Komunitní plánování v Jiho eském kraji

Nadregionálna spolupráca Trnavska, Sládkoviþovo, 16.-17.10.2008

Komunitní plánování v Jihoeském kraji

Community planning in the Region of South Bohemia

Jií Dušek – Ladislav Skoepa

Anotace: Píspvek se zabývá vytváením komunitních plán v Jihoeském kraji. V souasné dob se stále více pozornosti sousteuje na regionální rozvoj a regionální rozvojové plány, a tak píspvek analyzuje problematiku spojenou s realizací tchto plán. Klíþová slova: eská republika, komunitní plánování, Jihoeský kraj Summary: The contribution deals with the creation process of community plans in the Region of South Bohemia. There is more and more attention focused at the present on regional development and regional development plans and that is way the article analyzes the most important problems that are connected with implementation of these plans. Key words: Czech Republic, community planning, Region of South Bohemia

1. Úvod innost územních samospráv je provázena adou rozhodovacích proces. Velký prostor pro stanovování vlastních cíl a vytváení veejné politiky se obcím otvírá zejména ve sfée samostatné psobnosti. Zpsob, jakým k tomu pistoupí, výrazn podmiuje úspšnost celého rozhodovacího procesu, a následn celkové fungování obcí, jakož i spokojenost oban. Strategických rozvojových dokument na úrovni kraj, euroregion, mikroregion i jednotlivých obcí bylo v minulých letech vypracováno znané množství. Otázkou je, zda vtšina z nich plní svoji roli. Impulsem k jejich vzniku byla mnohdy pouze poteba vykázat existenci takového dokumentu pi žádosti o erpání dotací ze státního rozpotu i strukturálních fond EU. Rozvojové dokumenty jsou proto v mnoha pípadech vypracovávány pouze formáln a nemohou plnit svoji funkci. [1, 6]. Dalším problémem je i zapojení jednotlivých dotených zájmových skupin do rozhodovacího procesu. V okamžiku, kdy jsou opominuty napíklad nkteré skupiny oban, plány opt neplní svou funkci a mnohdy opomíjí i své pvodní poslání, ímž podstatn zvyšují náklady na budoucí prbžné aktualizace plán [6, 7].

94


2. Literární rešerše Komunita je pojem pocházející z latinského communis. Znamená závazný k stejným povinnostem, spolený, pospolitý, obecný. Communitas znamená spoleenství, spolenost, smysl pro pospolitost, smysl pro (lidské) spoleenství nebo také vlídnost, laskavost, laskavá povaha a blahosklonnost. [2] Pojem lidská komunita (starší název je pospolitost) chápeme v té nejobecnjší rovin jako množinu lidských jedinc, kteí mají spolený soubor definovaných rys nebo jeden takový rys, pomocí kterého jsou tito jedinci odlišováni od ostatních. Mže se jednat o rysy oborové, metodické, lokalizaní, biologické, spoleenské, historické i ekonomické povahy. [3] Komunita z hlediska ne tak obecného, ale komplexního pohledu je spoleenství lidí, kteí žijí v geograficky definované oblasti a mezi nimiž existují vzájemné sociální vazby (ve smyslu píbuzenství, pátelství a známosti v geografické oblasti a také ve smyslu úasti na aktivitách komunity a nkterých formách ekonomické smny) a kteí jsou citov vázáni k sob navzájem a k místu, kde žijí. [4] Z hlediska sociologického je komunita vymezena hranicemi (mohou být geografické, politické, ekonomické nebo sociální), postavena na pilíích jako sdílené spoleenské hodnoty, kulturní ddictví, spolené zájmy, spolené problémy a má uritou strukturu (formální a neformální organizace a sociální uskupení, skrze nj obyvatelé vykonávají urité funkce). [4] Strun a výstižn je definována komunita jako místo, kde lovk mže získat emocionální podporu, ocenní a praktickou pomoc v každodenním život. Pokud je pohled na komunitu zúžen na minimum, je komunita skupina lidí, kteí mají stejný cíl nebo zájem. V souvislosti s touto definicí se komunity rozlišují na komunity umlecké, vdecké, profesní i zájmové a terapeutické. [5] V rámci tohoto píspvku je komunita definována jako spoleenství osob, žijících na geograficky vymezeném území bu ORP nebo Jihoeského kraje, kteí mají urité spektrum poteb nebo potencionálních poteb vzhledem k sociálním službám. Cílem komunitního plánování je otevít prostor pro komunikaci oban, zvýšit podíl rozhodování zastupitel obce nebo kraje tak, aby výsledné rozhodnutí bylo odrazem poteb a pání oban a tudíž bylo obany kladn pijímáno. Dalším cílem této metody je vytvoení komunitního plánu sociálních služeb tak, aby odpovídal možnostem, potebám a zdrojm v komunit. Principy komunitního plánování vycházejí z princip pímé demokracie, sociální politiky a tmi jsou participace, spravedlnost, solidarita. V rámci metody komunitního plánování jsou používány tyto postupy: SWOT analýza, dialog, vyjednávání, pipomínková ízení, ankety, diskuse, besedy, konference – tiskové, internetové, pednášky, diskusní kluby a listy, mediální kampa, dotazníková šetení [7]. Rozvojové plány sociálních služeb v Jihoeském kraji je teba zpracovávat v souinnosti se všemi subjekty, kteí se na rozvoji sociálních služeb v dané ásti regionu podílejí. Tyto dokumenty jsou oteveným pracovním dokumentem, který bude stále aktualizován, aby se kvalita sociálních služeb neustále zvyšovala nejen v prbhu tvorby, ale i po jeho vytvoení.

