Koncepce lesnického hospodaření na revíru

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky

Koncepce lesnického hospodaření na revíru Blatná Hráz Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Vypracoval:

Ing. Vlastimil Vala, CSc.

Bc. Bohumil Doleţal BRNO 2012/2013

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Koncepce hospodaření na revíru Blatná Hráz zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.

Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne:

........................................ podpis studenta

PODĚKOVÁNÍ

Tato práce vznikla za podpory projektu InoBio - Inovace biologických a lesnických disciplín pro vyšší konkurenceschopnost. Tento projekt je spolufinancován evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Touto cestou chci poděkovat vedoucímu práce panu Ing. Vlastimilu Valovi CSc. za trpělivost a cenné rady v dané problematice. Dále bych chtěl poděkovat konzultantovi práce panu Ing. Pavlu Krejčímu za uţitečné připomínky a postřehy z praxe.

ABSTRAKT Název práce: Koncepce hospodaření na revíru Blatná Hráz Autor: Bohumil Doleţal

Cílem práce je navrhnout koncepci lesnického hospodaření na revíru Blatná Hráz. Podkladem návrhů bude analýza dosavadního hospodaření a přírodních poměrů. Analýza a návrhy budou zaměřeny na moţnosti uplatnění přírodě blízkých způsobů hospodaření včetně ekonomických hledisek a poţadavků vlastníka lesů. Šetření ukázalo, ţe v 638,89 ha šetřených porostů je 134,3 ha přirozené obnovy, coţ je 21% z plochy zkoumaných porostů. Podle kalkulace by úspora oproti dosavadnímu hospodaření činila 1 065 546,60 Kč ročně.

Klíčová slova: koncepce, analýza, návrhy

ABSTRACT Name: The koncept of management at distrikt Blatná Dam Author: Bohumil Doleţal The aim of this work is to propose the concept of forest economy in the Blatná Hráz ward. The base of proposals will be an analysis of the current economic and natural conditions. Analysis and proposals will be focused on the possibility to apply natural farming methods including economic aspects and requirments of the forrest owners. The research showed that from 638,89ha vegetation is 134,3ha of natural regeneration. It is 21% of the surveyed vegetation area. According to calculations by saving

compared

to

1 065546,60 CZK per year.

Keywords: concept, analysis, design

the

previous

management

was

1.

Úvod ...................................................................................................................... - 1 -

2.

Cíl práce................................................................................................................. - 2 -

3.

Současný stav řešené problematiky ....................................................................... - 3 -

4.

Metodika práce: ..................................................................................................... - 7 -

5.

Výsledky ................................................................................................................ - 8 5.1. Analýza přírodních poměrů na revíru Blatná Hráz .......................................... - 8 5.2. Analýza dosavadního způsobu hospodaření na revíru Blatná hráz................ - 15 5.3. Analýza pojmu přírodě blízký způsob hospodaření ....................................... - 28 5.4. Analýza moţností PBZH na revíru Blatná Hráz dle cílových hospodářských

souborů....................................................................................................................... - 32 5.5. Výsledky šetření ............................................................................................. - 44 5.6. Návrh koncepce hospodaření včetně kalkulace ekonomických hledisek ...... - 48 5.6.1.

Návrh výchovy smrkových porostů na revíru Blatná Hráz ......................- 55 -

6.

Diskuse ................................................................................................................ - 61 -

7.

Závěr .................................................................................................................... - 64 -

8.

Summary.............................................................................................................. - 66 -

9.

Seznam citované literatury .................................................................................. - 68 -

10. Seznam tabulek .................................................................................................... - 70 11. Přílohy ................................................................................................................. - 71 -

1. Úvod Práce je zaměřena na navrţení koncepce hospodaření na revíru Blatná Hráz. Jsou v ní vyuţity poznatky o hospodaření přírodě blízkým způsobem. Problematika přírodě blízkého způsobu hospodaření je velice obsáhlá kapitola, dalo by se říci vědní obor, který nemá a asi ani nebude mít ustálenou, jednotnou definici. Abychom aspoň z části pochopili význam těchto slov, měl by člověk (lesník) začít uvaţovat v širších souvislostech od evropské lesnické politiky a její úmluv, mezinárodních smluv a konferencí, přes Národní lesnický program aţ po samotnou konkretizaci a aplikaci těchto metod v lesních porostech. Věřím, ţe aplikace těchto pěstebních postupů a doporučení má budoucnost a všechny vyspělé státy by měly svoji lesnickou politiku směřovat tímhle směrem s tím, ţe bude samozřejmostí, ţe lesní hospodář bude ctít přírodu a její zákony. A brát tyto skutečnosti za sobě vlastní. Aby se naše lesy zachovaly v plné síle pro budoucí generace.

-1-

2. Cíl práce Cílem práce je navrhnout koncepci lesnického hospodaření na revíru Blatná Hráz. Podkladem návrhů bude analýza dosavadního hospodaření a přírodních poměrů. Analýza a návrhy budou zaměřeny na moţnosti uplatnění přírodě blízkých způsobů hospodaření včetně ekonomických hledisek a poţadavků vlastníka lesů.

-2-

3. Současný stav řešené problematiky Lesnictví ve střední Evropě dovršuje v současnosti 300 let své existence. Za tu dobu prošlo lesem mnoho generací lesníků, kteří usilovali o jeho trvalost, prosperitu a zachování pro budoucí pokolení. Hledali soulad mezi tímto principem a ekonomickými, ekologickými a sociálními poţadavky společnosti. Problematika přírodě blízkého hospodaření je obsáhlá kapitola a zabývá se jí široká řada autorů, organizací atd. Vzniklo velké mnoţství odborné literatury, studií, článků, diskuzí apod. Na některé autory a jejich názory či díla bych chtěl poukázat. Problematika tohoto tématu je velice kvalitně zpracována v knize Milana Košuliče st., Cesta k přírodě blízkému hospodářskému lesu. Tato kniha je výsledkem celoţivotních zkušeností autora a jeho promyšleného přístupu k uplatnění přírodě blízkých postupů při pěstování lesa. Profesně zvládnutá problematika PBZH a jeho interpretace do konkrétních postupů pěstování lesa je zásadní alternativou k dosavadní jednoúčelové a převáţně ekonomicky motivované práce s lesem. KOŠULIČ, (2010) povaţuje ţe, základní úlohou hospodaření v lesích je natrvalo zachovat, popřípadě vytvořit stabilní a zdravé lesní ekosystémy, které v naší krajině optimálně plní všechny ekonomické, ekologické a sociální funkce společností poţadované. Cesta k tomu vede přes stanovišti odpovídající trvale udrţitelné hospodaření v lesích, jehoţ podporu ukládá v úvodním paragrafu lesní zákon č. 289/1995 Sb. a doporučuje řada rezolucí z ministerských konferencí o ochraně lesů v Evropě. Pozorujeme-li pěstební metody a postupy, kterými se má reálný les upravovat na cílový, projevuje se stále zřetelněji sledování a napodobování přírodních procesů, které však určovaly cestu pro pěstování lesů jiţ před nástupem techniky. Do budoucna je nutné počítat se stále efektivnějšími metodami podpory přírodních procesů, jejichţ cílem bude minimalizace dodatkové energie v lesích. Při všech těchto přestavbách si musí být lesní hospodář vědom, ţe jde o velmi dlouhodobý proces, ţe stávající struktury lesa nemůţe měnit ze dne na den. FOLTÁNEK, 2006 (in KOŠULIČ, 2010) uvádí ţe, obnova lesů v ČR se přes narůstající podíl přirozené obnovy uskutečňuje převáţně umělým zalesňováním. -3-

Uplatňování přirozených obnov je přitom nejen obecně akceptovaný princip přírodě blízkého lesního hospodaření, ale můţe vést i k významným úsporám nákladů na obnovu lesa, zejména v přímých nákladech. Přestoţe je přirozené zmlazování porostů povaţováno za nejefektivnější způsob obnovy lesů s moţnou úsporou aţ 55 tis. Kč/ha, je nutno vzít v úvahu i zvýšené náklady na těţbu (těţební příprava na přirozené zmlazování a časový odsun domýcení porostů) aţ o 30 tis. Kč/ha. Následně téţ zvýšené náklady na prostřihávky a prořezávky, a to zejména v přirozených nárostech dubu a buku. Nelze opomenout téţ pravděpodobné sníţení kvality, a tím i prodejní ceny vytěţených sortimentů dříví z těţeb provedených v závěrečných fázích prodlouţeného obmýtí, zejména v porostech bukového hospodářství. V roce 1994 uveřejnilo mezinárodní hnutí ochránců ţivotního prostředí GREENPEACE své zásady a kritéria přírodě blízkého vyuţívání lesů. Na tomto základě pak ještě v tomtéţ roce německá sekce tohoto druhu hnutí vypracovala zásady přírodě blízkého pěstování lesů ve střední Evropě. Předloţené návrhy vyvolaly v Německu širokou dosud trvající diskusi lesních hospodářů a vlastníků lesů (PRUDIĆ 1997, in KOŠULIČ, 2010). A poněvadţ na základě představ hnutí GREENPEACE se má provádět certifikace lesních závodů jako ekologických podniků, je nutné se seznámit s názory hnutí a vhodně na ně reagovat. Touto reakcí nerozumíme suverénní odmítnutí, nýbrţ pozorné naslouchání s následnou diskusí vedenou věcnou a střízlivou formou a opírající se o výsledky v takto obhospodařovaných lesích ve srovnání s běţnými postupy Pracovního společenství ANW a mezinárodní organizace PRO SILVA. Ve zkratce lze teze pěstování lesů ve střední Evropě podle hnutí GREENPEACE charakterizovat takto: Vzorem pro pěstování lesů má být příroda, s níţ musí být sladěny všechny postupy. Přirozené, stanovištně podmíněné zastoupení dřevin je nutno udrţet nebo obnovit; od zavádění introdukovaných dřevin je třeba upustit. Je třeba se vzdát všech zásahů, které by mohly poškodit ekosystém lesa, podle zásad předběţné opatrnosti (dokud nebudou k dispozici exaktní poznatky); odstraňovat se mají jen špatné stromy, se záměrnou podporou cenných sloţek se nepočítá.

-4-

Přibliţně 10 % plochy lesa mají zaujímat tzv. referenční plochy, kde se nebude provádět ţádná těţba; z těchto ploch se má odvozovat optimální obhospodařování lesa. Stav zvěře musí být z hlediska pěstování lesů únosný, tj. odpovídat přirozené úţivnosti lesů; přikrmování zvěře je nutno vyloučit. PRO SILVA je hnutí, které vzniklo v roce 1989 ve Slovinsku. Prosazuje zásady hospodaření v lesích způsobem blízkým přírodě, především silnou podporou přírodních procesů, vylučují holosečný způsob obhospodařování a ostatní přetrţité formy hospodaření. Lesní hospodářství podle zásad PRO SILVA je strategie, která optimalizuje udrţení, ochranu a obhospodařování lesních ekosystémů tak, ţe lesy Evropy mohou plnit své četné socioekonomické funkce trvale a rentabilně. Tím se PRO SILVA hlásí k celostnímu pojetí a řízení lesních ekosystémů a zahrnuje pod ně hospodářské a mimoprodukční cíle. Ve smyslu trvalosti, zahrnující všechny funkce, má PRO SILVA za to, ţe lesy Evropy mohou plnit čtyři hlavní funkce: přírodní, ochrannou, produkční a kulturní. Ke konci téhle kapitoly nemůţe být opomenut Národní lesnický program II. Který stručně charakterizuje a vymezuje přírodě blízké hospodaření v lese. Mezi nejdůleţitější principy NLP patří obhospodařování lesů trvale udrţitelným způsobem při omezování administrativních zásahů státu na nevyhnutelné minimum, při motivačním působení státní lesnické politiky na podporu veřejných zájmů a při zvyšování odpovědnosti vlastníků lesů za jejich majetek. Předpokládá se diferencovaný přístup k lesům podle kategorie, velikosti a druhu vlastnictví. Stupnice příklonu k přírodě blízkému hospodaření byla ohraničena pojmy: trvale udrţitelné hospodaření a přírodě bliţší postupy hospodaření. S pojmem přírodě bliţší postupy hospodaření souvisí uplatňování výběrných principů. Po mnohaletém uplatňování těchto principů se dospěje ke stadiu výběrného lesa, v němţ je moţné hospodařit výběrným způsobem. V NLP II je pojem přírodě bliţší postupy hospodaření nebo přírodě blízké hospodářské způsoby apod. jasně vymezen: vyloučení holosečí (výběr jednotlivých stromů – nikoliv výběrný způsob hospodaření); -5-

respektování potenciální přirozené vegetace (mírné zvýšení podílu hospodářsky atraktivní dřeviny); hospodaří se pouze s autochtonními dřevinami; věk není pouţitelný jako veličina úpravy lesa a hospodaření, objektem zájmu je strom; podkladem pro plánování těţeb je celkový běţný přírůst a cílové dimenze stromů;

-6-

4. Metodika práce: V práci je navrţena koncepce hospodaření na revíru Blatná Hráz. Navrţená koncepce bude zaměřena na moţnosti uplatnění přírodě blízkých způsobů hospodaření včetně ekonomických hledisek a poţadavků vlastníka lesů. Východiskem návrhu koncepce budou tyto analytické práce: 1. Analýza přírodních poměrů revíru Blatná Hráz. To bude provedeno z dat všeobecné části LHP pro období 2000 aţ 2009 a pro období 2010 aţ 2019. 2. Analýza dosavadního hospodaření na revíru Blatná Hráz za období 2008 - 2011. To bude provedeno z provozně ekonomické operativní evidence a lesní hospodářské evidence. 3. Analýza pojmu přírodě blízký způsob hospodaření 4. Analýza moţností přírodě blízkých způsobů hospodaření na revíru Blatná Hráz dle cílových hospodářských souborů 5. Výsledky šetření 6. Návrh koncepce hospodaření včetně kalkulace ekonomických hledisek Zde budou provedeny následující práce: Z literatury budou zjištěny současné trendy přírodě blízkých způsobů hospodaření s cílem identifikovat vhodné a nejdůleţitější postupy aplikovatelné na revíru Blatná Hráz. Bude vybrán jeden z nejdůleţitějších prvků přírodě blízkých způsobů hospodaření vhodný pro revír a to přirozená obnova. Bude provedeno šetření v porostech s cílem zjistit moţnosti širšího uplatnění přirozené obnovy se zaměřením na obnovu smrkových porostů, které jsou na revíru dominantní.

Na základě analýzou zjištěných podkladů budou navrţena koncepce hospodaření včetně kalkulace ekonomických hledisek.

