KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014)1 Práva dítěte. Evropská unie podporuje práva dítěte v souladu s článkem 3 Smlouvy o Evropské unii. Tato práva jsou součástí základních práv, která musí EU a členské státy respektovat. V článku 24 Listiny základních práv Evropské unie je stanoveno, že děti mají právo na ochranu a péči nezbytnou pro jejich blaho. Mohou svobodně vyjadřovat své názory. V záležitostech, které se jich dotýkají, se k těmto názorům musí přihlížet s ohledem na jejich věk a vyspělost. Kromě toho musí být při všech činnostech týkajících se dětí prvořadým hlediskem nejvlastnější zájem dítěte. Mezinárodní ochrana práv dítěte vychází z hodnot a zásad zakotvených v Úmluvě OSN o právech dítěte z roku 1989 (UNCRC), která byla ratifikována všemi členskými státy EU. Činnosti Evropské komise v oblasti práv dítěte. Komise v roce 2006 přijala sdělení „Směrem ke strategii EU o právech dítěte“ s cílem vytvořit společný základ pro účinnou ochranu práv dítěte v rámci vnitřních a vnějších politik EU. Další informace k tomuto sdělení a k činnostem Komise v této oblasti lze nalézt na této internetové adrese: http://ec.europa.eu/justice_home/fsj/children/fsj_children_intro_en.htm Účel této konzultace. Komise má v úmyslu přijmout koncem roku 2010 sdělení o právech dítěte (2011–2014) s cílem podpořit strategii EU o právech dítěte. Tato konzultace nabízí zúčastněným stranám příležitost sdělit Komisi svůj názor na to, jaká konkrétní opatření přinášející skutečnou přidanou hodnotu lze realizovat na úrovni EU. Zároveň tak Komise může získat představu o konkrétních zkušenostech těch, kteří pracují s dětmi, zejména pokud jde o potíže, které musí překonávat při prosazování a ochraně práv dítěte. Komise má především zájem o spolehlivé údaje, faktické informace a konkrétní příklady situací v terénu, ať už jde o problémy či o jejich řešení. Témata obsažená v dotazníku. První část dotazníku je věnována hodnocení dřívějších iniciativ Komise v oblasti práv dítěte. Druhá část se zaměřuje na oblasti vyžadující zvláštní pozornost. Kdo může vyplnit dotazník? Dotazník je určen jednotlivcům, organizacím, sdružením, orgánům a institucím, které se na místní, regionální, vnitrostátní, evropské nebo mezinárodní úrovni zabývají ochranou a prosazováním práv dítěte. Není nutné odpovídat na všechny otázky. Můžete na základě svých zkušeností odpovědět pouze na otázky související s Vaší činností.
Klíčové otázky I. Otázky související s dřívějšími iniciativami Komise
1
Tento dokument byl připraven útvary Komise a slouží ke konzultačním účelům. V žádném případě nepředstavuje stanovisko Komise k daným záležitostem a ani jej žádným způsobem nepředjímá.
1.
Ve sdělení Komise „Směrem ke strategii EU o právech dítěte“ z roku 2006 byla stanovena ucelená strategie EU zaměřená na účinnou podporu a ochranu práv dítěte v rámci vnitřních a vnějších politik Evropské unie a na podporu úsilí členských států v této oblasti. Jak hodnotíte toto sdělení?
2.
Evropská unie je povinna zdržet se všech činností, které by porušovaly práva dětí, a zohlednit tato práva při provádění vlastních politik (mainstreaming). Komise zavedla celou řadu nástrojů, mj. legislativní opatření, právně nevynutitelné nástroje, finanční podpory a výměnu osvědčených postupů, s cílem přijmout zvláštní opatření na ochranu a podporu práv dítěte v souladu se Smlouvami a s ohledem na zásady subsidiarity a proporcionality. Jak hodnotíte tyto výsledky?
II. Otázky související se situací v terénu Na základě sdělení z roku 2006 vyzvala Evropská rada k vytvoření ambiciózní strategie EU o právech dítěte a požádala Komisi, aby zjistila, kde by mohla opatření EU na ochranu a podporu práv dítěte být přínosná, přičemž zvláštní pozornost je věnována potřebám zvláště zranitelných dětí.
Soudnictví vstřícné k dětem 3.
