Ma sa ryk ova un i verzit a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance
KOMPARACE VYBRANÝCH KRÁTKODOBÝCH SPOŘÍCÍCH PRODUKTŮ A PRODUKTŮ KRÁTKODOBÉHO INVESTOVÁNÍ Comparison of selected short-term savings and short-term investment products Bakalářská práce
Vedoucí práce: Mgr. Silvie KAFKOVÁ
Autor: Zuzana PRCHLÍKOVÁ
Brno, 2014
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta
Katedra financí Akademický rok 2012/2013
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro:
PRCHLÍKOVÁ Zuzana
Obor:
Finance
Název tématu:
KOMPARACE VYBRANÝCH KRÁTKODOBÝCH SPOŘÍCÍCH PRODUKTŮ A PRODUKTŮ KRÁTKODOBÉHO INVESTOVÁNÍ Comparison of selected short-term savings products and short-term investment products
Zásady pro vypracování:
Cíl práce: Provést analýzu nabídky krátkodobých spořících a krátkodobých investičních produktů na trhu v ČR, vyhodnotit jejich výhody a rizika na základě použití vhodných postupů z finanční matematiky. Postup práce a použité metody: Charakterizovat běžný, spořící a terminovaný účet. Charakterizovat fondy peněžního trhu. Charakterizovat finanční matematiku s ohledem na dané produkty. Na vhodných příkladech demonstrovat teoretické závěry. Shrnutí závěrů a doporučení. Použité metody: deskripce, analýza, syntéza, dedukce, matematicko-statistické metody.
Rozsah grafických prací:
dle pokynů vedoucího práce
Rozsah práce bez příloh:
35 – 45 stran
Seznam odborné literatury: CIPRA, Tomáš. Finanční a pojistné vzorce. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 374 s. ISBN 80-2471633-X. RADOVÁ, Jarmila a Petr DVOŘÁK a Jiří MÁLEK. Finanční matematika pro každého. 7. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2009. 293 s. ISBN 978-80-247-3291. JANDA, Josef. Spořit nebo investovat? 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 167 s. ISBN 9788024736709.
Vedoucí bakalářské práce:
Mgr. Silvie Kafková
Datum zadání bakalářské práce:
28. 11. 2012
Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
…………………………………… vedoucí katedry
V Brně dne 28. 11. 2012
………………………………………… děkan
J mén o a p ř íj men í a u t or a :
Zuzana Prchlíková
N á zev b a ka lá ř s ké p r á ce:
Komparace vybraných krátkodobých spořicích produktů a produktů krátkodobého investování
N á zev p r á ce v a n gl ičt i n ě:
Comparison of selected short-term savings products and short-term investment products
K a t edr a :
Katedra financí
V ed ou cí dip l o mo v é p r á ce:
Mgr. Silvie Kafková
R ok ob ha j ob y :
2014
Anotace Předmětem bakalářské práce je analýza a komparace vybraných krátkodobých spořicích produktů a krátkodobých investičních produktů. Práce se zabývá běžnými účty, spořicími účty, termínovanými vklady a fondy peněžního trhu. Pozornost je věnována také principům z oblasti finanční matematiky. Teoretické vymezení jednotlivých produktů je pak východiskem pro analýzu současných produktů nabízených na trhu. Nejdůležitější kritéria, na základě kterých jsou produkty porovnávány, jsou likvidita, výnos a riziko. Analýza a porovnání je provedeno jak mezi produkty stejného typu, tak mezi všemi navzájem. Modelové situace nám objasňují, které produkty jsou výhodné a pro koho jsou vhodné. Závěr práce shrnuje získané výsledky a podává tipy a doporučení ohledně výběrů produktů. Anotation The subject of the bachelor thesis is the analysis and comparison of selected short-term savings products and short-term investment products. The thesis deals with current accounts, savings accounts, term deposits and money market funds. Attention is also focused on the principles in the field of financial mathematics. The theoretical definition of the particular products is the starting point for the analysis of current products offered on the market. The most important criterions, on the basis of which the products are compared, they are liquidity, yield and risk. The analysis and the comparison is done both between products of the same type, so between all of the other. Scenarios are explaining which products are convenient and for whom they are suitable. The conclusion of the work summarizes the results obtained and served tips and recommendations for the selection of the products.
Klíčová slova Běžný účet, spořicí účet, termínovaný vklad, fondy peněžního trhu, finanční matematika, banky, investiční společnosti, likvidita, riziko, výnos Keywords Current accounts, savings accounts, term deposits, money market funds, financial mathematics, banks, investment companies, liquidity,risk, yield
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Komparace vybraných krátkodobých spořicích produktů a produktů krátkodobého investování vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Silvie Kafkové a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 18. 4. 2014 v la s t nor u č n í p o dp is a u t or a
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Silvii Kafkové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.
OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................................................. 13 1
Spoření a spořicí produkty ..................................................................................................................... 15 1.1 Krátkodobé versus střednědobé a dlouhodobé spoření .................................................................... 15 1.2 Běžný účet ...................................................................................................................................... 15 1.2.1 Charakteristiky běžného účtu ..................................................................................................... 16 1.2.2 Zřízení, průběh a zrušení ............................................................................................................ 16 1.2.3 Poplatky..................................................................................................................................... 17 1.2.4 Typy běžných účtů...................................................................................................................... 18 1.3 Spořicí účet..................................................................................................................................... 18 1.3.1 Charakteristiky spořicích účtů ..................................................................................................... 18 1.3.2 Spořicí a běžný účet.................................................................................................................... 19 1.3.3 Typy spořicích účtů..................................................................................................................... 19 1.4 Termínovaný vklad ......................................................................................................................... 19 1.4.1 Charakteristiky termínovaných vkladů ........................................................................................ 19 1.4.2 Úrokové sazby, typy úročení....................................................................................................... 20 1.4.3 Typy termínovaných vkladů ........................................................................................................ 20 1.5 Zdanění výnosů .............................................................................................................................. 21
2
Investování a podílové fondy ................................................................................................................. 22 2.1 Investování prostřednictvím fondů peněžního trhu .......................................................................... 22 2.1.1 Charakteristika fondů peněžního trhu......................................................................................... 22 2.1.2 Nákup a prodej podílů ................................................................................................................ 24 2.1.3 Investiční cíle a politika fondu .................................................................................................... 24 2.1.4 Poplatky..................................................................................................................................... 25 2.1.5 Fond peněžního trhu a krátkodobý fond peněžního trhu............................................................. 25 2.2 Zdanění výnosů .............................................................................................................................. 26
3
Matematika spoření a investování ......................................................................................................... 27 3.1 Základní pojmy ............................................................................................................................... 27 3.2 Matematika spoření ....................................................................................................................... 28 3.2.1 Krátkodobé spoření předlhůtní ................................................................................................... 28 3.2.2 Krátkodobé spoření polhůtní ...................................................................................................... 29 3.2.3 Dlouhodobé spoření předlhůtní.................................................................................................. 29 3.2.4 Dlouhodobé spoření polhůtní ..................................................................................................... 30 3.2.5 Kombinace krátkodobého a dlouhodobého spoření - předlhůtní .................................................. 30 3.2.6 Kombinace krátkodobého a dlouhodobého spoření - polhůtní .................................................... 31 3.3 Využití finanční matematiky při spoření .......................................................................................... 31 3.3.1 Běžný účet ................................................................................................................................. 31 3.3.2 Spořicí účet ................................................................................................................................ 32 3.3.3 Termínovaný vklad ..................................................................................................................... 32 3.4 Finanční matematika při investování............................................................................................... 33 3.4.1 Výkonnost podílového fondu...................................................................................................... 33 3.4.2 Riziko ......................................................................................................................................... 33 3.4.3 Návratnost investice................................................................................................................... 34
4
Komparace spořicích produktů ............................................................................................................ 35 4.1 Finanční instituce ........................................................................................................................... 35 4.2 Dostupné produkty na trhu ............................................................................................................. 36 4.3 Kritéria pro porovnání ................................................................................................................... 42 4.4 Analýza produktů ........................................................................................................................... 42 4.4.1 Výhody a nevýhody ................................................................................................................... 43 4.4.2 Likvidita .................................................................................................................................... 43 4.4.3 Výnosnost .................................................................................................................................. 44 4.4.4 Riziko ........................................................................................................................................ 45 4.5 Modelový příklad ........................................................................................................................... 46
4.5.1 4.5.2 4.5.3 4.5.4 4.5.5
Běžný účet ................................................................................................................................. 47 Spořicí účet ............................................................................................................................... 48 Termínovaný vklad .................................................................................................................... 49 Fondy peněžního trhu ................................................................................................................ 50 Vyhodnocení modelového příkladu ............................................................................................ 51
ZÁVĚR ............................................................................................................................................................ 56 POUŽITÉ ZDROJE ............................................................................................................................................ 58 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ....................................................................................................................... 61 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................................................. 61 SEZNAM TABULEK .......................................................................................................................................... 62 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................................ 62
ÚVOD Znakem každého vyspělého státu je dobře fungující finanční trh. Činnost bank, investičních společností a ostatních ekonomických subjektů, které tento trh vytváří, je přísně regulována řadou právních předpisů. Dohled nad těmito subjekty provádí Česká národní banka. Uvažujeme-li o finančním trhu jako o místu, kde dochází k pohybu kapitálu a peněz, můžeme podle povahy obchodovaných instrumentů odlišit trh peněžní, kapitálový, devizový a trh s cennými kovy. Na peněžním trhu se obchoduje s krátkodobými instrumenty, pro trh kapitálový je pak typická delší životnost produktů. Od 90. let 20. století na náš trh postupně začalo vstupovat mnoho nových finančních institucí a to především bankovních, investičních a pojišťovacích, přičemž jejich počet rok od roku roste. Tento rozvoj ve finančním sektoru vedl ke zvýšení nabídky finančních produktů na trhu. Jak spořicích, tak investičních produktů je mnoho a nabídka je velmi různorodá. Pokud se na aktuální situaci podíváme z pohledu bank a investičních společností jako institucí nabízejících služby, je jejich vzájemná konkurence opravdu vysoká. Z pozice klientů tato situace pak vede k nesnadnému rozhodování při výběru vhodných produktů. Komplikace s výběrem pro nás té nejvýhodnější varianty nastávají z mnoha důvodů. Někdy je nerozhodnost klienta zvolit si určitý konkrétní produkt způsobena jeho neznalostí oblasti finančních produktů a finančních trhů obecně. V tomto případě pak můžeme mluvit o nízké finanční gramotnosti klienta. Jindy je obtížnost volby způsobena skutečností týkající se právě množství existujících produktů. Také některé názvy mohou být zavádějící a není tedy ihned zřejmé, o jaký konkrétní typ produktu se jedná, což je dalším důvodem způsobujícím nelehký a zdlouhavý proces vybírání, porovnávání a rozhodování. Jednotlivé produkty můžeme hodnotit hned podle několika hledisek. Za základní kritéria považujeme likviditu, výnos a riziko. Dále bychom se také měli zajímat o všeobecné a speciální podmínky charakteristické pro konkrétní produkt, o jeho výhody a nevýhody. Nejčastějším důvodem, proč lidé reagují na investiční pobídky a vyhledávají vhodné formy spoření, je podle serveru osporeni.cz koupě domu nebo bytu následovaná spořením na rekonstrukci nemovitosti. Mezi další časté důvody patří vytvoření finanční rezervy na neočekávané výdaje. V posledních letech mnoho lidí také spoří na důchod a to převážně prostřednictvím penzijního připojištění a také nesmíme opomenout ukládání peněz pro děti.1 Právě pro tvorbu finanční rezervy jsou nejčastěji voleny produkty, které umožňují zhodnocování finančních prostředků především v krátkodobém horizontu. Cílem bakalářské práce bude zhodnocení aktuální situace na trhu krátkodobých spořicích a krátkodobých investičních produktů. Následně pak bude provedeno srovnání vybraných produktů. Porovnávat budeme běžné účty, spořicí účty, termínované vklady a fondy peněžního trhu. Použity budou metody deskripce, syntézy, analýzy, dedukce a metody matematicko-statistické. Podstatou teoretické části je seznámit se se spořením a investiční činností, přičemž důraz bude kladen na obecný rozbor zvolených produktů. Uvedeme si také základní principy finanční matematiky, které využijeme pro výpočty v další části této práce. Povíme si také, jak je to se zdaněním výnosů, s poplatky a mimo jiné také to, s jakými typy se v dané kategorii produktů můžeme setkat. V praktické části si představíme konkrétní produkty nabízené na českém trhu. Uvedeme si základní, ale i specifické vlastnosti, na základě kterých bude provedena komparace. Na modelových příkladech 1
Nejčastěji lidé spoří na nákup domu nebo bytu. OSpoření.cz [online]. 5.5.2010 [cit. 2012-12-27]. Dostupné z: http://www.osporeni.cz/news/nejcasteji-lide-spori-na-nakup-domu-nebo-bytu/
13
si poté zhodnotíme výhody a rizika a vybereme vhodné varianty pro uložení dočasně volných peněžních prostředků. Na základě získaných výsledků vyvodíme závěry a doporučení. Jelikož nabídky v rámci jednotlivých bank se často mění, budeme vycházet z aktuálních informací dostupných na internetových stránkách vybraných institucí, produktových letáků a také platných sazebníků a ceníků. Řídit se budeme také legislativou, která souvisí s danou problematikou. Odborné publikace nám poslouží především v teoretické části k vysvětlení pojmů, objasnění obecných informací a k seznámení se s podstatou daných produktů.
14
1 SPOŘENÍ A SPOŘICÍ PRODUKTY Spoření můžeme definovat jako činnost, jejímž cílem je vytváření úspor. Na finančním trhu se nachází mnoho bankovních, ale i nebankovních institucí, díky nimž můžeme zhodnocovat své finanční prostředky. Produktů určených ke spoření existuje také celá řada. My se blíže seznámíme pouze s některými vybranými, které v různých obměnách poskytují bankovní instituce. Mezi ty nejzákladnější patří spořicí účty, termínované vklady, prakticky sem můžeme zařadit i účty běžné, garantované vklady, vkladní knížky a dále mohou určité banky nabízet i hypoteční zástavní listy. Zcela jistě mezi nejoblíbenější produkt patří stavební spoření a v posledních letech i penzijní připojištění. Oblíbenost těchto typů spoření je způsobena přítomností státní podpory, která nám zaručuje navýšení vložených finančních prostředků pravidelně o určitou sumu. Tato podpora neboli příspěvek je poskytován státem, který se zároveň zaručuje za jeho vyplacení v takové výši, na jakou má účastník spoření v daném okamžiku nárok. V této práci se však zaměříme především na účty běžné, spořicí a termínované vklady a uvedeme si obecné, ale i ty specifické charakteristiky zvolených produktů.
1.1 Krátkodobé versus střednědobé a dlouhodobé spoření Z hlediska délky trvání rozlišuje spoření a následně také spořicí produkty krátkodobé (do 1 roku), střednědobé (1 až 5 let) a dlouhodobé (více než 5 let). Časový horizont, jaký při spoření zvolíme, záleží na tom, jak, kdy a na co chceme naspořené finanční prostředky použít. Krátkodobé spoření nám slouží především k vytvoření finanční rezervy na krytí neočekávaných výdajů. Samozřejmě také jakýkoli výdaj, který je vyšší než obvykle vynakládáme, můžeme pokrýt z takto naspořených peněz. Pro krátkodobé spořicí produkty je typická vysoká likvidita2 čili naspořené finanční prostředky můžeme využít téměř kdykoli. Avšak nabízená úroková sazba bývá naopak velmi nízká. Důvodem je skutečnost, že peníze, které do banky ukládáme, banka dále investuje do různých finančních aktiv. Jelikož však máme možnost, kdykoli naspořené prostředky vybrat, banka nemůže s těmito půjčenými penězi dostatečně manipulovat a tím pádem získat z investice případné vysoké zhodnocení. Kompenzací za riziko, jež banky podstupují, které je přítomno díky vlastnostem krátkodobých produktů, je právě nízká úroková sazba. Pro splnění životních cílů a plánů pak vybíráme spořicí produkty umožňující dlouhodobější zhodnocování vložených prostředků. Oproti produktům krátkodobým nám bývá nabízena vyšší úroková sazba. V případě, že tedy finanční prostředky nepotřebujeme ihned, volíme raději produkty dlouhodobé, kde po uplynutí delšího časového horizontu získáme i vyšší výnosy. Nyní se již podíváme na námi zvolené produkty a blíže se s nimi seznámíme.
1.2 Běžný účet Běžný účet zcela jistě není typickým spořícím produktem, v podstatě však svými vlastnostmi spořicí produkty velmi připomíná. Můžeme tedy v jistém ohledu takový účet považovat za specifický typ spoření.
2
Rychlost, s jakou jsme schopni přeměnit peněžní prostředky za hotovost s co nejmenšími transakčními náklady.
15
1.2.1 Charakteristiky běžného účtu Mezi společné vlastnosti všech běžných účtů patří jejich vysoká likvidita. Finanční prostředky uložené na běžném účtu jsou nám volně k dispozici kdykoli v kterýkoli okamžik, protože zde nejsme omezeni výpovědní lhůtou, jako je to v případě termínovaných vkladů. Vysoká likvidita je však kompenzována nízkou úrokovou sazbou, která většinou nepřesahuje 1,5 % p.a3. V realitě nám však mnoho bank na trhu nabízí úrokovou sazbu jen kolem 0,01 %. Velkou výhodou je zcela jistě pojištění námi vložených vkladů a to až do výše 100 000 EUR. Podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách jsou bankovní instituce povinny vytvářet Fond pojištění vkladů. Jedná se o právnickou osobu, která v případě úpadku banky kryje její závazky, které není schopna již uhradit. Bezesporu hlavním důvodem, proč si lidé tyto účty zakládají, je jednoduchá manipulace s vloženými peněžními prostředky. Konkrétněji je tímto myšleno příjímání vkladů a naopak vybírání z účtu bez omezení, zadávání trvalých či jednorázových příkazů, nastavení SIPO plateb 4, platby za zboží a služby přes terminály v obchodech a mimo jiné také uskutečňování plateb přes internet a to ihned na místě, bez čekání. Běžný účet nám tedy slouží výhradně k provádění bezhotovostního platebního styku. Mnoho účtů můžeme ovládat také prostřednictvím elektronického bankovnictví. Řadíme sem například GSM banking, homebanking, telefonické bankovnictví, WAP banking a nejrozšířenější internet banking. Díky e-bankingu lze využívat prostředky na našem účtu 24 hodin denně nezávisle na otevíracích hodinách banky. Abychom mohli s penězi manipulovat opravdu kdykoli, tak při zřízení běžného účtu k němu obdržíme i platební kartu, přičemž rozlišujeme karty kreditní a debetní. Vlastníkům debetní karty je umožněno přečerpat peněžní prostředky z běžného účtu, pouze pokud je tato možnost sjednána ve smlouvě. V tomto případě mluvíme o kontokorentním úvěru, který můžeme využít, jestliže potřebujeme peníze a na účtu momentálně nemáme dostatečný objem peněz k dispozici. Úroky z kontokorentního úvěru se nám započítávají ihned, jakmile úvěr začneme využívat, dokud jej včetně vypočtených úroků nesplatíme. Výše takto půjčených finančních prostředků v rámci kontokorentu musí být taktéž sjednána ve smlouvě. Karta kreditní pracuje na zcela jiném principu. Nedisponujeme a nevyužíváme prostředky své, ale je nám rovnou zřízen úvěrový účet. S klientem je sjednána suma, do jejíž výše je možné pravidelně čerpat peníze a zároveň je také sjednán den, do kterého musí být tyto prostředky vráceny. Při nedodržení tohoto data pak následují nepřiměřeně vysoké úroky pohybující se až na úrovni kolem 20 %. 5
1.2.2 Zřízení, průběh a zrušení Podle zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen ObZ) musí mít smlouva, která zakládá vznik běžného účtu písemnou podobu. Některé banky nabízejí možnost zřídit si běžný účet přes internet, avšak i v tomto případě právní vztah mezi klientem a bankou vzniká až podpisem smlouvy oběma stranami. Pro založení běžného účtu fyzickou osobou stačí většinou pouze občanský průkaz, popřípadě cestovní pas. V případě právnických osob či fyzických osob podnikatelů bývá zpravidla vyžadováno předložení výpisu z obchodního rejstříku, dokumenty dokazující povolení k vykonávání podnikatelské činnosti a identifikační údaje majitele firmy. Množství či typ dokumentů potřebných při založení běžného účtu se v jednotlivých bankách, ale i v rámci konkrétních účtů mohou lišit. Běžné účty se většinou zřizují na dobu neurčitou, ale někdy se setkáme i s takovými, které mohou mít tuto dobu 3 4
zkratka p. a. pochází z latinského per annum, což znamená ročně, sdružené inkaso plateb obyvatelstva
5
Jak si vybrat správnou platební kartu. In: Penize.cz [online]. © 2000 - 2013 [cit. 2013-11-25]. Dostupné z: http://www.penize.cz/15754-jak-si-vybrat-spravnou-platebni-kartu
16
omezenou. Například existence účtů pro mladé bývá podmíněna předložením potvrzení o studiu. Jakmile ztratíme status studenta, již nemůžeme tento účet nadále využívat. Po podpisu smlouvy o běžném účtu většina bank požaduje vložit na účet minimální povinný vklad, který bychom zde měli udržovat. Tento vklad se pohybuje od nuly až do několika stovek korun. Stanovení výše vkladu je zcela v kompetenci banky. V případě nedostatku finančních prostředků na účtu může banka díky tomuto povinnému zůstatku pokrýt poplatky spojené s využíváním účtu. V průběhu užívání běžného účtu nám banka připisuje úroky. Způsob připisování, včetně výše úrokové sazby bývá sjednán ve smlouvě. Nejčastěji se jedná o úročení měsíční. Jak již bylo řečeno, úrokové sazby u běžných účtů jsou však velmi nízké. Dle ObZ mohou běžný účet zrušit obě strany smluvního vztahu, jak klient, tak i banka. Co se týče podmínek zřízení, průběhu spoření a zrušení spořicího účtu a v zásadě i termínovaných vkladů, jsou téměř shodné s těmi výše uvedenými, proto se v následujících podkapitolách zaměříme spíše na specifické a odlišné skutečnosti dalších zvolených spořicích produktů od účtů běžných.