-7-

5. Výsledky 5.1.

Analýza přírodních poměrů na revíru Blatná Hráz

Základní údaje o revíru Revír Blatná hráz je organizační jednotkou LČR, lesní správy Třebíč. Revír se nachází se na jejím západním okraji, v katastru obcí Cidlina, Štěměchy, Předín, Rokytnice nad Rokytnou a Římov. Výměra revíru je 1367,42 ha. Klimatické údaje podle mapy Makroklimatické regionalizace České republiky Tabulka 1. Klimatické charakteristiky Charakteristiky Průměrná teplota vzduchu v lednu Průměrná teplota vzduchu v dubnu Průměrná teplota vzduchu v červenci Průměrná teplota vzduchu v říjnu počet dnů s t max> 30 oC (tropických dnů) počet dnů s t max> 25 oC (letních dnů) počet dnů s t min< -0.1 oC (mrazových dnů) počet dnů s t max< -0.1 oC (ledových dnů) počet dnů s t min< -10.1 oC (se sil. mrazem) počet dnů s t max< -10.1 oC (arktických dnů) počet dnů s průměrnou teplotou > 10,0 oC počet dnů s prům.tepl.> 0 oC (z.na 80%) nástup období s prům.tepl.> 0 oC(z.na 80%) konec období s prům.tepl..> 0 oC(z.na 80%) teplotní sumy > 5 oC (zabezp. na 80%) teplotní sumy > 10 oC (zabezp. na 80%) sráţkový úhrn ve vegetačním období sráţkový úhrn v zimním období počet dnů se sráţkami > 1 mm počet dnů se sráţkami > 10 mm počet dnů se sněh. pokr. 1 aţ 20 cm počet dnů se sněh. pokr. 21 aţ 40 cm počet dnů se sněh. pokr. 41 a více cm počet dnů zamračených počet dnů jasných Plošné zastoupení regionu na LS

-8-

Y -3 aţ -4 5–7 16 – 17 6–7 1–2 20 – 30 110 – 130 40 – 50 25 – 30 4–6 140 – 160 240 – 250 21.3. – 26.3. 11.12. – 16.12. 1200 – 1400 400 – 600 350 – 450 250 – 300 110 – 120 20 – 25 80 – 100 20 – 30 15 – 20 120 – 160 40 – 50 8%

Přírodní lesní oblasti Území revíru leţí převáţně v přírodní lesní oblasti (PLO) 16 – Českomoravská vrchovina. Pouze na východním okraji sem zabíhá i PLO 33 – Předhoří Českomoravské vrchoviny. Rozloţení jednotlivých PLO na revíru, uvádí následující tabulka 2.

Přehled přírodních lesních oblastí na revíru Tabulka 2. Přírodní lesní oblasti Revír Blatná Hráz

PLO 33 – Předhoří Českomoravské vrchoviny 16-Českomoravská vrchovina

Plocha (ha)

Oddělení

0

428 – jen jiné a ostatní pozemky; zbytek revíru

1352,65

Lesní vegetační stupně (LVS) Lesní vegetační stupně byly zjišťovány pro všechny porostní skupiny, bezlesí a jiné pozemky (PUPFL). Podkladem byla digitální vrstva dodaná zpracovatelem OPRL ÚHÚL Brandýs nad Labem, pobočka Brno, která vychází z typologického mapování. Území celého LHC je typologicky velice pestré a proto se zde v řadě případů vyskytují soubory LT azonální (bory – 0 a edafické kategorie X, R, U, L, případně Z), intrazonální (edafické kategorie Q, P, O, T, G) i extrazonální (edafické kategorie A, C, F, Y, V, Z, M, případně H, I, D). Proto v hospodářské knize uvedený LVS nemusí vţdy odpovídat prvnímu číslu lesního typu.

Na revíru Blatná hráz se nacházejí LVS uvedené v následující tabulce 3.: Tabulka 3. Lesní vegetační stupně Revír: Blatná Hráz

Lesní vegetační stupeň (ha) 4 5 6 1,61 1231,65 119,39

Celkem: 1352,65

Plochy lesních vegetačních stupňů byly vypočteny z ploch LVS plošně převaţujících v jednotlivých porostních skupinách. -9-

Zastoupení trofických řad Plošné zastoupení trofických řad (v hektarech) v jednotlivých lesních vegetačních stupních a celkem uvádí následující tabulka 4.: Tabulka 4. Trofické řady LVS Řada K N S H B A L V O G Celkem:

4

5

4,92

75,80 1,34 841,17 0,13 147,90 21,91 0,45 2,15 88,77 1,28 1180,9

0,18

5,10

6

%

150,62 16,03 166,65

6,0 0,1 62,2 0,0 10,9 1,6 0,0 0,2 17,7 1,3 100,0

Celkem (ha): 80,72 1,34 841,35 0,13 147,90 21,91 0,45 2,15 239,39 17,31 1352,65

Plochy souborů lesních typů byly vypočteny z ploch porostních skupin s plošně převaţujícím příslušným SLT. Zastoupení cílových hospodářských souborů Tabulka 5. Hospodářské soubory Cílový HS: 29 41 45 53 55 57

Plocha (ha): 6,83 21,15 23,23 50,60 1020,47 230,37

% 0,50 1,57 1,72 3,74 75,44 17,03

Zastoupení cílových hospodářských souborů je vypočteno jako součet ploch odpovídajících HS. Druhová struktura Na území revíru jednoznačně převaţují jehličnany (91,69%). Nejvyšší plošné zastoupení z nich má SM (83,19%), dále MD (5,11%) a JD (2,73%). Z listnáčů (8,31%) je významněji zastoupen pouze BK (3,76 %), KL (1,63%) OLL (1,60%), LP (2,38%). - 10 -

Zastoupení ţádné ze zbývajících dřevin nepřesahuje 1% z celkové plochy porostní půdy. Graf 1. Zastoupení dřeviny na revíru

Zdravotní stav lesa Pásma ohroţení imisemi Imisní zátěţ lesů na revíru je malá. Z hlediska dynamiky změn zdravotního stavu lesa se celé území revíru v současné době nachází v pásmu D. Stupně poškození imisemi Z hlediska poškození imisemi byly na území revíru při venkovních pracích vylišeny stupně poškození 0 aţ 0/I. Přehled ploch jednotlivých stupňů poškození v členění dle dřevin udává následující tabulka 6. V horním řádku je vţdy uvedená redukovaná plocha dřeviny, ve spodním celková plocha porostních skupin, ve kterých bylo poškození pozorováno. Tato celková plocha se můţe lišit od součtu poškození u jednotlivých dřevin, protoţe v jedné porostní skupině můţe být poškozeno více dřevin. Údaje vycházejí ze zkrácené textové části LHP.

- 11 -

Tabulka 6. Poškození dřevin Dřevina (ha) a stupeň poškození: Revír: Blatná Hráz

SM 0/I I 459,16 1,15

II -

488,10

-

1,29

BO 0/I I 2,12 -

II -

0/I -

JD I -

II -

103,56

Celkem : 462,43 489,39

Ostatní dřeviny byly zařazeny do stupně poškození 0. Stupeň poškození je u jednotlivých dřevin uveden v hospodářské knize. Škody zvěří Statisticky bylo šetřeno poškození lesních dřevin ohryzem a loupáním. Přitom bylo rozlišováno nové a staré poškození. Údaje vychází z textové části LHP. Výsledky (plochy dřevin jsou redukované procentem zastoupení a stupněm poškození jednotlivých dřevin) jsou uvedeny v následující tabulce 7. Plochy poškození dřevin loupáním a ohryzem podle dřevin Tabulka 7. Poškození na plochách Revír: Blatná Hráz

Dřevina (ha) SM BO JD DG JDO Staré Nové Staré Nové Staré Nové Staré Nové Staré Nové 2,26 0,01 0,01 -

Plochy poškození dřevin loupáním a ohryzem – celkové Tabulka 8. Poškození celkové Revír: Blatná Hráz

Plocha porostních skupin se zjištěným poškozením 12,22

Staré

Nové

Celkem

2,27

0,01

2,28

Geologie Geomorfologicky náleţí širší území k Brtnické vrchovině. Geologickým podloţím Zašovického hřbetu jsou prekambrické přeměněné horniny, zejména migmatitizované silimaticko-biotické pararuly proloţené pruhy kvarcitů. Vlastní severozápadní úpatí vrchu Maková je překryto holocenními hlinitokamenitými sedimenty. V samotné nivě potoka jsou uloţeny fluviální převáţně písčitohlinité - 12 -

sedimenty. V deluviu lze předpokládat půdy ovlivněné zvýšenou resp. kolísavou hladinou spodní vody s rozvinutými projevy oglejení ve spodinách půdního horizontu. V potoční nivě přvládají půdy výrazně hydrohorfního typu gleje. (Čech L., Šumpich J., Zabloudil V., et al., 2000). Flora V podrostu

se

střídají

facie

s dominantní

kapradinou

rozloţenou

(Dryopterisdilatata) se silně zbahnělými místy charakterizovanými řeřišnicí hořkou (Cardamine amara) spolu s pryskyřníkem plazivým (Ranunculuspens), dále ostřicemi Carexremota, C. elongata, mokrýšem střídavolistým (Chrysospleniumalternifolium), devětsilem bílým (Petasitesalbus), škardou bahenní (Crepispadulosa), vrbinou obecnou (Lysimachiavulgaris) aj. (Čech L., Šumpich J., Zabloudil V., et al., 2000). Z dalších charakteristických druhů podrostu se roztroušeně vyskytují například sasanka hajní (Anemodoidessilvestris), prvosenka jarní (Primulaelatior), kozlík dvoudomý (Valetianadioica) a kozlík výběţkatý (Valeriana sambucifolia), zběhovec plazivý (Ajugareptans), pitulník horský (Lamiummontanum), děhel lesní (Angelica silvestris),

krabilice

chlupatá

(Chaerophyllumhirsutum),

ptačinec

hajní

(Stellarianemorum). Z keřů je hojná krušina olšová (Frangulaalnus), vzácněji lze nalézt i kalinu obecnou (Viburnumopulus). V úţlabí pod hájovnou roste i zimolez pýřitý (Loniceraxylosteum). (Čech L., Šumpich J., Zabloudil V., et al., 2000). Fauna Průzkum fauny v území nebyl dosud prováděn. V území lze předpokládat charakteristickou faunu hospodářských lesů. Cílová druhová skladba Jedná se o ekonomicky, biologicky i funkčně optimalizované zastoupení dřevin, kterého by měl lesní hospodář dosáhnout v horizontu jednoho obmýtí (průměrné obmýtí revíru je 110,25 let). Hlavními dřevinami plnícími produkční funkci lesa zůstává i do budoucna SM. Výrazně by však mělo stoupnout zastoupení BK a JD a v rámci moţností i MD. Vzhledem k očekávaným klimatickým změnám se jeví jako ţádoucí zvyšování podíl i dalších druhů dřevin a to i nad rámec vyhláškou doporučovaného podílu MZD.

- 13 -

Podíl geograficky nepůvodních dřevin při obnově porostu Maximálně přípustný podíl geograficky nepůvodních dřevin (GND) při obnově porostu v členění podle cílových hospodářských souborů je uveden v přehledu základních hospodářských doporučení. Tento podíl byl převzat ze schválených OPRL. Tabulka 9. Nepůvodní dřeviny Cílový hospodářský soubor: 01 13 19 21 23 25 27 29 31 41 43 45 47 51 53 55 57 59

Maximálně přípustný podíl geograficky nepůvodních dřevin: PLO 16 PLO 33 MD 3 MD 3 MD 4, DG 1, DBC 1 MD 4, DBC 1, DG 1 MD 10, DG 4, JDO 2 MD 10, DG 4, JDO 2 MD 4, JDO 1 MD 5, JDO 1 MD 15 MD 20 MD 10, DG 3 MD 10, DG 2 MD 10, DG 5 MD 10, DG 5, JDO 3 MD 10, DG 7, JDO 3 MD 10, DG 7 MD 15, DG 2, BOC+ MD 15, DG 2, BOC+ MD 7, DG 1 MD 8, DG 1 MD 7, DG 4 MD 9, DG 5, JDO 3 MD 10, DG 5, JDO 3 MD 15, JDO 3 MD 5, JDO 5 -

Pro stanovení maximálně přípustného podílu geograficky nepůvodních dřevin v lesích zvláštního určení je směrodatný CHS odpovídající příslušnému LT.

- 14 -

5.2.

Analýza dosavadního způsobu hospodaření na revíru Blatná hráz

Vývoj prioritních lesnických ukazatelů na revíru Blatná Hráz Údaje dle textové části LHP. Tabulka 10. Plochy jednotlivých výchovných výkonů na revíru za decenium Druh výkonu (ha) Revír

prořezávky

Blatná Hráz

115,04

probírky probírky do 40 let nad 40 let 135,19

523,85

Základní růstové ukazatele na revíru Blatná Hráz: Průměrné obmýtí

110,25 let

Průměrná obnovní doba

39,78 roků

Průměrná zásoba mýtních porostů

652 m3 b.k.

Plocha z normální paseky

122,24 ha/ 10 let

Závazná ustanovení LHP Těţební ustanovení pro revír jsou pouze orientační, závazná jsou celková pro LHC. Z toho důvodu není v tabulkách vyplněna maximální celková výše těţeb. Tabulka 11. Těţební ukazatele na revíru Revír Porostní Těţba půda mýtní (ha) umístěná v lese hosp. a LZU (m3) Blatná 1352,65 Hráz TP

106141

TP 120 TM TP TM NP Průměrná Výchova % (m3) 100% 100% zásoba do 40 let 3 3 (m ) (m ) mýtních (ha) porostů (m3)

37708

147182

79731

652

250,08

120 % - těţba předmýtní v lese hospodářském a lese zvl. určení odvozená

z probírkových intenzit navýšená o 20% očekávané nahodilé těţby.

- 15 -

TM TP 100 % - těţba mýtní v lese hospodářském a lese zvl.určení stanovená dle ukazatele těţební procento. TM NP 100 % - těţba mýtní v lese hospodářském a lese zvl.určení stanovená dle ukazatele normální paseka. Výchova do 40 let- součet ploch naléhavých prořezávek a naléhavých probírek v porostech do 40 let věku. Minimální plošný rozsah výchovných zásahů v porostech do 40 let věku Minimální plošný rozsah výchovných zásahů v porostech do 40 let věku je součtem ploch porostních skupin do 40 let věku, ve kterých byly během venkovního šetření při zpracování plánu umístěny naléhavé zásahy. Opakované zásahy nebyly plánovány. Při stanovení minimálního rozsahu výchovy se za naléhavé povaţovaly výchovné zásahy, které byly nutné z důvodů zvýšení odolnosti porostů, úpravy jejich druhové skladby a kvality. Minimální plošný rozsah výchovných zásahů v porostech do 40 let věku činí na revíru 250,08 ha. Z této výše připadá 135,04 ha na probírky a 115,04 ha na prořezávky. Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin /MZD/ při obnově porostu Minimální podíl MZD byl stanoven jako závazné ustanovení pro všechny porostní skupiny starší 80 let a porostní skupiny mladší, pokud do nich plán umístil obnovu nebo obnovu připouští a pro všechny zjištěné holiny. Při jeho stanovení se vycházelo z § 10 vyhlášky MZe č. 84/96 Sb. a z přílohy č.3 a č.4 vyhlášky MZe č.83/96 Sb. Minimální podíl MZD je pro kaţdou porostní skupinu splňující výše uvedená kriteria uveden v hospodářské knize. Pro holiny, které vzniknou v důsledku nahodilých těţeb, a které svojí šíří nebo velikostí přesahují velikost seče doporučenou rámcovými směrnicemi pro příslušný hospodářský soubor, byl v rámcových směrnicích stanoven přiměřeně sníţený podíl MZD. Celkový plánovaný podíl MZD (55,72ha) je mírně niţší, neţ celkový podíl doporučovaný vyhláškou (58,63ha).

