Komputerizace společnosti, vzdělávání a životní styl

Komputerizace společnosti, vzdělávání a životní styl výzkumná zpráva

Doc.PhDr.Petr Sak, CSc. Mgr.Karolína Saková

Grant MPSV ČR Vliv computerizace na edukační procesy a na osobnost člověka v informační společnosti

Praha 2006

1

Obsah 1. Tématické vymezení výzkumu 2. Objekt a předmět výzkumu 3. Teoreticko metodologická východiska 4. K metodologii a metodice výzkumu 5. Charakteristiky výběrového souboru 6. Výzkumné cíle 7. Disponibilita informačních technologií a kompetence k jejich používání 7. 1. Disponibilita informačních technologií 7. 2. Připojení k internetu 7. 3. Kompetence k používání nových technologií 7. 4. Získání kompetence – počítačové gramotnosti 8. Využívání informačních technologií 8. 1. Využívání osobního počítače 8. 2. Využívání internetu , 8. 3. Využívání mobilního telefonu 9. Pozice a význam osobního počítače a internetu

2

Obsah 10. Bariéry ve využívání nových technologií 10. 1. Osobní počítač 10. 2. Internet 11. Význam a hodnota vzdělání 11.1. Význam vzdělání 11.2. Důvody ke vzdělávání 12. Formy vzdělávání 13. Televizní a rozhlasové vzdělávání 13. 1. Poslech rádia 13. 2. Sledování televize 14. E-learning 14. 1. Osobní počítač – CD, DVD 14. 2. Internet 15. Hodnotové orientace 15. 1. Hodnotová orientace české populace 15. 2. Postoje k sekulárním a náboženským ideovým směrům

3

Obsah 16. Životní styl 17. Životní dráha 17.1. Životní události 17.2. Negativní jevy

4

1. Tématické vymezení výzkumu

Reprezentativní výzkum „Komputerizace společnosti, vzdělávání

a životní styl“ je hlavním výzkumem

řešeného projektu. Cílem výzkumu je postihnout fenomény, které jsou objektem zkoumání grantu v rámci celé české populace. Výzkum by měl přispět k systematické reflexi probíhajících procesů a napomoci utřídění dílčích poznatků do počátečního systému nové vědní disciplíny, zabývající se vznikající informační společnosti. Výzkum je koncipován jako uchopení logicky navazujícího řetězce fenoménu a procesů spojených tématikou komputerizace a edukačních fenoménů ve vazbě na společnost a na jedince. První blok tvoří disponibilita novými technologiemi v celku populace a ve věkových, sociálních a vzdělanostních skupinách. Na disponibilitu technologiemi, tedy objektivní předpoklad navazuje subjektivní předpoklad využívání informačních technologií – počítačová gramotnost a způsob jejího získání. Na potenciální předpoklady navazuje blok, který mapuje skutečné využívání nových technologií osobního počítače, internetu a mobilu. Po objektivním postižení významu nových technologií v životě člověka výzkum zjišťuje subjektivní hodnocení významu počítače a internetu pro život respondenta. Následuje mapování bariér ve využívání informačních a komunikačních technologií.

5

Následuje tématický blok zaměřený na vzdělání. Výzkum zjišťuje význam a hodnoty vzdělání pro člověka a motivaci ke vzdělávání. Dále je mapován vlastní proces vzdělávání a

jednotlivé vzdělávací formy. Zvláštní

pozornost je věnována formám vzdělávání, které jsou spojeny s masmédii a s novými technologiemi. V informační společnosti, která se propojuje se znalostní společností, lze očekávat změnu pozice a významu vzdělávání prostřednictvím rozhlasu, televize a počítače. Výzkum těchto médií tvoří další blok výzkumu. K zakotvení jednání a názorů jedince výzkum obsahuje výzkum hodnotových orientací. Výzkum je zaměřen na vliv nových technologií na člověka a na jeho životní styl. Těmto výzkumným cílům slouží další část výzkumného instrumentu, která obsahuje baterie volnočasových aktivit, životních událostí. Výzkum postihuje také negativní jevy a hledá jejich propojenost s dalšími jevy postmoderní společnosti. V neposlední řadě se výzkum zabývá průnikem digitalizace a elektronizace do života člověka, jak v rozměru života a životních fází, tak generačním. Fenomény deprese a osamocení současného člověka se výzkum snaží zařadit do souvislostí s dalšími sociálními fenomény.

6

2. Objekt a předmět výzkumu Předmětem výzkumu je komputerizace společnosti a fenomény, které jsou s komputerizací spojeny a komputerizací ovlivněny. Především se jedná o edukační jevy a fenomény a o životní styl. • vybavenost populace k využití elektronických médií a nových informačních technologií ke vzdělávání; • vývoj vybavenosti české populace; • vzdělávac í aktivity v rámci celoživotního učení a dalšího vzdělávání; • počítačová gramotnost; • způsob získávání počítačové gramotnosti • komputerizace společnosti a vyčlenění skupin občanů ze společnosti • hardwarová a softwarová vybavenost; • využívání těchto technologií ke vzdělávání; • postoje k novým technologiím; • začlenění nových technologií do životního stylu; • vize využití těchto technologií v životních cílech a životních drahách populace a jejích sociálních, věkových a vzdělanostních skupin; • pozice tradičních tištěných a elektronických médií v celoživotním učení a v dalším vzdělávání; • formy dalšího vzdělávání; • motivace k dalšímu vzdělávání; • pozice dalšího vzdělávání ve struktuře volného času a volnočasových aktivit; Objektem výzkumu je česká populace starší patnácti let, která je nositelem předmětných fenoménů.

7

3. Teoreticko metodologická východiska

Výzkum je realizován v rámci grantu „Vliv komputerizace na edukační procesy a na osobnost člověka informační společnosti“ jako součást širšího spektra výzkumných technik a metod. Česká společnost a celá lidská civilizace prochází neobyčejně dynamickým obdobím. Vedle specificky českých a středoevropských transformačních procesů naší dobu charakterizuje evropská integrace, globalizace a nástup informačních a komunikačních technologií, které převádějí industriální společnost na společnosti informační v digitálním věku. Jako cílený je také nastartován projekt utváření „evropské znalostí – učící se společnosti“. Z hlediska budoucnosti jsou klíčové dva civilizační procesy, jeden proces je tvořen vším, co profiluje informační společnost a je spojeno s její komputerizací a digitalizací, druhý proces je spojen s tvorbou a uplatněním lidských zdrojů. V současnosti je akcentováno vzdělávání především v jeho kvantitativní dimenzi, to znamená poskytování co nejvyššího vzdělání co největšímu podílu populace. Významný je také přechod na koncepci celoživotního učení se složkami počátečního a dalšího vzdělávání. Tento koncept je mimo jiné také důsledkem narůstající dynamiky poznávání i dynamiky proměn společnosti. Z obou procesů logicky vyplývá významnost průsečíků či hraniční oblasti obou procesů, tedy vzdělávání a komputerizace. Vycházíme z toho, že informační-komputerizovaná společnost bude proměněná ve všech oblastech, tedy i v oblastí vzdělávání a to jak prostřednictvím školského systému, tak dalšího, informačního a neformálního vzdělávání. Není myslitelné, aby informační společnost pro svůj další vzdělanostní růst nevyužila to, co tvoří její podstatu – informační technologie. Míra využití, kvalita

a efektivita využití nových technologií pro

vzdělávání společnosti budou pravděpodobně jedním z hlavních kritérií pro hodnocení společností a systémovým předpokladem dalšího rozvoje. Tento výzkum i další výzkumy grantu se snaží mapovat aktuální situaci ve využívání informačních technologií pro vzdělávání a zjistit stávající a perspektivní předpoklady začlenění nových technologií do systému celoživotního učení.

8

4. K metodologii a metodice výzkumu

Jedná se o klasický kvantitativní výzkum, který využívá statistickou proceduru. Technikou sběru dat je standardizovaný rozhovor tazatele s respondentem. Rozhovory jsou prováděny pomocí tazatelské sítě. Odpovědi respondenta tazatel zaznamenává do připraveného dotazníku. Vlastnímu výzkumu předcházely dvě výzkumné etapy. Nejdříve byl realizován elektronický expertní výzkum. Tento výzkum používal ve zvýšené míře volné či polouzavřené otázky. Cílem bylo postihnout všechny jevy, které jsou předmětem výzkumu a dotvořit baterie do relativně komplexní podoby, která by postihovala všechny možné varianty sledovaného jevu. Tato etapa měla za cíl systémově dokompletovat zkoumané jevy. Další etapou byl předvýzkum, který dále ověřoval úplnost jevů a především ověřoval srozumitelnost formulací otázek, položek v bateriích, sdělnost instrukcí atd. Na základě poznatků z těchto dvou etap byla dokončena práce na výzkumném instrumentu. U některých témat byla použita formulace z dřívějších výzkumů řešitele s cílem umožnit komparaci a aktualizaci časové vývojové řady. Po sesbírání dat a kontrole dotazníků následovalo nahrání dat, vytvoření labelů, čištění dat a vytvoření systémového souboru. Sbě Sběr dat: listopad – prosinec 2005 Typ výzkumu: kvantitativní výzkum prostřednictvím standardizovaného rozhovoru vedeného tazatelem Základní kladní soubory: populace ČR 15 let a více Způ Způsob výbě výběru: kvótní Velikost výbě výběrové rového souboru: 1818 rozhovorů

9

5. Charakteristiky výběrového souboru

Výběrový soubor byl vytvořen kvótním výběrem, tazatelé měli stanoveny kvóty pro vzdělání a věk. Složení tazatelské sítě zajišťovalo reprezentativitu podle velikosti lokality a regionu. Tradičně je tazatelskou sítí zajištěna také reprezentativita podle pohlaví.

10

6. Výzkumné cíle

•

Zjistit stav české populace ve vybavenosti novými informačními a komunikačními technologiemi a strukturaci české společnosti ve vztahu k novým technologiím

•

Zjistit dynamiku ve vybavování české populace novými technologiemi

•

Zjistit počítačovou gramotnost české populace a její strukturu

•

Zjistit způsoby získávání počítačové gramotnosti

•

Zjistit vývoj ve způsobech získávání počítačové gramotnosti českou populací

•

Zmapovat aktivity realizované prostřednictvím počítače

•

Zjistit vývoj ve využívání počítače pro různé aktivity

•

Zmapovat aktivity realizované prostřednictvím internetu

•

Zjistit vývoj ve využívání internetu pro různé aktivity

• Zjistit názory populace na vliv digitalizace společnosti na sociální vyřazovaní (exclusi), na utváření digitální přehrady.

11

7. Disponibilita informačních technologií a kompetence k jejich používání

V této části je zjišťována potencialita české populace ve směru využívání nových technologií. Tato potencialita má dvě dimenze, objektivní - disponibilita populace novými technologiemi a subjektivní - kompetence tyto technologie využívat, tedy vybavenost populace nové technologie používat. Disponibilita informačních technologií je zjišťována znakem, který má hodnoty 1 – nevlastním a nemohu používat, 2 – nevlastním, ale mohu používat, 3 – vlastním a mohu používat. Při analýze a interpretaci jsou jednak využívány četnosti, to znamená počet respondentů, kteří uvedli danou hodnotu znaku, a „index disponibility“ což znamená průměr z hodnot znaku pro danou skupinu (věkovou, vzdělaností atd.). Následující graf podává informaci, jak je česká populace vybavena jednotlivými mediálními technologiemi. U každého média jsou relativní četnosti respondentů, kteří danou technologii vlastní, či mají k dispozici.

12

7. 1. Disponibilita informačních technologií Vlastnictví a využívání vlastním nevlastním a nemohu používat televize rádio mobilní telefon magnetofon (kazetový) CD přehrávač video osobní počítač, notebook, laptop přístup do sítě Internet knihovna nad 200 svazků telefon - pevná linka elektronická pošta DVD přehrávač

nevlastním, ale mohu používat nevím, neodpověděl(a)

87 93 88 77 75

8 8

61

14

53

společná anténa pro příjem televizního signálu 38 digitální fotoaparát 30 gramofon 37 individuální anténa pro příjem televizního signálu 35 MP3 přehrávač 33 zařízení pro příjem kabelové TV 23 fax 9 16 domácí kino 14 8 digitální videokamera 11 10 zařízení pro příjem satelitní TV 15 5 set-top-box pro příjem digitálního vysílání 12 0%

20%

13

25 26 31 30 33 37

21

42 47 52 40 44

27 22 14 23 11

11 2 5 2 4 8 14 17

45

16

45 53 55 53 57

16 8 9 8 8

68 75 77 78 78 94 40%

60%

80%

100%

Všichni respondenti N=1818

Na prvních třech místech je televize, rozhlas a mobilní telefon. Dynamika pronikání mobilního telefonu do české populace snad nemá historickou obdobu. Během několika let se mobil stal součástí výbavy a životního způsobu víceméně každého Čecha. Kdo nemá mobilní telefon je dnes již výraznou výjimkou. V žebříčku vybavenosti následují technologie, které jsou v populaci silně zastoupeny, ale v posledních letech klesá vybavenost české populace těmito technologiemi. Jedná se o magnetofon, CD přehrávač a video. Ústup těchto technologií je dán velkou technologickou dynamikou. Přicházejí technologie dalších generací, které přinášejí oproti předchozím médiím nové možnosti. Velký úspěch mobilního telefonu je dán také tím, že se jedná o flexibilní technologii, která je na špičce vývoje a vstřebává funkce dalších technologií. V žebříčku následuje osobní počítač a internet, technologie s vysokou růstovou dynamikou, vybavení populace těmito technologiemi od první poloviny devadesátých let trvale roste. Tento vývoj ukáží další grafy.

14

Vlastnictví PC ve věkových skupinách, v letech 1994 - 2006

% 100 15 - 18 19 - 23 24 - 30

90 80 70

70 67

60

58

50 41

40

36 31

30

33

26

20

19

10

12 9

22

0 1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

15

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Komputerizace společnosti prostřednictvím věkových skupin v letech 1992 - 2005

3

2005 2,65 2,51

2,5

2,5 2002 2,22 2000 2,18

2

2,55

1997 1,93

2,18

2,3 2,14

2,14

2,12 1,89

1,98 1,92

2 1,91 1,75

1996 1,67 1994 1,62

1,5

1992 1,43

1,55 1,49 1,38

1,67 1,59

1,84 1,74 1,73

1,61

1,43

1,33

1,5 1,46 1,25

1 15-18

19-25

26-35

36-45 věk

16

46-55

1,5 1,34 1,29 1,29 1,29 1,18 1,04

56-

Komparace vybavenosti české populace osobním počítačem a knihovnou s více než 200 svazky ilustruje přelom civilizačních epoch. Vybavování domácí knihovnou trvalo staletí a pro českou společnost a kulturu byl význam knihy a knihovny charakteristický. Revitalizace českého národa a utváření moderní české kultury je bez tištěného slova nepředstavitelné. Osobní počítače potřebovaly k tomu, aby ve vybavenosti předstihly domácí knihovnu necelou generaci. Vývoj disponibility knihovny klesá komplementárně s růstem vybavení osobním počítačem. Překlopení pozice knihovny a počítače symbolizuje krok od civilizace tištěného slova (preindustriální, industriální společnost ) k informační digitální civilizaci. Podobnou komplementární dvojicí je gramofon a přehrávač MP3. Vybavení gramofonem v české společnosti trvale klesá, vybavenost MP3 přehrávačem naopak roste. Ve výzkumu byla poprvé zjišťována a zaznamenána disponibilita set-top-boxu. Byl tak vlastně zachycen počátek digitalizace televizního vysílání v české společnosti.

17

Vývoj disponibility technickými mediálními prostředky ve věkové skupině 15 - 30 let v letech 1992-2005 index 3

Mobilní telefon

Magnetofon

CD přehrávač PC

Gramofon

2,5

Internet

Video 2

1,5

1 1992

1994

1995

1997 rok

18

2000

2002

2005

7. 2. Připojení k internetu

Typ připojení k internetu a zařízení používaná k připojení na internet mají podobný význam jako disponibilita počítače a jeho parametry. Následující dva grafy ukazují jak je česká populace vybavena přístupem na internet. Stále je nejčastější připojení přes modem (35%) a na druhém místě je připojení poskytované kabelovými televizemi. Česká republika zaostává za nejvyspělejšími zeměmi ve vysokorychlostním internetu a tempo jeho šíření v české společnosti je nedostatečné. Pro připojení na internet je výrazně nejčastěji využíván stolní osobní počítač (92% z uživatelů internetu). Vzhledem k vysoké četnosti připojování přes stolní počítač, další možnosti jsou zřejmě spíše doplňující pro nestandardní situace uživatele. Notebook pro připojení používá 16% a mobilní telefon 12%. V případě mobilního telefonu se jedná startující moment, protože teprve v posledních letech se mezi uživateli mobilního telefonu šíří telefony, které umožňují uživatelsky přijatelné používání internetu. Užívání mobilního telefonu pro připojení na internet je pravděpodobně vysoce perspektivní.

19

Typ internetového připojení v domácnosti % 40

35

35

30

25

20 20 15 14

13

12

10

7

5

7 5 0

0 modem- dial up

kabelové připojení

WIFI

ADSL

ISDN

20

GPRS

CMDA

jiný

nevím

Respondenti, kteří mají v domácnosti připojení N=833

Zařízení využívaná pro připojení na Internet % 100 90

92

80 70 60 50 40 30 20 16

10

12 1

0 PC – stolní osobní počí

notebook, laptop, palmtop

21

mobilní telefon

PDA – přenosný kapesní počítač

Respondenti, kteří využívají Internet N=1255

Další dva grafy ukazují jak se od roku 1995 do počátku roku 2006 vyvíjela u české mladé generace disponibilita a vlastnictví připojení k internetu. Zajímavý je pokles podílu mladých lidí, kteří mají „pouze přístup“ k internetu, v důsledku nárůstu mladých lidí, kteří přístup k internetu vlastní.

22

Přístup k internetu (disponibilita) ve věkových skupinách, v letech 1995 - 2005

99 92

% 100

80

89

74

90

68

80 63

70

63 50

60

2005 2002

50

2000

40 30

32

30

29

4

13

16

15 - 18

19 - 23

24 - 30

20

věk

23

1997 1995

Přístup k internetu ve věkových skupinách, v letech 1995 - 2005

%

*

přístup 1995

přístup 1997

přístup 2000

přístup 2002

přístup 2005

vlastní 1995

vlastní 1997

vlastní 2000

vlastní 2002

vlastní 2005

80 70

70 67

60 58 54

50

54

49 43

40

39 36

30

32

31

27

20

22

14

10 4 0

0 3 15 - 18

29

26

26

22

20 20

14

13

11 0 6 19 - 23 věk

5 7 24 - 30

* přístup=možnost někde využívat internet, vlastní=vlastní internetové připojení 24

7. 3. Kompetence k používání nových technologií

Na technologickou vybavenost výpočetní technikou navazuje schopnost tyto technologie používat. Bez této schopnosti jsou nové technologie jen hromadou železa. Čím vyšší podíl populace je schopen nové technologie používat a na vyšší úrovni, tím dochází k rychlejší a hlubší proměně společnosti. Tyto proměny, které lze charakterizovat jako komputerizaci společnosti, nás vedou k informační společnosti. Pro společnost, odborné instituce a komunitu odborníků je proto důležité poznávat stav populace a české společnosti v osvojování dovedností využívat nové technologie. Samozřejmě, že nejde pouze o celkové rozložení v populaci, ale také o to, jaké jsou dovednosti jednotlivých věkových, vzdělanostních a sociálních skupin a jaká je dynamika šíření těchto dovedností. Dovednosti využívat nové technologie patří k fenoménům pro společnost a civilizaci strategickým. Rozvoj lidských zdrojů a společnosti je do značné míry podmíněn rozšířením dovedností využívat nové technologie. Proto při komparaci a hodnocení vyspělosti jednotlivých zemí, patří schopnost populace pracovat s počítačem k jedněm z hlavních ukazatelů.[1] Znalost rozšíření a úrovně dovedností pracovat s počítačem není samoúčelná, protože umožňuje společnosti a jejím institucím vstupovat do procesu šíření dovedností či kompetencí ovládání nové technologie a tento proces pozitivně ovlivňovat.

[1]

Indikátory informační společnosti se zabýval evropský projekt SIBIS.