1.2.3 Poplatky Díky zvyšování konkurenceschopnosti mnoho bank nyní nabízí účty s minimálními poplatky. Dokonce některé služby, které souvisí s využíváním běžného účtu, jsou poskytovány zdarma. Výše a typ těchto poplatků závisí na námi zvoleném produktu a konkrétní finanční instituci. Nejběžnější jsou poplatky:
za výběr z bankomatu-větší poplatky jsou účtovány při výběru z bankomatu jiné banky, za jakoukoliv odchozí a výjimečně i příchozí platbu, za výpisy běžných účtů zasílaných poštou (elektronické výpisy bývají zdarma), za vklad či výběr z účtu přímo na pobočce banky- poplatky až do výše 100 Kč, za transakce uskutečněné v zahraničí, za vedení účtu, ve výjimečných případech také za transakce uskutečněné prostřednictvím elektronického bankovnictví, za vydání platební karty, případně také platíme za pojištění pro případ ztráty této karty.
Uvedli jsme si přehled poplatků, s kterými se v praxi setkáváme nejčastěji, avšak tento výčet určitě není konečný. Poplatky a jejich aktuální výši najdeme v sazebníku konkrétní banky. Vyšší poplatky jsou vždy spojeny s účty využívanými při podnikatelské činnosti.
17
1.2.4 Typy běžných účtů Běžné účty můžeme rozdělit na základě různých hledisek. Podle toho, za jakým účelem je daný účet sjednán, je dělíme na účty:
podnikatelské - určeny pouze pro podnikatelské účely, osobní - zejména pro fyzické osoby nepodnikatele, ovšem zřídit si jej mohou také osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které se tak mohou vyhnout vyšším poplatkům spojených s podnikatelskými účty, 6 transparentní – účet, kde kdokoli může přes internet sledovat pohyby finančních prostředků. Díky veřejně dostupným náhledům na tento účet lze zjistit, jak daná instituce hospodaří, zda se nachází v zisku a podobně. Tyto náhledy mají mít pouze informativní charakter.
Dle majitele rozlišujeme účty určené:7
fyzickým osobám nepodnikatelům, fyzickým osobám podnikatelům, právnickým osobám.
Další možné dělení je na základě užívané měny:8
účty vedeny v českých korunách, účty vedeny v cizí měně.
Můžeme se také setkat s účty pro mladé, rodinnými účty, dětskými konty a podobně. Jelikož však nabídky běžných účtů jednotlivých institucí se mezi sebou navzájem liší, ať už svými podmínkami, výhodami či názvem, nelze mnohdy jednoznačně určit a přesně vymezit jednotlivé skupiny, respektive podskupiny účtů obecně platné pro nabídky všech bank současně.
1.3 Spořicí účet Pokud máme na našem běžném účtu pravidelně kladný zůstatek, měli bychom využít možnosti zřídit si například spořicí účet, kde se nám budou finanční prostředky lépe zhodnocovat.
1.3.1 Charakteristiky spořicích účtů Doba, po kterou lze vázat peníze na spořicím účtu, většinou nebývá omezena. Vždy existuje snadná cesta, jak peníze z tohoto účtu vybrat. Mnohdy stačí pouze zadat příkaz o přeposlání peněz na běžný účet a do jednoho až dvou dnů bychom měli mít finanční prostředky již volně k dispozici. Nabízené úrokové sazby by měly být větší než je tomu u běžného účtu. Většinou se pohybují v rozmezí od 0,5 - 3,5 % p.a. Ovšem úroková sazba se může během doby trvání účtu měnit, záleží na bance a na podmínkách sjednaných ve smlouvě. Důležité je také zmínit, že i u těchto typů účtů jsou vklady 6
Žádný zákon výslovně nestanovuje konkrétní typ účtu, který musí OSVČ při své činnosti využívat.
7
Běžný účet. In: Úvod do financí - KMA/ÚF [online]. 2009 [cit. 2013-11-25]. Dostupné z: http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/m/uf/beznyucet.htm 8
Běžný účet. In: Úvod do financí - KMA/ÚF [online]. 2009 [cit. 2013-11-25]. Dostupné z: http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/m/uf/beznyucet.htm
18
pojištěny Fondem pojištění vkladů do maximální výše 100 000 EUR. Ke spořicímu účtu většinou nebývá vydávána platební karta, ale zůstává možnost využívat elektronické bankovnictví.
1.3.2 Spořicí a běžný účet Většina bank požaduje pro založení spořicího účtu existenci účtu běžného u téže banky. Výhody plynoucí z této podmínky mohou spočívat například ve snížení či úplném zrušení poplatků za převody mezi těmito dvěma účty, dále bývá přislíbeno vyšší úročení vložené částky na spořicím účtu a podobně. U některých institucí je naopak nabízeno „jako bonus“ ke spořicímu účtu zřízení běžného účtu zdarma.9 Tato podmínka, však nemusí být pravidlem, neboť některé banky běžný účet u jejich instituce nevyžadují. Finanční prostředky mohou být na spořicí účet ukládány mnoha způsoby. Zaprvé můžeme peníze vkládat nepravidelně podle našich možností nebo je sjednána určitá či minimální částka, kterou pravidelně na tento účet zasíláme. Někdy je využívána funkce auto-sweep10, což znamená, že si můžeme sjednat na běžném účtu limit. Význam takového limitu spočívá v tom, že když na účtu zůstane větší peněžní suma, než je sjednaná výše, tak tyto přebytečné peníze se nám automaticky odešlou na spořicí účet. Záleží jen na nás, jakou výši si zde nastavíme. Spořicí, stejně jako běžné účty jsou ve většině případů vedeny zdarma a poplatky jsou účtovány zpravidla jen při předčasném zrušení. Pokud jednáme v rozporu s podmínkami ve smlouvě, budou nám samozřejmě účtovány sankční poplatky za nedodržení či porušení těchto podmínek.
1.3.3 Typy spořicích účtů Základní dělení rozlišuje účty:
bez výpovědní lhůty, s výpovědní lhůtou - může se pohybovat v řádech několika dnů až týdnů. Jestliže uvažujeme o vybrání naspořených prostředků před uplynutím této doby, zcela jistě budeme bankou sankciováni. Nutno podotknout, že sankční poplatky bývají vždy nepřiměřeně vysoké.11
1.4 Termínovaný vklad V dnešní době významnost termínovaných vkladů postupně upadá. Tato situace je způsobena tím, že postupně vznikají nové produkty, které jsou pro klienty mnohem výhodnější.
1.4.1 Charakteristiky termínovaných vkladů Pro termínované vklady je typické, že po dobu, na kterou je daný vklad sjednán, bychom neměli s finančními prostředky na účtu manipulovat. V opačném případě budeme totiž nuceni zaplatit vysoké poplatky za předčasné zrušení. Další poplatky nám mohou být účtovány při změně výše vkladu, anebo 9
JANDA, Josef. Spořit nebo investovat?. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. 167 s. ISBN 978-80247-3670-9. str. 54 10
You must use Auto Sweep Facility for your savings account. In: Thewealthwisher [online]. 16. 2. 2012 [cit. 2013-11-25]. Dostupné z: http://www.thewealthwisher.com/2012/02/16/you-must-use-auto-sweep-facility-foryour-savings-account/ 11
Spořící účty. In: Vklady-spoření.cz [online]. © 2011 [cit. 2013-11-25]. Dostupné z: http://www.vkladysporeni.cz/sporici-ucty
19
v případě kdy dojde k porušení smlouvy nebo k výjimečným situacím, které musí být ve smlouvě jasně dány. Doba, na kterou se termínované vklady zakládají, většinou nepřesahuje 5 let. V dlouhodobém horizontu existují na trhu mnohem výhodnější produkty z hlediska zhodnocení vložených finančních prostředků a termínovaný vklad se nám již nevyplatí. Maximální hranice je tedy 5 let, přičemž minimální délka trvání může být stanovena již od několika dní. Úrokové sazby jsou svou výší velmi podobné těm u spořicích účtů, některé instituce však nabízejí i mnohem vyšší zhodnocení. Většinou se nachází v rozmezí od 1-5 %, přičemž ty nejvyšší sazby nám typicky nabízí spořitelní družstva, která v tomto ohledu předčí mnoho bank. Samozřejmě i vklady na těchto účtech jsou „chráněny“ Fondem pojištění vkladů a to opět do výše 100 000 EUR.
1.4.2 Úrokové sazby, typy úročení Při výběru vhodného termínovaného vkladu se můžeme setkat s následujícími typy úrokových sazeb.
Fixní sazba - po celou dobu trvání smluvního vztahu zůstává sazba neměnná a jejíž výše se odvíjí od výše vkladu a doby spoření. Variabilní - její výše se může vyvíjet podle situace na trhu, situace uvnitř banky a podobně.
Podle způsobu jakým jsou vklady úročeny, potom rozlišujeme:
vklady s běžným úročením (s jedinou sazbou), vklady s pásmovým úročením - v tomto případě jsou stanovena pásma, která pro rozdílné výše vkladů stanovují různé úrokové sazby.
Dříve bylo pásmové úročení typické pouze pro termínované vklady, ale nyní již mnoho spořicích účtů funguje také na tomto principu zhodnocování vkladů.
1.4.3 Typy termínovaných vkladů Podle doby splatnosti dělíme vklady na:
krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé.
Rozlišuje dva základní typy termínovaných vkladů podle toho, kdy je možné začít využívat naspořené prostředky:
vklady na pevnou lhůtu (s pevným termínem vkladu) - při sjednání tohoto účtu na něj vložíme určitou konkrétní částku, zpravidla je stanovena minimální hranice na částce 1000 Kč, ale záleží na konkrétní bance, některá si může nastavit limit i ve výši 5000 Kč, přičemž horní hranice zůstává neomezena. Pak se nám tyto peníze po určitou sjednanou dobu úročí a následně po uplynutí stanovené doby je můžeme využít. vklady s výpovědní lhůtou - ty nám umožňují disponovat s naspořenými prostředky až po skončení ujednané výpovědní lhůty.
20
Mimo jiné banky nabízí také termínované vklady:
s jednorázovou splatností (jednorázové) - u kterých po splatnosti dojde k vyplacení naspořené částky způsobem ujednaným ve smlouvě, revolvingové - pokud nedojde ke zrušení účtu klientem, tak se termínovaný účet automaticky obnoví a můžeme pokračovat v navyšování již naspořené částky. Není však možné obnovit účet, pokud tyto podmínky nebyly ujednány s klientem ve smlouvě, kterou stvrdil podpisem při založení účtu. Dále by u revolvingového termínovaného účtu měla být ve smlouvě stanovena doba, kdy je možné ještě před dalším obnovením manipulovat s naspořenou částkou. Buď můžeme vklad navýšit, vybrat si část prostředků nebo je tedy možné účet zcela zrušit.12
1.5 Zdanění výnosů Dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů musí být všechny výnosy z kapitálové činnosti zdaněny srážkovou daní v aktuální výši 15 %. V případě, že jsou běžné, spořicí účty a termínované vklady zřízeny k soukromým účelům, tedy fyzickými osobami nepodnikateli, provádí srážky z úroků finanční instituce, u které máme účet zřízen. V tomto případě vždy obdržíme výnos neboli úrok, který je již zdaněn. Jestliže však účet používáme k podnikatelské činnosti, uvádíme obdržené úroky teprve v daňovém přiznání.
12
JANDA, Josef. Spořit nebo investovat?. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. 167 s. ISBN 978-80247-3670-9. str. 60
21
2 INVESTOVÁNÍ A PODÍLOVÉ FONDY Investiční činností rozumíme nákup nástrojů finančního trhu takovým způsobem, abychom dosáhli nejlepších možných výnosů. Zatímco u spoření máme jistotu výnosu díky pevně daným úrokovým sazbám, u investování tomu tak není. Neexistuje zde žádná předem známá úroková sazba, která by nám zhodnocení zaručila. Můžeme se orientovat pouze na historický vývoj trhu či analýzy předpokládající vývoj budoucí. Žádné statistiky nám však stoprocentně nezaručí přesnou výši, o jakou můžeme své investiční portfolio navýšit. Oproti spořicím produktům můžeme tedy dosáhnout vyššího zhodnocení, stejného, ale v horším případě můžeme skončit i ve ztrátě. Za důležitá kritéria, která bychom měli při výběru vhodných aktiv sledovat, jsou považována rizikovost, výnosnost a likvidita nejen konkrétních produktů, ale investičního portfolia jako celku. Významnou roli při rozhodování o tom, kam chceme investovat (oblast finančního trhu, sektor, konkrétní finanční nástroje,…) hraje preferovaná investiční strategie a vztah investora k riziku. Dále investor činí rozhodnutí ohledně toho, zda bude investovat přímo nebo prostřednictvím investičních společností. V České republice probíhá investování nejčastěji prostřednictvím otevřených podílových fondů, které fungují na principu kolektivního investování. U otevřených podílových fondu rozlišujeme fondy peněžního trhu, akciové, dluhopisové a smíšené. Podílové fondy nemají právní subjektivitu. Zjednodušeně řečeno je fond pouze shluk několika finančních instrumentů, která se v něm nachází a s kterými se za specifických podmínek obchoduje. Každý fond musí mít podle zákona vytvořen statut fondu, ve kterém jsou ustanoveny důležité informace pro investory. Jedná se zejména o podmínky investování a podrobnosti o konkrétních činnostech, produktech a principech, na základě kterých fond obchoduje, identifikuje depozitáře13 a specifikuje jeho pravomoci a mimo jiné uvádí zvolenou investiční strategii. Stručné shrnutí statutu a důležitých informací o fondu poskytují společnosti svým potencionálním investorům prostřednictvím dokumentu zvaného „Klíčové informace pro investory.“ My se v této části zaměříme pouze na fondy peněžního trhu jakožto alternativu pro krátkodobé spoření. Při volbě konkrétního fondu bychom měli sledovat investiční politiku fondu a také uvést v soulad investiční cíle fondu u dané instituce s cíli našimi.
2.1 Investování prostřednictvím fondů peněžního trhu Fondy peněžního trhu jsou určeny na krátkodobé investování, maximálně tedy po dobu jednoho roku. Přednostně bývá volena konzervativní strategie neboli preference jistoty před rizikem. Díky charakteru produktů, do kterých je v rámci fondu investováno, je pro fondy peněžního trhu typická vysoká likvidita, nízké riziko a s tím související také nižší potencionální výnosy. Jelikož riziko ztráty z investice je ve srovnání s jinými fondy minimální, považujeme tyto fondy za relativně bezpečnou formu investice. Oproti spoření zde však neexistuje žádný systém pojištění vkladů.
2.1.1 Charakteristika fondů peněžního trhu První fondy peněžního trhu se objevily v 70. letech 20. století a postupně se začaly těšit velké oblibě. 14 V tomto fondu najdeme vysoce likvidní aktiva z celého finančního trhu, popřípadě cenné papíry vydávané ostatními fondy peněžního trhu.
13
Depozitář je právnická osoba, která na základě depozitářské smlouvy opatruje majetek fondu.
14
Historie podílových fondů. In: Peníze.cz [online]. © 2000 - 2013 [cit. 2013-12-15]. Dostupné z: http://www.penize.cz/15930-historie-podilovych-fondu
22
Konkrétně se obchoduje s následujícími instrumenty:
15
nástroje peněžního trhu se zbytkovou splatností 2 roky (nebo 397 dní) - zejména krátkodobé bankovní vklady, pokladniční poukázky, depozitní certifikáty, krátkodobé dluhopisy a repo obchody. Mohou být voleny jen takové instrumenty, pro něž je charakteristická vysoká likvidita a rating16. cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry vydávané fondem peněžního trhu popřípadě srovnatelným zahraničním investičním fondem, pohledávky na výplatu peněžních prostředků z účtu v české nebo cizí měně, finanční deriváty na základě zvolené investiční strategie, měnové deriváty, avšak pouze za účelem zajištění.
U fondů peněžního trhu se nesmí nakupovat akcie a komodity nebo nástroje nesoucí podobná rizika. Nutné je dodržet procentuálně vyjádřené limity u konkrétních instrumentů dané právními předpisy. Maximální hranice tohoto stanoveného procentuálního zastoupení se u jednotlivých složek investičního portfolia liší v závislosti na typu emitenta, počtu emitentů, s kterými obchodujeme, a také záleží na samotné povaze konkrétního nástroje finančního trhu. Volatilita17 fondů bývá v rámci doporučené délky investičního období relativně nízká. Průměrné výnosy se obvykle pohybují kolem 2-3 %. Pokud se fondu „daří“, můžeme však dosáhnout zhodnocení až ve výši 6 %. Výnosy jsou tvořeny převážně úroky, které nám plynou z investic do cenných papírů a nástrojů peněžního trhu a také z kapitálového zisku (ztráty).18 Jakožto kompenzace za rizika, která naši investici ohrožují, by se výnosy měly pohybovat minimálně na úrovni výnosů z termínovaných vkladů, v lepším případě by pak měly překonávat inflaci. I přestože fondy tohoto typu nebývají náhlými změnami v ekonomice výrazně postihnuty, nejsou změny spojené s vývojem situace na trhu vyloučeny. Jestliže dojde k recesi, či nastane rozsáhlá ekonomická krize, budou touto skutečností více či méně zasaženy veškeré subjekty na finančním trhu. Případné ztráty z investic však u fondů peněžního trhu nebývají vysoké, ale určitě bychom měli počítat i s takovými situacemi. Aby fond dosahoval relativně stabilních výnosů, je znakem dobrého fungování politiky fondu také opatření rizik. Za vhodnou prevenci před riziky je považována hlavně správná diverzifikace19.
15
zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech a předpis č. 243/2013 Sb., nařízení vlády o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování 16
Důvěryhodnost investičního instrumentu, která je stanovena několika nezávislými odborníky (ratingovými agenturami). 17
Proměnlivost potencionálního výnosu, stanovení směrodatné odchylky od průměrného výnosu fondu získané z dlouhodobého pozorování. 18
STEIGAUF, Slavomír. Fondy: jak vydělávat pomocí fondů. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2003. 191 s. ISBN 80-247-0247-9. str. 35 19
Díky vhodně zvolené skladbě investičního portfolia (více různých druhů investičních instrumentů) dochází k minimalizaci rizik, neboť pokud jeden či více instrumentů reagují na nepříznivé situace na trhu například snížením úrokových sazeb, ostatní instrumenty mohou být v té samé situace více stabilní, či dokonce výnosnější, než za běžných okolností.
