Medicína PRO PRAXI
Suppl. B 2015
www.solen.cz ISSN 1214–8687 ISBN 978-80-7471-101-5 ROČNÍK 12.
Abstrakta XIII. KONGRES PRAKTICKÝCH LÉKAŘŮ A SESTER V OLOMOUCI 28.–29. 4. 2015 Clarion Congress Hotel Olomouc II. interní klinika FN u sv. Anny Brno, OS ČLK v Olomouci a společnost Solen, s.r.o.
ORIGINÁLNÍ
Trimetazidin 35 mg
Nově 180 tbl Bez do oplatku Dop poručeno guid delines ES SC2
2 tablety bl d denně denn n
Zkrácená informace o přípravku Preductal® MR. dTento léčivý přípravek podléhá dalšímu sledování. sledování** SLOŽENÍ**: Trimetazidini dihydrochloridum 35 mg v jedné tabletě s říz řízeným uvolňováním. INDIKACE**: Trimetazidin je indikován u dospělých jako přídatná léčba k symptomatické léčbě pacientů se stabilní anginou pectoris, kteří jsou nedostatečně kontrolováni nebo netolerují antianginózní léčbu první volby. DÁVKOVÁNÍ A ZPŮSOB PODÁNÍ**: Dávka je jedna tableta trimetazidinu 35 mg 2krát denně v průběhu jídla. Přínosy léčby mají být zhodnoceny po 3 měsících a v případě nedostatečné reakce pacienta na terapii má být léčba ukončena. U pacientů s poruchou funkce ledvin/starších pacientů: U pacientů se středně těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu [30–60] ml/min) je doporučená dávka 1 tableta 35 mg ráno v průběhu snídaně. KONTRAINDIKACE**: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku. Parkinsonova choroba, příznaky parkinsonismu, tremor, syndrom neklidných nohou a další příbuzné poruchy hybnosti. Závažná porucha funkce ledvin (clearance kreatininu < 30 ml/min). ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ**: Přípravek není indikován k léčbě záchvatů anginy pectoris, ani k počáteční léčbě nestabilní anginy pectoris nebo infarktu myokardu, nemá být užíván ve fázi před hospitalizací, ani během prvních dnů hospitalizace. V případě záchvatu anginy pectoris je nutné znovu zhodnotit onemocnění anginou pectoris a posoudit adaptaci léčby. Trimetazidin může způsobit nebo zhoršit příznaky parkinsonismu (tremor, akinézu, hypertonii), které by měly být pravidelně vyšetřovány, zvláště u starších pacientů. V souvislosti s nestabilitou při chůzi nebo hypotenzí může docházet k pádům, zvláště u pacientů, kteří užívají antihypertenziva. INTERAKCE**. FERTILITA**. TĚHOTENSTVÍ**: Podání se nedoporučuje. KOJENÍ**: Během kojení se nemá přípravek podávat. ÚČINKY NA SCHOPNOST ŘÍDIT A OBSLUHOVAT STROJE**: Byly zaznamenány případy závratě a ospalosti, které mohou mít vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY**: Časté: závrať, bolest hlavy, bolest břicha, průjem, dyspepsie, nauzea, zvracení, vyrážka, svědění, kopřivka, astenie. Vzácné: arteriální a ortostatická hypotenze, která může být spojena s malátností, závratí nebo pádem, zvláště u pacientů užívajících antihypertenziva, zčervenání, palpitace, extrasystoly, tachykardie. Frekvence neznámá: příznaky parkinsonismu (tremor, akinéza, hypertonie), nestabilní chůze, syndrom neklidných nohou, ostatní příbuzné poruchy hybnosti, obyčejně reverzibilní po vysazení léčby; poruchy spánku (nespavost, ospalost), akutní generalizovaná exantematózní pustulóza, angioedém, agranulocytóza, trombocytopenie, trombocytopenická purpura, hepatitida. PŘEDÁVKOVÁNÍ**. VLASTNOSTI**: Trimetazidin má metabolické účinky, zachovává hladiny vysoce energetických fosfátů v myokardu. Antiischemické účinky jsou dosaženy bez průvodních hemodynamických účinků. VELIKOST BALENÍ**: 60, 120 nebo 180 potahovaných tablet s řízeným uvolňováním. Uchování: Žádné zvláštní podmínky. Registrační číslo: 83/328/01-C. Držitel rozhodnutí o registraci: LES LABORATOIRES SERVIER, 50, rue Carnot, 92284 Suresnes cedex, Francie. Datum revize textu: 12. 5. 2014. Před předepsáním přípravku si přečtěte Souhrn údajů o přípravku. Přípravek je dostupný v lékárnách na lékařský předpis a je částečně hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění, viz Seznam cen a úhrad léčivých přípravků: http://www.sukl.cz/ sukl/seznam-leciv-a-pzlu-hrazenych-ze-zdrav-pojisteni. INFORMACE NA ADRESE: Servier s.r.o., Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1, tel.: 222 118 111, www.servier.cz * Všimněte si prosím změn v informaci o léčivém přípravku Preductal MR. ** Pro úplnou informaci si prosím přečtěte celý Souhrn údajů o přípravku. 1. Fragasso G et al. Eur Heart J. 2006;27:942-948. 2. European Heart Journal (2013) 34, 2949–3003 doi: 10. 1093/eurheartj/eht296
MEDICÍNA PRO PRAXI XIII. kongres praktických lékaāĔ a sester v Olomouci 28.–29. dubna 2015, Clarion Congress Hotel Olomouc Pořadatelé: II. interní klinika FN u sv. Anny Brno, OS ČLK Olomouc, společnost Solen, s. r. o.
Pořadatel
II. interní klinika FN u sv. Anny Brno, OS ČLK v Olomouci a společnost Solen, s.r.o.
Prezident akce
prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc.
Programový výbor
prof. MUDr. Petr Kaňovský, CSc. MUDr. Kateřina Kubáčková doc. MUDr. Luděk Pour, Ph.D. MUDr. Lucie Růžičková Jarešová prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc. prof. MUDr. Květoslav Šipr, CSc.
Organizátor
SOLEN, s. r. o., Lazecká 297/51, 779 00 Olomouc Programové zajištění: Mgr. Jitka Strouhalová, mob.: 777 714 680, e-mail:
[email protected] Organizační sekretariát Mgr. Simona Elblová, mob.: 777 557 413, e-mail:
[email protected] Zajištění výstavních ploch: Mgr. Martin Jíša, mob.: 734 567 855, e-mail:
[email protected]
Datum a místo konání
28.–29. dubna 2015 Clarion Congress Hotel Olomouc
MEDICÍNA PRO PRAXI – XIII. kongres praktických lékařů a sester v Olomouci Citační zkratka: Med. praxi 2015; 12(Suppl. B) Grafické zpracování a sazba: Lucie Šilberská,
[email protected] Časopis je indexován v Bibliographia Medica Čechoslovaca a v Seznamu recenzovanýchneimpaktovaných periodik vydávaných v ČR. Účast je v rámci celoživotního postgraduálního vzdělávání dle Stavovského předpisu č. 16 ČLK ohodnocena 12 kredity pro lékaře a 8 kredity pro sestry. Workshop „Jak vyšetřit kognitivní poruchu v ordinaci lékaře” je ohodnocen 3 kredity pro lékaře. ISSN 1214–8687, ISBN 978-80-7471-101-5
B4
Program
Úterý 28. 4. 2015 10.00
Zahájení – prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc.
10.05–12.15
Kardiologie – garant prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc. Má kombinační léčba hypertenze oporu v současných doporučeních? – Souček M. Rezistentní hypertenze a možnosti její léčby – Řiháček I. Kam směřuje kombinační terapie hypertenze? – Václavík J. Koronární intervence neznamená vyléčení pacienta s anginou pectoris – Kovárník T. Kazuistiky z praxe – Kociánová E.
12.15–13.10
Polední přestávka
13.10–15.00
Vzácná onemocnění – garant MUDr. Kateřina Kubáčková Vzácná onemocnění – přehled současných evropských doporučení – Macek M. Vzácné nádory – Kubáčková K. Vzácná onemocnění v kardiologii – kardiomyopatie – Kuchynka P. Neurodegenerativní onemocnění – Kaiserová M., Kaňovský P. Poruchy metabolizmu – Košťálová E.
15.00–15.20 Sympozium SHIRE CZECH s.r.o. Morbus Gaucher: základní klinické projevy, možnosti diagnostiky a léčby – Mazurová S. 15.20–15.45
Přestávka
15.45–16.25 Varia Nesteroidní antirevmatika v léčbě akutní bolesti z pohledu neurologa – Niedermayerová I. Anafylaxe a její zvládání v terénu – Bystroň J.
16.25–16.40 Sympozium MERCK Moderní způsob léčby rýmy: Nasivin Sensitive 0,05% – Machaň B. 16.40–18.10
Hematologie pro praktické lékaře – garant doc. MUDr. Luděk Pour, Ph.D. Amyloidóza – mnoho příznaků, jedna diagnóza – Pika T. Akutní leukemie – co by měl praktický lékař vědět – Šustková Z. Diferenciální diagnostika lymfadenopatie z pohledu hematologa – onkologa – Michalka J. Mnohočetný myelom – Pour L.
XIII. kongres praktických lékařů a sester v Olomouci | 28.–29. 4. 2015
V BALE KÉ NÍ TA
DLOU PRO HO
90
***
tbl
U BO DO
LÉČBU
PA
1× denně
TA *** NO EN VĚ CI
VÍTĚZNÁ TROJKOMBINACE V LÉČBĚ HYPERTENZE
Zkrácená informace o přípravku TRIPLIXAM®: SLOŽENÍ*: Triplixam 2,5 mg/0,625 mg/5 mg obsahuje 2,5 mg perindoprilu argininu/ 0,625 mg indapamidu/ 5 mg amlodipinu; Triplixam 5 mg/1,25 mg/5 mg obsahuje 5 mg perindoprilu argininu/1,25 mg indapamidu/5 mg amlodipinu; Triplixam 5 mg/1,25 mg/10 mg obsahuje 5 mg perindoprilu argininu/1,25 mg indapamidu/10 mg amlodipinu; Triplixam 10 mg/2,5 mg/5 mg obsahuje 10 mg perindoprilu argininu/2,5 mg indapamidu/5 mg amlodipinu; Triplixam 10 mg/2,5 mg/10 mg obsahuje 10 mg perindoprilu argininu/2,5 mg indapamidu/10 mg amlodipinu. INDIKACE*: Substituční terapie pro léčbu esenciální hypertenze u pacientů, kteří již dobře odpovídají na léčbu kombinací perindopril/indapamid a amlodipinu, podávanými současně v téže dávce. DÁVKOVÁNÍ A PODÁVÁNÍ*: Jedna tableta denně, nejlépe ráno a před jídlem. Fixní kombinace není vhodná pro iniciální léčba. Je-li nutná změna dávkování, dávka jednotlivých složek by měla být titrována samostatně. Pediatrická populace: přípravek by se neměl podávat. KONTRAINDIKACE*: Dialyzovaní pacienti. Pacienti s neléčeným dekompenzovaným srdečním selháním. Závažná porucha funkce ledvin (Clcr < 30 ml/min). Středně závažná porucha funkce ledvin (Clcr 30–60 ml/min) pro Triplixam 10 mg/2,5 mg/5 mg a 10 mg/2,5 mg/10 mg. Hypersenzitivita na léčivé látky, jiné sulfonamidy, deriváty dihydropyridinu, jakýkoli jiný inhibitor ACE nebo na kteroukoli pomocnou látku. Anamnéza angioneurotického edému (Quinckeho edému) souvisejícího s předchozí terapií inhibitory ACE. Dědičný/ /idiopatický angioedém. Druhý a třetí trimestr těhotenství (viz body Upozornění a Těhotenství a kojení). Kojení (viz bod Těhotenství a kojení). Hepatální encefalopatie. Závažná porucha funkce jater. Hypokalémie. Závažná hypotenze. Šok, včetně kardiogenního šoku. Obstrukce výtokového traktu levé komory (např. vysoký stupeň stenózy aorty). Hemodynamicky nestabilní srdeční selhání po akutním infarktu myokardu. Současné použití s aliskirenem u pacientů s cukrovkou nebo poruchou funkce ledvin (GFR < 60 ml/min/1,73 m2) (viz body Upozornění a Interakce). UPOZORNĚNÍ*: Zvláštní upozornění: Neutropenie/agranulocytóza/trombocytopenie/anémie: postupujte opatrně v případě kolagenového vaskulárního onemocnění, imunosupresivní léčby, léčby allopurinolem nebo prokainamidem, nebo kombinace těchto komplikujících faktorů, zvláště při existující poruše funkce ledvin. Monitorování počtu leukocytů. Hypersenzitivita/angioedém, intestinální angioedém: přerušte léčbu a sledujte pacienta až do úplného vymizení příznaků. Anafylaktoidní reakce během desenzibilizace: postupujte opatrně u alergických pacientů léčených desenzibilizací a nepoužívejte v případě imunoterapie jedem blanokřídlých. Alespoň 24 hodin před desenzibilizací dočasně vysaďte inhibitor ACE. Anafylaktoidní reakce během LDL-aferézy: před každou aferézou dočasně vysaďte inhibitor ACE. Hemodialyzovaní pacienti: zvažte použití jiného typu dialyzační membrány nebo jiné skupiny antihypertenziv. Těhotenství: nezahajovat užívání během těhotenství, v případě potřeby zastavit léčbu a zahájit vhodnou alternativní léčbu. Hepatální encefalopatie: ukončit léčbu. Fotosenzitivita: ukončit léčbu. Opatření pro použití: Renální funkce: U některých hypertoniků s existujícími zjevnými renálními lézemi, u nichž renální krevní testy ukazují funkční renální insuficienci, by měla být léčba