Komu se nelení, tomu se promítá! Jeden svět Protesty Nepokoje revolta. Festival dokumentárních ﬁlmů o lidských právech

Komu se nelení, tomu se promítá! Přijď, vyber filmy a promítej je dál! Hlasuj o filmech, které chceš promítat pro své vlastní publikum. V obýváku, v hospodě, na hradě, v klubu, na půdě či ve sklepě… Informace najdeš na www.promitejity.cz nebo na www.facebook.com/promitejity

Generálním partnerem projektu je nadační fond Avast

Jeden svět 6—15 3 2012 Protesty Nepokoje revolta

Festival dokumentárních filmů o lidských právech

www.jedensvet.cz

Jeden svět děkuje za podporu Ministerstvu kultury České republiky

Jeden svět děkuje za podporu Státnímu fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie

Praha – hlavní město České republiky Hlavní město České republiky Praha leží v samém středu Evropy, na místě, které je od pradávna křižovatkou kontinentálních obchodních cest. V 9. století byl založen Pražský hrad a od desátého století byla Praha sídelním městem českých knížat a králů. V polovině 14. století se stala centrem svaté říše římské a počtem obyvatel třetím největším městem Evropy. I v habsburské monarchii zůstala hlavním městem Českých zemí, které se v průběhu 19. století staly hospodářsky nejsilnější částí tehdejšího Rakousko-Uherska. Praha se vyvíjela jako významné centrum, kde se stýkala kultura česká, německá i židovská. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 se stala hlavním městem nového státu. Došlo k rozšíření jejího území a velkému stavebnímu rozmachu. V současné době je milionovým velkoměstem rozkládajícím se téměř na 500 km2. Po společensko-hospodářských změnách v roce 1989 Praha prohloubila své historicky silné vazby s dalšími městy střední Evropy a postupně získává stále lepší postavení v kontinentální struktuře velkých měst. Praha tak má všechny předpoklady být dobrým a uznávaným městem. Staletý stavební vývoj vedl ke vzniku světově unikátního celku, výjimečného svou velikostí i koncentrací památek. Prolínají se zde různé stavební slohy a styly, jejichž symbióza vytváří neopakovatelnou atmosféru města. Nejcennější část městského centra o rozloze 866 ha byla v roce 1971 vyhlášena Pražskou památkovou rezervací a v roce 1992 zapsána do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Praha je sídlem nejvyšších zákonodárných, správních a politických orgánů státu – parlamentu, vlády, prezidenta, jsou zde nejvýznamnější společenské, kulturní a vzdělávací instituce. Je vstupní branou do České republiky. Poloha Zeměpisná šířka: 50˚ 05’ severní šířky Zeměpisná délka: 14˚ 25’ východní délky Nadmořská výška: maximální 399 m n. m., minimální 177 m n. m. Rozloha: 496 km2 Klimatické podmínky Převládající směry větrů: JZ, Z, J Průměrná teplota: 9 ˚C Průměrné lednové teploty: - 0,9 ˚C Průměrné červencové teploty: 19 ˚C Roční úhrn srážek: 520 mm/rok

www.praha.eu http://magistrat.praha.eu http://stovezata.praha.eu

Prague – the capital of the Czech Republic The capital city of the Czech Republic, Prague, is situated in the very heart of Europe, on a place that has been an intersection of continental merchant routes since time immemorial. It was the seat of Czech princes and kings from the tenth century A. D. In the mid-14th century, Prague was the centre of the Holy Roman Empire and Europe’s third largest city in terms of population. As part of the Hapsburg monarchy, Prague remained the capital of Czech lands, which became the strongest part of the Austro-Hungarian Empire in terms of economy during the 19th century. Prague was developing as an important centre where Czech, German and Jewish cultures met and mingled. Following the establishment of the Czechoslovak Republic in 1918, Prague became the metropolis of the new country. It experienced a growth of its territory and a great building boom. Currently, Prague is a large city of more than one million people, spreading over almost 500 square kilometres. Following the social and economic changes in 1989, Prague enhanced its historically strong ties with other cities in Central Europe, and has gradually been gaining a continuously improving position within the continental structure of big cities. Prague therefore deserves its recognition as being a high quality city. Centuries of construction gave rise to an exceptional integrated architectural complex, unique in the world as regards its size and concentration of cultural heritage. Different architectural styles mingle and intertwine here, and their symbiosis creates the city’s unique atmosphere. The most valuable part of the city’s centre (866 ha) was declared the Prague Heritage Reserve in 1971, which was included in UNESCO’s world cultural heritage list in 1992. Prague is the seat of the top-level legislative, administrative and political bodies of the country the parliament, government, and president; and the most important social, cultural and educational institutions reside here. The city is the entrance gate to the Czech Republic. Location Latitude: 50° 05’ north Longitude: 14° 25’ east Elevation: maximum 399 m above sea level, minimum 177 m above sea level Area: 496 sq km Climatic conditions Prevalent wind direction: Southwest, west, south Average temperature: 9° C Average January temperature: - 0,9° C Average July temperature: 19° C Annual precipitation total: 520 mm/year

years of support

THE CZECH REPUBLIC IS PROUD TO CELEBRATE 10 YEARS OF MEMBERSHIP IN THE MEDIA PROGRAMME

MEDIA – European Union support programme for the audiovisual industry PRODUCERS’ SUPPORT – Development of film, television and interactive projects – Television co-productions – Access to finance DISTRIBUTION – Distribution of European films – Sales agent support

PROMOTION / FESTIVALS – European co-production markets and pitching forums – Audiovisual festivals

NEW TECHNOLOGIES – Video on Demand – Digital cinema distribution – Pilot projects

TRAINING – Continuous training – for audiovisual professionals – Initial training – for film schools

EXHIBITION – Networking of cinemas / Europa Cinemas – Digitization of cinemas MEDIA MUNDUS – Cooperation between MEDIA and non-MEDIA countries

www.mediadeskcz.eu www.ec.europa.eu/culture/media MEDIA Desk Czech Republic is financed by the Ministry of Culture of the Czech Republic and the European Commission.

Jsou různé způsoby jak pomoci skutečným lidem. Etiopská Fairtrade káva je jeden z nich. 10 % z prodejní ceny pro projekty Člověk v tísni v Etiopii. There are many ways to help real people. Our Ethiopian Fairtrade coffee is one of them. 10 % of the price supports projects of People in Need in Ethiopia. Více na / More at: www.skutecnapomoc.cz www.clovekvtisni.cz mamacoffee s.r.o. první pražírna Fairtrade kávy v ČR Vodičkova 6, Praha 1

Londýnská 49, Praha 2 Korunní 46, Praha 2 Nám. Jiřího z Poděbrad 12, Praha 3

www.mamacoffee.cz

17⁰⁰

18⁰⁰

20⁰⁰

21⁰⁰

22⁰⁰

SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ 1930 Zpět na Tahrír / Kanada, Norsko / 83 min. Vstup pro veřejnost za běžné vstupné

SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ 2000 Zpět na Tahrír / Kanada, Norsko / 83 min. Vstup jen s pozvánkou

1900 Slavnostní předání ceny Homo Homini Vstup jen s pozvánkou

19⁰⁰

23⁰⁰

24⁰⁰

16⁰⁰

6. 3. 2012

15⁰⁰

133⁰

14⁰⁰

ÚteRý

Pražská Lucerna křižovatka

Světozor VS

21⁰⁰

23⁰⁰

1730 Pouštní jezdci / Kanada / 80 min.

1715 Zapomenutí / Španělsko / 88 min.

2000 Detroit, divoké město / Francie / 80 min.

Po většině projekcí bude následovat debata s režiséry nebo odborníky.

2145 Když se kácí les / USA / 85 min.

2200 Film jako Brno / ČR / 63 min.

2130 Barzakh / Finsko, Litva / 60 min.

2000 Černobílý rodinný portrét / Kanada / 85 min.

2000 Svatba po íránsku / Nizozemsko / 78 min.

1930 Zvláštní let / Švýcarsko / 103 min.

1800 Epicentrum / ČR / 38 min. Čečenský sen / ČR / 35 min.

1800 Šarlatová cesta / Austrálie / 70 min.

1915 Vzdám to až zítra / Velká Británie, USA / 95 min.

1930 Sýrie uprostřed povstání / Francie / 52 min.

ARABSKÉ JARO: ROK POTÉ – panelová debata

2130 El Medico / Švédsko, Estonsko, Finsko, Maďarsko, Kuba / 85 min.

1930 Zrození LSD / Švýcarsko / 89 min.

1730 Matka Indie / Itálie / 61 min.

2200 Semena hořkosti / USA, Indie / 89 min.

22⁰⁰

2130 Navždy vaše / Finsko / 77 min.

2000 Chceme spravedlnost / Indie / 86 min.

20⁰⁰

1930 Trojmezí / ČR / 59 min.

1700 Přenašeč / USA / 88 min.

1600 Kouzelná cesta nepoužitelných věcí / Německo, Polsko / 93 min.

19⁰⁰

1800 Banány na pokračování / Švédsko / 87 min.

18⁰⁰

1730 269 miliónů pod hladinou / ČR / 53 min.

1600 Před soudem / Velká Británie / 58 min.

17⁰⁰

24⁰⁰

16⁰⁰

7. 3. 2012

15⁰⁰

133⁰

14⁰⁰

Středa

Atlas MS

Atlas VS

Evald

Franc. institut

Lucerna

Městská knihovna

Ponrepo

Světozor MS

Světozor VS

14⁰⁰

15⁰⁰

17⁰⁰

19⁰⁰

20⁰⁰

21⁰⁰

1915 Punk in Africa / ČR, Jihoafrická republika / 82 min.


1715 Radioaktivisté: Japonsko po Fukušimě / Německo / 72 min.

1600 Nový svět / Estonsko / 59 min.

1730 Fliehkraft / Německo / 17 min. Made in Berdsk / Rusko / 36 min.

2145 Proti šikaně / USA / 98 min.


1930 Spravedlnost na prodej / Nizozemsko / 83 min.

2200 Černobyl – věčná noční můra / Belgie, Francie / 55 min.

24⁰⁰

8. 3. 2012

2130 Bombay Beach / USA, Izrael / 74 min.

2130 Fallega 2011 / Tunisko / 52 min.

2000 Ilegální máma / Rakousko / 102 min.

2000 Modelka / Velká Británie / 78 min.

23⁰⁰

2200 Není úniku / Německo / 82 min.

22⁰⁰

2130 Dopisy z Íránu / Francie / 78 min.

1800 Člověk – stroj / Španělsko / 15 min. Co na srdci, to na jazyku / Irák / 2000 Hotel Červený les / Finsko / 14 min. 84 min. Esej o revoluci / Španělsko / 29 min.

1700 Drahý Mandelo / Jihoafrická republika / 90 min.

1930 Z popelnice do lednice / Německo / 88 min.

PLÝTVÁME, TEDY JSME? – panelová debata

1930 Vykoupení nahého generála / USA / 85 min.

1730 Důstojnost nemá hranic / Jemen / 25 min. 18 dní v Egyptě / Egypt / 45 min.

1730 Hlas Barmy / Norsko / 64 min.

1930 Pod sluncem tma / ČR / 83 min.

1800 Ti druzí / Nizozemsko, Etiopie / 25 min. Farmářova touha / Švédsko / 14 min. 2000 Od višní do višní / ČR / 57 min. Píseň pro Aišu / Velká Británie / 10 min. Grónsko v bodě nula / DK / 26 min.

18⁰⁰

1730 Obléhání / Kolumbie / 88 min.

1600 Ke světlu / Čína, USA / 69 min.

16⁰⁰

Doprovodné akce: 2100 Punk in Africa – party s DJ Zhao / Kavárna Lucerna

133⁰

ČtvRtek

Atlas MS

Atlas VS

Evald

Franc. institut

Lucerna

Městská knihovna

Ponrepo

Světozor MS

Světozor VS

14⁰⁰

17⁰⁰

21⁰⁰

1730 Žít a zemřít v Oregonu / USA / 107 min.

1715 Zpět na Tahrír / Kanada, Norsko / 83 min.

1800 Mrtvá trať / ČR / 52 min.

2145 Lid vs. Donald Trump / Velká Británie / 95 min.


2130 Prezident mizejících ostrovů / USA / 101 min.

24⁰⁰

9. 3. 2012


1930 Ať žijí protinožci / Německo, Nizozemsko, Argentina, Chile / 104 min.


2000 Království pana Edhiho / Belgie, Španělsko / 82 min.

2000 Kdo zabil Natašu? / Francie, Srbsko, Chorvatsko, Velká Británie / 64 min.

1915 Cena za sex / USA / 73 min.

1930 Prizmatem řecké krize / Řecko / 62 min.

1800 Tichá Maryam / Švédsko / 29 min. Odysseus na šachovém poli / USA, Španělsko / 12 min. Pojďte dál / Slovensko / 30 min. 1730 Hlas Barmy / Norsko / 64 min.

2130 Zakázáno a nepovoleno / Egypt, Španělsko / 67 min.

DRUHÝ DECH ZNAVENÉ EVROPY – panelová debata

1930 Jsem lepší / Švédsko / 75 min.

1730 Bahrajnský výkřik do tmy / Katar / 51 min.

23⁰⁰


22⁰⁰

2130 Argentinská lekce / Polsko / 56 min.

2000 Trafačka: Chrám svobody / ČR / 75 min.

20⁰⁰

1930 Závod ke dnu / ČR / 82 min.

1700 Sladká vůně domoviny / Nizozemsko / 80 min.

1600 Ten, co tančí s mraky / Německo, USA / 72 min.

19⁰⁰

1800 Loď naděje / Slovensko / 26 min. Povstání v Benghází / USA / 51 min.

18⁰⁰

1730 Důstojnost nemá hranic / Jemen / 25 min. 18 dní v Egyptě / Egypt / 45 min.

1600 Nedáme se umlčet / Švédsko / 57 min.

16⁰⁰

PROJEKCE PRO SENIORY A SENIORKY 1400 Život ve fotografiích / Izrael / 58 min.

15⁰⁰

Doprovodné akce: 2200 DJ Radia 1 – Ivan MpTrojan / Kavárna Lucerna

133⁰

Pátek

Atlas MS

Atlas VS

Evald

Franc. institut

Lucerna

Městská knihovna

Ponrepo

Světozor MS

Světozor VS

14⁰⁰

15⁰⁰

17⁰⁰

1530 Příběhy mučení / Finsko / 58 min.

Doprovodné akce: 2200 DJ Radia 1 – Zdeněk Hnyk / Kavárna Lucerna

21⁰⁰




2130 Schwarzkopf / Rakousko / 90 min.


2000 Obléhání / Kolumbie / 88 min.

* filmy jsou pouze v českém znění ** Filmy budou promítány v původním znění s anglickými titulky. Po většině projekcí bude následovat debata s režiséry nebo odborníky.


24⁰⁰

10. 3. 2012


2000 Ti druzí / Nizozemsko, Etiopie / 25 min. Farmářova touha / Švédsko / 14 min. Píseň pro Aišu / Velká Británie / 10 min. Grónsko v bodě nula / Dánsko / 26 min.


1730 Člověk – stroj / Španělsko / 15 min. Co na srdci, to na jazyku / Irák / 14 min. Esej o revoluci / Španělsko / 29 min.

1800 Best of Art of Freedom – zvláštní uvedení **



23⁰⁰


22⁰⁰

2130 Zvláštní let / Švýcarsko / 103 min.

ROZVOJOVÁ POMOC, NEBO PAST? – panelová debata



1730 Hitlerovy děti / Izrael / 80 min.

1930 Láska v hrobě / ČR / 74 min.


20⁰⁰



1330 Běloruský sen / Rusko / 1500 El Medico / Švédsko, Estonsko, 55 min. Finsko, Maďarsko, Kuba / 85 min.


19⁰⁰

1800 Bakhmaro / Německo, Gruzie / 58 min.

18⁰⁰





16⁰⁰

1400 JEDEN SVĚT DĚTEM * Ellenin svět (NL) 18 min., Daleko od domova 1600 Chceme spravedlnost / Indie / (NL) 15 min. , Příběh Ďuriho (NL, RO) 8 min., 86 min. Dětská práva (NL) 9 min.


133⁰

Sobota

Atlas MS

Atlas VS

Evald

Franc. institut

Lucerna

Městská knihovna

Ponrepo

Světozor MS

Světozor VS


2130 Šarlatová cesta / Austrálie / 70 min.



* filmy jsou pouze v českém znění Po většině projekcí bude následovat debata s režiséry nebo odborníky.

2145 Nejmenší místo / Mexiko / 104 min.

2200 Člověk – stroj / Španělsko / 15 min. Co na srdci, to na jazyku / Irák / 14 min. Esej o revoluci / Španělsko / 29 min.

2130 Planeta šneků / Jižní Korea, Japonsko, Finsko / 87 min.








23⁰⁰


22⁰⁰


ADOPCE: DÍTĚ JAKO RUKOJMÍ – panelová debata


1730 Svatba po íránsku / Nizozemsko / 78 min.



1600 Tichá Maryam / Švédsko / 29 min. Odysseus na šachovém poli / USA, Španělsko / 12 min. Pojďte dál / Slovensko / 30 min.


21⁰⁰


20⁰⁰


1400 Ti druzí / Nizozemsko, Etiopie / 25 min. Farmářova touha / Švédsko / 14 min. 1600 Semena hořkosti / USA, Indie / Píseň pro Aišu / Velká Británie / 10 min. 89 min. Grónsko v bodě nula / DK / 26 min.


19⁰⁰


18⁰⁰

1530 Holky v ringu / Kanada / 1700 Nový svět / Estonsko / 59 min. 52 min.

1400 JEDEN SVĚT DĚTEM * Ellenin svět (NL) 18 min., V mojí hlavě (NL) 17 min., Je mi osmdesát osm (VB) 11 min., Dětská práva (NL) 9 min.

1330 Carte Blanche / Německo, Švýcarsko / 91 min.




17⁰⁰

24⁰⁰

16⁰⁰

11. 3. 2012

15⁰⁰

133⁰

14⁰⁰

NedĚLe

Atlas MS

Atlas VS

Evald

Franc. institut

Lucerna

Městská knihovna

Ponrepo

Světozor MS

Světozor VS

133⁰

PoNdĚLí

Atlas MS

Atlas VS

Evald

Franc. institut

Lucerna

Městská knihovna

Ponrepo

Světozor MS

Světozor VS

15⁰⁰

PROJEKCE PRO SENIORY A SENIORKY 1400 Od višní do višní / ČR / 57 min.

14⁰⁰

17⁰⁰

19⁰⁰

21⁰⁰

1715 Prezident mizejících ostrovů / USA / 101 min.



2145 Zrození LSD / Švýcarsko / 89 min.


* filmy jsou pouze v českém znění Po většině projekcí bude následovat debata s režiséry nebo odborníky.

1930 18 dní v Egyptě / Egypt / 45 min. Důstojnost nemá hranic / Jemen / 25 min.



2000 Běloruský sen / Rusko / 55 min.

1915 Být ženou / Nizozemsko / 86 min.


1700 Semena hořkosti / USA, Indie / 89 min.

24⁰⁰

12. 3. 2012

2130 Modelka / Velká Británie / 78 min.


1930 Pět rozbitých kamer / Izrael, Palestina, Nizozemsko, Francie / 90 min.

1730 Obléhání / Kolumbie / 88 min. TECHSHARE  – VEČER SDÍLENÍ A INSPIRACE Před projekcí proběhne vyhlášení vítězů soutěže One World Social Innovation 1730 TechShare 2012 1900 Nedáme se umlčet / Švédsko / 57 min.


23⁰⁰

2200 El Medico / Švédsko, Estonsko, Finsko, Maďarsko, Kuba / 85 min.

22⁰⁰



20⁰⁰



18⁰⁰

1730 Proti šikaně / USA / 98 min.

1600 JEDEN SVĚT DĚTEM * Ellenin svět (NL) 18 min., V mojí hlavě (NL) 17 min., Je mi osmdesát osm (VB) 11 min., Dětská práva (NL) 9 min.

16⁰⁰

18⁰⁰

19⁰⁰

21⁰⁰





* filmy jsou pouze v českém znění ** Filmy budou promítány v původním znění s anglickými titulky. Po většině projekcí bude následovat debata s režiséry nebo odborníky.


Doprovodné akce: 2000 koncert festivalu Jeden svět a DJs Radia 1 – DAVID Štěrbáček a Tea Jay Ivo / Lucerna Music Bar

1715 Život ve fotografiích / Izrael / 58 min.






2130 Hotel Červený les / Finsko / 84 min.

1930 Best of Art of Freedom – zvláštní uvedení **



23⁰⁰


22⁰⁰


BARMA: HRA NA DEMOKRACII? – panelová debata


1730 Barzakh / Finsko, Litva / 60 min.



1730 Cena za sex / USA / 73 min.


20⁰⁰

24⁰⁰

17⁰⁰

1600 JEDEN SVĚT DĚTEM * Ellenin svět (NL) 18 min., V mojí hlavě (NL) 1800 Zpět na Tahrír / Kanada, 17 min., Je mi osmdesát osm (VB) 11 min., Norsko / 83 min. Dětská práva (NL) 9 min.

16⁰⁰

13. 3. 2012

15⁰⁰

133⁰

14⁰⁰

ÚteRý

Atlas MS

Atlas VS

Evald

Franc. institut

Lucerna

Městská knihovna

Ponrepo

Světozor MS

Světozor VS

19⁰⁰


1715 Pět rozbitých kamer / Izrael, Palestina, Nizozemsko, Francie / 90 min.




2000 Lid vs. Donald Trump / Velká Británie / 95 min.




2200 Být ženou / Nizozemsko / 86 min.


2000 Tichá Maryam / Švédsko / 29 min. Odysseus na šachovém poli / USA, Španělsko / 12 min. Pojďte dál / Slovensko / 30 min.





23⁰⁰


22⁰⁰


ČLOVĚK V TÍSNI: 20 LET V AKCI – panelová debata

1930 Planeta šneků / Jižní Korea, Japonsko, Finsko / 87 min.


1700 Ať žijí protinožci / Německo, Nizozemsko, Argentina, Chile / 104 min.


21⁰⁰


20⁰⁰

1930 Od višní do višní / ČR / 57 min.


18⁰⁰



17⁰⁰

24⁰⁰

16⁰⁰

14. 3. 2012

15⁰⁰

133⁰

14⁰⁰

Středa

Atlas MS

Atlas VS

Evald

Franc. institut

Lucerna

Městská knihovna

Ponrepo

Světozor MS

Světozor VS

133⁰

ČtvRtek

Atlas MS

Atlas VS

Evald

Franc. institut

Lucerna

Městská knihovna

Ponrepo

Světozor MS

Světozor VS

14⁰⁰

15⁰⁰

17⁰⁰

19⁰⁰

21⁰⁰


2000 Holky v ringu / Kanada / 52 min.

2145 VÍTĚZNÝ FILM




24⁰⁰

15. 3. 2012

** Filmy budou promítány v původním znění s anglickými titulky. Po většině projekcí bude následovat debata s režiséry nebo odborníky.



1715 VÍTĚZ DIVÁCKÉ CENY




1930 SLAVNOSTNÍ ZAKONČENÍ Vstup jen s pozvánkou


23⁰⁰


22⁰⁰


PŘIJDE POSTSOVĚTSKÉ JARO? – panelová debata


1730 DOX BOX Global Day – zvláštní uvedení ** Vstup zdarma



2000 Život ve fotografiích / Izrael / 58 min.

20⁰⁰



18⁰⁰



16⁰⁰

Čzu – SucHdoL

Út 13. březNa







NB Posluchárna C nám. W. Churchilla 4, Praha 3

NB Likešova aula nám. W. Churchilla 4, Praha 3

vŠe

vŠe

vŠe



1935 NonComm spoty / 60 min.


NB Posluchárna B nám. W. Churchilla 4, Praha 3

vŠe

1800 Zpět na Tahrír / Kanada, Norsko / 83 min.



Rektorský salónek nám. W. Churchilla 4, Praha 3

Albertov 6, Praha 2 Velká geologická posluchárna



1800 Punk in Africa / ČR, JAR / 82 min. 2000 Dopisy z Íránu / Francie / 78 min.

1800 Běloruský sen / Rusko / 55 min. 2000 Nedáme se umlčet / Švédsko / 57 min.

1400 Kdo zabil Natašu? / Francie, Srbsko, Chorvatsko, Velká Británie / 64 min. 1630 Od višní do višní / ČR / 57 min. 1830 Láska v hrobě / ČR / 74 min.

St 14. březNa

1800 Mrtvá trať / ČR / 52 min. 2000 Kdo zabil Natašu? / Francie, Srbsko, Chorvatsko, Velká Británie / 64 min.

1400 Běloruský sen / Rusko / 55 min. 1630 Daleko od domova / NL / 15 min., V mojí hlavě /NL / 17 min., Je mi osmdesát osm / VB / 11 min., Ti druzí / NL, ET / 25 min. 1830 Trafačka: Chrám svobody / ČR / 75 min.


PřF uk – aLbeRtov

U Kříže 8, Praha 5, areál UK Jinonice místnost 1036

FHS uk – JiNoNice

Celetná 20

kLub k4 – FFuk

Kamýcká 129, Praha 6 – Suchdol Aula

Po 12. březNa

YOURS

DO ITELF

1935 Punk in Africa / ČR, JAR / 82 min.



1400 Zpět na Tahrír / Kanada, Norsko / 83 min. 1630 Nedáme se umlčet / Švédsko / 57 min. 1830 Černobyl – věčná noční můra / Belgie, Francie / 55 min.

