konstrukce, materiály plášť obvodová konstrukce, vnější plášť

konstrukce, materiály plášť obvodová konstrukce, vnější plášť roubená či sloupková konstrukce s fasádním obkladem  nevhodné:  roubená konstrukce s výrazným přesahem zhlaví v celém průběhu nároží  roubená konstrukce z masivní nehraněné kulatiny – historicky jde v prostoru Šumavy o nepůvodní formu. Roubení z nehraněných prvků se regionálně na Šumavě vyskytovalo, avšak v podstatně jemnějším tvaru a především se zcela odlišnou konstrukcí rohových spojů. Masivní nehraněné prvky jsou s oblibou realizovány s výrazným přesahem zhlaví v nárožích staveb a odkazují tak spíše na zámořské formy srubových staveb.  Plastové fasádní panely (viz kapitola „Rekonstrukce) zděná omítaná konstrukce  nevhodné:  V sídlech s vysokou urbanistickou a architektonickou hodnotou není vhodným řešením celoomítaná konstrukce, v enklávách s intenzivním zastoupením historické zástavby s podstatnou mírou dřevěných fasádních prvků je pak celoomítaná konstrukce zcela nežádoucí, neboť se stává v celkovém obrazu sídla či enklávy nevhodnou dominantou  Četná a zcela nahodilá kombinace omítané konstrukce s plochami výdřevy celkově vytvářející eklektický dojem stavby.  Strukturální omítka (plasticky pojednávaná, např. proškrabáváním) či omítka s výrazným prostorovým efektem.  U staveb citujících historickou architektonickou formu není vhodná omítka stahovaná do omítníků, působící příliš strojově (viz kapitola „Rekonstrukce!) zděná konstrukce s kamenným obkladem  nevhodné:  Stavby s pohledovým kamenným zdivem či obkladem jsou nevhodné do lokalit s převahou dřevostaveb či staveb s dřevěným fasádním obkladem.  Obklad z umělého kamene  Kamenné zdivo ze zdobně ložených prvků (haklíkové, kyklopské), z pravoúhlých prvků či jinak pravidelně tvarovaných prvků, z prvků příliš subtilních s hlubokou spárou, vytvářejících plastické řádkování, s širokou spárou opatřenou kontrastní maltovou vymazávkou

 doporučené:

doporučené: Je-li stavebním záměrem použití původních konstrukčních postupů a technologií, je třeba docílit poměrně pečlivé interpretace. V opačném případě může být výsledkem karikatura historické formy, která v kontextu původních staveb bude působit násilně a komicky. roubená či sloupková (event. zděná) konstrukce s výdřevou  roubená konstrukce z hladce opracovaných trámů, s hladkým nárožím, s přesahem zhlaví pouze bezprostředně pod pozednicí  sloupková konstrukce s vnější výdřevou, celoplošnou nebo pouze ve štítě, nejlépe se svisle ložených prken zděná omítaná konstrukce  Omítané přízemí v kombinaci s výdřevou alespoň ve štítě.  Hladké provedení omítky - u staveb citujících historickou formu je vhodné ruční provedení (viz str. 9). konstrukce s kamenným obkladem  Kamenný obklad volit výjimečně, ve střízlivém provedení a pouze do lokalit, kde použití kamenné pohledové konstrukce nenaruší celkový obraz sídla či jeho části – i v tomto případě však volit citlivou kombinaci kamenných ploch s výdřevou především ve štítě.  Kámen volený z regionálně obvyklých druhů, štípaný či sbíraný, nepravoúhlého tvaru  Prvky těsně kladené s hlubokou maltovou spárou průměrné šířky max. 1,5 cm či s efektem kladení „na sucho“ (malta je nanášena u vnitřního líce kamenného prvku); možným řešením je i lazurní krytí kamenné konstrukce přetažením malty přes líc zdiva.

a

b

15

podezdívka  nevhodné:  Podezdívka by se neměla stát dominantním prvkem fasády.  Neměla by zasahovat vysoko do obvodového pláště přízemí.  Horní hrana podezdívky by neměla být opatřena výrazným

oplechováním (např. pozinkovaným plechem)  Nevhodné příklady skladebného řešení kamenné konstrukce

jsou uvedené na str. 15

střecha  nevhodné:

doporučené:  pálená či betonová krytina a krytina z profilovaných plechů či jiné tvarově výrazné konstrukce (např. vlnité bitumenové krytiny)  krytiny lesklé či opatřené lesklým nátěrem.  Nepříliš vhodné jsou rovněž krytiny z asfaltového šindele, zejména se spodní tvarovanou hranou.  čela krokví opatřena výrazným oplechováním.  Obednění předsazené části střechy včetně pozednice  „falešné zvonice“ či jakékoli dekorativní prvky umístěné do objemu střechy  Sporné je použití přírodní břidlice zejména na stavbách konzervativních – jedná se o zcela nepůvodní materiál, objekty působí „přeurčeně“.

 doporučené:

doporučené:  V případě dřevěné konstrukce obvodového pláště je vhodné opatřit stavbu podezdívkou, která vytváří ochranu proti zemní vlhkosti a proti ostřiku.  Je nezbytné, aby podezdívka působila co nejpřirozeněji v konstrukci byla provedena co nejstřízlivěji.  Podezdívku je možno realizovat i jako předsazenou konstrukci, v těchto případech je vhodné korunu konstrukce ponechat volnou, případně s měděným oplechováním  Výška kamenné podezdívky by měla sahat od terénu max. 40 cm nad úroveň vstupní hrany přízemí (linie 1.np.)  V případě staveb realizovaných v členitém terénu je vhodné pojednat v kamenném obkladu či jiném kontrastním materiálu celou suterénní část.  Konstrukce podezdívky může být omítaná, kamenná či betonová - možné příklady materiálového a konstrukčního řešení soklu jsou uvedeny na str. 15

 doporučené:  krytiny šindelové, vláknocementové, event.