- 16 -

Těžby, výchovné zásahy, holiny, obnova lesa Následující tabulka 11. ukazuje vývoj těţby a výchovných zásahů za 4 roky 2008 – 2011 (LHE). Tabulka 12. Objem těţeb na revíru Blatná Hráz (m3)

2008

2009

2010

2011

-40

479

2 538

382

214

Plocha (ha)

14,99

90,44

9,00

8,34

+ 40

-

271

724

1 153

Plocha (ha)

-

6,37

14,50

18,80

Nahodilá těţba

6 722

3 849

1 847

1 512

MÚ

-

2 201

11 595

11 157

Celkem

7 201

8 859

14 547

14 032

Těžby, výchovné zásahy Výše těţeb je v podstatě ovlivňována nahodilou těţbou, zvláště ţivelnými kalamitami (vítr, námrazy a kůrovec). Těţbu za rok 2008, jak ukazují čísla v tabulce, naplnila téměř výhradně větrná kalamita EMMA (západní proudění 1. Března 2008 o rychlosti 100 – 169 km/hod.). V přímé souvislosti došlo k navýšení holin. Kalamita samozřejmě pozastavila ostatní těţby. Proto v roce 2008 nebyly realizovány ţádné probírky nad 40 let. Rok 2009 byl posledním rokem decennia, proto bylo třeba udělat o to více prořezávek a probírek do 40 let věku porostu. V dalších letech došlo k navýšení těţeb, z důvodu „velké“ zásoby dřevní hmoty a nedostatečné rozpracovanosti rozsáhlých SM porostů. Poměrně velký vliv na výši těţby a průběh těţeb v jednotlivých letech mívá také situace na trhu s dřívím a povinnost dodrţovat zákon č. 137/2006 Sb. O zadávání veřejných zakázek, měnící se vztahy vzešlé z různých tendrů, neplnění či vypovězení smluv, JŘBU apod. - 17 -

Výchovné zásahy do 40 let věku, coţ jsou závazná ustanovení plánu, jsou plánována a realizována podle naléhavosti (zvýšení stability, kvality porostu a úprava druhového sloţení). Holiny Plocha holin je závislá na výši úmyslných obnovních a nahodilých těţeb. V následných letech je třeba dokončit obnovu přestárlých SM porostů, kde některé z nich jsou značně rozvolněné a především na ţivných stanovištích zabuřeněné. V porostech, kde není přirozené zmlazení, bude třeba obnova holosečnou těţbou se vznikem holiny nebo vyuţití alternativ vycházejících z přírodě blízkého pěstování lesa. To vše z důvodu, abychom narůstajícím podílem přesílené hmoty a rozsah hnilob v těchto porostech eliminovali efekt klesající ekonomické výtěţe. V bilanci holin se další plochy budou objevovat při vytváření předsunutých obnovních prvků (kotlíky, náseky) pro vnos MZD (dle rámcových směrnic hospodaření se při rychlém smýcení potaţmo domýcení porostů počítá s vytvořením směsí SM a odrostků dřevin MZD). Obnova lesa Umělá obnova je výrazně negativně ovlivňována klimatickými vlivy (sucho) a poškozování hlodavci. Zvláště na výsušných stanovištích niţších poloh. Nejdůleţitější je však kvalita sadebního materiálu a manipulace s ním (přeprava, skladování). V případě stanovování rozsahu vylepšování, kdy pozemek nelze uznat dle zákona za zalesněný nebo obnovený, je vhodné plochu redukovat zákonem povoleným podílem pomocných dřevin. Přirozená obnova smrku postupem času narůstá a bude se přibliţovat na cca 30 % celkové obnovy. Předpokladem setrvalého a zvětšujícího se podílu zmlazení bude plynulá obnovní rozpracovanost porostů. Na revíru se velmi dobře zmlazuje SM, dále MD a okrajově BK a KL.

- 18 -

Tabulka 13. Zalesňování, bilance holin 2008 Holina X (ha) 12,83 Obnova lesa X PO (ha) 0,79 5 % Umělá 14,05 obnova (ha) % 87 Opakovaná 1,27 (ha) 8 % Celkem 16,11

2009 X 11,65 X 13,30 64

2010 X 21,74 X 0,06 1

2011 X 17,24 X 8,51 39

4,02

8,0

12,83

19

88

59

3,36

0,99

0,46

17 20,68

11 9,05

2 21,8

Zalesňování dle dřevin Tabulka č. 14 znázorňuje plošný podíl druhů dřevin zalesňovaných v jednotlivých letech 2008 – 2011. Volba dřevin respektuje rámcové směrnice hospodaření s přihlédnutím k původnímu zastoupení dřevin na revíru dle typologie a skutečným lokálním poměrům. MZD jsou vnášeny do porostů převáţně jako předsunuté obnovní clonné prvky (kotlíky, náseky). Ve výhledu se počítá s racionálnějším a účelnější vnášením MZD formou vytváření směsí SM a listnatých poloodrostků, či odrostků, které budou stabilizovány kůlem s dlouhou ţivotností a chráněných individuálně proti zvěři ekologicky rozloţitelným vzdušným plastovým obalem např. POLYNET (Ø 20 cm). Při tomto technologickém postupu je bezpodmínečně nutná pravidelná kontrola stability kůlů dle grafické evidence. Aby nedocházelo ke svalení a ohnutí stromků k zemi.

- 19 -

Tabulka 14. Dřevinná skladba zalesnění Zalesňování podle dřevin (ha) jehličnaté SM JD jehl.celkem jehl.% listnaté BK KL OL JS list. celkem list % celkem (ha)

2008

2009

2010

2011

X 8,87 3 11,87 78 X 1,47 1 0,53 0,45 3,45 22 15,32

X 4,96 1,09 5,74 78 X 0,55 0,95 0,04 0,1 1,64 22 7,38

X 5,2 1,37 6,57 73 X 0,7 1,69 * 0,03 2,42 27 8,99

X 8,73 0,79 9,52 72 X 1,59 1,89 0,16 0,14 3,78 28 13,30

Náklady na TČ a PČ, stavy zvěře a škody zvěří Následující tabulky 15. a 16. popisují škody a stavy zvěře na revíru. Údaje se týkají období 2008 – 2011. Tabulka 15. Škody zvěří Škody zvěří za revír Blatná Hráz (Kč) zničení porostu okus loupání, ohryz mimořádná opatření celkem

2008 401 987 0

2009 1070 357 0

2010 4228 0 0

2011 1758 680 0

0

0

0

0

1388

1427

4228

2438

Na revíru se nachází relativně velké mnoţství přirozené obnovy a stavy zvěře nejsou vysoké. Z tohoto důvodu jsou škody na plochách uměle zalesňovaných pouze pomístně a nemají velký rozsah.

- 20 -

Tabulka 16. Stavy zvěře Stavy zvěře v součtu honiteb Bukový Ţleb, Mařenka, Předín, Rokytnice n.Rok.

2008

2009

2010

2011

srnčí - min. stav

67

67

67

67

srnčí - NS

179

179

179

179

- skutečnost (JKS)

155

182

185

173

%

87

102

103

97

černá min. stav

15

15

15

15

černá - NS

20

20

20

20

- skutečnost (JKS)

23

25

21

28

%

115

125

105

140

zaječí min. stav

102

102

102

102

zaječí - NS

122

122

122

122

- skutečnost (JKS)

110

115

105

117

%

90

94

86

96

Stavy zvěře Stavy zvěře byly zjišťovány pouze u honiteb, které přímo leţí na území revíru. Jsou to honitby Bukový ţleb, Mařenka, Předín, Rokytnice n. Rok. Vyskytuje se zvěř srnčí, černá a zaječí. Skutečné jarní stavy černé zvěře k 31.3. běţného roku přesahují normované stavy díky migraci zvěře v zimním období z okolních převáţně polních honiteb do lesa. Plán mysliveckého hospodaření bývá totoţný nebo niţší neţ normované stavy, je třeba limit úţivnosti honitby posuzovat především v zimě, v době nouze. Škody zvěří jsou na tomto revíru v únosných mezích, z důvodu dobré péče o zvěř v zimním období. Kaţdý rok se uplatňovaná částka pohybuje do výše max. 5 000 Kč. Přímé náklady Celkové náklady představují součet nákladů na pěstební a těţební činnost. Tedy v případě prodeje dříví na OM. Rok 2008 a 2009 byl realizován formou prodeje na P, - 21 -

kdy nejsou náklady na těţbu a přibliţování fakturovány zvlášť, ale odečítají se z fakturované ceny dříví (resp. fakturuje se výsledné saldo), a proto se přímo neobjeví v nákladech. V letech 2010 - 2011 se dříví prodávalo na OM. Ceny za TČ nejsou rozlišovány dle druhu těţby (JMP, harvestor). V letech 2008 – 2009 byly ceny za těţbu dohromady s dopravou, proto vyšší hodnota za m3. V dalších letech uţ je doprava zvlášť. Tabulka 17. Přímé náklady na TČ

- 40 + 40 Nahodilá MÚ

- 40 + 40 Nahodilá MÚ

2008 Celkem Kč 250 938 1 848 550 2010 Celkem Kč 134 739 245 225 469 138 2 377 590

3

Kč/m 524 275 -

Kč/m3 353 339 254 205

2009 Celkem Kč 1 578 600 78 319 1 643 523 768 149 2011 Celkem Kč 69 148 190 154 235 872 1 673 550

Kč/m3 622 289 427 349 Kč/m3 324 165 156 150

Celkové přímé náklady pěstební činnosti jsou zásadně ovlivňovány: Výši plochy uměle obnovovaných porostů, zejména % vnášení MZD (1 ha BK je významně finančně nákladnější, neţ zalesnění SM); Ochrana proti zvěři (oplocenky); Výskyt ţivných stanovišť, úporná buřeň; Výší vysoutěţených cen prací;

- 22 -

Tabulka 18. Přímé náklady na PČ na revíru Blatná Hráz Podvýkon

MJ

2008 Cena Mnoţství (Kč/MJ) MJ

2009 Celkem (Kč)

Cena Mnoţstv Celkem (Kč/MJ) í MJ (Kč) 4256,3 55 234 099 5 60 x x

Úklid klestu (bez pálení)

m3

50

2 227,84

111 392

Úklid klestu (pálením)

m3

60

847,00

50 820

Dočišťování ploch po těţbě Příprava půdy na holině (chem. celoploš.) Sadba a podsadba do nepřipravené půdy (ruční, mech.,jamková,25*25,) Sadba a podsadba do nepřipravené půdy (ruční, mech., jamková)35*35) Opak. sadba do nepřipravené půdy (jamka) Opak. sadba do nepřipravené půdy (jamka) 35*35

ha

2 400

4,60

11 040

5 000

5,32

26 580

ha

2900

0,97

2 813

4 900

x

x

1000 ks

12 770

10,17

129 877

6 866

1,13

7 758

1000 ks

13 123

59,70

783 429

12 814

5,7

73 040

1000 ks

12 900

0,50

6 450

11 600

0,10

1160

1000 ks

14 151

6,45

91 275

10 512

17,05

179 220

1000 ks

x

x

x

14 317

0,92

13 272

54 800

1,77

96 996

70 000

0,16

11 200

35 000

0,04

1 400

35 000

x

x

8 400

x

x

9 000

0,98

8 820

8 000

1,81

14 480

10 000

2,47

24 700

540

144,10

77 814

830

103,13

85 596

15 800

1,73

27 334

50 000

1,20

60 000

5 300

46,72

247 616

6 000

40,58

243 480

6 800

1,72

11 696

9 000

3,65

32 850

3 500

8,63

30 205

3 600

2,74

9 864

4 500

0,97

4 365

4 500

x

x

4 900

1,00

4 900

3 800

0,46

1 748

20

176,00

3 520

35

662,00

23 170

1 700

x

x

17 000

1,16

19 720

3 500

7,18

25 130

9 000

17,66

158 940

Doplňování MZD jen práce

Oplocenky z nov. km materíalu(drátěné 150/3) Oplocenky z pouţ. materíalu(drátěné, do 180 km včetně) Rozebírání a likvidace km oplocenek, drát. 180 Údrţba a opravy oplocenek km Nátěr nebo postřik kultur 1000 repelenty - zimní ks 1000 Individuální ochrana ks Oţínání - ručně+mech. v ha pruzích Oţínání - ručně+mech. ha celoplošně Chemická ochrana MLP ha proti buřeni – v pruzích Chemická ochrana MLP ha proti buřeni – celoplošně Odstranění škodících ha dřevin – ručně + mech. Hlodavci ks Prostřihávky – jehl. i list. ha ručně + mech. Prořezávky – jehl. - ručně ha + mech.

- 23 -

Prořezávky – list. - ručně + mech. Lapače na kůrovce – instalace Lapáky – kladení - SM Asanace kůr. dříví – paušál. náhr. za včas. zprac. Asanace kůr. dříví – paušál. náhr. za včas. zprac. ve veget. období Ruční práce

ha

2 800

1,65

4 620

8 000

2,82

22 560

ks

100

22,00

2 200

180

18,00

3 240

ks

35

257,00

8 995

100

421,00

42 100

m3

15

35,93

539

25

4,04

101

m3

50

134,36

6 718

50

135,36

6 768

hod

120

x

x

120

8,00

960

Práce s JMP

hod

160

x

x

145

44,00

6 380

Práce s traktorem Práce s křovinořezem

hod hod

350 160

28,00 40,00

9 800 6 400

350 140

x x

x x

celkem Kč

1 771 824

1 297 326

Pozn.: Ceny sadby jsou včetně ceny sadebního materiálu. Tabulka 19. Přímé náklady na PČ na revíru Blatná Hráz pokračování Podvýkon

MJ

Úklid klestu (bez m3 pálení) Úklid klestu (pálením) m3 Dočišťování ploch po ha těţbě Příprava půdy na holině (chem. ha celoploš.) Příprava půdy na holině ha (mech.křovin.celoploš.) Sadba a podsadba do nepřipravené půdy 1000ks (ruční, mech., jamková) Opak. sadba do nepřipravené půdy 1000ks (jamka) 25*25 Opak. sadba do nepřipravené půdy 1000ks (jamka) 35*35 Oplocenky z nov.materíalu(drátěné km 150/3) Rozebírání a likvidace km oplocenek, drát. 180

2010 Cena Mnoţství (Kč/MJ) MJ

Celkem (Kč)

2011 Cena Mnoţství (Kč/MJ) MJ

Celkem (Kč)

40

690,23

27 609

38

238,84

9 076

-

-

-

69

392,07

27 053

2500

10,86

27 150

2 500

5,09

12 725

2920

x

x

2 641

6,37

16 824

x

x

x

6 200

0,70

4 340

4150

32,49

310 015

10 897

45,77

498 769

3260

7,00

58 575

10 761

0,560

6 026

4150

1,40

120 011

10211

1,3

13 274

45000

0,71

31950

45 600

0,78

35 568

12000

6,50

77 940

12 500

6,00

75 000

- 24 -

Rozebírání a likvidace km oplocenek, dřev. 180 Údrţba a opravy km oplocenek Nátěr nebo postřik 1000ks kultur repelenty - letní Nátěr nebo postřik 1000ks kultur repelenty - zimní Individuální ochrana

1000ks

Oţínání - ručně+mech. ha v pruzích Oţínání - ručně+mech. ha celoplošně Chemická ochrana MLP proti buřeni – v ha pruzích Odstranění škodících ha dřevin – ručně + mech. Klikoroh borový – chem. 1000ks Hlodavci ks Prořezávky – jehl. ha ručně + mech. Prořezávky – list. ha ručně + mech. Lapače na kůrovce – ks instalace Lapáky – kladení - SM ks Asanace kůr. dříví – paušál. náhr. za včas. m3 zprac. ve veget. období

x

x

x

x

2,47

19 760

x

x

x

x

592

4,08

2 418

470

105,22

49 455

442

111,54

49 302

90000

0,87

78 300

41 430

x

x

4500

44,02

198 090

5 625

52,79

296 952

7000

1,00

70 00

6 625

1,27

8 415

2700

5,24

141 48

1 847

0,28

517

3690

6,93

25 575

4 375

5,86

25 637

840 20

6,30 776,00

5 292 15 520

578 23

39,80 150,00

23 006 3 450

4500

24,75

111 375

4 375

11,42

49 963

3000

0,47

1 410

5 000

x

x

110

20,00

2 200

60

21,00

1 260

26

318,00

8 268

38

302,00

11 476

91

10,00

910

50

20,10

1 005

8000 8000 405

celkem Kč

1 190 553

Pozn.: Ceny sadby jsou včetně ceny sadebního materiálu.