25

Pojem gramotnost je všeobecně srozumitelný, myslí se jím dovednost čtení a psaní. V posledním desetiletí se využívá všeobecné znalosti pojmu gramotnost a převádí se do jiných oblastí a spojuje se s jinými dovednostmi. Připomeňme např. čtenářskou gramotnost a informační gramotnost. Komputerizace společnosti přinesla také spojení pojmu gramotnost s používáním osobního počítače. Pojem „počítačová gramotnost“ se stal tak běžným ve slovníku uživatelů počítače jako třeba zavináč, vir či e-mail. Jak je v postmoderní době běžné, není pojem používán jednoznačně a ani není jednoznačně definován. Na druhou stranu vysoká dynamika nových technologií nepřeje dogmatům a rigidním definicím. Dynamika hardwarové a softwarové reality vyvolává i obdobnou dynamiku v její reflexi v terminologii a v jazyce, kterým se o světě nových technologií hovoří. Flexibilita a redefinování patří k reflexi počítačové reality. Počítačovou gramotností se obecně myslí kompetence k ovládání a využívání osobního počítače. Při přesnějším vymezování počítačové gramotnosti však již v textech a u jednotlivých autorů nacházíme větší či menší rozdíly. Za méně vhodné vymezení považujeme např. ztotožnění „počítačové gramotnosti“ s dovedností používat konkrétní program konkrétní firmy.

[1]

Za vhodné vymezení počítačové gramotnosti považujeme kompetence,

které umožní jedinci využívat nové technologie pro svůj profesní a osobní život v té míře, kdy se necítí komputerově handicapován, není za digitální přehradou a jeho osobní i profesní rozvoj prostřednictvím počítače je otázkou jeho volby. Počítačovou gramotnost lze operacionalizovat jednoduše či víceméně sofistikovaně, používat více či méně validní indikátory.

[1]

Nelze vyloučit ani vliv sponzorování výzkumu či instituce firmou, která je autorem programu.

26

Počítačovou gramotnost lze zjišťovat řadou způsobů: • analýzou reálných aktivit, realizovaných jedincem, prostřednictvím počítače; • zkoušením (testováním), kdy jedinec prokazuje dovednosti přímo u počítače; • pomocí baterie v níž se respondent vyjadřuje k jednotlivým položkám mapujícím dílčí kompetence; • synteticky, kdy jedinec provádí vlastní sebeevaluaci a deklaruje svou počítačovou gramotnost. Již v samotné podstatě definice počítačové gramotnosti neexistuje ostré vyhranění jevu a tedy i jeho reflexe a měření nedává možnost rigidní a ostré hranice reálné počítačové gramotnosti. Lze vždy říci přesně, kdy se již jedná o počítačovou gramotnost a kdy ještě ne? V našem výzkumu, především z důvodu úspornosti, jsme zvolili techniku sebeevaluace, kdy respondent sám vyhodnotil své dovednosti ovládat osobní počítač a využívat jeho funkce. Pochopitelně, že hlavní slabinou této techniky je subjektivita takového hodnocení. Co je pro jednoho profesionální úroveň, je pro druhého průměrná úroveň. Na druhou stranu zákon velkých čísel má tendenci odchylky zprůměrovat a v rámci celého souboru (1818 respondentů) výpovědi objektivizovat. Naopak výhodou techniky je určitá komplexnost sebehodnocení. Jedinec neposuzuje několik položek baterie či testu, ale do jeho posuzování se promítá celá historie jeho interakce s osobním počítačem. Při zjišťování počítačové gramotnosti je také důležitý účel, pro který je počítačová gramotnost měřena, protože, čím větší přesnost, tím náročnější výzkumný instrument.

27

Pro naše účely sebeevaluce poskytovala dostatečnou přesnost. Naše metodika nedělí soubor na počítačově gramotné a negramotné, ale na ty, kteří využívají počítač na profesionální úrovni, skupinu se základní počítačovou gramotností a na skupinu s průměrnou počítačovou gramotností.

Respondenti na otázku: „Který z následujících výroků nejlépe vyjadřuje Vaši situaci ve vztahu k počítači?“, odpovídali prostřednictvím těchto možností: - počítač nevyužívám a nemám zájem ho využívat - počítač nevyužívám, rád bych ho využíval(a), ale nezvládl(a) bych to - počítač nevyužívám, ale plánuji, že ho začnu využívat - počítač využívám, ale nejsem si příliš jistý, umím jen základní činnosti - nejsem ve využívání počítače začátečník, ale nevyužívám počítač profesionálně - počítač využívám na profesionální úrovni Následující graf ukazuje získané výsledky.

[1]

Nelze vyloučit ani vliv sponzorování výzkumu či instituce firmou, která je autorem programu.

28

Využívání PC % 40

37

35

30

25

21

20

15

17

12 10

5

6

6

rád bych

plánuji využívat

0 a nemám zájem

jen základní

nevyužívám profesionálně

profesionálně

využívám

nevyužívám

29


Z celého souboru používá počítač 70% a 30% tedy nepoužívá. Z celé populace 12% uvádí počítačovou gramotnost na profesionální úrovni, 37% na průměrné úrovni a 21% přiznává pouze základní úroveň. To je základní rozložení počítačové gramotnosti v české populaci. Počítačová gramotnost není pochopitelně rozložená v české populaci homogenně. Základními znaky, které úroveň počítačové gramotnosti diferencují, je věk a vzdělání. V mladé generaci je profesionální a průměrná počítačová gramotnost zastoupena u 75% jedinců a přidáme-li ještě základní počítačovou gramotnost, dostáváme se k 92%. Profesionální úroveň je ve stejné míře zastoupena i ve věkové skupině 31 – 45 let, avšak výrazně méně je zastoupena v této věkové skupině průměrná počítačová gramotnost. V nejstarší věkové skupině jsou všechny úrovně počítačové gramotnosti zastoupeny v ještě nižší míře.

30

Sebeevaluace využívání PC ve věkových skupinách

100% nevyužívám a nemám zájem 90%

17

80%

6

nevyužívám, rád bych, ale nezvládl/a bych to

2 1 4

30% 30% nevyužívá nevyužívá PC PC

8 5

18

8

34

6

70% 29 60%

nevyužívám, ale plánuji

50%

70% 70% využívá využívá PC PC

využívám jen základní 40% 30% 20% 10%

10

21

7 59 19 35

37 nejsem začátečník, ale ani profesionál využívám profesionálně

21 15

12

15 9

0% celek

15 až 30

31

31 až 45

46 a více


7. 4. Získání kompetence – počítačové gramotnosti

Jakým způsobem česká populace k této úrovni počítačové gramotnosti dospěla? Znalosti a dovednosti nezískáváme jednorázově a pouze jedním prostředkem, jednou institucí. Dosažená úroveň je vždy důsledkem působení celé řady kultivačních, vzdělávacích a socializačních institucí, institutů a mechanizmů. Proto jsme respondentovi předložili baterii způsobů, jejichž pomocí lze získat počítačové dovednosti a respondent přiřazoval míru působení dané položky od stupně 1 do stupně 5 (rozhodně ano). Rozložení vlivu jednotlivých položek na počítačovou gramotnost české populace ukazuje graf.

32

Získání dovedností a znalostí pro práci s počítačem rozhodně ano spíše ne nevím, neodpověděl(a) sám metodou pokusu a omylu

spíše ano rozhodně ne

24

od kamarádů či známých, spolužáků

14

vlastním studiem

14

27

na střední škole

11

10

4

v kurzech v zam./veřejný sektor

12

9

31

na vysoké škole

6

6

19

11

9

4

7

v kurzech v zam./soukr. sektor

5

5 21

29 29 29

48

29 29

53

29

55

29

59

od rodičů 3 4 3 5

29

55

v zařízeních pro volný čas dětí a mládeže 2 3 3 3

29

59

29

63

29

67

33

29

25

45

3 4

20%

29

18

54

od vnoučat 0110

29

39

4 2

v kurzech v zam./ nezisk. sektoru 11 2 1

7

15

10

5

3 4 12

0%

3

6

5

5 32

na základní škole

v kurzech mimo zaměstnání

9

22

12

5

8

26

od kolegů v zaměstnání

od vlastních dětí

ani ano, ani ne nevyužívá pc

40%

29 60%

80%

100%


Vzhledem k tomu, že stejnou metodikou byly získávány poznatky i v roce 1997 a 1998

[1]

, lze z komparace

vyvodit vzrůstající význam všech stupňů vzdělávací soustavy. Situace se tak přibližuje standardní situaci, kdy školství připravuje nastupující generaci a zabezpečuje osvojení dovedností a znalostí, které jsou potřebné jak pro profesionální, tak osobní život ve společnosti. O dynamice osvojování počítačové gramotnosti vypovídá i indikátor „znalost počítačové technologie“. V roce 1997 byl reprezentativnímu souboru mládeže předložen znalostní test. Výsledky mezi vysokoškolskými studenty a učni byly propastně rozdílné. Po roce opakovaný test ukázal u učňů znalosti, které převyšovaly rok staré znalosti vysokoškoláků.[2] Podobně jako v případě vybavenosti české populace novými technologiemi lze hovořit o základní nasycenosti, tak také v případě počítačové gramotnosti lze říci, že česká populace je vybavena základními kompetencemi k využívání výpočetní techniky. Tím samozřejmě zdaleka nechceme říci, že každý občan je počítačově gramotný. Takového stavu pravděpodobně nebude ani nikdy dosaženo, vždyť i ve vyspělých západních společnostech jsou nezanedbatelné skupiny populace negramotné v klasickém slova smyslu. Avšak v „nemarginalizovaných skupinách“ je počítačová gramotnost převážně na takové úrovni, že další rozvoj kompetencí je dán volbou jedince a potřebami, které vznikají na základě jeho profesního a osobního života, způsobu života a rozvoje osobnosti.

[1]

Sak, P. Mládež a média v kontextu generací. Výzkumná zpráva z grantu MŠMT ČR. Praha.1998.

[2]

tamtéž

34

Předávání počítačové gramotnosti je již standardní výbavou všech stupňů počátečního vzdělávání. Tím, že informatické vzdělávání již plošně zasáhlo celou nastupující generaci, je vzdělávací proces poznamenán efekty, které jsou tradičně spojeny s plošným působením na populaci. Řadu let bylo seznamování se s možnostmi počítače omezeno na skupiny populace s mimořádným zájmem o počítače. Důsledkem byla vysoká dynamika a efektivita osvojování si možností nových technologií. Tím, jak se rozšiřoval podíl dětí a mládeže seznamující se s výpočetní technikou

a navíc prostřednictvím tradiční školy,

seznamování se s novými technologií se přesunulo od vysoce motivovaných „fandů“ počítače i k dětem s neutrálním či dokonce negativním vztahem k výpočetní technice. Osvojování počítačové gramotnosti již přestává být spojeno s neobvyklými fenomény jako je generační inverze a stává se standardní součástí vzdělávacího procesu.

35

8. Využívání informačních technologií

Technologická vybavenost spolu s počítačovou gramotností představují potenciál, který je však realizován teprve konkrétními aktivitami lidí. Podle toho jaké provozují počítačové aktivity, v jakém kontextu a při realizaci jakých cílů se tato potencialita objektivizuje a promítá do stavu a vývoje společnosti. Proto jsme se také zaměřili na zkoumání reálných aktivit provozovaných českou populací pomocí osobního počítače a internetu. Sledovali jsme na jaké úrovni respondenti s počítačem pracují, jak často, jaký časový objem věnují počítači a internetu, kde s počítačem pracují a jaké činnosti na počítači realizují.

36

8. 1. Využívání osobního počítače

Následující tři grafy ukazují podíly populace pracující s počítačem na třech úrovních: základní, průměrně a profesionální, ale také důvody, proč lidé osobní počítač nepoužívají. U těch, kteří počítač využívají graf ukazuje frekvenci požívání počítače. Následný graf ukazuje rozložení frekvencí v celku populace. Zjišťovali jsme místa, na kterých je využíván počítač a s jakou frekvencí. Na prvních dvou místech jsou bezkonkurenčně zaměstnání a domov. Denní používání na obou místech se blíží třiceti procentům. Všechna další místa jsou okrajová.

37

Využívání PC

100% 90% 80% 70% 60%

nevyužívám a nemám zájem nevyužívám, rád bych, ale nezvládl/a bych to nevyužívám, ale plánuji

17

30% 30%nevyužívá nevyužíváPC PC

6 6

Frekvence využívání PC 21 vyjímečně 3%

50% 40% 30%

využívám jen základní

20%

nejsem začátečník, ale ani profesionál

10%

využívám profesionálně

70% 70%využívá využíváPC PC

občas alespoň 1x měsíčně 7%

37 často alespoň 1x týdně 22%

12

pravidelně denně či téměř denně 68%

0%


Respondenti, kteří využívají PC N=1284

38

Frekvence využívání PC

100% nikdy 90%

vyjímečně

29 občas - alespoň 1x měsíčně

80%

často - alespoň 1x týdně 70%

2 5

pravidelně - denně či téměř denně

60%

16 50%

47 40% 30% 20% 10% 0%

39


Využívání počítače na jednotlivých místech

v zaměstnání

29

7 4

doma

27

20

u kamaráda, kolegy 04 9

21

knihovna, informační středisko 12 6 12

Internetová kavárna 014

27

15

střední škola, učňovské zařízení 2 6 22

1

7 5 11

29

36

29

49

29

50

29

57

29

DDM, kluby mládeže, zařízení pro volný čas 2223

60

29

vysoká škola, kolej 3122

63

29

0%

20%

40%

40

pravidelně často občas výjimečně nikdy nevyužívá pc nevím, neodpověděl(a)

29

60%

80%

100%


Následuje nejvýznamnější znak, sledování aktivit, které jsou na počítači provozovány a v jaké frekvenci. Aktivity realizované prostřednictvím osobního počítače lze klasifikovat podle různých kritérií. My chceme upozornit na vlastnost aktivity, která určuje její význam pro společnost. Aktivity podle toho, čím jsou významné pro společnost, dělíme do tří skupin. 1. rozhodující je podíl populace, která danou aktivitu realizuje Příkladem může být elektronická komunikace. Elektronicky komunikuje 83% lidí ve věku 15-30 let, z věkové skupiny nad 30 let používá elektronickou poštu 50% lidí. 2. rozhodující je podíl dané aktivity realizované počítačem. Dané aktivity je možné realizovat tradičním způsobem bez počítače, avšak způsob s využitím počítače poskytuje natolik výrazné přednosti, že tradiční způsob je víceméně vytěsněn. Ačkoliv danou aktivitu provádí nepatrný zlomek populace, podíl aktivity realizované počítačem ve společnosti se může blížit 100 procentům. Příkladem je práce konstruktérů a vytváření projektů architekty. 3. jde o aktivity exklusivně a nezastupitelně realizované prostřednictvím počítače. Třetím typem jsou aktivity, u nichž neexistuje možnost volby, protože je lze realizovat pouze s pomocí počítače. Nové výpočetní a komunikační technologie umožnily lidstvu průnik do dalších oblastí a aktivit. Příkladem může být kosmický program nebo výzkum DNA. Všechny tři typy aktivit realizovaných prostřednictvím počítače proměňují společnost a směrují ji k informační společnosti a digitálnímu věku.

41

Využívání jednotlivých možností počítače pravidelně

často

občas

psaní textu v textovém editoru vzdělávání obecně poslech hudby na CD encyklopedie, slovníky počítačové hry vytváření a užívání databází kopírování CD, DVD zpracování digitální fotografie poslech hudby ve formátu MP3 jazyková výuka video překládání matematické výpočty počítačová grafika organizace a řízení firmy či sebe prezentace, přednášky programování vedení účetnictví faxování sledování televize animace tvorba PC serverů, jejich testování a návrhy řízení činnosti, měření simulace skládání hudby

výjimečně

nikdy

nevyužívá pc

24 22 13 7 4 7 15 19 13 16 10 13 15 12 21 5 12 17 15 21 7 11 13 15 25 10 12 9 12 27 4 8 19 12 27 5 10 14 9 32 10 8 8 7 38 2 6 10 14 38 3 8 11 10 39 3 5 10 12 40 4 6 7 10 43 3 5 6 11 46 10 5 4 6 46 24 7 10 46 23 5 8 51 6 5 4 4 52 23 4 6 55 13 2 6 58 012 4 62 111 4 63 2112 64 0113 65 0122 66 0%

20%

42

40%

60%

nevím, neodpověděl(a) 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 80%

100%


Následující graf ukazuje využívání možností osobního počítače prostřednictvím nejrůznějších aktivit generacemi. Graf porovnává podíly jedinců realizujících konkrétní aktivitu z mladé generace a z populace nad 30 let. Všechny počítačové aktivity provozuje výrazně více mladá generace, avšak i populace starší třiceti let využívá počítač v širokém spektru aktivit. Většinu počítačových aktivit provozuje více než polovina mladé generace. Nejvíce je počítač využíván na psaní v textovém editoru, pro poslech hudby a pro vzdělávání. Teprve na čtvrtém místě je hraní počítačových her. Tato činnost je nejsilněji závislá na věku, s rostoucím věkem klesá využívání počítače pro hraní počítačových her.

43

Využívání jednotlivých možností počítače ve věkových skupinách

psaní textu v textovém editoru

89

56

poslech hudby na CD vzdělávání obecně

77

43 73

33

encyklopedie, slovníky

71

39

kopírování CD, DVD

69

31

poslech hudby ve formátu MP3

60

19

zpracování digitální fotografie

59

29

vytváření a užívání databází

57

37

video

57

20

jazyková výuka

21

překládání

21

matematické výpočty

21

počítačová grafika

18

prezentace, přednášky

18

programování

55 52 41 40 36 33

11 0

10

31 a více

80

35

počítačové hry

15 až 30

20

30

40

44

50

60

70

80

90

100

%


Využívání PC v letech 1997, 2000, 2002 a 2005 ve věkové skupině 15 - 23 let Tento graf ukazuje jak

Psaní textu v textovém editoru

51

se ve věkové skupině 15 - 23 let vyvíjely počítačové aktivity od

Poslech hudby na CD

41

11

Počítačové hry

roku 1997. U některých aktivit podíl jedinců, kteří

Vzdělávání

19

ji provozují stoupal plynule (počítačové hry, textový editor), u jiných

Encyklopedie, slovníky Překládání

6

období k prudkému

Jazyková výuka

překládání).

59

21 20

9

nárůstu (vzdělávání,

58

20 17 22

Vytváření a užívání databází Matematické výpočty

19 13 10

Počítačová grafika

18 20 16 12 12 12

Programování K prezentaci, k přednáškám

2

45

43 42 39 35

8 6

0

78 60

18 15

20

40

60

2002

1997 jiný PC 81

40 39

2005

2000

86

60

37 33

13

aktivit došlo v určitém

87

51

50

28

93

72 68

80

100 %

9. 2. Využívání internetu

Kvalitativně nové možnosti osobního počítače přineslo jeho propojení do sítě a vzájemné sdílení vytvořených databází, webových stránek a dalších produktů. Možnosti počítačové sítě jsou tak rozsáhlé, že tvoří svébytnou oblast využívání nových informačních a komunikačních technologií. Následující tři grafy ukazují frekvenci používání internetu českou populací, srovnání frekvence používání osobního počítače a internetu. Dále jsou ukázaná místa, na nichž je internet používán a s jakou frekvencí. Místa užití internetu se příliš neliší od míst, na nichž se používá počítač.

46

Frekvence využívání Internetu

100%

1

neodpověděl nikdy

90% 80%

vyjímečně

32

občas - alespoň 1x měsíčně často - alespoň 1x týdně

70%


3 60%

9

50%

19 40%

37 30% 20% 10% 0%

47


Frekvence využívání PC a Internetu

100%

0

1

nikdy

90%

29

32

80% 70%

neodpověděl/a

vyjímečně občas - alespoň 1x měsíčně často - alespoň 1x týdně

2 5

3 9

60%


16 50%

19

47 40%

37 30% 20% 10% 0% PC

Internet

48


Využívání Internetu na jednotlivých místech

doma

19

16

v zaměstnání

22

8 54

u kamaráda 04 7

6 5

22

29

17

39

31

31

v Internetové 014 13 kavárně

49

31

v knihovně 125 11

49

31

ve škole 4 5 4 3

51

31

kdekoliv na 113 9 mobilu

54

31

kdekoliv na 113 4 notebooku

57

31

v zařízení pro 2114 volný čas

59

31

0%

20%

40%

pravidelně často občas výjimečně nikdy nevyužívá Internet nevím, neodpověděl(a)

31

60%

49

80%

100%


Další tři grafy ukazují jak česká populace využívá internet a v jaké frekvenci a porovnává aktivity na internetu mladé generace a starších generací. Nejčastějšími aktivitami je vyhledávání informací a komunikace. V obou směrech jsou využívány různé formy a programy. K tomuto základu se postupně přidávají další aktivity, které s komunikací a informacemi

souvisí

víceméně volně. Jedná se o elektronické verze tištěných deníků a internetové časopisy. Počítačové hry se nehrají pouze s pomocí CD a DVD, ale také na internetu. S menšími četnostmi se již nakupuje přes internet, komunikuje s úřady, spravují bankovní účty a vzdělává. Všechny aktivity provozuje více mladá generace než střední a starší, aktivity se však liší rozdíly mezi generacemi.