plechové z falcovaných pásů.  Stavby s pohledově přiznanými krokvemi ve štítě

bez vnějšího oplechování.  Další obrazová dokumentace – viz str. 9 a 10

„Střecha – materiál“ a „Střecha – konstrukční detaily“

doplňkové konstrukce štít

Výsledné pojetí novostavby by mělo být co nejstřízlivější. Není nezbytné a často ani žádoucí, aby objekt byl replikou původní zástavby. Vzhledem k tomu, že historické konstrukční možnosti byly omezené, celkový dojem původní zástavby nebyl ani v době jejich vzniku tak technicky dokonalý a „přeurčený“, jak se tomu často děje dnes.

 nevhodné:

doporučené:  předsazené balkony ve štítě - jedná se o nepůvodní prvek, který se v lidovém stavitelství Šumavy v žádné formě nevyskytoval.  v případě kryté pavlače nevolit u prvků zábradlí příliš velkou zdobnost

16

 doporučené:

 u zástavby v historickém kontextu je vhodnější volbou zachovat jednoduchý štít bez štítové pavlače - jedná se o střízlivější řešení, které minimalizuje nevhodně pojaté detaily  v celé šíři štítu je případně možno navrhnout vestavěnou pavlač s plně vydřevenou plochou zábradlí či s plochými sloupky co nejjednodušší formy a plně vydřevenými cípy střechy tak, aby pavlač působila jako integrální součást štítu, nikoli jako ohraničený a dominantní prvek

vikýře, střešní okna  nevhodné:

 vikýře výrazného tvaru, zastřešené dominantní valbou či jinak členitou konstrukcí  zmnožené individuální vikýře či střešní okna vytvářející na střešní rovině výrazný a dominující prvek.  střešní okna a výrazně pojednané vikýře jsou nevhodným řešením do vizuálně exponovaných objektů zejména v sídlech vysoké urbanistické a architektonické kvality

 doporučené:

 jednoduché, nejlépe pultové, (dlátkové), sdružené do průběžného pásu  střešní okna jsou možným řešením, u zvláště cenných enkláv s nejlépe dochovaným stavebním fondem je nezbytné přistupovat k jejich návrhu individuálně, podle vizuálního uplatnění staveb v rámci sídla. Jsou vhodná do pozic méně pohledově exponovaných

komíny  nevhodné:

II. nevhodné jsou komíny jakkoli pohledově dominující - nerezové, z pohledového zdiva či keramickým obkladem, komíny opatřené krycí deskou s přesahy, komíny převýšené  zmnožené v různých výškových pozicích v rámci střechy  komíny umístěné v blízkosti štítu stavby

 doporučené:

 komíny zděné omítané, plechové, jednoduchého tvaru, umístěné v horní polovině střešní roviny, nejlépe blíže hřebeni  komíny opatřené tvarově jednoduchou stříškou

17

okna, dveře, garážová vrata  nevhodné:

 doporučené:

okna členitých tvarů, okna se zaklenutým nadpražím okna plastová s falešnými dělícími lištami vstupní dveře s ozdobnými lištami a prosklením garážová vrata s výraznou profilací, zejména plastické kazety při konzervativním řešení stavby v klasických proporcích a designu je nevhodné umisťovat okna nahodile, zejména blíže nárožím stavby  okna v horní části štítu zasahující do bezprostřední blízkosti střešní linie štítu     

 pravoúhlý tvar okenních i dveřních otvorů  v situaci, kdy objekt cituje původní typologickou formu, je vhodné navrhovat okna v poměru stran 2 : 3 orientace delší stranou na výšku, dělená konstrukčními příčkami, umístěna u vnějšího líce obvodové stěny  okna dřevěná klasická, špaletová, event. Eurookna (viz poznámka v prostředním sloupci)  dveře a garážová vrata jednoduchého designu s plnými křídly, dřevěná  pozice: - při konzervativním řešení staveb navrhovat okna do obvyklých štítových pozic blíže vertikální ose průčelí, dle šíře fasády ve dvou, či třech osách  Kompromisním, avšak problematickým řešením je používání dřevěných oken vyráběných z tzv. europrofilů, které vzhledem k průřezu prvků propůjčují konstrukci příliš masivní vzhled. Tento efekt se uplatňuje zejména u okenních otvorů s klasickým dělením, kde je prosklení na úkor konstrukce křídel velmi omezeno.

Celkový vzhled stavby nelze předepisovat do důsledku – pokud se stavebník rozhodne pro citaci původní typologické formy, je nezbytné přistupovat velmi zodpovědně k návrhu jednotlivých prvků, zejména k jejich tvaru a umístění na fasádě. V opačném případě se objekt stane pouze architektonickou karikaturou. Při zohlednění historického objemu a odpovídajícího materiálu je možné vytvořit i velmi zajímavou soudobou stavbu, umístění oken, jejich tvar i umístění je však nezbytné posuzovat individuálně.

