jestliţe existuje více „verzí“ stejných dat na více místech. Navíc poskytuje kompatibilitu mezi různými platformami, je globálně dostupný a je neustále automaticky aktualizován.
Obrázek 2.2: Odpovědnosti při provozování a užívání cloudu, Zdroj: [11]
16
3
Bezpečnost cloud computingu
Pro kaţdou firmu představuje vyuţívání cloudu významné rozhodnutí, protoţe se chystají vyuţít sluţeb externích subjektů prostřednictvím internetu. V tomto případě by měl zákazník porovnat rizika cloud computingu a klasického prostředí IT. Za zajímavou definici lze povaţovat tuto citaci, kde je popsán jeden z klíčových aspektů přesunu dat do cloud computingu. „Klíčovým aspektem cloud computingu je postupné přesouvání jeho zabezpečení mimo kontrolu podniku směrem k poskytovateli cloudu, což samozřejmě vede k potřebám zásadních změn v pojetí a chápání informační bezpečnosti. Dostáváme se totiž k určitému typu sdíleného řízení bezpečnosti, které dnes sice přináší spíše více otázek než odpovědí, ale je nezbytné pro další rozvoj důvěryhodných vztahů mezi odběrateli a poskytovateli cloudových služeb.“ [12]
3.1
Zabezpečení cloud computingu
Jednou z klíčových otázek při implementaci cloud computingu je vytvoření virtuálního prostředí, které obsahuje důleţité aplikace a citlivá data. V tradičních datových centrech je obvykle bezpečnost zajištěna pomocí firewallu, demilitarizované zóny, segmentace sítě, detekčních a preventivních ochranných prvků. Bezpečnostní prvky cloudových úloţných center jsou tedy stejné jako u tradičních datových center. [13] Většina poskytovatelů cloud computingu pouţívá pro své cloudové sluţby běţné webové prohlíţeče. Webové prohlíţeče standardně podporují šifrování pomocí protokolu Secure Sockets Layer (SSL) nebo Transport Layer Security (TLS). SSL/TLS protokoly pracují v aplikační vrstvě. Tyto protokoly šifrují datový provoz pro přístup k webovým stránkám nazývaný Hypertext Transfer Protocol (HTTP). Spojení těchto protokolů dohromady se označuje jako Hypertext Transfer Protocol Secure (HTTPS) a při vyuţití vhodných autentizačních prostředků je moţné zaručit dostatečnou ochranu dat při jejich přesunu mezi infrastrukturou klienta a poskytovatele. Důleţitou části je ale i to, aby data byla bezpečně uloţena ve výpočetní infrastruktuře poskytovatele cloud computingu. Data mohou být zašifrována uţ jejich odesílatelem, ale pokud toto není splněno, měl by se o zašifrování dat postarat poskytovatel cloudových
17
sluţeb. Šifrování dat zvyšuje nároky na výpočetní prostředky. Navíc více virtuálních strojů na jednom místě zvyšuje pravděpodobnost narušení bezpečnosti.
3.2
Dostupnost dat
Dostupnost dat je pro cloud computing důleţitá. Dostupnost dat znamená pro uţivatele cloudových sluţeb, ţe má přístup ke svým datům v očekávané kvalitě. Z pohledu poskytovatele cloudových sluţeb se jedná o to, ţe je schopen poskytovat svěřená data uţivatelem s ţádným nebo minimálním přerušením a v kvalitě, ke které se zavázal. Kvalita dostupnosti dat se dá měřit z pohledu uţivatele následovně: 1) Data jsou nedostupná výpadkem systému poskytovatele sluţby, výpadkem síťové či internetové konektivity, útokem hackera nebo virovou infekcí. 2) Data jsou dostupná s velkým zpoţděním, coţ můţe vést k tzv. „time-out“ událostem na straně systému uţivatele pracujícího s daty. 3) Data jsou dostupná nespolehlivě. Na straně poskytovatele dochází k občasným nebo nahodilým výpadkům.
Teprve všeobecné rozšíření rychlého a dostupného datového propojení v celosvětovém měřítku napomohlo rozšíření cloud computingu. Synchronizace a replikace dat v reálném čase má za úkol vytvářet přesné kopie dat a souborů v úloţištích. Důleţitými aspekty jsou: 1) Mobilita: kdekoli je k dispozici příslušná sluţba, všechna data a některé aplikace 2) Nezávislost na datových médiích a jejich tradičních omezeních (komunikační rozhraní, nutnost chovat se k médiu šetrně, kapacitní omezení) 3) Odstranění problému s konfliktem verzí a variant dokumentů na různých počítačích 4) Minimalizace problémů se zálohováním (zálohy jsou součástí sluţeb)
Díky těmto přednostem, se cloud computing a sluţby na jeho principech postavené, stávají dobře vyuţitelnými pro malé a střední podniky. Důleţitými vlastnostmi je pohodlí uţivatele a snadná dostupnost dat kdykoli, kdekoli, v konzistentní a aktuální podobě. 18
3.3
Ohrožení cloud computingu z právního pohledu
Právní rizika v oblasti cloud computingu vyplývají z legislativních norem státu, kde se nachází infrastruktura poskytovatele cloudových sluţeb a kde se nacházejí data zákazníka. Dalším problémem pak mohou být právní předpisy státu, kde má společnost provozující cloudové sluţby sídlo. Jedním z takových ohroţení informací uloţených v cloudu můţe být případ, kdy policejní sloţky vyţadují, aby data byla přesunuta mimo zázemí poskytovatele na prozkoumání. Další právní problémy pak mohou představovat zákony, které omezují ukládání dat institucí do systémů, které se nacházejí v určitých zemích. [14] Další moţná rizika pro cloud computing jsou tato: technická podpora, výpadek napájení, fyzická bezpečnost, DDoS útoky, migrace dat, dlouhodobá archivace dat, monitoring stavu, výpadek kvůli přetíţení, antivirová ochrana a firewall.
3.4
Šifrování
Přesun dat pro společnosti představuje ohroţení bezpečnosti, protoţe tradiční ochrana podnikové sítě nemusí stačit. Přesun dat do cloudového úloţiště vţdy představuje bezpečnostní riziko a proto je nezbytné, aby tato data byla šifrována. Důvěrná data, která jsou přesunuta do cloudu jsou chráněna určitými standardy, jako jsou například PCI DSS (Payment Card Industry Data Security Standard) nebo HITECH (Health Information Technology for Economic and Clinical Health Act). Tradičním způsobem zabezpečení dat před krádeţí a únikem je jejich uzavření za bezpečnostní perimetr. Navíc jsou pod firemní kontrolou, aby se eliminovala hrozba zcizení třetí stranou. V dnešní době je také potřebná mobilita a „přineste si svá zařízení“, díky čemuţ je nutné se připojit k aplikacím a datům kdekoliv a kdykoliv je to vyţadováno. Díky tomuto se cloud computing stává zajímavou alternativou pro společnosti. Šifrování je vlastně transformace dat zákazníka do ciphertextu.1 Zákazník cloudových sluţeb se musí včas poučit o politice firmy, postupech, procesech pro šifrování a správu šifrovacího
1
Jedná se o zašifrovaný text. Sémantický obsah dat není dostupný bez pouţití kryptografických technik
19
klíče. Vzhledem k tomu, ţe šifrování spotřebuje více výpočetního výkonu, mnoho poskytovatelů cloudových sluţeb poskytne pouze základní šifrování, jako jsou hesla a čísla účtů. V tuto chvíli, je finančně výhodnější ukládat data ve firmě samotné nebo je před odesláním zašifrovat.[15] V minulých letech mnoho firem předpokládalo, ţe je dostačující, aby poskytovatel cloudových sluţeb spravoval šifrovací klíče, protoţe věřily, ţe bezpečnostní rizika mohou být spravována pomocí smluv a auditu.[16]
3.5
Cloud computing a přístup k aplikacím
V dnešní době se čím dál tím víc zaměstnanců pohybuje mimo firemní prostředí v terénu nebo nepředvídatelně mění své pracovní místo. To znamená, ţe se zvyšuje poţadavek na bezpečnost a dostupnost jakékoliv potřebné informace, aplikace nebo desktopu, bez ohledu na místo práce. Přístup k firemním zdrojům se můţe stát podstatnou konkurenční výhodou pro firmy, které jsou nuceny provádět obchody mimo svá sídla.
3.5.1 Virtualizace Virtualizace se hodí pro aplikace, které fungují na principu klient/server. Takto řešené aplikace poskytují podnikům výhodu oproti aplikacím, které jsou instalovány na jednotlivé počítače. Tyto aplikace jsou provozovány na serveru, kde jsou uloţena všechna data. V případě, ţe je potřeba změnit aplikace nebo je nutný upgrade, tak stačí pouze aktualizovat server. Ve významu toto znamená, ţe podpora pro klient/server je mnohem snazší, neţ kdyţ jsou tyto aplikace nainstalovány na jednotlivé počítače. Rozdíl mezi virtualizací a cloudem by se pak dal následovně vyjádřit takto: „O cloudu mluvíme tehdy, když virtualizace prostředí dosáhla určité kritické hodnoty (cca 75 % všech serverů), kdy se začínají objevovat benefity jednotnosti správy a přidělování zdrojů. Cloud computing není bez virtualizace možný, a to nejen v oblasti serverů, ale také v oblasti sítí a úložišť.“ [3]
20
3.5.2 Desktop Při omezování firemních zdrojů je dobrou volbou virtualizace desktopů, coţ znamená, ţe jsou nahrazeny fyzické desktopy vzdálenými, virtualizovanými verzemi, které jsou poskytovány z datových center. Výhodou desktopové virtualizace je i omezení nákladů na hardware. Provozování těchto desktopů sniţuje potřebu pro inovace hardwaru.