ukončena a je možno ji znovu zahájit v nízké dávce nebo pouze s jednou složkou. Monitorujte draslík a kreatinin, a to po dvou týdnech léčby a dále každé dva měsíce během období stabilní léčby. V případě bilaterální stenózy renální artérie nebo jedné fungující ledviny: nedoporučuje se. Riziko arteriální hypotenze a/nebo renální insuficience (v případech srdeční insuficience, deplece vody a elektrolytů, u pacientů s nízkým krevním tlakem, stenózou renální artérie, městnavým srdečním selháním nebo cirhózou s edémy a ascitem): zahajte léčbu dávkami nižší dávce a postupně je zvyšujte. Hypotenze a deplece vody a sodíku: riziko náhlé hypotenze v přítomnosti preexistující deplece sodíku (zejména, je-li přítomna stenóza renální artérie): sledujte hladinu elektrolytů v plazmě, obnovte objem krve a krevní tlak, znovu zahajte léčbu nižším snížené dávce nebo pouze jednou složkou přípravku. Hladina sodíku: kontrolovat častěji u starších a cirhotických pacientů. Hladina draslíku: hyperkalémie: kontrolovat plazmatickou hladinu draslíku v případě renální insuficience, zhoršení funkce ledvin, vyššího věku (> 70 let), diabetes mellius, přidružené komplikace, zejména dehydratace, akutní srdeční dekompenzace, metabolické acidózy a současné užívání kalium-šetřících diuretik, doplňků draslíku nebo doplňků solí obsahující draslík nebo jiných léků spojených se zvyšováním hladiny draslíku v séru. Hypokalémie: riziko u starších a/nebo podvyživených osob, cirhotických pacientů s edémem a ascitem, koronárních pacientů, u pacientů se selháním ledvin nebo srdečním selháním, dlouhým intervalem QT: sledovat plazmatickou hladinu draslíku. Hladina vápníku: hyperkalcémie: před vyšetřením funkce příštitných tělísek ukončete léčbu. Renovaskulární hypertenze: v případě stenózy renální artérie: zahajte léčbu v nemocnici v nízké dávce; sledujte funkci ledvin a hladinu draslíku. Suchý kašel. Ateroskleróza: u pacientů s ischemickou chorobou srdeční nebo cerebrovaskulární ischémií zahajte léčbu nízkou dávkou. Hypertenzní krize. Srdeční selhání/těžká srdeční insuficience: v případě srdečního selhání postupujte opatrně. Těžká srdeční nedostatečnost (stupeň IV): zahajte léčbu nižšími iniciálními dávkami pod lékařským dohledem. Stenóza aortální nebo mitrální chlopně/hypertrofická kardiomyopatie: v případě obstrukce průtoku krve levou komorou postupujte opatrně. Diabetici: V případě inzulin-dependentního diabetes mellitus zahajte léčbu iniciální nižší dávkou pod lékařským dohledem; během prvního měsíce a/nebo v případě hypokalémie sledujte hladinu glukózy v krvi. Černoši: vyšší incidence angioedému a zjevně menší účinnost při snižování krevního tlaku ve srovnání s jiným rasami. Operace/anestezie: přerušte léčbu jeden den před operací. Porucha funkce jater: mírná až středně závažná: postupujte opatrně. V případě žloutenky nebo výrazného zvýšení jaterních enzymů ukončete léčbu. Kyselina močová: hyperurikémie: zvýšená tendence k záchvatům dny. Starší pacienti: před zahájením léčby vyšetřit renální funkci a hladiny draslíku. Dávku zvyšovat opatrně. INTERAKCE*: Kontraindikován: Aliskiren u diabetických pacientů nebo pacientů s poruchou funkce ledvin. Nedoporučuje se: lithium, aliskiren u jiných pacientů než diabetických nebo pacientů s poruchou funkce ledvin, souběžná léčba inhibitorem ACE a blokátorem receptoru pro angiotenzin, estramustin, kalium-šetřící léky (např. triamteren, amilorid,…), soli draslíku, dantrolen (infúze), grapefruit nebo grapefruitová šťáva. Vyžadující zvláštní opatrnost: baklofen, nesteroidní antiflogistika (včetně kyseliny acetylsalicylové ve vysokých dávkách), antidiabetika (inzulín, perorální antidiabetika), Kalium-nešetřící diuretika a kalium-šetřící diuretika (eplerenon, spironolakton), léky vyvolávající „Torsades de pointes“, amfotericin B (i.v. podání), glukokortikoidy a mineralkortikoidy (systémové podání), tetrakosaktid, stimulační laxativa, srdeční glykosidy, induktory CYP3A4, inhibitory CYP3A4. Vyžadující určitou opatrnost: antidepresiva imipraminového typu (tricyklická), neuroleptika, jiná antihypertenziva a vazodilatancia, tetrakosaktid, allopurinol, cytostatika nebo imunosupresiva, systémové kortikosteroidy nebo prokainamid, anestetika, diuretika (thiazid nebo kličková diuretika), gliptiny (linagliptin, saxagliptin, sitagliptin, vildagliptin), sympatomimetika, zlato, metformin, jodované kontrastní látky, vápník (soli), cyklosporin, atorvastatin, digoxin, warfarin nebo cyklosporin, simvastatin. TĚHOTENSTVÍ A KOJENÍ*: Kontraindikován během druhého a třetího trimestru těhotenství a při kojení. Nedoporučuje se během prvního trimestru těhotenství. FERTILITA*: Reverzibilní biochemické změny na hlavové částí spermatozoií u některých pacientů léčených blokátory kalciového kanálu. SCHOPNOST ŘÍDIT A OBSLUHOVAT STROJE*: Může být narušena v důsledku nízkého krevního tlaku, který se může vyskytnout u některých pacientů, zejména na začátku léčby. NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY*: Časté: závratě, bolest hlavy, parestézie, vertigo, somnolence, dysgeusie, poruchy zraku, tinitus, palpitace, zčervenání, hypotenze (a účinky spojené s hypotenzí), kašel, dušnost, bolest břicha, zácpa, průjem, dyspepsie, nausea, zvracení, pruritus, vyrážka, makulopapulární vyrážka, svalové křeče, otok kotníku, asténie, únava, edém. Méně časté: eozinofilie, hypoglykémie, hyperkalémie vratná po přerušení léčby, hyponatrémie, insomnie, změny nálad (včetně úzkosti), poruchy nálady, deprese, poruchy spánku, hypoestézie, třes, synkopa, diplopie, tachykardie, vaskulitida, bronchospasmus, rýma, sucho v ústech, změny ve vyprazdňování střeva, kopřivka, angioedém, hypersenzitivní reakce, zejména dermatologické, u pacientů s predispozicí k alergickým a astmatickým reakcím, alopecie, purpura, změna zabarvení kůže, hyperhidróza, exantém, fotosenzitivní reakce, pemfigoid, artralgie, myalgie, bolest v zádech, poruchy močení, močení během noci, zvýšená četnost močení, renální selhání, erektilní dysfunkce, gynekomastie, bolest, bolest na hrudi, nevolnost, periferní edém, horečka, zvýšení hmotnosti, snížení hmotnosti, zvýšení sérové hladiny urey, zvýšení sérové hladiny kreatininu, pád. Vzácné: zmatenost, zvýšení sérové hladiny bilirubinu, zvýšení hladiny jaterních enzymů. Velmi vzácné: agranulocytóza, aplastická anémie, pancytopenie, snížení hemoglobinu a hematokritu, leukopenie, neutropenie, hemolytická anémie, trombocytopenie, alergické reakce, hyperglykémie, hyperkalcémie, hypertonie, periferní neuropatie, angina pectoris, arytmie (včetně bradykardie, ventrikulární tachykardie a fibrilace síní), infarkt myokardu, možná sekundárně k nadměrné hypotenzi u vysoce rizikových pacientů; cévní mozková příhoda, možná sekundárně k nadměrné hypotenzi u vysoce rizikových pacientů; eozinofilní pneumonie, gingivální hyperplázie, pankreatitida, gastritida, hepatitida, žloutenka, abnormální hepatální funkce, erythema multiforme, Stevens-Johnsonův syndrom, exfoliativní dermatitida, toxická epidermální nekrolýza, Quinckeho edém, akutní renální selhání. Frekvence neznámá: Deplece draslíku s hypokalémií, u určitých rizikových populací zvláště závažná, torsades de pointes (potenciálně fatální), možný rozvoj hepatální encefalopatie v případě jaterní insuficience, možnost zhoršení stávajícího akutního generalizovaného lupus erythematodes, EKG: prodloužený interval QT, zvýšená hladina glukózy v krvi, zvýšená hladina kyseliny močové v krvi. PŘEDÁVKOVÁNÍ*. VLASTNOSTI*: Perindopril je inhibitor angiotenzin-konvertujícího enzymu (inhibitor ACE), který konvertuje angiotenzin I na vazokonstriktor angiotenzin II. Indapamid je derivát sulfonamidů s indolovým kruhem, farmakologicky příbuzný thiazidovým diuretikům. Amlodipin je inhibitorem transportu kalciových iontů (blokátor pomalých kanálů nebo antagonista kalciových iontů), který inhibuje transmembránový transport kalciových iontů do srdečních buněk a buněk hladkého svalstva cévních stěn. BALENÍ*: 30, 90 tablet. Uchovávání: nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. Doba použitelnosti: 2 roky. Doba použitelnosti po prvním otevření je 30 dní. Držitel rozhodnutí o registraci: Les Laboratoires Servier, 50, rue Carnot, 92284 Suresnes cedex, Francie. Registrační čísla: 58/099/14-C, 58/100/14-C, 58/101/14-C, 58/102/14-C, 58/103/14-C. Datum poslední revize textu: 13. 06. 2014. Před předepsáním přípravku si přečtěte Souhrn údajů o přípravku. Přípravek je k dispozici v lékárnách. Přípravek je na lékařský předpis. Přípravek je částečně hrazen z veřejného zdravotního pojištění, viz Seznam cen a úhrad léčivých přípravků: http://www.sukl.cz/sukl/seznam-leciv-a-pzlu-hrazenych-ze-zdrav-pojisteni. Další informace na adrese: Servier s.r.o., Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1, tel: 222 118 111, www.servier.cz *pro úplnou informaci si prosím přečtěte celý Souhrn údajů o přípravku SERVIER s.r.o., Florentinum, Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1
B6
Program
Středa 29. 4. 2015 7.45–8.30
Ranní káva u tématu „Infekce a antibiotická léčba“ – MUDr. Zuzana Blechová, MUDr. Václava Adámková
NOVINKA: Využijte příležitost zeptat se na to, co Vás trápí z oboru infektologie a mikrobiologie v úzkém kruhu kolegů. Na Vaše otázky budou odpovídat MUDr. Zuzana Blechová a MUDr. Václava Adámková Diskuze bude probíhat v salonku Plato Seneca. 8.30–10.45
Neurologie – garant prof. MUDr. Petr Kaňovský, CSc. Demence – Jirák R. Současný algoritmus terapie akutního ischemického iktu – Veverka T. Terapie pokročilé Parkinsonovy nemoci – Menšíková K. Současná paradigmata chirurgické léčby kořenových syndromů – Krahulík D. Diagnostika a moderní léčba roztroušené sklerózy – Piťha J.
10.45–11.05
Přestávka
11.05–12.05
Infekce a jejich léčba – zeptejte se, co vás zajímá – MUDr. Zuzana Blechová, MUDr. Václava Adámková
12.05–13.00
Polední přestávka
13.00–14.20 Dermatologie – garant MUDr. Lucie Růžičková Jarešová Přehled exantémů – Obstová I. Herpetické viry a papilomaviry v ambulanci praktického lékaře – Růžičková Jarešová L. Maligní melanom a nové možnosti jeho léčby – Nováková L.
14.20–14.55 Varia Erektilní dysfunkce jako indikátor závažných onemocnění – Šrámková T. Homeopatická typologie jako opora v praxi praktického lékaře – Franková G.
14.55–15.10
Přestávka
15.10–16.15
Pacient se specifickými potřebami v ordinaci PL – garant prof. ThLic. MUDr. Květoslav Šipr, CSc. Jak úspěšně komunikovat se sluchově a zrakově postiženými pacienty – Šipr K. Abychom si se seniory rozuměli – Šiprová H. Komunikace s osobami se specifickými potřebami ve výuce mediků – Ivanová K., Tučková D.
Workshop od 13.00
Jak vyšetřit kognitivní poruchu v ordinaci lékaře – doc. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D. Definice kognitivních poruch a principy jejich vyšetřování Krátké zkoušky a dotazníky k detekci kognitivních poruch Praktické řešení případů z ordinace
Workshop bude probíhat v salonku Plato Seneca. 16.15
Losování ankety a zakončení kongresu
= interaktivní přednáška XIII. kongres praktických lékařů a sester v Olomouci | 28.–29. 4. 2015
Ohodnoceno 3 kredity pro lékaře
DNES TO STÁLO ZA TO. A UŽ MÁM PLÁNY NA ZÍTŘEK!