Čt 15. březNa

Chcete vidět festivalové filmy, ale nestíháte na projekci dojet ze školy? Nebo bydlíte na okraji Prahy a nechce se vám za festivalem jezdit do centra města? Vedle oficiálních festivalových kin se i letos filmy Jednoho světa promítají také na dalších místech v Praze. Speciální projekce zajistí pět týmů dobrovolníků a dobrovolnic.

JedeN SvĚt – do it youRSeLF

O PROGRAMU

22

o festivalu

O festivalu www.jedensvet.cz

sto tisíc diváků a divaček. Mezinárodní festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, který pořádá společnost Člověk v tísni, je v současnosti největším dokumentárním festivalem s tematikou lidských práv na světě.

JEDEN SVĚT V REGIONECH. Festival se nekoná jen v hlavním městě, ale po promítání v Praze se projekce Jednoho světa přesunou do čtyřiceti českých a moravských měst.

Diskuse a debaty. Jeden svět je místem pro výměnu názorů a zkušeností, diváci a divačky mají možnost o tématech filmů diskutovat nejen s filmovými tvůrci, ale i s odborníky na danou problematiku.

FESTIVAL VE ŠKOLNÍCH LAVICÍCH. Během Jednoho světa se pořádají projekce i pro základní a střední školy. V projektu Dějiny, film a lidská práva navíc festival spolupracuje s vysokými školami s cílem zakotvit semináře o lidských právech ve výuce na českých vysokých školách.

o festivalu

Homo Homini. V rámci festivalu je udělována jediná mezinárodní lidskoprávní cena v České republice. Každoročně ji získávají osobnosti či skupiny, které se významně zasloužily o prosazování lidských práv. Oceněným a jejich blízkým přináší morální podporu i větší pozornost mezinárodní komunity.

Institut dokumentárního filmu. Letos poprvé organizuje Institut dokumentárního filmu při festivalu Jeden svět program East Doc Platform zaměřený na filmové profesionály a profesionálky. Během několika nabitých dní se potkají filmaři z východní a střední Evropy s předními evropskými i severoamerickými televizními producenty, nákupčími a dalšími klíčovými hráči filmového průmyslu.

Jeden svět ve světě. Festival dávno překročil hranice České republiky, lidskoprávní festivaly se dnes konají po celém světě. Letos se k nim přidává festival dokumentárních filmů v iráckém Baghdádu pod názvem Baghdad Eye. Již pošesté proběhne Jeden svět v Bruselu, kde se promítá i v Evropském parlamentu.

Máte právo vědět. Festivalem to rozhodně nekončí. V Praze tým Jednoho světa celoročně pořádá pravidelné filmově-debatní večery. Prostřednictvím promítání a panelových debat má veřejnost příležitost dozvědět se širší souvislosti místních i mezinárodních lidskoprávních kauz, které bývají českými médii často opomíjeny.

Promítej i ty! Příznivci filmů Jednoho světa mají šanci se sami zapojit do alternativní distribuce filmů. Od roku 2010 si mohou bezplatně zapůjčit dokumenty a promítnout je vlastnímu publiku. Do programu se zapojilo už více než devět set lidí, kteří na své projekce přilákali přes třicet tisíc diváků a divaček.

23

24

tematické kategorie

Hlavní soutěž Celovečerní dokumentární filmy v této kategorii soutěží o Cenu za nejlepší film a Cenu za nejlepší režii, udělované hlavní porotou. V té letos zasednou íránský dokumentarista Ali Samadi Ahadi, umělecká ředitelka Mezinárodního filmového festivalu Golden Apricot v Arménii Susanna Harutyunyan, Sara Rüster ze Švédského filmového institutu, kanadský režisér českého původu Petr Lom a režisér a scenárista Robert Sedláček.

Máte právo vědět Soutěžní kategorie představuje celovečerní dokumenty, které upozorňují na neznámá nebo zamlčovaná témata v oblasti lidských práv. Často jde o odvážné investigativní snímky, při jejichž natáčení dokumentaristé riskují vlastní život a které přináší závažná svědectví, jež by neměla zůstat opomenuta. O vítězném filmu rozhoduje porota složená z lidskoprávních aktivistů, novinářů a představitelů mezinárodních institucí. V letošním roce to jsou barmská aktivistka Naung Latt, rumunský novinář Paul Radu, ruská investigativní novinářka Jelena Milašina, ředitel belgické organizace Human Rights Without Frontiers International Willy Fautré a egyptská blogerka Noha Atef.

Protesty, nepokoje, revolta Hlavní tematická kategorie se zaměřuje na aktuální protesty v různých částech světa. Rok 2011 se zapsal do historie nečekaným, spontánním a všeobecným povstáním proti zkorumpovaným klikám u moci v arabských zemích – mimo jiné v Tunisku, Sýrii, Egyptě, Bahrajnu a Libyi. Filmy se nevěnují jen arabskému jaru, ale ukazují i to, jak nesouhlas se soudobým stavem společnosti dávají najevo mladí lidé v zavedených demokraciích – ať už jsou to „radioaktivisté“ v Japonsku, nebo demonstranti proti stávajícímu systému ve Španělsku či Řecku.

Spolu navzdory Filmy v této kategorii ukazují, jak nejrůznější společenské vlivy, jako jsou migrace, chudoba, pobyt v zařízení sociální péče či procesy spojené s náhradním mateřstvím a adopcí, narušují a komplikují tradiční rodinné vazby a vztahy. Vybrané filmy se také zamýšlejí nad tím, jak naplnění potřeby individuální svobody a touhy po štěstí ztěžují tradice, systém svázaný politikou nebo pokrevní příslušnost k rodu zatíženému vinou.

Takzvaná civilizace Dokumenty v této kategorii upozorňují na pokřivený vztah člověka k prostředí, v němž žije, a připomínají, že lidstvo neuváženými a bezohlednými zásahy nenávratně ničí přírodu. Chybět nebudou filmy o současných ekologických problémech (upřednostňování komerčních zájmů nad zachováním krajiny, plýtvání potravinami, používání geneticky modifikovaných organismů v zemědělství) či snímek upozorňující na rizika jaderných technologií. Na výběru filmů spolupracovalo Hnutí DUHA.

tematické kategorie

25

Panorama Kategorie přináší reprezentativní výběr mezinárodně oceněných dokumentárních filmů, které v posledních dvou letech vzbudily zájem na zahraničních festivalech či si z nich přímo odnesly prestižní ocenění.

České filmy Již tradičně představujeme českému publiku i zahraničním hostům vybrané české dokumentární filmy natočené v uplynulém roce. České dokumenty přinášejí témata angažovaného umění, rozvojové pomoci a nevyhýbají se ani aktuálním problémům, jako jsou nezaměstnanost, bezdomovectví či radikalizace současné české společnosti.

Člověk v tísni – 20 let pomoci Retrospektivní kategorie je zařazena do programu u příležitosti dvacátého výročí jedné z největších neziskových organizací ve střední Evropě a organizátora festivalu, společnosti Člověk v tísni. Představí kromě dokumentárních filmů i fotografie a videa, které zachycují práci této organizace v průběhu uplynulých dvou dekád a jež jsou dostupné on-line na webovém speciálu www.ceskatelevize.cz/jedensvet.

Krátké filmy Krátkometrážní snímky nabídnou například znepokojivý pohled na turismus v Africe, odhalí netradiční touhu jednoho švédského farmáře či ukážou, že i v romských osadách na Slovensku je možné žít spokojeným a plnohodnotným životem.

JEDEN SVĚT DĚTEM Kratší dokumentární filmy určené dětem ve věku 8 až 13 let.

Promítej i ty! I letos můžete vybírat snímky, které se zařadí do nabídky filmů k bezplatnému zapůjčení. Hlasujte pro dokumenty na www.promitejity.cz, které jsou v katalogu a na webu Jednoho světa označeny tímto symbolem. Filmy, které v hlasování zvítězí, obohatí nabídku programu Promítej i ty!

26

rejstřík filmů podle kategorií

ZAHAJOVACÍ FILM Zpět na Tahrír

60

HLAVNÍ SOUTĚŽ Barzakh Bombay Beach Být ženou Cena za sex Jsem lepší Nejmenší místo Pět rozbitých kamer Planeta šneků Prezident mizejících ostrovů Před soudem Přenašeč Příběhy mučení Sladká vůně domoviny Vzdám to až zítra Zvláštní let

30 30 31 31 41 46 48 49 50 51 52 52 54 59 61

MÁTE PRÁVO VĚDĚT Banány na pokračování Běloruský sen Carte Blanche Dopisy z Íránu Hlas Barmy Holky v ringu Chceme spravedlnost Kdo zabil Natašu? Ke světlu Obléhání Pouštní jezdci Spravedlnost na prodej Šarlatová cesta Zapomenutí Zpět na Tahrír

29 30 31 34 39 39 40 41 42 47 50 54 55 60 60

Protesty, nepokoje, revolta 18 dní v Egyptě Bahrajnský výkřik do tmy Drahý Mandelo Důstojnost nemá hranic Esej o revoluci Fallega 2011 Když se kácí les Nedáme se umlčet Nový svět

27 28 35 35 36 37 41 46 47

Povstání v Benghází 50 Prizmatem řecké krize 51 Radioaktivisté: Japonsko po Fukušimě 53 Schwarzkopf 54 Sýrie uprostřed povstání 55 Zakázáno a nepovoleno 59

Spolu navzdory Černobílý rodinný portrét Hitlerovy děti Ilegální máma Království pana Edhiho Matka Indie Navždy vaše Není úniku Svatba po íránsku Život ve fotografiích

32 38 40 43 44 45 46 55 62

Takzvaná civilizace Černobyl – věčná noční můra 33 Detroit, divoké město 34 Hotel Červený les 39 Kouzelná cesta nepoužitelných věcí42 Lid vs. Donald Trump 43 Semena hořkosti 53 Z popelnice do lednice 59

PANORAMA Argentinská lekce Ať žijí protinožci Bakhmaro El Medico Modelka Proti šikaně Ten, co tančí s mraky Vykoupení nahého generála Zrození LSD Žít a zemřít v Oregonu

28 28 29 35 45 51 56 58 61 61

ČESKÉ FILMY Film jako Brno Láska v hrobě Mrtvá trať Od višní do višní Pod sluncem tma Punk in Africa Trafačka: Chrám svobody

37 43 45 47 49 53 57

Trojmezí Závod ke dnu

57 60

Člověk v tísni – 20 let pomoci 269 miliónů pod hladinou Angola – sen a skutečnost Barmští vězni Čečenský sen Epicentrum Kosovo: Krev není voda Údolí posledních mudžahidů Úžera

27 27 29 32 36 42 57 58

KRÁTKÉ FILMY Co na srdci, to na jazyku Člověk – stroj Farmářova touha Fliehkraft Grónsko v bodě nula Loď naděje Made in Berdsk Odysseus na šachovém poli Píseň pro Aišu Pojďte dál Ti druzí Tichá Maryam

32 33 37 38 38 44 44 48 48 49 56 56

JEDEN SVĚT Dětem Daleko od domova 33 Dětská práva – Fatma, Pamela, Mesba 34 Ellenin svět 36 Je mi osmdesát osm 40 Příběh Ďuriho 52 V mojí hlavě 58

seznam promítaných filmů

18 dní v Egyptě 18 Days in Egypt Ahmed Salah, Ramadan Salah / Egypt / 2011 / 45 min. / MiniDV Před 25. lednem minulého roku si v Egyptě málokdo dovedl představit, že změna dlouholeté diktatury je možná. Od první demonstrace egyptská revoluce trvala pouze tři týdny, přesně osmnáct velmi rušných dní. Rychlému průběhu napomohla přítomnost médií – jak zahraničních televizních stanic, tak obrazový materiál protestujících. Dokument 18 dní v Egyptě použil záběry egyptských filmařů, kteří se revoluce účastnili a zároveň ji sledovali objektivem svých kamer nebo telefonů. Díky bohatství unikátních záběrů nabízí snímek podrobnou kroniku událostí. Několik dní po sobě byla revoluce chaotickou pouliční válkou, a to nejen s policií v uniformách, ale i s tajnými policisty a provokatéry, při které zemřely stovky lidí. Z pohledu revolucionářů v něm jsou zachyceny všechny dramatické fáze i radostné momenty. Autoři snímků Ahmed Salah a Ramadan Salah komentují události a filmem tak vysvětlují jednotlivé fáze revoluce.

Protesty, nepokoje, revolta / 8. 3. 2012 17.30 Evald, 9. 3. 2012 17.30 Atlas VS, 12. 3. 2012 19.30 Světozor VS

27

269 miliónů pod hladinou

Angola – sen a skutečnost

269 Millions under Water David Čálek / Česká republika / 2002 / 53 min. / MiniDV

Angola – Dreams and Reality Tomáš Hodan / Česká republika / 2008 / 55 min. / DigiBeta

Dokument popisuje roční práci společnosti Člověk v tísni po ničivých záplavách v Česku v roce 2002. Ukazuje fungování její povodňové buňky, která se vytvořila operativně těsně po povodních a díky níž se nakonec podařilo peníze rozdělit lidem postiženým záplavami podle jejich skutečných potřeb. Film mapuje strukturu společnosti od jejího vedení, určujícího základní strategii, až po so ciální rozhodčí a odkrývá osudy několika lidí, ke kterým se pomoc dostala; od prvního kontaktu až k předání šeku s vyplněnou částkou. Dokument především zdůrazňuje transparentnost v hospodaření s prostředky z veřejné sbírky, kdy se díky obrovské vlně solidarity z celého Česka sešlo na sbírkovém kontě Člověka v tísni neuvěřitelných 269 miliónů korun. Film Davida Čálka doprovozený hudbou skupiny Traband přibližuje divákům a divačkám několik smutných povodňových osudů s dobrým koncem. Ukazuje i velké nasazení a osobní odhodlání dobrovolníků, pracujících v pražském Karlíně nebo ve vyplavených vesnicích.

Před deseti lety skončila v Angole občanská válka, která s různou intenzitou trápila tuto africkou zemi od roku 1975, kdy se osvobodila od portugalské koloniální nadvlády. Dokument Tomáše Hodana ukazuje, jak se do Angoly vrátil „bílý člověk“, tentokrát aby pomohl tamnějším obyvatelům postavit se na vlastní nohy. Vladimír Lima z organizace Člověk v tísni a Martin Lošťák z České zemědělské univerzity se v rámci své mise starají o to, aby měli angolští studující možnost se kvalifikovat a podílet se tak na rozvoji země. Avšak nabízet místo materiální podpory vzdělání není v Angole, dosud přivyklé na pravidelné dodávky humanitární pomoci, nijak snadné. Film odhaluje drobné nuance každodenního života, v němž se stále ještě střetávají rozdílné mentality a kulturní přístupy. Ve srovnání s dalšími filmy, které dokumentují dvacetiletou práci Člověka v tísni, je také jasně vidět posun v zaměření pomoci: vedle humanitární asistence se nabízejí také znalosti a zkušenosti, které jsou pro rozvoj postkonfliktní země důležitější než pytle s rýží.

Člověk v tísni – 20 let pomoci / 7. 3. 2012 17.30 Atlas VS, 9. 3. 2012 22.00 Světozor MS, 12. 3. 2012 18.00 Světozor MS

Člověk v tísni – 20 let pomoci / on-line speciál České televize www.ceskatelevize.cz/jedensvet

28


Argentinská lekce

Ať žijí protinožci

The Argentinian Lesson / Argentynska lekcja Wojciech Staroń / Polsko / 2011 / 56 min. / DigiBeta

¡Vivan las Antipodas! Victor Kossakovsky / Německo, Nizozemsko, Argentina, Chile / 2011 / 104 min. / DCP

Osobní dokument polského režiséra Wojciecha Starońe se odehrává v zapadlém argentinském městečku Azara. Hlavní postavou filmu je režisérův sedmiletý syn Janek. Zatímco Starońova žena učí místní komunitu s polskými kořeny jazyk jejich předků, malý Janek je poslán do zdejší školy naučit se španělsky. Brzy se sblíží s jedenáctiletou Marciou a většinu volného čas věnují společným hrám. Bezstarostný svět dětské nevinnosti však postupně nabourávají Marciiny obavy o osud její rodiny. V duchu poetiky magického realismu nabízí polský tvůrce silný filmový zážitek skrytý za zdánlivě banálním obsahem. Ilustrační záběry z deštivé severoargentinské krajiny, znepokojivou atmosféru v kontrastu s lyrickými pasážemi a mistrovsky vedenou kameru ocenily i poroty na prestižních festivalech v Berlíně či Lipsku.

Více než dvě třetiny povrchu Země pokrývají oceány. Míst, která leží na planetě přesně proti sobě a jsou přitom obě obydlena, je tak velice málo. Victor Kossakovsky pro svůj nový film našel několik takových a vydal se po stopách protinožců, tedy obyvatel protilehlých míst zeměkoule. V Entre Rios v Argentině toho moc nenajdete, jen malý most a domek výběrčích mýtného, na protilehlé straně planety ovšem stojí gigantická Šanghaj. Chatka pastevce ovcí v chilské Patagonii leží „naproti“ usedlosti u Bajkalu. Na novozélandské pláži uvízla velryba, zatímco v španělských horách se k loužím ve skále stahuje hmyz a tuhnoucí černá láva na Havaji má stejnou strukturu jako kůže botswanského slona. Mistr poetického dokumentu Kossakovsky vytvořil vi zuálně ohromující obraz krajiny a člověka a našel fascinující i humorné paralely mezi (doslova) protikladnými civilizačními i environmentálními prvky. Film Ať žijí protinožci byl uveden mimo jiné na filmovém festivalu v Benátkách a zařadil se do pestré filmografie režiséra oceňovaného na prestižních filmových přehlídkách.

Panorama / 9. 3. 2012 21.30 Atlas VS, 11. 3. 2012 22.00 Atlas MS, 15. 3. 2012 21.30 Evald

Panorama / 9. 3. 2012 19.30 Světozor VS, 14. 3. 2012 17.00 Lucerna

Bahrajnský výkřik do tmy Bahrain: Shouting in the Dark May Ying Welsh / Katar / 2011 / 51 min. / DigiBeta Protesty v Bahrajnu následovaly v těsném sledu za povstáními v Tunisku a Egyptě. Nesly se ve stejném duchu požadavků svobody, politické participace a moderního občanství. Již v březnu, den před začátkem libyjské intervence NATO, byly také jako první potlačeny. Televizní stanice Al-Džazíra natáčela tajně dokument o těchto protestech. Film je dramatickou chronologií protestů: od prvních demonstrací a policejního násilí k přechodnému úspěchu, okupaci až po konečné potlačení revolty za pomoci saúdské intervence po násilné čistky. Hlavním tématem snímku je doprovodný jev arabského jara, tzv. „kontrarevoluce“, a techniky ovládání obyvatelstva: ozbrojováním agentů, akty státního terorismu, manipulativními kampaněmi vedenými prostřednictvím médií a rozdělováním společnosti. Lékaři, kteří poskytovali pomoc všem zraněným bez rozdílu, naopak ve filmu svědčí o tom, že protesty v Bahrajnu nemají náboženský ani etnický charakter.

Protesty, nepokoje, revolta / 9. 3. 2012 17.30 Evald, 13. 3. 2012 21.30 Lucerna, 14. 3. 2012 18.00 Atlas MS


29

Bakhmaro

Banány na pokračování Barmští vězni

Bakhmaro Salome Jashi / Německo, Gruzie / 2011 / 58 min. / DigiBeta

Big Boys Gone Bananas!* Fredrik Gertten / Švédsko / 2011 / 87 min. / DigiBeta

Prisoners of Burma Igor Blažević, Jasmina Blažević / Česká republika / 2000 / 23 min. / DigiBeta

Název filmu odkazuje k místu, které je turistickým rájem v gruzínských horách. Ve filmu dokumentaristky Salome Jashi se ale setkáváme s místem, které je pravým opakem Bakhmara. Oprýskaná cihlová budova stojící u silnice, po které projede stěží několik aut za den, se navzdory přáním jejích obyvatel v turistických průvodcích sotva objeví – přes to, že zde stojí vyšperkovaná restaurace se zářivě zelenými a oranžovými zdmi a prostřenými stoly. Místo zákazníků do ní ale nakoukne jen znuděný pes, v lepším případě dvojice uprchlíků či opoziční kandidát, snažící se místní přesvědčit o nutnosti změn ve vládě. Mikrosvět restaurace představuje jakýsi zmenšený model Gruzie a odkazuje tak trefně ke stagnující politické situaci v zemi. Z dlouhých a kompozičně propracovaných záběrů na nás dýchá strnulé bezčasí a touha místních lidí po jakémkoli vnějším podnětu, který by je z něj vytrhl. Snímek byl oceněn na MFDF v Jihlavě a získal zvláštní uznání na předním dokumentárním festivalu DOK Leipzig.

Těsně předtím, než se švédský dokumentarista a investigativní novinář Fredrik Gertten vydal do Los Angeles na světovou premiéru svého snímku Banány! (uveden na festivalu Jeden svět v roce 2010), dostal od organizátorů tamního filmového festivalu šokující zprávu. Film pojednávající o alarmující situaci nikaragujských dělníků pracujících na banánových plantážích společnosti Dole, kteří mají kvůli používání jedovatých pesticidů vážné zdravotní problémy, byl na poslední chvíli stažen ze soutěžní kategorie a není vůbec jisté, zda bude promítnut. Právníci Dole, jedné z největších nadnárodních potravinářských společností se sídlem v USA, totiž rozeslali organizátorům festivalu, všem jeho sponzorům i americkým médiím výzvu, v němž nařkli autora dokumentu ze lživých obvinění a celý snímek označili za podvod – aniž ho vůbec viděli… Švédský dokumentarista se přesto do Los Angeles vypravil a zahájil zde boj za svůj film. Napínavé drama o nerovném boji s vlivnou nadnárodní společností přináší znepokojivé zjištění, že i v „nejdemokratičtější zemi světa“ není svoboda slova zdaleka samozřejmostí.

Nadčasový snímek Igora a Jasminy Blaževićových přináší mrazivé svědectví bývalých barmských politických vězňů – studentů. Film z roku 2000 ukazuje, že každých deset let vyjdou studenti a studentky v Barmě do ulic, demonstrují proti vládě vojenské junty a požadují demokracii. Vojenská vláda utopí každou takovou demonstraci v krvi. Ti, kteří zásah armády přežijí, skončí ve vězení. Snímek popisuje barmskou společnost, jež žije pod dohledem tajné policie a v níž za opoziční činnost či jen kritiku vlády hrozí několikaleté až doživotní tresty odnětí svobody. Poslední vývoj v Barmě, kdy byla z domácího vězení po letech propuštěna nositelka Nobelovy ceny za mír Aun Schan Su Ťij, dovoluje mírný optimismus, přesto ale zůstávají ve filmu popisované nelidské podmínky a mučení v barmských věznicích aktuální pro stovky politických vězňů, kteří stále ještě čekají na svobodu.

Panorama / 10. 3. 2012 18.00 Atlas MS, 13. 3. 2012 19.30 Světozor VS, 15. 3. 2012 16.00 Světozor MS

Máte právo vědět / 7. 3. 2012 18.00 Atlas MS, 11. 3. 2012 19.30 Světozor VS, 14. 3. 2012 21.30 Lucerna


30


Barzakh

Běloruský sen

Bombay Beach

Barzakh Mantas Kvedaravicius / Finsko, Litva / 2011 / 60 min. / DCP

Belarusian Dream / Belorusskaya mechta Ekaterina Kibalchich / Rusko / 2011 / 55 min. / DigiBeta

Bombay Beach Alma Harél / USA, Izrael / 2011 / 74 min. / DCP

Finsko-litevský snímek natočený v produkci Akiho Kaurismäkiho se zabývá současnou situací v Čečensku. Válka zde sice již dávno skončila, ale případy únosů, mučení a vražd nepohodlných lidí jsou stále téměř na denním pořádku. Litevský režisér Mantas Kvedaravicius, který natáčením v Čečensku strávil tři roky, se ve svém filmu zaměřil na případ zmizelého Hamdana Mastaeva a zoufalé členy jeho rodiny, kteří po něm marně pátrají na vlastní pěst. Hrůzné vzpomínky dalšího z unesených Čečenců, Alaudiho Sadykova, spolu se záběry z míst, kde byl brutálně mučen a jen zázrakem přežil, přibližují, jaký osud většinu unesených čekal. O tom, že Čečensko i přes okázale zrekonstruované bulváry v centru Grozného není pro své obyvatele bezpečnou zemí, svědčí i skutečnost, že oběťmi únosů jsou často novináři, kteří poukazovali na možnou spojitost mezi únosci a oficiálními představiteli země. Ponurou atmosféru filmu s řadou působivých pasáží výstižně ilustruje samotný název snímku, který ve volném překladu znamená bezmoc.

Hlavní soutěž / 7. 3. 2012 21.30 Lucerna, 13. 3. 2012 17.30 Evald

„Nejkrásnější období v naší zemi v posledních letech byl podzim 2010,“ říká anonymní průvodce filmem a jeho slova ilustrují záběry z volebních setkání nezávislých prezidentských kandidátů. Vypravěč společně s řadou dalších doufá, že první svobodné volby po šestnácti letech ukončí v Bělorusku autoritativní režim Alexandra Lukašenka. Veškeré naděje, posílené předvolebními průzkumy, však ukončí vyhlášení volebních výsledků. Lukašenko získává osmdesát procent hlasů, jeden z opozičních kandidátů je zbit a unesen. Následné protesty proti zmanipulovanému hlasování vyústí v zatýkání opozičních politiků, jejich manželek, kolegů z předvolební kampaně i obyčejných demonstrantů. Film nabízí jedinečný pohled zblízka na totalitní praktiky státního aparátu, který se neštítí mediální propagandy, zneužívání tajné policie, vyhrožování a vykonstruovaných procesů. Snímek je však především poctou všem Bělorusům, pro něž se svoboda stala hodnotou, za kterou se vyplatí bojovat.

