KONCEPČNÍ NÁVRH I.
Ú VOD
Projekt Národní klastrové asociace je jedním z výstupů projektu CLOE (Clusters LInked over Europe, Interreg IIIC), které navrhla Agentura pro regionální rozvoj, a.s. (ARR) jako partner projektu ve svém Akčním plánu pro rozvoj klastrů v Moravskoslezském kraji. ARR
se zapojila do experimentální fáze projektu CLOE (2007-2008), která umožnila přistoupení 7 nových partnerů a 1 načerpání poznatků a zkušeností z tříletého projektu (2004-2007) realizovaného 8 partnery . V souladu s požadavkem DG REGIO Evropské komise byla účast ARR v projektu podpořena národním řídícím orgánem pro operační program zabývající se klastry, tj. Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, podpisem Memoranda o porozumění mezi ARR a MPO v Bruselu dne 19.9.2007. Toto memorandum zavázalo ARR k vypracování Akčního plánu na základě konzultace s MPO a návrhu doporučení pro Monitorovací výbor OPPI. Tyto dokumenty a z nich vyplývající aktivity mají demonstrovat přínosy účasti ARR v projektu CLOE aplikací nejlepších praktik z projektu CLOE či návrhem vlastních řešení pro zlepšení regionálních / národních podmínek pro rozvoj klastrů. Vzhledem k tomu, že myšlenka vytvoření Národní klastrové asociace má z hlediska zpracovaného Akčního plánu pro rozvoj klastrů v MSK nejširší dopad, je pro zainteresované strany připraven tento koncepční návrh. Jeho obsahem je charakteristika současného stavu a zdůvodnění významu vzniku NCA, její mise a cíle, rozsah činností a služeb, způsob a možný časový plán jejího založení, přínosy pro členy, partnery a celou společnost.
a. D OSAVADNÍ
VÝVOJ V
ČR
Česká republika je první novou zemí EU, která zahrnula do strukturálních fondů podporu klastrů programem Klastry v Operačním programu Průmysl podnikání – OPPP spuštěného v roce 2004. Tomuto okamžiku předcházela pilotní etapa zkoumání využitelnosti koncepce klastrů pro hospodářskou regeneraci regionů na příkladu Moravskoslezského kraje. Studie proveditelnosti zaměřená na identifikaci seskupení průmyslových firem vykazující znaky klastrů realizovaná v roce 2002 v Moravskoslezském kraji z prostředků programu PHARE, jejímž zadavatelem byla agentura CzechInvest, prokázala, že klastry mohou pomoci rozvoji klíčových sektorů v kraji, protože fungují na novém principu třístranné spolupráce známé jako „Triple Helix“ (veřejný sektor, soukromý sektor a akademický sektor) a současně poskytují platformu pro efektivní spolupráci mezi firmami v klastru, čímž dosahují vyšší dynamiky společného rozvoje a konkurenceschopnosti založené na inovacích. Výstupem studie bylo, mimo jiné, zjištění, že strategickým sektorem v kraji je strojírenství. Následně byl v roce 2003 vytvořen Registr strojírenských firem v Moravskoslezském kraji a založena první klastrová organizace v ČR – Moravskoslezský strojírenský klastr. Rok jeho činnosti financované pouze z členských příspěvků neumožnil klastru potřebný rozvoj a prokázal smysluplnost počáteční stimulace tohoto nového konceptu zvenčí formou dotací pro facilitaci spolupráce mezi firmami a rozjezd společných projektů zaměřených na inovace a odstraňování identifikovaných bariér rozvoje daného sektoru. Zprostředkující orgán OPPI, kterým je agentura CzechInvest, poskytla koncepci klastrů širokou podporu a propagaci. Nejvýznamnější byla osvětová kampaň v polovině roku 2004, vedená globálním klastrovým expertem Iforem Ffowcs-Williamsem (Cluster Navigators) z Nového Zélandu. Neméně přínosnými byly konference KLASTRY, které se uskutečnily v letech 2005 a 2006 jako národní a mezinárodní setkání odborníků a zájemců o problematiku klastrů a vyvolaly velký ohlas všech zúčastněných. Program Klastry OPPP vytvořil podmínky a pravidla pro financování projektů vyhledávání vhodných firem pro klastry (mapování) a rozvoje klastrů v regionech ČR. Během období 2004-2006 bylo podáno celkem 67 žádostí o
1
Partneři původního projektu CLOE: město Karlsruhe, hornorakouská rozvojová agentura TMG m.b.H., Hospodářská a průmyslová komora Lyon, estonský Vědecký park v Tartu, švédská Obchodní komora Värmland, město Temešvár z Rumunska, Kaliningradská regionální rozvojová agentura a od r. 2006 město Nottingham.
