Konference asociace ředitelů gymnázií ČR

Konference asociace ředitelů gymnázií ČR 14. 3. 2016

Pokusné ověřování přijímacích zkoušek na SŠ + Některé poznatky z projektu MATEMATIKA+ a Maturitní zkoušky

Zpracoval: Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání ÚNOR 2016 Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání – CERMAT, www.cermat.cz, www.novamaturita.cz Jankovcova 933/63, 170 00 Praha 7, tel.: +420 224 507 507

Pilotní ověřování organizace přijímacího řízení 2015

Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání – CERMAT, www.cermat.cz, www.novamaturita.cz Jankovcova 933/63, 170 00 Praha 7, tel.: +420 224 507 507

2

POZNATKY (1) Výsledky jednotných testů v krajích velmi dobře korelují s výsledky maturitních zkoušek. V krajích, kde žáci dopadli špatně v jednotných testech, dosahují maturanti srovnatelně špatných výsledků. Tuto hypotézu bude potřeba podrobit detailnějšímu zkoumání.

Klasifikace v základních školách nelze považovat za objektivní srovnatelné kritérium kvality uchazečů. Známky z jednotného testu jsou v průměru o více než jeden klasifikační stupeň horší než známky ze základní školy a výrazně se liší škola od školy. Známky ze základní školy mají tak pro hodnocení úrovně vědomostí a dovedností minimální vypovídací hodnotu.

3

POZNATKY (2) Negativní vliv rámcových vzdělávacích programů (RVP) V důsledku velké volnosti RVP se školní vzdělávací programy (ŠVP) na různých školách mohou značně odlišovat, a to jak v rozsahu, tak i v čase. Pro střední školy je velmi obtížné v čase věnovaném výuce (zejména u matematiky) vyrovnat propastné rozdíly ve vědomostech jednotlivých žáků, natož pak zvládnout jejich přípravu k maturitě. § 4 zákona č. 561/2004 Sb.: Rámcové vzdělávací programy musí odpovídat nejnovějším poznatkům: a) vědních disciplín, jejichž základy a praktické využití má vzdělávání zprostředkovat, a … Cílem tedy není naučit, ale pouze zprostředkovat? Z výsledků je patrné, že pojetí zprostředkování je škola od školy, třída od třídy významně odlišné.

4

POZNATKY (3) Zodpovědnost základních škol Masivní realizace přijímacích zkoušek komerčními společnostmi, jejichž prvořadým a pochopitelným zájmem je zisk, změnilo vnímání podílu odpovědnosti základních škol za přípravu žáků. Žáci pak v přípravě nezískají žádné vědomosti, ale naučí se zvládnout konkrétní typ testu. Tento neblahý trend potvrzuje výsledek dotazníkového šetření, v němž ředitelé i učitelé umístili na třetí místo v pořadí odpovědnosti za přípravu žáků na přijímací zkoušky organizaci, která přijímací zkoušky realizuje. Rodiče V současné době, kdy jedním z hlavních zákonem předjímaných kritérií pro přijímání žáků na střední školy jsou známky, je vytvářen očekávatelný tlak ze strany rodičů na „udělování“ co nejlepších známek. Škola, která takový trend akceptuje, je mezi rodiči školou oblíbenou. Objektivní, srovnatelné přijímací zkoušky by mohly způsobit, že by tlak na neobjektivní přidělování pěkných známek mohl ustoupit požadavku žáky něco naučit.

5

POZNATKY (4) Téma k diskusi Působnost vzdělávání orientovaného na kompetence Ekonomem Daniel Münich v jednom rozhovoru uvádí: „České střední školy by měly mnohem větší pozornost věnovat pěstování schopností přemýšlet, vymýšlet a učit se, na úkor současného zaměření na vědění a znalosti. Času je málo a studenti toho mají na krku hodně. Dokud neslevíme na objemu encyklopedických faktů, které jdou často do neuvěřitelných detailů, nemůžeme dostatečně pěstovat dovednosti, které budou užitečné dlouhodobě k řešení problémů jakéhokoli druhu, až přijdou.„ K tomuto tématu Konrad Paul Liessmann: „V míře, v níž se kompetence chápou jako formální dovednosti, které lze získat na libovolných obsazích, se maří idea každého poznání, motivovaného zvídavostí a tím vzdělávacího procesu.“ - Konrad Paul Liessmann, Praxe nevzdělanosti, Academia 2015

Výsledek - Získávání kompetencí cestou nevědění Konečný cíl – Získání kompetence pro získávání kompetencí

6

POZNATKY (5) Téma k diskusi

Dopady a některé jejich příčiny Neporozumění textu • Pasivní konzumace mluveného i psaného slova, absence verbální interakce • Mediální prezentace, absence vnímání procesu řešení (stavby myšlenky) • Digitální komunikace (zkratkovitost, anonymita) Absence produktivních dovedností • Formalizmus ve výuce • Pracovní sešity • Trénink na testy, ne učení

Absence základních vědomostí • Slučování oborů, ztráta specializace, povrchní znalosti • Odklon od opakování a upevňování vědomostí • Digitální prostor – absence potřeby zapamatování, slepování, nikoli tvorba Absence pracovních návyků, disciplíny • Minimalizace nároků (obava ze stresování) • Obava z autorit (neučit, jen provázet) • Identifikace učení a života – mizení učitele a školy • Absence motivace 7

PODÍL ŠKOL ÚČASTNÍCÍCH SE PILOTNÍCH PŘIJÍMAČEK VŠECHNY ŠKOLY – DLE KRAJE PODÍL ŠKOL ÚČASTNÍCÍCH SE PILOTNÍCH PŘIJÍMACÍCH ZKOUŠEK 2015 PODLE KRAJE - VŠECHNY ŠKOLY CELKEM

52,9

Kraj Vysočina

79,6

Karlovarský

79,4

Pardubický

77,3

Zlínský

76,2

Středočeský

71,0

Plzeňský

70,6

Moravskoslezský

68,2

Ústecký

65,8

Královéhradecký

65,3

Olomoucký

62,0

Jihomoravský

44,2

Hlavní město Praha Jihočeský Liberecký

21,6 4,8

0,0

8

POČTY PŘIHLÁŠENÝCH ŽÁKŮ DLE KRAJE

POČET PŘIHLÁŠENÝCH ŽÁKŮ DO VŠECH OBORŮ SŠ PODLE KRAJE − PZ 2015 0

Kraj Vysočina Královéhradecký

Jihočeský

196

Olomoucký

1967

Karlovarský 3252

Kraj Vysočina

3714

Královéhradecký 7815

4298

176

1421 2566 3145

6254

Olomoucký

3128 3074

3782

Pardubický

Plzeňský

3818

Plzeňský 7080

4176

Moravskoslezský

Pardubický

Středočeský

3450

Jihomoravský

6078

Moravskoslezský

1000 2000 3000 4000 5000 6000 7000

Hlavní město Praha

4607

Jihomoravský Karlovarský

0

1000 2000 3000 4000 5000 6000 7000 8000

Hlavní město Praha Jihočeský

POČET PŘIHLÁŠENÝCH ŽÁKŮ DO 4LETÝCH OBORŮ SŠ PODLE KRAJE − PZ 2015

2806

Středočeský

Ústecký

4697

Ústecký

Zlínský

4671

Zlínský

4926 4053 3884

9

OBOROVÁ STRUKTURA ŽÁKŮ HLÁSÍCÍCH SE DO 4LETÝCH OBORŮ DLE KRAJE Při mezikrajovém porovnávání výsledků žáků konajících zkoušky do 4letých oborů je třeba přihlédnout k rozdílné míře participace škol na PO PŘ v jednotlivých krajích a také k rozdílné oborové struktuře přihlášených žáků. Mezi kraji s vysokou mírou participace na PO PŘ jsou rozdíly v oborové struktuře přihlášek poměrně značné. Velkou míru zastoupení gymnaziálních, a tedy potenciálně elitních, oborů mají zejména Kraj Vysočina, Zlínský a Moravskoslezský. Zahrnout mezi ně lze i přes nižší míru celkové participace na PO PŘ také Jihomoravský kraj, kde potenciální gymnazisté tvořili více než 40 % uchazečů o SŠ studium. Naopak ke krajům, kde mezi přihláškami byla relativně vyšší míra uchazečů o učební obory s maturitou, případně o obory středních odborných škol, patří Plzeňský, Královéhradecký, Karlovarský či Ústecký kraj.

120

100 12,3

2,6

0,0

100 80

60

52,9

20 0

3,0

79,4

79,6

9,5

11,0 55,4

79,0

67,0 73,3

40

11,8

84,3 92,0

12,4

15,6

8,6 16,9

17,5

90 11,7

77,3 65,3

70,6

68,2 74,7

83,3

62,0 69,2

71,0

82,3

71,0 75,6

20,7

76,2 63,9

33,6

4,8 8,0

30 20

42,3 21,0

SOU

50 40

44,2

21,6 30,6

70 60

65,8 77,1

80

33,3

SOŠ

17,2

GY4

31,3

30,0

28,3

18,6

28,9

25,2

36,1

10 0

PODÍL ŠKOL S ÚČASTÍ NA PILOTNÍM ŠETŘENÍ PZ

PODÍL PŘIHLÁŠENÝCH ŽÁKŮ DLE SKUPIN OBORŮ

PODÍL ŽÁKŮ DLE VOLBY 4LETÉHO MATURITNÍHO OBORU V KRAJÍCH PZ 2015 140

PODÍL ZÚČASTNĚNÝCH ŠKOL

Pozn.: Při mezikrajovém srovnání je třeba zohledňovat 1) podíl škol účastnících se PO PZ a 2) výrazně rozdílnou oborovou strukturu žáků, kteří se účastnili PO PZ 2015 v jednotlivých krajích. Bez přihlédnutí zejména k zastoupení jednotlivých oborových skupin v krajích není možné v krajském srovnání činit korektní závěry.

11

MATEMATIKA A ČEŠTINA – % SKÓR

ŘÁDNÝ A NÁHRADNÍ TERMÍN: TESTY PRO 5.–9. ROČ. Zkoušku z matematiky konalo celkem 10 501 uchazečů o studium na 8letém gymnáziu, 2 204 uchazečů o studium na 6letém gymnáziu a ke zkoušce z matematiky pro 4leté obory vzdělávání se dostavilo celkem 39 720 žáků. Zkoušku z českého jazyka konalo celkem 10 499 uchazečů o studium na 8letém gymnáziu, 2 201 uchazečů o studium na 6letém gymnáziu a 39 691 uchazečů o studium na 4letých oborech vzdělávání. Průměrný skór v testech potvrzuje, že ve skupinách uchazečů o víceletá gymnázia je větší podíl žáků s lepšími studijními výsledky. Oba testy pro třetí uvedenou skupinu jsou méně obtížné, což potvrzují i výsledky v testu z českého jazyka. Nicméně průměrný skór testu z matematiky je v této nejpočetnější skupině zákonitě nejnižší, neboť narůstající objem navazujícího učiva, jehož pochopení je do značné míry závislé na předchozích vědomostech žáka, se stává pro mnohé velkým problémem.

