Komparace vývoje produktu turismu ve vybraných destinacích

Komparace vývoje produktu turismu ve vybraných destinacích

Diplomová práce

Bc. Kateřina Srdínková

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol.s.r.o. Katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí diplomové práce: Ing. Šárka Tittelbachová, Ph.D. Datum odevzdání diplomové práce: 2016-05-05 E-mail: [email protected]

Praha 2016

Master´s Dissertation

Comparison of Tourism Product Development in Selected Destinations

Bc. Kateřina Srdínková

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd Department of Travel and Tourism Studies

Major: Destination Management in the Travel and Tourism Industry Thesis Advisor: Ing. Šárka Tittelbachová, Ph.D. Date of Submission: 2016-05-05 E-mail: [email protected]

Prague 2016th

P r o h l a š u j i, že jsem diplomovou práci na téma Komparace vývoje produktu turismu ve vybraných destinacích zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

………………………….. Bc. Kateřina Srdínková V Praze dne 05. 05. 2016

Ráda bych na tomto místě poděkovala Ing. Šárce Tittelbachové, Ph.D.,vedoucí mé diplomové práce za cenné rady, konstruktivní připomínky a pomoc při tvorbě. Dále bych chtěla poděkovat zaměstnancům Skiareálu Špindlerův Mlýn a Českému svazu tělesné výchovy a sportu za poskytnutí klíčových informací. Zaměstnancům městského úřadu, infocentra a skiareálu v Bad Kleinkirchheim bych velice ráda poděkovala, za poskytnutí informací a statistických dat a především za jejich ochotu. Velice ráda bych poděkovala mému otci Ing. Tomášovi Srdínkovi za pomoc s překladem rakouských materiálů a dědečkovi JUDr. Františkovi Stachovi za cenné rady a připomínky. Na závěr bych poděkovala celé své rodině, přátelům a především svému příteli za obrovskou psychickou podporu.

ABSTRAKT

SRDÍNKOVÁ, Kateřina. Komparace vývoje produktu turismu ve vybraných destinacích. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2016. Celkvý počet stran 102.

Tato diplomová práce je zaměřená na komparaci vývoje produktu turismu ve Skiareálu Špindlerův Mlýn a rakouského Skiareálu Bad Kleinkirchheim-St. Oswald. Cílem práce je porovnat vývoj produktu Skiareálů v České republice a v Rakousku. Na základě výsledků komparativní analýzy navrhnout nový produkt v obou destinacích pro získání nových návštěvníků. V první části přibližuji terminologii týkající se diplomové práce. V druhé neboli analytické části se věnuji bližšší analýze vývoje skiareálů. Vývoj je v práci pomyslně rozdělen na minulost, současnost a budoucnost. Toto zakončuji SWOT analýzou. Následně všechny tyto údaje komparuji. Ve třetí části navrhuji nový produkt pro Skiareál Špindlerův Mlýn a Bad Kleinkirchheim-St. Oswald.

Klíčová slova: Bad Kleinkirchheim- St. Oswald, Komparace, Turismus, Produkt, Skiareál, Špindlerův Mlýn, Vývoj

ABSTRACT

SRDÍNKOVÁ, Kateřina. Comparison of Tourism Product Development in Selected Destinations. [Master´s Dissertation] The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd: the 2016th. Total number of pages 102.

This diploma thesis is foccused on comparison of tourism product development in Siareal Špindlerův Mlýn and Austrian Skiareal Bad Kleinkirchheim-St.Oswald. Goal of this thesis is comparison of tourism product progress in these two skiareas in Czech republic and Austria. Based on results of analysis. I will suggest new ways of tourism product development in both resorts, to attract new visitors. In first part of my thesis, i disclose terminology used in this field. Second, analytical part of my thesis, is mainly based on economical analysis of these two resorts. Progress of the resorts is diferentiated into past, present and future. After that, SWOT analysis is included, and used for final comparison. In third, final part, I suggest new tourism products for both resorts, Skiareal Špindlerův Mlyn and Band Kleinkirchheim-St.Oswald.

Key words: Bad Kleinkirchheim- St. Oswald, Comparison, Development Tourism, Product, Skiareal, Spindleruv Mlyn,

Obsah ÚVOD…………………………………………………………………………………….12 1

TEORETICKO- METODOLOGICKÁ ČÁST ................................................... 14 1.1

Cestovní ruch ........................................................................................... 14

1.2

Destinace ................................................................................................. 14

1.3

Trh cestovního ruchu ............................................................................... 15

1.3.1

Poptávka cestovního ruchu ............................................................... 15

1.3.2

Nabídka cestovního ruchu ................................................................. 16

1.4

1.4.1

Vývoj nového produktu ...................................................................... 19

1.4.2

Historie vývoje produktu .................................................................... 20

1.4.3

Služby jako součást produktu cestovního ruchu ................................ 20

1.5

Dělení služeb cestovního ruchu ............................................................... 21

1.5.1

Ubytovací služby jako produkt turismu .............................................. 22

1.5.2

Stravovací služby jako produkt turismu ............................................. 24

1.5.3

Dopravní služby jako produkt turismu................................................ 25

1.5.4

Sportovně- rekreační služby jako produkt turismu ............................. 25

1.6

Novodobé trendy ve vývoji produktu destinace ........................................ 26

1.6.1

Ekonomicko-politické vlivy ................................................................. 26

1.6.2

Demografické a socioekonomické vlivy ............................................. 26

1.6.3

Zdraví a fyzická kondice .................................................................... 27

1.6.4

Doprava ............................................................................................. 27

1.7 2

Produkt cestovního ruchu ........................................................................ 16

Vymezení klíčových pojmů....................................................................... 27

ANALYTICKÁ ČÁST ...................................................................................... 30 2.1

Krkonoše .................................................................................................. 30

2.1.1

Špindlerův Mlýn ................................................................................. 31

2.1.2

Vývoj produktu Skiareál Špindlerův Mlýn .......................................... 32

2.1.3

Skiareál Špindlerův Mlýn (vleky, sjezdovky a jejich obtížnost) .......... 36

2.1.4

Běžkařské tratě.................................................................................. 40

2.1.5

Skialpinismus..................................................................................... 40

2.1.6

Doplňkové služby .............................................................................. 41

2.1.7

Skipassy ............................................................................................ 49

2.1.8

Ubytovací zařízení ............................................................................. 50

2.1.9

Vývoj počtu přenocování ................................................................... 51

2.1.10 2.2

Plány a projekty do budoucnosti .................................................... 52

KORUTANY ............................................................................................. 52

2.2.1

Bad Kleinkirchheim ............................................................................ 53

2.2.2

Vývoj produktu Skiareál Bad Kleinkirchheim/St. Oswald ................... 53

2.2.3

Skiareál Bad Kleinkirchheim- St. Oswald (vleky, sjezdovky a jejich

obtížnost) ....................................................................................................... 57 2.2.4

Běžkařské tratě.................................................................................. 59

2.2.5

Skialpinismus..................................................................................... 60

2.2.6

Doplňkové služby .............................................................................. 60

2.2.7

Skipassy ............................................................................................ 65

2.2.8

Ubytování .......................................................................................... 66

2.2.9

Vývoj počtu přenocování ................................................................... 67

2.2.1

Plány a projekty do budoucnosti ........................................................ 68

2.3

SWOT ANALÝZA ..................................................................................... 68

2.3.1

Skiareál Špindlerův Mlýn ................................................................... 69

2.3.2

Skiareál Bad Kleinkirchheim- St. Oswald .......................................... 71

2.4

Komparace Skiareálu Špindlerův Mlýn a Bad Kleinkirchheim- St. Oswald …………………………………………………………………………………...72

2.4.1

Vývoj lanovek a vleků ........................................................................ 73

2.4.2

Kabinkové a sedačkové lanovky a lyžařské vleky ............................. 76

2.4.3

Sjezdové a běžecké tratě .................................................................. 77

2.4.4

Obtížnost sjezdových tratí ................................................................. 78

2.4.5

Skialpinistické trasy ........................................................................... 78

2.4.6

Vybavenost doplňkových služeb........................................................ 79

2.4.7

Skipassy ............................................................................................ 83

2.4.8

Ubytovací zařízení ............................................................................. 85

2.4.9

Vývoj počtu přenocování ................................................................... 87

2.4.10 2.5 3

CELKOVÉ SHRNUTÍ KOMPARACÍ ............................................... 87

Index turistické funkce.............................................................................. 89

NÁVRHOVÁ ČÁST ........................................................................................ 90 3.1

Špindlerův Mlýn ....................................................................................... 90

3.1.1 3.2

Návrh produktu: Wellness & Spa zóna Aquaparku ............................ 91

Bad Kleinkirchheim .................................................................................. 95

3.2.1

Návrh produktu: Snowpark ................................................................ 96

ZÁVĚR .................................................................................................................. 98 LITERATURA……………………………………………………………………..……100

PŘÍLOHY Příloha 1

Lanovky ve skiareálu Špindlerův Mlýn

Příloha 2

Vleky ve skiareálu Špindlerův Mlýn

Příloha 3

Sjezdovky ve skiareálu Špindlerův Mlýn

Příloha 4

Běžkařské tratě Medvědín- Horní Mísečky

Příloha 5

Běžkařské tratě Svatý Petr

Příloha 6

Ceník jízdného sáňkařské dráhy

Příloha 7

Skipassy Skiareál Špindlerův Mlýn 2015/2016

Příloha 8

Kabinkové lanovky ve Skiareálu Bad Kleinkirchheim- St. Oswald

Příloha 9

Sedačkové lanovky ve Skiareálu Bad Kleinkirchheim- St. Oswald

Příloha 10

Vleky ve Skiareálu Bad Kleinkirchheim- St. Oswald

Příloha 11

Sjezdové tratě ve Skiareálu Bad Kleinkirchheim- St. Oswald

Příloha 12

Běžkařské tratě ve Skiareálu Bad Kleinkirchheim- St. Oswald

Příloha 13

Skipassy Skiareál Bad Kleinkircheim- St. Oswald 2015/2016

Příloha 14

Multidenní Skipass

Příloha 15

Vývoj počtu ubytovacích zařízení ve Špindlerově Mlýně v letech 2005-2014

Příloha 16

Vývoj počtu ubytovacích zařízení v Bad Kleinkirchheim v letech 2005 až 2014

Příloha 17

Plánovaný projekt ve Špindlerově Mlýně

Příloha 18

Mapa s popisem z výpisu katastru nemovistostí

Příloha 19

Navrhovaný projekt Wellness & Spa části ve Špindlerově Mlýně

Příloha 20

Technické rozpracování navrhovaného snowparku s tabulkou

TABULKY Tabulka č. 1: Vývoj počtu přenocování v letech 2005 až 2014 ve Špindlerově Mlýně Tabulka č. 2: Vývoj počtu přenocování v letech 2005 až 2014 v Bad Kleinkirchhem Tabulka č. 3: SWOT analýza Skiareálu Špindlerův Mlýn Tabulka č. 4: SWOT analýza Skiareálu Bad Kleinkirchheim- St. Oswald Tabulka č. 5: Komparace kabinkových a sedačkových lanovek a lyžařských vleků Tabulka č. 6: Komparace sjezdových a běžeckých tratí Tabulka č. 7: Komparace obtížností sjezdových tratí Tabulka č. 8: Komparace vybavenosti doplňkových služeb Tabulka č. 9: Komparace skipassů Tabulka č. 10: Komparace poměr: cena skipassů/ délka sjezdovek

ÚVOD Téma mé diplomové práce zní Komparace vývoje produktu turismu ve vybraných destinacích. Zvolila jsem si ke své komparaci destinaci Špindlerův Mlýn v České republice a Bad Kleinkirchheim, který se nachází v Rakousku. Tyto horské destinace disponují především sportovně rekreačními službami. Jedná se o významná turistická a lyžařská střediska. Špindlerův Mlýn jsem si zvolila z toho důvodu, že byl oceněn Ski Worlds Award za nejlepší české středisko. Ocenění Ski Worlds Award je udělováno od roku 2013 a jeho cílem je odměňování organizací, které jsou lídry ve svém oboru. Rakouské středisko jsem si vybrala proto, že svoji rozlohou je srovnatelný se Špindlerovým Mlýnem a rovněž proto, že jsem tuto destinaci mnohokrát navštívila.

Středisko

Bad

Kleinkirchheim

jedinečným

způsobem spojuje výborné lyžařské podmínky s lázeňskou tradicí. Obě dvě horské destinace spojuje pořádání FIS závodů ve sjezdu. FIS je mezinárodní lyžařská asociace, které své závody pořádá na sjezdovkách, které prošly její homologací a takové nalezneme ve Špindlerově Mlýně i v Bad Kleinkirchheim. Ve své práci volím sběr dat pomocí analýzy dostupných dokumentů, dotazováním, řízenými rozhovory, informacemi z webových stránek, telefonickými rozhovory, návštěvy úřadů a knihoven, kde jsem čerpala statistiky. Následně zjištěné údaje porovnávám pomocí osobně vytvořené SWOT analýzy. Ke komparaci produktu používám nástroj strategického managementu, a to tzv. benchmarking. Jedná se o proces, pomocí kterého porovnávám produkt turismu ve Špindlerově Mlýně a Bad Kleinkircheim. Zaměřuji se především na vývoj. Hlavním cílem práce je porovnání vývoje produktu turismu ve vybraných destinacích a na základě komparativní analýzy navrhnutí produktu ke zvýšení nárůstu návštěvníků, a tím i zisků destinace. Moji hypotézou je, že vývoj produktu turismu bude v zahraniční destinaci dynamičtější, než v destinaci v České republice. Vycházím z obecného povědomí o vyšší úrovni rakouských horských středisek. V první části vymezuji pojmy jako je cestovní ruch, destinace, trh cestovního ruchu, produkt a jeho vývoj i z historického pohledu, služby cestovního ruchu a jejich dělení z pohledu produktu turismu. Na závěr vymezuji novodobé trendy ve vývoji produktu destinace a klíčové pojmy jako je horská oblast, horské 12

středisko,

skiareál,

horská

turistika,

skipass,

skibus,

značení

sjezdovek

a skialpinismus. Ve

druhé

analytické

části

vymezuji

destinaci

Špindlerův

Mlýn

a

Bad

Kleinkirchheim. Nejprve se věnuji vývoji produktu Skiareál Špindlerův Mlýn a dále vlekům, sjezdovkám, běžkařským a skialpinistickým tratím, doplňkovým službám, skipassům, ubytovacím zařízením a vývoji počtu přenocování v současnosti. Na závěr uvádím plány do budoucnosti. Následuje část o Skiareálu Bad Kleinkirchheim- St. Oswald, která má stejnou strukturu. Tyto údaje analyzuji pomocí SWOT analýzy, na kterou navazuje komparace podle analýz Skiareálu Špindlerův Mlýn s rakouským Skiareálem Bad Kleinkirchheim- St. Oswald. V poslední části práce navrhuji nové produkty pro zvýšení návštěvnosti a zisků destinace. Pro Špindlerův Mlýn jsem navrhla vybudování wellness a spa zóny ke stávajícímu aquaparku a pro Bad Kleinkirchheim nový snowpark. V diplomové práci vycházím z českých autorů, především: P. Attl (Turismus I.), K. Nejdl (Management destinace cestovního ruchu), M. Hesková (Cestovní ruch) a dalších. Ze zahraniční literatury čerpám z Brent Ritchie a Goeldner (Tourism principles, practices, philosophies). Z internetových zdrojů jsem využila především internetové stránky Skiareálu Špindlerův Mlýn a Českého statistického úřadu. Avšak nejvíce informací jsem použila z propagačních materiálů a poskytnutých statistik z infocenter a úřadů v destinaci.

13

1 TEORETICKO- METODOLOGICKÁ ČÁST V teoreticko- metodoligcké části se věnuji základním pojmům vztahujících se k tématu mé diplomové práce. Pojmy jsou vysvětleny pomocí definic. Měly by pomoci čtenáři přiblížit, čím se zabývám v analytické části.

1.1 Cestovní ruch Cestovní ruch, neboli turismus, je dočasný přesun osob mimo jejich běžné trvalé bydliště na přechodnou dobu v jejich volném čase, a to za účelem jiným než výdělečným. Cílem cestovního ruchu je rekreace, poznání nových míst, lidí a kultur. Definice cestovního ruchu (WTO, World Tourism Organization, Ottawa, 1991) Činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí a to na dobu kratší než je stanovena (mezinárodní cestovní ruch – 1 rok, domácí cestovní ruch – 6 měsíců), přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě (výdělečná činnost není v navštíveném místě založena na přechodném či trvalém pracovním poměru). Cestovní ruch se dá dělit z mnoha hledisek, a to například dle motivace účastníka, způsobu realizace (která se dále dělí z hlediska území, na kterém cestovní ruch probíhá), délky pobytu, vlivu na platební bilanci státu, způsobu zabezpečení cesty a pobytu, příslušnosti účastníků ve skupině, způsobu financování, dopadu na životní prostředí a dalších. Dále je možné dělit cestovní ruch na domácí a zahraniční. Domácí cestovní ruch vyjadřuje, že daná osoba nevycestuje za hranice svého státu. U zahraničního naopak dochází k překročení hranic státu.

1.2 Destinace “Lokální destinace cestovního ruchu je fyzický prostor, ve kterém turista stráví nejméně jedno přenocování. Zahrnuje turistické produkty tvořené atraktivitou, podpůrnými službami (tj. službami, které umožňují využít atraktivity dané lokace) a

soubory

možností

zábavy

pro

jednodenní 14

návštěvníky.

Má

přírodní

a administrativní hranice, jež vymezují její řízení, image a vnímání, které definují její tržní konkurenceschopnost. Lokální destinace zahrnují i hostitelskou komunitu a mohou být součástí větších destinací.” (NEJDL, K. Management destinace cestovního ruchu. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, 49 s. ISBN 978-80-7357-6738.)

1.3 Trh cestovního ruchu Trh cestovního ruchu je místem, kde se střetává nabídka s poptávkou a dochází ke směně zboží a služeb s cílem uspokojení potřeb návštěvníka.

1.3.1 Poptávka cestovního ruchu Poptávku

cestovního

ruchu

tvoří

subjekty,

a

to

prodávajíci,

kupující

a zprostředkovatelé. Prodávající jsou jednotlivci a organizace. Jedná se například o ubytovací, stravovací či dopravní služby. Kupující jsou účastníci cestovního ruchu, kteří kupují zboží a služby v destinace, a tím uspokojují své potřeby. Zprostředkovatelé jsou organizace, které vystupují v destinaci jako kupující i prodávající. Vstupují na trh jako článek mezi prodávajicími a konečnými spotřebiteli. Poptávka zahrnuje tři části: a) Motiv účastníka cestovníhu ruchu, který vychází z jeho potřeb b) Služby a zboží c) Požadavky na místo a prostředí. Charakteristickými rysy poptávky jsou komplexnost, sezónnost (která je dána přírodními a klimatickými podmínkami), pružnost (která se odvíjí od ekonomické situace), nové nabídky produktů v destinaci, mezinárodní politická situace a také například mimořádné přírodní události jako jsou povodně, zemětřesení a podobně. Jedná se také o masovost, diferenciaci a především subjektivní hodnocení účastníka cestovího ruchu při jeho rozhodování.

15

1.3.2 Nabídka cestovního ruchu “Nabídka cestovního ruchu je objektem cestovního ruchu. Základním rysem je fakt, že turismus jako aktivita je vždy souborem, flexibilním komplexem rozdílných

jednotlivých,

a

relativně

samostatných

aktivit

realizovaných

prostřednictvím jednotlivých služeb a některých druhů zboží, které vytvářejí unikátní, proměnlivý komplex jednotlivých, diferenciovaných služeb.“ (ATTL, P.; NEJDL, K. Turismus I.. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2004, 155 s. ISBN 80-86578-37-2.) Nabídku

tvoří

historická

kulturní,

a

přírodní

atraktivita

dané

destinace,

suprastruktura a infrastruktura cestovního ruchu. Jedná se o služby, zboží a volné statky. Služby jsou rozhodujícím faktorem cestovního ruchu. Naopak zboží je tzv. doplňková nabídka. Pro účastníka cestovního ruchu není natolik důležitá, jako jsou služby. Volné statky jsou především přírodní atraktivity destinace, jedná se například o hory, moře a jezera. Atraktivity cílových míst se dělí z pohledu přírodních, kulturně-historických, organizovaných a sociálních. Přírodní atraktivity jsou především geografická poloha, klimatické podmínky, vodstvo, flora a fauna, přírodní léčivé zdroje a životní prostředí. Kulturně-historické atraktivity jsou architektonické památky, kulturní zařízení, historická místa, technické památky a lidová umění. Organizované atraktivity obsahují festivaly, koncerty, slavnosti, sportovní akce, veletrhy, výstavy a mnoho dalších. Mezi sociální atraktivity se řadí tradice, zvyky, jazyk, nářečí, gastronomie atd..

1.4 Produkt cestovního ruchu “Produktem

destinace

rozumíme

soubor

vnitřně

provázaných,

vzájemně

se podporujících, doplňujících a generujících hmotných a nehmotných služeb. Klíčovým produktem pak rozumíme produkt, jehož podstatou jsou z pohledu nabídky zásadní služby umožňující zhodnocení rozhodujících, tj. klíčových atraktivit, které umožní odlišení destinace od konkurence. “ (NEJDL, K. Management destinace cestovního ruchu. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, 149 s. ISBN 978-80-7357-673-8.) 16

“Produkt tak lze definovat jako komplex dílčích služeb prodávaných jako komplexní produkt pod společným názvem.” (HOLEŠÍNSKÁ, A., ŠAUER, M. a VYSTOUPIL, J.. Vymezení destinace a formulace jejich charakteristik a organizace cestovního ruchu v destinaci [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2007 [cit. 2016-05-02].) Systém klíčových produktů destinace nám představuje vytvořený cílový řetězec služeb, které tvoří rozhodující produkty destinace. Je nutné porovnat potenciál s konkurencí. Atraktivita destinace se odvíjí od snadné dostupnosti nabídky destinace a informací, včetně rezervace služeb a jednoduchého rozpoznání značky, ale také od ekonomického, společenského a politického rozvoje destinace a kvalitě vůči poměru ceny a výkonu. Produkt

destinace

je

vytvořen

kombinací

pár

druhů

základních

služeb

a to dopravy, stravování, volnočasových aktivit, ubytování atd. A tím pádem má i dvě roviny. Jedná se o rovinu fyzickou, kdy dochází ke skutečné konzumaci služeb (potravin, nocleh, lyžování, chůze po horách apod.). Druhá rovina je tzv. emocionální a symbolická, většinou tato rovina je pro návštěvníka důležitější než-li fyzická a rozhoduje se podle ní, zda-li danou destinace znovu navštíví. Pod tímto pojmem si můžeme představit, jak se návštěvník cítí při a po konzumaci služeb, jak na něj působí jejich kombinace a zda si to takto představoval. Návštěvníci chtějí v dané destinaci něco zajímavého a autentického zažíti a prožít. Proto se za jádro produktu považuje uspokojování potřeb návštěvníka destinace a vlastním produktem je to, s čím se návštěvník ve skutečně setkává. V rozšířeném produktu nalezneme všechny další služby a hodnoty, které zákazník dostává. Jedná se například o věrnostní slevy či informace o novinkách. Pod pojmem rozšířený produkt si představíme celkový balíček, který vyřeší všechny problémy zákazníka a to i takové, na které zákazník ani nepomyslel. Produkt lze brát také z pohledu tří rovin. První rovinou je základní produkt, neboli tzv. jádro. Jedná se o to, co zákazník skutečně kupuje. V druhé rovině se jedná o reálný produkt, který obsahuje charakteristické prvky, značku, styl, obal a kvalitu. Ve třetí rovině nalezneme rozšířený produkt. Jedná se o všechny další služby a užitné hodnoty, který zákazník spotřebovává s touto koupí. Tato část

17

by měla vyřešit všechny problémy zákazníka a i takové, které ani neočekával, že by mohli nastat. Charakteristikou produktu destinace vyjadřuje Nejdl ve své knize. “Turista si kupuje určité území jako celek prostřednictvím produktu, který nabízí a zabezpečuje konzumaci souboru různých služeb a s nimi spojených zážitků. Tento soubor služeb (destinační produkt), tj. destinace, je de facto virtuální celek, který je konzumován nikoli najednou, ale postupně, konzumováním řady jednotlivých služeb a výrobků.” (NEJDL, K. Management destinace cestovního ruchu. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, 153 s. ISBN 978-80-7357-673-8.) Ministerstvo pro místní rozvoj definuje produkt destinace tímto způsobem. “Každá destinace se snaží prodat svoji jedinečnost a postavit své produkty tak, aby byly diferencovány ať už kvalitou, využitím jedinečných, např. přírodních předpokladů či svou pestrostí od ostatních a uspěly na trhu. Každá destinace má své klíčové produkty a vedlejší produkty (určené tzv. niche markets). Produkt cestovního ruchu se vyznačuje průřezovostí (spojuje ubytovací, stravovací a dopravní služby, služby turistických atrakcí, touroperátorů, organizací destinačního marketingu a další). Produkt destinace se odvíjí od přirozených kulturně-historických a přírodních předpokladů nebo může být výsledkem dodatečných, umělých aktivit, vytvářejících materiálně-technickou základnu, resp. nabídku.” (HOLEŠÍNSKÁ, A., ŠAUER,

M.

a

VYSTOUPIL,

J.. Vymezení

destinace

a

formulace

jejich

charakteristik a organizace cestovního ruchu v destinaci [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2007 [cit. 2016-05-02].) Jako klíčové produkty v práci vymezování destinace a formulace jejich charakteristik a organizace cestovního ruchu, uvádějí například produkt “aktivní turismus v přírodě”, který se zaměřuje na letní a zimní sezónu nebo produkt “Lázně-fitness-wellness”, který se orientuje na zábavu, přírodu a relaxaci. Vedlejšími

produkty

je

například

gastronomie,

nákupní

turismus,

golf,

agroturismus atd.. Balíček (packet) představuje soubor služeb, které jsou nabízeny zákazníkovi za určitou cenu. Jedná se o sestavení vzájemně se doplňujících služeb do celkové nabídky za určitou cenu, která je nižší, než kdyby zákazník čerpal služby jednotlivě. 18

Úspěšný produkt destinace zvyšuje poptávku po daném místě. Buduje dobré jméno destinace na trhu. Přináší větší hospodárnost a pohodlí pro návštěvníky. Uspokojuje zaměřené zájmy zákazníků. Zvyšuje poptávku mimo sezónu v destinaci. Umožňuje snažší předpovídání vývoje podnikání a pomáhá při jeho efektivitě. Optimalizuje efekt udržitelného rozvoje destinace. A především zvyšuje spokojenost návštěvníka.

