Komunitní plán statutárního m sta Karviné Obsah. Obsah. Obsah

Komunitní plán statutárního mČsta Karviné

Obsah Obsah ________________________________________________________________________________________

Obsah Úvod

1

1. PĜedmluva

1

2. Základní informace

2

3. ObecnČ o komunitním plánování

4

4. Komunitní plánování ve mČstČ Karviná

5

5. Shrnutí

9

SenioĜi

10

1. Úvod

10

2. Teoretická východiska

12

2.1 Základní pojmy

12

2.2 ZaĜízení poskytující sociální sluåby v Karviné

14

2.3 Výstupy sociodemografické analýzy statutárního mČsta Karviná

16

2.3.1 Úmrtnost

18

2.3.2 PĜirozený pĜírĤstek - úbytek obyvatelstva

19

2.4 Normativy

20

3. ZávČry analýzy spokojenosti uåivatelĤ sociálních sluåeb

27

4. Výstupy pracovních skupin

30

4.1 SWOT analýza

32

4.2 Vize, cíle, priority

35

4.3 OpatĜení

36

Komunitní plán sociálních služeb statutárního města Karviná


Obsah Obsah ________________________________________________________________________________________

ZdravotnČ postiåení

46

1. Úvod

46


47


47

2.1.1 VysvČtlení základních pojmĤ

47

2.1.2 Sociální práce se zdravotnČ postiåenými obþany

50

2.1.3 Proces integrace osob s postiåením do spoleþnosti

52


54


58


60


63

4.1 SWOT analýza

64


66

4.3 OpatĜení

67

'Čti, mládeå, rodina

76

1. Úvod

76


77


77


79


81

2.3.1 Porodnost

82

2.3.2 Potratovost

85

2.3.3 SĖatkovost

86

2.3.4 Rozvodovost

88

2.3.5 Bydlení

89

2.4 Normativy

90

2.5 Okruhy problémĤ v rámci sociálnČ-právní ochrany dČtí

91



Obsah Obsah ________________________________________________________________________________________


92


95

4.1 SWOT analýza

96


98

4.3 OpatĜení

100

Lidé v obtíåných åivotních situacích

107

1. Úvod

107


108


108


109


112

2.3.1 Kvalifikaþní struktura obyvatelstva

112

2.3.2 NezamČstnanost

114

2.4 Normativy

115


117


121

4.1 SWOT analýza

122


125

4.3 OpatĜení

126

Romská menãina

138

1. Úvod

138


139


139


139


141



Obsah Obsah ________________________________________________________________________________________ 2.4 Charakteristika romské minority

142


148


151

4.1 SWOT analýza

152


152

4.3 OpatĜení

154

ZávČr

162

1. Význam klíþových slov

162

2. Seznam zkratek

164

3. Seznam pouåité literatury

165


Komunitní plán statutárního mČsta Karviná

Úvod Úvod _________________________________________________________________________________________

Úvod 1. PĜedmluva

Váåení spoluobþané, dostáváte do rukou první vydání Komunitního plánu sociálních sluåeb statutárního mČsta Karviná, které zpracovalo statutární mČsto Karviná ve spolupráci se Slezskou diakonií. Statutární mČsto Karviná se jako jedno z prvních mČst v ýeské republice rozhodlo pro definování aktuálních potĜeb v sociální oblasti právČ procesem komunitního plánování a následnČ bylo Ministerstvem práce a sociálních vČcí ýR vybráno k realizaci pilotního projektu komunitního plánování na místní úrovni. Výstupem procesu komunitního plánování ve mČstČ Karviná, do nČhoå byli dle principu komunitního plánování zapojeni poskytovatelé, uåivatelé i zadavatel sociálních sluåeb, je Komunitní plán sociálních sluåeb statutárního mČsta Karviná. Tímto dČkujeme vãem þlenĤm pracovních skupin, kteĜí se do procesu komunitního plánování aktivnČ zapojili. Vzhledem k tomu, åe komunitní plánování je dlouhodobý proces a rozhodnČ není zakonþen vytvoĜením komunitního plánu, rádi bychom Vás poåádali o Vaãi souþinnost pĜi následném vyhodnocování a aktualizaci komunitního plánu. Naãe podČkování patĜí Vám vãem, kteĜí jste se na vytvoĜení Komunitního plánu sociálních sluåeb statutárního mČsta Karviná podíleli.

Tomáã Hanzel námČstek primátora


1


Úvod Úvod _________________________________________________________________________________________

2. Základní informace Zadavatel: •

statutární mČsto Karviná,

•

Slezská diakonie.

Zpracovatelé podkladĤ pro Komunitní plán: •

Magistrát mČsta Karviné, odbor správy majetku, oddČlení rozvoje a odbor sociálních YČcí,

•

Slezská diakonie,

•

rozãtĜená triáda - pracovní tým pro Komunitní plánování statutárního mČsta Karviná.

Metodické vedení: •

Ministerstvo práce a sociálních vČcí ýR (dále jen MPSV ýR) v rámci pilotního projektu Podpora MPSV pĜi reformČ sociálních sluåeb.

Financování: •

statutární mČsto Karviná,

•

Ministerstvo práce a sociálních vČcí ýR.

Postup: Do samotného projektu se Karviná zapojila v roce 2002 a to úþastí triády (zástupce zadavatele, poskytovatele a uåivatele sociálních sluåeb) na výcviku k podpoĜe zahájení komunitního plánování na místní úrovni, jenå byl organizován MPSV ýR pro 6 vybraných pilotních mČst v rámci þesko-britského projektu Podpora MPSV pĜi reformČ sociálních sluåeb. Po ukonþení výcviku a závČreþných zkouãkách, které probČhly v roce 2003, zaþala karvinská triáda realizovat první kroky procesu komunitního plánování. V rámci procesu komunitního plánování ve mČstČ Karviná byla zpracována Sociodemografická analýza mČsta Karviná, Analýza spokojenosti uåivatelĤ sociálních sluåeb mČsta Karviná a v neposlední ĜadČ vznikl Katalog sociálních sluåeb mČsta Karviná.

2



Úvod Úvod _________________________________________________________________________________________

Organizaþní struktura: koordinace:

Magistrát mČsta Karviné, odbor správy majetku, odbor sociálních vČcí

partner projektu:

Slezská diakonie

pracovní skupiny:

pČt pracovních skupin sestavených z poskytovatelĤ, uåivatelĤ a zástupcĤ zadavatele sociálních sluåeb


3


Úvod Úvod _________________________________________________________________________________________

3. ObecnČ o Komunitním plánování Komunitní plánování sociálních sluåeb je: metoda, kterou lze na úrovni obcí nebo krajĤ plánovat sociální sluåby tak, aby odpovídaly místním specifikĤm i potĜebám jednotlivých obþanĤ. Jedná se o otevĜený proces zjiãĢování potĜeb a zdrojĤ a hledání nejlepãích ĜHãení v oblasti sociálních sluåeb. Òþastníci komunitního plánování: zadavatel - ten, kdo je odpovČdný za zajiãWČní sociálních sluåeb, které odpovídají místním potĜebám, tj. obec, poskytovatel - poåadované sluåby nabízí a realizuje (fyzická osoba, nestátní nezisková organizace, organizace zĜízená obcí, krajem, státem), Xåivatel - þlovČk v nepĜíznivé sociální situaci, kterému jsou sluåby urþeny. 3Ĝínosy komunitního plánování: •

hlavním pĜínosem komunitního plánování je zapojení vãech úþastníkĤ systému sociálních sluåeb (tj. uåivatele, poskytovatele a zadavatele) do pĜípravy a uskuteþĖování plánu sociálních sluåeb,

•

zvyãuje podíl obþanĤ na rozhodovacím procesu o zpĤsobu jejich zajiãĢování,

•

komunitní plán zajiãĢuje, aby sociální sluåby odpovídaly zjiãWČným místním potĜebám a reagovaly na místní odliãnosti.

4



Úvod Úvod _________________________________________________________________________________________

4. Komunitní plánování ve mČstČ Karviná Zahájení komunitního plánování ve mČstČ Karviná: Zahájení komunitního plánování a vytvoĜení Komunitního plánu bylo schváleno usnesením þ. 2735 Zastupitelstva mČsta Karviné ze dne 10. 9. 2002. Samotnou pĜípravu pilotního projektu komunitního plánování zahájila triáda po absolvování Výcviku k podpoĜe zahájení komunitního plánování sociálních sluåeb na místní úrovni a úspČãném sloåení závČreþných zkouãek v lednu 2003.

Komunitní plánování a vytvoĜení komunitního plánu je také souþástí Strategického plánu ekonomického rozvoje statutárního mČsta Karviná schváleného Zastupitelstvem mČsta Karviné v Ĝíjnu 2003 a Programu rozvoje statutárního mČsta Karviná schváleného Zastupitelstvem mČsta Karviné v únoru 2004.

PrĤEČh procesu komunitního plánování ve mČstČ Karviná v letech 2003 a 2004: 1. Byl vypracován Plán aktivit smČĜujících k zavedení komunitního plánování. Následovalo jednání vedoucích odborĤ správy majetku a sociálních vČcí Magistrátu mČsta Karviné ve vČci výbČru neziskové organizace pro zpracování projektu na financování zahájení komunitního plánování (dle poåadavku MPSV ýR). K podání projektu byla následnČ vybrána Slezská diakonie. 2. Triáda zpracovala a odeslala MPSV ýR prostĜednictvím Slezské diakonie projekt na financování zahájení komunitního plánování ve mČstČ Karviná.

3. Byl vytvoĜen základní pracovní seznam poskytovatelĤ sociálních sluåeb ve mČstČ Karviná a zaþala jednání se zástupci firem, které by se mohly spolupodílet na realizaci komunitního plánování (zpracování analýzy spokojenosti uåivatelĤ, vedení pracovních skupin, apod.)

4. Uskuteþnilo se setkání zástupcĤ statutárního mČsta Karviná s poskytovateli sociálních sluåeb ve mČstČ Karviná a to za úþasti zástupcĤ MPSV ýR a Krajského úĜadu Moravskoslezského kraje. Cílem setkání bylo informovat poskytovatele sociálních sluåeb ve mČstČ Karviná o procesu komunitního plánování a o pĜipravované analýze spokojenosti XåivatelĤ sociálních sluåeb, která byla následnČ realizována v þervenci 2003.


5


Úvod Úvod _________________________________________________________________________________________ 5. Uskuteþnila se spoleþná setkání triády s poskytovateli a uåivateli sociálních sluåeb, v rámci kterých byli úþastníci poåádáni o spolupráci a aktivní zapojení do procesu komunitního plánování. ZúþastnČní pĜipomínkovali pĜedloåený dotazník pro poskytovatele (podklad pro zpracování Katalogu sociálních sluåeb mČsta Karviná) a byli informováni o pĜipravované analýze spokojenosti uåivatelĤ se sociálními sluåbami ve mČstČ. Poskytovatelé a uåivatelé sociálních sluåeb byli rozdČleni do následujících pČti skupin: •

senioĜi,

•

zdravotnČ postiåení,

•

GČti, mládeå, rodina,

•

lidé v obtíåných åivotních situacích,

•

romské etnikum.

6. PrĤEČåQČ byly zpracovávány doãlé dotazníky od poskytovatelĤ sociálních sluåeb do podoby vhodné pro zpracování Katalogu sociálních sluåeb mČsta Karviná. Triáda dále spolupracovala s externí firmou na zpracování dotazníku pro uåivatele s následným zpracováním analýzy spokojenosti uåivatelĤ sociálních sluåeb. 7. Triáda pĜevzala a následnČ konzultovala s autory Analýzu spokojenosti uåivatelĤ sociálních sluåeb ve mČstČ Karviná. Probíhala jednání ohlednČ pĜipravovaného Katalogu sociálních sluåeb mČsta Karviná (zpĤsob tĜídČní informací, koneþná podoba publikace, náklad apod.). Odbor správy majetku Magistrátu mČsta Karviné zpracoval a podal druhý projekt na podporu procesu komunitního plánování na MPSV ýR.

8. Probíhaly dokonþovací práce na Katalogu sociálních sluåeb mČsta Karviná (ovČĜování poskytnutých informací, åádosti poskytovatelĤ o doplnČní a aktualizaci). Byla naplánována jednotlivá setkání vãech pČti pracovních skupin.

9. Byla zpracovaná Sociodemografická analýza mČsta Karviná a dojednán tisk Katalogu sociálních sluåeb mČsta Karviná. Uskuteþnila se jednotlivá setkání vãech pČti pracovních skupin, v prĤEČhu kterých byli úþastníci mimo jiné obeznámeni se závČry Analýzy spokojenosti uåivatelĤ sociálních sluåeb ve mČstČ Karviná.

6



Úvod Úvod _________________________________________________________________________________________

10. RadČ mČsta Karviné byla v lednu 2004 pĜedloåena informativní zpráva o prĤEČhu komunitního plánování ve mČstČ Karviná.

11. V rámci nČkolika jednání pracovních skupin byly zpracovány SWOT analýzy, vize, cíle a jednotlivá opatĜení rozvoje sociálních sluåeb.

Dokumenty zpracované v rámci procesu komunitního plánování: •

Analýza spokojenosti uåivatelĤ sociálních sluåeb ve mČstČ Karviná

•

Sociodemografická analýza statutárního mČsta Karviná

•

Katalog sociálních sluåeb mČsta Karviná


7


Úvod Úvod _________________________________________________________________________________________

Komunitní plán sociálních sluåeb statutárního mČsta Karviná je rozdČlen do pČti následujících tématických oblastí a samostatných kapitol

• sociální sluåby pro seniory • sociální sluåby pro lidi v obtíåných åivotních situacích • sociální sluåby pro dČti, mládeå, rodinu • sociální sluåby pro zdravotnČ postiåené • sociální sluåby pro romskou minoritu

8



Úvod Úvod _________________________________________________________________________________________

5. Shrnutí

Sociální sluåby jsou urþeny obþanĤm, kteĜí se ocitli, pĜípadnČ se mohou ocitnout, v nepĜíznivé sociální situaci. Cílem sociální pomoci je udråení zpĤsobu åivota, který je v dané spoleþnosti typický, tj. napĜíklad ãkolní docházka, volnoþasové aktivity, pracovní aktivity, aktivity spojené s udråováním chodu domácnosti, s partnerským a rodinným åivotem, s výchovou dČtí, s udråením psychického a fyzického zdraví, se stárnutím apod.

Komunitní plán sociálních sluåeb statutárního mČsta Karviná je rozdČlen do pČti tématických þástí a to podle cílových skupin, kterým jsou sociální sluåby urþeny: 1. senio Ĝ i, 2. zdravot nČ postiåení, 3. dČti, mládeå, rod ina, 4. lidé v obt íåných åivotních situacích, 5. romské etniku m.

StČåejními podklady pĜi zpracování Komunitního plánu sociálních sluåeb statutárního mČsta Karviná byly dokumenty a informace získané a pĜedloåené Magistrátem mČsta Karviné a Slezskou diakonií, tj. Sociodemografická analýza statutárního mČsta Karviná, Analýza spokojenosti uåivatelĤ sociálních sluåeb mČsta Karviná, Katalog sociálních sluåeb mČsta Karviná, výstupy jednání jednotlivých pracovních skupin apod.


9


Senioři SenioĜi _________________________________________________________________________________________

SenioĜi 1. Úvod Stárnutí obyvatelstva patĜí ve vyspČlém svČWČ mezi zákonité vývojové procesy a je souþástí, þi pĜesnČji dĤsledkem toho, co demografická literatura oznaþuje termínem druhý demografický pĜechod. Tomuto procesu se nevyhnula åádná ze západoevropských zemí a je jiå delãí dobu zĜejmé, åe se mu nevyhne ani ýeská republika. Navíc jeho prĤEČh bude v naãich podmínkách s nejvČWãí pravdČpodobností jeãWČ intenzivnČMãí neå ve vČWãinČ zemí, kde sledovaný proces zapoþal podstatnČ dĜíve. V naãich podmínkách dojde nejen k souþasnému poklesu úmrtnosti ve vyããím vČku a rychlému a pravdČpodobnČ hlubokému poklesu plodnosti, ale také k soubČånému vstupu relativnČ silných generací do dĤchodového vČku. NejvČWãí nárĤst poþtu osob v dĤchodovém vČku byl oþekáván v letech 2000 - 2010, pĜLþemå vzestup hodnoty této charakteristiky bude se srovnatelnou intenzitou pokraþovat i v dalãí dekádČ.

Jak vyplývá z þlánku zveĜejnČném v deníku Právo (autor: JiĜí VavroĖ), pĜes 25 % mladých ýechĤ ve vČku 18 - 34 let povaåuje starãí spoluobþany za pĜekáåku a pĜítČå rozvoje spoleþnosti, protoåe podle nich pouze odþerpávají ekonomické zdroje (tento názor mají SĜedevãím mladí muåi, kteĜí åijí sami a ateisté).

TémČĜ polovina obþanĤ pohlíåí na stárnutí populace s urþitými obavami. PĜes 25 % vãech obþanĤ dokonce hodnotí oþekávaný nárĤst poþtu obþanĤ starãích 65 let jako velmi ãpatný. Stárnutí spoleþnosti totiå podle nich pĜedstavuje závaåný ekonomický a sociální problém. Toto vyplývá z empirického výzkumu SenioĜi a sociální opatĜení v oblasti stárnutí v pohledu þeské veĜejnosti Výzkumného ústavu práce a sociálních vČcí.

V ýR je v souþasné dobČ pĜibliåQČ 15 % obyvatel starãích 65 let. Do roku 2030 stoupne poþet seniorĤ na 24 %. V roce 2050 jich dokonce bude 33 %, tedy asi 3,1 milionu.

10



Senioři SenioĜi _________________________________________________________________________________________ Podle výzkumníkĤ se stárnutí spoleþnosti a problémy z nČj vyplývající mohou projevit v tzv. mezigeneraþním boji o zdroje spoleþnosti. VČWãina obþanĤ bez rozdílu vČku totiå souþasnČ Rþekává, åe jim v jejich åivotČ bude významnČ stále pomáhat stát. Mladí lidé napĜ. oþekávají podporu bydlení rodin. V ýR se rodí málo dČtí, zhruba 90 tisíc roþQČ. Na zdravotní a sociální sluåby pro seniory, jejichå poþet roste, se vydává roþQČ stále více prostĜedkĤ, zatímco peníze na rodinu jsou stabilnČ nízké a postupnČ se sniåují.

3Ĝesto nelze Ĝíci, åe þeská spoleþnost má ke svým seniorĤm negativní vztah. To, åe staĜí lidé mohou být pro své zkuãenosti jeãWČ prospČãní, si myslí 69 % obþanĤ mezi 18 - 34 lety a 86 % z nich se domnívá, åe spoleþnost by mČla brát v úvahu potĜeby starých lidí. Jako udråovatelé tradic jsou starãí obþané vnímáni pĜedevãím obyvateli stĜedních a malých mČst a vČĜícími. PomČrnČ znaþná þást obþanĤ bere staré lidi jako dĤleåitou citovou oporu.

SenioĜi zaujímají pevné místo ve spoleþnosti. Naprostá vČWãina obþanĤ má kontakty se seniory, takåe tento svČt jim není tak vzdálený a neznámý. 64 % dotázaných ve vČku 45 59 let navãWČvuje své rodiþe minimálnČ 1 x týdnČ. Pouze 17 % nČkolikrát do roka a jen 6 % nikdy. Jen za povinnost povaåuje tyto návãWČvy 25 % muåĤ a 10 % åen, za zdroj radosti 37 % muåĤ a 49 % åen. Co vlastnČ pocitovČ zaåívá, neví 7 % muåĤ a 6 % åen. Svým rodiþĤm þasto pomáhá 42 % muåĤ a åen.


11


Senioři SenioĜi _________________________________________________________________________________________

2. Teoretická východiska SenioĜi se stávají stále výraznČMãí skupinou, která potĜebuje sociální pomoc v dĤsledku stárnutí populace jako pozitivního výsledku spoleþenského rozvoje ve vyspČlých státech svČta a postupného prodluåování délky åivota.

V rámci této kapitoly budou upĜesnČny základní pojmy a názvy, které se budou nadále v sekci nazvané SenioĜi vyskytovat. Mimo jiné je zde uveden struþný pĜehled poskytovatelĤ sociálních sluåeb pro seniory na území mČsta Karviná. PĜi zpracování této sekce byly k objasnČní nČkterých vazeb a závislostí vyuåity také podklady a závČry Sociodemografické analýzy statutárního mČsta Karviná, publikované v prosinci 2003 a výsledky vyplývající z Analýzy spokojenosti uåivatelĤ sociálních sluåeb mČsta Karviná zpracované v srpnu 2003 pro potĜeby vytvoĜení komunitního plánu ve mČstČ.

2.1 Základní pojmy Senior - osoba ve vČku stanovené hranice odchodu do dĤchodu. VČková hranice pĜechodu z ekonomické þinnosti do starobního dĤchodu má být, vzhledem k prodlouåení délky åivota, relativnímu zlepãení zdravotní péþe a respektování principĤ sociální ochrany, posunuta v ýR na 65 let nebo má být alespoĖ co nejvíce pruåná. SenioĜi se podle åivotních sil a aktivity rozliãují na: •

seniory tĜetího vČku – tj. aktivní a nezávislí senioĜi,

•

seniory þtvrtého vČku – tj. závislí senioĜi.

Stárnutí, stáĜí - stáĜí je multidimenzionální kategorií –

biologickou, medicínskou a psychologickou,

politicko-ekonomickou a spoleþenskou. Základem stárnutí je postupná biologická involuce nezvratné povahy, ubývání funkþnosti orgánĤ. Z biologického hlediska se proto stárnutí projevuje od vČku 60 - 65 let, z psychologického hlediska se projevy stárnutí posunují do pozdČMãího vČku. Etapa stáĜí se z ontogenetického hlediska mĤåe þlenit na mladãí stáĜí (65 –75 let) a pokroþilé stáĜí (nad 75 let).

12



Senioři SenioĜi _________________________________________________________________________________________ Peþovatelská sluåba - tato sluåba je urþena lidem, jejichå schopnosti zejména v oblasti osobní péþe a péþe o domácnost jsou sníåeny. Podstatou sluåby je pomoci tČmto lidem zvládnout vyjmenované, SĜedem dohodnuté, bČåné kaådodenní úkony, které by dČlali sami, kdyby jim v tom nebránilo zdravotní postiåení nebo stáĜí. Hlavním cílem tČchto sluåeb je umoånit þlovČku setrvat ve vlastním domácím prostĜedí a zachovat vlastní åivotní styl.

Domovy a penziony - tato sluåba je urþena lidem, jejichå schopnosti jsou sníåeny zejména v oblastech osobní péþe a péþe o domácnost a kteĜí v této situaci nechtČjí åít ve vlastním domácím prostĜedí. Dávají SĜednost sluåbám, jejichå souþástí je bydlení mimo domov. Souþástí sluåby je poskytnutí bydlení v prostorech zvláãĢ k tomu urþených, které uåivateli nahrazují domov. Cílem poskytovaných sluåeb je podpora rozvoje nebo alespoĖ zachování stávající sobČstaþnosti Xåivatele þi jeho pĜípadný návrat do vlastního domácího prostĜedí.

TísĖová péþe - jde o nepĜetråitou distanþní hlasovou a elektronickou komunikaci s lidmi, kteĜí jsou v dĤsledku sníåení sobČstaþnosti vystaveni stálému, vysokému riziku ohroåení zdraví.

Osobní asistence - tato sluåba je zamČĜena na poskytování sociální péþe lidem se zdravotním postiåením a seniorĤm zejména v domácí péþi. Osobní asistenti pomáhají uåivatelĤm v sebeobsluze, hygienČ, doprovází je k lékaĜi apod.

PrĤvodcovská, pĜedþitatelská a tlumoþnická sluåba - sluåba je urþena lidem, jejichå schopnosti jsou sníåeny v oblasti orientace nebo komunikace. Podstatou sluåby je pomoc uåivateli osobnČ si vyĜídit vlastní záleåitosti, vyuåívat pĜirozené zdroje spoleþnosti, sluåby apod.


13


Senioři SenioĜi _________________________________________________________________________________________

2.2 ZaĜízení poskytující soc iální sluåby seniorĤm v Karviné Domov dĤchodcĤ - jedná se o domovy a penziony, ve kterých je seniorĤm zde bydlícím poskytována komplexní oãetĜovatelská péþe s nepĜetråitým provozem. Cílem je poskytnout komplexní péþi starým a potĜebným lidem, kteĜí pro trvalé zmČny zdravotního stavu potĜebují pomoc, která jim nemĤåe být zajiãWČna þleny jejich rodiny ani peþovatelskou sluåbou. Ve mČstČ Karviná tyto sluåby poskytuje: •

Domov dĤchodcĤ Karviná, Na Baåantnici 1564, Karviná-Nové MČsto

•

Charitní dĤm sv. Antonína, Pivovarská 1/2, Karviná-Fryãtát

•

Domov seniorĤ a osob s postiåením, Sokolovská 1761, Karviná-Nové MČsto Ústav sociální péþe pro tČåce mobilní a imobilní klienty, kteĜí si jiå nezvládnou zajistit åivotní potĜeby sami.

Klub dĤchodcĤ - klub pro seniory, ve kterém mají jeho þlenové moånost trávit svĤj volný þas, úþastnit se kulturních pĜedstavení, jednodenních zájezdĤ a ostatních organizovaných aktivit. Ve mČstČ Karviná jsou tyto kluby dĤchodcĤ: •

Klub dĤchodcĤ, Rudé armády 536, Karviná-Hranice

•

Klub dĤchodcĤ, V Aleji 477, Karviná-Ráj

•

Klub dĤchodcĤ, Olãiny 47, Karviná-Staré MČsto

•

Klub dĤchodcĤ, U Lesa 871, Karviná-Ráj

•

Klub dĤchodcĤ, Borovského 814, Karviná-Ráj

•

Klub dĤchodĤ, U Svobodáren 1300, Karviná-Nové MČsto

•

Základní organizace dĤchodcĤ a krojovaných horníkĤ dolu ýSA, Karviná-Doly

Galaxie - centrum pomoci, stacionáĜ - toto centrum kromČ sluåeb pro mentálnČ postiåené poskytuje seniorĤm moånost stravování. •

Galaxie - centrum pomoci, stacionáĜ, Kaãparova 2978, Karviná-Hranice

'Ĥm s peþovatelskou sluåbou (DPS) - toto zaĜízení slouåí k trvalému bydlení tČåce zdravotnČ postiåených obþanĤ a obþanĤ

14



Senioři SenioĜi _________________________________________________________________________________________ starãích 65 let, kteĜí potĜebují vzhledem k vČku nebo zdravotnímu postiåení pomoc nebo se SĜedpokládá, åe tuto pomoc budou potĜebovat do budoucna. Ve mČstČ jsou tyto domy s peþovatelskou sluåbou: •

DPS, Borovského 814, Karviná-Ráj

•

DPS, Leonovova 1796, Karviná-Hranice

•

DPS, Markova 48, Karviná-Fryãtát

•

DPS, U Svobodáren 1300 a 1303, Karviná-Nové MČsto

•

DPS, U Lesa 871, Karviná-Ráj

Peþovatelská sluåba - poskytování peþovatelské sluåby za úhradu starým a zdravotnČ postiåeným obþanĤm v domácnosti a domech s peþovatelskou sluåbou ve mČstČ Karviná. Ve mČstČ Karviná tuto sluåbu poskytuje: •

StĜedisko sociálních sluåeb Karviná, Sokolovská 1761, Karviná-Nové MČsto

•

Slezská humanita, Sokolovská 1761, Karviná-Nové MČsto NepĜetråitá, odborná a specializovaná domácí oãetĜovatelská péþe obþanĤm, kterým tuto sluåbu naordinoval praktický nebo odborný lékaĜ.

Osobní asistence - je poskytována obþanĤm, jejichå rodiny se o nČ starají a potĜebují pomoc v situacích, kdy musí opustit domov, napĜ. dozor u nemocného. Ve mČstČ Karviná tyto sluåby poskytuje: •

Slezská humanita, Sokolovská 1761, Karviná-Nové MČsto

•

Slezská diakonie, Horova 654, Karviná-Ráj

PodrobnČMãí informace o jednotlivých sociálních sluåbách poskytovaných ve mČstČ Karviná naleznete v Katalogu sociálních sluåeb mČsta Karviná.


15


Senioři SenioĜi _________________________________________________________________________________________

2.3 Výstupy sociodemografické analýzy statutárního mČsta Karviná 9Čkové sloåení obyvatelstva je povaåováno za nejdĤleåitČMãí biologický pĜedpoklad nejen jeho pĜirozené reprodukce, ale i reprodukce migraþní. Je výsledkem dlouholetého SĜedchozího vývoje pĜísluãné populace, ale souþasnČ i jednou z podmínek jeho vývoje budoucího. V této souvislosti se hovoĜí o sekulárním fenoménu populace.

Struktura obyvatelstva podle vČku charakterizuje obyvatelstvo jako mladé (progresivní), ustálené (stacionární) nebo staré (regresivní). DČje se tak na základČ zastoupení rĤzných YČkových sloåek ve sledované populaci, a to podle jednotek nebo vČkových skupin utváĜených podle úþelu analýzy vČkového sloåení. NejpodrobnČMãí je analýza vČkového sloåení podle jednotek vČku, dalãí pĜístupy shlukují tyto jednotky do vČkových skupin 0 - 14, 15 - 59, 60 + let (ekonomické hledisko). Jiný zpĤsob analýzy je struktura podle pČtiletých YČkových skupin. ýlenské státy OSN vypracovávají národní plány pĜípravy na stáĜí, které mají vyvolat zájem spoleþnosti i jedincĤ o problémy stáĜí. V ýR existuje Národní program pĜípravy na stárnutí populace v ýR (pro období 2003 – 2012), který by mČl zajistit pĜipravenost na zmČnu demografické struktury þeské spoleþnosti a umoånit seniorĤm åít v bezpeþí a dĤstojnosti, jako plnoprávní obþané. ěídí se deseti principy: •

etické principy,

•

SĜirozené sociální prostĜedí,

•

pracovní aktivity,

•

hmotné zabezpeþení,

•

zdravý åivotní styl, kvalita åivota,

•

zdravotní péþe,

•

komplexní sociální sluåby,

•

spoleþenské aktivity,

•

vzdČlávání,

•

bydlení.

Souþasné obyvatelstvo ýR je nutno definovat jako populaci regresního typu (stárnoucího) vyznaþující se navíc znaþnou pĜevahou åen ve vyããím vČku. V devadesátých letech minulého

16



Senioři SenioĜi _________________________________________________________________________________________ století se výraznČ urychlilo stárnutí obyvatelstva zpĤsobené poklesem poþtu a podílu dČtí. Poþet a podíl osob starãích 60 let sice zatím stagnuje na úrovni 18 %, ale v nejbliåãí dobČ se bude zvyãovat, neboĢ se vČku 60 let zaþínají jiå doåívat poþetnČMãí generace narozené na pĜelomu tĜicátých a þtyĜicátých let minulého století. V dĤsledku nízkého poþtu narozených zaþala populace ýR výraznČ stárnout „zespodu“ vČkové pyramidy. Poþet dČtí ve vČku do 14 let se kaådoroþQČ sniåuje. V roce 1996 byl tento poþet poprvé v historii niåãí neå poþet osob ve vČku 60 let a více. %Čhem 90. let minulého století se zvýãil prĤPČrný vČk a velmi výraznČ roste index stáĜí (pomČr populace starãí 60 let k poþtu populace ve vČku 0-15 let) z 83,7 v roce 1990 na 106,4 v roce 1999 a následnČ 113,9 v roce 2000. Z demografických prognóz vyplývá, åe kolem roku 2010 dojde pĜi celkovém mírném poklesu poþtu obyvatelstva k významným zmČnám jeho struktury. Výrazný pokles podílu dČtí do 14 let (z 20 % v r. 1991 na zhruba 15 % v r. 2010) bude provázen zvýãením podílu obyvatel v produktivním vČku (z 58 % pĜibliåQČ na 62 %) a v poproduktivním vČku (z 20 % na témČĜ 23 %).

Tabulka þ. 1 9Čková struktura obyvatel ve mČstČ Karviná Rok

1991

2001

Obyvatelstvo celkem

9Čk

Obyvatelstvo celkem

Z toho

Z toho

Poþet

%

Muåi

äeny

Poþet

%

Muåi

äeny

3Ĝedproduktivní

13 851

20,2

7 055

6 796

10 900

16,7

5 579

5 321

Produktivní

45 429

66,4

23 258

22 171

43 101

66,2

21 903

21 198

9 125

13,3

3 572

5 553

11 140

17,1

4 692

6 445

68 405

100

33 885

34 520

65 141

100

32 177

32 964

Poproduktivní Celkem VysvČtlivky: 3Ĝedproduktivní vČk Produktivní vČk Poproduktivní vČk

0 -14 let 15 - 59 let 60 a více let


17


Senioři SenioĜi _________________________________________________________________________________________ 2.3.1 Úmrtnost Poþet a sloåení obyvatelstva k urþitému okamåiku, napĜ. pĜi sþítání lidu, je výsledkem jeho pohybu, jeho reprodukce. Je to jednak reprodukce SĜirozená vyplývající z procesu rození a umírání obyvatelstva, jednak reprodukce prostorová vyplývající z migraþních pohybĤ. Reprodukce obyvatelstva ýR vykazovala v letech 1991 aå 2001 depopulaþní tendence. RapidnČ klesala porodnost a jen zvolna klesala úmrtnost. Aktivní poloåkou v pĜirozené reprodukci obyvatelstva ýR se stala úmrtnost, resp. její sníåení, Dþkoliv není nijak mimoĜádné. PĜíznivý vývoj úmrtnosti se obvykle pĜipisuje zmČQČ åivotního stylu, rozsáhlejãí prevenci v rámci péþe o vlastní zdraví, zkvalitnČní lékaĜské péþe a vãeobecné dostupnosti a aplikaci úþinnČMãích léþiv. Tabulka þ. 2 Vývoj úmrtnosti ve mČstČ Ukazatel/rok

1961

1966

1971

1976

1981

1986

1991

1996

2001

Úmrtnost

343

505

585

697

727

840

893

705

698

V letech 1991 – 1996 doãlo k poklesu úmrtnosti o 21 %. Tato skuteþnost je velice dobĜe patrná z níåe uvedeného grafu. Od r. 1996 je tento pokles mnohem mírnČMãí.

18



Senioři SenioĜi _________________________________________________________________________________________ Graf þ. 1 Vývoj úmrtnosti ve mČstČ

Vývoj úmrtnosti ve mČstČ 2 000 1 887

1 800

1 616

1 600 Úmrtnost

1 400

1 513 1 206

1 200 1 000

1 134

1 051

920

800 600

644

400

564

200 0 1961

1966

1971

1976

1981

1986

1991

1996

2001

V letech

2 . 3 . 2 P Ĝi r o z e n ý p Ĝ í rĤ s t e k - ú b y t e k o b y v a t e l s t v a Jedním ze základních rysĤ souþasného demografického vývoje v ýR je pokles poþtu obyvatel zpĤsobený pĜirozeným úbytkem. Poþet zemĜelých se sice od r. 1990 v ýR sniåuje, ale celkový poþet obyvatel ýR od r. 1994 kaådoroþQČ klesá. Tento pokles je zpĤsoben úbytkem obyvatel pĜirozenou mČrou, tzn. åe poþet zemĜelých pĜevyãuje poþet narozených. Tabulka þ. 3 Vývoj pĜirozeného pĜírĤstku obyvatelstva ve mČstČ Ukazatel/rok

1961

1966

1971

1976

1981

1986

1991

1996

2001

äivČ narození

1 051

1 887

1 616

1 513

1 206

1 134

920

644

564

Úmrtnost

343

505

585

697

727

840

893

705

698

3Ĝirozený SĜírĤstek / úbytek

708

1 382

1 031

816

479

294

27

-61

-134

Tabulka zachycuje vývoj pĜirozeného pĜírĤstku/úbytku obyvatelstva v závislosti na poþtu åivČ narozených dČtí a úmrtnosti. Vývoj je zachycen od r. 1961 v intervalech 5 let. Z údajĤ


19


Senioři SenioĜi _________________________________________________________________________________________ vyplývá, åe situace ve mČstČ odpovídá celorepublikovému trendu týkajícího se poklesu poþtu åivČ narozených dČtí, jehoå pĜímým dopadem je pĜirozený úbytek obyvatelstva, o kterém ve mČstČ Karviná hovoĜíme od r. 1996 (úmrtnost pĜevyãuje poþet åivČ narozených). V návaznosti na celkový poþet obyvatel ve mČstČ byl nejvyããí pĜirozený pĜírĤstek zaznamenán v r. 1966. Od tohoto roku pĜirozený pĜírĤstek neustále klesá. Graf þ. 2 Vývoj pĜirozeného pĜírĤstku/úbytku obyvatelstva ve mČstČ Vývoj pĜirozeného pĜírĤstku/úbytku obytelstva ve mČstČ

2 000

1 887 1 616

Poþet

1 500

1 382

1 206

1 051

1 000

1 031

708

500

505

343

1 513

585

816 697

727 479

1 134 840

920 893

705 644

698 564

-61

-134

294 27

0 -500 1961

1966

1971

1976

1981

1986

1991

1996

2001

V letech

Úmrtnost

äivČ narození

3Ĝirozený pĜírĤstek/úbytek

2.4 Norm ativy Normativy jsou smČrná þísla a orientaþní údaje. Normativy upozorĖují na prĤPČrný (a tedy pravdČpodobný) výskyt sociálních jevĤ, situací a potĜeb v ýeské republice. Normativy níåe uvedené zobrazují rozsah osob, které v dĤsledku stárnutí obyvatelstva potĜebují pomoc SĜi sebeobsluze.