95


3. Materiál a metodika Tento píspvek vychází ze zkušeností pi realizaci projektu Vysoké školy evropských a regionálních studií, který byl schválen v roce 2006 v rámci grantového schématu Spolený regionální operaní program v Opatení: 3.2 – GS na podporu sociální integrace v Jihoeském kraji – projekt „Stedndobého plánu rozvoje sociálních služeb Jihoeského kraje“. Tento lánek se však zabývá jednotlivými plány rozvoje a jejich vznikem na úrovni obcí ORP.

4. Výsledky a diskuse Obrázek 1 – Pokrytí území kraje KPSS 2006-2008 (zdroj: Jihoþeský kraj)

Tabulka 5 – Výsledky voleb v roce 2002 (zdroj: ýSÚ) MČsto Blatná eské Budjovice eský Krumlov Daice Jindichv Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Sobslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Tebo Týn nad Vltavou Vimperk Vodany

Politické strany v % ODS

ýSSD

KDU-ýSL

KSýM

Ostatní

16,8 34,9 22,9 21,2 28,3 27,2 22,4 33,5 29,6 30,2 27,9 22,6 29 13,6 16,1 16,8 23,7

13,9 15 12,5 7,7 23,2 9,5 30,3 17,2 14,3 15,5 17,8 15,5 0,5 13,7 12,2 10,3 8,4

7,5 12 14 23,8 6,1 7,9 11,2 8,3 9,9 11,3 10,8 3,7 13,1 22,9 10 7,6 17,9

10 15,4 14,6 15,4 16,6 16,9 17,8 17,2 11,3 16,8 12,7 15,5 17,7 8,8 22 17,3 10,1

51,9 27,2 36 31,8 26 38,5 18,3 24,8 33 26,3 30,8 42,8 39,7 41,2 49,8 48,1 40

V roce 2006 byly v Jihoeském kraji zpracovány pouze 2 KPSS pro celý region dané ORP (Milevsko a Vodany). Zatímco v Milevsku ovládala radnici strana SSD, ve Vodanech to byla ODS. Velmi rozdílné jsou i poty „ostatních“ politických stran v Milevsku a Vodanech (18,3 % x 40 %), lze proto konstatovat, že zde není žádná závislost mezi politickou stranou ve 96


vedení radnice a vlí a ochot zpracovat KPSS pro celé území ORP. Obdobné výsledky zjistíme i u mst, které mají KPSS zpracovány pro sebe a nikoliv pro celý region. Na jedné stran zde máme v roce 2006 msta ovládaná ODS (eský Krumlov a eské Budjovice) a na druhé stran msta jako Tebo a Týn nad Vltavou, kde pozice ODS nebyla dominantní. Strakonice, Trhové Sviny a Vimperk jsou msta, která nevyvinula žádnou i minimální aktivitu v oblast KPSS – zde je na radnici vedoucí stranou ODS. Vzhledem k tomu, že jiné radnice ovládané ODS již komunitní plány mají zpracovány i je zpracovávají, potvrzuje se již uvedený závr, že žádná politická strana nemá v ORP výraznjší vliv na to, zda v nkterých oblastech jsou komunitní plány zpracovány i nikoliv. Krom njakého „impulsu“, který vede zainteresované msta a obce k vytváení KPSS, zde máme vždy i njakého hlavního iniciátora a „garanta“ celého procesu, což bývá tém vždy obec ORP III. stupn. Výjimkou je jen region Hlubocko-Lišovsko, patící pod ORP eské Budjovice. Zde se dostáváme k zajímavému paradoxu…, kdy o rozvoji území rozhoduje zastupitelstvo ORP, které však samozejm nereprezentuje obyvatelstvo celého regionu ale pouze daného msta. Analogicky to platí i u rozlohy sledovaného území. Tabulka 6 – Základní charakteristiky území ORP (zdroj:ýSÚ, vlastní výpoþty) Obec (III. typu)