Máte právo vědět / 10. 3. 2012 13.30 Světozor VS, 12. 3. 2012 20.00 Městská knihovna MS, 15. 3. 2012 19.30 Francouzský institut

Izraelská režisérka Alma Harél nás ve svém vizuálně strhujícím dokumentárním debutu zavede do blízkosti umělého jezera Saltonské moře uprostřed kalifornské pouště. Bizarní a nehostinné místo přezdívané „zmařený americký sen“ je obývané z valné části chudými nezaměstnanými rodinami. Ty jsou také hlavními protagonisty filmu. Parrishovi byli pro svou vášeň ke zbraním a výbušninám podezříváni FBI z terorismu, a strávili proto nějaký čas ve vězení. O svého psychicky nemocného sedmiletého chlapce Bennyho se ale snaží starat příkladně. Čerstvě zamilovaného mladíka CeeJaye, který touží po kariéře profesionálního hráče amerického fotbalu a doufá, že z Bombay Beach rychle zmizí, sem zavedl strach ze zločineckých gangů jeho rodného Los Angeles. Činorodý stařík Red oproti němu nedá na zdejší drsný život dopustit. Citlivě vybrané střípky z každodenního života hlavních postav režisérka poeticky laděného snímku skvěle umocňuje skladbami Boba Dylana a kapely Beirut a při několika inscenovaných pasážích v sobě nezapře renomovanou autorku hudebních videoklipů.

Hlavní soutěž / 8. 3. 2012 21.30 Lucerna, 10. 3. 2012 20.00 Světozor MS, 14. 3. 2012 17.30 Atlas VS


31

Být ženou

Carte Blanche

Cena za sex

I am a Woman Now Michiel van Erp / Nizozemsko / 2011 / 86 min. / DigiBeta

Carte Blanche Heidi Specogna / Německo, Švýcarsko / 2011 / 91 min. / DigiBeta

The Price of Sex Mimi Chakarova / USA / 2011 / 73 min. / DigiBeta

V diskusích o transgenderu máme obvykle tendenci zaměřovat se na mladé jedince, kteří se teprve chystají na operativní změnu pohlaví nebo jí prošli v relativně nedávné době. Nizozemský režisér Michiel van Erp naopak zkoumá životy transsexuálů v pokročilém věku, kteří operaci podstoupili v 60. a 70. letech minulého století. Prostřednictvím osobních zpovědí, fotografií a filmů z jejich soukromých archivů nahlédneme do pionýrských let, kdy tajemný doktor Burou prováděl tyto průkopnické operace na klinice v Casablance. Právě tam mladíci zavrhovaní společností přicházeli hledat začátek nového života. Na řadu z nich pak čekala kariéra tanečnic se zástupy ctitelů. Filmové bilancování pěti transsexuálů v seniorském věku ukazuje, že pro některé byla operace řešením, pro jiné jen dalším bodem na cestě hledání vlastní identity. Nikdo z nich však změny pohlaví nikdy nelitoval. A žádný také v letech boje proti předsudkům společnosti a euforie z nabytého ženského těla nemyslel na to, že z něj jednou bude stará dáma.

Mezinárodní trestní soud v Haagu (ICC) byl založen, aby trestal pachatele zločinů proti lidskosti, genocidy a válečných zločinů z celého světa. Jak složitou a náročnou práci mají vyšetřovatelé, žalobci a další experti i expertky této instituce v úsilí pohnat viníky k soudu, ukazuje film Carte Blanche německé režisérky Heidi Specogna. Experti ICC nenosí zbraně ani uniformy, přesto podnikají cesty do těch nejnebezpečnějších míst planety, aby sbírali důkazy o hrůzách páchaných na lidech. Působili například v Středoafrické republice, kde ozbrojenci konžských milic během několikaměsíčního běsnění rabovali, vraždili a znásilňovali. Mírnou útěchou pro přeživší zůstala naděje, že strůjce těchto činů, vůdce vojáků a bývalý viceprezident Demokratické republiky Kongo Jean-Pierre Bemba, bude spravedlivě potrestán. Film Carte Blanche dává nahlédnout za oponu fungování ICC a ukazuje, kolik mravenčí práce je třeba, než se za viníky zavřou brány vězení.

Podle odhadů OSN je každoročně kolem 1,5 miliónu žen zavlečeno jako sexuální otrokyně do zahraničí. Mimi Chakarova, autorka snímku Cena za sex, s níž matka po pádu komunismu odešla za lepším životem do USA, zkoumá osudy méně šťastných východoevropských žen své generace, které v touze po výdělku skončily jako prostitutky v zahraničních nevěstincích. Film je výsledkem devítiletého snažení režisérky proniknout do prostředí, kde jsou ženy prodávány za účelem poskytování sexuálních služeb. Pátrá po důvodech, proč tolik dívek z východní Evropy uvízne v sítích kuplířů. Nespokojuje se jen s otevřenými výpověďmi obětí, které sexuální otroctví přežily. Se skrytou kamerou v roli prostitutky proniká do uzavřeného prostředí tureckých nočních klubů, aby přinesla odpověď na otázku, jak je možné, že obří byznys nucené prostituce jede nerušeně dál, ačkoli národní vlády i OSN utápějí milió ny dolarů ve snahách skoncovat s touto nejrozšířenější formou novodobého otroctví. Film získal mimo jiné cenu na filmovém festivalu Human Rights Watch v New Yorku.

Hlavní soutěž / 12. 3. 2012 19.15 Lucerna, 14. 3. 2012 22.00 Světozor MS

Máte právo vědět / 11. 3. 2012 13.30 Lucerna, 13. 3. 2012 19.15 Lucerna, 15. 3. 2012 22.00 Světozor MS

Hlavní soutěž / 9. 3. 2012 19.15 Lucerna, 13. 3. 2012 17.30 Atlas VS

32

Co na srdci, to na jazyku Speak Your Mind Emad Ali / Irák / 2011 / 14 min. / DVCAM Krátký film jednoho ze studentů baghdádské filmové školy Emada Aliho Abbase nastiňuje nelehkou situaci novinářů v jeho zemi. Žurnalistka Kuthar vysvětluje, že v Iráku je myšlenka objektivního a nezávislého zpravodajství pro většinu lidí nepochopitelná, a Ibrahim, který během práce utrpěl vážná zranění, dodává, že novinář se stává terčem útoků znesvářených frakcí, které zastrašováním a násilím kontrolují média. Fotograf Ibrahim Jassan strávil neoprávněně rok a půl za mřížemi, protože se jeho činnost zdála podezřelá Američanům. Novináři si navíc často musí živobytí zajišťovat další prací, a tak nepřekvapí, že mnozí zvažují emigraci. Snímek navíc dokazuje, že film je médiem, kterým může promlouvat současná irácká mladá generace.

Krátké filmy / 8. 3. 2012 18.00 Městská knihovna MS, 10. 3. 2012 17.30 Ponrepo, 11. 3. 2012 22.00 Světozor MS


Čečenský sen Chechen Dream Petr Jančárek / Česká republika / 1995 / 35 min. / BetaSP V únoru 1995 se Člověk v tísni v čele s ředitelem společnosti Šimonem Pánkem vypravil do Čečenska s humanitární pomocí, která obsahovala především chirurgické a jiné zdravotnické vybavení pro polní nemocnice. Film zachycuje stylem „on the road“ celou cestu z Prahy až do nemocnic v Šali a horském městečku Věděno. Ukazuje nejen obrovské nasazení a statečnost, ale informuje také o celkové situaci v Čečensku oněch dní a rekapituluje historické souvislosti dlouhotrvajícího konfliktu s imperiálním Ruskem. Dokument využívá archivní materiály Agentury Epicentrum, natočené v očekávání konfliktu ještě před válkou, i osobní svědectví místních lidí. Autenticky zachycuje také lékařskou péči a utrpení nemocných ve válečných nemocnicích. Právě popis desítek let trvajícího zápasu Čečenců o samostatnost a svobodu vyznívá aktuálně i dnes, kdy se režim promoskevského prezidenta Ramzana Kadyrova snaží tvrdou rukou navodit dojem jakési čečenské „normalizace“.

Člověk v tísni – 20 let pomoci / 7. 3. 2012 18.00 Světozor MS, 11. 3. 2012 17.30 Ponrepo, 14. 3. 2012 19.30 Francouzský institut

Černobílý rodinný portrét Family Portrait in Black and White Julia Ivanova / Kanada / 2011 / 85 min. / Video Pěstounka Olga Nenja vychovává na ukrajinském venkově dvacet tři dětí. Mnohé z nich jsou potomky afrických otců, kteří na Ukrajině studovali, a vzhledem k barvě pleti tak děti nemají velkou šanci najít adoptivní rodiče. Jen některé z nich si svou původní rodinu pamatují a vyprávějí smutné příběhy o tom, jak je jejich matky opustily. Skromné podmínky početné domácnosti, ve kterých vyrůstají, jsou ale jedinou alternativou ústavní péče. Všechny děti bez rozdílu palčivě vnímají rasismus ukrajinské společnosti. Dokumentaristka Julia Ivanova dlouhodobě pozoruje vztahy uvnitř dynamické skupiny, ve které se pěstounka Olga o děti snaží pečlivě starat, ale neuznává individualitu dítěte. Podle slov Kirila, jednoho ze svěřenců, který chce studovat hudbu místo gymnázia vybraného Olgou, dokonce vede děti v duchu stalinské výchovy, ve které sama vyrostla. Film nenabízí jednoduché odpovědi, nýbrž vrstevnatý obraz složité situace.

Spolu navzdory / 7. 3. 2012 20.00 Ponrepo, 12. 3. 2012 18.00 Městská knihovna MS, 15. 3. 2012 16.00 Atlas MS


33

Černobyl – věčná noční Člověk – stroj můra Chernobyl Forever Alain de Halleux / Belgie, Francie / 2011 / 55 min. / DigiBeta Belgický dokumentarista Alain de Halleux se ve svém snímku vrací do roku 1986, kdy téměř polovinu Evropy zamořil jedovatý spad po výbuchu čtvrtého reaktoru černobylské jaderné elektrárny. Třicetikilometrová zóna kolem epicentra výbuchu je následkem exploze tak kontaminována, že bude dlouhá staletí zcela neobyvatelná. Film se věnuje také „dětem Černobylu“, generaci narozené ve druhé polovině 80. let, která často trpí vážnými zdravotními problémy. To je případ Julie, mladé bubenice ukrajinské rockové skupiny Asfalt. Na rozdíl od většiny mladých Ukrajinců a Ukrajinek se společně s dalšími členy kapely o černobylskou tragédii živě zajímá, což se odráží i v textech jejich skladeb. Režisér ve filmu využívá také záběry z hyperrealistické počítačové hry Stalker, která s mrazivou autenticitou zachycuje pochmurnou atmosféru zóny zamořené radioaktivitou. Dokument přibližující dopady jaderné katastrofy na další generace nabývá v souvislosti s nedávnou tragédií ve Fukušimě na nepříjemné aktuálnosti.

Takzvaná civilizace / 8. 3. 2012 22.00 Světozor MS, 10. 3. 2012 17.15 Světozor VS, 13. 3. 2012 17.30 Ponrepo

Daleko od domova

Machine Man / Hombre Maquina Alfonso Moral, Roser Corella / Španělsko / 2011 / 15 min. / BetaSP

Far From Home / Ver van huis Hilt Lochten / Nizozemsko / 2011 / 15 min. / DigiBeta

Dháka, Bangladéš. Bosé ženy sbírají uhlí. Chlapci vyrábějí 18 000 cihel denně. Padesátikilový muž překládá stokilové pytle. Děti dvanáct hodin denně třídí plastové lahve. Muži ve znečištěné řece rozebírají zrezivělé vraky. Práci, která jim bere zdraví a je z pohledu Evropana nelidská, komentují výstižnými slovy: „Cítím se jako stroj.“ Film je poselstvím o 21. století, ve kterém navzdory existenci nejmodernějších výrobních strojů vykonávají na mnoha místech těžkou a ubíjející práci stále lidé.

Devítiletá nizozemská dívka Chojske očekává netrpělivě příjezd autobusu. Ze vzdáleného Běloruska míří k její škole výprava dětí, které vinou výbuchu jaderné elektrárny v Černobylu před 26 lety sužují nejrůznější zdravotní problémy. Běloruské děti doufají, že šestitýdenní pobyt na zdravém venkovském vzduchu prospěje jejich zdraví. Rodině Chojske jsou nakonec přiděleny stejně staré dívky Vasilina a Galja. I přes jazykovou bariéru se zanedlouho všechny tři dívky dokážou dorozumět. Povede se jim ale také společně překonat stesk po domově, strach z neznámého prostředí a občasné konflikty?

Krátké filmy / 8. 3. 2012 18.00 Městská knihovna MS, 10. 3. 2012 17.30 Ponrepo, 11. 3. 2012 22.00 Světozor MS

Jeden svět dětem / 10. 3. 2012 14.00 Městská knihovna MS, 12. 3. 2012 16.00 Atlas MS

34

Detroit, divoké město Detroit Wild City Florent Tillon / Francie / 2011 / 80 min. / Video


Dětská práva – Fatma, Pamela, Mesba

Kids’ Rights / Mensjesrechten 2011 Necati Sonmez, Christine Pawlata, Nicola Na mrakodrapu v centru města ros- Moruzzi, Anneta Papathanassiou / Nizozemsko / tou břízy. Z jedenáctého patra pusté- 2011 / 9 min. / DVCAM ho činžáku mladíci vyhazují sporáky a lednice. Na osmiproudovce neproudí žádná doprava. Postapokalyptické obrázky vylidněného Detroitu podobné těm, kterými režisér Florent Tillon otevírá svůj film, obletěly svět. Chátrající secesní monumenty amerického průmyslu přitahují fotografy i zoufalé sběrače šrotu. Jak se žije v metropoli, která se po krachu proměnila z „Motor City“ na „Murder Capital“ a již za posledních deset let opustila čtvrtina populace? Bývalý zaměstnanec korporace se živí jako opravář, který lidem v okolí opraví cokoliv, co by před krizí jednoduše vyhodili, ochránce pořádku organizuje lidi, aby bourali opuštěné domy, ze kterých se jinak stávají drogová doupata, a opuštěné tovární haly se díky přičinění nezaměstnaných mění v zahrádkářské kolonie. Velkoměsto, které se stalo symbolem krachu kapitalismu, se v Tillonově filmu mění v obraz hledání nové cesty.

Takzvaná civilizace / 7. 3. 2012 20.00 Světozor MS, 11. 3. 2012 19.15 Lucerna, 14. 3. 2012 17.30 Francouzský institut

Dopisy z Íránu Letters from Iran / Chroniques d’un Iran interdit Manon Loizeau / Francie / 2011 / 78 min. / DigiBeta V roce 2009 obletěly svět záběry z protestů proti zmanipulovaným prezidentským volbám v Íránu. Vládnoucí režim pokojné demonstrace krvavě potlačil. Odpůrci prezidenta Ahmadínežáda od té doby čelí represím, západní média téměř nemají do země přístup. Jedinými zdroji informací o tom, co se v zemi ve skutečnosti děje, jsou tak amatérská videa a fotografie, které se íránským mladým aktivistům a aktivistkám podaří propašovat za hranice země či na sociální sítě. Právě z těchto snímků a s pomocí íránských exulantů se snaží francouzská filmařka Manon Loizeau zrekonstruovat vývoj v zemi po neúspěšné zelené revoluci. Odvážně pořízené záběry ukazují například násilně ukončenou protivládní řeč na jedné z teheránských univerzit, tajně natočenou diskuzi o politice v ženském salonu krásy nebo brutální výpady policistů proti demonstrantům. Přinášejí tak svědectví o národu, který by rád žil ve svobodné zemi.

Série tří krátkých filmů se zabývá články Úmluvy o právech dítěte přijaté OSN v roce 1989. Ta kvůli zvláštní zranitelnosti dítěte stanovuje úřadům povinnost chránit jeho zájmy a zajišťovat mu co nejlepší podmínky k životu. Jde například o zákaz vykonávání těžké práce, jako v případě jedenáctileté Fatmy, která každý den dvanáct hodin pracuje na bavlníkové plantáži na jihu Turecka. Po návratu domů společně se sestrou pečuje o domácnost, vaří, pere a pase kozy. Šestnáctiletý Mesba Udin z Bangladéše se pro změnu musí vyrovnat s odloučením od rodiny. S nadějí na lepší život odjel do Řecka, kde prodává na ulici plyšové hračky a spí střídavě v parku a u kamaráda. Rád by studoval a stal se lékařem, bohužel ale neumí řecky. Čtrnáctiletá romská dívka Pamela je nucena vyrůstat v oploceném ghettu nedaleko Říma a ráda by využila své právo na vzdělání. Každý den vstává v šest hodin, aby stihla jediný autobus, který vozí místní děti do školy. Máte právo vědět / 8. 3. 2012 21.30 Chtěla by dál studovat, jenže autobus Atlas VS, 11. 3. 2012 17.30 Francouzský institut, 14. 3. 2012 18.00 Světozor MS z ghetta vozí děti jen do základní školy.

Jeden svět dětem / 10. 3. 2012 14.00 Městská knihovna MS, 11. 3. 2012 14.00 Městská knihovna MS, 12. 3. 2012 16.00 Atlas MS, 13. 3. 2012 16.00 Atlas MS


Drahý Mandelo

35

Důstojnost nemá hranic

Dear Mandela Dara Kell, Christopher Nizza / Jihoafrická republika / 2011 / 90 min. / BluRay

Karama Has No Walls Sara Ishaq / Jemen / 2012 / 25 min. / MiniDV

Když byl Nelson Mandela v roce 1994 zvolen prezidentem Jihoafrické republiky, byl to pro mnoho obyvatel země zázračný okamžik. S pádem nenáviděného apartheidu lidé uvěřili v lepší budoucnost pro všechny včetně chudých, živořících v papundeklových chatrčích na okrajích velkých měst. O sedmnáct let později se tento sen pro mnohé definitivně rozplynul. Hlavním zklamáním se stal nenaplněný slib prezidenta Mandely, že zaručí všem obyvatelům slumů bydlení v opravdových domech. Poutavě zpracovaný film Drahý Mandelo přináší příběh občanského hnutí Abahlali, ve kterém se spojili obyvatelé chudinských čtvrtí proti diskriminačnímu zákonu, který je vyháněl z jejich domovů. Aktivisté se ve své snaze dovolat se práva uchýlili k nevídanému činu: napadli tento zákon iniciovaný v JAR takřka posvátným Africkým národním kongresem – stranou Nelsona Mandely – před Ústavním soudem. Málokdo očekával odezvu, jakou tento čin v celé zemi způsobil.

Jemen se k protestům připojil bezprostředně po začátku arabského jara. Na rozdíl od Egypta a Tuniska se však autoritářský režim nezhroutil, ale odpověděl násilím. Protesty tak byly následovány téměř občanskou válkou, která dosud nedošla vyřešení. Zásadním dnem byl loňský 18. březen, kdy se konala demonstrace nazvaná Pátek důstojnosti. Odstřelovači v civilu zahradili ulici zdí a zpoza ní a z okolních střech stříleli do zastaveného davu. Padesát tři lidí zemřelo, zraněno bylo na tisíc osob. Tři mladí kameramani zachytili průběh událostí onoho dne ze samotného středu napadené demonstrace, a dokument tak zblízka ukazuje brutalitu zásahu. Výmluvné obrazové svědectví doplnili svými komentáři a rozhovory s pozůstalými. Kromě šokujícího násilí odhaluje snímek také zoufalou odhodlanost civilistů, kteří se proti kulkám stavěli doslova vlastním tělem. Násilí jen utvrdilo jejich odhodlání bránit svou lidskou důstojnost a vyvolalo širokou vlnu solidarity s protestujícími napříč Jemenem.

Protesty, nepokoje, revolta / 8. 3. 2012 17.00 Lucerna, 9. 3. 2012 22.00 Atlas MS, 11. 3. 2012 20.00 Světozor MS

Protesty, nepokoje, revolta / 8. 3. 2012 17.30 Evald, 9. 3. 2012 17.30 Atlas VS, 12. 3. 2012 19.30 Světozor VS

El Medico El Medico – The Cubaton Story Daniel Fridell / Švédsko, Estonsko, Finsko, Maďarsko, Kuba / 2011 / 85 min. / BluRay Švédský producent Michel natáčí na Kubě své písně a zároveň vyhledává místní talenty, kterým chce produkovat hudbu určenou na export a přizpůsobenou stereotypům, které o Kubě panují. Kubánský reggaeton táhne a mladý rapper El Medico je jeho novým favoritem. El Medico se jmenuje Raynier Casamayor Griñán, a jak napovídá jeho umělecký pseudonym, je profesí lékařem. Podle matky, která je oddanou komunistkou, vděčí revoluci za to, že mohl obor vystudovat, a měl by dluh revoluci splatit. Poté, co zaujme vydavatelství Warner ve Španělsku a má tam odjet na promoturné, musí pro cestu získat svolení od matky i ministerstva zdravotnictví. Během plánování cesty za úspěchem se střetává nejen s nesouhlasem rodiny a byrokratickými překážkami kladenými režimem, ale překvapivě i s Michelem a jeho vizí toho, co hudbu prodává. El Medico svou tvorbu chápe jako vyjádření kubánských hodnot a tradic, Michelovi jde jen o komerční úspěch. Film Daniela Fridella ale vykresluje také realitu současné Kuby, kdy komunismus ostentativně pohrdá konzumní kulturou a penězi a tím z nich dělá objekt posedlosti.

Panorama / 7. 3. 2012 21.30 Evald, 10. 3. 2012 15.00 Světozor VS, 12. 3. 2012 22.00 Atlas MS

36


Ellenin svět

Epicentrum

Esej o revoluci

Through Ellen’s Ears / Door de Oren van Ellen Saskia Gubbels / Nizozemsko / 2011 / 18 min. / Video

Epicentre Petr Jančárek / Česká republika / 1993 / 38 min. / MiniDV

Essay of a Revolution / Ensayo de una revolución Pedro Pablo Sara, Antonio Labajo / Španělsko / 2011 / 29 min. / Video

Jedenáctiletá Ellen je stejně jako její rodiče a většina rodiny neslyšící a dorozumívá se znakovou řečí. Jen s největší námahou dokáže artikulovat. V posledním ročníku základní školy stojí před zásadním rozhodnutím: má pokračovat ve škole pro hluchoněmé, nebo se pokusit, stejně jako její nejlepší kamarádka Myrthe, o studium na střední škole pro nedoslýchavé? Obavy z nového prostředí zcela sdílí její otec, který se stejně jako Ellen obává, zda by novou školu se svým hendikepem zvládla. Dokument citlivě ukazuje, že Ellen je navzdory sluchovému postižení dítě jako každé jiné.

Jak vypadaly začátky největší humanitární organizace ve střední a východní Evropě? Několik nadšenců namačkaných v jedné malé místnosti v redakci Lidových novin a ochotných nasadit vlastní život proto, aby někomu pomohli, to všechno bez nároku na jakoukoli odměnu nebo plat. Pro někoho z nich znamenala práce v nadaci Lidových novin spíš velké dobrodružství a naplnění touhy po nebezpečném cestování, pro jiného osobní vyjádření nesouhlasu s tím, co se ve světě děje. Film Petra Jančárka z roku 1993 ukazuje, že žádný válečný novinář nemůže být nestranný, a vysvětluje tím unikátní partnerství válečných korespondentů a humanitárních pracovníků, kteří stáli za vznikem Člověka v tísni. Takové spojení je přesto i dnes výjimečné: v krizových oblastech se organizace buď omezují na informování o situaci na místě, anebo tamním lidem pomáhají. Pro lidi z Člověka v tísni však princip „Pomoct a dovézt o tom svědectví“ zůstává základem fungování jejich organizace i po dvaceti letech.

Krátce po největší vlně protestů v arabském světě dali najevo nesouhlas se soudobým stavem společnosti i mladí lidé v zavedených demokraciích. Španělské hnutí Democracia Real YA! (Skutečná demokracie teď!) si dalo za cíl bojovat proti „korupci, nezaměstnanosti a nespravedlivému bankovnímu systému“. Antonio Labajo a Pedro Pablo Sara se zaměřili na demonstrace v jihošpanělském Cádizu. Středem dění se tam stalo malé náměstí, kde se pokojně scházeli, diskutovali a často i přespávali lidé všech generací, od studentů přes matky s dětmi až po babičky a dědečky. Stejně jako v arabských zemích, i v Cádizu byly hnacím motorem protestů internetové sociální sítě, na kterých se demonstranti svolávali. Autoři filmu bez komentáře naslouchají názorům účastníků, provází je od nadšených počátků až po únavu a rozhodování, zda náměstí opustit a vzdát se revolučních myšlenek. Tak jako v Cádizu, i v celém Španělsku protestů postupně ubývalo.