1.4.1 Vývoj nového produktu Úspěšný produkt cestovního ruchu musí být součástí dlouhodobé strategie rozvoje destinace. Vzniká na základě kvalitního a podrobného průzkumu trhu, který respektuje současné trendy a inovace. Pomocí dodržení určitých zásad, dosáhneme k vytvoření úspěšného produktu cestovního ruchu. Mezi tyto zásady se řadí například autenticita. Pod slovem autentický si představujeme, že produkt stojí na uvěřitelných základech a emocích. Poskytne nám jedinečné a odlišné dispozice destinace. Je nutné ho vytvářet pomocí místní komunity, a také na principu spolupráce a partnerství. Nový produkt by měl mít měřitelný ekonomický přínos pro danou destinaci a musí respektovat principy udržitelného rozvoje. Vývoj nového produktu závisí především na koncepci strategie cestovního ruchu. Je nutné vytvořit analýzu příslušného trhu. Cílem je vytvořit takový produkt, který se na trhu ještě nenachází, nebo vytvořit produkt doplňující k již stávajícím. Produkt se stává finálním výstupem nabídky destinace cestovního ruchu a představuje komplexní zážitek pro návštěvníka. “Aby nový produkt byl na trhu úspěšný musí vycházet z potřeb trhu, při tvorbě produktu bychom měli: 

využit stížností současných návštěvníků – věnovat pozornost jejich názorům na současný produkt o většina touroperátorů zareagovala na nespokojenost zákazníků, kteří preferovali individuální přístup, větší flexibilitu (malé skupiny zájezdů) tvorbou produktů pro segment trhu FIT ƒ



zkoumat jakým způsobem zacházejí se současným produktem

19

o provozovatelé lyžařských středisek reagovali na potřeby a zájmy snowboardistů

výstavbou

speciálních

snowparků.

Při

tvorbě

se inspirovali pozorováním jejich aktivit na běžné sjezdovce.” (HOLEŠÍNSKÁ, a

formulace

A., jejich

ŠAUER,

M.

a

VYSTOUPIL,

charakteristik

a

J.. Vymezení

organizace

cestovního

destinace ruchu

v

destinaci [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2007 [cit. 2016-0502].)

1.4.2 Historie vývoje produktu V

posledních

desetiletích

dochází

k

velkému

vývoji

tvorby

produktu,

a to především vlivem změny poptávky a konkurence. V začátcích vývoje cestovního ruchu návštěvníci preferovali přírodní prostředí, kde měli možnost se ubytovat. Až později začali klást důraz na kvalitu a pohodlí. Ještě později začali pokládat za důležitou tzv. programovou náplň, kdy ze strany poptávajících přicházel požadavek na celkový zážitek. V současné době dochází k rozvoji informačních technologií a ze strany zákazníků k vysoce individuálním potřebám, což vede k růstu zájmu o individuální turismus než-li masový. Destinace potřebuje vytvářet regionálně či tématicky celkové zážitkové produkty, které se budou měnit a přizpůsobovat požadavkům zákazníka. Tím vzniká řetězec služeb propojených shodným motivem. Je nutné, aby jednotlivé prvky poskytovaného řetězce služeb, které jsou nabízeny různými subjekty, byly pomocí spolupráce prostřednictvím stabilních vztahů subjektů schopny uspokojit potřebu komplexního zážitku návštěvníka a vytvořit tím konkurenční výhodu destinace.

1.4.3 Služby jako součást produktu cestovního ruchu “Služby jsou rozhodující součástí produktu cestovního ruchu. Představují heterogenní soubor užitečných efektů určených na uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu. Mají průřezový charakter, tj. produkují je nejen podniky cestovního ruchu, ale i další subjekty soukromého a veřejného sektoru.” (HESKOVÁ, M. Cestovní ruch. Praha : Fortuna, 2006, 99 s. ISBN 80-7168-948-3.) Služby, neboli ekonomické statky, mají nehmotný charakter a určité znaky, kterými se liší od výrobků. Pomocí jejich poskytování dochází k uspokojování potřeb 20

zákazníků. Poskytování služeb má tři fáze. První fází je připravenost na poskytování služeb. Producent služby musí mít k dispozici výrobní faktory. Druhou fází je proces poskytování služby zákazníkům. Třetí fází je výsledek poskytnutí služby, který vzniká pomocí nabídnutí služby poskytovatelem zákazníkům jako spotřebitelům. Pro zákazníka je cílem užitný efekt a pro producenta služby je cílem tržba, neboli zisk z poskytnuté služby. Speciálním znakem služeb cestovního ruchu je především časová a místní vázanost na primární nabídku cestovního ruchu. Dále také její komplexnost, zastupitelnost, sezónnost a kvalita informací. Místní vázanost služeb cestovního ruchu vyjadřuje závislost na lokalizaci prvků nabídky cestovního ruchu na cílové místo neboli destinaci. Účastník nespotřebovává pouze jednotlivou službu, ale jedná se o tzv. balíček služeb. Zde je nutná právě komplexnost. Zastupitelnost služeb cestovního ruchu, neboli tzv. substituce. Jedná se o možnost vzájemného nahrazení jedné služby jinou. Nejčastějšími důvody substituce je cena, změna nabídky nebo změna preferencí účastníků. Sezónnost poptávky cestovního ruchu je ovlivněna ekonomickými, demografickými, sociálními, psychologickými a jinými faktory. Má mimořádný vliv na poptávku nejen přírodními podmínkami jako je střídání ročních období, ale i speciálními činiteli, jako jsou například prázdniny, svátky, dovolené. Kvalita informací poskytovaná účastníkům, je velice důležitým faktorem.

Producenti

služeb

musí

informace

zpřístupnit

potencionálním

zákazníkům, pomocí komunikace se zákazníkem na trhu služeb cestovního ruchu.

1.5 Dělení služeb cestovního ruchu Služby cestovního ruchu se rozlišují na služby cestovního ruchu a ostatní služby. Uspokujují potřeby účastníků cestovního ruchu, které produkují podniky. Jedná se o dopravní, ubytovací, pohostinské, lázeňské, sportovně-rekreační a kulturněspolečenské zařízení, poskytující služby pomocí výrobců služeb nebo pomocí zprostředkovatelů služeb, a to cestovních kanceláří, cestovních agentur, turistických informačních kanceláří, infomačních systémů a distribučních systémů. Ostatní

služby

jsou

primárně

určeny

pro

obyvatele

dané

destinace,

ale spotřebovávají je i účastníci. Jsou to podniky, které poskytují specializované služby- peněžní ústavy, pojišťovny, pasové a celní orgány. Pak také služby místní

21

infrastruktury- obchodní a komunální podniky, zdravotnická zařízení, policie, pošta či telekomunikační společnosti.

1.5.1 Ubytovací služby jako produkt turismu “Ubytovací služby představují základní podmínku pro rozvoj cestovního ruchu. Můžeme je charakterizovat jako umožnění přechodného ubytování mimo místo trvalého bydliště. Rozvoj ubytovacích zařízení je nerozlučně spjat s politickými, hospodářskými a sociálními změnami ve společnosti, které zprostředkovaně ovlivňují pohyb obyvatelstva mimo místo trvalého bydliště a působí na vznik různých druhů ubytovacích zařízení.” (INDROVÁ, J. Základy cestovního ruchu. Praha : Oeconomica, 2007, 31 s. ISBN 978-80-245-1252-5.) Ubytovací služby poskytují hostům nejen přechodné ubytování, ale i řadu doplňkových činností. Jejich požadavky se liší podle délky pobytu. Kvalita a rozsah služeb se nazývá jejich standartem, který poskytují ubytovací zařízení. Je ovlivňován charakterem zařízení, zda se ubytovací zařízení nachází ve městě, v horském prostředí, či u vodní plochy, dále osobními a věcnými předpoklady, což je náročnost služeb na prostorové předpoklady a vybavení jako sauna, garáž, vířivka, apod. Ovlivňuje je také pohotovost pracovníků, klientela, sezónní vlivy a úroveň využití ubytovacích zařízení. Rozhodující otázkou ubytovacího zařízení je jeho umístění. Díky kterému můžeme předpokládat pravděpodobný objem služeb. Příkladem umístění jsou centra měst, předměstí, vesnice, hory, venkovské krajiny, pobřeží moře. Umístění má vliv na roční průběh výše poptávky. Horská střediska předpokládají s vyšší obsazeností v zimním období. Tvorba cen ubytovacích zařízení je ovlivněna samotnou ubytovací jednotkou, umístěním, úrovní nabízených služeb a ročním období. Charakteristika kategorií ubytovacích zařízení dle České republiky se dělí na hotely, motely, penziony, botely, kempy, chatové osady a turistické ubytovny. Ubytovací zařízení je stavba nebo její část, která je vyčleněna k poskytování ubytování a službám jimi spojenými. Pod stavbou ubytovacího zařízení si nelze představit bytový či rodinný dům, ani stavbu určenou pro rodinnou rekreaci. 22

Hotel je ubytovací zařízení, které má nejméně deset pokojů pro hosty a je vybavené na poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojenými. Hotely jsou členěny do pěti tříd. Ubytovací zařízení s názvem motel obsahuje také nejméně deset pokojů pro hosty a poskytuje přechodného ubytování a služby s tím spojené především pro motoristy. Motely se člení do čtyř tříd. Penzion je ubytovacím zařízením s nejméně pěti pokoji. Má omezený rozsah společenských a doplňkových služeb pro zákazníky, ale svým ubytováním je srovnatelný s hotelem. Dělí se do čtyř tříd. Ubytovací zařízení, které je trvale zakotvené na osobní lodi, se nazývá botel. Přechodné ubytovací zařízení využívající vlastních stanů či obytných přívěsů popřípadě ubytovaní v objektech provozovatele, jako jsou chaty, sruby či bungalovy, se nazývá kemp. V České republice nalezneme kategorizaci čtyř hvězdiček. Turistická ubytovna je jedno z nejjednodušších ubytovacích zařízení pro přechodné ubytování hostů. V jedné obývací místnosti nalezneme větší počet lůžek. Dělí se pouze do jedné či dvou kategorií. Stavba ubytovacího zařízení se člení podle požadavků na plochy a vybavení do tříd. Tyto třídy a plochy se označují hvězdičkami, které jsou stanoveny normovými hodnotami (ČSN 76 1110). Klasifikace ubytovacích zařízení určuje minimální požadavky na daný standart ubytovacích zařízení. Klasifikace se dělí do kategorií podle počtu hvězdiček. Stupnice se pohybuje od 1 do 5. 1 hvězda značí, že se jedná o kategorii Tourist, 2- Standard, 3- Comfort, 4- First Class, 5- Luxus. Klasifikace se provádí na základě hodnocení povinných kritérií a určení počtu bodů z katalogu znaků. Klasifikaci je nutné obnovovat každé 2 roky a uděluje ji Asociace hotelů a restauraci ČR.

23

1.5.2 Stravovací služby jako produkt turismu “S účastí na cestovním ruchu jsou nezbytně spojeny i další základní služby – služby stravovací – které uspokojují základní potřebu člověka, potřebu výživy. Stravovacích

služeb

využívá

účastník cestovního

ruchu

jak

v

průběhu

přemísťování, tak i během pobytu v cílové destinaci. “(INDROVÁ, J. Základy cestovního ruchu. Praha : Oeconomica, 2007, 41 s., ISBN 978-80-245-1252-5.) Stravovací služby se dělí na základní a doplňkové. Základní stravovací služby obsahují pohostinská zařízení jako jsou restaurace, motoresty a jídelny se

samoobsluhou.

Doplňkové

stravovací

služby

jsou

uskutečňovány

v provozovnách denního baru, aperitivbaru, grillbaru, snackbaru, pizzerie, bistra, bufetu či hostince. Dále se také jedná o rychlá občerstvení jako jsou například fast foody. Společenské a zábavní služby poskytují stravování se společenskozábavnou funkcí, například kavárny, vinárny, pivnice, noční kluby a podobně. Členění stravování Stravování se dělí na individuální a společné. Pod pojmem individuální stravování hovoříme o stravování, které si účastník cestovního ruchu zajišťuje sám. Přípravu pokrmů a nápojů realizují účastníci sami, pomocí vynaložených sil a prostředků, které odpovídají jejich možnostem a potřebám. Ve společném stravování se jedná o hromadnou přípravu pokrmů a nápojů. Odbyt a časová spotřeba jsou většinou velice úzce spjaty s místem a časem. Sortiment je ovlivňován sezónností, módními trendy, klientelou, atd. Funkce provozoven veřejného stravování První funkcí je základní stravovací funkce, kdy se podávají hlavní jídla během dne. Druhá funkce je doplňková, která poskytuje nabídku jídel mezi hlavními jídly. Třetí funkce je společensko-zábavní, která uspokojuje potřeby setkávání, zábavy a her, které jsou v zařízeních restauračního stravování. Kategorie stravovacích zařízení Stravovací zařízení se dělí do dvou kategorií. První kategorií je restaurace do které spadají provozovny typu restaurace, motoresty, samoobslužné 24

restaurace, bufety, bistra, pohostinství, jídelní železniční vozy, občerstvení a kiosky. Druhou kategorií jsou bary. Za prvé to jsou denní bary jako grill bar, snack bar, aperitiv bar, lobby bar a pizzeria, a pak noční bary jako noční kluby, varieté, dancing a diskotéka. Spadají sem také provozovny, které jsou specializované na nápoje. Jedná se o vinárny, kavárny, espressa, hostince, pivnice a výčepy.

1.5.3 Dopravní služby jako produkt turismu “Dopravní služby představují nezbytnou podmínku realizace cestovního ruchu. Můžeme je charakterizovat jako služby spojené s přemístěním účastníků cestovního ruchu z místa bydliště do místa realizace cestovního ruchu. Na jejich kvalitě do značné míry závisí spokojenost účastníka cestovního ruchu a splnění jeho představ, přání a vlastních cílů v místě cestovního ruchu. Dopravní infrastruktura má pro rozvoj cestovního ruchu zásadní význam.” (INDROVÁ, J. Základy cestovního ruchu. Praha : Oeconomica, 2007, 53 s. ISBN 978-80-2451252-5.) Požadavky účastníků cestovního ruchu na dopravní služby Mezi hlavní požadavky patří bezpečnost, pohodlí, rychlost, dostatečná frekvence, cena odpovídající kvalitě služby, schopnost dosáhnout míst realizace cestovního ruchu a dostatečná kapacita dopravních prostředků. Druhy dopravy 1. Letecká (pravidelné a chaterové lety) 2. Silniční (auta, taxi, autobusy, kola, motocykly, kočáry) 3. Vodní (trajekty, čluny, zábavné plavby) 4. Železniční (vlaky, parní soupravy) 5. Zvláštní druhy dopravy využívané především účastníky cestovního ruchu (lanovky, lyžařské vleky)

1.5.4 Sportovně- rekreační služby jako produkt turismu “Sportovně- rekreační služby jsou z hlediska cíle účasti na cestovním ruchu považovány za jedny z nejvýznamnějších služeb. Umožňují aktivně využívat 25

přírodní a uměle vytvořené podmínky pro rozvoj sportu, rekreace a turistiky. Jejich poskytování a spotřeba souvisí se snahou využít volný čas formou aktivního odpočinku včetně určitého stupně fyzické zátěže jako protipól převážně stereotypnímu

způsobu

života.

Poskytují

je

sportovně-rekreační

zařízení

budovaná jako součást ubytovacích zařízení nebo jako součást vybavenosti cílových míst cestovního ruchu.” (HESKOVÁ, M. Cestovní ruch . Praha : Fortuna, 2006, 112 s. ISBN 80-7168-948-3.) Služby dělíme, zda-li jsou na přírodních podmínkách 1. nezávislé (tenisové haly, fitnesscentra, solária, herní interiér pro děti, kryté bazény, atd.) nebo 2. závislé (pláže, golfové hřiště, tenisové kurty, jízdy na koni, přírodní koupaliště v letní sezóně a ledové plochy, lyžařské tratě, vleky, lanovky, lyžařské cvičné louky atd.). Se sportovně-rekreačními službami je spjata nutnost s poskytováním úschovny zavazadel, horské služby, vodní záchranné služby, úschovna lyží, zařízení osobní hygieny apod..

1.6 Novodobé trendy ve vývoji produktu destinace 1.6.1 Ekonomicko-politické vlivy V dnešní době je jedním z požadavků návštěvníků bezpečnost destinace. Dobrá pověst

destinace

a

kvalitní

služby

představují

základ

daného

místa.

Konkurenceschopnost je ovlivněna také vývojem měnového kurzu. Dochází k rozvoji cestování a volnočasových aktivit v důsledku navýšení reálných příjmů domácností.

1.6.2 Demografické a socioekonomické vlivy Roste především poptávka po kvalitě a pohodlí. Dochází k silným požadavkům na individuální přístup k zákazníkům. Lidé mají touhu poznávat něco nového 26

a nepoznaného. Roste poptávka po jednoduchých způsobech dopravy a také po relaxačních aktivitách a mimosezónních nabídkách. Zvýšení poptávky lze také zaznamenat v produktech zaměřených na jednotlivce. Lidé více cestují na kratší dovolené jako jsou prodloužené víkendy, ale dopřávají si je vícekrát za rok.

1.6.3 Zdraví a fyzická kondice Návštěvníci mají velký zájem o tzv. zdravé destinace, které nabízejí wellness, lázeňské či fitness pobyty. Roste popularita aktivních dovolených a s tím i poptávka po aktivitách v destinaci.

1.6.4 Doprava Destinace mohou více profitovat z jednoduché dostupnosti a to především v případě krátkodobých pobytů. Špatné jízdní řády a neoptimální doprava mají negativní vliv na destinace, které neberou v potaz zvýšenou poptávku po jednoduché dostupnosti.

1.7 Vymezení klíčových pojmů Horská oblast Vymezení horských oblastí podle metodiky LFA tvoří dva typy. První typ horské oblasti je území obce nebo katastrální území, které se nachází v průměrné výšce 600 metrů nad mořem nebo výše. Druhým typem je oblast ve výšce 500 až 600 metrů nad mořem, ale zároveň svažitost činí nad 15% na ploše větší než 50 % celkové výměry půdy obce nebo katastrálního úřadu. Horské středisko Pod pojmem horské středisko si představíme geografický celek, který je na území obce v horské oblasti. V rámci střediska je zákazníkům nabízena kompletní infrastruktura pro lyžování a horskou turistiku. Tuto infrastrukturu tvoří lanovky, vleky, sjezdařské a běžkařské tratě, ubytovací a stravovací nabídka služeb, provozovny služeb a obchodních sítí ve vztahu na uspokojení primárních i sekundárních potřeb zákazníků horského střediska.

27

Ski Areál Ski Areál tvoří takzvaný základ horského střediska. Jedná se o území, které je funkčně vyčleněné k provozování zimních sportů. Je vybavené dopravním zařízením, sjezdovými i běžeckými tratěmi a lyžařskými cestami. Od tohoto základu se odvíjí navazující i doplňkové služby pro zákazníky. Horská turistika “Horská turistika je forma turistiky, jejíž účastníci jsou motivováni poznávaním hor, estetickým zážitkem, čistým horským vzduchem, ověřením a zvyšováním vlastních fyzických schopností a pohybem v horském prostředí.“ (PÁSKOVÁ, M.; ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu, Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, 107 s.) Skipass “Skipass je průkazka pro neomezené lyžování na sjezdových tratích horského střediska po vymezenou dobu, často zahrnuje i bezplatné využití skibusu. V rámci skipassu lze využít v alpských střediscích často stovky kilometrů různě obtížných tratí. Může být součástí ceny zájezdu (za zvýhodněnou cenu), resp. návštěvník si skipass zakupuje na místě.” (PÁSKOVÁ, M.; ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu, Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, 266 s.) Skibus “Skibus je autobus pro dopravu v horském středisku zejména mezi ubytovacími zařízeními a stanicemi lanovek a vleků.” (PÁSKOVÁ, M.; ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu, Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, 266 s.) Značení sjezdovek Sjezdovky jsou děleny do tří barev podle stupně obtížnosti. Jedná se o pomůcku lyžařům, aby věděli na jak náročnou sjezdovku se vydávají. 1. Modrá je nejlehčí sjezdovka. Její mírný sklon činí do 25% čímž zaručuje nejnižší rychlost a maximální kontrolu jízdy. Tato sjezdovka je určená především dětem, začátečníkům nebo starší osobám. 2. Červená má střední obtížnost sjezdovky. Její sklon činí do 40%. Vyšším sklonem lyžaři mohou docílit vyšší rychlosti.

28

3. Černá sjezdovka je nejtěžší možnou a je doporučována jen velmi zkušeným lyžařů, protože její sklon činí nad 40 %. Černá sjezdovka může dosahovat sklonu až 100%, což znamená že její úhel je 45 stupňů. Skialpinismus “Skialpinismus je jeden z rizikových sportů, resp. druhů dobrodružného cestovního ruchu, propojující vysokohorskou turistiku a lezení ve vysokohorských terénech, přejezdy a přechody na lyžích a sjíždění neupravených svahů na lyžích.” (PÁSKOVÁ, M.; ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu, Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, 266 s.)

29

2 ANALYTICKÁ ČÁST V analytické části se zabývá vymezením vybraných destinací Špindlerův Mlýn a rakouského Bad Kleinkirchcheim a jejich lokace. Dále jsem popsala počátky budování sjezdovek a lyžařských vleků v historickém kontextu. Produkt skiareál jsem

pečlivě

analyzovala

a

to

konkrétně

sjezdovky,

vleky,

běžkařské

a skialpinistické trasy a jejich doplňkové služby. Toto zakončuji pomocí SWOT analýzy. Všechny tyto údaje jsem následně pomocí komparací porovnala a na závěr jsem se věnovala analýze statistických dat.

2.1 Krkonoše Krkonoše jsou nejvyšším pohořím v České republice s nejvyšší horou Sněžkou, která dosahuje výšky 1603 metrů nad mořem. Rozprostírají se na severu Čech a na jihu Polska. Vytvářejí souvislé pásmo méně než 20 km široké a 35 km dlouhé. Celková rozloha Krkonoš je 549, 7 m², z toho 454 km² se rozkládá v České republice. Nachází se zde také nejvyšší vodopád České republiky, Pančavský, který dosahuje výšky 148 metrů. Na české straně zasahují svojí rozlohou do Libereckého a Královehradeckého kraje. V roce 1963 byly Krkonoše vyhlášeny Krkonošským národním parkem KRNAP a v roce 1990 vstoupili na seznam biosférického území UNESCO. Počátky Krkonoš z geologického hlediska spadají do období starohor a starších prvohor. Stáří hor se datuje na 600 milionů až jednu miliardu let. Na Labské boudě pramení jeden z hlavních evropských veletoků Labe. Jeho celková délka činí 1062 km a ústí do Severního moře. Krkonoše se rozkládají těsně nad 50. rovnoběžkou severní šíře. Na pohoří naráží vlhké a studené proudění od Atlantiku, které se projevuje nadměrnými dešťovými i sněhovými srážkami a nízkými teplotami. Pro Krkonoše je typická proměnlivost počasí v krátkých časových intervalech. Sněhové vločky padají ve vyšších polohách v podstatě celoročně, ale sněhová pokrývka se začíná na horách objevovat od začátku listopadu. Přes malou rozlohu i

nadmořskou

výšku

bývá

v

Krkonoších

aktivní

lavinová

činnost.

Je zde zmapovaná oblast více než 100 míst, kde v zimě padají laviny. Jedná se především o svahy Kozích hřbetů, Kotelních a Labských jám a pár oblastí na polské straně. 30

KRNAP V roce 1992 byl přijat zákon o ochraně přírody, pomocí kterého se zavedli zóny národního parku. Jedním z posledních kroků Krkonošského národního parku je odsouhlasení Plánu péče o národní park všemi obcemi a horskými městy Krkonoš. Bylo zde nutné projevit vůli pravidla dodržovat. Státní přírodní rezervace vznikla v květnu 1963. Plocha národního parku byla v roce 1991 rozdělena do první a druhé zóny s omezeným vstupem mimo značené turistické cesty. Díky zlepšení stavu krkonošské přírody došlo od 1. října 2015 ke změně dělení zón. Nejcennější první zóna zaujímá nově skoro sedm tisíc hektarů území Krkonoš. Jedná se o oblast s přísnou ochranou hospodářské činnosti. V této oblasti dochází k přírodním procesům minimálně ovlivněných člověkem. Nesmějí zde například vznikat nové cesty a naopak jsou některé likvidovány. Turisté se zde mohou pohybovat pouze po značených cestách. Nesmí se zde lyžovat, ani v létě trhat borůvky. Druhá zóna zahrnuje téměř deset tisíc hektarů. KRNAP se snaží spolupracovat a přizpůsobat se návštěvníkům. Zpřístupnili jednu lokalitu horolezcům. Připravili osm povolených tras v zóně oblasti

určených

pro

skialpinismus.

Upravili

trasu

známé

krkonošské

sedmdesátky, jelikož její trasa vedla převážně v první zóně. Zbývající část území Krkonošského národního parku je zařezena do třetí zóny s nejmenšími omezeními.