18

materiály, barevnost  nevhodné:

doporučené:  dřevo – zcela nevhodné jsou konstrukce ve výrazných barevných odstínech odklánějících se tradiční barevnosti, zejména oranžové až žluté.  omítané konstrukce – výrazné barevné odstíny  kamenné konstrukce – jakákoli dominantní barevnost nepůvodního kamene – růžová, žlutá, zelená, případně s kontrastními efekty ve struktuře (žíhání, apod.)  střešní krytina – výrazná barevnost zejména v odstínech červené a barevnými efekty na skladebných prvcích (např., žíhané povrchové provedení u asfaltového šindele)

 doporučené:  dřevo – u obytných staveb je vhodná vždy pouze barevnost v odstínech

tmavě hnědé až černohnědé, či dřevo přírodní barvy, povrchově ošetřené proti povětrnosti  omítané konstrukce – omítka vápenná s nátěrem v barvě lomené bílé  kamenné konstrukce – barevnost regionálně obvyklých druhů kamene (středně až světle šedá, světlé okry)  střešní krytina – šindel s nátěrem v odstínech studené hnědé, barevnost ostatních krytin (vláknocementové šablony, plech) by měla být neutrální v odstínech střední až temně šedé

umístění hlavního vstupu a vjezdu do garáže  nevhodné:  umístění vstupu do štítové pozice stavby  V případě, kdy je garáž situována v delší fasádě blíže štítu, je nevhodné umístění i velikost oken řešit klasickým způsobem–

u historických staveb byl takto pojednaný štít reprezentativní fasádou objektu, za níž se skrývaly hlavní obytné místnosti. Výše uvedené řešení vytváří pouhou kulisu, je matoucí a nelogické.

 doporučené:  umístění vstupu blíže středu delší fasády  umístění vjezdu do garáže při okraji delší fasády  vjezd je možno umístit i do samostatného objektu

19

typologická forma – Dům alpského typu V prostoru Šumavy se vyskytují pouze dvě enklávy, kde je tzv. Dům alpského typu početněji zastoupen – v ryzí typologické podobě ve Volarech a v určitých objemových nuancích i v Dobré. Ve Volarech byla početná enkláva až na několik staveb prakticky zničena, vzhledem k jejímu nezaměnitelnému původnímu obrazu nelze obnovu staveb doporučit konvenčním způsobem, tedy pouhým stanovením základních architektonických zásad. Při eventuelní obnově enklávy by bylo žádoucí realizovat stavby jako kopie historické zástavby podle dostupné dokumentace a podrobného regulačního plánu.  nevhodné:  Sklon střechy menší než 28° či větší než 35°

Níže uvedené zásady lze použít pro zástavbu v sídle Dobrá. Rozdíly oproti pravidlům pro Dům šumavských plání spočívají v půdorysných proporcích a sklonu střechy, ostatní zásady jsou shodné.  doporučené:  půdorysné proporce: vždy pouze obdélné bez přístaveb

1:2, minimální šířka 13m, max. 16m 2:3, minimální šířka 15m, max. 16m 4:5, minimální šířka 15m, max. 16m  Sklon střechy 28-35°, hřeben vždy v delší ose stavby

sídla se zástavbou průměrné architektonické hodnoty V sídlech průměrné urbanistické a architektonické hodnoty jde o udržení základního charakteru sídelního obrazu a přítomných hodnot. Zástavba by opět měla být co nejstřízlivější ve své základní formě a vhodně doplňovat existující zástavbu. Stavební fond v těchto enklávách je často souborem nejrůznějších forem vzniklých v různých časových obdobích. Pro zástavbu v zásadě platí výše uvedená pravidla s těmito upřesňujícími body:

půdorysné proporce

20

obdélník, tvar L, U – vždy dle charakteru související zástavby

V případě zástavby solitérní či zástavby ve vazbě na objekty, jejichž historická forma byla zásadně proměněna, není nezbytné, často ani žádoucí, aby byla novostavba doslovnou citací původní typologické formy.

půdorysné proporce  doporučené : co nejjednodušší půdorysná forma – obdélník o poměr stran 1:2 – 2:3

výška objektu, půdorysné proporce  doporučené:  1 np., 2 np. – dle charakteru související zástavby. Tam, kde je v centrálních pozicích sídla

kompaktnější dvoupodlažní historická zástavba, je možné (v přímém kontaktu s touto zástavbou i žádoucí) přizpůsobit podlažnost i výšku římsy souvisejícím stavbám.  výška dvoupodlažních staveb po římsu od komunikace max. 6 m, vždy však podle výšky sousedící zástavby

 nevhodné :

půdorys blížící se čtverci, s nepatřičnými objemy připojenými k hlavní hmotě objektu (polygonální arkýře, apod.), či příliš členitý.

střecha tvar střechy  doporučené :  Tvarově jednoduchá, nejlépe prostá sedlová. Hřeben střechy navržený v delší ose

stavby  nevhodné:      

střecha plochá, stanová, mansardová či střecha členitých tvarů střecha sedlová, jednostranně opatřená valbou u drobnějších staveb oboustranná valba hřeben střechy navržený v kratší ose stavby střecha nesymetrická - protilehlé okapní linie jsou v různých výškách Střecha polovalbová je historizujícím prvkem, který v kontextu architektonicky méně hodnotné zástavby a setřelé historické výpovědi nevhodně rekonstruovaných staveb může působit jako přeurčený prvek. Není tedy prvkem vhodným, lze ji proto podmíněně připustit pouze v situacích, kdy je novostavba umístěna v historické enklávě s dochovaným tvaroslovím. V tom případě by se sklon polovalby měl pohybovat mezi 50°-55°.

sklon střechy  doporučené :  38° – 45°, v rámci uvedeného rozmezí sklon vždy přizpůsoben navazující zástavbě  nevhodné :  Sklon střechy menší než 38°  příliš pozvolná polovalba o sklonu  50°

přesah střechy  doporučené :  přesah střechy ve štítě může být max. 30 cm.  přesah střechy v okapní části objektu může být max. 50 cm  střecha může být disproporčně oproti podélné ose jednostranně vysunuta max. o 1,5 m a

vytvořit tak kryté zápraží. Pro vyvážené proporce štítu může být vyložena max. o ¼ šířky, na straně protilehlé max. o 50 cm.  vysunutí štítu oproti 1.np. v podélné ose je doslovnou citací historické formy, nelze jej proto v kontextu narušené zástavby jednoznačně doporučit. Je nezbytné dbát na citlivé a střízlivé použití dalších stavebních prvků ve štítě a celkového vyznění stavby tak, aby výsledný objekt nebyl architektonicky „přeurčen“ a tento objemový prvek používat pouze v kontextu podobně řešené související zástavby. Štít může být v podélné ose vysunut o 1/10 délky, max. však o 1m.  nevhodné :  výrazný přesah střechy ve štítě a v okapových partiích  u dvoupodlažních staveb je zcela nevhodné předsazení štítu v podélné ose a boční vyložení objemu střechy v ose příčné