20



Senioři SenioĜi _________________________________________________________________________________________ Tabulka þ. 4 Údaje vymezující potĜebu sociálních sluåeb ve vazbČ na vČk seniorĤ 9Čk osoby 65 - 69 let 70 - 74 let 75 - 79 let 80 - 84 let 85 - 89 let 90 a více let

Podíl osob, které potĜebují pomoc pĜi sebeobsluze % 3 7 10,5 15,5 27 80

Na základČ výãe uvedených orientaþních údajĤ byl kvantifikován pravdČpodobný poþet osob ve mČstČ Karviná, kteĜí potĜebují pomoc pĜi sebeobsluze, a to ve vazbČ na vČk seniorĤ.

Tabulka þ. 5 Údaje vymezující potĜebu sociálních sluåeb ve vazbČ na vČk seniorĤ ve mČstČ Karviná

9Čk osoby 65 - 69 let 70 - 74 let 75 - 79 let 80 - 84 let 85 - 89 let 90 a více let

Orientaþní poþet osob, které potĜebují pomoc pĜi sebeobsluze Celkem v Karviné 83 144 157 90 89 92

Tabulka þ. 6 Údaje vymezující potĜebu sociálních sluåeb ve vazbČ na míĜe závislosti a vČku seniorĤ


% podíl osob, které potĜebují pomoc pĜi sebeobsluze dle míry závislosti Minimální Lehká StĜední 7Čåká 1,5 1,5 3 2 2 4 3 3 0,5 6,5 4 4 1 9 8 8 2 20 20 20 20


21


Senioři SenioĜi _________________________________________________________________________________________ Definice jednotlivých závislostí v návaznosti na pomoc jiné osoby

Minimální závislost •

Xåivatel vyåaduje z dĤvodu hrozící dekompenzace odbornou zdravotní péþi.

Lehká závislost •

Xåivatel trpí dlouhodobou chronickou nemocí, má smyslový nebo tČlesný handicap, obþasnou inkontinenci.

StĜední závislost •

Xåivatel trpí tČåãím zdravotním postiåením (dlouhodobé chronické onemocnČní, pohybová indispozice, tČlesné, smyslové a psychické potíåe).

7Čåká závislost •

Xåivatel trpící chronickým onemocnČním, totálnČ imobilní s trvalou dekompenzací zdravotního stavu, s psychickou poruchou þi dezorientací a klienti v terminálním stadiu åivota.

Na základČ výãe uvedených normativĤ lze orientaþQČ kvantifikovat poþet osob ve mČstČ Karviná, které potĜebují pomoc pĜi sebeobsluze ve vztahu k vČku a míĜe jejich závislosti. Tabulka þ. 7 Údaje vymezující potĜebu sociálních sluåeb ve vazbČ na míĜe závislosti a vČku seniorĤ ve mČstČ Karviná


22

Poþet osob, které potĜebují pomoc pĜi sebeobsluze dle míry závislosti Minimální Lehká StĜední 7Čåká 41 41 62 41 41 60 45 45 8 38 23 23 6 30 26 26 7 23 23 23 23



Senioři SenioĜi _________________________________________________________________________________________ Tabulka þ. 8 'Ĥsledky stárnutí obyvatelstva na rozsah osob, které potĜebují pomoc pĜi sebeobsluze Podíl osob, které potĜebují pomoc pĜi sebeobsluze na celkovém poþtu osob starãích 65 let •

ýeská republika (v %)1)

1990

1995

2000

2005

2010

2015

9,81

10,07

10,59

10,94

10,69

10,65

Pozn. 1) Pramen: Projekce obyvatelstva ýR do roku 2020, PF UK, Praha 1995, vlastní propoþty

Na základČ výãe uvedeného podílu osob starãích 65 let, kteĜí potĜebují pomoc SĜi sebeobsluze, lze orientaþQČ kvantifikovat poþet osob starãích 65 let ve mČstČ Karviná, jeå potĜebují pomoc pĜi sebeobsluze.

Tabulka þ. 9 'Ĥsledky stárnutí obyvatelstva na rozsah osob, které potĜebují pomoc pĜi sebeobsluze ve mČstČ Karviná Osoby, které potĜebují pomoc SĜi sebeobsluze na celkovém poþtu osob starãích 65 let •

Karviná

1990

1995

2000

2005

2010

2015

720

739

777

803

785

782

$þkoli se v relativním vyjádĜení jeví tyto zmČny jako v zásadČ nepatrné, vzhledem ke zmČnám ve vČkové struktuĜe osob v poproduktivním vČku a zvyãujícím se hodnotám stĜední délky åivota budou mít znaþný dopad na rozsah péþe o osoby v jednotlivých závislostních kategoriích. Tabulka þ. 10 Návrh doporuþených ukazatelĤ vybavenosti územních celkĤ místy v domovech dĤchodcĤ v relaci na 1000 osob starãích 80 let 1995

2000

2010

160,0

160,0

na 1000 osob 80 + Poþet míst v domovech GĤchodcĤ

122,42


23


Senioři SenioĜi _________________________________________________________________________________________ Tabulka þ. 11 3Ĝedpokládaná vybavenost mČsta Karviná místy v domovech dĤchodcĤ pro osoby starãí 80 let 1995

2000

2010

126

165

165

Poþet míst v domovech GĤchodcĤ

Tabulka þ. 12 Návrh doporuþených ukazatelĤ vybavenosti územních celkĤ sluåbami pro staré a zdravotnČ postiåené obþany v relaci na 1000 osob starãích 65 let r. 1995

r. 2000

r. 2010

Poþet míst v zaĜízeních pro staré obþany celkem

47,36

53,0

53,0

z toho:

24,0

26,0

26,0

8,47

9,0

9,0

- bytové jednotky v DPS

14,89

18,0

18,0

Poþet osob, kterým je poskytována peþovatelská sluåba

66,73

70,0

75,0

- domovy dĤchodcĤ - domovy / penziony GĤchodce

pro

Na základČ výãe uvedených údajĤ lze kvantifikovat pĜedpokládanou vybavenost mČsta Karviná sluåbami pro staré a zdravotnČ postiåené obþany starãí 65 let.

Tabulka þ. 13 3Ĝedpokládaný poþet vybavenosti mČsta Karviná sluåbami pro staré a zdravotnČ postiåené obþany starãí 65 let

24

r. 1995

r. 2000

r. 2010


348

389

389

z toho:

- domovy dĤchodcĤ

176

191

191

- domovy / penziony pro GĤchodce

62

66

66


109

132

132

Poþet osob, kterým je poskytována peþovatelská sluåba

490

514

550



Senioři SenioĜi _________________________________________________________________________________________ Je zĜejmé, åe v následujícím období se budou prioritnČ rozvíjet ty formy sociálních sluåeb, které umoåní zabezpeþit péþi o staré a zdravotnČ postiåené osoby v jejich vlastních domácnostech. V tomto smČru se pĜedpokládá, åe hodnoty ukazatelĤ vybavenosti se budou zvyãovat u tČch forem, které jsou zamČĜeny na poskytování sociální péþe v domácnostech obþanĤ nacházejících se v sociální nouzi (vãechny tyto formy jsou zahrnuty pod souhrnný pojem peþovatelská sluåba), zatímco vybavenost územních celkĤ místy v ústavních zaĜízeních by mohla klesat. V tomto smČru je proto moåno chápat takto koncipované hodnoty ukazatelĤ vybavenosti jako: •

maximální pro sluåby, které jsou poskytovány v ústavních zaĜízeních (tzn. sluåeb poskytovaných v ústavních zaĜízeních mĤåe být ménČ neå definují ukazatele vybavenosti),

•

minimální pro sluåby, které lze zabezpeþit v domácnostech jednotlivých obþanĤ (tzn. sluåeb poskytovaných v domácnostech obþanĤ by mČlo být více neå definují ukazatele vybavenosti).

Tabulka þ. 14 Návrh doporuþených ukazatelĤ vybavenosti územních celkĤ sluåbami pro staré a zdravotnČ postiåené obþany v relaci na 10 000 osob r. 1995 (skuteþnost)

r. 2000

r. 2010


61,70

69,0

72,0

z toho:

- domovy dĤchodcĤ

31,12

33,0

35,0

- domovy / penziony pro GĤchodce

11,09

12,0

12,5


19,49

24,0

24,5

87,35

90,0

100,0

6,37

9,5

11,0

12,12

13,0

13,0

Poþet osob, kterým je poskytována peþovatelská sluåba Poþet míst v ÚSP pro zdravotnČ postiåené dospČlé osoby Poþet míst v ÚSP pro zdravotnČ postiåenou mládeå


25


Senioři SenioĜi _________________________________________________________________________________________ Tabulka þ. 15 3Ĝedpokládaný poþet vybavenosti mČsta Karviná sluåbami pro staré a zdravotnČ postiåené obþany r. 1995

r. 2000

r. 2010


401

449

468

z toho:

- domovy dĤchodcĤ

202

215

228

- domovy / penziony pro dĤchodce

72

78

81


127

156

159

568

585

650

41

62

72

79

85

85

Poþet osob, kterým je poskytována peþovatelská sluåba Poþet míst v ÚSP pro zdravotnČ postiåené dospČlé osoby Poþet míst v ÚSP pro zdravotnČ postiåenou mládeå

26



Senioři SenioĜi _________________________________________________________________________________________

3. ZávČry analýzy spokojenosti uåivatelĤ sociálních sluåeb V mČsíci þervenci a srpnu 2003 bylo v zaĜízeních poskytujících sociální sluåby v Karviné provedeno dotazníkové ãetĜení s cílem zjistit spokojenost uåivatelĤ s poskytovanými sociálními sluåbami. âetĜení se zúþastnilo 23 zaĜízení poskytujících pomoc lidem v nepĜíznivé sociální situaci a lidem v krizi. Z analýzy anonymních dotazníkĤ uåivatelĤ zaĜízení, která se dobrovolnČ zúþastnila prĤzkumu spokojenosti, vyplynuly poznatky o subjektivním

hodnocení

uåivatelĤ

poskytovaných

sluåeb,

o

jejich

vyjádĜených

i pociĢovaných potĜebách. V pĜípadČ zájmu je kompletní vypracování Analýzy spokojenosti XåivatelĤ sociálních sluåeb mČsta Karviná k nahlédnutí k dispozici na Magistrátu mČsta Karviné, odboru správy majetku, oddČlení rozvoje.

Definované problematické oblasti: V poproduktivní populaci jsou vytipovány rizikové skupiny starých lidí, kteĜí pro svĤj zdravotní, sociální nebo ekonomický stav (nebo pro jeho zhorãení) pĜedstavují mimoĜádné sociální riziko. K tČmto skupinám patĜí ti, kteĜí nejsou schopni se rychle a úþinnČ pĜizpĤsobit náhlým zmČnám svých åivotních podmínek nebo zdravotního stavu. DĤsledkem je ztráta samostatné existence, nápadné zhorãení sociální situace, nutnost ústavního pobytu, v krajním SĜípadČ smrt.

Rizikové seniorské skupiny: •

osoby starãí 80 let - nejménČ 60 % z nich vyåaduje intenzivní zdravotní a sociální péþi, stoupá jejich závislost,

•

samostatnČåijící osoby – jednoþlenné domácnosti, vČWãinou ve staré zástavbČ,

•

izolovaní jedinci – prostorovČ, emocionálnČ, sociálnČ (bez kontaktĤ) – asi 20 %,

•

åeny ovdovČlé a osamČlé, které se doåívají vyããího vČku (v generaci nad 70 let se mnoho z nich realizovalo v domácnosti a v seniorském vČku mají problémy v kontaktu s úĜady apod.),

•

manåelé, z nichå jeden je váåQČ nemocen nebo invalidní,

•

staĜí handicapovaní jedinci - psychicky i tČlesnČ,

•

staĜí lidé s dĤchodem na hranici sociální potĜebnosti.


27


Senioři SenioĜi _________________________________________________________________________________________ Hodnocení sluåeb uåivateli vypovídá o jejich celkové spokojenosti. V závČru práce byla uvedena tato zjiãWČní a doporuþení.

ZávČry a zjiãWČní: •

ZaĜízení sociálních sluåeb slouåí pĜedevãím obþanĤm z Karviné (92,77 %), proto je místní a þasová dostupnost posuzována aå na výjimky vysoce pozitivnČ. Mírné výhrady k dostupnosti se objevily u zaĜízení lokalizovaných mimo mČsto nebo na jeho okraji.

•

Nebyly zjiãWČny výraznČMãí rozdíly v hodnocení muåĤ a åen. PĜesto je moåné konstatovat, åe kritiþWČMãími posuzovateli poskytovaných sociálních sluåeb jsou muåi.

•

Platící uåivatelé mají na poskytované sluåby vyããí nároky, zároveĖ je ale moåné konstatovat jejich spokojenost. Neplatící uåivatelé jsou k poskytovaným sluåbám málo kritiþtí, bez vČWãích výhrad.

•

O placených sluåbách informují potenciální uåivatele pĜedevãím lékaĜi a sociální pracovníci.

•

V porovnání jednotlivých charakteristik sociálních sluåeb dominuje pĜedevãím pĜístup pracovníkĤ k uåivatelĤm a jejich odbornost, coå mĤåe vypovídat o kvalitČ pracovníkĤ zaĜízení zahrnutých ve výzkumu, pĜípadnČ o urþité závislosti uåivatelĤ na sluåEČ, resp. na pracovnících sluåbu poskytujících.

Dotazovaní

senioĜi

hodnotí

úroveĖ

poskytovaných

sociálních

sluåeb

mírnČ

podprĤPČrnČ. •

Spokojeni jsou s pĜístupem k uåivatelĤm, odborností sociálních pracovníkĤ, prostĜedím poskytovatelĤ.

•

Kriticky se vyjadĜují k cenČ sluåby, bezbariérovosti jednotlivých zaĜízení poskytovatelĤ, ãtĜi nabízených sluåeb, dalãím kontaktĤm na jiná zaĜízení, popĜ. na jiné poskytovatele.

•

28

PrĤPČrnČ hodnotí podávané informace, þasovou a místní dostupnost, moånost vyjádĜit se.



Senioři SenioĜi _________________________________________________________________________________________

NejvýznamnČMãí zjiãWČné faktory: •

první kontakt se sluåbou zprostĜedkovávají nejþastČji sociální pracovníci a lékaĜi,

•

vyuåívají sluåby dlouhodobČ, tj. déle neå rok,

•

vyuåívají sluåby kaådodenní, permanentní,

•

nemusí za sluåbou dojíåGČt, nebo ji mají v dobré místní dostupnosti,

•

platí za sluåby pomČrnČ vysoké þástky (nejvČWãí skupinu tvoĜí senioĜi platící nad 5000,- Kþ mČsíþQČ).

3Ĝíklad hodnocení Hodnocení sociálních sluåeb seniory CelkovČ hodnotí úroveĖ poskytovaných sociálních sluåeb mírnČ podprĤPČrnČ (1,66). Pozn.: V celkové hodnotící ãkále 1 - 5 byl prĤPČr hodnocení úrovnČ poskytovaných sociálních sluåeb 1,6. Vzhledem k této skuteþnosti se hodnocení 1,66 jeví jako mírnČ podprĤPČrné, i kdyå se jedná o celkovČ velmi dobré hodnocení. Vysokého bodového ohodnocení dosáhly tyto charakteristiky: - pĜístup ke klientele (1,33), - odbornost sociálních pracovníkĤ (1,39), - prostĜedí poskytovatelĤ (1,42). Více kriticky se uåivatelé vyjadĜují k tČmto charakteristikám: - cena sluåeb (2,20), - bezbariérovost jednotlivých zaĜízení poskytovatelĤ (1,89), - ãtĜe nabízených sluåeb (1,76), - dalãí kontakty na jiná zaĜízení, popĜ. poskytovatele (1,75).

V pásmu dosaåeného prĤPČru se vyskytují tyto charakteristiky: - þasová dostupnost, - místní dostupnost, - moånost vyjádĜit se, - podávané informace.


29


Senioři SenioĜi _________________________________________________________________________________________

4. Výstupy pracovních skupin V rámci organizaþní struktury procesu komunitního plánování ve mČstČ Karviná vzniklo celkem pČt pracovních skupin (senioĜi; zdravotnČ postiåení; dČti, mládeå, rodina; lidé v obtíåných åivotních situacích; romské etnikum), které samostatnČ ĜHãily danou oblast sociálních sluåeb. Jednání pracovních skupin se uskuteþĖovala prĤEČåQČ od podzimu roku 2003 aå do léta roku 2004.

SWOT analýzu, vize, cíle, priority a následnČ jednotlivá opatĜení v oblasti sociálních sluåeb pro seniory nadefinovali v prĤEČhu nČkolika jednání pracovních skupin zástupci níåe uvedených organizací (poskytovatelé a uåivatelé sociálních sluåeb) a Magistrátu mČsta Karviné (zadavatel sociálních sluåeb).

Garant pracovní skupiny: Ludmila Poskerová, Magistrát mČsta Karviné •

Domácí oãetĜovatelská péþe, Slezská humanita

•

Domov dĤchodcĤ Karviná, Na Baåantnici 1564, Karviná-Nové MČsto

•

Domov seniorĤ a osob s postiåením, Slezská humanita, Sokolovská 1761, Karviná-Nové MČsto

30

•

'Ĥm s peþovatelskou sluåbou, Markova 48, Karviná-Fryãtát

•

'Ĥm s peþovatelskou sluåbou, U Svobodáren 1300 a 1303, Karviná-Nové MČsto

•

'Ĥm s peþovatelskou sluåbou, Leonovova 1796, Karviná-Hranice

•

'Ĥm s peþovatelskou sluåbou, Borovského 814, Karviná-Ráj

•

'Ĥm s peþovatelskou sluåbou, U Lesa 871, Karviná-Ráj

•

Charitní dĤm sv. ANTONÍNA, Pivovarská 1/2, Karviná-Mizerov

•

Karvinská hornická nemocnice, a. s., Zakladatelská 975, Karviná-Nové MČsto

•

Klub dĤchodcĤ, Rudé armády 536, Karviná-Hranice

•

Klub dĤchodcĤ, V Aleji 477, Karviná-Ráj

•

Klub dĤchodcĤ, Olãiny 47, Karviná-Staré MČsto

•

Klub dĤchodcĤ, U Lesa 871, Karviná-Ráj

•

Klub dĤchodcĤ, Borovského 814, Karviná-Ráj

•

Klub dĤchodcĤ, U Svobodáren 1300, Karviná-Nové MČsto

•

Léþebna dlouhodobČ nemocných, Orlová, Orlová-LutynČ



Senioři SenioĜi _________________________________________________________________________________________ •

Nemocnice s poliklinikou, Vydmuchov, Karviná-Ráj

•

Slezská diakonie, Osobní asistence, Horova 654, Karviná-Ráj

•

Slezská humanita, Osobní asistence, Sokolovská 1761, Karviná-Nové MČsto

•

Peþovatelská sluåba, StĜedisko Sociálních sluåeb Karviná, Sokolovská 1761, Karviná-Nové MČsto

•

Základní organizace dĤchodcĤ a krojovaných horníkĤ Dolu ýSA


31


Senioři SenioĜi _________________________________________________________________________________________

4.1 SWOT analýza V rámci zpracování poznatkĤ a podkladĤ získaných jednotlivými pracovními skupinami byla zpracována SWOT analýza, tj. analýza silných stránek (Strenght), slabých stránek (Weakness), pĜíleåitostí (Opportunities) a ohroåení (Threats). NáslednČ byly jednotlivé body SWOT analýzy ohodnoceny pracovní skupinou dle váhy významnosti.

Silné stránky

3Ĝíleåitosti

individuální pĜístup poskytovatelĤ k uåivatelĤm

získání dotací - dalãí finanþní zdroje

existence sluåeb poskytovaných v domácím prostĜedí

lepãí provázanost poskytovatelĤ a spolupráce

existence volnoþasových aktivit ve stáĜí (napĜ. kluby dĤchodcĤ)

zvýãení informovanosti o sluåbách

Slabé stránky

Ohroåení

chybČjící legislativa (péþe o osobu blízkou)

nezmČQČná legislativa (MPSV ýR, MZ ýR)

nepruånost systému (legislativa stanovení zvláãtního pĜíjemce dávek), nedostateþná komunikace (nedostateþná informovanost seniorĤ)

nezajiãWČní financí na provoz zaĜízení

nedostatek financí na poskytování sluåeb

stárnutí obyvatelstva (obecný trend)

nedostateþná kapacita zaĜízení (staĜecká skleróza, alkoholici, atd.) Pozn.: PĜíleåitosti definované touto SWOT analýzou nelze chápat jako externí faktory, ale jako faktory ovlivnitelné realizací tohoto programu nebo mající pĜímou vazbu na jeho realizaci.

32



Senioři SenioĜi _________________________________________________________________________________________

bodové ohodnocení Silné stránky A

B

C

individuální pĜístup poskytovatelĤ k uåivatelĤm

6

existence sluåeb poskytovaných v domácím prostĜedí

6

existence volnoþasových aktivit ve stáĜí (napĜ. kluby dĤchodcĤ)

6

provázanost (návaznost) poskytovaných sluåeb

4

ãiroká nabídka sluåeb

4

bezbariérovost zaĜízení

3

koncepce sociální péþe ve strategickém plánu ekonomického rozvoje mČsta Karviná

2

existence klidných zón ve mČstČ

1

bodové ohodnocení Slabé stránky A

chybČjící legislativa (péþe o osobu blízkou)

6

nepruånost systému (legislativa - stanovení zvláãtního pĜíjemce dávek),

B

C

nedostateþná komunikace (nedostateþná informovanost seniorĤ)

6

nedostatek financí

5

nedostateþná kapacita zaĜízení (staĜecká skleróza, alkoholici, atd.)

5

neexistence chránČného bydlení

4

sociální nejistota uåivatelĤ (rodinné zázemí)

4

celková neinformovanost seniorĤ (ze strany lékaĜĤ a zdrav. personálu)

3

ãpatný pĜístup nČkterých lékaĜĤ

1

nespolupráce rodiny

1

zvýãená nemocnost stĜední generace

1

omezený limit poþtu zamČstnancĤ poskytovatelĤ

0

omezená þasová dostupnost (peþovatelská sluåba není 24 hodin)

0

nevyuåité spektrum sluåeb - individuální pĜístup ke klientĤm

0

(nevyuåití potenciálních moåností poskytovaných sluåeb)


33


Senioři SenioĜi _________________________________________________________________________________________ bodové ohodnocení 3Ĝíleåitosti A

B

C

získání dotací - dalãí finanþní zdroje

8

lepãí provázanost a spolupráce poskytovatelĤ

7

zvýãení informovanosti o sluåbách

6

vznik nových zaĜízení (reakce na absenci konkrétních sluåeb)

4

pravidelné schĤzky partnerĤ (pracovní skupiny)

3

dalãí vzdČlávání - profesní rĤst poskytovatelĤ a personálu

2

zjednoduãení agendy vĤþi seniorĤm

2

snadnČMãí vyĜizování åádostí o umístČní v domovČ dĤchodcĤ

1

obecné zvýãení právního vČdomí (informovanost - na co mají nárok)

1

zlepãení legislativy (MPSV ýR, MZ ýR)

1

rozvoj dobrovolnictví

1

bodové ohodnocení Ohroåení A

B

C


7


6

stárnutí obyvatelstva

6

nezajiãWČní materiálnČ-technického zázemí

5

zhorãování psychického stavu obyvatelstva

4

nezajiãWČní bezpeþnosti seniorĤ

3

nezajiãWČní bytové výstavby pro seniory (DPS)

2

zdraåování nČkterých sluåeb

2

zvyãování dĤchodového vČku

1

rĤst bezdomovectví

1

nezajiãWČní personální kapacity (z dĤvodu nedostatku financí)

0

vysoká míra nezamČstnanosti

0

Poznámka.:

A - váha s velkou významností B - váha se stĜední významností C - váha s menãí, avãak nezanedbatelnou významností

34



Senioři SenioĜi _________________________________________________________________________________________

4.2 Vize, cíle, priority VIZE „Karviná chce v rámci poskytovaných sociálních sluåeb stavČt na dobrých zkuãenostech, vyuåívat stávajícího potenciálu sociálních zaĜízení a podporovat jejich vãestranný rozvoj.“

CÍL A

Zabezpeþit spokojené stáĜí obyvatel

PRIORITY •

ProvádČt osvČtu v oblasti pĜípravy na stáĜí.

•

ProvádČt vhodné terapie pro seniory (v domovech s peþovatelskou sluåbou, doma atd.).

•

ProfesnČ posílit terénní péþi.

•

Zabezpeþit vhodné prostory pro péþi o imobilní a ZTP seniory.

•

Iniciovat volnoþasové aktivity ve spolupráci s mladou generací.

•

Posilovat dobrovolnictví (jak v rámci praxe studentĤ VOâ, Vâ, tak i osvČtou).

•

Zabezpeþit péþi (24 hodin) v domácnosti.

•

Podporovat vznik zaĜízení zabezpeþujícího celodenní komplexní péþi zejména pro osoby se staĜeckou demencí, Alzheimerovou chorobou a onkologické pacienty (hospic), rovnČå i pro psychicky nemocné a alkoholiky.

•

RozãtĜit odbornou psychologickou a psychiatrickou pomoc vãem sociálním skupinám.

•

Iniciovat vhodné legislativní zmČny (výãe dávek pro bezmocnost a jejich pĜesun pro poskytovatele péþe).


35


Senioři SenioĜi _________________________________________________________________________________________

4.3 OpatĜení 1. VYPRACOVAT

NÁVRHY

ě(âENÍ

POKRYTÍ

NEZAJIâ7ċNÝCH

SOCIÁLNÍCH POTěEB, PORADENSTVÍ A OSVċTY PRO ONKOLOGICKÉ PACIENTY ZdĤvodnČní

1. dochází ke sdruåování obþanĤ s onkologickými problémy Yãech vČkových skupin 2. nedostatek osvČty o prevenci onkologických onemocnČní a vþasném objevení nemoci

Cíle

1. podpoĜit spolupráci karvinských a regionálních institucí pomáhajících

sdruåením

se

zamČĜením

na

pomoc

onkologickým pacientĤm 2. zvýãit osvČtu o onkologických onemocnČních Popis

1. NNO ONKO - NadČje má podobný projekt ve fázi pĜípravy

Realizátor

ONKO – NadČje

Zahájení þinnosti

1. þtvrtletí 2006

Poþet uåivatelĤ

onkologiþtí pacienti, ãiroká veĜejnost

Finanþní náklady

-

Zdroje

36

lidské

-

materiálové

-

prostorové

-



Senioři SenioĜi _________________________________________________________________________________________ 2. PODPOROVAT VZNIK ZAěÍZENÍ ZABEZPEýUJÍCÍCH CELODENNÍ KOMPLEXNÍ PÉýI 2. 1 pro osoby se staĜeckou demencí a Alzheimerovou chorobou ZdĤvodnČní

1. integrace (zaþlenČní) do kolektivu, prevence sociální izolace 2. povzbuzování

smyslových

funkcí

pĜed

jejich

úplným

vymizením 2. 2 pro onkologické pacienty – hospic ZdĤvodnČní

1. zcela chybČjící sluåba - oãetĜovatelská lĤåka 2. léþba bolesti 3. zachování dĤstojnosti - nárok þlovČka na dĤstojný odchod ze åivota

2. 3 pro psychicky nemocné a alkoholiky ZdĤvodnČní

1. zcela chybČjící sluåby 2. uspokojení - bio-psycho-sociálních potĜeb þlovČka 3. reintegrace do spoleþnosti (znovuzaþlenČní do bČåného åivota)

2. 4 pro imobilní obþany ZdĤvodnČní

1. absence

moånosti

umístČní

obþanĤ

po

následné

péþi

v nemocnicích 2. uspokojení základních bio-psycho-sociálních potĜeb þlovČka 3. nedostateþné prostory Cíle

1. zabezpeþit poskytování sociálních sluåeb pro cca 35 imobilních a ZTP seniorĤ 2. iniciovat jednání s Krajským úĜadem MSK ve vČci rozãtĜení OĤåek pro imobilní obþany v rámci Domova dĤchodcĤ Karviná

Popis

1. najít vhodné partnery - subjekty, které by mČly zájem provozovat sluåby pro uvedené cílové skupiny 2. zpracovat projekty zabezpeþení sluåeb celodenní komplexní péþe pro osoby:


37


Senioři SenioĜi _________________________________________________________________________________________

3.

•

se staĜeckou demencí,

•

Alzheimerovou chorobou,

•

onkologické pacienty,

•

psychicky nemocné,

•

alkoholiky.

SĜípadnČ vznik subjektu, který by zabezpeþil tyto 4 druhy rozdílné péþe v rámci jednoho zaĜízení (skloubení ústavní a terénní péþe)

4.

identifikovat finanþní zdroje na zabezpeþení tČchto sluåeb

Realizátor

NNO


-

Poþet uåivatelĤ

10 lĤåek hospic 10 oãetĜovatelských lĤåek (bez úþasti lékaĜe) denní stacionáĜ

Finanþní náklady Zdroje

lidské

-

materiálové

-

prostorové

napĜ. bývalá mateĜská ãkola

3. ZAJISTIT 24 HODINOVOU SLUäBU – „PÉýE O SENIORY SPOJENÁ S TERAPIEMI“ ZdĤvodnČní

1. chybČjící vČWãí rozsah provádČné terapie – nČkteré úkony se provádČjí jen v malém rozsahu 2. chybČjící finance – zdravotní pojiãĢovny hradí pouze þást terapie 3. kvalitativní

nedostatek

tČchto

sluåeb

poskytovaných

v domácnosti

38



Senioři SenioĜi _________________________________________________________________________________________ 1. SĜedejít opČtovným hospitalizacím

Cíle

2. zajistit potĜebným celkovou 24 hodinovou péþi 3. podpoĜit aktivní stáĜí Popis

1. identifikovat rezervy ve spoleþnosti (napĜ. vyuåít pracovní síly evidované na úĜadech práce, ruãící se mateĜské ãkoly atd.) 2. SĜipravit projekt s touto novou sluåbou 3. najít vhodnou organizaci 4. identifikovat finanþní zdroje 5. zavést novou sluåbu – 24 hodinovou sluåbu péþi o seniory spojenou s terapiemi

Realizátor

NNO – stacionáĜ (napojení na sociální – terénní rehabilitaci)


1. þtvrtletí 2006

Poþet uåivatelĤ

-

Finanþní náklady

-

Zdroje

lidské

-

materiálové

-

prostorové

-

4. PROVÁDċT OSVċTU V OBLASTI PěÍPRAVY NA STÁěÍ ZdĤvodnČní

1. souþasné trendy vedou k tomu, åe pĜibývá stárnoucích obyvatel, nedostateþná pĜíprava na stáĜí je dlouhodobým jevem 2. staĜí lidé by mČli vådy vČGČt, kam se mohou obrátit, aby se nestalo, åe zĤstanou bez pomoci

Cíle

1. zlepãit informovanost seniorĤ o poskytovaných sociálních sluåbách a o moånostech ĜHãení náhlých a krizových situací 2. reagovat na nové trendy (napĜ. prodluåující se vČk obyvatel) 3. SĜipravit

seniory

na

co

nejménČ

problémové


proåití

39


Senioři SenioĜi _________________________________________________________________________________________ GĤchodového vČku Popis

1. stálá rubrika - pĜíspČvky do Karvinského zpravodaje (témata: stárnutí, åivotní styl, stáĜí, moånosti pro seniory, instituce poskytující sluåby pro seniory) 2. zdravotní výchova - ãkoly - zajiãWČní pĜednáãek (slouþení SĜednáãek s primární prevencí v rámci preventivních akcí) 3. vytvoĜit prostor pro prezentaci zkuãeností – výmČna zkuãeností mezi organizacemi navzájem 4. pokraþovat v podpoĜe souþasné þinnosti rĤzných klubĤ, SĜípadnČ podpoĜit novČ vzniklé aktivity

Realizátor

ad 1. pracovní skupina urþí zástupce, který bude pravidelnČ pĜispívat do Karvinského zpravodaje ad 2. pracovní skupina osloví pĜísluãné NNO ad 3. pravidelné schĤzky pracovní skupiny ad 4. statutární mČsto Karviná ad 1. 1. þtvrtletí 2005


ad 2. 1. þtvrtletí 2006 ad 3. 1. þtvrtletí 2005 ad 4. Poþet uåivatelĤ

åáci Zâ, senioĜi

Finanþní náklady

-

Zdroje

40

pokraþování podpory i v dalãích letech

lidské

-

materiálové

-

prostorové

-



Senioři SenioĜi _________________________________________________________________________________________ 5. ROZâËěIT

ODBORNOU

PSYCHOLOGICKOU

A

PSYCHIATRICKOU

POMOC VâEM SOCIÁLNÍM SKUPINÁM 5. 1 Zajistit odbornou psychologickou pomoc ZdĤvodnČní

1. nedostatek psychologické pomoci ve mČstČ Karviná

Cíle

1. zajistit psychologickou pomoc ve mČstČ, její lepãí dostupnost pro potĜeby poskytovatelĤ a uåivatelĤ 1. zmapovat stĜedoãkolské þi vysokoãkolské absolventy v oblasti

Popis

poradenství a nabídnout jim výhodné podmínky pro práci v sociálních sluåbách v Karviné 2. konání kvalitních odborných semináĜĤ 3. zavést placenou sluåbu poradenství u psychologa pro klienty, kteĜí si ji chtČjí zaplatit 4. zajistit informovanost o stávajících sluåbách a moånostech (instituce, pĜednáãky, besedy, þlánky v Karvinském zpravodaji) 5. zajiãWČní

moånosti

nadstandardních

placených

sluåeb

u psychologa (moånost kvalitní soukromé péþe) Realizátor

statutární mČsto Karviná ve spolupráci s NNO


1. þtvrtletí 2005

Poþet uåivatelĤ

-

Finanþní náklady

-

Zdroje

lidské

-

materiálové

-

prostorové

-


41


Senioři SenioĜi _________________________________________________________________________________________ 5. 2 Zabezpeþit psychiatrickou ambulanci, pohotovost a terénní sluåbu 1. stávající stav je zcela nevyhovující - nedostatek psychiatrické pomoci ve mČstČ Karviná ZdĤvodnČní

2. chybí psychiatrická pohotovost v odpoledních hodinách 3. nedostatek terénní psychiatrické sluåby 1. zajistit psychiatrickou pomoc ve mČstČ - její lepãí dostupnost pro potĜeby poskytovatelĤ a uåivatelĤ sociálních sluåeb

Cíle

2. pokrytí potĜeby dalãího psychiatra ve mČstČ 1. identifikovat moåné zdroje pokrytí této sluåby 2. zajistit sluåbu psychiatrické pomoci ve mČstČ dle potĜeb (vþetnČ terénní sluåby) Z komunitního vyjednávání vzeãly dvČ alternativy ĜHãení: a) „výchova“ vlastního psychiatra (na základČ dohody

Popis

o pĜíspČvku na studium, poskytnutí bytu a prostoru pro ordinaci) b) vytvoĜení tzv. krizové poradny, kde by poskytoval sluåby odborný tým bez úþasti stálého lékaĜe (dojíåGČl by v urþených hodinách) ad a) námČstkynČ primátora zahájí jednání s Krajským úĜadem MSK o moånosti pĤsobení dalãího psychiatra ve mČstČ Realizátor ad b) pracovní skupina spolu s garantem dopracuje koncepci zaĜízení a pĜedloåí návrh zástupcĤm mČsta Zahájení þinnosti

-

Poþet uåivatelĤ

-

Finanþní náklady

-

Zdroje

42

lidské

-

materiálové

-

prostorové

-



Senioři SenioĜi _________________________________________________________________________________________

5. 3 Vypracovat kompletní seznam telefonních þísel k ĜHãení krizových situací 1. absence kompletního adresáĜe krizových kontaktĤ vþetnČ

ZdĤvodnČní

souvisejících informací 1. zpĜístupnČní komplexních informací pro sociální pracovníky ve mČstČ Karviná

Cíle 2. navázání aktivní spolupráce s dalãími subjekty v Karviné a jejím blízkém okolí pĜi ĜHãení krizových situací 1. v rámci

jednání

budou

identifikovány

situace,

které

poskytovatelé povaåují za „krizové“ (tzn., åe v jistých situacích se nemají na koho obrátit s åádostí o odbornou pomoc) a navrhnou vhodná ĜHãení tČchto situací Popis

2. garant (popĜ. pĜizvaní hosté) spolu se þleny pracovní skupiny vytvoĜí výãe uvedený adresáĜ 3. pracovní skupina zpracuje návrh tisku a následné distribuce seznamu

Realizátor

pracovní skupina, garant, pĜizvaní odborníci


urþí pracovní skupina

Poþet uåivatelĤ

-

Finanþní náklady

-

Zdroje

Pozn.:

Problém

lidské

-

materiálové

-

prostorové

-

nedostateþné

psychiatrické

pomoci

ve

mČstČ

byl

identifikován

ve 3 pracovních skupinách. Garanti skupin jsou s tímto stavem obeznámeni, na ĜHãení problému budou pracovní skupiny spolupracovat.


