Koncepce rozvoje Ústavu české literatury a komparatistiky na léta 2015–2018 I) Současná situace ÚČLK Ústav české literatury a komparatistiky zabezpečuje v bakalářském studijním programu Filologie výuku 172 studentů v jednooborovém a 95 studentů v dvouoborovém studiu studijního oboru Český jazyk a literatura, v navazujícím magisterském studiu oboru Český jazyk a literatura 43 jedno- a dvouoborových studentů, ve studijním oboru Učitelství českého jazyka a literatury pro střední školy 59 studentů, v oboru Komparatistika 28 studentů; v doktorském studijním oboru Dějiny české literatury a Teorie literatury zabezpečuje 41 studentů a v oboru Srovnávací literatura – Komparatistika 24 studentů. Od roku 2010 do současnosti bylo (v naprosté většině z řad interních pracovníků) vedeno a studenty obhájeno 132 bakalářských prací a 117 magisterských prací. V horizontu posledních pěti let probíhá každoročně obhajoba dvou až tří disertačních prací. V současnosti ústav disponuje 13,25 akademických úvazků, rozložených mezi 17 akademických pracovníků. Dále se na chodu ústavu podílí 6 vědeckých pracovníků, jejichž mzdy jsou saturovány ze zdrojů PRVOUKu a z individuálních postdoktorských grantů. Akreditacemi podložené předměty dále zajišťuje 5 externích kolegů fixovaných formou DPP. Administraci ústavu a jeho výzkumných projektů zajišťuje na plný úvazek jedna osoba s ekonomickým vysokoškolským vzděláním, která zastává funkce tajemnice a sekretářky. Ústav zajišťuje výuku v oborech Český jazyk a literatura (bc., navaz. mgr.), Učitelství českého jazyka a literatury pro střední školy (navaz. mgr.) a Komparatistika (navaz. mgr.). Z hlediska oborových specializací je personální politika nastavena tak, že nedochází k dubletnímu zaměstnávání odborníků, každý ze zaměstnanců má na starosti konkrétní oborovou disciplínu/oborové disciplíny a její/jejich výuku z hlediska potřeb akreditovaných oborů. Navíc kolegové z ÚČLK poskytují výuku také studentům jiných oborů: prof. J. Vojvodík vede přednášku Filozofie, literatura a poetika v rámci společného základu pro studenty bakalářského studia (zajišťuje ÚFAR, naše zastoupení vzniklo po mé dohodě s doc. Špinkou a doc. Čapkem), prof. Bílek přednášku Poetika poezie, prózy a dramatu, kam docházejí zejména studenti bakalářských filologických oborů, titíž spolu se studenty historických oborů docházejí na přednášku Základy odborného psaní a redigování textu, kterou vedou prof. Bílek a dr. Špirit; v navazujícím magisterském studiu ČJL realizujeme přednášky Metody literární historie a Metody literární teorie (doc. Vojtěch, doc. Málek). Všechny tyto kurzy jsou koncipovány tak, aby je bylo možné vzhledem k plánovanému vytváření centrálních fakultních přednášek pro studenty filologických oborů obratem nabídnout k využití, neboť nejsou úzce propojeny s bohemistickým materiálem a cílí k charakteristice obecných problémů a metod filologického studia v jeho teoretické i praktické podobě. V doktorském studiu oboru Teorie a dějin literatur zemí Asie a Afriky prof. Bílek v dohodě s příslušnou oborovou radou pravidelně zajišťuje individuální přípravu a realizaci atestace (2. 3.) Literární vědy (teorie a metodologie). V horizontu roku 2015‒2016 hodláme akreditovat dvouoborové navazující magisterské studium Komparatistiky a reakreditovat stávající jednooborové navazující magisterské studium Komparatistiky (v souvislosti se zavedením dvouoborové verze studia; akreditační materiál vypracoval prof. Bílek a byl předložen k oponentuře studijní komisi FF UK, první oponentní setkání vedení ÚČLK s členy SK FF UK proběhlo 24. 4. 2015). Nově bychom rádi – jako součást Komparatistiky, popř. jako výraznou modifikaci Učitelství českého jazyka a literatury pro střední školy – akreditovali obor Učitelství literární a mediální výchovy ve světových kulturních souvislostech (ve smyslu „světová literatura pro učitele“; přihlášen do akreditačního řízení na rok 2015). Tato skutečnost vychází z naší dlouhodobé