50

Využívání jednotlivých možností Internetu I. pravidelně

často

občas

výjimečně

vyhledávání info. prostřednictvím katalogů

nikdy 22

elektronická pošta vyhledávání praktických informací

návštěvy specializovaných serverů

23

30 6

19

7

13 13

9 14

15

11

nevím, neodpověděl(a) 31

5 7

31

10

31

10

10

16

5 5

9

22 16

10

12

15

18

vyhledávání info. fulltext. vyhledávači volné necílené surfování

nevyužívá Internet

15

31

17

31

20

31

tištěná periodika

5

8

13

13

28

31

posílání sms zpráv

6

8

11

12

29

31

7

32

31

33

31

získávání info. pro služební/podnikatelské potřeby komunikace dvou a více lidí

9 7

10 9

9 8

Internetové časopisy 3 5 10 hraní počítačových her 3 8

9

11 14

35

31

13

35

31

nakupování 13 10

17

37

31

rezervace a objednávání vstupenek 13 10

16

37

31

elektronická komunikace s úřady 2 5 8 aktualizace počítačových produktů 4 4 8 vzdělávání pomocí Internetu 23 8 stahování softwaru 2 3 10 0%

51

12

41

31

8

44

31

11

44

31

9

44

31

20%

40%

60%

80%

100%


Využívání jednotlivých možností Internetu II. pravidelně

často

občas

výjimečně

finanční, bankovní operace 3 6

nikdy

7

nevyužívá Internet

6

nevím, neodpověděl(a)

45

31

stahování hudebních nahrávek z Internetu 3 3 8

9

45

31

poslech hudby 2 3 6

10

46

31

poslech rádia 3 3 5

9

47

31

telefonování prostřednictvím Internetu 4 4 4 6

49

31

pomoc při řešení problému s počítačem 12 4

11

49

31

rezervaci letenek a hotelových ubytování 12 5

11

50

31

soukromá inzerce 11 4

11

50

31

9

52

31

stahování filmů 12 4 7

53

31

55

31

sledování televize 112 7

56

31

„randění“ na Internetu 113 5

58

31

publikování na Internetu 112 5

59

31

návštěva stránek zaměřených na erotiku 11 5

tvorba www prezentací 213 6

audiovizuální kontakt s pomocí digitální kamery 013

63

31

dálková správa počítačů nebo zařízení 1112

63

31

tvoření a vedení blogu 0012

63

31

videokonference 0102

64

31

sázení on-line po Internetu 1011

64

31

ostraha objektů 000

66

31

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100 % Všichni respondenti N=1818

52

Využívání jednotlivých možností Internetu ve věkových skupinách I. Graf srovnává využívání internetu mladou generací ve věku do 30 let a populace ve věku nad 30 let. vyhledávání informací prostřednictvím katalogů

85

52

elektronická pošta vyhledávání praktických informací

80

47

volné necílené surfování

77

38

vyhledávání informací fulltextovým vyhledávačem

75

42

návštěvy specializovaných serverů

73

36

komunikace dvou a více lidí

67

20

posílání sms zpráv

64

26

tištěná periodika

58

31

hraní počítačových her

55

22

Internetové časopisy

53

23

stahování hudebních nahrávek z Internetu

48

11

nakupování

23

rezervace a objednávání vstupenek

23

poslech hudby

47 47 45

11

stahování softwaru

42

15

poslech rádia

41

11

vzdělávání pomocí Internetu

40

16 0

10

31 a více

83

50

15 až 30

20

53

30

40

50

60

70

80

90

%


Využívání jednotlivých možností Internetu ve věkových skupinách II. aktualizace počítačových produktů

40

17

stahování filmů

33

získávání info. pro služební/podnikatelské potřeby telefonování prostřednictvím Internetu návštěva stránek zaměřených na erotiku

30

10

elektronická komunikace s úřady

26

pomoc při řešení problému s počítačem finanční, bankovní operace

27

20

26

14

tvorba www prezentací

23

8

rezervaci letenek a hotelových ubytování

23

15

22

4

sledování televize

20

7 15

5

audiovizuální kontakt s pomocí digitální kamery

3

dálková správa počítačů nebo zařízení

2

tvoření a vedení blogu

2

videokonference

2

sázení on-line po Internetu ostraha objektů 1 0

28 28

13

soukromá inzerce

37

32

12

publikování na Internetu

31 a více

34

6

„randění“ na Internetu

15 až 30

10 9 9 6 6

2 3 5

10

54

15

20

25

30

35

40

45

%


Využívání internetu v letech 2000, 2002 a 2005 ve věkové skupině 15 - 30 let

Tento graf ukazuje vývoj ve způsobu využívání internetu mladou generací od roku 2000 do počátku roku 2006. Za pouhých šest let se podíl mladých lidí provozujících na internetu konkrétní aktivitu

E-mail Praktické informace

37

Necílené surfování Specializované servery

ještě vyšší. Například bankovní služby využily v roce 2000 pouhá tři procenta, v roce 2005 27%. Na

Chatování-auditoria Tištěná periodika

24

deset procent v roce 2005 to již bylo

Internetový časopis

42

30 20

Stahování hudby

16

Nakupování

17

53

33

20

47%, tedy téměř každý druhý mladý člověk.

58

33 33

22

Stahování softwaru

67

38

Pracovní informace

internetu nakupovalo v roce 2000

73

33

24

2000 77

38

25

2002

64

49

34

zdvojnásobil až ztrojnásobil, v některých případech byl nárůst

57

2005

80

58

40

SMS zprávy

83

62

44

48

27

47

10

Soukromá inzerce

9

Telefonování

18

32

5 4

Bankovní služby

3

0

55

26

27

10

20

40

60

80

100 %

8. 3. Elektronická komunikace

Nejvýraznější možnosti, které internet poskytuje je získávání informací a komunikace. Elektronická komunikace zásadním způsobem proměňuje lidskou komunikaci, která se vyvíjí od vzniku člověka a patří k aktivitám, které člověka utvářely. Elektronickou poštu využívá 83% mladé generace a 50% populace ve věku nad 30 let. Způsob jak počítačové aktivity mění a promění společnost ukážeme na této dominantní aktivitě a na analýze komunikace a její přeměny na elektronickou. Jedná se o aktivitu, která během pouhých několika let proměnila způsob komunikace lidí a celé společnosti. Komunikace patří k atributům člověka, které ho jako biologického tvora vyvedly z biologické říše do nově se utvářející skutečnosti – společnosti. Největší systémová výhoda člověka je spolupráce a z toho plynoucí „sociální přidaná hodnota“, synergický efekt. Nezbytnou součástí a předpokladem spolupráce je komunikace, takže s rozvojem komunikace se jako důsledek tohoto rozvoje měnila také spolupráce člověka. Dokonalejší a rychlejší komunikace umožňuje vyšší komplexitu společenského systému, se sofistikovanějším způsobem naplňování různých společenských funkcí a sofistikovanější spolupráci ve směru od spolupráce jedinců ke kooperaci subsystémů a propojování společenských procesů. Komunikace existovala a rozvíjela se v přírodě ještě před vznikem člověka a z daného stavu se vyvíjela i komunikace člověka. Nástroji komunikace v přírodě jsou neartikulované zvuky, pachy, mimika, postoje těla. I když i většinu těchto komunikačních nástrojů využívá člověk i dnes, (např. kosmetický průmysl staví na této atavistické komunikaci, v níž žena, většinou nevědomě, dává parfémem signál), komunikace člověka se vyvíjela od neartikulovaných zvuků k sofistikované komunikaci prostřednictvím jazyka a rozvojem řeči.

56

Následné schéma znázorňuje „komunikační událost“ a jednotlivé prvky, které komunikační událost tvoří. Všechny tyto prvky jsou proměnlivé a charakter jejich dynamiky je dvojí. Jedná se o variace u každého komunikátora a u komunikační události. Druhým zdrojem dynamiky je jejich vývoj a historická proměna. Změna jednoho prvku někdy znamená kvalitativní proměnu celé komunikační události. Navýšení příjemců sdělení na 1+x znamenalo vznik masové komunikace, mimo jiné s výrazným dopadem na rozvoj propagandy a manipulace lidí.

Komunikační událost

forma obsah sdělení sdělení

médium

dynamika komunikace

sdělovatel

příjemce

příjemce

sdělovatel

temporalita

prostor

57

Prvky komunikační události Sdělovatel (aktér, kodér, mluvčí, komunikátor). Ve standardní komunikační události se role sdělovatele a příjemce v určité frekvenci střídá. S vývojem komunikace docházelo ke specifikaci obou těchto rolí teprve v případě masové komunikace jsou tyto role zcela odlišné. Sdělovatel vnáší do komunikačního prostoru obsahy, které vyjadřují jeho zájmy. Cílem komunikace je ovlivnit příjemce a ve směru těchto zájmů vytvořit pomocí komunikace mentální a sociální pole, které je ve shodě se zájmy sdělovatele. Masová komunikace těmito možnostmi vlastně proměnila charakter společenského a politického systému. Ilustrací možností masové komunikace ve prospěch zájmu jejího subjektu je až narkotizace veřejného mínění slogany typu „Média jsou hlídací pes demokracie“. Nové technologie postupně tuto situaci zcela mění. Od komunikace od jedince k jedinci ke komunikaci od jednoho zdroje sdělení k mase příjemců přichází nový typ komunikace, v níž se na straně zdroje informace nachází pole subjektů, stejně jako na straně příjemců, přičemž

tato pole stále pulsují výměnou rolí sdělovatele a příjemce. Příkladem může být Wikipedia-

encyklopedie, která je produktem uživatelů internetu a jako zcela nový civilizační fenomén je neustále v procesu tvorby a tvůrčí otevřenosti celému poli uživatelů internetu. Nový charakter komunikace se nepochybně promítne do celého společenského systému a navodí jeho určitou modifikaci odpovídající informační společnosti a digitálnímu věku.

58

Příjemce. Ve standardní komunikační události se jedná o výměnu informace mezi dvěma jedinci. Od tohoto standardu dochází k nárůstu příjemců sdělení k 1+x, přičemž za x můžeme dosadit v limitu až populaci Planety. Např. olympijské ceremoniály sleduje v jediném reálném čase celoplanetární rozptýlené auditorium. Sdělení nemusí být přijato všemi příjemci současně, v tomto smyslu probíhá výrazný vývoj, který proměňuje rozsah a strukturu příjemce sdělení. Během několika let bylo prodáno a snad i přečteno pouze v anglickém jazyce několik miliónů výtisků knihy S. W. Hawkinga Stručná historie času, planetární rozměr mají čtenáři a diváci knih a filmů o Harry Potterovi. Přijetí jednoho sdělení velkou masou lidí se následně promítá do života společnosti. Navýšení na jedné straně komunikace – u příjemce vedlo k masové komunikaci, kdy z jednoho zdroje je působeno na neomezený počet příjemců. K dalšímu posunu dochází u komunikace na internetu, protože se zde prolíná několik nových prvků: celoplanetární auditorium, interaktivita a aktuálnost informací. Tyto vlastnosti vytvářejí předpoklady ke kvalitativně novému politickému systému, který do značné míry spontánně, dříve či později vznikne, navzdory současným politickým elitám.

59

Obsah sdělení tvoří obsah mysli člověka, jeho produkty či informace, které chce předat dalšímu člověku či lidem, bez ohledu na jejich koncentraci či rozptýlení v čase či prostoru. Rozvinutosti člověka a lidské civilizace odpovídá rozmanitost obsahů sdělení, které se pohybují od obsahů velké vědecké knihovny k několika větám dvou známých, kteří se potkají. Elektronická komunikace poskytla nové možnosti, které dále rozšířily obsahové spektrum sdělení. Sdělení jsou svým obsahem velmi různorodá od naprostých banalit až k novým zásadním vědeckým poznatkům. Avšak i banální a osobní e-maily mají sociální a psychickou funkci. Komunikace prostřednictvím těchto e-mailů permanentně potvrzuje jedincům jejich pozici v komunitě, skupině a nepřímo ve společnosti. Obhajování sociální pozice, které bylo od prvobytně pospolné až k preindustriální společnosti velmi reálné, se dále stále více posouvá do symbolické roviny. Oprávněně se internetu říká síť sítí, protože v rámci nejdemokratičtější „polis“ - obce uživatelů internetu existuje velice složitá struktura, takže vedle sdělovaných banalit internet obsahuje např. pro civilizaci nejvýznamnější vědecká sdělení šířená v ad hoc sítích špičkových vědců zabývajících se daným tématem. Problémem a nechtěným produktem elektronické komunikace je zahlcení nejrůznějších diskusí agresivními a primitivními výlevy frustrovaných a zakomplexovaných uživatelů internetu. Tento proud komunikace snižuje efektivitu a možnosti, které elektronická komunikace pro společnost představuje.

60

Forma sdělení. Na počátku standardní komunikační události byla komunikace prostřednictvím všech smyslů. Vkládání médií mezi sdělovatele a příjemce vedlo k redukci formy sdělení na písemnou, audio a vizuální podobu a po delším vývoji médií dochází ke zpětnému pohybu a forma sdělení integruje jednotlivé formy do multimediálního sdělení. Médium. Médiem je vše co přenáší myšlenku či informaci od sdělovatele. Svým způsobem je tedy médiem i jazyk. Ve vlastním významu však za médium pokládáme prostředek, který je mezi sdělovatelem a příjemcem a umožňuje, zprostředkovává jejich komunikaci v jednom směru či obousměrně. Od prvního média - jeskynní kresby paleotického člověka média prošla bouřlivým vývojem a v současnosti informační a komunikační média tvoří páteř nově se utvářející informační společnosti. Současná média znamenají kvalitativní posun všech prvků komunikační události, umožňují výměnu obrovského množství dat v multimediálním formátu on-line či naopak jejich trvalé podržení v čase, jednomu či neomezenému počtu příjemců atd. . Každá proměna média znamenala posun ve vývoji společnosti a člověka a zákonitě tak rozsáhlá proměna média a navýšení jeho možností se promítne do vývoje společnosti a člověka.

61

Dynamika komunikace. Význam komunikace není dán pouze obsahem, ale všemi prvky, kterými se realizuje komunikační událost. Dynamika komunikace znamená rychlost výměny informace mezi oběma partnery, tedy čas, za jaký dostane sdělovatel reakci na své sdělení od komunikačního partnera. Například před zahájením telegrafního provozu mezi Evropou a Amerikou trvalo řadu měsíců než došlo k výměně informací mezi komunikačními partnery. Komunikační a životní pole byly určeny přirozeným časoprostorem. Dynamika komunikace je jeden z prvků, který nás ostře odděluje od minulosti. V současnosti se téměř setřel rozdíl mezi přirozenou komunikací a elektronickou komunikací v kyberprostoru, s tím, že v kyberprostoru neplatí omezení přirozeného světa a komunikace jedinců např. v Evropě a v USA může probíhal on-line v reálném čase. Prostor komunikační události. Základní komunikační událost probíhá tváří v tvář, ale vývoj komunikace znamená rozšiřování prostoru komunikace prostřednictvím médií. V posledních desetiletích klesal podíl komunikace „tváří v tvář“ a v současnosti již zřejmě tato komunikace tvoří zlomek oproti výchozímu stavu. Po zvětšování prostoru komunikace, technologie vytvořily situaci, kdy vlastně prostor a vzdálenost přestávají mít smysl. V komunikaci ani nemusíme vědět, zda hovoříme s člověkem, který je v sousedním domě či v Austrálii. Můžeme hovořit o jakémsi „zhroucení významu prostoru“ pro komunikaci. Naopak nově se objevuje „fenomén hraničního prostoru“ mezi přirozeným světem a kyberprostorem. To je prostor, kde jsou děti po hodinách ve virtuálním světě počítačové hry dopadeny rodičem a „brutálně“ vtaženy do přirozeného světa.

62

Temporalita komunikační události. Komunikační událost probíhá v určitém čase, základní komunikace je tady a teď, ale prostřednictvím médií je přijetí obsahu-informace podrženo v čase. Nové technologie čas komunikace současně stlačují i rozpínají. Rychlost, on-line, reálný čas. Informace v reálném čase jsou informace v čase probíhající události, umožňují do děje této události vstoupit a ovlivnit ji. Dosavadní vývoj lidské civilizace charakterizovala původní dominance reálného času přirozeného časoprostoru, kdy subjektivita děje byla svázána s časoprostorem události. Postupně dochází k rozvolňování mezi časem, prostorem, události a subjektem a v současnosti toto rozvolňování narůstá explozivně. Některé oblasti se z výchozího stavu již zcela vzdálily. Např. světové finančnictví probíhá ve značné míře v kyberprostoru ve vlastním „reálném“ čase. Analýza vlivu nových technologií na proměnu komunikace ilustruje vliv nových technologií v konkrétní oblasti. Podobně však ovlivňují nové technologie člověka, společnost a lidskou civilizaci i v dalších oblastech a v souhrnu proměňují i samotné tyto entity – člověka, společnost a lidskou civilizaci. Za pouhých pět let se ve věkové skupině 15 – 30 let počet uživatelů elektronické pošty zdvojnásobil a nyní jí používá 83% jedinců z této věkové skupiny. Internet je především nástrojem získávání informací a komunikace. Od tohoto jádra se odvozují další aktivity, seznamování, virtuální erotika, hledání zaměstnání apod.

63

E-maily v průběhu jednoho týdne Zjišťovali jsme počet odeslaných mailů a počet lidí, jimž je odeslán e-mail v jednom týdnu. Tyto hodnoty byly převedeny do několika kategorií od 0 po nejčetnější kategorii 31 a více. Graf ukazuje rozložení četnosti u těchto kategorií. %

100 Průměrné množství e-mailů poslaných respondentem v průběhu jednoho týdne Průměrné množství lidí jimž respondenti zašlou e-mail v průběhu jednoho týdne

80

60

40

19

16

20

14

4

0

7

18

19

12

18 13 11

7

4

0

10

13

1

5 3

2

3

4-5

6-10

11-20

21-30

6

31 a více

Respondenti, kteří uvedli průměrný počet zaslaných e-mailů N=1090 Respondenti, kteří uvedli počet lidí, kterým zasílají e-maily N=1092

64

Země v rámci kterých respondenti komunikují prostřednictvím e-mailu % 70

Po zjištění počtu e-mailů jsme se zaměřili na jejich směrování. Elektronická komunikace přispívá k rozpínání životního pole současného člověka. V současnosti prostřednictvím e-mailů 60

komunikuje v rámci České republiky 59% populace a v rámci Evropy 25%. V mladé generace je

59

podíl mailujících v rámci České republiky a celého světa ještě vyšší. 50

40

30

31 25

20

10

11 8 3

0 Česká republika

Evropa

USA, Kanada

Austrálie

3 Asie

2 Rusko

65

2

2

jižní a střední Amerika

žádná z uvedených

nekomunikuji

nevyužívá internet


Výsledky výzkumu a porovnání dat v časové řadě ukazuje na využívání osobního počítače a internetu velkým podílem české populace v širokém spektru aktivit. Jedná se sice o nepřímou závislost na věku, ale komputerizační pohyb probíhá i v seniorském věkovém pásmu. Od poloviny devadesátých let má osvojování počítačových aktivit vysokou dynamiku, která byla podložena vytvářením hardwarové a softwarové základny a růstem počítačové gramotnosti v české společnosti. S fázovým posunem vykazovaly stejnou dynamiku od přelomu devadesátých let aktivity provozované na internetu.

66

8. 4. Využívání mobilního telefonu

Dynamický technologický vývoj i prudké rozšíření mezi všechny vrstvy a skupiny populace charakterizuje mobilní telefon. Dnes již původní označení a funkci telefonu významně přesahuje a stal se jedním z nejvýznamnější nástrojů digitalizace a informatizace společnosti. Rozšíření mobilního telefonu proběhlo ještě explozivněji než penetrace osobním počítačem a internetem. Rozmanitost funkcí, které v dnešní společnosti plní mobilní telefon ukazuje graf. Jak ukazuje graf, kromě posílání sms zpráv žádná další aktivita není majiteli mobilních telefonů využívána masově, ale je využíváno celé široké spektrum funkcí současného mobilního telefonu.