43


Senioři SenioĜi _________________________________________________________________________________________ 6. POSILOVAT DOBROVOLNICTVÍ ZdĤvodnČní

1. nedostateþný poþet dobrovolníkĤ ve mČstČ

Cíle

1. posílit

dobrovolnictví

jako

formu

vlastní

realizace

ve spoleþnosti 2. podpoĜit NNO, které s dobrovolníky pracují Popis

1. navázat kontakty se stĜedními ãkolami, oslovovat odborné ãkoly se sociální tematikou 2. motivace formou ocenČní nejaktivnČMãích dobrovolníkĤ, napĜ. v místních médiích tzv. 10 nej dobrovolníkĤ v Karviné 2004 3. zajiãWČní informovanosti o moånostech pomoci - Karvinský zpravodaj, ãkoly, knihovna 4. Slezská

diakonie

organizuje

program

„Dobrovolníci

v nemocnicích a v lázních“ a má zkuãenosti s organizováním dobrovolnické þinnosti. Konzultace k tomu, jak pracovat s dobrovolníky, jsou moåné v Dobrovolnickém centru SD. Realizátor

vhodná NNO


2. polovina 2005

Poþet uåivatelĤ

-

Finanþní náklady

-

Zdroje

44

lidské

-

materiálové

-

prostorové

-



Senioři SenioĜi _________________________________________________________________________________________ 7. PROFESNċ POSÍLIT TERÉNNÍ PÉýI ZdĤvodnČní

1.

nedostatek terénních pracovníkĤ

Cíle

1.

posílení péþe o seniory

2.

vytvoĜení nové instituce – OãetĜovatelská ambulance rodinné sestry

(poradenství v oblasti stravování, diet, farmacie,

informaþní servis, osvČta a prevence, bČåné lékaĜské úkony PČĜení krevního tlaku, podávání pĜedepsaných injekcí apod.) Popis

1. nalézt vhodného nositele projektu 2. vytvoĜit novou instituci – OãetĜovatelská ambulance rodinné sestry 3. hledat formy zamČstnání nových pracovníkĤ 4. hledat moånosti financování tČchto pracovníkĤ (nové projekty, dobrovolnictví apod.)

Realizátor

vhodná NNO


1. þtvrtletí 2006

Poþet uåivatelĤ

-

Finanþní náklady

-

Zdroje

lidské

-

materiálové

-

prostorové

-


45

Komunitní plán statutárního mČsta Karviná ZdravotnČ postiåení Zdravotně postižení _________________________________________________________________________________________

ZdravotnČ postiåení 1. Úvod Zdravotní postiåení je významnou okolností, která ovlivĖuje åivot jedince a klade na nČho i na okolí znaþné nároky. Vedle zdravotních a duãevních potíåí s sebou mnohdy pĜináãí i sociální handicap, protoåe þlovČku brání vykonávat nČkteré aktivity, åít bČåným zpĤsobem åivota a v koneþném dĤsledku mĤåe vést aå k sociální izolaci. Osoby se zdravotním postiåením jsou ve vãech þástech svČta a na vãech úrovních kaådé spoleþnosti. Poþet zdravotnČ postiåených ve svČWČ je znaþný a stále vzrĤstá, paradoxnČ jako dĤsledek lepãí zdravotní péþe. Cílem pomoci postiåeným lidem by, za pĜispČní sociální péþe, mČlo být dosaåení co moåná nejvyããího stupnČ jejich sociální integrace a sociální samostatnosti. Je nezbytné brát v úvahu jak charakter postiåení a individuální moånosti postiåeného jedince (které mohou být nČkdy dost limitující), tak spoleþenské podmínky, které lze pomČrnČ pruåQČ upravovat, mČnit, zlepãovat. Snahou vãech zúþastnČných stran je podpora a integrace osob se zdravotním postiåením do spoleþnosti.

46



2. Teoretická východiska V rámci této kapitoly budou upĜesnČny základní pojmy a názvy, které se vyskytují v sekci nazvané ZdravotnČ postiåení. Mimo jiné je zde uveden struþný pĜehled poskytovatelĤ sociálních sluåeb pro zdravotnČ postiåené na území mČsta Karviná. 3Ĝi zpracování této sekce byly k objasnČní nČkterých vazeb a souvislostí vyuåity podklady a závČry Sociodemografické analýzy statutárního mČsta Karviná, publikované v prosinci 2003 a výsledky vyplývající z Analýzy spokojenosti uåivatelĤ sociálních sluåeb mČsta Karviná zpracované v srpnu 2003 pro potĜeby vytvoĜení komunitního plánu ve mČstČ. Ve shodČ s celkovými trendy rozvoje sociálních sluåeb je åádoucí dalãí kvalitativní posun v ústavní péþi, ale zejména podpora sluåeb pomáhajících uåivatelĤm se zdravotním postiåením åít v jejich pĜirozeném prostĜedí: asistenþní, peþovatelská, oãetĜovatelská a respitní péþe, kontaktní práce, poradenská, individuální a komunitní sociálnČ rehabilitaþní a terapeutická ambulantní péþe, krátkodobé pobyty ve stacionáĜích a centrech denních sluåeb, rekvalifikace, pracovní uplatnČní v chránČných dílnách a pracoviãtích, bydlení v bytech zvláãtního urþení a v chránČných bytech a domech, odstraĖování architektonických a dopravních bariér, lĤåková i ambulantní hospicová péþe aj. Velkým problémem je koordinace þinností a financování zdravotnických, ãkolských a sociálních sluåeb v konkrétních lokalitách i v rámci celé ýR. Pozitivním rysem je rozvoj sluåeb nestátních neziskových subjektĤ pro osoby v nepĜíznivé sociální situaci v dĤsledku zdravotního postiåení.

2.1 Základní pojmy 2.1.1 VysvČtlení základních pojmĤ Zdraví SvČtová zdravotnická organizace (WHO) vymezuje zdraví jako „stav úplné tČlesné, duãevní a sociální pohody“ (wellbeing), nejedná se tedy pouze o stav nepĜítomnosti nemoci. Systémové chápání kategorie zdraví v sobČ integruje biologickou, psychologickou (spirituální) i sociální sloåku. Zdraví sehrává klíþovou podmiĖující roli pĜi smČĜování þlovČka k jeho cílĤm a pĜi jejich naplĖování ve sféĜe biologické, psychologické i sociální. Zdraví je tedy jedním ze základních prostĜedkĤ a jednou ze základních podmínek dosahování åivotních cílĤ a naplĖování poslání þlovČka jako individua a jako þlena lidské spoleþnosti. Komunitní plán sociálních služeb47statutárního města Karviná

47


ChránČné bydlení - urþeno lidem, jejichå schopnosti jsou sníåeny zejména v oblastech osobní péþe a péþe o domácnost, kteĜí chtČjí åít samostatnČ v bČåném prostĜedí. Souþástí sluåby je poskytnutí bydlení v bytČ, který pro uåivatele pĜedstavuje domov, je spravován poskytovatelem, je souþástí bČåné zástavby a uvnitĜ jeví vãechny základní znaky bČåného bytu a jeho provozu. Cílem je podpora sobČstaþnosti uåivatele a návrat k bČånému åivotnímu stylu. Podporované bydlení - urþeno lidem, jejichå schopnosti jsou sníåeny zejména v oblastech osobní péþe a péþe o domácnost, kteĜí chtČjí åít samostatnČ v bČåném prostĜedí. Podstatou sluåby je pomoc s vedením domácnosti vþetnČ hospodaĜení, provádČní þinností spojených s péþí o byt a v pĜípadČ potĜeby pomoc v oblasti osobní péþe. Sluåba je poskytována ve vlastním bytČ Xåivatele a umoåĖuje tak þlovČku zĤstat ve vlastním domácím prostĜedí. Dílny - sluåba je urþena lidem, jejichå sobČstaþnost v nČkteré oblasti, napĜ. osobní péþe, pouåívání veĜejných míst a sluåeb, je natolik sníåena, åe potĜebují dlouhodobou podporu pĜi získání pracovního místa nebo lidem, kteĜí o získání pracovního místa na trhu práce zatím neusilují. Nemoc Disease * – objektivní mČĜitelný akutní nebo chronický stav, charakterizovaný urþitou dysfunkcí v oblasti biologických procesĤ. Illness * – subjektivní vnímání zdravotního stavu, charakterizované vČWãinou jako bolest, slabost, strach, deprese. Sickness * – vypovídá o sociální aktivitČ jedince s pĜihlédnutím k jeho ostatním sociálním charakteristikám (stáĜí, pohlaví, zamČstnání apod.), je pohledem druhých lidí. Týká se SĜedevãím lidí se zdravotním postiåením, invalidĤ znevýhodnČných oproti druhým lidem. VysvČtlivka: * - z angliþtiny Odlehþovací sluåby (respitní péþe) - sluåby jsou urþeny rodinám, které celoroþQČ peþují o dítČ s postiåením. Sluåby jsou poskytovány zejména formou doprovodu dítČte do ãkoly, péþí v domácím prostĜedí a také formou krátkodobých pobytĤ. Cílem je umoånit rodiþĤm chodit do zamČstnání, zapojit se do spoleþenského åivota, odpoþinout si od celoroþní péþe o dítČ.

48

Komunitní plán sociálních 48 služeb statutárního města Karviná


Defekt * −

Defekt orgánový – vývojová anomálie, následek nemoci, následek úrazu.

−

Defekt funkþní – porucha funkce bez postiåení orgánové tkánČ (napĜ. neuróza åaludeþní, srdeþní apod.).

S defektem, aĢ jiå jako vadou, anomálií nebo poruchou, se postiåený þlovČk dokáåe buć sám vyrovnat, a pak je defekt jeho osobní záleåitostí, nebo se s ním nedovede vyrovnat, a pak defekt nabývá sociální dimenze a stává se záleåitostí spoleþenskou. VysvČtlivka: * - z latinského defectus – tj. úbytek, chybČní, nedostatek. Zdravotní postiåení Podle SvČtové zdravotnické organizace je postiåení definováno jako „þásteþné nebo úplné omezení schopnosti vykonávat nČkterou þinnost þi více þinností, které je zpĤsobeno poruchou nebo dysfunkcí orgánu“. Pojem postiåení zahrnuje velké mnoåství rĤzných funkþních omezení, která se vyskytují v kaådé populaci. Lidé mohou být postiåeni fyzickou, mentální nebo smyslovou vadou, zdravotním handicapem nebo duãevním onemocnČním. Takové vady, stavy nebo onemocnČní mohou být trvalého nebo pĜechodného charakteru. Souþasná legislativa pouåívá pojmy WČåce zdravotnČ postiåený obþan a obþan s tČåkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí (Vyhláãka þ. 182/1991 Sb.). Definice obþana s tČåkými vadami nosného a pohybového ústrojí vychází z pĜesného diagnostického vymezení. Pojem WČåce zdravotnČ postiåený obþan není ve vyhláãce pĜesnČ definován, z dalãích ustanovení pouze vyplývá, åe se jedná o obþana, kterému byly pĜiznány mimoĜádné výhody anebo o obþana, kterému takové výhody pĜiznány nebyly, ale je osobou slabozrakou þi nedoslýchavou. Práva osob se zdravotním postiåením jsou pĜedmČtem znaþné pozornosti OSN i ostatních mezinárodních organizací. Handicap Handicap je ztráta nebo omezení pĜíleåitosti úþastnit se bČåného åivota ve spoleþnosti na stejné úrovni jako ostatní. Tento termín oznaþuje konflikt osoby s postiåením a prostĜedím, jeho úþelem je poukázat na nedostatky v prostĜedí i v mnoha organizovaných aktivitách ve spoleþnosti. Jedná se zejména o nedostatky v informacích, v komunikaci a ve vzdČlávání, které brání osobám se zdravotním postiåením, aby se zapojily do bČåného åivota za vyrovnaných podmínek.

Komunitní plán sociálních služeb49statutárního města Karviná

49


Prevence Primární prevence je þinnost zamČĜená na zamezení vzniku fyzické, intelektové, psychické nebo smyslové vady. Sekundární prevence má zamezit tomu, aby vada zpĤsobila trvalé funkþní omezení nebo postiåení. Prevence defektu je souþástí zdravotnické prevence provádČné v rámci ãkolní zdravotní sluåby, hygieny a osvČty. Prevence defektivity zabraĖuje tomu, aby defekt narostl v poruchu sociálních vztahĤ, je záleåitostí zdravotnickou, pedagogickou, psychologickou, sociálnČ-právní i politickou. Stát, jeho instituce a výkonné orgány ji uskuteþĖují pomocí rĤzných léþebných, nápravných a speciálnČ-pedagogických opatĜení, která vyúsĢují v socializaci jedincĤ s postiåením. Rehabilitace Rehabilitací se rozumí soubor þinností z oblasti zdravotnické, pedagogické (reedukace a kompenzace) a sociální. Jedná se o proces, jehoå cílem je umoånit osobám se zdravotním postiåením, aby dosáhly a zachovaly si optimální fyzickou, smyslovou, intelektovou a/nebo sociální úroveĖ funkcí, tedy poskytnout jim prostĜedky pro zmČnu jejich åivota smČrem k dosaåení vyããí úrovnČ nezávislosti. Rehabilitace mĤåe zahrnovat opatĜení pro zajiãWČní a/nebo obnovu funkcí, opatĜení kompenzující ztrátu nebo absenci funkce, pĜípadnČ funkþní omezení. Rehabilitaþní proces nezahrnuje poþáteþní lékaĜskou péþi. Jeho souþástí je ãiroká ãkála opatĜení od základní a obecné rehabilitace k cíleným aktivitám.

2.1.2 Sociální práce se zdravotnČ posti åeným i obþany Sociální práce se zdravotnČ postiåenými obþany Sociální práce s osobami zdravotnČ postiåenými musí zohledĖovat mnoho faktorĤ ovlivĖujících potĜeby postiåených lidí, jako jsou napĜ.: •

Biologické faktory – zdravotní stav, vrozené dispozice, tČlesná kondice.

•

Psychologické faktory – aktuální psychický stav, osobnostní rysy, schopnost ĜHãit problémy, sebehodnocení a sebepojetí.

•

Noetické faktory – systém vnitĜních norem a hodnot, morální a etické pĜesvČGþení, víra, smysluplnost vlastního åivota, åivotní zkuãenosti.

•

Sociální faktory – rodinné zázemí, spoleþenské postavení, poskytované sociální sluåby a sociální práce, sociální politika, pĜíleåitosti v navazování sociálních vztahĤ, schopnost navazovat sociální vztahy a vazby, uplatnČní na trhu práce, infrastruktura.

50



Úloha sociální práce s obþany se zdravotním postiåením spoþívá pĜedevãím v odstraĖování bariér, které ztČåují dosaåení obþanských práv tČchto obþanĤ na principu rovného pĜístupu, podle nČhoå lidé se zdravotním postiåením mají být vnímáni jako rovnocenní lidem zdravým a kvalita jejich åivota má být stejná jako kvalita åivota vãech ostatních. Bariéry v práci se zdravotnČ postiåenými obþany K problémĤm lidí se zdravotním postiåením je åádoucí pĜistupovat individuálnČ a problémy jednotlivcĤĜHãit komplexnČ. Striktní vymezení kompetencí jednotlivých organizací obvykle neodpovídá reálným potĜebám uåivatelĤ a þasto chybí návaznost mezi poskytovanými sluåbami. Jelikoå neexistuje jednotná evidence osob se zdravotním postiåením, nelze urþit jejich pĜesný poþet v rámci celé ýeské republiky ani v rámci krajĤþi mČst. V dĤsledku ochrany osobních dat není povinností evidovat vãechny druhy postiåení, povinná evidence je zavedena SĜedevãím u onemocnČní, kde se pĜedpokládá jejich epidemiologický charakter. Podklady pro urþení poþtu osob se zdravotním postiåením jsou pĜedevãím údaje institucí, které takovým klientĤm poskytují sociální sluåby þi pomoc a dále evidence a statistiky osob pobírajících invalidní dĤchod þi mimoĜádné výhody – tj. osoby s TP, ZTP a ZTP/P. Je nezbytné zdĤraznit, åe uvedené zdroje vãak nejsou pĜesné – nČkteré osoby se zdravotním postiåením jsou klienty více zaĜízení; v evidenci osob pobírajících invalidní dĤchod není uveden druh postiåení; uåivateli mimoĜádných výhod jsou vČWãinou jen osoby s tČlesným þi orientaþním handicapem; mnoho osob své tČlesné postiåení neuvádí, aby se vyhnuly diskriminaci na trhu práce aj. Základní kategorie obþanĤ se zdravotním postiåením •

Osoby s tČlesným postiåením

•

Osoby s mentálním postiåením

•

Osoby se zrakovým postiåením

•

Osoby se sluchovým postiåením

•

DuãevnČ nemocní

•

Osoby s kombinovanými vadami


51


2.1.3 Proces integrace osob s postiåením do spoleþnosti Integraþní proces zasahuje do rĤzných oblastní åivota handicapovaného þlovČka. Oblast rodiny Je prokázané, åe pobyt v harmonickém rodinném prostĜedí má na postiåené obþany výrazné psychoterapeutické a motivaþní úþinky. ýastým prĤvodním problémem rodin s postiåenými je pĜitom jejich izolovanost þi osamocenost. Pro zefektivnČní rodinné péþe je proto nutná nejen ekonomická podpora, ale pĜedevãím poskytnutí odborné lékaĜské a rehabilitaþní pomoci. äádoucí je relevantní psychologický servis smČĜovaný nejen k postiåenému, ale i k jeho jednotlivým þlenĤm rodiny, pro kterou péþe o handicapovaného pĜedstavuje vysokou míru psychické a fyzické zátČåe. Má-li být rodina aktivním þlánkem v procesu socializace þi integrace zdravotnČ handicapovaných, musí existovat úþinný dynamický systém sociální pomoci, v jehoå rámci by s rodinou pravidelnČ spolupracoval odborný pracovník a pomáhal jí ĜHãit její specifické problémy. Oblast sebeobsluhy - rozvíjení dovedností postiåeného Míru sebeobsluhy jedince se zdravotním postiåením vystihují následující kategorie: •

Integrace – zapojení se do spoleþnosti, akceptování jejich norem a pravidel, vytváĜení a formování pozitivních vztahĤ a postojĤ, rozvíjení samostatnosti a nezávislosti jedince, omezení dalãího vývoje defektivity.

•

Adaptace – schopnost handicapovaného jedince pĜizpĤsobovat se sociálnímu prostĜedí, komunitČ, spoleþenským podmínkám. Adaptace lze dosáhnout i u defektĤ tČåãího typu, kde je nezbytné kombinovat porozumČní, takt a pozitivní motivaci s nároþností a systematickým rozvojem zachovalých nebo kompenzujících funkcí, schopností a dovedností.

•

Utilita – oznaþuje sociální upotĜebitelnost postiåeného jedince. Jedná se napĜíklad o jedince s kombinovanými vadami, které zapĜtþLĖují nesamostatnost a v mnoha oblastech závislost na jiných lidech. V dĤsledku svého postiåení se ani pĜes plnČ terapeutickou péþi nemĤåe jedinec zcela socializovat a trvale åít samostatnČ.

•

Inferiorita – je nejniåãí stupeĖ socializace s typickou sociální nepouåitelností a vyþlenČním ze spoleþnosti (totální izolace). Nesamostatní jedinci jsou odkázáni na oãetĜovatelskou péþi, na pomoc pĜi uspokojování nejzákladnČMãích åivotních potĜeb.

Oblast výchovnČ vzdČlávací V rámci plného vyuåití schopností, dovedností a potenciálu handicapovaného jedince je jedním z nástrojĤ pĜekonávání izolace multikulturní výchova, jejímå cílem je napomáhat 52



porozumČní, komunikaci a vzájemnému akceptování identity, hodnot a postojĤ mezi spoleþností a zdravotnČ i sociálnČ handicapovanými jedinci. âkola má spolu s rodinou nejvýznamnČMãí vliv na vývoj a rozvoj vãech sloåek osobnosti jedince. Zapojení handicapovaných dČtí do bČåných ãkol mezi ostatní vrstevníky má vést k posílení sebevČdomí, ctiåádosti a sociálnČ adaptaþní schopnosti osob se zdravotním postiåením, ale také k vytvoĜení nezkresleného obrazu o nich u vČWãinové spoleþnosti. Pro handicapované, jejichå stupeĖ tČlesného, smyslového þi mentálního postiåení je závaåný, je potĜeba zakládat a rozvíjet speciální ãkoly a domovy rodinného typu, stacionáĜe þi specifické komunity. Cílem pomoci je zajiãĢovat podpĤrný servis, který by alespoĖþásteþQČ eliminoval handicap postiåeného åáka/studenta - napĜíklad vyuåívání poþítaþové technologie jako informaþního prostĜedku i prostĜedku profesního uplatnČní osob s postiåením. Oblast pracovní Správnou lokalizací, podchycením i programovým rozvinutím tČch vloh a schopností handicapovaného þlovČka, které nejsou omezeny nebo deformovány defektem, nemocí þi úrazem, mĤåeme napomoci k dalãímu uplatnČní postiåeného ve spoleþnosti. ZdravotnČ postiåení jedinci jsou v individuální míĜe vybaveni výraznými pĜedpoklady pro specifické þinnosti, které mohou pouåívat v rodinách, ve ãkolách, v upravených þi chránČných pracoviãtích, v ústavech sociální péþe a dalãích sociálních zaĜízeních, ale také na spoleþensky åádoucích pracovních místech. BČåný þi zkrácený úvazek v rámci zamČstnaneckého pomČru je pro Ĝadu postiåených nevhodný nebo pĜímo nereálný. Lidé se zdravotním postiåením patĜí k nejrizikovČMãím skupinám na trhu práce a þasto právČ díky svému handicapu se stávají dlouhodobČ nezamČstnanými. Pracovní aktivita by mČla vést k vytváĜení hodnot spoleþných s vČWãinovou spoleþností, k poznání ceny þasu a práce, k procviþování a rozvíjení motorických, komunikaþních a jiných dovedností, ke zvýãení svého sebepojetí. Pracovní aktivita pĜináãí efekt psychologický, výchovný, sociálnČ a rehabilitaþQČ terapeutický. Oblast spoleþenská Sociální potĜeby jsou pĜirozenou souþástí kaådé osobnosti, jedinci s handicapem se liãí ve zpĤsobu uspokojování tČchto potĜeb. PĜekáåky a nemoånost realizovat samozĜejmé, bČåné lidské potĜeby vedou pak k frustraci, citové i výkonové deprivaci a mohou tak trvale negativnČ ovlivĖovat integritu jedince i naruãovat harmonický vývoj osobnosti. Znamená to, åe zdravotnČ postiåený þlovČk potĜebuje v individuální míĜe urþitou pomoc þi kompenzaci SĜi uspokojování svých potĜeb. Jedná se o soubor opatĜení, které vedou ke zpĜístupnČní moånosti realizovat þi naplĖovat bČåné a zcela pĜirozené potĜeby jedince (vzdČlání, pracovní uplatnČní, kulturní vyåití) nebo vyrovnávání pĜíleåitostí (seberealizace, spoleþenské uplatnČní). Komunitní plán sociálních služeb53statutárního města Karviná

53


Oblast volného þasu Volnoþasové aktivity by mČly vést k vãestrannému rozvoji osobnosti postiåeného, mají poskytovat emocionální záåitky, poskytovat uspokojení a rozvíjet aktivitu postiåeného. Zájmy postiåených jsou orientovány do oblastí, ve kterých mohou vyniknout navzdory svému handicapu a do aktivit, kde je moåno vyuåít nejrĤznČMãích pomĤcek. Volnoþasová rehabilitace je významná zejména v tČch pĜípadech, kdy zdravotnČ postiåený pozbyl moånosti svého pracovního zaĜazení a volnoþasové aktivity se tak staly jednou z nejdĤleåitČMãích åivotních þinností. Významnou úlohu má v integraci osob s postiåením faktor místa – situaci postiåeného je åádoucí ĜHãit pokud moåno v rámci regionu, kde åije.

2.2 ZaĜízení poskytující soc iální sluåby v Kar viné Centrum denních sluåeb - sluåba je urþena lidem, jejichå schopnosti jsou sníåeny, napĜ. v oblasti osobní péþe, vyuåívání veĜejných míst a sluåeb, vyuåití volného þasu, získání a udråení si pracovního místa, uplatĖování práv a nárokĤ, kontaktu s komunitou atd. DČtem je poskytována logopedická, psychologická, terapeutická, neurologická péþe a fyzioterapie. Ve mČstČ Karviná tyto sluåby poskytuje: •

Ústav sociální péþe DĤm V Aleji, V Aleji 434, Karviná-Ráj ZaĜízení je urþeno pro mentálnČ postiåené dČti a mládeå od 6 do 26 let s kombinovaným WČlesným postiåením.

•

Galaxie - centrum pomoci, stacionáĜ, Kaãparova 2978, Karviná-Hranice ZaĜízení poskytuje sluåby klientĤm ve vČku od 26 let.

Peþovatelská sluåba - poskytování peþovatelské sluåby za úhradu starým a zdravotnČ postiåeným obþanĤm v domácnosti a domech s peþovatelskou sluåbou ve mČstČ Karviná. Ve mČstČ Karviná tuto sluåbu poskytuje: •

StĜedisko sociálních sluåeb Karviná, Sokolovská 1761, Karviná-Nové MČsto

•

Slezská humanita, Sokolovská 1761, Karviná-Nové MČsto NepĜetråitá, odborná a specializovaná domácí oãetĜovatelská péþe obþanĤm, kterým tuto sluåbu naordinoval praktický nebo odborný lékaĜ.

54



'Ĥm s peþovatelskou sluåbou (DPS) - toto zaĜízení slouåí k trvalému bydlení tČåce zdravotnČ postiåených obþanĤ a obþanĤ starãích 65 let, kteĜí potĜebují vzhledem k vČku nebo zdravotnímu postiåení pomoc nebo se SĜedpokládá, åe tuto pomoc budou potĜebovat do budoucna. Ve mČstČ Karviná jsou tyto domy s peþovatelskou sluåbou: •

DPS, Borovského 814, Karviná-Ráj

•

DPS, Leonovova 1796, Karviná-Hranice

•

DPS, Markova 48, Karviná-Fryãtát

•

DPS, U Svobodáren 1300 a 1303, Karviná-Nové MČsto

•

DPS, U Lesa 871, Karviná-Ráj

Osobní asistence - sluåba je urþena lidem, jejichå schopnosti jsou sníåeny napĜ. v oblastech osobní péþe, vyuåívání veĜejných míst, péþe o domácnost, kontaktu s rodinou a ãirãí spoleþností. Podstatou sluåby je osobní pomoc se zvládnutím bČåných kaådodenních dovedností a úkonĤ, které by þlovČk dČlal sám, kdyby mu v tom nebránilo zdravotní postiåení nebo stáĜí. Sluåba je poskytována v pĜirozeném prostĜedí, kde uåivatel åije, pracuje, vzdČlává se apod. Je poskytována na základČ aktuální potĜeby uåivatele v pĜedem stanoveném rozsahu. Ve mČstČ Karviná tyto sluåby poskytuje: •

Slezská diakonie, Horova 654, Karviná–Ráj

•

Slezská humanita, Sokolovská 1761, Karviná–Nové MČsto

Sociální sluåby pro mentálnČ postiåené Ve mČstČ Karviná tyto sluåby poskytuje: •


•

Ústav sociální péþe DĤm V Aleji, V Aleji 434, Karviná-Ráj

•

Slezská diakonie, DČtský stacionáĜ Eunika, Horova 654, Karviná-Ráj (vþ. respitní péþe pro dČti 2 – 15 let)

•

Slezská diakonie, Domov pro mentálnČ postiåené dČti a mládeå Hosana, LázeĖský park 463, Karviná– Darkov ZaĜízení je urþeno pro osoby s mentálním postiåením ve vČku 12 - 40 let. Jedná se o zaĜízení rodinného typu.

•

Sdruåení pro pomoc mentálnČ postiåených ýR – místní organizace Karviná, 0â 25. výroþí, Karviná–Ráj, kontaktní adresa: Borovského 349, Karviná-Ráj Cílem je pomáhat lidem s mentálním postiåením, vþetnČ lidí postiåených více vadami a jejich rodinám, podporovat vãechny iniciativy zabezpeþující zlepãení podmínek åivota. Komunitní plán sociálních služeb55statutárního města Karviná

55


Raná péþe Ve mČstČ Karviná tyto sluåby poskytuje: •

Slezská diakonie, DČtský stacionáĜ Eunika, Horova 654, Karviná-Ráj - raná péþe pro dČti s kombinovaným postiåením (pro dČti od narození).

•

StĜedisko rané péþe Ostrava, Nádraåní 110, Moravská Ostrava, tel. 596112473 - sluåby jsou urþeny rodinám, kterým se narodí dítČ s tČåkým zrakovým a kombinovaným postiåením do 4-7 let vČku. Jedná se o terénní péþi.

Domovy a penziony - sluåba je urþena lidem, jejichå schopnosti jsou sníåeny zejména v oblastech osobní péþe a péþe o domácnost a kteĜí v této situaci nechtČjí åít ve vlastním domácím prostĜedí. Dávají SĜednost sluåbám, jejichå souþástí je bydlení mimo domov nebo mají o takovou sluåbu zájem na pĜechodnou dobu z dĤvodu, åe dojde/doãlo k doþasnému omezení jiné pro nČ standardní sluåby/pomoci rodiny. Ve mČstČ Karviná tyto sluåby poskytuje: •

Domov seniorĤ a osob s postiåením, Sokolovská 1761, Karviná–Nové MČsto Ústav sociální péþe pro tČåce mobilní a imobilní obþany, nejtČåãí zdravotní skupinu obþanĤ a dále obþanĤ vysokého vČku, kteĜí si jiå nezvládnou zajistit åivotní potĜeby.

•

Charitní dĤm sv. Antonína, Pivovarská 1/2, Karviná-Fryãtát ZaĜízení sociální péþe s nepĜetråitým provozem. Cílem je poskytnout komplexní péþi starým a potĜebným lidem, kteĜí pro trvalé zmČny zdravotního stavu potĜebují pomoc, jeå jim nemĤåe být zajiãWČna þleny jejich rodiny ani peþovatelskou sluåbou nebo jinými sluåbami sociální péþe.

Obþané tČlesnČ postiåení – kontaktní centrum - zaĜízení zajiãĢuje kulturní akce, schĤzovou þinnost, pĜednáãky, zájezdy, rehabilitaþní þinnost. Ve mČstČ Karviná tyto sluåby poskytuje: •

Svaz tČlesnČ postiåených v ýR – mČstská organizace Karviná

Onkologicky nemocní obþané – kontaktní centra, rekondiþní pobyty Ve mČstČ Karviná tyto sluåby poskytuje: •

ONKO – NadČje, sdruåení onkologických pacientĤ Karviná, Poliklinika, äLåkova 2379, Karviná–Mizerov Nezávislé obþanské sdruåení s plnou právní subjektivitou, které sdruåuje obþany s onkologickým onemocnČním.

56



•

Ozdravné rekondiþní pobyty onkologicky nemocných osob s poruchami hybnosti, Sokolovská 1761, Karviná–Nové MČsto ZajiãĢuje poĜádání ozdravných rekondiþních, rehabilitaþních, resocializaþních pobytĤ.

Nevidomí a slabozrací obþané - centra denních sluåeb, kontaktní centra Tyto sluåby poskytuje: •

TyfloCentrum Ostrava, o. p. s., Syllabova 19, Ostrava–ZábĜeh Centrum denních sluåeb pro nevidomé a slabozraké obþany.

•

Tyflocentrum ýR, o. p. s., U Svobodáren 1300/8, Karviná-Nové MČsto Centrum pomĤcek, informatiky a sociálních sluåeb pro nevidomé a ostatní postiåené.

•

Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ýR – oblastní poboþka Karviná, U Svobodáren 1300, Karviná–Nové MČsto Organizace sdruåující nevidomé a slabozraké obþany. Radí nebo doporuþuje dalãí sluåby, které usnadní åivot se zrakovou vadou. Organizuje volnoþasové akce.

•

Tyfloservis - stĜedisko Ostrava, Syllabova 19, Ostrava-ZábĜeh Sociální rehabilitace nevidomých a slabozrakých. Ambulantní forma - seznámení s pomĤckami a jejich údråba. Terénní sluåba (dojíåGČní do domácností klientĤ) - kurzy prostorové orientace, sebeobsluhy, Braillova písma, psaní na stroji, nácvik podpisu, kurzy sociálních dovedností.

Diabetici – kontaktní centrum, poradenství, rehabilitace Ve mČstČ Karviná tyto sluåby poskytuje: •

Územní organizace Svazu diabetikĤýR, kontaktní adresa: Kaãparova 4/2929, Karviná– Hranice; adresa, kde je sluåba pĜístupná uåivateli v úĜedních hodinách (U Svobodáren 1300, Karviná–Nové MČsto)

3ĤMþovna kompenzaþních potĜeb - pĤMþovna kompenzaþních potĜeb zapĤMþuje do domácností nemocniþní postele, jídelní stolky, berle, invalidní vozíky a dalãí potĜeby k oãetĜování nemocných. Ve mČstČ Karviná tyto sluåby poskytuje: •

3ĤMþovna kompenzaþních potĜeb, Sokolovská 1761, Karviná–Nové MČsto



57


2.3

Výstupy

sociodemografické

analýzy

statutárního

m Čsta

Kar viná - normativy 3Ĝi zpracování této sekce byly vyuåity podklady vyplývající ze Sociodemografické analýzy statutárního mČsta Karviná publikované v prosinci 2003.

Tabulka þ. 16 Orientaþní výskyt jednotlivých druhĤ zdravotního postiåení na 10 000 obyvatel Druh postiåení zrakové postiåení • z toho tČåce sluchové postiåení • z toho zcela hluchých poruchy ĜHþi mentální postiåení - v tom: • dospČlí vyåadující ústavní péþi • mládeå vyåadující ústavní péþi vady pohybového ústrojí - v tom: • dospČlí vyåadující ústavní péþi • mládeå vyåadující ústavní péþi • WČlesné postiåení dospČlých s pĜidruåeným mentálním postiåením vyåadující ústavní péþi • WČlesné postiåení mládeåe s pĜidruåeným mentálním, popĜ. dalãím postiåením vyåadujícím ústavní péþe smyslové postiåení dospČlých vyåadující ústavní péþi vozíþkáĜi diabetici • z toho na insulinu duãevnČ nemocní epileptici psoriatici chronicky nemocní toxikomané a alkoholici vyåadují ústavní péþi poåivatelé invalidního dĤchodu poåivatelé þásteþného invalidního dĤchodu dråitelé mimoĜádných výhod • I. stupnČ • II. stupnČ • III. stupnČ

orientaþní výskyt na 10 tis. obyvatel 57 16 95 14,5 57 285 4,5 10 286 0,4 1 0,4 0,5 0,3 33 505 66 95 133 190 0,1 400 111 70 152 61

Pozn.: Údaje byly pĜevzaty a pĜepoþteny z rĤzných zdrojĤ s rĤznou mírou validity a vzájemné sluþitelnosti. Proto je pĜi jejich pouåití tĜeba z této skuteþnosti vycházet.

Na základČ výãe uvedených orientaþních údajĤ byl propoþítán pravdČpodobný výskyt jednotlivých druhĤ zdravotního postiåení ve mČstČ Karviná.