3.5.3 Streaming Tento způsob distribuce aplikací umoţňuje uţivatelům přístup k těmto aplikacím na vyţádání, takţe mohou být vyuţity kdekoliv a dokonce mohou mít přístup i k výkonnějšímu hardwaru, neţ je u jejich počítačů. Pro oddělení informačních technologií streaming znamená, ţe mají centrální kontrolu a údrţbu, je zde i sníţení nákladů a zjednodušení instalace aplikací na počítače. U velkých společností se můţe stát, ţe firemní infrastruktura IT je mnohem sloţitější, neţ by měla být. Tato situace je způsobena rostoucím počtem a různorodostí aplikací vyuţívaných ve společnostech. Firmy tak mohou pouţívat desítky aţ tisíce různých aplikací, kterých postupně přibývá, jak dochází k technologickému pokroku a dalšímu vývoji. V minulých letech se v některých společnostech stalo, ţe 70 aţ 80 % rozpočtu IT bylo vyuţíváno na pouhou údrţbu systému a infrastruktury. [17] V tuto chvíli se nenachází na trhu produkt, který by dokázal vyřešit všechny firemní problémy s infrastrukturou IT. Kaţdý uţivatel pouţívá jiný druh aplikace a má také jiné poţadavky. Často se přistupuje k řešení pomocí kombinace zmíněných produktů, coţ následně sniţuje náklady na IT a zvyšuje efektivitu ve firmě. Proto představuje cloud computing moţnou změnu pro společnosti.
21
4
Cloud computing a ekonomická výhodnost
Slovní spojení cloud computing je často zmiňováno ve spojitosti s úsporou peněz pro firmy nebo jednotlivce. Na začátku zavádění do provozu byl cloud computing odmítán s tím, ţe není dostatečná kompatibilita aplikací[16]. Moţná úspora okolo 20 aţ 30 % v IT, byl však dostatečný impuls pro firmy, aby začaly zavádět cloud computing. [18] Celkové náklady na IT jsou rozepsány takto: [1] a) Hardware b) Software c) Instalace a konfigurace d) Technická podpora e) Implementace f) Školení g) Konzultace h) Administrace i) Testovací prostředí j) Change management k) Lidské zdroje l) Energie Základní infrastruktura IT klientů můţe být zaváděna do velkých datových center, coţ se projevuje na úspoře peněz. Cloud computing můţe být rozšiřován ve třech oblastech: [1] a) Efektivita modelu více klientů b) Úspory na straně poskytování sluţeb c) Sdruţování poţadavků na straně vyuţívání sluţeb – zvyšování vyuţití serverů
V dnešní době přecházejí firmy do cloudu na základě ekonomické a finanční analýzy. [15] Většina firem má své oddělení IT, které se řídí určitými procesy a postupy. Pro fungování všech těchto částí je potřeba vysokého podílu lidské práce. Cloud computing můţe tuto činnost omezit a přinést do společnosti vysoký podíl automatizace a autonomního fungování. Pro malé a střední podniky znamená zavádění cloud computingu eliminaci moţných vysokých nákladů na IT. Společnosti zavádějí cloud do firemního prostředí nejen z důvodu 22
sníţení nákladů, ale i kvůli vysoké automatizaci a také kvůli transparentnosti interního účtování. V tomto bodě pak mohou firmy ušetřit ještě díky efektivnějšímu vyuţívání IT zdrojů. [19]
Výdaje na IT ve firmách podle průzkumu Microsoftu 11%
Vývoj nových aplikací Údržba existujících aplikací
53% 36%
Infrastruktura
Graf 4-1: Výdaje na IT ve firmách podle průzkumu Microsoftu, Zdroj: [18]
4.1
Faktory omezující využití cloudu ve firmách
Pro všechny společnosti představuje narušení bezpečnosti největší omezující faktor pro zavedení cloudových sluţeb do firem. U poskytovatelů cloudových sluţeb se tedy očekává, ţe budou vyuţívat všech moţných řešení, která se týkají obrany před narušením bezpečnosti systémů a sluţeb. Proto je z pohledu všech firem, vyuţívajících nebo uvaţujících o zavedení cloudu, bez ohledu na velikost, riziko narušení bezpečnosti v odpovědnosti poskytovatele sluţeb. Dalším omezujícím faktorem je i to, ţe malé a střední podniky nedokáţou správně vyhodnotit vyuţití zdrojů IT. Právě proto mohou nedostatečné znalosti omezit zavedení cloud computingu do společnosti. V průzkumu uvedlo 32 % malých a středních firem, ţe jejich limitujícím faktorem, pro zavedení cloud computingu, jsou nedostatečné informace a znalosti této problematiky. Pro stejný počet firem pak představovala vysoká cena za pořízení a provoz cloud computingu další omezující faktor. V tomto případě se 32 % velkých společností vyjádřilo stejně, ţe vysoká cena cloudových sluţeb je pro ně překáţkou.[20] 23
Cloudové sluţby mají často sídlo v jiné zemi, neţ jsou pak spotřebovávány. Poskytovatelé sluţeb mohou vyuţívat datová centra, která jsou roztroušená po celém světě. Proto mohou některé společnosti odmítat cloud computing, protoţe jejich data mohou být uloţena třeba na druhé straně světa. K tomu se mohou přidat i problémy, které se týkají soudních pravomocí v případě sporu a nejistoty ohledně rozhodného práva. Oba tyto důvody byly uvedeny u velkých společností (46 %).[20] 60
57 Velké společnosti
50 40
46
46
38
35 31
30
Malé a střední firmy
29
34 27
32 32
32
27 17
20 10 0
Graf 4-2: Omezující faktory podle společností na zavedení cloud computingu, Zdroj: [20]
24
4.2
Faktory bránící použití cloudu ve firmách
Společnosti uvádějí, ţe jim v zavedení cloudových sluţeb brání nedostatečná znalost cloud computingu[20]. Odbornost a dostatečné znalosti smluvních a právních aspektů jsou nezbytnými předpoklady v podniku pro rozhodnutí o přechodu na cloud computing. Kromě toho je tu i riziko narušení bezpečnosti a moţnost zcizení důleţitých firemních tajemství. Cloud computing – technologická rizika: Naddimenzování nebo poddimenzování sluţby Únik důvěrných informací DDoS útok Krádeţ identity Nedostatečné zabezpečení cloudového rozhraní Špatně nastavené šifrování dat Špatně nastavené bezpečnostní procedury
4.3
Cloud computing v Evropě
Evropská unie se v roce 2012 rozhodla pro podporu cloud computingu na evropském trhu. Cílem Evropské unie je podpora průmyslu a vytvoření dva a půl miliónu nových pracovních míst a tím zvýšit GDP Evropské unie o 160 miliard € do roku 2020. „Pouze 24 procent respondentů uvedlo, že používá cloudové aplikace, například online e-mail nebo online textové procesory. Celosvětový průměr činí 34 procent. Navíc velká většina evropských uživatelů osobních počítačů cloud computing nezná: 65 procent uvedlo, že o něčem takovém „nikdy neslyšeli“ nebo že „pouze zaslechli ten název““ [21] je stručné shrnutí průzkumu, který byl proveden v Evropě. Průzkumu, který pro BSA provedla agentura Ipsos Public Affairs, se zúčastnilo téměř 4000 uţivatelů počítačů z devíti zemí Evropské unie. Česká republika do průzkumu nebyla zahrnuta. V roce 2014 bylo k internetu připojeno 97 % společností, které mají více neţ deset zaměstnanců. Vyuţití cloud computingu ve firmách v Evropské unii dosahuje přibliţně 19 %. [20] Největší vyuţití cloudových sluţeb na evropském trhu je v oblasti e-mailů a úloţného
25
prostoru. Za zmínku stojí i to, ţe přibliţně 39 % firem, vyuţívající cloud computing, pouţívá cloud pro kancelářský software (spreadsheet, word processor a tak dále).
Obrázek 1: Jaké části a na kolik procent cloudu jsou využívány ve firmách, Zdroj: [20]
Existují velké rozdíly v povědomí o cloud computingu v celé Evropské unii. Nejvyšší obeznámenost s cloud computingem je ve Velké Británii (28 %), v Řecku (24 %), Polsku (9 %) a Francii (10 %). Z této statistky lze vidět, ţe více a méně rozvinuté země jsou na tom stejně, co se týká znalostí cloud computingu. [17]
4.4
ECCS
Zkratka ECCS znamená European Cloud Computing Strategy. Jedná se o iniciativu Evropské komise na podporu přijetí cloud computingu. Cílem těchto strategií by mělo být zvýšení 26
evropského HDP o 5 % v průběhu příštích osmi letech, coţ by mělo za následek vytvoření 3,8 milionu nových pracovních míst. V roce 2012 byla vytvořena strategie, která se zaměřuje na tři oblasti: [21] Rozvoj certifikačních systémů v rámci celé EU Vývoj modelu smluvních podmínek k pokrytí oblastí, které nejsou pokryty ve společné evropské právní úpravě prodeje Rozšíření cloud computingu s vyuţitím zakázek od veřejného sektoru Tyto strategie byly rozšířeny strategií pro rok 2013-2014: Vytvoření nového a stabilního právního prostředí pro broadband Nové propojení veřejné infrastruktury vyuţívajících digitálních sluţeb Spuštění projektu „Grand Coalition on Digital Skills and Jobs“ Návrh nové evropské bezpečnostní strategie Modernizace autorského práva v digitálním světě
Obrázek 4.1: Evropská strategie pro cloud computing, Zdroj: [21]
27
V Evropské unii uvedli respondenti, ţe 86 % uţivatelů cloud computingu vyuţívá tyto aplikace pro osobní potřebu, a to hlavně ty sluţby, které jsou distribuované zdarma. Pouze 29 % uvedlo, ţe vyuţívají tyto sluţby pro podnikání, coţ zaostává za světovým průměrem, který činí 33 %. „Nejpoužívanějšími cloudovými aplikacemi v Evropě jsou: e-mail (79 %), online textový procesor (36 %) a ukládání fotografií nebo online hry (shodně 35 %),“ upřesňuje průzkum Jan Hlaváč pro časopis Bankovnictví. [17] Cloud computing představuje v dnešní době obchodní a ekonomický potenciál.
Graf 4-3: Povědomí o cloud computingu v EU, Zdroj: [17]
Tabulka 4-1: Významné společnosti provozující cloud computing, Zdroj: [Vlastní]
Společnost
Amazon.com
Platforma cloud computingu AWS (Amazon Web Services)
Rok spuštění
2006
Microsoft
Azure
2009
Google
Google App. Engine
2008
IBM
Blue Cloud
2008
Salesforce.com
Force.com
2008
28
5
Cloud computing – Google a Microsoft
V současné době Google a Microsoft bojují o zákazníky na trhu s cloud computingem. Cloudové společnosti se snaţí nalákat zákazníky pomocí sniţování cen a to i v případě, kdy na tomto kroku nemusí poskytovatel vydělat. [22] Jedná se o to, aby jejich konkurence nezískala většinové mnoţství zákazníků na trhu. Tento boj o zákazníky znamená, ţe pro menší společnosti poskytovatelů se tato situace můţe stát i likvidační.