- 25 -

15 000 12 500

1 166 030

Ceny sadebního materiálu 2012 Ceny sadebního materiálu jsou uvedeny se započtením nákladů na dopravu a nákladů na manipulaci se sadebním materiálem. Ceny aktuální i pro letošní rok. Tabulka 20. Ceník sadebního materiálu Dřevina Typ Třída (mm) SM sazenice 5 SM sazenice 5 SM sazenice 6 JD sazenice 5 JD sazenice 10 MD sazenice 6 MD sazenice 6 BK sazenice 6 BK sazenice 6 BK poloodrostky 8 KL sazenice 6 KL sazenice 6 KL poloodrostky 8 JS sazenice 6 JS sazenice 6 JS poloodrostky 8 OL sazenice 6 OL sazenice 6

Obal PRK RCK PRK PRK RCK PRK RCK PRK RCK PRK PRK RCK PRK PRK RCK PRK PRK RCK

Cena Kč/tis.ks 6 100 8 000 6 500 7 200 13 300 5 100 7 000 6 300 8 600 7 000 4 300 7 000 6 800 4 300 4 500 10 000 3 800 7 000

Ceny výroby dříví na revíru 2012 Tabulka 21. Ceník výroby dříví Ceny za těţbu (Kč/m3) hmot. do 0,19 jehl. do 0,19 list. do 0,29 do 0,49 do 0,69 do 0,99 1+

P 265 247 170 150 110 100 95

Příplatek za nahodilou těţbu (Kč/m3) hmot. na OM P - VM * VM - OM vyváţení těţba do 0,19 jehl. 130 80 105 10 10 do 0,19 list. 130 80 100 10 10 do 0,29 130 80 95 10 10 do 0,49 120 80 90 10 10 do 0,69 110 80 80 10 10 do 0,99 110 80 75 10 10 1+ 110 80 70 10 10

Ceny za přibliţování (Kč/m3)

- 26 -

Ceny za přibliţování (Kč/m3)

Průměrné ceny dříví za 4.Q 2012 Zdroj: Český statistický úřad Tabulka 22. Ceny dříví (Kč/m3) II. třída III. třída A, B III. třída C III. třída D IV. třída dřevovina V. třída buničina VI. třída palivo

SM 2 976 2 137 1 938 1 467 1 079 894 745

MD 3 137 2 031 1 682 1 310 1 079 745

BK 2 209 1 506 1 306 1 183 1 161 1 001

Tabulka 23. Trţby za prodej dříví na revíru 2008 2009 2010 3 3 celkem Kč/m celkem Kč/m celkem Kč/m3 Celkem 5 047 901 701 5 607 747 633 17 863 716 1228 Tabulka 24. Trţby za prodej dříví - pokračování 2011 2012 3 celkem Kč/m celkem Kč/m3 170 361 798 902 681 1 008 - 40 1 824 804 1 587 9 251 920 1 531 + 40 Nahodilá 1 935 358 1 280 1 507 946 1 136 22 057 676 1 977 12 565 046 1 640 MÚ Celkem 22 057 676 1411 24 227 593 1 329 V rocích 2008 - 2010 si dříví prodávala sama LS Třebíč, od roku 2011 vysoutěţená dodavatelská firma. Pro období 2008 – 2010 se bohuţel nepodařilo získat podrobnější údaje.

- 27 -

5.3.

Analýza pojmu přírodě blízký způsob hospodaření

Historie přírodě blízkého hospodaření Aţ do 50. Let minulého století bylo české lesnictví organickou součástí středoevropského vývoje oboru. Česká lesnicko – ekologická škola 50. Let minulého století příkladným způsobem vyhodnotila ekologické a ekonomické dopady schematického monokulturního hospodaření se smrkem a v podobě „podrostního hospodaření“ vypracovala alternativu, která byla obsahově rovnocená dosud existujícímu a celoevropsky uznávanému hnutí „naturgemäβe Waldwirtschaft“ (přírodě blízké lesní hospodaření). Tato škola byla zlikvidována totalitním reţimem a nahrazena schematickými

metodami

pasečného

hospodaření

vycházejícími

z primitivně

ekonomických úvah a centralistického plánování. Za této situace a na rozdíl od jiných zemí střední Evropy nepřineslo v ČR v tomto směru změnu ani období kritického zatíţení a odumírání lesů v důsledku kyselé depozice v 70. a 80. letech, i kdyţ jeho důsledky byly v ČR ze všech středoevropských zemí nejtíţivější! Obrat ji nepřinesla pád totalitního reţimu. Přechod od centralisticko – plánovacího k podnikatelskému hospodaření v českých lesích proběhl aţ moc hladce. Bez hlubšího průhledu do budoucnosti a bez koncepčního zamyšlení nad moţnými ekologickými, ekonomickými a sociálními důsledky tohoto kroku. Souběhem výše uvedených okolností se české lesnictví dostalo v posledních 60 letech do sestupné spirály schematicky provozovaného pasečného hospodaření, které vyústilo do zcela technicky pojímaného pěstování lesů. (KOŠULIČ, 2010)

Les přírodě blízký „Les přírodě blízký“ je takový, který se při absenci lidských zásahů spontánně vyvíjí k vývojově vyspělejším formám, má polopřírodní druhovou skladbu a sekundární strukturu a je relativně rezistentní. Podle POLENA 1993 (in KOŠULIČ, 2010) „přírodě blízké“ znamená „přírodě podobné“, připouští určité odchylky od ryze „přírodního“. „Přírodě blízké porosty i při různé intenzitě lidských zásahů musejí zachovávat přirozené ekologické vazby, mít značnou ekologickou stabilitu, a být pro to schopny se samovolně, přirozeně obnovovat. Při vyloučení lidských zásahů by se tyto porosty nerozpadly (jako většina kulturních lesů), ale nabývaly by postupně opět podoby lesa přírodního. Přírodě blízké porosty se od lesů přírodních liší zpravidla menší druhovou - 28 -

pestrostí, méně výraznou nestejnověkostí a jednodušší prostorovou skladbou“ (POLENO 1993 in KOŠULIČ, 2010). Přírodě blízký les by se měl vyznačovat ekologickou a statickou stabilitou. To znamená, ţe kromě základních odpovídajících vlastností dřevin také smíšením nebo různověkostí, nejlépe však obojím. Různověkost a smíšení by měly být maloplošné. V hospodářském lese blízkém přírodě by se měly na větší části lesního majetku uplatňovat tři principy: ekonomický, ekologický a genetický. Ekonomický princip - co nejširším vyuţíváním přírodních růstových procesů, se zhospodárňuje vyuţívání lesa jako přírodního zdroje. Ekologický princip - se respektují nároky dřevin na růstové podmínky a vazby mezi organismy navzájem a jimi a ekotypem. Genetický princip -

zachovává se přirozená genetická struktura populací

dřevin, důleţitá pro zdravotní stav a trvalost ekosystému i jeho funkcí.

POPDRAZSKÝ 1998 (in KOŠULIČ, 2010) povaţuje za důleţité následující znaky přírodě blízkého hospodářského lesa. Udrţování vyrovnaného lesního hospodářství. To vylučuje větší a neodůvodněné silné narušování porostní clony a mechanické narušování půdy. Aplikace chem. látek je vyloučena. Všechen potěţební odpad by měl zůstávat na místě. Odstraňuje se jen dle potřeby ze zmlazení. Maximální vyuţívání produkčního potenciálu stanoviště a růstového prostoru. Les má být chápán spíše prostorově neţ plošně. V současných podmínkách je důleţitější stabilita neţ produkce. Maximální uplatnění přirozené obnovy a autoregulace. Zachovávat přirozený růstový rytmus a růstovou dynamiku jednotlivých dřevin s přirozenými vlastnostmi jedinců populace. Vztahování mýtní zralosti na jednotlivé stromy vzhledem k mnoţství i jakosti produkce. Vysoká pěstebně – těţební volnost s neustálou kontrolou přírostů a zásoby. Zlepšování výnosu větším podílem jakostních a tlustších sortimentů. - 29 -

Vyloučení holoseče, která je přípustná jen tam, kde napodobuje přirozený způsob obnovy lesa, nebo kdyţ k ní jsou jiné závaţné důvody.

Přírodě blízké hospodaření Přírodě blízké hospodaření nemá oficiální definici. V roce 1950 ji v Německu charakterizoval Dannecker: „Přírodu sledující lesní hospodářství nepracuje zásadně podle žádného mýtního schématu, neusiluje o dosažení tzv. mýtně zralých porostů, a nerozlišuje proto také v lesních porostech ani stadia zakládání, výchovy a obnovy, ale chce dospět na každé ploše lesa k nepřetržitému využívání disponibilního půdního a vzdušného prostoru a stromové společenstvo dotvořit jako trvale pracující organismus, produkující nejvyšší hodnoty“. Přírodě blízké hospodářství usiluje o řadu atributů, které obecně mění les k vyšší ekologické a ekonomické účinnosti: smíšeni: výskyt různých dřevin na téţe ploše; uplatňuji se synergicky při vyuţívání slunečního záření, sráţek a ţivin, členitou, pestrou texturu: velké a malé, slabé a tlusté stromy, jednotlivě i ve skupinách vedle sebe či nad sebou; většina vzdušného prostoru je vyplněna chlorofylem, půda kořeny, které zpřístupňuji různé půdní vrstvy, stanovištně vhodné dřeviny: vybírají se podle mikrostanovištních podmínek s přednosti domácím dřevinami oblasti, respektuje se původ, vysoka optimální zásoba: vyplývá z vysokého poţadavku společnosti na dřevo jako surovinu malé energetické náročnosti pro další vyuţití, má svá pravidla s ohledem na optimální produkci a porostní bezpečnost.

Přírodě blízké hospodářství mění lesnickou filozofii: permanentně musí byt zachován charakter lesa (trvaly les – Dauerwald), trvalý les je přirozená forma lesa, těţba je zaměřena na jednotlivé stromy a zachováni typického lesního klimatu, stromy se těţí aţ v plné zralosti, proto mají v přírodě blízkém lese dle objemu převahu tlusté stromy, těţí se nízkou intenzitou, přibliţně ve výši běţného přírustu za těţební interval, - 30 -

podporuji se cílové stromy (C-stromy), vyuţívá se kombinovaný výběr (přednost má kladny výběr), nejdříve se těţí špatné tlusté, jakostní tlusté aţ nakonec, dbá se na ponechávání všeho těţebního odpadu na místě, klade se maximální důraz na přirozenou obnovu, usiluje se o přiměřené stavy zvěře, aby neškodila, přírodně-ochranářská hlediska (peče o krajinu) jsou pevnou součásti repertoáru přírodě blízkých metod, vyţaduje se vysoká osobní angaţovanost lesníků.

Jedna se o skutečně rozumné pěstění lesa, syntézu vědy, zkušenosti a intuice, naplňující konstatování, ţe „ekologie je dlouhodobá ekonomie“. Les obhospodařovaný podle těchto zásad je podstatně méně náchylný k poškození biotickými i abiotickými činiteli. K obnově dochází za pomoci ekologicky i ekonomicky racionální přirozenou obnovou. Značný podíl tlustého dřeva přináší provozně - hospodářskou volnost a výnosově byl donedávna naprosto optimální metodou, působí i podpůrně na výchovu následného porostu a kvalitu dřeva. Zřetelně se ukazuje, ţe opouštěním holosečné hospodářské metody, systematickým zakládáním smíšených porostů, rozsáhlou přirozenou obnovou, péči o zásobu během všech vývojových stadii a angaţovanou praktickou činnosti se v lesnictví vyvinula vhodná alternativa ke klasickému pěstění lesa (STRAUBINGER, 1996; POLENO, 1999 in KOŠULIČ, 2010).

- 31 -

Analýza moţností PBZH na revíru Blatná Hráz dle cílových

5.4.

hospodářských souborů Prvotní strategií je TUH (trvale udrţitelné ohospodařování lesů) s cílem vytvořit kvalitní, stabilní, druhově, prostorově, věkově a skupinovitě smíšený les, plnící veškeré produkční a mimoprodukční funkce. Jestliţe mají být zachovány všechny funkce lesa trvale, v zásadě to znamená koncepční změnu monokulturního velkoplošného obhospodařování na maloplošné, s důrazem na přírodě blízké formy, hospodářský způsob podrostní či násečný nebo výběrný, který se opírá o lesnickou typologii. Bezpodmínečně nutná je optimalizace nákladů na obnovu lesa, péči o mladé porosty, výchovu lesa se zvyšováním produkce.

V heslech: plnění všech funkcí lesa včetně produkce kvalitní dřevní hmoty; druhová pestrost vycházející z přirozené druhové skladby; přirozená obnova; rovnováha mezi lesem a zvěří; ponechání doupných stromů do úplného rozpadu; ekologicky šetrné materiály, přípravky a technologie; aplikace přírodě blízkých způsobů obhospodařování lesa;

- 32 -

Zásady hospodaření dle cílových HS 29 – hospodářství olšových stanovišť na podmáčených půdách Plocha (ha): 6,83 Plocha (%): 0,50 Charakteristika Ohroţení buření nebo zamokření; Desukční funkce; Průměrná aţ podprůměrná produkce, u edafické kategorie L aţ nadprůměrná; Nepříznivé terény, trvale zamokřené stanoviště poblíţ pramenišť a vodních toků (edafické kategorie T, G, L); Výchova OL Prořezávky – úprava kvality negativním výběrem, dále nechat porosty bez dalších zásahů přirozenému vývoji. Probírky – v případě nutnosti silnější kladný výběr v úrovni k podpoře cílových jedinců v kombinaci negativního výběru s odstraněním nekvalitních jedinců. Podúroveň ponechat. U výmladkových porostů ponechat kvůli větší produkci maximálně 2 výmladky na pařezu. Výchova JS V prořezávkách

i

probírkách

provádět

kladný

úrovňový

zásah

s uvolněním

nejkvalitnějších jedinců. Výchova SM Podpora stability, dlouhá koruna s kvalitním zakořeněním. Silné výchovné zásahy k uvolnění nejstabilnějších kvalitních smrků. Obnova OL, JS Okrajová seč s násečným způsobem, podpora PO. MZD – OL, DB, BŘ. Obnova SM Clonná seč okrajová, podporovat PO smrku, dále podpora přirozené obnovy OL a JS. Návrh přírodě blízkého způsobu hospodaření Viz. HS 57

- 33 -

41 – hospodářství exponovaných stanovišť středních poloh Plocha (ha): 21,15 Plocha (%): 1,57 Charakteristika Nepříznivé terény – stanoviště na kamenitých a příkrých svazích, hřebeny, ţivné nebo kyselé podloţí. Výchova BK, BO Riziko eroze vyţaduje pozvolný postup, delší intervaly a niţší intenzita zásahu. Prořezávky a probírky do 40 let – negativní výběr v úrovni a nadúrovni, podúroveň ponechat. Podpora cenných MZD. Probírky nad 40 let – výchovu minimalizovat, pozitivní výběr na cca 150 cíl. Ks/ha, podúroveň ponechat, nerealizovatelné hmotu ponechat v porostu, nehrozí – li šíření škůdců či chorob. Obnova BK, BO Vyuţít maximálně moţné rozpětí obmýtí k dosaţení rentability a maximálního podílu PO. Buk obnovovat okrajovou nebo pruhovou clonnou sečí. Borovici okrajovým násečným způsobem. Obnovní prvky umisťovat po svahu. Maximálně vyuţít přirozené obnovy BO a DB, které jsou zde průměrné. MZD zajistit přednostně přirozenou obnovou. Postup obnovy S – V. Návrh přírodě blízkého způsobu hospodaření Viz. HS 57