67

Využívání jednotlivých možností mobilního telefonu pravidelně

často

občas

výjimečně

nikdy

nevyužívá mobilní telefon

posílání SMS zpráv 51 kalkulátor 5 14 18 hry 3 10 15 13 funkce diáře 10 11 roaming 1 3 9 22 informační služby 1 4 12 19 posílání MMS zpráv 3 5 11 9 fotografování 3 7 8 5 přesměrování hovorů 13 6 13 přístup na Internet (WAP) 3 3 4 12 připojení na Internet 4 3 3 8 GSM-banking 3 6 7 3 posílaní elektronické pošty 4 3 5 6 propojení s počítačem, datový přenos 3 2 5 6 sim toolkit 12 5 7 infraport 12 4 5 diktafon 113 7 bluetooth 22 3 4 přehrávání hudby ve formátu MP3 222 4 poslech rádia 2223 satelitní navigace polohy GPS 0123 faxování 1113 konference více lidí 0112 0%

20%

68


24

7 5 5

21 18 11

40%

33

45 46 55 55 63 69 68 69 72 73 73 75 74 78 79 80 82 82 85 86 86 60%

80%

8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 100%


Využívání jednotlivých možností mobilního telefonu pravidelně

často

občas

posílání SMS zpráv kalkulátor hry funkce diáře roaming informační služby posílání MMS zpráv fotografování přesměrování hovorů přístup na Internet (WAP) připojení na Internet GSM-banking posílaní elektronické pošty propojení s počítačem, datový přenos sim toolkit infraport diktafon bluetooth přehrávání hudby ve formátu MP3 poslech rádia satelitní navigace polohy GPS faxování konference více lidí

výjimečně

nikdy

56 20

6 15 4 10 17 10 12 14 2 3 10 24 1 4 13 20 3 6 11 10 3 7 9 5 13 6 14 3 3 4 13 4 34 9 3 6 7 4 44 5 7 32 6 6 13 5 7 13 4 6 114 8 32 3 4 222 4 322 3 0123 1113 1113 0%

20%

69

nevím, neodpověděl(a) 26

7 5 5

23 20 12

40%

35

49 50 60 60 68 75 74 75 78 79 79 82 80 85 86 87 89 89 93 94 94 60%

80%

100%

Respondenti. kteří využívají mobilní telefon N=1672

9. Pozice a význam osobního počítače

Co osobní počítač a internet znamenají pro současného člověka, jaká je jejich pozice v současném životě? O tom vypovídají následující dva grafy. První přináší výpovědi respondentů o tom, co znamená nevyužívat počítač. Jako nejvýraznější nedostatek je chápána nemožnost získat praktické informace, omezenost na mainstreamová média při získávání informací a horší přístup ke vzdělání. Tato omezení pociťuje od 56% do 42% respondentů. Nezanedbatelná část populace však již pociťuje jako handicap nemožnost nákupu prostřednictvím internetu či zajišťování poplatků a spravování účtů. Druhý graf vypovídá v čem jsou přínosy internetu. Opět jsou na předním místě informace o světě a společnosti a možnost vzdělávat se. Nově se však ukazují pozitiva spojená s novou „virtuální sociabilitou“. 30% respondentů jako přínos internetu uvádí

„pocit sounáležitosti“ a 20% respondentů

uvádí, že přínosem

internetu je „překonání osamocení“. Nezanedbatelná část populace také vidí potenciál internetu ve zlepšení pozice na trhu práce a získání a udržení zaměstnatelnosti.

70

Negativa způsobená tím, že člověk nepracuje s počítačem rozhodně ano ani ano, ani ne rozhodně ne Obtížněji získává potřebné praktické informace

spíše ano spíše ne nevím, neodpověděl(a)

23

Nemá možnost získat jiné informace než z běžně dostupných médií

33

19

Má horší přístup ke vzdělání

31

14

Obtížněji se orientuje ve stavu a vývoji světa

6

Obtížněji komunikuje s úřady

5

22

10

14

Obtížněji se mu komunikuje s přáteli a známými 4

11

10%

71

27

39

27

30%

40%

46

50%

60%

3

15

4

70%

4

6

5

35

24

3

16

22

31

16

20%

22

27

13

13

26

18

11

15

18

18

20

13

Obtížněji se mu nakupuje zboží a objednávají služby 3

0%

12

28

8

Obtížněji se mu platí poplatky a spravuje účet

13

4

2

80%

90% 100%


Přínos Internetu rozhodně ano

spíše ano

ani ano, ani ne

Potřebné informace o společnosti a o světě

21

Možnost vzdělávat se

21

Potřebné profesní informace

spíše ne

37

Vyšší schopnost najít, získat a udržet si práci

16

10

Orientaci na trhu práce a pomoc při hledání zaměstnání

9

Překonání osamocení

7

16

16

16

Citové uspokojení 3 5

11

19

Erotické a sexuální uspokojení 22 4

11

11

14

11

12

14

22

18

16

72

17

19

13

0%

16

27

14


18

35

25

Pocit sounáležitosti

rozhodně ne

13

25

19

32

18

36

23

38

59

77

20%

40%

60%

80%

100%


Co lidé očekávají od internetu do budoucna a to jak pozitivního, tak negativního, to byly dvě volné otázky, na které respondenti odpovídali. Nejčetnější odpovědi pozitivního očekávání směřovaly do oblastí informací a komunikace. Negativní očekávání jsou spojená s nebezpečením ztráty osobních kontaktů, izolovaností, odcizením a s vytvořením závisloti na PC.

73

Pozitivní očekávání od Internetu Otevřená otázka: Co pozitivního do budoucna očekáváte od Internetu? 28%

informace - více, větší rozsah, přístupnější, kvalitnější, přesnější, dostupnější (najdu vše,co potřebuji); zajímavosti - více, novinky, zprávy, větší rozhled po světě

15%

komunikace - lepší, snadná, rozšířenější, nejen v ČR, mezinárodní

9%

cena - levnější, nižší, dostupnější, zadarmo

8%

dostupnost/rozšířenost/pokrytí - více, v každé domácnosti, na více veřejných místech, i v malých obcích, kdekoliv, celosvětově, dostupnost, rozšířenost, pokrytí

7%

vzdělávání - lepší, nové možnosti, více, lehčí způsob; vzdělanost - větší; zkvalitnění studia; dálkové studium, učení přes IT (maturitní otázky, slohové práce)

7%

služby – více, nové služby, rychlejší, přehlednější

6%

rychlost - zvýšení, bude rychlejší, zrychlení přenosu dat

4%

usnadnění/zjednodušní - života, práce, komunikace,

3%

zaměstnání, práce - přes Internet, možnost pracovat doma, větší nabídka

3%

další rozvoj, vývoj, zdokonalování, zlepšení

2%

osobní důvody – pořídám si ho, naučím se s ním, budu ho víc využívat, budu nezávislý

74


Negativní očekávání od Internetu Otevřená otázka: Domníváte se, že rozšíření Internetu a zvýšení intenzity jeho využívání přinese do života také něco negativního? 13%

izolovanost - osamocenost, omezení osobního kontaktu, odcizení, uzavřenost

9%

komunikace - bezkontaktní, pouze přes PC, ztráta schopnosti se bavit v reálu/normální komunikace, neschopnost se domluvit jinak než přes Internet, komunikace - bezkontaktní, pouze přes PC

7%

závislost - na PC, Internetu, surfování, hrách

5%

soukromí - menší, narušení soukromí, snadné vyhledávání bydliště uživatele Internetu

4%

čas - ztráta času, likvidace volného času, zabírá čas, moc času u PC, méně času na jiné věci/ostatní aktivity

4%

hackeři/zneužívání - nabourání do PC a dělání problémů, zneužívání dat

4%

násilí - více, zvýšení kriminality, návody na sestrojení výbušnin, terorismus, šíření rasismu/poplašných zpráv, vyhrožování; snazší komunikace mezi lidmi v organizovaném zločinu násilí - více, zvýšení kriminality

4%

zdravotní problémy - zrak, páteř, záda, psychické problémy, nervozita; zhoršení zdraví

3%

viry - více

3%

pohyb - omezení, málo pohybu/sportu, zhoršení fyzické kondice

3%

negativní vliv na děti a mládež

2%

erotické stránky - přístup nezletilým

2%

doma - sedět u PC/Internetu, nechodit ven/za kulturou/na diskotéKy/do kaváren/do hospod/na návštěvy/jiné aktivity

2%

nepravdivé zprávy - větší šíření, tajné informace, podvody, korupce, černý trh

2%

ztráta reality z důvodu průniku do virtuálního světa, virtuální vztahy, partnerský vztah/seznamování přes Internet

2%

pohlcení Internetem - z lidí stanou roboti (ovládne nás technika), nikdo dnes neudělá bez počítače ani ránu, zapomenou psát ručně, vše se bude dělat na PC Respondenti, kteří využívají Internet N=1255

75

10. Bariéry ve využívání nových technologií

Naprostá většina české populace již používá jak osobní počítač, tak internet. Přesto 30% populace osobní počítač nepoužívá. Této části populace hrozí, že se ocitnou za digitální přehradou a stanou se obětí sociální excluse anebo přesněji, že stávající excluse se bude petrifikovat. Lze se domnívat, že právě pro značnou část z těchto 30 % občanů je odepřen vstup do kyberprostoru a aktivity ve virtuální realitě.

76

10. 1. Osobní počítač

Těm respondentům, kteří uvedli, že nepoužívají počítač, byla položena otázka proč PC nepoužívají. Protože rozhodnutí není nikdy výsledkem jednoho důvodu, byla respondentům předložena baterie důvodů, proč počítač nepoužívá. Sílu každého důvodu respondent vyjadřoval pomocí pětistupňové škály. Ukázalo se, že všechny důvody uvedené v baterii byly legitimní a ovlivňují distanci respondentů od počítače. Sestupně jsou uváděny důvody: nemá doma počítač, neumí s počítačem, počítač je drahý, počítač nezajímá, ovládání počítače je příliš náročné, v zaměstnání počítač nepotřebuje.

77

Důvody, které ovlivňují, že respondent nevyužívá PC rozhodně má vliv ani nemá vliv, ani má vliv rozhodně nemá vliv

spíše má vliv spíše nemá vliv nevím, neodpověděl(a)

52

Nemám počítač doma

Neumím s počítačem pracovat

13

50

Počítač je drahá investice na kterou nemám peníze

14

44

Počítač mě vůbec nezajímá

17

36

13

Práce s počítačem je příliš náročná

30

16

V zaměstnání počítač nepotřebuji

32

12

0%

78

20%

7 4

40%

16

7

12

10

9

12

8

60%

21

7

4

11

3

18

12

22

17

15

31

80%

4

5

6

10

100%

Respondenti, kteří nevyužívají počítač N=526

10. 2. Internet

Skupina lidí, kteří nevyužívá internet nejčastěji zdůrazňuje jako příčinu nekompetenci pro práci s internetem, bariéry v přístupu k počítači a internetu, příliš drahé poplatky a názor, že na internetu nic nepotřebuje. Překonání distance mezi jedincem a počítačem a jeho využívání bude v tomto segmentu populace obtížné a tempo osvojování počítače a internetu nebude nadále v české společnosti postupovat tak rychle jako doposud. Lze říci, že subjektivní potencialita komputerizace se do značné míry vyčerpala.

79

Faktory, které mají vliv na to, že respondent nevyužívá Internet rozhodně ovlivňuje ani ovlivňuje, ani neovlivňuje rozhodně neovlivňuje Neumím s Internetem pracovat

spíše ovlivňuje spíše neovlivňuje nevím, neodpověděl(a)

45

Problémy s přístupem k počítači

15

38

Nic na Internetu nepotřebuji

12

34

Poplatky jsou pro mne příliš vysoké

15

31

Nic o Internetu nevím

Problémy s připojením na Internet (technické)

9

18

Styl práce na Internetu mi nevyhovuje

12 0%

11

12

7

11

20%

14 40%

80

12

15

13

13

15

14

14

17

15

12

19

13

29

24

14

13

19

12

15

10

6

12

13

12

21

Nevím kde a jak bych se k Internetu dostal

7

12

31

10

11

17

35

Internet mě vůbec nezajímá

6

9

19

24

14

20 60%

27 80%

100%

Respondenti, kteří nevyužívají Internet N=563

11. Význam a hodnota vzdělání

Evoluce na naší planetě od vzniku homo sapiens probíhá především prostřednictvím člověka a společnosti. Sledujeme-li dosavadní evoluční trajektorii naplňovanou prostřednictvím člověka a směřující k rozvoji sféry rozumu (Chardin, 1990), vidíme vinout se touto historií jako červená nit vzdělávání. Neustále roste podíl vzdělávající se populace, neustále zabírá životní fáze věnovaná vzdělávání větší časový úsek, absolutně i podíl z celku života. Z populace se vyděluje sociální skupina mládež, jejímž hlavním posláním je vzdělávání a profesní příprava. Zároveň roste komplexita vzdělávacího systému a zdokonaluje se jeho infrastruktura. V současnosti získává v Čechách vysokoškolské vzdělání kolem třetiny populačního ročníku. Proces vzdělávání, včetně doktorandského studia, se posouvá k hranicím třiceti let. Význam vzdělanosti a vzdělávání pro společnost dále roste a v soutěži jednotlivých zemí vzdělanost populace a její vědecká úroveň budou rozhodovat o budoucnosti země. Klíčovou se stává modernizace vzdělávacího systému, jednak jeho modifikací primárního vzdělávání do podoby systému otevřeného novým poznatkům, jednak poskytnutím jedincům programu pro celoživotní doplňování nových poznatků v takové podobě, kdy nepůjde pouze o rozšiřování sumy poznatků v jednotlivých vědních disciplínách, ale kdy nové poznatky umožní syntetizovat a prohlubovat komplexní vhled do zásadních kategorií života, společnosti a bytí. Tím se stává nezbytnou modernizace vzdělávacího systému - celoživotní vzdělávání, které obsahuje primární vzdělávání od základní školy po vysokoškolské a dále vzdělávání realizované mimo rámec tradičního vzdělávání. Při modernizaci a dalším rozvoji vzdělávacího systému ve vznikající informační společnost nelze opominout průnik nových informačních a komunikačních technologií do vzdělávání. Vedle prvků vzdělávacího systému vytvářených společností je klíčovým subjektem vzdělávání člověk. Veškeré požadavky na vzdělávací systém a na vzdělanost společnosti stojí a padají s člověkem. Při významu vzdělání pro současného člověka a pro současnou společnost se vzdělávání stává výrazným prvkem životního způsobu, životním cílem, obsahem trávení volného času a výraznou hodnotou. Je tomu skutečně tak? Jakou hodnotu má vzdělání pro člověka na počátku vznikající informační společnosti?

81

11.1. Význam vzdělání Vzdělání - významná a trvalá součást života a životního způsobu české populace Jak hodnotí respondenti význam vzdělání pro sebe a pro svůj život? Vzdělávat se bude ten člověk, pro kterého má vzdělání význam a vzdělávání je součástí jeho životního stylu. Proto je třeba zjistit jaký význam má vzdělání pro českou populaci. Proto jsme respondentovi položili otázku: „Představuje vzdělávání důležitou a trvalou součást Vašeho života a životního stylu?“ Škála: 1 - rozhodně ne, 2 - spíše ne, 3 - ani ano, ani ne, 4 spíše ano, 5 - rozhodně ano.

% 35 32 29

30

25

20 17

15

15

10 6 5 rozhodně ne

spíše ne

ani ano, ani ne

82

spíše ano

rozhodně ano

Vzdělávání jako důležitá součást životního stylu

rozhodně ano 100%

6

6

17

20

spíše ano 6 16

80%

7 4

ani ano, ani ne 4 12

2 2 5

spíše ne 5 5

16

4

rozhodně ne 7

17

13

20

14

4 12 19

27 15

33

14

13

15

60%

64 43

33 42

37 32 27

20%

35

33

15

29

23

32

40%

17

33

32

27

29

26

13

13

28 23

38 31 27

22

24

10 0% celek

muž

žena

zš

vyučen, sš/mat., sš/bez voš maturity

vš

15 - 25

26 - 35

36 - 45

46 - 55 56 a více


Otázka 37

83

Vzdělávání představuje důležitou a trvalou součást (rozhodně ano + spíše ano) života a životního stylu 61% občanů české republiky. Vzdělávání přikládají větší význam ženy ve srovnání s muži (64%; 59%). Význam vzdělávání souvisí s věkem. Mohli bychom hovořit o generačních specifikách. V mladé generaci do 35 let je závislost nepřímá, se stoupajícím věkem klesá význam vzdělání. Ve střední generaci (36-55 let) je význam vzdělání zhruba stejný a u starší generace (nad 55 let) je význam vzdělání opět nižší. Kromě vlivu věku se zde projevují zřejmě také jiné faktory. Nejvyšší význam přikládají vzdělávání respondenti z nejmladší věkové skupiny 15-25 let. Pro 75% respondentů z této skupiny představuje vzdělávání důležitou a trvalou součást života a životního stylu. Jde o skupinu, jejíž značná část studuje a je tedy pro ni vzdělávání „pracovní náplní“. Jiná je situace ve skupině 46-60 let, ve které opět význam oproti předchozí věkové skupině vzrůstá. Jednou z příčin tohoto vyššího hodnocení by mohla být společenská změna, která zastihla tuto věkovou skupinu v jejich profesně vysoce produktivním věku. Na tuto změnu musela značná část reagovat změnou zaměstnání, rekvalifikací a doplňováním vzdělání. Ve věkově skupině 56 let a více opět význam vzdělávání klesá. Jde o skupinu, ve které je značná část již v důchodu nebo se do něj v blízké době chystá. Důvodem pro vzdělávání tedy již nemohou být příliš důvody spojené s vykonáváním profese (uplatnění na trhu práce, uplatnění se v zaměstnání), ale spíše zájem o vzdělání jako takové. Při komparaci skupin podle dosaženého vzdělání je třeba mít na zřeteli specifičnost skupiny se základním vzděláním. Tato skupina je do značné míry tvořena studenty středních škol, jedná se o skupinu s nenaplněným vzdělanostním potenciálem.

84

Význam vzdělávání v životě a v životním stylu stoupá s dosaženým vzděláním. Podíváme-li se na graf, který ukazuje průměry významu vzdělání ve vzdělanostních skupinách, vidíme růst směrem k nejvyššímu, tedy vysokoškolskému

vzdělání.

Rozdíl

mezi

lidmi

se

středoškolským

vzděláním

bez

maturity/vyučen

a

s vysokoškolským vzděláním, pro které je vzdělání důležitou a trvalou součástí (22%;91%) je 69%. Vzdělávání má vysoký význam pro věkovou skupinu se „základním vzděláním“. Jde o skupinu jejíž značná část ještě nedosáhla nejvyššího formálního vzdělání, kterého ve svém životě dosáhne. Jistým protikladem této skupiny je skupina

„vyučených a středoškolské vzdělání bez maturity“. U této skupiny je naopak

nejnižší potenciál k dalšímu formálnímu vzdělání. Ze všech sledovaných skupin tato skupina přikládá vzdělávání nejmenší význam. Největší význam vzdělávání přikládá nejvzdělanější skupina „vyšší odborné vzdělání a vysokoškolské“. Pro 91% z této skupiny přestavuje vzdělávání trvalou a důležitou součást života a životního stylu. Dosažené vzdělání již svým způsobem vypovídá o hodnotě, kterou tito respondenti vzdělávání přikládají. Změny, které můžeme pozorovat v pozici vzdělání ve společnosti a pro život lidí jsou neseny mladou generací žen. Tato sociodemografická skupina je nejsilnějším motorem společenských změn. Vzdělanostní kulturní kapitál není ve společnosti rozložen plošně, společnost není v tomto smyslu homogenní, ale diferencována podle řady znaků.

85

V procesu socializace jsou v jednom směru přenášeny společenské obsahy na jedince. Tento makrospolečenský pohyb je reálně naplňován prostřednictvím segmentů sociálního pole jedince. Určité hodnoty a entity

a jejich utváření mají transgenerační charakter. Vzdělání jako hodnota, jak ukazují empirické

poznatky, patří k takovým fenoménům. Nejen tedy vzdělání jako strukturovaný systém poznatků, ale interiorizace významu a hodnoty vzdělání ve struktuře osobnosti je součástí kulturního kapitálu sdíleného a vytvářeného generačně. Vzdělání jako součást životního způsobu, životní dráhy a hodnotové orientace je součástí kulturního kapitálu jedince, rodiny, rodu, společnosti. Z některých vrstev společnosti je menší podíl dětí na středních a vysokých školách ne primárně z důvodů nižších intelektových schopností a talentu, ale důvodem je především nižší kulturní kapitál těchto vrstev, rodin a dětí. Vztah ke vzdělání a pozice vzdělání v české společnosti a v životě občanů české společnosti představuje bohatství a systémovou výhodu české společnosti. V informační postindustriální společnosti vzdělanostní kulturní kapitál představuje naprosto nezbytný předpoklad další existence a vývoje společnosti. Jaké jsou důsledky nízkého kulturního vzdělanostního kapitálu ilustruje pozice romského etnika v naší společnosti. Hodnota vzdělání a význam vzdělání jako trvalé a významné součásti života a životního způsobu silně koreluje nejen s dosaženou úrovní vzdělání samotného jedince, ale i s dosaženou vzdělanostní úrovní rodičů. Pozoruhodné je, že empirické výsledky ukazují dokonce silnější vliv vysokoškolského vzdělání matky než otce.

