Konkurenceschopnost zemědělců a potravinářů na evropském trhu
Znojmo 2010
Ing. Ivo Zdráhal
Okruhy přednášky 1. Globální trendy agrobyznysu 2. Tendence v jednotlivých článcích komoditních vertikál 3. Zemědělství a potravinářství v EU
Komoditní řetězec Dodavatelé vstupů do zemědělství
Výrobci zemědělských produktů
Vývoz zemědělských produktů
Dovoz zemědělských produktů a potravin
Podniky nákupu, skladování a zpracování zemědělských produktů Podniky velkoobchodu potravinami, dopravy a ostatních služeb
Podniky maloobchodu potravinami
Instituce veřejného stravování
Spotřebitelé
Agrobyznys
Krmivářský průmysl Služby pro zemědělství a potravinářství
Dodavatelská odvětví vstupů do zemědělství a potravinářství Potravinářský obchod a veřejné stravování
AGROBYZNYS
Potravinářský a jiný zpracovatelský průmysl
Agrárně-průmyslový komplex Agrárněpotravinářský komplex
Zemědělství, lesnictví, vodohospodářství
Agrobyznys - definice ..souhrn všech činností týkajících se výroby, zpracování a distribuce zemědělských produktů, to znamená výrobní činnosti, skladování, zpracování, doprava a prodej zemědělských komodit a produktů z nich vyrobených …“ Davis-Goldberg ..řetězec subsektorů vzájemně propojených řadou přímých i zpětných vazeb, zahrnující výzkum + dodavatele biologického materiálu dodavatele ostatních vstupů zemědělské výrobce nákupce zemědělských produktů zpracovatele první a druhé fáze zpracování zem. produktů (malo)obchod a instituce veřejného stravování .. Sonka – Hudson
50 % práce schopného obyvatelstva ve světě 50 % světových aktiv 50 % spotřebitelských výdajů .
Zásadní změna v postavení zemědělství Nabídkový řetězec – produkce formovala nabídku ⇒ rozhodující kvalita půdy a výroba, lineární systém Vstupy
Země ědě ěl. produkty
1.zprac.
2.zprac.
Potrav. zbož ží
Poptávkový řetězec – poptávka motivuje výrobu ⇒ informace o poptávce, analýzy, koordinace a dohody týkající se využití celkových zdrojů
Vstupy
Země ědě ěl. produkty
1.zprac.
2.zprac.
Potrav. zbož ží
Tržní síla v agrobyznysu Spotřebitelé - domácnosti Veřejné stravování Ostatní odbytová místa Supermarkety Nákupní oddělení 2. fáze zpracování 1. fáze zpracování Nákup a odbyt Zem. podniky
Spolupráce v řetězci Motivy pro silnou konsolidaci a koordinaci v agrobyznysu: Efektivnost Získání konkurenční výhody
Pevnost spolupráce: otevřený trh marketingový kontrakt produkční kontrakt vertikální integrace
Trendy Trendy ovlivňující agrobyznys: Rozšiřující se tržní příležitosti, globalizace produkce a spotřeby, nejistota politiky a světového obchodu, rostoucí nejistota/nestálost, půda/voda/nevyužitý prostor – výzvy?, nové nápady – inovace a technologie, volba výkonů/hodnocení.
Potravinářský průmysl – trendy • Rychlý růst trhů rozvojových ekonomik • Zvyšování ekonomické úrovně obyvatelstva – zvyšování nároků na výživu • expanze mezinárodního obchodu zemědělských komodit a zpracovaných potravin • Zvyšování vlivu globálních korporací • Internacionalizace preferencí spotřebitelů • Nové segmenty (biopotraviny, nutriční výživa) • Důležitost inovací a výzkumu • Změna v chápání využití potravin • Důraz na kvalitu, výživnou hodnotu a zdravotní nezávadnost • Zvyšující se cena vstupů
Současné a budoucí trendy v zemědělství
Potřebný předpoklad Konkurenceschopný a dynamický potravinářský průmysl
Hlavní faktory ovlivňující konkurenceschopnost zemědělských podniků TECHNOLOGY
LEGAL SYSTÉM
MARKET POWER
EKONOM. FORCES
INTERNAL ENVIRONMENT
COMPETITORS
INDIVIDUAL FARM Land, Land, Labour, Labour, Capital
MARKET ACCESS POLITICAL FORCES
GLOBALISATION
SOCIAL CULTURAL NORMS
PEOPLE
Charakteristika změn vyplývající z paradigma znalostní ekonomie Charakteristiky
Tradiční koncepce
Nová koncepce
Přístup k zemědělství
Zemědělství je zemědělská výroba
Zemědělství je součástí výroby potravin
Charakter výstupu
Komodita je konečný výrobek
Komodita je surovina
Struktura produkce
Hlavní typické plodiny a produkty ŽV
Žádané a poptávané plodiny a produkty
Determinující faktor výroby
Výrobní podmínky, půda, kapitál
Požadavky zákazníka
Základ konkurenční výhody
Kvalita půdy, technologie, stavby
Lidé, znalosti, strategie, organizace
Volba zaměření výroby
Universální struktura dle dostupných výrobních faktorů a vstupů
Specializace na konkrétní (žádanou) surovinu
Vztah k majetku
Vlastnictví aktiv
Kontrola aktiv
Charakteristika změn vyplývající z paradigma znalostní ekonomie Charakteristiky
Tradiční koncepce
Nová koncepce
Rozhodující předpoklady úspěchu
Kapitál v peněžní a naturální formě
Znalosti a informace
Vztah k pracovní síle
PS je náklad a součást investice