58



Tabulka þ. 17 Orientaþní výskyt jednotlivých druhĤ zdravotního postiåení ve mČstČ Karviná

Druh postiåení zrakové postiåení • z toho tČåce sluchové postiåení • z toho zcela hluchých poruchy ĜHþi mentální postiåení - v tom: • dospČlí vyåadující ústavní péþi • mládeå vyåadující ústavní péþi vady pohybového ústrojí - v tom: • dospČlí vyåadující ústavní péþi • mládeå vyåadující ústavní péþi • WČlesné postiåení dospČlých s pĜidruåeným mentálním postiåením vyåadující ústavní péþi • WČlesné postiåení mládeåe s pĜidruåeným mentálním, popĜ. dalãím postiåením vyåadujícím ústavní péþe smyslové postiåení dospČlých vyåadující ústavní péþi vozíþkáĜi diabetici • z toho na insulinu duãevnČ nemocní epileptici psoriatici chronicky nemocní toxikomané a alkoholici vyåadují ústavní péþi poåivatelé invalidního dĤchodu poåivatelé þásteþného invalidního dĤchodu dråitelé mimoĜádných výhod • I. stupnČ • II. stupnČ • III. stupnČ

SĜedpokládaný výskyt ve mČstČ Karviná 371 104 618 94 371 1 853 30 65 1 859 3 7 3 3 2 215 3 283 429 618 865 1 235 1 2 600 722 455 988 397

Výãe uvedené údaje je tĜeba brát jako velmi orientaþní. Urþitý rozptyl uvedených a reálných þísel je dán také skuteþností, åe neexistují dostateþné statistické údaje ani výmČna informací mezi zdravotní a sociální sférou. V nČkterých smČrech jde tedy o poþty osob urþené aå na základČ kontaktu zdravotnČ postiåeného þlovČka s nČkterým ze sociálních systémĤ. $þkoli tyto údaje nejsou zĜejmČ z výãe uvedených dĤvodĤ zcela pĜesné, poskytují relativnČ dobrý pĜehled o moåném výskytu jednotlivých typĤ zdravotního postiåení ve mČstČ.


59


3. ZávČry analýzy spokojenosti uåivatelĤ sociálních sluåeb Analýza spokojenosti uåivatelĤ sociálních sluåeb mČsta Karviná byla zpracována v srpnu 2003 pro potĜeby vytvoĜení komunitního plánu ve mČstČ. Tato analýza se zabývala spokojeností XåivatelĤ vybraných zaĜízení poskytujících sociální sluåby ve mČstČ. Na základČ získaných poznatkĤ v rámci provádČného ãetĜení byla zpracována doporuþení, která jsou zde ve struþnosti uvedena. V pĜípadČ zájmu je kompletní vypracování Analýzy spokojenosti XåivatelĤ sociálních sluåeb mČsta Karviná k nahlédnutí na Magistrátu mČsta Karviné, odboru správy majetku, oddČlení rozvoje. Hodnocení jednotlivých sluåeb uåivateli vypovídá o jejich celkové spokojenosti. V závČru práce byla uvedena následující zjiãWČní a doporuþení. ZávČry a zjiãWČní: •

ZaĜízení sociálních sluåeb slouåí pĜedevãím obþanĤm Karviné (92,77 %), proto je místní a þasová dostupnost posuzována aå na výjimky vysoce pozitivnČ. Mírné výhrady k dostupnosti se objevily u zaĜízení lokalizovaných mimo mČsto nebo na jeho okraji.

•


•

NejvČWãí výhrady mČli klienti k pĜístupnosti prostĜedí pro obþany se zdravotním handicapem, pozornost zĜizovatelĤ a poskytovatelĤ by mČla být zamČĜena na vytváĜení prostĜedí bez omezujících bariér.

•

Platící klienti mají na poskytované sluåby vyããí nároky, zároveĖ je ale moåné konstatovat jejich spokojenost. Neplatící klienti jsou k poskytovaným sluåbám málo kritiþtí, bez vČWãích výhrad.

•

O placených sluåbách informují potenciální klienty pĜedevãím lékaĜi a sociální pracovníci, dČti a mládeå získávají informace o sluåbách pĜedevãím od známých a kamarádĤ.

60



•

V porovnání jednotlivých charakteristik sociálních sluåeb dominuje pĜedevãím pĜístup pracovníkĤ k uåivatelĤm a jejich odbornost, coå mĤåe vypovídat o kvalitČ pracovníkĤ zaĜízení zahrnutých ve výzkumu, pĜípadnČ o urþité závislosti uåivatelĤ na sluåEČ, respektive na pracovnících sluåbu poskytujících.

CelkovČ hodnotí zdravotnČ postiåení úroveĖ poskytovaných sociálních sluåeb mírnČ podprĤPČrnČ. •

Spokojeni jsou s

pĜístupem k uåivatelĤm, prostĜedím poskytovatelĤ, odborností

sociálních pracovníkĤ, þasovou dostupností. •

Kriticky se vyjadĜují k

cenČ sluåby, bezbariérovosti jednotlivých zaĜízení

poskytovatelĤ, dalãím kontaktĤm na jiná zaĜízení, popĜ. na jiné poskytovatele, ãtĜi nabízených sluåeb. •

PrĤPČrnČ hodnotí podávané informace, místní dostupnost, moånost vyjádĜit se.


první kontakt se sluåbou zprostĜedkovávají nejþastČji lékaĜi,

•

vyuåívají sluåby dlouhodobČ, tj. déle neå rok,

•

nejþastČji uvádČjí absenci alternativní sociální sluåby,

•

vyuåívají nabízených sluåeb proto, åe nemají ãirãí nabídku sociálních sluåeb (dråitelé prĤkazĤ mimoĜádných výhod),

•

jsou více nespokojení s délkou trvání poskytované sluåby,

•

nemusí za sluåbou dojíåGČt, nebo ji mají v dobré místní dostupnosti.

3Ĝíklad hodnocení Hodnocení sociálních sluåeb invalidními dĤchodci CelkovČ hodnotí úroveĖ poskytovaných sociálních sluåeb ve mČstČ mírnČ podprĤPČrnČ (1,67). Pozn.: V celkové hodnotící ãkále 1 - 5 byl prĤPČr hodnocení úrovnČ poskytovaných sociálních sluåeb 1,6. Vzhledem k této skuteþnosti se hodnocení 1,67 jeví jako mírnČ podprĤPČrné, i kdyå se jedná o celkovČ velmi dobré hodnocení.


61


Vysokého bodového ohodnocení dosáhly tyto charakteristiky: - pĜístup k uåivatelĤm (1,33), - prostĜedí poskytovatelĤ (1,48), - odbornost sociálních pracovníkĤ (1,49), - þasová dostupnost (1,49). Více kriticky se uåivatelé vyjádĜili k tČmto charakteristikám: - ceny sluåeb (2,07), - bezbariérovost jednotlivých zaĜízení poskytovatelĤ (2,05), - dalãí kontakty na jiná zaĜízení nebo na jiné poskytovatele (2,00), - ãtĜe nabízených sluåeb (1,70). V pásmu dosaåeného prĤPČru se vyskytují tyto charakteristiky: - místní dostupnost, - moånost vyjádĜit se, - podávané informace.

62



4. Výstupy pracovních skupin V rámci organizaþní struktury procesu komunitního plánování ve mČstČ Karviná vzniklo celkem pČt pracovních skupin (senioĜi; zdravotnČ postiåení; dČti, mládeå, rodina; lidé v obtíåných åivotních situacích, romské etnikum), které samostatnČ ĜHãily danou oblast sociálních sluåeb. Jednání pracovních skupin se uskuteþĖovala prĤEČåQČ od podzimu roku 2003 aå do léta roku 2004. SWOT analýzu, vize, cíle, priority a následnČ jednotlivá opatĜení v oblasti sociálních sluåeb pro zdravotnČ postiåené nadefinovali v prĤEČhu nČkolika jednání pracovních skupin zástupci níåe uvedených organizací (poskytovatelé a uåivatelé sociálních sluåeb) a Magistrátu mČsta Karviné (zadavatel sociálních sluåeb).

Garant pracovní skupiny: Mgr. Judita Lukeãová, Sociální sluåby Karviná •

Slezská diakonie, DČtský stacionáĜ Eunika, Horova 654, Karviná-Ráj

•

Slezská diakonie, Domov pro mentálnČ postiåené dČti a mládeå, Hosana, LázeĖský park 463, Karviná-Darkov

•

Domov seniorĤ a osob s postiåením, Sokolovská 1761, Karviná-Nové MČsto

•


•

ONKO-NadČje, sdruåení onkologických pacientĤ Karviná, Poliklinika, äLåkova 2379, Karviná-Mizerov

•

Slezská diakonie, Osobní asistence, Horova 654, Karviná-Ráj

•

Slezská humanita, Osobní asistence, Sokolovská 1761, Karviná-Nové MČsto

•

Sdruåení pro pomoc mentálnČ postiåeným ýR - místní organizace Karviná, Borovského 349, Karviná-Ráj

•

Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ýR - oblastní poboþka Karviná, U Svobodáren 1300, Karviná-Nové MČsto

•

Svaz tČlesnČ postiåených v ýR - mČstská organizace Karviná, DĤm s peþovatelskou sluåbou, U Svobodáren 1300, Karviná-Nové MČsto

•

Tyflocentrum ýR, o. p. s., U Svobodáren 1300/8, Karviná-Nové MČsto

•

TyfloCentrum Ostrava, o. p. s., Syllabova 19, Ostrava-ZábĜeh

•

Tyfloservis - stĜedisko Ostrava, Syllabova 19, Ostrava-ZábĜeh

•

Ústav sociální péþe DĤm V aleji, StĜedisko Sociálních sluåeb Karviná, V Aleji 434, Karviná-Ráj

•

Územní organizace Svazu diabetikĤýR, U Svobodáren 1300, Karviná-Nové MČsto

•

þlenové Sociální komise Rady mČsta Karviná Komunitní plán sociálních služeb63statutárního města Karviná

63


4.1 SWOT analýza V rámci zpracování poznatkĤ a podkladĤ získaných pĜísluãnou pracovní skupinou byla zpracována SWOT analýza, tj. analýza silných stránek (Strenght), slabých stránek (Weakness), pĜíleåitostí (Opportunities) a ohroåení (Threats). NáslednČ byly jednotlivé body SWOT analýzy ohodnoceny pracovní skupinou dle váhy významnosti.

Silné stránky

3Ĝíleåitosti

podpora mČsta v rámci nájemného (pronájem NP za symbolické ceny)

vstup do EU - vyuåití strukturálních fondĤ

vzájemná spolupráce poskytovatelĤ

vytvoĜení odborné pracovní skupiny (pracovní skupiny - v rámci KP)

profesionalita pracovníkĤ soc. zaĜízení

lepãí vyuåití partnerství organizací, spolupráce poskytovatelĤ, vytváĜení partnerství

Slabé stránky

Ohroåení

chybČjící legislativa (MPSV ýR, MZ ýR)

nezajiãWČní finanþních prostĜedkĤ na provoz zaĜízení

nejistota financování sociálních zaĜízení

nezmČQČná legislativa (MPSV ýR, MZ ýR) ztráta podpory mČsta

Pozn.: PĜíleåitosti definované touto SWOT analýzou nelze chápat jako externí faktory, ale jako faktory ovlivnitelné realizací tohoto programu nebo mající pĜímou vazbu na jeho realizaci.


B

64

podpora mČsta v rámci nájemného

16

vzájemná spolupráce institucí (poskytovatelĤ)

11

profesionalita pracovníkĤ v sociálním zaĜízení

10

individuální pĜístup - domácí prostĜedí

6

kvalita péþe (kvalitní poskytované sluåby)

6

zapojení do komunitního plánování

5

existence bezbariérových zaĜízení

5



C

velké spektrum sociálních sluåeb

4

odborný personál

3

vhodné umístČní zaĜízení (dostupnost)

2

dopravní obsluånost ve mČstČ na dobré úrovni

2

þasová dostupnost

2


B

C

chybČjící legislativa (MPSV ýR, MZ ýR)

20

nejistota financování poskytovaných sluåeb

15

neexistence chránČného bydlení

6

malá informovanost o poskytovaných soc. sluåbách (malá prezentace)

6

nedostatek pracovních míst pro zdravotnČ postiåené

6

chybČjící sluåby (budou nadefinovány následnČ)

5

nízké pĜíjmy obyvatel (kupování sluåeb)

4

malá osobní bezpeþnost zdravotnČ postiåených (napĜ. dĤYČĜivost)

3

slabá partnerství poskytovatelĤ

3

bezbariérovost zaĜízení

2

slabá spolupráce s odbornými lékaĜi

1

bodové ohodnocení 3Ĝíleåitosti A

B

C

vstup do EU - vyuåití strukturálních fondĤ

16

vytvoĜení odborné pracovní skupiny v rámci komunitního plánování

15

lepãí vyuåití partnerství organizací (spolupráce poskytovatelĤ)

11

zvýãení informovanosti o sociálních sluåbách na území mČsta

10

vyuåití komunitního plánu (zapojení se do procesu)

9

vytvoĜení lepãích podmínek pro dobrovolníky (napĜ. dobrovolník nemĤåe být v evidenci úĜadu práce, pĜestoåe dobrovolnická þinnost není placená)

4

zĜízení výcvikových bytĤ a chránČného bydlení

4

vČWãí zapojení dobrovolníkĤ

3


65



B

C

nezajiãWČní finanþních prostĜedkĤ na provoz zaĜízení

17


11

ztráta podpory mČsta

10

zdraåování nČkterých sluåeb

8

neochota spolupracovat

6

vysoká míra nezamČstnanosti ve mČstČ

4

budoucí neexistence sluåeb (zruãení a následná absence nČkterých sluåeb) 3 stárnutí obyvatelstva ve mČstČ

1

Poznámka:


4.2 Vize, cíle, priority VIZE Karviná chce v rámci poskytovaných sociálních sluåeb stavČt na dobrých zkuãenostech, vyuåívat stávajícího potenciálu sociálních zaĜízení a podporovat jejich vãestranný rozvoj. CÍLE A. Trvale podporovat rozvoj vzájemné spolupráce poskytovatelĤ sociálních sluåeb, NNO a podporovat spolupráci s dalãími partnery. B. Zajistit dostatek finanþních prostĜedkĤ nutných pro rozvoj a rozãtĜení poskytovaných a dalãích åádoucích sluåeb. C. Zrovnoprávnit NNO a státní organizace (srovnání pĜístupu ke státním a nestátním organizacím - zajiãWČní stejné úrovnČ pĜístupu k finanþním prostĜedkĤm).

66



PRIORITY •

VytvoĜit úþelový finanþní fond k ĜHãení krizových situací.

•

VytvoĜit koordinaþní skupinu partnerství, YþetnČ odborných pracovníkĤ – projektových manaåerĤ.

•

Iniciovat podporu åádoucích legislativních zmČn.

•

Vypracovat návrhy ĜHãení pokrytí nezajiãWČných (pĜípadČ zajiãWČných v nedostateþném mnoåství) sociálních potĜeb: 1. péþe o mladé lidi hluboce mentálnČ a tČlesnČ postiåené (nyní V Aleji), 2. sluåby pro sluchovČ postiåené (nyní Ostrava, HavíĜov), 3. péþe o psychotiky, 4. chránČné bydlení sociálního typu pro dospČlé, 5. poradenství, osvČta pro onkologické pacienty.

•

PodpoĜit vytváĜení pracovních míst pro postiåené (chránČné dílny).

4.3 OpatĜení 1. VYTVOěIT ÚýELOVÝ FINANýNÍ FOND K ě(âENÍ KRIZOVÝCH SITUACÍ 1. finanþní

problémy

malých

organizací

–

poskytovatelĤ

sociálních sluåeb 2. finanþní problémy pĜi realizaci projektĤ z evropských zdrojĤ ZdĤvodnČní

(nutno pĜeúvČrovat aktivity, dlouhé platební lhĤty, platby aå po samotné realizaci atp.) 3. finanþní problémy pĜi þerpání dotací z ministerstev – jedná se o období od pĜiznání dotace v konkrétní výãi po obdråení zálohy (þasto prodleva i nČkolik mČsícĤ) 1. podpoĜit NNO pracující ve mČstČ Karviná

Cíle

2. poskytnout finanþní pomoc NNO, které potĜebují pĜeúvČrovat nebo pĜeklenout finanþní krizi (plynoucí napĜíklad ze zpČtných plateb nákladĤ v rámci projektĤ) Komunitní plán sociálních služeb67statutárního města Karviná

67


3. zvýãit absorpþní kapacitu neziskového sektoru pĜi získávání financí z evropských fondĤ 1. zmapovat potĜeby poskytovatelĤ (co povaåují za krizové situace pro své organizace) 2. specifikovat nediskriminaþní kritéria vyuåívání financí z fondu

Popis

3. ]Ĝídit úþelový úvČrový fond 4. informovat o moånostech vyuåití vãechny potenciální klienty garant skupiny pĜedá výstupy z jednání s poskytovateli zástupcĤm PČsta (vedoucí odboru sociálních vČcí, pĜísluãnému námČstkovi

Realizátor

primátora) Zahájení þinnosti

1. pololetí 2005

Poþet uåivatelĤ

konkrétní NNO ve mČstČ Karviná

Finanþní náklady

-

Zdroje

2. VYTVOěIT

lidské

správní rada fondu

materiálové

-

prostorové

-

KOORDINAýNÍ

SKUPINU

ÄPARTNERSTVÍ³,

VýETNċ

ODBORNÝCH PRACOVNÍKģ± PROJEKTOVÝCH MANAäERģ 1. obtíåe malých organizací pĜi zpracovávání vČWãích projektĤ ZdĤvodnČní 2. chybí zkuãenosti se zpracováním „evropských“ projektĤ 1. výmČra zkuãeností, námČWĤ, postĜehĤ, inspirace, nápadĤ – vzájemná spolupráce 2. SĜíprava realizace konkrétních potĜebných projektĤ a podkladĤ Cíle

pro zpracování åádostí o dotaci - vytváĜení projektových partnerství 3. zabezpeþení poradenství a odborné pĜípravy zejména vČWãích projektĤ

Popis

68

1. identifikovat moånosti sdílení odborných pracovníkĤ mezi



QČkolika zainteresovanými organizacemi 2. vytvoĜení koordinaþní skupiny „Partnerství“ pro jednání u kulatého stolu 3. v rámci jednání pracovní skupiny dojde k vytvoĜení harmonogramu setkávání zainteresovaných NNO (pĜedávání zkuãeností, výcvik, vznik partnerství) Realizátor

garant pracovní skupiny, pracovní skupina


1. pololetí 2005

Poþet uåivatelĤ


Finanþní náklady

-

Zdroje

lidské

-

materiálové

-

prostorové

-

3. PODPOěIT VYTVÁěENÍ

PRACOVNÍCH MÍST PRO

POSTIäENÉ

(CHRÁNċNÉ DÍLNY) ZdĤvodnČní

1. chybí chránČné dílny (stálá práce pro zdravotnČ postiåené) 1. zlepãit moånosti uplatnČní a realizace cílové skupiny zdravotnČ

Cíle

postiåených obþanĤ 1. získat informace z praxe okolních mČst 2. nalézt vhodné prostory

Popis

3. najít vhodného garanta – organizaci 4. získat finanþní prostĜedky na realizaci tohoto projektu 5. motivovat podnikatele - podpora ze strany mČsta, úĜadu práce

Realizátor

vhodný podnikatelský subjekt


1. þtvrtletí 2006

Poþet uåivatelĤ

min. 30

Finanþní náklady

-


69


Zdroje

lidské

-

materiálové

-

prostorové

-

4. VYPRACOVAT

NÁVRHY

ě(âENÍ

POKRYTÍ

NEZAJIâ7ċNÝCH

SOCIÁLNÍCH POTěEB: 4. 1 Péþe o mladé lidi hluboce mentálnČ a tČlesnČ postiåené 1. prevence sociálního vylouþení tČchto mladých lidí (nad 26 let) ZdĤvodnČní

2. souþasný nedostatek financí pro tento typ sluåby (sluåba existuje, ale chybí „finanþní jistota“ pro tuto sluåbu) 1. SĜedejít sociální exkluzi tČåce mentálnČ postiåených osob

Cíle

2. rozãtĜit sluåby pro tuto cílovou skupinu 3. zvýãit péþi o tuto cílovou skupinu 1. identifikovat souþasné potĜeby ve mČstČ

Popis

2. najít vhodného partnera a zajistit setrvání této sociální sluåby 3. zajistit moånosti financování a provozování dané sluåby

Realizátor

Galaxie – centrum pomoci, o. s.


konec 2005 – 1. þtvrtletí 2006

Poþet uåivatelĤ

min. 30

Finanþní náklady

-

Zdroje

70

lidské

-

materiálové

-

prostorové

-



4. 2 Sluåba pro sluchovČ postiåené ZdĤvodnČní

1. chybí komplexní sluåby pro sluchovČ postiåené

Cíle

1. poskytovat sluåby pro sluchovČ postiåené obþany 1. identifikovat souþasné potĜeby ve mČstČ

Popis 2. zajistit moånosti financování a provozování dané sluåby Realizátor

TyfloCentrum ýR, o. p. s.


1. þtvrtletí 2006

Poþet uåivatelĤ

dospČlí cca 170, dČti cca 40

Finanþní náklady

-

Zdroje

lidské

podpora zamČstnancĤ – ÚĜad práce Karviná

materiálové

1 místnost se sociálním zaĜízením (vhodná

prostorové

podpora mČsta)

4. 3 ChránČné bydlení sociálního typu pro dospČlé 4. 3. 1 ChránČné ústavní bydlení – byty zĜízené v rámci ústavního zaĜízení, uåivatelé jsou pod dohledem vychovatele 1. neexistence chránČného ústavního bydlení pro dospČlé ve mČstČ Karviná (pozn. v souþasné dobČ existuje 1 výcvikový byt) ZdĤvodnČní

2. existuje poptávka po chránČném ústavním bydlení (zejména mezi uåivateli Galaxie), tj. komplex bydlení zĜízený pĜi ústavním

zaĜízení

s

neustálým odborným

dohledem

vychovatele 1. vybudovat komplex bytĤ, ve kterých bude zajiãWČna ústavní Cíle

péþe a odborný dohled 2. zlepãit péþi o tuto cílovou skupinu 1. nalezení vhodných prostor

Popis

2. zpracování projektu 3. nalezení finanþních prostĜedkĤ Komunitní plán sociálních služeb71statutárního města Karviná

71


4. výbČr vhodných odborníkĤ (asistence, péþe) Realizátor

statutární mČsto Karviná ve spolupráci s vhodnou NNO


prĤEČh roku 2006

Poþet uåivatelĤ

cca 25 – 30 uåivatelĤ

Finanþní náklady

-

Zdroje

lidské

-

materiálové

-

prostorové

-

4. 4 Vypracovat návrhy ĜHãení pokrytí nezajiãWČných sociálních potĜeb, poradenství a osvČty pro onkologické pacienty 1. dochází ke sdruåování obþanĤ s onkologickými problémy Yãech vČkových skupin ZdĤvodnČní 2. nedostatek osvČty o prevenci onkologických onemocnČní a vþasném objevení nemoci 1. podpoĜit spolupráci karvinských a regionálních institucí pomáhajících Cíle

sdruåením

se

zamČĜením

na

onkologickým pacientĤm 2. zvýãit osvČtu o onkologických onemocnČních

Popis

NNO ONKO - NadČje má podobný projekt ve fázi pĜípravy

Realizátor

ONKO - NadČje


1. þtvrtletí 2006

Poþet uåivatelĤ

onkologiþtí pacienti, ãiroká veĜejnost

Finanþní náklady

-

Zdroje

72

lidské

-

materiálové

-

prostorové

-


pomoc


5. ROZâËěIT ODBORNOU PSYCHOLOGICKOU A PSYCHIATRICKOU POMOC VâEM SOCIÁLNÍM SKUPINÁM 5. 1 Zajistit odbornou psychologickou pomoc ZdĤvodnČní

1. nedostatek psychologické pomoci ve mČstČ Karviná 1. zajistit psychologickou pomoc ve mČstČ, její lepãí dostupnost

Cíle

pro potĜeby poskytovatelĤ a uåivatelĤ 1. zmapovat stĜedoãkolské þi vysokoãkolské absolventy v oblasti poradenství a nabídnout jim výhodné podmínky pro práci v sociálních sluåbách v Karviné 2. konání kvalitních odborných semináĜĤ 3. zavést placenou sluåbu poradenství u psychologa pro klienty,

Popis

kteĜí si ji chtČjí zaplatit 4. zajistit informovanost o stávajících sluåbách a moånostech (instituce, pĜednáãky, besedy, þlánky v Karvinském zpravodaji) 5. zajiãWČní

moånosti

nadstandardních

placených

sluåeb

u psychologa (moånost kvalitní soukromé péþe) Realizátor

statutární mČsto Karviná ve spolupráci s NNO


1. þtvrtletí 2005

Poþet uåivatelĤ

-

Finanþní náklady

-

Zdroje

lidské

-

materiálové

-

prostorové

-


73


5. 2 Zabezpeþit psychiatrickou ambulanci, pohotovost a terénní sluåbu 1. stávající stav je zcela nevyhovující - nedostatek psychiatrické pomoci ve mČstČ Karviná ZdĤvodnČní

2. chybí psychiatrická pohotovost v odpoledních hodinách 3. nedostatek terénní psychiatrické sluåby 1. zajistit psychiatrickou pomoc ve mČstČ - její lepãí dostupnost pro potĜeby poskytovatelĤ a uåivatelĤ sociálních sluåeb

Cíle

2. pokrytí potĜeby dalãího psychiatra ve mČstČ 1. identifikovat moåné zdroje pokrytí této sluåby 2. zajistit sluåbu psychiatrické pomoci ve mČstČ dle poptávky (vþetnČ terénní sluåby) Z komunitního vyjednávání vzeãly dvČ alternativy ĜHãení: a) „výchova“ vlastního psychiatra (na základČ dohody

Popis

o pĜíspČvku na studium, poskytnutí bytu a prostoru pro ordinaci) b) vytvoĜení tzv. krizové poradny, kde by poskytoval sluåby odborný tým bez úþasti stálého lékaĜe (dojíåGČl by v urþených hodinách) ad a) námČstkynČ primátora vyvolá jednání s Krajským úĜadem MSK o moånosti pĤsobení dalãího psychiatra ve mČstČ Realizátor ad b) pracovní skupina spolu s garantem dopracuje koncepci zaĜízení a pĜedloåí návrh zástupcĤm mČsta Zahájení þinnosti

-

Poþet uåivatelĤ

-

Finanþní náklady

-

Zdroje

74

lidské

-

materiálové

-

prostorové

-



5. 3 Vypracovat kompletní seznam telefonních þísel k ĜHãení krizových situací 1. absence kompletního adresáĜe krizových kontaktĤ vþetnČ

ZdĤvodnČní

souvisejících informací 1. zpĜístupnČní komplexních informací pro sociální pracovníky ve mČstČ


jednání

budou

identifikovány

situace,

které

poskytovatelé povaåují za „krizové“ (tzn., åe v jistých situacích se nemají na koho obrátit o odbornou pomoc) a navrhnou vhodná ĜHãení tČchto situací Popis


Realizátor




Poþet uåivatelĤ

-

Finanþní náklady

-

Zdroje

lidské

-

materiálové

-

prostorové

-

Pozn.: Problém nedostateþné psychiatrické pomoci ve mČstČ byl identifikován ve 3 pracovních skupinách. Garanti skupin jsou s tímto stavem obeznámeni, na ĜHãení problému budou pracovní skupiny spolupracovat.


75

Komunitní plán statutárního mČsta Karviná 'Čti, mládeå, rodina Děti, mládež, rodina _________________________________________________________________________________________

DČti, mládeå, rodina 1. Úvod Charakteristická pro tuto skupinu je skuteþnost, åe se tady Ĝadí jiå dČti a mládeå od narození do zletilosti a mládeå ve vČku blízkém zletilosti a také dospČlí obþané v psychické krizi. U dČtí a mládeåe se jedná o dvČ základní skupiny, tj. zdravá skupina s moåností ohroåení SĜedevãím vnČMãími vlivy a zasaåená skupina, jejíåþlenové trpí pĜechodnČ nebo dlouhodobČ poruchami psychického nebo sociálního vývoje. Od sþítání obyvatel v roce 1991 do sþítání v roce 2001 se poþet úplných rodin tvoĜených manåelským párem s dČtmi nebo bez dČtí sníåil v ýR o 7,1 %. Proti tomu doãlo ke zvýãení poþtu neúplných rodin (jeden z rodiþĤ alespoĖ s jedním dítČtem) o 32,7 %. Úplné rodiny tak pĜedstavují jen 54,6 % vãech domácností a domácnosti jednotlivcĤ dosahují témČĜ 30 %. Tyto zmČny byly zpĤsobeny prudkým sníåením sĖateþnosti nejmladãích roþníkĤ, pokraþující vysokou rozvodovostí, dramatickým sníåením porodnosti a proti tomu i mírnČ klesající úmrtností. V pĜípadČ nárĤstu domácností jednotlivcĤ významnou roli sehrál prodluåující se YČk seniorĤ. %Čhem pouhých 10 let (1991 - 2001) vzrostl v þeské populaci poþet svobodných åen starãích 15 let o 34 %, poþet rozvedených åen o témČĜ 35 %, ale poþet vdaných åen se sníåil o 4,8 %. RozvádČná manåelství mají za sebou necelých 13 let spoleþného åivota a narodilo se v nich prĤPČrnČ 1,5 dČtí. K nejvyããímu nárĤstu vãak doãlo v pĜípadČ neúplných rodin. Jejich poþet se zvýãil o 142 tisíc, tj. o 32,7 %. Rozvedená åena s dČtmi je nejþastČMãím pĜípadem neúplné rodiny a neúplné rodiny vykazují nejvyããí míru spoleþného bydlení s dalãí domácností v jednom bytČ, pĜedevãím u rodiþĤ. ZmČny ve sloåení rodin a domácností se jiå dnes zaþínají promítat do åivota tČchto nejmenãích sociálních skupin, ale i do åivota celé spoleþnosti. Mají významné dopady do rodinné sféry, populaþní a bytové politiky.

76



2. Teoretická východiska V rámci této kapitoly budou upĜesnČny základní pojmy a názvy, které se budou vyskytovat v sekci nazvané 'Čti, mládeå, rodina. Mimo jiné

je zde uveden struþný pĜehled

poskytovatelĤ sociálních sluåeb na území mČsta Karviná. 3Ĝi zpracování této sekce byly k objasnČní nČkterých vazeb a závislostí vyuåity také podklady a závČry Sociodemografické analýzy statutárního mČsta Karviná, publikované v prosinci 2003 a výsledky vyplývající z Analýzy spokojenosti uåivatelĤ sociálních sluåeb mČsta Karviná zpracované v srpnu 2003 pro potĜeby vytvoĜení komunitního plánu ve mČstČ.

2.1 Základní pojmy 'Čti – základ právního postavení dítČte je tradiþQČ odvozován z práva rodinného, kde jsou upraveny zásadní vztahy mezi rodiþi a dČtmi. Pro úþely Zákona o sociálnČ-právní ochranČ GČtí þ. 359/1991 Sb. se dítČtem rozumí nezletilá osoba, tzn. osoba ve vČku do 18 let.

Nezletilí – podle § 8 Obþanského zákoníku þ. 141/1950 Sb. zpĤsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat a brát na sebe povinnosti (zpĤsobilost k právním úkonĤm) vzniká v plném rozsahu zletilostí, které se nabývá dovrãením 18. roku vČku. Z hlediska trestního a pĜestupkového práva je zletilosti dosaåeno dovrãením 15. roku vČku.

Mládeå – tato kategorie není vymezena právnČ, ale je vymezena sociálnČ. V institucionální praxi se pouåívá pro vãechny osoby do 18 let, coå je mladãí vČková skupina mládeåe. Starãí vČkovou skupinu mládeåe tvoĜí osoby 18 - 26 let.

Mladiství – termín uåívaný trestním (pĜestupkovým) právem pro vČkovou skupinu 15 aå 18 let.


77


Sociální pracovník OSPO – odborný pracovník orgánu OSPO (sociálnČ-právní ochrana dČtí), který vyhledává ohroåené GČti, výchovnČ pĤsobí na rodiþe, vykonává funkci opatrovníka, podává návrhy k soudu s cílem prosazení sociálnČ-právní ochrany dČtí, organizuje náhradní péþi o dČti apod.

Odlehþovací sluåby (respitní péþe) - sluåba je urþena rodinám, které celoroþQČ peþují o dítČ s postiåením. Sluåby jsou poskytovány zejména formou doprovodĤ dítČte do ãkoly, péþí v domácím prostĜedí a také formou krátkodobých pobytĤ. Cílem je umoånit rodiþĤm chodit do zamČstnání, zapojit se do spoleþenského åivota, odpoþinout si od celoroþní péþe o dítČ.

ZaĜízení pČstounské péþe - sluåba je urþena dČtem bez rodinného zázemí (opuãWČné dČti; dČti, které nemohou åít se svými rodiþi z dĤvodu ohroåení týráním, zanedbáváním; dČti, které jsou z dĤvodu postiåení, onemocnČní þi poruch chování umísĢovány krátkodobČþi dlouhodobČ do ústavní péþe). Obsahem sluåby je poskytnutí rodinného zázemí a rodinné výchovy. Cílem je umoånit opuãWČným dČtem åít v rodinném prostĜedí.

Raná péþe - sluåba orientovaná na celou rodinu s dítČtem raného vČku, jehoå vývoj je ohroåen vlivem zdravotního postiåení þi biologickými faktory nebo prostĜedím. Do sluåeb se promítají pedagogická, sociální a zdravotní opatĜení. Cílem je vrátit nebo zachovat rodiþĤm jejich kompetenci k výchovČ dítČte a k vytváĜení vhodných podmínek pro jeho vývoj.

Poradna - sluåba je urþena klientĤm, kteĜí v dĤsledku sníåené sobČstaþnosti v nČkterých oblastech, napĜ. v uplatĖování práv a nárokĤ; vyuåívání veĜejných míst a sluåeb, kontaktu s komunitou i rodinou, komunikaci, nejsou schopni bez vnČMãí podpory vyĜHãit specifickou situaci ve svém åivotČ.

Rodina - základní organická jednotka spoleþnosti.

78



2.2 ZaĜízení poskytující soc iální sluåby v Kar viné Nízkoprahové zaĜízení pro dČti a mládeå - hlavním cílem je sociální prevence a socializace jedince. Cílem je ochrana dítČte pĜed patologickými sociálními jevy jako prevence moåného dysfunkþního vývoje jeho osobnosti a chování. ZaĜízení se snaåí svými sluåbami naplnit volný þas aktivitami pĜispívajícími k jeho osobnímu rĤstu a zabránit rĤzným formám delikventního chování dítČte. Ve mČstČ Karviná tyto sluåby poskytuje: •

Slezská diakonie, Nízkoprahové zaĜízení pro dČti a mládeå, StĜedisko volného þasu Pohoda, V Aleji 435, Karviná-Ráj

•

StĜedisko volného þasu dČtí a mládeåe Oáza, Mírová 1434, Karviná-Nové MČsto

•

Nízkoprahové zaĜízení pro dČti a mládeå Kometa, ýajkovského 2216, Karviná-Mizerov

•

Slezská diakonie, Nízkoprahové zaĜízení pro mládeå Klub On Line, Fryãtátská 168, Karviná-Fryãtát

•

21. hlídka Royal Rangers, ýSA 2864, Karviná-Hranice .