2.1.1 Špindlerův Mlýn Špindlerův Mlýn se rozkládá na ploše 77 km² v nadmořské výšce od 710 do 1390 metrů nad mořem v srdci Krkonošského národního parku. Jedná se o jedno z nejnavštěvovanějších a nejznámějších sportovních, rekreačních a turistických středisek Krkonoš. Město Špindlerův Mlýn je obklopeno Kozími hřbety, které dosahují výšky 1390 metrů nad mořem, Pláněmi, které leží 1196 metrů nad mořem a Medvědínem, jehož vrchol ční 1235 metrů nad moře. Výjimečné klimatické podmínky poskytují návštěvníkům uspokojení ve sportu, turistice a aktivním odpočinku. Středem města protéká, již zmíněná, řeka Labe.

31

2.1.2 Vývoj produktu Skiareál Špindlerův Mlýn V počátcích rozvoj cestovního ruchu vrcholil turistickou sezónou v letních měsících, ale již v druhém desetiletí 19. století se konaly první sjezdy na rohačkách. Jezdilo se na saních rohačkách, které řídíly zkušení horalové, kteří byli zvyklí svážet dřevo a kupy sena. Tyto sjezdy se rychle rozšířily a staly se nejvyhledávanější zimní atrakcí v Krkonoších. V roce 1909 byla vystavěna vodní elektrána u hraběcí pily a v zimě roku 1909-1910 se dal do provozu první eletrický vlek pro saně, který následně využilo přes tři tisíce osob. Saně rohačky nebo sportovní šáňky byly doménou zimních radovánek v 19. a na počátku 20. století. V té době také Špindlerův Mlýn dosáhl největšího počtu obyvatel s počtem 3065. Roku 1880 se objevili na boudě Petrovce bratři Krausové, kteří přivezli první lyže do Krkonoš. Roku 1889 do Špindlerova Mlýna přijel pruský hejtman Oskar Vorweg kvůli lyžařským vyjíždkám. Našel si zde první následovníky a lyže se rychle rozšířili do celých Krkonoš. Továrník Guido Rotter daroval v roce 1899 všem horským školám lyže, pro snažší způsob dopravy žáků do školy. Továrník Jan Harrach vybavil své lesníky lyžemi roku 1892. V roce 1900 došlo k prvnímu cvičení vojska, jak používat lyže. Rozmachem výprav po zasněžených horách bylo nutné na konci 19. století zdokonalit tyčové zimní značení cest. Roku 1923 bylo doplněno speciálním Muttichovými němými plechovými značkami. Jedná se o výstižné piktogramy, které můžeme v Krkonoších najít i dnes. Mezi první velký závod se řadí Májový závod, který se konal na svazích Kozích hřbetů roku 1934. Nejstaršími speciálními zařízeními byly skokanské můstky První větší můstek byl postaven ve středu Špindlerova Mlýna roku 1905. Z tohoto můstku se skákalo z kritického bodu 16 metrů. V roce 1936 vznikaly další menší můstky a u Dívčích lávek byl otevřen Masarykův můstek s možností přeskočit hranici kritického bodu 81 metrů. Další skonanské můstky vznikaly ve Svatém Petru v dnešním místě skiareálu. Můstky byly dřevené a jejich kritický bod dosahoval až 72 a 86 metrů. Konaly se zde vrcholné závody. Od roku 1934 zde vyškolili první záchranáře z řad místních dobrovolných hasičů. 10. května 1947 svezla poprvé ve své historii první zájemce jednosedačková lanovka v lyžařském areálu Svatý petr. Jednosedačková lanovka měřila 1050 32

metrů a její převýšení činilo 330 metrů s přepravní kapacitou 180 osob za hodinu. Její provoz tvrval do roku 1963, kdy následujícího roku 1964 došlo k jejímu prodloužení. Po rekonstrukci její délka dosahovala 1390 metrů s převýšením 420 metrů. Při rychlosti 2 metry za sekundu přepravila až 225 osob za hodinu. Byla v provozu do roku 1986. V průběhu let zaznamenal Špindlerův Mlýn rostoucí zájem o svůj lyžařský areál a kapacita jednasedačkové lanovky přestávala stačit. Proto se rozhodli k vybudování nové. Nová trasa vedla západněji od té původní a tak během budování nové, mohla být stále v provozu. Do provozu se dostala 1. února 1986. Nová lanovka dosahovala 1612 metrů s převýšením 438 metrů. Její kapacita se zvýšila a nyní měla k dispozici 161 dvoumístných sedaček, které v zimě přepravili až 1340 osob za hodinu. V této podobě vydržela ve Svatém Petru až do roku 1992. Se stále rostoucím zájmem o lyžařské sporty, byl Špindlerův Mlýn nucen udělat další rekonstrukci. A tak se 17. prosince 1992 uskutečnila premiérová jízda nové čtyřsedačkové lanovky, která měla jako první v České republice trojnásobnou přepravní kapacitu oproti předešlé. Přepravila 2400 osob za hodinu. Původní sedačková lanovka byla stále v dobrém stavu a tak ji přesunuli o sto metrů východněji, kde byla zřízena lanovka Pláň 2. Stavba druhé lanovky se sjezdovkami na Medvědíně byla dokončena roku 1979. Před tímto dokončením bylo již v provozu několik lyžařských vleků s upravovanými sjezdovkami.

V

roce

1993

lanovku

zrekonstruovali

firmou

Doppelmayr

na odpojitelnou čtyřsedačku, která funguje dodnes. V roce 1981 zbořili skokanské můstky ve Svatém Petru a započala se modernazice lyžařského areálu. V roce 2001 upravili terén na sjezdovce Hromovka, aby využití sedačkové lanovky bylo co největší. V roce 2003 byl postaven nový lyžařský objekt na běžeckých tratí na Mísečkách, postavili budovu technického zázemí a posílili i vozový park. V roce 2004 pokračovala dostavba technického zázemí na Mísečkách a pozornost se začala věnovat rekonstrukci ve Sv. Petru. Od roku 2004 se začalo jednat o novém umístění parkoviště, dobudovali objekt na lyžařských tratí na Mísečkách, obměnili park sněhových vozidel a zakoupili i nová sněžná děla. V tomto roce se zahájila nová výstavba lanovky v prostoru Labská a dobudovali lanovku na Hromovku,

33

čímž se spojili sjezdovky končíčí ve Špindlerově Mlýně a Svatém Petru. Nadále pokračovala i výměna technologií. V roce 2005 provedli výměnu třísedačkové lanovky za čtyřsedačkovou na Hromovce. Zrekonstruovali lyžařskou lokalitu Labská-Krausovy boudy včetně výměny vleku za lanovku. V roce 2006 měla společnost 5 lanovek a 11 lyžařských vleků, které byly schopny dopravit za hodinu na sjezdové tratě celkem 19500 lyžařů. Těm bylo k dispozici celkem 26 km sjezdových tratí a z nich bylo 85% technicky zasněžováno a na úpravě těchto sjezdovek pracovalo osm sněžných vozidel. Upravili také 60 km běžeckých tras, které byly součástí 350 km krkonošských lyžařských cest. Vznikl zde v té době nejmodernější snowpark v České republice ve Svatém Petru a na Horních Mísečkách. V letech 2007 se snížili investice ve Špindlerově Mlýně z důvodu finanční krize, ale i špatných zimních podmínek. V roce 2013 došlo ke změně provozovatele skiareálu, a tím se započalo s novými investicemi- modernizace a výstavba nových gastro zařízení Spindl Gastronomy na dojezdu sjezdových tratí na Medvědíně a na Hromovce, zprovoznění multifunkčního zařízení typu Motion Shop a Rental, modernizace pokladen, výstavba veřejných toalet u dolní stanice ve Sv. Petru, odlesnění a rozšíření červené sjezdovky na Medvědíně. Z důvodu zájmu o vyšší bezpečnost návštěvníků, nainstalovali na černé sjezdovce na Medvědíně bezpečnostní sítě typu FIS-A. V roce 2014 nakoupili do skiareálu 70 sněžných sprch, které dokáží vyrobit technický sníh v daleko kratším časem než dosavadní děla. Rozšířili modrou sjezdovku ve Svatém Petru o 25 metrů. V loňské zimní sezóně v roce 2015 byla zprovozněna nová vyhřívaná šestimístná sedačková lanovka RWE Line, která lze uzavřít tzv. bublinou při nepřiznivém počasí. Lanovka se nachází při dojezdu ve Sv. Petru. Jedná se o nejmodernější zařízení ve Skiareálu Špindlerův Mlýn.

34

Provozovatel Skiareálu Špindlerův Mlýn Akciová společnost Sportovní areál Svatý Petr vznikla v roce 1992. Dne 1. ledna 1993 vznikla společnost SKIAREÁL Špindlerův Mlýn a.s., které byla v roce 2010 udělena značka kvality s pěti hvězdičkovým premium titulem “České TOP středisko”. Areál byl hodnocen podle jednotlivých kategorií jako je kvalita sjezdovek, lanovek, vleků či atrakcí pro snowboardisty. Akciová společnost spadá pod Český svaz tělesné výchovy a sportu. Společnost zabezpečovala provoz všech lanovek a vleků ve Špindlerově Mlýně a okolí, čímž se stala dominantním podnikatelem v této oblasti. Od roku 2007 se Skiareál Špindlerův Mlýn potýkal s finanční krizí, které výrazně ovlivnila jeho návštěvnost. Například zisk z hlavní činnosti akciové společnosti činil v roce 2004 celkem 385 844 tisíc Kč a postupně se snižoval až v roce 2011, kdy činil pouze 59 150 tisíc Kč. Tyto údaje jsem získala ve výroční zprávě SKIAREÁLU Špindlerův Mlýn a. s.. Za období 2005 až 2011 byl areál vždy ziskový, ale výše zisku klesla o více než 50%. Ve výhledu plánu za rok 2011 na příštích pět účetních období vycházely zisky stále nižší. V roce 2012 SKIAREÁL Špindlerův Mlýn a. s., nikoli Český svaz tělesné výchovy a sportu, pronajal skiareál společnosti Melida a. s.. Společnost provozně převzala i se všemi zaměstnanci. Je pronajat na 20 let s tím, že po 10 letech mohou obě dvě strany zrušit pronájem nebo žádat o změnu podmínek. Ovládajícími osobami se společností MELIDA, a. s. jsou Tatry mountaion resorts a. s., SMMR a. s. a 1. Tatranská, a. s.. Společnost MELIDA, a. s. vstupuje do vztahů s Tatry Mountaion resorts a. s. v oblasti poskytování poradenských služeb v segmentu lanových drah, gastro provozů, lyžařských škol, půjčoven, obchodů a marketingu. Společnost SMMR, a. s. poskytla bezúročnou půjčku společnosti MELIDA, a. s.. Od roku 2013 se Český svaz tělesné výchovy a sportu změnil na Českou unii sportu. V roce 2013 se finanční situace zlomila a společnost začala vykazovat vysoké zisky. Po pronájmu podniku nastoupil trend růstu jak hospodářských výsledků, tak dividend. Změnou provozovatele ve skiareálu započalo mnoho nových investic, které zvyšují atraktivnost destinace.

35

2.1.3 Skiareál Špindlerův Mlýn (vleky, sjezdovky a jejich obtížnost) Skiareál Špindlerův Mlýn je jediný šesti hvězdičkový resort v České republice. Nalezneme zde 25 km upravených sjezdových tratí všech obtížností. Provozuje pět lanových drah a jedenáct lyžařských vleků. V případě nepříznivých zimních podmínek jsou sjezdovky uměle zasněžovány. Celková přepravní kapacita činí okolo 18000 osob za hodinu. V rámci celého Špindlerova Mlýna mohou zákazníci využívat jednotné jízdé. Skiareál Špindlerův Mlýn se dělí na několik částí. Tyto části jsou Svatý Petr, Medvědín, Horní Mísečky, Stoh a Hromovka. Mezi vleky patří Horal, Slovan, Krakonoš, Davidovy boudy, Stoh a Harmony.

2.1.3.1 Areál Svatý Petr Areál Svatý Petr je hlavním centrem sportovních událostí ve Špindlerově Mlýně. V zimní sezóně jsou zde v provozu dvě lanové dráhy a jeden vlek. Původní čtyřsedačkovou lanovku v loňském roce nahradila nová šestisedačková lanovka RWE line Svatý Petr a vede ze Svatého Petra na Pláně. Do provozu byla poprvé dána v zimní sezóně 2015/2016. Původní čtyřsedačková lanovka byla ve své době jednou z nejmodernějších lanovek v celé České republice. Ale v dnešní době se na ni přestali vyrábět náhradní díly, její provoz a údržba byla čím dál více finančně náročná. Nová lanovka nabízí větší komfort pro zákazníky v podobě vyhřívaných sedaček a možnosti využití bubliny při nepříznivém počasí. Její kapacita však zůstala stejná. Při výstavbě nové sedačky došlo také k modernizaci nástupního prostoru, který se nyní nachází na úrovni dojezdu a návštěvníci již nemusí využívat vysutého nástupiště. Další lanovkou ve Svatém Petru je dvojsedačková lanovka. Na tuto sedačku navazuje lanovka typu kotva, která se jmenuje Svatý Petr hřiště. Ve Svatém Petru nalezneme dva druhy sjezdovek. Červená sjezdovka se střední obtížností je Svatý Petr-červená FIS a Svatý PetrMalý hank, Sv. Petr- Hřiště navazuje na černou sjezdovku největší obtížností pro zkušené lyžaře, která se jmenuje Svatý Petr FIS World cup. Pojmenování FIS Wolrd Cup je z důvodu, že zkratka FIS znamená International Ski Federation, což ve volném překladu vyjadřuje mezinárodní lyžařský svaz, který uděluje FIS36

homologaci. Ke Svatému Petru také patří vzdálenější vlek Sv. Petr- Stoh. Jedná se o nejprudší sjezdovku v celém skiareálu. Tato sjezdovka je velice neobvyklá, neboť na jednom svahu je možné využít všech tří úrovní sjezdovek. Na vrcholu dosahuje délka trati 1200 metrů s převýšením 400 metrů. Tento úsek je vhodný především pro zdatné lyžaře, neboť největší sklon dosahuje až 39 %. Ve střední části je sjezdovka středně strmá a řadíme ji do červeného značení. Ve spodní části je sjezdovka poměrně lehká a je značena modrou barvou. Návštěvník si sám může zvolit, jakou úroveň si vybere, podle toho v jaké části vleku vystoupí.

2.1.3.2 Hromovka Sjezdovka Hromovka se nachází u hlavní silnice před příjezdem do centra Špindlerova

Mlýna.

Nabízí

svým

návštěvníkům

čtyřsedačkovou

lanovku.

Po vyvezení na vrchol si mohou zvolit jednu ze dvou středně těžkých sjezdovek. Na Hromovce je nabízeno jedno z nejdelších večerních lyžování v celé České republice. Začíná v 18:00 hodin a končí ve 21:00. Lyžařům je k dispozici každý den čerstvě urolbovaná sjezdovka. Na svahu naproti kopci Hromovka se nachází vlek Harmony se sjezdovkou.

2.1.3.3 Medvědín Medvědín je nejvyšším lyžařským vrcholem ve Skiarélu Špindlerův Mlýn. Přezdívá se mu Slunná hora, neboť po většinu dne při pěkném počasí na něj dopadají paprsky slunce. Nachází se zde čtyřsedačková lanovka. Skoro v polovině sedačkové lanovky se nachází vlek Medvědín. Z tohoto vleku a lanovky si lyžaři mohou zvolit mezi dvěma typy sjezdovky. Na levé straně kopce se nachází sjezdovka Medvědín-červená a na pravé červená sjezdovka Medvědín 2. Na konci této sjezdovky se návštěvníci mohou rozhodnout, zda pojedou nahoru vlekem nebo přejedou na červenou sjezdovku na druhé straně nebo budou pokračovat dolu do údolí. Pokud pokračují, naleznou zde sjezdovku Medvědín-černá. Sjezdovky jsou nově rozšířené a na černé jsou nové bezpečnostní prvky. V blízkosti Medvědína se nachází další vlek s názvem Davidovy boudy se sjezdovkou Medvědín- Davidovky.

37

2.1.3.4 Horní Mísečky Na druhé straně kopce Medvědín se nachází část zvaná Horní Mísečky. Jedná se o malý areál, který je vhodný především pro lyžaře začátečníky. Jsou zde čtyři vleky. První vlek Horní Mísečky-Medvědín propojuje obě dvě strany kopce. Z tohoto vleku se návštěvníci dostanou na modrou sjezdovku Horní Mísečkyturistická. Pokud dojedou ke spodní stanici vleku mohou se pomocí modré sjezdovky Horní Mísečky- vodovodní cesta dostat do dolní stanice Medvědína. V údolí Míseček je nabízen lyžařům první vlek Horní Mísečky- Parkoviště a druhý vlek Horní Mísečky. Poslední třetí vlek Horní Mísečky- Louka se nachází u snowparku. V této spodní části je modrá sjezdovka Horní Mísečky- Cvičná louka, která je perfektním místem pro začínající lyžaře, díky svému velice nízkému převýšení a také kvůli své šířce.

2.1.3.5 Labská Sjezdovka Labská se nachází u vodní nádrže Labská. Lyžaři zde naleznou trojsedačkovou lanovku Labská- Krausovy boudy a i červenou sjezdovku nesoucí stejné pojmenování.

2.1.3.6 Další vleky Ve Špindlerově Mlýně je lyžařům k dispozici ještě vlek Krakonoš se svoji sjezdovkou. Dalšími vleky jsou Horal a Slovan. Každý z těchto vleků má i svou sjezdovku. Tyto tratě se nacházejí na kopci naproti Sv. Petru. A jsou v těsné blízkosti místních hotelů, pensionů a ubytoven. Sjezdovky Sv. Petr Horal a Slovan jsou modré, tudíž jejích sjezd patří k jednodušším a jsou doporučovány dětem a lyžařům začátečníkům.

38

Obrázek č. 1: Mapa Skiarálu Špindlerův Mlýn

Zdroj:http://www.skiareal.cz/content/files/images/obsahstranek/bigmapaspindleruvmlyn.jpg Shrnutí celkového počtu vleků a lanovek ve Skiareálu Špindlerově Mlýně Ve skiariálu máme celkem k dipozici 5 sedačkových lanovek, jejich celková délka činí 7159 metrů a v celé oblasti dokáží přepravit celkem 9718 osob za hodinu za předpokladu plného provozu. Tabulku s podrobným výpisem lanovek nalezneme v příloze č. 1. Skiareál nabízí celkem 12 vleků s jejich celkovou délkou 7040 metrů. Při plné obsazenosti dovedou přepravit až 10825 osob za hodinu. Podrobnou tabulku s vleky a jejich přepravní kapacitou a délkou nalezneme v příloze č. 2. Skiareál nabízí celkem 25815 metrů sjezdovek všech obtížností. Modré sjezdovky dosahují celkové délky 8720 metrů a červené celkem 13370 metrů a černé celkem 3725 metrů. Tyto údaje najdeme v tabulce v příloze č. 3.

39

2.1.4 Běžkařské tratě Tabulka s popisem běžkařských tras se nachází v příloze č. 4 a týká se oblasti Medvědín a Horní Mísečky. V prvním sloupci tabulky je číslování daných okruhů. Ve druhém sloupci jsou běžecké trasy a ve třetím sloupci délka jednotlivých tras v kilometrech. V okolí Medvědína a Horních Míseček najdeme 11 běžeckých tratí o celkové délce 67 a půl kilometrů. V další tabulce v příloze č. 5 máme k dispozici popis běžkařských tratí ve Sv. Petru. V této části skiareálu mohou běžkaři využít celkem 24 kilometrů bílých stop na pěti možných trasách. Skiareál Špindlerův Mlýn nabízí celkem na 16 běžkařských tratí 91,5 kilometrů bílé stopy pro milovníky běžek.

2.1.5 Skialpinismus V

současné

době

se

skialpinismus

rozšířil

do

povědomí

turistů

a na špindlerovských sjezdovkách, se čím dále více objevují nadšenci pro tento sport. Skialpinismus se odehrává ve vysokách horách a jedná se přechody pohoří i extrémní sjezdy strmých žlabů. Je nutné mít speciální výbavu, která se skládá z lehkých lyží s pohodlným a bezpečným vázáním. Zespod na lyžích jsou přichyceny pásy z různých materiálů dle sněhu a terénu. Další výbava je standardní horolezecká a do lavin. Skialpinisté u sebe musí mít vyhledávače, lavinové lopaty a sondy. Přepokladem tohoto sportu je dobrá fyzická kondice, zvládnutí techniky výstupů, otáčení, lyžování ve volném terénu, zkušenost s orientací v terénu a znalost pohybu na ledovci. Mezi základní vybavení patří: lyže s vázáním umožňující chůzi, sněžnice, hůlky, stoupací pásy, přilba, batoh s jídlem, pitím a rezervním oblečením, pomůcky pro orientaci, lékarnička, čelovka a bivakovací vak při nutnosti přečkat špatné počasí. Tradiční skialpinismus je nejvíce zaměřený na sjezd, ale před ním je nutné absolvovat dlouhé a někdy i velmi fyzicky náročné výstupy. Tento druh sportu je nebezpečný především kvůli hrozícímu pádu lavin.

40

Správa Krkonošského národní parku povolila od dubna roku 2010 několik skialpinistických tras. Ve Špindlerově Mlýně jsou návštěvníkům k dispozici 4 trasy. 1. trasa začíná po sjezdovce Stoh, po modré Cesta úbočím Stohu, Klínové boudy, po zelené k Chalupě na rozcestí, dále po červené k Výrovce, po zelené Dlouhým s cílem Svatý Petr. 2. trasa začíná po zelené turistické trase k Labské boudě, po modré do Labského dolu, Labským dolem po modré turistické trase k Dvorskému potoku, kolem srubu po pěšině výstupem k Patejdlově boudě a trasa končí po zelené u Martinovy boudy. 3. trasa začíná po žluté po Dřevařské cestě, Bouda u Bílého Labe, po modré neboli Weberově cestě do údolí Bílého Labe, v závěru se odbočí z modré značky k Bílému Labi, přejde se Labe a podél toku po levé straně, dojde se na Luční boudu a zde dále po červené Starou Buchařovou cestou k Tetřevímu žlabu, po vrstevnicových svážnicích do Hrazeného dolu, žlabem podél Hrazeného potoka před Dlouhý důl až se dojde po zelené trase do Svatého Petra. 4. trasa začíná po zelené k Medvědí boudě, pokračuje po žluté k Brádlovým boudám a směrem po modré k Ptačím kamenům, zde je to dále kilometr po pěšině pod Moravskou boudou, sjezdem po žluté se dostaneme k Davidově boudě, Školní cestou po modré zpět k Medvědí boudě nebo po zelené do Medvědího kolene a nebo třetí možnost je vystoupat 150 metrů na Brádlerovy boudy. Na této trase je v oblasti Medvědího potoka nebezpečí sesuvu sněhu, neboli vysoký stupeň ohrožení lavinami.

2.1.6 Doplňkové služby Snowpark Snowpark je určený především zkušeným snowboardistům a freestylovým lyžařům. Jedná se o park, kde jsou k dispozici na sjíždění různé druhy překážek, tzv. bedny, zábradlí, které by měli být za sebou, aby návštěvníci dostali možnost je sjíždět plynule. Součástí kvalitního snowparku je také nutná vysoká údržba těchto míst.

41

Skiareál Špindlerův Mlýn nabízí adrenalinovým nadšencům čtyři snowparky. První Snowpark se nachází v části Horních Míseček. Jedná se o nejstarší park v celém areálu, který byl vybudován v roce 2002 a nyní se jmenuje Funtrack. Návštěvníci si mohou vyzkoušet jízdu na boulích, vlnkách, bednách a zábradlí. Výhodou toho parku je vlastní vlek. Druhý Funtrack se nachází u sjezdovky Hromovka a nabízí zájemcům to samé jako snowpark na Horních Mísečkách. V části Sv. Petra jsou dva typy parků pro adrenalinové nadšence. První je klasický snowpark a druhý je tzv. Half Pipe. Jedná se U rampu vytvořenou sněhem. Zájemci se zde mohou nechat unášet ze strany na stranu a přitom zkoušet nové triky. Tento Half Pipe je zcela vyjimečný tím, že se řadí mezi největší v celé České republice. Skibus Jak jsem již výše uváděla ve své práci, skibus je speciální doprava ve skiareálu určená pro lyžaře k přemístění se mezi ubytováním a stanicemi vleků nebo pro usnadnění dopravy mezi jednotlivými stanicemi lanovek. Skibusy jezdí v zimní sezóně většinou od poloviny prosince do poloviny března. Pro zákazníky je zdarma. Ve Skiareálu Špindlerův Mlýn jezdí po třech trasách. První vede z Labské přes Hromovku na Medvědín a naopak. Druhá trasa začíná na Hromovce, přes Bedřichov do Sv. Petra a naopak. Třetí trasa sveze návštěvníky od hotelu Horal, přes Sv. Petr a Medvědín k Labské a naopak. Skibusy jezdí každý den zhruba od sedmé hodiny ranní do páté hodiny večerní. Na internetových stránkách i v infocentrech skiareálu jsou k dispozici jízdní řády. Autobusovou dopravu ve Skiareálu Špindlerův Mlýn zajišťuje Krkonošská automobilová doprava Vrchlabí.