70

MATEMATIKA A ČESKÝ JAZYK − PRŮMĚRNÝ % SKÓR PO PZ 2015 − ŘÁDNÝ A NÁHRADNÍ TERMÍN

60

% SKÓR

50

54,1

58,8

54,9

54,6 47,2

40

43,1

30 20 10 0

UCHAZEČI O 8LETÁ GYMNÁZIA

UCHAZEČI O 6LETÁ GYMNÁZIA

MATEMATIKA

UCHAZEČI O 4LETÉ OBORY ČESKÝ JAZYK

12

MATEMATIKA A ČEŠTINA – % SKÓR UCHAZEČI O 8LETÁ GYMNÁZIA Zkoušku z matematiky konalo celkem 10 501 uchazečů o studium na 8letém gymnáziu. Dosáhli průměrného skóru 54,1 %, přičemž průměrný skór uchazečů, kteří zkoušku konali v řádném termínu, byl o desetinu procentního bodu lepší (tedy 54,2 %). 67 žáků, kteří konali zkoušku v náhradním termínu, dosáhlo průměrného skóru 48,8 %. Zkoušku z českého jazyka konalo celkem 10 499 uchazečů o studium na 8letém gymnáziu, v tomto případě činí průměrný skór 54,6 %. V řádném termínu se ke zkoušce dostavilo 10 431 uchazečů a dosáhli stejného průměrného skóru, naopak průměrný skór uchazečů, kteří zkoušku konali v náhradním termínu, byl o šest desetin procentního bodu horší (tedy 54 %). Nelze předpokládat, že by málo početný soubor uchazečů, kteří konají zkoušku v náhradním termínu, statisticky odpovídal reprezentativnímu vzorku uchazečů konajících zkoušku v řádném termínu.

MATEMATIKA A ČESKÝ JAZYK − PRŮMĚRNÝ % SKÓR UCHAZEČI O 8LETÁ GYMNÁZIA PO PZ 2015 − ŘÁDNÝ A NÁHRADNÍ TERMÍN

60 50

54,1

54,6

54,2

54,6

54,0 48,8

% SKÓR

40 30 20 10

0

CELKEM

ŘÁDNÝ TERMÍN MATEMATIKA

NÁHRADNÍ TERMÍN ČESKÝ JAZYK

13

ROZLOŽENÍ BODŮ – MATEMATIKA A ČEŠTINA UCHAZEČI O 8LETÁ GYMNÁZIA

6

ČESKÝ JAZYK

MATEMATIKA

PO PZ 2015 − ŘÁDNÝ TERMÍN UCHAZEČI O 8LETÁ GYMNÁZIA


3,5

5

3,0

PODÍL ŽÁKŮ (%)

PODÍL ŽÁKŮ (%)

4,0

4

2,5

3

2,0 1,5

2

1,0

1

0,5

0

0,0

0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 50

0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 50

BODY Z DIDAKTICKÉHO TESTU


Z rozložení výsledků uchazečů je zřejmé, že testy z obou předmětů jsou velmi dobrým nástrojem pro hodnocení výstupu ze vzdělávání. Test z českého jazyka obsahuje větší podíl uzavřených úloh, a proto má zákonitě vyšší náhodný skór (tj. pravděpodobný průměrný počet bodů získaný díky náhodnému výběru správných odpovědí). Proto v testu z českého jazyka na rozdíl od druhého testu nebudou mít s vysokou pravděpodobností ani nejslabší žáci nulový nebo téměř nulový bodový skór. V případě požadavku stanovení minimální hranice úspěšnosti (ředitelem školy či centrálně) by s ohledem na tuto skutečnost měla být v každém z obou těchto testů stanovena jiná hranice – v testu z matematiky nižší hodnota, v testu z českého jazyka o něco vyšší hodnota.

14

MATEMATIKA A ČEŠTINA – % SKÓR UCHAZEČI O 6LETÁ GYMNÁZIA Zkoušku z matematiky konalo celkem 2 204 uchazečů o studium na 6letém gymnáziu. Dosáhli průměrného skóre 47,2 %, přičemž průměrný skór žáků, kteří zkoušku konali v řádném termínu, byl o desetinu procentního bodu lepší (tedy 47,3 %). 20 žáků, kteří konali zkoušku v náhradním termínu, dosáhlo průměrného skóru 42,4 %. Zkoušku z českého jazyka konalo celkem 2 201 uchazečů o studium na 6letém gymnáziu, v tomto případě činí průměrný skór 54,9 %. Stejného průměrného skóru dosáhli jak žáci, kteří se v počtu 2 181 dostavili ke zkoušce v řádném termínu, tak žáci, kteří zkoušku konali v náhradním termínu. Opět nelze předpokládat, že by soubor 20 žáků, kteří konají zkoušku v náhradním termínu, statisticky odpovídal reprezentativnímu vzorku žáků konajících zkoušku v řádném termínu.

MATEMATIKA A ČESKÝ JAZYK − PRŮMĚRNÝ % SKÓR UCHAZEČI O 6LETÁ GYMNÁZIA PO PZ 2015 − ŘÁDNÝ A NÁHRADNÍ TERMÍN

60

54,9

50

% SKÓR

40

54,9

54,9

47,3

47,2

42,4

30 20 10 0

CELKEM

ŘÁDNÝ TERMÍN MATEMATIKA

NÁHRADNÍ TERMÍN ČESKÝ JAZYK

15

ROZLOŽENÍ BODŮ – MATEMATIKA A ČEŠTINA UCHAZEČI O 6LETÁ GYMNÁZIA

7

ČESKÝ JAZYK

MATEMATIKA



4,5

4,0

6

PODÍL ŽÁKŮ (%)

PODÍL ŽÁKŮ (%)

3,5 5

3,0

4

2,5 2,0

3

1,5

2

1,0 1

0,5

0

0,0

0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 50

0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 50



Z rozložení výsledků uchazečů je zřejmé, že testy z obou předmětů jsou velmi dobrým nástrojem pro hodnocení výstupu základního vzdělávání. Test z českého jazyka obsahuje větší podíl uzavřených úloh, a proto má zákonitě vyšší náhodný skór (tj. pravděpodobný průměrný počet bodů získaný díky náhodnému výběru správných odpovědí). Během prvních dvou ročníků na druhém stupni základní školy se v matematice výrazně zvyšuje náročnost učiva, a tomu odpovídá i obtížnost testu. Proto je v 7. ročníku snazší rozlišit předpoklady žáka k matematice než v 5. ročníku. Naopak v českém jazyce se dobré předpoklady žáka dají identifikovat již v 5. ročníku základní školy.

16

MATEMATIKA A ČEŠTINA – % SKÓR UCHAZEČI O 4LETÉ OBORY Uchazečům o studium na 4letých gymnáziích se podařilo u testu z matematiky dosáhnout o 14,3 procentního bodu lepšího výsledku, než byl celkový průměrný skór za tuto cílovou skupinu, tzn. za všechny uchazeče o studium ve 4letých oborech vzdělávání. Uchazeči, kteří se hlásili na SOŠ, tento test zvládli o 3,2 procentního bodu hůře oproti průměru, výsledky uchazečů o studium na SOU byly oproti průměru horší o 10,9 procentního bodu.

MATEMATIKA − PRŮMĚRNÝ % SKÓR UCHAZEČI O 4LETÉ OBORY PO PZ 2015 − ŘÁDNÝ A NÁHRADNÍ TERMÍN

70 60

% SKÓR

50

57,4

57,4

43,1

57,6

43,1

39,2

40 30

39,9

39,9 32,2

36,1

32,2

30,8

ČESKÝ JAZYK − PRŮMĚRNÝ % SKÓR UCHAZEČI O 4LETÉ OBORY

20 10

PO PZ 2015 − ŘÁDNÝ A NÁHRADNÍ TERMÍN

80

0

GYMNÁZIUM 4LETÉ

ŘÁDNÝ TERMÍN

SOŠ

NÁHRADNÍ TERMÍN

SOU

70 60

CELKEM

Test z českého jazyka zvládli uchazeči o studium na 4letých gymnáziích o 11,5 procentního bodu lépe, než byl celkový průměr. Žáci, kteří se hlásili na SOŠ, se ocitli o 2,4 procentního bodu pod celkovým průměrem, uchazeči o studium na SOU dosáhli v porovnání s celkovým průměrem o 9,8 procentního bodu horšího výsledku.

% SKÓR

CELKEM

50 40

70,3 58,8

70,3 58,9

56,4

56,4 49,0

67,1 49,0

49,6 46,4

41,9

30 20 10 0 CELKEM

GYMNÁZIUM 4LETÉ

ŘÁDNÝ TERMÍN

SOŠ

NÁHRADNÍ TERMÍN

SOU

CELKEM

Pozn.: Příslušnost uchazeče k oborové skupině, do níž se hlásí, je určena jak jeho první, tak druhou volbou oboru SŠ. Např. pokud se uchazeč hlásí na gymnázium a zároveň na SOŠ, jeho výsledek figuruje v obou oborových skupinách. Pokud se hlásí na 2 gymnázia, jeho výsledek je zahrnut pouze jednou.

17

ROZLOŽENÍ BODŮ – MATEMATIKA A ČEŠTINA UCHAZEČI O 4LETÉ OBORY (PODLE OBOROVÝCH SKUPIN) Je zřejmé, že vzorek uchazečů, kteří se hlásí na 4letá gymnázia, bude jiný než vzorek uchazečů o studium na SOŠ nebo SOU. Rozdíly mezi výsledky uchazečů do jednotlivých oborů jsou viditelné na první pohled, lze tedy konstatovat, že testy dokázaly tyto uchazeče dobře rozlišit. Z výsledků je patrné, že ne všichni zájemci o 4letá gymnázia zvládnou požadavky kladené na tento typ studia. Obdobně také mnozí zájemci o SOŠ, na něž se dosud většinou přijímají uchazeči bez přijímacích zkoušek, by lépe zvládali spíše studium na SOU. Do učebních oborů s maturitou se hlásí v průměru nejslabší žáci, avšak nezanedbatelná skupina z nich předčí svými výsledky jak zájemce o SOŠ, tak i mnohé zájemce o studium na gymnáziu. Přijímání uchazečů bez přijímacích zkoušek se tedy jeví jako neefektivní.

ČESKÝ JAZYK

MATEMATIKA

PO PZ 2015 − ŘÁDNÝ TERMÍN UCHAZEČI O 4LETÉ OBORY


7

5

GY4 SOS SOU 4LETÉ CELKEM

4 3 2

GY4 SOS SOU 4LETÉ CELKEM

4,5 4,0

PODÍL ŽÁKŮ (%)

PODÍL ŽÁKŮ (%)

6

5,0

3,5

3,0 2,5 2,0 1,5 1,0

1

0,5

0

0,0

0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 50

0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 50




18

ROZLOŽENÍ BODŮ – MATEMATIKA A ČEŠTINA UCHAZEČI O 4LETÉ OBORY

5,0

ČESKÝ JAZYK

MATEMATIKA



4,5

4,0 3,5

4,0

PODÍL ŽÁKŮ (%)

PODÍL ŽÁKŮ (%)

3,0

3,5

2,5

3,0 2,5

2,0

2,0

1,5

1,5

1,0

1,0

0,5

0,5 0,0

0,0

0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 50

0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 50



Z rozložení výsledků uchazečů je zřejmé, že oba testy jsou velmi dobrým nástrojem pro hodnocení výstupu ze vzdělávání. Test z českého jazyka obsahuje větší podíl uzavřených úloh, a proto má zákonitě vyšší náhodné skóre, tzn. vyšší pravděpodobnost náhodného výběru správné odpovědi. S ohledem na tuto skutečnost byly doporučené minimální hranice úspěšnosti (v histogramech označeny červeně) v obou testech rozdílné: ČJ – 20 bodů, M – 10 bodů. Pokud by byly doporučené mezní hranice úspěšnosti akceptovány, v testu z českého jazyka by neuspělo 11,4 %, z matematiky 14,8 % uchazečů. žáků (v alespoň jednom předmětu zhruba 20,8 %).