23
2.1.2 Nákup a prodej podílů Cena jednotlivých podílových listů je u fondů peněžního trhu vypočítávána každý všední den. Jakmile obdrží investiční společnost peníze od investora, po odečtení vstupních poplatků dostane investor tolik podílových listů, kolik je možné ze zbylé investované částky nakoupit za aktuálně stanovenou hodnotu připadající na jeden podílový list. Vstupní investice bývají stanoveny nejčastěji v rozmezí 3000 až 5000 Kč, ovšem setkat se můžeme i s nižšími vstupními částkami. V závislosti na tom, zda se jedná o investici pravidelnou nebo jednorázovou se hranice pro případné další investice pohybují od 300 Kč výše. Pro bližší informace je nutné nahlédnout do dokumentu o statutu fondu či ceníku. Následný odkup podílů je realizován opět za aktuálně stanovenou hodnotu podílového listu. Případně jsou započítány i výstupní poplatky.
2.1.3 Investiční cíle a politika fondu Většina peněžních fondů na českém trhu sleduje následující cíle:
minimalizace rizika ztráty z investice, zabezpečení hodnoty majetku ve fondu, snaha dosáhnout zhodnocení o něco vyšší než inflace, snaha překonat úrokovou míru především termínovaných vkladů, dostatečná diverzifikace portfolia, zajištění zhodnocení finančních prostředků v krátkém období, zvýšení kapitálové hodnoty fondu, zajištění měnového rizika, překonání benchmarku20.
Důležitá je v tomto případě role správce nebo také obhospodařovatele fondu. Ten by měl činit taková rozhodnutí, která odpovídají povaze fondu a jsou pevně stanovená ve statutu. Na vzniklé situace na trhu by měl reagovat tak, aby svým chováním zabezpečil především stabilitu fondu a naplnil očekávání investorů, při respektování zvolené strategie a politiky fondu.
20
Benchmark je ukazatel výkonnosti v konkrétním časovém okamžiku v minulosti, vzhledem k němuž porovnáváme současnou výkonnost.
24
2.1.4 Poplatky V průběhu trvání investice, se setkáváme s následujícími poplatky, které naši investici znehodnocují.21
Vstupní poplatek - určena bývá maximální výše stanovená v procentech z investované částky. Můžeme se setkat s poplatky až 1 %, ale většinou není tento typ poplatku účtován vůbec nebo se pohybuje v desetinách procentech. Jsou z něj hrazeny náklady spojené s vydáním podílových listů. Manažerský poplatek (management fee, poplatek za správu) - celková investice je tímto poplatkem zatížena nejvíce. Pohybuje se kolem 0,5-1 %. Jsou z něj placeny hlavně administrativní náklady spojené s vedením fondu, s investiční činností a především poplatky správcovské společnosti za správu námi svěřeným finančních prostředků. Výstupní poplatek (odkupní) - tento poplatek bývá účtován jen výjimečně, například pokud naše investice ve fondu peněžního trhu trvá kratší dobu než jeden rok, ale nemusí to být pravidlem.
Ongoing charges (OCH) je označení pro poplatky, které se během roku platí z majetku fondu. Každý fond musí podle zákona uvádět procentuální výši těchto poplatků. Podle něj bychom měli hledat a srovnávat fondy, pokud se rozhodujeme, kam investujeme své peníze. Tento ukazatel zohledňuje většinu poplatků spojených s danou investicí, které musíme hradit. Avšak již nezohledňuje poplatek, který si společnosti mohou účtovat, na základě dosažených výnosů z uskutečněných investic ani transakční náklady. OCH nahradili jediný dříve používaný ukazatel Total expense ratio (TER) neboli ukazatel celkových nákladů, který podává podobné informace, mimo jiné však zohledňuje i poplatek za výkonnost. Vysoké hodnoty těchto ukazatelů způsobují pokles zájmu o daný fond a snižují celkové výnosy. Jestliže ukazatel OCH bude nabývat vysokých hodnot vyjádřených procentuálně k majetku fondu, bude pro profesionálního správce fondu mnohem těžší zajistit překonání trhu a zvýšit tím hodnotu investičního portfolia.22 Hodnota tohoto ukazatele je v průměru 0,5 %, ale často se blíží nule. Vhledem k povaze fondů peněžního trhu a očekávaným výším výnosů bývají veškeré poplatky co nejvíce snižovány, aby potencionální investoři byli motivováni k volbě tohoto typu fondu.
2.1.5 Fond peněžního trhu a krátkodobý fond peněžního trhu V rámci harmonizace právních předpisů jednotlivých států Evropské unie a také kvůli rostoucímu zájmu o investice do fondů peněžního trhu bylo nutné změnit dosavadní legislativu upravující podmínky investování prostřednictvím těchto fondů. Vydaná Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/65/ES za dne 13. 7. 2009 vedla k vytvoření nového zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech. Zákon č. 240/2013 Sb. trvá na důsledném odlišení fondu peněžního trhu od krátkodobého fondu peněžního trhu. Rozdíly spočívají zejména v době zbytkové splatnosti nástrojů peněžního trhu, do kterých je investováno (fondy peněžního trhu maximálně 2 roky, krátkodobé fondy peněžního trhu pouze 397 dní) a v investičních limitech. V případě fondů peněžního trhu může být vážená průměrná
21
SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. Osobní finance: řízení financí pro každého. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. 207 s. ISBN 978-80-247-3813-0. str. 155 22
Poplatky spojené s investicí. In: Měšec.cz [online]. 23. 10. 2013 [cit. 2013-12-14]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/pr-clanky/poplatky-spojene-s-investici/
25
splatnost instrumentů v portfoliu maximálně 6 měsíců a vážená průměrná životnost 12 měsíců. Jednáli se o krátkodobé fondy peněžního trhu, jsou limity stanoveny v pořadí 60 a 120 dnů.23 Některé fondy, dříve označované za fondy peněžního trhu, které nesplňovaly podmínky dané tímto novým zákonem, musely být přejmenovány, čímž se nabídka na trhu významně zredukovala.
2.2 Zdanění výnosů Dříve se krátkodobé investování vyplatilo především v případě, kdy jsme investovali minimálně po dobu šesti měsíců. Důvodem byla skutečnost, že po uplynutí této doby jsme nebyli již povinni platit daň z výnosů. Tato doba bývá označována jako časový daňový test. Od roku 2014 však došlo k prodloužení tohoto časového limitu na 3 roky, a tudíž při investování v krátkodobém horizontu musíme daň zaplatit vždy. Tuto povinnost, kterou nám ukládá zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů provede investiční společnost a my obdržíme případné výnosy již snížené o daň. Zmíněná daňová úleva se nevztahuje na právnické osoby a fyzické osoby podnikatele, pokud probíhá investiční činnost v rámci podnikání, ty jsou povinny zaplatit daň vždy bez ohledu na délku trvání investice.
23
zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech
26
3 MATEMATIKA SPOŘENÍ A INVESTOVÁNÍ Finanční matematiku můžeme charakterizovat jako soubor matematických postupů a metod, které využíváme při výpočtech souvisejících s nástroji na finančním trhu a při finančním rozhodováním. V této části se budeme zabývat pouze těmi oblastmi finanční matematiky, které jsou relevantní pro námi zvolené spořicí produkty a fondy peněžního trhu.
3.1 Základní pojmy Abychom se lépe orientovali v následujících řádcích, uvedeme si nejprve důležité pojmy, s kterými se budeme setkávat. Úrok je rozdíl mezi obdrženou (zaplacenou) částkou a vloženým (půjčeným) kapitálem. Z pohledu věřitele chápeme úrok jako odměnu za zapůjčený kapitál. Naopak z pozice dlužníka je úrok cena, kterou zaplatíme za poskytnutí kapitálu. Úrokovou mírou rozumíme procentuální vyjádření úroku. Konkrétní úrokovou míru pak můžeme označit jako úrokovou sazbu. Při investiční činnosti se používá označení míra výnosnosti. Rozlišujeme úrokovou míru (sazbu) nominální a reálnou, přičemž reálná sazba již zohledňuje inflaci. Úroková doba (doba splatnosti) je doba trvání vkladu, respektive půjčky. Pod pojmem úrokové období rozumíme dobu, po kterou jsou úroky připisovány. Úrokové období může být roční, pololetní, čtvrtletní, měsíční, týdenní, denní. 24 Důležitá je také znalost standardů, na základě kterých vyjádříme délku úrokového období. 25
Anglická metoda - pracuje se skutečným počtem dní úrokovacího období a délkou roku 365 dní, popřípadě 366 dní, jedná-li se o přestupný rok. Francouzská metoda - pracuje se skutečným počtem dní úrokovacího období a délkou roku 360 dní (mezinárodní). Německá metoda - spočívá v započtení celých měsíců jako 30 dní a délky roku 360 dní (obchodní).
Úročením pak rozumíme způsob počítání úroků. Rozlišujeme 2 základní typy dle doby splatnosti.
Jednoduché úročení - výpočet úroků se provádí vždy z původního kapitálu. Složené úročení - úroky se postupně připisují k původnímu kapitálu a dále se úročí nová částka včetně již připsaných úroků.
Dle období, kdy se vyplácí úroky, se jedná o úročení:
polhůtní (dekurzivní) - úroky se platí vždy na konci úrokového období, předlhůtní (anticipativní) - vyplácení úroků probíhá na začátku úrokového období.
24
V praxi se používají značení-roční- p.a. (per annum),pololetní- p.s. (per semestre), čtvrtletní-p.q. (per quartalae), měsíční- p.m. (per mensem), týdenní- p.sept. (per septimanam), denní-p.d, (per diem) 25
RADOVÁ, Jarmila, Petr DVOŘÁK a Jiří MÁLEK. Finanční matematika pro každého. 7., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2009. Finance (Grada). 293 s. ISBN 978-80-247-3291-6. str. 28
27
3.2 Matematika spoření V rámci finanční matematiky rozlišujeme 2 typy spoření.
Krátkodobé - jedná se o spoření v rámci jednoho úrokovacího období (nejčastěji 1 rok), na jehož konci dojde k připsání úroků z vkladu.
Dlouhodobé - spoříme déle než jedno úrokovací období a úroky jsou v dalším období počítány z nového základu, čili z celkových úložek navýšených již o úroky z předchozího období.
Nesmíme také zapomínat, že veškeré výnosy ze spoření podléhají dani. Takže výsledné úroky, které nám spořicí produkty přinesou, budou sníženy o zaplacenou daň. V této části však zdanění můžeme opomenout a budeme se jím zabývat až v praktické části při rozboru konkrétních spořicích produktů.
3.2.1 Krátkodobé spoření předlhůtní Z podstaty krátkodobého spoření, kdy se pohybujeme v rámci jednoho úrokového období, plyne, že pro výpočty budeme využívat jednoduché úročení. V případě předlhůtní varianty pak vkládáme finanční prostředky vždy na počátku určitého období. Jestliže bychom vkládali každé úrokovací období (každý rok) pouze jeden vklad, použijeme pro výpočet celkově naspořené částky základní vzorec jednoduchého úročení 26 v podobě: , kde
(1)
Kt je konečný kapitál po uplynutí doby t, K0 je počáteční hodnota kapitálu, i je roční úroková sazba vyjádřená jako desetinné číslo, t je doba splatnosti v letech. Pro spoření bývá však typická častější četnost vkladů. Pokud tedy budeme ukládat začátkem každé m-tiny úrokového období (nejčastěji 1 rok) m-tinu koruny při neměnné úrokové sazbě i, budeme ve výpočtech postupovat sice opět na principech jednoduchého úročení, ale vzorce si trochu poupravíme. Stále však platí, že úroky jsou počítány vždy ze stejného základu (z úložky) a výsledná částka tedy bude tvořena součtem získaných úroků a sumou vložených částek. Odvození výše úroků: úrok z 1. úložky při úrokové době
je roven
,
úrok z 2. úložky při úrokové době
je roven
,
úrok z 3. úložky při úrokové době
je roven
,
úrok z m-té úložky při úrokové době
je pak roven
26
.
V rámci jednoduchého spoření budeme uvažovat variantu připisování úroku polhůtně, neboť v praxi se úroky připisují nejčastěji právě na konci období.
28
Součet úroků pak s použitím znalostí aritmetické posloupnosti vypadá ve výsledku takto: , kde
(2)
u je obdržený úrok za jedno úrokovací období, m je počet vkladů v jednom úrokovacím období, i je roční úroková sazba. Potom naspořená částka
za jedno úrokovací období bude: , kde
(3)
x značí výši vkladu.
3.2.2 Krátkodobé spoření polhůtní Při polhůtním spoření ukládáme vklady vždy na konci určitého období. Předpoklad o spoření v rámci jednoho úrokového období zůstává zachován. Kdybychom si chtěli vypsat úroky z jednotlivých úložek, postupovali bychom obdobně, jako jsme si uvedli u krátkodobého spoření předlhůtního s tím rozdílem, že bychom zohledňovali dobu vkladu, tedy místo na počátku, bychom upravili postup tak, aby splňoval podmínky polhůtního úročení. Úpravami bychom pak dostali tvar výpočtu úroku: .
(4)
Celkově naspořenou částku Sx, jestliže bychom spořili každou m-tinu roku, bychom i se započtenými úroky vypočítali následovně: .
(5)
3.2.3 Dlouhodobé spoření předlhůtní Předpokládáme, že vklad je pouze jeden za jedno úrokovací období a úroky se vždy počítají z nové výše kapitálu, která v sobě zahrnuje všechny provedené úložky i připsané úroky. Budeme tedy vycházet z principů složeného úročení. Obecný vzorec složeného úročení má tvar: , kde
(6)
K0 je počáteční kapitál, i je úroková sazba vyjádřená jako desetinné číslo, n je doba splatnosti kapitálu vyjádřená v letech, Kn je výše kapitálu na konci n-tého roku. Tento výpočtový tvar použijeme, jestliže na sjednaný spořicí produkt vložíme částku, kterou bychom po celou dobu trvání spoření nenavyšovali, čili neprobíhaly by žádné další vklady. 29
Ovšem při pravidelných vkladech, je tento výpočtový vzorec nedostačující a musíme si jej upravit. Kdybychom si průběh připisování úroků při častější realizaci vkladů na konci jednotlivých období postupně rozepsali, vypadalo by to následovně: 1. úložka, která je uložena n období bude na konci n-tého období ve výši
,
2. úložka, která je uložena n-1 období bude na konci n-tého období ve výši
,
3. úložka, která je uložena n-2 období bude na konci n-tého období ve výši
,
⁞ N-tá úložka, která je uložena 1 období bude na konci n-tého období ve výši
.
Díky úpravám provedeným v rámci geometrické posloupnosti, dostane vzorec pro výpočet celkově naspořené částky S´. , kde
(7)
a je výše úložky z počátku úrokového období, n počet úrokových období, i je roční úroková sazba. Střadatel předlhůtní nám pak říká, kolik naspoříme při vkladech 1 Kč (vždy na počátku období) za n období a úrokové sazbě i a jeho tvar je následující: .
(8)
3.2.4 Dlouhodobé spoření polhůtní Předpoklady dlouhodobého spoření zmíněné výše zůstávají beze změny, avšak tentokrát budeme vklady ukládat vždy na konci úrokového období. Stejnými postupy jako v přecházející podkapitole se postupně dopracujeme ke vzorci pro výslednou naspořenou částku S. . V tomto případě nám střadatel polhůtní
(9) říká, kolik naspoříme při vkladech 1 Kč (vždy na konci
období) za n období a úrokové sazbě i: .
(10)
3.2.5 Kombinace krátkodobého a dlouhodobého spoření - předlhůtní Předpokládáme, že úložky probíhají m-krát za úrokové období a to po dobu n období a zároveň ještě část období n+1. Jak vyplývá z názvu, budeme pro výpočet vycházet jak ze spoření krátkodobého, tak i dlouhodobého s přihlédnutím na skutečnost, že se jedná o spoření předlhůtní. Pro výpočty tudíž 30
budeme využívat již zmíněné vzorce. Matematickými úpravami dostaneme tvar, který zohledňuje postupy jednoduchého i složeného úročení. Při tomto typu spoření získáme výslednou částku
takto:
.
(11)
3.2.6 Kombinace krátkodobého a dlouhodobého spoření - polhůtní Jedná se o úročení polhůtní, takže vklady jsou uskutečňovány vždy na konci období. Ostatní předpoklady známé z kombinovaného spoření předlhůtního zůstávají neměnné. Výši naspořené částky Sx získáme použitím tohoto vzorce: .
(12)
3.3 Využití finanční matematiky při spoření V této části se podíváme, jaké postupy finanční matematiky můžeme použít u námi zvolených spořicích produktů.
3.3.1 Běžný účet Vzhledem k častému pohybu finančních prostředků nelze o tomto typu účtu mluvit jako o klasickém spořicím produktu. Proto i ve výpočtech úroků budeme postupovat trochu jinak než u spořicích účtů či termínovaných vkladů. Jestliže se mění výše vkladu při neměnné úrokové sazbě během daného úrokovacího období, provádíme výpočet úroků s použitím úrokových čísel a úrokových dělitelů. Výpočty vychází z principů jednoduchého úročení. Úrokové číslo (UC):
Úrokový dělitel (UD):
.
(13)
,
(14)
kde p značí úrokovou sazbu v %. Úrokový dělitel nám říká, za kolik dní obdržíme úrok ve výši 1 Kč ze 100 Kč. Potom s použitím UC a UD výsledný úrok vypočítáme dle tohoto vzorce: .
(15)
Jestliže tedy vkládáme více různých vkladů v průběhu úrokového období, použijeme upravený a rozšířený vzorec:
, kde
(16)
UCj značí j-té úrokové číslo (vypočtené z j-tého vkladu, který je uložen j-tý počet dní), r znamená celkový počet úrokových čísel. 31
Pro určení výše úroků na běžném účtu se ujaly tři základní metody výpočtů.27
Zůstatkový způsob (anglický)
Postupný způsob (německý)
Zpětný způsob (francouzský)
V praxi se můžeme setkat se všemi metodami, záleží vždy na tom, jaký přístup preferuje banka. Ať už si vybereme jakoukoli metodu, budeme ve výpočtech pracovat s úrokovými čísly a děliteli. Bez ohledu na zvolenou metodu bychom vždy měli dospět ke stejnému výsledku. Při výpočtu úroků zůstatkovou metodou je kladen důraz na dobu, během níž nedošlo k žádnému pohybu finančních prostředků na účtu, nebyly provedeny výběry, ani obdrženy žádné příchozí platby. Podle počtu dní a výše neměnné částky během této doby vypočteme jednotlivá úroková čísla, sečteme je a podělíme příslušným úrokovým dělitelem, čímž získáme výši konkrétního úroku, který nám bude po uplynutí dané doby připsán. Postupným způsobem dojdeme k celkové výši úroků tak, že opět budeme sledovat částku, která na účtu aktuálně zůstává. Avšak dobou budeme v tomto případě rozumět počet dní, který uplyne od každé změny stavu účtu do konce úrokového období. Jednotlivá úroková čísla pak opět sečteme a také podělíme úrokovým dělitelem. U zpětného způsobu dosazujeme za proměnnou t počet dní od počátku úrokového období do každé změny výše finančních prostředků na účtu.
3.3.2 Spořicí účet Jestliže doba, po kterou jsou vázány finanční prostředky na spořicím účtu, nepřesáhne jedno úrokové období, budeme využívat výpočtové tvary krátkodobého spoření. Pokud bychom však prostřednictvím tohoto účtu spořili delší časový úsek, myšleno více úrokových období po sobě, použijeme vzorce určené pro dlouhodobé spoření, popřípadě kombinované spoření v závislosti na tom, zda se bude jednat o celá úrokovací období nebo si finanční prostředky vybereme již v průběhu některého úrokového období.
3.3.3 Termínovaný vklad U termínovaných vkladů budeme při určení výše úroků a celkově naspořené částky postupovat obdobně jako u spořicího účtu. Opět záleží na počtu dní, popřípadě počtu let, na které je termínovaný vklad sjednán. Nesmíme však zapomínat na to, jestli budou naše vklady úročeny fixní nebo proměnlivou úrokovou sazbou a pokud je nastaveno pásmové úročení, musíme se ujistit o výši úrokové sazby platné pro daný vklad. Tyto skutečnosti musíme zohlednit, stejně tak jako fakt, že na rozdíl od běžných či spořicích účtů nevkládáme finanční prostředky pravidelně, ale většinou vložíme jednorázový vklad, který se úročí po celou sjednanou dobu spoření.