5.1
Google
Společnost Google odhalila plány na cloud computing v roce 2008 a následně vstoupila na trh cloud computingu v roce 2010. Google poskytuje takové sluţby, které zastřešují základní potřeby IT. Google poskytuje základní cloudové sluţby ve třech rovinách: 1. Google Apps – základní sluţby 2. Google Apps Engine – vlastní aplikace 3. Google Apps Marketplace – aplikace poskytované třetí stranou
5.1.1 Google Apps Podle statistiky, kterou vydala společnost Google, vyuţívá Google Apps na 5 miliónů společností po celém světě. [23] Google Apps obsahuje známé aplikace jako je Gmail, Google Disk, Hangouts, Kalendář, Dokumenty a jiné podpůrné aplikace. Důvody pro zavedení Google Apps do firmy představují tyto body: [24] 1) Nízká počáteční investice 2) Zvýšená efektivita a komunikace ve firmě 3) Snadné plánování pomocí Google Apps 4) Zálohování souborů terénních a kmenových pracovníků 5) Úspora nákladů 6) Přístup odkudkoliv 7) Sdílení dokumentů ve firemním prostředí
29
Obrázek 5.1: Google Apps, Zdroj: [23]
5.1.2 Google Disk Google Disk byl spuštěn 24. dubna 2012 a v říjnu 2014 uţ měla tato platforma 240 miliónů uţivatelů. Tato sluţba umoţňuje uţivatelům ukládat své soubory do cloudu a následně tyto data sdílet s dalšími uţivateli. Google Disk zahrnuje Google Dokumenty, Tabulky Google a Prezentace Google, které umoţňují editaci dokumentů, tabulek, prezentací, výkresů, formulářů a dalších moţných dokumentů. Výhodou je, ţe všechny tyto dokumenty lze otevřít a spravovat přímo v prohlíţeči. Pro synchronizování souborů mezi uţivatelem a Google Diskem je nutné mít nainstalovaný software, který umoţňuje automatické aktualizace uloţených souborů, tak aby obě strany obsahovaly stejná data. Google Disk obsahuje moţnost sdílení souborů. Tvůrce souboru nebo sloţky, umístěné na Google Disku, je jejich majitel. Majitel má moţnost upravovat viditelnost těchto souborů pro ostatní uţivatele a navíc je moţné přenést vlastnictví souborů na jiného uţivatele. Soubory a sloţky mohou být sdíleny soukromě s jednotlivými uţivateli, kteří vlastní účet gmail.com. V případě, ţe tyto sloţky nebo soubory musí být poskytnuty jiným uţivatelům, kteří nevlastní účet u společnosti Google, je nutné tyto sloţky nebo soubory zviditelnit pro všechny uţivatele a jsou přístupné pomocí URL adresy. Vlastník těchto souborů a sloţek má také moţnost upravit práva přístupu k těmto souborům:
30
1. Upravovat a měnit nastavení 2. Komentovat 3. Prohlíţet Mimo aplikace poskytované společností Google existuje i velká řada aplikací (apps) třetích stran, které mohou pracovat společně s Google Diskem. Jsou dostupné v internetovém obchodě Chrome a mohou být vyuţity pro prohlíţení, vytváření souborů v různých formátech, editování obrázků a tak dále. V Google Disku existují i limity na soubory, které mohou být nahrány do cloudu. Do aplikace nemohu být nahrány dokumenty, které mají více neţ 1.024.000 znaků, bez ohledu na počet stránek a velikost písma. Tyto dokumenty nemohou být větší neţ 50 MB. Do aplikace nemohu být nahrány tabulky, které obsahují 2.000.000 buněk. [24]
5.1.3 Gmail V rámci Google Apps je poskytována i sluţba nazvaná Gmail. Gmail byl poprvé představen veřejnosti v roce 2004 a do plného provozu byl uveden v roce 2009. Na začátku svého provozu tato sluţba poskytovala úloţné místo o velikosti 1 GB, ale v roce 2013 byla tato velikost rozšířena na 15 GB. V souvislosti s tím bylo spojeno dohromady úloţné místo pro Gmail, Google Disk a Google+. Brzo po uvedení Gmailu na trh začaly ostatní společnosti, které provozují e-mailové sluţby, rozšiřovat úloţné místo v e-mailech, aby zabránily odlivu zákazníků ke Googlu. [25] Sluţba Gmail je dostupná pro všechny uţivatele přes jakýkoliv webový prohlíţeč, ale i mobilní zařízení, která mají přístup k internetu. Výhodou Gmailu je i
moţnost
vytvoření
vlastní
domény
pro
firemní
e-mail,
například
ve
tvaru
https://sites.google.com/a/vase_domena.cz/nazev_stranky/. Takto vytvořenou doménu lze pak následně zkrátit do tvaru www.vlastní_doména.cz.
5.1.4 Google Hangouts Jedná se o aplikaci pro okamţitou komunikaci mezi uţivateli Google Apps. Tato aplikace umoţňuje video nebo hlasovou komunikaci mezi aţ 10 uţivateli najednou a navíc je moţné pomocí této aplikace vysílat Live-stream2. Záznamy z těchto vysílání jsou pak přístupné na 2
Ţivé internetové vysílaní.
31
účtu YouTube a Google+, kde mohou být pak dále šířeny. [26] Google Hangouts je také schopný posílat SMS nebo MMS zprávy mezi účastníky konverzace.
5.1.5 Google kalendář Kalendář od společnosti Google byl uveden na trh v v roce 2006. Jedná se aplikaci, která umoţňuje vytvářet schůzky, organizovat časový plán a vytvářet různé akce. [27] Kalendář je moţné sdílet s dalšími lidmi a je také moţné nastavit sdílení, tak aby ostatní viděli pouze volný čas mezi schůzkami nebo viděli schůzky samotné. Vytvořený kalendář je také moţné zveřejnit na internetových stránkách.[28]
5.1.6 Google Docs Jedná se o sadu on-line nástrojů pro tvorbu základních dokumentů, tabulek, prezentací a formulářů. Pro osobní vyuţití jsou tyto nástroje poskytovány zdarma, ale pro firemní vyuţití je nutné zaplatit tarif uvedený níţe v tabulce. Všechny tyto aplikace jsou dostupné online. Pro uţivatele webového prohlíţeče Chrome jsou tyto aplikace dostupné i v reţimu offline. Google Docs fungují na principu SaaS. Všechny zmíněné dokumenty mohou být otevřeny a upravovány najednou více uţivateli. Veškeré změny jsou automaticky ukládány a provedené změny jsou uloţeny v historii pro případnou kontrolu, aby se následně dalo zjistit, kdo a kdy provedl určitou úpravu. U kaţdého dokumentu lze nastavit práva pro úpravy, zobrazení nebo vkládání komentářů. Výhodou je, ţe tyto soubory jsou dostupné odkudkoliv, kde je přístup k internetovému připojení a základní internetový prohlíţeč. Limitujícím faktorem pro moţné zákazníky byla v minulosti nekompatibilita s operačním systémem Linux, která byla v minulém roce vyřešena.[29] Existuje zde i omezení pro mobilní zařízení, kdy starší operační systémy (Android 3.2.6 a niţší, iOS 6 a niţší) jsou schopny otevřít tyto dokumenty, ale není moţné je editovat. Dokumenty, které jsou vytvořené v Google Docs, lze ukládat do počítače v celosvětově dostupných formátech. Jedná o formáty kompatibilní s Microsoft Office nebo OpenDocument (.doc, .docx, .docm, .dot, .dotx, .txt a další). Pro tabulky se jedná o formát (.xlsx, xlsm, .xlt, .xltm a další). Prezentace mohou být uloţeny ve stejném formátu jako je pouţívaný pro Microsoft PowerPoint (.pptx nebo formáty typu .pptm, .ppsx a další). Tyto dokumenty mohou
32
být uloţeny ve formátu PDF. Nevýhodou těchto aplikací je to, ţe nepodporují tolik funkcí jako desktopové kancelářské programy. [30] Tabulka 5-1: Srovnání nabízených produktů společnosti Google [42]
Google účet
Google Apps pro
Google Apps pro
Gmail.com
firmy
školy
Cena měsíčního tarifu Cena
4€
Zdarma
Cena ročního tarifu
Zdarma
3.33 € Pouze Gmail.com
Aţ 600 domén
Aţ 600 domén
1 uţivatel
Neomezeně
Neomezeně
Administrace
Ne
Plná včetně distribuce
Plná včetně distribuce
Garance dostupnosti
Ne
Více neţ 99,9 %
Více neţ 99,9 %
Ne
Ano
Ano
Ne
Ano
Ano
Ne
Ano
Ano
15 GB na uţivatele
30 GB na uţivatele
30 GB na uţivatele
zdarma
zdarma
zdarma
Neomezeně
Neomezeně
Neomezeně
Vlastní doména Maximální počet uživatelů
Pokročilé nastavování doručené pošty Možnost sdílení kontaktů Synchronizace s Microsoft Outlook Úložiště Google Disk Úložiště pro Dokumenty Google
5.2
Microsoft
Společnost Microsoft oznámila v roce 2008 plány pro cloud computing a v roce 2010 vstoupila na trh cloud computingu s platformou Azure. Cloudové sluţby od společnosti Microsoft se vyznačují tím, ţe vyhovují evropskému zákonu o ochraně dat. Microsoft navíc zřídil webové stránky s dostupnými certifikáty a zákony, které splňují jejich cloudové sluţby. [31]
33
5.2.1 Office 365 Jedná se o balíček aplikací s širokou nabídkou sluţeb pro jednotlivce a firmy. Office 365 obsahuje balíček Office 2013 pro uţivatele Windows, ale pro uţivatele pouţívající Mac je zatím dostupný pouze Office 2011. Nabízené plány Office 365 jsou různé podle potřeb uţivatele. V některých plánech není k dispozici plná aplikace Office 2013 nebo neobsahují některé jiné funkce. Důvody pro vyuţití Office 365: 1) Integrovaná pošta 2) Sdílené soubory v cloudu 3) Propojení kalendáře s rozvrhem 4) Moţné sdílení informací z kalendáře a moţná koordinace schůzek 5) Moţné vyuţití přenosných zařízení
Obrázek 5.2: Grafické znázornění Office 365, Zdroj: [32]
5.2.2 Microsoft OneDrive OneDrive je hostovaná sluţba provozovaná Microsoftem, jenţ je nabízena zdarma všem uţivatelům. Soubory, které jsou uloţeny v cloudu, mohou být zpřístupněny odkudkoliv přes webový prohlíţeč. OneDrive nabízí při registraci 15 GB volného místa a Microsoft Office Online. 34
„OneDrive je bezplatné online osobní úložiště, které získáte k účtu Microsoft nebo Outlook.com. OneDrive můžete používat k ukládání dokumentů, fotek a dalších souborů v cloudu, jejich sdílení s přáteli a dokonce ke spolupráci na obsahu. Záleží jenom na vás, k čemu ho použijete.“ [40] „OneDrive pro firmy je online úložiště určené pro pracovní účely. Váš OneDrive pro firmy spravuje vaše organizace a umožňuje vám v něm sdílet dokumenty a spolupracovat na nich s kolegy. O tom, co můžete v knihovně dělat, rozhodují správci kolekce webů ve vaší organizaci.“ [40] Důleţitou výhodou je to, ţe OneDrive je integrován s ostatními produkty nabízenými Microsoftem, jak bylo zmíněno výše. Díky tomu je moţné se dostat k potřebným informacím, jako jsou hesla, navštívené stránky, nastavení aplikací nebo synchronizování operačních systémů.[28] Pro firemní prostředí představuje OneDrive cloudové úloţiště, kde se dají ukládat a sdílet vytvořené soubory. OneDrive dovoluje prohlíţet si dokumenty ve formátu PDF a dokumenty ve formátu OpenDocument. Výhodou je i to, ţe je moţné editovat soubory ve formátu prostého textu (.txt).