Jaké hlavní překážky a problémy musí děti překonávat v souvislosti se soudními systémy (občanské právo, trestní právo, správní právo atd.)? Konkrétně jakým výzvám a problémům děti čelí, pokud se musí účastnit soudního řízení, ať už občanského soudního řízení, řízení souvisejícího s migrací nebo azylovými záležitostmi nebo trestního řízení jako oběť či jako obžalovaný?
4.
Jaké konkrétní iniciativy byste navrhovali, aby byly soudní systémy k dětem vstřícnější? Domníváte se, že EU může k těmto iniciativám přispět? Pokud ano, jak? Jakým způsobem může EU přispět k tomu, aby byla práva dětí, zejména s ohledem na nejlepší zájmy dítěte, účinně respektována v soudních rozhodnutích, která se jich týkají?
5.
Víte o tom, že existují osvědčené postupy, iniciativy, programy (včetně programů dalšího vzdělávání) nebo nástroje, které přispívají k tomu, že soudní systémy mohou zohledňovat zvláštní práva, zájmy a potřeby dětí? Víte, že v této oblasti existují přeshraniční iniciativy (např. spolupráce s organizacemi v jiných členských státech nebo účast na společných programech, výměna osvědčených postupů atd.)?
6.
Děti se mohou účastnit soudních řízení jako zranitelní svědci nebo oběti. Domníváte se, že je třeba podniknout další kroky ke zohlednění potřeb a práv dětí v této situaci? Existují právní a praktická opatření, která by zabránila opakovaným výslechům a omezila negativní zkušenosti spojené s účastí na soudním řízení?
7.
Představují technologické prostředky (videokonference, videozáznamy, on-line stížnosti atd.) důležitý nástroj, který umožňuje dětem lepší přístup k soudním systémům nebo který poskytuje lepší ochranu během soudního řízení? Můžete v této souvislosti uvést příklad osvědčených postupů? 2
8.
Domníváte se, že osoby činné v soudních systémech členských států jsou náležitě vyškoleny, aby dokázaly zohlednit práva a potřeby dětí při soudních řízeních a při vynášení rozsudků? Pokud ne, můžete určit a popsat zvláštní potřeby?
Právní opatření na ochranu práv dětí 9.
Jakým způsobem, podle Vašeho názoru, zohledňuje rodinné poradenství (mediace) nejlepší zájmy dítěte? Jaké kroky by podle Vás Unie měla učinit na podporu využívání rodinného poradenství (mediace) mezi členskými státy?
10.
Unie má zájem řešit problémy, se kterými se setkávají občané EU v jiných členských státech, pokud jde o doklady týkající se jejich občanského stavu (např. narození, jméno, osvojení, adopce atd.). Pokud občané potřebují předložit tyto doklady v jiném členském státě, často se setkávají s nákladnými a časově náročnými požadavky na překlad nebo ověření pravosti svých dokladů. Jak lze, podle Vašeho názoru, zlepšit tuto situaci?
11.
Z dlouhodobého hlediska je možné řešit vzájemné uznávání účinků dokladů o občanském stavu. To by znamenalo, že např. vztah rodič–dítě, který vznikne narozením nebo adopcí a je právoplatný v jednom členském státě, by se uznával i v jiném členském státě. Myslíte si, že by Unie měla v tomto směru přijmout opatření?
12.
V rámci revize nařízení Brusel IIa (o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti) Komise zvažuje potřebu zavést minimální normy, pokud jde o rozhodnutí ohledně rodičovské zodpovědnosti. Pokud by byly takové společné minimální normy zavedeny, členské státy by mohly uznávat a prosazovat rozhodnutí o svěření do péče, která jsou přijata v jiném členském státě, bez jakýchkoli dalších kroků, a tak urychlit konečné rozhodnutí v případě sporů o svěření do péče. Myslíte si, že by Unie měla zavést minimální normy týkající se rozhodnutí o rodičovské zodpovědnosti? O jaké minimální normy by se mělo jednat?
13.
S jakými obtížemi a problémy se Vy (nebo Vaše organizace) potýkáte v terénu při řešení mezinárodních adopcí (mezi členskými státy EU a třetími zeměmi)? S jakými obtížemi a problémy se Vy (nebo Vaše organizace) potýkáte v terénu při řešení rozhodnutí o adopci mezi členskými státy EU?