Člověk v tísni – 20 let pomoci / 7. 3. 2012 18.00 Světozor MS, 11. 3. 2012 17.30 Ponrepo, 14. 3. 2012 19.30 Francouzský institut

Protesty, nepokoje, revolta / 8. 3. 2012 18.00 Městská knihovna MS, 10. 3. 2012 17.30 Ponrepo, 11. 3. 2012 22.00 Světozor MS

Jeden svět dětem / 10. 3. 2012 14.00 Městská knihovna MS, 11. 3. 2012 14.00 Městská knihovna MS, 12. 3. 2012 16.00 Atlas MS, 13. 3. 2012 16.00 Atlas MS


Fallega 2011

37

Farmářova touha

Fallega 2011 Rafik Omrani / Tunisko / 2011 / 52 min. / Video

A Farmer’s Desire / En bondes längtan Rebecka Rasmusson / Švédsko / 2010 / 14 min. / Prvním místem, kde se sešli demonst- DigiBeta ranti v arabském světě, aby požadovali demokracii a konec diktátorů, bylo tuniské náměstí Kasba. K dlouhodobému obsazení Kasby došlo až po útěku prezidenta Ben Alího. Mnozí se tehdy spokojili se svržením diktátora a přáli si uklidnění situace. Ti, kteří během první vlny demonstrací riskovali život, však požadovali opravdovou změnu: odstoupení vlády a svobodné volby. Tehdy začala další revoluce, obrácená proti samotnému režimu. Do hlavního města Tunisu se sjeli mladí lidé ze všech koutů Tuniska a obsadili náměstí více než na měsíc. Dokument se točil v době, kdy šance na úspěch byly nejisté a policie se uchylovala k násilí. Autor Rafik Omrani nezaznamenává chronologii protestů, ale snaží se zachytit jejich atmosféru. Naslouchá protestujícím a sbírá momenty z revoluce: vřelé proslovy a chladné noci, společná jídla a střety s policií. Melancholickým pohledem ukazuje proměny revolučního náměstí: od okamžiků pospolitosti a společných demonstrací po pocit rozdělení a neúspěchu.

Protesty, nepokoje, revolta / 8. 3. 2012 21.30 Evald, 14. 3. 2012 19.30 Světozor VS, 15. 3. 2012 22.00 Atlas MS

Knut je postarší švédský farmář, který celý svůj život prožil v nesprávném těle. Jediné, co si přeje, je alespoň teď jako žena žít, chovat se a užívat si. Film režisérky Rebecky Rasmusson Farmářova touha představuje v duchu severské filmové školy, tedy bez obalu, ale s nadhledem a humorem, cestu člověka, který našel odvahu stát se tím, kým skutečně je.

Krátké filmy / 8. 3. 2012 18.00 Atlas MS, 10. 3. 2012 20.00 Městská knihovna MS, 11. 3. 2012 14.00 Světozor MS

Film jako Brno Big as Brno Vít Klusák, Andran Abranjan, Kristýna Bartošová, Natálie Císařovská, Robin Kvapil, Lukáš Senft, Jan Strejcovský / Česká republika / 2011 / 63 min. / DigiBeta Prvního května loňského roku se v Brně konal každoroční pochod neonacistů. Jako reakce na něj vznikla iniciativa BRNO Blokuje, neformální seskupení lidí, které spojil dohromady cíl nenásilně trasu pochodu zablokovat. Dokumentarista Vít Klusák a šest jeho studentů a studentek z pražské FAMU natočili různé aspekty onoho dne. Klusák se zaměřil na televizního reportéra, pro kterého „bez konfliktu není reportáž“. Jan Strejcovský portrétoval neonacisty, zatímco Kristýna Bartošová se zaměřila na blokádníky. V příspěvku Romové nechává Robin Kvapil zaznít anonymní ostře xenofobní dopis adresovaný ředitelce Romského muzea. Lukáš Senft se věnoval policistům, Natálie Císařovská se od pochodu posunula a zachytila prvomájové akce politických stran a ještě dále se vydal Andran Abramjan, aby se k prvomájovým událostem vyjádřil pomocí zvířat v zoo.

České filmy / 7. 3. 2012 22.00 Světozor MS, 11. 3. 2012 19.30 Atlas VS, 14. 3. 2012 16.00 Atlas MS

38


Fliehkraft

Grónsko v bodě nula

Hitlerovy děti

Fliehkraft Marie Elisa Scheidt, Alexandra Wesolowski / Německo / 2011 / 17 min. / DigiBeta

Greenland Year Zero / Grønland år 0 Anders Graver, Niels Bjørn / Dánsko / 2011 / 26 min. / Video

Hitler’s Children / Yaldey Hitler Chanoch Ze‘evi / Izrael / 2011 / 80 min. / DigiBeta

„Dnes nechci jít do vězení,“ řekne si občas Matthias, jehož prací je provázet návštěvníky (zejména středoškoláky) bývalým východoněmeckým vězením. Jako nonkonformní mladík toužil cestovat a hlavně dostat se pryč z NDR. Když to nešlo oficiální cestou, pokusil se utéct, a skončil za mřížemi. Lépe řečeno, v prázdné cele, bez jakýchkoliv podnětů, v dlouhodobé úplné izolaci. Krátkometrážní dokument zprostředkovává výpověď o následcích praktik komunistických věznic na psychiku jednotlivce.

Krátké filmy / 8. 3. 2012 17.30 Ponrepo, 10. 3. 2012 16.00 Atlas MS, 14. 3. 2012 18.00 Městská knihovna MS

Současné Grónsko prochází převratnými změnami hned v několika oblastech najednou. V roce 2008 občané a občanky odhlasovali v referendu, že země získá větší nezávislost na Dánsku. Byly zde objeveny obrovské zásoby ropy a odlehlý ostrov se tak rázem stal magnetem pro těžařské společnosti z celé severní polokoule. V neposlední řadě se v zemi věčného ledu ukazuje, že její led nemusí být úplně věčný – klimatické změny se zde projevují více než kde jinde na světě. Jak se s tím vším vyrovná země, kde na ploše velké jako polovina Evropské unie žije tolik obyvatel jako ve Frýdku-Místku? Odpověď možná jednou budou umět dát mladí studenti, kteří ve filmu vystupují. Filmová esej nabízí pestrou mozaiku záběrů úchvatných přírodních scenerií i výjevů z každodenního života místních obyvatel. Vedle kameramana odvedl skvělou práci i mistr zvuku, díky kterému poznáte, jaký zvuk vydává padající ledovec či tající sníh nebo jak hvízdá grónská meluzína. Nic ale není jen idylické – i grónská symfonie občas pěkně zaskřípe.


Izraelský režisér Chanoch Ze‘evi se ve svém snímku rozhodl zjistit, jak se potomci příslušníků nacistické elity vyrovnávají s tím, že jsou pokrevním poutem spojeni s pachateli nejhorších zločinů v lidské historii. Během velmi otevřených rozhovorů se ukazuje, jak zásadním způsobem tato skutečnost ovlivnila jejich život. Katrin, praneteř Heinricha Himmlera, která se provdala za Izraelce, jehož rodiče zažili holocaust, zavrhla část její rodiny. Bettina Göring, žijící už pětatřicet let v USA obklopena sousedy židovského původu, se stejně jako její bratr nechala sterilizovat. Niklas Frank, syn Hanse Franka, a dokonce kmotřenec Adolfa Hitlera, pro změnu jezdí po německých školách a varuje mladé lidi před nebezpečím neonacismu a tím se snaží vyrovnat se s nenávistí k vlastním rodičům. Samostatnou a velmi zajímavou kapitolu ve filmu pak tvoří práce novináře Rainera Hoesse, který společně s izraelským žurnalistou pátrá v soukromých archivech svého dědečka, který žil s celou rodinou v luxusní vile těsně sousedící s plynovými komorami koncentračního tábora v Osvětimi.

Spolu navzdory / 10. 3. 2012 17.30 Francouzský institut, 12. 3. 2012 21.30 Atlas VS, 15. 3. 2012 20.00 Městská knihovna MS


39

Hlas Barmy

Holky v ringu

Hotel Červený les

The Voice of Burma / Burmas Stemme Turid Rogne / Norsko / 2011 / 64 min. / Video

The Boxing Girls of Kabul Ariel J. Nasr / Kanada / 2011 / 52 min. / DigiBeta

Red Forest Hotel Mika Koskinen / Finsko / 2011 / 84 min. / DCP

Hlavními postavami filmu jsou tři sportovně založené afghánské dívky, které se věnují boxu. Místem jejich tvrdých tréninků je atletický stadion v Kábulu, kde byly v dobách vlády Tálibánu dívky za podobné „prohřešky“, jako je sportování, veřejně lynčovány. Dlouhá desetiletí bylo v Afghánistánu ženám upíráno právo sportovat a i po pádu Tálibánu bohužel stále platí, že dívky věnující se sportu mohou být islamistickými radikály uneseny a následně i zmrzačeny. Navzdory riziku Šahla, Šabnam a Sadaf tvrdě trénují, účastní se mezinárodních turnajů a sní o zisku medaile na příštích olympijských hrách. Talentovaná šestnáctiletá boxerka Sadaf se nezalekne ani kamery afghánské televize a svým příkladem se snaží inspirovat další ženy ve své zemi k vrcholovému sportu. Snímek ukazuje komplikované postavení žen v současné afghánské společnosti, jež v boji za svá základní práva musí disponovat velkou dávkou odvahy.

Finský novinář Mika Koskinen ve filmu ukazuje pravou tvář čínské zelené politiky. Vydává se do jihočínské provincie Jün-nan, kde švédsko-finská korporace Stora Enso chystá otevření nové továrny; tam se ale jeho natáčení zadrhne. Filmař, který chtěl točit ve vesnicích, kde jsou vysazovány rychle rostoucí eukalypty pro papírenskou společnost, je držen v luxusním hotelu a nemůže se zbavit průvodců z místního oddělení zahraničních vztahů, kteří se mu snaží poskytnout „pravdivé a nestranné informace“. Lidé, se kterými se setkává, jsou následně uvězněni nebo odvezeni desítky kilometrů daleko „na dovolenou“. Režisér se po několika dnech rozhodne odjet i bez natočených záběrů, aby neohrozil život svých informátorů. Po roce se však na místo tajně vrací, aby se pokusil zdokumentovat, jaké metody korporace používá k tomu, aby dosáhla zisku. Film není jen svědectvím o zneužívání totalitní moci, ale i poctou lidem, kteří se nebojí riskovat vlastní život, aby bránili svou půdu nebo práva ostatních.

„Nevnímáme to jako práci. Je to náš osud, naše budoucnost,“ říká barmský šéfredaktor malého rádia Democratic Voice of Burma (DVB), které společně s několika krajany založil na počátku 90. let v norském Oslu. Cílem exilové rozhlasové stanice bylo přinášet svobodné informace do rodné země, kde nezávislá média prakticky neexistují. Zpravodajové a zpravodajky DVB tak byli u všech důležitých politických událostí v Barmě, které vrcholily násilně potlačenou šafránovou revolucí v roce 2007. Žádný z protestů ale represivním vojenským režimem nepohnul. V roce 2011 junta vypsala parlamentní volby. Dokument sleduje přípravu redakce DVB na tento zásadní moment v dějinách země, který se rozhodla přenášet živě na televizní obrazovky. Přes nelehké začátky s přenosem se reportérům DVB podaří přinést autentické svědectví o průběhu voleb včetně dojemného okamžiku, když režim propustí opoziční političku a obhájkyni lidských práv Aun Schan Su Ťij.

Máte právo vědět / 8. 3. 2012 17.30 Francouzský institut, 9. 3. 2012 17.30 Ponrepo, 11. 3. 2012 15.30 Atlas VS

Máte právo vědět / 11. 3. 2012 15.30 Lucerna, 15. 3. 2012 20.00 Ponrepo

Takzvaná civilizace / 8. 3. 2012 20.00 Městská knihovna MS, 13. 3. 2012 21.30 Evald

40


Chceme spravedlnost

Ilegální máma

Je mi osmdesát osm

Invoking Justice Deepa Dhanraj / Indie / 2011 / 86 min. / DigiBeta

Mama Illegal Ed Moschitz / Rakousko / 2011 / 102 min. / BluRay

Eighty Eight Sebastian Feehan, Josh Bamford / Velká Británie / 2011 / 11 min. / Video

V jihoindickém státě Tamilnádu rodinné spory tradičně rozhodují islámské rady zvané džamáty, jež jsou výhradně mužskou záležitostí. Pouze muži tu vyšetřují, vyslýchají a také spolupracují s policií a civilními soudy. Ženám není povoleno před džamát ani předstoupit. Dokonce i když se případ týká jich samotných, musejí se nechat zastupovat mužem. V mnoha případech si tak členové rady upravují spravedlnost dle vlastních potřeb, odvolávajíce se na právo šaríja. Dokument ukazuje skupinu odvážných muslimských žen, která se rozhodla této nespravedlnosti postavit a v roce 2004 založila ženský džamát. Film sleduje tři případy, v nichž odhodlané ženy, jež rázně vykročily z ticha svých domácností plných násilí, konfrontují bojácné a nerozhodné členy mužských džamátů. Od počátečního zneuznání ušel ženský džamát dlouhou cestu až k respektované občanské iniciativě, která dnes navzdory přetrvávajícím předsudkům či korupci spolupracuje při hledání spravedlnosti s rodinami, policií i mužskými džamáty.

Moldavsko je nejchudší zemí Evropy. Zejména na venkově je život mimořádně složitý. Bývalá obilnice Sovětského svazu se utápí v bídě, beznaději a alkoholu. Není proto nijak překvapivé, že se mnoho Moldavanů a zejména Moldavanek uchyluje k ilegální migraci do zemí západní Evropy, aby vydělali peníze, kterými podporují své příbuzné doma. Dokumentární film Ilegální máma přináší příběh tří žen, které se vydaly hledat práci a štěstí do Rakouska a Itálie. Zaměstnány jako uklízečky sní svůj sen o lepším životě a obávají se možné deportace zpět do vlasti, zatímco jejich děti, které zanechaly doma, žijí bez matky, vychovávané více či méně vzdálenými příbuznými. V moldavských vesnicích tak vyrůstá celá generace novodobých ekonomických sirotků. Jak se navíc ukazuje, za lepší život v západní Evropě jsou některé ženy mnohdy ochotny zaplatit i absolutním odcizením svých dětí. Hudbu k filmu, jenž výborně ukazuje příčiny a důsledky ekonomické migrace, nahrála populární moldavská skupina Zdob si Zdub.

Téměř devadesátiletý britský stařík Ralph Settle se zcela vymyká stereotypním představám o nevrlých důchodcích sedících celé dny u televize. Bývalý aktivní sportovec a šampion v jízdě na kolečkových bruslích tráví dny hrou na mandolínu v centru městečka Corn wall. Nedělá to pro peníze, ale pro radost z hraní a možnost popovídat si s lidmi. Večer se pak vydává na kole na diskotéku za místní mládeží, u níž je velmi oblíben. Portrét nezdolného a věčně usměvavého životního optimisty, který odmítá trávit čas mezi čtyřmi stěnami svého bytu a nesnáší slovo stáří, ukazuje, že i v pokročilém věku je možné žít naplno a spokojeně.

Máte právo vědět / 7. 3. 2012 20.00 Atlas MS, 10. 3. 2012 16.00 Městská knihovna MS, 13. 3. 2012 16.00 Světozor MS

Spolu navzdory / 8. 3. 2012 20.00 Světozor MS, 10. 3. 2012 19.30 Světozor VS, 13. 3. 2012 17.00 Lucerna



41

Jsem lepší

Kdo zabil Natašu?

Když se kácí les

He Thinks He’s the Best Maria Kuhlberg / Švédsko / 2011 / 75 min. / DigiBeta

Who Killed Natasha? / Qui a tué Natacha? Mylène Sauloy / Francie, Srbsko, Chorvatsko, Velká Británie / 2011 / 64 min. / DigiBeta

If a Tree Falls: A Story of the Earth Liberation Front Marshall Curry, Sam Cullman / USA / 2011 / 85 min. / DigiBeta

Grozný, hlavní město Čečenska, 15. července 2009. Nataša Estemirová, novinářka a lidskoprávní aktivistka, nepřijde na plánovanou schůzku. Život nebojácné ženy ukončila kulka z pistole a její tělo později najdou pohozené u silnice. Stejně jako její blízká přítelkyně Anna Politkovská, zaplatila Estemirová nejvyšší cenu za kritizování poměrů v Čečensku a shromaždování důkazů o zločinech páchaných brutálním aparátem Ramzana Kadyrova, kterého do prezidentského křesla dosadil Vladimír Putin. Přestože, nebo spíš právě proto, že stopy vedou do prezidentského paláce v Grozném, nebudou s největší pravděpodobností vrazi Estemirové – podobně jako Politkovské a dalších odvážných – nikdy vypátráni. Strhující investigativní dokument Kdo zabil Natašu? rozplétá souvislosti mezi vraždami známých kritiků a kritiček režimů Vladimíra Putina a loutkové vlády Ramzana Kadyrova. Snímek detailně popisující mediálně více i méně známé případy vražd na Kavkaze, v Moskvě a Londýně je komplexním dokumentem o umlčování disidentů, novinářů a lidskoprávních aktivistů v současném Rusku a Čečensku.

Pojem environmentální či ekologický terorismus se stal součástí mediálního slovníku počátku 21. století. Souhrnně jsou jím označovány činy radikálních aktivistů, kteří v úsilí o ochranu životního prostředí překročí společensky přijatelnou hranici. Dokument Když se kácí les přináší osobní příběh amerického aktivisty Daniela McGowena, který se v rámci radikální organizace Earth Liberation Front podílel po roce 2000 na případech žhářství na mnoha místech USA. Film popisuje přerod nekonformních ochránců přírody z organizátorů demonstrací a pasivního odporu v aktivní násilné bojovníky proti symbolům devastace životního prostředí. Zajímavým způsobem pracuje s dilematem, jaké prostředky jsou v boji za vyšší cíle, překračující konzumní hodnoty dnešního světa, ještě společensky přijatelné. Na pozadí příběhu stárnoucího Daniela, prožívajícího svou životní katarzi spojenou s trestem za divoká léta, je snímek rovněž velmi poutavou sondou do nitra hnutí a skupin, které na začátku století organizovaly násilné protesty proti korporacím a mezinárodním finančním institucím. Film je v nejužší nominaci na Oscara.

Máte právo vědět / 9. 3. 2012 20.00 Městská knihovna MS, 11. 3. 2012 15.00 Světozor VS, 13. 3. 2012 17.30 Francouzský institut

Protesty, nepokoje, revolta / 7. 3. 2012 21.45 Světozor VS, 10. 3. 2012 15.30 Francouzský institut, 14. 3. 2012 19.15 Lucerna

Aldo je rodinný typ, který celý život tvrdě pracoval a angažoval se v odborech. Carmine má sedm dětí, a protože obchoduje s drogami, jeho druhým domovem je kriminál. Carmine a Aldo jsou bratři, kteří spolu třináct let nepromluvili a naposledy se viděli na matčině pohřbu, který skončil jejich potyčkou. Jejich neteř, filmařka Maria, se rozhodne přerušit kruh rodinné nenávisti a násilí a bratry smířit. Během natáčení musí sebe a hlavně své strýce a svou matku Terezu konfrontovat s rodinnými traumaty jejich přistěhovalecké rodiny. Příběh začíná v poválečné Itálii, kde Švédsko provádí nábor pracovních sil. Carmine, Aldo a Tereza s matkou odjíždějí za otcem na sever. Náborová kampaň slibovala ráj na zemi, realitu nového domova ale určují alkohol, deprese, bití a dětské domovy. Mimořádně působivý film Marie Kuhlberg ukazuje, že prolomení tabu o domácím násilí v rodině a otevřenost v tomto tématu jsou jedinou cestou, jak přerušit začarovaný kruh, ve kterém se točí i několik generací.

Hlavní soutěž / 9. 3. 2012 19.30 Evald, 11. 3. 2012 21.30 Atlas VS, 15. 3. 2012 18.00 Světozor MS

42

Ke světlu To the Light Yuanchen Liu / Čína, USA / 2011 / 69 min. / DigiBeta Čína patří dlouhodobě mezi největší producenty a zároveň největší spotřebitele uhlí na světě. Sedmdesát procent veškeré její energie pochází z uhelných elektráren. Odvrácenou stranu čínského ekonomického rozmachu nejlépe vystihuje situace v tamních dolech, kde každý rok zahyne při nejrůznějších nehodách asi dvacet tisíc horníků. Režisér nás ve svém působivém snímku zavede do malé vesnice Kan-pa ležící nedaleko dolů Kchu-si. V hloubce 400 metrů pod zemí zde stejně jako jeho otec a dědeček pracuje mladý muž jménem Chuej. Dobře ví, o jak nebezpečnou práci jde, a tak když mu přes cestu přeběhne krysa, což je v Číně chápáno jako špatné znamení, nebere to na lehkou váhu a zůstane ten den raději doma. Mohl by totiž dopadnout jako další protagonista filmu, Luo, který kvůli závalu skončil před několika lety na vozíku. Jednotliví horníci nebývale otevřeně popisují riskantní práci v dolech, která je pro ně jedinou možností, jak uživit rodinu.

Máte právo vědět / 8. 3. 2012 16.00 Atlas MS, 10. 3. 2012 17.30 Atlas VS, 12. 3. 2012 20.00 Ponrepo


Kosovo – Krev není voda Kouzelná cesta nepoužitelných věcí Kosovo – Blood isn´t Water Petr Jančárek / Česká republika / 1999 / 24 min. / DigiBeta

The Magical Journey of Useless Things Katja Schupp / Německo, Polsko / 2011 / 93 min. / Film režiséra Petra Jančárka ukazu- DigiBeta je Kosovo v době masivního návratu albánských uprchlíků po jejich exodu v roce 1999. Průvodkyní a komentátorkou je mladá dobrovolnice Člověka v tísni Marie Wichterlová. Ta vysvětluje, proč se bez předchozí podobné zkušenosti vrhla do dobrodružství, které ji navždy změnilo. Objasňuje také, že Člověk v tísni pomáhá vždy tam, kam se ještě nedostaly mamutí humanitární organizace, i jak je těžké rozhodnout, která rodina dostane před blížící se zimou materiál na stavbu nové střechy a která ne. Film ukazuje obrovské nasazení dobrovolnic a dobrovolníků z Česka, kteří se rozhodli zadarmo pomáhat lidem v nouzi a riskovat přitom často i vlastní život. Stejně jako většina filmů spojených se společností Člověk v tísni i Kosovo: Krev není voda přináší osobní svědectví lidí, kteří zažili hrůzy genocidy, ale ukazuje i rozčarování z toho, jak rychle skončilo mírumilovné a křehké soužití Albánců a Srbů v malé horské oblasti na jihu Evropy.


Co je pro někoho odpadem, pro jiného může být malým pokladem. Své o tom ví svérázná polská dvojice Piotr Liszcz a Jan Byczek, pro něž představují vyhozené krámy německých domácností především způsob výdělku. Zlatým dolem se pro ně, stejně jako pro další Poláky, stává každoroční svážka hromadného odpadu z okolí německé Mohuče. Rozvrzané houpací křeslo, dětská tříkolka, notně proleželý gauč či staré harmonium mají jejich zásluhou šanci, že najdou v Polsku nového majitele. Snímek režisérky Katji Schupp ukazuje cestu věcí z německých domovů až k jejich novým polským majitelům a zároveň živě portrétuje ústřední dvojici „vetešníků“ libujících si v ironických komentářích a humorných historkách. Film si všímá také stále přetrvávajících stereotypů mezi obyvateli obou zemí a nepřímo se zamýšlí nad naším vztahem k věcem každodenní spotřeby a relativitou jejich hodnoty.

Takzvaná civilizace / 7. 3. 2012 16.00 Světozor MS, 10. 3. 2012 14.00 Světozor MS, 11. 3. 2012 20.00 Ponrepo


Království pana Edhiho The Kingdom of Mister Edhi / Le Royaume de Monsieur Edhi Amélie Saillez / Belgie, Španělsko / 2011 / 82 min. / DigiBeta

43

Láska v hrobě

Lid vs. Donald Trump

Love in the Grave David Vondráček / Česká republika / 2011 / 74 min. / DigiBeta

You’ve Been Trumped Anthony Baxter / Velká Británie / 2011 / 95 min. / DigiBeta

Hrdiny lovestory Davida Vondráčka jsou Jan a Jana, dva lidé bez přístřeší, kteří našli domov na opuštěném evangelickém hřbitově v pražských Strašnicích. Hřbitovní zeď a vzrostlé stromy představují fyzickou i metaforickou hranici dvou světů. Pro Janu hřbitov s relativně komfortním bydlením v hrobce představuje bezpečí, ale i past, odkud se nedokáže vymanit. Na začátku natáčení oba mluví o tom, že si obstarají doklady a zlepší svůj život, ale úměrně s tím, jak se ve skutečnosti jejich situace zhoršuje, pokračují na cestě k sebedestrukci. Správa hřbitova ohlásí rekonstrukci a oni místo hledání nového přístřeší více pijí a odmítají pomoc. „Skončím, jak skončím, to je moje svobodné rozhodnutí,“ říká Jana a důsledky její falešné pýchy na sebe nenechají dlouho čekat. Dokument nezavírá oči před nepříjemnými aspekty bezdomovectví a ukazuje, kam až člověka může dovést nefunkční rodinné zázemí či osobní tragédie.

Jedním z posledních koutů divoké přírody ve Velké Británii je bezesporu pobřežní pás na severovýchodě Skotska nedaleko města Aberdeen. Tedy spíše byl, protože právě zde se rozhodl před několika lety multimilionář Donald Trump vybudovat nejluxusnější golfový resort na světě. Díky posvěcení celého projektu od skotské vlády jsou protesty místních obyvatel, kterým Trump nechává obestavět domy haldami hlíny či jim odpojit vodu, to poslední, co by arogantního podnikatele zajímalo. Britský dokumentarista Anthony Baxter ve svém investigativním snímku podrobně mapuje celý průběh kontroverzního projektu, a při snaze pomoci chudým farmářům dosáhnout spravedlnosti jej dokonce zatkne policie. Poutavý a napínavě vystavěný snímek popisuje zoufalý boj Davida s Goliášem a ukazuje alarmující moc peněz.