COPAXONE® NABÍZÍ: Snížení počtu relapsů u pacientů s RRRS a zpomalení atrofie mozku1–3 Snížení únavy pacienta a výjimečně nízký výskyt chřipkových symptomů4,5 Dlouhodobou účinnost, spolehlivost a adherenci pacientů k léčbě1,2,6–9
JE TO O DOBRÝCH DNECH, NE O TĚCH ZTRACENÝCH. reakce. Nejsou důkazy o tom, že by protilátky proti glatiramer acetátu byly neutralizující nebo že by jejich vznik ovlivňoval klinickou účinnost přípravku. U pacientů s renálními poruchami musí být během léčby přípravkem Copaxone sledovány renální funkce. Copaxone nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky. Interakce: nebyly specificky studovány. Zvýšený výskyt reakcí v místě vpichu u souběžné léčby kortikosteroidy. Fenytoin a/nebo karbamazepin: souběžné použití musí být pečlivě monitorováno. Těhotenství a kojení: přípravek Copaxone nesmí být podáván během těhotenství. Údaje o vylučování glatiramer acetátu, metabolitů nebo protilátek do mateřského mléka nejsou dostupné. Musí být zvážen prospěch pro matku proti relativnímu riziku pro dítě. Nežádoucí účinky: reakce v místě vpichu, erytém, bolest, zatvrdnutí, pruritus, otok, zánět a hypersenzitivita jsou nejčastějšími nežádoucími účinky. Vazodilatace, tlak na hrudi, dušnost, palpitace nebo tachykardie, byla popsána jako bezprostřední postinjekční reakce. Velmi často nebo často a s více než o 2 % vyšší incidencí ve skupině léčené přípravkem Copaxone oproti skupině užívající placebo se ve studiích vyskytovala úzkost, vazodilatace, dušnost, nevolnost, vyrážka, bolest v zádech, bolest na hrudi, reakce v místě vpichu, vaginální kandidóza, lymfadenopatie, přírůstek na váze, tremor, oční poruchy, palpitace, tachykardie, zvracení, pocení, zimnice, otok tváře. Ostatní nežádoucí účinky se vyskytovaly méně často nebo s rozdílem menším nebo rovným 2 % oproti placebu. Zvláštní opatření pro uchovávání: předplněné injekční stříkačky uchovávejte v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
Uchovávejte v chladničce (2–8 °C), chraňte před mrazem. Jedenkrát mohou být předplněné stříkačky uchovávány při pokojové teplotě (15–25 °C) po dobu až jednoho měsíce Jestliže nebyly použity a jsou v původním obalu, musí být po této lhůtě vráceny do chladničky. Velikost balení: 7, 28 nebo 30 předplněných injekčních stříkaček obsahujících 1 ml injekčního roztoku nebo multipak obsahujícím 90 (3 balení po 30) předplněných injekčních stříkaček obsahujících 1 ml injekčního roztoku. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. Držitel rozhodnutí o registraci: Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o., Sokolovská 651/136A, 180 00 Praha 8, Tel.:+420 251 007 101, www.teva.cz. Registrační číslo: 59/481/06-C. Datum registrace/poslední revize textu: 29. 11. 2006/6. 6. 2014. Před předepsáním léku se seznamte se Souhrnem údajů o přípravku. Výdej léčivého přípravku je vázán na lékařský předpis. Přípravek je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Reference: 1. Lublin FD, Cofield SS, Cutter GR et al. Ann Neurol. 2013; 73(3): 327–340. 2. Lublin F, Cofield S, Cutter G et al. Abstract presented at AAN 2013. 3. Khan O, Bao F, Shah M et al. J Neurol Sci. 2012; 312(1–2): 7–12. 4. Metz LM, Patten SB, Archibald CJ et al. J Neurol Neurosurg Psychiatry. 2004; 75(7): 1045– 1047. 5. Mikol DD, Barkhof F, Chang P et al. Lancet Neurol. 2008; 7(10): 903– 914. 6. Ford C, Goodman AD, Johnson K et al. Mult Scler. 2010; 16(3): 342–350. 7. Johnson KP. Expert Rev Neurother. 2012; 12(4): 371–384. 8. Boster A, Bartoszek MP, O’Connell C et al. Ther Adv Neurol Disord. 2011; 4(5): 319–332. 9. Miller A, Spada V, Beerkircher D et al. Mult Scler. 2008; 14(4): 494–499.
CZ/CPX/13/0015(1)
Zkrácená informace o přípravku. Copaxone 20 mg/ml. Injekční roztok v předplněné injekční stříkačce. Účinná látka: glatirameri acetas (acetátová sůl syntetických polypeptidů obsahujících čtyři přirozeně se vyskytující aminokyseliny: L-glutamovou kyselinu, L-alanin, L-tyrosin a L-lysin v molárním frakčním rozmezí 0,129-0,153, 0,392-0,462, 0,086-0,100 a 0,300-0,374). Indikace: léčba pacientů, u nichž se objevila první klinická epizoda a u nichž bylo zjištěno vysoké riziko rozvoje klinicky potvrzené roztroušené sklerózy (CDMS). Snížení frekvence relapsů u ambulantních pacientů s RRRS a alespoň 2 atakami neurologické dysfunkce v průběhu předchozího dvouletého období. Dávkování a způsob podání: 20 mg glatiramer acetátu (jedna předplněná injekční stříkačka) se podává subkutánní injekcí jedenkrát denně. U starších osob a pacientů s poškozením ledvin nebylo podávání přípravku studováno. Použití v pediatrii: adekvátní klinické ani farmakokinetické studie nebyly provedeny. Omezené literární údaje naznačují, že bezpečnostní profil u dospívajících je obdobný jako u dospělých. Nejsou informace o užití Copaxone u dětí do 12 let, proto by přípravek Copaxone neměl být v této věkové skupině použit. Každý den je nutné měnit místo vpichu - paže, břicho, hýždě nebo stehno. Kontraindikace: přecitlivělost na glatiramer acetát nebo mannitol, těhotné ženy. Zvláštní upozornění: přípravek Copaxone musí být podáván pouze ve formě subkutánní injekce, nesmí být podáván intravenózně nebo intramuskulárně. Je třeba zvýšené opatrnosti u pacientů s kardiologickými problémy v anamnéze. Vzácně se mohou objevit vážné hypersenzitivní
B8
Poznámky
Abstrakta
Kardiologie garant prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc. úterý / 28. 4. 2015 / 10.05–12.15 Má kombinační léčba hypertenze oporu v současných doporučeních? prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc. II. interní klinika LF MU a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Terapie arteriální hypertenze je kombinací nefarmakologické a farmakologické léčby. Pokud nefarmakologickou léčbou nedosáhneme normalizace krevního tlaku (TK), pak je třeba zahájit léčbu farmakologickou. Doporučení pro diagnostiku a léčbu arteriální hypertenze z roku 2012 zdůraznila nutnost dosažení cílových hodnot krevního tlaku, a to většinou s využitím kombinace antihypertenziv. Ve velkých klinických studiích bylo monoterapií kontroly hypertenze dosaženo u 20 % nemocných. Nedosáhneme-li normalizace krevního tlaku monoterapií, je vhodnější kombinovat lék s antihypertenzivem jiné třídy než zvyšováním dávky monoterapie. Nedávná metaanalýza 42 studií ukázala, že kombinace jakýchkoliv dvou lékových skupin vede k účinnější kontrole krevního tlaku než zdvojnásobení dávky jediného preparátu. Zvýšení dávky může vést častěji ke vzniku výraznějších nežádoucích účinků léku. Proto je vhodné využít pro léčbu fixní kombinace. Kombinace antihypertenziv z tříd s rozdílným, vzájemně se doplňujícím mechanizmem účinku může lépe snížit TK a současně vyřadit fyziologické regulační mechanizmy působící proti účinku terapie. Z hlediska dalších rizikových faktorů u pacientů s hypertenzí je třeba sledovat i ovlivnění metabolických rizikových faktorů. Evropská doporučení z roku 2013 zdůrazňují důležitost individuálního přístupu s terapií přímo „na míru“, zejména v situaci zvýšeného kardiovaskulárního a metabolického rizika. Kombinační léčbu 2 antihypertenzivy v nižší dávce anebo fixní kombinaci upřednostňujeme při zahajování farmakologické léčby, pokud iniciální hodnoty TK jsou 160a/nebo100 mm Hg a více anebo pokud jsou cílové hodnoty TK kolem 130/80 mm Hg: Výhodné kombinace: ACE inhibitor s diuretikem AT1-blokátor s diuretikem ACE inhibitor s blokátorem kalciového kanálu AT1-blokátor s blokátorem kalciového kanálu V současné době přichází do klinické praxe první fixní kombinace tří antihypertenziv ve složení inhibitor ACE perindopril – BKK amlodipin – diuretikum indapamid. Hlavním přínosem této fixní kombinace tří antihypertenziv je podstatné zjednodušení léčebného schématu u pacientů, kteří již užívají kombinaci tří a více antihypertenziv. Možnost užívat pouze jednu tabletu místo tří je jednoznačně cestou k lepší compliance pacientů s léčbou a také pravděpodobně ke snížení výskytu nežádoucích účinku díky synergii jednotlivých složek a následně také k lepší kontrole krevního tlaku. Závěrem je třeba zdůraznit, že rozsáhlejší používání kombinované léčby povede k lepší kontrole hypertenze, a tím i ke snížení koronárních a cévních příhod. Vhodná kombinační léčba přinesla pozitivní účinky také na metabolické parametry. Pro praxi vyplývá, že v léčbě hypertenze musíme používat kombinovanou léčbu mnohem častěji než dosud.
Rezistentní hypertenze MUDr. Ivan Řiháček, Ph.D. II. interní klinika LF MU a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Hypertenze patří mezi nejčastější a nejzávažnější rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění. V současné době máme k dispozici velmi účinné léky na snížení hodnot krevního tlaku. U závažnější hypertenze je preferována kombinační léčba, ideální podávání léků je ve fixních kombinacích. Rezistence k léčbě je přítomna jen u 10 % hypertenzních jedinců. Přesto cílových hodnot krevního tlaku dosahuje pouze asi 45 % léčených. Příčinou bývá nejčastěji chybně zvolený XIII. kongres praktických lékařů a sester v Olomouci | 28.–29. 4. 2015
Abstrakta
léčebný postup na straně lékaře nebo špatný přístup k léčbě na straně pacienta. Při podezření na rezistentní hypertenzi musíme nejprve vyloučit sekundární příčinu. Nejčastějšími sekundárními formami hypertenze jsou renoparenchymatózní onemocnění ledvin, mírný hyperaldosteronizmus bez průkazu typického adenomu nadledviny, hypertenze indukovaná léky a syndrom spánkové apnoe. Méně častá je stenóza ledvinné tepny a prokázaná endokrinní hypertenze (Connův syndrom, feochromocytom, Cushingův syndrom). K dosažení cílového krevního tlaku je v současnosti doporučeno kombinovat všech základních 5 skupin antihypertenziv. Nejvíce účinné a podložené výsledky klinických studií jsou kombinace blokátorů renin-angiotenzinového systému s blokátory kalcia a/nebo diuretiky, kardioselektivních betablokátorů s blokátory kalcia typu dihydropyridinů a/nebo diuretiky. U rezistentních hypertenzí s nefropatií a se sklonem k retenci tekutin kombinace s kličkovým diuretikem, u pacientů se sklonem k hypokalemii kombinace se spironolaktonem. Ve stadiu klinického testování jsou nefarmakologické postupy, jako je renální sympatická denervace a trvalá stimulace karotických baroreceptorů.
Kam směřuje kombinační terapie hypertenze? doc. MUDr. Jan Václavík, Ph.D. I. interní klinika – kardiologická, FN Olomouc V přednášce jsou shrnuty stávající postupy kombinační léčby hypertenze, hlavní principy kombinační terapie a doporučované kombinace antihypertenziv. Dále jsou diskutovány příčiny nedostatečné kontroly hypertenze jak na straně lékařů, tak i pacientů. Jsou uvedeny výhody fixních kombinací včetně fixní trojkombinace, která je nově dostupná v ČR. Na závěr je představen nový koncept léčby hypertenze jednou tabletou.
Koronární intervence neznamená vyléčení pacienta s anginou pectoris doc. MUDr. Tomáš Kovárník, Ph.D. II. interní klinika kardiologie a angiologie, 1. LF UK a VFN Praha Na rozdíl od doporučení pro léčbu nemocných akutním koronárním syndromem jsou doporučení pro léčbu pacientů se stabilními formami ischemické choroby srdeční (sICHS) méně jednoznačné. Diagnóza sICHS zahrnuje skupinu nemocných s velmi rozdílnými prognózami, kteří potřebují rozdílný přístup k léčbě. Klinická manifestaci sICHS je proto nedostatečná k rizikové stratifikaci těchto nemocných. Nejpřesnějším kritériem pro stratifikaci rizika pacientů se stabilními formami ICHS je rozsah ischemie myokardu. Větší rozsah ischemie znamená pro nemocného větší riziko závažných koronárních příhod. Proto je nutné dobře znát možnosti její diagnostiky. Může se jednat již o anamnézu, kdy pacienti s typickými stenokardiemi mají vysoké riziko přítomnosti významné myokardiální ischemie, přes nespecifické zátěžové testy jako je bicyklová ergometrie, až k sofistikovaných vyšetřovacím metodám, jakými jsou zátěžová scintigrafie myokardu (SPECT) či pozitronové emisní tomografie (PET). Pacient s vysokou pravděpodobností rozsáhlé ischémie myokardu musí být odeslán k vyšetření na pracoviště intervenční kardiologie, kde mu bude provedena selektivní koronarografie (SKG), což je základní invazivní vyšetřovací metoda koronárních tepen. Po dlouhá léta byla SKG jediným vyšetřením, na základě kterého byla indikována revaskularizační léčba (perkutánní koronární intervence, nebo aorto-koronární bypass). V posledních letech se však ukazuje, že spolehlivost SKG v diagnostice hemodynamického dopadu koronárních stenóz není dostatečná, a to zejména v oblasti tak zvaně hraničních lézí (stenóz v rozmezí 40–70 %). Tyto léze mají být indikovány k ošetření na základě průkazu myokardiální ischemie. Pokud není ischemie prokázána neinvazivními metodami, je druhou možností invazivní vyšetření hemodynamického dopadu koronární stenózy pomocí měření tlakového gradientu. Jedná se o vyšetření s názvem frakční průtoková rezerva (FFR). Rutinní používání FFR zlepšuje prognózu pacientů, neboť jsou k intervenci indikovány pouze významné stenózy. Je již prokázáno, že z intervenční léčby profitují pacienti s rozsáhlou ischemií více než z konzervativní léčby. Lokální léčba však žádným způsobem neovlivní koronární aterosklerózu. U všech pacientů (bez ohledu na to, zda prodělali koronární intervenci) je proto třeba důsledně dbát na ovlivnění životního stylu, typu výživy a podávání chronické medikace, která prokazatelně zlepšuje prognózu nemocných s ICHS, což jsou antiagregace, statiny, ACEI, beta blokátory. 28.–29. 4. 2015 | XIII. kongres praktických lékařů a sester v Olomouci
Poznámky
B9
B10
Poznámky
Abstrakta
Existuje dále řada pacientů, jejichž ischemii nelze odstranit perkutánně ani chirurgicky. Nebo jde o situace, kdy by intervenční léčba byla neúměrně riskantní ve srovnání s rozsahem ischemie. V těchto situacích je velmi vhodné použít léky, které ovlivňují metabolizmus ischemického myokardu. Zde je třeba jmenovat trimetazidin, který inhibuje beta oxidaci mastných kyselin (alternativní zdroj ATP při inhibici glykolýze ischemií), která vede k prohloubení hypoxie a destabilizaci buněčné membrány. Závěrem lze říci, že u všech pacientů se stabilními formami ICHS bychom měli znát rozsah koronární ischemie. U rizikových pacientů vždy indikovat SKG, doplněné případně o FFR. Koronární intervence je třeba vždy kombinovat s komplexní terapií zahrnující ovlivnění rizikových faktorů aterosklerózy, podáváním léků ovlivňujících prognózu pacienta a v případě reziduální ischemie využívat léky zlepšujících metabolizmus ischemického myokardu.