Domy na pĤli cesty - jde o þasovČ omezenou dlouhodobou sluåbu v zaĜízení, která je spojena s poskytnutím bydlení. Je urþena lidem ve vČku 18 - 26 let, kteĜí opouãWČjí ústavní zaĜízení, pĜípadnČ rodinu, a jejichå schopnost zaþlenit se do bČåného åivota je sníåena. Cílem je rozvinout schopnosti lidí a umoånit jim, aby se osamostatnili a byli schopni vést samostatný åivot. Ve mČstČ Karviná tyto sluåby poskytuje: •

'Ĥm na pĤli cesty HeĜmánek, O. Foltýna 267, Karviná-Staré MČsto

Jesle - zaĜízení usiluje o zabezpeþení vãestranného harmonického rozvoje, snaåí se vycházet z potĜeb dČtí raného vČku do 3 let. Ve mČstČ Karviná tuto sluåbu poskytuje: •

Jesle, Závodní 1667, Karviná-Nové MČsto

Domov pro mentálnČ postiåené - zaĜízení je urþeno pro osoby s mentálním postiåením ve vČku 12 - 40 let. Jedná se o zaĜízení rodinného typu. Ve mČstČ Karviná tuto sluåbu poskytuje: •

Slezská diakonie, Hosana, LázeĖský park 463, Karviná-Darkov Komunitní plán sociálních služeb80statutárního města Karviná

79


Sdruåení pro pomoc mentálnČ postiåeným - cílem této organizace je pomáhat lidem s mentálním postiåením vþetnČ lidí postiåených více vadami a jejich rodinám. Snaåí se podporovat vãechny iniciativy zabezpeþující trvalé zlepãení podmínek åivota. Ve mČstČ Karviná tuto sluåbu poskytuje: •

Sdruåení pro pomoc mentálnČ postiåeným ýR - místní organizace Karviná, 0â 25. výroþí, Karviná-Ráj kontaktní adresa: Borovského 349, Karviná-Ráj

Linka dĤYČry - sluåba s nepĜetråitým provozem je urþena obþanĤm vãech vČkových kategorií. Kontakt je moåný telefonicky nebo e-mailem. Volající mĤåe oþekávat podporu, povzbuzení, oporu, rozãtĜení zorného pole pĜi ĜHãení problémĤ, pomoc v orientaci, informaci. Linka dĤYČry dává moånost ventilace, vyjádĜení emocí. Ve mČstČ Karviná tuto sluåbu poskytuje: •

[email protected], tel.: 596 318 080 / 596 345 513 / 603 885 886

Byt prozatímního bydlení - sociální byt. UmoåĖuje bydlení pro matky s dČtmi, které prokázaly, åe jsou schopny vést ĜádnČ domácnost, pracují nebo jsou plnČ invalidní a jsou v bytové tísni. Ve mČstČ Karviná tuto sluåbu poskytuje: •

Sociální sluåby Karviná, O. Foltýna 267, Karviná-Staré MČsto

Centrum psychologické pomoci - zaĜízení poskytuje psychologickou a psychoterapeutickou pomoc rodinám, partnerĤm, jednotlivcĤm ve vztahových problémech, poradenství rozvodové a porozvodové, výchovné a výukové obtíåe dČtí, psychosociální poradenství, právní poradenství v rodinných záleåitostech, poradenství pro závislé, relaxaþní techniky. Ve mČstČ Karviná tuto sluåbu poskytuje: •

Rodinná a manåelská poradna - Centrum psychologické pomoci, Na BČlidle 5, Karviná-Fryãtát

Centrum denních sluåeb - sluåba je urþena klientĤm, jejichå schopnosti jsou sníåeny, napĜ. v oblasti osobní péþe,

80



vyuåívání veĜejných míst a sluåeb, vyuåití volného þasu, získání a udråení si pracovního místa, uplatĖování práv a nárokĤ, kontaktu s komunitou atd. DČtem je poskytována logopedická, psychologická, terapeutická, neurologická péþe a fyzioterapie. Centrum denních sluåeb poskytuje klientĤm péþi, výchovu a vzdČlávání v celkovČ moåném rozsahu. Ve mČstČ Karviná tyto sluåby poskytuje: •

Slezská diakonie, Eunika, Horova 654, Karviná-Ráj - centrum denních sluåeb je urþeno pro dČti s kombinovaným postiåením.

•

Ústav sociální péþe DĤm V Aleji, V Aleji 434, Karviná-Ráj - stacionáĜ pro mentálnČ postiåené dČti a mládeå.

MateĜské centrum - je urþeno pro maminky nebo jiné osoby na mateĜské dovolené. Hlavním cílem je sníåit spoleþenské negativní dĤsledky, které provázejí mladé rodiny zejména v prvních letech åivota jejich dČtí. Ve mČstČ Karviná tuto sluåbu poskytuje: •

MateĜské centrum Sluníþko, G. Morcinka 1112, Karviná-Nové MČsto


2.3 Výstupy soc iodem ografické analýzy statutárního m Čsta Karviná 3Ĝi zpracování této sekce byly k objasnČní nČkterých vazeb a souvislostí vyuåity podklady vyplývající ze Sociodemografické analýzy statutárního mČsta Karviná publikované v prosinci 2003.


81


Tabulka þ. 18 Poþet obyvatel ve mČstČ Karviná dle vČkové struktury Rok 9Čková struktura

1991

2001

Obyvatelstvo celkem Poþet %

Muåi

äeny

Poþet

%

Muåi

äeny

0-4

4 267

6,2

2 168

2 099

2 839

4,4

1 449

1390

5-9

4 433

6,5

2 219

2 214

3 845

5,9

1 978

1 867

10 – 14

5 151

7,5

2 668

2 483

4 216

6,5

2 152

2 064

15 – 19

6 144

9,0

3 170

2 974

4 303

6,6

2 162

2 141

20 – 24

5 093

7,4

2 817

2 276

4 791

7,3

2 516

2 275

25 – 29

5 073

7,4

2 700

2 373

5 527

8,5

2 836

2 691

30 – 34

4 636

6,9

2 435

2 201

4 827

7,4

2 662

2 165

35 – 39

4 994

7,3

2 490

2 504

4 856

7,5

2 599

2 257

40 – 44

5 498

8,0

2 662

2 836

4 354

6,6

2 275

2 079

45 – 49

5 697

8,4

2 696

3 001

4 613

7,1

2 315

2 298

50 – 54

4 677

6,8

2 427

2 250

4 907

7,5

2 318

2 589

55 – 59

3 617

5,3

1 861

1 756

4 923

7,6

2 220

2 703

60 - 64

3 035

4,4

1 379

1 656

3 798

5,8

1 860

1 938

65 - 69

2 585

3,8

1 054

1 531

2 748

4,2

1 286

1 462

70 - 74

1 325

1,9

477

848

2 056

3,2

807

1 249

75 - 79

2 180

3,2

662

1 518

1 494

2,3

478

1 016

80 - 84

-

-

-

-

579

0,9

158

421

85 - 89

-

-

-

-

328

0,5

68

260

90 - 94

-

-

-

-

115

0,2

30

85

95 a více

-

-

-

-

8

0,0

2

6

nezjiãWČno

-

-

-

-

14

0,0

6

8

Celkem

68 405

100

33 885

34 520

65 141

100

32 177

32 964

Z toho

Obyvatelstvo celkem

Z toho

2.3.1 Porodnost NejcharakteristiþWČMãím rysem souþasného demografického vývoje je pokles porodnosti dramatický pokles plodnosti a výrazné zvyãování vČku matek pĜi porodu. Hluboký pokles úhrnné plodnosti je dĤsledkem zlomu v reprodukþním chování generací åen novČ vstupujících do vČku nejvyããí plodnosti. Mladé åeny totiå zaþaly ve zmČQČných podmínkách hromadnČ odkládat vstup do manåelství a tím i narození prvního dítČte do vyããího YČku. PĜitom tento odklad není a ani logicky nemĤåe být kompenzován plodností åen ve vyããím YČku, neboĢ ty svou roli vČWãinou jiå splnily v souladu s pĜedchozím reprodukþním modelem.

82



3Ĝtþin popsaného zlomu je nČkolik. V prvé ĜadČ k nim patĜí zmČna hodnotové orientace mladých lidí, která souvisí s daleko ãirãí moåností osobního uplatnČní v nových podmínkách. Rodina a dČti ztrácejí své pĜední postavení v hodnotovém åebĜtþku nastupujících generací na úkor vzdČlání, zamČstnání, kariéry, osobní spotĜeby, osobního úspČchu a dalãích hodnot. Menãí mČrou pĜispívají k danému vývoji také nepĜíznivé ekonomické podmínky pro zaloåení rodiny: pro vČWãinu mladých lidí ekonomicky nedostupné odpovídající bydlení, vysoké åivotní náklady rodin s dČtmi, obtíåná zamČstnatelnost matek s malými dČtmi.

Transformace vČkové struktury plodnosti by mČla probČhnout ve dvou fázích. Pro první fázi je charakteristický výrazný pokles plodnosti mezi 18. a 27. rokem åivota doprovázený postupným rĤstem vČku nejvyããí plodnosti åen. Druhá fáze bude s nejvČWãí pravdČpodobností ve znamení dalãího vzestupu vČku nejvyããí plodnosti pĜi soubČåném nárĤstu plodnosti åen po 27. roce åivota, coå by ve svém dĤsledku mČlo vést ke zvýãení prĤPČrného vČku matky SĜi narození dítČte z 24,8 vČku v roce 1990 na „evropských“ 27,3 vČku v roce 2010. K rĤstu plodnosti ve vyããím vČku pravdČpodobnČ dojde na úkor pokraþujícího poklesu plodnosti mladãích åen. Oþekávaný vzestup úhrnné plodnosti ve druhé polovinČ prognózovaného období (r. 2010 - 2020) bude souþástí pĜedpokládaného procesu stabilizace intenzity plodnosti a její struktury, procesu, který probČhl nebo probíhá v ĜadČ vyspČlých zemí. Nelze oþekávat, åe klasické nástroje populaþní politiky, jako jsou napĜíklad rodinné pĜídavky, placená mateĜská dovolená, porodné a dalãí, budou mít podstatný vliv na celkovou úroveĖ plodnosti u nás, protoåe: •

se zmČnila hodnotová orientace lidí - nové moånosti seberealizace odsunuly dČti na niåãí pozici v hierarchii individuálních hodnot,

•

podíl klasických nástrojĤ populaþní politiky na reálných pĜíjmech velké vČWãiny rodin je malý a nelze poþítat s tím, åe by se do budoucnosti podstatnČ zvČWãil,

•

YČWãina mladých lidí zatím nemá reálnou moånost naplnit základní podmínky pro zaloåení rodiny, pĜedevãím poĜídit si byt.

V prĤEČhu 90. let minulého století se postupnČ promČĖoval dosavadní model rodiny. Zaþalo se prosazovat partnerské souåití a nadále bylo spoleþensky únosné nelegalizovat takové partnerství sĖatkem. Jedná se o pĜibliåování západoevropskému modelu volnČMãího souåití. Tento trend se v 90. letech minulého století odrazil ve zvýãení podílu dČtí narozených mimo manåelství.


83


Tabulka þ. 19 Vývoj poþtu åivČ narozených dČtí ve mČstČ Karviná Ukazatel/rok

1961

1966

1971

1976

1981

1986

1991

1996

2001

äivČ narození

1 051

1 887

1 616

1 513

1 206

1 134

920

644

564

Graf þ. 3 Vývoj poþtu åivČ narozených dČtí ve mČstČ Karviná Vývoj poþtu åivČ narozených dČtí ve mČstČ 2 000 1 887

1 800

1 616

1 600

Poþet dČtí

1 400

1 513 1 206

1 200

1 134

1 051

1 000

920

800 600

644

400

564

200 0 1961

1966

1971

1976

1981

1986

1991

1996

2001

V letech

Tabulka þ. 20 Ukazatele plodnosti v poþáteþním a koneþném období 90. let minulého století Úhrnná plodnost

PrĤPČrný vČk matky

% mimomanåelských GČtí

Stát, obec

% úhrnné plodnosti realizované do 25 let

1991 - 93

1998 - 00

1991 - 93

1998 - 00

1991 - 93

1998 - 00

1991 - 93

1998 - 00

ýR

1,75

1,14

24,9

26,9

11,1

20,5

58,1

37,9

Karviná

1,75

1,14

24,5

26,0

12,4

26,1

61,8

46,3

Z údajĤ ve výãe uvedené tabulce vyplývá, jaké jsou ukazatele plodnosti a její vývoj ve mČstČ Karviná a pro srovnání jsou zde uvedeny také údaje vztahující se k ýR.

84



Z uvedených dat je patrné, åe prĤPČrný vČk matky se neustále zvyãuje, avãak celorepublikový prĤPČr je vyããí neå v Karviné. Naopak u poþtu mimomanåelsky narozených GČtí Karviná pĜevyãuje celorepublikový prĤPČr témČĜ o 6 %. Tato situace je mimo jiné ovlivnČna celkovou vzdČlaností obyvatel a také mírou nezamČstnanosti, která pĜímo ovlivĖuje åivotní úroveĖ obyvatel. Míra nezamČstnanosti v Karviné nyní dosahuje 23,24 % (bĜezen 2004).

2.3.2 Potratovost Vývoj potratĤ by se dal charakterizovat postupným nárĤstem potratovosti, pĜLþemå v 90. letech minulého století pak následuje výrazné sniåování. Uvedený pokles byl na zaþátku 90. let minulého století velmi prudký, postupnČ se sniåování zpomalilo, ale i tak dochází kaådoroþQČ ke stále niåãímu poþtu provádČných potratĤ. Za hlavní pĜtþinu tohoto pozitivního jevu se povaåuje jednak rozãtĜení rĤzných typĤ antikoncepce, a také zavedení poplatku za provedení potratu jiného neå ze zdravotních GĤvodĤ. Tabulka þ. 21 Vývoj poþtu potratĤ ve mČstČ Karviná Ukazatel/rok

1961

1966

1971

Poþet x x x potratĤ VysvČtlivka: x - údaje nejsou k dispozici

1976

1981

1986

1991

1996

2001

689

773

853

872

518

372


85


Graf þ. 4 Vývoj poþtu potratĤ ve mČstČ Karviná Vývoj poþtu potratĤ ve mČstČ 1 000 900

853

Poþet potratĤ

800 700

872

689

600 518

500 400

372

300 200 100

73

0 1976

1981

1986

1991

1996

2001

V letech

Údaje o poþtu potratĤ jsou k dispozici od r. 1976. Od tohoto roku byl vzestup potratovosti mírného, ale trvalého rázu, zhruba o 10 % v intervalech 5 let. Svého vrcholu dosáhla potratovost v roce 1991, kdy bylo provedeno celkem 872 zákrokĤ. Od tohoto roku byl zaznamenán velice prudký pokles, který je výrazným pozitivním jevem ve mČstČ.

2.3.3 SĖatkovost SociálnČ-ekonomické zmČny se projevily po roce 1989 v reprodukþním chování zejména tČch generací, které od poþátku 90. let minulého století vstupují do reprodukþního vČku. Intenzita a struktura sĖateþnosti, jeå v naãich podmínkách rozhodující mČrou ovlivĖují úroveĖ porodnosti a intenzitu plodnosti, jsou velmi citlivé na sociální, ekonomickou a politickou situaci. OdstranČní politické nesvobody a transformaþní procesy ve spoleþnosti v 90. letech minulého století byly pĜtþinou zmČn myãlení, åivotního zpĤsobu i åivotních hodnot a v souvislosti s tím intenzívnČ ovlivnily vývoj sĖatkového chování mladých lidí, jeå se zaþalo více diferencovat. V souþasné dobČ vstupuje do manåelství v nízkém vČku menãí þást mladých lidí, neå tomu bylo v 70. a 80. letech minulého století, kdy manåelství bylo z mnoha dĤvodĤ ekonomicky výhodnČMãí neå åivot svobodných osob. Navíc dostupnost rozvodu a pomČrnČ tolerantní

86



postoj veĜejnosti k rozvodĤm k rozãtĜení tohoto chování pĜispívaly. VČWãí þást mladých svobodných lidí vãak v 90. letech minulého století zaþala odkládat vstup do manåelství do vyããího vČku proto, åe s pĜíchodem politické svobody se otevĜely ãiroké moånosti osobního rozvoje a manåelství a rodina ztratila své dominantní postavení v åivotČ mladých lidí, aþkoliv si zachovala vysoké ohodnocení v osobním åivotČ. Studium a zvyãování kvalifikace, budování kariéry a zajiãWČní pracovní stability, poznávání cizích zemí a snaha dosáhnout rychle vyããího åivotního standardu jsou upĜednostĖovány pĜed manåelstvím. K odkládání sĖatkĤ pĜispívá ovãem i sociální nejistota, konkrétnČ hrozba nezamČstnanosti a bytové problémy mladých lidí zejména s niåãími, podprĤPČrnými pĜíjmy. Pokud jde o výhled sĖateþnosti, je moåno poþítat s vývojem obdobným jako v ostatních evropských zemích, tzn. pokles sĖateþnosti a nárĤst sĖatkového vČku. Tabulka þ. 22 Vývojový trend sĖatkĤ ve mČstČ Karviná Ukazatel/rok

1961

1966

1971

1976

1981

1986

1991

1996

2001

6Ėatky

426

562

x

766

699

768

586

370

324

VysvČtlivka: x - údaj není k dispozici

Graf þ. 5 Vývojový trend sĖatkĤ ve mČstČ Karviná Vývoj poþtu sĖatkĤ ve mČstČ 900 800

Poþet sĖatkĤ

768

766 699

700 600

586

562

500 400

426 370

300

324

200 100 0 1961

1966

1976

1981

1986

1991

1996

2001

V letech

Poþet sĖatkĤ klesá nejen z dĤvodu dneãních trendĤ, ale také z dĤvodu pobírání vyããích sociálních dávek svobodnými matkami. Komunitní plán sociálních služeb statutárního města Karviná

87


Vývojový trend sĖatkĤ je v tabulce zachycen v intervalech 5 let a to od r. 1961 vyjma roku 1971. Poþet sĖatkĤ postupnČ od r. 1961 narĤstal s malým zakolísáním v r. 1981 a následnČ se dostal na své maximum v r. 1986. Od tohoto roku je vãak zaznamenán velice prudký pokles poþtu sĖatkĤ, a to za 10 let o 52 % (graf þ. 5).

2.3.4 Rozvodovo st Vysoká úroveĖ rozvodovosti Ĝadí ýR jiå delãí dobu na pĜední místo mezi evropskými státy. Postoj veĜejnosti k rozvodĤm i rozvedeným osobám je dosti tolerantní a vČWãina populace povaåuje rozvod za normální východisko z rozpadlého manåelství. Rozvody jsou spoleþensky neåádoucím jevem pĜedevãím proto, åe negativnČ ovlivĖují rodinný åivot a výchovu dČtí. Dosavadní poþty rozvedených manåelství s nezletilými dČtmi se pohybují kolem 70 % vãech rozvodĤ, nejþetnČMãí jsou rozvody manåelství s jedním dítČtem (41 % vãech rozvodĤ), více neåþtvrtina rozvádČjících se manåelství je se dvČma nezletilými GČtmi. Vzhledem ke klesající plodnosti se mírnČ zvýãil podíl rozvodĤ bezdČtných manåelství a manåelství s jedním dítČtem. Tabulka þ. 23 Vývoj poþtu rozvodĤ ve mČstČ Karviná Ukazatel/rok

1961

1966

1971

1976

1981

1986

1991

1996

2001

Poþet rozvodĤ

98

190

x

299

309

226

237

203

283

VysvČtlivka: x - údaj není k dispozici

Tabulka þ. 24 Struktura obyvatelstva ve mČstČ Karviná dle rodinného stavu (r. 2001) Rodinný stav Svobodní Vdané, åenatí Rozvedení OvdovČlí NezjiãWČno Celkem

88

äeny 10 584 14 851 3 259 4 126 144 32 964

Muåi 13 460 14 984 2 763 805 165 32 177

Celkem 24 044 29 835 6 022 4 931 309 65 141


% 36,9 45,8 9,2 7,6 0,5 100


2.3.5 Bydlení, domácnosti Údaje týkající se bydlení a domácností vyplývají ze sþítání lidu, domĤ a bytĤ, které probČhlo v roce 1991 a 2001. PĜi zpracování tČchto údajĤ se þasto pouåívá pojem cenzová domácnost jedná se o sociálnČ nejmenãí kolektiv osob bydlících v jednom bytČ. Je tvoĜena v rámci jedné hospodaĜící domácnosti podle pĜíbuzenského nebo jiného vztahu jednotlivých osob. Je to základní jednotka, která se dále neþlení. Tabulka þ. 25 RozdČlení cenzových domácností ve mČstČ Karviná

_

Úplné rodiny • bez závislých dČtí • se závislými dČtmi Neúplné rodiny • bez závislých dČtí • se závislými dČtmi Víceþlenné nerodinné domácnosti

1991 poþet 17 313 8 053 9 260 2 816 1 174 1 642 68

Domácnosti jednotlivcĤ • z toho bydlící samostatnČ Cenzové domácnosti celkem

6 656 5 513 26 853

Cenzové domácnosti

% 64,5 30 34,5 10,5 4,4 6,1 0,2

2001 poþet 15 258 8 335 6 923 3 856 1 580 2 276 471

% 55 30,1 25 13,9 5,7 8,2 1,7

24,8 20,5 100

8 146 6 003 27 731

29,4 21,6 100


89


2.4 Norm ativy Normativy jsou smČrná þísla a orientaþní údaje. Normativy upozorĖují na prĤPČrný (a tedy pravdČpodobný) výskyt sociálních jevĤ, situací a potĜeb v ýeské republice. Tabulka þ. 26 Orientaþní údaje o výskytu potĜeby sociálních sluåeb v oblasti péþe o dČti a rodinu na 1 000 rodin

na 10 000 obyvatel

u nichå vznikne v prĤEČhu roku potĜeba pomoci

50

80

které potĜebují trvalou pozornost

175

270

na 1 000 dČtí 8

20

140

340

Sociální skupina Rodiny s dČtmi (0-18 let), které potĜebují sociálnČprávní ochranu nebo jiný druh sociální pomoci

u nichå vznikne v prĤEČhu roku potĜeba 'Čti, které jsou ohroåeny pomoci syndromem CAN které potĜebují trvalou pozornost v dĤsledku CAN Pozn.: CAN - týrané a zneuåívané dČti

Na základČ výãe uvedených orientaþních údajĤ byl propoþítán

pravdČpodobný výskyt

potĜeby sociálních sluåeb v oblasti péþe o dČti a rodinu ve mČstČ Karviná.

Tabulka þ. 27 Orientaþní údaje o výskytu potĜeby sociálních sluåeb v oblasti péþe o dČti a rodinu ve mČstČ Karviná poþet rodin

Poþet obyvatel

u nichå vznikne v prĤEČhu roku potĜeba pomoci

545

520

které potĜebují trvalou pozornost

1 908

1 755

poþet dČtí 122

130

2 128

2 210

Sociální skupina Rodiny s dČtmi (0-18 let), které potĜebují sociálnČprávní ochranu nebo jiný druh sociální pomoci

'Čti, které jsou ohroåeny syndromem CAN

90

u nichå vznikne v prĤEČhu roku potĜeba pomoci které potĜebují trvalou pozornost v dĤsledku CAN



2.5 Okruhy problémĤ v rámc i soc iálnČ právní ochrany dČtí •

'Čti, jejichå pĜíznivý vývoj je váåQČ ohroåen nebo naruãen a dČti vyåadující zvýãenou pozornost

Jedná se o dČti, jejichå åivot nebo pĜíznivý vývoj je váåQČ ohroåen nebo naruãen. Jsou to zejména dČti se syndromem CAN; dČti ohroåené rozvratem rodiny – rozvod; rozchod rodiþĤ; GČti, u nichå probíhá paternitní spor; dČti z rodin na nízké sociální úrovni – sociálnČ potĜebné rodiny; osiĜelé dČti; dČti v náhradní výchovČ; dČti páchající trestnou þinnost þi þinnost jinak trestnou; dČti páchající pĜestupky; dČti – obČti trestných þinĤ (ze strany dospČlých i ze strany vrstevníkĤ); dČti s projevy násilí a nesnáãenlivosti; dČti stýkající se s osobami nebo skupinami osob spoleþensky nepĜizpĤsobenými. •

Kriminalita dČtí a mládeåe

%Čhem minulých desetiletí se kriminalita stala v ĜadČ rozvinutých zemí masovým sociálním jevem. Koncentruje se zejména do velkých mČst a prĤmyslových aglomerací s vysokým poþtem anonymních a migrujících osob. MČstské obyvatelstvo je ohroåováno zejména pouliþní kriminalitou, krádeåemi aut a pĜedmČWĤ z aut a loupeåemi. PĜi trestné þinnosti se zvyãuje samoúþelná brutalita a bezohlednost. Na významu nabývá trestná þinnost spojená s drogami a jinými závislostmi a násilná kriminalita páchaná z rasistických a xenofóbních pohnutek. Zvyãuje se podíl prvopachatelĤ a pachatelĤ, jejichå trestná þinnost, byĢ nČkdy závaåná, bývá epizodického charakteru. Roste poþet osob, pro které se zisk z kriminality stal pravidelným zdrojem pĜíjmu. Kriminalita roste zejména mezi vrstvami obyvatelstva åijícími na hranici chudoby a sociálnČ vylouþenými etnickými menãinami. Nezanedbatelný je ovãem také nárĤst kriminality, které se dopouãWČjí dČti spoleþensky a hlavnČ ekonomicky lépe situovaných rodiþĤ (dČti úspČãných podnikatelĤ). Podíl této kriminality na kriminalitČ celkové zatím jeãWČ není statisticky významný, ale expertní odhady potvrzují její stoupající tendenci. Mezi pachateli témČĜ vãech druhĤ trestných þinĤ je dlouhodobČ registrován zvyãující se podíl GČtských, mladistvých a mladých dospČlých pachatelĤ. Z teritoriálního hlediska byl v roce 1998 nejvyããí poþet dČtí a mladistvých vyãetĜován v Praze, OstravČ, BrnČ, Karviné a MostČ. Poþet vyãetĜovaných osob ve vČku do 18 let v tČchto regionech þiní 24,22 % z celkového poþtu vyãetĜovaných osob v této vČkové kategorii.


91


3. ZávČry analýzy spokojenosti uåivatelĤ sociálních sluåeb Analýza spokojenosti uåivatelĤ sociálních sluåeb mČsta Karviná byla zpracována v þervenci a srpnu 2003 v zaĜízeních poskytujících sociální sluåby v Karviné pro potĜeby vytvoĜení fungujícího komunitního plánu ve mČstČ. Z analýzy anonymních dotazníkĤ vyplnČných Xåivateli zaĜízení, která se dobrovolnČ zúþastnila prĤzkumu spokojenosti, vyplynuly poznatky o subjektivním hodnocení uåivatelĤ poskytovaných sluåeb, o jejich vyjádĜených i pociĢovaných potĜebách. V pĜípadČ zájmu je kompletní vypracování Analýzy spokojenosti XåivatelĤ sociálních sluåeb mČsta Karviná k nahlédnutí k dispozici na Magistrátu mČsta Karviné, odboru správy majetku, oddČlení rozvoje.

Hodnocení sluåeb uåivateli vypovídá o jejich celkové spokojenosti. V závČru práce byla uvedena následující zjiãWČní a doporuþení.



•


•

Platící uåivatelé mají na poskytované sluåby vyããí nároky, zároveĖ je ale moåné konstatovat jejich spokojenost. Neplatící uåivatelé jsou k poskytovaným sluåbám málo kritiþtí a bez vČWãích výhrad.

•

O placených sluåbách informují potenciální uåivatele pĜedevãím lékaĜi a sociální pracovníci, dČti a mládeå získávají informace o sluåbách pĜedevãím od známých a kamarádĤ.

•

'Čti a mládeå proåívají sociální pomoc jako diskvalifikující.

•

V porovnání jednotlivých charakteristik sociálních sluåeb dominuje pĜedevãím pĜístup pracovníkĤ k uåivatelĤm a jejich odbornost, coå mĤåe vypovídat o kvalitČ pracovníkĤ

92



zaĜízení zahrnutých ve výzkumu, pĜípadnČ o urþité závislosti klientĤ na sluåEČ, respektive na pracovnících sluåbu poskytujících.

CelkovČ hodnotí uåivatelé úroveĖ poskytovaných sociálních sluåeb jako nadprĤPČrnou. •

Spokojeni jsou s odborností sociálních pracovníkĤ, moåností vyjádĜit se, podávanými informacemi, pĜístupem k uåivatelĤm, prostĜedím poskytovatelĤ, ãtĜí nabízených sluåeb, místní dostupností.

•

Kriticky se vyjadĜují k bezbariérovosti jednotlivých zaĜízení poskytovatelĤ.

•

PrĤPČrnČ hodnotí dalãí kontakty na jiná zaĜízení, popĜ. na jiné poskytovatele, ceny sluåeb, þasovou dostupnost.


první kontakt se sluåbou zprostĜedkovávají nejþastČji pĜátelé a známí,

•

vyuåívají sluåby krátkodobČ,

•

vyuåívají sluåby v pracovních dnech,

•

nejþastČji uvádČjí absenci alternativní sociální sluåby,

•

SĜed uåitím sluåby mají dostatek kvalitních informací,

•

druhá nejvýznamnČMãí skupina, která nepociĢuje po uåití sluåby zlepãení kvality åivota.

3Ĝíklad hodnocení Hodnocení sociálních sluåeb åenami na mateĜské dovolené CelkovČ hodnotí úroveĖ poskytovaných sociálních sluåeb jako podprĤPČrnou (1,75). Pozn.: V celkové hodnotící ãkále 1 - 5 byl prĤPČr hodnocení úrovnČ poskytovaných sociálních sluåeb 1,6. Vzhledem k této skuteþnosti se hodnocení 1,75 jeví jako podprĤPČrné, i kdyå se jedná o celkovČ velmi dobré hodnocení. Vysokého bodového ohodnocení dosáhly tyto charakteristiky: - þasová dostupnost (1,17), - prostĜedí poskytovatelĤ (1,17), - ãtĜe nabízených sluåeb (1,17), - pĜístup ke klientele (1,50).


93


Více kriticky se uåivatelky vyjadĜují k tČmto charakteristikám: - bezbariérovost jednotlivých zaĜízení poskytovatelĤ (3,60), - dalãí kontakty na jiná zaĜízení nebo na jiné poskytovatele (2,20), - ceny sluåeb (1,83), - moånost vyjádĜit se (1,83). V pásmu dosaåeného prĤPČru se vyskytují tyto charakteristiky: - místní dostupnost, - odbornost sociálních pracovníkĤ, - podávané informace. Hodnocení sociálních sluåeb studenty a åáky CelkovČ hodnotí úroveĖ poskytovaných sociálních sluåeb jako nadprĤPČrnou (1,43). Vysokého bodového ohodnocení dosáhly tyto charakteristiky: - odbornost sociálních sluåeb (1,12), - moånost vyjádĜit se (1,15), - podávané informace (1,15), - pĜístup ke klientele (1,18), - prostĜedí poskytovatelĤ (1,24), - ãtĜe nabízených sluåeb (1,35), - místní dostupnost (1,48).

Více kriticky se uåivatelé vyjadĜují k tČmto charakteristikám: - bezbariérovost jednotlivých zaĜízení poskytovatelĤ (2,33).

V pásmu dosaåeného prĤPČru se vyskytují tyto charakteristiky: - þasová dostupnost, - dalãí kontakty na jiná zaĜízení, popĜ. na jiné poskytovatele, - cena sluåby.

94



4. Výstupy pracovních skupin V rámci organizaþní struktury procesu komunitního plánování ve mČstČ Karviná vzniklo celkem pČt pracovních skupin (senioĜi; zdravotnČ postiåení; dČti, mládeå, rodina; lidé v obtíåných åivotních situacích; romské etnikum), které samostatnČ ĜHãily danou oblast sociálních sluåeb. Jednání pracovních skupin se uskuteþĖovala prĤEČåQČ od podzimu roku 2003 aå do léta roku 2004. SWOT analýzu, vize, cíle, priority a následnČ jednotlivá opatĜení v oblasti sociálních sluåeb pro dČti, mládeå, rodinu nadefinovali v prĤEČhu nČkolika jednání pracovních skupin zástupci níåe uvedených organizací (poskytovatelé a uåivatelé sociálních sluåeb) a Magistrátu mČsta Karviné (zadavatel sociálních sluåeb).

Garant pracovní skupiny: Jarmila Zelková, Magistrát mČsta Karviné • Centrum psychologické pomoci, Rodinná a manåelská poradna, Na BČlidle 815, Karviná-Fryãtát •

Jesle, StĜedisko Sociálních sluåeb Karviná, Závodní 1667, Karviná-Nové MČsto

•

MateĜské centrum Sluníþko, G. Morcinka 1112, Karviná-Nové MČsto

•

StĜedisko volného þasu dČtí a mládeåe OÁZA, Mírová 1434, Karviná-Nové MČsto

•

Nízkoprahové zaĜízení pro dČti a mládeå KOMETA, ýajkovského 2216, Karviná-Mizerov

•

Slezská diakonie, Nízkoprahové zaĜízení pro dČti a mládeå, StĜedisko volného þasu POHODA, V Aleji þ. 435, Karviná-Ráj

•

Slezská diakonie, Nízkoprahové zaĜízení pro mládeå Klub On Line, Fryãtátská 168, Karviná-Fryãtát

•

21. hlídka Royal Rangers, ýSA 2864, Karviná-Hranice

•

Slezská diakonie, Centrum primární prevence, Fryãtátská 168, Karviná-Fryãtát

•

þlenové sociální komise Rady mČsta Karviné


95


4.1 SWOT analýza V rámci zpracování poznatkĤ a podkladĤ získaných jednotlivými pracovními skupinami pro úþely vytvoĜení komunitního plánu statutárního mČsta Karviná, byla zpracována níåe uvedená SWOT analýza, tj. analýza silných stránek (Strenght), slabých stránek (Weakness), SĜíleåitostí (Opportunities) a ohroåení (Threats). NáslednČ byly jednotlivé body SWOT analýzy ohodnoceny pracovní skupinou dle váhy významnosti.

Silné stránky

3Ĝíleåitosti

spolupráce s dobrovolníky (zájem dobrovolníkĤ o spolupráci XãetĜení finanþních prostĜedkĤ)

vstup do EU - dalãí finanþní zdroje

podpora mČsta (poskytnutí nebytových prostor za symbolické ceny)

dalãí prezentace organizací (prezentace poskytovaných sluåeb)

profesionalita poskytovatelĤ sociálních sluåeb

lepãí spolupráce s médii

Slabé stránky

Ohroåení

malá angaåovanost rodiþĤ

nezájem uåivatelĤ o poskytované sluåby

nedostatek financí na zabezpeþení provozu


výskyt sociálnČ patologických jevĤ ve mČstČ

ztráta podpory mČsta, kraje

odchod mladých lidí z mČsta (vysoká nezamČstnanost, „odliv mozkĤ“, nedostatek bytĤ) Pozn.: PĜíleåitosti definované touto SWOT analýzou nelze povaåovat jako externí faktory, ale jako faktory ovlivnitelné realizací tohoto programu nebo mající pĜímou vazbu na jeho realizaci.

96



Silné stránky A

B

C

bodové ohodnocení

spolupráce s dobrovolníky - zájem dobrovolníkĤ o spolupráci úspora finanþních prostĜedkĤ

10

podpora mČsta (napĜ. poskytnutí NP za symbolické nájemné)

9

profesionalita poskytovatelĤ sociálních sluåeb

5

zachování jeslí

4

moånost výbČru mezi jednotlivými zaĜízeními

3

vstĜícný pĜístup nČkterých ãkol (pĜípadné vyuåití tČlocviþen nČkterých Zâ) 2 aktivita, angaåovanost a zájem dČtí

2

kladný pĜístup samotných organizací (poskytovatelĤ)

2

existence komplexních psychologických sluåeb

2

bezbariérovost zaĜízení a profesionalita poskytovatelĤ

1

Slabé stránky A

B

C

malá angaåovanost rodiþĤ

10

nedostatek financí k zabezpeþení provozu

6

výskyt sociálnČ patologických jevĤ ve mČstČ

6

neexistence koordinace poskytovaných sluåeb

5

trend nefunkþní rodiny (vysoká rozvodovost)

5

nedostatek vybavení zaĜízení

4

omezená þasová dostupnost (poptávka po provozu o víkendu)

4

nedostatek dobrovolníkĤ

4

nedostatek NNO a církevních organizací

0

3Ĝíleåitosti A

bodové hodnocení

bodové hodnocení

vstup ýR do EU - moånost získání dalãích finaþních zdrojĤ

10

dalãí prezentace organizací, poskytovaných sluåeb a výsledkĤ své þinnosti 9

B

C

lepãí spolupráce s médii

8

vzájemná spolupráce mezi poskytovateli obdobných sluåeb

5

vzájemná komunikace uåivatelĤ s poskytovateli

5

více dobrovolníkĤ

4

komunitní plánování

3


97


Ohroåení A

bodové ohodnocení


13


10

ztráta podpory mČsta, kraje

8

odchod mladých lidí z mČsta (vysoká nezamČstnanost, odliv mozkĤ,

B

C

nedostatek bytĤ)

8

neochota spolupracovat (rodina, ãkola, mČsto, NNO)

2

ztráta podpory mecenáãĤ (neochota firem sponzorovat)

2

stárnutí populace

1

zdraåování sluåeb

1

Poznámka: A - váha s velkou významností B - váha se stĜední významností C - váha s menãí, avãak nezanedbatelnou významností

4.2 Vize, cíle, priority VIZE Karviná chce v rámci poskytovaných sociálních sluåeb stavČt na dobrých zkuãenostech, vyuåívat stávajícího potenciálu sociálních zaĜízení a podporovat jejich vãestranný rozvoj.

CÍLE A.

Zajistit dostatek finanþních prostĜedkĤ na pokrytí bČåných provozních a organizaþních nákladĤ a zároveĖ na rozvoj aktivit v této oblasti.

98

B.

Podporovat informovanost o poskytovaných sluåbách a propagovat poskytované sluåby.

C.

Zajistit finanþQČ dostupné a spádovČ dostupné prostory.



PRIORITY •

VytvoĜit spoleþný fond pro sponzory.

•

VytvoĜit úþelový finanþní fond pro ĜHãení krizových situací.

•

VytvoĜit transparentní grantový systém mČsta.