zkušenosti: produkujeme desítky středoškolských profesorů – češtinářů, kteří jsou ovšem bez jakékoli odborné přípravy nuceni vzhledem k osnovám věnovat se výuce světové literatury. Vznik tohoto oboru by byl v národním měřítku jedinečný a bezpochyby by přilákal značné množství studentů. Je třeba v těchto souvislostech zdůraznit, že zmíněné reakreditace, stejně jako tato nová akreditace, budou realizovány bez výjimky ze stávajících personálních zdrojů a budou zcela kompatibilní s předměty stávajících navazujících magisterských oborů, které v současnosti realizujeme. V souvislosti s reakreditačním řízením byla v roce 2014 rovněž prodloužena akreditace umožňující realizovat ÚČLK habilitační a jmenovací řízení v oboru Dějiny české literatury a Teorie literatury. Dbám na to, aby složení ústavního kolektivu bylo generačně a hodnostně rozdělené a funkční; akademickými a vědeckými pracovníky ústavu je v současnosti 6 profesorů (z nich dva emeritní kolegové, jeden vybírající neplacené volno), 4 docenti, 8 odborných asistentů. Věkové rozpětí kolegů zahrnuje všechny kategorie – od emeritních profesorů (Oldřich Král, Vladimír Svatoň) po odborné asistenty s čerstvě obhájeným titulem Ph.D. (Blanka Činátlová, Andrea Králíková). V krátkodobém horizontu (2016) podávají přihlášky k habilitačnímu řízení kolegové dr. Špirit a dr. Merhaut, ve střednědobém (jaro 2017) přihlášku předloží dr. Vaněk. Poměr mezi výukovou a výzkumnou aktivitou je u valné většiny kolegů zcela vyrovnaný, čili nedochází k tomu, že by některý z kolegů spíše „učil“ a druhý spíše „bádal“. Evaluační průměr v horizontu posledních pěti let se pohybuje v rozpětí 75‒79 procent fakultního průměru. Z hlediska doložitelných vědeckých výsledků se ústav trvale umisťuje na předních místech FF (v celkovém hodnocení základních součástí FF zveřejněném v roce 2011 byl celkově čtvrtý na FF s počtem 2002,46 bodů, v roce 2013 druhý s počtem 2868,4 body). Z hlediska ekonomického fungování je rozpočet ústavu vyrovnaný, v horizontu posledních patnácti let, za které nesu jako zástupce ředitele a ředitel odpovědnost, nikdy neskončilo hospodaření ústavu v „červených“ číslech, čerpání bylo vždy v souladu s normativem a jeho tabulkovým rozložením. Kdykoli během posledních let bylo z fakultního hlediska potřeba hledat úspory, ústav byl vždy k tomuto kroku připraven a vyšel fakultě vstříc. Z hlediska výše řečeného je tedy nejslabší stránkou snadná zranitelnost tohoto rovnoměrného vyvážení, které se ovšem již nyní pohybuje z hlediska personálního na hranici nejnutnějšího minima. Jak vyplývá z nedávné celofakultní evaluace, je zjevné, že při zajištění minimálních podlahových platů u všech kategorií akademických pracovníků všichni bez výjimky realizují výuku na horní hranici škály opatření děkana č. 21/2004, čili kolegové v kategorii AP4 vyučují 8 hodin týdně, AP3 10 hodin týdně s výjimkou ředitele a zástupkyně ředitele, kteří drží penzum 8 hodin týdně), výuka kolegů v kategorii AP dosahuje 12–14 hodin týdně. Je potřeba zdůraznit, že tato horní hranice výukové povinnosti je určena realizací nezbytně nutných a akreditací vyžádaných předmětů, pokud kolegové chtějí uskutečnit výběrový seminář, na kterém by ověřili např. teze svého aktuálního výzkumu, realizují