Kazuistiky z praxe MUDr. Eva Kociánová I. interní klinika – kardiologická, FN a LF UP Olomouc Léčba hypertenze zůstává problémem i přes rostoucí paletu dostupných farmakologických možností. Cílového krevního tlaku tak dosahuje méně než polovina nemocných. Kazuistiky z praxe ambulance pro léčbu hypertenze upozorní na časté problémy v diagnostice a léčbě hypertenze, jako je opomíjení skríninku sekundární etiologie hypertenze, problématická léčba proteinurického pacienta, včasná eskalace léčby za pomoci fixních kombinací a chyby v kombinační léčbě.
VZÁCNÁ ONEMOCNĚNÍ garant MUDr. Kateřina Kubáčková úterý / 28. 4. 2015 / 13.10–15.00 Vzácná onemocnění: přehled současných evropských doporučení a iniciativ prof. MUDr. Milan Macek ml., DrSc. Ústav biologie a lékařské genetiky, 2. lékařská fakulta University Karlovy v Praze a FN v Motole – Národní koordinační centrum pro vzácná onemocnění Vzácná onemocnění (VO) představují velkou skupinou chorob, jejichž společnou vlastností je jejich nízká prevalence v populaci, daná méně než 5 na 10 000 lidí. Přestože zahrnují všechny diagnostické skupiny a jejich společnou vlastností je skutečnost, že jsou z více než 80 % dány mutacemi v jednom genu (monogenní nebo jako „mendelistická“ onemocnění). Jsou chronická progresivní a často se špatnou prognózou quoad vitam. S výjimkou častých nádorů většina onkologické problematiky spadá do oblasti VO (viz prezentace MUDr. K. Kubáčkové). Jsou také zodpovědné z velké části za novorozeneckou a kojeneckou úmrtnost, ale mohou se rozvinout i v dospělosti. Na lékařskou genetiku je pak odesílá většina odborností ke klinické a laboratorní (DNA) diagnostice, byť v současnosti již i jiné obory mají možnost využít genetická laboratorní vyšetření (pediatrie, hematoonkologie apod.). Přestože tato onemocnění jsou velmi heterogenní, jejich společné vlastnosti lze charakterizovat pomocí „4 P“ – díky tomu, že jsou tak vzácné, je velmi obtížné na ně a) Pomyslet, protože praktičtí lékaři s nimi díky vzácnosti nemají dostatečné klinické zkušenosti, b) Poznat – což odráží problematiku specializovaných center, c) Pomoci – velmi často je léčba těchto onemocnění jenom příznaková, byť už začínají být k dispozici tzv. orphany a d) Profinancovat – léčba vzácných onemocnění je velmi nákladná a celoživotní. Velmi důležitá je i spolupráce s pacientskými sdruženími při řešení sociální problematiky u těchto onemocnění a zvyšování obecného povědomí. Konečně neméně důležitá je charitativní činnost, která často získává prostředky na činnost pacientských organizací, školení pacientů, sociální aktivity, pečovatele, nedostupné pomůcky apod. Uvedeme rovněž aktivity Národního koordinačního centra pro vzácná onemocnění ve FN Motol, které je podporováno z Norway Grants (NF-CZ11-PDP-3–003–2014). XIII. kongres praktických lékařů a sester v Olomouci | 28.–29. 4. 2015
ˇNÍM VÍTE, JAKÝM ONEMOCNE ˇ LOVE ˇK TRPÍ? TENTO C První typ Gaucherovy choroby se zacˇíná projevovat v ru ˚zném veˇku, s rozlicˇnou závažností a progresí prˇíznaku˚.4–8 HEMATOLOGIE 4,6,9
ORGÁNY 4,6,9
Trombocytopenie (desticˇky < 100 x 109/l) • sklon ke krvácení • a tvorbeˇ hematomu˚ Anémie (Hb < 135 g/dl u mužu˚, Hb < 116 g/dl u žen) • únava Leukopenie (< 4 x 109/l) • cˇasté infekce
OBRÁZEK 1
Slezina • splenomegalie (obrázek 1) • velikost sleziny mu˚že narušovat prˇíjem potravy • infarkt sleziny Játra • hepatomegalie • poruchy funkce jater (odchylky v proteosyntéze) • fibróza až cirhóza, jícnové varixy • prˇi portální hypertenzi
KOSTI 6,7
OBRÁZEK 2
Chronická bolest kostí nebo kloubu˚ Kostní krize — mu˚že být doprovázena horecˇkou Osteonekróza, avaskulární nekróza Osteopenie, osteoporóza Ztencˇení kortikální kosti Patologické fraktury Kompresivní fraktury obratlu˚ Aseptické nekrózy hlavic velkých kloubu˚ Deformace kostí do tvaru Erlenmeyerovy banˇky (obrázek 2)
ANTROPOMETRICKÝ ˇTI8 VÝVOJ — DE Menší vzru˚st Hmotnostní neprospívání Opoždeˇný nástup puberty
Snímky zveřejněny s laskavým svolením profesora Atula Mehty
TENTO PACIENT VÁS POTRˇEBUJE ˇ ENÍ K URC
SPRÁVNÉ DIAGNÓZY
GAUCHEROVA CHOROBA Gaucherova choroba je de ˇdicˇné lysosomální strˇádavé onemocne ˇní (LSD) vyvolané deficitem nebo absencí lysosomálního enzymu, v tomto prˇípade ˇ glukocerebrosidázy.1, 5 Gaucherova choroba postihuje ru ˚zné orgány, zejména slezinu, játra a kostní drˇenˇ, kde se nejcˇaste ˇji hromadí Gaucherovy bun ˇky (makrofágy naplneˇné lipidy). Mohou být postiženy i jiné tkáne ˇ, naprˇíklad lymfatický systém, plíce, ku ˚že, ocˇi, ledviny, srdce a ve vzácných prˇípadech i mozek a nervový systém.2, 4 Typ a závažnost symptomu ˚ se u jednotlivých pacientu ˚ znacˇneˇ liší od téme ˇˇr asymptomatického 1, 3 pru˚beˇhu až po ohrožení života. LITERATURA 1. Kolter T, Sandhoff K. Biochimica et Biophysica Acta 2006; 1758: 2057–2079. 2. Jmoudiak M, Futerman AH. Br J Haematol. 2005; 129: 178–188. 3. Hopkin RJ, Grabowski GA. In: Fauci AS, Braunwald E, Kasper DL, et al., eds. Harrison’s Principles of Internal Medicine, 17 th edition. The McGraw-Hill Companies, Inc. 2452–2456. 4. Mistry PK, et al. Am J Hematol. 2011; 86 (1): 110–115. 5. Connock M, et al. Health Technology Assessment 2006; 10 (24): 1–156. 6. Pastores GM, et al. Semin Hematol. 2004; 41 (Suppl 5): 4–14. 7. Biegstraaten M, et al. J Inherit Metab Dis. 2008; 31: 337–349. 8. Kauli R. et al. Isr Med Assoc J. 2000; 2: 158–163. 9. Mehta A. Eur J Intern Med. 2006; 17: S2–5. 10. VPRIV Summary of Product Characteristics. Last Update: 18/11/2010. 11. Zimran A et al. Blood 2010; 115 (23): 4651–6. 12. Erikson A et al. Acta Paediatr. 2006; 95 (3): 312–7.
LÉČEBNÉ CENTRUM: Klinika dětského a dorostového lékařství – stacionář Národní centrum pro léčbu Gaucherovy choroby v ČR
VÍCE INFORMACÍ NAJDETE NA
MUDr. Věra Malinová, Ke Karlovu 2, 128 00 Praha 2 tel: +420 224 967 794, e-mail:
[email protected]
www.focusongaucher.cz
Shire Czech s. r. o., Evropská 136/810, Praha 6, Česká republika Tel.: +420 226 807 112 /113, mail:
[email protected], www.shire.com
Kód: CEEC/HG/GCB/14/0022 Datum přípravy: srpen 2014
B12
Poznámky
Abstrakta
Vzácné nádory MUDr. Kateřina Kubáčková Onkologická klinika, FN v Motole, Praha Vzácné nádory představují 20 % všech zhoubných nádorů, ale až 50 % nemocných na diagnózu vzácného zhoubného nádoru umírá. V poslední době se výrazně zvyšuje počet pacientů, u nichž bylo diagnostikováno nádorové onemocnění. Bohužel to neznamená, že by se dařilo nádory odhalovat včas. Mnoho nemocných, včetně případů častých nádorů, stále přichází v pokročilém stadiu nemoci, kdy jsou možnosti kurativní léčby značně omezené. U vzácných nádorů situaci dále ztěžuje raritnost výskytu, často nedostatek expertů majících zkušenosti s diagnostikou a léčbou. Podmínkou úspěšné a kvalitní lékařské péče je multidisciplinární přístup k léčbě vyžadující celý tým odborníků. Proto je nezbytné nemocné včas odeslat do center mající zkušenosti s léčbou těchto vzácných nemocí. Symptomy vzácných nádorů jsou obdobné jako u nádorů častých. Je nicméně důležité věnovat pozornost odlišnostem, abychom napomohli časnější diagnostice, a tím i úspěšnosti léčby pacientů se vzácnými nádory. Z pohledu definice vzácných nemocí, tedy výskytu u méně než 5 osob na 10 000 obyvatel, mezi vzácné malignity nepatří karcinom prsu, nemalobuněčný plicní karcinom, karcinom prostaty, čípku a těla děložního, melanom, bazaliom kolorektální karcinom a karcinom ledviny.
Vzácná onemocnění v kardiologii – kardiomyopatie MUDr. Petr Kuchynka, Ph.D. II. interní klinika – klinika kardiologie a angiologie, Praha Kardiomyopatie jsou definovány jako onemocnění myokardu charakterizované jeho strukturálními a funkčními změnami, které nejsou podmíněny postižením koronárních tepen, arteriální hypertenzí či hemodynamickým vlivem chlopenní a vrozené srdeční vady. Podle současné klasifikace Evropské kardiologické společnosti, která vychází z běžné klinické praxe, kdy v rámci iniciálního diagnostického procesu především zhodnotíme pomocí zobrazovacích metod morfologicko-funkční stav srdce, rozlišujeme primárně 5 specifických fenotypů: hypertrofickou, dilatační, restriktivní, arytmogenní kardiomyopatii pravé komory a neklasifikované typy kardiomyopatií (non-kompakce levé komory, Takotsubo kardiomyopatie). Jelikož se jedná o vzácná onemocnění, u kterých je v řadě případů nutno provádět širokou diferenciální diagnostiku a péče o nemocné má svá specifika, měli by tito nemocní být směřováni na pracoviště, která mají s tuto problematikou dostatečné zkušenosti.
Poruchy metabolizmu MUDr. Eva Košťálová Ústav dědičných metabolických poruch VFN a 1. LF UK Praha Dědičné metabolické poruchy (DMP) představují skupinu onemocnění, která je heterogenní z hlediska genetického, patobiochemického i klinického. Jednotlivé DMP jsou vzácné, ale celková incidence DMP je udávána nejméně 1:500. První klinické projevy DMP se mohou manifestovat kdykoliv během života. DMP, které patří ke stejné metabolické dráze, mají často podobné klinické symptomy, jsou diagnostikovatelné podobnými diagnostickými testy a jejich léčba je založena na podobném principu. DMP mohou mít průběh akutní, intermitentní s opakovanými atakami metabolického rozvratu nebo chronický. U části akutně probíhajících DMP někdy nacházíme zvýšenou akumulaci patologických metabolitů pouze v atace akutní dekompenzace. Pokud jsou vyšetření na úrovni metabolitů provedena mimo akutní ataku, diagnóza DMP nemusí být stanovena. Na několika prezentovaných kazuistikách jsou demonstrovány postupy, které vedly ke stanovení diagnózy DMP. Pouze úzká spolupráce mezi ošetřujícími lékaři a specializovanými pracovišti vede ke správné diagnóze DMP a možnosti genetického poradenství v rodinách.