27
RADOVÁ, Jarmila, Petr DVOŘÁK a Jiří MÁLEK. Finanční matematika pro každého. 7., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2009. Finance (Grada). 293 s. ISBN 978-80-247-3291-6. str. 166
32
3.4 Finanční matematika při investování U investování prostřednictvím fondů nás bude především zajímat výkonnost zvoleného podílového fondu při zohlednění existence rizik a výpočet návratnosti investic. Nesmíme také zapomenout, že pokud investice trvá kratší dobu než šest měsíců je nutné získané výnosy zdanit.
3.4.1 Výkonnost podílového fondu Jedním z kritérií, které zajímá každého investora, je výkonnost fondu. Setkat se můžeme také s označením výnosová míra, míra zisku či ROR28. Tento ukazatel pravidelně zveřejňují investiční společnosti, takže i nezkušený investor lehce zjistí, jak si daný fond vede. Vypočítat výkonnost fondu však můžeme také sami a to s využitím následujícího vzorce29: , kde
(17)
R je výkonnost fondu za určité období (pro vyjádření v procentech je potřeba výsledek vynásobit stem), Pt je cena aktiva (podílového listu) na počátku období, Pt-1 je cena aktiva (podílového listu) na konci období. Pokud jsou v průběhu trvání investice vypláceny také dividendy, zohledníme tuto skutečnost tak, že tyto platby přičteme k ceně aktiva Pt. Výkonnost je sice důležitá pro porovnávání jednotlivých fondů, ale zcela jistě bychom neměli tento ukazatel brát jako jediné rozhodovací kritérium. Nesmíme totiž zapomínat, že s výší potenciálních výnosů rostou také rizika s tímto spojená.
3.4.2 Riziko V rámci investování můžeme riziko charakterizovat jako variabilitu celkového výnosu investičního portfolia fondu. Nejčastěji se riziko určuje pomocí směrodatné odchylky, která nám udává, jak se mohou očekávané výnosy lišit od průměrných výnosů. Její hodnotu vypočítáme pomocí následujícího vzorce: , kde
(18)
sx je směrodatná odchylka, Xi je hodnota (výnos) instrumentu i nacházející se v investičním portfoliu, je průměrná hodnota (výnos) všech instrumentů v portfoliu, n je počet nakoupených instrumentů.
28
z anglického rate of return-míra zisku
29
CIPRA, Tomáš. Finanční a pojistné vzorce. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 374s. ISBN 80-247-1633-X. str. 93
33
Samozřejmě existují i jiné metody, jak pracovat s rizikem a jak jej vypočítat. Ovšem, jak jsme si již řekli, u fondů peněžního trhu jsou rizika ohrožující naši investici minimální, a proto si v této práci vystačíme pouze s těmito postupy výpočtu.
3.4.3 Návratnost investice Uvedený výpočet výnosnosti/výkonnosti se vztahuje k fondu jako celku. V ceně podílových listů se odráží pouze průběžně placené poplatky, ale nejsou zde započteny vstupní poplatky a daň, která nám bude vypočtena až z případného zisku. Z pohledu konkrétního investora nás bude tedy především zajímat návratnost investice30. Díky tomuto ukazateli zjistíme skutečný procentuálně vyjádřený zisk realizovaný z dané investice. , kde
(19)
čistý zisk znamená, kolik utržíme z prodeje podílových listů po odečtení poplatků, daně a dalších potřebných plateb (jedná se o celkovou částku, která nám bude při prodeji podílových listů skutečně vyplacena), ROI pak značí procentuálně vyjádřený výnos/ztrátu vzhledem k počáteční investici.
30
ROI z anglického return on investment, v překladu návratnost investice
34
4 KOMPARACE SPOŘICÍCH PRODUKTŮ V této části budeme vycházet z již známých teoretických skutečností. Podíváme se na konkrétní produkty na trhu, zaměříme se na výhody a typická rizika a následně provedeme srovnání.
4.1 Finanční instituce Na českém trhu působí celkem 44 bankovních subjektů včetně poboček zahraničních bank,31 z nichž pouze 20 nabízí alespoň jeden z námi sledovaných produktů. Z těchto institucí jsme si vybrali 6 bank, jejichž produkty budou pro naši práci stěžejní. Při výběru nás mimo jiné zajímala dostupnost informací a přehlednost webových stránek. Hlavním kritériem však byla skutečnost týkající se doby působení na našem finančním trhu. V rámci konkurenčního boje má každá nově příchozí banka těžkou úlohu, aby na trhu obstála. Potřeba zaujmout a získat nové klienty je pro každý podnikatelský subjekt klíčová záležitost pro zajištění dlouhodobého a stabilního fungování. Ovšem i subjekty působící na našem trhu několik let si svoji pozici a své klienty musí udržet, takže je podstatné, aby portfolio produktů, které v rámci své činnosti nabízí, bylo stále pro klienty lákavé. Z tohoto hlediska považujeme sledované instituce a konkrétně pak jejich produkty za velmi zajímavé pro porovnávání. Nejdéle působící je banka ČSOB a.s. a to již od roku 1964.32 Dále budeme pracovat s produkty České spořitelny a.s., LBBW bank a.s, Airbank a.s., Fio banky a.s. a Zuno banky a.s., kde poslední tři zmíněné instituce začaly svou činnost v ČR až po roce 2010. Výběr byl proveden tak, aby v každé skupině (dlouholeté působení vs. nově příchozí banky) byl vždy jeden zástupce relativně neznámé a malé banky a dvě banky s rozsáhlými sítěmi poboček a bankomatů značící jejich rozlehlé působení na celém území ČR. Aby bylo srovnání objektivní, nebudeme se zabývat produkty, které jsou již ve svých podmínkách limitovány určitými výraznými skutečnostmi, které by mohly vést k mylnému chápání získaných výsledků. V případě českých investičních společností z celkových 25 institucí33 nabízí možnost investovat prostřednictvím fondů peněžního trhu pouze dvě. V podstatě v ČR můžeme využít služeb 16-ti fondů peněžního trhu, ale v této práci budeme uvažovat pouze ty fondy, jejichž podílové listy jsou vydávány v České republice. Původ emitenta poznáme podle tzv. ISIN34. Jedná se o dvanáctimístný alfanumerický kód, kde první dva znaky označují zemi, kde byl cenný papír vydán. V případě ČR se používá CZ.
31
Banky a pobočky zahraničních bank (k 18.03.2014). ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Česká národní banka [online]. 18.3.2014 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB33.SUBJECTS_COUNTS_DETAIL?p_lang=cz&p_DATUM=18.03. 2014&p_ses_idx=1 32
Základní informace k 18.03.2014. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Česká národní banka [online]. 18.3.2014 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB10.VIZITKA?p_lang=cz&p_SEQ_ID=116&p_VER_ID=1007&p_D ATUM=18.03.2014&p_ROL_KOD=1 33
Investiční společnosti (k 18.03.2014). ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Česká národní banka [online]. 18.3.2014 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB33.SUBJECTS_COUNTS_DETAIL?p_lang=cz&p_DATUM=18.03. 2014&p_ses_idx=53 34
ISIN z anglického international security identification number, což v překladu znamená mezinárodní číslo cenného papíru
35
4.2 Dostupné produkty na trhu Tabulka č. 1: Přehled běžných účtů, jejich charakteristik a poplatků za měsíc
Konto IQ 5 za Konto 504) zdarma
Fio banka Fio osobní účet5)
0/98
0/50
0/0
0/0
0/0
0/100
0/68
0/0
0,01
0,01
0
0
0
0
0
0
0
6 /35
6/40
6/40
0/25
0/0
-/18
-/28
80 + 0,5%
125
125
-/6,5 2,5% z částky (min. 80)
9/30
80 + 0,5%
-/6,5 2,5% z částky (min. 80)
80 + 0,5%
25 (100)
0 (100)
0
80
0/0
0/0
0/0
0/0
0/0
0/0
0/5
0/0
0/0
0/0
0/0
0/0
3/3
3/3
3/3
2/4
0/0
0/5
0/5
0/0
0/0
0/0
0/0
0/0
6
6
6
5
0
5
5
0
0
0
0
0
0
20
0
0
0
0
40
0
0
0
0
0
0
20
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0/13
0/0
0/13
0/12,10
0/12,10 0/15
0/15
0/12,10 0/25
0/0
0/48
0/48
ČSOB
Banka
Česká spořitelna
ČSOB konto1)
Běžný účet
ČSOB Aktivní konto2)
Osobní účet ČS II3)
0/55
0/25
0/95
0/69
0,01
0,01
0,01
Výběr-VB/CB (Kč)
6/35
6/35
Výběr- bankomat v zahraničí (Kč)
80 + 0,5%
Název BÚ Poplatek za zřízení/vedení (Kč) Úrok (%, p.a)
Přijatá platbaVB/CB elektronicky (Kč) Odchozí platbaVB/CB-elektronicky (Kč) Inkaso/SIPO (Kč) Poplatek za platební kartu-vedení (Kč) E- banking -vedení (Kč) Výpis BÚelektronicky/poštou
iÚčet
LBBW bank
Airbank
Zuno banka
Malý Velký Účet Účet tarif6) tarif7) plus8)
1) ČSOB Konto-výběr z bankomatu VB 2x zdarma, odchozí platba 2x zdarma nezávisle na bance 2) ČSOB Aktivní konto-výběr z bankomatu VB 5x zdarma, odchozí platba 10x zdarma nezávisle na bance, inkaso 5x zdarma 3) Osobní účet ČS II-výběr z bankomatu VB 2x zdarma, výběr v zahraničí 6 Kč z bankomatu Erste Group 4) Konto 5 za 50- možnost zvolit si 5 služeb, které budou nadále v rámci konta zdarma (internetové bankovnictví, platební karta, výpis BÚ zaslaný poštou, kontokorentní úvěr-zřízení, 5x odchozí platba, 4x inkaso/SIPO, příchozí platby) nebo díky kterým získáme výhodnější podmínky spojené s využíváním konta jako zvýhodněné úročení nebo propojení se SÚ, (námi zvolené služby jsou internetové bankovnictví, platební karta, 5x odchozí platba, 4x inkaso/SIPO, příchozí platby) 5) Fio osobní účet-výběr z bankomatu VB 10x zdarma, výběr z bankomatu CB 1x zdarma při finančních transakcích 4000 Kč za měsíc 6) Malý tarif- bonusový úrok 1,3 % p.a. při platbě kartou min. 5x za měsíc, výběr z bankomatu v zemích EU 25 Kč a mimo EU 100 Kč 7) Velký tarif- bonusový úrok 1,3 % p.a. při platbě kartou min. 5x za měsíc, výběr z bankomatu v zemích EU 0 Kč a mimo EU 100 Kč 8) Účet plus- při transakcích platební kartou v minimální výši 3000 Kč za měsíc je vedení účtu zdarma, jednorázový výběr z bankomatu nad 1000 Kč je zdarma -Význam zkratek:: BÚ-běžný účet, VB-vlastní banka, CB-cizí banka, SÚ-spořicí účet zdroj: vlastní tvorba na základě veřejně dostupných informací z internetových stránek bank platných ke dni 25.3.2014
Pro běžné účty jsou charakteristické vysoké poplatky. Eliminovat je můžeme, pokud budeme upřednostňovat provádění plateb, změnu nastavení a samotné poskytování služeb elektronicky. Pokud bychom často cestovali do zahraničí nebo běžně využívali platby do a ze zahraničí, mohli bychom si zřídit také účet devizový neboli běžný účet vedený v cizí měně. Většina poplatků za aktivované služby (platební karta, elektronické bankovnictví, zřízení a vedení účtu atd.) je u těchto účtů nastavena obdobně jako u klasických korunových, ale právě poplatky za transakce v zahraničí nebo se zahraničními subjekty jsou zpravidla nižší. Tento účet se nám však nevyplatí, pokud platby tohoto typu provádíme jen párkrát do roka a po zbytek roku účet využíváme spíše na finanční transakce v tuzemsku. V takovém případě je výhodnější vždy zaplatit vyšší poplatek účtovaný u běžného korunového účtu, než si zřídit účet devizový. Tímto se vyhneme rizikům, která souvisí s pohyby měnových kurzů. Nabízené úrokové sazby u obou typů účtů naopak bývají velmi nízké až nulové. 36
Následné úroky, které nám budou vyplaceny, je banka povinna ještě zdanit. Než v roce 2013 vešel v platnost zákon č. 192/2012 Sb.,35 který vedl mimo jiné ke změnám zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zaokrouhloval se jak základ daně, tak samotná daň na celé koruny dolů. V kombinaci nízké úrokové sazby, častého úročení (např. denní) a zároveň nízkých zůstatků na účtech to mnohdy vedlo k nulové dani. Po novelizaci se nově podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů § 36 odst. 3 daň ani samotný základ daně nezaokrouhluje, ale k zaokrouhlení dochází až v okamžiku, kdy banka celkově strženou daň ze všech úroků odvádí finančnímu úřadu. Toto ustanovení je platné i pro výpočet daně z úroků u ostatních vkladových účtů. Tabulka č. 2: Přehled spořicích účtů, jejich charakteristik a poplatků za měsíc ČSOB
Banka
Úročení Typ úrokové sazby Počet úrokových pásem
Fio banka
Airbank
Fio konto
Spořicí účet
ČSOB spořicí účet s prémií1)
Spoření ČS
Internetové Spořicí spoření účet ČS2) GARANT
0/0
0/0
0/0
0/0
0/0
0/0
1
0
0
0
0
5000/5000 5000/5000 0/0
0/0
ne
ne
ne
ne
ne
ano 0
ČSOB spořicí účet
Název SÚ Poplatek za zřízení/vedení (Kč) Výpovědní lhůta (dny) Min. vklad/min. zůstatek (Kč) Nutnost vést BÚ u téže banky E-bankingnutnost/poplatek za vedení (Kč) E-bankingmožnost/poplatek za vedení (Kč) Výpis SÚelektronicky (Kč)
LBBW bank
Česká spořitelna
měsíční variabilní
Spoření Plus
Spoření
0/0
0/0
0/0
0
0
0
0
0/0
100/100
0/0
0/0
0/0
ne
ne
ne
ne
ano
ano
ne
ano/25
ne
ne
ne
ano
ano
ano
ano
-
ano
ano
ano
-
-
0
0
0
0
0
0
0
0
měsíční
měsíční
měsíční
měsíční
denní
variabilní
variabilní variabilní variabilní variabilní
1
1
2
0-200000 0-1000000
˃0
˃0
0-250000 0-750000 ˃0
1
0,5+0,6
1,1
0,5
1,3
˃200000
˃ 1000000
-
-
˃ 250000 ˃750000
-
0,01
0,5
-
-
0,7
-
měsíční, pololetní variabilní, fixní
1
2
-Pásmo 1 (Kč)/úroková sazba (%,p.a.)
˃0
-Pásmo 2 (Kč)/úroková sazba (%,p.a.)
-
030000000 0,4+0,5 ˃ 30000000 0,05+0,5
0,55
-
Zuno banka
měsíční, čtvrtletní variabilní, variabilní fixní měsíční
2
2
2
1,5
0
1
1
1) ČSOB Spořicí účet s prémií- základní sazba 0,4 % p.a. platí pro měsíční výpočet úroků ze zůstatku na účtu do 30 milionů (pro ty, kteří nemají účet u ČSOB je tato sazba snížena na 0,1 % p.a), fixní prémiová sazba 0,5 % p.a. je pak použita pro pololetn í připisování úroků (vždy ke 31.6., a 31.12.)a tento výpočet provádíme z nejnižší částky nacházející se na účtu ve sledovaném období. Výše úrokové sazby u zůstatků nad 30 milionu není ovlivněna existencí běžného účtu. Pro následující výpočty spojené s tímto účtem budeme předpokládat využívání běžného účtu u ČSOB. 2) Internetové spoření ČS- základní sazba 0,5 % p.a.-měsíční úročení, prémiová sazba 0,6 % p.a.-čtvrtletní úročení( využíváno pouze tehdy, pokud je průměrný zůstatek na účtu ve sledovaném období větší nebo roven průměrnému zůstatku z předcházejícího období), poplatek za e-banking je nutné zaplatit, pokud e- banking nevyužíváme již v rámci jiného účtu. U výpočtů nebudeme poplatek zohledňovat, budeme tedy předpokládat využívání e-bankingu v rámci jiného účtu u České spořitelny. zdroj: vlastní tvorba na základě veřejně dostupných informací z internetových stránek bank platných ke dni 25.3.2014
35
Zákon č. 192/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
37
Na rozdíl od běžných účtů jsou u těch spořicích poplatky zpravidla nulové. Co se týče úrokových sazeb, tak často bývají prostředky na účtu rozděleny do pásem a od výše zůstatku se poté odvíjí použití dané úrokové sazby. Některé banky dokonce používají k výpočtu úroků více sazeb. Sazba základní je užita vždy a sazba prémiová pouze v případě splnění podmínek vypsaných bankou. Celkově můžeme o sazbách na spořicích účtech říci, že oproti běžným účtům lze dosáhnout vysokého zhodnocení. Zpravidla vyšší úrokové sazby jsou nabízeny u účtů s výpovědní lhůtou. Rozdíly ve výši úrokových sazeb u účtů s výpovědní lhůtou a bez ní jsou tím výraznější, čím delší je tato doba. Tabulka č. 3: Přehled termínovaných vkladů a jejich charakteristik platných pro dobu splatnosti 1 rok ČSOB
Česká spořitelna
Termínovaný vklad-občané
Vkladový účet
Banka Název TV Poplatek za zřízení/vedení (Kč) Min. vklad/min. zůstatek (Kč) Nutnost vést BÚ u téže banky Výpis SÚelektronicky (Kč) Automatická obnova Možná doba splatnosti
Poplatek za předčasný výběr
LBBW bank Termínovaný vklad-občané
IQ Maxi vklad
Fio banka
Zuno banka
Termínovaný vklad s obnovou
Vklad
0/0
0/0
0/0
0/0
0/0
0/0
5000/5000
5000/5000
30000
100000
3000
0
ne
ne
ano
ano
ne
ano
0
0
0
0
0
0
ano
ano
ano
ano
ano
ano
7 dnů- 1 rok
1 měsíc- 4 roky
7 dnů-5 let
1 rok-5 let
7 dnů-5 let
1 měsíc3 roky
-do 6 měsíců trvání vkladu - 0,75 % z vybírané částky (min. 50 Kč)
-vybíraná částka * 2 % * počet dní do splatnosti / 360 (min. 0,50%, max. 7,00% z vybírané částky)
-úroky do dne zrušení
-úroková sazba*počet -úroky do dní do dne zrušení splatnosti / 365 (min. 1000 Kč)
-úroky do dne zrušení
V den splatnosti
v den splatnosti
v den splatnosti
v den splatnosti
v den splatnosti
fixní
fixní
fixní
fixní
fixní
1
6
1
1
1
˃5000
30000-100000
˃100000
˃3000
˃0
0,1
0
0,8
0,85
1,25
-
100000-500000
-
-
-
-
0
-
-
-
-
50000-2000000
-
-
-
-
0
-
-
-
-
2000000-5000000
-
-
-
-
0
-
-
-
-
5000000-10000000 -
-
-
-
0
-
-
-
-
˃10000000
-
-
-
-
0
-
-
-
-nad 6 měsíců - 1,5 -první výběr do 25% % z vybírané z jistiny zdarma částky (min. 50 Kč) Připisování v den splatnosti úroků Typ úrokové fixní sazby Počet úrokových 4 pásem -Pásmo 1 5000-150000 (Kč)/úroková 0,35 sazba (%,p.a.) -Pásmo 2 150000-500000 (Kč)/úroková 0,35 sazba (%,p.a.) -Pásmo 3 500000-1000000 (Kč)/úroková 0,35 sazba (%,p.a.) -Pásmo 4 ˃1000000 (Kč)/úroková sazba (%,p.a.) -Pásmo 5 (Kč)/úroková sazba (%,p.a.) -Pásmo 6 (Kč)/úroková sazba (%,p.a.) -Význam zkratek: TV-termínovaný vklad
zdroj: vlastní tvorba na základě veřejně dostupných informací h z internetových stránek bank platných ke dni 25.3.2014
38
Opět i pro termínované vklady nejsou průběžně placené poplatky typické, avšak setkáváme se s poplatky při předčasném zrušení. V porovnání s výší jistiny na účtu bývají většinou tyto poplatky nepřiměřeně vysoké. Stejně jako u některých spořicích účtů mohou být i u termínovaných vkladů nastavena pásma zohledňující výši vkladu. Pro každé pásmo může být stanovena odlišná úroková sazba. Tabulka č. 3. udává informace o termínovaných vkladech sjednaných na 1 rok. V tomto případě u námi zvolených vkladů vidíme, že na výši vkladu nezáleží, neboť nám je nabízena stále stejná sazba. Podívejme se, jak by to vypadalo u těchto produktů, kdybychom uložili finanční prostředky na delší dobu a to v případě, kdy existuje více pásem a v případě bez dělení na pásma. Tabulka č. 4: Přehled pásem a úrokových sazeb u Termínovaného vkladu-občané od LBBW bank 12 měsíců
18 měsíců
24 měsíců
36 měsíců
48 měsíců
60 měsíců
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0,03
0,21
0
0
0
0
0,13
0,31
0
0
0
0,04
0,23
0,41
0
0
0
0,14
0,33
0,51
Pásmo (Kč) 30000100000 100000500000 5000002000000 20000005000000 500000010000000 ˃10000000
zdroj: vlastní tvorba na základě informací dostupných ze sazebníku úrokových sazeb LBBW bank platných ke dni 25.3.2014
Tabulka č. 5: Přehled úrokových sazeb u Termínovaného vkladu s obnovou od Fio banky Doba splatnosti Sazba (%, p.a.)