tento seminář nad rámec tohoto hodinového penza. Abychom tedy mohli zajistit dostatečný počet volitelných seminářů, který by dostatečně pokryl poptávku našich studentů, musí být do výuky zahrnuti i doktorandi, což na jedné straně dává těmto mladým kolegům jedinečnou možnost vyzkoušet si výuku v praxi, na druhé straně – jako „nevynutitelná“ položka – vytváří při tvorbě rozvrhu vždy nejistoty a improvizace. Dalším slabým místem je trvající prostorová nedostatečnost. Jakkoli náš ústav disponuje prostorem na hlavní budově a v Hybernské ulici, vzhledem k celkovému počtu studentů a celofakultní obsazenosti přednáškové místnosti č. 300 probíhá většina výuky v pracovnách, což s sebou nese vyšší nároky na redukci počtu studentů v seminářích a tím také na realizaci paralelních kurzů, které by pokryly poptávku vzhledem k počtu studentů
zejména v bakalářském studiu. Penzum výuky každého z vedoucích seminářů se pak rozděluje mezi tyto základní paralelní kurzy, čímž se umenšuje pestrost nabídky v rámci volitelných seminářů. S výhledem ztráty pracovny 430, o niž přijdeme v souvislosti s přestavbou kinosálu ve čtvrtém patře FF během léta 2015, jsem započal jednání s vedením FF o zajištění adekvátní náhrady za tuto pracovnu, kterou, vzhledem k přeplněnosti zbylých pracoven, nemůžeme postrádat. Dalším z rizikových faktorů jsou možné odchody vysoce kvalifikovaných kolegů do zahraničí (jedná se o opakující se individuální nabídky zejména z univerzit z německých zemí, Velké Británie a Spojených států, směřující zejména k našim docentům a profesorům). Zároveň je zřejmé, že je v současné situaci obtížné nalézt za tyto kolegy adekvátní náhradu, zvláště uvážíme-li skutečnost, že platové podmínky na FF UK jsou ve srovnání s jinými domácími regionálními či akademickými pracovišti prokazatelně méně uspokojivé, o zahraničních univerzitách nemluvě. Této hrozbě se snažím čelit mimo jiné aktivní podporou přátelského a kolegiálního prostoru, který podle tvrzení řady vysoce kvalifikovaných kolegů vytváří vstřícné prostředí pro jejich odborné angažmá a je magnetem, který je mimo jiné připoutává k pražskému pracovišti, zejména však koncepční snahou vytvořit rámce kolektivních pracovních úkolů, které by odrážely odborné zájmy konkrétních kolegů a ústily do kolektivních prací a tvořily tak zároveň další z proaktivních pramenů finančních toků, které jsou v současné situaci nezbytné. Právě v těchto projektech, uplatňovaných napříč generačním spektrem ústavu a v sounáležitosti s dalšími předními literárněvědnými pracovišti u nás i v zahraničí vidím příležitost pro odborné rozvíjení potenciálu, který náš ústav má. II. Odborný profil a aktivity pracoviště 1) Významné a profilující publikační výstupy ÚČLK za posledních 5 let a) Oceňovaným projektem, který myšlenkově i prakticky vzešel v posledních letech z našeho pracoviště, je Heslář české avantgardy (Estetické koncepty a proměny uměleckých postupů v letech 1908‒1958), doplněný o aktualizovanou anglickou mutaci A Glossary of Catchwords of the Czech Avant-Garde (obě knihy FF UK, Praha 2011). Na základě ideové koncepce Josefa Vojvodíka, z prostředků výzkumného centra LC06053: Centrum výzkumu české umělecké avantgardy (Projekt center výzkumu MŠMT ČR), jehož hlavním řešitelem byl Petr A. Bílek, a za edičního zpracování Jan Wiendla vznikl projekt, na kterém se podílela nejen skupina pracovníků ÚČLK, ale také kolegové z oborově spřízněných součástí FF a z dalších domácích a zahraničních pracovišť. Z hlediska následného recenzního ohlasu a odborné diskuse je zřejmé, že tato kniha podstatným způsobem ovlivnila odborný