XIII. kongres praktických lékařů a sester v Olomouci | 28.–29. 4. 2015
Abstrakta
VARIA úterý / 28. 4. 2015 / 15.20–16.45 Nesteroidní antirevmatika v léčbě akutní bolesti z pohledu neurologa MUDr. Ingrid Niedermayerová Neurologická ambulance Quattromedica Brno a Neurologická klinika LF MU a FN Brno Dle analgetického žebříčku patří nesteroidní antirevmatika mezi základní léky užívané v léčbě akutní bolesti. Jsou využívány v léčbě vertebrogenních onemocnění, traumat či potraumatických stavů, u menších ambulantních chirurgických výkonů, dysmenorey a u různých typů bolestí hlavy. Bude diskutován jejich výběr, účinnost, profil jejich vedlejších účinků a kombinace s dalšími léky. U migrény jsou významnou alternativou v případě kontraindikací či nesnášenlivosti triptanů. Při nadužívání analgetik včetně nesteroidních antirevmatik u bolestí hlavy může vzniknout lékově navozená bolest hlavy, proto je nezbytné kontrolovat spotřebu analgetik.
Anafylaxe a její zvládání v terénu doc. MUDr. Jaromír Bystroň, CSc. Oddělení alergologie a klinické imunologie Fakultní nemocnice Olomouc Anafylaktická reakce je nejzávažnějším projevem alergického onemocnění. Jedná se o rychle se rozvíjející reakci (vesměs do 5–20 minut po kontaktu s příčinným alergenem) na masivní vyplavení mediátorů alergické reakce (hlavně histaminu). Může k ní dojít po bodnutí hmyzem (včela, vosa), po požití některých potravin (ořechy, arašídy, mořské plody) nebo léků. Nejčastěji dochází k anafylaktickým reakcím při nitrožilním nebo nitrosvalovém podání některých léčiv nebo diagnostických roztoků (analgetika, anestetika, myorelaxantia, antibiotika, rentgenkontrastní látky, alergenové vakcíny). Tyto aplikace se však odehrávají vesměs ve zdravotnických zařízeních a léčbu je možno zahájit ihned při prvních příznacích. Pokud pacient již prodělal závažnou alergickou reakci, měl by být vybaven balíčkem první pomoci. Takový balíček by měl obsahovat jako lék první pomoci ADRENALIN. V současné době je adrenalin dostupný v jednorázových předplněných laických injekčních stříkačkách EPIPEN 0,15 mg pro děti a 0,30 mg pro dospělé, které jsou vybaveny i podrobným popisem použití. Rizikoví pacienti jsou však již při předpisu těchto léků instruování v alergologických ambulancích a poučeni o jejich použití. Dále musí balíček obsahovat kortikosteroid v tabletě (např. 2 tablety Prednisonu á 20 mg nebo Medrolu á 16 mg) nebo u dětských pacientů v rektálním čípku (Rectodelt 100 mg) a antihistaminikum (minim. 2 tablety). Dále by měl balíček obsahovat inhalační úlevový lék bronchodilatační beta-2-mimetikum (Ventolin, Berotec) a návod první pomoci při anafylaktické reakci. Dříve často používané Calcium v různých formách je opuštěno jako obsolentní – nebyl prokázán jeho efekt při zvládání anafylaktické reakce a jeho použití se v současné době považuje za postup non lege artis. Při náznacích rozvoje anafalaktické reakce je potřeba tablety kortikosteroidu a antihistaminika co nejdříve rozkousat v ústech, při dechových potížích aplikovat bronchodilatační sprej a v případě hrozícího oběhového kolapsu ihned aplikovat nitrosvalově injekci s adrenalinem. Léky k zajištění 1. pomoci nejsou proskripčně omezeny.
28.–29. 4. 2015 | XIII. kongres praktických lékařů a sester v Olomouci
Poznámky
B13
B14
Poznámky
Abstrakta
HEMATOLOGIE PRO PRAKTICKÉ LÉKAŘE garanti doc. MUDr. Luděk Pour, Ph.D. úterý / 28. 4. 2015 / 16.40–18.10 Amyloidóza – mnoho příznaků, jedna diagnóza MUDr. Tomáš Pika, Ph.D. Hemato-onkologická klinika, LF UP a FN Olomouc Amyloidózy tvoří poměrně heterogenní skupinu onemocnění, jejichž společným rysem je ukládání amyloidu – insolubilního bílkovinného materiálu fibrilárního charakteru. Amyloid je extracelulárně deponován ve tkáních. Doposud bylo identifikováno více než 30 různých amyloidogenních proteinů. V zásadě rozlišujeme amyloidózu dle rozsahu postižení na systémovou a lokalizovanou, dle charakteru přenosu pak na získané a hereditární typy. V našich podmínkách se nejčastěji setkáváme s AL typem amyloidózy. AL amyloidóza (light chain amyloidosis, dříve též nazývaná jako primární) je systémové nebo orgánově limitované onemocnění patřící do skupiny monoklonálních gamapatií. Incidence je přibližně 5–12 nemocných na milion obyvatel za rok. Amyloidogenní protein je tvořen fragmenty nebo kompletními molekulami monoklonálních lehkých řetězců imunoglobulinů produkovaných klonální plazmocelulární populací. Postupná depozice amyloidu vede k následné tkáňové dezorganizaci a poruše funkce postižených orgánů – nejčastěji ledvin, srdce, jater a periferního nervového systému. Počáteční celkové klinické příznaky jsou obvykle nespecifické – únava, edémy, úbytek na váze, přičemž nejčastějšími příznaky orgánového postižení jsou nefrotický syndrom – obvykle s přítomností renální nedostatečnosti, srdeční selhání, projevy periferní neuropatie, syndrom karpálního tunelu, ortostatická hypotenze, kožní postižení či hepatomegalie s laboratorními známkami anikterické cholestázy. Diagnóza amyloidózy musí být vždy potvrzena histologicky vizualizací a typizací amyloidových depozit. AL amyloidóza je doposud onemocnění nevyléčitelné, prognóza nemocných závisí na včasnosti stanovení diagnózy, míře orgánového postižení a stupni dosažené léčebné odpovědi. Výhodou tohoto nového léku je rychlý nástup účinku pozorovaný již po 6 týdnech na MR (dle studie 2. fáze) a perorální forma podání. Podání cholestyraminu nebo aktivního uhlí umožňuje rychlou eliminaci teriflunomidu z organizmu během 11 dnů. Příchod nového perorálního léku do 1. linie léčby RS je důležitý, rozšiřuje množnosti léčby a nabízí komfortní formu podání.
Akutní leukemie – co by měl praktický lékař vědět MUDr. Zuzana Šustková Interní hematologická a onkologická klinika FN Brno Akutní leukemie představují skupinu maligních klonálních onemocnění krvetvorby, při kterých dochází k proliferaci a akumulaci leukemických blastů v kostní dřeni. Dle příslušnosti blastických elementů k lymfoidní či myeloidní linii rozlišujeme akutní lymfoblastickou (ALL) či myeloidní (AML) leukemii. ALL představuje onemocnění typické pro dětský věk, incidence výskytu toho onemocnění je v dospělosti relativně nízká – 1,2/100 000 obyvatel a zvyšuje se po 50. roce života. AML představuje o něco častější onemocnění s incidencí výskytu 2–3/100 000 obyvatel, která stoupá s věkem. Většina pacientů je v období stanovení diagnózy AML starší 65 let, jedna třetina dokonce 75 let. Klinické příznaky jsou pro oba typy akutních leukemií podobné, vznikají náhle a jsou důsledkem útlaku fyziologické krvetvorby s následným rozvojem pancytopenie. V důsledku granulocytopenie dochází k poruše nespecifické imunity, což se projevuje recidivujícími či abnormálně probíhajícími infekcemi, které často nereagují na antibiotickou terapii, případně recidivují v krátkých časových intervalech. Anemický syndrom bývá vyjádřen především dušností a slabostí, u starších pacientů zhoršením či novou klinickou manifestací ischemických potíží, snížením kognitivních funkcí a vertigem. Trombocytopenie se klinicky XIII. kongres praktických lékařů a sester v Olomouci | 28.–29. 4. 2015
Abstrakta
projevuje krvácivými projevy. Typickým laboratorním nálezem je anémie a trombocytopenie různého stupně, počet leukocytů může být normální, zvýšený, ale i snížený. Podezření na akutní leukemii zesílí nález blastů v diferenciálním rozpočtu leukocytů Terapie akutních leukemií může být kurativní, paliativní či symptomatická. Brzká diagnostika onemocnění v primární péči a následná léčba ve specializovém centru je nezbytná pro zvyšování přežití těchto nemocných. Úloha praktických lékařů v péči o tyto nemocné je podstatná a nezastupitelná i v dalších situacích. Klíčové je rychlé zajištění péče v období dřeňového útlumu u kurativních pacientů. Stejně tak paliativní či symptomatická terapie, u které končí značná část nemocných, je v rukou praktických lékařů.
Diferenciální diagnostika lymfadenopatie z pohledu hematologa – onkologa MUDr. Jozef Michalka Interní hematologická a onkologická klinika FN Brno a Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně Termínem lymfadenopatie se označují patologické změny ve velikosti, tvaru, struktuře a/nebo seskupení jedné či více lymfatických uzlin. Nejčastější příčinou lymfadenopatie jsou různé infekce, na druhém místě jsou to primární a sekundární nádorová onemocnění. Anamnéza by se měla zaměřit zejména na délku a dynamiku trvání lymfadenopatie, doprovodné příznaky jako horečky, noční pocení či váhový úbytek, dále na kontakt s možným zdrojem infekce či pobytem v cizině. Fyzikálním vyšetřením se posuzuje lokalizace, symetrie, počet a velikost zvětšených uzlin, dále jejich konzistence, bolestivost, pohyblivost proti spodině a případně vztah k okolním strukturám. K základním laboratorním vyšetřením patří krevní obraz s diferenciálním rozpočtem, sedimentace erytrocytů a základní biochemický rozbor včetně LDH a CRP. Podle okolností lze vyšetřit krev serologicky na některé infekce včetně antropozoonóz. Ze zobrazovacích metod se doporučuje na prvním místě ultrasonografické vyšetření, které objektivizuje nejen velikost, ale i vzhled a strukturu zvětšených uzlin. Při podezření na lymfoproliferaci by se měl pacient vyšetřit na spádové hematologické ambulanci, kde se případně rozhodne o naplánování extirpace vhodné lymfatické uzliny, nebo přímo odeslání na vyšší specializované pracoviště. Diagnóza lymfomu je vždy histologická s imunohistochemickým vyšetřením postižené tkáně. Jednoznačně se preferuje excize celé lymfatické uzliny. Při podezření na lymfom je nutné pamatovat na to, že lymfomy se vyskytují v každém věku, mohou se vyskytovat prakticky kdekoli v těle, nejen v uzlinách, a že v krvi nemusí být žádné klinicky signifikantní změny, nebo někdy jen nepřímé, jinak nespecifické známky aktivity lymfomu.
Mnohočetný myelom doc. MUDr. Luděk Pour, Ph.D. Interní hematologická a onkologická klinika FN Brno Mnohočetný myelom (MM) je druhou nejčastější hematologickou malignitou. MM zaujímá 2 % všech nádorových onemocnění a 10 % hematologických malignit. Incidence činí přibližně 3–4/100 000 obyvatel za rok. Klinické projevy MM zahrnují soubor nespecifických příznaků, z nichž ne všechny se projeví u každého pacienta. Jedná se o symptomy způsobené cytokiny myelomových buněk (bolesti kostí, časté infekce a horečky, celková slabost, únava a nevýkonnost), dále symptomy vyvolané produkovaným monoklonálním imunoglobulinem (hyperviskozita, poruchy srážení krve, myelomová nefropatie, motorická a senzitivní polyneuropatie) a jiné méně časté příznaky. Časté jsou bolesti kostí, zejména pak zad, což je samozřejmě velmi nespecifické a vede frekventně bohužel k oddálení správné diagnózy. K potvrzení diagnózy je třeba jednak průkaz monoklonálního imunoglobulinu (MIG), jenž je možný elektoforezou bílkovin séra a moči s následnou denzitometrií. Ke stanovení typu MIG se užívá imunofixace. A poměrně recentně je možné stanovit i hladinu volných lehkých řetězců imunoglobulinů v séru (FLC). A za druhé průkaz klonálních plazmocytů v kostní dřeni. Pokud je přítomen alespoň jeden z následujících symptomů hyperkalcemie, renální insuficience, anémie, poškození kostní (CRAB) hovoříme o symptomatickém mnohočetném myelomu a je indikována léčba. Léčba MM vyžaduje komplexní přístup, zařazení pacienta do správného léčebného programu již na začátku léčby a včasnou změnu terapie, je-li pacient rezistentní na podávanou léčbu. Terapeutický program dnes standardně obsahuje léky, které řadíme do skupiny nových účinných léků, a to thalidomid, bortezomib a lenalidomid. Využívající se kombinace těchto léků s kortikoidy 28.–29. 4. 2015 | XIII. kongres praktických lékařů a sester v Olomouci
Poznámky
B15
B16
Poznámky
Abstrakta
a cytostatiky. Do léčebných postupů u mladších nemocných patří i autologní transplantace. V rámci klinických studií je i v ČR dostupná řada nových léků, slibně se jeví zejména carfilzomib, pomalidomid a daratumumab. Léčba dále zahrnuje radioterapii, intenzivní podpůrnou léčbu, zejména pak léčbu bolesti, ortopedické konzervativní i operační léčení. Za posledních 15 let byly učiněny velké pokroky v léčbě MM a v posledních letech optimisté dokonce hovoří o možnosti vyléčení některých pacientů.
NEUROLOGIE garant prof. MUDr. Petr Kaňovský, CSc. středa / 29. 4. 2015 / 8.30–10.45 Současný algoritmus terapie akutního ischemického iktu MUDr. Tomáš Veverka, Ph.D. Neurologická klinika LF UP a FN Olomouc Cévní mozkové příhody (CMP) jsou jednou z hlavních příčin mortality a morbidity ve vyspělých zemích. Nejčastěji se jedná o ischemické CMP na podkladě okluze mozkových tepen. Časná rekanalizace je spojena se signifikantně nižší mortalitou a vyšší šancí na dosažení soběstačnosti. Kromě farmakologických metod rekanalizace, tj. především intravenózní trombolýzy (IVT), dochází v posledních letech k rozvoji endovaskulárních neurointervenčních metod. Současná organizace péče o CMP v ČR umožňuje podat IVT všem pacientům s ischemickou CMP splňujícím kritéria a u pacientů s prokázanou tepennou okluzí se pokusit o mechanickou rekanalizaci.