19

PODÍL NEÚSPĚŠNÝCH UCHAZEČŮ – MATEMATIKA A ČEŠTINA UCHAZEČI O 4LETÉ OBORY (PODLE OBOROVÝCH SKUPIN) Neúspěšní uchazeči o 4leté obory v % CJ

Alespoň v jednom předmětu

MA

Všichni

GY4

SOS

SOU

Všichni

GY4

SOS

SOU

Všichni

GY4

SOS

SOU

11,4

1,1

12,6

23,4

14,8

2,2

16,8

27,1

20,7

3,1

23,4

39,2

Pokud by byly akceptovány doporučené hranice úspěšnosti (MA 10 bodů a ČJ 20 bodů), a to u všech oborů zakončených maturitní zkouškou, část zúčastněných žáků by v testech neuspěla. Mezi zájemci o gymnázia by v testu z matematiky neuspělo 2,2 % uchazečů, v testu z českého jazyka 1,1 % uchazečů a celkově 3,1 % uchazečů. Mezi zájemci o střední odborné školy by v testu z matematiky neuspělo 16,8 % uchazečů, v testu z českého jazyka 12,6 % uchazečů a celkově 23,4 % uchazečů. Mezi zájemci o učňovské obory s maturitou by v testu z matematiky neuspělo 27,1 % uchazečů, v testu z českého jazyka 23,4 % uchazečů a celkově 39,2 % uchazečů. Ze všech zájemců o čtyřleté obory zakončené maturitou by v testu z matematiky v řádném termínu neuspělo 14,8 % uchazečů, v testu z českého jazyka 11,4 % uchazečů a alespoň v jednom z obou předmětů by neuspělo celkem 20, 7 % uchazečů. Poznatky z výsledků maturitní zkoušky dlouhodobě potvrzují, že v případě přijetí těchto uchazečů na obory zakončené maturitní zkouškou mají jejich budoucí učitelé těžký úkol – dosáhnout toho, aby si doplnili učivo, které zanedbali na základní škole, a pokusit se o to, aby i s tímto počátečním hendikepem zvládli navazující středoškolské učivo na konci čtyřletého studia složili maturitní zkoušku.


20

M 10699 29,11 50 0 9,61

GY4 – porovnání četností bodových zisků

Č 10699 Počet 35,44 Průměr 50 Max 4 Min 6,28 SmOdch

0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 50 600 400 200 0 -200

M Č

-400 -600 -800

21

SOŠ – porovnání četností bodových zisků M 25383 19,19 50 0 9,96

Č 25383 27,60 50 0 7,32

Počet Průměr Max Min SmOdch

0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 50 1500

1000 500

M 0

Č

-500

-1000 -1500

22

SOU – porovnání četností bodových zisků M 3447 15,28 49 0 8,83

Č 3447 Počet 23,96 Průměr 47 Max 0 Min 6,84 SmOdch

0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 50 200 150

100 50 0 -50

M Č

-100

-150 -200 -250

23

GY8 – porovnání četností bodových zisků M 10491 27,07 50 0 10,37

Č 10491 27,32 50 2 7,68

Počet Průměr Max Min SmOdch

0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 50 500 400 300 200 100 0 -100

M Č

-200 -300 -400 -500 -600

24

Zpráva pro ZŠ – příklad datové struktury ČESKÝ JAZYK PŘIHLÁŠENI

UCHAZEČI O 8LETÁ GYMNÁZIA CELÁ ČR

UCHAZEČI O 6LETÁ GYMNÁZIA UCHAZEČI O 4LETÉ OBORY CELKEM

ŠKOLA

UCHAZEČI O 4LETÉ OBORY UCHAZEČI O 8LETÁ GYMNÁZIA

10593 2249 40702 35 25 10

KONALI

10499 2201 39691 35 25 10

% SKÓR

PRŮMĚRNÉ PERCENTIL. UMÍSTĚNÍ

CELKEM

1. kvartil

2. kvartil

3. kvartil

MAXIMUM

49,2 49,7 48,4 61,5 27,6

54,6 54,9 58,8 61,8 44,4

44,0 46,0 48,0 50,0 38,0

56,0 54,0 58,0 62,0 44,0

66,0 64,0 70,0 78,0 50,0

100,0 94,0 100,0 90,0 64,0

MATEMATIKA PŘIHLÁŠENI

10595 2249 40720 35 25 10

KONALI

10501 2204 39720 35 25 10

PRŮMĚRNÉ PERCENTIL. UMÍSTĚNÍ

49,0 49,3 48,2 64,7 35,4

% SKÓR CELKEM

54,1 47,2 43,1 47,7 44,8

1. kvartil

2. kvartil

3. kvartil

MAXIMUM

38,0 32,0 26,0 34,0 32,0

54,0 46,0 42,0 46,0 44,0

70,0 62,0 58,0 58,0 56,0

100,0 100,0 100,0 88,0 74,0

25

Žáci ZŠ u přijímacích zkoušek – příklady interpretace (1) Cyrilometodějská církevní základní škola, Brno, Lerchova 65, počet: 32

Základní škola a Mateřská škola, Višňové, Nová 228 - 15 žáků

50

50

45

45

40

40

35

35

30

30

25

25

20

20

15

15

10

10

5

5 0

0 0

5

10

15

20 GY4

25 SOŠ

30 SOU

35

40

45

50

0

5

10

15

20

GY4

25

SOS

30

35

40

45

50

SOU

26

Žáci ZŠ u přijímacích zkoušek – příklady interpretace (2) CJ

100

80

| | | | • | • | • •• | | | | | • | • • | • • • | • | • | • | | | •| • • • | ——————————————————————————————————————————————————— | | | • | | •| | | | | | • | | | | | | | | | | | | | | | | | |

×

60

40

20

0

0

20

40

60

•

80

100 MA

27

KOMPLEXY ÚLOH

28

ČESKÝ JAZYK – 5. ROČNÍK

% SKÓR DLE TEMATICKÝCH OKRUHŮ ČJ: % SKÓR TEMATICKÝCH OKRUHŮ PO PZ 2015 – UCHAZEČI O 8LETÁ GYMNÁZIA ČESKÝ JAZYK PRAVOPIS

54,6 42,2

SÉMANTIKA, LEXIKOLOGIE A SLOVOTVORBA

64,5

SYNTAX MORFOLOGIE POROZUMĚNÍ TEXTU KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA LITERÁRNÍ VÝCHOVA

52,4 38,7 70,5 63,6

V případě testů pro 5. ročník není cílem ověřit, zda uchazeči zvládají učivo na úrovni průměrného žáka 5. ročníku, ale vybrat z uchazečů o studium na 8letém gymnáziu ty, kteří jsou v dané populaci nadprůměrní, a u nichž lze tedy předpokládat, že náročné studium na víceletém gymnáziu zvládnou. Proto testy jako celek mají spíše charakter rozlišující: obsahují ve větší míře úlohy, při jejichž řešení je nutné provést více myšlenkových operací či propojit různé oblasti učiva, vyskytují se v nich také texty náročnější na porozumění. Žáci z 5. ročníků zvládli v porovnání s žáky ze 7. a 9. ročníků nejlépe úlohy zaměřené na porozumění textu. Větší problémy jim nečinily ani úlohy ověřující slovní zásobu, význam slov či základy tvoření slov. Mezi úlohy, které měly celkově nejmenší průměrnou úspěšnost, patřily úlohy ověřující znalost pravopisu, slovních druhů, mluvnických kategorií či tvarů slov. Z velmi dobrých průměrných výsledků úloh, které spadají do okruhů Komunikační a slohová výchova a Literární výchova, nelze vzhledem k jejich malému zastoupení v testu vyvodit relevantní závěry.

73,2

29


% SKÓR DLE TEMATICKÝCH OKRUHŮ ČJ: % SKÓR TEMATICKÝCH OKRUHŮ PO PZ 2015 – UCHAZEČI O 6LETÁ GYMNÁZIA ČESKÝ JAZYK

54,9

PRAVOPIS

50,2


70,2

SYNTAX MORFOLOGIE

61,8 39,3

POROZUMĚNÍ TEXTU

52,0

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA LITERÁRNÍ VÝCHOVA

59,8

Test pro 7. ročník je koncipován obdobně jako pro 5. ročník, má tedy také spíše charakter rozlišující. Také v tomto případě uchazeči pracovali s texty náročnějšími na porozumění, řešili úlohy vyžadující uvědomění si souvislostí. Ze všech tematických okruhů zvládli žáci ze 7. ročníků nejlépe úlohy ověřující slovní zásobu, význam slov či základy tvoření slov. Úlohy, které ověřují znalost pravopisu, mají tradičně nízkou úspěšnost, v tomto směru nejsou ani žáci ze 7. ročníků výjimkou, přesto však v této oblasti v porovnání s dalšími dvěma skupinami dosáhli nejlepších průměrných výsledků (o 8 procentních bodů lepší výsledek než žáci z 5. ročníku a o 9,7 procentního bodu lepší výsledek než žáci z 9. ročníku). Oproti žákům z 5. ročníku však významně klesla úspěšnost úloh ověřujících porozumění textu, a to o 18,5 procentního bodu. Výsledky úloh ověřujících znalosti a dovednosti z morfologie jsou srovnatelné s výsledky žáků z 5. ročníku. Přestože průměrný procentní skór tematického okruhu Literární výchova se zásadně snížil, ani v tomto případě nelze vyvodit relevantní závěry z důvodu minimálního zastoupení tohoto celku v testu.

40,8

30


% SKÓR DLE TEMATICKÝCH OKRUHŮ ČJ: % SKÓR TEMATICKÝCH OKRUHŮ

ČJ: % SKÓR TEMATICKÝCH OKRUHŮ PO PZ 2015 − UCHAZEČI O 4LETÉ OBORY ČESKÝ JAZYK

100

PO PZ 2015 − UCHAZEČI O 4LETÉ OBORY

90

58,8

80

70

40,5


75,3

SYNTAX

75,3

MORFOLOGIE POROZUMĚNÍ TEXTU

60 50 40 30 20 10

45,5

58,8

40,5

75,3

75,3

45,5

54,4

72,6

57,2

0

54,4

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA LITERÁRNÍ VÝCHOVA

% SKÓR

PRAVOPIS

72,6 57,2

CELKEM GYMNÁZIUM 4LETÉ SOŠ SOU

Vzhledem k tomu, že test pro 9. ročník je určen všem uchazečům o čtyřleté studium na SŠ zakončené maturitní zkouškou, tedy bez odlišení jednotlivých oborů, musí většina úloh ověřovat osvojení zcela základního učiva a pouze menší část úloh může mít charakter rozlišující. Žáci z 9. ročníku dosáhli nejhorších výsledků v úlohách ověřujících znalost pravopisu, průměrný procentní skór těchto úloh je oproti výsledkům uchazečů o studium na víceletých gymnázií ch nejnižší . Nižší úspěšnost (kolem 50 %) vykazovaly také úlohy zaměřené na porozumění textu, morfologii a literaturu, vyšší úspěšnost (kolem 70 %) pak úlohy ověřující znalosti a dovednosti z oblasti syntaxe, lexikologie a sémantiky a také zařazené do celku Komunikační a slohová výchova.

31

MATEMATIKA – 5. ROČNÍK

% SKÓR DLE TEMATICKÝCH OKRUHŮ A OBTÍŽNOSTI ÚLOH V případě testů pro 5. ročník není cílem ověřit, zda uchazeči zvládají učivo na úrovni průměrného žáka 5. ročníku, ale vybrat z uchazečů o studium na 8letém gymnáziu ty, kteří jsou v dané populaci nadprůměrní, a u nichž lze tedy předpokládat, že náročné studium na víceletém gymnáziu zvládnou. Tyto testy jako celek mají proto spíše charakter rozlišující: obsahují ve větší míře úlohy, při jejichž řešení je nutné kromě aplikace naučeného provést další myšlenkové operace nebo vzájemně propojit více vědomostí. Rovněž některé texty jsou náročnější na porozumění. Jednotlivé tematické okruhy jsou zastoupeny vždy několika úlohami, a to zpravidla na různém stupni obtížnosti. V tematickém celku Číslo je zastoupeno nejvíce úloh na základním stupni obtížnosti. Mělo by se jednat o nejlépe procvičené učivo ve školách. Obtížnější jsou pro žáky tzv. slovní úlohy (tematický celek Zpracování informací a matematizace). K získání uceleného pohledu na úroveň vědomostí a dovedností žáka nesmí chybět ani úlohy z konstrukční geometrie, které umožňují pouze testy obsahující otevřené úlohy. K nejobtížnějším patří úlohy na prostorovou představivost, které nelze tak snadno nacvičit.