- 34 -

45 – hospodářství ţivných stanovišť středních poloh Plocha (ha): 23,23 Plocha (%): 1,72 Charakteristika Hlinité aţ hlinitopísčité půdy na ţivných podloţí; Příznivé terénní podmínky; Zhoršená stabilita SM porostů; Ohroţení buření; Infiltrační funkce; Průměrná aţ nadprůměrná produkce; Výchova SM Prořezávky a probírky do 40 let – zvyšování kvality a stability podporou kvalitních smrků, podpora MZD, negativní výběr v podúrovni. Probírky nad 40 let - kladný úrovňový zásah, kvalita a stabilita. Podpora MZD. Udrţovat korunový zápoj proti zabuřenění zejména ve starších porostech. Včas zakládat rozluky, odluky a závory. Výchova BK, BO Prořezávky a první probírky – negativní výběr v úrovni a nadúrovni, do podúrovně nezasahovat. Probírky nad 40 let – kladný úrovňový výběr cílových stromů. Obnova SM Postup obnovy od V, SV a S. Hospodářský způsob především podrostní nebo násečný, v porostech poškozených hnilobou, v přestárlých a zabuřeněných. V porostních zbytcích zkrátit obmýtí na 80 – 100 let, pouţít holoseč. V první polovině obnovní doby vyuţít v předstihu před obnovou SM a BO předsunuté obnovní prvky (kotlíky, náseky). Násečné či clonné seče pro vnos MZD. Při rychlém smýcení porostů vytvářet směs SM a odrostků/poloodrostků MZD. Návrh přírodě blízkého způsobu hospodaření Viz. HS 55 - 35 -

53 – hospodářství kyselých stanovišť vyšších poloh Plocha (ha): 50,60 Plocha (%): 3,74 Charakteristika Kyselé podloţí; Příznivý terén; Částečné ohroţení SM porostů; Infiltrační funkce; Průměrná produkce; Výchova SM Prořezávky a probírky do 40 let - zvyšování kvality a stability podporou kvalitních smrků, podpora MZD, negativní výběr v podúrovni. Probírky nad 40 let - kladný úrovňový zásah, kvalita a stabilita. Podpora MZD. Kratší interval zásahů s niţší intenzitou. Včas zakládat rozluky, odluky a závory. Výchova BK Prořezávky a probírky do 40 let – negativní výběr v úrovni a nadúrovni, do podúrovně nezasahovat, podpora MZD. Probírky nad 40 let – kladný úrovňový výběr cílových stromů. Interval cca 10 let. Obnova SM Dobré podmínky pro PO. Priorita kulminace hodnotové produkce dřevní hmoty. Nelze na úkor PO mýtit nevyzrálé porosty. Postup obnovy od V, SV a S. Hospodářský způsob především podrostní nebo násečný, v porostech poškozených hnilobou, v přestárlých a zabuřeněných. V porostních zbytcích zkrátit obmýtí na 80 – 100 let, pouţít holoseč. V první polovině obnovní doby vyuţít v předstihu před obnovou SM a BO předsunuté obnovní prvky (kotlíky, náseky). Násečné či clonné seče pro vnos MZD. Nedostatek MZD v PO bude řešen doplňováním odrostků/poloodrostků MZD.

- 36 -

Obnova BK Obnovovat přirozeně. Pruhová nebo skupinová clonná seč. MZD – BK, JD, LP, DG obnovovat současně obnovou mateřského porostu. Návrh přírodě blízkého způsobu hospodaření Obnova na těchto lokalitách nebývá problémem. PO se vyskytuje spontánně na velkých částí porostu. Na těchto lokalitách nebývá problém s úpornou buření. Odolnost proti větru a hnilobě je silnější, neţ na jiných souborech. Větší stabilita daná hlubším zakořeněním. Jsou to nejlepší stanoviště pro celoplošnou, jednotlivě výběrovou seč nebo běţnou clonnou seč. Tato stanoviště poskytují více moţností k dosaţení větší biodiverzity ekotopu. Většina dřevin bude mít na těchto lokalitách větší poţadavek na světelný poţitek, neţ na úrodnějších stanovištích. Kyselá stanoviště jsou relativně nejlepší pro navyšování podílu přirozené obnovy. Zde by se měli méně zkušení lesníci učit a zdokonalovat se. Ţádný porost dobrého hospodářského stavu by se ze záměru přirozené obnovy neměl vypouštět. Z těchto lokalit se postupuje do úrodnějších míst. Zásady: Nespěchat s obnovou, půda není ohroţována buření, podmínky pro nálet dlouhodobě vhodné; S přibývající nadmořskou výškou a úbytkem světla je nejvhodnější více umisťovat zralostní výběr do skupin a dříve je dotěţovat, poskytují se tak vhodnější podmínky pro PO i na chladnějších lokalitách. Aplikace maloplošného postupu, můţe se provádět prakticky libovolným způsobem, jednotlivě nebo skupinovitě situovaným zralostním výběrem; Vyhovuje to i proměnlivým nárokům různých dřevin, vnášených do porostu i uměle; Růstové poměry smrku velmi dobré na těchto lokalitách, méně trpí na hniloby, lépe zakořeňuje, listnáče jsou na tom hůře; Při přeměnách najde uplatnění kombinovaný postup většinou s kotlíky; - 37 -

Pro poţadavek doplnění chybějícího zastoupení chybějících dřevin se těţí zralé stromy ve skupinách po několika jedincích, po zajištění jejich účasti zmlazením či podsadbou pak jednotlivým výběrem mezi skupinami;

- 38 -

55 – hospodářství ţivných stanovišť vyšších poloh Plocha (ha): 1020,47 Plocha (%): 75,44 Charakteristika Bohatá a svěţí stanoviště; Příznivý terén; Vysoké ohroţení buření; Zhoršená stabilita SM porostů (vítr, námraza); Infiltrační funkce; Průměrná aţ silně nadprůměrná produkce; Výchova SM Prořezávky a probírky do 40 let - zvyšování kvality a stability podporou kvalitních smrků, podpora MZD, negativní výběr v podúrovni. Probírky nad 40 let – mírnější kladný úrovňový zásah, kvalita a stabilita. Podpora MZD. Kratší interval zásahů s niţší intenzitou. Včas zakládat rozluky, odluky a závory. Udrţovat korunový zápoj proti zabuřenění zejména ve starších porostech. Výchova BK Prořezávky a probírky do 40 let – negativní výběr v úrovni a nadúrovni, do podúrovně nezasahovat, podpora MZD. Probírky nad 40 let – kladný úrovňový výběr cílových stromů (cca 300ks/ha). Interval cca 10 let. Obnova SM Dobré podmínky pro PO. Postup obnovy od V, SV a S. Hospodářský způsob především podrostní nebo násečný, v porostech poškozených hnilobou, v přestárlých a zabuřeněných. V porostních zbytcích zkrátit obmýtí na 70 – 90 let, pouţít okrajovou seč či holoseč. V první polovině obnovní doby vyuţít v předstihu (10-15 let) před obnovou SM předsunuté obnovní prvky (kotlíky, náseky). Násečné či clonné seče pro vnos MZD. Nedostatek MZD v PO bude řešen doplňováním odrostků/poloodrostků MZD.

- 39 -

Obnova BK Obnovovat přirozeně. Pruhová nebo skupinová clonná seč. MZD – BK, JD, LP, DG obnovovat současně obnovou mateřského porostu. Návrh přírodě blízkého způsobu hospodaření Na revíru Blatná Hráz má největší plošný rozsah HS 55 (cca 76%). Podle analýzy revíru vyplynulo, ţe na těchto souborech je největší výskyt PO. Z tohoto důvodu bude návrh aplikace PBZH (přírodě blízké způsoby hospodaření) směřován na tyhle porosty. Obecně na ţivných stanovištích se nenachází pro přirozenou obnovu smrku příliš vhodné prostředí. Ţivná stanoviště nejsou typická pro vyšší zastoupení smrku, protoţe se v přirozené skladbě lesa nevyskytoval. Z tohoto důvodu je předpoklad vyššího zastoupení jak 50% – 70% přírodě odporující. Zastoupena by měla být především jedle. Hlavním negativním faktorem je na těchto lokalitách vysoká dynamika růstu buřeně a ohroţenost větrem. Pokud nebyl smrk vhodně vychováván úrovňovými probírkami. Zásady: Výběrná seč, rané zahájení obnovy, předcházet buřeni; Vyuţití mezer v porostu, místa s řidším spojem pro vnos MZD; MZD má přednost z důvodu poţadavku na věkový a výškový odskok od smrku; Po vnosu MZD obnova smrku; Veškerá nekvalitní, ale ţivotaschopná podúroveň musí být zachována, tlumení buřeně; Těţit v maloplošných skupinách (hloučkovitě, skupinovitě), nejlépe v semenném roce; Nejsilnější stromy uvolňovat velice opatrně a s rozmyslem; Ponechávat i slabší stromy k zvýšení porostní stability; Zralostní výběr by neměl obnovu příliš předbíhat; - 40 -

Důleţitá příprava půdy pro nálet, pouţití herbicidů apod.; Podrosty snášejí delší dobu zástin, proto je moţné slabší stromy nechat dorůst do větších dimenzí; Pomalý postup, dotěţovat jen při hrozbě hnilob;

- 41 -

57 – hospodářství oglejených stanovišť vyšších poloh Plocha (ha): 230,37 Plocha (%): 17,03 Charakteristika Zamokřené a vlhké oglejené půdy na bohatších podloţích; Vysoké ohroţení větrem, zamokřením, sněhem a námrazou, buřeň; Desukční funkce; Nadprůměrná aţ silně nadprůměrná produkce; Výchova SM Prořezávky a probírky do 40 let – silný prořezávkou zásah, volný zápoj, uvolnit nejkvalitnější a nejstabilnější jedince, s cílem vytvořit hluboce zavětvené dlouhé koruny pro zvýšení stability, štíhlostní koeficient pod 100, podpora MZD, negativní výběr v podúrovni. Probírky nad 40 let – mírnější kladný úrovňový zásah, kvalita a stabilita. Podpora MZD. Do podúrovně nezasahovat s cílem vertikální diferenciace. Včas zakládat rozluky, odluky a závory. Udrţovat korunový zápoj proti zabuřenění zejména ve starších porostech. Výchova BK Prořezávky a probírky do 40 let – negativní výběr v úrovni a nadúrovni, do podúrovně nezasahovat, podpora MZD. Jedle alespoň 10 – 15%. Probírky nad 40 let – kladný úrovňový výběr cílových stromů (cca 300ks/ha). Interval cca 10 let. Jedle alespoň 10 – 15%. Obnova SM Postup obnovy od V, SV. Hospodářský způsob především podrostní nebo násečný,

v porostech

poškozených

hnilobou,

v přestárlých

a

zabuřeněných.

V porostních zbytcích zkrátit obmýtí na 70 – 100 let, pouţít okrajovou seč. V první polovině obnovní doby vyuţít v předstihu (10-15 let) před obnovou SM předsunuté

- 42 -

obnovní prvky (kotlíky, náseky). Clonné seče pro vnos MZD. Návětrné okraje těţit aţ v závěru obnovy. Maximálně se věnovat obnově jedle. Obnova BK Obnovovat přirozeně. Pruhová nebo skupinová clonná seč. MZD obnovovat současně obnovou mateřského porostu. Podsadby. Návrh přírodě blízkého způsobu hospodaření Ekologické podmínky vyţadují obnovu z nitra obnovovaného porostu. Na této lokalitě jde o specifický postup obnovy, především ve smrkových porostech. Naprosté vyloučení holé seče. Trvalý kryt půdy porostem. Pro potřebu nezeslábnutí desukční funkce a následným přemokřením. Ohroţenost větrem, vysoka hladina spodní vody, mělké kořeny a hniloba. Zdravotní a stabilizační výběr má absolutní přednost. Zásady: Ponechávat stromy větru nejodolnější; Opatrný a pozvolný zralostní výběr o nízké intenzitě; Při obnovním neúspěchu nečekat dlouho na další pokus; Při neúspěchu PO uplatnit podsadby; Širší varianta dřevin pro podsadby, dostatek vody, méně světla; Důleţitá situace dřevin, dle jejich ekologických poţadavků; Smrk na vyvýšená místa, jedle a dub podmáčená, případně olše a jasan; Zamokřelejší místa osázet olší v hustším sponu; O pár let později podsázet jedlí, zlepšené podmínky olší, ústup buřeně a niţší hladina vody; Pro zmlazení smrku v porostech ještě hospodářsky únosných, je třeba vyčkat na semenný rok; Příprava půdy, pomocí herbicidů, popřípadě mechanická úprava půdy; Obecně by se mělo na těchto lokalitách od smrku opouštět;

- 43 -

5.5.

Výsledky šetření

Tabulka 25. Terénní šetření

Provedené šetření v porostech s cílem zjistit moţnosti širšího uplatnění přirozené obnovy Porost

Výměra (ha)

HS

LT

401A08 401A11 401B08 401B10 402A12 402B12 402C12 402D09 402D13 402E10 403C13 403D11 403D13 40312 404A08 404A13 404A13a 404B08 404C08 404D08 404E13 404F11 405C09 405D10 405D12 405E12 405F08 405F10 406A11 406B09 406B10

2,79 0,08 0,74 10,21 1,29 1,62 0,55 0,09 0,38 1,34 0,76 11,24 1,23 4,88 5,99 0,52 0,05 2,97 3,21 0,97 1,73 0,97 3,62 0,97 3,76 4,84 2,82 6,47 0,73 7,51 9,54

571 571 551 571 571 551 551 551 571 551 571 551 571 551 551 551 551 571 551 551 571 571 551 571 551 551 551 551 551 551 551

6O1 rovina 6O1 rovina 5S2 Z 6O1 rovina 6O1 Z 5S2 SV 5S2 SZ 5S1 JV 6O1 SV 5S2 JZ 6O1 V 5S1 SV 6O1 V 5S2 SV 5S2 SZ 5B1 SZ 5S2 SZ 6O1 Z 5S1 SV 5S1 SV 6O1 SV 6O1 S 5S1 SV 6O1 SV 5S1 SZ, SV 5B1 SV 5S1 rovina 5S1 SV 5S2 JZ 5S2 J 5S1 JV

Exp.