doplňkové konstrukce štít  doporučené:  u zástavby je žádoucí zachovat jednoduchý štít bez štítové pavlače -

jedná se o střízlivější řešení, které minimalizuje nevhodně pojaté detaily  v kontextu se zachovalou historickou zástavbou je případně možno

navrhnout vestavěnou pavlač s plně vydřevenou plochou zábradlí a cípy štítu či podobně architektonicky zjednodušenou, tak, aby pavlač působila jako integrální součást štítu, nikoli jako ohraničený a dominantní prvek.  nevhodné :  předsazené balkony ve štítě  u staveb dvoupodlažních s obytným podkrovím je předsunutí štítu zcela

nežádoucí. Architektonické zásady týkající se následujících oddílů jsou formulované na stranách 15 až 19.

obvodové konstrukce, vnější plášt´ podezdívka střecha doplňkové konstrukce vikýře, střešní okna komíny okna, dveře, garážová vrata materiály, barevnost umístění hlavního vstupu a vjezdu do garáže

21

3.2.2.

DŮM ČESKOKRUMLOVSKA A HORNÍHO POVLTAVÍ

V prostoru Šumavy byla podstatná část sídel, kterou charakterizoval tento typ zástavby, buď zcela zničena či podstatně narušena. Sídla umístěná na škále urbanistických a architektonických hodnot nejvýše zde bohužel nenalezneme. Přesto existuje řada enkláv, u nichž je možno rekonstruovat jádrové části, v nichž jsou objekty uspořádány zpravidla kolem návesního prostoru. typologicky zastoupený v urbanistických formách :

 

návesní hromadná rozvolěná – jako druhotná výstavba 19. století

Sídla se zástavbou vysoké architektonické hodnoty základní hmota půdorysné proporce

Mimo hlavní prostor sídla se tento typus vyskytoval pouze sporadicky jako roztroušené dvorce, je proto nežádoucí tyto stavby v doslovné citaci historické formy svévolně v krajině zakládat. Výjimkou jsou objekty znovuobnovené na původních půdorysech. Je zcela nezbytné v závislosti na existující zástavbě zachovat výšku staveb i základní proporce a v celkovém architektonickém účinku se snažit o střízlivé a vysoce kultivované pojetí.

novostavby navrhované v přímé vazbě na historický stavební fond (na pozicích uprázdněných po původní zástavbě či v přirozených prolukách):

 doporučené:  uzavřený dvůr je čtyřstranný či trojstranný tvaru U dvěma

rameny orientovanými do veřejného prostoru, event tvaru C  půdorysné proporce dvora mají přibližně cca 20 -30m

v průčelní frontě a cca 40 – 50m v podélném směru. Vždy je nezbytné vycházet z původních půdorysných obrysů zaniklé zástavby či z obvyklých rozměrů zástavby související.

místění vstupu z veřejného prostoru  nevhodné :  umístění vstupu do štítu jedné z hmot blízko

nároží stavby (u dvorců orientovaných do komunikačního prostoru okapní frontou)  umístění vjezdu do garáže v uliční frontě objektu

 doporučené :  umístění vstupu blíže středu uliční fronty  umístění parkovacích stání uvnitř dispozice objektu

výška objektu (hlavní římsy)  nevhodné :  Je-li navrhovaný objekt zapojen do související

zástavby, nesmí rozdíl jejích výšek narušovat horizontální hladinu uliční fronty. U objektů mimo jádrový prostor sídla či v místech bez přímé vazby na sousední budovy, nesmí výška stavby narušovat obvyklou výškovou konvenci v enklávě.

22

 doporučené :  podlažnost musí být odvozena od výšky

související zástavby – v jádrových částech větších sídel zpravidla dvoupodlažní, v menších sídlech a okrajových částech může být stavba jedno-podlažní.  V případě, že je objekt orientován do veřejného prostoru dvěma kolmými křídly, mohou být výšky obou objemů rozdílné. Vždy však pouze v sídlech, kde je podobné objemové řešení obvyklé a navazující zástavba není řešena v jedné výškové hladině.  Je-li stavba navržena v bezprostřední vazbě na sousední objekty, měl by rozdíl výšek v linii hlavní římsy být nejvýše 50 cm. Pokud je zástavba ve svažitém terénu, je výška měřena relativně, na přivrácených stranách sousedních staveb – od paty každého objektů po hlavní římsu.

střecha tvar střechy  nevhodné :  forma průčelí výrazně odlišná od převažujícího

charakteru existující zástavby  u objemů orientovaných do veřejného prostoru štítem

střecha plochá, pultová, mansardová či střecha členitých tvarů  u objemů orientovaných do veřejného prostoru okapní frontou střecha pultová obrácená do prostoru dvora (vytvářející v návesním prostoru stěnu bez vnímatelné střešní plochy.

 doporučené :

základní tvar – sedlová, průčelí přizpůsobené související zástavbě či vycházející z dostupné obrazové dokumentace. Existuje řada variant v těchto základních kombinacích:  čtyřstranný dvůr, trojstranný dvůr tvaru C  průčelí do ulice je orientováno okapní frontou, v nárožích plynule napojeno na navazující hmotu střechy  kolmé rameno je protaženo do veřejného prostrou štítovou formou sedlovou jednoduchou či opatřenou valbou nebo polovalbou. Zbytek objemu je orientován do veřejného prostoru okapní frontou.  trojstranný dvůr tvaru U  kolmé trakty orientovány do veřejného prostoru štíty – mohou být jednoduché či opatřeny valbou či polovalbou, ve střední části situován vstup.