Obrázek 5.3: Logo OneDrive, Zdroj: [33]
5.2.3 Outlook.com Jedná se o bezplatnou e-mailovou sluţbu. Tato sluţba je stejná jako Outlook, navíc lze obě tyto sluţby sloučit. Lze tak spravovat kontakty, kalendáře a e-maily na jednom místě. Výhodou je moţnost vytvoření videohovoru přes Skype bez nutnosti pouţití desktopové aplikace. Dalším kladem je moţnost vytvoření přezdívky, coţ jsou vlastně unikátní e-mailové adresy. Uţivatelé mají také moţnost vyuţít jednorázové heslo v případě, ţe se chtějí přihlásit na veřejném počítači, ale nechtějí pouţít své obvyklé heslo.
35
5.2.4 Microsoft Office Online Jedná se o základní verzi Microsoft Office. Na souborech otevřených v Microsoft Office Online můţe uţivatel spolupracovat s dalšími lidmi současně. Microsoft Office Online podporuje v současné době Word, Excel, PowerPoint a OneNote. Toto vše je synchronizováno pomocí cloudového úloţiště OneDrive. Výhodou těchto aplikací je, ţe je k nim snadný přístup přes webový prohlíţeč nebo offline reţim po nainstalování na počítač nebo mobilní zařízení.
36
Tabulka 5-2: Srovnání plánů a cen služeb Office 365 [41]
Office 365 Business Essentials
Office 365
Office 365
Business
Business
Premium
Office 365
Effice 365
Education E1
Education E3 studenti: 2,30
3,80 €
8,80 €
9,60 €
studenti:
Cena bez
měsíčně za
měsíčně za
měsíčně za
zdarma
DPH
uţivatele,
uţivatele,
uţivatele,
zaměstnanci
roční závazek
roční závazek
roční závazek
školy: zdarma
€ měsíčně za uživatele zaměstnanci školy: 4,10 € měsíčně za uživatele
Plná verze Office
Ne
Ano
Ano
Ne
Ano
Ne
Ano
Ano
Ne
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
1 TB úloţiště
1 TB úloţiště
1 TB úloţiště
1 TB úloţiště
1 TB úloţiště
na uţivatele
na uţivatele
na uţivatele
na uţivatele
na uţivatele
Ano
Ne
Ano
X
X
Ano
Ne
Ano
Ano
Ano
300
300
300
Neomezené
Neomezené
X
X
X
Ano
Ano
Office na tabletech a telefonech Online Office Ukládání a sdílení souborů Podniková sociální síť E-mailové služby a 50 GB úložného prostoru Maximální počet uživatelů Centrum eDiscovery
37
6
Zálohování a spolupráce v cloudu
Zálohování dat je velice důleţitou součástí IT aktivit firem a jednotlivců, kteří nějakým způsobem pracují s počítači. Stále se vyuţívá moţnost zálohování dat na pevné disky nebo jiná podobná zařízení, která se následně mohou uchovávat. Klíčovým faktorem je to, jak často je zálohování dat prováděno. V dnešní době existuje celá řada různých on-line zálohovacích sluţeb, které mohou ukládat data do úloţišť třetí strany.
6.1
Archivace dat
Hlavní rozdíl mezi zálohováním dat a archivací dat spočítá v tom, ţe v případě zálohování jsou důleţitá data zkopírována do vybraného úloţiště a v případě katastrofy nebo selhání systému, jsou tato data pouţita k obnově provozu systému. „Archivace představuje odstranění dat ze systému, které již nemusí být dostupné on-line. Princip si můžeme představit například jako vyřízení úředního spisu nebo účetního dokladu v klasické papírové podobě. Dokud nejsou vyřízeny všechny formální a věcné náležitosti tohoto dokumentu, musí být neustále po ruce. Jakmile je ovšem vyřízen, schválen a všemi odpovědnými podepsán, putuje do zvláštní místnosti s tajemným názvem archiv. Oba způsoby archivace, klasická - papírová i datová, ovšem předpokládají neustálou dostupnost archivované položky minimálně po dobu předepsanou zákonem nebo vnitropodnikovou směrnicí. Podstatnější rozdíl je jen v rychlosti nalezení a způsobu zobrazení konkrétní archivní položky.“ [38] Důvodem pro archivaci dat je uchování těchto dat na dobu měsíců aţ desítek let. Doba archivace dat je ovlivněna zákonem o archivaci dat, ale i vnitropodnikovými směrnicemi firmy. Tato data jsou uloţena na nosiče, které mají dlouhou ţivotnost a představují dobré datově bezztrátové médium. Důleţitým rozdílem mezi archivací a zálohováním je cena. [36]
6.2
Zálohování
„Zálohování je mechanismus, při kterém jsou vybraná data (nemusí to být tedy všechna) ukládána na jiné médium. V případě zničení původního média jsou data obnovena ze zálohy.“ [34] Zálohování dat je nutností. V dřívější době tvořili podstatnou část know-how společností převáţně její zaměstnanci. V dnešní době představují know-how firem převáţně firemní data, 38
která je nutné mít neustále někde spolehlivě uloţena. V případě, ţe by firma o tato data přišla, tak by to mohlo znamenat ukončení jejího provozu. Společnost Gartner provedla analýzu, která ukázala, ţe dvě z pěti firem, které prodělají váţný výpadek IT, jsou nuceny ukončit své podnikání do pěti let. Během hodinového výpadku IT se ztráta dat ve firmách zvedla o 65 % v minulých 4 letech.[35] Hlavními důvody pro zálohování dat jsou záchrana dat po havárii, ochrana provozuschopnosti informační soustavy, zálohování operačních systémů a databází (konfigurace, uţivatelé, jejich profily, práva a omezení) a rychlost obnovy systému do původního stavu, jako před havárií. [36]
Důvody pro zálohování dat: 1. Chyba uţivatele – uţivatelé mohou omylem nebo nevědomky smazat důleţitá data 2. Chyba správy – nemusí být smazána jen data, ale mohou být smazány i aktivní účty 3. Hardwarová chyba – můţe dojít k poruše hardwaru a ztrátě dat 4. Softwarová chyba – můţe dojít k poruše aplikace, která způsobí ztrátu dat 5. Přírodní pohromy – zničení dat můţe zapříčinit i poţár nebo zemětřesení 6. Krádeţe – počítač můţe být ukraden, proto by data měla být zálohována i na jiném médiu 7. Elektronické průniky a vandalismus – počítač můţe být napaden přes internet a data mohou být následně zničena, ukradena, nebo pozměněna 8. Jiné nenadálé události – do těchto pohrom spadají různé katastrofy, jako je třeba pád letadla nebo výbuch plynu
39
Příčiny ztráty dat 4%
2%
3%
9%
Hardwarové a systémové chyby Chyby uživatelů Poškozený software Viry 56%
Nezjištěno Přírodní katastrofy
26%
Graf 6-1: Příčiny ztráty dat, Zdroj: [37]
Na grafu je zobrazen procentuální podíl ztráty dat. Společnost Kroll Ontrack, která působí jako specialista na obnovu dat, poskytla statistiku toho, co stojí za ztrátou dat. Z grafu je patrně,
ţe
hlavními
příčinami
ztráty
dat
je
hardwarová
a
systémová
chyba,
nebo chyba uţivatelů.[37]
6.2.1 Způsoby zálohování Způsoby zálohování se rozdělují na tři různé druhy. Jedná se o plnou, přírůstkovou a rozdílovou zálohu. Plná záloha: obsahuje všechna data, jenţ jsou vybrána pro zálohování. Tento typ zálohování je nejvíce časově náročný a plná záloha se obvykle provádí týdně nebo měsíčně. Plná záloha poskytuje moţnost úplného obnovení všech zálohovaných souborů. Nevýhodou plné zálohy je nutnost zálohovat na jedno médium, čímţ se také zvyšuje nutnost většího úloţného prostoru. 40
Přírůstková záloha (inkrementální): jedná se o způsob zálohování dat, kdy je na začátku zálohovacího procesu vytvořena jedna plná záloha a následně jsou ukládány provedené změny od plné zálohy. Tento způsob zálohování je rychlejší a navíc dochází k úspoře úloţného prostoru. Hlavní nevýhodu představuje moţnost ztráty nebo poškození jakékoliv části dat v jednom přírůstku, kdy následně nelze pouţít přírůstky, které následují za poškozeným segmentem. Rozdílová záloha (diferenciální): jedná se o způsob zálohování, který obsahuje všechny soubory, které se změnily od poslední úplné zálohy. Nevýhodou tohoto zálohování je to, ţe celková velikost záloh můţe být ve výsledku mnohem větší, neţ plná záloha. Rozdíl mezi přírůstkovou a rozdílovou zálohou je takový, ţe rozdílová záloha ukládá všechny soubory, které se změnily od poslední plné zálohy. Přírůstková záloha ukládá pouze změny z hlavní zálohy. Výhodou rozdílové zálohy je to, ţe pokud dojde k poškození jedné části rozdílové zálohy, tak to nemá vliv na další rozdílovou zálohu. Zálohování v cloudu je zálohování dat na vzdálený cloudový server. Protoţe se jedná o jistou formu cloud úloţiště, jsou data z tohoto serveru přístupná z více míst. Toto řešení zálohování dat umoţňuje firmám nebo i jednotlivcům ukládat svá data a soubory z počítače na internetu pomocí zálohovací sluţby. Přístup k těmto datům má zákazník díky aplikaci poskytovatele, která zálohuje zákazníkova data a odesílá je do cloudového úloţiště pomocí zašifrovaného spojení.[38]
41
7
Analýza cloud computingu
V této části jsou rozepsány výhody a nevýhody cloud computingu, tak jak jsou vnímány na dnešním trhu IT. [15] Je důleţité si uvědomit, ţe nejde vybrat jeden model nasazení, ale je nutné se rozhodnout na základě potřeb organizace nebo jednotlivce. Kaţdý z těchto subjektů má rozdílné poţadavky a potřeby v oblasti IT.