12 měsíců 0,85
24 měsíců 1,15
36 měsíců 1,45
48 měsíců 1,65
60 měsíců 1,85
zdroj: vlastní tvorba na základě informací ze sazebníku Fio banky dostupném na internetových stránkách Fio banky platných ke dni 25.3.2014
Z daných informací můžeme usoudit, že s délkou vkladu, popřípadě také s výší vkladu rostou úrokové sazby. Pokud bychom spořili pouze po dobu jednoho roku, tak bychom se pohybovali pod, v lepším případě na stejné úrovni sazeb jako u spořicích účtů. V delším časovém horizontu můžeme očekávat vyšší zhodnocení. Podle vývoje trhu můžeme dokonce v některých případech překonat inflaci.
39
Tabulka č. 6: Přehled fondů peněžního trhu a jejich charakteristik platných k 29. 3. 2014 Investiční společnost
Investiční společnost České spořitelny, a.s. (ISČS)
Investiční kapitálová společnost Komerční banky, a.s. (IKS KB)
Likvidní fond
KB Peněžní trh
Název FPT ISIN
CZ0008473188
CZ0008472529
Založení fondu (rok)
2.9.2009 snaha dlouhodobě překonávat úrokové míry termínovaných vkladů
31.1.2007 snaha dlouhodobě překonávat úrokové míry termínovaných vkladů -bankovní vklady, státní dluhopisy, dluhopisy (vydané českou nebo zahraniční bankou-pouze v EU), municipální dluhopisy a jiné dluhopisy -stát (ČR), banky (ČR popř. ze střední a východní Evropy)
Investiční cíle, politika fondu
-pokladniční poukázky, státní dluhopisy (pevné i variabilní úročení), bankovní termínované vklady
Možné produkty v portfoliu/emitenti
- stát (ČR), tuzemské banky Majetek fondu (Kč)
672 003 912 Hotovost a depozita 56,1% Dluhopisy 11,9% Státní pokladniční poukázky 32%
896 135 818 Hotovost a depozita 62,5% Dluhopisy 27,3% Státní pokladniční poukázky 10,2%
1,0225
1,0699
100
5000
100
300
0,1
0,2
Managerský poplatek (%)
0,2
0,3
Výstupní poplatek (%)
0
0
Poplatek za výkonnost (%)
0
0
Ongoing charges (%)
0,31
0,71
Skladba portfolia k 29.3.2014 Cena podílového listu k 29.3.2014 (Kč) První investice-minimum (Kč) Další investice-minimum (Kč) Vstupní poplatek (%)
-Význam zkratek: FPT-fondy peněžního trhu zdroj: vlastní tvorba na základě informací dostupných z internetových stránek investičních společností platných ke dni 29.3.2014
Poplatky se u podílových fondů platí dvěma způsoby. Při nákupu podílových listů zaplatíme vstupní poplatek přímo, je nám tedy stržen z částky určené k investování. V porovnání s ostatními typy fondu jsou vstupní poplatky nastaveny nízko. Do fondů peněžního trhu však investujeme nejčastěji v rámci jednoho roku a po uplynutí této doby nebývá případné zhodnocení vysoké jako u jiných fondů, takže tento poplatek se v naší investici projeví výrazně. Ostatní poplatky poté platí investor nepřímo, protože jsou promítnuty do výkonnosti fondu, a tudíž celkovou výnosnost snižují. Jak již bylo řečeno, při investování nemáme jistotu výnosu, a dokonce můžeme být ztrátoví. Podívejme se, jak na tom byly naše sledované fondy v průběhu několika let od svého vzniku.
2010
2011
2012
-0,07 -0,04
2009
0,41 0,39
2008
0,68 0,10
0,00
2007
Likviditní fond (ISČS)
0,85 0,41
1,58
2,93 0,00
1,50
3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 -0,50
0,00
Výkonnost (%)
Graf č. 1: Historická výkonnost fondů peněžního trhu od jejich založení
2013
Rok zdroj: vlastní tvorba na základě informací dostupných z internetových stránek investičních společností
40
KB Peněžní trh (IKS KB)
Z grafického znázornění vidíme, že výkonnost (bez zohlednění vstupních poplatků) v posledních letech rok od roku spíše klesá. V roce 2009 a počátkem roku 2010 u nás doznívaly následky ekonomické krize, což se promítlo ve významném poklesu výkonnosti fondu KB Peněžní trh. Většinou však pro fondy peněžního trhu není typická tak výrazná proměnlivost. I přestože výkonnost fondů i v následujících letech byla vždy ve srovnání s výkonností předcházejícího roku nižší, neznamená to, že by investoři prodělávali nebo nezhodnotili svou investici více, než je uvedeno. Během roku totiž mohlo docházet k dalším výkyvům ať už směrem nahoru či dolů a každý měl možnost svou investici ukončit. Zjednodušeně můžeme říci, že hodnoty v grafu č. 1 udávají procentuálně vyjádřené roční změny ceny podílových listů. Na změny v průběhu roku se podíváme nyní. Graf č. 2: Roční vývoj cen (kurzu) podílových listů u fondu KB Peněžní trh
Zdroj: Patria Direct, AKAT ČR
Graf č. 3: Roční vývoj cen (kurzu) podílových listů u fondu Likviditní fond
Zdroj: Patria Direct, AKAT ČR
Z grafů můžeme vyčíst, že výkonnost fondu je opravdu velmi různorodá a často se měnící. Není tedy pochyb o tom, že během daného roku můžeme získat i více, než je uváděno v ročních statistikách. 41
Na vývoj fondů peněžního trhu má významný vliv skladba portfolia. Obhospodařovatel by měl vybírat do fondu takové tituly, u nichž nedochází k vysokým fluktuacím v cenách či k častým změnám úrokových sazeb. Neměly by být vybírány tedy takové instrumenty, jejichž ceny jsou ovlivňovány sebemenšími změnami na trhu, či politickými a ekonomickými událostmi. Poměr jednotlivých druhů cenných papírů v portfoliu se může často měnit. Tímto krokem dochází k eliminaci různých rizik. Chránit se proti rizikům lze také nakupováním takových aktiv, která jsou denominována v měně fondu. Samozřejmě také samotná délka držení finančních instrumentů je velmi důležitá.
4.3 Kritéria pro porovnání Základní kritéria, podle kterých budeme porovnávat zvolené produkty, jsou:
likvidita, výnosnost, riziko.
Pokud při hledání vhodných produktů sledujeme všechna tři kritéria zároveň, musíme si vždy vybrat, co je pro nás důležitější. Nikdy nenastane situace, že bychom získali stejné výsledky při zohlednění všech kritérií současně. Mezi výnosem a rizikem existuje totiž nepřímá úměrnost. Čím ziskovější investici hledáme, tím více musíme počítat s výskytem různých rizik, přičemž se stupňuje nejen pravděpodobnost jejich výskytu, ale taky vážnost následků. Naopak čím větší likviditu požadujeme, tím můžeme očekávat menší rizika, ale také výnos.
4.4 Analýza produktů Nejprve si zhodnotíme produkty obecně, poté se podíváme na konkrétní příklady.
42
4.4.1 Výhody a nevýhody Tabulka č. 7: Výhody a nevýhody zvolených produktů Název produktu
Výhody -
Běžný účet
-
Spořicí účet
Termínovaný vklad
-
Fondy peněžního trhu
Nevýhody
dostupnost finančních kdykoli a kdekoli žádná výpovědní lhůta pojištění vkladů
prostředků -
relativně vysoká nabízená úroková sazba zpravidla nulové poplatky pojištění vkladů fixní úroková sazba vyšší úroková sazba než na běžných účtech pojištění vkladů možnost dosáhnout relativně vysokých výnosů relativně „bezpečná investice“ oproti jiným typům fondů -
vysoké poplatky nízký úrok (není vhodné ke spoření) variabilní úroková sazba daň z úroků variabilní úroková sazba některé účty mají výpovědní lhůtu daň z úroků výpovědní lhůta poplatky za předčasné zrušení daň z úroků nejistota výše výnosu možnost ztráty poplatky snižující potenciální výnosnost přítomnost rizik malý výběr fondů v rámci ČR vklady nejsou pojištěny daň z úroků
4.4.2 Likvidita Finanční prostředky uložené na běžném účtu můžeme přeměnit v hotovost téměř kdykoli a to s nulovými či velmi nízkými náklady. Díky této skutečnosti řadíme z hlediska likvidity běžný účet právě na první místo. V případě zřízení spořicího účtu by nás měla zajímat délka výpovědní lhůty. Pokud se rozhodneme spoření ukončit, může trvat i několik dní, než nám jsou naspořené prostředky doručeny na účet nebo než si je můžeme vyzvednout v bance. U účtů s výpovědní lhůtou se doba doručení prodlužuje právě o danou lhůtu. Pokud peníze potřebujeme ihned, je nutné uhradit poplatky plynoucí z nedodržení lhůty. V tomto ohledu jsou účty s výpovědní lhůtou velmi podobné termínovaným vkladům. Pokud u termínovaných vkladů nebudeme uvažovat situaci, kdy dojde k předčasnému vypovězení a zároveň uzavřeme smlouvu na roční termínovaný vklad, je doba, kdy se opět s finančními prostředky shledáme, zřejmá. Můžeme tedy konstatovat, že stupeň likvidity závisí na sjednané délce vkladu. U fondů peněžního trhu pak platí, že investovanou částku lze vybrat kdykoli, přičemž doba převodu peněz na účet se pohybuje kolem 3 dnů.
43
Pokud bychom seřadili produkty od nejlikvidnějších po ty méně likvidní, vypadalo by to následovně. 1. 2. 3. 4. 5.
Běžný účet Spořicí účet bez výpovědní lhůty Fond peněžního trhu Spořicí účet s výpovědní lhůtou Termínovaný vklad
4.4.3 Výnosnost Pro porovnání výnosností použijeme úrokové sazby a historickou roční výkonnost.
spořicí účet termínovaný vklad Typ produktu
-0,04 -0,07
0,1
1,58 1,5
1,25
0,35 0,1 0,8 0,85
0,9 1,1 1,1 0,5 1,3 1,5
1,3 běžný účet
0
0,01 0,01 0 0
Úroková sazba v % p.a. (výkonnost v %)
3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 -0,5
2,93
Graf č. 4: Přehled úrokových sazeb spořicích produktů a výkonností fondů peněžního trhu
fond peněžního trhu
Zdroj: vlastní tvorba na základě údajů v sazebníkách jednotlivých bank
U běžných účtů, spořicích účtů a termínovaných vkladů na 1 rok jsme v grafu č. 4 použili vždy nejvyšší nabízenou úrokovou sazbu od každé bankovní instituce. U roční procentuální výkonnosti fondů peněžního trhu jsou znázorněny 3 nejvyšší a 3 nejnižší dosažené roční hodnoty za dobu fungování fondu bez ohledu na konkrétní fond. Pouhým pohledem na graf můžeme zjistit, že běžné účty mají ve srovnání s ostatními produkty úrokové sazby podprůměrné. Vzhledem k nabízeným úrokových sazbám pohybujícím se běžně v rozpětí od 0-0,01 % p.a. (sazba 1,3 % p.a. je pro běžný účet neobvykle vysoká ) bychom tyto účty jen s těží doporučili pro spoření. Samozřejmě také nesmíme zapomínat na vysoké poplatky. U spořicích účtů se setkáváme již s relativně vysokými sazbami od 0,5 % do 1,5 % p.a. V průměru jsou sazby vyšší než průměrné sazby u termínovaných vkladů, a dokonce všechny jsou vyšší než výkonnost fondů peněžního trhu za poslední 3 roky. Pokud bychom tedy za stejných podmínek (stejná výše a frekvence vkladu, shodný způsob připisování úroků a totožná doba spoření) chtěli zhodnotit naše peněžní prostředky, můžeme ze všech námi sledovaným produktů považovat právě spořicí účty za nejvhodnější variantu ke spoření. Nesmíme však zapomenout, že aktuálně platné sazby se mohou v průběhu roku dále měnit. Jejich změny bývají ovlivněny změnami referenčních sazeb vyhlašovaných Českou národní bankou. Ve všeobecných obchodních podmínkách bank případně v podrobném popisu konkrétních produktů bývá upozornění na možnost takových změn. Naopak výhodou je časté úročení, které probíhá několikrát do roka. Uvažujeme-li termínované vklady s dobou splatnosti jeden rok, budeme muset podrobně prostudovat nabídky bank, abychom vybrali ten nejvhodnější produkt. Jedná se přeci jen o investici s pevně danou dobou trvání, a proto bychom měli produkt vybírat opravdu důkladně. Rozdíl v úrokových sazbách 44
mezi našimi termínovanými vklady je až 1,15 % p.a., což stojí určitě za povšimnutí. Na rozdíl od spořicích účtů je nám však výše sazeb garantována. Jak jsme si již řekli, u fondů peněžního trhu není předem známá výše výnosu. Uvedené údaje v grafu musíme brát tedy pouze jako orientační a neměli bychom podle nich posuzovat vývoj do budoucna. Kdybychom však investovali své finanční prostředky před rokem (výkonnost fondu -0,7 a -0,4) a nyní si je vybrali a zároveň bychom ve stejném období vložili finanční prostředky na jakýkoli jiný bankovní spořicí produkt (uvažujme uvedené úrokové sazby za platné i pro minulý rok), náš zisk by byl vyšší na účtech spořicích. Za aktuálně platných a stabilních podmínek na trhu bychom doporučili zhodnotit své dočasně volné finanční prostředky tak, jak je uvedeno níže. Produkty jsou seřazeny sestupně podle preference. 1. 2. 3. 4.
Spořicí účet Termínovaný vklad Fond peněžního trhu Běžný účet
Toto pořadí však není konečné a v průběhu let se může měnit v závislosti na vývoji trhu, úrokových sazeb či hospodářském cyklu. Především pozice fondů peněžního trhu v tomto shrnutí není jednoznačně daná. Důležitou roli v praxi pak hraje postoj klienta a jeho ochota spořit či investovat. Na modelových příkladech si ukážeme, jak mohou klientovi finanční požadavky „zamíchat“ s tímto pořadím.
4.4.4 Riziko Díky zákonnému systému pojištění vkladů jsou v převážné většině případů spořicí produkty považovány za téměř bezrizikovou investici. Ovšem například u spořicích účtů existují rizika spojená s možnou změnou úrokových sazeb v průběhu trvání spoření. Variabilita těchto sazeb vede k tomu, že se skutečné výnosy mohou lišit od těch očekávaných. U fondů peněžního trhu se pak můžeme setkat hned s několika riziky. V porovnání s ostatními formami investování jsou však minimální. Jedná se především o úrokové riziko související se změnami úrokových sazeb instrumentů nacházejících se v daném portfoliu. Především díky zastoupení dluhopisů ve fondech zde existuje také riziko kreditní, což v podstatě představuje hrozbu v podobě neschopnosti jiné instituce splatit dluh v daném termínu. Zmínit můžeme také riziko měnové, které souvisí s pohybem měnových kurzů. S tímto rizikem se můžeme setkat pouze u fondu KB Peněžní trh, který však povoluje množství zahraničních aktiv v portfoliu v maximálním objemu 10 %, čímž riziko eliminuje. 36 Důležité je také zmínit, že investice jakéhokoli charakteru, a dokonce i dlouhodobě držená hotovost bývá znehodnocována, pokud žijeme v inflačním prostředí. V České republice se míra inflace pohybuje zhruba ve výši 2 - 3 % ročně. Veškeré vyhlašované úrokové sazby a také uvedené výkonnosti fondů musíme pro získání reálných hodnot očistit o inflaci. Kdybychom seřadili produkty podle rizika, počínaje těmi nejméně rizikovými, vypadalo by to takto. 1. Běžný účet, spořicí účet, termínovaný vklad 2. Fond peněžního trhu 36
Klíčové informace pro investory. IKS KB [online]. 19.2.2014 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.ikskb.cz/web/files/Fondy_iks_kb/KID/KPT_KID.pdf?tm=1395497993174
45
4.5 Modelový příklad Mějme dva klienty, kteří hledají vhodný běžný účet a zároveň také možnost, jak zhodnotit své finance. Tabulka č. 8: Informace o klientech a jejich požadavcích Finanční situace klientů -průměrný měsíční příjem (Kč) -průměrný měsíční zůstatek (Kč)
Klient A 15000 1000
Klient B 35000 3500
Požadavky a manipulace s BÚ -příjem z VB/CB (počet) -výběr z bankomatu VB/CB (počet) -výběr z bankomatu v zahraničí (počet)/ částka (Kč) -odchozí platba VB/CB (počet) -inkaso/SIPO (počet) -platba kartou-počet/částka (Kč) -elektronické bankovnictví -platební karta -výpis BÚ elektronicky -výpis BÚ poštou
2/1 4/01 0 0 3/4 1 5/4000 ano ano ano ne
1/3 6/22 0 0 1/0 3 1/1000 ano ano ano ano
SÚ -počáteční vklad (Kč) -pravidelný měsíční vklad (Kč)
0 1000
30000 1000
TV -vklad (Kč)
12000
42000
12000
42000
FPT -částka určená k investování (Kč) 1) každý výběr je menší než 1000 Kč 2) každý výběr je minimálně 1000 Kč
Uvažujme 4 situace: 1. Se zůstatky na běžném účtu nebudeme dále manipulovat a necháme částku zúročit sazbou, kterou nám daný účet nabízí. Zároveň však předpokládáme, že každý měsíc je zůstatek navyšován o zůstatek z předchozího měsíce (např. zůstatek Klienta A bude v lednu 1000 Kč, v únoru 2000 Kč, v březnu 3000 Kč atd.). 2. Pokud by se měsíční zůstatky navyšovaly tak, jak je popsáno v první situaci, za rok bychom měli k dispozici 12000 Kč (Klient A) a 42000 Kč (Klient B), bez úroků. Tentokrát budeme tyto finanční prostředky ukládat na spořicí účet v intervalech a částkách uvedených v tabulce č. 8. 3. Nyní si místo spořicího účtu zvolíme termínovaný vklad, kam jednorázově uložíme zmíněné roční zůstatky. 4. V posledním případě za finanční prostředky nakoupíme podílové listy fondů peněžního trhu. Každou situaci budeme sledovat po dobu jednoho roku. 46
4.5.1 Běžný účet U běžného účtu budeme zjišťovat výši nákladů spojených s využíváním konkrétního účtu. Jelikož uvažujeme o běžném účtu taktéž jako o možnosti spoření, bude nás zajímat i celkové zhodnocení vložených finančních prostředků. Pro výpočet celkových nákladů je důležité znát výši poplatku za uskutečněnou položku v závislosti na typu finanční operace. Zohlednit musíme také pravidelné měsíční poplatky za využívání služeb. Při úročení byla použita německá metoda. V praxi se pak pro výpočty konkrétní výše úroků používají speciální softwary. My jsme však výpočet provedli pomocí úrokových čísel a úrokových dělitelů. Předpokládali jsme, že definovaný průměrný zůstatek je úročen po dobu 30 dnů. Jednoduchým úročením jsme pak zjistili, kolik nám bylo po jednom roce celkem vyplaceno úroků. Samotný úrok byl poté ještě zdaněn 15% sazbou. Veškeré výpočty jsou součástí přílohy č. 1 a 2. Zjištěné celkové náklady po zohlednění vyplacených úroků a odečtení daně jsou uvedeny v následujícím grafu.