42

Obrázek č. 2: Mapa Skibusů ve Špindlervě Mlýně

Zdroj: http://www.skiareal.cz/ski-busy Na výše uvedeném obrázku jsou vyznačené přesné trasy skibusů. Fresh track Fresh track je speciální produkt Skiareálu Špindlerův Mlýn. Jedná se o ranní lyžování od 7:30 do 9:30. Nabízí omezenému počtu lyžařů možnost poloprázdné čerstvě upravené sjezdovky. V rámci tohoto produktu je také bezplatné testování lyží a snowboardů. Uskutečňuje se každý pátek, sobotu a neděli ve Sv. Petru a na Medvědíně. V rámci skipasu je také bohatá horská snídaně formou rautu s welcome drinkem v horní stanici lanové dráhy v restauraci Spindl Gastronomy. Vzhledem k omezenému počtu 50 lidí je nutné si udělat předem rezervaci, v hlavní sezóně je doporučeno minimálně jeden den předem. Cena skipassů na ranní fresh track je 990,- Kč na osobu. Cena je vysoká, ale za dvě hodiny návštěvník stihne sjet sjezdovky tolikrát, jako běžně za celý den, když je v sezóně skiareál vytížený návštěvníky. Za vysokou cenu je nabídka prázdné sjezdovky s nádherným

43

východem slunce nad vrcholky Krkonoš a s výbornou snídaní přiměřená v poměru cena: výkon. Spindl Gastronomy Podniky Spindl Gastronomy jsou restaurace a bary, které spadají pod Skiareál Špindlerův Mlýn. Nacházejí se u sjezdovek. Ve Sv. Petru mohou zájemci navštívit Restauraci na Plání, která se nachází u horní stanice šesti sedačkové lanové dráhy RWE Line Svatý Petr. Nově zrekonstruovaná samoobslužná restaurace nabízí krásné výhledy na Špindlerův Mlýn a protilehlé hřebeny Krkonoš. Restaurace Sv. Petr se nachází u spodní stanice šesti sedačkové lanové dráhy RWE Line Svatý Petr. V létě roku 2015 zde proběhla rekonstrukce venkovní terasy, která je vyhřívaná i krytá a zároveň návštěvníci mohou přes prosklené stěny sledovat okolí dění ve skiareálu. Vedle této restaurace stojí Quattro Bar, což je bývalý Audi Bar, který byl letos také zcela zrekonstruován. Nabízí návštěvníkům velice příjemné a stylové posezení u krbu. Mezi restaurací Sv. Petr a dolní stanicí šestisedačkové sedačky je Aprés-ski bar Svatý Petr. Do sítě Spindl Gastronomy patří také Restaurace Medvědín v nadmořské výšce 1235 metrů. Tuto restauraci nalezneme u vrchní stanice čtyřsedačkové lanovky Medvědín. Při vchodu do budovy spatříme bar s nabídkou teplých a studených nápojů a o patro výše je samoobslužná restaurace. Všechny tyto restaurace jsou nově zrekonstruované a nabízejí návštěvníkům výborné pokrmy v příjemném prostředí. Nedaleko vleku na Horních Mísečkách se nachází Chata Stopa v nadmořské výšce 1012 metrů nad mořem. Přímo u této chaty začínájí běžkařské stopy, odtud je i odvozený název restaurace. Zastávka zde je ideálním začátkem pro výlet na běžkách. Ve spodní stanici sedačkové lanovky na Hromovce je pro návštěvníky k dispozici Aprés-Ski bar Hromovka. Tento bar je otevřen od ranních hodin až do 21 hodiny, kvůli nočnímu lyžování.

44

Sáňkování Sáňkařská dráha je v provozu od roku 2001 a navazuje na tradici původní sněžné dráhy. Její obnovení iniciovalo město Špindlerův Mlýn s cílem rozšířit portfolio volnočasových aktivit ve Skiareálu Špindlerův Mlýn. Současným provozovatel sáňkařské dráhy je SNOW&FUN, s.r.o.. Zájemci mají možnost využít “sáňkařský autobus”, který vyráží z centra Špindlerova Mlýna se zastávkou u Aquaparku na vrchol Špindlerovy boudy v nadmořské výšce 1155 metrů nad mořem. Během jízdy je návštěvník seznámem, jak správně používat a ovládat sáně pomocí instruktážního videa na malých obrazovkách. Tuto dopravu zájemci nemusí využít a mohou se na vrchol dopravit svépomocí. Sáňkařská dráha je nejdelší celoosvětlenou dráhou v České republice, jejíž délka činí 3 km. Díky osvětlení je zde i možnost ji navštívit ve večeních hodinách. Celá trasa je ohraničena bezpečnostními matracemi a sítěmi, které jsou nainstalovány ve vybraných úsecích, pro zajištění maximálního bezpečí sáňkařů. Cíl tras se nachází na Dívčích lávkách u soutoku Labe a Bílého Labe. Návštěvník se dostane o necelých 400 výškových stupňů níže. Zájemce zde vrátí vypůjčené sáně z horní stanice. Návštěvníci se do centra Špindlerova Mlýna dostanou sáňkařským autobusem nebo pěšky procházkou podél Labe. Celá sáňkářská dráha je mezi 16:30 a 18:00 upravovaná pomocí speciální rolby. Ceny jsou uvedené v tabulce v příloze č. 6.

45

Obrázek č. 3: Mapa sáňkařské dráhy

Zdroj: http://www.sankarska-draha.cz/Galerie/mapa_full.jpg Na obrázku výše vidíme trasu sáňkařské dráhy a také místo odjezdu autobusu v centru Špindlerova Mlýna. Obchody a půjčovny Spindl motion rental Dalším

produktem

Skiareálu

Špindlerův

Mlýn

jsou

půjčovny

lyžařského

a snowboardového vybavení. Podle dostupných statistik dávají tuzemští lyžaři přednost půjčení lyží před její koupí. Půjčení lyží se vyplatí lidem, kteří netráví každý víkend v zimě na horách, ale vyrazí jen na pár víkendů za rok. Počet půjčoven a množství lyží ve Špindlerově neustále stoupá. Půjčovny nabízejí široké spektrum nejnovějších modelů lyží a snowboardů. Součástí půjčení lyží je i záruka každodenního servisu, což znamená, že lyže a snowboardy jsou vždy připravené, nabroušené, navoskované a mají seřízené vázání. Možností Spindl motion rental je, že si zákazník vypůjčí lyže v jedné půjčovně a má možnost je vrátit do jiné v této síti. Po Špindlerově Mlýně jsou celkem čtyři a to ve Svatém Petru, na Medvědíně, Hromovce a na Horních Mísečkách. 46

Spindl Motion Shop Součástí Spindl Motion Rental je i moderní Shop koncept. Síť moderních a stylových prodejen nabízí lyžařské a snowboardové oblečení i všechny potřebné sportovní doplňky. Mají vlastní výrobky s logem Spindl. Spindl Motion Shop nalezneme ve Svatém Petru, na Hromovce, v hotelu Harmony a Clarion a je součástí Head ski test & ski servis na Pláních a Medvědíně. Lyžařská škola Lyžařská škola SKOL MAX Ski School má dlouholetou tradici ve Špindlerově Mlýně. Tato škola je určena nejen dětem, ale i dospělým, kteří se chtějí naučit lyžovat, jezdit na snowboardu, chtějí zdokonalit svůj lyžařský um nebo odnaučit špatné návyky. Zákazníci mají také možnost si najmout instruktora na naučení nejrůznější freestylových prvků nebo na skákání ve snowparku. Ve skiareálu jsou přímo určená místa pro výuku dětí a výborné zázemí. Instruktuři mají k dispozici tématické pomůcky, zábavný program, vlastní dětský vlek nebo pojízdný koberec. Snaží se děti učit hrou, aby pro ně lyžování byla zábava a ne povinnost. V lyžařské škole vyučují certifikovaní instruktoři, kteří jsou školeni u lyžařské asociace APUL (Asociace Profesionálních Učitelů Lyžování České republiky). Zákazníci mohou zvolit skupinovou či privátní výuku. Klienti mají k dispozici úschovnu, půjčovnu vybavení, skipas a především přednostní vstup na lanovky. Lyžařskou školu SKOL MAX nalezneme ve Svatém Petru, na Medvědíně, u hotelu Harmony, na Horních Mísečkách, Labské a i na Stohu. Proběhlé akce v roce 2015/2016 ve Skiareálu Špindlerův Mlýn Skiareál Špindlerův Mlýn v loňské zimní sezóně byl pořadatelem velkého počtu akcí pro návštěvníky a veřejnost. Akce s názvem Ski opening se konala o víkendu od 12. do 14. 12. 2015 a jednalo se o zahájení zimní sezóny ve Skiareálu Špindlerův Mlýn. Návštěvníci se mohli těšit na bohatý program v areálu Sv. Petra. Po celý víkend měli možnost si koupit skipass pouze za 190,- na den. Došlo k oficiálnímu stříhání pásky na otevření nové šestimístné sedačky RWE Lines ve Sv. Petru a sjezd lyžařů v dobovém oblečení. World Snowboard Day neboli Světový den snowboardingu se slavil ve Špindlerově Mlýně 20. 12. 2015. Konal se již 10. ročník této akce. Předsilvestrovská show se udála 30. 12 . 2015 v části 47

skiareálu ve Sv. Petru. Špindlerovská zima se uskutečnila v celém městě Špindlerův Mlýn. Jednalo se o festival ledosochání, který byl doplněn bohatým programem pro návštěníky a konal se o víkendu 22.-24.1. 2016. Freeride.cz just ride! byla akce určená především pro snowboardaře a freestylové lyžaře, proběhla již po osmé 30. ledna letošního roku. Na dojezdu sjezdovek ve Sv. Petru se uskutečnil 5. a 6. února Czech Snow Polo Mates, již třetí třetí rok závodů koňského póla na sněhu. Tato akce je velice atypická a jedná se o vyjimečnou podívanou. MTB Chinese Downhill byl druhý ročník závodů jezdců na kole na zasněžené sjezdovce, který se udál 20. února po ukončení provozu na červené sjezdovce ve Sv. Petru. Novinkou letošního roku ve skiarálu je Špindlerovské ledárium, která bylo vybudovano u horního výstupu šestisedačkové RWE Line lanovky. Jednalo se ledový klimatizovaný chrám, ve kterém se nacházely sochy s kulturním odkazem na Karla IV. v nezměněném stavu celou zimu. Koncert v tomto ledáriu proběhl 26. února s písněmi z muzikálu “Noc na Karlšteně. Vstupné bylo 290,-Kč v podobě zpáteční jízdenky na lanovou dráhu. Krkonošská 70 je tradiční běžkařský závod hlídek, který se řadí mezi nejstarší, nejdelší a nejnáročnější v Krkonoších a proběhl 5.března. První závod hlídek se uskutečnil již roku 1955. 6. rokem je závod součástí série Stopa pro život a šest let se zde konají i závody jednotlivců na 25 nebo 50 kilometrů. Účastníci mohou závodit na běžkách a dokonce i druhým rokem mohou závodit na fabikách, což jsou kola určená pro jízdu na sněhu. Skiareál Špindlerův Mlýn, jako jediné místo v České republice, pořádal 12. až 13. března turnaj voleyballu na sněhu neboli Snow Volleyball Tour 2016. Snowjam Fis Snowboard world cup byl devátý ročník největších snowboardových závodů, který proběhl 16. až 20. března tohoto roku. Třetím rokem se tento závod řadí do světového poháru FIS ve slopestylu. Do Špindlerova Mlýna se sjela známá jména snowboardingové scény z celého světa aby se účastnila toho závodu. FIS World Criterium Masters powered by Audi neboli Mistroství světa v alpském lyžování ve slalomu se událo 21. až 25. března na homogolované červené sjezdovce FIS organizací ve Sv. Petru. Mistroství v alpském lyžování s účastí české reprezentace se konalo 1. až 3. dubna ve Sv. Petru.

48

Aquapark Špindlerův Mlýn Ve Špindlerově Mlýně naproti svahu Medvědín se nachází aquapark a wellness centrum. Aquapark má ve své nabídce tři tobogány, rekreační bazén, dětský bazének, malou a velkou vířivku, dětské brouzdaliště a hříbek s padající vodou. Ve wellness centru nabízejí saunu, páru, infrasaunu a solnou jeskyni. Wellness Ve Špindlerově Mlýně nenalezneme přímo budovu se saunovým světem. Většina hotelů má ve svém nabídkovém portfóliu sauny, bazény a masáže. Mezi nejlepší s nabídkou wellness se řadí hotel Harmony, který se nachází v části Bedřichov. Mají zde hotelový bazén, hydromasážní whirpooly. Wellness centrum nabízí nově zrekonstruované desingové prostory a v nich velkou finskou, tropickou, eukaliptovou, parní a bylinkovou saunu. Dále svým zákazníkům nabízejí Kneippův chodník, ochlazení ve formě vědra s ledovou vodou nebo klasickou ledovou sprchu. Pro relaxaci je zde vybudovaná relaxační oblast. Návštěvník zmožený po celodenním lyžování určitě rád využije možnosti masáže. Mají širokou nabídku zaměřenou i na sportovce, jako je klasická sportovní či rekondiční masáž. Pro relaxaci a zahřátí je nabízena aroma masáž, baňkování, masáž lávovými kameny, která přijemně zahřeje v mrazivých dnech, medová či čokoládová masáž a celá řada dalších.

2.1.7 Skipassy Ceník skipassů ve Skiareálu Špindlerův Mlýn pro zimní sezónu 2015/2016 nalezneme v příloze č. 7 v tabulce. Dalšími speciálním skipassy je tzv. Gopass a dále uvedené výhodné možnosti skipassů. Gopass Skiareál Špindlerův Mlýn nabízel pro své zákazníky věrnostní program již druhým rokem. Čipovou kartu GOPASS si lze výhodněji zakoupit online přes internet a přijde zákazníkovi poštou do 14 pracovních. Vlastník karty GOPASS při každém nákupu skipassů, půjčení vybavení ve Spindl Rental a nákupů v obchodech Spindl Motion, v restauracích a barech Spindl Gastronomy sbírá body, které promění za další výhody a slevy v rámci služeb ve středisku. Pomocí GOPASSU si lyžař 49

může počítat celkové nalyžované kilometry a vystoupané výškové metry. Tato karta je propojena i s lyžařských střediskem ve Slovensku v Tatrách. Lze ji využít v Tatranské Lomnici, v Jasné na Chopku v Nízkých Tatrých nebo na Štrbském plese. Karta platí také v aquaparku Tatralandia u Liptovského Mikulaše. Zákaznický systém GOPASS získal v červnu roku 2015 prestižní mezinárodní cenu v soutěži “The Loyalty Awards” a to v kategoriích: Nejlepší věrnostní program roku v oblasti cestovního ruchu, Nejlepší věrnostní program ve střední a východní Evropě a nejlepší Customer Relationship Management ve věrnostním programu za práci v Direct Marketingu. Chytrá sezónka Po ukončení zimní sezóny 2015/2016, začal Skiareál Špindlerův Mlýn nabízet sezónní skipass ve slevě za 4 990 Kč, který je platný na příští zimní sezónu 2016/2017. Běžně koupený sezónní skipass je o 50% dražší. Tato nabídka byla možná jen v měsíci duben 2015. Spindl card- pobytové balíčky Ski & Stay Balíček obsahuje ubytování, lyžování, SpindlCard. Karta SpindlCard je skipass se slevou a dalšími slevami, a to 20% sleva na 3 dny lyžování, která platí při pobytu na dvě až čtyři noci a skipass se zakupuje v podobě tří jednodenních skipassů. Nebo 30% sleva na šest dní lyžování, který však platí při pobytu na pět a více dní. Jedná se o slevu z ceny šestkrát jednodenního skipassu. Třetí sleva je 5% na jeden až sedmi denní skipass bez ohledu na délku pobytu. Skipass All Season Špindl + Tatry Tento skipass je platný ve Skiareálu Špindlerův Mlýn a ve střediscích Tatry Mountain Resourts a to jsou Tatranská Lomnica, Starý Smokovec a Štrbské Pleso, které se nacházeji ve Vysokých Tatrách na Slovensku.

2.1.8 Ubytovací zařízení V roce 2014 bylo k dispozici návštěvníkům Špindlerova Mlýna celkem 145 ubytovacích zařízení. Zájemci mohli zvolit mezi 1 pětihvězdičkovým, 6ti

čtyřhvězdičkovými,

38

tříhvězdičkovými, 50

4

dvouhvězdičkovými

nebo

2 jednohvězdičkovými hotely. Pokud nezvolili hotel mohli využít služeb 6 turistických ubytoven nebo 27 ostatními ubytovacími zařízeními. Vývoj ubytovacích zařízení nalezneme v příloze číslo 15 v tabulce.

2.1.9 Vývoj počtu přenocování Vývoj počtu přenocování v letech 2005 až 2014 je uveden v tabulce níže. Tabulka č.1: Vývoj počtu přenocování v letech 2005 až 2014 ve Špindlerově Mlýně Vývoj počtu přenocování Rok

Počet přenocování (nerezidenti)

2005

526612

2006

345510

2007

490312

2008

454193

2009

371342

2010

343365

2011

338482

2012

341558

2013

361603

2014

348763

Zdroj: Vlastní zpracování za pomocí https://www.czso.cz/ Nejnižší počet přenocování byl v roce 2006 a to s počtem 345510 přenocování. V následujícím roce došlo k prudkému nárůstu na 490312 a od tohoto roku dochází postupnému poklesu. Myslím si, že toto je dáno finanční krizí. Jsem přesvědčená, že se počet přenocování začne po zrealizování budoucích projektů, které uvádním níže, zase navyšovat a do Špindlerova Mlýna to přiláká více dlouhodobých návštěvníků. 51

2.1.10

Plány a projekty do budoucnosti

Nový nájemce skiareálu společnost Melida, a. s. plánuje mnoho nových a revolučních věcí, které by měli snížit přeplněnost areálu návštěvníky v zimní sezóně. V horizontu pěti let by mělo dojít ke kompletnímu propojení Svatého Petra a Medvědína přes parkoviště P1 u Labské přehrady. V současnosti plán není schválený, z důvodu vyhodnocování připomínek ke konceptu územního plánu Špindlerova Mlýna a tudíž i KRNAPu, kterého je skiareál součástí. Zahájení projektu má dojít na jaře tohoto roku, které započne vybudováním parkovacího terminálu s kapacitou 400 vozů, ze kterého postupně povedou dvě lanovky, jedna na Hromovku a druhá na Medvědín. Během roku 2016 chtějí realizovat větev na Hromovku se dvěmi novými a kompletně zasněžovanými sjezdovkami. V roce 2017 dojde k vybudování nové kabinkové lanovky na Medvědín, která by byla první kabinkou v této oblasti. Tímto se propojí oba špindlerovské areály. Díky novým sjezdovkám je plánované, že areál dosáhne územně až k Labské, kde se také napojí na stávající lanovku a sjezdovky. V údolí Špindlerova Mlýna tak k současným pěti lanovkám přibudou dvě nové moderní lanovky, zmiňovaná lanovka na Mísečkách, čtyři nové sjezdovky v kategoriích modrá a modročervená a celková délka tratí dosáhne 40 kilometrů. Výhodou tohoto projektu je především snížení automobilové dopravy v centru města a to díky novému bezplatnému parkovišti u Hromovky. Tento projekt je vyčíslen na 1 miliardu Kč. V příloze č.17 je doložený popisovaný návrh projektu.

2.2 KORUTANY Spolková země Korutany leží na jihu Rakouska na hranicích s Itálií a Slovinskem. Jejich rozloha činí okolo 9 500 km². Nachází se zde pohoří Alpy s nejvyšším vrcholem Grossglockner ve výšce 3798 metrů nad mořem. Disponují vysokými horami, ale také i jezery ledovcového původu, které jsou v letních měsících vyhřáté sluncem až na 28 stupňů Celsia. Nalezneme zde přes 1270 jezer. Korutany mají středomořské klima s horským podnebím. Statisticky se jedná o velice slunnou oblast. A tím se stávají ideálním místem pro aktivní dovolené v horách či u jezer. Hlavním městem je Klagenfurt a důležitým městem je Villach, od kterého je necelých 40 km vzdálené město Bad Kleinkirchheim. 52

2.2.1 Bad Kleinkirchheim Bad Kleinkirchheim se nachází v okrese Spittal an der Drau v nadmořské výšce1087 metrů nad mořem. Obec se dělí na tři oblasti a to Bad Kleinkircheim, St. Oswlad a Zikitzen. Rozloha činí okolo 75 km². Počet obyvatel je 1674 k roku 2015. Obec je obklopená pohořím Nockberge. Svoji snadnou dopravní dostupností je ideálním místem pro aktivní dovolené s možností relaxace v termálních lázních. Obrázek č. 4: Mapa Bad Kleinkirchheim

Zdroj:

http://www.badkleinkirchheim.at/en/wp-content/uploads/2014/07/Lageplan-

Bad-Kleinkirchheim.jpg Na obrázku výše nalezneme polohu Bad Kleinkichheim.

2.2.2 Vývoj produktu Skiareál Bad Kleinkirchheim/St. Oswald Počátky alpského lyžování v Bad Kleinkirchheim sahají do meziválečného období, a to do počátku třicátých let 20. století. Mladí obyvatelé začínali jezdit na tahacích saních nebo na malých měděných saních zvaných „Grutten“. Využívali ze začátku cesty, po kterých se sváželo dříví či seno. Čas od času byly k vidění brusle, které se přišněrovaly k horské botě a lidé mohli chodit bruslit na zamrzlé jezero Feldsee 53

nebo Afritzer See. Do oblasti přicházelo více turistů s lyžemi, které byly vyráběny z bukového dřeva, kde v St. Oswald chodili na túry v oblasti Nockberge. Postupem času vedli na všechny kopce značené cesty. V Bad Kleinkirchheim působilo deset lyžařských učitelů, kteří vyučovali lyžování. První lyžařské závody byly uspořádány lyžařským svazem z Radentheineru, kterých se zúčastnili závodníci z celých Korutan. Stále více se mladí místní obyvatelé zajímali o lyže a nechávali si je vyrábět od místního výrobce. Po konci 2. světové války si místní obyvatelé začínali uvědomovat, že údolí Bad Kleinkirchheim nabízí dokonalé podmínky pro zimní radovánky. Místo, které se nachází v rozmezí nadmořské výšky od 1000 metrů, s nejvyšším vrcholem 2300 metrů nad mořem, nepříliš prudké hory, velké louky a horské pastviny, klimatické podmínky, kdy noci jsou chladné a přes den převážně celou zimu svítí slunce. S velikou pozorností sledovali, jak dochází k rozvoji prvních vleků v blízkém Salzburgu a také celém Tyrolsku. A rozhodli se na tuto oblast zaměřit a vybudovat ji především pro zimní sezónu. Základním předpokladem byla výstavba sjezdovky. Místní sekretář Oswald Unterlerchner , Günther Ronacher a Reinhard Pulverer byli prvními iniciátory založení společnosti, která provozovala vleky. Na studijní cestě do Saalbachu se sešli s Ing. Stügnerem, který projektoval první vleky v Saalbachu. Vytvořil vlek, který měl mít délku 650 metrů a převýšení 250 metrů. Tento vlek nabízel 4 různé sjezdovky s kapacitou 260 lidí za hodinu. Celkové náklady se tehdy odhadly na 650 tisíc šilinků. V roce 1958 se uskutečnil v Kleinkirchheimu nápad, který byl v celém Rakousku zcela ojedinělý. Na lesní cestě mezi místem Ortschaft Bach Strohsack a Kolmnock zřídili auto-vlek. Až 25 mikrobusů vozilo lyžaře z dolní stanice vleku Kaiserburg částečně po silnici a lesních cestách na Strohsack a ze Strohsacku byla zřízená sjezdovka, která vedla až do údolí. Tak vznikla sjezdovka, která měla délku přes 3 km a její výškový rozdíl činil 700 metrů. Jmenovala se sjezdovka Strohsack- 1. Jednalo se o první sjezdovku bez vleku. Po každém sněžení přicházeli všichni akcionáři společnosti provozující vleky a upravovali sjezdovku. Také členové lyžařského klubu a skupiny vojáků z Villachu pomáhali s její úpravou. Z vrchu dolů sešlapávali svými lyžemi, a tímto způsobem sjezdovku urovnali. První rolby byli dva a půl metru široké válce, které z každé strany držel jeden

muž.

S touto

novou

sjezdovkou, 54

mimo

jiné

nejdelší

sjezdovkou

v Korutanech, která měla jako první svoji dopravu a byla také trvale opečovávána, dosáhl BadKleinKirchheim uznání, jako středisko zimních sportů. V roce 1960 byl v horní stanici na Strohsacku, pomocí dvou motorů VW, zřízen první vlek. 1963 už tyto motory byly nahrazeny firmou Doppelmaier s dieslovými motory s náklady 580 tisíc šilinků. V St. Oswaldu založili 4. února 1962 společnost „Sessellift St. Oswlald Ges. m.b.H („Sedačková lanovka St. Oswald s. r. o.“) se základním kapitálem 740 tisíc šilinků. Jednatelem byla paní Erna Dickermann a pan Ing. Rudolf Dickermann. Cílem společnosti bylo zřídit sedačkovou lanovku Hintereggerfeld, která vedla na vrchol Brunnachhöhe ve dvou sekcích. Do střední stanice vedla sedačka a ze střední stanice Brunnachbahn na Spitzeck byla zřízena poma. Byly vybudovány dvě sjezdovky až do údolí a byl také pořízen první stroj pro úpravu sjezdovek. Toto zařízení bylo otevřeno na Vánoce 1964. Paralelně byl v Bad Kleinkirchheim v jednání další plán, zřízení sedačkové lanovky na Strohsack. Podle tohoto projektu měl být propojen Bad Kleinkirchheim nejen se Strohsackem, ale i s Kaiserburgem. Zároveň s tím plánovali i výstavbu sedačkových lanovek v celém

areálu.