dotaci na projekty vyhledávání vhodných firem pro klastry (schváleno 42 žádostí) a z 25 nově vzniklých klastrových organizací požádalo 18 o dotaci na svůj rozvoj (schváleno 14). Celková hodnota realizovaných projektů z programu Klastry dosáhla částky 280 mil. Kč. Navazující Operační program Podnikání a inovace, program Spolupráce připravuje pro klastrové iniciativy další rámec finanční podpory až do roku 2013, přičemž důraz bude kladen více na projekty rozvoje klastrů než vyhledávání. Souběžně s četnými propagačními aktivitami (školení pro facilitátory, semináře, workshopy, road-show, mezinárodní konference) realizovala agentura CzechInvest další podpůrné a poradenské aktivity v krajích, vydávala informační brožury, reprezentovala český klastrový sektor v zahraničí, poskytovala platformu pro přenos know-how ze zahraničí apod. Je však nutno konstatovat, že od r. 2007 jsou tyto aktivity v převážné míře utlumeny. Národní klastrová strategie na léta 2005-2008 přijatá usnesením vlády č. 883 ze dne 13. července 2005 nabídla veřejným orgánům možnost využití klastrů jako nástroje regionálního ekonomického rozvoje. Vzhledem k náročnosti prosazování a přijímání nových myšlenek, což je i případ samotných inovací, se prioritou této strategie stala propagace klastrového programu a vzdělávání všech zúčastněných aktérů, kterými jsou instituce terciárního vzdělávání, soukromý sektor a krajské úřady a další instituce s posláním rozvoje regionů, zaměřené na přínosy klastrování a způsoby, jak jej realizovat. Zatímco měřitelné ukazatele stanovené pro Národní klastrovou strategii co do počtu vzniku klastrových organizací a vytvoření finančního rámce byly splněny i překročeny, změnou interní situace v agentuře CzechInvest a s tím souvisejícím, do jisté míry přirozeným úbytkem podpory klastrů „shora“, nebyly naplněny cíle strategie hlavně v dimenzi pokračujícího vzdělávání facilitátorů a spuštění systému vzdělávání manažerů klastrů, monitoringu a měření úspěšnosti klastrů a výkonnosti klastrových organizací, jejich benchmarkingu, stanovení kritérií pro klastry excelence, zlepšování regionálních statistických systémů ve smyslu měření regionální konkurenceschopnosti a podílů klastrů v nich, zastupování klastrových organizací na mezinárodní úrovni a především vůči evropským iniciativám. Analýza klastrového potenciálu v ČR byla provedena jednorázově v roce 2005 (Národní klastrová studie) a její průběžná aktualizace není plánovaná. Alarmující je neexistující klastrová politika na centrální vládní úrovni mimo stávající finanční rámec daný OPPI, např. odbor konkurenceschopnosti MPO, případně pracovní skupina pro aktualizaci Národní klastrové strategie, a to především v kontrastu s narůstající podporou klastrů ze strany evropských iniciativ, konkrétně Evropské klastrové aliance a výzvy k podpisu Evropského klastrového memoranda letos v lednu na prezidentské konferenci ve Stockholmu. Chybí iniciátor k propojení klastrů a inovací až na úroveň začlenění klastrů do Národní inovační strategie z hlediska jejich schopnosti inovace tvořit, přenášet a realizovat. Chybí subjekt, který by komplexně a dlouhodobě umožňoval pravdivé zobrazení České republiky na globální mapě klastrových iniciativ. Tento současný stav vybízí k vytvoření instituce, která si potřebné aktivity vezme za své, zastřeší v současné době roztříštěné regionální iniciativy a bude užitečným sociálním partnerem centrálním orgánům ČR a partnerem pro mezinárodní sféru. Touto institucí může být právě Národní klastrová asociace.