Zranitelné skupiny dětí 14.
Které skupiny dětí jsou, podle Vašeho názoru, zvláště zranitelné? Máte údaje a čísla k těmto situacím?
15.
Jakým způsobem se Vaše organizace věnuje zranitelným skupinám dětí? S jakými obtížemi a problémy se setkáváte v terénu při rozvoji činností ve prospěch zranitelných skupin dětí? 3
16.
Víte o tom, že existují osvědčené postupy, iniciativy nebo programy, které přispívají k lepší ochraně nejzranitelnějších skupin dětí? Víte, že v této oblasti existují přeshraniční iniciativy (např. spolupráce s organizacemi v jiných členských státech nebo účast na společných programech, výměna osvědčených postupů atd.)?
17.
Jaké konkrétní iniciativy jsou, podle Vašeho názoru, nezbytné pro lepší ochranu práv a podporu nejlepších zájmů zranitelných dětí? Domníváte se, že EU může k těmto iniciativám přispět? Pokud ano, jak?
Násilí vůči dětem 18.
Máte údaje a čísla související s násilím vůči dětem? Máte údaje o soudních rozhodnutích v případech násilí vůči dětem?
19.
Jakým způsobem se Vaše organizace věnuje ochraně dětí před násilím? S jakými obtížemi a problémy se setkáváte v terénu při provádění opatření zaměřených na boj proti násilí vůči dětem?
20.
Víte o tom, že existují osvědčené postupy, iniciativy nebo programy, které mohou přispívat k lepší ochraně dětí před násilím? Víte, že v této oblasti existují přeshraniční iniciativy (např. spolupráce s organizacemi v jiných členských státech nebo účast na společných programech, výměna osvědčených postupů, výměna zkušeností mezi soudci v oblasti soudního systému pro mladistvé atd.)?
21.
Jaké konkrétní iniciativy byste navrhovali, aby byly děti lépe chráněny před násilím? Domníváte se, že EU může k těmto iniciativám přispět? Pokud ano, jak?
22.
Jaké konkrétní iniciativy byste navrhovali, aby byly děti lépe chráněny před násilím mezi vrstevníky (jako je šikana a internetová šikana)? Domníváte se, že EU může k těmto iniciativám přispět? Pokud ano, jak?
23.
Domníváte se, že by EU měla aktivněji vyvíjet pohotovostní mechanismus zaměřený na děti a zajistit jeho přeshraniční interoperabilitu? Pokud ano, jak?
24.
Jak by podle Vás mohla Komise podpořit účinné zavedení linky pomoci 116 000 pro nezvěstné děti v členských státech? Domníváte se, že EU může přispět?
Dětská chudoba 25.
Jakým způsobem se Vaše organizace zabývá dětskou chudobou? S jakými obtížemi a problémy se setkáváte Vy (nebo Vaše organizace) v terénu při provádění opatření zaměřených na boj proti dětské chudobě?
26.
Víte o tom, že existují osvědčené postupy, iniciativy nebo programy, které přispívají k omezení dětské chudoby? Víte, že v této oblasti existují přeshraniční iniciativy (např. spolupráce s organizacemi v jiných členských státech nebo účast na společných programech, výměna osvědčených postupů atd.)? 4
27.
Jaké konkrétní iniciativy byste navrhovali pro omezení dětské chudoby? Domníváte se, že EU může k těmto iniciativám přispět? Pokud ano, jak?
III. Další otázky Komunikace 28.
Jaké jsou účinné způsoby komunikace s dětmi a dospělými o právech dítěte? Víte o tom, že existují osvědčené postupy nebo iniciativy zaměřené na informování dětí a zvyšování jejich povědomí, pokud jde o jejich práva? Víte, že v této oblasti existují přeshraniční iniciativy (např. spolupráce s organizacemi v jiných členských státech nebo účast na společných programech, výměna osvědčených postupů atd.)?
Účast dětí 29.
Víte o tom, že existují osvědčené postupy nebo iniciativy zaměřené na účast dětí na tvorbě politik, které se jich týkají?
30.
Jak byste zlepšili účast dětí v souvislosti se strategií EU o právech dítěte?
Ostatní oblasti 31.
Kterým dalším otázkám je třeba se podle Vašeho názoru věnovat v souvislosti se strategií EU o právech dítěte a proč?
5