•

Zajistit profesionální poradenství ze strany mČsta pĜi psaní projektových åádostí.

•

Iniciovat spoleþná setkání se zástupci mČsta (komise).

•

Zajistit provoz nízkoprahových a volnoþasových aktivit v kaådé þásti mČsta.

•

Realizovat funkþní síĢ terénní sociální práce s dČtmi a mládeåí.

•

Vybudovat sportovní areál.

•

Spolupracovat se ãkolami (Zâ, Sâ, Vâ) - tČlocviþny, hĜLãWČ, atd. (zabezpeþení prostor).

•

Vypracovat projekt „startovací byty pro mladé“.

Komunitní plán sociálních služeb100 statutárního města Karviná

99


4.3 OpatĜení 1. VYTVOěIT ÚýELOVÝ FINANýNÍ FOND K ě(âENÍ KRIZOVÝCH SITUACÍ 1. finanþní

problémy

malých

organizací

-

poskytovatelĤ

sociálních sluåeb ZdĤvodnČní

2. finanþní problémy pĜi realizaci projektĤ z evropských zdrojĤ (nutno pĜeúvČrovávat aktivity, dlouhé platební lhĤty, platby Då po samotné realizaci atp.) 1. podpoĜit NNO poskytující sociální sluåby ve mČstČ Karviná 2. poskytnout finanþní pomoc NNO, které potĜebují pĜeúvČrovat nebo pĜeklenout finanþní krizi (plynoucí napĜíklad ze zpČtných

Cíle

plateb nákladĤ v rámci projektĤ) 3. zvýãit absorbþní kapacitu neziskového sektoru pĜi získávání financí z EU 1. v

rámci

pracovních

skupin

KP

zmapovat

potĜeby

poskytovatelĤ (co povaåují za krizové situace pro své organizace) Popis

2. ]Ĝídit úþelový úvČrový fond 3. specifikovat

nediskriminaþní

kritéria

vyuåívání

financí

z fondu 4. informovat o moånostech vyuåití vãechny potenciální klienty garant skupiny pĜedá výstupy z jednání s poskytovateli zástupcĤm Realizátor

PČsta (vedoucí odboru sociálních vČcí, pĜísluãnému námČstkovi primátora)


1. pololetí 2005

Poþet uåivatelĤ


Finanþní náklady

-

Zdroje

100

lidské

správní rada fondu

materiálové

-

Komunitní plán sociálních101 služeb statutárního města Karviná


prostorové

-

2. VYTVOěIT PRģHLEDNÝ GRANTOVÝ SYSTÉM MċSTA 1. poskytovatelé sluåeb pociĢují nejistotu ve financování aktivit ZdĤvodnČní

2. PČsto nezdĤvodĖuje nepĜidČlení finanþních prostĜedkĤ neexistuje zpČtná vazba pro poskytovatele 1. nadefinovat poskytovatelĤm sociálních sluåeb jasná kritéria pro pĜidČlování financí

Cíle 2. vytvoĜit motivaþní prostĜedí pro organizace - poskytovatele sluåeb 1. vypracovat prĤhledné

zásady pro poskytování dotaþních

prostĜedkĤ mČstem

Popis

2. informovat vãechny NNO na území mČsta vedoucí OSV zpracuje zásady pro poskytování dotací a seznámí

Realizátor

s nimi poskytovatele sociálních sluåeb


grantové Ĝízení na rok 2006

Poþet uåivatelĤ

NNO poskytující sluåby ve mČstČ Karviná

Finanþní náklady

-

Zdroje

3.

lidské

-

materiálové

-

prostorové

-

INICIOVAT SPOLEýNÁ SETKÁNÍ SE ZÁSTUPCI MċSTA 1. chybí pravidelné setkávání zástupcĤ

ZdĤvodnČní

mČsta se zástupci

poskytovatelĤ sociálních sluåeb 2. absence vzájemné zpČtné vazby 1. udrået pravidelný kontakt mezi poskytovateli sociálních sluåeb

Cíle

a zástupci mČsta 2. zlepãit informovanost jak poskytovatelĤ sociálních sluåeb tak i Komunitní plán sociálních služeb102 statutárního města Karviná

101


zadavatelĤ sociálních sluåeb 3. SČstovat dobré vztahy mezi úþastníky sociálních sluåeb 1. zpracovat plán a harmonogram spoleþného setkávání (v rámci pracovních skupin – napĜ. schĤzky 2 – 3 x roþQČ v návaznosti na aktuální potĜeby, napĜ. vyhláãení grantového Ĝízení) Popis

2. iniciovat spoleþná setkání, na jednání pracovních skupin SĜizvat zástupce mČsta (jako velmi dĤleåitá je vnímána komunikace s manaåerem prevence kriminality, zástupci OSPO, OSV ad.)

Realizátor

garant, pracovní skupina, zástupci mČsta


1. þtvrtletí 2005

Poþet uåivatelĤ

zástupci poskytovatelĤ ve mČstČ Karviná

Finanþní náklady

-

Zdroje

lidské

-

materiálové

-

prostorové

místnost pro schĤzky pracovních skupin

4. ZAJISTIT PROVOZ NÍZKOPRAHOVÝCH A VOLNOýASOVÝCH AKTIVIT 4. 1

Zajistit provoz a fungování volnoþasových a nízkoprahových stĜedisek ve vãech þástech mČsta 1. nedostatek volnoþasových a nízkoprahových zaĜízení pro dČti a mládeå v nČkterých þástech mČsta (Hranice, Sovinec, Staré

ZdĤvodnČní

0Čsto, Ráj) 2. tyto sluåby jsou dĤleåitou souþástí prevence kriminality a patologických jevĤ 1. zajistit dostateþnou nabídku volnoþasových a nízkoprahových aktivit

Cíle

dČtem a mládeåi åijícím v Karviné

2. SĜedcházet výskytu sociálnČ patologických jevĤ 3. SĜedcházet kriminalitČ dČtí a mládeåe

102



1. identifikovat potĜebu vzniku stĜedisek (dle sociodemografické analýzy - poþtu dČtí) 2. vytipovat a oslovit vhodné poskytovatele tČchto sluåeb Popis 3. ve spolupráci s manaåerem prevence kriminality zpracovat projekt 4.

hledat moånosti financování a realizace projektu

NNO, která je schopna vytvoĜit své dalãí pracoviãWČ (napĜ. Akademie J. A. Komenského aj.) - åádoucí je podpora mČsta

Realizátor

(napĜ. podpora pĜi hledání vhodných prostor), novČ zaloåená NNO


1. þtvrtletí 2006

Poþet uåivatelĤ

50 dČtí v jednom stĜedisku

Finanþní náklady

600 tis. mzdové, 300 tis. provozní 1

lidské Zdroje

vedoucí,

1

vychovatel,

1

sociální

pracovník, dobrovolníci

materiálové prostorové

EČåné vybavení stĜediska min. 3 místnosti v dostupné þásti mČsta se sociálním zaĜízením

4. 2 Realizovat funkþní síĢ terénní sociální práce s dČtmi a mládeåí 1. stacionární zaĜízení nejsou schopna pokrýt celou oblast Karviné (jsou limitována danou lokalitou) ZdĤvodnČní

2. terénní sociální práce disponuje lepãími mechanismy dosaåení nízkoprahovosti (dostupnost sociální, ekonomická, prostorová, þasová) 1. zmapování mČsta Karviná z hlediska koncentrace sociálnČ patologických jevĤ

Cíle

2. vyhledávání a kontaktování rizikových skupin dČtí a mládeåe 3. nabízení sociálnČ intervenþní sluåby

Komunitní plán sociálních služeb104 statutárního města Karviná

103


4. podpora pozitivních sociálních návykĤ a prevence sociálnČ patologických jevĤ 5. spolupráce represivních (MP Karviná, PýR) a preventivních (streetwork, nízkoprahová a volnoþasová zaĜízení, OSPO) sloåek ĜHãících kriminalitu dČtí a mládeåe 1. vytipovat vhodného poskytovatele 2. motivovat

poskytovatele

k zavedení

sluåby

streetwork

(podpora mČsta a dalãích spolupracujících subjektĤ) 3. poskytovatel zajistí prostĜedky pro rozvinutí sluåby Popis

4. zajistit odbornou stáå v jiå fungujících programech (Praha, Blansko, Pardubice aj.) 5. metodicky spolupracovat s programy terénní sociální práce v Karviné (Harm Reduction NET, o. s. a Klub On Line – Slezská diakonie)

Realizátor

NNO, které jiå poskytují sluåby pro dČti a mládeå, nebo novČ vzniklá NNO


1. þtvrtletí 2006

Poþet uåivatelĤ

200 – 300 klientĤ/rok, 5 000 kontaktĤ/rok (tj. 20 kontaktĤ/den) mzda 4 terénních sociálních pracovníkĤ

Finanþní náklady 200 000 provozní (energie, spoje, sluåby, materiál ad.)

Zdroje

104

lidské

4 terénní sociální pracovníci (Sâ, Vâ)

materiálové

viz finanþní

prostorové

zázemí pro 4 streetworkery (30 m2)



5. VYTVOěIT SPOLEýNÝ FOND PRO SPONZORY 1. nedostatek finanþních prostĜedkĤ na pokrytí vãech þinností NNO

ZdĤvodnČní

2. nejednotnost a neprofesionalita pĜi oslovování sponzorĤ 1. spojit síly pro získávání finanþních prostĜedkĤ Cíle

2. SĜíprava projektĤ a spoleþný fundrising 1. svolat koordinaþní skupinu zainteresovaných organizací 2. zváåit vhodnost garanta této aktivity (zda pod hlaviþkou mČsta þi nového sdruåení)

Popis

3. vytvoĜit zásady fungování spoleþného fondu 4. vytvoĜit zpĤsob oslovování sponzorĤ 5. implementovat a realizovat tuto novou aktivitu pracovní skupina (konkrétní ĜHãení bude pĜedmČtem dalãích

Realizátor

jednání)


1. þtvrtletí 2006

Poþet uåivatelĤ

vybrané NNO ve mČstČ

Finanþní náklady

-

Zdroje

lidské

-

materiálové

-

prostorové

-


105


6. VYPRACOVAT PROJEKT „STARTOVACÍ BYTY“ PRO MLADÉ 1. snaha zabránit odchodu mladých lidí z mČsta ZdĤvodnČní

2. nedosaåitelnost získání bytu pro mladé rodiny (finanþní nároþnost, nedostatek bytĤ atd.) 1. vznik malometráåních bytĤ pro mladé (na urþitý poþet let „start“)

Cíle

2. poskytnutí pomoci mladým lidem/rodinám pĜi zajiãWČní vlastního bydlení ve mČstČ Karviná 3. GĤvod pro mladé rodiny zĤstat ve mČstČ 1. identifikovat vhodné prostory 2. identifikovat finanþní krytí

Popis

3. rekonstrukce malometráåních bytĤ pro mladé 4. zpracovat podmínky vyuåití (na urþitý poþet let - „start program“) 5. informovat o této nabídce ãirokou veĜejnost

Realizátor

ĜHãení


-

Poþet uåivatelĤ

-

Finanþní náklady

-

Zdroje

106

pracovní skupina spolu s garantem vypracuje návrhy moåných

lidské

-

materiálové

-

prostorové

-


Komunitní plán statutárního mČsta Lidé v obtíåných åivotních situacích LidéKarviná v obtížných životních situacích ___________________________________________________________________________

Lidé v obtíåných åivotních situacích 1. Úvod Pojem, kterým je oznaþován název této sekce, v sobČ zahrnuje napĜ. osoby nezamČstnané; lidi bez pĜístĜHãí; obČti trestných þinĤ; týrání a zneuåívání; drogovČ závislé. Tato rĤznorodá skupina, kdy kaådý její jednotlivý segment vyåaduje specifický pĜístup a jednání, je tvoĜena osobami, které se dostaly do nepĜíznivé åivotní situace a nejsou vČWãinou schopny ji bez cizí pomoci ĜHãit. 1ČkteĜí lidé se do tČåkých åivotních situací dostávají vlastním åivotním pĜístupem, názory a chováním, nČkteĜí se zde vãak ocitají z dĤvodu neteþnosti druhých a díky nepĜijatelnému chování svých rodin a partnerĤ. Sociální sluåby existují proto, aby pomáhaly tČmto lidem udrået si místo ve spoleþnosti a aby je ochránily pĜed sociálním vylouþením (exkluzí).

Je velice dĤleåité seznámit se s konkrétními problémy a poåadavky lidí v tČchto situacích proto, aby jim mohli þlenové spoleþnosti pomáhat, ale také proto, åe kaådý jedinec se mĤåe také dostat do podobných problémĤ a pĜi dostateþné informovanosti je moåné tČmto situacím snadnČji þelit.


107

Komunitní plán statutárního mČsta Karviná Lidé v obtíåných åivotních situacích Lidé v obtížných životních situacích ___________________________________________________________________________

2. Teoretická východiska V této kapitole, která je rozdČlena do nČkolika þástí, jsou vysvČtleny základní pojmy a výrazy úzce související s problematikou lidí v obtíåných åivotních situacích, které se prolínají celou sekcí. V kapitole je ucelený pĜehled o nabízených sociálních sluåbách ve mČstČ Karviná, které je moåno vyuåít pĜi hledání ĜHãení a východisek z obtíåných åivotních situací. Pro zpracování byly vyuåity podklady a závČry Sociodemografické analýzy statutárního PČsta Karviná, publikované v prosinci 2003 a výsledky vyplývající z Analýzy spokojenosti XåivatelĤ sociálních sluåeb mČsta Karviná zpracované v srpnu 2003 pro potĜeby vytvoĜení komunitního plánu ve mČstČ.

2.1 Základní pojmy Krizová pomoc - jde o neodkladnou pomoc lidem, kteĜí nejsou schopni vlastními silami nebo z vlastních zdrojĤ zvládnout v potĜebném þase svĤj åivotní proåitek nebo åivotní situaci. Cílem je poskytnout þlovČku v této situaci bezpeþí, podporu a vedení pĜi zvládnutí obtíåné situace vlastními silami, aby pocítil úlevu a nadČji na návrat na pĜedkrizovou úroveĖ.

TísĖová péþe - jde o nepĜetråitou distanþní hlasovou a elektronickou komunikaci s lidmi, kteĜí jsou v dĤsledku sníåení sobČstaþnosti vystaveni stálému, vysokému riziku ohroåení zdraví.

Terapeutické komunity - sluåba je urþena lidem, kteĜí jsou závislí na návykových látkách. Jde o reåimové pobytové zaĜízení, které poskytuje þasovČ omezenou pomoc. Cílem je umoånit lidem zmČnit åivotní styl a zapojit se do bČåného åivota.

Terénní programy pro uåivatele drog - sluåba je urþena lidem, kteĜí zneuåívají návykové látky, åijí nedĤstojným nebo rizikovým zpĤsobem åivota, åijí v prostĜedí zasaåeném sociálnČ-patologickými jevy a jsou jimi pĜímo ohroåeni apod. Cílem sluåby je minimalizovat moåná sociální a zdravotní rizika související

108



se zpĤsobem jejich åivota. Umoånit jim lépe se orientovat v jejich sociálním prostĜedí a vytváĜet podmínky, aby v pĜípadČ zájmu mohli ĜHãit svoji nepĜíznivou sociální situaci.

Centrum denních sluåeb - sluåba je urþena klientĤm, jejichå schopnosti jsou sníåeny, napĜ. v oblasti osobní péþe, vyuåívání veĜejných míst a sluåeb, vyuåití volného þasu, získání a udråení si pracovního místa, uplatĖování práv a nárokĤ, kontaktu s komunitou atd.

2.2 ZaĜízení poskytující sociální sluåby Azylový dĤm - sluåba je urþena lidem bez pĜístĜHãí, kteĜí mají základní zájem o získání vlastního bydlení. Podstatou sluåby je poskytnutí pĜechodného ubytování za souþasné motivace k aktivitČ a pomoc s navråením a realizací zpĤsobĤ, jak si zajistit vlastní bydlení. Jde o reåimové zaĜízení. Ve mČstČ Karviná tyto sluåby poskytuje: •

Azylový dĤm Bethel, StavbaĜĤ 2199, Karviná-Mizerov Poskytuje sociální sluåby výhradnČ muåĤm bez pĜístĜHãí od 18 let v tomto rozsahu: ubytování, stravování, hygiena, zdravotní dohled, vyĜizování dokladĤ a minimální právní a poradenská pomoc, resocializace klientĤ formou ergoterapie, psychoterapie a vzdČlávání.

•

'Ĥm pro matky s dČtmi, O. Foltýna 267, Karviná-Staré MČsto 3Ĝechodné bydlení pro matky s dČtmi, zaĜízení poskytuje tyto sluåby: ubytování, sociálnČ-právní poradenství, emoþní podpora, poradenské skupiny, vČcné zajiãWČní.

Byt prozatímního bydlení - sociální byt. UmoåĖuje bydlení pro matky s dČtmi, které prokázaly, åe jsou schopny vést ĜádnČ domácnost, pracují nebo jsou plnČ invalidní a jsou v bytové tísni. Ve mČstČ Karviná tuto sluåbu poskytuje: •

Sociální sluåby Karviná, O. Foltýna 267, Karviná-Staré MČsto


109


Nízkoprahové denní centrum - sluåba je urþena lidem bez pĜístĜHãí, kteĜí mají zájem o vyuåití hygienického zaĜízení, o stravování a zázemí pĜes den. Není u nich vyåadován aktivní zájem o zajiãWČní jejich potĜeb vlastními silami. Ve mČstČ Karviná tuto sluåbu poskytuje: •

Slezská diakonie, Azylový dĤm Bethel, noclehárna a denní centrum, Leãetínská 1945, Karviná-Staré MČsto

Noclehárna - sluåba je urþena lidem bez pĜístĜHãí, kteĜí mají zájem o pĜespání. Podstatou sluåby je poskytnutí pĜespání, pĜípadnČ stravy, zdravotního dohledu. Dále je uåivatelĤm v pĜípadČ zájmu poskytnuta informace o návazných sociálních sluåbách, s jejichå pomocí lze ĜHãit jejich nepĜíznivou sociální situaci. Jde o nízkoprahové zaĜízení. Ve mČstČ Karviná tyto sluåby poskytuje: •

Slezská diakonie, Azylový dĤm Bethel, noclehárna a denní centrum, Leãetínská 1945, Karviná-Staré MČsto Noclehárna pro muåe i åeny. ZaĜízení je rozdČleno do tČchto þástí - noclehárna s jedním vyþlenČným pokojem pro åeny, denní centrum a pokoje pro soudnČ vystČhované.

'Ĥm na pĤli cesty - jde o þasovČ omezenou dlouhodobou sluåbu v zaĜízení, která je spojena s poskytnutím bydlení. Je urþena lidem ve vČku 18 - 26 let, kteĜí opouãWČjí ústavní zaĜízení, pĜípadnČ rodinu, a jejichå schopnost zaþlenit se do bČåného åivota je sníåena. Cílem je rozvinout schopnosti lidí a umoånit jim, aby se osamostatnili a byli schopni vést samostatný åivot. Ve mČstČ Karviná tuto sluåbu poskytuje: •


Poradenství - cílem je nabídnout moånosti ĜHãení a pomoc pĜi jejich realizaci a tím þlovČku umoånit, aby byl schopen vlastními silami vyĜHãit åivotní situaci nebo problém. Ve mČstČ Karviná tyto sluåby poskytuje: •

110

Slezská diakonie, Poradna Elpis, Fryãtátská 168, Karviná-Fryãtát



Psychoterapeutická a sociálnČ právní poradna, která poskytuje sluåbu obČtem trestných þinĤ, násilí, týrání, zneuåívání. •

Slezská diakonie, Obþanská poradna Karviná, Fryãtátská 168, Karviná-Fryãtát Cílem je poskytovat rady, informace a pomoc vãem, kdo se na ni obrátí. Poradna je místem bezplatné, diskrétní a nestranné pomoci. Usiluje o to, aby obþané netrpČli neznalostí svých práv a povinností a zároveĖ umČli obhájit své zájmy.

•

Rodinná a manåelská poradna - Centrum psychologické pomoci, Na BČlidle 5, Karviná-Fryãtát ZDĜízení poskytuje krizovou pomoc vãem, kdo se nČ obrátí, provádí psychologická

vyãetĜení åadatelĤ o náhradní rodinnou péþi, poĜádá pĜípravné kurzy pro budoucí adoptivní rodiþe a pČstouny a poskytuje poradenství k této problematice.

Kontaktní centrum - sluåba je urþena lidem, kteĜí zneuåívají návykové látky, åijí nedĤstojným nebo rizikovým zpĤsobem åivota a jejich zpĤsob åivota vede k tomu, åe nechtČjí nebo sami nemohou ĜHãit nepĜíznivou sociální situaci, v níå se ocitli. Ve mČstČ Karviná tyto sluåby poskytuje: •

K-centrum, Druåby 1125, Karviná-Nové MČsto Nízkoprahové zaĜízení, které se orientuje na první kontaktní a anonymní poskytování pomoci klientĤm s minimální motivací pro léþbu.

•

Poradenské a konzultaþní centrum, Sokolovská 1761, Karviná-Nové MČsto Poradenství v oblasti zdravotnické orientace, zdravotnických informací, zdravotnického ãkolství, sociálních sluåeb, rodinné poradenství.

Linka dĤYČry - sluåba s nepĜetråitým provozem urþena vãem obþanĤm. Kontakt je moåný telefonicky nebo e-mailem. Volající mĤåe oþekávat podporu, povzbuzení, oporu, rozãtĜení zorného pole SĜi ĜHãení problémĤ, pomoc v orientaci, informaci. Linka dĤYČry dává moånost ventilace, vyjádĜení emocí. Ve mČstČ Karviná tyto sluåby poskytuje: •

[email protected], tel.: 596 318 080 / 596 345 513 / 603 885 886


111


Kofoedova ãkola - instituce, která formou motivaþQČ vzdČlávacích kurzĤ pomáhá studentĤm získat nové znalosti a dovednosti a motivuje je k rozvíjení intelektuálních, sociálních a jiných schopností. Snahou je pomoci studentĤm zaþít samostatnČ pracovat na zlepãení své sociální situace a nauþit je vést samostatný a plnohodnotný åivot. Ve mČstČ Karviná tyto sluåby poskytuje: •

Kofoedova ãkola, Ostravská 767, Karviná-Fryãtát


2.3 Výstupy sociodemografické analýzy statutárního mČsta Karviná VzdČlanost obyvatelstva je nejen kulturní charakteristikou populace, ale stále více se stává GĤleåitým ekonomickým faktorem spoleþnosti. Hladina vzdČlanosti obyvatelstva se mČĜí QČkolika zpĤsoby. PatrnČ nejpĜesnČMãím ukazatelem je úhrnný poþet let vzdČlání obyvatelstva od urþité vČkové hranice. Ukazatel index vzdČlání vyjadĜuje poþet obyvatel s úplným stĜedním a úplným vysokoãkolským vzdČláním pĜipadající na 100 obyvatel starãích 25 let.

V Moravskoslezském kraji jsou znaþné rozdíly mezi jednotlivými obcemi charakterizované výãe uvedeným ukazatelem. Nejvyããí index vzdČlání má napĜ. ýeský TČãín (46,7), Ostrava (45,8) nebo Frýdek-Místek (45,8). Pro porovnání Karviná dosahuje hodnoty tohoto ukazatele 34,7. 2.3.1 Kvalifikaþní struktu ra obyvatel v Ka rviné Souþasná kvalifikaþní struktura populace v ýR se vyznaþuje vysokým podílem osob se stĜedním vzdČláním a nízkým podílem osob s vyããím a základním vzdČláním. Podíl åen s pouhým základním vzdČláním je dosud výraznČ vyããí neå podíl muåĤ a podíl åen s vysokoãkolským vzdČláním je naopak podstatnČ niåãí. Tento pĜetrvávající nepomČr v kvalifikaþní struktuĜe je dán úrovní vzdČlání nejstarãích vČkových skupin, ve kterých jsou rozdíly ve vzdČlání muåĤ a åen stále velmi výrazné. Naproti tomu v mladé generaci do 30 let jiå vČWãí rozdíly ve vzdČlání neexistují.

112



Z údajĤ uvedených v tabulce se projevuje pozitivní trend sniåování poþtu obyvatel v Karviné se základním a neukonþeným vzdČláním v r. 2001 oproti r. 1991 o cca 25 %. Naopak nárĤst je zaznamenán u obyvatel s maturitním a vysokoãkolským vzdČláním, coå nepochybnČ souvisí se zaloåením ObchodnČ podnikatelské fakulty v Karviné, Slezské univerzity v OpavČ. 9ãeobecnČ lze konstatovat, åe úroveĖ vzdČlanosti roste. Zajímavý je fakt, åe z celkového poþtu obyvatel se základním a neukonþeným vzdČláním SĜevaåuje poþet åen nad poþtem muåĤ a to v r. 2001 témČĜ o 90 %. Tabulka þ. 28 Poþet obyvatelstva ve vČku 15 a více let dle vzdČlanostní struktury ve mČstČ Karviná StupeĖ vzdČlání

1991

2001

Muåi

äeny

Celkem

%

Muåi

äeny

Celkem

%

bez vzdČlání

81

144

225

0,4

114

223

337

0,6

základní a neukonþené

8 212

13 499

21 711

39,8

5 658

10 283

15 941

29,4

stĜední bez maturity

12 428

7 633

20 061

36,8

13 133

8 775

21 908

40,4

stĜední s maturitou

4 399

5 253

9 652

17,7

5 192

6 036

11 228

20,7

vyããí odborné a nástavbové

18

19

37

0,1

612

826

1 438

2,7

vysokoãkolské

1 228

783

2 011

3,7

1 462

1 135

2 597

4,8

nezjiãWČné

464

393

857

1,5

427

365

792

1,4

CELKEM

26 830

27 724

54 554

100

26 598

27 643

54 241

100

Alarmující je ve výãe uvedené tabulce poþet obyvatel se stĜedním vzdČláním bez maturity, kteĜí vzhledem ke svému vzdČlání tvoĜí rizikovou skupinu na trhu práce.


113


Tabulka þ. 29 Vývoj kvalifikaþní struktury uchazeþĤ o zamČstnání v okrese Karviná StupeĖ vzdČlání nekvalifikovaní vyuþen stĜedoãkolský vysokoãkolský CELKEM

Rok 1997 5 201 6 405 1 902 216 13 724

1998 6 451 9 322 2 558 325 18 656

1999 8 126 12 333 3 228 415 24 102

2000 8 675 13 008 3 118 382 25 183

2001 8 799 12 822 3 175 429 25 225

2002 9 127 13 559 3 318 503 26 507

Z tabulky je patrné, åe nejvyããí poþet uchazeþĤ o zamČstnání tvoĜí lidé s výuþním listem. Tuto skupinu je moåno pojmenovat jako rizikovou skupinu na trhu práce. Nejmenãí podíl mezi uchazeþi o zamČstnání tvoĜí osoby s vysokoãkolským vzdČláním. V letech 1997 aå 1999 byl zaznamenán nejvyããí celkový nárĤst uchazeþĤ o zamČstnání. Tento nárĤst byl v roce 1998 o 26 % a v roce 1999 o 23 % vådy vzhledem k pĜedchozímu roku. 2.3.2 NezamČstnanost NezamČstnanost je problém celorepublikový. V nČkterých krajích ýR je vãak tento problém velice oåehavý, a to pĜedevãím z toho dĤvodu, åe celková míra nezamČstnanosti v ýR je oproti WČmto oblastem témČĜ poloviþní. Mezi tyto problémové kraje a regiony se Ĝadí i Moravskoslezský kraj a mČsto Karviná, a to pĜedevãím v souvislosti se strukturálními zmČnami vyvolanými útlumem hornictví a tČåkého prĤmyslu. Probíhající strukturální zmČny budou pokraþovat s promČnlivou regionální intenzitou a povedou k dalãímu uvolĖování pracovních sil. ZamČstnatelnost propuãWČných pracovníkĤ závisí na absorpþní kapacitČ sektoru sluåeb, dalãím rozvoji soukromého sektoru, zvláãWČ malého a stĜedního podnikání, a na politice zamČstnanosti. Míra nezamČstnanosti v Karviné znaþQČ pĜevaåuje celorepublikový prĤPČr a Ĝadí se mezi mČsta s nejvyããí mírou nezamČstnanosti v ýR. Vývoj zamČstnanosti v ýR podle profesí v 90. letech minulého století jednoznaþQČ ukazuje na zvyãující se potĜebu osob s vysokou kvalifikací. PrávČ tomuto trendu je nutné pĜizpĤsobit SĜípravu lidských zdrojĤ. Z údajĤ uvedených v tabulce vyplývá, åe nárĤst nezamČstnanosti ve mČstČ Karviná od r. 1997 do r. 2002 je 100 %. Nejprudãí vzestup je zaznamenán v letech 1998 a 1999, coå mĤåe mít spojitost

s uzavíráním

významných podnikĤ

tČåkého

prĤmyslu

v regionu.

nezamČstnanosti v ostatních letech je jiå mnohem mírnČMãího rázu.

114


NárĤst


Tabulka þ. 30 Vývoj míry nezamČstnanosti ekonomicky aktivního obyvatelstva ve mČstČ Karviná

Rok

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Míra nezamČstnanosti v%

10,8

14,5

18,2

18,4

20,7

21,6

ZnevýhodnČné skupiny na trhu práce zahrnují pĜedevãím absolventy a mladistvé, obþany se zdravotním postiåením, obþany nad 50 let vČku, obþany bez kvalifikace nebo s nízkou úrovní kvalifikace a obþany s malými dČtmi. Nejvíce ohroåené jsou skupiny osob, u kterých dochází ke kumulaci rĤzných znevýhodnČní, jako napĜ. mladiství s nízkou úrovní kvalifikace.

2.4 Norm ativy Normativy jsou smČrná þísla a orientaþní údaje. Normativy upozorĖují na prĤPČrný (a tedy pravdČpodobný) výskyt sociálních jevĤ, situací a potĜeb. Tabulka þ. 31 Orientaþní údaje o výskytu potĜeby sociálních sluåeb v oblasti sociální prevence Osoby vyåadující azylové ubytování • • • •

bezdomovci matky s dítČtem po propuãWČní z výkonu trestu z dĤvodĤ závislosti na drogách

na 10 000 obyvatel 101) 4,5 19 12 - 242)

Pozn.: 1) okres, který má 100 tis. obyvatel, by mČl mít 100 lĤåek pro bezdomovce, z toho 50 v noclehárnách 2) tento údaj mĤåe být ve velkých mČstech aå nČkolikanásobnČ pĜekroþen

Na základČ výãe uvedených údajĤ lze kvantifikovat pravdČpodobný poþet osob ve mČstČ Karviná, kteĜí vyåadují azylové ubytování.


115


Tabulka þ. 32 Orientaþní údaje o výskytu potĜeby sociálních sluåeb v oblasti sociální prevence ve mČstČ Karviná Osoby vyåadující azylové ubytování • • • •

poþet osob 65 26 124 78 - 156

bezdomovci matky s dítČtem po propuãWČní z výkonu trestu z dĤvodĤ závislosti na drogách

Tabulka þ. 33 Orientaþní ukazatele vybavenosti místy v azylových zaĜízeních na 10 000 obyvatel r. 2000

r. 2010

Poþet míst v azylových domech pro matky s dČtmi

4,5

6,0

Poþet míst v azylových domech pro bezdomovce

5,0

7,0

Poþet míst v noclehárnách

5,0

7,0

Na základČ pĜedchozích normativĤ lze orientaþQČ kvantifikovat vybavenost místy v azylových zaĜízeních ve mČstČ Karviná. Tabulka þ. 34 Propoþet ukazatele vybavenosti místy v azylových zaĜízeních ve mČstČ Karviná

116

r. 2000

r. 2010

Poþet míst v azylových domech pro matky s dČtmi

29

39

Poþet míst v azylových domech pro bezdomovce

33

46

Poþet míst v noclehárnách

33

46



3. ZávČry analýzy spokojenosti uåivatelĤ sociálních sluåeb V mČsíci þervenci a srpnu 2003 bylo v zaĜízeních poskytujících sociální sluåby v Karviné provedeno dotazníkové ãetĜení s cílem zjistit spokojenost klientĤ s poskytovanými sociálními sluåbami. âetĜení se zúþastnilo 23 zaĜízení sociálních sluåeb poskytujících pomoc lidem v nepĜíznivé sociální situaci a lidem v krizi. Z analýzy anonymních dotazníkĤ uåivatelĤ zaĜízení, která se dobrovolnČ zúþastnila prĤzkumu spokojenosti, vyplynuly poznatky o subjektivním

hodnocení

uåivatelĤ

poskytovaných

sluåeb,

o

jejich

vyjádĜených

i pociĢovaných potĜebách. V pĜípadČ zájmu je kompletní vypracování Analýzy spokojenosti XåivatelĤ sociálních sluåeb mČsta Karviná k nahlédnutí na Magistrátu mČsta Karviné, odboru správy majetku, oddČlení rozvoje. Definovaná problematická oblast - osoby sociálnČ nepĜizpĤsobivé: Do skupiny osob sociálnČ nepĜizpĤsobených jsou zahrnuti vãichni jedinci (pĜípadnČ sociální skupiny), jejichå integrace do majoritní spoleþnosti se jeví jim samotným nebo jejich sociálnímu okolí jako problém. Tento problém mívá obvykle charakter sociální, ale mĤåe mít také povahu psychickou, þi výjimeþQČ i somatickou (tČlesnou). ObecnČ lze charakterizovat osoby sociálnČ nepĜizpĤsobené jako osoby, které opakovanČ poruãují spoleþenské normy – tedy normy pĜijaté majoritní spoleþností (nikoliv pouze platné zákony). Dle této charakteristiky Ĝadíme mezi osoby sociálnČ nepĜizpĤsobené tyto jedince, þi skupiny osob: •

osoby dopouãWČjící se trestných þinĤ a pĜestupkĤ,

•

osoby propuãWČné z výkonu trestu odnČtí svobody,

•

osoby propuãWČné ze ãkolských zaĜízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy po dosaåení zletilosti,

•

osoby závislé na alkoholu a jiných spoleþensky netolerovaných návykových látkách,

•

osoby závislé na výherních automatech,

•

osoby provozující prostituci,

•

osoby bez pĜístĜHãí (bezdomovci),

•

osoby åijící nedĤstojným zpĤsobem åivota,

•

osoby pĜistČhovalé a uprchlíci ze sociálnČ a kulturnČ odliãných zemí s podstatnými adaptaþními problémy, s trvalým pobytem na území ýR,

•

osoby jinak (vČWãinou zámČrnČ) poruãující sociální normy (vandalství, výtrånictví, atd.)


117


Definovaná problematická oblast - nezamČstnanost: OdvČtvová struktura zamČstnanosti je dána historickým vývojem Moravskoslezského regionu. Odliãnosti této struktury jsou patrné z tabulky odvČtvové struktury. Patrná je dominance sektoru prĤmyslu a naopak enormnČ nízké procento zamČstnaných v sektoru sluåeb. SouþasnČ se sniåuje ve stejném období zamČstnanost v sektoru zemČGČlství na hodnotu 5,0 % a v prĤmyslu 39,6 %. Lze tedy Ĝíci, åe tento trend bude pokraþovat i ve mČstech Moravskoslezského kraje. 3Ĝedevãím v souvislosti s oþekávanou restrukturalizací prĤmyslu v celém kraji lze oþekávat masivní pĜesun ekonomicky aktivních obyvatel ze sektoru prĤmyslu do sektoru sluåeb. Tabulka þ. 35 OdvČtvová struktura zamČstnanosti v ýR a Moravskoslezském regionu

ZamČstnanost v% PrĤmysl

MS region 1997 49

ýR 1997

ýR 2000

41

39,6

ZemČGČlství

4

6

5

Sluåby

47

53

55,4

Hodnocení sluåeb uåivateli vypovídá o jejich celkové spokojenosti. V závČru práce byla uvedena tato zjiãWČní a doporuþení.



•


•

Platící uåivatelé mají na poskytované sluåby vyããí nároky, zároveĖ je ale moåné konstatovat jejich spokojenost. Neplatící uåivatelé jsou k poskytovaným sluåbám málo kritiþtí a bez vČWãích výhrad.

118



•

O placených sluåbách informují potenciální uåivatele pĜedevãím lékaĜi a sociální pracovníci, dČti a mládeå získávají informace o sluåbách pĜedevãím od známých a kamarádĤ.

•

Nabídka specializovaných sociálních sluåeb pro nezamČstnané není dostaþující, bylo by potĜebné rozãtĜit alternativy moåných ĜHãení pro tuto velmi rizikovou skupinu.

•

V porovnání jednotlivých charakteristik sociálních sluåeb dominuje pĜedevãím pĜístup pracovníkĤ ke klientele a jejich odbornost, coå mĤåe vypovídat o kvalitČ pracovníkĤ zaĜízení zahrnutých ve výzkumu, pĜípadnČ o urþité závislosti uåivatelĤ na sluåEČ, respektive na pracovnících sluåbu poskytujících.