náhled na otázku avantgardy a moderního umění v situaci 1. poloviny 20. století. Heslář získal ocenění Jednotou tlumočníků a překladatelů v soutěži Slovník roku 2013 (1. místo) a také Ocenění rektora Univerzity Karlovy za významnou monografii 2011. b) Dalším podstatným projektem, na kterém se ÚČLK významně podílí, jsou Dějiny nové moderny, realizovaný ve spolupráci s FF JČU v Českých Budějovicích (MSM 6007665803 Dějiny novější české literatury v nadnárodních kontextech). Jde o literárněhistorický, experimentálně založený projekt, který zkoumá možnosti výkladu literatury a umění v letech 1905–1947. První díl Dějiny nové moderny. Česká literatura v letech 1905‒1923 (Academia, Praha 2010, ved. redaktor V. Papoušek, eds. J. Brabec a J. Wiendl) obdržel cenu nakladatelství Academia za rok 2011 za naučné publikace a zejména cenu Magnesia litera za naučnou literaturu. Projekt vyvolal
v odborné veřejnosti širokou diskusi. Druhý díl ‒ Dějiny nové moderny 2. Lomy vertikál. Česká literatura v letech 1924‒1934 (Academia, Praha 2014, ved. redaktor V. Papoušek, ed. J. Wiendl), vyšel v Academii v druhé polovině roku 2014. c) Dlouholetým úspěšným projektem Ústavu jsou rovněž ediční řady Scholares (řídí P. A. Bílek a V. Pistorius) a Opera litterarum bohemicarum studentium magistrorumque (řídí Jan Wiendl). Princip obou řad je založen na úzké kooperaci mezi vyučujícími a studenty; ediční řada Scholares přímo vychází z akreditací podloženého semináře dr. V. Pistoria Nakladatelská praxe a umožňuje studentům realizaci beletristické a odborné knihy od rukopisu až po finální vydání. Díky laskavé podpoře FF UK již byly vydány přes tři desítky různorodých a zcela jedinečných publikací, z nichž mnohé opět navazují na práci v seminářích (např. komentované antologie české romantické poezie a prózy jako výstup ze semináře 19. století dr. Vaňka). Podstatným projektem ústavu od roku 2004 je rovněž realizace časopisu pro mezioborová bohemistická studia Slovo a smysl/Word and Sense. Časopis je zahrnut do mezinárodního seznamu ERIH a do domácího seznamu recenzovaných periodik. Na jeho realizaci se podílí vědecká redakce (P. A. Bílek, L. Heczková, L. Merhaut a J. Wiendl, výkonným redaktorem je M. Topor, předsedou redakční rady J. Vojvodík). Bylo realizováno již 22 čísel. d) V neposlední řadě je ÚČLK hrdý na úspěšnost v rámci náročné soutěže Vnitřních výzkumných záměrů FF UK, jež posléze byla inkorporována do univerzitního programu PRVOUK. Ústav úspěšně – v rámci programu PRVOUK 09 Literatura a umění v mezikulturních souvislostech (koordinátor: J. Wiendl), řeší tři rozsáhlé projekty: Literární brak: „triviální“ a „pokleslé“ žánry a podoby literatury z hlediska vývoje historického a z hlediska konceptů populární kultury (řešitel: P. A. Bílek), Kultura a totalita (řešitel J. Wiendl) a Metody ediční práce (řešitel V. Vaněk). e) Podstatným grantovým projektem, na kterém kooperovala pod vedením prof. J. Holého skupina kolegů a studentů ÚČLK, byl grant Holokaust v české a slovenské literatuře (GAČR 405/08/0123), který se stal bezprostředním východiskem pro založení ústavního Centra pro studium holocaustu a židovské kultury, jež se přímo podílelo na realizaci Centra židovských studií na FF UK. Doc. Libuše Heczková se dlouhodobě věnuje genderovým studiím. Zakládala Centrum genderových studií na FF UK. V rámci těchto studií byla či dosud je spoluřešitelkou dvou na sebe navazujících projektů GAČR s historickým zaměřením: 2009‒2011 České feministické myšlení 19. a 20. století; 2013‒2015 Ženská práce a moderní společnost, GAČR 13-297295. ÚČLK se podílí rovněž na projektu