Snímek režisérky Amélie Saillez přináší fascinující příběh Abdula Sattara Edhiho a jeho ženy Bilquis z pákistánského Karáčí, kteří v islámské zemi vybudovali síť sociálně-zdravotnických zařízení. Pomáhají všem, bez ohledu na vyznání, barvu pleti, národnost nebo kastu. S neutuchající energií se pouští dnes a denně do každodenního boje s větrnými mlýny v podobě předsudků a strnulosti patriarchální pákistánské společnosti. Založili a provozují nonstop záchrannou službu, na kterou je napojeno více než tři sta zdravotnických zařízení. V azylových domech poskytuje nadace pana Edhiho přístřeší a podporu týraným a ostrakizovaným ženám, sirotkům, tělesně a mentálně hendikepovaným, ale také bezdomovcům, žebrákům a drogově závislým. Tedy všem těm, kteří skončili v konzervativní zemi na okraji společnosti. Za vnějším obrazem světce se v Abdulovi Sattaru Edhim přitom ukrývá obyčejná lidská bytost s běžnými radostmi, starostmi České filmy / 10. 3. 2012 19.30 Atlas VS, 11. 3. 2012 18.00 Světozor MS, a poklesky stárnoucího muže. 12. 3. 2012 18.00 Atlas MS

Spolu navzdory / 9. 3. 2012 20.00 Ponrepo, 12. 3. 2012 16.00 Světozor MS, 13. 3. 2012 22.00 Atlas MS

Takzvaná civilizace / 9. 3. 2012 21.45 Světozor VS, 14. 3. 2012 20.00 Ponrepo

44


Loď naděje

Made in Berdsk

Matka Indie

Al Entisar – Hope for Libya / Al Entisar – Loď nádeje Ladislav Kaboš / Slovensko / 2011 / 26 min. / DigiBeta

Made in Berdsk: A Story of One Protest Vote Charles Maynes, Andrey Babaev, Masha Eismont / Rusko / 2011 / 36 min. / MiniDV

Mother India Raffaele Brunetti / Itálie / 2011 / 61 min. / Video

Slovenský reportér doprovází loď s humanitární pomocí určenou pro libyjskou Misurátu. Přístavní město Misuráta bylo dějištěm nejtěžších bojů a rybářská loď z Malty pro něj půl roku představovala jedno z mála spojení se světem. Rozhovory na palubě odkrývají spontánně utvořenou síť libyjských dobrovolníků z Misuráty, ale i jejich evropských přátel, kteří se vydali na cestu, aby podpořili boj Libyjců za svobodu. Jedno ze svědectví o solidaritě poskytuje i slovenská zdravotní sestra, která se na lodi vrací do bydliště své libyjské rodiny. Reportáž popisuje průběh obrany Misuráty, sleduje příjezd lodě s pomocí do osvobozeného města i tažení povstalců na Kaddáfího útočiště v Syrtu. Filmař nachází v Libyi radost z osvobození, byť zkalenou krvavou cenou, kterou bylo třeba zaplatit.

Krátké filmy / 9. 3. 2012 18.00 Atlas MS, 11. 3. 2012 20.00 Městská knihovna MS, 14. 3. 2012 21.30 Atlas VS

Jhuma z indického Západního Bengálska se ani po osmi letech manželství s Niladrim nedočkala vytouženého dítěte, což jí manželova rodina připomíná při každé příležitosti. Jhuma se velmi trápí, a Niladri s ní proto podnikne velmi nákladnou cestu na reprodukční kliniku ve vzdáleném městě Hyderabad. Film je pestrou mozaikou výpovědí Jhumy, toužící po mateřství, Niladriho, který by rád viděl svoji ženu šťastnou, ale také Sunity, která jako surogační matka po devět měsíců nosila pod srdcem miminko britského páru a nyní touží alespoň jednou je vzít do náručí. Ukazuje příběh Valaraxmi, jež se rozhodla stát náhradní matkou proto, aby za utržené peníze zabezpečila vlastní dceři lepší budoucnost, i majitelky lukrativní sítě klinik, jež se stávají průsečíkem nejrůznějších lidských osudů. Snímek Matka Indie nastoluje etické otazníky nad kontroverzním tématem náhradního mateřství a upozorňuje na globální aspekty byznysu v oblasti reprodukční medicíny.

Obyvatelé stotisícového sibiřského města Berdsk se o politiku nikdy moc nezajímali. Čtrnáct let tu nerušeně vládl starosta zvolený za největší vládní stranu Jednotné Rusko. Před komunálními volbami v roce 2011 byl zvolen do regionální vlády Novosibirské oblasti a všichni automaticky předpokládali, že jeho místo zaujme jeho dosavadní zástupce a stranický kolega. Lokální noviny se ale ve volebním roce rozhodnou vyburcovat voliče z pasivity, diskutovat s nimi o problémech, které je trápí, a vzbudit v nich přesvědčení, že budoucnost města leží v jejich rukou. Předvolební veřejné debaty, organizované právě lokálními novinami, se favorizovaný kandidát za Jednotné Rusko nezúčastní. Berdští voliči už ale mají dost politiků, kteří s nimi nemluví, a voleb, jejichž výsledky jsou předem jasné. V Rusku, kde je předávání moci z ruky do ruky běžnou praxí, se obyvatelé nevelkého sibiřského města rozhodnou dokázat, že u nich demokracie fungovat může. Průběh lokálního volebního klání předznamenává Spolu navzdory / 7. 3. 2012 17.30 celkovou nespojenost Rusů, která se Evald, 11. 3. 2012 13.30 Světozor VS, 13. 3. 2012 18.00 Městská knihovna MS po zfalšovaných parlamentních volbách zhmotnila v povolební protesty, největší od konce Sovětského svazu.

Krátké filmy / 8. 3. 2012 17.30 Ponrepo, 10. 3. 2012 16.00 Atlas MS, 14. 3. 2012 18.00 Městská knihovna MS


45

Modelka

Mrtvá trať

Navždy vaše

Girl Model Ashley Sabin, David Redmon / Velká Británie / 2011 / 78 min. / Video

Into Oblivion Šimon Špidla / Česká republika / 2011 / 52 min. / DCP

Forever Yours / Ikuisesti sinun Mia Halme / Finsko / 2011 / 77 min. / DigiBeta

Železnice Salechard–Igarka v délce 1 200 kilometrů měla spojovat Jenisej s Obem. Takzvaná Transpolární magistrála vedla neobydlenými končinami podél severního polárního kruhu. Stavěla se v letech 1947–1953 na přímý rozkaz Stalina a jako hlavní pracovní síla zde byli využiti, tak jako na podobných stavbách v Sovětském svazu, vězňové gulagu. Film Šimona Špidly začíná v Krasnojarsku, místě, odkud se vězni vydali na dvoutýdenní plavbu po Jeniseji na daleký sever. Hrůzy života v lágru a otrocké práce v extrémních podmínkách Špidla dokumentuje minimalistickým filmovým stylem. Pečlivě dávkovaná svědectví pamětníků zaznívají v záběrech majestátní řeky a doplňuje je lágrový slang, jenž odráží realitu zrůdného sovětského systému využívajícího nucenou práci. Zbytky trati i lágrů pohlcených tajgou pak promlouvají samy za sebe.

Nikdy se jich nezřekli, proto mohou kdykoliv jako biologičtí rodiče zasáhnout do života dětí, o které se ale jinak vůbec nestarají. Třeba když se Inka pokouší změnit příjmení, aby spolužákům v nové škole nemusela vysvětlovat, proč se její sourozenci jmenují odlišně. V pěstounské rodině žije většinu života a doufá, že tentokrát jí na dopis s prosbou o svolení její biologický otec z vězení odepíše. Dvojčatům Miko a Mette se stýská po rodině, od které se nedávno odstěhovala ke své biologické matce, na niž se přitom moc těšila. Režisérce Mie Halme se podařilo přiblížit pouto mezi dítětem a biologickým rodičem, které se často projevuje v melancholii, nebo dokonce úzkostných představách. Ukazuje ale také city pěstounů, kteří se mimo jiné snaží vyrovnat s touhou dětí po svých biologických rodičích. Dokument o lásce a ztrátě, který vyhrál mnoho cen na mezinárodních dokumentárních festivalech, se kromě skvělého výběru protagonistů opírá o vynikající kameru a střih.

V ruském Novosibirsku je na konkurzu modelek nával. Rodiče mnohých dívek chtějí, aby jejich dcera vynikala elegancí, půvabem, dobrými způsoby a komunikačními dovednostmi. A ještě k tomu aby vydělávala spoustu peněz. V konkurenci desítek mladých dívek zvítězí třináctiletá Naďa. Má totiž ideální předpoklady pro japonský módní trh. Je vysoká, hubená a má dětský obličej, což odpovídá japonskému vkusu. A tak odjíždí v doprovodu bývalé modelky a zkušené skautky Ashley zkusit své štěstí do Tokia. Snímek sledující Nadiny osudy nabízí komplexní pohled do zákulisí modelingu. Přibližuje nečisté praktiky modelingových agentur, které často zneužívají sociální a ekonomické situace rodin mladých modelek, s nimiž vzhledem k jejich nízkému věku mnohdy zacházejí jako s dětskými otroky.

Panorama / 8. 3. 2012 20.00 Ponrepo, 12. 3. 2012 21.30 Lucerna

České filmy / 9. 3. 2012 18.00 Světozor MS, 12. 3. 2012 19.30 Atlas VS, 15. 3. 2012 18.00 Atlas MS

Spolu navzdory / 7. 3. 2012 21.30 Atlas VS, 10. 3. 2012 19.30 Evald, 11. 3. 2012 19.30 Francouzský institut

46


Nedáme se umlčet

Nejmenší místo

Není úniku

Zero Silence Jonny von Wallström, Javeria Rizvi Kabani, Alexandra Sandels / Švédsko / 2011 / 57 min. / Video

The Tiniest Place / El lugar más pequeño Tatiana Huezo / Mexiko / 2011 / 104 min. / DigiBeta

No Entry No Exit / Auf Teufel komm raus Mareille Klein, Julie Kreuzer / Německo / 2010 / 82 min. / DigiBeta

V roce 2011 vyšli obyvatelé arabských zemí do ulic bojovat za svá práva. Tvůrci snímku zaznamenali několik příběhů mladých lidí, kteří už nedokázali déle mlčet. Film začíná v Tunisku, kde plamen arabského jara zažehl svým protestním sebeupálením Mohammed Bouazizi. Aktivní účastnice tuniských demonstrací Lilia vzpomíná na krvavé střety s policií a jako největší přínos revoluce označuje to, že se dnes lidé již nebojí svobodně vyjadřovat. Průběhem „twitterové revoluce“ v Egyptě provázejí tři známé egyptské tváře, blogger Wael, fotograf Hossám a novinář Imrán. Zdůrazňují roli, kterou sehrála nová média. Po protestech v Tunisku a Egyptě vyšli lidé do ulic také v Libanonu. Studentka Saja či mladá spisovatelka Rebecca připomínají, že v jejich zemi demonstranti požadovali po své vládě především ukončení vleklých náboženských sporů mezi křesťany a muslimy. Snímek dotočený v létě 2011 nabízí ucelený pohled na průběh revolucí ve třech různých zemích a ukazuje až překvapivě velké množství shodných rysů mezi jednotlivými protesty.

Nahlédnout do života horské vesnice Cinquera ve středoamerickém Salvadoru je jako postupně odkrývat svět duchů vynořujících se z domů i chatrčí a oživujících vzpomínky na lidskou tragédii, která toto místo postihla před téměř třemi dekádami. Občanská válka ve středoamerickém Salvadoru trvala dlouhých dvanáct let a zanechala za sebou desetitisíce obětí. Dokument Nejmenší místo vypráví příběhy vesničanů z hor, kteří během ní prošli peklem. V 80. letech byla Cinquera opakovaně obsazována vládními vojáky, kteří místní obyvatele podezírali ze spolupráce s partyzánskými skupinami. Vesnici tak stihl stejný osud jako mnoho dalších. Byla srovnána se zemí a mnoho lidí bylo povražděno. Kdo chtěl přežít, musel utéct do lesů a roky se skrývat. Nejmenší místo předkládá divákům intimní svědectví o hrůzách a utrpení lidí, kteří se vrátili, aby pohřbili své mrtvé a vystavěli znovu to, co bývalo jejich domovem. Filmaři navštívili místa tragických scén a vytvořili s jejich účastníky mimořádně působivý obraz o hlubokém lidském utrpení, které ani čas nedokáže zahojit.

Když se Karl D. po patnácti letech strávených za mřížemi vydává do malého bavorského městečka Heisenberg za svým bratrem Helmutem, trochu tuší, jaký poprask svým příchodem vyvolá. Před bratrovým domem stojí desítky místních občanů s transparenty požadujícími Karlův okamžitý odchod z města. Karl D. byl totiž na základě zřejmých důkazů odsouzen za brutální znásilnění dvou mladých stopařek a podle soudních psychologů není jisté, že svůj čin nezopakuje. Skupina místních občanů a občanek obávajících se o bezpečí svých dětí v protestech neustává a značně tím komplikuje život celé Helmutově rodině. Helmut však věří v Karlovu nevinu a je pevně rozhodnut poskytnout bratrovi útočiště. Znepokojivý snímek prostřednictvím rozhovorů s demonstranty, Helmutem a jeho rodinou i nenáviděným Karlem komplexně přibližuje napjatou situaci na obou stranách „barikády“, průběh davové hysterie maloměšťácky založených obyvatel a nepřímo se zamýšlí nad limity lidské tolerance.

Protesty, nepokoje, revolta / 9. 3. 2012 16.00 Atlas MS, 12. 3. 2012 19.30 Francouzský institut, 14. 3. 2012 17.30 Evald

Hlavní soutěž / 11. 3. 2012 21.45 Světozor VS, 13. 3. 2012 20.00 Světozor MS, 14. 3. 2012 20.00 Atlas MS

Spolu navzdory / 8. 3. 2012 22.00 Atlas MS, 10. 3. 2012 21.45 Světozor VS, 13. 3. 2012 19.30 Evald


47

Nový svět

Obléhání

Od višní do višní

The New World / Uus maailm Jaan Tootsen / Estonsko / 2011 / 59 min. / DigiBeta

The Siege Angus Gibson, Miguel Salazar / Kolumbie / 2011 / 88 min. / DigiBeta

From Cherries to Cherries Jana Boršková / Česká republika / 2011 / 57 min. / DigiBeta

Stejně jako většině evropských metropolí, i estonskému Tallinnu vládnou auta. Když byla v roce 2006 otevřena ve čtvrti Nový Svět další silnice určená výhradně automobilům, došla skupině místních obyvatel trpělivost. Po happeningu, při kterém v respirátorech a plynových maskách bránili slavnostnímu průvodu při otevření této silnice, se cykloaktivista Erko a student architektury Marten společně s přáteli rozhodli založit Společnost Nový Svět. Náplní jejich práce se staly nejrůznější aktivity omezující automobilovou dopravu v jejich čtvrti, například sprejování falešných přechodů pro pěší. Nápady, jak změnit svou čtvrť k lepšímu, udělat z ní příjemné a zdravější místo pro život a zamezit diktátu automobilové dopravy, se rozhodli přednést i starostovi a městským úředníkům. Snímek o aktivitách skupiny mladých Estonců, kteří svými akcemi inspirovali řadu dalších lidí v různých částech země, přibližuje nezastupitelnou roli občanského aktivismu v současné společnosti.

Šestý listopad roku 1985 se vryl do kolumbijských dějin jako La Toma, obléhání. Členové guerilly označované jako M19 vtrhli do budovy Nejvyššího soudu v centru Bogoty a jako rukojmí zajali 350 lidí, včetně vrcholných představitelů kolumbijské justice. Tehdejší prezident Belisario Betancur rozhodl, že s teroristy se vyjednávat nebude. Jeho rozhodnutí následovala armádní operace, na jejímž konci zůstalo ve zcela zničeném justičním paláci 94 spálených těl obětí, včetně 11 nejvyšších soudců. Kolem obléhání vznikla řada konspiračních teorií a neobjasněnost některých momentů mnozí dávají do souvislosti s legalizací M19 a jejím úspěšným vstupem na politickou scénu. Strhující dokument Anguse Gibsona a Miguela Salazara rekapituluje krvavé události obléhání, jehož cílem evidentně nebylo zachránit představitele justice. Rámcem filmu je téměř dvouletý proces s plukovníkem Luisem Alfonsem Plazou Vegou, který operaci vedl a byl v roce 2010 po více než dvaceti letech obviněn v souvislosti s nikdy neobjasněným zmizením několika rukojmí.

Studentka FAMU Jana Boršková toužila natočit film o svém otci. Odhodlávala se ale příliš dlouho a její otec nečekaně zemřel. Hlavní hrdinkou tohoto režijního debutu se tak stává její matka, milá a svérázná šedesátnice vyzařující pozitivní energií. Její povídání doplňuje o své vyprávění a postřehy i sama režisérka. Otce připomínají jak vzpomínky obou aktérek, tak rozlehlá zahrada, kterou vybudoval a jež tvoří lyrický rámec celého filmu. Když po pár měsících natáčení umírá i autorčin dědeček, ocitá se matka poprvé v životě v situaci, kdy nemusí o nikoho pečovat a může se soustředit pouze na vlastní potřeby. Zdánlivě banální každodenní scény zobrazené ve filmu postupně vykreslují výzvy, s jakými se musí vypořádávat většina žen v této životní fázi. Křehký poetický snímek postupně odhaluje rodinné vztahy, které zdaleka nebyly vždy harmonické. I ta největší životní trápení ale matka překonává se zdánlivou lehkostí a s úsměvem; pomáhá jí v tom i hluboká víra v Boha. „I smutno může být pěkné,“ vysvětluje svou životní moudrost.

Máte právo vědět / 8. 3. 2012 17.30 Atlas VS, 10. 3. 2012 20.00 Ponrepo, 12. 3. 2012 17.30 Evald

České filmy / 8. 3. 2012 20.00 Atlas MS, 12. 3. 2012 14.00 Lucerna, 14. 3. 2012 19.30 Atlas VS

Protesty, nepokoje, revolta / 8. 3. 2012 16.00 Světozor MS, 11. 3. 2012 17.00 Lucerna, 15. 3. 2012 18.00 Městská knihovna MS

48

Odysseus na šachovém poli Odysseus’ Gambit Alex Lora / USA, Španělsko / 2011 / 12 min. / Video Saravuth je charismatický muž, kterého můžete potkat na newyorském Union Square. Američan kambodžského původu tam hraje šachy, a když s ním zápas prohrajete, zaplatíte mu pět dolarů, díky kterým bude moci přežít další den na ulici. Na Union Square se kolem něj vytvořila jakási komunita, ve které si lidé navzájem pomáhají, a jeho spoluhráči mu občas přinášejí jídlo nebo teplé nápoje. Saravuth si život na ulici zpříjemňuje i hraním na kytaru – jeho hudbu využil režisér Alex Lora i ve svém dvanáctiminutovém snímku.

Krátké filmy / 9. 3. 2012 18.00 Městská knihovna MS, 11. 3. 2012 16.00 Městská knihovna MS, 14. 3. 2012 20.00 Světozor MS


Pět rozbitých kamer

Píseň pro Aišu

5 Broken Cameras Emad Burnat, Guy Davidi / Izrael, Palestina, Nizozemsko, Francie / 2011 / 90 min. / DigiBeta

Aisha’s Song Orlando von Einsiedel / Velká Británie / 2011 / 10 min. / Video

Palestinský zemědělec Imád si pořídil kameru, když se mu narodil čtvrtý syn. V ten den také začalo zabírání půdy u jeho vesnice Bil’in u Ramalláhu, kde se chystala výstavba velké izraelské osady. Zatímco neozbrojení vesničané se snažili nenásilnými protesty zabránit ztrátě země, ze které získávají obživu, Imád našel ve filmování jejich odboje smysl a úlevu. Jedna po druhé jsou jeho kamery ničeny kulkami izraelské armády či židovskými osadníky. V průběhu let se situace vyostřuje, jeho sousedé jsou zatýkání a zabíjeni. Sám Imád je zatčen a později vážně zraněn. Navíc čelí tlaku své manželky, aby filmováním nevystavoval rodinu nebezpečí. Imád vytvořil osobní kroniku pěti let poznamenaných odbojem. Jeho dokument svědčí o vojenských metodách používaných proti civilistům. Ukazuje život s nespravedlností, pomalou ztrátu naděje a zamýšlí se nad tím, v jakém prostředí vyrůstají palestinské děti. Na festivalu IDFA v Amsterdamu získal snímek Palestince Imáda Burnata a Izraelce Guye Davidiho zvláštní ocenění poroty a také cenu diváků.

Aiša ve třech letech přestala vidět na jedno oko. Jednoho dne vstala a oko bylo pryč, tak jí to aspoň řekla její máma. Oko Aišu stále občas bolí a navíc s viditelným tělesným postižením má menší šanci se vdát. Naštěstí našla způsob, jak se v tradiční společnosti muslimské Nigérie postarat sama o sebe. Píseň pro Aišu v deseti minutách načrtává obraz života v subsaharské Africe, přičemž obrazy a zvuky fyzické práce jsou zpracovány formou videoklipu.

Hlavní soutěž / 12. 3. 2012 19.30 Evald, 14. 3. 2012 17.15 Světozor VS



49

Planeta šneků

Pod sluncem tma

Pojďte dál

Planet of Snail Yi Seung-Jun / Jižní Korea, Japonsko, Finsko / 2011 / 87 min. / DigiBeta

Solar Eclipse Martin Mareček / Česká republika / 2011 / 83 min. / DCP

Welcome, come in / Nech sa páči, poďte ďalej Paula Ďurinová, Vladimíra Hradecká / Slovensko / 2011 / 30 min. / MiniDV

Pro mladého, od narození hluchoslepého Korejce Young-Chana je stejně jako pro šneka nejdůležitějším smyslem hmat. Jeho osamělý život s minimální šancí komunikovat s okolím od základů změnilo setkání se Soon -Ho, která sama trpí závažným onemocněním páteře. Stala se nejen jeho „očima a ušima“, ale také nejbližším člověkem. S její pomocí a s využitím speciálního překladače z Braillova písma se Young-Chan pustil do studia literatury a do psaní prózy a poezie. Korejský režisér Yi Seung-Jun se během dvouletého natáčení stal blízkým přítelem ústřední dvojice a umožňuje tak divákům nebývale intimní vhled do každodenního života zamilovaného páru, který spolu komunikuje pomocí techniky jemného poklepávání prsty. S citem pro vizuálně působivé zachycení jejich harmonického soužití nabízí režisér unikátní svědectví o síle lásky a vůli překonávat překážky náročné i pro zdravého člověka. Snímek plný silných a dojemných momentů se stal vítězem loňského ročníku festivalu dokumentárních filmů IDFA v Amsterdamu.

Nejnovější snímek renomovaného českého dokumentaristy Martina Marečka nás zavede do odlehlé zambijské vesnice Masuku. V roce 2006 zde čeští rozvojoví experti Milan Smrž a Tomáš Tožička realizovali projekt elektrifikace areálu školy s nemocnicí, který přinesl do vesnice tolik potřebné světlo. Po pěti letech se dvojice vrací do Zambie a ke svému zděšení nacházejí jimi důmyslně vybudovaný systém v troskách. I přes řadu komplikací se pouštějí do oprav škod způsobených neodbornými zásahy vesničanů a potvrzují rčení o „zlatých českých ručičkách“. Dokument o jejich misi však přesto vznáší otázky o nejrůznějších úskalích rozvojové pomoci. Snímek získal hned tři ocenění na festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě – hlavní cenu v soutěžní sekci Česká radost, Cenu diváků a Cenu Silver Eye.

Hlavní soutěž / 11. 3. 2012 21.30 Lucerna, 14. 3. 2012 19.30 Evald

České filmy / 8. 3. 2012 19.30 Atlas VS, 10. 3. 2012 19.30 Francouzský institut, 12. 3. 2012 20.00 Atlas MS

Na Slovensku v současnosti existuje více než 600 segregovaných osad, v nichž žije téměř dvě stě tisíc lidí převážně romské národnosti. Možnosti dostat se z těchto osad a žít běžný život ve většinové společnosti jsou pro jejich obyvatele mizivé. Najdou se však světlé výjimky, kdy díky vůli místní samosprávy dosáhli obyvatelé slovenských vesnic a přilehlých romských osad bezproblémového soužití. Třeba v obci Sveržov si s podporou starosty místní Romové postavili místo rozpadlých chatrčí přízemní zděné domky. Navíc zde vzniklo komunitní centrum, které nabízí romským dětem vzdělávací a volnočasové aktivity a dospělým se snaží pomoci při hledání zaměstnání.


50


Pouštní jezdci

Povstání v Benghází

Desert Riders Vic Sarin / Kanada / 2011 / 80 min. / DigiBeta

Benghazi Rising Reed Lindsay, Jihan Hafiz / USA / 2011 / 51 min. / DigiBeta

Mohutná zvířecí těla do sebe v rychlosti narážejí, jak se velbloudi snaží na úzké závodní dráze navzájem předstihnout. Podél trati je pronásleduje několik aut, jejichž klaksony zvířata pohánějí k ještě větší rychlosti. A na hřbetech „korábů pouště“ se snaží zoufale udržet drobní jezdci. Vědí, že pokud spadnou, může to skončit i smrtí. Bohatí šejci ze zemí podél Perského zálivu jsou pro vítězství ve velbloudích závodech ochotni udělat cokoli, třeba posadit do sedla malé dítě, jehož váha nebude velblouda v běhu brzdit. V Bangladéši, Pákistánu nebo Súdánu shánějí jejich obchodníci malé chlapce, kterých je rodina ochotná se vzdát za finanční odměnu. V otrockých podmínkách jsou pak děti nuceny starat se o velbloudy a závodit na nich bez ohledu na vlastní zdraví. Film zavede diváky do zvrhlého prostředí velbloudích závodů, které dosud žijí z obchodu s dětmi a z dětské práce, a konfrontuje ho s výpověďmi bývalých jezdců a jejich rodin, bez jejichž rozhodnutí by se děti otroky nikdy nestaly.