86

Souvislost mezi vzděláním rodičů a hodnocením významu vzdělávání pro život (rozhodně ano)

% 70

jedinec 60

matka 50

otec 40 30 20 10 0 základní

vyučen

maturita

vzdělání

87

vysokoškolské

Výsledky empirického výzkumu ukázaly v malém měřítku české společnosti fenomény a procesy analogické globálnímu civilizačnímu rozměru. Vzdělanost je rozvíjena na bázi sociokulturního kapitálu rodiny, který je budován po řadu generací a z generace na generaci předáván. Přenos na ose generací je pro sociokulturní základnu vzdělávání základní, současně však je tento kapitál jedince sycen i dalšími složkami společnosti, takže i jedinec s nízkým sociokulturním kapitálem své rodiny může své vzdělání odstartovat z báze sociokulturního kapitálu společnosti.

88

11.2. Důvody ke vzdělávání

Jaké jsou důvody k dalšímu vzdělávání? Odpověď na tuto otázku jsme hledali pomocí následující otázky. „Mají vliv na to, že se vzděláváte i mimo rámec vzdělávací soustavy od základní po vysokou školu následující důvody?“ Škála: 1 - rozhodně ne, 2 - spíše ne, 3 - ani ano, ani ne, 4 - spíše ano, 5 - rozhodně ano. Respondent se vyjadřoval ke každému druhu motivace pomocí pětistupňové škály.

Jednotlivé položky z baterie motivací lze zařadit do skupin podle charakteru motivace.  vzdělávání není prostředkem k něčemu, ale samo je cílem (vzdělávání uspokojuje);  vzdělávání není cílem, ale prostředkem, avšak k odlišným cílům; cíl je směrován k vlastní osobnosti (udržení a rozvoj rozumových schopností, pro poznání sebe sama, chci být vzdělaný);  cíl je zaměřen k nějakému společenskému atributu ideového zaměření (pro orientaci ve vědě a kultuře je nutné se stále vzdělávat, vstup do EU klade nové požadavky na vzdělávání); 

vzdělávání je zaměřeno k nějakému pragmatickému cíli (existenční, musím mít doklad o vzdělání (diplom, certifikát), profesní, abych mohl(a) vykonávat svou profesi musím se stále vzdělávat, pro uplatnění na trhu práce je nezbytné se stále vzdělávat).

89

Důvody vzdělávání rozhodně ano

spíše ano

ani ano, ani ne

spíše ne

rozhodně ne

udržet a rozvíjet rozumové schopnosti

34

41

chci být vzdělaný

36

37

pro orientaci v současné společnosti

28

uplatnění na trhu práce pro orientace ve vědě a v kultuře

vzdělávání mě uspokojuje

28

21

pro poznání sebe sama

20

existenční

14 0%

20%

90

16

29 21

6

6

16

22

9

8

21 14

21

25

19 8

17

40%

4 4

16

20

33

24

vstup do EU

11

36

18

finanční

11

39 29

4 4

17

35

22

profesní

15

43

30


17

6

6

7 9

12

21

9

19 37

60%

80%

100%

Respondenti, kteří se vzdělávají N=1461

Výzkum přinesl překvapivé výsledky v tom, že pragmatické důvody vzdělávání jsou méně časté či méně důležité. Na prvních dvou místech motivace ke vzdělávání jsou „chci být vzdělaný“, „vzdělávání mi pomáhá udržet a rozvíjet rozumové schopnosti“. Také cílovost vzdělávací aktivity je velmi častá. Tato motivace je nejlepší. Není lepší motivací pro aktivitu než to, že nás uspokojuje. V kategorii chci být vzdělaný je obsažen společenský aspekt, protože implicité je zde často obsaženo, že jedinec chce být vzdělaný pro své okolí. Nechce být vnímán jako nevzdělanec či hlupák, protože často je zaměňována inteligence a vzdělanost. Zajímavé výsledky také přináší komparace motivační struktury ke vzdělávání žen a mužů.

Motivace ke

vzdělávání je více zakotvena v nepragmatických důvodech. Tento rozdíl je patrný především mezi muži a ženami v Praze. Tento rozdílný přístup ke studiu je patrný i mezi studenty vysokých škol. Výsledky ukazují na motivační specifika ženy. Rozdíly v četnostech jednotlivých motivací mezi muži a ženami lze obecně charakterizovat jako větší instrumentálnost vzdělání pro muže a výraznější význam vzdělávání jako cílové aktivity pro ženy. Význam vzdělání, jeho hodnota je významnou kategorií a výzkumné poznatky o pozici vzdělání v hodnotové orientaci lidí jsou důležitou výpovědí o společnosti. Kategorie vzdělání je však obsahově bohatá a strukturovaná a je možné se pokusit o výpověď o obsahově struktuře vzdělání. Co se skrývá za významem vzdělání, co se skrývá za výpovědí respondentů, o významnosti vzdělání. Motivace, důvody ke vzdělání rozkrývají významovou strukturu vzdělání. Posun od obecného významu vzdělání, k jednotlivým položkám, které sytí tuto obecnou kategorii přináší zásadní poznatky ve vztahu k věkovým a vzdělanostním skupinám a k vývoji české společnosti.

91

Výzkumné poznatky však mají odlišný charakter než ten, který by vyplýval z uvedené specifičnosti. Od 15 let do 30 let roste význam vzdělání pro poznání sebe sama, dále význam vzdělávání jako cílové kategorie, kdy samo vzdělávání uspokojuje, baví a zajímá. Pro mládež také klesá význam vzdělávání jako prostředek pochopení vědy a kultury a současné společnosti. Jediný důvod ke vzdělávání má největší význam pro mládež ve věku 15 – 18 let (spolu se seniory) - „chci být vzdělaný“. Tato kategorie má ve své konotaci řadu rovin. Mohu chtít být vzdělaný abych:  rozuměl světu, společnosti, sobě, druhým;  byl méně manipulovatelný;  měl společenskou prestiž;  lépe se uplatnil ve společnosti a na trhu práce;  byl lépe profesně vybaven To vše a další obsahuje důvod „chci být vzdělaný“. Pozoruhodný je vysoký význam vzdělávání pro orientaci v současné společnosti, ve vědě a kultuře u generací nad 50 let. Tyto generace také charakterizuje výrazně nižší profesní a finanční význam vzdělávání a význam pro uplatnění na trhu práce. Pro celou českou populaci jsou významnější jiné důvody než pragmatické, u mladé generace je motivační struktura ke vzdělávání naopak posunuta od celku populace směrem k pragmatismu. To znamená, že vzdělání má význam spíše zprostředkovaný, jako nástroj k dosahování jiných cílů.

92

12. Formy vzdělávání

Vývoj ve 20. století byl charakterizován také vývojem médií a růstem jejich významu pro společnost. Média se také uplatnila v oblasti vzdělávání a rozhlasové a televizní vzdělávání se stalo pojmem. V informační společnosti lze očekávat další profilování médií pro oblast vzdělávání. Jak vnímají lidé význam tradičních elektronických médií a nové vzdělávací formy spojené s novými informačními a komunikačními technologiemi jsme zjišťovali otázkou: „ Jsou pro Vaše vzdělávání významné vzdělávací pořady v rozhlase, televizi a e-learning“? Překvapivé je nízké hodnocení rozhlasu, který předstihl dokonce e-learning, forma která do společnosti teprve proniká a existuje pouze několik let. Hodnocení významu, zájem a míra nakolik forma vzdělávání vyhovuje respondentům jsou víceméně v souladu. Televizní vzdělávání je nejméně závislé na úrovni vzdělání a proto pro lidi s nízkým vzděláním je nejpřístupnější. Pozice e-learningu je silně závislá na věku a na vzdělání. S klesajícím věkem a s rostoucím vzděláním roste význam e-learningu. Hodnocení významu e-learningu skupinou bez maturity naznačuje i trendy do budoucna. Význam a využívání e-learningu v následující etapě poroste ve vzdělanostních skupinách s maturitou a s vysokoškolským vzděláním. Zde se naznačují obrysy další vrstvy digitální přehrady. Tak jak bude růst význam e-learningu, úměrně tomu bude klesat přístup ke vzdělání a disponibilita vzdělanostním fondem pro určité sociální a vzdělanostní vrstvy populace. Zájem o jednotlivé formy vzdělávání je pochopitelně diferencovaný. Největší zájem je o klasickou, staletími rozvíjenou a prověřenou formu fyzické třídy s učitelem. Na druhém místě je televizní vzdělávání a téměř stejný zájem je o e- learning. Zcela se propadá zájem o rozhlasové vzdělávání, které má v české společnosti velkou tradici a v minulosti řada vzdělávacích pořadů měla vynikající odbornou a didaktickou úroveň. Hlasem z minulosti je stále ještě přežívající pořad udržující si původní úroveň – Meteor.

93

Význam jednotlivých forem vzdělávacích pořadů

100% 90%

2


4

10

20

nemám zkušenost, neznám rozhodně ne spíše ne

80%

35

ani ano, ani ne

70%

42

25

spíše ano rozhodně ano

60% 50% 40%

17

30 18

30% 20% 10%

24

12

9

13

13

5

6

Rozhlasové vzdělávací pořady

E-learning

11

0% Televizní vzdělávací pořady

94


Význam televizních vzdělávacích pořadů

rozhodně ano spíše ne nevím, neodpověděl(a) 100% 90%

2

2

20

24

2 17

spíše ano rozhodně ne 2 26

80% 70% 60%

27

50% 40%

21

2

1

16

17

3

31

16

19

16

30% 20% 10% 10 0% celek

26 13

7 muž

2

22

19

20

17

26

27

23

28

18 29

26 22

2

16 22

24

2

22

10

23

12

22 13

15

zš


vš

25

25

23

16

26

19

14

26

22

10

11

15 - 25

26 - 35

7

5 žena

3

23

19

18 17

1

27

23 25

ani ano, ani ne nemám zkušenost, neznám

36 - 45

10

13

46 - 55 56 a více


95

Význam rozhlasových vzdělávacích pořadů

rozhodně ano spíše ne nevím, neodpověděl(a) 100%

4

4

4


7

3

5

ani ano, ani ne nemám zkušenost, neznám 3

90% 80%

35

37

30

33

70%

45

4

4

2

4

35

33

34

34

7 27

43

39

60% 31

50% 30 40%

31

12 14

10%

13

0%

5

4

5

celek

muž

žena

12

12

13 22

7 9

12

6

4


10 11

11 1 zš

23

37

11

12 11

31

28

28 11

35

23

30% 20%

36

30

5 vš

3 15 - 25

10 13 5 26 - 35

15 10 12 2

36 - 45

19 11 6

7

46 - 55 56 a více


96

Význam e-learningových vzdělávacích pořadů

rozhodně ano spíše ne nevím, neodpověděl(a)


100% 90%

9

8

11

9

10

5

29 42

30

40

50%

20% 10% 0%

22

16

19

12 9

9

celek

17

7 muž

11

14 18

6 žena

9

1 zš

5 3 2 vyučen, sš/bez maturity

28

22

12 10 sš/mat., voš

9 vš

64

17 13

6 15

47

20

20

6

33

23 20

18

19

45

22

13

6 11

39

59

30%

4

44

60%

40%

7

12

80% 70%


9 15 - 25

17

22 19 7 13

10

5

6

9 26 - 35

4

36 - 45

7 2 4 1

46 - 55 56 a více


97

Do jaké míry vyhovují jednotlivé formy vzdělávání

100% 90% 80%

7 0 8

7 0 13

22


8 1

nemám zkušenost, neznám rozhodně ne

4 11

70%

3

spíše ne

28

15

ani ano, ani ne spíše ano 29

60%

33 50%

23 31 9

40% 30%

rozhodně ano

37 32

16 17

20%

15 10%

12 10 6

0%

učitel a třída v osobním kontaktu

televizní vzdělávání

e-learning

98

4 rozhlasové vzdělávání


Zájem o jednotlivé formy vzdělávání

100% 90%

10 0

80%

9 0

19

19

2

28

nemám zkušenost, neznám rozhodně ne spíše ne

35

70% 19

60%


9 0

ani ano, ani ne spíše ano

30

rozhodně ano 17

50% 18 40% 30%

10

12

27

13 19

20%

26

14 16

17 10% 10

12 9

0% učitel a třída v osobním kontaktu


e-learning

99

3 rozhlasové vzdělávání


Do jaké míry vyhovují jednotlivé formy vzdělávání a zájem o tyto formy

rozhodně ano spíše ne nevím, neodpověděl(a) 100% 90% 80%

7 0 8 4

10 0

11

28


7 0

22

13 19

70%

3

15

33

17

30%

9

32

16

15 10

12

10

6

0% televizní televizní vyhovují zájem vzdělávání V vzdělávání Z


27

13

26

17

učitel a učitel a třída vyhovují zájem třída v osobním učitel a třída v osobním kontaktu Z v kontaktu osobním V kontaktu

35

31

37

20% 10%

28

23

10 19

2

9 0

29

18 40%

19

8 1

30

19

60% 50%

9 0


17

14

12

12

4

3

16 9

e-learning e-learning Z vyhovují zájem V

e-learning

rozhlasové rozhlasové vyhovují zájem vzdělávání V vzdělávání Z

rozhlasové vzdělávání


100

Po zkoumání zájmu, hodnocení významu a zjišťování nakolik forma vyhovuje jsme přešli ke zjišťování reálných vzdělávacích aktivit prostřednictvím nejrůznějších forem. Jedná se o aktivity v rámci celoživotního učení. Na prvním místě je vzdělávací forma, která ve vzdělávání lidstva dominuje minimálně od vynalezu knihtisku a rozšíření gramotnosti. Denně se vzdělává prostřednictvím studia odborné literatury 9% populace a týdně 19%. Všechny ostatní formy využívá několik procent respondentů. E-learning denně používá 2% a týdně 6% respondentů. Jaké možnosti počítače jsou v e-learningu využívané? Nejčastěji je používán elektronický slovník, který již zcela pronikl do intelektuálních činnosti českých lidí, používá ho 44% populace. 25% využívá vzdělávacích programů obecně na CD a DVD a na internetu 19%. Programy s jazykovou výukou využívá 22% populace. Další položky baterie ukazují rozmanitost využívání e-learningu. Za jakým účelem jsou vzdělávací možnosti počítače a internetu využívané? Na prvním místě se jedná o získání odborných informací. Velmi rozšířené

je využívání internetu ke zpracování úkolů, referátů (35%

z celku populace) a zpracování seminárních, bakalářských, diplomových prací a doktorandských prací (21%).

101

Vzhledem k tomu, že tyto aktivity se koncentrují převážně ve věkové skupině 19 – 25 let, studium a plnění úkolů studia se dnes děje prostřednictvím internetu. Tento jev má i negativní stránku u řady studentů se jedná spíše o ověření počítačové gramotnosti a o kompetence nalézt a zkopírovat cizí text, než o tvůrčí zpracování tématu. Internet se také již stal významným pomocníkem při hledání odborných pramenů a při kontaktech s knihovou. Konkrétní otázka na využité e-learningové kurzy zpřesňují předchozí obecně položenou otázku a potvrzuje prioritu výuky jazyků na počítači. Co lidi přivádí k e-learningu, jaký je počáteční podnět? Téměř polovina respondentů uvádí, že k elearningu se dostali sami. Překvapivě na druhém místě je zaměstnavatel, kterého uvádí 28% respondentů. V rámci dalšího profesního vzdělávání zaměstnavatelé již poměrně často používají e-learning. Školství, od základní po vysokou školu, hraje poměrně malou roli při uvádění žáků a studentů do světa e-learningu.

102

Využívání jednotlivých forem a způsobů vzdělávání pravidelně studium prostřednictvím odborné literatury vzdělávací pořady v televizi

často

9

3

19

25

10

kurzy pořádané 2 4 zaměstnavatelem

11

e-learning pomocí PC, CD 2 6 a DVD

kurzy pořádané 13 4 institucemi 0%

13


33

20

37

60

18

62

13

9

6

nikdy

23

11

e-learning pomocí 2 6 Internetu

výjimečně

25

14

vzdělávací pořady 2 4 v rozhlase

kurzy pořádané školami 2 4

občas

66

11

70

16

72

13

78

20%

40%

103

60%

80%

100%


Využívané nebo využité vzdělávací možnosti počítače a Internetu

elektronický cizojazyčný slovník

44

vzdělávací programy (obecně) na CD, DVD

25

jazyková výuka (CD, DVD, PC, Internet)

22

vzdělávací programy (obecně) na Internetu

19

pro vlastní sebevzdělávání kurzy pořádané zaměstnavatelem doplňující

16 16

doplněk studia na střední škole

9

nezastupitelná část studia na střední škole

8

kurzy pořádané zaměstnavatelem - hlavní

7

další vzdělávání jako doplňující technika

7

nezastupitelná část studia na vysoké škole

6

doplněk studia na vysoké škole

5

e-learningový kurz bez certifikátu 3 e-learningový kurz s certifikátem 2 další vzdělávání jako hlavní technika 2 studium ve virtuální třídě 2 studium virtuální univerzity 1 0

104

5

10

15 20

25 30

35 40

45 50

%


Za jakým účelem jsou využívané vzdělávací možnosti počítače a Internetu

k získávání odborných informací

51

zpracování domácích úkolů, referátů

35

k získání informací o odborných pramenech

32

soustavně pro potřeby studia pro práci

30

zpracování seminárních, bakalářských, diplomových a doktorandských prací

21

k procvičování látky (slovíček, apod.)

14

při využívání knihovny a získávání knih pro studium

13

k výměně poznatků a k diskusi k tématu vzdělávání

9

při kontrole zda danou látku-téma umím (evaluace)

6

soustavně pro potřeby studia pro vědeckou práci

5

0

105

10

20

30

40

50

60 %


Využité e-learningové kursy v posledním měsíci Otázka: „Jakým e-learningovým vzdělávacím kurzem jste v posledním půlroce prošel(a)?“

7% Výuka jazyků obecně

36% Nevyužívám žádné e-learningové kurzy 41% Neodpověděl(a) 4% Neví, nevzpomíná si

4% Slovníky 2% ICT - programování, tvorba stránek, práce s PC, grafika…" 1% Encyklopedie 1% Překladače


106

Počáteční podnět k používání počítače pro vlastní vzdělávání

přišel jsem na to sám

42

zaměstnavatel

28

přátelé, sourozenci, příbuzní, kolegové

24

střední škola

20

děti

13

základní škola

11

vysoká škola

9

rodiče

6

0

5

107

10

15

20

25

30

35

40

45 %


13. Televizní a rozhlasové vzdělávání

Jaká je reálná pozice televizního a rozhlasového vzdělávání? Jaké pořady televizní diváci a rozhlasoví posluchači

sledují? Na otevřenou otázku respondenti vypisovali pořady. Řada pořadů uvedených respondenty

vlastně ani vzdělávacími pořady nejsou. Neobjevil se ani jeden vzdělávací pořad, který by byl sledován větším segmentem diváků a posluchačů. V rozhlase má výraznější pozici pořad Toulky českou minulosti a Meteor a v televizi je často uváděna Cestománie. Rozhlas poslouchá 88% populace a jaké je rozložení času, který posluchači rozhlasu věnují ukazuje graf. Z těch, kteří uvedli, že rozhlas poslouchají jich 45% poslouchá rozhlas pouze 1 – 5 hodin týdně. Poslech rozhlasu je nepřímo závislý na věku, nejvíce rozhlas poslouchají senioři. Televizi sleduje 98% populace a 1 - 5 hodin sleduje televizi týdně 13% televizních diváků. Více než 41 hodin týdně sledují televizi 4%. Oproti devadesátých létům se do značné míry vyrovnala sledovanost hlavních televizních stanic. Především klesla sledovanost Novy a stoupla sledovanost Primy. Jaké jsou příčiny stavu vzdělávacích pořadů ve veřejnoprávních médiích a jejich sledovanosti? Pravděpodobně hlavní příčinou je vývoj veřejnoprávních médií směrem k bulváru a komerci. Vzdělávací pořady nejsou nositeli vysoké sledovanosti a poslechovosti a tak jsou vytěsňovány. V obou veřejnoprávních médiích neexistuje koncepce vzdělávacích pořadů a hlavní odpovědní pracovníci nemají ani jasno v základních kategoriích jako je „vzdělání“. Vzdělávací aktivity těchto médií jsou neseny pragmatičností a setrvačností. Digitalizací vstupují elektronická média do nové etapy, která může znamenat i posun v jejich vzdělávacích funkcích. K posunu však bude moci dojít pouze když k novým technologiím přibudou vzdělaní a kompetentní pracovníci veřejnoprávních médií.

108

Sledované televizní vzdělávací pořady v posledním měsíci Otázka: „Jaký vzdělávací pořad v televizi jste v posledním měsíci sledoval(a)?