Celkové náklady-Klient A
3264,00 1344
864 1392,00 Účet plus
-71,83 900,00
ČSOB Běžný ČSOB Osobní iÚčet Konto 5 IQ Fio Malý Velký konto účet Aktivní účet ČS za 50 Konto osobní tarif tarif konto II zdarma účet Název účtu
0,00 865,20
1128,18 1200,00
1152 1644,00
912 1404,00
1463,45 2711,27
1295,45 2423,27
1139,45 2411,27
1391,45 2302,07
3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 -500
1055,45 2147,27
Náklady v Kč
Graf č. 5: Celkové roční náklady u běžných účtů
Účet
Celkové náklady-Klient B
zdroj: vlastní tvorba
Celkové náklady jsou důležité kritérium. Na základě údajů z grafu č. 5 bychom našemu prvnímu klientovi doporučili Fio osobní účet (Fio banka) anebo Malý tarif (Airbank), kde jsou náklady nulové. U Malého tarifu bude dokonce našemu klientovi úročen zůstatek úrokovou sazbou 1,3 % p.a. Náklady na ostatních účtech už se pohybují mnohem výše a to od 864 Kč (Účet plus- Zuno bank) do 1463,45 Kč (iÚčet-České spořitelny) za rok . Z vypočtených údajů vidíme, že rozdíly jsou opravdu výrazné. U klienta B, který nevyužívá tak často online bankovnictví jsou rozdíly v nákladech ještě mnohem znatelnější. Opět však i v tomto případě se jeví jako nejlepší varianta Fio osobní účet s celkovými náklady ve výši 865,20 Kč a Malý tarif s částkou 900 Kč. U žádného dalšího konta resp. účtu není možné, aby klient B s danými preferencemi platil méně než 1000 Kč. Celkové náklady z pohledu klienta B dosahují nejvíce 3264 Kč (Účet-Zuno bank). Jedná se o rozdíl téměř 2400 Kč mezi nejlevnější a nejdražší variantou, což určitě stojí za povšimnutí. Zhodnocení v podobě úroků je v porovnání s náklady opravdu nepatrné. Pokud uvažujeme o běžném účtu jako o formě spoření, podívejme se na grafy č. 6 a č. 7, jak by se náš kapitál zhodnotil po určité době.
47
ČSOB Běžný ČSOB Osobní iÚčet Konto IQ Fio Malý Velký Účet konto účet Aktivní účet ČS 5 za 50 Konto osobní tarif tarif plus konto II Název účtu zdarma účet
12 000,00
12 000,00
12 071,83
12 071,83
12 000,00
12 000,00
12 000,00
12 000,55
12 000,55
12 000,55
12080 12060 12040 12020 12000 11980 11960
12 000,55
12 000,55
Částka v Kč
Graf č. 6: Naspořená částka po roce u klienta A (BÚ)
Účet
zdroj: vlastní tvorba
ČSOB Běžný ČSOB Osobní iÚčet Konto IQ Fio Malý Velký Účet konto účet Aktivníúčet ČS 5 za 50 Konto osobní tarif tarif plus konto II zdarma účet Název účtu
42 000,00
42 000,00
42 000,00
42 000,00
42 000,00
42 000,00
42 000,00
42 001,93
42 001,93
42 001,93
42002 42001 42000 41999
42 001,93
42 001,93
Částka v Kč
Graf č. 7: Naspořená částka po roce u klienta B (BÚ)
Účet
zdroj: vlastní tvorba
Pouze produkty České spořitelny a ČSOB banky mají nenulovou základní úrokovou sazbu a to ve výši 0,01 % p.a. Při této sazbě budou klientovi A ročně plynout úroky ve výši 0,55 Kč, pro klienta B je to pak částka 1,93 Kč. U Airbank je nabízena sazba 1,3% p.a. při platbě platební kartou minimálně 5 krát do měsíce. Tuto podmínku splňuje pouze klient A, tudíž při případném sjednání tohoto produktu mu budou na účet připsány úroky po zdanění ve výši 71,83 Kč.
4.5.2 Spořicí účet Při zjišťování výše konečného kapitálu budeme nyní uvažovat připisování úroků ke vkladu (vždy na konci úrokového období-polhůtní) a v dalším období je budeme dále úročit (složené úročení). Použitím vhodných výpočtových tvarů z kapitoly zabývající se finanční matematikou jsme spočítali výsledný kapitál na konci doby splatnosti pro oba klienty. Také jsme zohlednili daň, kterou bankovní instituce odvede z úroků, než nám jsou připsány na účet. Zjištěné výsledky včetně aplikovaných principů z finanční matematiky jsou uvedeny v příloze č. 3 a 4. Vzhledem ke skutečnosti, že klient A není ochoten vložit počáteční vklad v minimální výši 5000 Kč, jsou pro něj spořicí účty od ČSOB banky nedostupné. Výsledné zhodnocení vložených částek pak vidíme v grafu č. 8 a č. 9
48
12040
12070,37
12060,96
12046,88
12060
12023,40
12080 Částka v Kč
12051,48
12046,86
12100
12051,56
Graf č. 8: Konečný kapitál klienta A po roce spoření (SÚ)
12020 12000 Spoření ČS
Internetové Spořicí účet Fio konto spoření ČS GARANT Název SÚ
Spořicí účet Spoření Plus
Spoření
zdroj: vlastní tvorba
Fio konto
Spořicí účet Spoření Plus
42302,87
42455,12
Spořicí účet GARANT
42394,15
Internetové spoření ČS
42151,15
42333,26
ČSOB spořicí ČSOB spořicí Spoření ČS účet účet s prémií
42332,52
42302,86
42271,87
42500 42400 42300 42200 42100
42166,30
Částka v Kč
Graf č. 9: Konečný kapitál klienta B po roce spoření (SÚ)
Spoření
Název SÚ zdroj: vlastní tvorba
Na úrocích nejvíce získáme, pokud si uzavřeme Spoření Plus (Zuno banka). S nabízenou úrokovou sazbou 1,5 % se naše vklady ve výši 12000 Kč (resp. 42000 Kč) zhodnotí na 12070,37 Kč (resp. 42455,12 Kč). Za druhý nejlepší účet z hlediska celkově obdržených úroků považujeme Spořicí účet (Airbank) s výsledným kapitálem 12060,96 Kč (resp. 42394,15Kč). Na třetím místě v pomyslném žebříčku se umístil Spořicí účet GARANT (LBBW bank) s částkou 12051,56 Kč (resp. 42333,26 Kč). Naopak nejméně nám na úrocích zaplatí Fio banka. Pokud se podrobně podíváme na Internetové spoření ČS a Spořicí účet GARANT vidíme, že rozdíl ve výši vyplacených úroků je minimální. Oba tyto účty jsou v podstatě úročeny sazbou 1,1 % p.a., ale u Spořicího účtu GARANT probíhá úročení častěji, což vede k tomuto rozdílu.
4.5.3 Termínovaný vklad Stejně jako u spořicích účtů, jsou i v případě termínovaných vkladů náklady nulové. Nebudeme nadále uvažovat vklad IQ Maxi od LBBW bank, neboť ani jeden z našich klientů nedisponuje částkou, která je požadována pro založení tohoto vkladu. Z nabízených vkladů je pro klienta A dále nedostupný Termínovaný vklad občané opět od LBBW bank s požadovaným minimálním vkladem ve výši 30000 Kč. V našem případě pozorujeme situaci po jednom roce spoření, kde předpokládáme, že naspořené finanční prostředky si pak vybereme. Jelikož připsání úroků probíhá v den splatnosti, což nyní znamená jednou ročně, vystačíme si s principy jednoduchého úročení. Pokud bychom spořili více let 49
nebo by úročení probíhalo několikrát do roka (v praxi není časté), tak by bylo důležité, zda jsou nám úroky vždy vyplaceny nebo připsány ke vkladu a podle toho bychom postupovali. Výpočty obsahuje příloha č. 5 a 6.
12 010,20
Termínovaný vkladobčané (ČSOB)
12 127,50
12 086,70
12140 12120 12100 12080 12060 12040 12020 12000
12 035,70
Částka v Kč
Graf č. 10: Konečný kapitál klienta A po roce spoření (TV)
Vkladový účet
Termínovaný vklad s obnovou Název TV
Vklad
zdroj: vlastní tvorba
Termínovaný vklad-občané (ČSOB)
Vkladový účet
Termínovaný Termínovaný vklad-občané vklad s obnovou (LBBW bank) Název TV
42 446,25
42 303,45
42 000,00
42500 42400 42300 42200 42100 42000 41900
42 035,70
42 124,95
Částka (Kč)
Graf č. 11: Konečný kapitál klienta B po roce spoření (TV)
Vklad
zdroj: vlastní tvorba
Z nabízených termínovaným vkladů se nám jako nejlepší varianta pro spoření jeví Vklad od Zuno banky, kde za daných podmínek se vložená jistina navýší o 127,50 Kč (resp 446,25). Vyšší úroky nám také budou plynout v rámci Termínovaného vkladu s obnovou (Fio banka). Termínovaný vkladobčané (LBBW bank) u klienta B bohužel naši danou výši vkladu nebude zhodnocovat vůbec. Jestliže bychom si sjednali termínovaný vklad na delší dobu než jeden rok, můžeme s vysokou pravděpodobností očekávat i vyšší nabízenou úrokovou sazbu, neboť tímto se banka snaží vykompenzovat nízkou likviditu. Díky předpokladu výhodnějších podmínek při dlouhodobějším spoření můžeme tedy očekávat vyšší zhodnocení, než uvažujeme nyní.
4.5.4 Fondy peněžního trhu Pokud investujeme do fondů nebo jiných investičních instrumentů, u nichž výnosnost dlouhodobě roste, neznamená to, že tento trend bude pokračovat i nadále. Pro porovnání a zhodnocení výnosnosti fondů jsme použili historické výnosnosti, přičemž jsme také zohlednili vstupní poplatky. Jiné druhy poplatků již zpravidla bývají započítány do průběžných výnosností fondů uváděných investičními společnostmi. Jednotlivé údaje o výpočtech obsahuje příloha č. 7 a 8. Jak by se zhodnotila investice našich klientů, vidíme níže. 50
1.1.2010-1.1.2011
1.1.2011-1.1.2012
12019,69
11988,36
12031,78
12059,24
12100 12080 12060 12040 12020 12000 11980
12021,82
12076,07
Částka v Kč
Graf č. 12: Zisk/ztráta pro klienta A při investování po uplynutí jednoho roku (FPT)
1.1.2012-1.1.2013
Období Likviditní fond
KB Peněžní trh
zdroj: vlastní tvorba
1.1.2010-1.1.2011
1.1.2011-1.1.2012
42068,91
42111,24
41959,28
42207,35
42266,24
42300 42250 42200 42150 42100 42050 42000 41950 41900
42076,35
Částka v Kč
Graf č. 13: Zisk/ztráta pro klienta B při investování po uplynutí jednoho roku (FPT)
1.1.2012-1.1.2013
Období Likviditní fond
KB Peněžní trh
zdroj: vlastní tvorba
Kdyby se historické výkonnosti opakovaly, mohl by klient A získat k investované částce dalších 19 - 76 korun. Bohužel však nemůžeme vyloučit situaci, že by v případě investování do fondu KB Peněžní trh svou investici nezhodnotil, ale dokonce by utrpěl ztrátu. Mohl by však také vydělat, ale méně než u Likvidního fondu. U klienta B by byla situace obdobná. Vhledem k větší výši počáteční investice by pouze zisk byl vyšší a ztráta větší. Momentálně s ohledem na historická data se lépe daří fondu Likviditní trh, ale opět znovu podotýkáme, že situace jsou pouze modelové a nelze tedy přesně určit výnos či ztrátu potencionálního investora v budoucnu. Pro představu však považujeme názorné uvedení konkrétních příkladů za přínosné.
4.5.5 Vyhodnocení modelového příkladu Jak jsme si již uvedli, v podstatě jsou veškeré rozebírané produkty téměř bezrizikové a patří mezi ty nejlikvidnější na trhu. Co se týče výnosnosti, tak jsme si na modelových příkladech ukázali, že při výběru konkrétního produktu je důležitá nejen výše nabízené úrokové sazby, ale také typ úročení. Můžeme tedy říci, že čím častěji do roka probíhá úročení při zachování výše úrokové sazby (a také výše vkladu), tím je výsledný kapitál vyšší. Někdy mají banky podmínky na některých účtech nastaveny tak výhodně, že další produkty ani nenabízejí, jako je to například u Airbank. Spořicí účet od Airbank překonal dokonce i výnosnost 8 z 9 námi uvažovaných termínovaných vkladů (případ klienta B). Jaké konkrétní produkty v dané kategorii bychom každému našemu klientovi doporučili, jsme si zmínili v předchozí podkapitole. Podívejme se nyní na to, jak si naše definované produkty 51
vedly celkově. Pro lepší porovnání si tuto situaci znázorníme graficky, přičemž vybereme vždy 5 nejlepších variant pro každého klienta.
12070,37
12071,83
12076,07
12127,50
12140 12130 12120 12110 12100 12090 12080 12070 12060
12086,70
Částka (Kč)
Graf č. 14: Doporučené produkty pro klienta A
Vklad (TV,Zuno Termínovaný Likviditní fond Malý tarif (BÚ, Spoření plus (SÚ, banka) vklad s obnovou (FPT, Investiční Airbank) Zuno banka) (TV, Fio banka) společnost České spořitelny) Název zdroj: vlastní tvorba
Na spořicí účet byl náš klient ochoten pravidelně vkládat 1000 Kč měsíčně. I přestože nám je u Spoření Plus od Zuno banky nabízena nejvyšší sazba z našeho výběru produktů, umístil se tento účet z hlediska zhodnocení až na pátém místě. Úročení sice probíhalo každý měsíc, ale vždy byla úročena jen aktuální jistina, která byla z počátku relativně nízká oproti její výši na konci roku. Roční úroková sazba byla také přizpůsobena měsíčnímu úročení. Tyto skutečnosti pak společně vedly k potenciálně nižším ziskům. U Malého tarifu by úroky po roce byly ve výši 71,83 Kč. U Spořicího účtu od Airbank ač při stejné úrokové sazbě a shodném způsobu navyšování vkladů se jedná pouze o částku 60,70 Kč. U běžného účtu byly úroky vypočítávány denně a poté sečteny, zdaněny a na konci měsíce vyplaceny. V podstatě šlo tedy o denní úročení založené na principech úročení jednoduchého. V druhém případě se jednalo o měsíční připisování úroků. Výhoda složeného úročení oproti tomu jednoduchému se na výsledku projevila minimálně a rozhodující se stala právě frekvence úročení. Vidíme, že díky tomuto se spořicí účet od Airbank do vybrané pětice produktů s nejlepším zhodnocením ani nedostal. V podstatě za stejných podmínek, ale rozdílných úrokových sazeb bychom vždy upřednostnili produkt se sazbou nejvyšší. Nyní je však důležitá také výše vkladu a její frekvence. Pokud vložíme celou sumu hned na počátku spoření či investování, bude to pro nás znamenat vyšší výnosy než při postupném investování částek nižších. Důkazem tohoto tvrzení je umístění termínovaného vkladu Vklad a Termínovaného vkladu s obnovou. Zde byly naše vložené finanční prostředky sice úročeny sazbami nižšími, ale úroky byly počítány z vyššího základu, díky čemuž byl počáteční kapitál navýšen mnohem více. Klientovi A bychom tedy doporučili zvolit právě termínovaný vklad od Zuno banky či Fio banky. Jestliže však našemu klientovi nepřekáží nejistota ve výnosech, určitě bychom mu doporučili zvážit i investici do Likviditního fondu.
52
Spořicí účet (SÚ, Airbank)
42 332,52
Vklad (TV, Zuno banka)
42 333,26
Spoření Plus (SÚ, Zuno banka)
42 394,15
42 446,25
42480 42460 42440 42420 42400 42380 42360 42340 42320 42300 42280 42260
42 455,12
Částka (Kč)
Graf č. 15: Doporučené produkty pro klienta B
Spořicí účet GARANT (SÚ, LBBW bank)
Internetové spoření ČS (SÚ, Česká spořitelna)
Název zdroj: vlastní tvorba
V předchozím případě se do první pětice jen stěží dostal některý ze spořicích účtů, pro klienta B je však situace zcela jiná. Nezávisle na typu produktu je klient ochoten vložit vždy nějaký počáteční vklad. Pokud by tento vklad byl ve všech případech stejný, byla by vždy rozhodující výše sazby, případně pak typ úročení. O tom jaký má na výsledek vliv frekvence úročení, vidíme u pořadí Spořicího účtu GARANT a Internetového spoření ČS. Vzhledem k požadavkům klienta B a také rozdílům ve výších těchto počátečních vkladů, musíme vždy zjistit, zda u nastavených parametrů jednotlivých produktů převažuje výhoda v podobě vyšší sazby, či naopak ve výši a struktuře vkladů. Pouze jeden termínovaný vklad se díky vysoké úrokové sazbě umístil lépe než účty spořicí. Díky opravdu vysokému základu, který je úročen, dokonce předčil i více úročený Spořicí účet od Airbank. Konkrétně tedy jako nejlepší variantu shledáváme Spoření Plus od Zuno banky, popřípadě Vklad od stejné instituce. Bohužel pro spoření bychom našemu klientovi B nedoporučili žádný běžný účet. Při nákupu podílových listů fondů peněžního trhu nemůžeme říci, že by se jednalo o nevhodnou investici, ale s ohledem na historická data bychom nyní preferovali jiné produkty. Pokud bychom chtěli výsledky brát za obecně platné pro všechny, nebylo by to možné. Každý preferuje něco jiného. Může se jednat o rozdíl ve výši vkladu, frekvenci vkladů, délce jejich uložení a například upřednostňování investování před klasickým spořením či naopak. Pak se může také stát, že někteří klienti budou mít výběr omezen a bohužel některé produkty pro ně budou nedostupné (viz termínovaný vklad IQ Maxi vklad od LBBW bank, kde nemohl zhodnocovat finanční prostředky ani jeden z našich klientů). Občas je zase vhodné zřídit si další účet v instituci, kde již nějaké služby využíváme.
53
Než začneme vybírat vhodný produkt, měli bychom si vždy položit několik otázek. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Za jak dlouho chci mít peníze k dispozici?. Kolik peněz můžu pravidelně odložit, případně jaké částky se můžu vzdát najednou? Jaká úroková sazba je mi k danému vkladu nabízena? Jak často probíhá úročení? Jsou zde nějaké poplatky, popřípadě v jaké výši? Budu vyžadovat nějaké doplňkové služby? Jsem ochoten podstoupit rizika, která by mohla vést ke znehodnocení investice, ale v lepším případě také zhodnotit mou investici více?