Máte právo vědět / 7. 3. 2012 17.30 Francouzský institut, 9. 3. 2012 20.00 Světozor MS, 11. 3. 2012 16.00 Atlas MS

Ještě donedávna byla Libye arabský stát s nejsilnější represivní mocí. Je to také jediná země arabského jara, kde se protestní hnutí proměnilo v ozbrojené osvobozenecké povstání. Vše začalo malou demonstrací ve východolibyjském městě Benghází na podporu advokáta, který hájil Kaddáfího oběti. Když policie tvrdě zakročila, neozbrojení civilisté se 17. března loňského roku násilí postavili. Inspirováni revolucemi v Tunisku a Egyptě vyhnali Kaddáfího vojsko nejprve z Benghází a potom z celé východní části země. Povstání v západní části Libye rozhodujícím způsobem podpořila intervence NATO. Dokument je podrobnou kronikou prvního měsíce revoluce až do mezinárodního zásahu. Líčí pozadí prvních protestů a jejich klíčové momenty. Jedním z nich bylo dobytí kasáren v Benghází, jež se neobešlo bez obětí. Dalšími významnými okamžiky jsou budování samosprávy a svobodných médií, zastavení fronty před Kaddáfího jednotkami a změna postoje k zahraniční intervenci. Atmosféru nadšeného boje za svobodu vykresluje řada lidských příběhů a svědectví libyjských mužů i žen.

Protesty, nepokoje, revolta / 9. 3. 2012 18.00 Atlas MS, 11. 3. 2012 20.00 Městská knihovna MS, 14. 3. 2012 21.30 Atlas VS

Prezident mizejících ostrovů The Island President Jon Shenk / USA / 2011 / 101 min. / DigiBeta Žádná hlava státu ještě nestála před tak vážným problémem své země jako bývalý prezident Malediv Mohamed Nasheed. Dvacet let strávil v čele demokratické opozice bojující proti diktátorovi Maumoonovi Abdulovi Gayoomovi, za což byl opakovaně vězněn. Po převratu se stal prezidentem. Vinou globálního oteplování se však musí po nástupu do funkce vypořádat s ještě větší hrozbou, než jakou představoval autoritářský režim. Stoupající hladina oceánu totiž přímo ohrožuje životy obyvatel nejníže položeného státu světa. V roce 2009 se proto Nasheed vydává na klimatický summit v Kodani s nadějí na uzavření dohody o snížení emisí. Oceňovaný dokumentarista Jon Shenk je prezidentovi Malediv se svou kamerou v patách nejen při jednáních s nejvyššími státními představiteli, ale i během návštěv chudých vesničanů bezprostředně ohrožených oceánem. Snímek skvěle doplňují známé skladby britských Radiohead a fascinující letecké záběry. Maledivami, jejichž zmizení pod hladinou oceánu se snažil charismatický Nasheed zabránit, v současné době zmítají nepokoje, které donutily prezidenta z funkce odstoupit.

Hlavní soutěž / 9. 3. 2012 21.30 Lucerna, 12. 3. 2012 17.15 Světozor VS


51

Prizmatem řecké krize

Proti šikaně

Před soudem

The Prism GR2011 – KRISIS Nikos Katsaounis, Nina Maria Paschalidou / Řecko / 2011 / 62 min. / Video

The Bully Project Lee Hirsch / USA / 2011 / 98 min. / DigiBeta

Outside the Court Marc Isaacs / Velká Británie / 2011 / 58 min. / DigiBeta

V prosinci 2008 v Athénách policie zastřelila patnáctiletého studenta Alexandrose Grigoropoulose. Jeho vražda byla spouštěcím mechanismem masových protestů v Řecku i v některých dalších evropských zemích. Za tímto projevem nespokojenosti však byla spíše vleklá hospodářská a společenská krize. Na začátku roku 2010 se čtrnáct fotografů a kameramanů rozhodlo, že se ji pokusí ze svého úhlu pohledu zachytit. Ve všech koutech Řecka zkoumali, jak se v posledních letech změnila nálada lidí, životní prostředí a ekonomická situace. Autoři naslouchali starým lidem, přistěhovalcům z Egypta či řidičům kamionů, politologům i historikům. Výsledkem je pestrá mozaika názorů, jejichž společným jmenovatelem je frustrace z politiky, nefungujících veřejných institucí, zadluženosti a zničené krajiny. Ale také naděje, že současné problémy jsou cestou k novému směřování země. „Potřeba tvořit něco nového vychází z hladu, ne z plného břicha. Věřím, že krize je dobrá,“ říká v závěru profesor výtvarného umění v Athénách.

Protesty, nepokoje, revolta / 9. 3. 2012 19.30 Francouzský institut, 10. 3. 2012 15.30 Atlas VS, 11. 3. 2012 19.30 Evald

Natlačí vás do těšné skříňky v šatně. V autobuse vás začnou škrtit a tužkou bodají do břicha. Na školní chodbě, na Facebooku i v esemeskách vás ponižují nadávkami… Šikanu ročně zažívá 13 miliónů amerických školáků a školaček a tisíce z nich každoročně spáchají sebevraždu. Lee Hirsch sleduje rodiče, jejichž děti šikanu neunesly a vzaly si život, a adolescenty, kteří šikanu zažívají. Kelby je lesba, a přestože ji kvůli tomu ve škole zbili a sexuálně napadli spolužáci, rozhodla se na škole zůstat a změnit tamní homofobní atmosféru. Ja’meya se šikanu pokusila zastavit radikálním činem, který ji dovedl až do nápravného zařízení pro nezletilé, a Alex, přezdívaný Rybí huba, se s kluky, kteří ho šikanují, zoufale chce kamarádit. Hirschův dokument je zneklidňujícím vhledem do americké společnosti, kde si s dětskou agresivitou a nesnášenlivostí nedokážou poradit rodiče ani zástupci škol. Přináší ale také obecný pohled na to, jak krutý dovede být svět pro oběti šikany.

Panorama / 8. 3. 2012 21.45 Světozor VS, 12. 3. 2012 17.30 Atlas VS

Nenapravitelný zlodějíček, agresivní alkoholik, ozbrojený lupič nebo otec vzpurného potomka – ty všechny potkává režisér Mark Isaacs na chodníku před budovou městského soudu v londýnském Highbury. Nervózně pokuřují, přešlapují, odchází či přicházejí podle toho, jak se vyvíjí jejich případ. Na první pohled ztroskotanci, jejichž život je plný zvratů. Dokument oceňovaného režiséra ale odhaluje, že lidské osudy mohou být mnohem složitější. Filmař sledoval dění na chodníku před soudem několik měsíců, a jak rostla důvěra mezi ním a hlavními hrdiny, tak i jejich společné rozhovory nabývaly na hloubce a intimitě. Své nitro a skutečné motivace postupně odhalují před kamerou více, než by to kdy zřejmě udělali u soudu. Čím víc informací ale divák má, tím obtížnější pro něj je udělat si jednoznačný obrázek o jejich vině či nevině. Zatímco soud o jejich případech rozhodnout musí, dokument tyto lidi nijak nesoudí.

Hlavní soutěž / 7. 3. 2012 16.00 Atlas MS, 10. 3. 2012 17.00 Lucerna, 14. 3. 2012 21.30 Evald

52


Přenašeč

Příběh Ďuriho

Příběhy mučení

The Carrier Maggie Betts / USA / 2011 / 88 min. / DigiBeta

Slum Stories: Romania – Gyuri Andrei Dascalescu / Nizozemsko, Rumunsko / 2010 / 8 min. / Video

After Life – 4 Stories of Torture / Jälki elämässä – 4 tarinaa kidutuksesta Mervi Junkkonen / Finsko / 2011 / 58 min. / DigiBeta

Zambijská dívka Mutina Mweemba snila jako dítě o tom, že se vdá za milujícího muže, společně s ním bude vychovávat děti a připraví jim podmínky pro co nejlepší život. Když pak potkala Abarcona, muže ze vzdálené vesnice, myslela si, že se její sny začínají plnit. Až po svatbě zjistila, že Abarcon žije v polygamním manželství a že ji nečeká vysněný láskyplný manželský život. Příliš pozdě na to, aby se mohla vrátit. Než se stačila s novým prostředím sžít, do chodu rodiny zasáhla další hrozba – pro ně neznámá nemoc AIDS. Nemoc vážně narušuje vztahy v rodině, a když v této situaci Mutina otěhotní, její životní situace se ještě více zkomplikuje. Režisérka Maggie Betts představuje intimní portrét rodiny a komunity, která je lapena do pasti nevyléčitelné choroby a zoufale se snaží této hrozby ušetřit alespoň nejmladší generaci. Dokument, jehož lyrický styl vyprávění kontrastuje s krutou neúprosností nemoci, je výpovědí o současné Africe, která se snaží pochopit a překonat vlastní nepříznivý osud.

Hlavní soutěž / 7. 3. 2012 17.00 Lucerna, 10. 3. 2012 17.30 Evald, 15. 3. 2012 20.00 Světozor MS

Hlavní postavou i průvodcem filmu je malý romský chlapec Ďuri. Rád by se stal v dospělosti řidičem kamionu nebo policistou. Momentálně ale se svými rodiči a čtyřmi sourozenci žije v malé dřevěné chatrči, která se v zimě dá jen stěží vytopit; podobně jako sedm desítek členů romských rodin, kteří byli do bezprostřední blízkosti páchnoucí čističky odpadních vod přemístěni v roce 2004 s příslibem, že jde jen o dočasné řešení. Ani zoufalé životní podmínky v jejich osadě však malému Ďurimu a jeho přátelům nebrání v každodenních hrách.


Serge, Musa, Kebi a Hector. Čtyři muži z různých koutů světa a s různými životními příběhy. Jedno však mají společné – všichni byli ve svých zemích podrobeni mučení. V důsledku toho se potýkají s různými psychickými problémy, mnohdy umocněnými ještě komplikovanou životní situací. Film Příběhy mučení finské režisérky Mervi Junkkonen je zajímavou filmařskou sondou do pocitů lidí, kteří zažili fyzický a psychický teror. Kamera z různých úhlů pohledu pouze poodhaluje tváře týraných mužů a vystihuje tak, jak je většinou složité, či dokonce nemožné pochopit pocity, které tato hrůzná zkušenost na obětech zanechává. Vizuálně zajímavý snímek se odehrává ve Finsku, kde se jeho hrdinové ocitli poté, co se jim podařilo uprchnout z jejich původní vlasti. Na pozadí osobních traumat se odvíjí ještě jeden příběh, jenž poukazuje na to, jak se Finsko, dříve k přistěhovalcům přívětivé, mění v zemi, kde imigranti rozhodně nemají na růžích ustláno.

Hlavní soutěž / 10. 3. 2012 15.30 Lucerna, 11. 3. 2012 17.15 Světozor VS, 12. 3. 2012 22.00 Světozor MS


Punk in Africa Punk in Africa Deon Maas, Keith Jones / Česká republika, Jihoafrická republika / 2011 / 82 min. / DigiBeta

53

Radioaktivisté: Japonsko po Fukušimě

Radioactivists – Protest in Japan since Fukushima Julia Leser, Clarissa Seidel / Německo / 2011 / „V Africe hudba nemůže sloužit zábavě. 72 min. / BluRay Musí sloužit revoluci,“ píše se v úvodním titulku snímku v Praze žijícího dokumentaristy amerického původu Keitha Jonese, který se společně se scenáristou Deonem Maasem vypravil na černý kontinent zjistit, co je na tom pravdy. V případě punkrockové hudby, která se v Jižní Africe vyvíjí na pozadí bouřlivých společenských změn, to platí dodnes. Podrobné mapování vývoje punkové scény v jihoafrických městech Durbanu, Johannesburgu či Kapském Městě od druhé poloviny 70. let až do současnosti ukazuje, jak překvapivě bohatý byl a stále je tamní undergroundový život. Chronologicky vedená osa filmového vyprávění využívající množství unikátního materiálu a vzpomínek hudebníků nás zavede i do Zimbabwe, Mosambiku a Keni, kde se již punk po hudební stránce mísil se ska, reggae i tradiční africkou hudbou. Po ideové stránce zde pak punkové hnutí dosáhlo ve svém multirasovém a multikulturním základu svého vrcholu a dalece přesáhlo hranice hudebního žánru.

České filmy / 8. 3. 2012 19.15 Lucerna, 11. 3. 2012 18.00 Atlas MS, 13. 3. 2012 21.30 Atlas VS

Semena hořkosti Bitter Seeds Micha X. Peled / USA, Indie / 2011 / 89 min. / DigiBeta Dokumentarista Micha X. Peled se zaměřuje na zemědělskou komunitu ve střední Indii a snaží se zjistit příčiny obrovského množství sebevražd v této oblasti – během posledních šestnácti let si zde vzalo život na čtvrt miliónu rolníků. Mezi nimi i otec studentky žurnalistiky Manjuši Amberwar, která je průvodkyní filmu. Ta pátrá po příčinách tragické situace místních pěstitelů bavlny. Postupně zjišťuje, že hlavním problémem jsou geneticky modifikovaná semena bavlny vyráběná americkou firmou Monsanto, která s přispěním Světové obchodní organizace zcela ovládla indický trh. Stejně jako většině ostatních farmářů i jejímu strýci nezbývá nic jiného než zastavit u lichvářů své políčko a za vypůjčené peníze nakoupit tato drahá semena. Navzdory reklamním slibům o dvojnásobné úrodě ovšem zdaleka nejsou tak spolehlivá a navíc vyžadují nejen více vody pro svůj růst, ale také dražší hnojiva a pesticidy. Investigativní snímek o rizicích biotechnologií a moci nadnárodních firem získal na prestižním festivalu IDFA v Amsterdamu nejvyšší ocenění v kategorii ekologicky zaměřených filmů.

Jak závažná událost by probudila z letargie tradiční spořádanou japonskou společnost? Tak zní ústřední otázka dokumentárního snímku Radio aktivisté: Japonsko po Fukušimě německých režisérek Julie Leser a Clarissy Seidel. Na pozadí vlny protestů proti atomové energetice, vyvolaných katastrofou ve fukušimské elektrárně, kterých se v první polovině roku 2011 v Tokiu zúčastnily desetitisíce lidí, rozkrývá film sociální a kulturní změny, kterými japonská společnost v současnosti prochází. Snímek si v názvu pohrává se dvěma tématy, které hýbou zemí vycházejícího slunce: radioaktivitou, spojenou právě s tragédií ve Fukušimě, a aktivním projevem nesouhlasu s uspořádáním, hodnotami a vývojem soudobé japonské společnosti. Snímek je rovněž zajímavou sondou do světa bujících alternativních subkultur, jejichž zástupci se nechtějí spokojit s konzumními hodnotami většinové společnosti. A jak ukazuje film, jejich hlas je v dnešním Japonsku stále silnější. Takzvaná civilizace / 7. 3. 2012 22.00 Atlas MS, 11. 3. 2012 16.00 Světozor MS, 12. 3. 2012 17.00 Lucerna Protesty, nepokoje, revolta / 8. 3. 2012 17.15 Světozor VS, 10. 3. 2012 13.30 Lucerna, 14. 3. 2012 20.00 Městská knihovna MS

54

Schwarzkopf


Sladká vůně domoviny

Darkhead Arman T. Riahi / Rakousko / 2011 / 90 min. / 35 mm

Sweet Smoke of the Fatherland / Zoete rook van het vaderland Masha Novikova / Nizozemsko / 2011 / 80 min. / Hlavní postavou snímku je pětadvaceti- DigiBeta

letý rakouský rapper s íránskými kořeny Nazar. Kvůli podezření z ozbrojené loupeže strávil čtyři týdny v cele předběžného zadržení a nyní se musí vyrovnat s obtížnou finanční situací. Odjíždí proto do Berlína nahrát svoji druhou desku, která je opět plná kontroverzních textů, v nichž nechává naplno zaznít pocity typické pro generaci přistěhovaleckých potomků. Společně se svými dvěma nejlepšími přáteli vzpomíná na život pod vlivem pouliční kriminality, hazar du, nefunkčních rodin a odmítavého postoje ze strany většinové společnosti. Rap představuje pro Nazara a početnou obec jeho fanoušků ideální únik ze všední reality a možnost nalézt vlastní identitu. Snímek režiséra Armana T. Riahiho s množstvím záběrů z Nazarových koncertů či z natáčení videoklipů přibližuje na jedné straně hudební kariéru populárního rakouského rappera, na druhé pak životní styl generace mladých imigrantů snažících se zakořenit v nové zemi.

Protesty, nepokoje, revolta / 10. 3. 2012 21.30 Lucerna, 14. 3. 2012 17.30 Ponrepo, 15. 3. 2012 19.30 Evald

Snímek renomované režisérky Mashi Novikové vypráví na pozadí bohatých filmových archivů životní příběhy tří lidí z různých částí Evropy, kolem kterých se v odlišných podobách přehnalo válečné běsnění minulého století. Devětasedmdesátiletý Victorino žijící v horské vesničce na svazích Pyrenejí byl jako dítě svědkem španělské občanské války a jako dospělý se musel vyrovnat s krutým režimem diktátora Franka. Litevská stařenka Agota vzpomíná na německou okupaci, následné „osvobození“ sovětskou armádou a poválečnou dobu, kdy byl její otec poslán do sibiřského gulagu. Téměř devadesátiletý Armén Aivaz, který jako malý utekl s rodiči z Turecka do Abcházie, pak přibližuje osudy země, jejíž touhu po nezávislosti rázně utnuly zájmy Ruska a Gruzie. Navzdory stáří, samotě a chudobě si hlavní postavy snímku uchovaly kromě barvitých vzpomínek i velkou dávku životní moudrosti pramenící z jejich úzké provázanosti s místem jejich žití a úcty k němu.

Hlavní soutěž / 9. 3. 2012 17.00 Lucerna, 12. 3. 2012 20.00 Světozor MS, 15. 3. 2012 17.30 Evald

Spravedlnost na prodej Justice for Sale Ilse van Velzen, Femke van Velzen / Nizozemsko / 2011 / 83 min. / DigiBeta „Připravil nějaký lektvar, po kterém jsem přestal ovládat své tělo. Udělalo se mi mdlo a sesunul jsem se na zem,“ přesvědčuje emotivně muž vojenský soud ve městě Bukavu, ležícím na východě Demokratické republiky Kongo. Muž obvinil svého podřízeného ze znásilnění vlastní manželky, a přestože lékařská zpráva žádné známky násilí ani znásilnění na ženě neprokázala, výrok soudu je nekompromisní: deset let vězení. V prostředí konžských žalářů je takový rozsudek v podstatě odsouzením k pomalé smrti. Případu se ujímá právnička a aktivistka Claudine Tsongo, která se při téměř detektivním pátrání snaží shromáždit důkazy, že vina jejího klienta je přinejmenším sporná. Zároveň ale zjišťuje, že důkazy o vině či nevině nehrají v soudních procesech ve zkorumpovaném Kongu až tak důležitou roli.

Máte právo vědět / 8. 3. 2012 19.30 Světozor VS, 10. 3. 2012 18.00 Světozor MS, 14. 3. 2012 22.00 Atlas MS


Svatba po íránsku Daughters of Malakeh / Dochters van Malakeh Jet Homoet, Sharog Heshmat Manesh / Nizozemsko / 2011 / 78 min. / DigiBeta Maryam je 45 let, má svůj byt a práci a je faktickou hlavou rodiny: stará se o své rodiče a do jisté míry i o mladší sestru Ghazal. Její bratr Sharog Heshmat do Íránu přijíždí po letech z Nizozemska, aby se zúčastnil její svatby. Čtyřicet pět let není obvyklý věk na vdávání v íránské společnosti, kde tradice a zvyky připravují nezávislé ženě mnoho ponižujících a nepříjemných situací. Nejproblémovější je pro Maryam takzvaný mehrieh, neboli obnos, který podle íránského zákona musí nastávající ženě přislíbit manžel a jenž je vnímán především jako odškodné pro případ rozvodu. Meh rier je pro Maryam jako šátek zahalující vlasy, který nosit nechce, ale vzhledem k íránským nařízením bez něj nemůže vyjít z domu. Běžný předsvatební stres tak znásobují konflikty životního stylu emancipované nevěsty s tradicemi a legislativou, které ženu chápou jako předmět obchodu mezi otcem a manželem. Skutečnost, že za kamerou stáli bratr a švagrová hlavní protagonistky, umožnila velice intimní a unikátní vhled do světa fungování íránské rodiny.

Spolu navzdory / 7. 3. 2012 20.00 Městská knihovna MS, 11. 3. 2012 17.30 Evald

55

Sýrie uprostřed povstání Syria: Inside the Repression Sofia Amara / Francie / 2011 / 52 min. / DigiBeta Během ramadánu v srpnu 2011, kdy již šestým měsícem pokračovaly v Sýrii pravidelné demonstrace proti režimu, nastal krátký moment uvolnění. Syrská armáda se na několik týdnů stáhla z několika měst (Hama, Homs a Rastan), která na chvíli ovládli protestující. Libanonské reportérce se do těchto měst podařilo na deset dní proniknout. Za krátkou dobu natočila bohatý materiál o pravidelných demonstracích, o jejich vůdcích i obětech. S kamerou se zpovzdálí účastnila několika demonstrací a pohřbu a našla si cestu i ke skupině důstojníků dezertérů. Ukazuje život v obležených městech a prostředky, kterými demonstrující komunikují mezi sebou a se zahraničím. Aktivisté v rozhovorech svědčí o brutálním státním násilí a o nenásilném a nenáboženském charakteru protestů. Několik dní po reportérčině odjezdu dobyla syrská armáda města zpět a občanská válka se znovu rozhořela. Film zůstává vzácným svědectvím z arabského jara v zemi, kde povstání narazilo na nejsilnější odpor.

Protesty, nepokoje, revolta / 7. 3. 2012 19.30 Francouzský institut, 12. 3. 2012 21.30 Evald, 13. 3. 2012 22.00 Světozor MS

Šarlatová cesta Scarlet Road – A Sex Workers Journey Catherine Scott / Austrálie / 2011 / 70 min. / HDCAM Energická blondýna Rachel Wotton studuje vysokou školu, s přítelem jezdí na motorce, ale především miluje svou práci – poskytování sexuálních služeb. Rachel se specializuje na lidi s hendikepem, kteří tvoří polovinu jejích zákazníků. Vedle své práce spoluzaložila nevládní organizaci Touching Base, která pořádá workshopy o lidech s hendikepem a jejich přístupu k sexu. Film australské režisérky Catherine Scott představuje dva z jejích stálých klientů – Marka a Johna, kteří se pohybují na elektrických vozících a se svým okolím komunikují pouze pohyby obličeje. I tito muži však mají své sexuální touhy a představy. Johnův zdravotní stav se po nocích strávených s Rachel dokonce lepší a on objeví pocity, o kterých si myslel, že je kvůli roztroušené skleróze už nikdy nepocítí. Dokument dává nahlédnout nejen do nejintimnějších chvil ze života těchto mužů, ale také boří tabu spojená s lidmi s tělesným hendikepem a také s lidmi poskytujícími sexuální služby.

Máte právo vědět / 7. 3. 2012 18.00 Městská knihovna MS, 11. 3. 2012 21.30 Evald

56


Ten, co tančí s mraky

Ti druzí

Tichá Maryam

Skydancer Katja Esson / Německo, USA / 2011 / 72 min. / DigiBeta

Framing the Other Willem Timmers, Ilja Kok / Nizozemsko, Etiopie / 2011 / 25 min. / DigiBeta

The Quiet One Emelie Wallgren, Ina Holmqvist / Švédsko / 2011 / 29 min. / DigiBeta

Indiáni staví mrakodrapy, protože netrpí závratěmi. Mohawkové jsou bojovníci a neznají strach. Tyto dva mýty, bělošský o genetické odlišnosti indiánů a indiánský o vlastní výjimečnosti, nabízejí romantické vysvětlení, proč výškové stavby v New Yorku v současnosti staví padesát tisíc mohawských dělníků. Hrdinové filmu, Sky a Jerry, oba mýty vyvracejí: ve výškách strach mají, ale profese se v jejich kmeni předává z generace na generaci. Starší muži nabízejí smutné vysvětlení: tato nebezpečná práce byla jediná obživa, kterou v době drsné diskriminace a rasové segregace indiáni mohli získat. Dokument z vizuálně atraktivního prostředí newyorských mrakodrapů a mohawské rezervace přiblíží myšlení současných indiánů, kteří musejí za prací migrovat stovky kilometrů od svých domovů, kde kromě rodin nechávají i kulturní kořeny.

Na jihu východoafrické Etiopie, v povodí řeky Omo, žijí lidé kmene Mursi. Jejich ženy jsou pověstné tím, že si do spodního rtu vkládají zdobené destičky a do ušních boltců obrovské, bohatě zdobené náušnice. Každý rok přijíždějí tyto domorodce s neobvyklými ozdobami obdivovat stovky západních turistů. Fotografie Mursiů patří k žádaným úlovkům z dovolené, za jejichž pořízení jsou cestovatelé ochotni zaplatit. Pózování před objektivy se díky zájmu turistů stalo pro Mursi zdrojem obživy a ve snaze vydělat co nejvíc vylepšují své „kostýmy“ a ozdoby tak, že z jejich původní autentické kultury zůstává stále méně. Film konfrontuje myšlenky mursijské ženy a nizozemské turistky, zatímco se připravují na vzájemné setkání. Humorný a zároveň mrazivý film ukazuje ničivé dopady turistického ruchu na život tradičních komunit.