sklon střechy

přesah střechy

 nevhodné :

 nevhodné :

 ve štítových pozicích sklon menší než 40°  plochá polovalba se sklonem menším než 50° a výškou menší než 2/5 výšky střechy

 výrazné předsazení střechy ve štítě. Předsunutá střecha výrazně změní proporce štítu  oboustranné vyložení střechy v okapové partii o více než 50 cm

 doporučené :

 doporučené :

 symetrický sklon 35° – 45°  v situacích, kdy je stavba orientována do veřejného prostoru štítem, měl by se sklon

 přesah střechy ve štítě může být max. 30 cm, v příčném směru max. 50 cm  štít může být výjimečně v příčné ose o 1/5 šířky průčelí vysunut, max. však o 1,5m

střechy ve štítové pozici pohybovat mezi 40° a 45°  polovalba se sklonem by se měla pohybovat mezi 50°-55°

23

obvodové konstrukce

okna, dveře, vrata

 nevhodné :

 nevhodné :

 konstrukce z pohledového zdiva, s kamenným či keramickým obkladem (pozn.

Nevhodné příklady viz str. 19)  U staveb situovaných v jádrových částech sídel je nevhodné kombinovat omítanou konstrukci s výdřevou či řešit obvodovou konstrukci jako roubenou či cele vydřevenou  Používat omítky strukturované či s jakýmkoli prostorovým efektem  doporučené :  zděná konstrukce omítaná, s omítaným či betonovým soklem, charakter přizpůsoben

související zástavbě  hladké provedení omítek  V situacích, kdy je objekt situován mimo centrální pozice sídla je možno u staveb s kolmými křídly orientovanými do veřejného prostoru velmi střízlivým způsobem kombinovat omítanou úpravu konstrukcí s vnější výdřevou (výdřeva ve štítě i horním podlaží jednoho z objemů – viz str. 15 obr. b)

střešní krytina  nevhodné :      

krytiny výrazné profilace (např. bitumenové či plechové vlnité krytiny) krytiny lesklé či opatřené lesklým nátěrem. krytiny z asfaltového šindele, zejména se spodní tvarovanou hranou. hrany štítu opatřené výrazným oplechováním. Obednění předsazené části střechy včetně pozednice Sporné je použití přírodní břidlice, která není v regionu původní, objekty působí „přeurčeně“.

 doporučené :  krytiny pálené, případně betonové hladké, vláknocementové, event. plechové z falcovaných pásů či šindelové  U štítových fasád hladké provedení štítové hrany – uložení krytiny do maltového lože, v případě mírného předsazení střechy

ponechání hrany bez kontrastního oplechování odpovídající obrazová dokumentace – viz str. 9 a 10 „Střecha – materiál“ a „Střecha konstrukční detaily“

doplňkové konstrukce

 členité tvary oken, okna s obloukovým nadpražím  dveře a vrata s ozdobnými lištami a skleněnými výplněmi  plastová okna a okna s falešnými dělícími lištami  doporučené :  pravoúhlý tvar konstrukcí  při rozmístění oken ve štítě umístěné v kontextu historické zástavby je nezbytné

dbát na střízlivost formy okenních otvorů a jejich rozmístění na fasádě  je možno ctít klasické rozložení oken a jejich tvar, v určité nuanci je možno pojetí

přizpůsobit soudobým architektonickým trendům – tento přístup však vyžaduje velkou míru citlivosti a profesní zdatnosti a měl by být konzultován  v případě citace původní typologické formy stavby okna v poměru stran 2 : 3 orientace delší stranou na výšku  dřevěná klasická, event. Eurookna  vjezdová vrata a dveře jednoduchého designu s plnými křídly odpovídající obrazová dokumentace – viz str. 11 a 18 nahoře

barevnost  nevhodné :  barevnost kontrastní či v neobvyklých odstínech (modrá, zelená...)  doporučené :  omítané konstrukce – vápenná omítka v barvě lomené bílé; eventuelně je

možno volit i jemné pastelové tóny, především okry – pro sídla, zejména pro části, ve kterých se obnovují celé jádrové části sídla, je však žádoucí vytvořit koncept barevného řešení fasád  střešní krytina – pálená či betonová krytina v tlumených cihlových odstínech či v tmavých okrech, šindel s nátěrem v odstínech studené hnědé.  Barevnost ostatních krytin by měla být neutrální v odstínech střední až temně šedé a cihlové červeně odpovídající obrazová dokumentace – viz str. 10 „Barevnost“

Vnější účinek staveb včetně všech doplňujících konstrukcí by měl působit co nejstřízlivěji.

střecha, štít, uliční fasáda  nevhodné :  zcela nežádoucí jsou předsazené balkony, lodžie, ale i kryté štítové pavlače – tyto prvky

se v typické architektuře prostoru Českokrumlovska a jihovýchodního Pošumaví nevyskytovaly  falešné zvonice“ či jakékoli dekorativní prvky v prostoru střechy  doporučené :  je žádoucí navrhovat co nejjednodušší pojetí fasád, zejména těch, které jsou orientovány

do veřejného prostoru nebo se významně uplatňují v dálkových pohledech

vikýře, střešní okna  nevhodné :  ve valbě či polovalbě orientované do veřejného prostoru je nežádoucí navrhovat jakákoli střešní

okna či vikýře - ve střešních rovinách významně pohledově uplatněných pak vikýře výrazných tvarů či zmnožené v několika výškových úrovních. V dálkových pohledech na sídlo se tak zakládá výrazná a nežádoucí dominanta.  doporučené :  vikýře jednoduché, nejlépe pultové (dlátkové), jednotlivé či sdružené do průběžného

pásu, event. tzv. „volská oka“ s malým převýšením  střešní okna ve frontách vizuálně odvrácených od veřejného prostoru či v pozicích

málo pohledově dominujících je možno navrhnout i ve větších formátech. odpovídající obrazová dokumentace – viz str. 17 „Vikýře, střešní okna“ 