b. S OUČASNÝ
S TAV GLOBÁLNĚ
Premisa Michaela Portera, že průmysl bude lépe růst a více prosperovat ve specializovaném a „zesíťovaném“ prostředí se ukázala jako pravdivá a přinášející plody. Připravila cestu globálnímu hnutí, jehož výsledkem je identifikace a rozvoj stovek regionálních klastrových iniciativ na celém světě s cílem vybudovat právě takové podpůrné prostředí propojující zúčastněné firmy, jejich dodavatele a další spolupracující / potenciální partnery v těch sektorech, které v daném teritoriu mohou sehrávat roli hnacího motoru (znalostní) ekonomiky. Všeobecně se má zato, že již jsou známy praktické základy fungování klastrových iniciativ (iniciace, rozvoj, financování) a že klastrové iniciativy jsou ve své variabilnosti a právě díky ní jedním z nejúčinnějších nástrojů pro vznik inovací a zvyšování konkurenceschopnosti strategických sektorů regionálních ekonomik. Vlády na národní a regionální úrovni v různých zemích napomáhají rozvoji klastrů v souladu se svými rozvojovými politikami. Jsou příklady zemí, kde podpora klastrů má dlouhou tradici – Španělsko, Rakousko, Británie, Švédsko, či výrazně
rostoucí tendenci v současné době – Německo, Francie. V řadě zemí se koncepce rozjela, ale stagnuje – Slovinsko, ČR nebo se hledá – Slovensko, Polsko. Současná evropská scéna na podporu klastrů obsahuje tří úrovně aktérů: -
místní / regionální / národní klastrové iniciativy zahrnujících hlavní hráče - podniky
-
místní / regionální / národní vlády a podpůrné organizace
-
iniciativy EU a projekty umožňující porozumět, propagovat, koordinovat a rozvíjet klastrovou a meziklastrovou spolupráci se zacílením na inovace a dynamiku rozvoje konkurenceschopných sektorů EU.
Tato scéna má za sebou řadu úspěchů, bylo vytvořeno potřebné povědomí a vůle hlouběji proniknout do podstaty efektů klastrové spolupráce s cílem jejich intenzivnějšího využití, byly spuštěny meziregionální klastrové sítě v rámci evropských iniciativ PRO INNO Europe a Europe INNOVA, dochází k naplňování Evropské klastrové observatoře, na zvýšení využití klastrů jako nástrojů růstu konkurenceschopnosti Evropy vůči USA apeluje již zmíněné Evropské klastrové memorandum. Současná institucionální infrastruktura na podporu klastrů v Evropě je svým způsobem bohatá ve své různorodosti a spontaneitě, avšak obnáší riziko nesourodosti, nesystémovosti a nekompaktnosti na to, aby mohla integrovat a zužitkovávat široké přínosy a synergie klastrů a klastrování dané jejich holistickou podstatou. Typickým příkladem je sběr dat pro mapování klastrů v Evropě (Europe INNOVA Cluster Mapping), které nemá dostatečnou vypovídací schopnost v důsledku chybějícího propojení mezi jednotlivými regionálními klastrovými iniciativami a organizací realizující tento průzkum. Funkce jednoho „pověřeného“ místa shromažďujícího potřebné statistické i faktografické informace za celou zemi a udržujícího komunikaci dovnitř i ven na aktuální úrovni by pomohla vyplnit tuto mezeru. V podmínkách ČR to může být Národní klastrová asociace, která nabídne model pro vytvoření podobné infrastruktury v ostatních zemích (nejen) EU a vytvoří základ evropské / globální sítě (NCA.CZ, NCA.PL, NCA.SK, NCA.UK …)
c. N ÁVRH
ŘEŠENÍ
K tomu, abychom udělali další krok k udržitelnosti a podpoře koncepce klastrů v ČR, navrhujeme, aby se klastrové organizace, klastroví odborníci a další zainteresované subjekty (např. univerzity) sdružili do Národní klastrové asociace (NCA) fungující na bázi občanského sdružení zřízeného dle zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů (ve znění pozdějších předpisů). Tato instituce s národní působností bude sloužit svým členům v rozsahu kompetencí vtělených do asociace jako znalostního centra a současně bude plnit funkci spojovacího článku mezi regionální, národní a evropskou / globální rovinou ve smyslu metodiky, služeb, monitoringu a vyhodnocování. Celkovým cílem NCA bude usměrnění, katalýza a znásobení účinnosti komunikačních a informačních toků, úsilí a výsledků jednotlivých aktérů ve prospěch prosperity České republiky.