- 44 -

Feno. Bonita PO klas. rel. C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C

2 3 2 1 1 1 1 2 1 1 2 1 2 1 1 2 2 2 1 1 2 2 1 1 2 1 3 1 2 1 1

+ + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + -

PO (ha)

PO %

0,56 0,07 3,1 0,26 0,49 0,17 0,02 0,08 0,38 0,62 0,98 1,8 0,3 0,32 0,1 0,35 0,19 0,72 0,19 1,13 0,48 0,14 0,65 0,22 -

20% 10% 30% 20% 30% 30% 20% 20% 50% 50% 20% 30% 10% 10% 10% 20% 20% 20% 20% 30% 10% 5% 10% 30% -

406C08 406C08a 406C09 406D09 406E15 407A11 407B10 407B10a 407B13 407C10 407D08 407D10 408A12 408B12 408C12 409A08 409B09 409C11 409D09 409D12 409E14 409F11 410A11 410B09 410B12 411A11 411B11 411C10 412A12 412B12 412C11 412D11 412H11 413A11 413A11a 413C11 413D11 413E13 414A13

8,44 0,15 0,59 10,57 0,81 12,43 15,91 0,17 1,02 10,43 5,51 8,37 7,35 5,73 0,41 9,15 15,37 7,48 3,17 0,17 1,43 1,65 0,16 9,63 0,26 2,39 4,19 6,3 1,95 0,95 4,58 4,34 1,93 2,72 0,11 5,93 4,61 3,32 3,1

551 551 551 551 551 551 551 551 551 571 551 551 551 551 571 551 551 551 571 551 551 531 571 551 551 551 551 551 551 551 551 571 531 551 571 551 551 551 551

5S1 SV 5B7 Z 5S1 SV 5S1 SV 5B1 V 5S1 SV 5S1 SV 5S1 SV 5S1 S 6O1 V 5S1 V 5S1 V 5S1 SZ, SV 5S1 SZ 6O1 SV 5S2 Z 5S2 V 5S2 JZ 5O1 J 5S2 J 5S2 J 5K2 J 5O1 S 5S2 JZ 5S2 SZ 5S2 S, SZ 5S2 SZ 5S1 SZ 5S1 V 5S1 V 5S1 JV 5O1 V 5K5 Z 5S1 SV 5O1 S 5S1 SV 5S1 JV 5S1 J 5S2 S - 45 -

C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C

2 2 2 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 2 1 2 1 1 2 2 3 2 1 2 1 1 2 3 3 2 1 3 2 2 2 2 2 1

+ + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +

0,01 0,06 1,06 0,49 3,73 0,05 0,41 2,09 0,42 2,21 1,72 0,08 1,83 4,61 0,75 0,07 0,17 1,44 0,48 2,1 0,32 0,05 0,29 0,27 0,89 0,46 0,66 1,55

5% 10% 10% 60% 30% 30% 40% 20% 5% 30% 30% 20% 20% 30% 10% 5% 10% 15% 20% 50% 5% 5% 15% 10% 15% 10% 20% 50%

414B13 414C08 414D08 415A13 415B12 415C11 416B08 416D10 417A09 417A11 417B08 418A08 418B09 418B09a 418B11 418C09 418D09 418D11 419A10 419B11 419C08 419C11 420A09 420A09a 420B13 420C13 421A11 421C08 421D09 421D12a 422A12 423A10 423B10 423B11 423C08 423C13 423D12 424A09 424B08

0,3 7,7 6,53 0,26 12,77 24,16 6,67 2,48 2,63 4,76 0,86 4,82 2,39 1,43 1,84 6,9 12,56 1,86 8,66 16,85 2,28 8,78 13,42 0,04 3,36 0,86 4,22 4,24 4,05 1,35 3,73 18,42 3,08 3,4 1,6 2,95 3,12 8,04 0,97

531 551 551 551 551 551 551 551 571 571 531 551 551 571 551 551 551 551 551 571 551 551 551 551 551 551 551 551 571 456 551 551 551 551 551 551 551 551 571

5K2 5S1 5S2 5S2 5S2 5S2 5S1 5S2 6O1 6O1 5K2 5S1 5S1 6O1 5S1 5S2 5S2 5S2 5B1 5O1 5B1 5B1 5S1 5B7 5B1 5B1 5S1 5S1 6O1 5B1 5S2 5S1 5B6 5S1 5S1 5S1 5S1 5S1 5O1

JV SV JV JV J JZ SV S SZ SZ J SV SV SV SZ V V JZ SV V J JV JZ J J J J JZ JZ JZ JZ JV, JZ rovina J, JV SZ Z Z rovina JZ - 46 -

C C C C B A C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C

4 2 1 2 2 1 1 3 1 1 3 1 2 2 2 1 1 1 1 1 2 1 1 1 2 1 2 1 1 2 3 1 2 2 2 2 2 1 2

+ + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + -

0,03 0,39 0,33 0,05 5,11 3,62 0,33 1,43 0,48 0,72 0,92 1,38 1,26 0,28 1,73 5,06 0,88 1,68 0,34 0,21 1,27 0,81 0,41 1,31 3,68 0,15 1,48 0,78 2,41 -

10% 5% 5% 20% 40% 15% 5% 30% 10% 30% 50% 20% 10% 15% 20% 30% 10% 50% 40% 5% 30% 20% 30% 35% 20% 5% 50% 25% 30% -

424C08 425A11 425B12 425C12 425D10 425E09 425E10 425F13 426A12 426B11 427A09 427B10 427C09 427C11 427D10 celkem

7,62 571 16,09 8541 6,88 8541 20,33 8541 11,02 8541 5,36 8541 7,6 8541 2,76 8541 8,1 8541 12,03 8541 13,07 8541 14,41 8541 4,67 8541 12,47 8541 5,49 8541 638,89 100%

5O1 5B1 5S1 5S2 5B7 5S1 5B1 5K2 5B1 5O1 5S2 5S1 5S2 5S2 5S2

rovina S S S JZ Z JZ JV J JV SV V V V JV

C A A A B C B B B B C B C C C

1 1 1 1 1 2 2 3 1 1 2 2 2 3 2

+ + + + + + + + + + + + + + +

2,29 8,05 4,13 10,17 3,31 0,8 6,84 0,83 4,86 3,61 1,31 2,16 0,47 3,74 1,65 134,3

30% 50% 60% 50% 30% 15% 90% 30% 60% 30% 10% 15% 10% 30% 30% 21%

PO + … výskyt přirozené obnovy PO - … bez výskytu přirozené obnovy Graf 2. Graf plošné výměry PO dle HS

Z tabulky 25. a z ní vytvořeného grafu je jasně patrný největší výskyt PO na HS 551. Na LT 5S1 a 5S2.

- 47 -

5.6.

Návrh koncepce hospodaření včetně kalkulace ekonomických

hledisek Podnětem pro návrh koncepce hospodaření spočívá ve srovnání výhod a nevýhod změny způsobu hospodaření. Od počátku se musí brát v úvahu, ţe jde především o zisk majitele lesních pozemků. Proto musí být všechny změny ekonomicky vyhodnoceny. A z těchto ekonomických ukazatelů vyvodit závěry. Koncepce hospodaření bude zaměřena na smrkové porosty, které zde jednoznačně převaţují (zastoupení 83%). Smrk je v ČR hlavní hospodářská dřevina a přináší největší zisky. Šetření ukázalo, ţe z 638,89 ha zkoumaných porostů, které budou obnovovány, zaujímá zjištěná PO 134,3 ha, coţ je 21% z celkové šetřené plochy. Koncepce z tohoto důvodu bude zaměřena na rozvoj a podporu přirozené obnovy smrku za pomoci přírodě blízkých postupů. Z tabulky 25. vyplývá, ţe přímo v porostech je k dispozici po dobu platnosti LHP kaţdý rok 13 ha PO. Lze předpokládat, ţe se tato hodnota bude výhledově zvyšovat za pomoci přírodě blízkých hospodářských způsobů. V nynější době tvoří objem dříví v MÚ těţbě cca 12 000 ha. Při průměrné zásobě mýtních porostů 652 m3 vyplývá, ţe k naplnění tohoto objemu je zapotřebí zmýtit cca 20 ha lesa. K dispozici je 13 ha PO, při maximalizaci uplatnění této obnovy bude vznikat 7 ha holiny. Výrazná změna v druhové skladbě se konat nebude. Výjimku budou tvořit stanoviště specifických vlastností. Kde se smrku a jeho přirozené obnově nedaří.

- 48 -

Návrh na zvýšení vyuţití přirozené obnovy Tabulka 26. Dosavadní stav a návrh max. PO 2008 - 2011 plocha ha plocha % holina 16 100% PO 6 37% UO 10 63% současnost plocha ha plocha % holina 20 100% PO 7,4 37% UO 12,6 63% zavedení max. PO plocha ha plocha % holina 20 100% PO 13 65% UO 7 35% Údaje vychází ze šetření dosavadního stavu hospodaření a ze šetření moţností uplatnění přirozené obnovy na revíru Blatná Hráz. Tyto údaje by měly vést k nástinu nových návrhů postupů a ke změně dosavadní koncepce hospodaření na revíru.

- 49 -

Průměrné ceny podvýkonů 2008 - 2011 Navrhované ceny jsou modelové, vyvozeny z průměru cen prací za období 2008 -2011. Cena sadby je včetně sadebního materiálu a je zprůměrována. Tabulka 27. Průměrné mnoţství a ceny podvýkonů Podvýkon Úklid klestu (bez pálení) Úklid klestu (pálením) Dočišťování ploch po těţbě Příprava půdy na holině (chem., celoploš.) Příprava půdy na holině (mech., křovin., celoploš.) Sadba a podsadba do připravené půdy (ruční, mech., jamková)25x25 Sadba a podsadba do nepřipravené půdy (ruční, mech., jamková)35x35 Opak. sadba do nepřipravené půdy (jamka) 25 x 25 Opak. sadba do nepřipravené půdy (jamka) 35 x 35 Doplňování MZD Oplocenky z nov. materiálu (drátěné 150/3) Oplocenky z pouţ. materiálu (drátěné, do 180 včetně) Rozebírání a likvidace oplocenek, drát. 180 Rozebírání a likvidace oplocenek, dřev. 180 Údrţba a opravy oplocenek Nátěr nebo postřik kultur repelenty letní Nátěr nebo postřik kultur repelenty zimní Individuální ochrana Oţínání - ručně+mech. v pruzích Oţínání - ručně+mech. celoplošně Chemická ochrana MLP proti buřeni – v pruzích

m3 m3 ha

Ø Cena (Kč/MJ) 46 65 3300

Mnoţství MJ 4154 599 12

Ø náklad (Kč) 191 088 38 937 38 748

ha

3400

3

9 819

ha

6200

1

4 340

1000ks

3000

0

0

1000ks

4900

123

600 963

1000ks

9 630

4

36 106

1000ks

10 320

26

270 495

1000ks

5550

2

13 272

km

53900

2

87 857

km

31700

0

1 400

km

10500

8

80 880

km

10250

1

13 272

km

9600

3

29 470

1000ks

590

4

2 418

1000ks

570

230

131 084

1000ks ha ha

35800 5400 7400

2 91 4

82 817 493 069 29 981

ha

2900

9

27 367

MJ

- 50 -

Chemická ochrana MLP proti buřeni – celoplošně Odstranění škodících dřevin – ručně + mech. Klikoroh borový – chem. Hlodavci Prostřihávky – jehl. i list. ručně + mech. Prořezávky – jehl. - ručně + mech. Prořezávky – list. - ručně + mech. Lapače na kůrovce – instalace Lapáky – kladení - SM Asanace kůr. dříví – paušál. náhr. za včas. zprac. Asanace kůr. dříví – paušál. náhr. za včas. zprac. ve veget. období Asanace kůrovcového dříví – chemická Asanace kůrovcem ohroţeného dříví - chemická

ha

3800

1

4 365

ha

4200

7

28 930

1000ks ks

700 25

40 913

28 298 22 830

ha

7400

3

19 720

ha ha ks ks

5400 4700 110 50

32 3 40 708

172 704 14 295 4 450 35 420

m3

20

32

640

m3

60

128

7 701

m3

130

0

0

m3

190

0

0

Asanace skládek m2 50 Ruční práce hod 120 Práce s JMP hod 150 Práce s traktorem hod 370 Práce s křovinořezem hod 150 Práce s koněm hod 300 Práce se zádovým postřikovačem hod 145 V návrhu podvýkonů na další léta by se měl promítnout

0 0 8 960 43 6 380 26 9 800 43 6 400 0 0 0 0 fakt, vyplývající ze

změny „klasického“ hospodaření na hospodaření PBZ. Náklady na zalesňování by měly klesnout z důvodu většího uplatnění PO. Klesnout by měly náklady na oţínání, chemickou ochranu, škody zvěří. Naopak větší náklady budou na výchovu porostů. Vzroste podíl prostřihávek a cena za následné prořezávky a probírky by se měla zvednout, z důvodu vysoké pracnosti při výkonu, daným mnohem větším hektarovým mnoţství jedinců, neţ v porostech z UO. Cena prořezávek a probírek by se měla namodelovat podle skutečnosti, jestli byla v porostu udělána prostřihávka, či nikoliv. Jinak se prakticky nedá dostatečně dobře cenově ohodnotit prořezávka nebo následná probírka v těchto porostech, protoţe by cena byla nereálně vysoká, jednalo by se o násobky původní ceny. Další nesnáze by mohly spočívat v neochotě dělníka, takovou práci za těchto podmínek vykonávat. - 51 -

Příklad kalkulace nákladů na 1 ha přirozené a umělé obnovy lesa Byla provedena kalkulace nákladů na obhospodařování 1 ha lesa přirozené nebo umělé obnovy. Ceny za jednotlivé práce vycházejí z průměru na LS Třebíč za období 4 let. Byl proveden návrh podvýkonů potenciálně vhodných k danému způsobu obnovy. Výsledky by měly poukázat na vhodnost jednotlivých podvýkonů. Nebo k navrhnutí jiných, méně finančně náročných. Náklady jsou kalkulovány za období 7 let (doba zákonného zajištění kultur). Od obnovy po zajištění. V úvahu se bere, ţe prostřihávka se udělá dřív, neţ bude kultura zajištěna. Z důvodu předpokládaného velkého počtu jedinců a rozsáhlosti přirozeného zmlazení. Obnovovaná dřevina: SMRK, BK (MZD) Stanoviště: ŢIVNÉ – HS 551 Další podmínky: ROVINA Struktura kalkulovaných nákladů: PŘÍMÉ Tabulka 28. Náklady na 1 ha přirozené obnovy Náklady na práci

Úklid klestu Příprava půdy pro POmechanická Zalesnění - jamka do nepřipravené půdy Ochrana proti zvěři – nátěr-repelent letní * Ochrana proti zvěři – nátěr-repelent zimní * Ochrana proti buřenimechanická-pruhová * Prostřihávky

* - za 7 let ** - poloodrostky

Označ. Náklady MJ Kč/MJ

Náklady Kč

Plocha ha

Počet

0,5

650

m3

46

29900

0,5

0,5

ha

2800

1400

0,25

0,375

1000 ks

4375

1640

0,25

0,375

1000ks

590

1554

0,25

0,375

1000ks

570

1498

0,25 0,25 ha 5400 9450 0,25 0,25 ha 5400 9450 0,25 0,25 ha 5400 9450 0,75 0,75 ha 7400 5550 Náklady na materiál, který není zahrnut v práci Druh Počet Označ. Náklady X mat. TJ MJ Kč/MJ BK**

0,375

- 52 -

1000 ks

7000 2625 Celkem 72 517 Kč

Tabulka 29. Náklady na 1 ha umělé obnovy Náklady na práci Plocha ha

Počet TJ

Označ. MJ

Náklady Kč/MJ

Náklady na práci

1

650

m3

46

29900

Zalesnění-jamka do nepřipravené půdy

0,25

0,375

1000 ks

4900

1838

Zalesnění-jamka do nepřipravené půdy

0,75

3

1000 ks

4900

14700

Ochrana proti klikorohu borovému

0,75

3

1000 ks

700

2100

0,75

3

1000 ks

570

11970

0,25

0,2

km

53900

10780

0,25

0,05

km

9600

480

0,25

0,2

km

10500

2100

Úklid klestu

Ochrana proti zvěři – nátěr zimní * Ochrana proti zvěřizřizování oplocenek Ochrana proti zvěřiúdrţba a oprava oplocenek Ochrana proti zvěřilikvidace oplocenek Ochrana proti buřenimechanická-celoplošná *

* - za 7 let

1 1 ha 8000 56000 1 1 ha 8000 56000 1 1 ha 8000 56000 Náklady na materiál, který není zahrnut v práci Druh mat.