7.1
Přechod do cloudu
Při přechodu do cloudu musí být uváţeno, co vlastně odběratel poţaduje. V případě fyzických osob jsou cloudové sluţby převáţně vyuţívány pro zálohování dat, práci s online textovými editory a ke komunikaci. Fyzické osoby a firemní subjekty poţadují vysokou dostupnost dat a sluţby samotné. Mezi další poţadavky patří sníţení provozních nákladů. Firmy poţadují vyšší kvalitu poskytovaných sluţeb neţ fyzická osoba. [15]
7.2
Cloud computing – ekonomická úspora
Jedním z hlavních důvodů pro přechod do cloudu je sníţení provozních nákladů na IT. Fakturace obvykle probíhá na základě počtu uţivatelů nebo podle počtu uţití. Firma tedy platí pouze za to, co opravdu vyuţila. Dalším podstatným důvodem pro přechod je zjednodušení administrativy a tím sníţení dalších výdajů na provoz IT. Poskytovatel můţe sniţovat celkové náklady na jednoho uţivatele, protoţe je můţe rozloţit mezi další odběratele cloudových sluţeb. Úspory lze najít v oblastech, jako jsou výdaje na instalaci/údrţbu serveru, na správu, spotřebu energie a na konzultace a podporu od dodavatele. Tyto části nákladů jsou eliminovány nebo minimalizovány pomocí vyuţívaní cloud computingu. K těmto sníţeným nákladům se ještě přičítá úspora za hardware, který by měl být jinak částečně obnovován kaţdé dva aţ tři roky. [35] Důleţitým faktorem je elasticita poskytované sluţby. Zákazník má moţnost jednoduše sníţit nebo navýšit nutné zdroje jednoduchým dokoupením, coţ znamená, ţe odběratel cloudových sluţeb má moţnost jednoduše a rychle reagovat na firemní potřeby. Toto vše by nebylo moţné u vlastní infrastruktury, kde by navýšení trvalo mnohem déle (výběr, objednání, 42
nainstalování
a
konfigurace).
Navíc
je
díky
elasticitě
moţné
i
sníţit
zdroje,
kdyby nebyl potřebný současný výkon. Pokud by společnost nevyuţívala cloud computing, tak by měla drahou a výkonnou infrastrukturu, která by postupně ztrácela na hodnotě. Při vyuţívání cloudu je jednoduché si přikoupit dodatečné zdroje v očekávání zvýšení provozu. Často opomíjeným faktorem při propočítávání nákladů jsou základní náklady na migraci dat a propojování firemní infrastruktury při vytváření hybridního modelu.
7.3
Cloud computing – firmy
Cloud computing je vhodný pro malé firmy, začínající společnosti a neziskové organizace, protoţe tyto subjekty mohou následně ušetřit finanční prostředky. Tyto firmy mají potřebu, aby jejich IT podporovalo podnikání 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a 365 dní v roce. Pokud se spoléhají pouze na vlastní IT prostředky, mohou se v konečném důsledku dostat do stádia, kdy jsou technologické změny a modernizace skoro zastaveny. Proto je pro ně vhodný cloud computing, který jim dovoluje ušetřit peníze v těchto částech IT a pokračovat v obchodním rozvoji. I velké české firmy začínají vyuţívat sluţeb cloud computingu. Postupným vyhodnocováním úspor v IT, shledávají vyuţívání cloud computingu jako velmi přínosné. „Po přechodu Českých Radiokomunikací do režimu cloudu byla návratnost investice pouhých jedenáct měsíců. Díky snížení počtu fyzických serverů z 28 na šest, jsme ušetřili téměř šest milionů korun a snížili náklady na administraci, údržbu a rozšířenou záruku serverů o dalších dva a půl milionu korun za období tří let. Mohli jsme zrušit kontrakt na správu regionálních serverů s externí servisní firmou a tím ušetřili další statisíce ročně. Správa fyzických serverů byla také náročná na lidské kapacity. Nyní se o virtuální server starají pouze dva IT technici oproti původním pěti. Kromě úspor jsme získali mnohem flexibilnější IT. Dnes dovedeme spustit nový server v řádech minut, dříve to trvalo i několik dnů.“[36] Uvedl Marcel Procházka, manaţer rozvoje sluţeb a strategie Českých Radiokomunikací na otázku ohledně úspor spojených se zavedením cloud computingu do Českých Radiokomunikací.
43
8
Modelové scénáře
V předcházejících kapitolách byly popsány produkty společností Google a Microsoft. Byly uvedeny výhody a nevýhody cloud computingu. V této části jsou zmíněny různé modelové scénáře pro moţné zavedení cloud computingu do škol. Tyto uměle vytvořené scénáře vycházejí z nabízených produktů a jsou vybírány podle poţadavků jednotlivých subjektů. Tabulka 8-1: Srovnání nabízených produktů pro školy [42] [43]
Google Apps pro
Office 365 Education
Office 365 Education
školy
E1
E3 studenti: 2,30 €
Cena bez DPH
studenti: zdarma
studenti: zdarma
měsíčně za uživatele
zaměstnanci školy:
zaměstnanci školy:
zaměstnanci školy:
zdarma
zdarma
4,10 € měsíčně za uživatele
Maximální počet
Neomezeně
Neomezeně
Neomezeně
Plná včetně distribuce
Plná včetně distribuce
Plná včetně distribuce
Ano
Ano
Ano
Plná verze Office
Ne
Ne
Ano
Garance dostupnosti
Více neţ 99,9 %
Více neţ 99,9 %
Více neţ 99,9 %
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
30 GB na uţivatele
1 TB na uţivatele
1 TB na uţivatele
dokumenty vytvořené
Neomezeně pro
Neomezeně pro
Neomezeně pro
v online textových
dokumenty Google
dokumenty Microsoft
dokumenty Microsoft
Ne
Ne
Ano
uživatelů Administrace Online textové editory
Pokročilé nastavování doručené pošty Možnost sdílené kontaktů Synchronizace s Microsoft Outlook Velikost úložiště Úložiště pro
editorech Office na tabletech a telefonech
44
8.1
Modelový scénář - Škola A
Škola A je veřejná vysoká škola s 200 studenty denního, kombinovaného a dálkového studia. Zaměstnance školy tvoří 20 pedagogických a 12 nepedagogických a administrativních pracovníků. Pedagogové mají moţnost si vypůjčit přenosný počítač a v kaţdé učebně je k dispozici stolní počítač. Všechny počítače ve Škole A jsou opatřeny balíčky Microsoft Office 2007 a 2011. Zálohování celého školního systému provádí škola jednou týdně.
Používaný software: Operační systém Linux – CentOS verze 6 Samba – PDC Apache HTTP Open WebMail – čtení elektronické pošty přes www rozhraní (Webmail), přístup k domácímu adresáři Dovecot – čtení elektronické pošty přes POP3, IMAP PostgreSQL – SQL databáze MySQL – SQL databáze Tabulka 8-2: Náklady na software ve Škole A, Zdroj: [Vlastní]
3 4
Cena za 1 rok3
Cena za 3 roky
Cena za 10 let
Linux – CentOS
Zdarma
Zdarma
Zdarma
Samba – PDC
Zdarma
Zdarma
Zdarma
Open WebMail
Zdarma
Zdarma
Zdarma
Dovecot
Zdarma
Zdarma
Zdarma
PostgreSQL Plus
4.900 $
14.700 $
49.000 $
MySQL
2.000 $
6.000 $
20.000 $
Microsoft Office4
18.000,- Kč
36.000,- Kč
72.000,- Kč
Cena celkem
187.602,- Kč
544.806,- Kč
1.768.020,- Kč
1 $ = 24,58 Kč Pořizovací cena a cena kaţdé tři roky
45
Hardware: Datové úloţiště ZYXEL NSA325 – 3599 Kč HP Školní server BASIC (HP ML310e 3r NBD on-site) – 22.185 Kč
Tabulka 8-3: Náklady na energii, Zdroj: [Vlastní]
Spotřeba energie
Cena za 1 rok5
Cena za 3 roky
Cena za 10 let
377 W
12.753,- Kč
38.258,-Kč
127.530,- Kč
Server a datové úložiště
Pro změnu stávajícího řešení systémů se škola rozhodla na základě potřeby ušetřit co nejvíce peněz. Díky odlivu ţáků a sníţení dotací od státu není pro tuto školu stávající řešení přijatelné. Investice školy při inovaci stávajícího řešení bez využití cloud computingu: Vlastní servery Síťová infrastruktura Záloţní zdroje Energie na chlazení a provoz Konektivita a statická IP adresa
Požadavky při výběru cloudu: Zachování e-mailových adres studentů a zaměstnanců školy v původním znění Vytvoření cloudové knihovny, kde by bylo moţné sdílet jakýkoliv studijní materiál mezi studenty a vyučujícími Dosaţení snadného přístupu ke všem datům uloţených v cloudu pomocí webového prohlíţeče Moţnost úpravy dokumentů přímo ve webovém prohlíţeči Moţnost sdílení kalendáře a tím vytvoření sdíleného kalendáře se všemi informacemi o dění ve škole, u kterého bude moţnost nastavit příslušná oprávnění pro zapisování nebo pouze čtení 5
Ceny jsou počítány při 18 hodinovém provozu s cenou 5,22 Kč za jednu kWh.