I po zodpovězení těchto otázek, však nebude náš výběr lehký. Nabídek je na trhu opravdu mnoho a pročítat podmínky všech společností a podrobně prozkoumat a zhodnotit výhodnost všech produktů je časově velmi náročné. Díky našemu průzkumu bychom tedy ještě dodali několik doporučení. Podívejme se ještě jednou na získané informace z průběhu zpracovávání. Tabulka č. 9 :Přehled produktů shledaných jako nejlepší varianta
Běžný účet
Pořadí, název produktu 1. Airbank- Malý tarif 2. Fio banka- Fio osobní účet 3. Zuno banka- Účet plus
Spořicí účet
- poslední- Zuno banka- Účet 1. Zuno banka- Spoření plus 2. Airbank- Spořicí účet 3. LBBW banka- Spořicí účet GARANT
Termínovaný vklad
- poslední- Fio banka-Fio konto 1. Zuno banka- Vklad 2. Fio banka- Termínovaný vklad s obnovou 3. ČSOB- Termínovaný vklad- občané
Fond peněžního trhu
-poslední- LBBW bank- Termínovaný vklad- občané 1. Likviditní fond 2. KB Peněžní trh
Produkt
Z tohoto přehledu vidíme, že banky, jejichž produkty byly v dané kategorii zvoleny jako nejlepší, se v tabulce opakují hned několikrát. V této situaci si připomeneme kritérium, na základě něhož jsme jednotlivé banky vybírali. Je to doba působení na našem trhu a velikost dané banky. Většinou jsou to právě banky, které svou činnost u nás začaly teprve nedávno, jejichž produkty se jeví jako nejlepší varianty. Za povšimnutí pak stojí také fakt, že ještě výhodnější produkty nabízí ty banky, které nejsou velmi známé, respektive kvůli malému množství poboček v rámci celé ČR jsou pro mnoho lidí téměř neznámé. Při podrobnějším pohledu na dané informace však také vidíme, že může dojít k situaci, kdy i velké banky mají ve své nabídce produkt, který dopadl v našem srovnání lépe než u bank, které jsme nyní vyzdvihli. V rámci jedné instituce občas bývá nabízeno více produktů, proto je nutné rozumně vybírat i mezi nimi a ne vždy obě varianty patří k top produktům na trhu. Ohledně fondů peněžního trhu, jsme v dlouhodobém horizontu vypozorovali situaci opačnou. Déle je nabízen Likviditní fond od ISČS, přičemž i samotná investiční společnost působí na našem trhu déle než druhá sledovaná. Vhledem ke skutečnosti, že na našem trhu jsou pouze dva české fondy peněžního trhu a nebude tedy tak časově náročné fondy porovnat, měli bychom se při výběru řídit aktuálními 54
skutečnostmi a rozhodně nesoudit čistě jen na základě historických údajů. Zajímat bychom se měli především o momentální skladbu portfolia, opatření rizik, výši poplatků a historickou výnosnost bychom měli brát pouze s nadhledem. Ovšem jak již bylo mnohokrát upozorňováno, situace u podílových fondů bývá velice proměnlivá a na to bychom měli vždy pamatovat.
55
ZÁVĚR Život každého jedince je denně ohrožován mnoha riziky. Abychom minimalizovali rozsah případných škod, měli bychom si pro případ výskytu nečekaných událostí, ale také těch plánovaných vytvářet finanční rezervu. Cílem bakalářské práce bylo provést analýzu krátkodobých spořicích a investičních produktů dostupných na trhu a následně provést jejich komparaci. Abychom zachovali kvalitu práce, omezili jsme náš výběr pouze na běžné účty, spořicí účty, termínované vklady a fondy peněžního trhu. Jelikož bankovních a investičních společností existuje mnoho, stejně tak jako samotných produktů, nastavili jsme si pro výběr jedno důležité kritérium. Zajímala nás doba působení bankovních subjektů na českém trhu. U fondů peněžního trhu byla rozhodující země emitenta podílových listů. Podrobně jsme se pak zabývali produkty ČSOB banky, České spořitelny, LBBW banky, Fio banky, Airbank, Zuno banky, investiční kapitálové společnosti Komerční banky a investiční společností České spořitelny. Při zjišťování výhodností produktů je důležité znát aktuální situaci na trhu a především pak momentální finanční situaci konkrétních klientů. Pokud bychom chtěli vytvořit univerzální model, podle kterého by se lidé měli rozhodovat, nebude to možné. Každý jedinec má své specifické požadavky, co se týče spoření či investování. Při výběru těch nejlepších variant pro nás bychom vždy měli postupovat důsledně. Nejprve je důležité porozumět podstatě jednotlivých produktů a zjistit principy, na základě kterých probíhá zhodnocení prostředků. Pozornost musíme také věnovat rizikům, která jsou spjatá s danými produkty. Zajímat bychom se měli i o podmínky pro využívání konkrétních produktů a služeb. Poté bychom teprve měli přistoupit k porovnávání produktů od konkrétních finančních institucí. V průběhu zpracování bakalářské práce jsme došli k několika dílčím závěrům, které mohou usnadnit porovnání parametrů a celkově výhodnosti sledovaných produktů. Zajímala nás především likvidita, riziko a výnosnost finančních instrumentů. V krátkém období je zcela jistě důležitý stupeň likvidity. Obecně je za nejlikvidnější aktivum považována hotovost. Běžný účet pak můžeme zařadit ihned za ni. S významnými riziky se setkáváme spíše v souvislosti s investiční činností. U fondů peněžního trhu jsou však tato rizika minimální a nezpůsobují výrazné problémy. S použitím modelových příkladů jsme zjistili, že výše sazby není vždy nejdůležitější z hlediska výsledného zhodnocení. Pokud preferujeme pravidelné vklady v nižších částkách oproti těm jednorázovým v částkách vyšších, zpravidla budou při podobných úrokových sazbách naše vložené finanční prostředky zhodnoceny mnohem méně, než v situaci opačné. Jiné pravidlo platí v případě frekvence připisování úroků, kde častější úročení povede k vyšším výnosům. Nejlepší možný výnos získáme, pokud vložíme vysokou částku jednorázově a vybereme účet s úročením několikrát do roka a s vysokou úrokovou sazbou. V praxi to však tak jednoduché není. Teprve od naší finanční situace a ochoty spořit či investovat se bude vždy odvíjet, zda k nejvyšším ziskům povede častější úročení, výše sazby či převáží výhoda v podobě složeného úročení. Někomu budou vyhovovat termínované vklady a nebude mu překážet ani přítomnost výpovědní lhůty, někdo se naopak může spokojit s výnosy na běžných účtech nebo zvolí úplně jinou variantu. Tam, kde je využívání produktů a služeb spojeno s vysokými poplatky, musíme zohlednit i tuto skutečnost. S nejvyššími poplatky se setkáme u běžných účtů následovaných fondy peněžního trhu. Ovšem u podílových fondů jsou některé poplatky „skryté“ a tudíž úplně nevidíme, respektive si spíše neuvědomujeme, jak snižují potenciální výnosy. V závěrečném porovnání jsme jako nejlepší varianty pro spoření v krátkodobém horizontu zvolili vždy produkty, které nám jsou nabízeny nově příchozími bankami. U fondů peněžního trhu se však v minulosti lépe dařilo fondu, jehož existence je delší. 56
Důležité je také zjištění, že právě nově příchozí banky mají velký potenciál růstu do budoucna, který naplno využívají. Udržet si pozici na trhu v tak konkurenčním prostředí jako je u nás, není snadné. Díky nabídce produktů s výhodně nastavenými podmínkami jsou lidé motivováni ke změnám stávající banky. Politika nových a také malých bank bývá většinou postavena na individuálním přístupu ke klientům, snaze vyhovět specifickým požadavkům a rychlé inovativnosti s ohledem na aktuální podmínky na trhu. Samozřejmě dosažení zisku je stěžejním hospodářským cílem všech podnikatelských subjektů a právě individuální přístup ke klientům je to, co lidé hledají, a proto se společně se zvyšujícím se zájmem o společnost a o její produkty zvyšuje také zisk společností. U větších bank vzhledem k rozsahu jejich působnosti, ať už z hlediska území či škále poskytovaných služeb probíhá inovace postupně, a tedy trvá déle, než zareagují na změněné podmínky na trhu. U investičních společností jsou důležité především znalosti a dlouholeté zkušenosti obhospodařovatele fondu. Zareagovat na vývoj trhu včas a tím nejlepším možným způsobem, se povede jen těm nejzkušenějším investorům. Nejspíše z tohoto důvodu fondy s delším působením na našem trhu, byly s ohledem na minulost výkonnější než fondy novější. Pokud člověk hledá spíše jistotu, bude upřednostňovat vždy produkty určené ke spoření a investiční příležitosti nebude považovat za dobrou investici do budoucna. Ať už se člověk rozhoduje na základě jakýchkoli kritérií a osobních preferencí, vždy bude výběr nelehkou záležitostí. Musíme počítat s tím, že tento úkol bude časově náročný, bude nutné vynaložit hodně úsilí a musíme se vyzbrojit trpělivostí.
57
POUŽITÉ ZDROJE Tištěné publikace [1] CIPRA, Tomáš. Finanční a pojistné vzorce. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 374s. ISBN 80-247-1633X. [2] JANDA, Josef. Spořit nebo investovat?. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. 157 s. ISBN 978-80-247-3670-9. [3] RADOVÁ, Jarmila, Petr DVOŘÁK a Jiří MÁLEK. Finanční matematika pro každého. 7., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2009. Finance (Grada). 293 s. ISBN 978-80-247-3291-6. [4] STEIGAUF, Slavomír. Fondy: jak vydělávat pomocí fondů. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2003. 191 s. ISBN 80-247-0247-9. [5] SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. Osobní finance: řízení financí pro každého. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. 207 s. ISBN 978-80-247-3813-0. Internetové zdroje [6] Airbank [online]. © 2014 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.airbank.cz/cs/ [7] Banky a pobočky zahraničních bank (k 18.03.2014). Česká národní banka [online]. 18.3.2014 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB33.SUBJECTS_COUNTS_DETAIL?p_lang=cz&p_DATU M=18.03.2014&p_ses_idx=1 [8] Běžný účet. Úvod do financí - KMA/ÚF [online]. 2009 [cit. 2013-11-25]. Dostupné z: http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/m/uf/beznyucet.htm [9] Ceník. Airbank [online]. 1.4.2013 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.airbank.cz/cs/vse-oair-bank/dokumenty/pro-uzivatele/cenik-jako-soucast-pribalu-krs/Contents/0/D0C90CCDEAC6A95D91FABDD50FEBF861/resource.pdf [10] Ceník finančních operací a služeb pro fyzické a právnické osoby. Fio banka [online]. 17.3..2014 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.fio.cz/docs/cz/cenik_bankovni_sluzby.pdf [11] Ceník pro Internetový osobní účet České spořitelny iÚčet. Česká spořitelna [online]. 1.1.2014 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/cenik_internetovy_ucet_r.pdf [12] Ceník pro Internetové spoření. Česká spořitelna [online]. 1.1.2014 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/cenik_internetove_sporeni_r.pdf [13] Ceník pro Osobní účet České spořitelny. Česká spořitelna [online]. 1.1.2014 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/osobni-ucet-cs-ii/cenik-d00022382 [14] Ceník pro Spoření České spořitelny. Česká spořitelna [online]. 1.11.2013 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/sporeni-cs/cenik-d00023165 [15] Ceník pro Vkladový účet. Česká spořitelna [online]. 1.1.2014 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/cenik_vkladovy_ucet_r.pdf [16] Ceník. Zuno [online]. 1.2.2014 http://www.zuno.cz/global/documents/zuno-cenik.pdf
[cit.
[17] Česká spořitelna [online]. © 2014 http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance-d00013163 [18] ČSOB [online]. © 2014 http://www.csob.cz/cz/Stranky/default.aspx
[cit.
[cit.
2014-03-25]. 2014-03-25]. 2014-03-24].
[19] Fio banka [online]. © 2013 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.fio.cz/ 58
Dostupné Dostupné Dostupné
z: z: z:
[20] Fondy: KB Peněžní trh. IKS KB [online]. 27.3.2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.iks-kb.cz/web/detail_fondu.html?Fond=KB_Penezni_trh&FundId=10000150 [21] Historie podílových fondů. Peníze.cz [online]. © 2000 - 2013 [cit. 2013-12-15]. Dostupné z: http://www.penize.cz/15930-historie-podilovych-fondu [22] IKS KB [online]. [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.iks-kb.cz/web/ [23] Internetové spoření ČS. Česká spořitelna [online]. © 2014 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/internetove-sporeni-cs/o-produktu-d00019408 [24] Investiční společnosti (k 18.03.2014). Česká národní banka [online]. 18.3.2014 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB33.SUBJECTS_COUNTS_DETAIL?p_lang=cz&p_DATU M=18.03.2014&p_ses_idx=53 [25] ISČS Likviditní fond. Česká spořitelna [online]. 27.3.2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: https://cz.products.erstegroup.com/Retail/cs/Produkty/Fondy/Factsheety/Fund_general/index.phtml?q =&ISIN=CZ0008473188&ID_NOTATION [26] Jak si vybrat správnou platební kartu. Penize.cz [online]. © 2000 - 2013 [cit. 2013-11-25]. Dostupné z: http://www.penize.cz/15754-jak-si-vybrat-spravnou-platebni-kartu [27] Klíčové informace pro investory. IKS KB [online]. 19.2.2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.iks-kb.cz/web/files/Fondy_iks_kb/KID/KPT_KID.pdf?tm=1395497993174 [28] Klíčové informace pro investory. Investiční společnost České spořitelny [online]. 5.2.2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: https://iscs.noveranet.cz/files/documents/fondy/KIID/KIID_Likviditni.pdf [29] LBBW Bank CZ a.s. http://www.lbbw.cz/cs/index.shtml
[online].
©
2014
[cit.
2014-03-25].
Dostupné
z:
[30] Listy úrokových sazeb pro osobní klientelu. LBBW Bank CZ a.s. [online]. 24.3.2014 [cit. 201403-25]. Dostupné z: http://www.lbbw.cz/srv/cps/content/files/cs/sazby/Urokove_sazby-osobni-CZ20140324-085746.pdf [31] Nabídka účtů a sazebník úroků pro fyzické osoby. Fio banka [online]. 17.3..2014 [cit. 2014-0325]. Dostupné z: http://www.fio.cz/docs/cz/urokove_sazby_FO.pdf [32] Nejčastěji lidé spoří na nákup domu nebo bytu. OSpoření.cz [online]. 5.5.2010 [cit. 2012-12-27]. Dostupné z: http://www.osporeni.cz/news/nejcasteji-lide-spori-na-nakup-domu-nebo-bytu/ [33] Poplatky spojené s investicí. Měšec.cz [online]. 23. 10. 2013 [cit. 2013-12-14]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/pr-clanky/poplatky-spojene-s-investici/ [34] Přehled úrokových sazeb. Airbank [online]. 1.2.2014 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.airbank.cz/cs/vse-o-air-bank/dokumenty/pro-uzivatele/prehled-urokovychsazeb/Contents/0/173FC3941B2C9749ABD471E370EC0F87/resource.pdf [35] Sazebník-osobní bankovnictví. LBBW Bank CZ a.s. [online]. 1.10.2013 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.lbbw.cz/cs/nasi-klienti/sazebnik/osobni-bankovnictvi/index.shtml#p-1K [36] Sazebník pro fyzické osoby – občany ve znění k 1. 3. 2014. ČSOB [online]. © 2014 [cit. 2014-0325]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Csob/Sazebniky/Stranky/Sazebnik-pro-fyzicke-osobyobcany.aspx#termvklady [37] Spoření ČS. Česká spořitelna [online]. © 2014 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/sporeni-cs/o-produktu-d00023168 [38] Spořící účty. Vklady-spoření.cz [online]. http://www.vklady-sporeni.cz/sporici-ucty
© 2011 [cit.
2013-11-25].
Dostupné z:
[39] Statut. IKS KB [online]. 23.5.2013 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.ikskb.cz/web/files/Fondy_iks_kb/Statuty/kpt_statut.pdf?tm=1395496800438
59
[40] Statut. Investiční společnost České spořitelny [online]. 18.3.2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: https://iscs.noveranet.cz/files/documents/fondy/STATUTY/US_Likviditni.pdf [41] Titul-ISČS-Likviditní fond. Patria online [online]. 14.3.2014 [cit. 2014-03-25]. Obrázek ve formátu PNG. Dostupné z: http://www.patria.cz/graph/imggen.aspx?type=stockDetailOnlineWide&1MarketId=83167717-5822459b-ae1e481a2b8fad30d&gfinnumofdays=360&gfincharttype=Close&gfinpriceband=None&gfinmovavg1type =None&gfinmovavg2type=None&gfinmovavg1=20&gfinmovavg2=20&gfinvolume=0&gfinind1=No ne&gfinind2=None&gfinind3=None&gfinind4=None&gfingtype=Fund [42] Titul-KB Peněžní trh. Patria online [online]. 14.3.2014 [cit. 2014-03-25]. Obrázek ve formátu PNG. Dostupné z: http://www.patria.cz/graph/imggen.aspx?type=stockDetailOnlineWide&1MarketId=23a92ed3-a1ee4a7a-938c76e3fc595c68d&gfinnumofdays=360&gfincharttype=Close&gfinpriceband=None&gfinmovavg1type =None&gfinmovavg2type=None&gfinmovavg1=20&gfinmovavg2=20&gfinvolume=0&gfinind1=No ne&gfinind2=None&gfinind3=None&gfinind4=None&gfingtype=Fund [43] Úrokové sazby korunových účtů - občané. ČSOB [online]. © 2014 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Csob/Urokove-sazby/Stranky/Urokove-sazby-korunove-uctyobcane.aspx#kcossu [44] Úroky. Zuno [online]. 24.10..2013 http://www.zuno.cz/pomoc/uzitecne-informace/uroky/
[cit.
2014-03-25].