Hlavní postavou filmu je šestiletá Maryam snažící se začlenit se do zcela nového prostředí. Z rodného Íránu zamířila se svou matkou přímo do zasněženého Švédska. Ve škole na předměstí Stockholmu se ale jako ostatní děti imigrantů musí nejdříve naučit novému jazyku. Začátky nejsou jednoduché, a tak se malá Maryam rázem ocitá na okraji dětského kolektivu. S každým naučeným slovíčkem však roste její sebevědomí a spolužačky z Polska, Řecka a dalších zemí ji časem vezmou mezi sebe. Snímek režisérek Emelie Wallgren a Iny Holmqvist natočený z pohledu hlavní hrdinky je citlivě zaznamenaným portrétem malé Maryam a těžkostí, kterými prochází děti imigrantů.

Panorama / 9. 3. 2012 16.00 Světozor MS, Krátké filmy / 8. 3. 2012 18.00 Atlas MS, 10. 3. 2012 19.15 Lucerna, 14. 3. 2012 16.00 10. 3. 2012 20.00 Městská knihovna MS, Světozor MS 11. 3. 2012 14.00 Světozor MS



Trafačka – Chrám svobody Trafacka – Temple of Freedom Saša Dlouhý, Roman Vávra / Česká republika / 2011 / 75 min. / DigiBeta Genius loci nemají v Praze jen vzácné historické stavby, ale také chátrající tovární haly jako třeba smíchovská Meetfactory či bývalá trafostanice ve Vysočanech. Koncem roku 2006 se proto skupina mladých umělců v čele s Janem Kalábem (Pointem), Jakubem Neprašem, Michalem Cimalou a Romanem Týcem rozhodla proměnit opuštěné industriální prostory vysočanské Trafačky v alternativní centrum umožňující prezentaci současných forem umění. Dokument Saši Dlouhého a Romana Vávry v průběhu téměř pěti let zachycuje nejrůznější peripetie, které ambiciózní projekt provázely; ať už šlo o komplikace spojené s provozem Trafačky, nebo osobní rozpory jeho hlavních aktérů, kteří se během té doby vypracovali v uznávané autory tuzemské výtvarné scény. Autentická výpověď o snaze mladých umělců přetavit nevyužívaný prostor ve funkční organismus umožňující střet různých kulturních proudů je velmi inspirativní.

České filmy / 9. 3. 2012 20.00 Atlas MS, 10. 3. 2012 22.00 Světozor MS, 13. 3. 2012 19.30 Atlas VS

57

Trojmezí The Tripoint Klára Řezníčková / Česká republika / 2011 / 59 min. / DigiBeta Dokumentaristka Klára Řezníčková ve svém snímku ukazuje nejvýchodnější oblast Česka ležící na hranicích s Polskem a Slovenskem. A právě hranice ovlivnila zásadním způsobem nejen historický vývoj této oblasti, ale také osudy místních lidí. Národnostně promíšení obyvatelé horské obce Hrčava či sousedního Bukovce ve filmu vzpomínají na živé vesnické zábavy, dramatické události konce druhé světové války, časté pašování alkoholu v době komunismu přes přísně střeženou hranici i na soužití s polskými pohraničníky. Portréty zástupců všech místních národností i generací natočené v průběhu čtyř ročních období autorka zabalila do působivého poetického hávu. Věrně tak přibližuje genia loci zdejšího kraje zapomenutého bohem i lidmi. Nostalgické vzpomínky místních obyvatel jsou přerušovány záběry z každodenního života plynoucího v poklidném tempu na pomezí tří středoevropských zemí.

České filmy / 7. 3. 2012 19.30 Atlas VS, 8. 3. 2012 18.00 Světozor MS, 10. 3. 2012 22.00 Atlas MS

Údolí posledních mudžáhidů Valley of the Last Mujahideen Tomáš Vlach / Česká republika / 2003 / 27 min. / DigiBeta Po pádu Tálibánu v roce 2001 se Afghánistánu dostalo značné pozornosti okolního světa a sponzoři vyčlenili velké částky peněz na humanitární pomoc. Jen o pár měsíců později se do země vracejí uprchlíci, a tak je potřeba dát dospělým lidem práci a dětem vzdělání. O to se pokouší Člověk v tísni i další humanitární organizace – pracují ale v prostředí, které má ke stabilitě daleko. V posledních třiceti letech se navíc největšími pány v zemi stali polní velitelé; jsou jich tisíce, svého „komandanta“ má každá vesnice. Zbraní a vojáků mají dostatek, a tak aby své armády uživili anebo si vyřídili staré účty, obracejí nyní zbraně proti sobě. Rozvojové projekty přesto běží dál – díky víře humanitárních pracovníků, že se tak Afghánistán pohne alespoň trochu kupředu. Film ukazuje práci humanitárního týmu na stavbě cihelny a školy ve výbušné oblasti Darai Súfu. Obyvatelé horského údolí jsou už desítky let ve válce proti okolnímu světu, která se nyní změnila v konflikt mezi nimi samotnými.


58


Úžera

V mojí hlavě

Loan Shark Martin Řezníček / Česká republika / 2001 / 29 min. / DigiBeta

Inside My Head / In mijn hoofd Erna Slotboom / Nizozemsko / 2011 / 17 min. / Video

Dokumentární film režiséra Martina Řezníčka, vzniklý ve spolupráci se společností Člověk v tísni a s Českou televizí, se zabývá jevem, který se před lety rozšířil v českých sociálně vyloučených lokalitách a jímž je lichva neboli úžera. Na příkladu jedné romské rodiny lze sledovat, jak úžera funguje – půjčíte si částku a za měsíc musíte vrátit dvojnásobek. Pokud nemůžete, nevadí, dluh se vám opět zdvojnásobí. A tento kolotoč se opakuje až do astronomických částek. Na konci pak číhá nejen nemožnost sumu splatit, ale mnohdy i ohrožení života. Romští věřitelé (úžerníci) se se svými klienty nemazlí. Film z roku 2001 popisuje lichvu ve vyloučených lokalitách jako nový fenomén. Přes tíživost situace, kdy se kvůli lichvě propadají na samé dno sociální propasti další a další lidé, by bohužel film natáčený o deset let později vypadal podobně, včetně xenofobních a rasistických vyjádření volených představitelů. Ti nemají snahu problém řešit, nejradši by pro ně nepohodlné lidi vystěhovali „do jeskyní za město“.


Vykoupení nahého generála

The Redemption of General Butt Naked Eric Strauss, Daniele Anastasion / USA / 2011 / Vrcholový tenis je jedním ze spor- 85 min. / DigiBeta tů, v němž o úspěchu rozhoduje vedle talentu a fyzické připravenosti především schopnost naprosté koncentrace. Nizozemská dívka Britt si je toho dobře vědoma, a na každý zápas se proto snaží být co nejlépe připravená i po psychické stránce. Před důležitým turnajem ale lékaři u její matky zjistili vážnou dědičnou chorobu, na kterou před lety zemřela její babička. Navíc existuje určitá pravděpodobnost, že tato nemoc postihne i Britt. Cestou z nemocnice se jí tak honí hlavou ty nejčernější myšlenky a během tréninkového zápasu kazí jednu výměnu za druhou. Dokáže se Britt v předvečer svých 14. narozenin dostatečně koncentrovat na důležitý turnaj?


Joshua Milton Blahyi kdysi věřil, že je obdařen nadpřirozenými silami, díky nimž se mu vyhýbají všechny střely. Byl znám tím, že do bojů chodil nahý a se svou armádou dětských vojáků nemilosrdně rozséval smrt všude, kde se objevil. Její pověstná krutost z ní udělala jednu z nejobávanějších jednotek občanské války v Libérii. Uprostřed války ale Blahyi, přezdívaný generál Nahý zadek, najednou zmizel, aby se objevil o pár let později jako evangelický kazatel. Se svými manipulativními kázáními putuje napříč zemí a u rodin, jimž kdysi způsobil zkázu a bolest, si rafinovaně vynucuje odpuštění. Je ale vůbec možné některé zločiny odpustit? Podmanivý portrét Vykoupení nahého generála, který sleduje přerod válečného zločince v „muže víry“ a jeho cestu za vykoupením, je zároveň i pátráním po možnostech usmíření v zemi, kde zločiny dosud nebyly potrestány.

Panorama / 8. 3. 2012 19.30 Evald, 11. 3. 2012 15.30 Francouzský institut, 14. 3. 2012 21.45 Světozor VS


59

Vzdám to až zítra

Z popelnice do lednice

Zakázáno a nepovoleno

Give Up Tomorrow Michael Collins / Velká Británie, USA / 2011 / 95 min. / BluRay

Taste the Waste Valentin Thurn / Německo / 2011 / 88 min. / DigiBeta

Forbidden / Mamnou Amal Ramsis / Egypt, Španělsko / 2011 / 67 min. / DigiBeta

Je možné, aby byl někdo odsouzen k trestu smrti za zločin, který s největší pravděpodobností nespáchal? Navíc v situaci, kdy není jasné, zda se onen zločin, vzhledem k tomu, že neexistují těla obětí, důkazy ani průkazná svědectví, skutečně stal? Film Vzdám to až zítra vypráví osobní příběh mladého muže Paca Larrañagy, odsouzeného k trestu smrti během ostře sledovaného procesu společně s šesti dalšími mladíky za údajný únos, znásilnění a vraždu dvou sester na filipínském ostrově Cebu. Je brilantní ukázkou toho, kam až může zajít společenská a politická poptávka po rychlém nalezení a odsouzení pachatelů zločinu, který v červenci 1997 otřásl filipínskou veřejností. Ukazuje také, jak absurdních, až groteskních podob může nabýt zkorumpovaný a zmanipulovaný právní a soudní systém, navíc podpořený rozsáhlou účelovou mediální kampaní a všeobecnou hysterií. Vynikající dokument sleduje po třináct let soudní procesy a následné snahy o osvobození nevinných. Víc než cokoliv jiného však ukazuje nezlomnou sílu ducha Paca Larrañagy a jeho rodiny v jejich snaze po dosažení spravedlnosti.

Než se zelenina dostane z pole na váš talíř, nejméně polovina jí skončí na skládce. To znamená každé druhé rajče či hlávkový salát. Zní to neuvěřitelně, ale bohužel je tomu tak. Nemluvě o tom, že zemědělství produkuje třetinu skleníkových plynů. Stačí se podívat do odpadních kontejnerů supermarketů či do nejbližší popelnice, abychom zjistili, v jak obrovské míře plýtváme jídlem. Režisér Valentin Thurn předkládá ve svém snímku znepokojivá a alarmující fakta o našem vztahu k jídlu a zároveň hledá možnosti, jak tuto situaci zlepšit. Na příkladech „odpadkové potápěčky“ zachraňující vyhozené jídlo ze supermaketů, amerického antropologa, který založil komunitu lidí najímajících si konkrétního farmáře k pěstování zeleniny, a řady dalších ukazuje možné cesty, jak plýtvání potravinami zastavit. Pokud bychom ho omezili o polovinu, mělo by to na produkci skleníkových plynů podobný efekt, jako kdyby ze silnic zmizelo každé čtvrté auto.

Egyptská revoluce byla v první řadě povstáním za svobodu a důstojnost. Samotné revoluci však předcházela řada malých vzpour proti zákazům všeho druhu. Film byl natočen těsně před vypuknutím nepokojů a vtipným způsobem vykresluje pozadí touhy Egypťanů po svobodě. Svědci ve filmu zmiňují dennodenní střety se zákazy a nařízeními: od kontroly chování na veřejném prostranství k policejní zvůli a politickému útlaku. Filmaři, aktivisté a novináři popisují příklady morální kontroly a politické cenzury, které v posledních desetiletích zesílily. Mezi absurdní nařízení tak patřil třeba zákaz mluvit s turisty, nakupovat vybranou elektroniku nebo filmovat na ulici. Absence svobody byla založena na dodnes trvajícím výjimečném stavu, ve kterém nebylo téměř nic povoleno, ale zákazy se běžně obcházely. Film ukazuje malé pokusy rozšiřovat osobní svobodný prostor a dává také přehled o vlně demonstrací a stávek, které revoluci předcházely. Nastiňuje rovněž i hlubší, společenský a morální základ zákazů a společenské kontroly, jehož změna bude obtížnější než změny zákonů.

Hlavní soutěž / 7. 3. 2012 19.15 Lucerna, 10. 3. 2012 21.30 Evald, 13. 3. 2012 18.00 Světozor MS

Takzvaná civilizace / 8. 3. 2012 19.30 Francouzský institut, 11. 3. 2012 18.00 Městská knihovna MS, 13. 3. 2012 22.00 Světozor MS

Protesty, nepokoje, revolta / 9. 3. 2012 21.30 Evald, 12. 3. 2012 17.30 Ponrepo, 13. 3. 2012 20.00 Atlas MS

60


Zapomenutí

Závod ke dnu

Zpět na Tahrír

The Forgotten / Los Olvidados de los Olvidados Carles Caparrós / Španělsko / 2010 / 88 min. / DigiBeta

Race to the Bottom Vít Janeček / Česká republika / 2011 / 82 min. / DCP

Back to the Square Petr Lom / Kanada, Norsko / 2012 / 83 min. / DCP

„Veškeré doklady o kultuře jsou zároveň i doklady barbarství,“ zní motto snímku Carlese Caparróse. Lidé se vždy bránili přijmout vše, co je jiné, nepochopitelné, zvláštní. Zatímco v západním světě jsou psychické nemoci považovány za klasické choroby, v řadě afrických zemí je mentální zaostalost či duševní porucha často vnímána jako známka posedlosti ďáblem. Tomu odpovídá i následná tradiční „léčba“. Podobně označení jedinci jsou uvazováni na řetězy, vyloučeni z běžné společnosti a posedlost je z nich vyháněna v lepším případě modlitbami, v horším pak kamenováním. Hlavním hrdinou snímku je charismatický Grégoire, který vede v Pobřeží Slonoviny a Burkině Faso síť center pečujících o duševně choré a lidi bez domova. V prostředí, kde je lékařská péče dostupná jen platícím, představují jeho střediska jedinou naději, kterou tito lidé mají. Zapomenutí je film o tom, jak důležitou hodnotu uprostřed bídy a zmaru představuje lidská důstojnost.

„Žijeme v něčem, co bychom mohli nazvat technopolis. Je to zvláštní časoprostor, který se vyznačuje velkým zrychlením a jeho hlavní náplní je lidská práce,“ říká v úvodu nejnovějšího snímku Víta Janečka známý filozof Václav Bělohradský. Opravdu ale stále platí, že lidská práce je nejdůležitějším zdrojem smyslu moderní doby, a že dokonce zastupuje náboženství? Je práce i v dnešní době základním způsobem integrace člověka do společnosti? Na tyto a řadu podobných otázek se autor snímku snaží nalézt odpověď u bývalých zaměstnanců zavřených závodů OP Prostějov, moravské sklárny či sirkárny Solo Sušice. Hovoří ale i se zaměstnanci nadnárodní IT korporace, sociologem Janem Kellerem, ekonomkou Ilonou Švihlíkovou či s rozvojovým expertem Tomášem Tožičkou, který nás seznamuje s možnostmi alternativní ekonomiky, v rámci níž existují firmy bez šéfů řízené samotnými zaměstnanci. Vysoce aktuální snímek zevrubně zkoumá současnou problematiku práce, mobility kapitálu a nezaměstnanosti a vyniká nebývale komplexním pohledem na dané téma.

Radost, hrdost a pospolitost revolučních dní vystřídala v Egyptě každodenní snaha o přežití. Jak se revoluce podepsala na životech obyvatel? Formou dokumentárního eseje uvažuje režisér Petr Lom o charakteru a hloubce revolučních změn. Sbírá příběhy účastníků zlomových událostí, ať už byli na straně odpůrců, nebo příznivců revoluce, či dění pouze přihlíželi. Mladý průvodce turistů u pyramid, řidič mikrobusu, který odmítl odvážet zatčené do vězení, žena křivě obviněného muže, mladá dívka stigmatizovaná ve své vesnici za účast na revolučních událostech, bratr vězněného bloggera – ti všichni postupně vykreslují složitý a neveselý obrázek porevolučního Egypta. Revoluce nesvrhla represivní systém, zakořeněný ve státních orgánech i v mezilidských vztazích, naopak zavdala příčinu k prohloubení policejní zvůle. Rozhovory s Egypťany a četné interakce mezi nimi samotnými, které film živě zachycuje, však jasně ukazují i rozhodnost lidí využít rozšířeného prostoru, který revoluce přinesla, a touhu bojovat za osobní svobodu a spravedlnost.

Máte právo vědět / 7. 3. 2012 17.15 Světozor VS, 10. 3. 2012 20.00 Atlas MS, 15. 3. 2012 17.30 Ponrepo

České filmy / 9. 3. 2012 19.30 Atlas VS, 10. 3. 2012 16.00 Světozor MS, 11. 3. 2012 20.00 Atlas MS

Máte právo vědět / 6. 3. 2012 19.30 Světozor VS, 9. 3. 2012 17.15 Světozor VS, 13. 3. 2012 18.00 Atlas MS


61

Zrození LSD

Zvláštní let

Žít a zemřít v Oregonu

The Substance Martin Witz / Švýcarsko / 2011 / 89 min. / Video

Special Flight / Vol Spécial Fernand Melgar / Švýcarsko / 2011 / 103 min. / 35 mm

How to Die in Oregon Peter Richardson / USA / 2011 / 107 min. / DigiBeta

Na jaře roku 1943 došlo v basilejské laboratoři k senzačnímu objevu. Zásluhou pokusů švýcarského chemika Alberta Hofmanna zde spatřila světlo světa kyselina lysergová neboli LSD. Pouhý miligram této látky dokázal lidské vědomí doslova obrátit vzhůru nohama. Netrvalo dlouho a po prvních pokusech v 50. letech se dostala tato látka do hledáčku CIA a americké armády, která ji chtěla během studené války využít jako účinnou zbraň. V 60. letech pak LSD unikla z laboratoří a stala se pro statisíce „květinových dětí” ideálním prostředkem k cestě za rozšířeným vědomím. Po desetiletích strávených na seznamu zakázaných látek vrátilo švýcarské ministerstvo zdravotnictví v roce 2007 kontroverzní drogu do klinického užívání, vhodného zejména pro umírající pacienty, kterým LSD pomáhá vyrovnat se s blížící se smrtí. Fascinující pouť LSD druhou polovinou minulého století ve snímku komentují s využitím unikátních archivů sám Albert Hofmann, česko-americký psy chiatr Stanislav Groff a také „psychedelický guru“ Timothy Leary.

Švýcarsko má pověst stabilní, prosperující země, kde se občané významně podílejí na chodu celé společnosti. Možná i proto patří mezi oblíbená útočiště pro uprchlíky a imigranty. K nim ale tamní zákony už tak přívětivé nejsou. Podle nich mohou být lidé bez povolení k trvalému pobytu kdykoli zatčeni, zadržováni až dva roky a následně vyhoštěni zpět do země původu takzvaným „zvláštním letem“. Oceňovaný režisér Fernard Melgar se vypravil do detenčního střediska poblíž Ženevy, aby bez komentářů či vysvětlivek přiblížil, co se děje za zdmi obehnanými vysokým plotem. Emocionální zpovědi zadržených mužů, kteří nespáchali žádné trestné činy, se prolínají s pokusy úřadů přimět je k „dobrovolnému“ odchodu ze země. Zvrátit rozhodnutí soudu většinou nepomůže ani to, že ve Švýcarsku žijí několik let, založili tam rodinu a platí daně a sociální pojištění.

„Já jsem z venkova a koně a psy jsme nikdy trpět nenechali,“ říká Cody, hlavní protagonistka filmu o lidech, kteří se rozhodli s pomocí lékařů ukončit svůj život. V americkém státě Oregon je to možné a od roku 1994 si „poslední lék“ vzalo na pět set lidí. Cody je silná a hrdá žena. Ví, že umírá na zhoubnou rakovinu jater, a pomalá smrt v bolestech a bezmoci je pro ni nepřijatelná. Na začátku natáčení má prognózu šest měsíců – po nich se Cody zamýšlí nad tím, jaká podoba života je pro ni už nepřijatelná a zda a kdy svůj život ukončit. Politický rozměr zákona zvaného „Důstojná smrt“ filmaři sledují spolu s vdovou Nancy, která svému muži slíbila, že vybojuje stejné právo občanům státu Washington. Film neignoruje ani ekonomickou realitu systému, kdy pojišťovny nemajetným klientům nabízejí smrt místo nejisté a nákladné léčby. Vítězný dokument z festivalu Sundance se ale především velmi citlivě ptá, je‑li možné připravit se na vlastní konec a co je to důstojná smrt.

Panorama / 7. 3. 2012 19.30 Evald, 12. 3. 2012 21.45 Světozor VS

Hlavní soutěž / 7. 3. 2012 19.30 Světozor VS, 10. 3. 2012 21.30 Atlas VS

Panorama /9. 3. 2012 17.30 Francouzský institut, 11. 3. 2012 17.30 Atlas VS, 13. 3. 2012 20.00 Městská knihovna MS

62

Život ve fotografiích Life in Stills / Hatzalmania Tamar Tal / Izrael / 2011 / 58 min. / BetaSP Je tvrdohlavá, bojovná a komplikovaná osobnost, ale když chce, tak je i vtipná a okouzlující. Ve svých 96 letech je Miriam Weissenstein jen o čtyři roky mladší než město Tel Aviv, kde po odchodu z Československa žila už od roku 1921. Život v Tel Avivu a jeho proměny zachytil na výjimečných fotografiích její manžel Rudi. Miriam i po jeho smrti stále pracuje v jejich fotografickém studiu, které vede spolu s vnukem Benem. Rudiho „Photo House“ tvoří součást kulturní paměti města i státu, přesto má podlehnout developerským plánům. „Starosta chce zbourat můj obchod. Podepište petici, aby odešel do důchodu,“ baví Miriam dav návštěvníků, kteří si u příležitosti stého výročí města přišli koupit fotografie. Ben s pomocí svého partnera posílá dědečkovo umění na výstavy do Evropy a za téměř stoletou babičku vede boj s radnicí. Ačkoliv občas musí bojovat i s urážlivou Miriam samotnou, snaží se překonat rozkol, který mezi nimi nastolila rodinná tragédie. Mimořádně podmanivý film o rodině, paměti a odpuštění těží především z vtipných slovních výměn mezi babičkou a vnukem.

Spolu navzdory / 9. 3. 2012 14.00 Lucerna, 13. 3. 2012 17.15 Světozor VS, 15. 3. 2012 20.00 Atlas MS


DALŠÍ PROGRAM

64

další program

One World Social Innovation One World Social Innovation (OWSI) je doprovodná soutěžní sekce hledající nová, kreativní a efektivní řešení tradičních společenských problémů prostřednictvím moderních informačních a komunikačních technologií. Uplynulý rok na mnoha příkladech jasně ukázal, jak mocným nástrojem se sociální sítě a mobilní komunikace mohou stát v rukou občanských iniciativ – události arabského jara byly „poháněny“ Facebookem či Twitterem a další aplikace se uplatňovaly při lepší komunikaci s obyvatelstvem postiženým katastrofami, mobilizaci společnosti pro odhalování podvodů při volbách či při obecně lepším dohledu nad správou věcí veřejných na státní i lokální úrovni. Cílem One World Social Innovation je proto ukázat konkrétní příklady, jak přístup k technologiím otevírá prostor třeba pro účinnější informování o porušování lidských práv, pomáhá zlepšit kontrolu správy věcí veřejných a mobilizovat veřejnost za určitým cílem či informovat o sociálně vyloučených skupinách. Odborná porota, jejímiž členy jsou Gregory Asmolov, expert na nová média a přispěvatel Global Voices Online, Ondřej Zapletal, ředitel Nadace Vodafone s mnohaletou zkušeností s prací na humanitárních projektech po celém světě, a Camilla Hawthorne, šéfka sekce Digital Media Initiatives v Rádiu Svobodná Evropa, vybere vítězné kampaně, které nejlépe využívají potenciálu nových médií a zároveň již prokázaly konkrétní pozitivní dopad.