46
Sníţení výdajů na provoz IT Archivace školních e-mailů a chatu
Tabulka 8-4: Porovnání dosaženého skóre školních cloudových řešení z Tabulky 5-1, Zdroj: [Vlastní]
Funkce
Uživatelské rozhraní
Online textové editory
Složitost ovládání
Aplikace pro vyučování
Celkové skóre
30 %
25 %
10 %
20 %
15 %
100 %
8
9
7
9
9
8,4
9
8
9
7
8
8,2
Google Apps pro školy Microsoft Office 365 pro školy
Sluţby a funkce byly posouzeny pomocí zjištěných informací z dokumentace a odborných článků. Pro tuto praktickou část bakalářské práce byly vybrány Google Apps pro školy a Microsoft Office 365 pro školy, které jsou v současné době nabízeny v České republice zdarma. Po vyhodnocení získaných informací o obou konkurenčních systémech byla stanovena výběrová kritéria a těm přiřazeny příslušné váhy podle důleţitosti.
Výběr vhodného řešení: Při vyuţívání stávajícího řešení má škola roční náklady 169.602,- Kč za licence a 12.753,- Kč za elektrickou energii. Průměrná ţivotnost serveru je 12 let. K těmto nákladům se musí ještě připočítat výdaje za licence pro Microsoft Office, které činí 18.000,- Kč pro všechny školní počítače kaţdé tři roky. Pokud by škola chtěla udrţet stávající řešení po dobu deseti let, náklady by byly ve výši 1.895.550,- Kč za software a elektrickou energii. Při zavedení cloud computingu do školy se uvaţují úspory v oblastech: sníţení počtu zaměstnanců IT, sníţení nákladů na opravu a instalaci hardwaru, omezení nákladů na hardware a software. Podle poţadavků Školy A je nejlepší řešení Google Apps. Toto cloudové řešení je v České republice nabízeno zdarma. Prvotní náklady při zavedení cloud 47
computingu do školy představují prostředky, které by musely být vynaloţeny na přesun IT do cloudu. Placenou část představuje zálohování dat pomocí funkce Google Sejf, která zálohuje a archivuje firemní komunikaci a informace z eDiscovery. Google Sejf je pro školy nabízen s 80 % slevou z běţné částky 4 Eura/zaměstnanec za měsíc. Pro školu jsou náklady za rok 5.184,- Kč za všechny pedagogy.
Tabulka 8-5: Náklady při aktuálním řešení, Zdroj: [Vlastní]
Software pro server
Cena za 1 rok
Cena za 3 roky
Cena za 10 let
169.602,- Kč
508.806,- Kč
1.696.020,- Kč
12.753,- Kč
38.258,-Kč
127.530,- Kč
18.000,- Kč
36.000,- Kč
72.000,- Kč
Náklady na energii
Náklady celkem
1.895.550,- Kč
Software pro uživatele6
Tabulka 8-6: Náklady při zavedení cloud computingu, Zdroj: [Vlastní]
Cena za 1 rok
Cena za 3 roky
Cena za 10 let
174.786,- Kč
524.358,- Kč
1.747.860,- Kč
8.928,- Kč
26.780,- Kč
89.280,- Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
Náklady celkem
Software pro server Náklady na energii Software pro uživatele7
1.837.140,- Kč
Závěr Škola A: Po vyhodnocení poţadavků je pro Školu A nejlepší řešení Google Apps pro školy. Google Apps navíc poskytuje jednoduchou funkci pro vytváření projektových webů a intranetů a zlepšuje spolupráci studentů, pedagogů a zaměstnanců školy. Výhodu cloud computingu pro 6 7
Pořizovací cena a cena kaţdé tři roky Pořizovací cena a cena kaţdé tři roky
48
zaměstnance představuje moţnost přístupu k souborům odkudkoliv. Úspora nákladů za software a elektrickou energii je 58.417,- Kč za 10 let. Další sníţení výdajů se projeví při vyuţívání cloudových technologií na mzdových nákladech v rámci infrastruktury. Čas dříve strávený na správě serveru, aktualizacích a údrţbě nyní umoţňuje zaměstnancům pracovat na nových úkolech. Vyuţití cloud computingu také představuje moţnost zvýšení produktivity práce na škole. Pro školy, které vyuţívají programy nabízené zdarma, nemusí cloud computing představovat zásadní úsporu v nákladech na IT. Tato nízká úspora v nákladech je kompenzována zkvalitněním spolupráce mezi studenty a pedagogy.
8.2
Modelový scénář - Škola B
Škola B je soukromá vysoká škola s 400 studenty denního, kombinovaného a dálkového studia. Zaměstnance školy tvoří 35 pedagogických a 15 nepedagogických a administrativních pracovníků. Pedagogové mají moţnost si vypůjčit přenosný počítač pro potřeby výuky a to převáţně pro prezentace. Tyto přenosné počítače jsou opatřeny balíčkem Microsoft Office 2011. Zálohování celého školního systému provádí škola kaţdý den.
Používaný software: Windows server 2012 R2 Dovecot – čtení elektronické pošty přes POP3, IMAP PostgreSQL Plus – SQL databáze MySQL – SQL databáze Hyper-V Server 2012 WebMailPRO Eset Endpoint Antivirus 6 EDU
49
Tabulka 8-7: Náklady na software ve Škole B, Zdroj: [Vlastní]
Cena za 1 rok8
Cena za 3 roky
Cena za 10 let
882 $
2.646 $
8.820 $
Dovecot
Zdarma
Zdarma
Zdarma
PostgreSQL Plus
4.900 $
14.700 $
49.000 $
MySQL
2.000 $
6.000 $
20.000 $
Zdarma
Zdarma
Zdarma
599 $
1.797 $
5.990 $
25.000,- Kč
75.000,- Kč
250.000,- Kč
Microsoft Office9
20.000 Kč
40.000 Kč
80.000 Kč
Cena celkem
226.005,- Kč
658.015,- Kč
2.140.050,- Kč
Windows server 2012 R2
Hyper-V Server 2012 WebMailPRO Eset Endpoint Antivirus 6 EDU
Hardware: 4x QNAP TS-453 PRO - servery – 15.000,- Kč (celkem 60.000,- Kč) 2x - APC Back-UPS BX 650VA – záloţní zdroje – 1.900,- Kč (celkem 3.800,- Kč)
Tabulka 8-8: Náklady na energii, Zdroj: [Vlastní]
Spotřeba energie
Cena za 1 rok10
Cena za 3 roky
Cena za 10 let
912 W
30.749,- Kč
92.248,- Kč
307.490,- Kč
Servery a datová úložiště
Investice školy při inovaci stávajícího řešení bez využití cloud computingu: Vlastní servery Síťová infrastruktura Záloţní zdroje Energie na chlazení a provoz Konektivita a statická IP adresa 8
1 $ = 24,58 Kč Pořizovací cena a cena kaţdé tři roky 10 Ceny jsou počítány při 18 hodinovém provozu s cenou 5,22 Kč za jednu kWh. 9
50
Škola se rozhoduje, jestli by nebylo výhodnější přejít na technologii cloud computingu, aby ušetřila peníze na provozu IT oddělení. V tuto chvíli nemá Škola B ţádné ekonomické problémy, ale chce být připravena na případný pokles zájmu o školu a tím pádem i sníţení příjmů. Požadavky při výběru cloudu: Zachování e-mailových adres studentů a zaměstnanců školy v původním znění Vytvoření cloudové knihovny, kde by bylo moţné sdílet jakýkoliv studijní materiál mezi studenty a vyučujícími Dosaţení snadného přístupu ke všem datům uloţených v cloudu pomocí webového prohlíţeče Nová forma výuky, kdy je moţné upravovat prezentace nebo dokumenty v reálném čase a sdílení a spolupráce na dokumentech v rámci týmů Moţnost úpravy dokumentů přímo ve webovém prohlíţeči Moţnost sdílení kalendáře a tím vytvoření sdíleného kalendáře se všemi informacemi o dění ve škole, u kterého bude moţnost nastavit příslušná oprávnění pro zapisování nebo pouze čtení Sníţení výdajů na provoz IT Stálé vyuţívání Microsoft Office Sníţení výdajů na zálohování a archivování dat Školní videoportál Tabulka 8-9: Porovnání dosaženého skóre školních cloudových řešení z Tabulky 5-1, Zdroj: [Vlastní]
Funkce
Uživatelské rozhraní
Online textové editory
Složitost ovládání
Aplikace pro vyučování
Celkové skóre
30 %
25 %
10 %
20 %
15 %
100 %
8
9
7
9
9
8,4
9
8
9
7
8
8,2
Google Apps pro školy Microsoft Office 365 pro školy
51
Sluţby a funkce byly posouzeny pomocí zjištěných informací z dokumentace a odborných článků. Pro tuto praktickou část bakalářské práce byly vybrány Google Apps pro školy a Microsoft Office 365 pro školy, které jsou v současné době nabízeny v České republice zdarma. Po vyhodnocení získaných informací o obou konkurenčních systémech byla stanovena výběrová kritéria a těm přiřazeny příslušné váhy podle důleţitosti.