Terapie pokročilé Parkinsonovy nemoci MUDr. Kateřina Menšíková, Ph.D. Neurologická klinika LF UP a FN Olomouc Parkinsonova nemoc je neurodegenerativní onemocnění, jehož klinické příznaky jsou důsledkem neurodegenerace více částí nervové soustavy, nejvýznamněji patrně pars compacta substantia nigra. Základní klinickou manifestací je parkinsonský syndrom, tvořený základní tetrádou příznaků, ke kterým patří bradykineze, rigidita, klidový třes a posturální nestabilita. Po několika letech dospívá přibližně 75 % pacientů s Parkinsonovou nemocí do tzv. pokročilého, komplikovaného stadia onemocnění. Tato skutečnost je dána progresí onemocnění, ale patrně se na ní podílí i dlouhodobá léčba L-DOPA. Komplikace pokročilého stadia Parkinsonovy nemoci jsou vzhledem k svému charakteru označovány jako fluktuace stavu. Nejčastěji dochází k rozvoji tzv. „wearing –off“ fenoménu, „on-off“ fluktuací hybnosti a nejrůznějších typů dyskinéz. V této fázi onemocnění, kdy se management léčby pomocí perorálních preparátů stává velmi složitým, jsou pro pacienty k dispozici tři léčebné alternativy, zahrnující hlubokou mozkovou stimulaci, léčbu kontinuálními podkožními infuzemi apomorfinu a léčbu pomocí kontinuálního intrajejunálního podávání metylester L-DOPA ve formě gelu (Duodopa®). Ve všech třech případech se jedná o velmi nákladný způsob terapie, proto musí být pacienti ke každému z těchto způsobů léčby pečlivě indikováni. Při volbě hraje roli zejména dominující motorická symptomatika, věk pacienta, jeho psychický stav, konkrétně úroveň kognitivních funkcí a eventuální přítomnost deprese. Dále je nutno přihlížet k celkovému zdravotnímu stavu s ohledem na nejrůznější komorbidity a v neposlední řadě k sociálnímu zázemí pacientů.
Současná paradigmata chirurgické léčby kořenových syndromů doc. MUDr. David Krahulík, Ph.D. Neurochirurgická klinika LF UP a FN Olomouc Bolesti zad patří k deseti nejčastějším příčinám návštěvy lékaře u dospělých. S bolestmi zad se někdy setkalo až 80 % dospělé populace, a tak již můžeme hovořit v podstatě o civilizačním onemocnění spojeným s moderním způsobem života. K bolestem zad se velice často přidružuje XIII. kongres praktických lékařů a sester v Olomouci | 28.–29. 4. 2015
DNES TO STÁLO ZA TO. A UŽ MÁM PLÁNY NA ZÍTŘEK!
COPAXONE® NABÍZÍ: Snížení počtu relapsů u pacientů s RRRS a zpomalení atrofie mozku1–3 Snížení únavy pacienta a výjimečně nízký výskyt chřipkových symptomů4,5 Dlouhodobou účinnost, spolehlivost a adherenci pacientů k léčbě1,2,6–9
JE TO O DOBRÝCH DNECH, NE O TĚCH ZTRACENÝCH. reakce. Nejsou důkazy o tom, že by protilátky proti glatiramer acetátu byly neutralizující nebo že by jejich vznik ovlivňoval klinickou účinnost přípravku. U pacientů s renálními poruchami musí být během léčby přípravkem Copaxone sledovány renální funkce. Copaxone nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky. Interakce: nebyly specificky studovány. Zvýšený výskyt reakcí v místě vpichu u souběžné léčby kortikosteroidy. Fenytoin a/nebo karbamazepin: souběžné použití musí být pečlivě monitorováno. Těhotenství a kojení: přípravek Copaxone nesmí být podáván během těhotenství. Údaje o vylučování glatiramer acetátu, metabolitů nebo protilátek do mateřského mléka nejsou dostupné. Musí být zvážen prospěch pro matku proti relativnímu riziku pro dítě. Nežádoucí účinky: reakce v místě vpichu, erytém, bolest, zatvrdnutí, pruritus, otok, zánět a hypersenzitivita jsou nejčastějšími nežádoucími účinky. Vazodilatace, tlak na hrudi, dušnost, palpitace nebo tachykardie, byla popsána jako bezprostřední postinjekční reakce. Velmi často nebo často a s více než o 2 % vyšší incidencí ve skupině léčené přípravkem Copaxone oproti skupině užívající placebo se ve studiích vyskytovala úzkost, vazodilatace, dušnost, nevolnost, vyrážka, bolest v zádech, bolest na hrudi, reakce v místě vpichu, vaginální kandidóza, lymfadenopatie, přírůstek na váze, tremor, oční poruchy, palpitace, tachykardie, zvracení, pocení, zimnice, otok tváře. Ostatní nežádoucí účinky se vyskytovaly méně často nebo s rozdílem menším nebo rovným 2 % oproti placebu. Zvláštní opatření pro uchovávání: předplněné injekční stříkačky uchovávejte v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
Uchovávejte v chladničce (2–8 °C), chraňte před mrazem. Jedenkrát mohou být předplněné stříkačky uchovávány při pokojové teplotě (15–25 °C) po dobu až jednoho měsíce Jestliže nebyly použity a jsou v původním obalu, musí být po této lhůtě vráceny do chladničky. Velikost balení: 7, 28 nebo 30 předplněných injekčních stříkaček obsahujících 1 ml injekčního roztoku nebo multipak obsahujícím 90 (3 balení po 30) předplněných injekčních stříkaček obsahujících 1 ml injekčního roztoku. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. Držitel rozhodnutí o registraci: Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o., Sokolovská 651/136A, 180 00 Praha 8, Tel.:+420 251 007 101, www.teva.cz. Registrační číslo: 59/481/06-C. Datum registrace/poslední revize textu: 29. 11. 2006/6. 6. 2014. Před předepsáním léku se seznamte se Souhrnem údajů o přípravku. Výdej léčivého přípravku je vázán na lékařský předpis. Přípravek je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Reference: 1. Lublin FD, Cofield SS, Cutter GR et al. Ann Neurol. 2013; 73(3): 327–340. 2. Lublin F, Cofield S, Cutter G et al. Abstract presented at AAN 2013. 3. Khan O, Bao F, Shah M et al. J Neurol Sci. 2012; 312(1–2): 7–12. 4. Metz LM, Patten SB, Archibald CJ et al. J Neurol Neurosurg Psychiatry. 2004; 75(7): 1045– 1047. 5. Mikol DD, Barkhof F, Chang P et al. Lancet Neurol. 2008; 7(10): 903– 914. 6. Ford C, Goodman AD, Johnson K et al. Mult Scler. 2010; 16(3): 342–350. 7. Johnson KP. Expert Rev Neurother. 2012; 12(4): 371–384. 8. Boster A, Bartoszek MP, O’Connell C et al. Ther Adv Neurol Disord. 2011; 4(5): 319–332. 9. Miller A, Spada V, Beerkircher D et al. Mult Scler. 2008; 14(4): 494–499.
CZ/CPX/13/0015(1)
Zkrácená informace o přípravku. Copaxone 20 mg/ml. Injekční roztok v předplněné injekční stříkačce. Účinná látka: glatirameri acetas (acetátová sůl syntetických polypeptidů obsahujících čtyři přirozeně se vyskytující aminokyseliny: L-glutamovou kyselinu, L-alanin, L-tyrosin a L-lysin v molárním frakčním rozmezí 0,129-0,153, 0,392-0,462, 0,086-0,100 a 0,300-0,374). Indikace: léčba pacientů, u nichž se objevila první klinická epizoda a u nichž bylo zjištěno vysoké riziko rozvoje klinicky potvrzené roztroušené sklerózy (CDMS). Snížení frekvence relapsů u ambulantních pacientů s RRRS a alespoň 2 atakami neurologické dysfunkce v průběhu předchozího dvouletého období. Dávkování a způsob podání: 20 mg glatiramer acetátu (jedna předplněná injekční stříkačka) se podává subkutánní injekcí jedenkrát denně. U starších osob a pacientů s poškozením ledvin nebylo podávání přípravku studováno. Použití v pediatrii: adekvátní klinické ani farmakokinetické studie nebyly provedeny. Omezené literární údaje naznačují, že bezpečnostní profil u dospívajících je obdobný jako u dospělých. Nejsou informace o užití Copaxone u dětí do 12 let, proto by přípravek Copaxone neměl být v této věkové skupině použit. Každý den je nutné měnit místo vpichu - paže, břicho, hýždě nebo stehno. Kontraindikace: přecitlivělost na glatiramer acetát nebo mannitol, těhotné ženy. Zvláštní upozornění: přípravek Copaxone musí být podáván pouze ve formě subkutánní injekce, nesmí být podáván intravenózně nebo intramuskulárně. Je třeba zvýšené opatrnosti u pacientů s kardiologickými problémy v anamnéze. Vzácně se mohou objevit vážné hypersenzitivní
B18
Poznámky
Abstrakta
kořenová iritace se šířením bolestí a parestezií jak do horních, tak i do dolních končetin. V současné době existuje celá řada diagnostických a léčebných metod, invazivních i neinvazivních, k ovlivnění radikulární bolesti, které budou probrány v přednášce.
Diagnostika a moderní léčba roztroušené sklerózy MUDr. Jiří Piťha MS Centrum, Teplice Roztroušená skleróza (RS) je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému s projevy autoimunity a neurodegenerace. U více než 80 případů probíhá choroba v atakách a remisích. Diagnóza se stanovuje na základě diseminace klinických projevů v prostoru a čase s pomocí magnetické rezonance (MR) mozku a krční míchy. V rámci časného zahájení léčby je snaha onemocní diagnostikovat již při prvních klinických příznacích, tedy v období klinicky izolovaného syndromu (CIS). Léčba spočívá v podání vysokých dávek metylprednisolonu (3–5 g) v období ataky a v podávání léků, modifikujících průběh onemocnění, které snižují frekvenci relapsů a omezují počet a objem lézí na MR. Léky první volby jsou interferon beta, glatiramer acetát a teriflunomid. Pro eskalaci jsou určeny léky 2. volby (natalizumab, fingolimod a dimetyl fumarát). Symptomatické léky a rehabilitace je indikována k ovlivnění nejčastějších příznaků (spaticita, neuropatické bolesti, sfinkterové poruchy apod.).
DERMATOLOGIE garant MUDr. Lucie Růžičková Jarešová středa / 29. 4. 2015 / 13.00–14.20 Přehled exantémů MUDr. Iva Obstová Dermatovenerologická klinika 3. lékařské fakulty UK, Praha Cílem přednášky je podat přehled exantémů se zaměřením na diferenciální diagnostiku akutních i chronických forem těchto kožních výsevů. Okrajově se přednáška zabývá také terapií jednotlivých typů exantémů.