24

komíny  nevhodné :  je zcela nepřípustné navrhovat komíny do štítové části střechy opatřené valbou  nevhodné jsou komíny jakkoli pohledově dominující - nerezové, z pohledového zdiva

či keramickým obkladem, komíny opatřené krycí deskou s přesahy, komíny převýšené  komíny zmnožené v různých výškových pozicích v rámci střechy  komíny umístěné v blízkosti štítu stavby  doporučené :  zděné omítané, plechové, jednoduchého tvaru, umístěné v horní polovině střešní

roviny, nejlépe blíže hřebeni  v traktech odvrácených od veřejného prostoru je možno volit i komíny nerezové  komíny je možno opatřit tvarově jednoduchou krycí stříškou, či řešit ústí komínu

s uzavřeným horním ústím s bočními výdechy odpovídající obrazová dokumentace – viz str. 17 „Komíny“ 

Sídla se zástavbou průměrné a nízké architektonické hodnoty

novostavby navrhované ve vazbě na historický stavební fond (na pozicích uprázdněných po původní zástavbě či v přirozených prolukách):

V situacích, kdy je novostavba navrhována do jádrového (návesního) prostoru ve vazbě na dochovaný historický fond či v jádrových pozicích obnovuje podstatnou část zaniklé struktury, je rovněž nezbytné vycházet z výše uvedených zásad, zejména dodržet obvyklou výškovou hladinu a základní objem staveb, který spoluvytváří veřejný prostor a odvrácenou část zástavby orientovanou do navazující krajiny.

Doslovná citace historického typologického druhu není nezbytná a ani žádoucí, míra architektonické zkratky a soudobé interpretace by však měla být výsledkem profesionálního přístupu a vysoké míry citu pro detail. Pojetí staveb by mělo být velmi střízlivé a přinášet do sídel novou kvalitu. U obnovy podstatné části stavebního fondu v centrální části sídla je žádoucí, aby jednotlivým návrhům předcházel podrobný regulační plán, v ideálním případě, aby stavby vytvářející kompaktní celek nesly jednotný autorský rukopis.

Funkční řešení objektů v jádrovém prostoru sídel Funkční využití staveb vzhledem k jejich měřítku předpokládá spíše funkci rekreační – hromadné ubytování či málo obvyklé ale velmi vhodné využití jako bytový dům. Pro příklad uvádíme půdorysné řešení z projektu studenta FA ČVUT Miroslava Šajtara, který navrhl pro sídlo Lažišťko.

Detailněji se tomuto tématu věnuje kapitola na str. 30 v závěru oddílu.

výřez situace

půdorysy jednotlivých podlaží

25

3.2.3.

DŮM PODŠUMAVÍ

V řešeném území se jedná o velmi početnou skupinu sídel, která charakterizuje nejtypičtější formu architektury Jižních Čech. Jednoduché dvory se štíty otočenými do návesního prostoru, partie hospodářských objektů vytvářejících vnější linii formy s pásem zahrad přecházejícím do plužin. urbanistické formy  návesní  komunikační  hromadné

Sídla se zástavbou vysoké architektonické hodnoty základní hmota půdorysné proporce  nevhodné :  půdorysné řešení nerespektující

charakteristické uspořádání zástavby – vede k nevratné degradaci jádrového prostoru sídla a demonstruje konvenční přístup k práci s objemem bez ohledu na specifické hodnoty

novostavby navrhované v přímé vazbě na historický stavební fond (na pozicích uprázdněných po původní zástavbě či v přirozených prolukách):

 doporučené :  uzavřený dvůr je obvykle:  trojstranný tvaru U, dvěma rameny orientovanými

kolmo do veřejného prostoru  tvaru C, kdy je rameno situováno rovnoběžně

s komunikací  tvaru L, hlavním objeme orientovaným kolmo ke

komunikaci  půdorysné proporce dvora jsou cca 20 -25m v průčelí

umístění vstupu z veřejného prostoru  nevhodné :

a 30 – 40m v kolmém směru. Vždy je nezbytné vycházet původních půdorysných obrysů zaniklých budov či obvyklých rozměru staveb souvisejících  v zapojené zástavbě je nezbytné udržet objemy orientované do veřejného prostoru a v zadních traktech parcel (původní stodoly) uzavírající linii zástavby

Příklady představují konvenční půdorysné varianty staveb v jádrovém prostoru sídel, které je však vždy třeba přizpůsobit proporcím pozemku, na který je stavba navržena

 doporučené :

 umístění vstupu do štítu jedné z hmot do

 umístění vstupu blíže středu uliční fronty či mezi

pozic v blízkosti nároží stavby (u dvorců orientovaných do komunikačního prostoru okapní frontou)  umístění vjezdu do garáže v uliční frontě objektu

štítové fronty , u objektů půdorysu tvaru L pak v prostoru mezi štítem a sousední stavbou  umístění parkovacích stání uvnitř dispozice objektu

výška objektu (hlavní římsy), proporce štítu  nevhodné :  u staveb zapojených do související

zástavy nesmí být výška novostavby nižší či vyšší než římsa sousedního objektu více než 0,2m  proporce štítu ve veřejném prostoru nesmějí být větší než 2:5 a výška mezi terénem a okapní rovinou stavby přesahovat 3m – nevhodné proporce objemu způsobuje vysoká půdní nadezdívka  je zcela nevhodné a pro charakter sídla devastační navrhovat do kontextu jednopodlažní zástavby objekty dvou- a vícepodlažní