M: % SKÓR TEMATICKÝCH OKRUHŮ PO PZ 2015 − UCHAZEČI O 8LETÁ GYMNÁZIA MATEMATIKA

54,1

ČÍSLO

66,1

ZPRACOVÁNÍ INFO. A MATEMATIZACE

49,5

GEOMETRIE POČETNÍ V ROVINĚ A PROSTORU

47,3

GEOMETRIE KONSTRUKČNÍ V ROVINĚ GEOMETRIE V PROSTORU, PŘEDSTAVIVOST

63,6

29,4

32


% SKÓR DLE TEMATICKÝCH OKRUHŮ A OBTÍŽNOSTI ÚLOH Rovněž testy pro sedmý ročník jsou určeny výhradně zájemcům o víceletá gymnázia, proto obsahují větší počet obtížnějších úloh pro danou věkovou skupinu než např. testy pro devátý ročník, které by měly být naopak univerzální, tedy pro zájemce o různé typy škol. Během dvou ročníků na druhém stupni základní školy se značně zvyšují nároky v matematice. Proto se mnohem lépe daří sestavit pro žáky test, který má rozlišovací charakter, ačkoli úlohy nepřekračují rámec běžně probíraného učiva. Nejsou však opomenuty ani úlohy v základní úrovni obtížnosti. Jednotlivé tematické celky mají rovnoměrné zastoupení. V testu opět převažují otevřené úlohy, což odpovídá i běžnému písemnému zkoušení žáka ve škole. Uchazeč se musí spoléhat na své vědomosti a dovednosti a neuchyluje se ke strategiím vyžadujícím speciální zkušenost. Úlohy vyžadují osvojení probraného učiva v celé jeho šíři, nejsou vyňaty ani úlohy z konstruktivní geometrie a ani problémové úlohy.

M: % SKÓR TEMATICKÝCH OKRUHŮ PO PZ 2015 − UCHAZEČI O 6LETÁ GYMNÁZIA MATEMATIKA

47,2

ČÍSLO

48,1

ZPRACOVÁNÍ INFO. A MATEMATIZACE

46,6

GEOMETRIE POČETNÍ V ROVINĚ A PROSTORU GEOMETRIE KONSTRUKČNÍ V ROVINĚ GEOMETRIE V PROSTORU, PŘEDSTAVIVOST

58,6

36,3

39,9

33

MATEMATIKA – 9. ROČNÍK % SKÓR TEMATICKÝCH OKRUHŮ

M: % SKÓR TEMATICKÝCH OKRUHŮ

M: % SKÓR TEMATICKÝCH OKRUHŮ PO PZ 2015 − UCHAZEČI O 4LETÉ OBORY

PO PZ 2015 − UCHAZEČI O 4LETÉ OBORY 80

MATEMATIKA

43,1

CELKEM GYMNÁZIUM 4LETÉ SOŠ SOU

70 51,1

PROMĚNNÁ

54,3

ZPRACOVÁNÍ INFO. A MATEMATIZACE GEOMETRIE POČETNÍ V ROVINĚ A PROSTORU GEOMETRIE KONSTRUKČNÍ V ROVINĚ GEOMETRIE V PROSTORU, PŘEDSTAVIVOST

% SKÓR

60 ČÍSLO

50 40 30 20

24,5

10 43,1

51,1

54,3

24,5

40,9

33,5

55,4

0

40,9

33,5

55,4

Vzhledem k tomu, že test pro 9. ročník je určen všem uchazečům o čtyřleté studium na SŠ zakončené maturitní zkouškou, tedy bez odlišení jednotlivých oborů, musí v něm být dostatečný počet úloh ověřujících osvojení učiva, nechybí však ani obtížnější úlohy, které nabývají charakter rozlišující. Žáci z 9. ročníku mají nejméně problémů s aplikačními úlohami ověřujícími nacvičené dovednosti. Úlohy, které předpokládají porozumění i zdánlivě jednoduchému zadání, jsou pro žáky mnohem obtížnější. Mezi průměrnými výsledky uchazečů rozdělených podle oborů, na něž se hlásí, jsou viditelné rozdíly, nicméně mezi individuálními výsledky jednotlivců jsou v rámci téhož oboru rozdíly ještě mnohem větší.

34

ANALÝZA ZNÁMKOVÁNÍ ZŠ

35

36

9. Ročník ZŠ

Korelace průměrných odchylek CJ

Korelace průměrných odchylek MA

Korelace odchylek průměrných známek z jednotného testu z CJ a MA

Korelace odchylek průměrných bodových hodnocení didaktických testů MZ z CJ a MA

0,626

0,862

0,856

0,936

37

38

39

Pozn.: Označení „Celkový součet“ skupinu všech uchazečů.

40


41


42


43


44


45


46


47

48

49

50

51

52

Průměrná Skupina oborů pololetní vzdělání známka z MA (muž) GAL SOS SOU

1,70 2,43 2,86

Průměrná Rozdíl průměrné pololetní pololetní známky známka z MA MA (žena) (muž - žena) 1,64 2,46 3,01

0,06 -0,03 -0,15

Průměrná Skupina známka z testu oborů MA vzdělání (muž) GAL SOS SOU

1,79 2,53 3,21

Průměrná známka z testu MA (žena)

Rozdíl průměrné známky z testu MA (muž - žena)

1,93 2,80 3,67

-0,14 -0,27 -0,46

Průměrná diskriminace

GAL SOS SOU

0,35

Průměrná diskriminace

0,20 0,24 0,31

0,31

0,30

Klasifikační stupeň

Skupina oborů vzdělání

0,24

0,25 0,20 0,20 0,15 0,10 0,05 0,00 GAL

SOS

SOU

53

54

55

56

57

58

59

60

DOTAZNÍKY ŘEDITELÉ

61

MAJÍ BÝT SOUČÁSTÍ PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ JEDNOTNÉ CENTRÁLNĚ ZADÁVANÉ TESTY? Názor na projekt centrálních jednotných přijímacích zkoušek se liší dle toho, jakého typu školy by se měly týkat. V případě gymnázií je centralizace žádoucí podle bezmála 90 % ředitelů škol. Na středních odborných školách by měly být centrální přijímačky podle 72 % ředitelů a v případě oborů SOU je tento názor spíše menšinový – zastává jej pouze 36 % dotázaných.

MAJÍ BÝT SOUČÁSTÍ PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ JEDNOTNÉ CENTRÁLNĚ ZADÁVANÉ TESTY?

PŘ DO VÍCELETÝCH GYMNÁZIÍ

87,0

PŘ DO 4LETÝCH GYMNÁZIÍ

88,9

PŘ DO OBORŮ SOŠ

PŘ DO OBORŮ SOU

13,0

11,1

72,0

36,0

28,0

64,0

Ano

Ne Vzorek: 422

Q1. MAJÍ BÝT SOUČÁSTÍ PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ (PŘ) JEDNOTNÉ CENTRÁLNĚ ZADÁVANÉ TESTY?

62

OBECNÉ HODNOCENÍ PILOTNÍHO OVĚŘOVÁNÍ PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ Celkový dojem z PO PŘ je podle ředitelů kladný, když v úhrnu 95 % z nich uvedlo, že jej hodnotí zcela nebo spíše pozitivně. Na gymnáziích deklaruje pozitivní dojem kolem 92 %, na SOŠ 95 % a na odborných učilištích 97 % ředitelů.

JAK HODNOTÍTE ORGANIZACI LETOŠNÍHO PILOTNÍHO OVĚŘOVÁNÍ PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ? Vzorek:

CELKEM GYMNÁZIUM 8LETÉ GYMNÁZIUM 6LETÉ

44,5 41,2

50,9

38,1 42,5

SOŠ

43,9 50,6

5,0 7,0

57,1

GYMNÁZIUM 4LETÉ

SOU

49,8

4,8

48,8

7,9

51,2 46,1

0,7

422

0,9

114

0,0

21

0,8

127

4,6 0,4

285

1,9 1,3

154

Zcela pozitivně, nezaznamenali jsme žádné problémy. Spíše pozitivně, vyskytly se pouze dílčí problémy. Spíše negativně, v menší míře se vyskytly závažnější problémy. Zcela negativně, ve vysoké míře se vyskytly závažnější problémy. Q2. JAK HODNOTÍTE ORGANIZACI LETOŠNÍHO PILOTNÍHO OVĚŘOVÁNÍ PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ?

63

KOMUNIKACE S CERMATEM PŘED ZAČÁTKEM PROJEKTU Komunikace s CERMATem před samotných začátkem přijímaček je hodnocena v drtivé většině kladně. Přes 60 % dotázaných uvedlo, že byla velmi dobrá a měli všechny potřebné informace, 37 % uvedlo, že komunikace byla dobrá, pouze některé informace přišly pozdě. Špatné hodnocení uvedlo pouze 2,4 % ředitelů. Na SOŠ a SOU bylo hodnocení informovanosti o něco pozitivnější, než v případě gymnázií.

JAK HODNOTÍTE KOMUNIKACI S CERMATEM PŘED SAMOTNÝM KONÁNÍM PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY? CELKEM GYMNÁZIUM 8LETÉ GYMNÁZIUM 6LETÉ GYMNÁZIUM 4LETÉ SOŠ SOU

60,4

37,2

49,1

47,4

57,1

42,9

48,8

70,8

2,4

422

3,5

114

0,0

47,2

64,6

Vzorek:

3,9

33,3 26,6

21 127

2,1

285

2,6

154

Velmi dobře, měli jsme všechny potřebné informace. Dobře, měli jsme dostatek informací, některé z nich jsme ale dostali poměrně pozdě. Špatně, zásadní informace jsme dostali pozdě. Velmi špatně, měli jsme nedostatek informací. Q3. JAK HODNOTÍTE KOMUNIKACI S CERMATEM PŘED SAMOTNÝM KONÁNÍM PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY?

64

KOMUNIKACE S CERMATEM BĚHEM PROJEKTU Komunikace s CERMATem během přijímaček byla řediteli hodnocena také převážně v pozitivním slova smyslu. Přes tři čtvrtiny dotázaných uvedly, že byla velmi dobrá a že měli všechny potřebné informace, 23 % uvedlo, že komunikace byla dobrá, pouze některé informace přišly pozdě. Negativní zmínky se vyskytly v méně než 1,5 % případů. Na SOŠ a SOU bylo hodnocení informovanosti opět o něco pozitivnější, než v případě gymnázií.

JAK HODNOTÍTE KOMUNIKACI S CERMATEM V PRŮBĚHU KONÁNÍ PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY? Vzorek:

CELKEM

76,1

GYMNÁZIUM 8LETÉ

GYMNÁZIUM 6LETÉ GYMNÁZIUM 4LETÉ

74,6 61,9

22,5

1,2 0,2

422

24,6

0,9

114

0,0

21

38,1 71,7

SOŠ SOU

26,8

78,2 80,5

20,4 17,5

1,6

127

1,1 0,4

285

1,3 0,6

154

Velmi dobře, měli jsme všechny potřebné informace. Dobře, měli jsme dostatek informací, některé z nich jsme ale dostali poměrně pozdě. Špatně, zásadní informace jsme dostali pozdě. Velmi špatně, měli jsme nedostatek informací. Q4. JAK HODNOTÍTE KOMUNIKACI S CERMATEM V PRŮBĚHU KONÁNÍ PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY?