9% 5% 5% 5% 4% 4% 4% 3% 3% 3% 2% 2% 2% 2% 2% 2% 2%

Cestománie 20% Nesleduje žádné televizní vzdělávací pořady Přírodovědné obecně - pořady/dokumenty/filmy 20% Neodpověděl(a) Historické, válečné obecně - pořady/dokumenty 6% Neví, nevzpomíná si Výuka jazyků obecně Objektiv AZ-Kvíz Zprávy, zpravodajství, publicistika Riskuj Cestopisné, cestování obecně - pořady/dokumenty/filmy Receptář prima nápadů Zázračná planeta Zahradničení, zahrádkaření obecně - pořady/dokumenty/filmy Toulavá kamera Šumná města Diagnóza Věda a technika obecně - pořady/dokumenty/filmy Významné osobnosti pořady/dokumenty/rozhovory


109

Sledované rozhlasové vzdělávací pořady v posledním měsíci Otázka: „Jaký vzdělávací pořad v rozhlase jste v posledním měsíci sledoval(a)?

3% 1% 1% 1% 1% 1% 1% 1%

Toulky českou minulostí Zprávy, zpravodajství, publicistika Meteor Angličtina na BBC Rozhlasová akademie III.věku Kultura, umění obecně Kdy to bylo? Vaření obecně

33% Nesleduje žádné rozhlasové vzdělávací pořady 41% Neodpověděl(a) 11% Neví, nevzpomíná si


110

Průměrné množství hodin věnovaných týdně poslechu rozhlasu respondenti, kteří uvedli čas věnovaný poslechu rozhlasu % 100

88% 88%respondentů respondentů poslouchá poslouchározhlas rozhlas 80

60

45,2 40

21,0

20

9,7

7,2 4,1

3,8

5,1

21 až 25

26 až 30

31 až 40

2,6

1,3

0 1 až 5

6 až 10

11 až 15

16 až 20

41 až 50

51 a více

Respondenti, kteří uvedli čas věnovaný poslechu rozhlasu N=1592

111

Průměrné množství hodin věnovaných týdně sledování televize respondenti, kteří uvedli čas věnovaný sledování televize % 100

98% 98%respondentů respondentů sleduje sledujetelevizi televizi 80

60

40

20,6

20,7

20

17,4 11,0

13,2

8,2 5,3

2,6

1,0

0 1 až 5

6 až 10

11 až 15

16 až 20

21 až 25

26 až 30

31 až 40

41 až 50

51 a více

Respondenti, kteří uvedli čas věnovaný sledování televize N=1789

112

Frekvence sledování jednotlivých televizních stanic

pravidelně 100% 90%

často

občas

5 1 4

5 2 5

11

10

výjimečně 4 3 11

5 3 5


13

10

80% 19

70% 60%

nikdy

31

27 32 64

50% 40%

53 38

48

45

30% 25

20%

6 6

10%

7

0%

5

ČT1

Nova

ČT2

Prima

ČT24


113

14. E-learning

E-learning velmi rychle vstupuje do českého vzdělávacího systému. Jaké jsou podle respondentů výhody a nevýhody e-learningu? Výhody jsou zřejmé a kdo s e-learningem pracuje si je těchto výhod vědom. Výsledky tedy nepřinesly nic nového, pouze známé přednosti potvrdily. Jedná se o čas - kdykoliv, rozvržení, jak se mě to hodí, když mám čas (16%), dostupnost, přístup - dostupné odkudkoliv, kdekoliv (11%); individuální přístup - tempo výuky, kdykoliv se dá přestat (11%); doma - nemusí se nikam chodit, úspora času (9%). Na nevýhodách e-learningu se respondenti poměrně shodli, 15% uvádí absenci osobního kontaktu - chybí, zážitky ze školy. Zde jsou pravděpodobně meze e-learningu, které jsou spojeny se sociabilitou. Bylo by chybou mechanicky převádět cokoliv na e-learning. Musíme si být vědomi, že kontakt ve třídě mezi žákem a učitelem a mezi spolužáky není dán pouze přenosem učiva, přenosem informací, ale také je kontaktem lidských bytostí přinášející různé emoce a stimulující a indukující intelektuální a duchovní pohyby v mysli člověka. Ve sdíleném poznávání se jedinec současně učí sdílet intelektuální a emociální pohyby s druhými bytostmi. Poznávání a učení v kolektivu a pod vedením učitele je součástí sociálního zrání a utvářením sociability, která se v průběhu vývoje člověka mění. Jiná sociabilita se utvářela při sdíleném zážitku úspěšného lovu anebo účastí ve válkách. Ne náhodou mají váleční veteráni problémy při zpětném začlenění do společnosti. Dostaneme -li se do kontaktu s Židy, kteří přežili Terezín, Osvětim či jiný koncentrační tábor

[1]

, jsme-li dostatečně citliví, vnímáme jakousi odchylnou dimenzi lidství, která je

projevem odlišné sociability formující se na jedné straně pod obrovsky stresujícím tlakem nelidských podmínek a na druhou stranu sociálním zráním v mimořádné blízkosti lidských bytostí stmelených výjimečnou solidaritou.

[1]

viz např. A. Lustig a paměti O.Šika a E.Goldstuchera

114

Bylo štěstím Izraele, že u jeho počátků byli lidé s touto historií a této sociability. Domnívám se, že ani nepředvídatelná a málo pravděpodobná civilizační anomálie jakou bylo Pražské jaro, nelze pochopit bez působení těchto „sociálních mutantů“, kteří byli zformování v mimořádně extrémních sociálních a životních podmínkách. Je proto jen logické, že mladá generace zformovaná v sociálních podmínkách postkomunistického neoliberalismu s ideály konzumace, majetku a hédonismu nejsou schopni Pražské jaro pochopit. Vliv společného prožívání mimořádných zážitků a provádění žáka „učitelem“ tímto extrémním zážitkem je od nepaměti využíváno v zasvěcovacích rituálech. Při vytvoření správného vztahu a správné situace probíhá mezi učitelem a žákem či žáky, také jakýsi zasvěcovací rituál, při němž dochází jednak k poznávacímu pohybu v mysli žáka, jednak k přenosu metodiky, způsobu myšlení, přístupu k řešení problému od učitele k žákovi. Současně v kolektivu třídy vzniká pozitivní emotivní atmosféra, která se propojuje s racionalitou intelektuálního pohybu a do budoucna se propojuje s poznáváním a stává se motivací a hodnotou. Digitalizace životního stylu a životního pole bude mít nepochybně vliv na sociabilitu člověka a vznikne modifikovaný typ sociability. Bylo by však chybou mechanicky stoprocentně nahrazovat klasickou výuku a učitele elektronickým učením a ochuzovat žáky a studenty o to, co je v klasické výuce nenahraditelné.

115

Výhody e-learningu Otázka: „V čem spatřujete výhodu e-learningu (elektronického vzdělávání)?“

16% 11% 11% 9% 7% 5% 5% 4% 3% 2% 1% 1% 1%

čas - kdykoliv, rozvržení, jak se mě to hodí, když mám čas dostupnost, přístup - dostupné odkudkoliv, kdekoliv individuální přístup - tempo výuky, kdykoliv se dá přestat doma - nemusí se nikam chodit, úspora času nepoužívá, nezná e-learning informace - získávání,vyhledávání žádné učení - rychlé, stihne se toho víc pohoda,pohodlné - nikdo mě nenutí, nevyrušuj vzdělávání - jakékoliv, v oblastech, které mě zajímají moderní - je to moderní, aktuální, nové zkušenosti učení - účinné, snadnější než z knih zdarma,výhodná cena - neplatí se žádné kursy, levnější než osobní učitel

26% neví 7% neodpověděl(a) Všichni respondenti N=1818

116

Nevýhody e-learningu Otázka: „V čem spatřujete rizika, problémy, úskalí, nebezpečí e-learningu (elektronického vzdělávání)?“

15% 6% 6% 5% 4% 3% 3% 2% 2% 2% 1% 1% 1% 1% 1% 1%

osobní kontakt - chybí,chybí zážitky ze školy kontrola - nedostatek, potřebuji dozor, absence zpětné vazby žádné nepoužívá, nezná e-learning lenost - lajdáctví, lavírování, nedonutí se sám k učení informace - nepravdivé, chybné, nepřesné nedostupnost - pro lidi bez Internetu, PC finance - bude to drahé, peníze za používání nedostatečné pochopení - možnost špatně pochopit danou věc, naučení špatné výslovnosti problémy PC - viry, vypnutí proudu, poztrácení CD čas u PC - více času u PC omezenost-ztráta umění vyhledávat informace jinde než na I teoret znalosti-není příliš prakt znal; zakrnění vyjadř schop zdravotní problémy - zrak, záda, páteř zneužití-narušená bezpečnost, nabourané soukromí závislost


117

Za největší barieru ve využívání e-learningu považují respondenti nedostatek času, což není problém elearningu a to, že nemají přístup k počítači a internetu. Větším problémem je nedostatek informací o elearningu, který je pociťován ve značné míře ve všech věkových a vzdělanostních skupinách. nepochybně úkol pro školství, aby začlenilo přípravu na elektronické učení do výuky všech stupňů.

118

To je

Bariéry ve využívání e-learningu Otázka: „Co Vám brání ve větším využívání e-learningu (elektronického vzdělávání) prostřednictvím počítače a Internetu?“

23% 18% 14% 9% 9% 6% 6% 5% 5% 4% 3% 2% 1% 1%

čas - málo, nedostatek času nemá PC, Internet nechce využívat, nemá zájem, nepotřebuje chuť - nemá chuť, nebaví mě to, neosobní, chybí nadšení peníze - cenová dostupnost, drahý Internet znalosti, zkušenosti – s PC, Internetem, e-learningem žádné informace - nedostatek nezná e-learning ostatní - sourozenec nepustí na PC, matka chatuje problémy PC, Internet - Internet věk programy - nemá vhodné programy, horší dostupnost, kvalita učí se jinak - stačí mi dosavadní cesta, škola vyhovuje


119

Dostatek informací o e-learnignu

rozhodně ano

spíše ano

ani ano, ani ne

spíše ne

rozhodně ne


100% 90% 80%

42

36 46

23

41

40

68

31

26

50%

25

29 32

28 29 10

30% 20% 16

9

5 celek

9

24

26 4 6

7 3 muž

26

8 12

žena

2

zš

34

15 25

20

26

14

16

9

0%

36

62

60%

10%

22

38

70%

40%

26

28

7 17

15

17 11 7

5

1


12

vš

15 - 25

16

9 4 26 - 35

36 - 45

3

18 4 4 2

46 - 55 56 a více


120

15. Hodnotové orientace 15. 1. Hodnotová orientace české populace Mezi jedincem a společností existuje velice složitý a dynamický vztah. Tento vztah se naplňuje celou řadou mechanizmů a lze říci, že naplňováním tohoto vztahu jsou jedinec i společnost permanentně redefinováni. Významnou oblastí, v níž dochází k naplňování vztahu mezi jedincem a společností je hodnotový systém. Socializace a sociální zrání znamená individuální a tvůrčí přenos hodnotového systému společnosti na jedince. Tento přenos není mechanický, subjektivita jedince se promítne do individuálně jedinečného a modifikovaného hodnotového systému. Souhrn odchylek modifikovaných hodnotových systémů jedinců, sociálních skupin a mladé generace vytváří subjektivní potenciál pro další vývoj společnosti, včetně možných změn až změnu radikální, jakou představuje revoluce. Hodnotové orientace jsou zkoumány pomocí dvou metodika. První metodika pracuje s baterií hodnot, k jejichž významu se respondent vyjadřuje pomocí pětistupňové škály. Stupeň 1 znamená nejmenší význam, stupeň 5 největší význam. Z četností byly spočítány pro každou hodnotu indexy jako aritmetické průměry a na základě těchto indexů jsou analyzovány věkové, sociální, vzdělanostní a další skupiny. Výsledky jsou zde prezentovány prostřednictvím grafů.

121

Hodnoty zdraví rodina a děti životní partner mír, život bez válek láska svoboda přátelství zdravé životní prostředí demokracie pravda, poznání zajímavá práce plat, další příjmy rozvoj vlastní osobnosti být užitečný druhým lidem vzdělání úspěšnost v zaměstnání uspokojování svých zájmů a koníčků Bůh majetek soukromé podnikání společenská prestiž veřejně prospěšná činnost politická angažovanost

9 100 78 13 5 111 69 16 10 211 66 21 10 210 62 25 9 211 58 23 14 411 52 36 11 10 49 33 14 311 48 27 17 5 21 40 28 21 7 31 30 41 21 4 31 28 41 25 5 20 24 37 30 6 11 24 40 28 5 20 24 33 33 7 31 21 43 25 6 51 16 35 37 9 21 11 7 18 16 45 3 11 32 44 8 41 8 12 26 24 28 2 5 15 36 23 20 1 4 10 31 29 24 1 12 11 23 62 1

0%

89

20%

40%

122

60%

80%

největší význam 4 3 2 nejmenší význam nevím, neodpověděl(a)

100%


Hodnoty - průměry K jednotlivým hodnotám se respondenti vyjadřovali prostřednictvím škály 1-5 zdraví rodina a děti životní partner mír, život bez válek láska přátelství svoboda zdravé životní prostředí demokracie pravda, poznání zajímavá práce plat, další příjmy být užitečný druhým lidem rozvoj vlastní osobnosti úspěšnost v zaměstnání vzdělání uspokojování svých zájmů a koníčků majetek společenská prestiž soukromé podnikání veřejně prospěšná činnost Bůh politická angažovanost

1 – nejmenší význam 5 – největší význam

4,86 4,67 4,52 4,50 4,46 4,38 4,34 4,28 4,14 3,97 3,92 3,87 3,80 3,78 3,70 3,68 3,55 3,37 2,61 2,47 2,40 2,22 1,53

0

1

2

3

4

5

průměr

123


Druhou metodikou, kterou nazýváme metodikou párových hodnot, se pokoušíme o snížení redukce hodnotového pole na jedinou hodnotu. Metodika pracuje s dvěmi protikladnými hodnotami a modeluje hodnotovou tenzi, v níž jedinec provádí axiologické rozhodnutí. Respondentovi je předložena pětistupňová škála, jejíž krajní stupně (1 a 5) verbálně charakterizují určité hodnoty - relativně protikladné, např. „právo ženy rozhodovat o svém těhotenství x zákaz interrupce“; životní prostředí x ekonomický rozvoj“. Volbou stupně na škále určuje respondent svoji pozici ve vztahu k ekologii a k ekonomickému rozvoji. Stupeň 3 je neutrální, to znamená, že pro respondenta mají obě hodnoty stejný význam. Při tlaku hodnoty z druhého konce škály respondent spíše vyjeví své skutečné preference. Baterie obsahuje takových hodnotových dvojic šestnáct. I v této metodice je index zkonstruován jako aritmetický průměr. Čím je index blíže hodnotě 1, tím silnější je hodnotově postojová identifikace s tvrzením na prvním místě. S velikostí indexu od 3 do 5 stoupá identifikace s druhým tvrzením.

124

Hodnoty Stupně 1 a 5 vyjadřují plně názor, který je u číslice napsán, stupeň 3 vyjadřuje Stupně 1 a 5 vyjadřují plně názor, který je u číslice napsán, stupeň 3 vyjadřuje neutrální středový názor. Stupeň 2 a 4 vyjadřuje názor blízký konci škály, ale neutrální středový názor. Stupeň 2 a 4 vyjadřuje názor blízký konci škály, ale méně výrazně. méně výrazně.

1

50

Právo ny rozhodovat o sv émtěhotenství těhote nstv í Právo ženyžerozhodovat o svém

20

Individuální duchovní aktivity aktivity Individuální duchovní

18

28

Bezpečnostlidí lidí Bezpečnost

18

30

Užítsi si života života Užít

9

Dávatdruhým druhým lidem lidem Dávat

8

52

27

36

20

Duchovní Duchovníživot život 3 13

38 40%

125

60%

Získávat od druhých lidí Regulace ekonomiky Tvorba a ochrana životního prostředí Majetek, peníze, kapitál

Každodenní smyslový život 8 14

35

26

Volný prostor pro jednání lidí

Drogy ohrožují společnost

33

36

20%

3

26

35

Materiální Materiálníhodnoty hodnoty 2 14

11

28

41

Odpovědnost pouze sebe 3 15 Odpově dnost pouzesám sám za za sebe

4

52

23

Kariéra, úspěšnost v podnikání

Poznání sebe sama, rozvoj

20

22

Zákaz interrupce

5

18

51

13

5

Tradiční postavení žen

72

49

20

4

6

24

42

Transcendentnídimenze dimenze života života 4 9 Transcendentní

0%

17

37

Ekonomickáprosperita prosperita 5 14 Ekonomická

Se berealizace 4 Seberealizace

12 3

37

21

3

6 2 Formalizované rituály

35

30

Drogypatří patří kk životu životu 4 7 Drogy

82

45

24

M yšlenky,ideje, ideje ,informace informace 5 Myšlenky,

6 5

30

24

Tržní mechanismy 7 Tržní mechanismy

15

39

14

2

5

23

Me zilidské vztahy vztahy Mezilidské

Emancipace žen Emancipace žen

1

10 18

80%

Sociální a ekonomické jistoty Smyslové prožitky Odpovědnost za jiné Kvalita prožívaného života

100%


K jednotlivým hodnotám se respondenti vyjadřovali prostřednictvím škály 1-5 1 – nejmenší význam 5 – největší význam

Hodnoty průměry 1

2

3

4

1,9

Právo ženy rozhodovat o svém těhotenství

5 Zákaz interrupce

Mezilidské vztahy

2,3

Kariéra, úspěšnost v podnikání

Individuální duchovní aktivity

2,4

Formalizované rituály

Bezpečnost lidí

2,5

Volný prostor pro jednání lidí

Dávat druhým lidem

2,7

Získávat od druhých lidí

Emancipace žen

2,8

Tradiční postavení žen

Tržní mechanismy

2,9

Regulace ekonomiky

Užít si života

2,9

Poznání sebe sama, rozvoj

Myšlenky, ideje, informace

3,0

Majetek, peníze, kapitál

Seberealizace

3,1

Sociální a ekonomické jistoty

Ekonomická prosperita

3,3

Tvorba a ochrana životního prostředí

Odpovědnost pouze sám za sebe

3,3

Odpovědnost za jiné

Duchovní život

3,4

Smyslové prožitky

3,6

Materiální hodnoty

Kvalita prožívaného života

3,7

Transcendentní dimenze života

4,1

Drogy patří k životu 1

2

Každodenní smyslový život Drogy ohrožují společnost

3 4 5 průměr Respondenti, kteří odpověděli na jednotlivé otázky

126

15. 2. Postoje k sekulárním a náboženským ideovým směrům

Socializace, přenos sociálních norem, hodnot a dalších fenoménů tvořících sociální entitu, probíhá strukturovaně, v závislosti na strukturaci společnosti a mladé generace. Sociální obsah není ve společnosti rozložen plošně, ale ve společnosti se nacházejí části s diferencovaným sociálním významem a s vyšší hustotou „sociálně duchovních obsahů“. Z těchto míst se ve zvýšené míře šíří reprodukce společnosti a zprostředkování sociálně duchovních obsahů mladé generaci v procesu socializace. Tyto části vyššího sociálně duchovního obsahu a jejich působení v procesu přenosu na mládež, můžeme považovat za instituty – zprostředkovatele socializace, anebo také za média společenského přenosu sociálně duchovních systémů. Ve společnosti může být takové médium jedno anebo více. Ve vývoji společnosti a lidstva existují období s výrazným vlivem jednoho sociálně duchovního systému, období, v nichž ustupuje jeden systém

a

nastupuje druhý i společnosti, v nichž působí souběžně dva a více sociálně duchovních systémů. Taková společnost má multikulturní charakter. Význam sociálně duchovního systému se proměňuje v čase a jeho význam a vliv je také diferencovaný v různých částech společenské struktury. Postoj či míra identifikace jedince a sociálních skupin apriori určuje míru úspěšnosti socializace, převzetí odpovídajícího hodnotového systému a systému sociálních norem. Zjištění postoje k jednotlivým sociálně duchovním systémům, ať sekulárních či náboženských a duchovních má význam z hlediska analýzy probíhající i budoucí socializace. V empirickém výzkumu byla položena otázka zjišťující postoje k jednotlivým sociálně duchovním systémům. Tyto systémy byly respondentovi představeny jako položky baterie, k nimž se vyjadřoval pomocí pětistupňové škály. Rozložení odpovědí na otázku: „Považujete se za stoupence-přívržence následujících náboženských, duchovních a společenských směrů?“ ukazuje graf.