Interfaces ‒ společný projekt workshopu studentů bohemistiky, polonistiky a germanistiky všech stupňů Filozofické fakulty UK v Praze, Universität Leipzig a Universytet Wroclawski. V roce 2015 se uskuteční 10. ročník. Projekt je podporován DAAD a Česko-německým fondem budoucnosti. Hlavními koordinátory jsou prof. Jiří Holý, doc. Libuše Heczková, prof. Petr Mareš (ÚČJTK). Kulturní veřejností je rovněž pozitivně vnímán pořad realizovaný v ČRo Místa a jména, který pod vedení Josefa Hrdličky připravují studenti magisterského a doktorského studia Komparatistiky a dalších oborů FF. f) Ve spolupráci s Institutem pro studium literatury ÚČLK získal rovněž podporu v rámci projektu Inovace bakalářského studia v ÚČLK, a to v rámci OPPA, Evropského sociálního fondu Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
(CZ.2.17/3.1.00/36236). S IPSL rovněž realizujeme grantový projekt Soubor díla F. X. Šaldy (GA ČR 406/13/37296, od 2013). g) V posledních letech ústav inicioval nebo se významně podílel na těchto (vždy mezinárodně obsazených) konferencích: a) „Na téma umění a život“. F. X. Šalda 1867‒1937‒2007. Konference se uskutečnila v červnu 2007 v prostorách Moravské zemské knihovny v Brně. (Knižně Kubíček, T., Merhaut, L., Wiendl, J.: „Na téma umění a život“. F. X. Šalda 1867‒1937‒ 2007. Host, Brno 2007.) b) Tělo, smysly, emoce v jazyce a literatuře. Konference konaná v rámci tradičního setkání bohemistů a polonistů z varšavské a pražské univerzity se uskutečnila na FF UK v říjnu 2012. (Knižně Vaňková, I.; Wiendl, J. /eds./: Tělo, smysly, emoce v jazyce/literatuře. FF UK Praha 2012.) c) Moderna/Moderny. Umění a kultura střední Evropy. Konference se uskutečnila v březnu 2012 na UP Olomouc. (Knižně Kubíček, T., Wiendl, J. /eds./: Moderna/Moderny. UP Olomouc 2013.) d) Otokar Březina 2014. Dílo a kontexty. Konference se ve spolupráci se Společností Otokara Březiny uskutečnila na FF UK v září 2014. (Kolektivní monografie vyjde na sklonku roku 2014 v nakl. FF UK.) e) Wojna – retoryka walki/Válka – rétorika boje. Konference konaná v rámci tradičního setkání bohemistů a polonistů z varšavské a pražské univerzity se uskutečnila na Varšavské univerzitě v říjnu 2014. (Kniha z konference vyjde nákladem varšavské univerzity.) f) Popular Literature in the Ancient and Medieval World (listopad 2014, Císařský sál Karolina, hlavní organizátor prof. Petr A. Bílek, realizováno v rámci modulu Literární brak: „triviální“ a „pokleslé“ žánry a podoby literatury z hlediska vývoje historického a z hlediska konceptů populární kultury v rámci Prvouku 09) 2) Zahraniční spolupráce ÚČLK v horizontu posledních pěti let – v rámci projektů Erasmus, Ceepus, Fulbrightovo stipendium, meziuniverzitní dohody aj. – odborně spolupracuje (formou výměnných přednáškových a výzkumných pobytů pedagogů, individuálních grantově podpořených výjezdů apod.) s těmito institucemi (kontaktní osoba): SEESS, Univerzita Londýn (prof. P. Zusi), Univerzita Sheffield (dr. N. Bermel), Univerzita Aarhus (prof. P. Bugge), Sapienza – Univerzita Řím (prof. A. Cosentino), Univerzita Udine (dr. Perisutti), Univerzita Padova (dr. Catalano), Univerzita Paříž IV – Sorbonne (prof. Galmiche), Varšavská univerzita (prof. J. Goszczynska), Universita Erfurt (prof. H. Meyer), Univerzita Tűbingen (prof. Wutsdorff), Univerzita Lipsko (prof. W. Schwarz), Univerzita Hamburg (prof. Tippnerová), Univerzita Heidelberg (prof. U. Heftrich), Univerzita Vídeň (prof. S. Newerkla, dr. G. Zand), Univerzita Austin-Texas (v době pobytu L. Heczkové), Univerzita Wisconsin-Madison (D. Danaher), Univerzita Soul (prof. K. Kim) aj.