65

HODNOCENÍ SYSTÉMU DISTRIBUCE ZKUŠEBNÍ DOKUMENTACE Podle 93 % ředitelů byl systém distribuce zkušební dokumentace nastaven dobře či spíše dobře, negativně se k němu vyjádřilo 7 % dotázaných. Na gymnáziích uvedlo negativní hodnocení přes 8 % ředitelů, na SOŠ jej hodnotilo negativně 7 % a na SOU pouze necelá 4 % z nich.

JAK HODNOTÍTE SYSTÉM DISTRIBUCE ZKUŠEBNÍ DOKUMENTACE? CELKEM

68,5

GYMNÁZIUM 8LETÉ

68,4

GYMNÁZIUM 6LETÉ

52,4

GYMNÁZIUM 4LETÉ

4,7

22,8

6,1

75,3

2,4

422

2,6

114

4,8

26,8

69,8

SOU

24,4

42,9

64,6

SOŠ

Vzorek:

5,5

22,8

3,1

5,3

20,8

0,0

2,1

3,2 0,6

21

127

285

154

Systém distribuce byl nastaven velmi dobře, žádné problémy se nevyskytly. Systém distribuce byl nastaven spíše dobře, vyskytly se pouze dílčí problémy. Systém distribuce byl nastaven spíše špatně, vyskytly se závažnější problémy Systém distribuce byl nastaven špatně, vyskytly se závažné problémy.

Q5. JAK HODNOTÍTE SYSTÉM DISTRIBUCE ZKUŠEBNÍ DOKUMENTACE?

66

NÁZOR NA DISTRIBUCI ZKUŠEBNÍ DOKUMENTACE Inspirováni systémem distribuce zkušební dokumentace u maturitní zkoušky ředitelé v drtivé většině případů uváděli, že by upřednostňovali dovoz testů přímo do své školy. Tento názor deklaruje přes 95 % dotázaných napříč všemi typy škol.

DALI BYSTE PŘEDNOST DISTRIBUCI PŘÍMO DO SÍDLA ŠKOLY?

Vzorek:

CELKEM

95,7

4,3

422

GYMNÁZIUM 8LETÉ

96,5

3,5

114

GYMNÁZIUM 6LETÉ

100,0

GYMNÁZIUM 4LETÉ

96,9

3,1

127

SOŠ

95,4

4,6

285

SOU

96,1

3,9

154

Ano

21

Ne

Q5.1. DALI BYSTE PŘEDNOST DISTRIBUCI PŘÍMO DO SÍDLA ŠKOLY?

67

NÁZOR NA RVP JAKO VÝCHODISKO PRO TVORBU TESTŮ Rámcové vzdělávací programy by měly být závazným východiskem při tvorbě testů pro přijímací řízení podle drtivé většiny ředitelů.

MAJÍ TESTY K PŘIJÍMACÍM ZKOUŠKÁM VYCHÁZET VÝHRADNĚ Z RÁMCOVÝCH VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ? MATEMATIKA – 5. ROČNÍK

95,6


100,0

Vzorek: 4,4 0,0

113 27


92,6

7,4

407


94,1

5,9

118


96,2

3,8

26


92,3

Ano

7,7

404

Ne

Q10. MAJÍ TESTY ZADANÉ V RÁMCI PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ VYCHÁZET VÝHRADNĚ Z RÁMCOVÝCH VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ?

68

NÁZOR NA STANOVENÍ MEZNÍ HRANICE ÚSPĚŠNOSTI •

Ke stanovení alespoň nějaké mezní hranice úspěšnosti u přijímacích zkoušek se kladně staví polovina ředitelů, přičemž 22 % se domnívá, že by se měla týkat všech typů škol a 29 % tvrdí, že by měla být stanovena pouze pro některé typy škol. Polovina dotázaných si myslí, že nastavení hranice pro úspěšné složení přijímací zkoušky by mělo být na řediteli školy.

•

Ředitelé gymnázií se ke stanovení mezní hranice staví spíše skepticky – přes tři čtvrtiny z nich se domnívají, že by to měla být pravomoc ředitele školy. Ředitelé ze SOŠ naopak by považovali stanovení cut-off score za pravomoc ředitele pouze v 38 % případů a ředitelé SOU dokonce pouze v 29 % případů.

MĚLA BY BÝT CENTRÁLNĚ STANOVENA MEZNÍ HRANICE PRO PŘIJETÍ ŽÁKA DO STŘEDOŠKOLSKÉHO STUDIA? CELKEM

ŘEDITELÉ Z...

GYMNÁZIUM 8LETÉ

21,6 16,7

GYMNÁZIUM 6LETÉ

14,3

GYMNÁZIUM 4LETÉ

15,0

SOŠ SOU

28,9

422

49,5

7,9

114

75,4

21

85,7 8,7

24,6

30,5

127

76,4 37,2

38,2

40,3

Vzorek:

29,2

285 154

Ano, a to pro přijetí do všech typů středních škol Ano, ale pouze pro přijetí do některých typů středních škol Ne, nastavení hranice úspěšnosti by mělo být ponecháno plně v kompetenci ředitelů škol Q11. MĚLA BY BÝT CENTRÁLNĚ STANOVENA MEZNÍ HRANICE ÚSPĚŠNOSTI (CUT-OFF SCORE) PRO PŘIJETÍ ŽÁKA NA STŘEDNÍ ŠKOLU ZAKONČENOU MATURITNÍ ZKOUŠKOU?

69

VÁHA TESTU V PŘIJÍMACÍM ŘÍZENÍ Z dotazu na ředitele škol, jakou dali váhu jednotlivým testům v celkovém přijímacím řízení, vyplývá, že vyšší byla udělena u spíše elitnějších oborů, tedy na gymnáziích. V případě 8letých gymnázií si oba testy dohromady vysloužily v průměru váhu necelých 65 % a každý zvlášť pak bezmála 35 %. 4letá gymnázia si nastavila váhu jednotných testů v průměru o něco níže – pro oba testy na 56 %, každý zvlášť pak kolem 30 %. U 6letých gymnázií tomu bylo velmi podobně. V přijímacím řízení na obory SOŠ uvedli ředitelé průměrnou váhu obou testů dohromady přes 36 %, na obory SOU pak 31 %. Oba testy zvlášť pak na těchto typech škol oscilují s svým podílem na přijímacích kritériích kolem 23 – 24 %.

JAKOU VÁHU JSTE DALI JEDNOTNÝM TESTŮM V KONTEXTU OSTATNÍCH KRITÉRIÍ PŘÍJÍMACÍHO ŘÍZENÍ NA VAŠÍ ŠKOLE? PRŮMĚRNÁ VÁHA TESTU (%)

70

64,4

60

56,0

54,8

50

40 30

35,9

34,7 34,6

29,6 28,5

31,1

30,6 30,3 23,8 22,9

22,9 23,6

20 10 0

Q12. JAKOU VÁHU JSTE DALI JEDNOTNÝM TESTŮM V KONTEXTU OSTATNÍCH KRITÉRIÍ PŘÍJÍMACÍHO ŘÍZENÍ NA VAŠÍ ŠKOLE?

70

NÁZOR NA INSTITUCE PŘIPRAVUJÍCÍ ŽÁKY K PŘIJÍMACÍM ZKOUŠKÁM Klíčovou institucí pro přípravu žáků k přijímacím zkouškám do středoškolského studia je podle ředitelů základní škola – tento názor zastává 95 % z nich. Na druhém místě pak figuruje rodina, které přikládá zásadní podíl 38 % ředitelů a dalších 31 % deklaruje, že by se měla podílet na přípravě ve větší míře. Podle necelé třetiny dotázaných je to organizace připravující přijímací řízení, kdo by se měl zásadně či ve větší míře podílet na tvorbě testů. Střední škola jakožto subjekt připravující žáky na přijímačky by takto měla fungovat podle 8 % ředitelů, tedy velice okrajově. A zcela zanedbatelnou roli v tomto ohledu ředitelé dávají libovolné organizaci, která se na tvorbě testů nepodílí – zásadně či ve větší míře by měla připravovat žáky pouze dle 3 % ředitelů.

DO JAKÉ MÍRY BY SE PODLE VAŠEHO NÁZORU MĚLY NÁSLEDUJÍCÍ INSTITUCE ČI SUBJEKTY PODÍLET NA PŘÍPRAVĚ ŽÁKŮ K PŘIJÍMACÍMU ŘÍZENÍ NA STŘEDNÍ ŠKOLU? Základní škola, kterou žák navštěvuje

Rodina Organizace, která připravuje testy pro přijímací řízení

8,3 1,9 2,4

87,4

37,7

10,7

21,3

Střední škola, na níž se žák hlásí 0,9 7,3 Organizace, která nepřipravuje testy pro 0,2 2,8 přijímací řízení

31,3

23,9

35,5

32,5

45,5

46,2

28,9

Zásadně

7,1

68,0

Ve větší míře

V menší míře

Vůbec Vzorek: 422

Q13. DO JAKÉ MÍRY BY SE MĚLY NÁSLEDUJÍCÍ INSTITUCE ČI SUBJEKTY PODÍLET NA PŘÍPRAVĚ ŽÁKŮ K PŘIJÍMACÍMU ŘÍZENÍ NA STŘEDNÍ ŠKOLU?

71

POŘÁDALY ŠKOLY „PŘIJÍMAČKY NANEČISTO“? Jakousi přípravku na přijímací zkoušky konala dle ředitelů bezmála polovina škol, a to napříč všemi typy SŠ.

ORGANIZOVALA VAŠE ŠKOLA LETOS PŘED SAMOTNÝM PILOTNÍM OVĚŘOVÁNÍM PŘIJÍMACÍCH ZKOUŠEK „PŘIJÍMAČKY NANEČISTO“?

Vzorek:

CELKEM

48,3

51,7

422

GYMNÁZIUM 8LETÉ

48,2

51,8

114

GYMNÁZIUM 6LETÉ

47,6

52,4

21

GYMNÁZIUM 4LETÉ

51,2

48,8

127

SOŠ

47,7

52,3

285

SOU

47,4

52,6

154

Ano

Ne

Q14. ORGANIZOVALA VAŠE ŠKOLA LETOS PŘED SAMOTNÝM PILOTNÍM OVĚŘOVÁNÍM PŘIJÍMACÍCH ZKOUŠEK „PŘIJÍMAČKY NANEČISTO“?

72

Pilotní ověřování organizace přijímacího řízení 2016

73

POČET PŘIHLÁŠENÝCH ŠKOL - POROVNÁNÍ Kraj Jihočeský

Přihlášeno 2015

Přihlášeno 2016

Rozdíl 2016-2015

4

1

-3

Karlovarský

28

27

-1

Plzeňský

36

35

-1

Kraj Vysočina

44

40

-4

Zlínský

48

45

-3

Olomoucký

50

49

-1

Hlavní město Praha

41

50

9

Jihomoravský

50

50

0

Ústecký

55

51

-4

Královéhradecký

48

52

4

Pardubický

51

52

1

Moravskoslezský

90

93

3

Středočeský

98

97

-1

643

642

-1

Celkový součet

74

ANALÝZA VÝSLEDKŮ DOPORUČENÍ Následující stručná doporučení vyházejí z výše uvedených poznatků, datových analýz a dotazníkového šetření. Řazení jednotlivých doporučení nijak nereflektuje míru důležitosti či urgentnosti potřeby jejich realizace. Jsou pojata jako náměty k diskusi. Co tedy podle zjištění a mého mínění vzdělávací systém potřebuje: 1)

2)

3)

4) 5) 6) 7)

8)

Potřebuje srovnatelné jednotné zkoušky, poskytující: a. Objektivní srovnatelné kritérium kvality. b. Motivaci žáků k učení. c. Lepší podmínky učitelům základních škol pro kvalitní výuku (výuka motivovaného žáka je snazší). Potřebuje kvalitní, objektivně hodnocené ředitele škol s dostatečnou pravomocí. Je žádoucí, aby kariérní systém ředitelů nabídl i možnost využít a zaplatit kvalitního ředitele jako „krizového ředitele“ ve školách špatných. Potřebuje jasné vymezení kurikula. Je žádoucí vymezit velmi pevně obsah, rozsah a časovou osu výuky, zejména na prvním stupni ZŠ. Potřebuje financování na základě kvality. Potřebuje omezit vliv aktuálně deklarovaných požadavků trhu práce na vzdělávací systém. Potřebuje stabilitu a předvídatelnost. Potřebuje posílit podíl tvůrčí práce žáků ve výuce a omezit „pasivní metody výuky“ s „otrockým“ užitím pracovních sešitů či mediálních prezentací. Je žádoucí posilovat u žáků pracovní návyky a omezovat vliv pasivního vstřebávání plošných (dvourozměrných) informací. Potřebuje vymýtit nešvar výuky testováním.