26

 doporučené :  1. np., přesná výška odvozena od výšky

související zástavby, max. 3m (od úrovně přilehlého terénu po okapní rovinu)  Ve svažitých lokalitách je výšku každé novostavby posuzovat individuálně, uvedený rozměr lze v zásadě vztáhnout k místu hlavního vstupu umístěného nejvýše dva schodišťové stupně nad terénem  Proporce fasády přízemní části štítu by se měly pohybovat mezi 1:4 a 2:5

střecha tvar střechy  nevhodné :  forma průčelí výrazně odlišná od převažujícího charakteru

existující zástavby  u objemů orientovaných do veřejného prostoru štítem střecha

plochá, pultová, mansardová či střecha členitých tvarů  u objemů orientovaných do veřejného prostoru okapní frontou

střecha pultová obrácená do prostoru dvora (vytvářející v návesním prostoru stěnu bez vnímatelné střešní plochy.

 doporučené :

základní tvar – sedlová, průčelí přizpůsobené související zástavbě či vycházející z dostupné obrazové dokumentace. Existuje řada variant v těchto základních kombinacích:  trojstranný dvůr tvaru U, dvojstranný dvůr tvaru L  kolmé rameno či ramena jsou protažena do veřejného prostoru štítovou fasádou  výjimečně a s rozvahou lze použít ve štítové pozici polovalbu, vždy však pouze v situacích, kdy je související zástavba řešena obdobným způsobem  trojstranný dvůr tvaru C  průčelí do ulice je orientováno okapní frontou, v nárožích plynule napojeno na související zástavbu štítem (jedná se o variantu v řešeném prostoru relativně málo obvyklou, proto ji lze použít pouze v situacích, kdy je novostavba navržena do proluky mezi dvěma stejně řešenými objekty )

sklon střechy

přesah střechy

 nevhodné :

 nevhodné :

 ve štítových pozicích sklon menší než 38° a větší než 45°  plochá polovalba se sklonem menším než 50° a výškou menší než 2/5 výšky střechy

 výrazné předsazení střechy ve štítě. Předsunutá střecha výrazně změní proporce štítu  oboustranné vyložení střechy v okapové partii o více než 50 cm

 doporučené :

 doporučené :

 symetrický sklon 38° – 45°  pokud je do štítové pozice navržena polovalba, měl by se její sklon pohybovat mezi

 přesah střechy ve štítě může být max. 20 cm, v příčném směru max. 50 cm  štít může být výjimečně v příčné ose o 1/5 šířky průčelí vysunut, max. však o 1,5m

50°-55° a její výška min. 2/5 výšky střechy

27

obvodové konstrukce

okna, dveře, vrata

 nevhodné :

 nevhodné :

 konstrukce z pohledového zdiva, s kamenným či keramickým obkladem (pozn.

nevhodné příklady viz str. 15)  U staveb situovaných v jádrových částech sídel ne nevhodné kombinovat omítanou konstrukci s výdřevou či řešit obvodovou konstrukci jako roubenou či cele vydřevenou  Používat omítky strukturované či s jakýmkoli prostorovým efektem  doporučené :  zděná konstrukce omítaná, s omítaným či betonovým soklem, charakter přizpůsoben

související zástavbě  hladké provedení omítek  V situacích, kdy je objekt situován mimo centrální pozice sídla v podhorských částech Šumavy, je možno u štítových fasád velmi střízlivým způsobem kombinovat omítanou úpravu konstrukcí s vnější výdřevou ve štítě ze svisle ložených prken – viz str. 15 obr. b)

střešní krytina  nevhodné :      

krytiny výrazné profilace (např. bitumenové či plechové vlnité krytiny) krytiny lesklé či opatřené lesklým nátěrem. krytiny z asfaltového šindele, zejména se spodní tvarovanou hranou. hrany štítu opatřené výrazným oplechováním. Obednění předsazené části střechy včetně pozednice Sporné je použití přírodní břidlice, která není v regionu původní, objekty působí „přeurčeně“.

 doporučené :  krytiny pálené, případně betonové hladké, vláknocementové, event. plechové z falcovaných pásů,

v podhorských sídlech případně i šindelové  U štítových fasád hladké provedení štítové hrany – uložení krytiny do maltového lože, v případě mírného

předsazení střechy ponechání hrany bez kontrastního oplechování odpovídající obrazová dokumentace – viz str. 9 a 10 „Střecha – materiál“ a „Střecha - konstrukční detaily“

doplňkové konstrukce

 členité tvary oken, okna s obloukovým nadpražím  dveře a vrata s ozdobnými lištami a skleněnými výplněmi  plastová okna a okna s falešnými dělícími lištami  doporučené :  pravoúhlý tvar konstrukcí  při rozmístění oken ve štítě umístěné v kontextu historické zástavby je nezbytné

dbát na střízlivost formy okenních otvorů a jejich rozmístění na fasádě  je možno ctít klasické rozložení oken a jejich tvar, v určité nuanci je možno pojetí

přizpůsobit soudobým architektonickým trendům – tento přístup však vyžaduje velkou míru citlivosti a profesní zdatnosti a měl by být konzultován  v případě citace původní typologické formy stavby okna v poměru stran 2 : 3 orientace delší stranou na výšku  dřevěná klasická, event. Eurookna  vjezdová vrata a dveře jednoduchého designu s plnými křídly odpovídající obrazová dokumentace – viz str. 11 a 18 nahoře 

barevnost  nevhodné :  barevnost zejména vnějšího pláště a střechy by zásadně neměla být

kontrastní či v neobvyklých sytých odstínech (modrá, zelená...)  doporučené :  omítané konstrukce – vápenná omítka v barvě lomené bílé; eventuelně je

možno volit i jemné pastelové tóny, především okry – pro sídla, zejména pro části, ve kterých se obnovují celé jádrové části sídla, je však žádoucí vytvořit koncept barevného řešení fasád  střešní krytina – pálená či betonová krytina v tlumených cihlových odstínech či v tmavých okrech, šindel s nátěrem v odstínech studené hnědé. Barevnost ostatních krytin by měla být neutrální v odstínech středně šedé a cihlové červeně odpovídající obrazová dokumentace – viz str. 10 „Barevnost“ 