Počet TJ

Označ. MJ

Náklady Kč/MJ

X

BK ** SM

0,375 3

1000 ks 1000 ks

7000 6100 Celkem:

2625 18300 262 793 Kč

** - poloodrostky

- 53 -

Porovnání nákladů na výchovu 1 ha obnovovaného porostu je znázorněno v tabulce 30. Podklady pro výpočet pocházejí z tabulky 26. Tabulka 30. Náklady na obnovu dle variant hospodaření

2008 - 2011 současnost zavedení max. PO

PO UO PO UO PO UO

obnova (ha) 6 10 7,4 12,6 13 7

náklady (Kč) 435 102,00 Kč 2 627 930,00 Kč 536 625,80 Kč 3 311 191,80 Kč 942 721,00 Kč 1 839 551,00 Kč

náklady celkem (Kč) 3 063 032,00 Kč 3 847 817,60 Kč 2 782 272,00 Kč

Podle kalkulace by úspora oproti dosavadnímu hospodaření činila 1 065 546,60 Kč ročně. Za předpokladu, ţe by se tímhle způsobem hospodařilo od počátku platnosti LHP, tak by úspora činila 10 655 466 Kč (10 let). Tento (ekonomický) fakt je teoretickým nástinem moţného ušetření finančních prostředků, skutečnost a výši reálné úspory prokáţe aţ praxe.

- 54 -

5.6.1. Návrh výchovy smrkových porostů na revíru Blatná Hráz Návrh způsobu prostřihávky a prořezávky s využitím přírodních růstových procesů Jde o dosaţení co největší výškové a tloušťkové diferenciace stromů. Jde o nejdůleţitější pěstebně – ekologický cíl od samého počátku výchovy. Členitá výstavba smrčin je jedním z hlavních faktorů jejich ekologické stability, do které patří i odolnost proti sněhu, větru, námraze a biotickým škůdcům. Kde nedošlo z různých důvodů k autoredukci, je třeba umělého zásahu. Důleţité je vizuální rozčlenění porostu. Podstatné je, správnou výchovou podporovat vitální jedince a to i výškově menší, jsouli zdraví. Od mládí podporovat diferenciaci porostu, od začátku spíše výškovou. Podpora nejlepších jedinců pravděpodobně znamená, ţe jako C-stromy, dozrají jako první. Vyváţenou a pestrou genetickou strukturu populace je třeba výchovou zachovávat a podporovat. Cílem je střídat ponechání velkých a malých stromů. Obecně, bez výběru odstraňovat jen nejniţší jedince je chybné.

JANDA

(2013)

uvádí, ţe

v porostech z přirozené obnovy podporuje

nejkvalitnější a nejvyspělejší jedince, v rozestupech cca 5 metrů, coţ je cca 400 kusů na hektar, odstraněním všech úrovňových a mírně podúrovňových konkurentů v poloměru cca 1,5 – 2 metry. Z těchto 400 jedinců v budoucnu zůstane cca 100 – 250 cílových. Tímto typem zásahu bude zabezpečena stabilita kostry porostu, jeho rozrůzněnost a zároveň jsou zachovány podmínky pro čištění kmínků a přirozenou redukci v nárostech. Ekonomická výhoda tohoto postupu je jeho nízká nákladovost, kdy odstraněním relativně malého počtu jedinců se dosahuje vysokého stupně efektivity. Volba výchovných postupů v podstatě závisí na způsobu vzniku mlaziny (uměle či přirozeně) a na stupni výškové diferenciace. Často lze na jednom porostu aplikovat více postupů naráz. Za předpokladu, ţe mlaziny v budoucnu budou pocházet jen z přirozené obnovy a pod ochranou mateřského porostu, bude moţno prořezávky vypouštět. Mateřský porost selekci provede sám a zadarmo. Zásahy teoreticky omezit jen na odstraňování poškozených jedinců z těţby mateřského porostu, případně z nahodilé těţby. Pokud jde o větší plochy smrkového nárostu, je vhodné vyuţít schematické základní proředění a po té navázat na individuální výběr.

- 55 -

Vedle výškové diferenciace se usiluje i o nerovnoměrnost v zápoji, horizontální proměnlivost

porostní

hustoty.

Toho

se

dosahuje

nepravidelnými

zásahy

v horizontálním směru. V předčasně odcloněných smrkových nárostech a mlazinách pří výšce přibliţně do dvou metrů s výchovou ovšem nelze otálet. V těchto porostech lze provést schematické rozčlenění. Zajistí se tím geneticky nestranné základní proředění. Ve zbývajících částech mladého porostu se zachovávají všechny genetické vlastnosti dané populace. (KAŇÁK, 1990) Schematicky lze nárosty a mlaziny proředit prokácením např. 1,5 aţ 2 m širokých pruhů s ponecháním stejně širokých nebo širších mezipruhů. V nichţ se můţe provést individuální výběr. Na revíru Blatná Hráz je riziko poškození sněhem, větrem relativně vysoké, coţ potvrdila i pochůzka revírem. Stromy nesou známky poškození. Proto by se výchova měla zaměřit na eliminaci tohoto nebezpečí. Zvláštní pozornost vyţaduje vývoj smrkového podrostu v oblastech s výskytem mokrého sněhu, ohroţujícího růstové fáze od nejmladšího po střední věk. V těchto porostech by se měla nechat proběhnout autoselekci. Za její pomoci v porostu zůstanou jen neadaptovanější jedinci. Na těchto lokalitách by se měla, co nejdéle prodluţovat doba clonění nárostů mateřským porostem. Aţ po klesnutí zakmenění z důvodu výběrné těţby, lze započít s umělou redukcí. Postup strukturní probírky ve smrkových porostech s využitím přírodních růstových procesů KOŠULIČ (2010) uvádí, ţe lze obecně říci, ţe porostní výchova má směřovat k určitému cíli. Tím je v tomhle případě „les přírodě blízký“ zajišťující vysoký přírůst a výnos, dobrou stabilitu porostů a minimální provozní náklady. Směřuje-li výchova k tomuhle cíli, musí být zcela jistě jiná neţ ta, která má za cíl holosečnou těţbu jako součást holosečné formy pasečného hospodářského způsobu. Dle výzkumu KORPELA (1992 in KOŠULIČ, 2010), který probíhal 26 let a porovnával vlastnosti jakostní úrovňové probírky a silné podúrovňové probírky. Dle závěrů tohoto výzkumu, lze říci, ţe jakostní úrovňová probírka podstatně více rozvolňuje horní stromovou vrstvu a tím zprostředkovává více světla spodní etáţi.

- 56 -

Strukturující účinek JUP (jakostně úrovňová probírka) na tloušťkovou diferenciaci je velký. Podúrovňová probírka vede k tloušťkové homogenizaci. Tento způsob vyhovuje holosečnému způsobu těţby, nikoliv přírodě bliţším postupům výběrného lesa. Strukturní probírka je varianta ryze úrovňové probírky, která podporuje a zachovává podruţný porost. Podle REININGERA 2000 (in KOŠULIČ, 2010) si klade dvojí cíl: „včas připravit porotní výstavbu pro trvalou sklizeň cílových tlouštěk a zlepšit možnosti porostního převodu“. Jde o zachování a rozšíření tloušťkového rozpětí, k němuţ přirozený vývoj lesa klimaxových dřevin inklinuje. S menší tloušťkou stromu bývá spojená i jeho menší výška. Tloušťková diferenciace stromů přispívá i k diferenciaci výškové. Strukturní probírka si zachovává všechny znaky moderní výchovné strategie, jako je jakostní výběr, výběr a podpora C-stromů, usměrňování porostních směsí a zlepšování porostní stability. Rozdíl oproti podúrovňové probírce spočívá v tom, ţe se neomezuje jen na první polovinu obmýtí, ale pokračuje aţ do doby mýtní zralosti. Neustálá je podpora stromové diferenciace spolu se zachováním dostatečného počtu slabších stromů. Veškeré výchovné zásahy jsou směřovány výhradně do úrovně. Korunová klenba je neustále otevřená, čímţ se podporuje spodní patro, které čeká do mýcení stromů cílových tlouštěk, aby převzalo úlohu hlavního porostu. Tato probírka má trvalý zájem o jakostní stromy niţších stromových tříd. Tím pomáhá autoregulaci podruţného porostu a prodlouţení obnovní doby a selekci další série cílových stromů. Klasická strukturní probírka vyuţívá metody C-stromů a vybírá v porostní úrovni cca 400ks/ha. Tento počet se ovšem ukázal jako vysoký, podruţný porost byl příliš zacloněn a tím pádem ohroţen. Počet stromů by se měl pohybovat kolem 300ks/ha (dnes i 150-200ks/ha), tím se zvýší rozestup stromů a stromy spodních tříd mají větší přístup k světlu. Druhou vrstvu tvoří C2-stromy v počtu ca 300ks/ha, jeţ mají být druhou sérií cílových stromů k mýcení. Tyto počty stromů umoţní delší individuální těţbu, protoţe cílové stromy dorůstají do mýtní zralosti postupně. Tento způsob by měl přinést i větší výnos porostu! Dle KOŠULIČE (2010) je třeba, aby se zachovala dostatečná rezerva slabých stromů v podúrovni pro výběr C2-stromů a současně se jim dostalo dostatečného místa. - 57 -

Z tohoto důvodu není moţné připustit příliš velké odchylky od průměrného rozestupu C1-stromů v úrovni (300ks/ha C-stromů, rozestup 5,8m). Strukturní probírce je do určité míry vlastní pravidelný rozestup hlavních stromů porostu. V nastávajících kmenovinách má strukturní probírka charakter uvolňovací. Smyslem je neustála podpora cílových stromů C1 a nepřímo C2-stromů. Dlouhodobá těţba zralých stromů o cílových tloušťkách se zahajuje ve věku cca 70 let. Objem těţby by měl být odpovídající běţnému přírůstu. Touto těţbou v podstatě uvolňujeme vedlejší porost a poskytujeme předpoklad růstu do cílových dimenzí. Vytváření porostní diferenciace během výchovy se odlišuje v závislosti na stanovištních podmínkách. Při aplikaci na hospodářské soubory revíru Blatná Hráz musím navrhnout následující dle KOŠULIČE (2010): Na kyselých, větrem méně ohroţených stanovištích můţe být horní vrstva porostu relativně rychleji rozvolněna. Větším sráţkovým poţitkem na lokalitách sráţkově slabších zlepšíme podmínky pro přeţití slabších a niţších stromů v podúrovni, aniţ by došlo k ohroţení porostu vlivy počasí nebo buření; Na úrodných stanovištích, která jsou více ohroţená větrem, mají však lepší podmínky pro přeţití podruţného porostu. Z tohoto důvodu by měla být intenzita uvolňování cílových stromů menší a to i z důvodu větší intenzity růstu buřeně. Pomístné odkacování lze uplatnit. O diferenciaci porostu je zde nutné důsledně se starat, aby se zajistila odolnost proti větru. Vnášení melioračních dřevin JANDA (2013) uvádí: vytvářet clonné kotlíky o výměře 5 – 15 arů pod mateřským porostem; kotlíky zakládat všude po ploše porostu kde se nevyskytuje SM zmlazení, cca 3 – 50 m od sebe; v místě kotlíku sníţit zakmenění na cca polovinu; okraje JD uprostřed BK, jedle na okraji zamezí bočnímu větvení buku; Výhody tohoto systému jsou hlavně ekologické, jako přímý růst, drobné větvení, jeden terminál, světlostní přírůst mateřského porostu. Ekonomické aspekty spočívají v niţších nákladech na vylepšování, ochrana proti buřeni a klikorohu.

- 58 -

Příklad návrhu PBZH na konkrétním porostu Informace o porostu: Porost 425 E 10 Plocha: 7,60 ha LT: 5B1 HS: 8541 – Genová základna Zásoba: 522 m3/ha Zakmenění: 8 Těţební procento: 29% Obmýtí/obnovní doba: 110/40 MZD: 25% Místy mírně rozpojená skupina, tloušťkově různorodá, zmlazení SM. Ve východní části porostu silný SM nálet, který jiţ je moţné odkácet a tím uvolnit. Další seč bude jiţ clonná slouţící k prosvětlení porostu a dodáním většího světlostního poţitku podrostu a jeho následnému úspěšnému odrůstání. MZD bude vnášeno do mezer v podrostu, popřípadě bude vloţeno do kotlíků. Návrh obnovy: Okrajový uvolňovací násek s předsunutou clonnou sečí a skupinovými clonnými sečemi. Okrajová uvolňovací seč o šíře 25m; Clonná seč o šíři 10m; Skupinová clonná seč (5*10arů)

- 59 -

Nákres těţby 1.

Obecné zásady aplikovatelné na revíru Blatná Hráz: Minimalizace holosečné obnovy; Maximalizace podrostních způsobů; Zralostní výběr; Těţba stromů pouze cílových tlouštěk; Princip výběrného lesa; Respektování přírodních zákonitostí; Čas nemá významu při obnově;

- 60 -

6. Diskuse Hospodaření v lese by mělo být ucelený sehraný komplex činností, který povede k vyrovnanému a nepřetrţitému uţitku. A to jak po stránce ekonomické, ekologické i sociální. Na revíru Blatná Hráz je vysoký potenciál z hlediska moţného uplatnění přírodě blízkých způsobů hospodaření. Přirozené obnově se daří a z analýzy revíru vyplynulo, ţe dosavadní hospodaření bylo správné a moţnost jeho rozvoje tímto směrem se přímo nabízí. Hospodářské lesy, jak uţ napovídá název, slouţí hospodářskému vyuţívání a jejich hlavním posláním je tvorba zisku. A tuto skutečnost vlastník (v tomto případě stát) poţaduje. Ekonomická efektivnost je jedna z hlavních priorit v posuzování hospodaření v lese. KAŇOK (2006) uvádí, ţe: „ Míra vkladů do pěstební činnosti výrazně ovlivňuje ekonomiku lesních majetků. Vklady do pěstební činnosti ubírají z každého realizovaného m3 dříví částku – na příkladu dosažených výsledků za rok 2003, od 169 Kč/m3 u LZ Boubín po 498 Kč/m3 u LZ Židlochovice. Konkrétně je to z průměrného zpeněžení podíl u LZ Boubín 15 % a u LZ Židlochovice 41 %.“ Dle KAŇOK (2006) je předností, vlastníku lesa, vyuţití přirozené obnovy celá řada a to především: - racionalizují se vklady do lesa, podstatně se vyuţívají tvůrčí síly přírody - vyţaduje to ovšem dlouhodobý cílevědomý postup lesních hospodářů - včasné rozpracování porostů k obnově - důsledné rozčlenění porostů a vyznačení vyklizovacích linek, aby byl pohyb jen po linkách a důsledně se šetřily cílové stromy proti poškození, aby se docílila produkce kvalitního dřeva bez hniloby a tím i vyšší budoucí výnos. Protoţe poškození cílových stromů vyklizováním má stejné důsledky jako loupání či ohryzem zvěří. - věnovat se přednostně porostům kvalitním, nepoškozeným - příprava půdy mechanická i chemická zejména na ţivných stanovištích umoţní vyuţít i malé úrody semen k zajištění přirozené obnovy - v současném období deficitu sráţek v oblastech s nízkými sráţkami je přípravná fáze clonných sečí nezbytná, aby se vůbec nějaké sráţky dostaly na půdu a tedy k náletu, aby tento neuschl - pro lesního hospodáře je to rozhodně náročnější práce, ale s menšími náklady a - 61 -