Vybudovali

dvojsedačkovou

lanovku

do

střední

stanice

Kaiserburgu, a pak jednosedačku až na vrchol Rosalm, která v roce 1967 nahrazena modernější dvousedačkovou lanovkou. Díly jednosedačky použili na vznik nové lanovky na Nockalm. Na základě doporučení profesorů z rakouského lyžařského svazu, se v Bad Kleinkirchheim poprvé konaly závody ve sjezdovém lyžování jako mistroství Rakouska zimě roku 1967/68. V Roce 1972 se uskutečnilo vybudování SkiFIS sjezdovky, která je homologována organizací FIS pod názvem „FIS K 70“. Její výškový rozdíl činí více než 1000 metrů a dosahuje délky přes 4,5 km. Velkým pokrokem bylo zřízení první kabinkové kabinky na Nockalmbahn v letech 1972 až 1974. Jedna kabinka byla pro 4 osoby. Propojili konec kabinek s kotvou na vrchol hory a na vrcholu Nockalmu zřídili dva další vleky. V roce 1983 bylo vybudováno první mechanické zasněžovací zařízení na spodní stanici Kaiserburgu, které vedlo až ke střední stanici. Toto zařízení bylo trvale rozšiřováno a zdokonalováno, aby bylo možné od roku 1997 zasněžovat všechny 55

sjezdovky. Všechny společnosti, které provozovaly lanovky v 80. letech, z důvodu konkurenceschopnosti v mezinárodním srovnání, investovaly a přestavěly svá zařízení na co nejmodernější. Probíhala náročná jednání mezi úřady, které vydávaly potřebná povolení, mezi bankami a společností provozující vleky, ohledně financování a také ohledně výběru firem, které nabízely možné varianty řešení vhodné do budoucnosti. V roce

1985

založili

místní

podnikatelé

společnost,

která

se

jmenuje

„Maibrunnbahngesellschaft“ se základním kapitálem 35 milionů šilinků. Zřídili čtyřsedačkovou lanovku Mainbrunnbahn, která spojovala údolí Kolmnock se Strohsackem. Celkové náklady této čtyřsedačky a pomy na Strohsack činily 65 milionů šilinků. Jako vyvrcholení této investiční činnosti může být považována výstavba vysoce moderní šestimístné kabinky až na vrchol Kaiserburgu v roce 1987. Vybudováním dvousedačkových lanovek ve dvou sekcích v roce 1988 došlo k propojení Bad Kleinkirchheim se St. Oswaldem. Paralelně také došlo k rozšíření zasněžovacích děl na zbývající sjezdovky. Od založení první společnosti na provozování vleků bylo do zařízení v celém Oswaldu a Kirchheimu investováno přes 800 milionů šilinků. Jednou z posledních inovací v Bad Kleinkirchheim bylo vybudování nové osmimístné kabinky v oblasti St. Oswald. Tato inovace proběhla v roce 2001, Nationalparkbahn Brunnach přepraví za hodinu až 2400 osob. Nejmodernějších čtyřsedačková lanovka vyveze návštěvníky na vrchol Maibrunn Alm od roku 2013. Provozovatel skiareálu Bad Kleinkirchheim/ St. Oswald Společnost Bad Kleinkirchheimer Holding AG zastřešuje veškeré aktivity v Bad Kleinkirchheim-St. Oswald. Provoz lanovek, lázní a snowparku spadají pod jednotlivé společnosti. O lanovky se starají společnosti Mainbrunn Bergbahnen Verwaltungs

GmbH,

Bad

Kleinkircheimer

Freizeitanlagen

GmbH

a

Bad Kleinkirchheimer Bergbahnen, Sport und Kuranlagen GmbH & Co KG. Lázně spravuje společnost Bad Kleinkirchheimer Thermen GmbH. Snowpark provozuje 56

Fun Park Schleppe Alm GmbH, Klagenfurt Bad Kleinkirchheimer Tourismus. Marketing a rozvoj cestovníhu ruchu má ve své kompetenci Bad Kleinkirchheimer Tourismus Marketing GmbH. Tyto informace jsou k nalezení ve výroční zpráve z 31. října 2014 společnosti Bad Kleinkirchheimer Bergbahnen Holding AG.

2.2.3 Skiareál Bad Kleinkirchheim- St. Oswald (vleky, sjezdovky a jejich obtížnost) Lyžařská oblast Bad Kleinkirchheim/ St. Oswald se nachází mezi 1 100 až 2 145 metry nad mořem. Nejvyšší horou je Kaiserburg. Oblast se dělí na Bad Kleinkirchcheim a St. Oswald. Návštěvník se pomocí vleků a sjezdovek dostane z jedné strany až na druhou během jednoho dopoledne. Nabízí celkem 25 moderních lanovek, a to čtyři kabinky, sedm sedaček a čtrnáct vleků. Na téměř 70 km sjezdovek nalezneme 48 km tratí střední náročnosti, 9 km snadných a 6 km nejtěžší obtížnosti. V celém skiareálu je 800 sněžných děl, které zaručují, že více než 97% sjezdovek nalezneme v zimní sezóně zasněžené. Hlavními oblastmi jsou Kaiserburg, Maibrunn, Sonnwiesen, Nockalm a St. Oswald neboli Nationalpark Brunnach. V tomto lyžařském středisku je pro návštěvníky připraven nespočet rodinných a širokých sjezdovek, vleky bez dlouhých front a výhodné rodinné balíčky. Pro děti do 15 let platí povinnost ochranné helmy. Hlavním lyžařským centrem je oblast Kaiserburgu. V údolí začíná šestimístná kabinka. V mezi stanici se nachází dvojsedačková lanovka Strohsackbahn. Z vrcholu Kaiserburgu se dostaneme na vlek Muldelift nebo na vlek Hirschsprunglift. V této oblasti nalezneme celkem devět sjezdovek, které se jmenují Kaiserburgabfahrt, Talabfahrt Kaiserburg, Muldenabfahrt I a II, Buckelpiste Hirschsprung, sjezdovka s homogolací na FIS závody se jmenuje FIS K70, Strohsackabfahrt a poslední sjezdovka v této oblasti se jmenuje Franz Klammer Wolrd Cup Run a její délka činí 3400, spodní část této sjezdovky se jmenuje Klammerstich. Tato celá sjezdovka je nejtěžší obtížnosti a jmenuje se po místním rodákovi Franz Klammerovi, který 5. února roku 1976 vyhrál Světový pohár ve sjezdu v Innsbrucku. Další lyžařskou oblastí je Maibrunn, kde se nachází čtyřsedačková lanovka Maibrunnbahn. Na vrcholu lanovky mohou lyžaři využít vlek Sonnenhanglift. V této 57

oblasti jsou čtyři Sjezdovky, a to Sonnenhang, Maibrunn World Cup Run, Maibrunnabfahrt a Sonnwiesen connecting piste. Pomocí podchodu pod silnicí se dostaneme na druhou stranu silnice, kde začíná třetí část Sonnwiesen se stanicí dvojsedačkové lanovky Sonnwiessenbahn, na kterou navazuje další sedačková lanovka Sonnwiessenbahn II. Na vrchol hory Priedröf se dostane lyžař pomocí vleku Priedröflift. Sjezdové tratě zde jsou Sonnwiesenabfahrt, Talabfahrt Sonnwiesen a Thermenabfahrt. Nockalm je další část skiareálu. Nachází se zde kabinková lanovka Nockalbahn a dalšími vleky v okolí tohoto místa jsou Panoramalift, Höhenlift, Wiesernockbahn a Schartebahn a nová sedačková lanovka Millstätter See Bahn. Sjezdové tratě jsou

Panoramaabfahrt,

Priedröfabfahrt,

Höhenabfahrt,

Wiesernockabfahrt,

Seeabfahrt, Spitzeggabfahrt, Schartenabfahrt a Mallnockabfahrt. Poslední a velice důležitou oblastí z pohledu cestovního ruchu je St. Oswald. Zde je umístěna kabinková lanovka Nationalparkbahn Brunnach, dalšími vleky v této oblasti jsou Sonnleitenlift a Ski school lift St. Oswald. V okolí těchto vleků nalezneme sjezdovky Nock IN-Abfahrt, Brunnachabfahrt a Langalmabfahrt. Podrobný popis kabinkových a sedačkových lanovek i vleků se nachází v příloze č. 9, 10 a 11.

58

Obrázek č. 5: Mapa Skiareálu Bad Kleinkirchheim- St. Oswald

Zdroj:

http://www.piste-maps.co.uk/Piste-Maps/Austria/Bad-Kleinkirchheim-Piste-

Map-Large.jpg Celkové shrnutí Bad Kleinkirchheim Skiareál BadKleinkirchheim nabízí svým návštěvníků celkem 4 kabinkové lanovky o celkové délce 7376 a přepravní kapacitě 7600 osob za hodinu. Dále je zde celkem 7 sedačkových lanovek a celkové délce 8833 metrů s přepraví kapacitou 11325 osob za hodinu, celkem 25 vleků o celkové délce 6912 m o přepravní kapacitě 11505 osob za hodinu. Ve Skiareálu Bad-Kleinkirchheim- St. Oswald má návštěvník k dispozici celkem 66950 metrů sjezdovek. Může zvolit mezi nejlehčí, střední i nejtěžší obtížností svahu.

2.2.4 Běžkařské tratě Ve Skiareálu Bad-Kleinkirchheim- St. Oswald jsou tři běžkařské tratě o celkové délce 52,5 km. Návštěvníci však mohou využít sjezdovky nízké obtížnosti v celé oblasti, protože nejsou strmé a jsou dlouhé. Tyto tratě jsou popsány v příloze č. 13 v tabulce. 59

2.2.5 Skialpinismus V Bad Kleinkirchheim-St. Oswald byl zájemcům nabídnut skupinový výlet, který se konal 31. listopadu 2015 za 40,- Euro na osobu. Návštěvníci měli možnost si potřebné vybavení vypůjčit za 29,- Euro na den. Sraz se konal u dolní stanice kabinkové lanovky ve St. Oswald zvané Nationalparkbahn Brunnach/St. Oswald. Odtud návštěvníci s průvodcem vyrazili směrem vzhůru po sjezdovce a dále směrem na Schafalpe. Cesta vzhůru trvala zhruba hodinu a návštěvníkům se naskytly nádherné výhledy na místní hory. Z vrcholu si mohli užít cestu zpět do údolí. Celkový výlet trval zhruba 3 hodiny a to od 10 hodiny ranní do 1 hodiny odpoledne.Tuto trasu mohou zájemci využít i sami bez průvodce. Dále se zde nacházejí dvě skialpinistické trasy. První z nich se jmenuje Falkert tour a její celková časová náročnost činí 3 až 4 hodiny. Začíná a končí ve St. Oswaldu, kde skialpinisté vystoupají na Lärchenhütte, která leží ve výše 1900 metrů nad mořem. Výstup na Hundsfeldscharte ve výšce 2130 metrů nad mořem a tudy po hřbetu až na vrchol. Falkert peak se nachází ve výše 2308 metrů nad mořem a nabízí návštěvníků nezapomenutelné výhledy. Z tohoto bodu se sportovci svezou zpět až do údolí. Druhá trasa je Alpe-Adria trail, která začíná u kabinkové lanovky Nationalparkbahn Brunnach a stoupá směrem na Mallnock přibližně hodinu a půl. Další půl hodinu až hodinu skialpinisté stoupají na vrchol Kolmnock. Výškový rozdíl zde činí přibližně 500 metrů a návštěvníkům se zde otvírají krásy biosférického parku Nockberge. Po vystoupání na vrchol čeká skialpinisty sjezd zpět do St. Oswald. Celková tůra zabere tři až čtyři hodiny.

2.2.6 Doplňkové služby Snowpark V celém areálu sjezdovek a lanovek v Bad Kleinkirchheim- St. Oswald se nachází pouze jeden snowpark Fun park Sonnenhang Maibrunnhöhe. Snowboardaři, lyžaři a freestyloví lyžaři zde na 600 metrech mohou využít bedny, raily a skoky.

60

Slalomová trať V Bad Kleinkirchheim-St. Oswald se nachází jedna slalomová trať, kde si sportovci mohou na čas změřit své schopnosti ve slalomu. Tuto trať nalezneme na vrcholu Nockalm a nachází se u ní i vlek. Skibus Skiareál Bad Kleinkirchheim-St. Oswald nabízí svým návštěvník dopravu skibusem zdarma. Zimní ski-lázeňský autobus jezdí od prosince do března v časech od osmi hodin ráno až do sedmé hodiny večerní. Mají tři trasy, první trasa Linie A vede od hotelu Trattlerhof přes stanice lanovek Sonnwisenbahn, Nockalbahn až ke kabinkové lanovce na parkoviště Nationalparkbahn Brunnach a odsud se vrací a ve městě pokračuje až k Busumkehrshleife a zpět k hotelu na zastávku Busumkehrshleife Hotel Trattlerhof. Druhá trasa Linie B vede od spodní stanice kabinkové lanovky Kaiserburgbahn přes Therme St. Kathrein I Tourismusinformation s cílem u hotelu Trattlerhof a zpět. Třetí trasa Linie Z začíná také u spodní stanice kabinkové lanovky Kaiserburgbahn a vede přes Zirkitzen, Rottenstein až k Golf Clubhaus a zpět ke Kaiserburgu. Obrázek č. 6: Trasa Ski-Thermen- Bus v BadKleinkirchcheim- St. Oswald

Zdroj: Tištěný leták Ski-Thermen-Bus FAHRPLAN Winter 2015/16 z informačního centra v Bad Kleinkirchheim

61

Ski vor 9 mit Franz Klammer (Lyžování s Franzem Klammerem před 9 hodinou) Ve

Skiareálu

Bad

Kleinkirchheim-St.

Oswald

mají

návštěvníci

možnost

si zalyžovat s Franzem Klammerem před 9 hodinou ranní. Jak jsem již výše zmínila, Franz Klammer, vyhrál sjezd na zimní olympiádě v Innsbrucku, pořádané roku 1976. Stal se také mistrem světa v kombinaci a vyhrál třetí místo ve sjezdu ve Sv. Mořici roku 1974. Ve Světovém poháru je držitelem pěti malých glóbů za sjezd a stal se vítězem 25 sjezdů v rozmezí 11 let, a tím drží i historický rekord. Čtyřikrát získal ocenění šampiona Hahnenkammu v Kitzbühelu. Po své úspěšné kariéře lyžaře je v současnosti lyžařských průvodcem celebrit. V letošním roce se akce konala 5. ledna, 2. a 18. února pro omezený počet 50 lidí na den. Sraz byl v 6:30 h v dolní stanici kabinkové lanovky Kaiserburgbahn, kde proběhla rychlá snídaně. V 6:45 h účastníci společně s Franzem Klammerem vyjeli na vrchol, kde sjeli sjezdovku, která nese jeho jméno. Jedná se o sjezdovku nejvyšší obtížnosti Franz Klammer World Cup Run o celkové délce 3400 metrů s převýšením až 800 metrů. Další dvě hodiny zájemci trávili sjížděním kopců s žijící legendou. Od půl 10 do 11 hodiny byla pro návštěvníky přichystaná velká snídaně ve formě rautu. Cena akce byla 75,- Euro na osobu a obsahovala snídani, brunch a dvouhodinový skipass. Sauna na sjezdovce Pro lyžaře je připraven speciální produkt wellness na sjezdovce neboli Thermal Cube. Na tyto dvě sauny natrefí lyžaři v St. Oswaldu, jedná se o stále teplé infrasauny. Uvnitř jsou dvě masážní křesla, která přinesou úlevu od namožených nohou. Nacházejí se v místě s nádherným výhledem a jedná se o ideální pauzu při lyžování. Restaurace u sjezdovek V celém areálu sjezdovek a lanovek nalezneme celkem 23 restaurací, barů a tradičních místních srubů. Nabízejí lyžařům stravování, ale i místo pro relaxaci mezi nebo po celodenním lyžování. V jejich nabídce se objevují tradiční rakouská jídla jako jsou spaetzle (sýrové noky), germknödel (velký knedlík plněný povidly, který je zalitý vanilkovou omáčkou a posypaný cukrem nebo zalitý máslem a posypaný mákem), vývar s knedlíčkem a fritátovými nudlemi a známý 62

Wienerschnitzel neboli řízek. Restaurace jsou vždy umístěny u nástupu do lanovek. Například nově zrekonstruovaná restaurace Panorama Restaurant Nock In nabízí svým návštěvníkům i nádherná panaromata. Podlé mé vlastní zkušenosti máte možnost vyzkoušet ty nejlepší domácí spaetzle v celé oblasti Bad Kleinkirchheim- St. Oswald v restauraci Oswaldplatzl u spodní stanice kabinkové lanovky Nationalparkbahn Brunnach. Sáňkování V celém skiarélu jsou pro zájemce o sáňkování připraveny čtyři sáňkařské dráhy. Všechny jsou dostupné pomocí kabinkové lanovky. První se nachází na vrcholu hory Kaiserburg, kam se návštěvník dostane kabinkovou lanovkou a na samotný vrchol musí vyjít pěšky. Jedná se zhruba o půlhodinový výšlap a zde se octne ve výšce 2145 metrů nad mořem a sjezd je zhruba jeden kilometr dlouhý. Druhá, čtyřkilometrová trasa, se nachází u Falkerthaus a vede k Lärchenhütte. Třetí, také čtyřkilometrová sáňkařská dráha, je návštěvníkům k dispozici Unterwirthütt. Poslední, a to čtvrtá, se jmenuje Poldlhütte a je také čtyři kilometry dlouhá. Tudíž sáňkaři zde naleznou celkem 13 km sáňkařských tras. Tyto trasy provozuje skiareál a návštěvníci se na ně dostanou pomocí lanovek na platný skipass. Zájemci o sáňkování si mohou saně vypůjčit v jakékoliv půjčovně či lyžařském servisu, které se nacházejí u velkých spodních stanic vleků. Půjčovny a obchody V celé oblasti je k dispozici návštěvníkům osm lyžařských servisů a půjčoven. Nacházejí se ve čtyřech hlavních oblastech pro lyžování. Všechny jsou propojené, zákazník si tedy může vybavení vypůjčit v jedné a vrátit v kterékoli jiné. Půjčovny a servisy jsou Intersport Rent Bad Kleinkirchheim/St. Oswald, půjčovna Intersport je v této oblasti zastoupená třikrát a to u stanice Kaiserburg, Maibrunnbahn a Nationnalparkbahn Brunnach, Ski rental sport center, Ski rental Sport Christian in Bad Kleinkirchheim, Ski rental “Die 2”, Hervis Sports Skiverleih. Obchody se sportovním vybavení jsou dva a jsou součástí půjčoven Intersport a nesou i stejný název.

63

Lyžařská škola Lyžařské školy jsou nabízeny dětem i dospělím. Zkušení instruktoři naučí zákazníky lyžovat, snowboardovat, ale dovedou pomoci i pokud mají lidé zájem o zdokonalení stylu. Mezi cílový segment Skiareálu Bad KleinkirchheimSt. Oswald jsou rodiny s dětmi. Tím pádem nabízejí kvalitní služby s vyškolenými zaměstnanci a učí děti především hrou. Nachází se zde celkem pět lyžařských škol,

které

najdeme

po

celém

skiareálu.

Jmenují

se

Skischulen

Bad Kleinkirchheim, Ski & Sportschule Krainer, Ski & Sportschule Wulschnig, Ski & Sportschule Krainer-Wulschnig, Ski & Qualitätsskischule Brunner. Proběhlé akce v roce 2015/2016 ve Skiareálu Bad Kleinkirchheim- St. Oswald Hudební festival proběhl v prosinci 2015 u dolní stanice Kaiserburgbahn. A druhou akcí bylo již zmiňované lyžování s Franzem Klammerem, které se uskutečnilo 5.1., 2.2. a 18.2. 2016. FIS Ski Welt Cup, neboli závod světového poháru ve sjezdu žen, proběhl naposledy v Bad Kleinkirchheim 10. a 11. ledna 2015. Lázně V BadKleinkirchheim mají dlouholetou tradici dvoje termální lázně, a to lázně Sv. Kateřiny a Římské lázně. Do obou lázní jsou přivedeny termální vody z Bad Kleinkirchheim. Lázně spadají pod akciovou společnost Bergbahnengesellschaft a konkrétně je spravuje Bad Kleinkirchhemier Thermen BmbH. Thermal Römerbad Termální Římské lázně se nacházejí u dolní stanice lanovky Kaiserburgbahn. Z lázní je výhled na dojezd sjezdovky. Uvnitř se dělí na tři patra ve kterých disponují saunami, jako například finskou saunou, která má teplotu 90 až 100 stupňů Celsia a 10 až 15% vlhkost nebo například Bio saunou, která má teplotu 55-60 stupňů a 50-60% vlhkost, dále zde nalezneme páry, teplé místnosti, venkovní bazén o teplotě 24-28 stupňů Celsia s bublajícími vodními tryskami, vnitřní bazény, výřivky a dvě relaxační místnosti. V nabídce je také restaurace a bar. Pro zvýšení pocitu relaxace návštěvníci mohou využít služeb maséra nebo kosmetické procedůry, za které se platí zvlášť. V lázních se v určité časy 64

uskutečnují procedury v jednotlivých saunách či párách. V nabídce je například medová sauna. Tato procedura probíhá tak, že návštěvník dostane od místního zaměstnance neboli saunéra mističku s medem, kterou si rozetře po celém těle. Následně saunér polije horké kameny vonnou esencí, čímž celou saunu provoní, ale také se v ní rapidně zvýší teplota. Saunér zapomocí ručníku rozdmýchá teplý vzduch po celé sauně. Tento proces se tříkrát opakuje. Další procedura v nabídce je například solná pára. Zde vám saunér nasype do dlaní sůl a vy si ji vmasírujete na kůži. Následně pomocí speciálního ručníku namočeného do mýdlové vody na vás nanese velké množství pěny. Pomocí této pěny si sůl na těle rozpustíte. Tento ceremoniál pomohá k prokrvení pokožky a následně máte velice jemnou a provoněnou kůži. Mezi další ceremoniály patří ovocný, jogurtový, čokoládový či se zmrzlinou nebo s vonnými esencemi. Jsou zde zkušení zaměstnanci, kteří vysvětlí principy správného saunování. Termální Římské lázně jsou denně otevřeny od 10:00 do 21:00 a v pátek a v sobotu až do 22:00. Masáže a kosmetický salon je otevřený od 12:00 do 20:00 každý den. Děti mají do lázní omezený vstup. Ale je zde speciální místo určené přesně pro ně, kde je bazén, vodní skluzavka, vodopád a mnoho prostoru pro hraní. Touto částí jsou bývalé lázně, ke kterým přistavěli v roce 2006, již zmíněný saunový svět. St. Kathrein Thermal Spa Termální lázně Sv. Kateřiny jsou perfektním odměnou pro děti po celodenním lyžování. Pokud ještě seberou své síly, tak se zde mohou vyřádit v divoké řece, vodopádech, vodní houbě a skluzavkách. Mají zde i velký venkovní bazén, který je dělen na dvě části. V druhé části je velice studená voda, která je vhodná pro zájemce o otužování. Pro dospělé jsou určené masáže, plavecký bazén a relaxační místnosti.

2.2.7 Skipassy V příloze číslo 14 a 15 se nachází skipassy ve Skiareálu Bad KleinkirchheimSt. Oswald. Dále jsou zde uvedeny výhodné a specializováné skipassy.

65

“Familien Euro” Dětský skipass za 1 euro na den (nabídka platila v případě ubytovaní v některém z partnerských hotelů Skiareálu Bad Kleinkirchheim/St. Oswald). Tato akce fungovala od 9. ledna do 4. března 2016. V případě zakoupení skipassu na nejméně 6 dní s každým plně platícím dospělým, bylo jedno dítě do 12 let za 1 Euro denně. “Ski Wellness Woche” Ve dnech od 9. do 29. ledna a od 20. února do 4. března 2016 (nabídka platila v

případě

ubytovaní

v

některém

z

partnerských

hotelů

skiareálu

Bad Kleinkirchheim/St. Oswald). V případě zakoupení skipassu na nejméně 3 dny platila 20% sleva na vstup do termálů nebo sauny od čtvrté hodiny odpolední. “Ski Thermen Wochen” Ve dnech od 5. března do 3. dubna 2016 (nabídka platila v případě ubytovaní v některém z partnerských hotelů skiareálu Bad Kleinkirchheim/St. Oswald). Skipass byl zdarma a vstup do termálů byl možný za poloviční cenu. Celé Korutany s jedním skipasem Alpská střediška v Korutanech a Východním Tyrolsku je možné navštívit na jeden skipass, který byl platný i v Bad KleinKirchheim v sezóně 2015/2016. Zahrnoval 31 středisek v Rakousku o celkových 891 kilometrech sjezdovek a s 274 lanovými objekty.

2.2.8 Ubytování Bad Kleinkirchheim nabízel v roce 2014 celkem 144 ubytovacích zařízení. Návštěvníci měli možnost zvolit mezi 2 pětihvězdičkovými, 22 čtyřhvězdičkovými, 35 tříhvězdičkovými, 10 dvouhvězdičkovými či 6 jednohvězdičkovými hotely. Dále v nabídce ubytování nalezli 41 penzionů, jeden kemp a 9 turistických ubytoven či 18 ostatních ubytovacích zařízení. V

příloze

č.

16

je

tabulka

s vývojem

Bad Kleinkirchheim v letech 2005 až 2014. 66

počtu

ubytovacích

zařízení

v

2.2.9 Vývoj počtu přenocování Vývoj počtu přenocování v Bad Kleinkirchheim nalezneme v tabulce uvedené níže. Tabulka č. 2: Vývoj počtu přenocování v letech 2005 až 2014 v Bad Kleinkirchheim Vývoj přenocování Rok

Počet přenocování (nerezidentů)

2005

785823

2006

782233

2007

828133

2008

803225

2009

767644

2010

726218

2011

703986

2012

713819

2013

701957

2014

705643

Zdroj:

Vlastní

zpracování

za

pomocí

poskytnutých

statistických

údajů

v informačním centru v Bad Kleinkirchheim Počet přenocování v roce 2007 přenocování dosahovalo největšího počtu a to 828133 a v následujících letech do roku 2011 počet přenocování klesal. Tento jev je způsobený finanční krizí, která ovlivnila návštěvnost. Méně lidí jezdilo na dovolenou. Od roku 2011 se pozvolna začíná počet přenocování v Bad Kleinkirchheim navyšovat.

67

2.2.1 Plány a projekty do budoucnosti Pro rozvoj Skiareálu Bad Kleinkirchheim- St. Oswald zpracovala Strategii vývoje Bad Kleinkirchheim 2013-2018 společnost Invent GmbH. Jedná se o inovační agenturu pro vědu, turismus a kulturu. Zadavatelem byl Bad Kleinkirchheim Tourism GmbH, který spadá pod Bad Kleinkirchheimer Bergbahnen Holding AG. V oblasti cestovního ruchu v zimním období je náplánováno několik nových produktů. Chtějí se zaměřit na nabídku lokálních bio produktů od místních výrobců. Akce je pojmenována “Kulinarik”. V každé restauraci u sjezdovky návštěvníci naleznou bufet s lokální kuchyní neboli Nock Gourmet Almhütten. Další novinkou má být ranní lyžování neboli Early morning Skiing. Také nové skialpinistické trasy po celém Skiareálu Bad Kleinkirchheim. Zcela výjmečnými plány jsou zimní turistika v podobě procházek s průvodcem na sněžnicích po zasněžených kopcích, možnost výletů na saních taženými psím spřežením a vybudování iglů, které bude přizpůsobené pro přespání.