75

MATEMATIKA+ 2015


76

PŘIHLÁŠENI KONALI NEKONALI USPĚLI NEUSPĚLI

ČISTÁ % SKÓR NEÚSPĚŠNOST (%)

CELKEM

1923

1814

109

1402

412

22,7

52,3

GYMNÁZIA CELKEM

1376

1309

67

1137

172

13,1

58,5

GYMNÁZIUM 4LETÉ

575

539

36

438

101

18,7

53,6

GYMNÁZIUM 6LETÉ

116

108

8

98

10

9,3

58,2

GYMNÁZIUM 8LETÉ

685

662

23

601

61

9,2

62,4

LYCEUM

119

117

2

84

33

27,8

44,7

SOŠ TECHNICKÉ 1

344

313

31

164

149

47,6

35,4

SOŠ OSTATNÍ, SOU

84

75

9

17

58

77,3

24,3

77

78

79

80

40 30 20 10 0 0

4

8

12

16

20

24

28

32

36

40

44

48

52

56

60

64

68

72

76

80

84

88

92

Podíl žáků v %

Výsledky v MA+ u skupiny žáků se známkou 1 z matematiky v MZ 2015

96 100

Úspěšnost v %

40 30 20 10 0 0

4

8

12

16

20

24

28

32

36

40

44

48

52

56

60

64

68

72

76

80

84

88

92

Podíl žáků v %


96 100

Úspěšnost v %

40 30 20

Podíl žáků v %


10 0 0

4

8

12

16

20

24

28

32

36

40

44

48

52

56

60

64

68

72

76

80

84

88

92

96 100

Úspěšnost v %

81

GYMNÁZIA

Kraj Hl. město Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Kraj Vysočina Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Zlínský ČR

Účast škol (%)

Účast tříd (%)

51,9 52,2 56,1 20 61,1 55,6 50 46,3 45 65 53,3 68,8 27 50,1 51,7

38,1 38,2 38,7 23,8 39,5 41,7 33,3 37,6 32,1 64,1 47,5 56,4 23,2 40,7 39,9

Zastoupení (váha) Účast žáků zúčastněných (%) škol (%) 6,9 4,5 7,4 1,7 3,9 5,5 4,9 5,7 6,1 9,3 4,2 7,9 3,4 4,6 5,9

13,4 8,7 13,2 8,7 6,4 9,8 9,7 12,3 13,5 14,3 7,8 11,6 12,5 9,3 11,5

82

83

84

Matematika+ 2015 - Gymnázia Kraj Vysočina

Pardubický kraj

Ústecký kraj

85

Matematika+ 2015 - Gymnázia - Třídy s nejlepšími výsledky GY8

Gymnázium

GY8

Gymnázium

GY8

Terezy Novákové 2 Olbrachtova 291 Chrudim

GY6

Gymnázium BrnoŘečkovice Gymnázium Josefa Ressela Gymnázium

Vídeňská 47

Brno

GY8

Gymnázium Opatov

Praha 4

GY4

Gymnázium Christiana Dopplera Gymnázium Jana Keplera Gymnázium

Konstantinova 1500 Zborovská 45

GY8

třída Kapitána Jaroše 14 Voděradská 2

Brno Praha 10 Strašnice Brno - Řečkovice

Parléřova 2

Praha 5 Smíchov Praha 6

Dašická 1083

Pardubice

tř. Jiřího z Poděbrad 13 Písnická 760

Olomouc

GY8

Slovanské gymnázium Gymnázium

GY8

Gymnázium

Kladno

GY8

Gymnázium

nám. Edvarda Beneše 1573 Studentská 11

GY8

Gymnázium

Tomkova 45

Olomouc - Hejčín

GY8

Gymnázium

Nad Kavalírkou 1 Praha 5

GY4 GY4 GY8

Praha 4

Havířov-Podlesí

86

Matematika+ 2015 - Lycea a technické školy Třídy s nejlepšími výsledky LYC

SPŠ stavební

Středoškolská 3

Ostrava - Zábřeh

LYC

Střední průmyslová škola Třebíč SŠ a VOŠ aplikované kybernetiky s.r.o. SPŠ sdělovací techniky SPŠ strojní a stavební SPŠ stavební

Manželů Curieových 734 Hradecká 1151

Třebíč

Panská 3

Praha 1

Komenského 1670 Pospíšilova tř. 787 Resslova 2

Tábor

Hradecká 1151

Hradec Králové

Panská 3

Praha 1

Panská 3

Praha 1

Manželů Curieových 734

Třebíč

ST1 LYC LYC ST1 ST1 ST1 LYC ST1 ST1

Střední průmyslová škola stavební SŠ a VOŠ aplikované kybernetiky s.r.o. SPŠ sdělovací techniky SPŠ sdělovací techniky Střední průmyslová škola Třebíč

Hradec Králové

Hradec Králové České Budějovice

87

Matematika+ 2015 - příklady

Rozložte na součin: 2

9𝑥 − 3 + 3𝑥 − 1

Přímka p leží v rovině EFG horní stěny krychle ABCDEFGH. Rovina 𝜎 je určena přímkou p a vrcholem D.

=

H Tematický celek

G

E

úspěšnost diskriminace korelace Gymnázia

63,5 %

54,7 %

0,393

Lycea a ST1

43,0 %

54,3 %

0,357

F

D

C

A

max. 2 body

5 Obsah trojúhelníku ABY je roven obsahu lichoběžníku ABCD (AB || CD). 6

7

Sestrojte řez krychle ABCDEFGH rovinou 𝜎.

V záznamovém archu obtáhněte všechny čáry propisovací tužkou.

C

Tematický celek A

max. 2 body Vypočtěte délku strany CD lichoběžníku ABCD.

Tematický celek

Stereometrie

úspěšnost

B

15 cm

(CZVV)

6

B

(CZVV)

Bod Y leží uvnitř úsečky CD.

D Y

p

Algebraické výrazy

diskriminace

korelace

Gymnázia

60,0%

55,7 %

0,362

Lycea a ST1

19, 0 %

43,3 %

0,386

Planimetrie

úspěšnost

diskriminace

korelace

Gymnázia

61,7%

72,7 %

0,510

Lycea a ST1

28,6 %

61,0 %

0,433

88

Matematika+ 2015 - poznatky Vysoké školy rezignují na kvalitu

Chybí externí motivace

Špatné výsledky

Proč? Malá pozornost výuce matematiky na SOŠ i G Nízká hodinová dotace Nemotivující odměňování Financování, atd.

Malá účast i žáků gymnázií

Co s tím? Změna financování Odměňování podle kvality Nadšený a poctivý učitel Vyšší hodinová dotace Půlení tříd. atd.

Podpora Matematiky+ Reálný obraz stavu vzdělání

89

MATEMATIKA+ 2016


90

91

92

Počet přihlášených žáků podle kategorie a skupin oboru vzdělání

Kraj

GAL 433 89 214 39 116 96 45 196 94 111 77 216 75 122

Hlavní město Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Kraj Vysočina Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Zlínský

Kraj Hlavní město Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Kraj Vysočina Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Zlínský

NAS 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1

SOS 99 36 51 0 50 32 8 24 16 26 10 28 20 22

SOU 9 1 16 0 2 0 0 1 0 0 0 0 0 2

Zřizovatel Počet žáků Podíl v % Fyzické nebo právnické osoby 40 1,68% Kraje 2279 95,80% Obce a svazky obcí 16 0,67% Registrované církve nebo náboženská společenství 41 1,72% Neznámý 3 0,13%

Počet přihlášených žáků podle kategorie a skupiny PUP MZ SP-1 SPUO-1 SPUO-2 SPUO-3-A ZP-2-16 ZP-2-20 bez PUP 0 45 1 1 0 0 494 0 1 0 0 1 0 125 1 17 2 0 0 1 261 0 3 1 0 0 0 35 0 7 1 0 0 0 160 0 12 0 0 0 0 116 0 5 0 0 0 0 48 0 9 0 0 0 0 212 0 5 0 0 0 0 105 0 3 0 0 0 0 134 0 4 0 0 0 0 83 0 11 0 0 0 0 233 0 8 2 0 0 0 85 0 5 0 0 0 0 142

Podíl PUP v% 8,69 1,57 7,45 10,26 4,76 9,38 9,43 4,07 4,55 2,19 4,60 4,51 10,53 3,40

93

MATURITNÍ ZKOUŠKA Co je určující pro maturitní zkoušku?  Certifikační charakter  Kvalifikační zákony  Srovnatelnost podmínek Dopady maturitní zkoušky  Vliv na strukturu a obsah vzdělávání?  Nesporně, míra však není určena maturitou jako takovou, ale jejím přijetím jako cíle vzdělávání, nikoli prostředku k ověření jeho úrovně  Vliv na úroveň vzdělání?  Nivelizace  Pozitivní u maturantů s nižším vzdělávacím potenciálem  Vliv na vzdělávání pro kompetence  MZ ověřuje vědomosti a dovednosti, nikoli kompetence k řešení úkolů pro žitý svět


94

Slabé stránky vzdělávacího systému Provokace k diskusi

Experti na vzdělání Parafráze: Českého školství ničitelé prohnaní?  samozvaní „experti“ na vzdělání. Nestabilita  Chybějící žitá dlouhodobá koncepce  Panika ze srovnávání (zejména mezinárodní šetření)  Reformy reforem

Financování  Nezávislé na kvalitě  Oddělená odpovědnost od pravomocí Společnost  Nivelizace (růst entropie systému, ztráta motivačních gradientů)  Nevzdělanost tlumící potřeby vzdělání pro vědění  Ekonomizace vzdělávacího systému

95

MATURITNÍ ZKOUŠKA 2015 JARO


MATURITNÍ ZKOUŠKA A JEJÍ ČÁSTI ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST MATURITNÍ ZKOUŠKA A JEJÍ ČÁSTI ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST MZ 2011-2015 JARO - ŘÁDNÝ TERMÍN 26

24,3

24

PODÍL NEÚSPĚŠNÝCH Z KONAJÍCÍCH (%)

22 20

22,2

21,5 19,8

19,3

21,0

18

14

18,7

18,2

16

16,2

16,0

12

10 8 6 4 2

6,2

5,9

MZ CELKEM

6,5 SPOLEČNÁ ČÁST

7,5

6,9

PROFILOVÁ ČÁST

0

2011 JARO

2012 JARO

2013 JARO

2014 JARO

2015 JARO

MATURITNÍ ZKOUŠKA CELKEM ČISTÁ A HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST

70

CELKEM ŘÁDNÝ OPRAVNÝ/NÁHRADNÍ

65 60


MATURITNÍ ZKOUŠKA CELKEM HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST - MZ 2011-2015 JARO

55

56,9

50

56,0

50,7

45

47,5

40

35 30 25

19,3

21,5

19,8

22,2

24,3

20 15 10 5

19,3

23,5

22,5

25,5

27,4

0

PODÍL NEÚSPĚŠNÝCH A NEKONAJÍCÍCH Z PŘIHLÁŠENÝCH (%)