Herpetické viry a papilomaviry v ambulanci praktického lékaře MUDr. Lucie Růžičková Jarešová Dermatovenerologie Nemocnice na Homolce, Praha L DermaMedEst s. r. o, Praha Herpetické infekce patří k velmi častým onemocněním kůže. Onemocnění způsobují DNA viry, které jsou antigenně homogenní. Jediným zdrojem a hostitelem virů je člověk. Promořenost populace je velmi vysoká. Nejčastějším kožním onemocněním je Herpes simplex a Varicella. Viry způsobující tato onemocnění perzistují v gangliích nervového systému a při poklesu obranyschopnosti organizmu dochází k jejich reaktivaci. Herpes simplex virus (HSV) způsobuje herpes labialis (vyvolavatelem HSV1) a herpes genitalis (vyvolavatelem HSV2). Virus Varricela zoster (VZV) je jediný vir, který způsobuje dvě odlišná onemocnění plané neštovice (Varicellu) a pásový opar (Herpes zoster). Od dubna 2014 je v ČR jako první ze zemí střední a východní Evropy k dispozici vakcína proti pásovému oparu. Papilomavirové infekce jsou způsobeny viry HPV, které se řadí mezi DNA viry. Nejčastěji vyvolávají tvorbu bradavic a kondylomat. Kondylomata jsou riziková, pohlavně přenosná. Viry jsou přísně specifické ke svému hostiteli. Incidence celosvětově vzrůstá. Četnost bradavic není známa, odhaduje se výskyt u 7–12 % obyvatelstva. Někdy dochází ke spontánní regresi onemocnění, ale infekce v buňkách může perzistovat a léčba je obtížná. XIII. kongres praktických lékařů a sester v Olomouci | 28.–29. 4. 2015
Nový inhibitor PDE–52,6 Léčba erektilní dysfunkce u dospělých mužů 6
Rychlý nástup účinku1,2,3,5 Dlouhodobý erektogenní účinek1,2,3 Nízký výskyt specifických ck nežádoucích účinků3,4
Zkrácená informace o přípravku Spedra® 50 mg, 100 mg, 200 mg. Před předepsáním si přečtěte celý Souhrn údajů o přípravku. Složení: Avanafil 50 mg, 100 mg, 200 mg v jedné tabletě. Terapeutické indikace: Léčba erektilní dysfunkce u dospělých mužů. Aby byl přípravek účinný, je nutná sexuální stimulace. Farmakodynamické vlastnosti: Ve všech pivotních studiích s avanafilem bylo procento úspěšných pokusů o pohlavní styk významně vyšší u všech dávek avanafilu v porovnání s placebem. Platí to pro všechny pokusy ve všech hodnocených časových intervalech po podání dávky. Dávkování a způsob podání: K perorálnímu podání. Použití u dospělých mužů: Doporučenou dávku 100 mg užít podle potřeby přibližně 15 až 30 minut před sexuální aktivitou. Dávku lze zvýšit na 200 mg nebo snížit na 50 mg. Přípravek se doporučuje užívat maximálně jednou denně. U starších mužů, u mírné až středně závažné renální insuficience (clearance creatininu >= 30 ml/min) nebo u diabetu není nutná úprava dávky. U pacientů s mírnou až středně závažnou hepatální insuficiencí (Child-Pughova třída A nebo B) by měla být léčba zahájena minimální účinnou dávkou a dávkování upraveno podle snášenlivosti. U pacientů, kteří jsou současně léčeni středně silnými inhibitory CYP3A4 nemá maximální doporučená dávka avanafilu překročit 100 mg s odstupem nejméně 48 hodin mezi jednotlivými dávkami. Pokud se přípravek užije s jídlem, může být nástup účinku pozdější než při užití nalačno. Kontraindikace: Hypersenzitivita na složky přípravku. Užívání organických nitrátů nebo donorů oxidu dusnatého. U pacientů, kteří prodělali kardiovaskulární onemocnění, by měli lékaři před rozhodnutím o předepsání přípravku zvážit potenciální riziko srdečních příhod spojené se sexuální aktivitou. Infarkt myokardu, cévní mozková příhoda nebo život ohrožující arytmie v posledních 6 měsících. Klidová hypotenze (< 90/50 mmHg) nebo hypertenze (> 170/100 mmHg). Nestabilní angina pectoris, angina pectoris při pohlavním styku, městnavé srdeční selhání (NYHA 2 a vyšší). Závažná hepatální (Child-Pughova třída C) nebo renální insuficience (clearance creatininu < 30 ml/ min). Ztráta vidění jednoho oka v důsledku nearteritické přední ischemické neuropatie optického nervu. Vrozené degenerativní poruchy sítnice. Užívání silných inhibitorů CYP3A4 (jako např. ketokonazol, clarithromycin, ritonavir). Zvláštní upozornění a opatření pro použití: Před rozhodnutím o farmakologické léčbě je nutno zjistit anamnézu a provést lékařské vyšetření ke stanovení diagnózy erektilní dysfunkce a určit potenciální příčiny. Kardiovaskulární funkce – před zahájením jakékoli léčby erektilní dysfunkce by lékaři měli posoudit kardiovaskulární funkci svých pacientů. Je třeba poučit pacienty, aby v případě priapismu okamžitě vyhledali lékařskou pomoc. Avanafil by měl být používán s opatrností u pacientů s anatomickou deformací penisu nebo u pacientů s onemocněními, které mohou vést k priapismu. Je nutné pacienta poučit, aby v případě náhlé poruchy zraku přestal přípravek Spedra užívat a neprodleně vyhledal lékaře. Údaje o bezpečnosti podávání avanafilu pacientům s poruchami krvácivosti nebo aktivním peptickým vředem nejsou k dispozici; proto by měl být avanafil těmto pacientům podáván pouze po důkladném posouzení poměru přínosů a rizik. Pacienty je třeba poučit, aby v případě náhlého zhoršení nebo ztráty sluchu přestali užívat inhibitory PDE-5, včetně avanafilu, a vyhledali okamžitou lékařskou pomoc. Současné užívání alfa-blokátorů a avanafilu
Reference: 1. Goldstein I et al. J Sex Med 2012; 9 (4):1122–1133. 2. Kedia GT et al. Ther Adv Urol 2013; 5 (1): 35–41. 3. Belkoff LH et al. Int J Clin Pract 2013; 67 (4): 333–341. 4. Wang R et al. J Sex Med 2012; 9: 2122–2129.
může vést u některých pacientů k symptomatické hypotenzi v důsledku aditivních vazodilatačních účinků. Bezpečnost a účinnost kombinací přípravku Spedra s jinými inhibitory PDE-5 nebo jinou léčbou erektilní dysfunkce nebyla zkoumána; pacienti by měli být poučeni, aby přípravek Spedra v takových kombinacích neužívali. Pacienti by měli být poučeni, že souběžné užití avanafilu a alkoholu může zvýšit pravděpodobnost hypotenze, závratí nebo synkopy. Avanafi l nebyl hodnocen u pacientů s erektilní dysfunkcí vyvolanou poraněním páteřní míchy nebo jinými neurologickými poruchami a u pacientů se závažnou renální nebo hepatální insuficiencí. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje: Přípravek Spedra má malý vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Vzhledem k tomu, že v rámci klinických studií s avanafilem byly hlášeny závratě a poruchy zraku, měli by pacienti znát své reakce na přípravek Spedra před tím, než budou řídit nebo obsluhovat stroje. Interakce: Užívání avanafilu s organickými nitráty nebo donory oxidu dusnatého je kontraindikováno. V kombinaci s jiným přípravkem, který snižuje systémový krevní tlak, může avanafil způsobit symptomatickou hypotenzi. Alfa-blokátory jiná antihypertenziva, alkohol, středně silné inhibitory CYP3A4 – maximální doporučená dávka avanafilu je 100 mg s odstupem nejméně 48 hodin mezi jednotlivými dávkami. Pacienti s obstrukcí odtoku krve z levé komory a pacienti se závažným narušením autonomní kontroly krevního tlaku mohou být zvláště citliví na působení vazodilatancií včetně avanafilu. V průběhu 24 hodin před užitím avanafilu by pacienti neměli pít grapefruitový džus. Souběžné užívání avanafilu a induktorů CYP se nedoporučuje. Podrobnosti a další interakce jsou uvedeny v plném znění SPC. Nežádoucí účinky: Velmi časté (≥1/10): žádné. Časté (≥1/100 až <1/10): bolest hlavy, zrudnutí, kongesce nosní sliznice. Méně časté (≥1/1000 až <1/100): závratě, ospalost, bolest vedlejších nosních dutin, rozmazané vidění, palpitace, návaly horka, kongesce vedlejších nosních dutin, dušnost při námaze, dyspepsie, nauzea, zvracení, nepříjemný pocit v žaludku, bolest zad, svalové napětí, únava, zvýšené hladiny jaterních enzymů, abnormální výsledky EKG, zvýšení srdeční frekvence. Vzácné (≥1/10000 až <1/1000): chřipka, nazofaryngitida, sezonní alergie, dna, nespavost, předčasná ejakulace, nepřiměřený afekt, psychomotorická hyperaktivita, angina pectoris, tachykardie, hypertenze, rinorea, kongesce horních dýchacích cest, sucho v ústech, gastritida, bolest v podbřišku, průjem, vyrážka, bolest v tříslech, myalgie, svalové spasmy, polakizurie, poruchy penisu, spontánní erekce penisu, svědění genitálií, astenie, bolest na hrudi, onemocnění podobné chřipce, periferní edém, zvýšený krevní tlak, přítomnost krve v moči, srdeční šelest, zvýšená hladina prostatického specifického antigenu, zvýšení tělesné hmotnosti, zvýšená hladina bilirubinu v krvi, zvýšená hladina kreatininu v krvi, zvýšená tělesná teplota. Balení: 4, 8 tablet v hliníkovém blistru. Držitel registrace: Menarini International Operations Luxembourg S.A., Avenue de la Gare 1, 1611 Luxembourg, Lucembursko. Reg. číslo: Spedra 50 mg: EU/1/13/841/001, Spedra 100 mg: EU/1/13/841/005-006, Spedra 200 mg: EU/1/13/841/008-009. Datum poslední revize: Leden 2015. Přípravek je vydáván pouze na lékařský předpis a není hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Před předepsáním si přečtěte celý Souhrn údajů o přípravku.
5. Porst H et al. J Sex 2013; 10(1); 130-171. 6. SPC léčivého přípravku Spedra 50 mg, 100 mg, 200 mg, poslední revize 22. 1. 2015.
Tento léčivý přípravek podléhá dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili jakákoli podezření na nežádoucí účinky Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv.
Určeno pouze odborníkům ve smyslu zákona 40/1995 Sb. Berlin-Chemie/A. Menarini Ceska republika s. r. o., Budějovická 778/3, 140 00 Praha 4 – Michle tel.: 267 199 333, fax: 267 199 336, e-mail:
[email protected]
CZ-SPE-01-2015.02.11
B20
Poznámky
Abstrakta
Některé typy HPV vyvolávají dysplazie, považované za prekancerózy. Patří k nim některé kožní bradavice vyvolané HPV typu 5 a léze děložního čípku, které způsobuje HPV typu 16, 18, 33, 52. Výskyt těchto papilomavirů je popisován i v jiných typech nádorů. Doba latence od nákazy k rozvoji tumoru může být i několik let.
Maligní melanom a nové možnosti jeho léčby MUDr. Lenka Nováková Medical Science Liaison, Roche s.r.o. Maligní melanom (MM) je onemocnění s dramaticky narůstající incidencí. Každých deset let se incidence zdvojnásobí. V ČR v roce 2012 bylo zjištěno téměř 20 nových onemocnění na 100 tis. obyvatel. Pro porovnání v 70. letech bylo toto číslo okolo 3 nových onemocnění. V etiologii hraje roli sluneční záření. Je nutné nabádat k rozumnému pobytu na slunci, používaní účinné fotoprotekce, vyvarovat se užívání solárií. Existuje mnoho klinických typů MM, nejčastější jsou superficiální, nodulární, lentigo maligna melanom. V diagnostice se uplatňuje vizuální vyšetření a dermatoskopie. Lze uplatnit ABCDE pravidlo. Mezi základní prognostické faktory patří tloušťka nádoru – hodnota Breslow. U tloušťky nad 1 mm je prognóza přežití pacienta zásadně horší. Každý podezřelý nález by měl vyšetřen zkušeným dermatologem. Primární léčbou je excize MM s dostatečným bezpečnostním lemem a histologické vyšetření nálezu. U podezřelých nálezů je excize a vyšetření sentinelové uzliny ideálně provedeno v jednom kroku. V ČR je každoročně diagnostikováno cca 90 nových případů pokročilých forem MM a cca 300 zreabuje z časných stadií. Léčba pokročilých forem MM historicky byla velmi málo účinná. Doba přežití léčených pacientů se zásadně nelišila od pacientů ponechaných bez léčby. K průlomovým změnám v léčbě pokročilých forem MM došlo v posledních letech. K dispozici jsou léky ovlivňující imunitní systém a BRAF inhibitory. Použití těchto nových léků vedlo z významnému prodloužení doby do progrese i celkového přežití. BRAF inhibitory (na trhu dostupné Zelboraf, Dabrafenib) jsou učinné pouze u pacientů s pozitivitou mutace BRAF. Těchto pacientů je cca 40 %. Vyšetření mutace se provádí z metastázy či excidované kožní tkáně v histologických laboratořích. Tyto léky se užívají perorálně. Komerčně dostupný Yervoy je zástupce léků ovlivňující imunitní systém. Aplikuje se parenterálně. Jakékoli úpravy dávkování např. z důvodu výskytu nežádoucích účinků patří do rukou onkologa. Přerušení léčby může mít za následek progresi onemocnění. Další nové molekuly či nové kombinace existujících jsou předmětem řady studií. Ačkoli se v posledních letech v léčbě MM událo mnoho převratného, prevence zůstává základním opatřením.
VARIA středa / 29. 4. 2015 / 14.20–14.55 Erektilní dysfunkce jako indikátor závažných onemocnění MUDr. Taťána Šrámková, Ph.D. Urologická klinika a Sexuologický ústav 1. LF UK a VFN Praha Sexuologické oddělení FN Brno Erekce je souhra čtyřech systému, cévního, nervového, hormonálního a psychiky. Etiologie erektilní dysfunkce (ED) je v 80 % organická, ve 20 % psychogenní. Incidence ED je signifikantně spojena s chronickými onemocněními kardiovaskulárními (KVO), cukrovkou, renální insuficiencí, neuropatií, pánevní chirurgií nebo radioterapií a pánevními/míšními úrazy. K rizikovým faktorům ED patří kouření, obezita, alkohol a rekreační drogy, nízký socioekonomický statut a fyzická inaktivita. ED může být prvním klinickým projevem karcinomu prostaty, jehož prevalence v ČR výrazně narůstá a v roce 2020 bude žít s touto nemocí v ČR 102 982 mužů. Po radikální prostatektomii, která je zlatým standardem léčby karcinomu prostaty, je velmi vysoká incidence ED těžkého stupně. U pacientů se syndromem spánkové apnoe, která je až u 64 % provázena poruchou erekce, může být sexuální dysfunkce prvním impulsem, který přiměje nemocného k návštěvě lékaře. ED může XIII. kongres praktických lékařů a sester v Olomouci | 28.–29. 4. 2015
Abstrakta
být první klinickou manifestací endoteliální dysfunkce s potenciálním vývojem systémového vaskulárního onemocnění včetně ischemické choroby srdeční (ICHS). U pacientů přicházejících pro ED je často záchyt neléčených hypertoniků, dyslipidemiků, diabetiků, ale i mužů s ICHS. ED slouží jako predikce ICHS u mužů 30–60 let a diabetiků v časovém horizontu 2–5 let. ED upozorňuje na kardiovaskulární riziko včas – před vznikem ireverzibilních strukturálních změn.