2.3 SWOT ANALÝZA Na

základě

předcházejíci

analýzy

Skiareálu

Špindlerův

Mlýn

a

Bad Kleinkirchheim- St. Oswald jsem zpracovala SWOT analýzy, kde konkrétně uvádím slabé a silné stránky, příležitosti a hrozby.

68

2.3.1 Skiareál Špindlerův Mlýn Tabulka č. 3: SWOT analýza Skiareál Špindlerův Mlýn SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

I



Produkty SPINDL



Nová lanovka RWE Line Sv.

N

SLABÉ STRÁNKY 

Vysoké ceny skipassů, jídla, doplňkových služeb

Petr



Přeplněnost sjezdovek



Sáňkařská dráha není ve

T



Fresh track

E



Nejlepší noční lyžování v ČR

vlastnictví Skiareálu Špindlerův

R



4 snowparky

Mlýn

N



Široký program akcí

Í



Ledárium



GOPASS



Rozšíření sjezdovek



PŘÍLEŽITOSTI E X T E R N Í

Sezónnost

HROZBY



Modernizace skipassů



Špatné zimní podmínky



Vznik pracovních příležitostí



KRNAP-omezení

vybudováním nové části



Vyšší návštěvnost má negativní



Růst kapacity apartmánových 

objektů 

vliv na životní prostředí

Nárůst kapacity lůžek v

Investice, které ohrožují přírodu a krajinu

ubytovacích zařízení 

Zvýšení počtu návštěvníků a přenocování v destinace

POZITIVNÍ

NEGATIVNÍ

Zdroj: Vlastní zpracování Do silných stránek patří produkty SPINDL, konkrétně jsou to restaurace Spindl Gastronomy, půjčovny Spindl Rental, obchody Spindl Motion, dále ranní víkendové lyžování Fresh track, včetně možnosti zdarma testovat lyže a snowboardy. Opravdu silnou stránkou jsou 4 snowparky neboli funparky, na základě kterých Špindlerův Mlýn pořádá nespočet snowboardových akcí, které přitahují více návštěvníků do destinace. Ledárium je novinkou a příjemným 69

zpestřením například pro zájemce, kteří nelyžují. Skipass GOPASS umožňuje lyžování na Slovensku, nákup online, slevy v celém skiareálu. Tento skipass získal ocenění Nejlepší věrnostní program ve střední a východní Evropě, Nejlepší věrnostní program v oblasti cestovního ruchu a Nejlepší Customer Relationship Management ve věrnostním program za práci v Direct Marketingu. Toto ocenění získali v rámci prestižní mezinárodní soutěže The Loyalty Awards v červnu 2015 v Londýně. Soutěž obsahuje 25 kategorií a učástní se ji země z Evropy, Afriky a Blízkého Východu. Další silnou stránkou skiareálu je zvětšení sjezdovek, a to konkrétně červené na Medvědíně, která byla rozšířena o 20 metrů, čímž docílili větší bezpečnosti, neboť to býval úsek častých úrazů. Mezi slabé stránky se řadí vysoké ceny skipassů, jídla i doplňkových služeb, dále přeplněnost skiareálu v hlavní sezóně turisty, a tím i velké fronty u turniketů a plné sjezdovky. Sáňkařská dráha nepatří do vlastnictví Skiareálu Špindlerův Mlýn, proto nelze využít skipass na tuto atrakci, a tedy i z toho plynoucí zisky nespadají do skiareálu. Příležitostmi jsou například vznik nových pracovních míst a rozšíření sjezdovek. Díky zvětšení hotelů Central, Špindlerovská a Labe se navýší kapacita ubytovacích zařízení o 151 lůžek a v tomto důsledku se zvýší atraktivita místa a počet návštěvníků a přenocování v destinaci. Největší hrozbou, kterou destinace neovlivní, jsou špatné zimní podmínky, a to nedostatek sněhu či vysoké teploty. Vysoká návštěvnost má negativní vliv na životní prostředí, například více odpadu nebo větší spotřeba vody a energií. Skiareál Špindlerův Mlýn je součástí Krkonošského národního parku a budoucí investice jej ohrožují. Jako hrozbu, ale zároveň i příležitost, lze brát současnou politickou situaci. Hrozbou je to ze strany zahraničních návštěvníků a příležitostí z důvodu nárůstu účasti na domácím cestovním ruchu.

70

2.3.2 Skiareál Bad Kleinkirchheim- St. Oswald Tabulka č. 4: SWOT analýza Skiareálu Bad Kleinkirchheim- St. Oswald SWOT analýza I

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

N



Termální lázně



Vysoké ceny skipassů

T



Ski & Spa



Zastaralé produkty

E



Velké množství sjezdových tratí



Vysoký podíl vleků oproti

R



Velké množství lyžařských škol

N



4 sáňkařské dráhy



Nedostatek sportovních akcí

Í



Vhodné pro rodiny s dětmi



Sezónnost



Top Ski Pass Gold



Infrasauny na sjezdovkách



Slalomová trať



Lyžování s Franzem Klammerem

E

PŘÍLEŽITOSTI

sedačkovým lanovkám

HROZBY

X



Technologický vývoj



Špatné zimní podmínky

T



Dětské prádzniny ve škole



Pokles zájmu o destinaci

E



Zvýšení počtu návštěvníků a

R

přenocování v destinace

N Í POZITIVNÍ

NEGATIVNÍ

Zdroj: vlastní zpracování Mezi silné stránky Skiareálu Bad Kleinkirchheim-St. Oswald jsou především termální lázně, které jsou i součástí Ski & Spa pasu. Výrazně zvyšují atraktivnost této destinace. Areál nabízí skoro 70 kilometrů sjezdovek, které jsou vhodné především pro rodiny s dětmi neboť mají velký počet mírných a středních úrovní. Sáňkařské dráhy jsou součástí sjezdovek a lze na ně využít skipass. Dále je to Top Ski Pass Gold, pomocí kterého návštěvníci mohou lyžovat v dalších střediscích v Rakousku. Slabými stránkami jsou hlavně zastaralé kabinkové a sedačkové lanovky i vleky. Stará zasněžovací děla, která zvyšují zátěž pro životní prostředí a zasněžují 71

pomaleji, a tím se i zvyšují náklady na jejich provoz. Také restaurace u většiny lanovek jsou staré a vyžadují rekonstrukce. Vysoký podíl vleků oproti sedačkovým lanovkám. Mezi slabou stránku, lze brát v potaz také nedostatek sportovních akcí, které by přilákali více návštěvníků. Příležitostmi skiareálu jsou celková modernizace a technologický vývoj. Dětské prázdniny, díky kterým se zvýší počet návštěvníků, a tím i přenocování. Hrozbou jsou stejně jako ve Skiareálu Špindlerův Mlýn špatné zimní podmínky. Pokud nezmodernizují své vybavení a nezvýší portfólio akcí, tak i pokles zájmu o destinaci.

2.4 Komparace Skiareálu Špindlerův Mlýn a Bad KleinkirchheimSt. Oswald V této části jsem se zaměřila na komparaci vývoje produktu Skiareálu Špindlerův Mlýn a BadKleinkirchheim/St. Oswald. Sestavila jsem časovou osu a jednotlivými body jsou roky, kdy jednotlivé lanové dráhy vznikly nebo došlo k jejich rekonstrukci či inovaci. Dále se zabývám komparací kabinkových a sedačkových lanovek a lyžařských vleků, sjezdových a běžeckých tratí, skialpinistických tratí, vybavenosti doplňkových služeb a na závěr porovnávám ceny skipassů, počet ubytovacích zařízení i vývoj počtu přenocování.

72

2.4.1 Vývoj lanovek a vleků 2.4.1.1Skiareál Špindlerův Mlýn *1947- První jednosedačková lanovka ve Svatém Petru *1964- prodloužení jednosedačkové lanovky ve Sv. Petru *1979- dvousedačková lanovka Medvědín *1986-nová dvousedačková lanovka ve Sv. Petru *1992- nahrazení dvousedačkové lanovky ve Sv. Petru za čtyřsedačkovou -vytvoření nové sjezdovky a umístění staré dvousedačky ze Sv. Petra Pláně *1993- rekonstrukce sedačkové lanovky na Medvědíně *2000- nahrazení vleku na Hromovce za třísedačkovou lanovku *2005-

nahrazení

třísedačkové

lanovky

na

Hromovce

za

čtyřsedačku

-rekonstrukce Labská-Krasouvy boudy (vlek byl nahrazen sedačkovou lanovkou) *2015- nahrazení čtyřsedačkové lanovky ve Sv. Petru za šestimístnou sedačkovou lanovku RWE Line Sv. Petr

73

2.4.1.2Skiareál Bad KleinKirchheim/St. Oswald *1960- první vlek Strohsacklift *1962- nový vlek Sonnleitenlift a Bachlift *1963- modernizace vleku Strohsacklift *1964- jednosedačková lanovka Brunnach a vlek Spitzegglift *1965- vznikla jednosedačková lanovka na Kaiserburg *1967- nahradili jednosedačku za dvousedačku na Kaiserburgu a původní jednosedačku přemístili na Nockalm *1970- nové vleky Muldenlift, Ottingerlift, Bach Starlift a Hirschsprunglift *1974- vybudování první čtyřmístné kabinkové lanovky Nockalmbahn, která nahradila jednosedačkovou lanovku *1975-nový vlek Priedröflift, Höhenlift a Panoramalift *1985- čtyřsedačková lanovka Maibrunnbahn a vlek Sonnenhanglift *1987- vybudování druhé šestimístné kabinkové lanovky Kaiserburgbahn I a II místo původní jednosedačkové lanovky *1988- dvousedačkové lanovky Sonnwiesenbahn I a II *1993- dvousedačková lanovka Strohsackbahn nahradila původní vlek *1995-vlek Trattniglift a Ski school lift St. Oswald *2001- osmimístná kabinková lanovka Nationalparkbahn Brunnach nahradila původní sedačkovou lanovku *2005- čtyřsedačkové lanovky Schartenbahn a Wisernockbahn *2013- čtyřsedačková lanovka Millstätter See Bahn-> poslední nový vlek do roku 2015

74

Nejdůležitejší body komparace vývoje lanovek 1947 vznikla první sedačková lanovka Sv. Petr ve Špindlerově Mlýně. V Bad Kleinkirchheim byl o 13 let později, tedy roku 1960, založen první vlek na

Strohsack. 1964 došlo

k prodloužení sedačkové

lanovky

Sv.

Petr

ve Špindlerůvě Mlýně. Stejného roku vystavěli první jednosedačkovou lanovku na Brunnach v Badkleinkirchheim. V roce 1974 vybudovali první kabinkovou lanovku na Nockalm v Bad Kleinkirchheim. 1979 vznikla první sedačková lanovka na Medvědín ve Špindlerově Mlýně. K rekonstrukci lanovky ve Sv. Petru ve Špindlerově Mlýně došlo roku 1986. Druhou kabinkovou lanovku vybudovali v Rakousku v roce 1987 na Kaiserburg. Jako poslední inovace v Bad Kleinkirchheim bylo vybudování čtyřsedačkové lanovky na Millstätter See v roce 2013. A ve Špindlerově Mlýně naposledy inovovali ve Sv. Petru v roce 2015, a to tím, že nahradili původní lanovku novou osmimístnou RWE Line s vyhřívanými sedadly a bublinou proti špatnému počasí. Z komparace vývoje je zřejmé, že ve Špindlerově Mlýně od svého začátku lanovky rekostruují a modernizují. Naopak v Bad Kleinkirchheim stále přibývaly nové a nové lanovky. Sice Bad Kleinkirchheim v dnešní době nabízí více lanovek, ale ve Špindlerově Mlýně je vybavení modernější.

75

2.4.2 Kabinkové a sedačkové lanovky a lyžařské vleky Tabulka č. 5: Komparace kabinkových a sedačkových lanovek a lyžařských vleků Sedačky

Kabinky Komparace

Špindlerův Mlýn

Počet

Délka

0

0

4

7376

Kapa-

Vleky

Počet

Délka

0

5

7159

7600

7

8833

cita

Kapa-

Kapa-

Počet

Délka

9718

12

7040

10825

11325

14

6912

11505

cita

cita

Bad Kleinkirchheim/ St.Oswald

Délka lanovek a vleků je uváděna v metrech a kapacita v počtu osob za hodinu Zdroj: Vlastní zpracování za použití informací z tabulek, které se nacházejí v přílohách č. 1, 2, 9, 10 a 11. Celkový počet lanovek a vleků v Bad Kleinkirchheim/St. Oswald činí 25, oproti Špindlerovu Mlýnu ve kterém jich návštěvník nalezne celkem 17. Z hlediska typu lanových drah má Bad Kleinkirchheim 4 kabinkové lanovky, které ve Špindlerově Mlýně v nabídce vůbec nejsou. Dále nabízejí o 2 sedačkové lanovky více a také o 2 vleky více. Celková délka všech lanovek a vleků v Bad Kleinkirchheim/ St. Oswald činí 23 121 metrů a jejich přepravní kapacita je 30 430 osob za hodinu a ve Špindlerově Mlýně se jedná celkem o 14199 metrů s přepravní kapacitou 20 543. Vleky a lanovky v Bad Kleinkirchheim jsou delší o 8922 metrů a přepraví o 9 887 osob více než ve Špindlerově Mlýně.

76

2.4.3 Sjezdové a běžecké tratě Tabulka č. 6: Komparace sjezdových a běžeckých tratí Sjezdové tratě

Běžecké tratě

Komparace Počet

Délka

Počet

Délka

Špindlerův Mlýn

20

25815

16

91,5

Bad Kleinkirchheim/St.Oswald

21

66950

3

52,5

Délka sjezdových je uvedena v metrech a délka běžeckých tratí je uvedena v kilometrech Zdroj: vlastní zpracování za použití informací z tabulek, které jsou k dispozici v přílohách č. 3, 4 a 12 diplomové práce Bad Kleinkirchheim má celkem 21 sjezdových tratí o celkové délce 66950 metrů. Špindlerův Mlýn má sice pouze o 1 sjezdovou trať méně, ale celkově mají o 41135 metrů sjezdových tratí méně. V Bad Kleinkirchheim jsou pouze tři trasy přímo určené pro běžkaře o celkové délce 52,5 kilometrů. Špindlerův Mlýn má pro milovníky bílé stopy v nabídce o 13 tras více a o 39 kilometrů delší běžkařské tratě. Z tabulky výše je zřejmé, že se Bad Kleinkirchheim-St.Oswald zaměřuje více na lyžaře než na běžkaře.

77

2.4.4 Obtížnost sjezdových tratí Tabulka č. 7: Komparace obtížnosti sjezdových tratí Obtížnost sjezdových tratí Komparace

Špindlerův Mlýn

Modrá

Délka

Červená

Délka

Černá

Délka

7

8720

9

13370

3

3725

4

9000

23

47750

4

5800

Bad Kleinkirchheim/ St. Oswald

Délka sjezdových tratí je uvedena v metrech Zdroj: vlastní zpracovaní za použití informací z tabulek v přílohách č. 3 a 11. Sjezdovku Svatý-Petr, která se dělí na červenou a černou jsem v této tabulce zařadila do úrovně nejtěžší a to do černého značení. Špindlerův Mlýn má o 3 sjezdovky více s nízkou náročností, ale o 14 sjezdovek střední obtížnosti méně a pouze o 1 nejtěžší černou sjezdovku méně než Bad Kleinkirchheim. I když má více sjezdovek nejnižší náročnosti, lze z tabulky vyčíst, že celkovou délku modrých sjezdovek má Bad Kleinkirchheim delší, i když o pouhých 280 metrů. Bad Kleinkirchheim disponuje celkem 23 sjezdovkami střední obtížnosti. Je zde zřejmý nepoměr modrých a červených, kdy červených je o 19 více než modrých. Oba dva skiareály mají malý počet nejtěžších sjezdovek a to Bad Klienkirchheim 4 o celkové délce 5800 metrů a Špindlerův Mlýn 3 o celkové délce 3725 metrů. Tento počet černých sjezdovek je v obou skiareálech srovnatelný.

2.4.5 Skialpinistické trasy V obou dvou střediscích jsou v nabídce trasy určené skialpinistům. Ve Špindlerově jsou

4

trasy,

které

jsou

schváleny

Krkonošským

národním

parkem.

V Bad Kleinkirchheim jsou pouze dvě trasy. K jejich absolvování je možné využít skialpinistického průvodce a platí se za ně. Ve Špindlerově jsou tyto trasy volně přístupné návštěníkům. Špindlerův Mlýn má pro skialpinisty lepší nabídku ať už v možnosti zvolit jednu ze čtyř tras a také proto, že trasy nejsou zpoplatněny průvodce. 78

2.4.6 Vybavenost doplňkových služeb Pro komparaci vybavenosti doplňkových služeb jsem si zvolila takové služby, kterými by měla moderní lyžařská střediska disponovat. Jedná se o služby zákazníkům jako jsou večerní lyžování, snowpark, skibus, speciální nabídka ranního lyžování, stravovací zařízení, sáňkařské dráhy, lyžařská škola, půjčovna a servis a zařízení určené k relaxaci, jako je aquapark či lázně. Tabulka č. 8: Komprace vybavenosti doplňkových služeb Komparace

Špindlerův Mlýn

Bad Kleinkirchheim

Večerní lyžování

ANO

NE

Snowpark

4

1

Skibus

ANO

ANO

Speciální produkt

Celosezónní Fresh track

Stravovací zařízení

7

23

Sáňkování

ANO (Snow & Fun, s. r. o.)

ANO

Půjčovny

4

8

Obchody

6

2

Lyžařská škola

1

5

Aquapark, lázně

1

2

Lyžování s Franzem Klammerem

Zdroj: vlastní zpracování Večerní lyžování Skiareál Špindlerův Mlýn nabízí večerní lyžování na sjezdovce Hromovka. V BadKleinkirchheim žádné večerní lyžování není. Tudíž Špindlerův Mlýn má v tomto směru lepší vybavenost.

79

Snowpark Ve Skiareálu Špindlerův Mlýn zájemci o adrenalinové sporty mohou využít až čtyři snowparky, které jsou umístěné u hlavních lanovek ve Sv. Petru, na Hromovce a na Medvědíně. Za to Bad Kleinkirchheim má pouze jeden snowpark. Vzhledem k jejich většímu počtu sjezdovek, lanovek a vleků si troufám tvrdit, že mají velice omezenou nabídku. A Bad Kleinkirchheim není místo určené pro fanoušky těchto parků. Bad Kleinkirchheim nabízi svým klientům slalomovou trať, kterou ve Špindlerově Mlýně nenalezneme. Skibus V obou dvou střediscích je lyžařům a snowboardistům k dispozici zdarma skibus k přesunu mezi hotely a sjezdovkami. Obě dvě místa mají tři trasy skibusu, které staví na všech důležitých místech a jsou lehce přístupná. Lyžaři nemusí chodit příliš velké vzdálenosti mezi spodní stanicí lanovky a zastávkou skibusu. Speciální produkt Ranní Fresh Track je speciální nabídka Špindlerova Mlýna. Na ranní lyžování s následnou snídaní ve formě rautu bylo možné jít po celou zimní sezónu každý pátek, sobotu a neděli. Tato nabídka je velice zajímavá a z osobní zkušenosti ji mohou jedině doporučit. Byl o ni vysoký zájem

ze strany zákazníků a kdo

si nerezervoval účast několik dní dopředu, tak už na něj nevyzbylo místo, kvůli omezené počtu 50 účastníků. Bad Kleinkirchheim nenabízí ranní lyžování. Všechny vleky začínají jezdit ve standartních 9 hodin ráno. Ale pro letošní zimu měli speciální nabídku lyžování ve formě Ski vor 9 mit Franz Klammer. Zájemci se seznámili s hvězdou místního střediska a vítězem zimní olympiády. Dostali se také na svah před 9 hodinou ranní. Lyžování začínalo již před 7 hodinnou ranní. Tato akce se konala pouze třikrát. Myslím si, že Špindlerův Mlýn má v tomto ohledu lepší nabídku, a to především proto, že Fresh track probíhal každý víkend po celou zimní sezónu.

80

Stravovací zařízení Špindlerův Mlýn provozuje stravovací zařízení pod značkou Spindl Gastronomy. Ve své síti mají celkem 7 restaurací nebo barů, které jsou umístěny u dojezdu sjezdovek či na vrcholu dojezdu lanové dráhy. Bad Kleinkirchheim nabízí svým zákazníkům celkem 23 stravovacích zařízení, které nalezneme také poblíž sjezdovek či lanových drah. Tyto restaurace nemají společného majitele a tudíž každá z ních nabízí jinou kvalitu pokrmů, obsluhy a vybavení. Ceny se pohybují v podobné cenové hladině. Projekt Spindl Gastronomy přináší zákazníkům zaručenou kvalitu a vědí, co od daného jídla a místa mohou očekávat. Většina restaurací je nově zrekonstruovaná a poskytuje nádherné výhledy na okolní hory. Restaurace v Bad Kleinkirchheim nabízejí více tradičních jídel z místní kuchyně. Některé z nich by v dnešní době potřebovaly projít rekonstrukcí či inovací. Sáňkování Ve Špindlerově Mlýně provozuje sáňkařskou dráhu SNOW&FUN, s. r. o.. Jedná se o právnickou osobu, která nespadá pod Skiareál Špindlerův Mlýn. Tato sáňkařská dráha má svůj vlastní ceník. V Bad Kleinkirchheim jsou sáňkařské dráhy umístěné v blízkosti sjezdovek a zájemce o sáňkování využívá vleků ve středisku. Nelze zde zakoupit samostatná karta na sáňkování, ale zájemce využije svůj skipass. Nalezneme zde celkem čtyři trasy. V této komparaci má Bad Kleinkirchheim lepší produkt sáňkařských drah. Ať už celkovým počtem, ale také protože návštěvník využije svůj skipass a může si dny dovolené zpestřit sáňkováním a není nucen platit více. Špindlerův Mlýn nabízí celkový servis jako je odvoz, půjčení saní a přivezení na místo odjezdu zpět. Toto je již na osobních preferencí, co je pro člověka příjemnější.

81

Půjčovny a obchody Skiareál Špindlerův Mlýn provozuje půjčovny Spindl rental a obchody Spindl motion. Nacházejí se u lanových drah. Celkem jsou 4 půjčovny lyžařského a snowboardové vybavení a 6 obchodů v celém skiareálu. V Bad Kleinkirchheim nalezneme celkem 8 půjčoven a 2 obchody, které jsou součástí půjčoven. Bad Kleinkirchheim má větší množství půjčoven, ale myslím si, že počet půjčoven ve Špindlerově Mlýně je naprosto dostačující. Nacházejí se vždy u hlavních lanovek a jako výhodu vidím i to, že jsou propojené s obchodem. Lyžařská škola Ve Skiareálu Špindlerův Mlýn najdeme v dnešní době pouze jednu lyžařskou školu a to SKOL MAX, která poskytuje své služby dospělým i dětem. V Bad Kleinkirchheim provozují 5 lyžařských škol. Je zde větší nabídka a zákazník si může zvolit podle ceny, personálu, místa, kde vyučují a jejich balíčků. Osobně jsem se zde učila, když jsem byla malá a byla jsem tu moc spokojená. Především proto, že nás učili hrou. Maskotem pro děti je postavička zajíce, ze které jsou vytvořené průjezdy apod. Bad Kleinkirchheim se vhodně specializuje na rodiny s dětmi. Aquapark vs lázně Ve Špindlerově Mlýně je aquapark s wellness. Jednotlivé hotely mají ve své nabídce pro zákazníky wellness centra. Tato nabídka však není absolutně srovnatelná se Skiareálem Bad Kleinkirchheim. Kde mají dvoje lázně, a to Římské a Sv. Kateřiny. V Římských lázních je velikou výhodou jejich nově vybudovaný saunový svět, který nabízí 13 saun různých teplot a vhlkostí, masáže, páry, relaxační lehátka a oddělené místnosti pro maximální klid a relaxaci. Mají zde také restauraci, kde nabízejí i lehká jídla aby návštěvníka nepřešla chuť se dále saunovat po velkém a těžkém jídle. Ve své nabídce skipassů mají Skipas&spa. Po zakoupení toho skipassu má zákazník nárok na všechny sjezdovky v Bad Kleinkirchheim a vstup na tři hodiny do Římský lázní a neomezený vstup do Lázní Sv. Kateřiny. 82

Myslím si, že tyto lázně jsou obrovským plusem pro Skiareál Bad Kleinkirchheim. Z vlastní zkušenosti vím, že po celodenním lyžování není nic přijemnějšího nežli navštívit místní lázně a zrelaxovat namožené tělo. Jedná se také o jedny z nejhezčích saun, které jsem kdy viděla a měla možnost navštívit.

2.4.7 Skipassy V Bad Kleinkirchheim nabízejí skipass bez ohledu na části sezóny. Ceny jsou vždy stejné. Mají však různé ceny pro dospělé, mladé lidi, studenty, seniory a pro děti. Prodávají buď samostatný skipass anebo skipass a spa, kde je součástí 3 hodinový vstup do Římských lázní nebo celodenní vstup do lázní Sv. Kateřiny. Ve Špindlerově Mlýně mají skipassy rozdělené podle částí zimní sezóny. Sezóny se dělí na První sníh, která je do 24.12., dále navazuje Hlavní sezóna do 13.3. a od 14.3. platí ceník pro sezónu Jarní lyžování. Ceny se zde mění. Je zřejmé, že skipass v hlavní sezóně je nejdražší. Nabízejí taky GOPASS, který ve své komparaci neuvádím. V

této

komparaci

jsem

zvolila

jako

období

ve

Špindlerově

Mlýně

a v Bad Kleinkirchheim hlavní sezónu. Porovnávám skipassy pro dospělé, které nabízejí stejné v obou dvou horských střediscích. Neuvádím zde skipass a spa z Rakouského střediska. Tabulka č. 9: Komparace skipassů Ceny skipassů Komparace

Špindlerův Mlýn

1 den

2 dny

3 dny

4 dny

5 dní

6dní

7dní

850

1630

2360

3020

3630

4170

4660

1215

2376

3510

4644

5535

6156

6885

Bad Kleinkirchheim/ St. Oswald

Ceny jsou uváděny v Kč a rakouské ceny byly přepočítány kurzem 1 EUR=27 Kč (podle kurzu České národní banky ve dne 12. 4. 2016) Zdroj: vlastní zpracovaní za použití informací z tabulek v přílohách č. 7 a 13.