Blatná

Poþet Rozloha Jednotek Poþet Koeficient Rozloha Koeficient obyvatel v ha v RES obyvatel poþtu obyvatel celkem rozlohy celkem (Celkem/ORP) (Celkem/ORP) 6690

4360

1365

13572

2,03

27879

6,39

eské Budjovice

94622

5556

25377

148266

1,57

92379

16,63

eský Krumlov

13942

2216

3636

40907

2,93

113032

51,01

7947

6709

1508

20136

2,53

47188

7,03

22666

7428

4968

47377

2,09

93323

12,56

Kaplice

7193

4087

1471

19237

2,67

48473

11,86

Milevsko

9271

4230

2078

19048

2,05

38509

9,1

Písek

29801

6324

6776

51090

1,71

74170

11,73

Prachatice

11789

3890

2793

33825

2,87

83967

21,59

Sobslav

7286

2000

1682

22002

3,02

32424

16,21

Strakonice

23347

3468

5214

44781

1,92

57406

16,55

Tábor

36013

6222

9448

80197

2,23

100209

16,11

Trhové Sviny

4728

5280

959

17575

3,72

45205

8,56

Tebo

8839

9833

2034

25145

2,84

53866

5,48

Týn nad Vltavou

8309

4303

1815

13798

1,66

26242

6,1

Vimperk

7965

8002

1914

17703

2,22

53537

6,69

Vodany

6657

3636

1612

11053

1,66

17923

4,93

Daice Jindichv Hradec

Koeficient potu obyvatel (Celkem/ORP) nám vyjaduje pomr mezi celkovým potem obyvatel území ORP a mezi potem obyvatel obce ORP. Pokud je koeficient <=2, tak poet 97


obyvatel obce tvoí více než 50 % obyvatel celého území ORP, ili tato obec má na základ potu obyvatel „mandát“ rozhodovat o rozvoji celého území. Tam kde je koeficient >2, obec ORP III. stupn rozhoduje o vtším potu obyvatel než má, takže nereprezentuje dostatené množství obyvatel. Stejný zpsob výpotu lze aplikovat i dle rozlohy území, zde však není u žádné obce III. stupn koeficient <=2, a tak obce III. stupn spravují vždy vtší území, než zaujímají sami. Ze získaných výsledk lze zjistit podstatné závislosti, které významn ovlivují vznik a zpracování KPSS. Jednak to je to velmi nízký koeficient jak potu obyvatel tak i území. Což znamená, že nejprve (nebo nejastji) zaaly KPSS zpracovávat ty msta, kde žije vtšina obyvatel daného území ORP, tzn. pi svém rozhodování zastupují 50 a více % obyvatelstva. Toto tvrzení však nelze použít genereln – viz napíklad Strakonice, Trhové Sviny a Prachatice. Musíme tedy dodat i omezující podmínky…. v našem pípad je rozhodující navíc ješt vzdálenost od krajského msta eských Budjovic. Shrneme-li tedy konkrétní zjištní, lze konstatovat, že ím nižší je koeficient pomru potu obyvatel (a území) a pokud se nejedná o píhraniní region, který je velmi vzdálen od eských Budjovic, tím zde byl komunitní plán vytvoen rychleji. Dvody, pro tomu tak je, se týkají hlavn lokalizace jednotlivých sociálních služeb v kraji. Za velmi pozitivní vc pi zpracování KPSS je zainteresovanost tripartity (tím se rozumí oban, poskytovatel, zizovatel). Velkou diskuzi lze vést o tom, kdo má právo krom poskytovatel a zizovatel do KPSS z oban zasahovat…. má to být: každý oban území i jen osoba, která sociální služby v daném území využívá i jakákoliv osoba, která služby využívá i v nejbližší dob bude. Zatímco pi zpracovávání „regionálních ORP“ KPSS byla zvolena možnost a), tzn. že byla snaha obsáhnout co nejvíce názor všech respondent v daném území, pi zpracování krajského KPSS (dále jen SPRSS) byla zvolena vzhledem k rozloze kraje, finanním nárokm a potu obyvatel možnost b), tzn. že SPRSS bude zpracován na základ názor osob, které sociální služby v daném území využívají.