70

MATURITNÍ ZKOUŠKA CELKEM ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST - MZ 2011-2015 JARO

65 60


61,9

55 50

52,2

62,0

55,2

45 40

35 30

31,9

34,0

29,6

28,9

27,8

31,3

31,1

34,7

36,8

2011

2012

2013

2014

2015

27,8

25 20 15 10 5 0

2011

2012

2013

2014

2015

SPOLEČNÁ ČÁST MZ ČISTÁ A HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST SPOLEČNÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY

SPOLEČNÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY

ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST - MZ 2011-2015 JARO

65


60

60,2

55 50

53,5

45

46,6

40

59,9


35 30 25 20

16,0

18,2

16,2

18,7

21,0

15 10 5

16,0

20,4

19,2

22,3

HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST - MZ 2011-2015 JARO

70

24,5

0


70

65 60


55

64,5

65,1

57,6

50

51,2

45 40

35 30

28,8

31,1

26,6

25,6

24,7

28,5

28,0

31,8

34,2

2011

2012

2013

2014

2015

24,7

25 20 15 10 5 0

2011

2012

2013

2014

2015

PROFILOVÁ ČÁST MZ ČISTÁ A HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY CELKEM ŘÁDNÝ OPRAVNÝ/NÁHRADNÍ


50 45 40 35

33,8

30

35,2

36,5

HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST - MZ 2011-2015 JARO

55

38,4

25 20 15

5,9

6,2

6,5

6,9

7,5

5,9

6,7

7,1

7,7

8,4

5 0


55

10

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY

ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST - MZ 2011-2015 JARO

50 45

CELKEM ŘÁDNÝ OPRAVNÝ/NÁHRADNÍ 46,7

48,9

43,5

40

41,1

35 30 25 20

18,3

19,2

17,4

19,1

20,1

2013

2014

2015

15,6

15,9

16,8

15,6

16,3

2011

2012

15 10 5 0

2011

2012

2013

2014

2015

MATEMATIKA RELIABILITA TESTŮ

POČET KONANÝCH ZKOUŠEK

CRONBACHOVO ALFA

TEST

MATEMATIKA

2011 - J

2012 - J

2013 - J

2014 - J

2015 - J

2011 - J

2012 - J

2013 - J

2014 - J

2015 - J

Z

33 396

38 892

35 503

29 215

19 301

0,87

0,86

0,89

0,90

0,88

V

6 400

2 049

0,82

0,79

rozdíl 11/12 jaro -0,01 -0,03

rozdíl 12/13 jaro 0,03

rozdíl 13/14 jaro 0,01

rozdíl 14/15 jaro -0,02

MATEMATIKA – DISTRIBUČNÍ KŘIVKY MATEMATIKA - DISTRIBUČNÍ KŘIVKA MZ 2011 - 2015 - ŘÁDNÝ TERMÍN

100 90

PERCENTILOVÉ UMÍSTĚNÍ

80

70 60 50

2015

40

2014 2013

30

2012

20

2011

10 0 0

10

20

30

40

50 % SKÓR

60

70

80

90

100

MATEMATIKA – OBOROVÁ STRUKTURA ŽÁKŮ MATEMATIKA - OBOROVÁ STRUKTURA MATURANTŮ MZ 2011 - 2015 100% 90%

19,7

17,9

80% 11,2

10,9

15,2

10,6

13,2

12,0

9,6

9,3

NÁSTAVBY

70% 60% 42,1

50%

42,0

42,7

40,2

SOU

43,4

40%

SOŠ

30% 20% 27,2

28,5

30,9

35,0

38,5

10% 0%

2011 JARO 2012 JARO 2013 JARO 2014 JARO 2015 JARO

GYMNÁZIUM

MATEMATIKA – ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST A % SKÓR MATEMATIKA - ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST A % SKÓR MZ 2011-2015 JARO - ŘÁDNÝ TERMÍN, POVINNÉ ZKOUŠKY 70

30

25,4 25

22,5

29,2

28,6

24,1

24,0

20,5

20,9

22,1

60 50

20,5 20

16,3

15,0 15

30

17,0

10

40

20

11,8 9,6

5

10

59,2 62,4 54,6

56,3 58,6 53,3

54,8 56,3 52,6

51,0 52,7 48,7

52,1 53,4 50,0

0

0

2011 JARO

2012 JARO

2013 JARO

2014 JARO

2015 JARO

CELKEM - % SKÓR

MUŽI - % SKÓR

ŽENY - % SKÓR

CELKEM - NEÚSP.

ŽENY - NEÚSP.

MUŽI - NEÚSP.

% SKÓR


35

MATEMATIKA – ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST MATEMATIKA - ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST MZ 2015 a 2014 JARO - ŘÁDNÝ TERMÍN, POVINNÉ ZKOUŠKY PODÍL NEÚSPĚŠNÝCH Z KONAJÍCÍCH (%)

80 70

2015 JARO

60

70,9 58,0

2014 JARO

56,7 57,8

50 40 30

43,8 38,7 24,1

39,9

31,5 26,8

20

12,8 17,2

10 0

46,8 41,5

24,0 3,5

1,5

3,1

3,3

1,7

1,3

5,1 14,4 18,3 35,1 36,6 42,3 43,3 46,5 50,0 52,5 53,2 55,6 63,0 68,8 4,8

MATEMATIKA – HISTOGRAM MATEMATIKA - DT - ROZLOŽENÍ VÝSLEDKŮ MZ 2015 JARO - ŘÁDNÝ TERMÍN 3,5

2015 JARO

3,0

PODÍL ŽÁKŮ (%)

2014 JARO

2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 0

2

4

6

8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 50 BODY DT

Zajímavý pohled na výsledková data poskytuje distribuce průměrného skóru podle jednotlivých škol nebo oborů v rámci jednotlivých krajů. Pro ilustraci je v následujících dvou grafech provedeno porovnání pro gymnázia Ústeckého kraje a gymnázia Hlavního města Prahy. Z průběhu křivek je na první pohled patrné, že Praha disponuje v daleko větší míře školami s průměrným skórem nad 70 %. Jejich podíl je zhruba polovina, na rozdíl od Ústeckého kraje, který takové gymnázium nemá žádné.

Významně jiný je však výsledek porovnání středních odborných škol technických a technologických. Jejich rozložení podle průměrného procentního skóru je v podstatě obdobné (Praha je mírně silnější ve skupině s průměrným skórem nad 50 %)

107

Matematika 2015J - příklady VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOZE 3 Tiskárna vytiskne k listů za n sekund (k, n ∈ N). Vyjádřete v závislosti na veličinách k a n počet listů, které tiskárna vytiskne za 5 minut. Čistá úspěšnost: 18.5% Nedosáhli: 0 0.0% Korig. úspěšnost: 18.5% Hrubá úspěšnost: 18.5%

300 k 𝑛

Diskriminace:

39.3%

Celkem počet

Nejlepší %

0 1.573e+004 81.5 * 1

Vynechali: 0 Neplatné: 0 Biseriální korelace:

3576 18.5

počet

%

2758 57.2 2067 42.8

0.0% 0.0% 0.377

Nejhorší Rozdíl Skupiny (%) Celková % % 1/5 5/5 úsp.(%)

počet

4653 96.4 172

3.6

-39.3

52.4

97.0

47.6

39.3

47.6

3.0

71.8

1 2𝑛−3 𝑛 3 1+ 9 Lomený výraz rozšiřte číslem 3 a odstraňte závorky ÚLOHA 10 Pro n ∈ N je dán lomený výraz:

Úloha

10

Čistá úspěšnost: 27.5% Korig. úspěšnost: 27.5% Hrubá úspěšnost: 27.5% Diskriminace:

44.9%

Nejlepší

Celkem počet

%

0 1.4e+004 72.5 * 1

6𝑛−1 9+𝑛

Nedosáhli: 0 Vynechali: 0 Neplatné: 0 Biseriální korelace:

5300 27.5

počet

%

2271 47.1 2554 52.9

0.0% 0.0% 0.0% 0.359

Nejhorší Rozdíl Skupiny (%) Celková 5/5 úsp.(%) 1/5 % %

počet

4436 91.9

-44.9

43.5

93.1

46.5

8.1

44.9

56.5

6.9

66.8

389

VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOZE 12 Zaváděcí ceny sportovní obuvi jsou o 12,5 % nižší, než jsou běžné ceny. Emil si koupil jedny boty za zaváděcí cenu a později stejné boty za běžnou cenu. Za oba páry bot zaplatil celkem 4 875 Kč. Vypočtěte, kolik korun Emil ušetřil při nákupu prvního páru obuvi. Úloha

12

Čistá úspěšnost: 54.7% Korig. úspěšnost: 54.7% Hrubá úspěšnost: 54.2% Diskriminace:

71.3%

Nejlepší

Celkem počet

325 Kč

0 1

%

8664 44.9 178

Nedosáhli: 0 Vynechali: 0 Neplatné: 0 Biseriální korelace:

0.9

* 2 1.046e+004 54.2

počet

%

492 10.2 46

1.0

4287 88.8

0.0% 0.0% 0.0% 0.484

Nejhorší Rozdíl Skupiny (%) Celková 5/5 úsp.(%) 1/5 % %

počet

3944 81.7

-71.5

7.7

85.2

38.0

0.5

0.4

0.9

0.6

56.4

855 17.7

71.1

91.4

14.2

63.6

26

MATURITNÍ ZKOUŠKA 2015 PODZIM DIDAKTICKÉ TESTY


DIDAKTICKÉ TEST MZ2014p A MZ2015p – POKUSY ŽÁKŮ MZ2015p - DIDAKTICKÉ TESTY - POKUSY ŽÁKŮ CJ - PODÍL ŽÁKŮ

MZ2014p

MA - PODÍL ŽÁKŮ

30%

MZ2014p

AJ - PODÍL ŽÁKŮ

20%

MZ2014p MZ2015p

45,1%

NJ - PODÍL ŽÁKŮ

10%

MZ2014p

44,0%

RJ - PODÍL ŽÁKŮ

0%

MZ2014p

40%

50%

60%

70%

66,2%

MZ2015p

MZ2015p

16,2%

90%

32,1%

44,0% 17,2%

80%

52,6%

100% 1,7% 3,4%

75,7%

7,1%

75,2%

8,5% 1. POKUS

MZ2015p

MZ2015p

55,7%

42,5% 50,9%

3,9%

50,4%

27,2%

5,6%

67,6% 70,0% 67,1%

1,8%

5,2% 30,0% 30,4%

2,5%

2. POKUS

3. POKUS

MADT – POKUSY ŽÁKŮ MZ2015p - MADT- POKUSY ŽÁKŮ

MA - PODÍL ŽÁKŮ

0%

MZ2014p

20%

40%

60%

17,2%

75,7%

80%

100%

7,1%

MZ2015p - MADT %SKÓR MZ2015p

16,2%

75,2%

1. POKUS

2. POKUS

MADT MZ2014p MZ2015p

POČET ŽÁKŮ 7708 5886

3. POKUS

8,5%

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

1. POKUS

35,7 37,0

30,0

36,3

29,5 32,2

24,7

31,1

2. POKUS 3. POKUS CELKEM

MZ2014p

MZ2015p

MA % SKÓR

Zajímavé je, že ti, kteří píší didaktický test na druhý pokus, dosáhli nejvyššího % skóru.