83

Z tabulky výše je zřejmé, že Bad Kleinkirchheim/St. Oswald má dražší skipasy. Například jednodenní skipass se liší o 365 Kč a 7 denní skipass je dražší o 2 225 Kč než ve Špindlerově Mlýně. Poměr cena: délka sjezdovek Tabulka č. 10: Komparace poměr cena/délka sjezdovek Poměr cena/délka sjezdovek Komparace

Špindlerův Mlýn Bad Kleinkirchheim/ St.Oswald

Délka sjezdových

1 denní skipass

7 denní skipass

850

4660

25815

1215

6885

66950

tratí

Ceny jsou uváděny v Kč a rakouské ceny byly přepočítány kurzem 1 EUR=27 Kč (podle kurzu České národní banky ve dne 12. 4. 2016), délka sjezdových tratí je uvedena v metrech Zdroj: vlastní zpracovaní za použití informací z tabulek v přílohách č. 3, 7, 11. Z tabulky výše zjistíme, že sice jsou skipassy ve Špindlerově Mlýně levnější, ale návštěvník má k dispozici méně metrů sjezdových tratí. Bad Kleinkirchheim má denní skipass o 365 Kč a 7 denní skipass o 2225 Kč dražší, ale má možnost využít o 41135 metrů sjezdových tratí více. Proto v porovnání ceny skipassu vůči počtu metrů sjezdových tratí, je pro celodenního lyžaře výhodnější navštívit rakouské středisko, neboť zde má větší výběr sjezdovek, ikdyž za vyšší cenu než v České republice.

84

2.4.8 Ubytovací zařízení Graf č. 1: Komparace ubytovacích zařízení 70 60 50 40 30 Špindlerův Mlýn

20

Bad Kleinkirchheim

10 0

Zdroj: Vlastní zpracování za pomocí údajů z tabulek uvedených v přílohách č. 15 a 16 Celkový počet ubytovacích zařízení je vyšší pouze o jedno zařízení ve Špindlerově Mlýně, který disponuje především větším počtem penzionů, jak je z grafu zřejmé. Špindlerův Mlýn nabízí více penzionů (o 19), tříhvězdičkových hotelů (o 9) a ostatních hromadných ubytovacích zařízení (o 9). Naopak návštěvníci Bad Kleinkirchheim mají větší výběr ve čtyřhvězdičkových hotelech a turistických ubytovnách.

85

Graf č. 2: Komparace vývoje celkového počtu ubytovacích zařízení 180 160 140 120 100

Špindlerův Mlýn

80

Bad Kleinkirchheim

60 40 20 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Zdroj: vlastní zpracování za pomocí údajů z tabulek v přílohách č. 15 a 16 Vývoj celkové počtu ubytovacích zařízení je velmi podobný v obou destinacích. Ke snížení počtu došlo v roce 2010 po několikaletém klesání. V roce 2011 se naopak celkový počet razantně navýšil a v následujících letech se mírně snižoval.

86

2.4.9 Vývoj počtu přenocování Vývoj počtu přenocování jsem porovnavala pomocí grafu v letech 2005 až 2014 ve Špindlerově Mlýně a v Bad Kleinkirchheim. Graf č. 3: Komparace vývoje počtu přenocování v letech 2005 až 2014

Vývoj počtu přenocování 1400000 1200000 1000000 800000 Bad Kleinkirchheim 600000

Špindlerův Mlýn

400000 200000 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Zdroj: Vlastní zpracování za použití informací z tabulky č. 1 a 2 Z grafu výše uvedeného vidíme, že Bad Kleinkirchheim má vyšší návštěvnost po celých 10 let než Špindlerův Mlýn. Vývoj počtu přenocování je shodný. K nejmenšímu zájmu o přespání došlo v roce 2006. V roce 2007 se naopak počet přenocování výrazně zvýšil a došlo k největšímu nárůstu počtu přenocování za posledních 10 let.

CELKOVÉ SHRNUTÍ KOMPARACÍ

2.4.10 Z

výsledků

jednotlivých

komparací

jsem

došla

k

těmto

závěrům.

Bad Kleinkirchheim nabízí svým návštěvníkům o 8 lanovek více, díky nímž dokáží celkem přepravit o 9 887 osob více než ve Špindlerově Mlýně. Ve Špindlerově Mlýně je pouze o jednu sjezdovku méně, ale trasy jsou zde o 41 135 metrů kratší. Toto je dáno předevšími přírodními podmínkami a KRNAPem, který ovlivňuje výstavbu

nových

sjezdovek.

Špindlerův 87

Mlýn

disponuje

vyšším

počtem

běžkařských tratí a to celkem o 13 více a nabízejí o 39 km bílých stop více. Obtížnost sjezdových tratí se poměrně shoduje. V obou střediscích převažuje hlavně střední obtížnost, neboli červené značení. Špindlerův Mlýn má také lepší nabídku skialpinistických tras. V komparaci vybavenosti doplňkových služeb bych vyzdvihla především ranní Fresh track ve Špindlerově Mlýně. Provozovatelé skiareálu se výborně vypořádali s vysokou návštěvností a přeplněnými sjezdovkami a vymysleli tento produkt, který jim přináší více zisků díky vysokému zájmu. Také je zde večerní lyžování, které v Bad Kleinkirchheim není umožněno. Skiareál Špindlerův Mlýn má také více snowparků s větší vybaveností. Skibusy jsou k dispozici v obou střediscích a jejich trasy pokrývají celou oblast. Výhodou v Bad Kleinkirchheim je sáňkování, které je součástí sjezdovek. Výhoda to je především pro návštěvníky, kteří nemusí kupovat speciální jízdenky, jako je to nutné ve Špindlerově Mlýně. Podle mého zjištění je největší výhodou pro Skiareál Špindlerův Mlýn společná síť obchodů, půjčoven a restaurací pod značkou Spindl. Nabízí zákazníkovi snažší orientaci při výběru. Největší výhodou v Bad Kleinkirchheim je jejich propojení skipassů se vstupem do lázní. Tyto dvoje lázně, a především saunový svět, jsou výborným lákadlem pro návštěvníky. Při komparaci skipassů jsem zjistila, že sice nabízí Bad Kleinkirchheim-St. Oswald dražší skipassy, ale při poměru s délkami sjezdovek se vyplatí navštívit Bad Kleinkirchheim. V komparaci v počtu ubytovacích zařízení disponuje Špindlerův

Mlýn

jedním

zařízením

více,

ale

v počtu

přenocování

má

Bad Kleinkirchheim výraznou výhodu. Ročně využije ubytovacích zařízení v Bad Kleinkirchheim skoro o polovinu více návštěvníků. Z celkových komparacích mi vyšlo, že Špindlerův Mlýn má dynamičtější rozvoj než Skiareál Bad Kleinkirchheim. K tomuto rozvoji došlo především díky novému pronajímateli Melida, a. s. a jejich významným investicím. Tímto tvrzením vyvracím svoji hypotézu, že Bad Kleinkirchheim má dynamičtější rozvoj.

88

2.5 Index turistické funkce Index turistické funkce neboli Defertova funkce nám vyjadřuje poměr návštěvníků a residentů a tím intenzitu cestovního ruchu v dané destinaci. Vypočátáme ji pomocí rovnice T(f) = N x 100 / P, kdy N= počet stálých lůžek v destinaci P= počet místních obyvatel. Stupnice výsledků  T(f) menší než 4 = destinace téměř bez turistické aktivity  T(f) 4 - 10 = nevýrazná turistická aktivita v destinaci  T(f) 10 - 40 = významná turistická aktivita v destinaci  T(f) 40 - 100 = převážně turistická destinace  T(f) 100 - 500 = turisticky významná destinace  T(f) větší než 500 = hyperturistická destinace Výpočet: 

Špindlerův Mlýn= 7733*100/1166= 663



Bad Kleinkirchheim= 6080*100/1674= 363

Podle výše zmíněných výpočtů jsem zjistila, že Špindlerův Mlýn je hyperturistická destinace a Bad Kleinkirchheim je turisticky významná destinace. Tyto výsledky jsou aktuální především v zimní sezóně při plné obsazenosti stálých lůžek v destinaci. Zdroj informací potřebných k výpočtů jsem zjistila pomocí údajů na statistickém úřadu. Počet obyvatel ve Špindlerově Mlýně je platný k 1. 1. 2015 a kapacita hromadných ubytovacích zařízení ke dni 31. 12. 2014. Informace o Bad Kleinkirchheim jsem získala v Infomarčním centru v Bad Kleinkirchheim a jsou aktuální k roku 2015.

89

3 NÁVRHOVÁ ČÁST Návrhová část je rozdělena do dvou částí. V první se věnuji návrhu pro Skiareál Špindlerův Mlýn a ve druhé je uveden návrh pro Skiareál Bad KleinkirchheimSt. Oswald.

3.1 Špindlerův Mlýn Z analýzy produktu a následných komparací v analytické části diplomové práce je zřejmé, že výhodou Bad Kleinkirchheim jsou termální lázně, které jsou propojené se skipassy. AQUA Park Špindlerův Mlýn je společností s ručením omezeným. Navrhuji pro zvýšení zisků a přilákání nových návštěvníků propojení vstupu do aquaparku se skipassy neboli tzv. Ski & Spa pass. V tomto směru je nutná spolupráce Skiareálu Špindlerův Mlýn s AQUA Park Špindlerův Mlýn s. r. o.. Proto navrhuji pro Špindlerův Mlýn vybudování wellness zóny ke stávajícímu aquaparku. V současné době se u aquaparku nachází velké parkoviště, které spadá pod vlastnictví AQUA Park Špindlerův Mlýn, s. r. o. a nejsou zde evidována žádná omezení ve vlastnickém právu. Aquapark se nachází naproti sjezdovce Medvědín, kde je již jedno velké parkoviště. Toto parkoviště, po vybudování nového plánovaného parkování přímo u příjezdu do Špindlerova Mlýna, nebude natolik potřebné a bylo by možné ho využít pro návštěvníky aquaparku. Pro upřesnění mého návrhu je v příloze č. 18 vložen výpis z katastru nemovitostí s popisky. Ve svém návrhu uvádím projekt, který bude realizován v Peci pod Sněžkou společností BWT Česká republika s. r. o..Jejich produktové portfolio se zaměřuje na úpravu vody pro domácnost a průmysl, bazény, wellness, spa a balneo. Realizovali například saunový svět v Aquapalace Praha-Čestlice, několik spa v hotelech v Karlových Varech a i v lázních Luhačovice.

90

3.1.1 Návrh produktu: Wellness & Spa zóna Aquaparku V příloze č. 19 je umístěn návrh projektu. Následně uvádím cenovou nabídku na dodávku saunových a parních kabin včetně technologie od společnosti BWT. V tomto wellness by byla návštěvníkům k dispozici bio a klasická finská sauna, solná inhalační lázeň, aroma parní lázeň, solná parní lázeň, bylinková lázeň, Kneippův chodník, vyhřívaná lavice, vaničky Kneipp, 5x ochlazovací a zažitková sprcha, ledová studna a venkovní whirpool. Dále by se zde nacházely pánské a dámské šatny, sprchy, odpočívárna a občerstvení. Bio sauna Tato sauna se provozuje s teplotami od 55 do 65 stupňů Celsia a s vlhkostí 15 až 30%. Je alternativou pro finskou saunu, neboť v té jsou příliš vysoké teploty. Návštěvník zde může být delší dobu, protože k prohřívání těla dochází pomalu. 

Kapacita: 6 osob



Maximální rozměr: 3 x 3 metry



Plocha: 7,8 m²



Cena kompletu: 450.000,- Kč

Klasická finská sauna Finská sauna je provozována s teplotami od 80 do 90 stupňů Celsia a její vlhkost je pouze 3 až 12%. Zdrojem tepla jsou elektratická kamna. Interiér i sedací plochy jsou obloženy dřevem. 

Kapacita: 14 osob



Maxilmální rozměr: 5 x 3 metry



Plocha: 13,5 m²



Cena kompletu: 700.000,- Kč

Solná inhalační lázeň Lázeň nabízí léčivé procesy ve formě inhalování minerálních solí v prostoru. Teplota vně se pohybuje mezi 28 až 40 stupni Celsia a vlhkost mezi 40 až 70%. 91

Tyto lázně přenášejí sálavé teplo pomocí sedacích ploch a stěn do těla návštěvníka. 

Kapacita: 4 osoby



Maxilmální rozměr: 2,5 x 3,7 m



Plocha: 8,7 m²



Cena kompletu: 1.350.000,- Kč

Aroma parní lázeň Léčivý účinek vůní a aromat v dnešní době v moderní medicíně stále narůstá. Vhodná kombinace těchto prvků působí pozitivně na organismus, především na dýchací cesty či na osoby, které trpí respiračními chorobami. 

Kapacita: 6 osob



Maximální rozměr: 3,03 x 2,5 m



Plocha: 7,1 m²



Cena kompletu: 1.500.000,- Kč

Solná parní lázeň Lázeň nabízí zvláštní hojivý účinek solí, které očistí kůži, stimulují krevní oběh a zmírňují dechové potíže. Teplota se pohybuje okolo 45 stupňů Celsia. 

Kapacita: 4 osoby



Maximální rozměr: 2,05 x 2,5 m



Plocha: 4,7 m²



Cena kompletu: 1.400.000,- Kč

Bylinková lázeň Bylinková lázeň pomocí inhalování bylinných esencí nabízí svým návštěvníkům léčebný proces. Teplota se pohybuje mezi 55 až 65 stupni Celsia. Inhalace esencí z bylinných olejů má ve svém portfóliu například mátu peprnou, levanduli či eucalyptus, které pročistí dýchací cesty na několik dní. 

Kapacita: 4 osoby



Maximální rozměr: 3,65 x 2,5 m 92



Plocha: 6 m²



Cena kompletu: 1.200.000,- Kč

Kneippův chodník Kneippova terapie využívá střídavého působení teplé a studené vody, čímž podporuje tkáňový metabolismus, prokrvení a otužení. Celá procedura spočívá v noření nohou střídavě do teplé a studené lázně. 

Maximální rozměr: 1,8 x 1,2 m



Cena kompletu: 250.000,- Kč

Vyhřívaná lavice Vytápěná lavice v kombinaci kamenné a keramické mozaiky je vhodná pro relaxaci po saunovém ceremoniálu. 

Rozměr: 0,6 x 3,4 m



Cena kompletu: 490.000,- Kč

Vaničky Kneipp Kneippovy masáže chodidel v provedení jako kruhová vodní lázeň pro 2 až 4 osoby. Umísťují se v blízkousti sauny a jedná se o tradiční lázeňské zařízení. Kneippova terapie využívá střídavého působení teplé a studené vody, které podporuje tkáňový metabolismus, prokrvení a otužení. 

Cena kompletu: 325.000,- Kč

Ochlazovací a zážitkové sprchy V současnosti jsou na ústupu ochlazovací bazénky a jsou nahrazovány právě sprchami z důvodu hygieny a ekonomické úspory. Mezi zážitkové sprchy se řadí takové, pomocí kterých si návštěvník dopřeje masáž silným proudem vody, teplým tropickým deštěm s exotickou vůni či jen jemnou mlhou. 

Cena kompletu: 335.000,- Kč

93

Ledová studna Ledová studna je pro návštěvníky připravena především k využití po absolvování saunové procedury. Led se vyrábí ve vyvíječi nepřetržitě, a tudíž je stále třpytivě bílý. Extrémní změny teplot pomáhají k posílení imunitního systému organizmu. 

Cena kompletu: 440.000,- Kč

Venkovní whirpool Whirpoolová nádoba o průměru 2,6 metrů s perličkovými a hydromasážními tryskami, které účinně masírují svalové partie po celém těle. Teplota vody dosahuje maximálně 40 stupňů Celsia a doporučená teplota se pohybuje mezi 32 a 37 stupni Celsia. 

Kapacita: 5 osob



Maximální rozměr: 4 na 2,2 m



Plocha: 8,8 m²



Cena kompletu: 1.320.000,- Kč

Konečná cena bude upravena dle zvolených materiálů tj. obkladů (keramika, sklo, mramor, různé typy dřev) a designu kabin. Uvažovaná cena obkladového materiálu je do 1.000,- Kč/m². Rozdíl ceny materiálu bude účtován odpočtem či přípočtem ceny v konečné faktuře. CELKOVÁ CENA: 11.100.000,- Kč Cena neobsahuje DPH v zákonem stanovené výši. Garance: Záruční doba na dílo činní 24 měsíců na technologie a 60 měsíců na stavební část. Pokud dojde k uzavření smlouvy mezi zhotovitelem a objednatelem bude záruční doba prodloužena na 60 měsíců. Garance se však nevztahuje na díly podléhající rychlému opotřebení. Doba realizace: Předpokládaná doba realizace díla dle nabídky činní 120 dnů (4 měsíce). Tato doba bude rozdělena dle stavební připravenosti a požadavků stavby. Hrubá 94

stavba kabin zabere 45 dnů (1 a půl měsíce) a interiér kabin, jako jsou obklady, dřevěné konskutrekce a instalace designových částí 75 dnů (2 a půl měsíce). Pokud by došlo k novému vybudování Wellness a Spa zóny, celková kapacita Aquaparku s novou části by dosahovala 100 osob za 4 hodiny. Vybudováním nové části a propojením vstupu do lázní se skipassy, by pomohla zmírnit dopady nepříznivého počasí. Návštěvníci by mohli využít možnost této relaxace při nepříznivých zimních podmínkách. Nejdůležitejším bodem tohoto návrhu je však nutná spolupráce AQUA park Špindlerův Mlýn, s. r. o. se Skiareálem Špindlerův Mlýn.

3.2 Bad Kleinkirchheim Z podrobné analýzy a následné komparace v analytické části vyplynulo, že Skiareál Špindlerův Mlýn nabízí svým návštěvníkům 4 snowparky, oproti Skiareálu Bad Kleinkirchheim- St. Oswald, který má ve své nabídce pouze jeden. Proto navrhuji výstavbu nového produktu, a to snowparku společností Front Events s. r. o.. Tato společnost například vystavěla snowpark v Deštné v Orlických horách nebo přechodný snowpark pro akci Horsefeathers Cityjib, který se konal 12. 12. 2015 v areálu DEPO2015 v Plzni. Tento projekt byl realizován v rámci akcí Evropského hlavního města kultury Plzeň 2015. Můj návrh vychází právě z tohoto projektu, protože lze velice dobře využít i na sjezdovce. Snowpark by financovala společnost Fun Park Schleppe Alm GmbH, která spadá pod Bad Kleinkircheimer Bergbahnen Golding AG. Snowpark lze ve Skiareálu Bad Kleinkirchheim- St. Oswald umístit v podstatě na jakoukoliv modrou sjezdovku s vlekem. Ty jsou vhodné především kvůli svému nízkému sklonu. V dnešní době je trendem, aby snowparky byly součástí sjezdovek kvůli většímu využití návštěvníky. Navrhovaný snowpark je řešený pomocí lešení. Tudíž není nutné k jeho provozu velké množství sněhu. Následně zobrazuji vizualizaci snowparku a podrobnou kalkulaci projektu.

95

3.2.1 Návrh produktu: Snowpark Obrázek č. 8: Finální vizualizace snowparku

Zdroj: Dokumentace ke snowparku z osobní schůzky ve Front Event s. r. o. Kalkulace snowparku: 

Lešení

250.000,- Kč



Překážky, stavba, kontejner

157.000,- Kč



Kontejnery, přesun

5.000,- Kč



Ostatní

6.612,- Kč



Celkem

418 612,- Kč

Celková realizace navrhovaného snowparku by skiareál stála 418 612,- Kč. K navrhovanému snowparku lze dostavět skoky různých velikostí a výšek v posloupné návaznosti. Následně se o vše postará sníh nebo zasněžovací děla, která jsou v parku nutností. Velikou výhodou navrhovaného parku je, že je postaven z lešení, tudíž není potřeba velkého množství sněhu, jako kdyby tyto překážky byly umístěny čistě na sjezdovce.

96

Je vhodné navrhovaný park nechat jednu zimní sezónu v tzv. zkušebním provozu a zjistit, co návštěvníci nejvíce využívají nebo naopak co jim chybí. Následný rok provést změny pro jeho zdokonalení a maximální využití. Po následné realizaci mého navrhovaného snowparku, by Skiareál Bad Kleinkirchheim- St. Oswald mohl navýšit počet pořádaných akcí pro návštěvníky. Špindlerův Mlýn pořádá nespočet takových akcí během celé zimní sezóny. Jedná se o různé závody a akce určené snowboardařům a freestylovým lyžařům. Jsem přesvědčená, že vybudování nového snowparku by návštěvníci ocenili.

97

ZÁVĚR Cílem mé diplomové práce je porovnání vývoje produktu turismu ve vybraných destinacích. Konkrétně jsem porovnala vývoj Skiareálů Špindlerův Mlýn a Bad Kleinkirchheim. Cíl práce byl naplněn. Skiareály jsem analyzovala a následně komparovala. V závěru jsem nucena vyvrátit svoji hypotézu. Předpokládala jsem, že vývoj produktu turismu bude v zahraniční destinaci dynamičtější než v destinaci v České republice. Vycházela jsem z této hypotézy, že Bad Kleinkirchheim bude v absolutní většině ve vývoji produktu stát výše než Špindlerův Mlýn. Po porovnání dynamiky produktů jsem došla k závěru, že vývoj Skiareálu Špindlerův Mlýn je v současné době rychlejší. Skiareál nabízí modernější produkty turismu. Výstavba sjezdovek a vleků ve Špindlerově Mlýně je silně ovlivněna omezeními vyplývajícími z polohy areálu v Krkonošském národním parku a přírodními podmínkami. Přestože mají návštěvníci k dispozici menší počet sjezdovek a lanovek, než v Bad Kleinkirchheim, tak zde mají možnost využít modernější lanovky, produkty skiareálu, jako jsou restaurace Spindl Gastronomy, půjčovny Spindl Rental a obchody Spindl Motion a také mají možnost se zúčastnit celé řady akcí pořádaných pro veřejnost. Navíc v plánovaném projektu by mělo dojít k výstavbě nových sjezdovek a lanovek, čímž se rozvoj ještě výrazně zvýší. Pomocí nového rozšíření se ze současných 26 km sjezdových tratí jejich délka navýší na 40 km. Skiareál Bad Kleinkirchheim-St. Oswald nabízí svým návštěvníků skoro 70 km sjezdovek, ale disponuje zastaralými vleky, sedačkovými a kabinkovými lanovkami. Výhodou této destinace jsou propojené skipassy se vstupem do nové wellness a spa zóny, která je součástí Římských lázní. Tímto jsem se inspirovala a navrhla jsem, aby Špindlerův Mlýn dostavěl k současnému aquaparku wellness a spa zónu. Při následné spolupráci AQUA park Špindlerův Mlýn, s. r. o. a Skiareálu Špindlerův Mlýn by mohli vytvořit skipass propojený se vstupem do lázní. Snížila by se tím přeplněnost sjezdovek a Skiareál Špindlerův Mlýn by se stal jediným v České republice s tímto druhem skipassů, což by přilákalo do destinace nové zájemce. 98

Skiareál Bad Kleinkirchheim- St. Oswald má pro adrenalinové nadšence pouze jeden snowpark. Vzhledem k rozsáhlé rozloze celého areálu je tato nabídka nedostačující. Proto navrhuji, vytvoření nového snowparku. Na základě toho by Bad Kleinkirchheim mohl rozšířit své portfólio pořádaných akcí, jako jsou například snowboardové či freestylové závody apod.. Neboť během loňského roku se zde konaly pouze dvě akce. Psaní diplomové práce mě velice obohatilo. Ať už o prohloubení znalostí o vybraných destinacích, ale především ve zlepšení komunikace s cizími lidmi. Při tvorbě jsem se setkala s odlišnými přístupy lidí. Osobně mě velice potěšila ochota zaměstnanců městského úřadu a infocentra v Bad Kleinkirchheim a také zaměstnanců Skiareálu Bad Kleinkirchheim- St. Oswald. Při osobní návštěvě mi poskytli mnoho údajů, a to i stastistických. Následná komunikace přes email byla také výborná a rychlá. Naopak mě zklamala ochota zaměstnanců infocentra a úřadu ve Špindlerově Mlýně. Stastické údaje mi nechtěli poskytnout. Při komunikaci s panem Teplým ze Skiareálu Špindlerův Mlýn jsem byla potěšena jeho snahou mi pomoci, přestože infomace, které jsem požadovala neměl k dispozici. Naopak jsem ho svými dotazy přiměla k vážné úvaze, že si začnou vést statistiky. Také mě potěšila ochota pana Teplého z Českého svazu tělěsné výchovy a sportu, který mě nechal nahlédnout do výročních zpráv a odpověděl na mé dotazy. Při tvoření návrhové části jsem byla na osobní schůzce ve společnosti BWT, s. r. o. a Front Events, s. r. o.. V těchto společnostech projevili svoji ochotu a snahu mi pomoci při poskytnutí jejich dokumentů k realizaci projektů. Jak lze vidět při tvorbě diplomové práce jsem komunikovala s mnoha lidmi s rozdílným přístupem. V České republice se mi bohužel velmi často stávalo, že mi nechtěli poskytnout data, informace či stastiky nebo mě přesměrovávali na někoho jiného, čímž jsem se k některým informacím nedostala a nemohla je zapojit do své diplomové práce. Celkově považuji psaní diplomové práce, jako přínosné pro praktický život. Seznámila jsem se s novými lidmi, profesemi a místy. Především jsem prohloubila své znalosti v problematice, kterou se zabývám v diplomové práci.