PACIENT SE SPECIFICKÝMI POTŘEBAMI V ORDINACI PL garant prof. ThLic. MUDr. Květoslav Šipr, CSc. středa / 29. 4. 2015 / 15.10–16.15 Jak úspěšně komunikovat se sluchově a zrakově postiženými pacienty prof. MUDr. Květoslav Šipr, CSc. Lékařská fakulta UP v Olomouci Dialog mezi lékařem a nemocným je významnou součástí léčebně preventivní péče, je předpokladem pro vytvoření vztahu mezi lékařem a nemocným. Rozhovor lékaře s nemocným je pro lékaře nejdůležitějším zdrojem informací o nemocném a nemocnému umožňuje lépe porozumět jeho chorobě. Závažnou překážkou úspěšné komunikace lékaře s nemocným jsou smyslové vady. Hluchota odděluje nemocného od lidí, slepota od věcí a od prostředí. Nemocní se sluchovým postižením jsou zpravidla schopni odezírat z úst, musíme jim to však umožnit. Při řeči se díváme na nemocného, vyslovujeme zřetelně, mluvíme pomalu a snažíme se, aby náš obličej byl dobře osvětlen. Nezapomínáme na možnosti nonverbální komunikace. Při kontaktu s nevidomými se představujeme jménem i označením své profese, popisujeme slovy svou činnost. Nezapomínáme nemocného předem informovat o všech nepříjemných zákrocích. Je-li potřeba nemocného doprovodit, můžeme jej s jeho souhlasem uchopit za paži, nevidomý jde obvykle půl kroku před námi. Jednáme vždy s nemocným, nikoli s jeho případným doprovodem.
Abychom si se seniory rozuměli MUDr. Helena Šiprová II. interní klinika FN u sv. Anny v Brně Stáří není nemoc, avšak ve stáří se nemoci vyskytují častěji. Překážkou komunikace ve vyšším věku bývají nejen poruchy zraku a sluchu, ale často také tělesné a duševní choroby. Pokles akomodační schopnosti zraku bývá zřejmým již po čtyřicítce. Věkem podmíněná degenerace makuly postihuje až 30 % osob starších 75 let. Hluchota patří mezi nejzávažnější trvalá poškození lidského zdraví. Starý člověk nás mnohdy slyší, ale nerozumí nám. Nepříjemně vnímá řeč příliš hlasitou a obtížně rozumí řeči, která je překryta rušivými zvuky. Srozumitelnost řeči starými lidem mnohdy ztěžuje také tinnitus. Se zvyšujícím se podílem starých lidí v populaci přibývá osob s poruchami kognitivních funkcí. Pro kontakt se starými lidmi však jednoznačně platí: předpokládáme, že pacient má neporušené rozumové schopnosti, pokud se jednoznačně nepřesvědčíme o opaku. Zásady komunikace se starými nemocnými je potřeba si osvojit, především však je nezbytné si na ni udělat dostatek času.
Komunikace s osobami se specifickými potřebami ve výuce mediků Mgr. Kateřina Ivanová, M.A., Mgr. Dagmar Tučková, doc. PhDr. Jana Marečková, Ph.D., Mgr. Lubica Juríčková, Ph.D., MUDr. Přemysl Slezák Ústav sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci 28.–29. 4. 2015 | XIII. kongres praktických lékařů a sester v Olomouci
Poznámky
B21
B22
Poznámky
Abstrakta
Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci se medici učí jak komunikovat s pacienty, mezi sebou, s ostatním zdravotnickými pracovníky i s laickou veřejností již od 1. ročníku. Nejdříve je výuka zaměřena na komunikaci obecně s důrazem na etické aspekty komunikace ve zdravotnictví. Na příkladech z klinické praxe jsou medikům ukazovány různé typické i netypické komunikační situace. Následuje výuka komunikace ve 3. ročníku, která je soustředěna na získání dovednosti srozumitelné komunikace s pacientem, jež je nezbytná právě u praktických lékařů. Výstupem této výuky je také osvojení si tvorby sociální i funkční anamnézy pacienta. Podstatnou složkou výuky ve 3. ročníku jsou ukázky i nácvik komunikačních strategií s osobami, které mají různá zdravotní omezení, a tím i specifické komunikační potřeby.
WORKSHOP středa / 29. 4. 2015 / od 13.00 Jak vyšetřit kognitivní poruchu v ordinaci lékaře doc. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D. AD Centrum, Národní ústav duševního zdraví, Klecany UK 3. LF a FNKV, Neurologická klinika, Praha Ve stále rychleji stárnoucí populaci České republiky (ČR) přibývá osob s kognitivními poruchami a demencemi, především Alzheimerovou nemocí (AN). V úvodním sdělení budou vysvětleny definice demence a mírné kognitivní poruchy a jak se mezi sebou liší. Poté budou představeny principy vyšetřování paměti. Druhá přednáška bude věnována orientačním testům a dotazníkům dostupným v ČR k detekci kognitivních poruch, které jsou známé a často ve světě používané: Test kreslení hodin, Krátký test kognitivních funkcí (Mini-Mental State Examination, MMSE), slovní produkce zvířat. Zároveň budou představeny nové zkoušky vyvinuté v AD Centru (např. test gest, test pojmenování a vybavení obrázků, test obrazcové produkce). V závěru budou tyto zkoušky použity k praktickému řešení případů z ordinace. Podpořeno granty IGA NT 13183, PRVOUK 34/3LF a NUDZ ED2.1.00/03.0078.
XIII. kongres praktických lékařů a sester v Olomouci | 28.–29. 4. 2015
Využijte mimoāádnou kongresovou SLEVU 40 % na pāedplatné ËasopisĔ Interní medicína pro praxi a Medicína pro praxi
Interní medicína
II. OTEVŘENÉ MISTROVSTVÍ ČR V GOLFU LÉKAŘŮ A ZDRAVOTNÍKŮ
PÁTEK, 5. 6. 2015
HŘIŠTĚ ČERTOVO BŘEMENO
Medicína PRO PRAXI
1
2015
PRO PRAXI
www.solen.cz
www.solen.cz
ISSN 1212-7299 RoËník 17
Pāehledové Ëlánky • Novinky ve farmakoterapii bolesti • Prebiotika, probiotika a stāevní mikroĠora • Cévní onemocnÔní žen v menopauze • DialyzaËní amyloidóza • Novinky v léËbÔ hepatitidy C
Více informací na stánku spoleËnosti SOLEN!
1 2015
z obsahu
Mezioborové pāehledy • Infekce vyvolané herpetickými viry herpes simplex a varicella zoster a jejich léËba SdÔlení z praxe • Nonkompaktní kardiomyopatie – vzácná pāíËina srdeËního selhání • Kombinace dosud asymptomatické primární hyperparatyreózy a papilokarcinomu štítné žlázy u pacienta s B-non-Hodgkinovým lymfomem • Úskalí diagnostiky akutní akalkulózní cholecystitidy farmakologický proğl • DapagliĠozin – nová možnost pro terapii diabetes mellitus 2. typu
oasopis je indexován v: Bibliographia Medica oechoslovaca, EMBASE, Scopus a v Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v oR.
ISSN 1214–8687 roËník 12.
Pāehledové Ëlánky • Sekundární prevence u nemocných po ischemické CMP • Atopická dermatitida – co je nového? • Novinky ve farmakoterapii bolesti • Kardiovaskulární riziko u diabetikĔ a diabetiËek • OËkování proti meningokokovému onemocnÔní
z obsahu
mezioborové pāehledy • Inkontinence moËi u žen – palËivý, ale āešitelný problém • Individualita pacienta pāi výbÔru vhodné léËby roztroušené sklerózy • Možnosti genetického testování sportovní výkonnosti u dospÔlých sportovcĔ DOBRÁ RADA • Interní audit kvality v ambulancích Jak nezapomenout a vyhovÔt této každoroËní povinnosti? PRO SESTRY • Stomie – jejich komplikace
www.medicinapropraxi.cz
Vážení přátelé golfu, po úspěšném prvním ročníku golfového turnaje si vás i letos dovolujeme pozvat na jeho pokračování s názvem Solen Cup 2015, II. otevřené mistrovství ČR v golfu lékařů a zdravotníků. Přijďte společně s námi strávit příjemné sportovní chvíle, které v duchu jednoty těla a mysli i v tomto roce doplníme o odbornou přednášku předního českého psychiatra MUDr. R. Honzáka, CSc. na téma Emoce. Těšíme se na viděnou na Čertově Břemeni Náklady na účast jsou daňově uznatelné. Přihlášení a více informací na www.pratelegolfu.cz/solencup
Foto: Dan Ebermann
SOLEN CUP 2015 – SWEETSPOT VAŠEHO VZDĚLÁVÁNÍ
B24
Poznámky
Poznámky
B25
MEDICÍNA PRO PRAXI XIII. kongres praktických lékaāĔ a sester v Olomouci 28.–29. dubna 2015, Clarion Congress Hotel Olomouc Pořadatelé: II. interní klinika FN u sv. Anny Brno, OS ČLK Olomouc, společnost Solen, s. r. o.
HLAVNÍ HLAVNÍPARTNER PARTNEŘI
PARTNEŘI PARTNEŘI
Akademie klasické homeopatie, spol. s r.o.
MERCK spol. s r.o.
ALK Slovakia s.r.o.
Mylan EDP
Altreva s.r.o.
Pfizer, spol. s r.o.
Angelini Pharma Česká republika s.r.o.
PRAGOMED, s.r.o.
ASP CZECH s.r.o.
QUICKSEAL INTERNATIONAL, s.r.o.
Berlin-Chemie/A.Menarini Ceska republika s.r.o.
ROCHE s.r.o.
BTL zdravotnická technika, a.s.
SEIVA s.r.o.
CELIMED s.r.o.
SERVIER s.r.o.
IVT IMUNO, s.r.o
SHIRE CZECH s.r.o.
Lázně Slatinice a.s.
Schwabe Czech Republic s.r.o.
MEDA Pharma s.r.o.
SWISS PHARMA, spol.s.r.o.
Mediclinic a.s.
Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o.
MEDIPOS P+P, s.r.o.
Zentiva Group, a.s. MEDIÁLNÍ MEDIÁLNÍPARTNEŘI PARTNEŘI
POŘADATELÉ DĚKUJÍ UVEDENÝM FIRMÁM ZA SPOLUÚČAST NA FINANČNÍM ZAJIŠTĚNÍ KONGRESU
Velmi klasický. Velmi moderní.
Zkrácená informace o pĜípravku DUOMOX® tablety: Amoxicillinum 250,375,500,750,1000 mg. Indikaþní skupina: Baktericidní antibiotikum s širokým spektrem pĤsobnosti. PatĜí do skupiny penicilinĤ. Indikace: Amoxicilin je lékem první volby pro empirickou léþbu akutní otitis media, akutní sinusitidy a akutní exacerbaci chronické bronchitidy. Další indikace: Infekce zpĤsobené mikroorganismy, které jsou citlivé k amoxicilinu, jako: nČkteré jiné infekce dýchacích cest, infekce urogenitálního traktu, infekce gastrointestinálního traktu, infekce kĤže a mČkkých tkání. Dávkování: DospČlí a dČti nad 40 kg: 500 mg každých 8 hodin, u chronických, recidivujících a závažných infekcí lze dávky zvýšit až na 750 - 1000 mg každých 8 hodin. DČti pod 40 kg: 40 - 90 mg/kg/den rozdČlených do dvou až tĜí dávek (celkem < 3 g) v závislosti na indikaci, závažnosti onemocnČní a citlivosti patogenu. PĜi poškození ledvin je þasto nutno upravit dávku. Léþba musí pokraþovat 3 – 4 dny po vymizení klinických pĜíznakĤ. ZpĤsob podání: DUOMOX® se mĤže brát pĜed jídlem, bČhem jídla nebo po jídle. DUOMOX® tabletyse mohou polykat celé a zapíjet vodou, nebo je možné je rozpustit nejménČ ve 20 ml vody a vypít. Suspenze má mírnČ vanilkovo-mandarinkovou pĜíchuĢ. Kontraindikace: Hypersenzitivita k amoxicilinu nebo k jakémukoli jinému beta-laktamovému antibiotiku. Hypersenzitivita k nČkteré z ostatních složek pĜípravku. Pacienti mající souþasnČ i virovou infekci, zejména infekþní mononukleózu, pacienti s lymfatickou leukémií. Interakce: Probenecid, fenylbutazon, oxyfenbutazon, kyselina salicylová (v menší míĜe), indometacin a sul¿npyrazon prodlužují poloþas amoxicilinu v plazmČ a zvyšují jeho hladiny. SoubČžné užívání amoxicilinu s perorálními kontraceptivy mĤže být spojeno se sníženou úþinností kontraceptiva. Nežádoucí úþinky: Poruchy kĤže a podkožní tkánČ: vyrážka, gastro-intestinální poruchy: prĤjem, anální pruritus. UpozornČní: ZĜídka mĤže dojít i k závažným pĜípadĤm hypersenzitivity, léþba amoxicilinem musí být okamžitČ zastavena. PĜi léþbČ se mohou vyskytnout superinfekce. PĜi vzniku tČžkého prĤjmu je tĜeba uvažovat o možnosti pseudomemranózní kolitidy. Zvláštní pozornost je tĜeba vČnovat podávání nezralým novorozencĤm a bČhem novorozeneckého období vĤbec. TČhotenství a laktace: Bezpeþnost amoxicilinu v tČhotenství a pĜi kojení nebyla ovČĜena. Velikost balení: DUOMOX® 250:20 tbl, DUOMOX® 375:20 tbl, DUOMOX® 500:20 tbl, DUOMOX® 750:20 tbl, DUOMOX® 1000:14 nebo 20 tbl. Datum poslední revize textu: 16.3.2011. Jméno a adresa držitele rozhodnutí o registraci: Astellas Pharma s. r. o., Sokolovská 100/94,186 00 Praha 8, ýeská republika. Registr. þíslo: 15/270/93-A/C, B/C, C/C, D/C, E/C. Podmínky uchovávání: PĜi teplotČ do 25° C, uchovávat v pĤvodním vnitĜním obalu. Výdej pĜípravku DUOMOX® je vázán na lékaĜský pĜedpis. DUOMOX® je hrazen z prostĜedkĤ veĜejného zdravotního pojištČní. ASTELLAS PHARMA s.r.o., Sokolovská 100/94,186 00 Praha 8