Dotazovaní celkovČ hodnotí úroveĖ poskytovaných sociálních sluåeb jako prĤPČrnou. •

Spokojeni jsou s místní dostupností, þasovou dostupností.

•

Kriticky se vyjadĜují k bezbariérovosti jednotlivých zaĜízení poskytovatelĤ, moånosti vyjádĜit se.

•

PrĤPČrnČ hodnotí odbornost sociálních pracovníkĤ,

podávané informace, prostĜedí

poskytovatelĤ, ãtĜi nabízených sluåeb, pĜístup k uåivatelĤm,

dalãí kontakty na jiná

zaĜízení, popĜ. na jiné poskytovatele, cenu sluåby.


zdrojem informací jsou sociální pracovníci,

•

vyuåívají kaådodenní sluåby nebo sluåby s trvalým pobytem,

•

chybí kvalitní informace pĜed uåitím sluåby (podle sociálního statutu je to jediná skupina, kde mĤåeme relevantnČ tvrdit, åe více respondentĤ nedostává potĜebné informace pĜed výbČrem sluåby),

•

GĤvodem k vyuåívání dané sociální sluåby je þasto moånost bydlení,

•

nespokojenost s délkou trvání poskytované sluåby (vČnuje se jí málo þasu),

•

poskytovaná sluåba jim þasto pomáhá k vČWãí sebejistotČ, ale nezlepãuje jim kvalitu åivota,


119


•

platí za sluåby, jako nízkopĜíjmová skupina nemalé poplatky (2 000,- aå 5 000,- Kþ PČsíþQČ),

•

pociĢují potĜebu nalezení jiného ĜHãení své situace.

3Ĝíklad hodnocení Hodnocení sociálních sluåeb nezamČstnanými CelkovČ hodnotí úroveĖ poskytovaných sociálních sluåeb prĤPČrnČ (1,63). Pozn.: V celkové hodnotící ãkále 1 - 5 byl prĤPČr hodnocení úrovnČ poskytovaných sociálních sluåeb 1,6. Vysokého bodového ohodnocení dosáhly tyto charakteristiky: - místní dostupnost (1,39), - þasová dostupnost (1,39). Více kriticky se uåivatelé vyjadĜují k tČmto charakteristikám: - bezbariérovost jednotlivých zaĜízení poskytovatelĤ (2,30), - moånost vyjádĜit se (1,86). V pásmu dosaåeného prĤPČru se vyskytují tyto charakteristiky: - ãtĜe nabízených sluåeb, - odbornost sociálních pracovníkĤ, - prostĜedí poskytovatelĤ, - podávané informace, - pĜístup k uåivatelĤm, - dalãí kontakty na jiná zaĜízení, popĜ. na jiné poskytovatele, - cena sluåby.

120



4. Výstupy pracovních skupin V rámci organizaþní struktury procesu komunitního plánování ve mČstČ Karviná vzniklo celkem pČt pracovních skupin (senioĜi; zdravotnČ postiåení; dČti, mládeå, rodina; lidé v obtíåných åivotních situacích; romské etnikum), které samostatnČ ĜHãily danou oblast sociálních sluåeb. Jednání pracovních skupin se uskuteþĖovala prĤEČåQČ od podzimu roku 2003 aå do léta roku 2004. SWOT analýzu, vize, cíle, priority a následnČ jednotlivá opatĜení v oblasti sociálních sluåeb pro lidi v obtíåných åivotních situacích nadefinovali v prĤEČhu nČkolika jednání pracovních skupin zástupci níåe uvedených organizací (poskytovatelé a uåivatelé sociálních sluåeb) a Magistrátu mČsta Karviné (zadavatel sociálních sluåeb).

Garant pracovní skupiny:

Yvona Dziadková, Magistrát mČsta Karviné

•

Slezská diakonie, Azylový dĤm Bethel, StavbaĜĤ 2199, Karviná-Mizerov

•

Slezská diakonie, Azylový dĤm Bethel, noclehárna a denní centrum, Leãetínská 1945, Karviná-Staré MČsto

•

Centrum psychologické pomoci, Linka dĤYČry, Rodinná a manåelská poradna, Na BČlidle 815, Karviná-Fryãtát

•


•

'Ĥm pro matky s dČtmi, SĜedisko Sociálních sluåeb Karviná, O. Foltýna 267, Karviná-Staré MČsto

•

K-centrum, Druåby 1125, Karviná-Nové MČsto

•

Kofoedova ãkola, Ostravská 767, Karviná-Fryãtát

•

Slezská diakonie, Obþanská poradna Karviná, Fryãtátská 168, Karviná-Fryãtát

•

Poradenské a konzultaþní centrum, Sokolovská 1761, Karviná-Nové MČsto

•

Slezská diakonie, Poradna Elpis, Fryãtátská 168, Karviná-Fryãtát

•

Poradna pro HIV pozitivní a drogovČ závislé, Zdravotní ústav se sídlem v OstravČ, poboþka Karviná, TČreãkovové 2206, Karviná-Mizerov


121


4.1. SWOT analýza V rámci zpracování získaných poznatkĤ a podkladĤ byl základní metodou pro zpracování SWOT analýzy, tj. analýza silných stránek (Strenght), slabých stránek (Weakness), SĜíleåitostí (Opportunities) a ohroåení (Threats), brainstorming pracovních skupin. NáslednČ byly jednotlivé body SWOT analýzy zpracovány do pĜehledu s rĤznou váhou významnosti.

Silné stránky

3Ĝíleåitosti

existence základní záchytné sítČ poskytovaných sluåeb v dané oblasti

akceptace závČUĤ komunitního plánu

existence zaĜízení pro drogovČ závislé

]Ĝízení psychiatrického oddČlení v nemocnici

existence nonstop dostupné linky pomoci

vytvoĜení klíþe pro pĜerozdČlování finanþních prostĜedkĤ mČsta

Slabé stránky

Ohroåení

chybČjící bydlení pro sociálnČ potĜebné (sociální byty)

SĜetrvávání nejistoty ve financování (napĜ. granty)

nedostateþná psychiatrická pomoc ve mČstČ

trend stárnutí populace a rĤstu patologických jevĤ

absence klíþe (prĤhlednost) pro SĜerozdČlování finanþních prostĜedkĤ poskytovaných mČstem

slabá pomoc mČsta pĜi získávání certifikátĤ odborné zpĤsobilosti

Pozn.: PĜíleåitosti definované touto SWOT analýzou nelze chápat jako externí faktory, ale jako faktory ovlivnitelné realizací tohoto programu nebo mající pĜímou vazbu na jeho realizaci.

122




B

existence základní záchytné sítČ

14

existence zaĜízení pro drogovČ závislé

6

nonstop dostupná linka pomoci

5

respektování a zajiãWČní anonymity klientĤ

4

dobrá spolupráce s mČstem (napĜ. poskytnutí nebytového prostoru

C

za symbolické nájemné)

4

moånost bezplatného vzdČlávání poskytovatelĤ

3

vysoká vzdČlanostní úroveĖ pracovníkĤ v sociálních sluåbách

3

bezplatné vyãetĜení - spolupráce se zdravotním ústavem (napĜ. testy HIV, åloutenka)

2

terénní práce (cílová skupina - prostitutky) - existence poradny AIDS, vyjíåGČní do terénu, spolupráce s gynekology

2

spolupráce s pracovníky odboru sociálních vČcí Magistrátu mČsta Karviné

1


chybČjící bydlení pro sociálnČ potĜebné (sociální byty)

12

nedostateþná psychiatrická pomoc ve mČstČ pĜi terénní práci

10

absence klíþe (prĤhlednost) pro pĜerozdČlování finanþních prostĜedkĤ

B

poskytovaných mČstem

9

nedostatek míst v domovČ dĤchodcĤ – oddČlení psychotikĤ

7

MSK není zĜizovatelem ústavu sociální péþe pro psychotiky a psychopaty

C

-

nezamČstnanost ve mČstČ

4

nedostateþné prostory nČkterých zaĜízení

2

nedostateþný zájem mČsta o poskytované sluåby

2

neexistence systému poskytování sluåeb pro osoby v ohroåení

1

neexistence podmínek pro Vâ vzdČlané ve mČstČ

1

zdĤvodnČní výãe poskytnutých prostĜedkĤ s ohledem na obdobné sluåby (absence klíþe)

0

chybČjící nonstop lékaĜská sluåba (15:00 - 18:00 hod)

0


123


bodové ohodnocení 3Ĝíleåitosti A

akceptace závČUĤ a navråených opatĜení komunitního plánu

16

zĜízení psychiatrického oddČlení v nemocnici a ústavu pro psychotiky

B

C

a psychopaty

7

vytvoĜení klíþe pro pĜerozdČlování finanþních prostĜedkĤ (mČsto)

7

vyuåití dalãích prostĜedkĤ (vstup do EU)

4

lepãí spolupráce se ãkolními a krajskými protidrogovými koordinátory

3

rozãtĜení sluåeb pro drogovČ závislé

2

rozvoj profesního partnerství mezi poskytovateli

2

rozvoj nových þinností - pokrytí chybČjících sluåeb

1

lepãí vzájemná informovanost mezi poskytovateli o poskytovaných sluåbách

1

legalizace prostituce (prevence zdravotních rizik)

1


pĜetrvávání nejistoty ve financování (granty)

12

trend stárnutí populace a rĤstu patologických jevĤ

7

slabá pomoc mČsta pĜi získávání certifikátĤ odborné zpĤsobilosti (kdyå to nesplní - nezískají finanþní prostĜedky z MPSV ýR - a certifikát

B

nemusí získat napĜ. jen z dĤvodu nevyhovujících prostor)

7

nepĜipravenost na þerpání prostĜedkĤ z EU

6

neochota spolupráce (mČsto nevidí problémy, které se vyskytují)

6

negativní postoj veĜejnosti k obþanství (nezájem a pasivita obþanĤ mČsta) 4 C

lidský faktor (selhání þlovČka, syndrom vyhoĜení)

1

nesplnČní podmínek certifikace (zánik zaĜízení)

1

politická nestabilita (kaådá politická strana má jiné priority)

0

Poznámka:


124



4.2. Vize, cíle, priority VIZE Karviná chce v rámci poskytovaných sociálních sluåeb stavČt na dobrých zkuãenostech, vyuåívat stávajícího potenciálu sociálních zaĜízení a podporovat jejich vãestranný rozvoj. CÍLE A.

Zabezpeþit stabilní financování stávajících sociálních sluåeb.

B.

Posilovat materiálnČ-technickou základnu v oblasti sociálních sluåeb lidem v obtíåných åivotních situacích.

C.

Zabezpeþit péþi vãem kategoriím ohroåených osob.

PRIORITY •

Monitorovat potĜebnost poskytovaných sluåeb a specifikovat chybČjící sluåby: - azylové bydlení pro rodiny s dČtmi, - kvalitativnČ diferencované moånosti bydlení pro osoby bez pĜístĜHãí (sociální bydlení), - krizová lĤåka v azylovém domČ, - centrum pro psychotiky.

•

Stanovit prĤhledný klíþ k pĜerozdČlování finanþních prostĜedkĤ.

•

VyĜHãit problematiku holobytĤ a neplatiþĤ vþetnČ prevence.

•

VytvoĜit odbornou skupinu pro práci se strukturálními fondy EU.

•

VytvoĜit funkþní fórum poskytovatelĤ sociálních sluåeb a manaåera prevence kriminality. Zajistit pravidelná setkání manaåera prevence kriminality s fórem.

•

Podporovat programy ĜHãící zamČstnanost nejvíce

ohroåených skupin (dlouhodobČ

nezamČstnaných, atd.). •

Zajistit dostupnost volnoþasových aktivit pro dČti a mladé lidi ze sociálnČ ohroåených rodin.

•

Zabezpeþit psychiatrickou pohotovost, ambulanci, terénní sluåbu.

•

Podporovat aktivity zamČĜené na ĜHãení problematiky drogovČ závislých vþetnČ prevence.


125


4.3. OpatĜení 1. PRAVIDELNċ MONITOROVAT POTěEBNOST POSKYTOVANÝCH SLUäEB A SPECIFIKOVAT CHYBċJÍCÍ SLUäBY 1. nedostateþný

monitoring

potĜebnosti

nČkterých

sluåeb

ve mČstČ

ZdĤvodnČní

2. nedostateþná zpČtná vazba o sluåbách, které chybí 1. pravidelnČ monitorovat potĜebnost poskytovaných sluåeb Cíle 2. zajistit potĜebnou sluåbu vþas 1. spolupráce

pracovní

skupiny

s manaåerem

prevence

kriminality 2. vypracování

harmonogramu

pravidelného

monitoringu

a pravidelných porad se zaangaåovanými osobami (v rámci

Popis

jednání pracovních skupin) 3. hledat v ãirãí pracovní skupinČ ĜHãení pro nČkteré cílové skupiny (soudnČ vystČhované matky s dČtmi, åeny v krizových situacích, mladí muåi – þásteþQČ nesvéprávní apod.)

Realizátor

skupiny

ve

spolupráci

se

zástupci

poskytovatelĤ,

manaåerem prevence kriminality a dalãími zástupci mČsta


1. þtvrtletí 2005

Poþet uåivatelĤ

-

Finanþní náklady

-

Zdroje

126

garant

lidské

-

materiálové

-

prostorové

-



2. STANOVIT PRģHLEDNÝ KLÍý K ROZDċLOVÁNÍ PROSTěEDKģ 1. souþasné granty mohou pĤsobit jako demotivující faktor ZdĤvodnČní

(pokud dostanou podobné organizace se srovnatelnou úrovní sluåeb jinou výãi prostĜedkĤ bez zdĤvodnČní) 1. zabezpeþit

dostateþnou

informovanost

o

zásadách

SĜerozdČlování finanþních prostĜedkĤ Cíle

2. zabezpeþit prĤhlednost pĜerozdČlování - jednoznaþné zásady 3. motivovat NNO k dalãí práci pro spoleþnost a mČsto 1. vypracovat

prĤhledné

zásady

poskytování

finanþních

prostĜedkĤ mČsta

Popis

2. informovat vãechny NNO na území mČsta vedoucí OSV vypracuje zásady pro poskytování dotací a seznámí

Realizátor

s nimi NNO ve mČstČ Karviná


grantové Ĝízení na rok 2006

Poþet uåivatelĤ

NNO poskytující sluåby ve mČstČ Karviná

Finanþní náklady

-

Zdroje

lidské

-

materiálové

-

prostorové

-


127


3. ě(âENÍ

PROBLEMATIKY

OSOB

BEZ

DOMOVA

A

OSOB

OHROäENÝCH BEZDOMOVECTVÍM 3. 1 ěHãení problematiky obþanĤ, kterým hrozí vystČhování do holobytu 1. existence rodin ohroåených sociálním vylouþením ZdĤvodnČní

2. existence neplatiþĤ bytĤ a s tím související nedostateþná prevence neplatiþství 1. SĜedejít vzniku dluhĤ na bytech u sociálnČ slabých rodin

Cíle

2. SĜedejít bezdomovectví a sociálnímu vylouþení 1. vytvoĜit sluåbu pomoci rodinám ohroåeným neplacením nákladĤ za byt,

tzv. sociální asistence (pilotní provoz této

sluåby zahajuje Slezská diakonie – poradna Elpis od dubna Popis

2005) 2. identifikovat vhodného nositele tohoto projektu (vytvoĜit realizaþní

Realizátor

tým)

vhodná/é NNO (vznik nové nebo jako jeden z programĤ jiå fungující organizace) ve spolupráci s pĜísluãnými odbory mČsta 1. þtvrtletí 2006 (rok 2005 - pĜípravné aktivity – psaní projektĤ,


navazování kontaktĤ, dohoda spolupráce, hledání vhodných prostor atd.)

Poþet uåivatelĤ

-

Finanþní náklady

lidské

Zdroje


128

x

terénních

sociálních

pracovníkĤ

(dle potĜeby) PC, základní vybavení kanceláĜe zázemí pro

pracovníky (1

kanceláĜ

zpracování administrativy, porady apod.)


–


3. 2 ěHãení problematiky holobytĤ 1. nedostateþná práce s lidmi bydlícími v tČchto bytech ZdĤvodnČní

2. absence sociální práce a volnoþasových aktivit s obyvateli holobytĤ 1. zkulturnit bydlení v holobytech

Cíle

2. SĜedejít bezdomovectví 1. vytvoĜit systém práce s lidmi bydlícími v holobytech - nová sluåba typu FAVOS, která funguje v Rakousku – VídeĖ. Sluåbu zajiãĢuje koordinátor - kontaktování neplatiþĤ, nabídka

Popis

pomoci, tlak na zmČnu zásad pĜidČlování bytĤ apod. 2. nabídnout pomoc a volnoþasové aktivity - vytvoĜit komunitní centrum NNO (vznik nové nebo jako jeden z programĤ jiå fungující

Realizátor

organizace) ve spolupráci s pĜísluãnými odbory mČsta leden 2006 (rok 2005


- pĜípravné aktivity – psaní projektĤ,


Poþet uåivatelĤ

150

Finanþní náklady

-

Zdroje

lidské

-

materiálové

-

prostorové

-


129


3. 3 VytvoĜení sociálních bytĤ 1. neexistence sociálního bydlení ve mČstČ ZdĤvodnČní 2. akutní potĜebnost sociálního bydlení ve mČstČ 1. prevence vzniku bezdomovectví 2. zajiãWČní kvalitativnČ diferencovaného bydlení pro obþany Cíle

ohroåené bezdomovectvím 3. prevence výskytu sociálnČ patologických jevĤ spojených s bezdomovectvím 1. vytipovat a vyþlenit vhodné byty ve mČstČ

Popis 2. zajistit pĜípadné odkoupení bytĤ mČstem, poskytovatelem Realizátor

statutární mČsto Karviná, popĜ. NNO 1. þtvrtletí 2006 (rok 2005 - pĜípravné aktivity – psaní projektĤ,



Poþet uåivatelĤ

cca 70 bytĤ

Finanþní náklady

-

Zdroje

130

lidské

-

materiálové

-

prostorové

-



3. 4 ZmČna zásad pro pĜidČlování bytĤ v majetku mČsta Karviná 1. Zásady pro uzavírání nájemních smluv k obecním bytĤm v majetku statutárního mČsta Karviná neumoåĖují, aby si obþan, který je vystČhován do holobytu z dĤvodu neplacení nájemného, podal znovu åádost o pĜidČlení mČstského bytu. ZdĤvodnČní

2. souþasná situace je pro obþana znaþQČ demotivující z hlediska nevratnosti tohoto rozhodnutí 3. vyhláãka v souþasném znČní nerozliãuje mezi platícími a neplatícími nájemníky holobytĤ 1. zmČna Zásad pro uzavírání nájemních smluv k obecním bytĤm v majetku statutárního mČsta Karviná

Cíle

2. zvýãení motivace nájemcĤ holobytĤ k hrazení nájemného 1. úprava výãe uvedených zásad odborem správy majetku Magistrátu mČsta Karviné Popis

2. schválení nového znČní výãe uvedených zásad orgány mČsta 3. uvedení nového znČní zásad do praxe

Realizátor

kompetentní zástupci vedení mČsta


dnem nabytí úþinnosti nového znČní vyhláãky

Poþet uåivatelĤ

150 (vãichni obyvatelé holobytĤ – motivaþní faktor pro vãechny)

Finanþní náklady

-

Zdroje

lidské

-

materiálové

-

prostorové

-


131


3. 5 ZĜízení azylového bydlení pro rodiny s dČtmi 1. absence podobného zaĜízení ve mČstČ (rodiny jsou rozdČlovány do azylových domĤ pro muåe a åeny s dČtmi) ZdĤvodnČní 2. poptávka uåivatelĤ stávajících azylových domĤ po tomto typu sluåby 1. vytvoĜení mezistupnČ pĜed vystČhováním rodiny do holobytu 2. nastartování systému pro sociální práci s kompletní rodinou 3. vytvoĜení ãance pro rodiny, které usilují o pozitivní zmČnu Cíle

4. snaha o minimalizaci patologických jevĤ (rozdČlení rodiny – nevhodný pĜíklad pro dČti) 5. formování, socializace a integrace rodiny pro budoucí åivot v bytČ 1. vytipování vhodného nositele projektu 2. ]Ĝízení chybČjící sociální sluåby ve mČstČ

Popis

3. vytvoĜení jasných pravidel uåívání sluåby 4. SĜijímání rodin do zaĜízení na tzv. zkuãební dobu, kdy bude rodina pozorována, zda je vhodným adeptem na pĜidČlení sociálního bytu

Realizátor

NNO ve spolupráci se statutárním mČstem Karviná


-

Poþet uåivatelĤ

-

Finanþní náklady

-

Zdroje

lidské

-

materiálové

-

prostorové

-

Pozn.: pracovní skupina byla v realizaci tohoto opatĜení názorovČ nejednotná. Ne vãichni þlenové jsou SĜesvČGþeni o úþelnosti a potĜebnosti této instituce. OpatĜení bude pĜedmČtem dalãího jednání.

132



4. ZABEZPEýIT DOSTATEýNOU PSYCHIATRICKOU POMOC VE MċSTċ 4. 1 Zabezpeþit psychiatrickou ambulanci, pohotovost a terénní sluåbu 1. stávající stav je zcela nevyhovující - nedostatek psychiatrické pomoci ve mČstČ Karviná

ZdĤvodnČní

2. chybí psychiatrická pohotovost v odpoledních hodinách 3. nedostatek terénní psychiatrické sluåby 1. zajistit psychiatrickou pomoc ve mČstČ - její lepãí dostupnost Cíle

pro potĜeby poskytovatelĤ a uåivatelĤ sociálních sluåeb 2. pokrytí potĜeby dalãího psychiatra ve mČstČ 1. identifikovat moåné zdroje pokrytí této sluåby 2. zajistit sluåbu psychiatrické pomoci ve mČstČ dle poptávky (vþetnČ terénní sluåby) Z komunitního vyjednávání vzeãly dvČ alternativy ĜHãení:

Popis

a) „výchova“ vlastního psychiatra (na základČ dohody o pĜíspČvku na studium, poskytnutí bytu a prostoru pro ordinaci) b) vytvoĜení tzv. krizové poradny, kde by poskytoval sluåby odborný tým bez úþasti stálého lékaĜe (dojíåGČl by v urþených hodinách) ad a) námČstkynČ primátora vyvolá jednání s Krajským úĜadem MSK o moånosti pĤsobení dalãího psychiatra ve mČstČ

Realizátor

ad b) pracovní skupina spolu s garantem dopracuje koncepci zaĜízení a pĜedloåí návrh zástupcĤm mČsta Zahájení þinnosti

-

Poþet uåivatelĤ

-

Finanþní náklady

-

Zdroje

lidské

-

materiálové

-

prostorové

-


133


4. 2 Vypracovat kompletní seznam telefonních þísel k ĜHãení krizových situací ZdĤvodnČní

1. absence kompletního adresáĜe krizových kontaktĤ vþetnČ souvisejících informací 1. zpĜístupnČní komplexních informací pro sociální pracovníky ve mČstČ


jednání

budou

identifikovány

situace,

které

poskytovatelé povaåují za „krizové“ (tzn., åe v jistých situacích se nemají na koho obrátit) a navrhnou vhodná ĜHãení tČchto situací Popis


Realizátor




Poþet uåivatelĤ

-

Finanþní náklady

-

Zdroje

Pozn.:

Problém

lidské

-

materiálové

-

prostorové

-

nedostateþné

psychiatrické

pomoci

ve

mČstČ

byl

identifikován

ve 3 pracovních skupinách. Garanti skupin jsou s tímto stavem obeznámeni, na ĜHãení problému budou pracovní skupiny spolupracovat.

134



5. ě(âENÍ

PROBLEMATIKY

DROGOVÝCH

ZÁVISLOSTÍ

A

S NÍ

SPOJENÉ SPECIFICKÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE A SLUäEB OHROäENÝM SKUPINÁM A âIROKÉ VEěEJNOSTI 5. 1 ZajiãWČní vhodných prostor pro nízkoprahové kontaktní centrum 1. sluåby jsou v souþasnosti poskytovány v nevyhovujících prostorách (nevyhovující hygienické podmínky pro práci s uåivateli

sluåby

a

k zajiãWČní

ochrany

zamČstnancĤ

SĜed infekþními chorobami – napĜ. neexistující samostatné sociální zaĜízení pro zamČstnance) ZdĤvodnČní

2. neexistující prostory pro odbČry a testování uåivatelĤ na virovou hepatitidu a HIV (vyhláãka MZ þ. 400/1992 Sb.) 3. nízkoprahové zaĜízení je

první odbornou institucí, která

SĜichází do styku s ohroåenou skupinou uåivatelĤ a jako první nabízí informace o onemocnČních a moånostech testování (testování rovnČå nabízí) 1. zajiãWČní vhodných prostor – samostatná kontaktní místnost Cíle

pro zdravotní, sociální a hygienický servis a odbČrová místnost (provádČní testĤ na VHA, VHB, HIV, tČhotenské testy) 1. vytipování a poskytnutí vhodných prostor pro víceúþelové

Popis

kontaktní centrum

Realizátor

statutární mČsto Karviná ve spolupráci s o. s. NET


prĤEČh roku 2005

Poþet uåivatelĤ

450

Finanþní náklady

lidské

Zdroje


pro celé víceúþelové centrum 6 zamČstnancĤ (4 + 2 noví) cca 170 m2 pro celé víceúþelové drogové centrum


135


5. 2 VytvoĜení samostatného programu pro specifickou primární prevenci 1. v souþasné dobČ má mČsto Karviná jedinou organizaci, která SĤsobí v oblasti protidrogové primární prevence v rámci programu nízkoprahového centra ZdĤvodnČní 2. prostory, ve kterých se provádí protidrogová primární prevence (bytová

jednotka

3

+

1

bez

sociálního

zaĜízení

pro zamČstnance), jsou zcela nevyhovující 1. v rámci programu oslovit co nejvČWãí poþet åákĤ a studentĤ v Karviné, nabízet besedy pro rodiþe a ãirokou veĜejnost Cíle

2. jiå vytvoĜený ucelený systém besed a blokĤ nabídnout v prostĜedí, které odpovídá esteticky a prostorovČ formám besed

Popis

1. zajiãWČní a vybavení místnosti pro specifickou primární prevenci

Realizátor



v prĤEČhu roku 2005

Poþet uåivatelĤ

cca 1 500 åákĤ a studentĤ/rok

Finanþní náklady

lidské

Zdroje


136




5. 3 ZajiãWČní prostor pro terapeutický a volnoþasový program 1. poptávka po zajiãWČní bezpeþného prostĜedí pro ty uåivatele, kteĜí se vrátili z dlouhodobé léþby závislosti 2. terapeutický ZdĤvodnČní

program

musí

existovat

oddČlenČ

od nízkoprahového programu (samostatný vchod k zajiãWČní anonymity uåivatelĤ i rodiþĤ, kteĜí se terapií úþastní) 3. volnoþasový program je dĤleåitý pro smysluplné trávení volného þasu spojený s novými terapeutickými metodami 1. zajistit následnou péþi pro uåivatele, kteĜí ukonþili léþbu nebo jsou motivováni ke zmČQČåivota 2. moånost terapeuticky pracovat s celou rodinou jako dĤleåitou

Cíle

sloåkou následné péþe a resocializace uåivatelĤ 3. moånost vytvoĜení Gender programĤ a terapeutická práce s matkami uåivatelkami

Popis

1. zajiãWČní a vybavení místnosti pro výãe uvedený program

Realizátor



v prĤEČhu roku 2005

Poþet uåivatelĤ

400

Finanþní náklady

lidské

Zdroje



Pozn.: Vybudování víceúþelového centra umoåní realizovat pro více uåivatelĤ výkon trestu obecnČ prospČãných prací. V souþasné dobČ mĤåe vyuåít této moånosti pouze jeden uåivatel.


137


Romská menšina Romská menãina

Romská menãina 1. Úvod Romská komunita pĜedstavuje zvláãtní skupinu ohroåenou sociálním vylouþením. Podle þeské legislativy (zákon þ. 273/2001 Sb. o právech pĜísluãníkĤ národnostních menãin) je státním orgánĤm zakázáno shromaåćovat statistické údaje o etnických menãinách. To znamená, åe není moåné získat relevantní statistické údaje o romské menãinČ (a tedy ani správnČ vytvoĜit - s ohledem na pĜípadné budoucí hodnocení projektu - speciální projekt pouze pro tuto jedinou cílovou skupinu), protoåe nikdo nesmí zjiãĢovat, jestli je daná osoba þlenem romské menãiny þi nikoliv. 3ĜesnČji, je moåné vytvoĜit speciální cílený program, avãak je prakticky nemoåné získat relevantní þíselné údaje o pĜínosu, který z nČj získá romská menãina. ZároveĖ, jak vyplývá z analýzy a pĜísluãného dokumentu vlády, Koncepce romské integrace, se zcela významovČ nekryjí ani termíny romská komunita a romská národnostní/etnická menãina. ýlenem romské komunity je de facto kdokoli, koho vČWãina identifikuje jako þlena této sociálnČ a etnicky definované skupiny (napĜ. i osoby, které nejsou romského pĤvodu, ale které se integrovaly do romského prostĜedí a trvale v nČm åijí). Dále mnozí þlenové romských komunit z rĤzných GĤvodĤ neuvádČjí pĜi sþítání lidu romskou pĜísluãnost.

138


Romská menšina


Romská menãina

2. Teoretická východiska V rámci této kapitoly budou upĜesnČny základní pojmy a názvy, které se budou vyskytovat v sekci nazvané Romská menãina. Mimo jiné je zde uveden struþný pĜehled poskytovatelĤ sociálních sluåeb pro tuto skupinu na území mČsta Karviná. 3Ĝi zpracování této sekce byly k objasnČní nČkterých vazeb a souvislostí vyuåity podklady a závČry Sociodemografické analýzy statutárního mČsta Karviná, publikované v prosinci 2003 a výsledky vyplývající z Analýzy spokojenosti uåivatelĤ sociálních sluåeb mČsta Karviná zpracované v srpnu 2003 pro potĜeby vytvoĜení komunitního plánu ve mČstČ.

2. 1 Základní pojmy Terénní sociální pracovníci ýinnost terénních pracovníkĤ je nezastupitelná. Tito lidé, ze 70 % Romové, jsou zapojeni do dČní spoleþnosti a mají vliv na své spoluobþany. Terénní sociální pracovník pracuje v terénu, zná problémy uåivatelĤ, kterým sluåbu poskytuje a ti se nebojí a také neostýchají se mu svČĜit. Terénní sociální pracovník nedČlá ni za uåivatele, ale spoleþQČ s ním, aby se uåivatel nauþil v problému orientovat a pĜtãWČ si poradil sám, þi dokonce pomohl nČkomu dalãímu. Cílem je, aby se lidé z komunity, o nČå se terénní sociální pracovníci starají, nauþili åít ve spoleþnosti a dokázali se jejím poåadavkĤm pĜizpĤsobit.

2. 2 ZaĜízení poskytující sociální sluåby v Karviné Romské kulturní a osvČtové centrum - kontaktní centrum - zaĜízení, které organizuje kulturní, osvČtovou a vzdČlávací þinnost zamČĜenou na mládeå, prevenci kriminality. Podstatou sluåby je vytváĜení podmínek pro navázání kontaktu s lidmi. Sluåba je zamČĜena na vyuåívání volného þasu dČtí a mládeåe a jejich vzdČlávání (taneþní a hudební krouåky, práce na PC). Ve mČstČ Karviná poskytuje tyto sluåby: •

Romské kulturní a osvČtové centrum, Palackého 607, Karviná-Nové MČsto


139



Nízkoprahové zaĜízení pro dČti a mládeå - sluåba je urþena lidem, kteĜí åijí v prostĜedí zasaåeném sociálnČ-patologickými jevy (drogy, rasismus) a jsou jimi pĜímo ohroåeni. Cílem této sluåby je minimalizovat moåná sociální a zdravotní rizika související se zpĤsobem åivota tČchto lidí, umoånit jim lépe se orientovat v jejich sociálním prostĜedí a vytváĜet podmínky, aby v pĜípadČ zájmu mohli ĜHãit svoji nepĜíznivou sociální situaci. Ve mČstČ Karviná poskytuje tyto sluåby: •

Láþho-Lav, Bratr. Veverkových 2805, Karviná-Hranice

•

'Čti jedné planety, U Svobodáren 1299, Karviná-Nové MČsto ZaĜízení mimo jiné také poskytují sociálnČ-právní poradenství (rovnČå v terénu) a zamČĜují se na volnoþasové aktivity dČtí.

Poradenství Ve mČstČ Karviná poskytuje tyto sluåby: •

Demokratická aliance RomĤ (DAR), U Svobodáren 1299, Karviná-Nové MČsto

•

Láþho-Lav, Bratr. Veverkových 2805, Karviná-Hranice

•

'Čti jedné planety, U Svobodáren 1299, Karviná-Nové MČsto

PodobnČMãí informace o jednotlivých sociálních sluåbách poskytovaných ve mČstČ Karviná naleznete v Katalogu sociálních sluåeb mČsta Karviná.

140


Romská menšina


Romská menãina

2. 3 Výstupy sociodemografické analýzy statutárního mČsta Karviná Tabulka þ. 36 Národnostní sloåení obyvatelstva mČsta Karviná Národnost Muåi

1991 äeny

Celkem

Muåi

þeská

23 254

23 707

46 961

25 078

26 172

51 250

moravská

1 477

1 399

2 876

415

284

699

811

793

1 604

282

172

454

4 377

3 903

8 280

3 038

2 508

5 546

rómská

145

127

272

45

52

97

polská

3 059

3 943

7 002

2 312

2 938

5 250

maćarská

315

281

597

x

x

x

QČmecká

60

60

120

57

40

97

rusínská/ruská

10

7

17

7

16

23

ukrajinská

21

26

47

21

28

49

vietnamská

x

x

x

11

5

16

355

274

629

911

749

1 660

slezská slovenská

ostatní a nezjiãWČná

2001 äeny


Celkem

141

Romská menšina


Romská menãina

Graf þ. 6 Poþet obþanĤ hlásících se k romské národnosti ve mČstČ Karviná Poþet obþanĤ hlásících se k romské národnosti

300 250

127

Poþet

200 150 100

145

52

50

45

0 1991

2001 V letech

Muåi

äeny

Mnozí þlenové romských komunit z rĤzných dĤvodĤ neuvádČjí pĜi sþítání lidu romskou SĜísluãnost. Jelikoå se Romové nehlásí k romské národnosti, je ze strany státních orgánĤ pomČrnČ obtíåné realizovat ploãQČ kroky, které by byly romské komunitČ ku prospČchu. 3Ĝíkladem je oblast ãkolství, kde bylo potĜeba navrhnout výraz åák z kulturnČ odliãného a sociálnČ znevýhodĖujícího prostĜedí, jehoå mateĜskou ĜHþí není þHãtina.

2. 4 Charakteristika rom ské minority Struktura romské komunity Romská etnická skupina åije na evropském území v 21. století ve struktuĜe rodových klanĤ. Pro Romy termín rodina nepĜedstavuje intimní jednotku - manåelský pár a jedno þi dvČ dČti, SĜípadnČ prarodiþe, ale veãkeré ãiroce rozvČtvené pĜíbuzenstvo, þítající þasto nČkolik stovek lidí. PĜísluãnost k rodinČ (de facto k rodu) je pro jednotlivého pĜísluãníka nejvČWãí hodnotou, znamená pro nČj jistotu, zázemí a bezpeþí. Vãe, co pĜísluãník rodiny dČlá, dČlá pro pĜHåití rodu. PĜHåití rodu je nejvČWãí åivotní hodnotou, které se podĜizuje vãechno ostatní.