127

Stoupenec-přívrženec náboženských, duchovních, ideových a společenských směrů katolictví

12

14

9

11

53

1

rozhodně ano spíše ano

liberalizmus 2 8

7

9

71

3

ani ano, ani ne spíše ne

konzervativizmus 1 7

8

11

jóga 2 5

9

6

70

3

76

socializmus 14 4 6

2

82

protestantství 233 5

2

85

2

marxizmus 0224

90

2

judaismus 013 3

89

2

new age 0114

86

hinduismus 012 5 islám 014

0%

20%

7

90

3

93

1

40%

128


2

86

buddhismus 13 4 5

rozhodně ne

60%

80%

100%


16. Životní styl

Význam volného času byl akcentován především v sociologii šedesátých let. Tehdejší sociologie dokonce hovořila o budoucí společnosti jako o společnosti volného času. I když se tehdejší vize nenaplnily, přeci jen je volný čas významnou sociologickou, ekonomickou pedagogickou kategorií. Volný čas a jeho naplňování je zvláště významné pro mládež. Podívejme se proto na to, co vlastně volný čas znamená. Volný čas je společenským produktem, který se objevuje na určité úrovni rozvoje člověka a společnosti. Představuje významnou hodnotu, dosaženou předchozím vývojem, a instrument dalšího společenského vývoje a evolučního pohybu. Volný čas není doba zahálky a pasivity, ale naopak kvalitativně nová potencialita homo sapiens, objevující se souběžně s osvobozováním se od permanentních aktivit nutných k přežití. Volný čas je potencialitou a prostorem vznikající a rozvíjející se lidské subjektivity, rozvoje myšlení, kreativity, filozofické reflexe a vnášení lidské subjektivity do vnějšího prostředí. Volný čas se stal bohatstvím společnosti a lidským a sociálním zdrojem dalšího rozvoje společnosti. Disponibilní čas je říší lidské svobody, v níž člověk může být sám sebou a ve svobodně zvolených aktivitách sám sebe rozvíjet a seberealizovat se. Rozvojem sebe sama v relevantní míře současně také rozvíjí společnost. Význam tohoto rozměru volného - disponibilního času je diferencován podle stavu rozvoje dané společnosti a jejich společenských vztahů (především ekonomických) a pozice jedince ve společnosti. Tam kde je člověk v pracovní době odcizen sám sobě, evoluční a individuální význam volného času stoupá. Objem volného času ve společenské evoluci narůstal po dvou osách. První dimenze znamenala při rozvoji výrobních a společenských sil dosažení situace, v níž nejdříve jedinci a posléze sociální skupiny ve specifickém postavení se mohli do určité míry vymanit z činností nezbytných pro jejich přežití a přežití jejich rodiny, rodu, kmene. Tedy v prvé dimenzi šlo o vznik subjektů s disponibilním časem. Okruh subjektů s disponibilním časem postupně narůstal až k situaci, kdy disponibilní čas se stává „sociální výbavou“ každého člena dané společnosti.

129

V druhé dimenzi jde o postupný kvantitativní nárůst volného času těchto subjektů. Spojením obou dimenzí získáváme objem disponibilního času dané společnosti, který je významnou potencialitou společnosti. Je to oblast, v níž je společnost osvobozena od nezbytných činností pro svou prostou reprodukci a jako výraz svobodné subjektivity člověka může docházet uvnitř společnosti a prostřednictvím společnosti k seberealizaci člověka a k evolučnímu posunu společnosti. Podobného charakteru jako volný - disponibilní čas je v důsledku vývoje společenských vztahů a výrobních sil vznik sociální kategorie mládeže. Příčiny jejího vzniku a její společenská funkce jsou podobné jako u disponibilního času. Vzniká jako společenská nadstavba v rozvinuté společnosti, která má již tolik zdrojů, že může vyčlenit vrstvu populace v určité fázi socializace a pouze jí připravovat na její kvalitní budoucí působení ve společnosti. Vznik sociální skupiny, která se může pouze připravovat, kultivovat, vzdělávat je revolučním milníkem ve společenské evoluci. Úhrnný disponibilní čas společnosti je potencialitou, možným lidským a sociálním zdrojem společenského rozvoje. V tomto směru lze úhrnný disponibilní čas společnosti považovat za významný indikátor stavu společnosti. O transformaci potenciální dimenze disponibilního času do společenské reality rozhodují další atributy společnosti jako je vzdělanostní struktura, infrastruktura společnosti pro volnočasové aktivity, instituty a mechanismy pro implementaci výsledků volnočasových aktivit do společenských procesů, rozvoj lidské kreativity ve společnosti, jak ve směru její hloubky, tak rozšíření v podílu populace, kvalita naplňování volného času, propojenost volnočasových aktivit, infrastruktury volnočasových aktivit, apod. s hlavními procesy společenské reprodukce.

130

Volný čas je proto kategorií, která by měla být společností reflektována a ovlivňována ve směru kvalitního, rozvojového charakteru aktivit naplňujících volný čas. Výzkum volného času realizujeme pomocí dvou metod. První statistická metoda využívá ke sběru standardizovaný rozhovor anebo dotazníkový sběr dat a respondentovi předkládá baterii volnočasových aktivit, které respondent vyhodnotí pomocí frekvenční škály. Tím o každé aktivitě vypoví, s jakou frekvencí ji vykonává od frekvence každý den (1) po frekvenci nikdy (5). Z četností jsou spočítány indexy-průměry populace, věkových a sociálních skupin. Následující grafy ukazují četnosti jednotlivých frekvencí u všech aktivit.

131

Volnočasové aktivity I. pravidelně

často

občas

Sledování televize Povídání si s přáteli, známými Poslech rozhlasu Četba novin a časopisů Domácí práce Odpočinek, nicnedělání, ležení Práce s počítačem Schůzka s partnerem Sexuální aktivity Milenecké aktivity Četba tištěných knih Práce na zahradě Procházky, toulání se Chov zvířat Výstavba a údržba domu,bytu, chaty Návštěva kaváren, restaurací Aktivní sportování

výjimečně

nikdy


79 32

26

35

25

27

36 44 37

9

28 11

15

25 20

7 19 16 20

17 27 7

6 20

5 5 8 9 22

8

26 21 50 25 39

8

3 5

43 73 28

29

25

21

41

38 30% 40%

10

57 19

21

14 28

19

18

12

17

18

17 9

28 30 21 28

11

35

10% 20%

132

18 17

38 31 27 29 30 9 22

15 19 10 7

0%

7 14 11

39 48

16 Hraní si s vlastními dětmi Ruční práce 6 13 Studium a příprava na školu 11 8 Sledování videa 4 14 Kutilství 3 13 Turistika, trampování, výlety do přírody 1 13

3 21 41 6 10 2 10 5 16 3

46 49

5 6

15 18 11

31 50% 60%

70% 80%

16 90% 100%


Volnočasové aktivity II. pravidelně

často

občas

výjimečně

Mimoškolní vzdělávání 3

10

Výtvarná činnost 2

10

15

Opravy a úprava kola, motocyklu, auta 3

9

19

Vedlejší výdělečná činnost 3

8

Hudební a dramatická činnost

13

Individuální duchovní aktivity

50

19

50 64

18

5 4 4

65

14

64

9

78

13

Večírky, mejdany 1 8

25

52

23

Účast na náboženském životě 1 6

5

33 77

15

Psaní dopisu, deníku 1 4

32

12

Četba elektronických knih 1 3 5

47

20

63

13

Veřejně prospěšná a politická činnost 03 7

76 19

Sběratelství 12 5

70

9

Návštěva kina 02

83 27

52

11

19

46

Návštěva koncertů vážné hudby 01 7

42

30

Návštěva výstavy, muzea, galerie 01

16

Návštěva divadla 01

18

62 55

27

58

Hrací automaty 001 4 0%

35

10

Návštěva diskoték, tanečních zábav 0 6

Návštěva koncertů populární hudby 01

22

12

Návštěva sportovních utkání 1 8

50

14

6

Chalupaření, chataření 1 9


24

11

4 7

nikdy

22 94

10%

133

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90% 100%


Další grafy znázorňují jak je rozložený volný čas věnovaný ve společnosti různým aktivitám. Podle času věnovaného osobnímu počítači se populace dělí na dvě skupiny. První skupina věnuje počítači týdně do 8 hodin, druhá skupina využívá počítač více než 10 hodin, přičemž více než 51 hodin jsou s počítačem 4% respondentů. Čas věnovaný internetu uvedlo 63%, přičemž do 10 hodin týdně se mu věnuje 79% uživatelů internetu.

134

Průměrné množství hodin věnovaných týdně četbě deníků respondenti, kteří uvedli čas věnovaný četbě deníků % 100

88% 88%respondentů respondentůse se věnuje věnuječetbě četbědeníků deníků 80 73,6

60

40

21,4

20

3,4

1,1

0,1

0,1

0,4

16 až 20

21 až 25

26 až 30

31 až 40

0 1 až 5

6 až 10

11 až 15

41 až 50

51 a více

Respondenti, kteří uvedli čas věnovaný četbě deníků N=1597

135

Průměrné množství hodin věnovaných týdně četbě odborných časopisů respondenti, kteří uvedli čas věnovaný četbě odborných časopisů % 100

53% 53%respondentů respondentůse se věnuje věnuječetbě četbě odborných odbornýchčasopisů časopisů

90,4 80

60

40

20

7,4

1,1

0 1 až 5

1,1 11 až 15

6 až 10

16 až 20

Respondenti, kteří uvedli čas věnovaný četbě odborných časopisů N=964

136

Průměrné množství hodin věnovaných týdně četbě časopisů respondenti, kteří uvedli čas věnovaný četbě časopisů % 100

89% 89%respondentů respondentůse se věnuje věnuječetbě četběčasopisů časopisů

84,9 80

60

40

20 11,6 0,7 2,7

0 1 až 5

6 až 10

11 až 15

16 až 20

26 až 30

Respondenti, kteří uvedli čas věnovaný četbě časopisů N=1612

137

Průměrné množství hodin věnovaných týdně četbě odborné literatury respondenti, kteří uvedli čas věnovaný četbě odborné literatury % 100

50% 50%respondentů respondentůse se věnuje věnuječetbě četběodborné odborné literatury literatury 80

81,5

60

40

20 12,7 2,2

0,2

0,3

0,3

21 až 25

26 až 30

31 až 40

2,6

0 1 až 5

6 až 10

11 až 15

16 až 20

0,1 41 až 50

51 a více

Respondenti, kteří uvedli čas věnovaný četbě odborné literatury N=914

138

Průměrné množství hodin věnovaných týdně četbě beletrie respondenti, kteří uvedli čas věnovaný četbě beletrie % 100

60% 60%respondentů respondentůse se věnuje věnuječetbě četběbeletrie beletrie 80

67,4 60

40

25,6 20

4,9

0 1 až 5

6 až 10

11 až 15

1,0

0,7

0,4

16 až 20

21 až 25

26 až 30

31 až 40

41 až 50

51 a více

Respondenti, kteří uvedli čas věnovaný četbě beletrie N=1099 (60% z celého souboru)

139

Průměrné množství hodin věnovaných týdně počítači

%

15

10,8

10 8,9 8,4

8,4

8,0 6,4

7,0 6,3

5,1

5

4,7

5,8

5,0

3,9

4,2

3,5 2,9

0,6

0 do 1 hodiny

2

3

4

5

6

7

8

9

140

10

11 až 16 až 21 až 26 až 31 až 15 20 25 30 40

41 až 50

51 a více

Průměrné množství hodin věnovaných týdně počítači respondenti, kteří uvedli čas věnovaný počítači % 40

68% 68%respondentů respondentůse se věnuje věnujepočítači počítači

35

30 29,2 25

20

19,8

15 10,8 8,4

10

8,4

6,3

5,8

7,0

5

4,2

0 1 až 5

6 až 10

11 až 15

16 až 20

21 až 25

26 až 30

31 až 40

41 až 50

51 a více

Respondenti, kteří uvedli čas věnovaný počítači N=1245

141

Průměrné množství hodin věnovaných týdně Internetu respondenti, kteří uvedli čas věnovaný Internetu % 60 55

56,5

63% 63%respondentů respondentůse se věnuje věnujeInternetu Internetu

50 45 40 35 30 25 22,2 20 15 10

6,0 7,5

5

2,1

2,3

21 až 25

26 až 30

1,8

1,0

0,6

0 1 až 5

6 až 10

11 až 15

16 až 20

142

31 až 40

41 až 50

51 a víc

Respondenti, kteří uvedli čas věnovaný Internetu N=1145

Průměrné množství hodin věnovaných týdně počítači a Internetu respondenti, kteří uvedli čas věnovaný počítači a Internetu % 60 57

55

Počítač Internet

50 45 40 35 29 30 25 22 20

20 15

11

10

8

8 6

5

7

8

6

6 2

2

2

4 1

0 1 až 5

6 až 10

11 až 15

16 až 20

21 až 25

26 až 30

31 až 40

41 až 50

1 51 a více

Respondenti, kteří uvedli čas věnovaný Internetu N=1145

143 Respondenti, kteří uvedli čas věnovaný počítači N=1245

Průměrné množství hodin věnovaných týdně jednotlivým aktivitám % 100 90

90

80

82

Počítač Internet Odborná literatuta Beletrie Odborné časopisy Časopisy

85

70

67

60 57

50 40 30

29 26 22 20

20

13 12

10

7

0 1 až 5

6 až 10

8

11 6

6 5 73 3 1

11 až 15

2

1 1 1

16 až 20

2 1 0

21 až 25

144

8 2 0 0

26 až 30

8 2 0 0

31 až 40

6

4 1 0

41 až 50

1

51 a více

Obliba hudebních žánrů Současná kultura, zvláště pro mladou generaci je především obrazové sdělení a hudba. Proto jsme zmapovali hudební preference české populace. rock 60. léta folk trampská písnička pop rock and roll - 50.léta country současný rock klasická hudba folklór art rock new age -relaxační, meditační jazz dechovka hard rock, metal, hard core funk, soul punk etnická hudba, World Music reagee, Ska Hip-hop underground tvrdá elektronická hudba klubová scéna techno nová vlna

69 21 7 12 59 23 12 4 2 58 22 16 22 55 31 10 12 54 30 11 32 51 24 18 52 45 26 15 12 2 42 35 17 32 39 32 23 32 38 30 15 14 2 33 25 18 21 2 31 36 23 8 2 25 30 41 22 24 25 36 13 2 22 29 21 26 2 19 28 33 18 2 16 34 30 18 2 15 29 20 33 2 15 27 28 28 2 14 29 24 30 2 14 24 40 19 2 14 23 22 38 2 11 19 50 17 2 10 24 21 42 2 0%

20%

40%

145

60%

80%

mám ji rád je mi lhostejná nemám ji rád neznám ji neposlouchá hudbu

100% Všichni respondenti N=1818

17. Životní dráha 17.1. Životní události Životní dráhu vyznačují body význačných životních událostí. Následující dva grafy zaznamenávají průměrné věky některých životních událostí. První graf ilustruje životní dráhu celku populace a mužů a žen, druhý graf rozlišuje populace podle vzdělání. Průměr za celek populace stírá mezigenerační rozdíly, které jsou výrazné zvláště u věku první zkušenosti s drogou a s věkem prvního pohlavního styku. Další graf ukazuje, kde se česká populace seznamuje s partnerem.

146

Průměrný věk, ve kterém v jednotlivých skupinách poprvé došlo k dané události ve skupině mužů a žen pouze ti respondenti, u kterých uvedená událost nastala věk 35

35

celek muž

33 33

žena

30 27 26 26

25

25

25 23

23

25

24

22 22 20

20

17 16 16

17 18 16

18 18 18

22

19 19

15 návštěva cestoval do pohlavní zkusil drogu začal žít oženil narodilo se získal rozvedl se diskotéky zahraničí styk s partneremse/vdala se první dítě vlastní byt

147

Respondenti u nichž došlo k dané události

Průměrný věk, ve kterém v jednotlivých skupinách poprvé došlo k dané události ve skupině podle nejvyššího ukončeného vzděláné pouze ti respondenti, u kterých uvedená událost nastala věk 36

celek

35

vyučen, střední odborné bez maturity

33 32

vysokoškolské magisterské a další

30 27 26

24 22 22 22

21

20

17

15

26

25

25

19 18 18

16 cestoval do zahraničí

pohlavní styk

25 23

25

24

22

19 19

17 16 16

zkusil drogu návštěva začal žít oženil narodilo se diskotéky s partnerem se/vdala se první dítě

148

získal vlastní byt

rozvedl se

Respondenti u nichž došlo k dané události

Místo seznámení s partnerem

13

ve škole v restauraci, vinárně, baru

13 12

v zaměstnání při jiném koníčku

11 10

na diskotéce jinde

9 6

na ulici na dovolené

5

při sportování

5

v divadle, na koncertě, v kině

4

v klubu

3

při umělecké činnosti

2

pomocí Internetu

1

jako divák při sportovním utkání

1

nikdy partnera neměl(a) neodpověděl(a)

6 0 0

2

4

6

8

10

12

14 %


149

17.2. Negativní jevy, deprese, osamocení Další blok poskytuje poznatky o rozložení negativních jevů v české populaci. V souvislosti s drogami se říká, že starší generace si svůj život ničí tabákem a alkoholem a mladá generace „má svou marihuanu, která je v podstatě méně riziková“. Výsledky ovšem tento názor nepotvrzují. Mladá generace nejvíce konzumuje alkohol, o něco méně kouří a nejméně konzumuje drogy. Ve věkové skupině 15 až 30 je pouhých 5% respondentů, kteří nikdy nezkusili alkohol a 17% těch, kteří nikdy nezkusili kouřit. Občas či pravidelně konzumuje alkohol 78% a 33% s touto frekvencí kouří. Zároveň se vysoce zvyšuje podíl kuřáků a konzumentů alkoholu a frekvence konzumace alkoholu a kouření ve skupině uživatelů drog. Na základě dat výzkumu jsme v souboru vyhledali tři typy mladých lidí podle vztahu k drogám. 1) ti, kteří drogy nikdy nezkusili 2) ti, kteří drogy zkusili 3) ti, kteří občas a pravidelně drogy konzumují Podle našeho názoru jsme zastihli spíše méně problematické uživatele drog. Zároveň se domníváme, že vzhledem k tomu, že drogy nejsou celospolečensky pozitivně hodnoceny, někteří uživatelé měli s velkou pravděpodobností potřebu spíše umenšovat svou konzumaci drog. Předpokládáme proto, že určitá část těch, kteří deklarovali pouhou zkušenost s drogou, mohou drogy také v nějaké pravidelnější míře konzumovat. V populaci převažuje spíše restriktivní postoj k problematice drog. 53% respondentů si myslí, že „drogy ohrožují společnost a stát by měl využít všech prostředků k jejich vymýcení“. Míra tolerance vůči drogám je velmi silně závislá na věku a na zkušenosti s drogami. Čím vyšší věk, tím restriktivnější je postoj k drogám. Naopak s rostoucí zkušeností s drogou roste i tolerance vůči drogám.

150

V roce 1992 uvádělo zkušenost s drogou 6% respondentů z věkové skupiny 15 až 30 let, v roce 2005 již zkušenost s drogou uvedlo 48% z této věkové skupiny. Při srovnání let 2002 – 47% z věkové skupiny 15 – 30 má zkušenost s drogou a 2005 – 48% má zkušenost s drogou se zdá, že se tempo růstu zvyšování podílu populace mající zkušenost s drogami zpomalilo. U těch, kteří drogy nezkusili, může tento fakt být důsledkem jejich odmítavého postoje k drogám. Ve společnosti většinou žádný jev nezasáhne 100% populace. Tato zákonitost samozřejmě platí i pro konzumaci drog. Ve společnosti vždy bude existovat určitá část populace, která z různých důvodů nemá zájem o experimentování s drogami. Vzhledem ke stagnaci růstu konzumace drog mládeží, bychom mohli předpokládat, že jsme za současných podmínek víceméně vyčerpali podíl mladé generace, která měla zájem o drogy. Z hlediska věku největší zkušenost s drogami mezi respondenty ve věku 15 až 30 má věková skupina 19 až 25. Skupinu 26 až 30 let zastihl drogový boom zřejmě příliš pozdě a tak jsou její drogové zkušenosti menší ve srovnání se skupinou 19 až 25. U nejmladší věkové skupiny naopak lze předpokládat, že ještě část jejích členů zkušenost s drogou získá. Protože 15% z věkové skupiny 15 – 30, kteří mají zkušenost s drogou tuto zkušenost získalo po 18 tém roce věku. Ve výběrovém souboru ve věku 15 až 30 let je 568 respondentů. Tyto skupiny jsme se snažili popsat především z hlediska jejich sociodemografických charakteristik, volnočasových aktivit, konzumace alkoholu, kouření a sociálního zrání. Při porovnání těchto tří skupin se v řadě znaků, kterým se jednotlivé skupiny odlišovaly, prokázalo, že jde často o znaky, jejichž hodnoty se přímo či nepřímo mění v závislosti na míře zkušenosti s drogou. Jako příklad mohu uvést konzumaci alkoholu. Čím vyšší je zkušenost s drogou, tím vyšší je i zkušenost s konzumací alkoholu.