8 Funkce f s definičním oborem R má předpis y = 4 – 2x. Matematika 8.1 Sestrojte graf funkce. - příklad

2015P

115

SPOLEČNÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY

STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 VÝSLEDKY


SPOLEČNÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST PODLE KRAJE SPOLEČNÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST MZ 2014-2015 JARO - ŘÁDNÝ TERMÍN 2015 JARO

30

5 0

26,4 20,3

21,2

21,6

21,0

18,6

19,0

18,7

18,2

18,2

17,6

16,6

15,6

10

16,8 16,9

16,2

20

22,0 20,8 20,8 21,2 19,7 20,2 20,4

17,3

21,0

15

30,9

2014 JARO 24,8 25,2 25,6

25

18,7


35

SPOLEČNÁ ČÁST MZ – ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 (2014), PODLE KRAJE SPOLEČNÁ ČÁST MZ - ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 A 2014 - PODLE KRAJE


18

16,9

MZ 2015

16

MZ 2014

14 12

13,0 10,8

10 8 6

15,3

9,6

8,0 9,7

7,9

9,8

8,1 8,6 7,6

8,9

10,2 10,4 10,5 10,0

9,4 8,3

10,9 11,1

13,7

15,3

11,7 11,7

11,3

10,6 9,5

9,6 8,9

4 2 0

POZN.: Čistá neúspěšnost = neuspěli / konali všechny povinné zkoušky

SPOLEČNÁ ČÁST MZ - VÝSLEDKY

118

SPOLEČNÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST PODLE KRAJE VÝVOJ

119

SPOLEČNÁ ČÁST MZ – ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 (2014), PODLE OBORU VZDĚLÁNÍ SPOLEČNÁ ČÁST MZ - ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 A 2014 - PODLE SMO16 PODÍL NEÚSPĚŠNÝCH Z KONAJÍCÍCH (%)

40 MZ 2015

35

33,8

MZ 2014

30

29,8 26,2

25

21,4 19,4

20 15,5 15,8 14,3 14,8

15 7,6

10,9 8,4 9,2

7,1

6,6

10,8

10 5

9,7

3,9 0,8

1,5

0,4 0,4

1,1

0,6

0

27,5 24,8 22,4

17,6 17,6

14,6 15,3 11,2

12,4

3,2



120

SPOLEČNÁ ČÁST MZ - HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 (2014), PODLE KRAJE SPOLEČNÁ ČÁST MZ - HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST PODÍL NEÚSPĚŠNÝCH A NEKONAJÍCÍCH Z PŘIHLÁŠENÝCH (%)

STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 A 2014 - PODLE KRAJE 30

28,4

MZ 2015 25

23,7

MZ 2014

25,5

20,9

20

18,4 16,1

15

17,6

17,7

17,8

16,9

16,7 14,1

18,6

18,9

21,3 18,9

14,8

12,2

10

16,8

17,3

21,0

19,0

17,7 15,5

16,6 15,1

16,4

15,0

13,7

11,5

5

0

POZN.: Hrubá neúspěšnost = (neuspěli + nekonali)/ přihlášeni.


121

SPOLEČNÁ ČÁST MZ - HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 (2014), PODLE OBORU VZDĚLÁNÍ SPOLEČNÁ ČÁST MZ - HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST PODÍL NEÚSPĚŠNÝCH A NEKONAJÍCÍCH Z PŘIHLÁŠENÝCH (%)

STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 A 2014 - PODLE SMO16 60 MZ 2015 50

49,4 44,9

MZ 2014

40

36,5 31,1

30

24,2 22,4 23,5 23,6

17,3

20 10 0

18,4

15,7 16,5 16,5 21,5 20,8 20,4

16,9

7,1 1,8

2,1

1,5

1,6

14,9

34,3

26,5 25,4

42,3 36,5

26,7

21,0

13,8

3,6 6,7 3,4



122

MZ CELKEM – ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 (2014), PODLE KRAJE MZ CELKEM - ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 A 2014 – PODLE KRAJE


20

18,4

18

MZ 2015

16

MZ 2014

15,8

14 12

11,6

11,5 11,5 10,8 10,9 11,1

9,3

10 8

10,6

8,9

9,1

8,9

12,1 12,5

13,3

12,0

9,4

11,3

11,1 9,8

8,8

16,9

14,7

9,8

9,6

10,0

12,0

12,5

9,4

6 4 2 0



123

MZ CELKEM – ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 (2014), PODLE OBORU VZDĚLÁNÍ MZ CELKEM - ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 A 2014 – PODLE SMO16 PODÍL NEÚSPĚŠNÝCH Z KONAJÍCÍCH (%)

40 34,0

MZ15

35

30,6

MZ14

30

26,0

25 20,1

20 15

13,6

11,6 9,1 10,6

0

13,4

11,7

10 5

28,1

22,9

5,0 0,9

1,6

2,2

0,7

0,9

1,7

8,4

15,1 15,2

16,3 18,1

24,9

23,3

19,4

16,1

10,4 10,8 12,6 13,1 8,9

4,8



124

MZ CELKEM – HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 (2014), PODLE KRAJE MZ CELKEM - HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST PODÍL NEÚSPĚŠNÝCH A NEKONAJÍCÍCH Z PŘIHLÁŠENÝCH (%)

STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 A 2014 – PODLE KRAJE 35 MZ 2015 30

29,9

MZ 2014 24,3

25 20 15

22,6 18,0

19,3 16,9 17,9

18,5

18,7

18,8

19,6 18,8

14,7 13,2 14,4

10

17,9

18,4

15,3

15,7

16,6

17,0

19,9

18,1

27,0

20,7 22,7 19,4

20,2

15,7

12,8

5 0



125

MZ CELKEM – HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 (2014), PODLE OBORU VZDĚLÁNÍ MZ CELKEM - HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST PODÍL NEÚSPĚŠNÝCH A NEKONAJÍCÍCH Z PŘIHLÁŠENÝCH (%)

STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 A 2014 – PODLE SMO16 60 MZ 2015 50

49,9 45,5

MZ 2014

40

36,7 32,5

30 20

19,3

18,9 17,2 18,5

17,9

18,5

8,3

10 2,2

0

1,9

2,9 2,2

16,3

21,1 19,6

25,2 23,0 24,1 22,1

20,5

37,5 34,8

27,2 26,2

43,1

28,5

22,5

16,2

4,4 8,3 4,0



126

PROFILOVÁ ČÁST MZ – ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 (2014), PODLE KRAJE PROFILOVÁ ČÁST MZ - ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 A 2014 - PODLE KRAJE


6

5,5

MZ 2015 5

4,6

MZ 2014 4,0

4,2

4,4

4,8

4 4,0

3,2

3

3,0 2,3

2,8

2

2,6

2,6

2,5

2,5

2,7

2,7

2,7

2,0 2,0

2,6

2,8

3,0

2,8

3,8

2,9

2,5 2,2

2,2

1,9

1

0



127

PROFILOVÁ ČÁST MZ – ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 (2014), PODLE OBORU VZDĚLÁNÍ PROFILOVÁ ČÁST MZ - ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 A 2014 - PODLE SMO16 PODÍL NEÚSPĚŠNÝCH Z KONAJÍCÍCH (%)

7 MZ 2015

6

5,7

MZ 2014

4,8

5

4,5

4 3 2

4,8

2,9 2,7

3,0 2,3 1,9

2,8 1,0

1

0,5

0

0,5

0,7

3,2 3,0

3,3 3,3

3,7

3,8 3,6

3,8

4,0 3,8

4,7

4,9

4,2 4,6

4,7

4,1 3,6

3,0

1,2 1,0



128

PROFILOVÁ ČÁST MZ – HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 (2014), PODLE KRAJE PROFILOVÁ ČÁST MZ - HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST PODÍL NEÚSPĚŠNÝCH A NEKONAJÍCÍCH Z PŘIHLÁŠENÝCH (%)

STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 A 2014 - PODLE KRAJE 20

18,2

18

MZ 2015

16

MZ 2014

15,3

14 12

10,2

11,0 9,0

10

6

10,1

10,4

10,5

11,0

11,0

7,5 6,5 7,5

11,5

9,3 8,1

12,0

13,2

16,0

12,6 10,9

8,5

10,3

8

9,9

10,9

12,6

11,4

9,6 8,7

6,5

4

2 0


129

PROFILOVÁ ČÁST MZ – HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 (2014), PODLE OBORU VZDĚLÁNÍ PROFILOVÁ ČÁST MZ - HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST PODÍL NEÚSPĚŠNÝCH A NEKONAJÍCÍCH Z PŘIHLÁŠENÝCH (%)

STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 A 2014 - PODLE SMO16 30 25,9

MZ 2015 25

23,8

MZ 2014

22,8

20

17,0 17,3 21,2 12,3

15

11,6 11,8 11,9 10,7 10,9

11,0

10

11,3

10,3

5,2

5 0

1,8

2,1

1,6

1,9

3,3

9,6

11,6

13,1

13,9

14,8 14,0

11,6

15,3

15,5

11,7

9,2

5,8

3,2


130

MATEMATIKA DIDAKTICKÝ TEST – ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 (2014), PODLE KRAJE MATEMATIKA DIDAKTICKÝ TEST - ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 A 2014 - PODLE KRAJE


30 MZ 2015 25

MZ 2014

22,1

22,8

24,0

20,3

20 15,7

14,2 14,2 14,5 14,5

15 11,2 11,5

10

9,3

18,8 15,0

12,6 9,0

16,8 17,0

12,7

12,0 9,4

15,7

9,7 11,7 11,4

15,8

15,6

12,1 12,6 10,2

5

0


131

MATEMATIKA DIDAKTICKÝ TEST – ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 (2014), PODLE OBORU VZDĚLÁNÍ MATEMATIKA DIDAKTICKÝ TEST - ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 A 2014 - PODLE SMO16 PODÍL NEÚSPĚŠNÝCH Z KONAJÍCÍCH (%)

60

54,0

MZ 2015 50

48,1

MZ 2014

41,6

29,2

30

31,4

10 0

33,0 35,6 31,5 31,9

22,7

20

45,5

36,7 37,4 37,8

40

17,6

15,7

21,6 7,5

12,0 0,4

1,1

1,9

0,3

0,1

0,9

8,8

15,8

31,1 23,7

21,0

17,6

11,2 4,1

5,9


132

MATEMATIKA DIDAKTICKÝ TEST – PRŮMĚRNÝ % SKÓR ZA CELÝ ROČNÍK MZ 2015 (2014), PODLE KRAJE MATEMATIKA DIDAKTICKÝ TEST - PRŮMĚRNÝ % SKÓR ZA CELÝ ROČNÍK MZ 2015 A 2014 - PODLE KRAJE

PRŮMĚRNÝ DOSAŽENÝ %SKÓR

100 90

MZ 2015

80

MZ 2014

70 60

57,9 53,6

55,8 54,2 53,8 54,0 54,3 53,8 52,8 53,1 53,6 51,2 50,1 52,2 49,5

50 40 30 20

10 53,2 57,8 56,7 55,3 54,1 53,8 53,6 53,5 52,7 52,2 52,0 50,0 49,5 49,0 47,7

0


133

MATEMATIKA DIDAKTICKÝ TEST – PRŮMĚRNÝ % SKÓR ZA CELÝ ROČNÍK MZ 2015 (2014), PODLE OBORU VZDĚLÁNÍ MATEMATIKA DIDAKTICKÝ TEST - PRŮMĚRNÝ % SKÓR ZA CELÝ ROČNÍK MZ 2015 A 2014 - PODLE SMO16 100

PRŮMĚRNÝ DOSAŽENÝ %SKÓR

90

MZ 2015 74,8

80

65,3

70 60 50 40

MZ 2014

71,8

53,6

56,3

53,2 47,4 46,2 44,1 43,4

40,8 41,4 38,5 41,1 39,6 37,4

33,6

30 20 10

53,2 74,4 70,2 65,5 55,6 52,1 45,6 42,4 39,9 39,7 39,2 37,6 37,1 36,9 35,9 33,0 30,9

0


134

MATURITNÍ ZKOUŠKA 2016 JARO

135

Termíny zkoušky Náhradní Opravný Řádný 1050 6964 70720

Celkem 78615

136

137

138

Děkuji za pozornost


Konference asociace ředitelů gymnázií ČR

Recommend Documents