s dlouhodobě pozitivnějšími výsledky i předpoklady - celková úspora nákladů činí zhruba, včetně zvýšené péče o nárosty, polovinu nákladů potřebných na umělou obnovu a to na ţivných stanovištích. Na kyselých stanovištích činí úspora nákladů aţ 70 % v porovnání s umělou obnovou - sníţení rozsahu pasečných stěn, sniţuje výskyt podílu vývratů. To vytvoří podmínky pro vyuţití těţebního etátu pro včasné rozpracování porostů - vytváří to příznivé podmínky pro předstihové vnesení MZD, zejména JD a BK - umoţňuje vyuţít přimíšených dřevin BK a JD pro přirozenou obnovu a to cílevědomou péčí aţ k zajištění předepsaného podílu MZD – problémem je jen zvěř i kdyţ se to dá řešit i zaplocením větších por. částí - pro genetickou kvalitu budoucí produkce jsou porosty vzniklé s přirozené obnovy výraznou předností - zásadní pro ekonomiku i budoucí produkci je to, abychom se na druhé straně nesnaţili tak zvaně za kaţdou cenu o přirozenou obnovu, po neúspěších je lepší včas zalesnit plochu uměle - především i při vyuţití přirozené obnovy je nutno dosáhnout fáze zajištěného nárostu, která nám zajistí také tvorbu prvního věkového stupně. Také budoucí ekonomiku ovlivňujeme tím, kdyţ včas neobnovíme řediny, protoţe pak nám s časem narůstají náklady, které jsou nemalé. Na takových zabuřenělých plochách s vysokou vrstvou drnu, kdyţ se rozhodneme pro umělou obnovu, tak skutečné náklady na zajištěnou kulturu přesáhnou, jak jsme zjistili na skutečných obnovovaných plochách o více neţ dvojnásobek v oceňovací vyhlášce stanovené náklady - v některých podmínkách nekvalitní produkce BK, v nepřístupných lokalitách je ekonomické a nakonec i ekologické, raději iniciovat sníţením zakmenění přirozenou obnovu a neusilovat o vyuţití zbytku dřevní produkce a ponechat porost přirozenému vývoji, při zajištění přirozené obnovy - příklonem k přírodě blízkým způsobům hospodaření se podporuje i zvýšení trvalosti a bezpečnosti produkce, neboť takové obhospodařování by mělo přinášet i menší poškození takto obhospodařovaných lesů kalamitami menší intenzity. To se projeví tím, ţe výsledná produkce je v menším rozsahu znehodnocena. Znehodnocení produkce, zejména zlomy, představuje pro vlastníka lesa sníţení výnosů z jednoho m3 dříví průměrně o 160 –200 Kč/m3. V případě, ţe poškození je převáţně v bazální části kmene, ztráta ve výnosech se dále výrazně zvyšuje. - 62 -

V lesním hospodaření, stejně jako v jiných podobných oborech, je ekonomické hodnocení sloţitým a komplexním procesem s mnoha proměnlivými veličinami. Některé funkce lesního ekosystému ani vyčíslit nelze. Rozdílnými pohledy vlastníků se dá dojít, při ekonomickém srovnání různých přístupů v lesním hospodaření, ke zcela opačným závěrům. ZATLOUKAL a BERANOVÁ (2011) uvádí studii, která srovnává dva odlišné způsoby hospodaření. Porovnává tradiční, převáţně holosečné lesní hospodářství s hospodářstvím podle kritérií FSC. Za tradiční model je povaţován lesní komplex sdruţující hospodářské soubory s podobnou pracovní náročností v pěstební činnosti. Jsou to HS, které mají v ČR největší zastoupení. Model vychází z toho, ţe aktuální dřevinná skladba v obou modelech odpovídá cílové skladbě tradičního způsobu hospodaření. Z výsledků vyplývá, ţe tradiční model je oproti přírodě blízkým způsobům, potaţmo FS značně nákladnější, dle jednotlivých výkonů. Rozdíl v celkovém rozsahu pěstební činnosti v intervalu od 0 do 10 let věku porostu je u tradičního modelu a modelu FSC 664 ha. Výsledky studie spíš naznačují ekonomickou efektivitu přírodě blízkého hospodaření, zvláště v situaci dlouhodobé investice typu pěstování lesa. V dnešní době je ovšem od veřejností poţadována multifunkčnost lesa a z ní vyplývající uspokojení více potřeb. Problematika produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa je řešena dnes a denně. Proto práce lesního hospodáře je velice důleţitá, zodpovědná a veřejností sledovaná. Z poznatků odborníků na problematiku přírodě blízkého hospodaření vyplývá, ţe mnohé poţadavky vlastníků lesa, managementu lesa a laické veřejnosti jsou rozličné, ale dají se v určitém kompromisu uspokojit. Tato práce by mohla být pouţita jako určitý nástin pro zefektivnění hospodaření na revíru vedoucí k utišení potřeb jak lidí, tak lesa samotného.

- 63 -

7. Závěr Z provedených šetření vyplynulo, ţe na daném revíru je dobrý potenciál pro uplatnění přírodě blízkých způsobu hospodaření. Šetření ukázalo, ţe v 638,89 ha šetřených porostů je 134,3 ha přirozené obnovy, coţ je 21% z plochy zkoumaných porostů. Lze předpokládat, ţe správným hospodařením by toto procento mohly být vyšší. Tohoto cíle by bylo moţno dosáhnout opuštěním od holosečného způsobu a nastolením PBZH. Dalším zpracováním údajů vyšlo najevo, ţe potenciál přirozené obnovy na tomto revíru není plně vyuţit. Procenticky vyjádřený poměr umělé a přirozené obnovy činí 63% UO proti 37% PO. V návrhové části byl tento poměr prakticky opačný a to 65% PO a 35% UO. Tento poměr vychází z terénního šetření porostů a zjišťování mnoţství výskytů podrostu. Ze zjištěných údajů lze vypočíst, ţe po celou platnost LHP je kaţdý rok k dispozici 13 ha přirozené obnovy. To je hodnota, ze které se dá vycházet pro budoucí plánování nákladů na hospodaření v lese. A k jejich sniţování. Výhledově by na revíru Blatná Hráz mělo dojít k dlouhodobě větší výtěţnosti. Nákladovost ochrany a ošetřování lesních (vyţínání, oplocování, nátěry apod.) porostů by měla mít klesající tendenci. Hlavní zásady PBZH aplikované na revíru Blatná Hráz by měly být: Opuštění od obnovy holosečným způsobem; Postupy výběrného lesa; Nastolení clonných sečí, zralostní výběr, jakostní výběr; Respektování stanovištních podmínek; Podpora podruţného porostu; Opuštění od silné podúrovňové probírky; Aplikace jakostní úrovňové probírky při výchově porostů; Soustředění na cílové dimenze stromů; Pojem čas by měl ztratit na významu v hospodaření dle PBZH; Dlouhá obnovní doba; - 64 -

Neustálost produkce; Podpora přirozeně vneseného MZD; Navrţené zásady mají tyto ekonomické důsledky (bráno od smýcení porostu), niţší náklady na přípravu plochy na zalesnění, sniţování nákladů na sadbu a sadební materiál, méně prostředků na ochranu proti škodám zvěří, oţínání apod. Z těchto důsledků se podařilo kalkulací zjistit úsporu přímých nákladů na 1ha porostu z PO oproti dosavadnímu stavu vyuţívající UO, ve výši 1 065 545,60 Kč. Coţ činní 28% z částky původních nákladů. Tato úspora vyplývá z maximálního vyuţívání přirozené obnovy a s ní spojené hospodaření přírodě blízkými způsoby. Díky nimţ je objem prací potřebných pro zaloţení a výchovu porostů mnohem niţší a celkové přímé náklady menší. Tato práce by mohla poslouţit jako podklad pro odborného lesního hospodáře, který chce směřovat svou lesnickou činnost na respektování přírodních zákonitostí, aniţ by zároveň omezoval jakékoliv jiné opodstatněné nároky společnosti, jako jsou poţadavky ekonomické, ekologické nebo sociální.

- 65 -

8. Summary The performed investigations showed that the ground is good potential for the application of nature-friendly farming methods. The investigation revealed that 638.89 hectares of vegetation is investigated 134.3 ha of natural regeneration, which is 21% of the area surveyed stands. It can be assumed that the proper management, this percentage could be higher. This objective could be achieved by leaving the way clear-cutting and striking the PBZH. Further processing of data revealed that the potential for natural regeneration in this district is not fully utilized. Expressed in percentage ratio of artificial and natural regeneration is 63% against 37% artificial regeneration. Mon In the design of this ratio was virtually the opposite and 65% natural regeneration and 35% artificial regeneration. This ratio is based on field surveys and vegetation surveys the number of times the undergrowth. From the obtained data it can be calculated that the entire force LHP is available each year 13 ha of natural regeneration. This is the value on which you can build for future planning costs for forest management. And to reduce them. Looking forward to the district Blatna dam should be a long-term higher yield. Cost of forest protection and care (mowing, fencing, painting, etc.) stands should have a downward trend.

The main principles PBZH applied to the district Blatna dam should be: • Exit recovery from clear-cuttings manner; • Procedures for selection forest; • Establishing clonných cuts, a maturity selection, quality selection; • Respect of site conditions; • Support for secondary stands; • Exit from the strong underfloor thinning; • Application of quality in the education level of thinning stands; • Focus on the target dimension trees; • The concept of time should lose importance in the economy as PBZH; - 66 -

• A long regeneration time; • Continuous production of wood; • Support naturally inserted MZD; The proposed principles, these economic consequences (taken from felled vegetation), less the cost of preparing the area for afforestation, reducing the cost of seed and planting material, fewer resources to protect against damage by animals, etc. oţínání these consequences succeeded calculations to determine direct costs on one hectare stand of natural regeneration compared to the status quo using artificial regeneration, in the amount of 1,065 CZK 545.60. This is 28% of the original cost. This saving results from the maximum use of natural regeneration and the associated loss natural way. Due to the volume of work which is necessary for the establishment and tending of stands a much lower total direct costs less. This work could serve as a basis for professional forest manager who wants to pursue a forestry activity to respect the laws of nature, without at the same time limiting any other reasonable demands of society, such as the requirements of economic, environmental or social.

- 67 -

9. Seznam citované literatury KOŠULIČ ST., Milan. FSC ČESKÁ REPUBLIKA. Cesta k přírodě blízkému hospodářskému lesu. 1.vyd. Brno: Finidr, s.r.o., 2010. ISBN 978-80-254-6434-2. VACEK, Stanislav a Vilém PODRÁZSKÝ. ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA LESNICKÁ A ENVIRONMENTÁLNÍ KATEDRA PĚSTOVÁNÍ LESŮ. Přírodě blízké lesní hospodářství v podmínkách střední Evropy. Praha: Lesnická práce,

s.r.o.,

2006.

ISBN

80-213-161-X.

Dostupné

z:

http://www.infodatasys.cz/biodivkrsu/p2006/1_02_TUOL.pdf SDRUŢENÍ LESNÍCH ŠKOLKAŘŮ ČR. Ekonomiká pěstební činnosti a přírodě blízké hospodaření

-

Silvarium

[online].

2006

[cit.

2013-03-20].

Dostupné

z:

http://www.silvarium.cz/lesnicka-prace-c-9-05/ekonomika-pestebni-cinnosti-a-prirodeblizke-hospodareni. Textová část LHP LHC Třebíč 2010 – 1019, Lesprojekt východní Čechy, s.r.o., 2010 Zkrácená textová část LHP LHC Třebíč 2010 – 1019, revír Blatná Hráz, Lesprojekt východní Čechy, s.r.o., 2010. KAŇÁK. K. 1990. Genetické aspekty základních semenných porostů. Lesnická práce, 1990, č. 11, str. 489 – 492. ÚSTAV PRO HOSPODÁŘSKOU ÚPRAVU LESŮ BRANDÝS NAD LABEM. Národní lesnický program II. Praha: Kostelec nad Černými lesy, 2008. ISBN 978-807084-738-1. Ekonomika pěstební činnosti a ekonomické aspekty přírodě blízkých způsobů hospodaření. KAŇOK, František. LESY ČR. [online]. 2006 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.cazv.cz/ek/2004/Kanok.pdf JANDA, Libor. SPRÁVA MĚSTSKÝCH LESŮ JIHLAVA, s.r.o. Lesnická práce: Zkušenosti s převodem lesa věkových tříd na les trvale tvořivý. Praha 9: Lesnická práce, s.r.o., 2013, roč. 92, IV. ISSN 0322-9254. ZATLOUKAL, Vladimír a Jana BERANOVÁ. ÚSTAV PRO VÝZKUM LESNÍCH EKOSYSTÉMŮ. Přírodě blízké lesní hospodaření a FSC: Ekonomické srovnání tradičního obhospodařování lesů s hospodařením podle standardu FSC. Brno: FSC ČR, o.s., 2011. ISSN FSC-SECR-0038. - 68 -

Indexy cen v lesnictví (surové dříví): Průměrné ceny surového dříví pro tuzemsko v ČR ve 4. čtvrtletí 2012. ČESKÁ STATISTICKÝ ÚŘAD. Český statistický úřad [online]. 2012

[cit.

2013-04-25].

Dostupné

http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/04003FDF56/$File/700712q404.pdf

- 69 -

z:

10. Seznam tabulek Tabulka 1. Klimatické charakteristiky……………………………………………...……8 Tabulka 2. Přírodní lesní oblasti…………………………………………………………9 Tabulka 3. Lesní vegetační stupně………………………………………………………9 Tabulka 4. Trofické řady……………………………………………………………….10 Tabulka 5. Hospodářské soubory……………………………………………………....10 Tabulka 6. Poškození dřevin…………………………………………………………...12 Tabulka 7. Poškození na plochách…………………………………………………..…12 Tabulka 8. Poškození celkové……………………………………………………….…12 Tabulka 9. Nepůvodní dřeviny…………………………………………………………14 Tabulka 10. Plochy jednotlivých výchovných výkonů na revíru za decennium…….…15 Tabulka 11. Těţební ukazatele na revíru…………………………………………….....15 Tabulka 12. Objem těţeb na revíru Blatná Hráz…………………………………….…17 Tabulka 13. Zalesňování, bilance holin………………………………………………...19 Tabulka 14. Dřevinná skladba zalesnění……………………………………………….20 Tabulka 15. Škody zvěří………………………………….…………………………….20 Tabulka 16. Stavy zvěře……………………………………………………..…………21 Tabulka 17. Přímé náklady na TČ……………………………………………………...22 Tabulka 18. Přímé náklady na PČ na revíru Blatná Hráz………………………………23 Tabulka 19. Přímé náklady na PČ na revíru Blatná Hráz pokračování………………...24 Tabulka 20. Ceník sadebního materiálu………………………………………………..26 Tabulka 21. Ceník výroby dříví…………………………………………………….…..26 Tabulka 22. Ceny dříví…………………………………………………………………27 Tabulka 23. Trţby za prodej dříví na revíru.…………………………...………………27 Tabulka 24. Trţby za prodej dříví - pokračování………………………………………27 Tabulka 25. Terénní šetření…………………………………………………………….44 Tabulka 26. Dosavadní stav a návrh max. PO………………………………………….49 Tabulka 27. Průměrné mnoţství a ceny podvýkonů……………………………………50 Tabulka 28. Náklady na 1 ha přirozené obnovy………………………………………..52 Tabulka 29. Náklady na 1 ha umělé obnovy…………………………………………...53 Tabulka 30. Náklady na obnovu dle variant hospodaření……………………………...54

- 70 -

11. Přílohy Fotografie 1. Vykacování náletu

Fotografie 2. Probírka k uvolnění náletu

- 71 -

Fotografie. 3 PO v zimě

Fotografie 4. Přirozené zmlazení

- 72 -

Fotografie 5. Přirozeně vnesené MZD (BK)

Fotografie 6. Mezera v porostu pro vnos MZD

- 73 -