II. M ISE
A CÍLE
“Národní klastrová asociace vytváří dlouhodobou a kompetentní platformu pro rozvoj klastrových iniciativ České republiky a aktivní rozhraní pro jejich internacionalizaci.”
H LAVNÍM
CILEM NCA je koordinovaný a udržitelný rozvoj klastrových iniciativ v České republice na bázi
koncentrace znalostí, zkušeností a expertízy k posílení konkurenceschopnosti ČR.
S PECIFICKÉ
CÍLE :
Vytvořit instituci, která bude reprezentovat zájmy klastrových iniciativ ČR, plnit jejich potřeby, umožňovat jejich rozvoj a kontinuitu a zastupovat je vůči národním a mezinárodním partnerům.
Vybudovat a ověřit funkční model NCA jako „zprostředkující organizace“ s definovanými vstupy, interakcemi a výstupy a „realizátora“ národní klastrové politiky.
Využít získané inovační know-how pro posílení role ČR v mezinárodní klastrové komunitě.
III. R OZS AH
ČINNOSTÍ
NCA bude zahrnovat strategické aktivity vedoucí ke stanoveným cílům zohledňující mezinárodní specifika:
regionální, národní a
INFORMACE A KOMUNIKACE -
informační služby o klastrech a klastrových iniciativách, vybudování „knihovny“ studijních dokumentů o klastrech, bibliografie
-
vazba na průzkumy a informační zdroje o klastrech v zahraničí
-
budování a provoz národní databáze o regionálních klastrových iniciativách, nejlepších praktikách, modelových projektech, případových studiích, manuálech a publikacích
-
systematický sběr dat z klastrových iniciativ pro zpracování regionálních / národních přehledů a vazba na evropské informační uzly (European Cluster Observatory), statistické přehledy a zpracování dat, metodika a vyhodnocování
-
databáze kontaktů expertů, klastrových organizací, konzultantů, dalších aktérů na poli klastrů – národně i mezinárodně
-
komunikace a spolupráce se strategickými partnery (MPO, MŠMT, CzechInvest, odvětvové svazy, hospodářské komory, samosprávy), lobbying
VZDĚLÁVÁNÍ A KVALIFIKACE -
akreditace pro poskytování vzdělávacích služeb – kurzy v oboru certifikace facilitátorů a manažerů klastrů (klastrové kompetence a řízení klastrů, lidských zdrojů pro řízení klastrů, inovace, konkurenceschopnost, řízení změny a intelektuální kapitál)
-
stáže a výměny personálu pro získání zkušeností (ČR i zahraničí)
-
koncentrace znalostí a nejlepších praktik – role znalostního centra klastrů pro sdílení a koordinaci znalostí o klastrech, transfer znalostí, best practices a know-how směrem dovnitř k využití v českých klastrových iniciativách prostřednictvím vzdělávacích a konzultačních služeb
-
poskytování expertního poradenství pro manažery klastrů se zaměřením na řízení změny, metody tvorby strategie klastrů (Balanced Scorecard aj.)
-
vzdělávací projekty s univerzitami – vstupy o klastrové problematice do vybraných studijních plánů
-
výzkum klastrů - analýzy, foresighting, scénáře budoucího vývoje – inovace klastrové koncepce – centrum klastrových studií
SPOLUPRÁCE a SLUŽBY -
role zprostředkující organizace pro maticové propojení všech zúčastněných stran, vyhledávání vhodných partnerů pro iniciaci a realizaci inovativních, interdisciplinárních a meziklastrových projektů
-
optimalizace hodnotových řetězců klastrů napříč regiony, kooperativní příležitosti vedoucí k inovacím
-
univerzitní a průmyslové fórum – propojení akademického sektoru s podniky v oblastech rozvoje lidských zdrojů a výzkumu a vývoje
-
obchodní strategie klastru vůči dodavatelům (společný nákup), vůči zákazníkům (virtuální firma) – metodiky, best practices
-
ekonomické analýzy pro vznikající klastry, identifikace a vyhodnocování společenského, politického a hospodářského prostředí, outsourcované služby pro facilitaci začínajících klastrových iniciativ, ekonomická návratnost veřejných / soukromých prostředků investovaných do klastrové organizace
-
právní a etické aspekty klastrů a klastrových organizací (hospodářská soutěž, právní formy a fungování klastrových organizací, komerční a neziskové aktivity, konsorcia a intelektuální vlastnictví,…).