III. Výhled Jak vyplývá z výše uvedeného, ÚČLK v současnosti představuje z aspektu profesněpersonálního i z perspektivy mezilidských kolegiálních vztahů poměrně stabilizovaný subjekt. Výuka ve všech akreditovaných oborech je rovnoměrně zajištěna působením kolegů profesorů, docentů a odborných asistentů; na výuce předmětů zpravidla výběrového charakteru se podílejí vybraní studenti doktorského studia vyšších ročníků, způsobilí k výuce vzhledem k jejich odbornému růstu a akceptovanému vystupování v relevantním odborném kontextu. Ústav rovněž rozšiřuje počet kolegů působících na pozicích vědeckého pracovníka, kteří spolupracují s ústavem na bázi řešení konkrétního vědeckého úkolu, nebo se částečně podílí na výuce či redigují publikace, které ústav vydává. Naprostá většina kolegů bezproblémově komunikuje, a to jak ve sféře odborné diskuse, tak v rámci konkrétních osobních setkávání. Toto konstatování považuji pro typ instituce, jakou je ÚČLK, za klíčové – odvíjí se od něho nejen zrod společných a efektivně komponovaných odborných projektů, ale také určitý typ vystupování tváří v tvář studentské komunitě, která podle dostupných informací vnímá ve své většině ústav jako různorodý, v jádře ale přitom jako konzistentní a vstřícný celek. Pro naplnění tohoto konstatování jsem se v minulých třech letech pokusil udělat maximum a hodlám činit i nadále. Z hlediska horizontu nadcházejícího funkčního období se jako nejaktuálnější jeví zejména tyto skutečnosti: první souvisí s faktem, že v roce 2016 skončí projekt Prvouk, který představoval jeden z klíčových zdrojů financování vědeckých aktivit ústavu. Nemám dosud informace o tom, že by se ze strany UK počítalo s pokračováním tohoto programu. Odtud tedy vyplývá potřeba vést debatu o rozvíjení nových výzkumných aktivit, které by do značné míry navázaly na současné výzkumné projekty a umožnily výzkumnou kontinuitu pro práci členů ústavu. Jako nejefektivnější se mi jeví možnost opřít se o odborné a meziinstitucionální vazby vzešlé z několikaleté a osvědčené spolupráce týmů pracujících v rámci současného Prvouku 09 (Literatura a umění v mezikulturních souvislostech). Po debatách s kolegy řešiteli jednotlivých VVZ v rámci P09 uvažujeme o možnosti podání rozsáhlého grantového projektu, který by se zaměřil ‒ částečně ve stopách úspěšného projektu Hesláře české avantgardy – na mapování československé nezávislé kultury v druhé polovině 20. století, konkrétně do roku 1989. Jednalo by se o interdisciplinárně pojatý výzkum, který by soustředěnou formou kolektivní monografie nastínil prostřednictvím specializovaných studií literaturu, film, divadlo či další nezávislé umělecké aktivity v situaci totalitního režimu, s odkazy na obecnější souvislosti a vazby v kontextu středoevropského regionu. Je mi však jasné, že tento projekt je jen dílčím prostředkem pro uplatnění řady kolegů; i z tohoto důvodu proto považuji za nutné maximálně podpořit snahu jednotlivých pracovníků v podávání a rozvíjení vlastních individuálních grantových či jinak založených výzkumných projektů. Další šanci a výzvu představují velké evropské projekty. Dílčí, ovšem podstatnou zkušenost s tímto typem projektů náš ústav učinil v souvislosti se společným projektem OPVK, který jsme bezmála dva roky řešili ve spolupráci s IPSL a který byl po odborné stránce vysoce hodnocen. Po dohodě s vedením FF UK se nyní snažíme (zejména jde o úkol prof. Vojvodíka) o prosazení interdisciplinárně založeného projektu v rámci evropské výzkumné výzvy ERC, jehož úspěšnost by znamenala významný přínos pro odborné prostředí nejen v ÚČLK, ale v rámci celé FF UK.