151

1) 1) ti, kteří drogy nikdy nezkusili Více než 50% respondentů nikdy nezkusilo drogu. Ve srovnání s ostatními dvěmi skupinami je tato skupina svým průměrným věkem nejstarší (23 let) a je zde vyšší podíl žen (58%). V této skupině je vyšší podíl ženatých/vdaných (24%), ale zároveň je zde i vyšší podíl (20%) těch, kteří nikdy neměli partnera. Pokud srovnáme zastoupení povolání v této skupině, jsou zde více zastoupeni manuální pracovníci a ženy na mateřské dovolené. Častěji než v ostatních skupinách jde o respondenty z malých měst, je zde nejméně respondentů z Prahy. Čistý příjem domácnosti je v této skupině nejnižší. Ve volném čase se tato skupina méně věnuje vedlejší výdělečné činnosti, hracím automatům, práci s počítačem, návštěvě kaváren, restaurací, turistice/trampování, schůzce s partnerem, sexuálním a mileneckým aktivitám. Naopak více se věnuje sledování televize (52% pravidelně sleduje Novu), poslechu rozhlasu, domácím pracím, návštěvě divadla a psaní dopisů, deníků. Postoj této skupiny k drogám je ze všech porovnávaných skupin nejméně liberální. 2) ti, kteří drogy zkusili 40% respondentů nějakou drogu vyzkoušelo, ale pravidelně drogy nekonzumuje. Průměrný věk této skupiny je nižší (22) než věk skupiny, ve které drogy nikdy nezkusili, z hlediska pohlaví je zde vyšší podíl mužů (58%). Počet ženatých/vdaných v této skupině klesá (10%). V této skupině již narůstá podíl (70%) těch, kteří uvádějí, že mívají depresi. Více respondentů se v této skupině častěji než ve zbylých dvou skupinách věnuje, návštěvě kina, četbě novin a časopisů, četbě tištěných knih, diskotékám, tanečním zábavám, aktivnímu sportování, poslechu rozhlasu, návštěvě výstav, muzeí, návštěvě koncertů populární hudby, výtvarné činnosti, koncertům vážné hudby. Dá se říci, že tato skupina má nejširší paletu volnočasových aktivit. O tom svědčí i množství času věnovaného jednotlivým činnostem. Téměř ve všech sledovaných aktivitách tato skupina v průměru věnuje těmto aktivitám nejvíce času. Mohli bychom vyslovit hypotézu, že zkušenost s drogou je v této skupině spíše jakýmsi omylem v jejich aktivním životním stylu. Díky svému bohatému programu se dostanou do styku i s drogou, ale zřejmě nemají ve svém životě dostatek prostoru pro její konzumaci.

152

3) ti, kteří občas a pravidelně drogy konzumují 7% respondentů občas či pravidelně konzumuje drogy. Převážně (76%) jde o muže. Čistý průměrný měsíční příjem domácnosti v této skupině je nejvyšší (36 257,- Kč). Necelá polovina této skupiny žije v Praze. Z 90% je tato skupina tvořena svobodnými. Zároveň je tu ovšem nejnižší podíl těch, kteří nikdy neměli partnera (2%). Přestože z hlediska věku jde o nejmladší skupinu, objevuje se zde největší podíl podnikatelů a 56% skupiny tvoří studenti. Zároveň ovšem největší podíl (39%) ze studentů ve srovnání s ostatními skupinami při studiu zároveň pracuje. V této skupině se také setkáváme s největší zkušeností (12%) s prací v zahraničí a se zájmem o práci v zahraničí (76%). Vyvstává zde otázka, zda jde o spíše o touhu poznávat svět, rozšiřovat si obzory, či spíše o výraz nespokojenosti s dosavadní situací a hledání úniku. V této skupině zároveň respondenti nejvíce deklarují pocity samoty (66%) a deprese (73%) . Tato skupina se ve svém volném čase více věnuje hracím automatům, sexuálním aktivitám, povídání si s přáteli, odpočinku a nicnedělání, večírkům, návštěvě kaváren a restaurací, práci s počítačem. Sociální zrání této skupiny je zřejmě rychlejší, než ostatních skupiny. Průměrný věk řady událostí jako např. první návštěva diskotéky, pohlavní styk, cesta do zahraničí, zkušenost s drogou, je u této skupiny nižší, než u ostatních dvou skupin. Tento fakt ukazuje nebezpečí vlivu věku první nabídky drogy na riziko vzniku drogové závislosti. Dá se usuzovat, že věk ve kterém je droga nabídnuta bude mít vliv na vznik závislosti. Typologie mladých lidí experimentujících a konzumujících drogu se proměňuje v závislosti na vývoji společnosti, procesu penetrace drog ve společnosti a velikosti podílu z populačního ročníku, který s drogami experimentuje. Již výzkum Sociální deviace z let 1997-1998 (Sak,P.Proměny české mládeže) ukázal dva odlišné typy konzumentů drog. Jeden typ byl spojen s nízkou sociokulturní úrovní svou i původní rodiny. Druhý typ byl velkým překvapením. V řadě parametrů byl před kontaktem s drogami kulturnější než normální populace a měl náročnější volnočasové aktivity. Náš nejnovější výzkum přinesl data a poznatky dále narušující klasický obrázek narkomana. Zdá se, bohužel, že se naplňuje heslo bývalého šéfa meziresortní protidrogové komise, že je třeba se naučit žít s drogami. Mladá generace, resp. její značná část s drogami žije.

153

Náš nejnovější výzkum přinesl data a poznatky dále narušující klasický obrázek narkomana. Zdá se, bohužel, že se naplňuje heslo bývalého šéfa meziresortní protidrogové komise, že je třeba se naučit žít s drogami. Mladá generace, resp. její značná část s drogami žije. Objevuje se několik otázek v souvislosti s tímto vývojem. 1.

Jaká je příčina proč tak vysoký podíl mládeže ale i dětí se uchyluje k drogám?

2.

Jaký je psychosociální profil této části mladé generace.

3.

Je zvýšený podíl jedinců s pocity osamocení a depresí mezi konzumenty příčinou či důsledkem konzumace.

Ukazuje se, že v čím mladším věku je jedinec zasažen drogou, tím negativnější a silnější je dopad na osobnost. Zhruba od 13 let začíná období, kdy dítě často prožívá krizi ve vztahu k rodině, hledá své sebepotvrzení mezi vrstevníky a nově začíná vnímat společnost. Zde se také nachází krizové zázemí pro kontakt s drogou. Společnost není v současnosti schopna lidem na hranici mezi dětstvím a mládím poskytnout vizi, která by dala jejich životu smysl. Velká část dětské populace a populace mladých se společensky adaptuje v kontaktu s mediální manipulací a stává se konzumenty závislými na značkovém zboží.

Součástí tohoto „značkového životního stylu“ je i droga. Být „in“ znamená

minimálně kouřit marihuanu. Druhá část populace se naopak uchyluje k droze v úniku před agresivní tržní společností.

154

Zkušenost s alkoholem, kouřením a drogami

100% 90%

1 3 14

1

0 neodpověděl(a)

16 nikdy

80%

zkusil

70%

občas 73

60%

pravidelně

52

50% 72 40% 30% 13 20% 19

23

kouření

3 1 drogy

10% 10 0% alkohol

155


Zkušenost s kouřením

pravidelně 100% 90%

1

16

1

11

občas 1

20

zkusil 1

2

0

13

15

24

nikdy

neodpověděl(a) 0

17

18

0

0

1

12

14

12

1

23

80% 70% 60%

52

43

53

56

51

50%

58

49

55

48

57 50

52

40%

15 30%

13 20% 10%

19

11

14 11 21 17

27

11

10

16

16

17

13

17

13

16 12

26

9 20

10 16

0% celek

muž

žena

zš

vyučen,sš/mat., sš/bez voš maturity

vš

15 - 25 26 - 35 36 - 45 46 - 55

56 a více


156

Zkušenost s alkoholem

pravidelně 100%

3

90%

14

1

1

2 11

občas 1

3

zkusil 1

10

11 14

2

3 14

17

nikdy

3 7

neodpověděl(a) 0

5

3 9

0

3 8

2

1 11

21

22

80%

21

28 70% 60% 50%

68 72

75

40%

74

71

81

77

78

77

60

70

53 30% 20%

17

10%

10 0%

4 celek

muž

žena

9 zš

10

11

vyučen,sš/mat., sš/bez voš maturity

9 vš

13

11

10

10

15 - 25 26 - 35 36 - 45 46 - 55

6 56 a více


157

Zkušenost s drogami

pravidelně 100%

0

občas

0

zkusil 1

0

nikdy

0

neodpověděl(a) 0

0

1

90% 80%

49 70% 60%

73

59

61

63

73

76

81

75

78

84 96

50% 40% 30%

43 23

0%

3 1 celek

4 1 muž

1 0 žena

24

19

18

10%

36

31

30

20%

4 3

zš

4 2 1 1 sš/mat., vyučen, sš/bez voš maturity

23

20 6

2 vš

2

15 - 25

5 26 0- 35

1 36 1 - 45

15 1 46 - 55

3 0 561 a více


158

Vývoj zkušenosti s kouřením v letech 1992 - 2005

Pravidelně kouří. Pravidelně kouří.

index

4

3,5

3

2,5

2

2,57 2,56 2,53 2,49 2,48

2002 2,4 1992 2,36 1996 2,34 2000 2,22 2005 2,18

2,62 2,52 2,51 2,37 2,31

1,5

Nikdy nezkusil kouřit. Nikdy nezkusil kouřit.

1 15 - 18

19 - 23

159

24 - 30

Konzumace drogy v letech 1992 - 2005 věková skupina 15 - 18 let

% 100

1992

94

1996

74

2000

58

90 80 70 60 50

2005 53 2002 52 41 39

40

36

30 20

21 8 6 7

10 6

0

nikdy

5

zkusil

občas

160

0

1

pravidelně

Vývoj postoje k drogám, 1993 - 2002, věková skupina 15 -30 let

Drogy ohrožují Drogy ohrožují společnost, stát by společnost, stát by měl využít všech měl využít všech prostředků k jejich prostředků k jejich vymýcení vymýcení

5

24 - 30 let

4 15 - 18 let 19 - 23 let

3

2

Drogy patří k životu Drogy patří k životu moderní společnosti moderní společnosti

1 1993

1997

161

2002 2005

Vývoj zkušenosti s drogou v letech 1992 - 2005

Pravidelně konzumuje Pravidelně konzumuje drogy. drogy.

index

4

3,5

3

2,5

2

1,5

Nikdy nezkusil drogy Nikdy nezkusil drogy

1

1,75 1,68 1,61

2002 1,56 2005 1,55 2000 1,48 1996 1,32 1992 1,06

1,44 1,06

15 - 18

19 - 23

1,53 1,48 1,42 1,31 1,06

24 - 30 Prameny: 1992/4, 1996/1, 2000/1-5/5, 2002-2/2

162

Člověk je tvor společenský a jednou z jeho dominantních potřeb je potřeba sdružovat se, komunikovat, ujasňovat si svou pozici a smýšlení prostřednictvím interakce s druhými. Míra „společenskosti“ každého člověka je individuální a vyplývá z celkové struktury jeho osobnosti. E. Fromm mluví o otázce společné pro člověka všech věků a kultur: „Jak překonat odloučenost, jak dosáhnout spojení a osvobozující jednoty“. Je třeba rozlišovat mezi zvolenou samotou a osamocením. Každý člověk má jistou potřebu soukromí, jde o prostor, který je mu dán k dispozici, čas ve kterém si on sám určuje, čím ho naplní. Chápu to jako jakousi dobrovolnou volbu, která není stavem vyplývajícím z donucení. Oproti tomu osamocení, vnímám jako situaci jedince, která je pociťována negativně. Tuto situaci můžeme označovat také jako stav frustrace, či dokonce deprivace. Jde o okamžik, kdy není naplněna potřeba sociability. Toto nenaplnění může být způsobeno jak příčinami subjektivními např. nedostatečné osobní kompetence k navazování mezilidských vztahů, tak příčinami objektivními např. stav nemoci, který upoutá člověka na lůžko. Ve společenských vědách se již dlouhodobě a opakovaně objevují obavy z odcizujícího působení moderní společnosti vedoucího k vytváření „osamělého davu“, atomizované společnosti.1 Osamocení je mimo jiné spojováno s rozvojem průmyslové společnosti a narušováním lokálních komunit a vazeb.

Tyto obavy nabývají dalšího rozměru s rozvojem informačních a

komunikačních technologií, které značnou měrou mění komunikační zvyklosti a mají dopad na všechny části společenského systému. Význam těchto obav dokládají výsledky výzkumu. Na otázku, zda se uživatelé internetu domnívají, že rozšíření internetu a zvýšení intenzity jeho využívání přinese do života také něco negativního, největší množství respondentů vidělo toto negativum v izolovanosti. 13% uživatelů internetu se obávalo izolovanosti/osamocení způsobené internetem. Pocit osamocení je individuální záležitostí každého člověka, vyplývající z jeho konkrétního daného životního osudu. Člověk se v libovolném okamžiku svého života může cítit osamělý. Zároveň je ovšem osamocení závislé na jednotlivých životních fázích člověka. Chceme sledovat pocity osamocenosti české populace a popsat především dvě základní skupiny – respondenty, kteří nezažívají pocity osamocení a pak naopak ty respondenty, kteří pocity osamocení zakoušejí pravidelně.

163

Ve výzkumu byla respondentům položena otázka: „Máte někdy pocity deprese či pocity osamění?“ Respondenti se poté vyjadřovali samostatně k depresi a osamění. Na otázku respondenti odpovídali prostřednictvím frekvenční škály. 70% české populace někdy zažívá pocity osamocení. 2% mají pocit samoty pravidelně, naopak výjimečně se s těmito pocity setkává 34% respondentů a 29% nikdy nemá pocity osamocení. Pocity osamocení má větší podíl žen (74%), než mužů (64%). Pocity osamocení závisí na rodinném stavu. Mezi respondenty, kteří se cítí nejčastěji sami, je největší podíl vdov/vdovců a rozvedených. S tímto faktem souvisí i závislost mezi osamocením a počtem členů domácnosti. Největší podíl těch, kteří se cítí nejčastěji sami jsou respondenti, kteří žijí v jednočlenné domácnosti .

3. Charakteristika respondentů, kteří se často a pravidelně cítí sami a respondentů, kteří se nikdy necítí sami Máme-li charakterizovat respondenty, kteří se nikdy necítí sami, jejich hlavní charakteristiky jsou následující: častěji muži, více ženatí/vdané, žijící v obcích pod 2 000 obyvatel, více chodí do kina, na koncerty, častěji chodí na schůzky s partnerem, více se věnují práci s počítačem. Oproti tomu charakteristické pro lidi, kteří se často a pravidelně cítí osamělí je: častěji ženy, vdovy/vdovci či rozvedení, nezaměstnaní, důchodci, tito lidé mají menší přístup k počítači, elektronické poště a internetu, více čtou knihy a časopisy, sledují více televizi a poslouchají rozhlas, více se věnují odpočinku a nicnedělání, více chovají zvířata, častěji dělají domácí a ruční práce, častěji se účastní náboženského života, méně se věnují mileneckým a sexuálním aktivitám, , více se věnují vedlejší výdělečné činnosti, více se procházejí a toulají, častěji píší dopisy, deníky. Výše uvedené charakteristiky respondentů, kteří se nikdy necítí osamoceni a naopak respondentů, kteří často pociťují samotu jsou uvedeny bez ohledu na věk. Vzhledem k tomu, že pocity samoty mají nejvýrazněji nejstarší věkové skupiny, tento faktor věku ovlivňuje uvedené charakteristiky. Pro očištění tohoto vlivu jsem vytvořila dvě skupiny na základě věku (20 až 35 let a 54 a více let) a sleduji charakteristiky těchto skupin.

164

Často a pravidelně se cítí sami (věková skupina 20-35 let) Vzhledem ke vzdělání je zde nejvyšší podíl (30%) vysokoškolsky vzdělaných, 71% svobodných, 11% z této skupiny je v současnosti nezaměstnaných, méně vlastní pevnou linku, mají větší přístup k mobilnímu telefonu, větší přístup k počítači, e-mailu, internetu, více pracují s počítačem, více čtou, více kouří, pijí alkohol, mají větší zkušenost s drogami. Těmto respondentům umožňuje internet překonání osamocení, kontakt s druhými lidmi (45%) a dává pocit sounáležitosti (54%), což je výrazně více než u respondentů, kteří nepociťují osamocení. Často a pravidelně se cítí sami (věková skupina 54 a více let) Tato skupina je téměř ze tří čtvrtin tvořena ženami, zatímco mladší věková skupina s pocity samoty měla nejvyšší dosažené vzdělání, v této věkové skupině převažuje vyučení a střední odborná škola bez maturity. V této věkové skupině nepijí respondenti více alkohol a nemají větší zkušenosti s drogami, tak jako ve věkové skupině osamělých 20-35 let. Naopak v této věkové skupině více „občas“ pijí ti, kteří nemají pocity osamocení. Ve starších věkových skupinách postupně narůstají pocity osamění. Nejvíce osamělá se cítí nejstarší část české populace. Zároveň můžeme v české společnosti vymezit další skupinu vzhledem k věku, ve které jsou výraznější pocity osamocení. Jde o skupiny ve věku zhruba mezi 25-30 lety. V této skupině dochází k výrazné změně životního stylu. Po ukončení studií část respondentů vstupuje do manželství a zahajuje svou rodičovskou roli. Zároveň také vstup do zaměstnání vnáší do života další redefinici životního stylu. Tato nová životní fáze často s sebou nese omezení stávajících přátelských vazeb. Pro druhou část této skupiny (svobodnou a nezadanou) znamená tento fakt často omezení dřívějších kontaktů – vazeb, které fungovaly během studia. Skupina osamocených ve věku 25-30 let se tedy ocitá na pomezí dvou dominantních životních fází. Na jednu stranu opustila studentský životní styl a na straně druhé se nezačlenila do rodinného životního stylu. Odkládání manželství a „singles“ jsou často spojováni s dobrovolností a záměrností volby těchto aktérů. Tato situace je vysvětlována možnostmi, které současná společnost mladým lidem nabízí. Já bych zde ale ráda položila otázku, na kterou ovšem nemám odpověď podloženou daty. Není tato situace často ve značné míře stavem nedobrovolným vyplývajícím z krize pramenící v partnerských vztazích mužů a žen? Jsou mladé ženy schopny naplňovat očekávání mužů a naopak muži očekávání žen?

165

Zatímco ve skupině 25-30 let jsou zřejmě pocity samoty silně spojeny s absencí partnera (71% je svobodných a 12% rozvedených) ve skupině 54 a více let žije 50% respondentů v manželství. Pro část respondentů jsou tedy pocity osamocení spojeny s absencí partnera (24% vdovy/vdovci, 12% rozvedení), ale část respondentů se cítí sama, přestože žije společně s partnerem. I v této skupině jde o respondenty ocitající se v nové životní fázi postproduktivního věku (věkový průměr 67 let), kteří si hledají svůj nový životní styl. Pocity osamocení prožívají více ženy (téměř tři čtvrtiny) a vzdělání této skupiny je výrazně nižší než skupiny, která nezažívá pocity osamění. Významný generační fenomén vidím v pozici internetu. Bez ohledu na věk mají celkově respondenti s nejčastějšími pocity osamění nižší přístup k novým informačním a komunikačním technologiím. Podíváme-li se však na skupinu ve věku 20-35 let s častými pocity osamocení, tato skupina má k novým informačním a komunikačním technologiím větší přístup a více je využívá a velká část této skupiny uvádí, že jim internet umožňuje překonávat pocity osamocení a kontakt s druhými lidmi a dává jim pocit sounáležitosti. Ve věkové skupině nad 54 let má internet tuto funkci pouze pro nepatrnou část respondentů.

166

Deprese

pravidelně

často

občas

výjimečně

nikdy


100%

80%

33

28

35

39

31

28

38

44

38

38

29

27

39

38

34

36

60% 36 37 40%

20%

30

44

35

38

24 19

24 17

13 0%

30

8

6

9

10

1 celek

muž

1

1 žena

zš

20

18

22

22

20

35

17 15

7

8

6

8

7

1

vš

2

15 0 - 25

26 - 35

1 vyučen, sš/mat., sš/bez voš maturity

9 2

36 - 45

9 4 2

46 1 - 55 56 a více


167

Osamocení

pravidelně

často

občas

výjimečně

nikdy


100%

29 80%

24

28

34

60%

32

30

27

30

27 27

34

29

26

27

40

35

36

28

25

29 40

33

37

41

40% 27 23 20%

24 22

18 11

0%

26 33

2

celek

8 2

muž

19

31 20

23 16

13 2

žena

9 3

zš

13

9

2

1 vyučen, sš/mat., sš/bez voš maturity

11 3 vš

15 9

10

151 - 25

26 - 35

2

12 2

36 - 45

7 1

4

46 - 55 56 a více


168

Komputerizace společnosti, vzdělávání a životní styl

Recommend Documents