99

LITERATURA [1] ATTL, P. Turismus I. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2004. 178 s. ISBN 80-86578-37-2. [2] BERÁNEK, J. Ekonomika cestovního ruchu. Praha: Mag consulting s. r. o., 2013. 296 s. ISBN 978-80-96724-46-1. [3] BRENT RITCHIE, J. R. a GOELDNER CH. R. Tourism principles, practices, philosophies. New Jersey: John Wiley & Sons, Inc., 2012. 494 s. ISBN 978-1-11807177-9. [4] DROBNÁ, D. Cestovní ruch pro střední školy a pro veřejnost. Praha: Fortuna, 2004. 208 s. ISBN 80-7168-901-7. [5] HESKOVÁ, M. Cestovní ruch pro vyšší odborné a vysoké školy. Praha: Fortuna, 2006. 149 s. ISBN 80-7168-948-3. [6] HOLEŠÍNSKÁ, A., ŠAUER, M. a VYSTOUPIL, J.. Vymezení destinace a formulace jejich charakteristik a organizace cestovního ruchu v destinaci [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2007 [cit. 2016-05-02]. DOI: http://www.mmr.cz/getmedia/656473c9-3527-4007-aafdb09f029ea418/GetFile2_3.pdf. [7] HORNER, S a SWARBROOKE, J. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada Publishing, 2003. 486 s. ISBN 80-247-0202-9. [8] INDROVÁ, J. Cestovní ruch (základy). Praha: Oeconomica, 2007. 119 s. ISBN 978-80-245-1252-5. [9] KIRAL᾽OVÁ, A. Marketing destinace cestovního ruchu. Praha : Ekopress, 2003. 170 s. ISBN 80‐86119‐56‐4. [10] Kolektiv autorů, Institut obchodu a cestovního ruchu. Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu – cestovní ruch, udržitelný rozvoj a životní prostředí, Praha : MMR, 2006. 93 s. [11] LOUDA, J. a ZÁZVORKOVÁ B. Špindlerův Mlýn. Praha: Paseka, 2007. 84 s. ISBN 978-80-7185-867-6. 100

[12] MALÁ, V. a kol. Základy cestovního ruchu. Praha : VŠE, 2002. 98 s. ISBN:80245- 0439-1. [13] MEADOWS, D. H., RANDERS, J. a MEADOWS, D. L.. The limits to growth: the 30-year update. White River Junction, Vt: Chelsea Green Publishing Company, c2004. ISBN 1-931498-58-X. [14] NEJDL, K. Management destinace cestovního ruchu. 1. Vydání. Praha: Wolters Kulwer ČR, 2011. 204 s. ISBN 978-80-7357-673-8. [15] PALATKOVÁ, M a ZICHOVÁ, J.. Ekonomika turismu. Praha: Grada, 2011. 208 s. ISBN 978-80-247-3748-5. [16] PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. 224 s. ISBN 978-80-247-3750-8. [17] PÁSKOVÁ M. a ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. [18] PETRŮ, Z. Základy ekonomiky cestovního ruchu. Praha: Idea Servis, 1999. 107 s. ISBN 80-85970-29-5. [19] TITTELBACHOVÁ, Š. Turismus a veřejná správa. Praha: Grada, 2011. 200 s. ISBN 978-80-247-3842-0. [20] UNITED NATIONS ENVIRONMENT PROGRAMME. Making tourism more sustainable: a guide for policy makers. Paris: United Nations Environment Programme, 2005. ISBN 9789284408214. [21]Http://ikatastr.cz/#zoom=18&lat=50.73401&lon=15.60789&layers_3=0B0000F FTFFT [online]. [cit. 2016-05-02]. [22] Http://www.skiareal.cz/lanovky-a-vleky [online]. [cit. 2016-05-03]. [23]Http://www.ceskehory.cz/ski-areal/vleky-sjezdovky/spindleruvmlyn.html [online]. [cit. 2016-05-03]. [24] Http://www.skiareal.cz/bezky [online]. [cit. 2016-05-03].

101

[25]Http://www.sankarska-draha.cz/sankarska-draha-cenik.html [online]. [cit. 201605-03]. [26]Http://www.skiresort.info/ski-resort/bad-kleinkirchheimst-oswald/testresult/cross-country/ [online]. [cit. 2016-05-03]. [27]Https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=uzivdotaz#k=5&pvokc=43&uroven=70&w= [online]. [cit. 2016-05-03]. [28] Http://reportermagazin.cz/spindleruv-mlyn-novy-a-vetsi/ [online]. [cit. 2016-0503]

102

1

PŘÍLOHA 1: LANOVKY VE SKIAREÁLU ŠPINDLERŮV MLÝN

Lanovky Počet

Značení

1.

A

2.

B

3.

C

4.

E

5.

N

Celkem

Název RWE Line Svatý Petr Š.M.Medvědín Hromovka Svatý Petr TS2 Labská

Počet

Typ

Délka (m)

6-sedačková

1579

2400

4-sedačková

1912

2400

4-sedačková

1409

2278

2-sedačková

940

1340

3-sedačková

1319

1300

7 159

9718

osob/h

Zdroj: Vlastní zpracovaní za použití informací http://www.skiareal.cz/lanovky-avleky

PŘÍLOHA 2: VLEKY VE SKIAREÁLU ŠPINDLERŮV MLÝN

Vleky Počet

Značení

Název

1.

D

Svatý Petr- Hriště 745

1405

2.

F

Stoh

1122

1100

3.

G

Horal

248

600

4.

H

Slovan

200

383

5.

I

Krakonoš

563

610

6.

J

Harmony

250

800

7.

K

Davidovy Boudy

1179

725

8.

L

H.M.- Medvědín

937

1350

9.

M

H.M.- parkoviště

409

1202

10.

M1

H.M.- louka

227

650

11.

M2

H.M.- Hořec

225

650

12.

P

Medvědín

935

1350

7040

10825

Celkem

Délka (m)

Počet osob/h

Zdroj: Vlastní zpracování za použití informací z http://www.ceskehory.cz/skiareal/vleky-sjezdovky/spindleruv-mlyn.html

PŘÍLOHA 3: SJEZDOVKY VE SKIAREÁLU ŠPINDLERŮV MLÝN

Sjezdovky Počet

Obtížnost

Název

Délka (m)

Převýšení (m)

1.

Modrá

Turistická

2700

300

2.

Modrá

Svatý Petr- Horal

300

60

3.

Modrá

Svatý Petr- Slovan

250

40

4.

Modrá

Horní Mísečky-turistická

1300

240

5.

Modrá

2100

510

6.

Modrá

1770

310

7.

Modrá

Harmony

300

50

8.

Červená

Hromovka

1540

340

9.

Červená

Hromovka II

1500

340

10.

Červená

Svatý Petr- FIS

1950

450

11.

Červená

Svatý Petr- Malý hank

270

100

12.

Červená

Krakonoš

750

280

13.

Červená

Medvědín- Davidovka

1500

200

14.

Červená

Medvědín I

2300

490

15.

Červená

1770

310

16.

Červená

Sv. Petr.- Hřiště

690

190

17.

Červená

Medvědín- Tréninková

1100

200

18.

červená/černá Svatý Petr- Stoh

1350

220

19.

Černá

1375

450

Horní Mísečkyvodovodní cesta Horní Mísečky- cvičná louka

Labská- Krausovy boudy

Svatý Petr- FIS

20.

Černá

Medvědín

Celkem

1000

280

25815

Zdroj: vlastní zpracovávání za použití informací http://www.ceskehory.cz/skiareal/vleky-sjezdovky/spindleruv-mlyn.html

PŘÍLOHA 4: BĚŽKAŘSKÉ TRATĚ MEDVĚDÍN-HORNÍ MÍSEČKY

Běžkařské tratě Medvědín- Horní Mísečky Počet

Název

Vzdálenost (km)

1.

Závodní běžecký okruh

1,5

2.

Závodní běžecký okruh

2

3.

Závodní běžecký okruh

3

4.

Závodní běžecký okruh

5

5.

Závodní běžecký okruh

7,5

6.

Závodní běžecký okruh

10

7.

Svážnice ke střelnici

2

8.

Svážnice do Labského dolu

2,5

Krkonošská lyžařská cesta v úseku: Rozcestí u Čtyř 9.

pánů- Vrbatova bouda- Horní Mísečky- Dolní stanice

13

Lanové dráhy Medvědín 10.

Horní Mísečky- přes Janovu Horu- Benecko

10,5

11.

Horní Mísečky- přes Třídomí- Benecko

10,5

Celkem

67,5

Zdroj: Vlastní zpracování za použití informací http://www.skiareal.cz/bezky

PŘÍLOHA 5: BĚŽKAŘSKÉ TRATĚ - SVATÝ PETR

Běžkařské tratě- Svatý Petr Počet

Název

Vzdálenost (km)

1.

Svatý Petr- Krásná Pláň

6

2.

Svatý Petr- Struhadlo (okruh)

5

3.

Krásná Pláň- Křižovatka u Srubu

3

4. 5. Celkem

LD Pláň - Křižovatka u srubu - Krásná Pláň - LD Pláň (okruh) Pláň - Křižovatka U srubu - Křižovatka Stoh

7 3 24

Zdroj: Vlastní zpracování za použití informací http://www.skiareal.cz/bezky

PŘÍLOHA 6: CENÍK JÍZDNÉHO SÁŇKAŘSKÉ DRÁHY

Ceník jízdného Typ jízdy

Cena (Kč)

Obsah

Denní jízdé

Doprava autobusem na start+ zapůjčení saní+ jízda dolů+ doprava zpět do centra

240,-

Doprava autobusem na start+ zapůjčení saní+ Večerní jízdé

jízda dolů na osvětené dráze+ doprava zpět

240,-

do centra Pro 2 dospělé a 2 děti ve věku 8-18 let Rodinné jízdé

(Doprava autobusem na start+ zapůjčení

850,-

saní+ jízda dolů+ doprava zpět do centra) Sleva na druhou a každou další jízdu během Druhá jízda

jednoho dne (doprava autobusem z Dívčích lávek na start+ zapůjčení saní+ jízda dolů na

150,-

dráze)

Zdroj:

Vlastní

zpracování

za

použiti

informací

http://www.sankarska-

draha.cz/sankarska-draha-cenik.html Cena výše platí pro jednu osobu na saních a jednu jízdu. Děti do 7 let jsou zdarma, ale saně si musí zapůjčit za poplatek. Nesmí si přinést své vlastní.

PŘÍLOHA 7: SKIPASSY SKIAREÁL ŠPINDLERŮV MLÝN 2015/2016

Skipassy 2015/2016 První sníh (do

Hlavní sezóna

Jarní lyžování (od

24.12.2025)

(25.12.2015)

14.3.2016)

Dosp

Seni

Dosp

Senio

ělí

or

ělí

ři

470

790

620

530

690

550

470

590

510

850

680

590

730

590

510

900

-

-

1020

-

-

900

-

-

850

680

590

960

770

670

850

680

590

-200

-160

-140

-220

-180

-160

-200

-160

-140

1 jízda GOPASS

200

160

140

200

160

140

200

160

140

1 jízda

230

180

160

230

180

160

230

180

160

230

230

230

230

230

230

230

230

230

560

450

390

650

520

450

560

450

390

2 dny GOPASS

1330

1050

910

1550

1220 1060 1330

1050

910

2 dny

1400

1120

980

1630

1300 1140 1400

1120

980

3 dny GOPASS

1920

1510

1310

2250

1770 1540 1920

1510

1310

3 dny

2020

1620

1410

2360

1890 1650 2020

1620

1410

3 dny “Ski &Stay”

1750

1420

1220

2040

1630 1420 1750

1420

1220

4 dny GOPASS

2460

1940

1680

2880

2270 1970 2460

1940

1680

4 dny

2580

2060

1800

3020

2410 2110 2580

2060

1800

5 dní GOPASS

2990

2370

2050

3490

2760 2400 2990

2370

2050

Dospělí

Senioři

Děti

1 den GOPASS

690

550

1 den

730

1 den rodičovský 1 den vratný 1 den vratný (vrácený do 3h)

1 jízda zpáteční+Ledárium Odpolední od 13:00 h

Děti

Děti

5 dní

3110

2490

2170

3630

2900 2540 3110

2490

2170

5 ze 7 dní

3230

2590

2260

3770

3020 2640 3230

2590

2260

6 dni GOPASS

3460

2750

2380

4030

3190 2770 3460

2750

2380

6 dní

3570

2860

2500

4170

3330 2920 3570

2860

2500

6 dní “Ski&Stay”

3070

2480

2140

3570

2860 2480 3070

2480

2140

7 dní

3990

3190

2800

4660

3730 3250 3990

3190

2800

Večerní lyžování

390

360

330

390

360

360

330

Fast Pass

-

-

-

2550

2040 1770 -

-

-

-

-

-

6400

4900 4300 -

-

-

-

-

-

8500

6800 5800 -

-

-

Skipass 10 dní ze sezóny Skipass 15 dní ze sezóny

330

390

Zdroj: Vlastní zpracování za pomocí letáku Ski Guide skiareál Špindlerův Mlýn z Infocentra ve Špindlerůvě Mlýně 

1 den rodičovský- přenosný mezi dvěma dospělými osobami, při zakoupení nutné nahlásit obě osoby a nahrát foto.



1 den vratný- zákazník má možnost podle časového limitu vrátit nevyužitý skipas na pokladně. Dle uvedené tabulky mu bude vrácena příslušná částka. Časový limit začíná běžet od prvního průchodu turniketem až do posledního průchodu turniketem.



Fast pass- jednodenní skipas, se kterým nemusíte stát ve frontě, jdete označeným přednostním turniketem na lanovce RWE Line Svatý Petr, Medvědín, Hroovka a na vlecích na Horních Mísečkách.



Zpáteční + Ledárium Svatý Petr- zpáteční jízdenka Špindlerovského ledária.

na lanovku do

PŘÍLOHA 8: KABINKOVÉ LANOVKY VE SKIAREÁLU BADKLEINKIRCHHEIMST. OSWALD

Kabinkové lanovky Počet

Počet

Značení

Název

Typ

Délka (m)

1.

1

Kaiserbugbahn I

6 místná

1504

1400

2.

2

Kaiserburgbahn II

6 místná

2231

2400

3.

17

Nockalmbahn

4 místná

1754

1400

4.

22

8 místná

1887

2400

7376

7600

Celkem

Nationalparkbahn Brunnach

osob/h

Zdroj: Leták Bergbahnnen Bad Kleinkirchheim 2016 z Informačního centra Bad Kleinkirchheim

PŘÍLOHA 9: SEDAČKOVÉ LANOVKY VE SKIAREÁLU BADKLENKIRCHHEIMST. OSWALD

Sedačkové lanovky Počet

Počet

Značení

Název

Typ

Délka (m)

1.

5

Strohsackbahn

2 sedačková

1425

1074

2.

7

Maibrunnbahn

4 sedačková

2692

1430

3.

12

Sonnwiesenbahn I

2 sedačková

553

1330

4.

13

Sonnwiesenbahn II

2 sedačková

1463

1074

5.

19

Wisernockbahn

4 sedačková

900

2000

6.

20

Schartenbahn

4 sedačková

950

2397

7.

25

Miltstätter See Bahn

4 sedačková

850

2020

8833

11325

Celkem

osob/h

Zdroj: Leták Bergbahnnen Bad Kleinkirchheim 2016 z Informačního centra Bad Kleinkirchheim

PŘÍLOHA 10: VLEKY VE SKIAREÁLU BADKLEINKIRCHHAIM- ST. OSWALD

Vleky Počet

Značení

Název

Délka

Počet osob/h

1.

3

Muldenlift

768

1000

2.

4

Hirschsprunglift

630

1000

3.

6

Sohnnenhanglift

600

850

4.

8

Trattniglift

200

700

5.

9

Bachlift

302

845

6.

10

Bach Starlift

110

500

7.

11

Ottingerlift

256

410

8.

14

Priedröflift

1100

1000

9.

15

Panoramalift

629

700

10.

17

Höhenlift

930

1400

11.

21

Spitzegglift

917

1200

12.

23

Sonnleitenlift

350

700

13.

24

Ski school lift St. Oswald

100

700

14.

25

Skischulllift Nockalm

20

500

6912

11505

Celkem

Zdroj: Leták Bergbahnnen Bad Kleinkirchheim 2016 z Informačního centra Bad Kleinkirchheim

PŘÍLOHA 11: SJEZDOVÉ TRATĚ VE SKIAREÁLU BAD KLEINKIRCHHEIMST. OSWALD

Sjezdové tratě Počet

Značení

Obtížnost

1.

12

Modrá

2.

15

Modrá

3.

17

4.

Název

Délka (m)

Převýšení

600

60

Panoramaabfaht

700

100

modrá

Priedröfabfahrt

6700

600

18

modrá

Höhenabfahrt

1000

100

5.

1

červená

Kaiserburgabfahrt

5800

1000

6.

1T

červená

Talabfahrt Kaiserburg

2500

300

7.

2

červená

Muldenabfahrt

1100

280

8.

3

červená

Muldenabfahrt

1600

280

9.

5

červená

Hirschprungabfahrt

1000

240

10.

6

červená

FIS K70

4500

960

11.

7

červená

Strohsackabfahrt

4100

840

12.

9

červená

Sonnenahng

500

120

13.

10

červená

Maibrunn World Cup Run

3600

740

14.

11

červená

Maibrunnabfahrt

3600

740

15.

13

červená

Sonnewiesenabfaht

2400

510

16.

13T

červená

Talabfaht Sonnwiesen

700

90

17.

14

červená

Thermenabfahrt

1500

350

18.

16

červená

Priedröfabfahrt

3500

600

19.

19

červená

Wiesernockabfahrt

3100

700

Sonnwiesen conneting piste

20.

20

červená

Seeabfahrt

1800

320

21.

22

červená

Rosennockabfahrt

1200

270

22.

23

červená

Schartenabfahrt

1400

270

23.

24

červená

Spitzeggabfahrt

1000

250

24.

25

červená

Mallnockabfahrt

1200

250

25.

26

červená

Nock IN-Abfahrt

2400

580

26.

27

červená

Brunnachabfahrt

2500

580

27.

28

červená

Langalmabfahrt

850

300

28.

4

černá

Buckelpiste Hirschprung

1000

240

29.

8

černá

3400

800

30.

8a

černá

Klammerstich

700

200

31.

21

černá

Radentheiner Streif

700

160

Celkem

Franz Klammer World Cup Run

66.950

Zdroj: Leták Bergbahnnen Bad Kleinkirchheim 2016 z Informačního centra Bad Kleinkirchheim

PŘÍLOHA 12: BĚŽKAŘSKÉ TRATĚ VE SKIAREÁLU BADKLEINKIRCHHEIMST. OSWALD

Běžkařské tratě Počet

Název

Vzdálenost (km)

1.

Römer trail

8

2.

Sport trail

2,5

3.

Römer trail - Patergassen-Ebene Reichenau-Gnesau

42

Celkem

52,5

Zdroj: Vlastní zpracování za použití informací http://www.skiresort.info/skiresort/bad-kleinkirchheimst-oswald/test-result/cross-country/

PŘÍLOHA 13: SKIPASSY VE SKIAREÁLU BAD KLEINKIRCHHEIM-ST. OSWALD 2015/2016

Skipassy 2015/2016 Mladí lidé, student,

Dospělí

senioři Skipass a

Čas

Skipass

09:00

1215

1620

972

11:00

1107

-

12:00

1026

13:00 14:00 2 hodinový skipas Půl denní skipas

Skipass a

Skipass

Skipass a spa

1296

607,5

810

891

-

553,5

-

-

810

-

513

-

918

-

729

-

459

-

783

-

621

-

391,5

-

918

-

729

-

459

-

1080

-

864

-

540

-

spa

Skipass

Děti

spa

Ceny jsou uváděny v Kč a byly přepočítány kurzem 1 EUR=27 Kč (podle kurzu České národní banky ve dne 12. 4. 2016) Zdroj: Leták Bad Kleinkirchheim/St. Oswald lanovky, ceny pro 2015/16 z informačního centra v Bad Kleinkirchheim 

Dospělí: narozeni 1996 nebo dříve



Mladí lidé mají povinnost předložit dokument totožnosti, narozeniny 1997 až 2000



Senioři: ženy a muži ve věku 65 a více, narozeniny od roku 1950 a dříve



Studenti: mají povinnost předložit studentský průkaz, věk do 26 let



Děti: narozeny v letech 2001- 2009, pokud měří více než 150 cm mají jejich rodiče povinnost předložit dokument totožnosti, děti pod 4 roky cestují zdarma s dospělím, ale nesmí sedět samy na místě



Děti mezi 4 a 6 lety: skipas je platný mezi 1 až 6 dny a stojí 160 Kč



Skipass a spa: 3 hodinovývstup do Římských lázní nebo celodenní vstup do lázní Sv. Kateřiny a jejich spa centra

PŘÍLOHA 14: MULTIDENNÍ SKIPASS Multi-denní skipass Dospělí

Mladí lidé, senioři Skipass a

Děti

Skipass

2 dní

2376

3132

1917

2511

1188

1566

3 dní

3510

4617

2808

3726

1755

2322

4 dní

4644

5886

3726

4698

2322

2943

5 dní

5535

7371

4428

5886

2781

3699

6 dní

6156

8532

4941

6831

3078

4266

7 dní

6885

9450

5508

7560

3456

4725

8 dní

7452

10017

5967

8019

3726

5022

9 dní

7938

10530

6372

8424

3969

5265

10 dní

8586

11178

6885

8937

4293

5589

11 dní

9072

11691

7263

9342

4536

5859

12 dní

9504

12177

7614

9747

4752

6102

13 dní

9882

12663

7911

10125

4941

6345

14 dní

10233

13095

8208

10476

5130

6561

spa

Skipass Skipass a spa skipass

Skipass a

Dny

spa

5 dní lyžování v

5940

4752

2970

434,7

391,5

226,8

7 dnech Zimní turistika

Ceny jsou uváděny v Kč a byly přepočítány kurzem 1 EUR=27 Kč (podle kurzu České národní banky ve dne 12. 4. 2016) Zdroj: Leták Bad Kleinkirchheim/St. Oswald lanovky, ceny pro 2015/16 z informačního centra v Bad Kleinkirchheim

PŘÍLOHA 15: VÝVOJ POČTU UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ VE ŠPINDLEROVĚ MLÝNĚ V LETECH 2005-2014 Ubytovací zařízení Rok

2005 2006

2007

2008 2009

2010

2011

2012

2013

2014

Hotel 5*

-

-

-

-

-

-

1

1

1

1

Hotel 4*

3

3

3

4

6

7

6

6

6

6

Hotel 3*

32

34

36

37

34

35

34

39

39

38

Hotel 2*

11

11

8

6

5

4

4

4

4

4

Hotel 1*

2

2

2

2

2

2

1

2

2

2

Penzion

60

57

58

54

56

48

68

64

62

60

Kemp

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

10

11

9

10

8

7

8

8

6

6

26

24

24

23

22

23

27

29

31

27

145

143

141

137

134

127

150

154

152

145

Turistická ubytovna Ostatní hromadná ubytovací zařízení Celkový počet ubytovacíc h zařízení

Zdroj: Vlastní zpracování za pomocí údajů z https://www.czso.cz/

PŘÍLOHA

16:

VÝVOJ

POČTU

UBYTOVACÍCH

ZAŘÍZENÍ

V

BAD

KLEINKIRCHHEIM V LETECH 2005-2014 Ubytovací zařízení Rok

2005 2006

2007 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Hotel 5*

-

-

1

1

1

1

2

2

2

2

Hotel 4*

17

18

20

20

20

21

23

22

22

22

Hotel 3*

25

25

30

31

31

28

32

34

35

35

Hotel 2*

15

15

9

10

10

9

11

10

10

10

Hotel 1*

5

4

4

5

5

6

6

7

6

6

Penzion

50

52

50

48

45

42

42

43

41

41

Kemp

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

12

12

12

10

10

8

9

9

9

9

20

21

22

20

20

19

19

18

19

18

145

148

149

146

143

135

145

146

145

144

Turistická ubytovna Ostatní hromadná ubytovací zařízení Celkový počet ubytovacích zařízení

Zdroj: Vlastní zpracování za použitých informací z infocentra v Bad Kleinkirchheim

PŘÍLOHA 17: PLÁNOVANÝ PROJEKT VE ŠPINDLEROVĚ MLÝNĚ

Zdroj: http://reportermagazin.cz/spindleruv-mlyn-novy-a-vetsi/

PŘÍLOHA 18: MAPA S POPISEM Z VÝPISU KATASTRU NEMOVITOSTÍ

Zdroj:http://ikatastr.cz/#ilat=50.733666&ilon=15.60912&zoom=18&lat=50.73419&l on=15.6083

PŘÍLOHA 19: NAVRHOVANÝ PROJEKT WELLNESS & SPA ČÁSTI VE ŠPINDLEROVĚ MLÝNĚ

Zdroj: Vytištěný materiál z osobní schůzky v BWT Česká republika, s. r. o.

PŘÍLOHA 20: TECHNICKÉ ROZPRACOVÁNÍ NAVRHOVANÉHO SNOWPARKU S TABULKOU

Zdroj: Dokumentace ke snowparku z osobní schůzky ve Front Event s. r. o.

Použité překážky ve snowparku

Zdroj: Dokumentace ke snowparku z osobní schůzky ve Front Event s. r. o.

Tabulka s popisem rozměrů a výšek překážek vztahující se k obrázkům uvedeným v této příloze Překážka Značka

Rozměr (v cm)

Výška (v cm)

1

1000 x 6650 x 1950

500

2

3330 x 2950 x 3315

500

3

6650

500

4

3330 x 2950 x 3315

500

5

12000

300

6

12000

300

7

16150

500

8

12000

500

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dokumentace ke snowparku z osobní schůzky ve Front Event s. r. o.