Dostupné
z:
[45] Vkladový účet. Česká spořitelna [online]. © 2014 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/vkladovy-ucet/o-produktu-d00019729 [46] You must use Auto Sweep Facility for your savings account. Thewealthwisher [online]. 16. 2. 2012 [cit. 2013-11-25]. Dostupné z: http://www.thewealthwisher.com/2012/02/16/you-must-use-autosweep-facility-for-your-savings-account/ [47] Základní informace k 18.03.2014. Česká národní banka [online]. 18.3.2014 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB10.VIZITKA?p_lang=cz&p_SEQ_ID=116&p_VER_ID=1 007&p_DATUM=18.03.2014&p_ROL_KOD=1 [48] Zuno [online]. © 2013 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.zuno.cz/ Právní předpisy [49] Předpis č. 243/2013 Sb., nařízení vlády o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování [50] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) [51] Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách [52] Zákon č. 192/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony [53] Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech [54] Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník [55] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
60
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK BÚ – běžný účet CB – cizí banka ČS – Česká spořitelna ČSOB – Československá obchodní banka FPT – fondy peněžního trhu IKS KB – Investiční kapitálová společnost Komerční banky ISČS - Investiční společnost České spořitelny ISIN – international security identification number (mezinárodní číslo cenného papíru) Obz - obchodní zákoník OCH - ongoing charges (náklady hrazené z majetku fondu v průběhu roku) OSVČ - osoba samostatně výdělečně činná p.a. - per annum (roční) p.d. – per diem (denní) p.m. - per mensem (měsíční) p.q. - per quartalae (čtvrtletní) p.s. - per semestre (pololetní) p.sept. – per septimanam (týdenní) ROI – return on investment (návratnost investic) ROR – rate of return (míra zisku) SIPO - sdružené inkaso plateb obyvatelstva SÚ – spořicí účet TER - total expense ratio (ukazatel celkových nákladů) TV – termínovaný vklad ÚC – úrokové číslo ÚD - úrokový dělitel VB – vlastní banka
SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Historická výkonnost fondů peněžního trhu od jejich založení Graf č. 2: Roční vývoj cen (kurzu) podílových listů u fondu KB Peněžní trh Graf č. 3: Roční vývoj cen (kurzu) podílových listů u fondu Likviditní fond Graf č. 4: Přehled úrokových sazeb spořicích produktů a výkonností fondů peněžního trhu Graf č. 5: Celkové roční náklady u běžných účtů Graf č. 6: Naspořená částka po roce u klienta A (BÚ) Graf č. 7: Naspořená částka po roce u klienta B (BÚ) Graf č. 8: Konečný kapitál klienta A po roce spoření (SÚ) Graf č. 9: Konečný kapitál klienta B po roce spoření (SÚ) Graf č. 10: Konečný kapitál klienta A po roce spoření (TV) Graf č. 11: Konečný kapitál klienta B po roce spoření (TV) Graf č. 12: Zisk/ztráta pro klienta A při investování po uplynutí jednoho roku (FPT) Graf č. 13: Zisk/ztráta pro klienta B při investování po uplynutí jednoho roku (FPT) Graf č. 14: Doporučené produkty pro klienta A Graf č. 15: Doporučené produkty pro klienta B
61
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Přehled běžných účtů, jejich charakteristik a poplatků za měsíc Tabulka č. 2: Přehled spořicích účtů, jejich charakteristik a poplatků za měsíc Tabulka č. 3: Přehled termínovaných vkladů a jejich charakteristik platných pro dobu splatnosti 1 rok Tabulka č. 4: Přehled pásem a úrokových sazeb u Termínovaného vkladu-občané od LBBW bank Tabulka č. 5: Přehled úrokových sazeb u Termínovaného vkladu s obnovou od Fio banky Tabulka č. 6: Přehled fondů peněžního trhu a jejich charakteristik platných k 16. 3. 2014 Tabulka č. 7: Výhody a nevýhody zvolených produktů Tabulka č. 8: Informace o klientech a jejich požadavcích Tabulka č. 9 :Přehled produktů shledaných jako nejlepší varianta
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Výpočet celkových nákladů na BÚ pro modelového klienta A (Kč/rok) Příloha č. 2: Výpočet celkových nákladů na BÚ pro modelového klienta B (Kč/rok) Příloha č. 3: Výpočet naspořené částky po roce spoření na SÚ pro modelového klienta A (Kč) Příloha č. 4: Výpočet naspořené částky po roce spoření na SÚ pro modelového klienta B (Kč) Příloha č. 5: Výpočet naspořené částky po roce spoření na TV pro modelového klienta A (Kč) Příloha č. 6: Výpočet naspořené částky po roce spoření na SÚ pro modelového klienta B (Kč) Příloha č. 7: Výpočet naspořené částky po roce investování ve FPT pro modelového klienta A (Kč) Příloha č. 8: Výpočet naspořené částky po roce investování ve FPT pro modelového klienta B (Kč)
62
Příloha č. 1: Výpočet celkových nákladů na BÚ pro modelového klienta A (Kč/rok)
Banka
Název BÚ
ČSOB konto
ČSOB
Běžný účet
ČSOB Aktivní konto
Osobní účet ČS II Česká spořitelna iÚčet
LBBW bank
Fio banka
Airbank
Zuno banka
Výpočet nákladů po odečtení úroků a případné daně (Kč/rok) ((55+12+3+12+6)*12)((((1000*30)/100)/(360/0,01))+(((2000*30)/100)/(360/0,01))+(((3000*3 0)/100)/(360/0,01))+(((4000*30)/100)/(360/0,01))+(((5000*30)/100)/(36 0/0,01))+(((6000*30)/100)/(360/0,01))+(((7000*30)/100)/(360/0,01))+(( (8000*30)/100)/(360/0,01))+(((9000*30)/100)/(360/0,01))+(((10000*30 )/100)/(360/0,01))+(((11000*30)/100)/(360/0,01))+(((12000*30)/100)/(3 60/0,01)))= 1055,45 ((25+24+9+12+6+20+20)*12)(((((1000*30)/100)/(360/0,01))+(((2000*30)/100)/(360/0,01))+(((3000* 30)/100)/(360/0,01))+(((4000*30)/100)/(360/0,01))+(((5000*30)/100)/(3 60/0,01))+(((6000*30)/100)/(360/0,01))+(((7000*30)/100)/(360/0,01))+( ((8000*30)/100)/(360/0,01))+(((9000*30)/100)/(360/0,01))+(((10000*3 0)/100)/(360/0,01))+(((11000*30)/100)/(360/0,01))+(((12000*30)/100)/( 360/0,01))))*0,85=1391,45 (95*12)(((((1000*30)/100)/(360/0,01))+(((2000*30)/100)/(360/0,01))+(((3000* 30)/100)/(360/0,01))+(((4000*30)/100)/(360/0,01))+(((5000*30)/100)/(3 60/0,01))+(((6000*30)/100)/(360/0,01))+(((7000*30)/100)/(360/0,01))+( ((8000*30)/100)/(360/0,01))+(((9000*30)/100)/(360/0,01))+(((10000*3 0)/100)/(360/0,01))+(((11000*30)/100)/(360/0,01))+(((12000*30)/100)/( 360/0,01))))*0,85= 1139,45 ((69+12+6+16+5)*12)(((((1000*30)/100)/(360/0,01))+(((2000*30)/100)/(360/0,01))+(((3000* 30)/100)/(360/0,01))+(((4000*30)/100)/(360/0,01))+(((5000*30)/100)/(3 60/0,01))+(((6000*30)/100)/(360/0,01))+(((7000*30)/100)/(360/0,01))+( ((8000*30)/100)/(360/0,01))+(((9000*30)/100)/(360/0,01))+(((10000*3 0)/100)/(360/0,01))+(((11000*30)/100)/(360/0,01))+(((12000*30)/100)/( 360/0,01))))*0,85= 1295,45 ((98+24)*12)(((((1000*30)/100)/(360/0,01))+(((2000*30)/100)/(360/0,01))+(((3000* 30)/100)/(360/0,01))+(((4000*30)/100)/(360/0,01))+(((5000*30)/100)/(3 60/0,01))+(((6000*30)/100)/(360/0,01))+(((7000*30)/100)/(360/0,01))+( ((8000*30)/100)/(360/0,01))+(((9000*30)/100)/(360/0,01))+(((10000*3 0)/100)/(360/0,01))+(((11000*30)/100)/(360/0,01))+(((12000*30)/100)/( 360/0,01))))*0,85= 1463,45
Konto 5 za 50
((50+26)*12)= 912
IQ Konto zdarma
((26+5+20+5+40)*12)= 1152
Fio osobní účet 0 0(((((1000*30)/100)/(360/1,3))+(((2000*30)/100)/(360/1,3))+(((3000*30) /100)/(360/1,3))+(((4000*30)/100)/(360/1,3))+(((5000*30)/100)/(360/1, Malý tarif 3))+(((6000*30)/100)/(360/1,3))+(((7000*30)/100)/(360/1,3))+(((8000* 30)/100)/(360/1,3))+(((9000*30)/100)/(360/1,3))+(((10000*30)/100)/(36 0/1,3))+(((11000*30)/100)/(360/1,3))+(((12000*30)/100)/(360/1,3))))*0, 85= -71,83 (100*12)(((((1000*30)/100)/(360/1,3))+(((2000*30)/100)/(360/1,3))+(((3000*30) /100)/(360/1,3))+(((4000*30)/100)/(360/1,3))+(((5000*30)/100)/(360/1, Velký 3))+(((6000*30)/100)/(360/1,3))+(((7000*30)/100)/(360/1,3))+(((8000* tarif 30)/100)/(360/1,3))+(((9000*30)/100)/(360/1,3))+(((10000*30)/100)/(36 0/1,3))+(((11000*30)/100)/(360/1,3))+(((12000*30)/100)/(360/1,3))))* 0,85= 1128,18 Účet plus
(72*12)= 864
Účet
(112*12)= 1344
Úrok Daň y (Kč/ (Kč/r rok) ok)
Poplatky celkem (Kč/rok)
Naspořen á částka (Kč/rok)
1056
0,55
0,09
12000,55
1392
0,55
0,09
12000,55
1140
0,55
0,09
12000,55
1296
0,55
0,09
12000,55
1464
0,55
0,09
12000,55
912
0
0
12000
1152
0
0
12000
0
0
0
12000
0
71,83
12,68
12071,83
1200
71,83
12,68
12071,83
864
0
0
12000
1344
0
0
12000
Příloha č. 2: Výpočet celkových nákladů na BÚ pro modelového klienta B (Kč/rok) Banka
ČSOB
2149,20
1,93
0,34
42001,93
2304
1,93
0,34
42001,93
2413,20
1,93
0,34
42001,93
2425,20
1,93
0,34
42001,93
2713,20
1,93
0,34
42001,93
(50+52+15)*12=1404
1404
0
0
42000
((52+15+15+40+15)*12)= 1644
1644
0
0
42000
865,20
0
0
42000
900
0
0
42000
(100*12)= 1200
1200
0
0
42000
((68+48)*12)= 1392
1392
0
0
42000
((224+48)*12)= 3264
3264
0
0
42000
ČSOB konto
((55+24+70+18+12,1)*12)(((((3500*30)/100)/(360/0,01))+(((7000*30)/100)/(360/0,01))+(((10500* 30)/100)/(360/0,01))+(((14000*30)/100)/(360/0,01))+(((17500*30)/100)/ (360/0,01))+(((21000*30)/100)/(360/0,01))+(((24500*30)/100)/(360/0,0 1))+(((28000*30)/100)/(360/0,01))+(((31500*30)/100)/(360/0,01))+(((35 000*30)/100)/(360/0,01))+(((38500*30)/100)/(360/0,01))+(((42000*30)/ 100)/(360/0,01))))*0,85= 2147,27
Běžný účet
((25+36+70+3+18+20+20)*12)(((((3500*30)/100)/(360/0,01))+(((7000*30)/100)/(360/0,01))+(((10500* 30)/100)/(360/0,01))+(((14000*30)/100)/(360/0,01))+(((17500*30)/100)/ (360/0,01))+(((21000*30)/100)/(360/0,01))+(((24500*30)/100)/(360/0,0 1))+(((28000*30)/100)/(360/0,01))+(((31500*30)/100)/(360/0,01))+(((35 000*30)/100)/(360/0,01))+(((38500*30)/100)/(360/0,01))+(((42000*30)/ 100)/(360/0,01))))*0,85= 2302,07
ČSOB Aktivní konto
((95+6+70+18+12,1)*12)(((((3500*30)/100)/(360/0,01))+(((7000*30)/100)/(360/0,01))+(((10500* 30)/100)/(360/0,01))+(((14000*30)/100)/(360/0,01))+(((17500*30)/100)/ (360/0,01))+(((21000*30)/100)/(360/0,01))+(((24500*30)/100)/(360/0,0 1))+(((28000*30)/100)/(360/0,01))+(((31500*30)/100)/(360/0,01))+(((35 000*30)/100)/(360/0,01))+(((38500*30)/100)/(360/0,01))+(((42000*30)/ 100)/(360/0,01))))*0,85= 2411,27
Osobní účet ČS II
((69+24+80+2+15+12,1)*12)(((((3500*30)/100)/(360/0,01))+(((7000*30)/100)/(360/0,01))+(((10500* 30)/100)/(360/0,01))+(((14000*30)/100)/(360/0,01))+(((17500*30)/100)/ (360/0,01))+(((21000*30)/100)/(360/0,01))+(((24500*30)/100)/(360/0,0 1))+(((28000*30)/100)/(360/0,01))+(((31500*30)/100)/(360/0,01))+(((35 000*30)/100)/(360/0,01))+(((38500*30)/100)/(360/0,01))+(((42000*30)/ 100)/(360/0,01))))*0,85= 2423,27 ((98+36+80+12,1)*12)(((((3500*30)/100)/(360/0,01))+(((7000*30)/100)/(360/0,01))+(((10500* 30)/100)/(360/0,01))+(((14000*30)/100)/(360/0,01))+(((17500*30)/100)/ (360/0,01))+(((21000*30)/100)/(360/0,01))+(((24500*30)/100)/(360/0,0 1))+(((28000*30)/100)/(360/0,01))+(((31500*30)/100)/(360/0,01))+(((35 000*30)/100)/(360/0,01))+(((38500*30)/100)/(360/0,01))+(((42000*30)/ 100)/(360/0,01))))*0,85= 2711,27
iÚčet
Fio banka
Daň (Kč/rok )
Výpočet nákladů po odečtení úroků a případné daně (Kč/rok)
Česká spořitelna
LBBW bank
Úrok y (Kč/ rok)
Název BÚ
Konto 5 za 50 IQ Konto zdarma Fio osobní účet
((60+12,1)*12)= 865,20
Poplatky celkem (Kč/rok)
Naspořená částka (Kč/rok)
Malý tarif ((50+25)*12)= 900
Airbank Velký tarif Účet plus Zuno banka Účet
Příloha č. 3: Výpočet naspořené částky po roce spoření na SÚ pro modelového klienta A (Kč)
Banka
Název SÚ
Výpočet naspořené částky- daň zohledněna (Kč/rok)
Úroky-po zdanění (Kč/ rok)
Daň (Kč/rok)
Spoření ČS Česká spořitelna Internetové spoření ČS
LBBW bank
Spořicí účet GARANT
1000*(((1+(0,01/12)*0,85)^12)-1)/(0,01/12*0,85)= 12046,86
46,86
8,27
1000*(((1+(0,005/12)*0,85)^12)-1)/(0,005/12*0,85)+ (3*1000*(1+((31)/(2*3))*(0,006/4*0,85)))*((((1+(0,006/4*0,85))^4)1)/(0,006/4*0,85))-12000= 12051,48
51,48
9,08
51,56
9,10
23,40
4,13
60,96
10,76
12070,37
70,37
12,42
1000*(((1+(0,01/365)*0,85)^(12*365/12))1)/(((1+(0,01/365)*0,85)^(365/12))-1)= 12046,88
46,88
8,27
1000*(((1+(0,011/12)*0,85)^12)-1)/(0,011/12*0,85)=
12051,56
Fio banka
Fio konto 1000*(((1+(0,005/12)*0,85)^12)-1)/(0,005/12*0,85)=
12023,40
Airbank
Spořicí účet 1000*(((1+(0,013/12)*0,85)^12)-1)/(0,013/12*0,85)=
12060,96 Spoření Plus Zuno banka
1000*(((1+(0,015/12)*0,85)^12)-1)/(0,015/12*0,85)=
Spoření
Příloha č. 4: Výpočet naspořené částky po roce spoření na SÚ pro modelového klienta B (Kč)
Banka
ČSOB
ČSOB spořicí účet
30000*((1+(0,0055/12)*0,85)^12)+1000*(((1+0,0055/12*0,85)^12)1)/(0,0055/12*0,85)= 42166,30
166,30
29,35
ČSOB spořicí účet s prémií
30000*((1+(0,004/12)*0,85)^12)+ 1000*(((1+(0,004/12)*0,85)^12)1)/(0,004/12*0,85)+ (30000*((1+(0,005/2)*0,85)^1)+(30000*((1+(0,004/4)*0,85)^2))*((1+(0 ,005/2)*0,85)^1)- (30000*((1+(0,004/4)*0,85)^2)))+ (6*1000*(1+((61)/(2*6))*(0,005/2*0,85)))*((((1+(0,005/2*0,85))^2)-1)/(0,005/2*0,85))42000= 42271,87
271,87
47,98
30000*((1+(0,01/12)*0,85)^12)+ 1000*(((1+(0,01/12)*0,85)^12)1)/(0,01/12*0,85)= 42302,86
302,86
53,45
30000*((1+(0,005/12)*0,85)^12)+30000*((1+(0,006/4)*0,85)^4)+ 1000*(((1+(0,005/12)*0,85)^12)-1)/(0,005/12*0,85)+(3*1000*(1+((31)/(2*3))*(0,006/4*0,85)))*((((1+0,006/4*0,85))^4)-1)/(0,006/4*0,85)42000= 42332,52
332,52
58,68
30000*((1+(0,011/12)*0,85)^12)+ 1000*(((1+(0,011/12)*0,85)^12)1)/(0,011/12*0,85)= 42333,26
233,26
41,16
30000*((1+(0,005/12)*0,85)^12)+ 1000*(((1+(0,005/12)*0,85)^12)1)/(0,005/12*0,85)= 42151,15
151,15
26,67
30000*((1+(0,013/12)*0,85)^12)+ 1000*(((1+(0,013/12)*0,85)^12)1)/(0,013/12*0,85)= 42394,15
394,15
69,56
455,12
80,32
302,96
53,46
Internetové spoření ČS
LBBW bank
Fio banka
Airbank
Daň (Kč/rok)
Výpočet naspořené částky- daň zohledněna (Kč/rok)
Spoření ČS Česká spořitelna
Úroky-po zdanění (Kč/ rok)
Název SÚ
Spořicí účet GARANT
Fio konto
Spořicí účet Spoření Plus
Zuno banka Spoření
30000*((1+(0,015/12)*0,85)^12)+ 1000*(((1+(0,015/12)*0,85)^12)1)/(0,015/12*0,85)= 42455,12 30000*((1+(U12/365)*0,85)^365)+ 1000*(((1+(J12/365)*0,85)^(12*365/12))1)/(((1+(J12/365)*0,85)^(365/12))-1)= 42302,96
Příloha č. 5: Výpočet naspořené částky po roce spoření na TV pro modelového klienta A (Kč)
Banka
ČSOB
Název TV
Zuno banka
Úroky-po zdanění (Kč/ rok)
Daň (Kč/rok)
Termínovaný vklad-občané
Česká Vkladový spořitelna účet Fio banka
Výpočet naspořené částky- daň zohledněna (Kč/rok)
12000*(1+0,0035*0,85)= 12035,70
35,7
6,3
12000*(1+0,001*0,85)= 12010,20
10,2
1,8
86,7
15,3
127,5
22,5
Termínovaný vklad s obnovou 12000*(1+0,0085*0,85)= 12086,70 Vklad
12000*(1+0,0125*0,85)= 12127,50
Příloha č. 6: Výpočet naspořené částky po roce spoření na SÚ pro modelového klienta B (Kč)
Banka
ČSOB
Název TV
Výpočet naspořené částky- daň zohledněna (Kč/rok)
Úroky-po zdanění (Kč/ rok)
Termínovaný vklad-občané 42000*(1+0,0035*0,85)= 42124,95
Česká Vkladový spořitelna účet LBBW bank
42000*(1+0,001*0,85)= 42035,70
Zuno banka
124,95
22,05
35,7
6,3
0
0
303,45
53,55
446,25
78,75
Termínovaný vklad-občané 42000*(1+0*0,85)= 42000
Fio banka
Daň (Kč/rok)
Termínovaný vklad s obnovou 42000*(1+0,0085*0,85)= 42303,45 Vklad
42000*(1+0,0125*0,85)= 42446,25
Příloha č. 7: Výpočet naspořené částky po roce investování ve FPT pro modelového klienta A (Kč) Likviditní fond: Investice 12000 Kč
1.1.2010-1.1.2011
1.1.2011-1.1.2012
1.1.2012-1.1.2013
Počáteční cena PL (Kč)
1,004
1,0125
1,0194
Konečná cena PL (Kč)
1,0125
1,0194
1,0236
Vstupní poplatek 0,1% (Kč)
12
12
12
Počet PL
11940,23904
11840
11759,85874
Cena všech PL-na konci (Kč)
12089,49199
12069,696
12037,39167
Zisk (Kč)
89,492
69,696
37,392
Daň 15% (Kč)
13,4238
10,4544
5,6088
Zisk-zdaněný (Kč)
76,068
59,242
31,783
Vyplacená částka po 1 roce (Kč)
12076,068
12059,242
12031,783
Zhodnocení %
0,6339
0,493683333
0,264858333
KB Peněžní trh-12000 Kč
1.1.2010-1.1.2011
1.1.2011-1.1.2012
1.1.2012-1.1.2013
počáteční cena PL
1,061
1,0654
1,0665
konečná cena PL
1,0654
1,0665
1,0707
vstupní poplatek 0,2%
24
24
24
počet PL
11287,46466
11240,84851
11229,25457
cena všech PL-na konci
12025,66484
11988,36493
12023,16287
zisk/ztráta
25,66484449
-11,63506664
23,1628692
daň
3,849726673
-
3,47443038
zisk-zdaněný
21,81511781
-
19,68843882
vyplacená částka po 1 roce
12021,81512
11988,36493
12019,68844
zhodnocení %
0,181792648
-0,096958889
0,164070323
Příloha č. 8: Výpočet naspořené částky po roce investování ve FPT pro modelového klienta B (Kč) Likviditní fond-42000 Kč
1.1.2010-1.1.2011
1.1.2011-1.1.2012
1.1.2012-1.1.2013
Počáteční cena PL (Kč)
1,004
1,0125
1,0194
Konečná cena PL (Kč)
1,0125
1,0194
1,0236
Vstupní poplatek 0,1% (Kč)
42
42
42
Počet PL
41790,83665
41440
41159,50559
Cena všech PL-na konci (Kč)
42313,22211
42243,936
42130,86992
Zisk (Kč)
313,2221116
243,936
130,8699235
Daň 15% (Kč)
46,98331673
36,5904
19,63048852
Zisk-zdaněný (Kč)
266,2387948
207,3456
111,239435
Vyplacená částka po 1 roce (Kč)
42266,23879
42207,3456
42111,23943
Zhodnocení %
0,633901892
0,49368
0,264855798
KB Peněžní trh-42000 Kč
1.1.2010-1.1.2011
1.1.2011-1.1.2012
1.1.2012-1.1.2013
Počáteční cena PL (Kč)
1,061
1,0654
1,0665
Konečná cena PL (Kč)
1,0654
1,0665
1,0707
Vstupní poplatek 0,1% (Kč)
84
84
84
Počet PL
39506,1263
39342,96978
39302,391
Cena všech PL-na konci (Kč)
42089,82696
41959,27727
42081,07004
Zisk (Kč)
89,8269557
-40,72273325
81,07004219
Daň 15% (Kč)
13,47404336
-
12,16050633
Zisk-zdaněný (Kč)
76,35291235
-
68,90953586
Vyplacená částka po 1 roce (Kč)
42076,35291
41959,27727
42068,90954
Zhodnocení %
0,181792648
-0,096958889
0,164070323