Vnější účinek staveb včetně všech doplňujících konstrukcí by měl působit co nejstřízlivěji.

střecha, štít, uliční fasáda  nevhodné :  zcela nežádoucí jsou předsazené balkony, lodžie, ale i kryté štítové pavlače – tyto prvky

se v typické architektuře prostoru Podšumaví nevyskytovaly  falešné zvonice“ či jakékoli dekorativní prvky v prostoru střechy, které jsou v tomto sídelním prostoru zcela nepůvodní  doporučené :  je žádoucí navrhovat co nejjednodušší pojetí fasád, zejména těch, které jsou orientovány

do veřejného prostoru nebo se významně uplatňují v dálkových pohledech

vikýře, střešní okna  nevhodné :  ve střešních rovinách významně pohledově uplatněných je nežádoucí navrhovat vikýře

výrazných tvarů či zmnožené v několika výškových úrovních. V dálkových pohledech na sídlo se tak zakládá výrazná a nežádoucí dominanta.   doporučené :  vikýře jednoduché, nejlépe pultové (dlátkové), jednotlivé či sdružené do průběžného

pásu, event. tzv. „volská oka“ s malým převýšením  střešní okna ve frontách vizuálně odvrácených od veřejného prostoru či v pozicích

málo pohledově dominujících je možno navrhnout i ve větších formátech. odpovídající obrazová dokumentace – viz str. 17 „Vikýře, střešní okna“

28

komíny  nevhodné :  je zcela nepřípustné navrhovat komíny do štítové části střechy opatřené valbou  nevhodné jsou komíny jakkoli pohledově dominující - nerezové, z pohledového zdiva

či keramickým obkladem, komíny opatřené krycí deskou s přesahy, komíny převýšené  komíny zmnožené v různých výškových pozicích v rámci střechy  komíny umístěné v blízkosti štítu stavby  doporučené :  zděné omítané, plechové, jednoduchého tvaru, umístěné v horní polovině střešní

roviny, nejlépe blíže hřebeni  v traktech odvrácených od veřejného prostoru je možno volit i komíny nerezové  komíny je možno opatřit tvarově jednoduchou krycí stříškou, či řešit ústí komínu

s uzavřeným horním ústím s bočními výdechy odpovídající obrazová dokumentace – viz str. 17 „Komíny“ 

Zohlednění typologického druhu (Dům v Podšumaví) v architektonickém řešení nové zástavby novostavby navrhované ve vazbě na historický stavební fond (na pozicích uprázdněných po původní zástavbě či v přirozených prolukách):

V situacích, kdy je novostavba navrhována do jádrového (návesního či komunikačního) prostoru sídla ve vazbě na původní stavební fond či obnovuje podstatnou část zaniklé struktury, je rovněž žádoucí respektovat výše uvedené zásady. Je zejména důležité dodržet obvyklou výšku a základní objem staveb, který spoluvytváří veřejný prostor a odvrácenou část zástavby orientovanou do navazující krajiny.

Stejně jako bylo již uvedeno v kapitole týkající se typologického druhu Českokrumlovska a jižního Povltaví, není doslovná citace historického typologického druhu v architektonických detailech nezbytná a ani žádoucí, provedení však musí být velice střízlivé a reprezentovat vysokou architektonickou kulturu. U obnovy podstatné části stavebního fondu v centrální části sídla je žádoucí, aby jednotlivým návrhům předcházel podrobný regulační plán, v ideálním případě, aby stavby vytvářející kompaktní celek nesly jednotný autorský rukopis.

Zástavba navrhovaná mimo jádrové pozice sídel Jak již bylo řečeno v úvodu kapitoly, není žádoucí doslovně citovat tento typologický druh v situacích, kde se historicky nevyskytoval. Sevřené dvorce v pravidelném uspořádání jsou typické pro návesní pozice, v okrajových částech sídel se vyskytovaly stavby půdorysně jednodušší, avšak vycházející z typické formy.

Výška objektů: příklad č. 1 hlavní objem

příklad č. 2 hlavní objem

U nových stavebních celků, které jsou situovány mimo návesní prostor sídla, avšak v prostorové vazbě na zástavbu charakteristických forem, je žádoucí aby vytvářely jednotný koncept a byly realizovány na základě podrobného regulačního plánu. Při architektonickém ztvárnění staveb je vhodné využít odkazu na původní typologickou formu zejména tam, kde je alespoň částečně dochována historická struktura v charakteristických objemech. Možnosti řešení zástavby jsou uvedeny v urbanistické rukověti, níže jsou uvedeny dva příklady vycházející z měřítka charakteristických forem. Vzhledem k velké zastavěné ploše jsou objekty vhodné k rekreační funkci (penziony, bydlení v apartmánech) či jako bytové domy (byty soukromé, nájemní, sociální...)

příklad č. 1

- 1 np. s obytným podkrovím – výška od přilehlého terénu k hlavní římse max. 4m - výjimečně 2 np. s obytným podkrovím – výška max. 6m (v situacích, kdy je navazující zástavba dvoupodlažní)

- 1 np. s obytným podkrovím – výška od přilehlého terénu k hlavní římse max. 4m - výjimečně 2 np. s obytným podkrovím – výška max. 6m (v situacích, kdy je navazující zástavba dvoupodlažní)

příklad č. 2

29

Příklad návrhu nového stavebního souboru v obci Ražice /PI/ (studentský projekt Magdaleny Röhrichové na FA ČVUT v Praze)

30

31