PS je investice a součást nákladů
Typ obchodu
Prodává produkt a předává službu
Prodává službu a předává produkt
Charakteristika trhu
Neosobní vztahy/otevřené trhy
Osobní kontakty na bázi kontraktů
Typ vztahů s dodavateli a odběrateli
Převážně adverzní
Korektní, přátelské
Nákup vstupů
Velké množství různých dodavatelů
Nákup zpravidla od jednoho zdroje
Vlastní výroba vstupů
Velmi silná tendence
Nákup od dodavatelů
Charakteristika změn vyplývající z paradigma znalostní ekonomie Charakteristiky
Tradiční koncepce
Nová koncepce
Vztah k ceně nabídky produktu
Jednoznačně tlak na zvyšování ceny
Preference snižování nákladů
Rozhodující druh rizika
Riziko selhání trhu (ceny)
Riziko selhání vztahů
Postavení v systému
Nezávislost
Interakce s partnery
Charakteristika podnikání
Stabilita
Změna, flexibilita
Znalosti podmiňující úspěch
Technické
Ekonomické a komunikační
Přístup k zemědělství
Znalostní, na základě tradice
Učící se, inovativní
Vztah k přírodním zdrojům Využívání a čerpání
Užívání a ochrana
Filosofie výroby
Výroba zboží a využití odpadu
Výroba zboží a likvidace odpadu
originalita
Budoucí úspěšná konkurenceschopnost
0 %
pr ém ie za
di fe re nc ia ci 10 0
%
Diagram strategické volby
komerčně-průmyslová
reziduální
100 % Podíl činnosti v důchodu
0%
?Zemědělský podnik zítřka? Co bude dělat? “Biologické vytvoření“ suroviny se specifickými vlastnostmi pro konečné nutriční, farmaceutické nebo průmyslové užití.
Jak to bude dělat? Integrovaný hodnotový řetězec umožňující určitelnost původu a kontrolu procesů, farmářem počínaje až ke konečnému uživateli.
Jak bude konkurovat? kvalitou (lépe), rychlostí přístupu na trh (rychleji), náklady (levněji).
Vybrané ukazatele zemědělství EU
Vývoj českého zemědělství v evropském kontextu
Vývoj českého zemědělství v evropském kontextu Expanze na větší trh: podporuje diferenciaci výrobců, vede k regionálním přesunům výrobních kapacit a k růstu výroby u (nej)efektivnějších subjektů; tím urychluje specializaci včetně potenciálu realizace úspor z rozsahu při využití inovací, zvýšení konkurence na rozsáhlejším (vnitřním/společném) trhu umožňuje zlepšení alokace výrobních faktorů směrem k (nej)efektivnějším činnostem a subjektům; tím se vytváří i lepší východiska pro růst konkurenceschopnosti na globalizovaném trhu, větší společný trh a rostoucí konkurence vyžaduje, ale současně i umožňuje rychlejší vědeckotechnický rozvoj, vývoj nových výrobků, procesů, technologií a postupů prostřednictvím společného (mezinárodně propojeného) výzkumu jeho bezprostřední aplikace v praxi ve všech národních ekonomikách zapojených do tohoto trhu, pokles účinnosti regulačních zásahů a politik, konstruovaných na principech ochrany trhu a izolace specifických tržních segmentů v jednotlivých odvětvích či sektorech, roste tržní síla rozhodujících subjektů světového trhu, v daném sektoru především finalizujících fází agrobyznysu, typu nadnárodních organizací a sítí využívajících různých forem propojení determinujících strukturu i vývoj globálních trhů
Otázky příčinných souvislostí spojených s vývojem starých a nových členských zemí Nedostatečná reflexe a zachycení výzvy změn podnikatelského prostředí spojené s globalizačními procesy v tomto sektoru včetně podcenění propojení v rámci navazujících fází komoditních vertikál a světových sítí (legilativní a ekonomické souvislosti)
Podcenění rozdílného stupně strukturálního vývoje zemědělství starých a nových zemí včetně nezbytného fázování priorit ve směřování a kontrole účinnosti podpory restrukturalizace a modernizace pro využití výrobního potenciálu
Rozdílné pojetí předpokladů konkurenceschopnosti, kdy u rozhodujících producentů EU15 jsou klíčovými inovace a modernizace technologií včetně tvorby předpokladů pro naplnění kritérií Best Practices a křížové kontroly, což souvisí i se směřování podpory v okruhu investic
Otázky příčinných souvislostí spojených s vývojem starých a nových členských zemí Rozdílná úroveň a specifika v rozdělení podpory provozu včetně národních obálek a možností významné části odtoku kapitálu z odvětví a užití ve spotřebě nezemědělských subjektů, s návaznými finančními problémy ve financování zemědělské výroby
Dosud nedořešené specifické problémy a závazky tranzitivních ekonomik spojené s transformací odvětví, dále prohlubující důsledky postupného vyrovnávání rozdílné podpory zemědělství ve starých a nových zemích EU
Významná diferenciace v podpoře podniků vázané na agroekologické podmínky (LFA) včetně nedůsledné vazby na zajištění priorit využívání výrobních faktorů v těchto oblastech.