Výběr vhodného řešení: Při vyuţívání stávajícího řešení má škola roční náklady 206.005,- Kč za licence a 30.740,- Kč za elektrickou energii. Průměrná ţivotnost serveru je 12 let. K těmto nákladům se musí ještě připočítat výdaje za licence pro Microsoft Office, které činí 20.000,- Kč pro všechny školní počítače kaţdé tři roky. Pokud by škola chtěla udrţet stávající řešení po dobu deseti let, náklady by byly ve výši 2.447.540,- Kč za software a elektrickou energii. Při zavádění cloud computingu do školy se uvaţují úspory v oblastech: sníţení počtu zaměstnanců IT, sníţení nákladů na opravu a instalaci hardwaru, omezení nákladů na hardware a software při vyuţívání cloudu. Škola B by mohla ušetřit peníze, které vynakládá na různé aplikace a energii. Přesto kdyby byla vyuţívána placená verze Microsoft Office 365 Education E3, která splňuje poţadavky díky implementovaným textovým editorům, tak roční náklady na tento systém jsou 54.720,- Kč (v závislosti na změně hodnoty Eura). Náklady za deset let jsou 547.200,- Kč pouze za cloud computing. Kdyby Škola B chtěla zavést tento systém, tak by se doporučovalo přejít na aplikace, které jsou nabízeny zdarma. Bohuţel u těchto aplikací existují moţnosti, které by mohli ohrozit celý informační systém Školy B, jedná se třeba o to, ţe by poskytovatel jednoho nebo více programů ukončil svůj provoz a tím by se zastavila podpora těchto aplikací nebo by tento software mohl být následně zpoplatněn. Proto Škola B při zavádění cloud computingu do školy by měla vyuţít Microsoft Office 365 Education E1 a následně jen dokupovat samotné licence Microsoft Office. Microsoft Office 365 Education E1 je v České republice nabízen zdarma. Pokud bude škola vylepšovat textové editory kaţdé tři roky, tak náklady po deseti letech jsou 80.000,- Kč. I přes vyšší hodnocení systému nabízeného od společnosti Google, vzhledem k poţadavku vyuţívat textové editory od společnosti Microsoft, se doporučuje Microsoft Office 365 Education E1. Výhodou je i lepší spolupráce mezi desktopovými a online textovými editory nabízenými Microsoftem. Během prvního roku je úspora peněz za e-mailový program 14.723,- Kč a 147.230,- Kč 52
za deset let. U toho řešení je navíc moţnost vlastnit zálohování dat na stejné úrovni, jako je nabízené pro velké firmy, za cenu 1 Euro/pracovník měsíčně. V tomto případě by to znamenalo výdaje na zálohování v hodnotě 16.200,- Kč ročně a za deset let by tyto výdaje byly 162.000,- Kč. Toto řešení omezí náklady vynaloţené na nákup a správu hardwaru potřebného pro archivaci a zálohování. Navíc díky moţnosti vytvářet virtuální servery škola sníţí náklady na provoz serverů a to v oblasti energie a hardwaru.
Tabulka 8-10: Náklady při aktuálním řešení, Zdroj: [Vlastní]
Software pro server
Cena za 1 rok
Cena za 3 roky
Cena za 10 let
206.005,- Kč
618.015,- Kč
2.060.050,- Kč
30.749,- Kč
92.247,- Kč
307.490,- Kč
20.000,- Kč
40.000,- Kč
80.000,- Kč
Náklady na energii
Náklady celkem
2.447.540,- Kč
Software pro uživatele11
Tabulka 8-11: Náklady při zavedení cloud computingu, Zdroj: [Vlastní]
Software pro server Náklady na energii
Cena za 1 rok
Cena za 3 roky
Cena za 10 let
207.482,- Kč
622.445,- Kč
2.074.820 Kč
21.524,- Kč
64.573,- Kč
215.240,- Kč
20.000,- Kč
40.000,- Kč
80.000,- Kč
Software pro uživatele12
11 12
Pořizovací cena a cena kaţdé tři roky Pořizovací cena a cena kaţdé tři roky
53
Náklady celkem
2.370.060 Kč
Závěr Škola B: Microsoft Office 365 Education E1 pro školy splňuje podmínky spolupráce a sdílení dokumentů pomocí sluţby Teacher Dashboard, která dovoluje pedagogovi sledovat práce na úkolech a různých pracích v reálném čase. Toto cloudové řešení také obsahuje funkci pro školní videoportál, který byl poţadován školou. Microsoft Office 365 navíc podporuje funkci pro integraci s Windows server 2012 R2, který Škola B vyuţívá. Výhodou cloudového řešení pro zaměstnance představuje moţnost přístupu k souborům odkudkoliv. Úspora nákladů za software a elektrickou energii je 77.480,- Kč za 10 let. Další sníţení výdajů se projeví při vyuţívání cloudových technologií na mzdových nákladech v rámci infrastruktury. Čas dříve strávený na správě serveru, aktualizacích a údrţbě nyní umoţňuje zaměstnancům pracovat na nových úkolech. Vyuţití cloud computingu také představuje moţnost zvýšení produktivity práce na škole.
8.3
Závěr modelových scénářů
V mnoha odborných článcích lze najít srovnání obou nabízených produktů, přesto ţádné celoplošné řešení pro školy neexistuje. Záleţí na subjektivních poţadavcích konkrétní školy, které mohou i vést k tomu, ţe ve výsledku cloud computing nemusí být vhodný pro danou školu. V předešlých částech bakalářské práce byly zmíněny klady a zápory pro vyuţití cloud computingu a záleţí pouze na daném subjektu, jestli opravdu chce nebo potřebuje vyuţívat cloud ve školním prostředí. Technologie cloud computingu se stále vyvíjí a produkty nabízené společnostmi Google a Microsoft se stále více a více upravují, aby nalákaly co největší mnoţství zákazníků. Proto nyní vybraná řešení nemusí v budoucnu odpovídat cenovým poţadavkům škol. Pro školy, které vyuţívají programy nabízené zdarma, nemusí cloud computing představovat zásadní úsporu v nákladech na IT. Přesto cloud computing představuje důleţitý nástroj pro sdílení dat a spolupráci mezi různými výzkumnými týmy. Pro školní a výzkumné projekty je cloud computing důleţitým prvkem, který zkvalitňuje a usnadňuje práci. “Vývoj v akademickém a vědeckém prostředí jednoznačně směřuje k masivnímu využívání cloudových řešení, a to nejen při komunikaci a organizaci. Vědci začínají využívat výhod cloudových řešení především v těch oblastech výzkumu, kde dochází k rychlému nárůstu objemů zpracovávaných a sdílených dat z experimentálních měření, monitoringu, 54
geoinformatických a bioinformatických úloh nebo modelů.” [44] Uvedl Jakub Langhammer, proděkan pro IT přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, na otázku ohledně vyuţití cloud computingu ve školství a vědeckém prostředí.
55
9
Závěr
V současné době je cloud computing často zmiňovaný pojem v IT. Tato technologie představuje pro firemní prostředí ohromnou výhodu v podobě – flexibility, automatizace některých částí IT, zvýšení kvality IT sluţeb a hlavně finanční úsporu. Obecně lze říci, ţe se jedná o nastupující trend v oblasti IT. To je hlavně zapříčiněno cenovou politikou velkých firem, které nabízejí cloud computing. Přestoţe i tato technologie má své odpůrce, lze jasně vidět, ţe cloud computing je přínosem pro firmy, které ho zavedly. Klíčovým faktorem k rychlejší implementaci cloudu do podnikových prostředí, tak je zejména důvěra v systém samotný. Součástí této bakalářské práce je teoretická část, která vysvětluje, co je cloud computing. Popisuje jeho historii, vlastnosti a modely nasazení. Jsou zde nastíněny základní distribuční modely, nabízené sluţby Microsoft Office 365 a Google Apps. Jsou popsány různé důvody pro a proti zavedení cloud computingu do firemního prostředí. Je uvedena statistika z evropského trhu ohledně zavádění cloud computingu z roku 2014. Součástí bakalářské práce jsou informace o zálohování a v praktické části jsou popsány výhody spolupráce v cloudu pro školní prostředí. V praktické části je rozepsána analýza cloud computingu, ekonomická úspora při zavedení cloudu a nakonec byly vybrány různé modelové scénáře pro zavedení cloud computingu ve školách. Dalším cílem bylo porovnání produktů nabízených společnostmi Google a Microsoft. Cloud computing je technologie, která je pro vzdělávací oblast velmi zajímavá, a to nejen tím, ţe oba největší poskytovatelé sluţeb Google Apps a Microsoft Office 365 nabízejí své základní produkty školám zdarma. Velký význam má i mnoţství podpůrných aplikací a nástrojů, které mohou usnadnit práci ve škole pro ţáky a učitele. Technologie cloud computingu má před sebou další vývoj a určitě bude zajímavé sledovat, kam tento vývoj povede. V minulých letech se odehrála různě závaţná narušení bezpečnosti, která přesto nezastavila vývoj tohoto řešení a obliba cloud computingu mezi lidmi stále roste. Pouze nějaká zásadní událost nebo bezpečnostní incident, by mohl vzrůstající oblibu tohoto řešení zpomalit nebo dokonce donutit firmy a organizace vrátit se od cloud computingu zpět k vlastní firemní infrastruktuře a serverům. V dnešní době firmy stále více vyuţívají aplikace provozované v cloudu a pronajímají si vzdálené virtuální počítače umístěné v datových centrech.
56
Seznam zdrojů [1]LACKO, Ľuboslav. Osobní cloud pro domácí podnikání a malé firmy. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2012, 270 s. ISBN 978-80-251-3744-4. [2]CLOUD.CZ. Cloud computing: Co ty pojmy znamenají?. cloud.cz. [online]. 1.11.2011 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.cloud.cz/bezpenost/158-cloud-computingco-ty-pojmyznamenaji.html [3]CLOUD.CZ. Rychlé odpovědi. cloud.cz. [online]. 2015 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://cloud.cz/ [4]PUŢMANOVÁ, Rita. Jak pochopit a uchopit cloud computing. SystemOnLine. [online]. 1.10.2008 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.systemonline.cz/sprava-it/jak-pochopita-uchopit-cloud-computing.htm [5] CRMNEXT. What is Cloud Computing?. crmnext. [online]. 2013 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.crmnext.com/learning/what-is-cloud-computing/ [6]GARFINKEL, Simson a Harold ABELSON. Architects of the information society: 35 years of the Laboratory for Computer Science at MIT. Cambridge, MA: MIT Press, 1999, xii, 72 p. ISBN 0262071967. [7]HP. Five myth of cloud computing. HP. [online]. 1.5.2011 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.hp.com/hpinfo/newsroom/press_kits/2011/HPDiscover2011/DISCOVER_5_Myths _of_Cloud_Computing.pdf [8]Cloud in IT history. E-Science City . [online]. 2012 [cit. 2015-02-01]. Dostupné z: http://www.cloud-lounge.org/clouds-in-IT-history.html [9]The NIST Definition of Cloud Computing. NIST. [online]. 2011 [cit. 2015-02-01]. Dostupné z: http://csrc.nist.gov/publications/nistpubs/800-145/SP800-145.pdf [10] RUBENSTEIN, Ben. Cloud Computing. IT Knowledge Exchange. [online]. 2012 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://itknowledgeexchange.techtarget.com/ [11] GREINER, Robert. Windows Azure IaaS vs. PaaS vs. SaaS. RobertGreiner. [online]. 2.3.2014 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://robertgreiner.com/2014/03/windows-azureiaas-paas-saas-overview/ [12]MATĚJŮ, David. Role bezpečnosti v důvěryhodném cloudu. cloud.cz. [online]. 2011 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.cloud.cz/bezpenost/175-role-bezpecnosti-vduveryhodnem-cloudu.html [13]FURHT, Borivoje a Armando ESCALANTE. Handbook of cloud computing. New York: Springer, c2010, xix, 634 p. ISBN 9781441965240-.