MARKETING a PR -
organizace akcí typu specializované workshopy, výroční konference, road show, brand management klastrů s cílem diseminace koncepce klastrů v ČR, její marketing a propagace, práce s médii;
-
národní webový portál - rozcestník s přístupem na všechny regionální klastry, multikriteriální vyhledávací databáze
-
presentace české koncepce na zahraničních akcích (EURADA, INNOVA,TCI)
-
propagační materiály a zpravodaj ClusterNews.CZ, Who is Who (klastry a jejich osobnosti v ČR)
-
informační místo o akcích klastrů (veletrhy, výstavy, festivaly apod.)
INTERNACIONALIZACE -
aktivní účast v evropských projektech s návazností na rozvoj klastrové politiky v ČR, rozvoj strategických partnerství se zahraničními klastry a agenturami pro jejich podporu, iniciace budoucí evropské/globální sítě NCAs
-
začleňování klastrových organizací do inter-regionálních projektů, průzkumy a facilitace mezinárodních příležitostí pro expanzi klastrů, spojování se do silných evropských klastrů, apod.
IV. I MPLEMENTACE Centralizace znalostí, dat, know-how, komunikace, informačních toků a sdílení těchto zdrojů a procesů řízeným způsobem zvyšuje dynamiku znalostní společnosti. Podniky v klastrech, klastrové iniciativy a organizace mohou získat profesionální oporu v Národní klastrové asociaci, která může být výsledkem aktivní podpory české klastrové politiky bez přímé účasti řídícího či zprostředkujícího orgánu. Založení NCA.CZ musí předcházet diskusní a konsensuální fáze, kdy bude myšlenka předložena strategickým partnerům, a budoucí členské základně, především samotným klastrovým organizacím. V případě vyjádření zájmu těchto organizací a dalších institucí o členství, bude sestaven přípravný výbor, z jejichž souhlasem bude sdružení zaregistrováno u MV ČR dle platných postupů.
Č ASOVÝ 1. 2.
PLÁN
fáze: duben - červen → diskuze a konsenzus s aktivními zájemci o členství v NCA, ustavení přípravného výboru fáze: červenec – srpen → registrace a administrativní záležitosti
3.
fáze: září → publicita prostřednictvím konference KLASTRY, Zlín
O RGÁNY NCA Shromáždění členů Výkonná rada Výkonný ředitel Projektový manažer Kancelář
Revizor účtů
Výkonná rada sestává z 5 členů: - 2 zástupci klastrových organizací - 1 zástupce univerzity - 1 zástupce regionální rozvojové instituce - 1 zástupce poradenského sektoru - 1 zástupce MPO
Výkonná rada ze svého středu volí prezidenta NCA.CZ jako čestnou funkci. Vlastní činnost NCA řídí a provádí výkonný ředitel se svým týmem.
F INANČNÍ
ZDROJE
Členské příspěvky, dotace, projektové zdroje, tržby za služby.
V. Z ÁV ĚR Návrh založení Národní klastrové asociace přináší novou podpůrnou infrastrukturu pro klastry a klastrové iniciativy ČR. Přejímá tak poslání, které není možno ve stávajících institucích realizovat. Toto převedení metodické, koordinační, podpůrné a rozvojové role na nový subjekt, který je iniciativou zdola, umožní zachování kontinuity sociálního a intelektuálního kapitálu vloženého do koncepce klastrů v ČR a využití jejích principů a efektů i v budoucnu. OČEKÁVANÉ
PŘÍNOSY:
•
posílení funkce klastrů v inovačních procesech a strategiích České republiky
•
dynamičtější rozvoj klíčových a vznikajících technologických sektorů na bázi klastrů
•
institucionální podpora klastrových iniciativ – vyšší připravenost na rozvoj znalostních regionů
•
vyšší výkonnost a etika při řízení klastrů
•
vyšší využitelnost sociálního kapitálu a inovačního potenciálu založeného na sdílení znalostí, důvěře mezi malými a středními podniky, průmyslovými lídry, veřejným sektorem a univerzitami.
•
efektivnější přenos osvědčených řešení v mezinárodním měřítku.