5. Závr Podíváme-li se na stav komunitního plánování v Jihoeském kraji, zjistíme, že v roce 2006 byly tyto plány zpracované v eských Budjovicích, v eském Krumlov, v Teboni a v Týn nad Vltavou. V tabulce výsledk voleb pak mžeme vidt, že v dob vytváení tohoto plánu zvítzila v eských Budjovicích a v eském Krumlov ODS, naopak v Teboni zvítzila KDUSL a v Týn nad Vltavou KSM. Zvolená politická strana tedy nemá vliv na toto plánování. V témže roce byly plány zpracovány také v Milevsku a ve Vodanech, ale zde byly vytvoeny na celý region. V Milevsku zvítzila SSD, ve Vodanech ODS. I na tomto pípad mžeme vidt, že zvolená politická strana nemla na toto plánování vliv. Na rozdíl od politických stran, které žádný vliv na rozvoj KPSS nemají, je zde situace (závislost velikosti území a potu obyvatel) pesn opaná. Jak již bylo zmínno, obce III. typu nejsou ze zákona povinny mít zpracovaný KPSS, akoliv na základ nho mohou získat ze státního rozpotu i jiných finanních zdroj nezanedbatelné finanní prostedky, které mohou regionu velmi prospt. Lze konstatovat (a odborníci toto potvrzují), že ím nižší je koeficient pomru potu obyvatel (a území) a pokud se nejedná o píhraniní region, tím zde byl komunitní plán vytvoen rychleji. Pokud by se podailo lépe zefektivnit úrove komunitního plánování na úrovni obcí III. a zapojit do tohoto procesu ve vtší míe i obany, pisplo by to i rychlejší aktualizaci krajského plánu SPRSS a tím i k rychlejšímu a efektivnjšímu vynaložení milion K finanních

98


prostedk daových poplatník, které by mohly být vynaloženy na financování dalších sociálních služeb v Jihoeském regionu. O tom jak významné jsou komunitní plány a jejich pesnost svdí ástka tém 700 milión korun, která bude v píštím roce poteba na podporu rozvoje sociálních služeb v Jihoeském kraji. Aktualizace ekonomickoanalytické ásti stedndobého rozvoje sociálních služeb kraje pro rok 2009 vychází z údaj registru KÚ více než stovky poskytovatel sociálních služeb na jihu ech a z pehled jejich požadavk v rámci dotaního ízení Ministerstva práce a sociálních vcí R pro tento rok a z údaj o finanních tocích pro jednotlivé druhy sociálních služeb v rámci dotaní politiky kraje. Bžné výdaje na sociální služby jsou financovány ze státního rozpotu, prostednictvím dotace kraji, piemž z 90 procent by mly smovat do sociální pée a zbytek na prevenci a poradenství. Doplkovým zdrojem penz, zejména na sociální prevenci, by se již v píštím roce mla stát také dotace z Evropské unie.

Literatura 1. REKTOÍK, J. ŠELEŠOVSKÝ J.: Strategie rozvoje mst, obcí, region a jejich organizací. Brno, Masarykova univerzita, 1999. 2. PRAŽÁK, M. J., NOVOTNÝ, F., SEDLÁEK, J.: Latinský-eský slovník. 19. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1980. 1432 s. 3. ZIMA, M.: Komunita a komunikace. In Komunita a komunikace. Praha: Pastelka a SOFIS, 1999, s.149 – 190. ISBN 80-902439-9-1 4. MATOUŠEK, O.: Metody a ízení sociální práce. 1. vyd. Praha: Portál, 2003. 384 s. ISBN 80-7178-548-2 5. HARTL, P.: Komunita obanská a komunita terapeutická. 1. vyd. Praha: Slon, 1997. ISBN 80–85850–45-1 6. JEŽEK, J.: Kritické zhodnocení podmínek a praktických zkušeností s managementem v místním a regionálním rozvoji v eské republice. In: Západoeské píspvky k regionálnímu výzkumu 4. Plze: Stedisko pro výzkum regionálního rozvoje Západoeské univerzity v Praze, s. 87-103. ISBN 80-7043-472-4. 7. PAULIKOVÁ, R.: Teoretické otázky regionálneho a mestského marketingu. Plze: Západoeská univerzita v Plzni, 2005. 124 s. ISBN 80-7043-365-5. Kontakt: Ing. Jií Dušek Vysoká škola evropských a regionálních studií Žižkova 4/6 CZ – 370 01 eské Budjovice e-mail: [email protected] Ing. Ladislav Skoepa, Ph.D. Vysoká škola evropských a regionálních studií Žižkova 4/6 CZ – 370 01 eské Budjovice e-mail: [email protected]

99

Komunitní plánování v Jiho eském kraji

Recommend Documents