142


Romská menšina


Romská menãina

NejvČWãí úctČ se v romské komunitČ WČãí staĜí lidé, pro jejich åivotní zkuãenost a moudrost. Romãtí senioĜi neumírají opuãWČni, odloåeni rodinou v domovech dĤchodcĤ nebo léþebnách pro dlouhodobČ nemocné, ale doma, obklopeni svou rodinou. Osobní kontakt mezi þleny rodiny obecnČ je více dotykový, jsou rádi blízko sebe, rádi se vzájemnČ dotýkají, nevadí jim stísnČné prostory, nepoåadují soukromí, jsou neradi sami. Výchova dČtí v romské rodinČ Romské dČti z velké vČWãiny nechodí do mateĜských ãkol a nemají tedy åádnou zkuãenost s jinými neå romskými dČtmi ani s organizovanou kolektivní þinností. Romské dítČ bývá vychováváno v ãirãí rodinČ s vČWãím poþtem sourozencĤ neå je zpravidla bČåné. Kaådé dítČ má v rodinČ své místo a svou pĜezdívku. DČti jsou vedeny od útlého vČku k samostatnosti a brzy s nimi rodiþe jednají jako s dospČlými lidmi, rovnocennými partnery. Jsou zasvČcovány do problémĤ dospČlých lidí v rodinČ a úþastní se jich. To je také jeden z dĤvodĤ, kromČ rasových somatických znakĤ, proþ dĜíve dospívají. Tento postoj k dČtem se zĜejmČ dČdí z dob, kdy byla brzká samostatnost dČtí nutná k pĜHåití rodu. Na jedné stranČ otevírá svČt dospČlých s jeho starostmi a rozbíjí tak nebývalým zpĤsobem jejich sociální vnímání a chování, na stranČ druhé, pro tuto zátČå jakoby ztrácely to GČtství, jak ho proåívá vČWãina ostatních dČtí. Takový zpĤsob výchovy je typický pro pĜírodní národy a odpovídá zpĤsobu åivota v tČåkých podmínkách na okraji civilizace. Ve vãech kulturách je základem výchovy dČtí pĜedávání tradic a základních mravních norem. Romové vychovávají své dČti k SĜHåití, ovãem v civilizovaném svČWČ. Jejich výchova se vyznaþuje znaþnou emocionalitou a souþasnČ neschopností rodiþĤ dČti uþit þemukoli jinému neå je nezbytnČ nutné, vãe ostatní je povaåováno za nepotĜebné. ZpĤsob åivota v romské rodinČ vede u jednotlivce ke ztrátČ pocitu zodpovČdnosti za svĤj åivot, coå je v rozporu s pocitem tíhy zodpovČdnosti za sebe sama, který je nosným principem evropské kultury. Kolektivní rozhodování a zodpovČdnost v romské rodinČ vede k tomu, åe jednotlivec nemá potĜebu jakékoli vlastní individuální åivotní ambice, a to velmi citelnČ poznamenává ãkolní práci a budoucí profesní orientaci. Z tohoto pohledu se romství mĤåe jevit jako sociální kategorie. Velmi þasto se stává, åe kdyå jedinec pĜestane åít v komunitČ, SĜestává být také Romem. Tento fakt je pro vzdČlání RomĤ zásadním.


143



Jak pČstovat v dČtech individualitu a souþasnČ nenaruãovat zákonitosti rodinné výchovy? 9Čdomí individuální zodpovČdnosti za svĤj åivot je nezbytnČ nutné k pĜHåití v souþasném svČWČ a není jiné cesty, neå k ní dČti ve ãkole vést. Bude zĜejmČ trvat nČkolik desítek let, neå rodinná výchova a vzdČlání romských dČtí nebudou stát proti sobČ. Typické znaky romského myãlení Romské myãlení je velmi konkrétní a impulzivní. Problémy se neĜHãí s pĜedstihem, problémy se odkládají a ĜHãí se aå tehdy, kdyå uå je pozdČ. Kdyå na problém nikdo neupozorní zvenþí a nedoåaduje se jeho okamåitého ĜHãení, problém neexistuje. Typickým SĜípadem jsou obrovské dluhy na nájemném. Není pro rodinu ostuda, åe dluåí na nájemném, ostuda to je tehdy, kdyå se o tom mluví. Romové nepĜemýãlejí o budoucnosti a nevracejí se v myãlenkách ani pĜíliã do minulosti. äijí teć a tady. Díky tomuto typickému znaku romského myãlení jsou jejich kombinaþní schopnosti omezené a nedokáåí tak SĜedvídat nepĜíjemnosti, které mohou z jejich souþasného jednání vzejít v budoucnosti. Ve spojení se znaþnou emocionalitou projevu mívají þasto jejich okamåitá rozhodnutí katastrofální dohru v budoucnosti. äivot RomĤ v EvropČ byl dlouhodobČ nezajiãWČn. Lepãí vajíþko dnes neå slepice zítra, Ĝíká romské pĜísloví a charakterizuje romské vnímání hodnot. Jím, piju, åiju, umĜu - naþ hospodaĜit, Ĝíká jiné pĜísloví a vyjadĜuje vztah RomĤ k budoucnosti. Budoucnost má zvláãWČ u starãích RomĤ dosud malou hodnotu. 'ĤleåitČMãí je pĜítomnost a minulost, která je jistá. Proto si velká þást RomĤ necení ãkolního vzdČlání, jeå pĜináãí plody aå po mnoha letech. Vnímání þasu a prostoru ýas Romové neodvozují od roþních období, posloupnosti zmČn v pĜírodČ, ale od konkrétních událostí, které se v åivotČ odehrávají cyklicky (napĜ. PČsíþní termíny výplaty sociálních dávek). Zvláãtnost ve vnímání þasu v kombinaci s nepĜemýãlením do budoucnosti je þasto SĜtþinou ãpatného hospodaĜení romských åen, které þasto nedokáåí peníze na domácnost rozloåit na potĜebné období. Vzhledem k tomu, åe peníze bývají utraceny þasto bČhem QČkolika dnĤ, vzniká potĜeba peníze si pĤMþit a tak se rozjíådí kolotoþ vČþného zadluåení. Zadluåeným rodinám jsou ochotni po þase pĤMþit uå jenom rodiny romských lichváĜĤ, kteĜí mají prostĜedky na to, jak dluåné þástky získat zpČt. Z tohoto kolotoþe bez pomoci zvenþí, mimo komunitu, není cesty ven.

144


Romská menšina


Romská menãina

Jazyková bariéra Základem jazykové výbavy vČWãiny romských dČtí pĜicházejících do prvního roþníku základní ãkoly je, aå na výjimky, romsko-þeský slang. Tyto GČti jsou znevýhodnČny ve srovnání s dČtmi ostatními pĜedevãím tím, åe neovládají obecnou þHãtinu. Romských rodiþĤ, kteĜí by mluvili na své dČti jen romsky, je malé procento. VČWãina rodiþĤ Xþí dČti þHãtinČ, ovãem tak jak se ji nauþili oni - tzn. romsko-þeský slang. V dĤsledku rychlého ãkolního tempa se jazyková bariéra u dČtí prohlubuje. DítČ, které ztratí kontakt s uþitelem, protoåe mu nerozumí, se pĜestane brzy zajímat o ãkolní práci. Motorický neklid, nesoustĜedČnost a kázeĖské problémy u romských dČtí bývají þasto uþitelem mylnČ povaåovány za vývojovou poruchu typu lehké mozkové dysfunkce. Hledání komunikaþního kódu Pokud chcete správnČ porozumČt problému konkrétní rodiny, musíte se nejprve pokusit naleznout komunikaþní kód, komunikaþní úroveĖ, na které jsou rodinní pĜísluãníci s vámi schopni se domluvit. Komunikaþní kód naleznete tehdy, podaĜí-li se vám vzbudit u romské rodiny pocit dĤYČry. K vyvolání pocitu dĤYČry u RomĤ je zapotĜebí respektovat a dodråovat v kontaktu s Romem nepsaná romská pravidla, zvyky a obyþeje. Rysy sociálního systému: •

kaådé rozhodování je spoleþné,

•

neschopnost být sám,

•

vyhoãWČní z rodu je nejvČWãí trest,

•

mnohost je podmínkou ãWČstí,

•

þas je minulost a pĜítomnost, budoucnost neexistuje,

•

þas se neodvozuje od roþních období,

•

neustálá zmČna místa a prostĜedí zvyãuje nadČji na pĜHåití,

•

setrvání na jednom místČ zvyãuje nebezpeþí,

•

zpĤsob obåivy, Ĝemesla jsou podĜízena této neustálé zmČQČ,

•

základní dovedností je umČt se vyhnout, uniknout pĜed nebezpeþím.


145



Kriminalita Vzhledem k tomu, åe nejen Romové, ale obecnČ etnické minority mají ve spoleþnosti z uvedených dĤvodĤ ménČ výhodné postavení nesoucí s sebou Ĝadu kriminogenních rizikových faktorĤ, zĜejmČ obecnČ platí, åe minority mívají, kromČ nČkterých výjimek, Då QČkolikanásobnČ vyããí míru kriminality neå majoritní populace (pro evropské pomČry se uvádí zhruba dvoj aå þtyĜnásobek; pokud ãlo o afroameriþany v USA, hovoĜilo se nČkdy aå o sedminásobku). Ve svČtle zmínČného faktu je tĜeba zdĤraznit, åe romská kriminalita zĜejmČ výraznČji nepĜesahuje obvykle udávaný násobek zvýãené míry kriminality minorit. UrþitČ nelze vyjádĜit SĜesný poþet RomĤ v ýeské republice (tento údaj není k dispozici). Poþet RomĤ se odhaduje nejþastČji asi 2,5 - 3 %; existují vãak i vyããí odhady. Co vãak rozhodnČ nelze pĜíznivČ hodnotit, je vysoký podíl romské mládeåe na prekriminalitČ (ta se týká dČtských pachatelĤ, tedy osob do 15 let vČku) a kriminalitČ mladistvých (tj. od 15 do 18 let). Je ovãem pravda, åe proporcionálnČ je v romské populaci mnohem více dČtí a mladistvých (tedy osob do 18 let vČku) neå v celé populaci ýR. Mládeå tvoĜí zhruba þtvrtinu aå (v posledních letech) asi pČtinu z celé populace ýR, zatímco se odhaduje, åe v populaci RomĤ mládeå do 18 let vČku tvoĜí více neå 50 %. Z tohoto pohledu jsou údaje o kriminalitČ romské mládeåe více pochopitelné. V poslední dobČ u romské mládeåe dochází k rozvoji relativnČ masivní závislosti na drogách. S ní je obvykle spojena tzv. opatĜovací kriminalita. Pokud by se tuto situaci nepodaĜilo podchytit, o coå dokonce majoritní odborníky åádají sami Romové, kteĜí to chápou jako obrovský a pro nČ nezvládnutelný problém, kriminalita romské mládeåe by pravdČpodobnČ opČt stoupala. ZávČry: •

Nutnost YČnovat zvýãenou pozornost romské mládeåi, zvláãWČ dČtem. Situace vyåaduje kvalitní výchovné a vzdČlávací úsilí, propracování dobĜe promyãlených vhodných preventivních aktivit zacílených na tuto skupinu a uplatnČní takových opatĜení, která by zlepãovala ekonomickou situaci chudých romských rodin.

146


Romská menšina


Romská menãina

•

Informovanost. ZdĤrazĖovat tam, kde je to jen vhodné, åe romská kriminalita není nČco mimoĜádného, co by snad mohlo pĜedstavovat váåné ohroåení pro celou spoleþnost, ale åe je to normální obraz kriminality menãin, a åe se, z hlediska trendu jejího vývoje, dokonce jeví pĜíznivČ.

•

Nezbytnost kvalifikované terciární prevence zamČĜené na romské pachatele.


147



3. ZávČry analýzy spokojenosti sociálních sluåeb uåivatelĤ V mČsíci þervenci a srpnu 2003 bylo v zaĜízeních poskytujících sociální sluåby v Karviné provedeno dotazníkové ãetĜení s cílem zjistit spokojenost uåivatelĤ s poskytovanými sociálními sluåbami. âetĜení se zúþastnilo 23 zaĜízení sociálních sluåeb poskytujících pomoc lidem v nepĜíznivé sociální situaci a lidem v krizi. Z analýzy anonymních dotazníkĤ uåivatelĤ zaĜízení, která se dobrovolnČ zúþastnila prĤzkumu spokojenosti, vyplynuly poznatky o subjektivním hodnocení uåivatelĤ poskytovaných sluåeb, o jejich vyjádĜených i pociĢovaných potĜebách. V pĜípadČ zájmu je kompletní vypracování Analýzy spokojenosti uåivatelĤ sociálních sluåeb mČsta Karviná k nahlédnutí k dispozici na Magistrátu mČsta Karviné, odboru správy majetku, oddČlení rozvoje. Základní problémy romské menãiny Z nČkolika dílþích výzkumĤ, realizovaných katedrou psychologie a sociální práce Filozofické fakulty Ostravské univerzity, lze vymezit tyto základní sociální problémy romské menãiny: •

vysoká míra nezamČstnanosti a to vČWãinou dlouhodobé,

•

nízká úroveĖ vzdČlanosti a kvalifikace,

•

ãpatné bytové podmínky,

•

nevyhovující hygienické a zdravotní podmínky,

•

niåãí prĤPČrný vČk,

•

niåãí åivotní úroveĖ,

•

problematická ãkolní docházka dČtí,

•

vysoká míra drogové závislosti – pĜedevãím u mládeåe,

•

gamblerství, prostituce a drobná kriminalita,

•

vysoká míra závislosti na sociálních dávkách,

•

pocit diskriminace ze strany majoritní (= vČWãinové) populace.

9ãechny tyto problémy jsou vzájemnČ propojeny a je velmi obtíåné urþit, který z nich má obecnČ prioritní charakter. Je samozĜejmé, åe základní problémy se netýkají vãech RomĤ. Odborníci na romskou problematiku odhadují, åe asi 1/4 romské populace je plnČ adaptována (pĜizpĤsobena) na podmínky souþasné spoleþnosti a nepociĢuje vČWãinu výãe uvedených základních problémĤ. Jedná se tedy asi o 3/4 RomĤ, kteĜí vykazují konkrétní dílþí adaptaþní

148


Romská menšina


Romská menãina

problémy, ekonomický úpadek a sociální sestup. Zcela specifickou skupinu pak tvoĜí jeãWČ romské dČti a mládeå. Charakteristika •

horãí zdravotní stav romské populace,

•

vyããí procento drogovČ závislých,

•

vyããí procento gamblerĤ (= závislých na výherních automatech),

•

þastČMãí výskyt drobné kriminality,

•

vysoká úroveĖ nezamČstnanosti RomĤ,

•

velmi ãpatná úroveĖ bydlení romských rodin,

•

nedĤYČra vČWãiny RomĤ k majoritní populaci a ke státním institucím,

•

omezené moånosti RomĤ na trhu práce,

•

nízká, popĜ. åádná kvalifikace,

•

neochota vČWãiny firem zamČstnávat Romy kvĤli jejich þasté pracovní nespolehlivosti,

•

konkurence pĜistČhovalcĤ (hlavnČ UkrajincĤ) v tradiþQČ romských pomocných a výkopových pracích,

•

práce naþerno,

•

sociální struktura není tak heterogenní (rĤznorodá) jako u majoritní populace, ale výraznČ v ní pĜevaåuje tzv. niåãí romská vrstva, kde se vãechny nejzávaåQČMãí sociální problémy kumulují a právČ tato vrstva se dostává do stavu permanentní závislosti na sociální pomoci.

Co je nutno si uvČdomit •

uvnitĜ romské komunity existuje jen minimální sociální kontrola regulace rizikového chování,

•

GČti z niåãí romské vrstvy se uå rodí do prostĜedí, kde zpĤsob åivota není akceptovatelný souþasnou spoleþností, ale tyto dČti zcela pĜirozenČ povaåují toto prostĜedí za normální a pĜenáãejí ho pozdČji i do vlastních sekundárních rodin,

•

neúplných rodin je v romské menãinČ více neå u majoritní populace,

•

opuãWČné, þi zanedbávané romské dČti, umístČné v dČtských domovech, nachází náhradní rodinnou výchovu v romských rodinách jen velmi výjimeþQČ,

•

motivace ke vzdČlání je u romských dČtí a mládeåe vãeobecnČ niåãí neå u dČtí a mládeåe v majoritní populaci,


149



•

rodiþe z niåãí romské vrstvy se zajímají o prospČch a chování svých dČtí ve ãkole, jakoå i o docházku do ní, mnohem ménČ neå by bylo åádoucí,

•

YČWãina pĜísluãníkĤ romské niåãí vrstvy není motivována k sociálnČ-ekonomickému a kulturnímu vzestupu, své postavení povaåuje za tradiþní a pĜirozené,

•

YČWãina pĜísluãníkĤ romské vyããí vrstvy se distancuje od problémĤ romské vrstvy niåãí a stejnČ tak i od pĜípadné pomoci tČmto lidem,

•

oficiálním pĜedstavitelĤm RomĤ v politické a veĜejné sféĜe jde þasto více o své zviditelnČní neå o skuteþné ĜHãení problémĤ,

•

SĜísluãníci romské niåãí vrstvy mají velké problémy pĜi jednání s úĜady i se

zaĜízeními

sociální pomoci. Jejich jednání je znaþQČ nestandardní, problémy s dodråováním provozní doby a úĜedních hodin, neschopnost vČcnČ vyjádĜit svĤj poåadavek þi problém, vulgární vyjadĜování, zvyãování hlasu apod. Hodnocení sluåeb uåivateli vypovídá o jejich celkové spokojenosti. V závČru práce jsou uvedena tato zjiãWČní a doporuþení. ZávČry a zjiãWČní: •


•

Romská minorita je spokojena s moåností komunikovat s pracovníky sociálních sluåeb v romãtinČ.

•

V porovnání jednotlivých charakteristik sociálních sluåeb dominuje pĜedevãím pĜístup pracovníkĤ k uåivatelĤm sluåby a jejich odbornost, coå mĤåe vypovídat o kvalitČ pracovníkĤ zaĜízení zahrnutých ve výzkumu, pĜípadnČ o urþité závislosti uåivatelĤ na sluåEČ, resp. na pracovnících sluåbu poskytujících.

150


Romská menšina


Romská menãina

4. Výstupy pracovních skupin V rámci organizaþní struktury procesu komunitního plánování ve mČstČ Karviná vzniklo celkem pČt pracovních skupin (senioĜi; zdravotnČ postiåení; dČti, mládeå, rodina; lidé v obtíåných åivotních situacích; romské etnikum), které samostatnČ ĜHãily danou oblast sociálních sluåeb. Jednání pracovních skupin se uskuteþĖovala prĤEČåQČ od podzimu roku 2003 aå do léta roku 2004. SWOT analýzu, vize, cíle, priority a následnČ jednotlivá opatĜení v oblasti sociálních sluåeb pro romskou minoritu nadefinovali v prĤEČhu nČkolika jednání pracovních skupin zástupci níåe uvedených organizací (poskytovatelé a uåivatelé sociálních sluåeb) a Magistrátu mČsta Karviné (zadavatel sociálních sluåeb).

Garant pracovní skupiny:

Alena Kissová, Magistrát mČsta Karviné

•

Demokratická aliance RomĤ (DAR), U Svobodáren 1299, Karviná-Nové MČsto

•

'Čti jedné planety, U Svobodáren 1299, Karviná-Nové MČsto

•

Láþho - Lav, BratrancĤ Veverkových 2805, Karviná-Hranice

•

Romská obþanská iniciativa

•

Sdruåení RomĤ severní Moravy, Palackého 607, Karviná-Nové MČsto

•

Romské kulturní a osvČtové centrum, Palackého 607, Karviná-Nové MČsto


151



4.1 SWOT analýza SWOT analýza, tj. analýza silných stránek (Strenght), slabých stránek (Weakness), pĜíleåitostí (Opportunities) a ohroåení (Threats), pĜedstavuje propojení mezi veãkerými poznatky získanými pracovní skupinou zabývající se tematikou romské minority.

Silné stránky

3Ĝíleåitosti

kontaktování neplatiþĤ v prvopoþátcích vzniku dluhu na nájemném

opČtovné zĜízení pozice terénních pracovníkĤ

zkuãenosti s prací terénních pracovníkĤ

vznik podporovaného bydlení

existence sociálních sluåeb s moåností komunikace v romãtinČ

zvýãení informovanosti o sluåbách (dvojjazyþnými letáky)

Slabé stránky

Ohroåení

neexistence terénních pracovníkĤ

existence lichvy

vysoké dluhy na nájemném - neschopnost ĜHãení dané situace


nedostatek pracovních pĜíleåitostí


VIZE Karviná chce v rámci poskytovaných sociálních sluåeb stavČt na dobrých zkuãenostech, vyuåívat stávajícího potenciálu sociálních zaĜízení a podporovat jejich vãestranný rozvoj.

152


Romská menšina


Romská menãina

CÍLE A.

Zabezpeþit podporu a vstĜícnost romským aktivitám, které pĜispívají k lepãímu souåití s majoritním obyvatelstvem.

B.

FinanþQČ zabezpeþit existenci a funkþnost souþasných mechanismĤ práce mČsta Karviná s romským etnikem, které prokázaly efektivitu.

C.

Podporovat vãestrannou informovanost RomĤ a uåãí zapojení do spolupráce s ostatními zaangaåovanými organizacemi.

PRIORITY •

=Ĝídit dĤm se sociálními byty pro Romy se samosprávou nájemníkĤ.

•

=Ĝídit fond pro podporu aktivit RomĤ.

•

Aktivizovat sluåby Komunitního centra

•

Navázat uåãí spolupráci RomĤ s komisemi mČsta.

•

Umoånit pravidelné vzdČlávání, osvČtu a informování RomĤ.

•

Zajistit dostateþné mnoåství terénních pracovníkĤ vþetnČ jejich zafinancování.

•

Iniciovat rychlejãí ĜHãení problematiky neplatiþĤ bytĤ.

•

VytváĜet pracovní pĜíleåitosti pro místní Romy.

•

VytvoĜit systém podpory pro nadané Romy ke studiu na Sâ a Vâ.

•

Prosazovat dĤsledné potírání lichvy.

•

Zapojit romská sdruåení do ãirãích projektĤ.

•

VytvoĜit funkci projektového manaåera.


153



4.3 OpatĜení 1. AKTIVIZOVAT SLUäBY KOMUNITNÍHO CENTRA ZdĤvodnČní

1. Komunitní centrum neposkytuje sluåby romské komunitČ v dostateþné míĜe

Cíle

1. zajistit volnoþasové aktivity pro romskou komunitu

Popis

1. pracovní skupina vytvoĜí návrhy moåných aktivit, jejichå realizátorem bude Komunitní centrum 2. návrhy budou pĜedloåeny vedení Komunitního centra

Realizátor

garant a pracovní skupina


2. þtvrtletí 2005

Poþet uåivatelĤ

-

Finanþní náklady

-

Zdroje

lidské

-

materiálové

-

prostorové

-

2. PODPOěIT ýERPÁNÍ PROSTěEDKģ Z DOTAýNÍCH PROGRAMģ ZdĤvodnČní

1. romské projekty se potýkají s problémem uspČt mezi ostatními projekty napĜ. z dĤvodu horãí kvality zpracování 2. romské organizace mají problém s vyúþtováním projektĤ

Cíle

1. umoånit þerpání prostĜedkĤ z grantových Ĝízení rovnČå romským NNO 2. zvýãit kompetence romských NNO k psaní a vyúþtování projektĤ

Popis

1. vyãkolit projektového manaåera, který bude pomáhat romským organizacím s psaním åádostí o dotace 2. zajistit ãkolení pro romské organizace o Ĝízení projektového cyklu

Realizátor

154

statutární mČsto Karviná, popĜ. vhodná NNO v rámci projektu


Romská menšina


Romská menãina


2. þtvrtletí 2005

Poþet uåivatelĤ

romské NNO

Finanþní náklady

dofinancování platu projektového manaåera, honoráĜãkolitele lidské

Zdroje

projektový manaåer (moåná podpora z ÚP – napĜ. absolvent Vâ)

materiálové

PC

prostorové

místnost pro kontakt s NNO

3. VYTVOěIT SYSTÉM PODORY PRO NADANÉ ROMY KE STUDIU NA Sâ A 9â 1. nadaní mladí Romové þasto nemají moånost studovat na stĜední a

ZdĤvodnČní

vysoké ãkole (neexistence podpory rodiny) Cíle

1. vytvoĜit podmínky pro studium nadaných mladých RomĤ 2. umoånit vzdČlávání nejen na Sâ ale i na Vâ 1. vytipovat nadané åáky a studenty

Popis

2. realizovat pĜípravné kurzy na studium Sâ a Vâ 3. oslovit NNO, aby rozãtĜily svou þinnost, napĜ. o douþování dČtí, vytvoĜení pĜípravných kurzĤ na pĜijímací zkouãky 4. spolupracovat s Pedagogickou fakultou Ostravské univerzity Realizátor

Sdruåení RomĤ Severní Moravy a jiné NNO, statutární mČsto Karviná


1. þtvrtletí 2005

Poþet uåivatelĤ

-

Finanþní náklady

-

Zdroje

lidské

-

materiálové

-

prostorové

-


155



4. PROSAZOVAT DģSLEDNÉ POTÍRÁNÍ LICHVY ZdĤvodnČní

1. lichva je problém rozãtĜený zejména mezi Romy 2. lichva vede k rozãtĜení sociálnČ patologických jevĤ ve mČstČ

Cíle

1. odstranit lichvu mezi Romy ve mČstČ Karviná 2. pomáhat RomĤm v krizových situacích

Popis

1. vytvoĜit alternativní fond (obþanské sdruåení) k poskytování penČz bez úrokĤ (peníze „kolují“ a Romové nemusí chodit k lichváĜi) – model fungující v nČkolika mČstech ýR a) zjistit podrobnosti o fungování fondu v konkrétních mČstech b) vypracovat pravidla fondu c) provést propagaci této aktivity d) najít vhodného nositele projektu 2. spolupracovat s policií 3. spolupracovat s terénními sociálními pracovníky 4. pravidelnČ provádČt osvČtu o rizicích pĤMþek na vysoký úrok – prevence

Realizátor

spolupráce garanta, pracovní skupiny, NNO, statutárního mČsta Karviná


1. þtvrtletí 2005

Poþet uåivatelĤ

sociálnČ slabí Romové

Finanþní náklady

-

Zdroje

156

lidské

-

materiálové

-

prostorové

-


Romská menšina


Romská menãina

5. INICIOVAT RYCHLEJâÍ ě(âENÍ PROBLEMATIKY NEPLATIýģ BYTģ ZdĤvodnČní

1. dluhy na nájmu se u RomĤ vyskytují v mnohem vČWãí míĜe neå u majoritní spoleþnosti

Cíle

1. pĜedejít bezdomovectví RomĤ 2. ĜHãit problematiku bydlení romské menãiny 3. motivovat neplatiþe k hrazení nájemného v holobytech 1. odhalovat a ĜHãit neplatiþství jiå v prvopoþátku

Popis

2. dĤslednČji dbát na vypracování splátkových kalendáĜĤ a splácení dluhĤ na nájmu 3. navrhnout formu odpracování nízkého penále z dluhĤ (napĜ. formou veĜejnČ prospČãných prací) 4. iniciovat zmČnu Zásad pro uzavírání nájemních smluv k obecním bytĤm v majetku statutárního mČsta Karviná. 5. výãe zmínČné zásady neumRåĖují, aby si obþan, který je vystČhován do holobytu z GĤvodu neplacení nájemného, podal znovu åádost o pĜidČlení mČstského bytu Realizátor

garant ve spolupráci s pracovní skupinou, statutární mČsto Karviná


1. þtvrtletí 2005

Poþet uåivatelĤ

-

Finanþní náklady

-

Zdroje

lidské

-

materiálové

-

prostorové

-


157

Romská menšina


Romská menãina

6. ZAJISTIT DOSTATEýNÉ MNOäSTVÍ TERÉNNÍCH PRACOVNÍKģ VýETNċ JEJICH FINANCOVÁNÍ V DALâÍCH LETECH ZdĤvodnČní

1. práce terénních pracovníkĤ je vnímána jako velmi potĜebná a uåiteþná

Cíle

1. zajistit

terénní sluåbu

pro

romskou

minoritu

ve

mČstČ

i pro následující roky 2. prĤEČåQČ monitorovat þinnost terénních pracovníkĤ v romské komunitČ Popis

1. nalézt vhodné terénní pracovníky 2. identifikovat finanþní zdroje 3. vyãkolit terénní pracovníky (obeznámení s þinností jednotlivých odborĤ Magistrátu mČsta Karviné) 4. prĤEČåQČ monitorovat práci terénních pracovníkĤ

Realizátor

garant skupiny, statutární mČsto Karviná


1. þtvrtletí 2005

Poþet uåivatelĤ

SĜísluãníci romské komunity

Finanþní náklady

mzdy 4 terénních pracovníkĤ

Zdroje

158

lidské

4 terénní pracovníci

materiálové

-

prostorové

-


Romská menšina


Romská menãina

7. UMOäNIT PRAVIDELNÉ VZDċLÁVÁNÍ, OSVċTU A INFORMOVÁNÍ ROMģ ZdĤvodnČní

1. neexistence pravidelného vzdČlávání, osvČty RomĤ, která mĤåe SĜedejít nČkterým problémĤm 2. existence sociální izolovanosti plynoucí ze souþasného statutu RomĤ ve spoleþnosti

Cíle

1. pĜedejít neinformovanosti pĜísluãníkĤ romské menãiny 2. pĜedejít sociální izolovanosti

Popis

1. identifikovat problematiku pĜedevãím v oblasti bytové a sociální, o které by Romové mČli být informováni 2. pĜipravit k dané problematice informaþní letáky v romãtinČ (distribuce pĜes ãkoly, zdravotnická zaĜízení, terénní pracovníky aj.)

Realizátor

vhodná NNO (napĜ. obþanská poradna) ve spolupráci se statutárním PČstem Karviná a pracovní skupinou komunitního plánování


2. polovina 2005

Poþet uåivatelĤ

SĜísluãníci romské komunity

Finanþní náklady

získané z grantu NNO

Zdroje

lidské

-

materiálové

-

prostorové

-


159



8. NAVÁZAT UäâÍ SPOLUPRÁCI ROMģ S KOMISEMI MċSTA ZdĤvodnČní

1. ãpatná informovanost jednotlivých komisí mČsta o problémech romské komunity

Cíle

1. zlepãit spolupráci 2. umoånit zastoupení RomĤ v komisích Rady mČsta Karviné: a) bytové, b) bezpeþnostní a prevence, c) pro výchovu a vzdČlávání, a ve Výboru pro národnostní menãiny Rady mČsta Karviné

Popis

1. navrhnout formu zastoupení RomĤ v komisích a výborech statutárního mČsta Karviná 2. pĜizvat k jednání kandidáty, které si Romové sami zvolí

Realizátor

garant a pracovní skupina


1. þtvrtletí 2005

Poþet uåivatelĤ

-

Finanþní náklady

-

Zdroje

lidské

zástupci romské komunity, kteĜí si Romové zvolí

160

materiálové

-

prostorové

-


Romská menšina


Romská menãina

9. ZěÍDIT DģM SE SOCIÁLNÍMI BYTY SE SAMOSPRÁVOU NÁJEMNÍKģ (NEJEN PRO ROMSKOU MINORITU) ZdĤvodnČní

1. neexistence této sluåby ve mČstČ 2. þetnost a závaånost problematiky bydlení

Cíle

1. zĜídit byty niåãí cenové kategorie s regulovaným nájmem a s podpĤrným sociálním programem 2. podpoĜit dobré návyky bydlení RomĤ 3. pĜedcházet separaci RomĤ a vzniku tzv. ghett

Popis

1. vytipovat vhodný objekt 2. zajistit finanþní prostĜedky 3. zrekonstruovat objekty pro tento typ bydlení 4. vytvoĜit systém pĜidČlování bytĤ 5. vytvoĜit sociální program – sociální pracovník bude pomáhat s tím, jak se nauþit bydlet (pozn. tento model existuje napĜ. v Pardubicích) 6. vyuåít zkuãeností mČst, kde sluåba jiå funguje

Realizátor

garant spolu s pracovní skupinou dopracují koncepci zaĜízení a pĜedají ji kompetentním zástupcĤm mČsta


-

Poþet uåivatelĤ

-

Finanþní náklady

-

Zdroje

lidské

-

materiálové

-

prostorové

-


161


Závěr ZávČr _________________________________________________________________________________________

ZávČr 1. Význam klíþových slov asistenþní

pomocná úþast pĜi nČjakém výkonu

defekt

poãkození, porucha, vada

dekompenzace

selhání

delikventní

páchající provinČní, poklesek

depopulaþní tendence

úbytek porodnosti

deprivace

strádání z nedostatkĤ podnČWĤ, napĜ. z nedostatku podnČWĤ smyslových, z dlouhodobého nedostatku mateĜské lásky apod.

ergoterapie fundraising

léþba prací

þinnost vyvíjená za úþelem získání finanþní podpory organizace

fyzioterapie

fyzikální léþba

gambler

osoba závislá na hĜe na výherních automatech apod.

handicap

ztíåenost, nevýhoda

heterogenní

rĤznorodá

inkontinence

neschopnost udrået moþ nebo stolici

involuce

soubor pĜíznakĤ poþínajícího stáĜí zakrĖování aå zaniknutí nČkterých orgánĤ nebo tkání

kognitivní

mající význam pro poznávání svČta i sebe sama (reflexe)

migrace

pĜemísĢování, stČhování se

noetické faktory

systém vnitĜních norem a hodnot, morální a etické pĜesvČGþení, víra, smysluplnost vlastního åivota, åivotní zkuãenosti

162

ontogenetický

vývojové období jedince od zárodku aå do zániku

paternitní spor

otcovský spor

patologický

chorobný, nezdravý



Závěr ZávČr _________________________________________________________________________________________

prevence

pĜedcházení, ochrana (pĜed þím, proti þemu)

psychotik

kdo trpí psychózou (duãevní úchylka, pĜíp. kdo trpí duãevní chorobou, pĜi které se vyskytují pĜedevãím bludné myãlenky, halucinace, znaþQČ nepĜimČĜené chování)

regresní/regresivní

od slova regrese, tj. vývoj místo ke zdokonalení k zjednoduãení; v pĜípadČ Komunitního plánu téå staré

rehabilitace

léþebná metoda smČĜující k opČtnému nabytí schopností ztracených nemocí nebo úrazem

relevantní

podstatný, významný, dĤleåitý, závaåný

resocializace

postupné zaþleĖování do spoleþnosti osob postiåených duãevnČ nebo tČlesnČ

respitní péþe

odlehþovací péþe

sekulární fenomén populace

dlouhodobý, dlouho trvající jev

somatický

vztahující se k tČlu; tČlesný

stigmatizace

poãkození duãevní nebo tČlesnou poruchou vrozenou nebo získanou

terminální

koneþný, poslední

triáda

trojice

utilita

sociální integrace

xenofóbní pohnutky

pohnutky odporu, nepĜátelství ke vãemu cizímu


163


Závěr ZávČr _________________________________________________________________________________________

2. Seznam zkratek CAN

Child Abuse and Neglect = týrané, zneuåívané a zanedbávané dČti

ýR

ýeská republika

DAR

Demokratická aliance RomĤ

DPS

DĤm s peþovatelskou sluåbou

EU

Evropská unie

FF OU

Filozofická fakulta Ostravské univerzity

KP

Komunitní plán

LDM

lehká mozková dysfunkce

MPSV ýR

Ministerstvo práce a sociálních vČcí ýR

MSK

Moravskoslezský kraj

MZ ýR

Ministerstvo zdravotnictví ýR

NNO

nestátní nezisková organizace

NP

nebytové prostory

OSN

Organizace spojených národĤ

OSV

odbor sociálních vČcí

PC

osobní poþítaþ

OSPO

odbor sociálnČ právní ochrany

6â

stĜední ãkola

SWOT

analýza slabých a silných stránek, pĜíleåitostí a ohroåení

TP

tČlesné postiåení

ÚSP

ústav sociální péþe

VOâ

vyããí odborná ãkola

9â

vysoká ãkola

ZP

zdravotnČ postiåený

=â

základní ãkola

ZTP

zdravotnČ tČåce postiåený

ZTP/P

zdravotnČ tČåce postiåený + prĤvodce

WHO

World Health Organization (SvČtová zdravotnická organizace byla zaloåena v roce 1948 a je hlavní institucí OSN na poli zdraví a zdravotní péþe.)

164



Závěr ZávČr _________________________________________________________________________________________

3. Seznam pouåité literatury Autorský kolektiv. Katalog sociálních sluåeb mČsta Karviná. Karviná, 2003. Autorský kolektiv. Obce, mČsta, regiony a sociální sluåby. Praha, Socioklub, 1997. Schneiderová, A. a kolektiv. Analýza spokojenosti uåivatelĤ sociálních sluåeb mČsta Karviná. Ostrava, 2003. Fismol, T. a kolektiv. Sociodemografická analýza statutárního mČsta Karviná. Karviná, 2003. Solanský, O. Sociodemografická analýza mČsta Ostravy v návaznosti na rozvoj sociálních sluåeb. Ostravská univerzita, 2001. Balabánová, H. Neznámí Romové (pracovní materiál). Krajský úĜad Moravskoslezského kraje, Ostrava, 2003. âLãková, T. Menãiny a migranti v ýeské republice. Praha, 2001. Úlehla, I. Komunitní plánování jako souþást reformy sociálních sluåeb. 2002. MPSV ýR. Operaþní program - Rozvoj lidských zdrojĤ. MPSV ýR, Praha, 2003. http://www.mocr.cz http://www.mpsv.cz http://www.pravo.novinky.cz


165

Komunitní plán statutárního m sta Karviné Obsah. Obsah. Obsah

Recommend Documents