TechShare 2012 – večer sdílení a inspirace Pondělí 12. března, 17.30, Francouzský institut – Prezentace projektů, mezinárodní hosté, vyhlášení výsledků soutěže – Projekce filmu Nedáme se umlčet Představení všech soutěžních kampaní, informace o kategorii a doprovodných akcích najdete na www.jedensvet.cz/ newmedia. Sledujte nás na Twitteru @OWNewmedia. Využívání sociálních sítí pro rychlejší a účinnější vyhledávání ztracených dětí v Rusku, dobrovolná pomoc s vyhledáváním uprchlických táborů v Somálsku na satelitních snímcích přímo z vlastního obýváku, odhalování a reportování podvodů samotnými občany při volbách v Rusku, Egyptě či Kyrgyzstánu, bezpečná sociální síť pro LGBT komunitu v arabském světě, mobilizace těch nejchudších skrze mapovací technologie v etiopských slumech, účinný boj proti hazardu v ČR nebo úklid celé země během jediného odpoledne. To jsou jen některé ze soutěžních projektů letošního ročníku soutěže. Děkujeme za podporu Nadaci Vodafone Česká republika.

další program

65

Panelové debaty Jednoho světa Jeden svět není jen o filmech, je i o pestré výměně názorů. Domníváte se, že vývoj v arabských a postsovětských zemích spěje k demokracii? Jsou podle vás změny v Barmě pouhou kosmetickou úpravou? Jsou lepší kojenecké ústavy, nebo pěstounská péče? A jaká má být pozice Česka v Evropské unii? Přijďte o těchto a dalších tématech diskutovat s českými a zahraničními odborníky a odbornicemi. Všechny panelové debaty se konají ve Francouzském institutu. Debaty budou následovat každý den po projekci filmu, která začíná v 19.30. Všechny debaty budou tlumočeny do češtiny a angličtiny. Arabské jaro: rok poté Středa 7. března 2012 Vlna revolucí a protestů v arabském světě poutala světovou pozornost po celý minulý rok. Přinesou revoluce a revolty demo kratizaci společnosti, nebo získají totalitní praktiky na síle? Projekce filmu: Sýrie uprostřed povstání Plýtváme, tedy jsme? Čtvrtek 8. března 2012 Je nadměrná spotřeba a plýtvání jídlem nezbytnou součástí naší civilizace? A je vůbec podoba trhu s potravinami dominovaná mohutnými dovozy a obchodními řetězci udržitelná? Debata je organizována ve spolupráci s Hnutím DUHA. Projekce filmu: Z popelnice do lednice Druhý dech znavené Evropy Pátek 9. března 2012 Má ČR podporovat rozvolňování, nebo posilování EU? Nezaměřujeme se zbytečně pouze na ekonomické souvislosti a nepomíjíme přínosy v oblasti lidských práv? Projekce filmu: Prizmatem řecké krize

Rozvojová pomoc, nebo past? Sobota 10. března 2012 Většinou se hovoří o úspěších rozvojové pomoci. Neplatí ale, že pomáháme spíš sami sobě? Jaké jsou hranice západních zemí při realizaci rozvojových projektů? Projekce filmu: Pod sluncem tma Adopce: dítě jako rukojmíNeděle 11. března 2012 Je zrušení kojeneckých ústavů pozitivním krokem, který přispěje ke zlepšení postavení dětí bez rodin, nebo se z pěstounské péče stane výnosný byznys? Projekce filmu: Navždy vaše Barma: hra na demokracii? Úterý 13. března 2012 Barmští generálové se rozhodli vyměnit uniformy za obleky a poslední rok povolují šrouby jedné z nejtužších diktatur světa. Jde ale o skutečnou změnu? Projekce filmů: Best of Art of Freedom Člověk v tísni: 20 let v akci Středa 14. března 2012 Společnost Člověk v tísni začínala jako humanitární organizace s cílem pracovat v krizových oblastech a domů vozit svědectví. Kam se za dvacet let posunulo její zaměření a za cenu jakých kompromisů? A jaké jsou plány pro dalších dvacet let? Projekce filmů: Epicentrum a Čečenský sen Přijde postsovětské jaro? Čtvrtek 15. března 2012 Mlčenlivé demonstrace v Bělorusku, krvavě potlačené sociální nepokoje v Kazachstánu nebo masové protesty po zfalšovaných volbách v Rusku. Probouzí se k větší demokracii i tato část světa? Projekce filmu: Běloruský sen

66

další program

DOX BOX Global Day – zvláštní uvedení

Best of Art of Freedom – zvláštní uvedení

Čtvrtek 15. března 2012, 17.30, Francouzský institut

Sobota 10. března 2012, 18.00, Městská knihovna Úterý 13. března 2012, 19.30, Francouzský institut

Festival Jeden svět se připojí k celosvětové kampani na podporu demokratických protestů v Sýrii DOX BOX Global Day. DOX BOX je festival dokumentárních filmů v Sýrii, který se koná každoročně druhý týden v březnu ve čtyřech městech v Sýrii – Damašku, Homsu, Aleppu a Tartous. Letos se měl konat již 5. ročník této přehlídky. Vzhledem k dramatickým událostem se ale organizátoři rozhodli pojmout letošní ročník jinak. Do akce se zapojila řada festivalů z celého světa, které na znamení podpory a solidarity s lidmi v Sýrii budou ve stejný den promítat významná díla syrské dokumentární kinematografie. 15. březen, kdy DOX BOX Global Day proběhne, je prvním výročím zahájení protestů v Sýrii, během kterých zemřely již tisíce lidí. Vedle Jednoho světa se do DOX BOX Global Day zapojí mimo jiné i francouzský festival FidMarseille, festival DOK Leipzig v Německu, dánský festival CPH:DOX či kosovský DokuFest. Vstup na DOX BOX Global Day – zvláštní uvedení je zdarma. Filmy budou promítány v původním znění s anglickými titulky.

Jako výraz podpory demokratickým změnám v Barmě uvede festival Jeden svět během zvláštního večera vítězné snímky filmového festivalu The Art of Freedom v barmském Rangúnu. Festival konaný pod záštitou prodemokratické vůdkyně Aun Schan Su Ťij zorganizovali slavný barmský komik a aktivista Zarganar a režisér Min Htim Ko Ko Gyi. Festival, jehož první ročník se konal v lednu 2012, se snažil posunout hranice svobody vyjadřování tím, že promítal filmy necenzurované a často kritické k vojenskému režimu, který řídil zemi téměř padesát let. V rámci večera budou uvedeny tyto filmy: Unity and Freedom, Zaw Bo Bo Hein, 2 min. Film získal na festivalu Art of Freedom ocenění za nejlepší animovaný film. Still in the Dark, Aung Zaw Moe, 10 min. Krátký hraný film zamýšlející se nad každodenním životem v diktatuře byl oceněn jako nejlepší v kategorii mladých talentů. Ban That Scene, Wynn, 19 min. Hraný film parodující cenzuru v totalitní Barmě získal Cenu diváků. Rope, Min Thaike, 10 min. Hraný film získal ocenění Nejlepší krátký film. Click In Fear, Sai Kyaw Khaing, 13 min. Nejlepší dokumentární film festivalu ukazuje fotografa Lawa Eha Soema, jehož snímky z brutálního zásahu režimu proti pokojně protestujícím mnichům během takzvané šafránové revoluce obletěly svět. Projekcí se zúčastní hosté z Barmy. Filmy budou promítány v původním znění s anglickými titulky.

další program

67

EAST DOC PLATFORM Institut dokumentárního filmu (IDF) v Praze představuje první ročník East Doc Platform – zastřešující aktivity podporující východoevropský dokument ve všech fázích vývoje. Za 11 let působení se pomocí aktivit IDF podařilo dokončit přes 150 filmů a více než 800 dokončených dokumentů vstoupilo díky jeho podpoře do mezinárodní distribuce. Otevřený program East Doc Platform East Doc Platform velkou část svého programu otevírá i držitelům divácké akreditace festivalu Jeden svět. Významní režiséři na něm představí své autorské metody v rámci otevřených master classes. Vliv nových technologií na vývoj filmové řeči a další trendy současného dokumentu budou tématy přednášek a panelových diskuzí, případové studie uvedou výjimečné příběhy stojící za vznikem několika filmů. Vybrané body otevřeného programu: 8. března, 10.00–11.30 | Sean McAllister – Master class skotského režiséra a novináře, který se nedávno vrátil z natáčení z rozbouřeného arabského světa. Diváky a divačky zasvětí do svého dokumentárního stylu, se kterým mapuje osobní příběhy společenských outsiderů hledajících cestu z bezvýchodné situace. 8. března, 17.00–18.30 | End of Story: Cross Media in Eastern Europe – Panelová diskuse navazující na případové studie dvou východoevropských dokumentárních projektů World in Pain a Six Degrees. Hovořit bude trojice filmových a mediálních teoretiků Liz Rosenthal, Mandy Rose a Georg Tschurtschenthaler.

9. března, 10.00–11.30 | Adventures in Cross-Media Storytelling by Liz Rosenthal – Liz Rosenthal, zakladatelka a výkonná ředitelka Power to the Pixel, se ve své přednášce zaměří na to, jak internet a digitalizace ovlivňují způsob vyprávění příběhů, proces jejich sdělování i sdílení. 9. března, 15.00–16.30 | Rainer Komers – Master class zkušeného německého režiséra a kameramana, autora mezinárodně oceňovaných observačních dokumentů. 10. března, 17.00–18.30 | Pavel Kostomarov: Zip Cities – Známý ruský dokumentarista přijede do Prahy představit svůj dokončovaný projekt, který si na hraně experimentu pohrává s možnostmi filmové struktury. Veškerý program East Doc Platform probíhá v anglickém jazyce a pro držitele divácké akreditace je vstup na akce zdarma. East Doc Platform všem akreditovaným divákům nabízí ze svého programu mnohem více. Pro celkový přehled všech akcí otevřeného programu a další podrobnosti o něm naleznete na www.DOKweb.net Místo konání: palác Archa a Divadlo Archa, Na Poříčí 26, Praha 1 Pořádá: Institut dokumentárního filmu Hlavní partner: Mezinárodní festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět

68

další program

Vyhrajte bobří ocas z dílny Bořka Šípka Neodcházejte po projekcích z kina! Vyzkoušejte si na vlastní kůži, co jste viděli ve filmech. Nasbírejte sedm lidskoprávních bobříků. V každém festivalovém kině vás čeká jeden úkol, za jehož splnění dostanete razítko na speciální bobříkovskou kartičku. Plnou ji pak odevzdejte v infostánku v kině Lucerna. Vítěz bobřího ocasu bude vylosován a převezme cenu na závěrečném večeru Jednoho světa 2012. Lovit bobříky můžete denně od 7. do 14. 3. 2012. Bobřík Otesánek Francouzský institut, 17.00–21.00, So a Ne 15.00–21.00 Stránky novin plní informace o hladomorech v různých částech světa, a přitom je na Zemi dostatek jídla pro všechny. Pozveme vás na speciální raut, kde si můžete naložit na talíř jen množství jídla odpovídající zemi vašeho původu. Bobřík nezdolného imigranta Ponrepo, 17.00–22.00 Prožijete každodenní realitu imigrantů v Česku, s byrokratickými či mafiánskými hady a nečekanými žebříky na cestě ke spokojenému životu. Samizdatový bobřík pasáž Lucerna, 16.30–22.00, So a Ne 15.00–22.00 Samizdatová literatura vznikala přepisováním na psacím stroji přes kopírák. Vyzkoušíte si, kolik námahy zabere přepsat část textu zakázaného autora. A spolu s ostatními lovci bobříků vytvoříte celou knihu Magor dětem.

Bobřík nákupu Světozor, 16.30–22.00, So a Ne 15.00–22.00 Plíšek válečného konfliktu v našem mobilu? Nebo plátek pokácených pralesů k obědu na talíři? Vaším úkolem bude sestavit skládanku naší spotřeby, jejích důsledků a možných řešení. Bobřík sociální ekonomie Atlas, 17.00–22.00 Vyzkoušíte si, jak obtížná je cesta ze společenského dna. Počítačová hra Ghett Out vám ukáže život na okraji. Vytvořila ji organizace Tady a teď, o. p. s. Bobřík na misi Městská knihovna, 17.30–22.00, So a Ne 15.00–22.00 S pracovníky zahraničních misí se podíváte do odlišných kulturních prostředí a ukážete, jak se v nich dokážete zorientovat. Také zjistíte skutečnou cenu věcí, které pro tamní obyvatele často znamenají rozdíl mezi životem a smrtí. Bobřík Homini Evald, 17.00–22.00 Člověk v tísni během festivalu uděluje lidskoprávní cenu Homo Homini. Ukážete, nakolik znáte tyto pozoruhodné světové osobnosti, a můžete dát i svůj tip na příští rok. K letošní sadě samozřejmě patří i tradiční bobřík mlčení, který si splníte v každém kině během projekcí. Bobříkům zdar!

foto: Iva Zímová

Cena DMS je 30 Kč, příjemce obdrží 27 Kč.

Darujme dětem v Etiopii budoucnost. Postavme jim školu! Pošlete dar na 222 444 555 / 0300 nebo DMS AFRIKA na 87 777.

Veřejnou sbírku pořádají

Partner kampaně

www.skolavafrice.cz

Česká republika v roce 2010 dovezla 67 873 tun jablek...

...a ve stejném roce vyvezla 17 349 tun jablek. Čerstvé vitaminy můžeme pořídit od místních zemědělců. Bez zbytečného čoudu.

Najděte si svého farmáře v našem adresáři. www.hnutiduha.cz/bioadresar

Praha jako na dlani

Prague at your fingertips

PRAŽSKÉ VÝLETY

hromadnou dopravou

Bus / Tram / Metro

PRAGUE TRIPS

by public transport

Bus / Tram / Subway

• Nová á aplikace pro iPhone • 33 výletů po Praze s dopravním spojením pražskou MHD • Online i Offline mapy výletů • Bohatá fotodokumentace • Aplikace je dostupná v App Store za 3,99 EUR. • Více na www.dpp.cz • New iPhone Application • 33 trips around Prague with transport connection with the Public transport • Online and Offline maps • Rich Photodocumentation • Application is available on the App Store for EUR 3,99. • More on www.dpp.cz

Kam směřuje grafický design v 21. století? Jak digitální média proměňují práci designéra? Má designér aktivně měnit svět, ve kterém žije? Je design lokální nebo globální? Dvě jarní a dvě podzimní přednášky designérů z Izraele, Španělska, Německa a Nizozemska.

ODED EZER IZRAEL DIEGO FEIJÓO ŠPANĚLSKO SVEN VOELKER NĚMECKO TRAPPED IN SUBURBIA NIZOZEMSKO DATA A MÍSTA KONÁNÍ NA WWW.DE-SIGN.INFO Druhý ročník cyklu přednášek společně pořádají Goethe-Institut, Velvyslanectví Nizozemského království, Velvyslanectví Státu Izrael a Instituto Cervantes. Kurátorem projektu je grafický designér Filip Blažek. Vstup na přednášky je zdarma, tlumočení do češtiny je zajištěno. Přednášky se konají v Goethe-Institutu nebo v Institutu Cervantes v Praze. Změna programu vyhrazena!

století skautingu

A Slightly Better World: A Century of Scouting

21. 3. 2012 – 24. 6. 2012 Výstava Trochu lepší svět: Století skautingu představí český skauting takový, jaký je – pestrý, barevný, dobrodružný. Ukáže, co znamená skauting dnes a jak jej žijí jeho současní členové. Současně nabídne pohled do budoucna či průzory do staleté historie – historie dramatických zákazů i každodenního skautského života. Nechte se zlákat jedinečnou šancí stát se na chvíli skautem. Na jeden okamžik, jeden den, jeden týden a… kdo ví? Vstupte do světa za dveřmi skautské klubovny. Kde všude jsou skautské klubovny? Co si myslel Svojsík před sto lety? Kolik skautů má přezdívku Fantomas? Kde se skautství v nás bere? Kdo ze známých osobností byli skauti a co to pro ně znamenalo? Jak žili skauti v dobách zákazu svého hnutí?

Výstava v Muzeu hlavního města Prahy

The Exhibition in The City of Prague Museum

Na Poříčí 52, Praha 8 denně kromě pondělí 9–18 hodin daily except Mondays 9 a. m. to 6 p. m.

www.skaut.cz

www.muzeumprahy.cz

CARE a Rakouské kulturní fórum zvou na výstavu fotografií:

(NE)LIDSKÁ TVÁŘ KLIMATICKÝCH ZMĚN Doba trvání výstavy: 16.2. - 11.5.2012 Vstup volný Otevírací doba: po-pá 10-13 h; 14-16 h (kromě českých a rakouských svátků a akcí v RKF) Rakouské kulturní fórum v Praze Jungmannovo nám. 18 110 00 Praha 1 www.rkfpraha.cz [email protected]

U příležitosti Earth Summitu v Riu de Janeiro 2012 (Rio+20) se tento výběr ze snímků pořízených v oblastech zapojených do programů CARE zaměřuje na ty, jejichž život je nejvíce ovlivněn klimatickými změnami. Lidé z regionů, ve kterých CARE pomáhá, se tak stávají mementem důsledků, které se dějí mimo jejich životní realitu.

www.care.cz | www.care.at

04. gg 26.05.2012

ion Barladeanu

ČESKÉ CENTRUM PRAHA RYTÍŘSKÁ 31, PRAHA 1 OTEvŘENO úT / PÁ 10:00—18:00 SO 12:00—18:00 WWW.CZECHCENTRES.CZ/PRAGUE

VýstaVa Vznikla díky projekci filmu Svět podle iona B. na festiValu Jeden Svět v roce 2011. připraveno S podporou ČeSkého centra Bukurešť a rumunSkého kulturního inStitutu.

inz_evropske_filmove_lahudky_148x105_osvit.indd 1

2/9/12 11:26:47 AM

Národní 28, Praha 1

Pokladna kina otevřena vždy 1 hodinu před prvním představením. Tel.: 221 105 225

On-line rezervace vstupenek na:

www.evald.cz www.facebook.com/evald.cz

obsah

o festivalu

85 10

Fliehkraft

38

Příběh Ďuriho

52

Grónsko v bodě nula

38

Příběhy mučení

52

Hitlerovy děti

38

Punk in Africa

53

Hlas Barmy

39

Radioaktivisté: Japonsko po Fukušimě 53

Holky v ringu

39

Semena hořkosti

53

Hotel Červený les

39

Schwarzkopf

54

Rejstřík filmů podle kategorií

Chceme spravedlnost

40

Sladká vůně domoviny

54

Ilegální máma

40

Spravedlnost na prodej

54

Je mi osmdesát osm

40

Svatba po íránsku

55 55

Program projekcí tematické kategorie

12 24

26

Seznam filmů

27

Jsem lepší

41

Sýrie uprostřed povstání

18 dní v Egyptě

27

Kdo zabil Natašu?

41

Šarlatová cesta

55

269 miliónů pod hladinou

27

Když se kácí les

41

Ten, co tančí s mraky

56

Angola – sen a skutečnost

27

Ke světlu

42

Ti druzí

56

Argentinská lekce

28

Kosovo: Krev není voda

42

Tichá Maryam

56

Ať žijí protinožci

28

Kouzelná cesta nepoužitelných věcí 42

Trafačka: Chrám svobody

57

Bahrajnský výkřik do tmy

28

Království pana Edhiho

43

Trojmezí

57

Bakhmaro

29

Láska v hrobě

43

Údolí posledních mudžahidů

57

Banány na pokračování

29

Lid vs. Donald Trump

43

Úžera

58

Barmští vězni

29

Loď naděje

44

V mojí hlavě

58

Barzakh

30

Made in Berdsk

44

Vykoupení nahého generála

58

Běloruský sen

30

Matka Indie

44

Vzdám to až zítra

59

Bombay Beach

30

Modelka

45

Z popelnice do lednice

59

Být ženou

31

Mrtvá trať

45

Zakázáno a nepovoleno

59

Carte Blanche

31

Navždy vaše

45

Zapomenutí

60

Cena za sex

31

Nedáme se umlčet

46

Závod ke dnu

60

Co na srdci, to na jazyku

32

Nejmenší místo

46

Zpět na Tahrír

60

Čečenský sen

32

Není úniku

46

Zrození LSD

61

Černobílý rodinný portrét

32

Nový svět

47

Zvláštní let

61

Černobyl – věčná noční můra

33

Obléhání

47

Žít a zemřít v Oregonu

61

Člověk – stroj

33

Od višní do višní

47

Život ve fotografiích

62

Daleko od domova

33

Odysseus na šachovém poli

48

Detroit, divoké město

34

Pět rozbitých kamer

48

Další program

63

Dětská práva – Fatma, Pamela, Mesba 34

Píseň pro Aišu

48

Dopisy z Íránu

34

Planeta šneků

49

PRAKTICKÉ INFORMACE

86

Drahý Mandelo

35

Pod sluncem tma

49

Důstojnost nemá hranic

35

Pojďte dál

49

El Medico

35

Pouštní jezdci

50

Ellenin svět

36

Povstání v Benghází

50

Epicentrum

36

Prezident mizejících ostrovů

50

Esej o revoluci

36

Prizmatem řecké krize

51

Fallega 2011

37

Proti šikaně

51

Farmářova touha

37

Před soudem

51

Film jako Brno

37

Přenašeč

52

Boulevard BB Bageterie Dejvice

Bageterie Boulevard KarlÍN BB

Atlas Archa

Městská knihovna

Bageterie

BB Boulevard

Bio Konvikt – Ponrepo Evald Galerie Langhans guest a press Centrum Bageterie Boulevard BB

Světozor Kino Lucerna festivalové centrum Lucerna Music Bar Francouzský institut

Bageterie Boulevard EDEN BB

mapový podklad © Přispěvatelé OpenStreetMap, CC-BY-SA

praktické informace

87

festivalové centrum

kina

Lucerna,Vodičkova 36, Praha 1, 6.–15. března, 10.00–20.00

Pokladny jsou otevřeny v uvedených časech: Atlas, Sokolovská 1, Praha 8, tel.: +420 222 312 737 Po–Pá 13.00–22.15, So–Ne 14.30–22.15 Bio Konvikt–Ponrepo, Bartolomějská 11, Praha 1, tel.: +420 226 211 866 Po–Pá 15.30–20.15, So–Ne 16.30–20.15 Evald, Národní 28, Praha 1, tel.: +420 221 105 225 Po–Pá 15.30–21.45, So–Ne 15.30–21.45 Francouzský institut, Štěpánská 35, Praha 1, tel.: +420 221 401 011 Po–Pá 16.30–20.00, So–Ne 15.00–22.00 Lucerna, Vodičkova 36, Praha 1, tel.: +420 224 216 972, +420 736 431 503 Po–Pá 9.00–22.00, So–Ne 12.00–22.00 Městská knihovna (malý sál), Mariánské nám. 1, Praha 1, tel.: +420 222 113 377 Po–Pá 14.00–20.15, So–Ne 13.00–20.15 Světozor, Vodičkova 41, Praha 1, tel.: +420 224 946 824 Po–Pá 12.30–22.15, So–Ne 10.30–22.15

GUEST SERVICE, PRESSCENTRUM A VIDEOTÉKA Langhans Galerie, Vodičkova 37, 110 00 Praha 1

vstupné Vstupenky je možné zakoupit ve všech pokladnách festivalových kin za 80 Kč. Předprodej vstupenek bude v Praze zahájen 1. března. Divácká akreditace za 450 Kč umožní volný vstup do kin Lucerna, Světozor (velký sál), Městská knihovna, Atlas (velký sál) a na otevřenou část programu East Doc Platform v Divadle Archa. K akreditaci je nutné si vyzvednout před každou projekcí v pokladně kina vstupenku za 0 Kč. Vstupenky je možné vyzvednout s jednodenním předstihem nebo v den představení, nejpozději 30 minut před začátkem projekce. Počet volných vstupenek pro akreditované je v kinech omezen. Vstupenky si není možné rezervovat.

program Podrobný program najdete také na internetových stránkách www.jedensvet.cz, které nabízejí přehled o aktuálním dění na festivalu, možnost zhlédnutí ukázek z filmů a další informace. Všechny filmy jsou uváděny s českými titulky nebo v českém znění s anglickými titulky, pokud není v programu uvedeno jinak.

Ostatní festivalová místa Bageterie Boulevard, Arkády Pankrác – Na Pankráci 86 Beta – Vyskočilova 1481/4 Dejvice – Vítězné náměstí 14 Eden – U Slavie 1527 Karlín – Thámova 22 Metropole Zličín – Řevnická 1/121 Na Poříčí 42 Palác Flora – Vinohradská 151 Václavské nám. 1 / Na příkopech 2 – Palác Koruna Vodičkova 21 East Doc Platform – Divadlo Archa Na Poříčí 26, Praha 1

jeden svět 2012 14. ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech pořádaný pod záštitou ministra zahraničních věcí ČR Karla Schwarzenberga, ministryně kultury ČR Aleny Hanákové a primátora hlavního města Prahy Bohuslava Svobody Člověk v tísni Šafaříkova 24, 120 00 Praha 2 tel.: (+420) 226 200 400 e-mail: [email protected] www.jedensvet.cz www.facebook.com/jedensvet www.clovekvtisni.cz

objednej si zdarma filmy z f e s t i va lu j e d e n s v ě t a promítej je dál!

Kdo promítá, nezlobí! Vítěz Divácké ceny Jednoho světa 2011

na stupních vítězů od března ZDARMA v rámci programu Promítej i ty!

film y z da r ma www.p

romiteji

ty.cz

Úsměvný a neuvěřitelně pozitivní dokument o pětici seniorských atletů z různých zemí Evropy sleduje, jak se tito sportovci připravují na mezinárodní mistrovství světa. Zdravého ducha, svěží mysl a obdivuhodnou kondici bychom jim mohli závidět. A nebo se nechat inspirovat a třeba hned zítra si jít zacvičit, třeba s vlastní babičkou!

Staňte se hrdou promítačkou či promítačem a promítejte pro své vlastní publikum! V obýváku, v kostele, ve škole, v kavárně, na hradě, v hospodě, ve sklepě či na půdě…

w w w. p r o m i t e j i t y. c z

Komu se nelení, tomu se promítá! Přijď, vyber filmy a promítej je dál! Hlasuj o filmech, které chceš promítat pro své vlastní publikum. V obýváku, v hospodě, na hradě, v klubu, na půdě či ve sklepě… Informace najdeš na www.promitejity.cz nebo na www.facebook.com/promitejity

Generálním partnerem projektu je nadační fond Avast

Jeden svět 6—15 3 2012 Protesty Nepokoje revolta

Festival dokumentárních filmů o lidských právech

www.jedensvet.cz

Komu se nelení, tomu se promítá! Jeden svět Protesty Nepokoje revolta. Festival dokumentárních ﬁlmů o lidských právech

Recommend Documents