57
[14]ICO. Sending personal data outside the European Economic Area. ICO. [online]. 2011 [cit. 2015-02-01]. Dostupné z: https://ico.org.uk/for-organisations/guide-to-data-protection/principle-8international/ [15] RHOTON, John. Cloud Computing Explained: Enterprise implementation handbook. 2009. vyd. London: Recursive Press, 2009. 2. ISBN 0956355609. [16]ROUSE, Margaret. cloud encryption (cloud storage encryption). searchcloudstorage. [online]. 15.1.2014 [cit. 2015-02-10]. Dostupné z: http://searchcloudstorage.techtarget.com/definition/cloud-storage-encryption [17] PAVLÍČKOVÁ, Kateřina. Virtualizace a cloud computing: Rozvoj cloud computingu v Evropě zaostává. Bankovnictví: Moderní řízení. 2012, xix, č. 10, s. 2. [18] HARMS, Rolf. THE ECONOMICS OF THE CLOUD FOR THE EU PUBLIC SECTOR. microsoft. [online]. 15.11.2010 [cit. 2015-02-10]. Dostupné z: http://www.microsoft.com/global/eu/RichMedia/eu_public_sector_cloud_economics_a4.pdf [19]LEPKA, Jiří. Cloud řešení bourají naprostou většinu IT omezení. corporateict. [online]. 11.4.2012 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://www.corporateict.cz/11042-virtualizace-a-cloud-computingekonomicky/cloud-eeni-bouraji-naprostou-vtinu-it-omezeni.html [20] GIANNAKOURIS, Konstantinos a SMIHILY, Maria . Cloud computing – statistics on the use by enterprises. Statistics Explained. [online]. 15.11.2014 [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Cloud_computing__statistics_on_the_use_by_enterprises [21]DIGITAL AGENDA OF EUROPE. European Cloud Computing Strategy. DIGITAL AGENDA FOR EUROPE. [online]. 27.2.2015 [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/digital-agenda/en/european-cloud-computing-strategy [22]NIEVA, Richard. Revamped Google for Work puts new spin on courting businesses. cnet. [online]. 2.9.2014 [cit. 2015-03-13]. Dostupné z: http://www.cnet.com/news/revamped-google-for-work-puts-new-spin-on-enterprise/ [23]GOOGLE. Jaké jsou výhody Google Apps pro. Google Apps. [online]. 2015 [cit. 201503-14]. Dostupné z: http://googleapps.cz/pro-podnikatele-2/ [24]GOOGLE. Google Docs, Sheets, and Slides size limits. Drive Help. [online]. 2015 [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: https://support.google.com/drive/answer/37603?hl=en [25]WEINBERGER, Matt. The dark side of the cloud price wars between Amazon, Google, and Microsoft. citeworld. [online]. 28.7.2014 [cit. 2015-03-12]. 58
Dostupné z: http://www.citeworld.com/article/2458446/cloud-computing/amazon-googlemicrosoft-cloud-price-wars-hurt-everyone.html [26]KAMAT, Mayur. GTalk is officially dead, long live Hangouts. The Times of India. [online]. 27.2.2015 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://timesofindia.indiatimes.com/tech/tech-news/GTalk-is-officially-dead-longlive-Hangouts/articleshow/46391941.cms [27]GOOGLE. Google Apps for Work. Google. [online]. 2015 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: https://www.google.cz/intx/cs/work/apps/business/products/calendar/ [28]GUNDOTRA, Vic. Google+ Hangouts and Photos: save some time, share your story. Google.[online]. 29.10.2013 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://googleblog.blogspot.cz/2013/10/google-hangouts-and-photos-savesome.html [29]MILLS, Elinor. Yahoo Mail to offer unlimited storage. cnet. [online]. 37.3.2007 [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://news.cnet.com/2100-1038_3-6171111.html [30]MACICH, Jiří. Cloudová kancelář: Google vs. Microsoft. interval.cz. [online]. 26.2.2013 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: https://www.interval.cz/clanky/cloudova-kancelar-google-vsmicrosoft/ [31]MICROSOFT. Microsoft Azure Trust Center. Microsoft Azure. [online]. 19.11.2014 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://azure.microsoft.com/en-us/support/trust-center/compliance/ [32] ZSCALER. Office 365 Security. zscaler. [online]. 2014 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.zscaler.com/cloud-security/office-365-security.php [33] GAVIN, Ryan. OneDrive for Everything in Your Life. The OneDrive Blog. [online]. 27.1.2014 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: https://blog.onedrive.com/onedrive-for-everythingyour-life/ [34]HUMPHRIES, Mark. Data warehousing: návrh a implementace. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, xii, 257 s. Databáze. ISBN 80-7226-560-1. [35]ŠTĚTKA, Martin. Zálohování v cloudu a disaster recovery pro malé a střední podniky. systemonline. [online]. 2014 [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.systemonline.cz/clanky/zalohovani-v-cloudu-a-disaster-recovery.htm [36]Zálohování a archivace. Učebnicový text [online]. 2005, č. 0 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: https://akela.mendelu.cz/~lidak/bif/obrtelova.doc
59
[37]SCHREIBER, Manuel. Absolutní bezpečí pro vaše soubory. chip.cz. [online]. 2009 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.chip.cz/casopis-chip/earchiv/rubriky/testy-atechnika/absolutni-bezpeci/ [38]BLŠTÁK, Oliver. Archivace – jediný moţný cíl vašich dat, 1. díl. systemonline. [online]. 7.8.2002 [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.systemonline.cz/clanky/archivace-jedinymozny-cil-vasich-dat-1-dil.htm [39]HEINIGE, Karel. „Cloud computing dokáţe zajistit milionové úspory…,“. SystemOnLine. [online]. 7.8.2011 [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: http://www.systemonline.cz/virtualizace/cloud-computing-dokaze-zajistit-milionoveuspory.htm [40]MICROSOFT. Co je OneDrive pro firmy?. Office. [online]. 2013 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: https://support.office.com/cs-cz/article/Co-je-OneDrive-pro-firmy-187f90af-056f47c0-9656-cc0ddca7fdc2#__how_does_skydrive [41] MICROSOFT. Porovnání plánů Office 365 pro firmy. Office. [online]. 2015 [cit. 201504-20]. Dostupné z: https://products.office.com/cs-cz/business/compare-office-365-forbusiness-plans [42] MICROSOFT. porovnání plánů Office 365 pro školy. Office. [online]. 2015 [cit. 201504-20]. Dostupné z: http://products.office.com/cs-CZ/academic/compare-office-365education-plans [43] GOOGLE. Kolik stojí Google Apps?. Google Apps. [online]. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://googleapps.cz/cena/ [44] GOOGLE. Google Apps pro školství. Google Apps. [online]. 2014 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://googleapps.cz/pro-skolstvi/
60
Seznam obrázků Obrázek 1.1: Znázornění cloud computingu, Zdroj: [5] .......................................................... 10 Obrázek 2.1: : Privátní, veřejný a hybridní model, Zdroj: [10] ............................................... 13 Obrázek 2.2: Odpovědnosti při provozování a uţívání cloudu, Zdroj: [11] ............................ 16 Obrázek 4.1: Evropská strategie pro cloud computing, Zdroj: [21]......................................... 27 Obrázek 5.1: Google Apps, Zdroj: [23] ................................................................................... 30 Obrázek 5.2: Grafické znázornění Office 365, Zdroj: [32] ...................................................... 34 Obrázek 5.3: Logo OneDrive, Zdroj: [33] ............................................................................... 35
Seznam tabulek Tabulka 4-1: Významné společnosti provozující cloud computing, Zdroj: [Vlastní].............. 28 Tabulka 5-1: Srovnání nabízených produktů společnosti Google [42] .................................... 33 Tabulka 5-2: Srovnání plánů a cen sluţeb Office 365 [41]...................................................... 37 Tabulka 8-1: Srovnání nabízených produktů pro školy [42] [43] ............................................ 44 Tabulka 8-2: Náklady na software ve Škole A, Zdroj: [Vlastní] ............................................. 45 Tabulka 8-3: Náklady na energii, Zdroj: [Vlastní] ................................................................... 46 Tabulka 8-4: Porovnání dosaţeného skóre školních cloudových řešení z Tabulky 5-1, Zdroj: [Vlastní] .................................................................................................................................... 47 Tabulka 8-5: Náklady při aktuálním řešení, Zdroj: [Vlastní]................................................... 48 Tabulka 8-6: Náklady při zavedení cloud computingu, Zdroj: [Vlastní] ................................. 48 Tabulka 8-7: Náklady na software ve Škole B, Zdroj: [Vlastní] ............................................. 50 Tabulka 8-8: Náklady na energii, Zdroj: [Vlastní] ................................................................... 50 Tabulka 8-9: Porovnání dosaţeného skóre školních cloudových řešení z Tabulky 5-1, Zdroj: [Vlastní] .................................................................................................................................... 51 Tabulka 8-10: Náklady při aktuálním řešení, Zdroj: [Vlastní]................................................. 53 Tabulka 8-11: Náklady při zavedení cloud computingu, Zdroj: [Vlastní] ............................... 53
Seznam grafů Graf 4-1: Výdaje na IT ve firmách podle průzkumu Microsoftu, Zdroj: [18] ......................... 23 Graf 4-2: Omezující faktory podle společností na zavedení cloud computingu, Zdroj: [20] .. 24 Graf 4-3: Povědomí o cloud computingu v EU, Zdroj: [17] .................................................... 28 Graf 6-1: Příčiny ztráty dat, Zdroj: [37] ................................................................................... 40
61