Podstatným úkolem je v současnosti rovněž reakreditace komparatistického studia. Z diskuse mezi garantem oboru prof. Vojvodíkem a vedením ÚČLK vyplynula představa o přiblížení stávajícího modelu výuky aktuálním západoevropským postupům a trendům. Jde o takový koncept studia, který by formou spíše povinně volitelných než povinných kurzů vycházel studentům vstříc z hlediska jejich práce na definovaném úkolu magisterské práce, zároveň by je však orientoval v takových problémech, jako jsou srovnávací dějiny literatury, literatura v kulturním kontextu, poetika/rétorika/dějiny literatury, poetika/estetika/teorie literatury, mezioborová literární věda a podobně. Takovýto koncept aktuálně reflektuje zejména možnosti ÚČLK jako samostatné a komplexní pedagogicko-výzkumné jednotky, disponující ovšem silným vědeckovýzkumným potenciálem, který jej zbavuje závislosti na spolupráci s řadou odborníků z dalších základních součástí FF, kteří tuto kooperaci z řady důvodů již nejsou s to plně a efektivně realizovat. Fakultativní součinnosti s kolegy z dalších oborů pěstovaných na FF se pochopitelně nebráníme, nelze však na ni do budoucna fixovat jakoukoli novou podobu akreditace, za kterou ponese ÚČLK odpovědnost. Dalším podstatným úkolem je pro mne podpora a rozvíjení didaktických oborů, ať už stávajících, nebo nově zamýšlených (jde mi nyní o koncept nové akreditace studijního oboru Učitelství audiovize, filmu, mediality a kultury pro střední školy a o prohlubování a precizování odborně-didaktických předmětů v rámci reformy učitelského studia českého jazyka a literatury, k jehož rehabilitaci se v posledních měsících fakulta po letech postavila čelem). Všechny tyto odborné a koncepční kroky ovšem představují vysoké pracovní nároky na ÚČLK jako na celek. Z tohoto důvodu se mi proto jeví jako potřebná reorganizace vnitřního uspořádání našeho pracoviště. Stávající podobu opřenou o existenci tří oddělení hodnotím jako do značné míry nevyhovující a zastaralou. Ukazuje se, že potřeby oborů Český jazyka a literatura, Učitelství českého jazyka a literatury pro střední školy a zejména Komparatistika se počaly vzájemně vyvažovat a doplňovat, všechny námi realizované obory tak začínají tvořit kýženou a dlouhodobě budovanou paralelní strukturu, na jejímž rozvíjení se podílejí bez výjimky všichni pracovníci. Při vědomí nutnosti a nezbytnosti zachovat odborné specifikum a posílit svébytnost každého z oborů, ale také s ohledem na produktivní a funkční využití dispozic každého z pracovníků a možností, které aktuální akreditace a reakreditace na ÚČLK nabízejí a vyžadují, bych rád od podzimu 2015 uvedl v život takovou podobu vnitřního uspořádání našeho ústavu, která by byla opřena o dva klíčové pilíře – o pilíř literárněvědné bohemistiky a o pilíř komparatistiky. Paralelní a svébytnou existenci obou oborů garantuje jednak název našeho pracoviště, zejména však samostatné akreditace a rovněž existence samostatných oborových rad doktorského studia, vedených doc. Vojtěchem a prof. Bílkem; jejich kooperaci naopak deklaruje funkční využití odborné kapacity jednotlivých kolegů při výuce napříč oběma obory a jejich spolupráce v rámci výzkumných projektů, ať už stávajících, nebo budoucích. Jako vedoucí sekce literárněvědné bohemistiky potvrzuji doc. Libuši Heczkovou, jako lídra komparatistické sekce potvrzuji prof. Petra A. Bílka. Oba by zároveň z úředních důvodů zastávali funkci zástupce ředitele ústavu pro konkrétní sekci, čímž by byla mimo jiné deklarována svébytnost a zároveň sourodost obou oborových linií. Navrhovaná podoba uspořádání ústavu: ► Ředitel ÚČLK ► Vedoucí sekce literárněvědné bohemistiky ► Vedoucí sekce komparatistiky ► Tajemník ÚČLK
► profesoři ► docenti ► odborní asistenti ► vědečtí pracovníci ►oborová rada doktorského studia Dějiny české literatury a Teorie literatury ►oborová rada doktorského studia Obecná a srovnávací literatura (komparatistika)
Praha 20. 4. 2015
doc. PhDr. Jan Wiendl, Ph.D.
