Komparace užívání návykových látek na území České republiky a Spojených států amerických

Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Komparace užívání návykových látek na území České republiky a Spojených států amerických Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor:

Ing. Kristina Somerlíková, Ph.D.

Petra Doleželová

Brno 2013

Poděkování Dovoluji si poděkovat Ing. Kristině Somerlíkové, Ph.D. za odborné vedení, cenné připomínky, ochotu a pomoc při vypracování bakalářské práce.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala sama a použila jen prameny, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Brně dne 21. května 2013

_______________________

Abstract DOLEŽELOVÁ, P. Comparison of drug use in the Czech Republic and the United States of American, Brno, 2013. Bachelor Thesis. The Mendel University in Brno This bachelor thesis is about comparison of drug use in the Czech Republic and the United States of America and the overall analysis of the drug scene in these two different territories. On this basis, it identifies the differences in approaches and attitudes of young people towards drugs in the country, in small and large cities and large urban agglomerations. At first, the readers are introduced to the issue by defining the concepts of drug terminology and the interaction between surroundings and drug users are characterized. Consequently, the data obtained by the methods of sociological research from questionnaire evaluate and process them by applying relevant statistical methods.

Keywords illicit drugs, narcotics, The Czech Republic, The United States of America, country, city, social survey, statistic elaboration

Abstrakt DOLEŽELOVÁ, P. Komparace užívání návykových látek na území České republiky a Spojených států amerických. Brno, 2013. Bakalářská práce, Mendelova univerzita v Brně Bakalářská práce se zabývá srovnáním užívání návykových látek na území České republiky a Spojených států amerických a celkovou analýzou drogové scény v rámci těchto dvou různých teritorií. Na základě toho zjišťuje odlišnosti v přístupu a postoji mladých lidí k drogám na venkově, v malých a velkých městech a v rozsáhlých městských aglomeracích. Nejdříve uvádí čtenáře do problematiky prostřednictvím vymezení pojmů drogové terminologie a charakterizuje vzájemnou interakci mezi prostředím a uživateli návykových látek. Následně získává data pomocí metod sociologického výzkumu dotazníkovým šetřením, která vyhodnocuje a zpracovává s použitím statistických metod.

Klíčová slova návykové látky, drogy, Česká republika, Spojené státy americké, venkov, město, sociologický výzkum, statistické zpracování

Obsah

5

Obsah 1

Úvod

2

Cíl práce a metodika

3

Cíl práce ............................................................................................................ 10

2.2

Metodika ........................................................................................................... 10

Obecné informace k tématu

12

3.1

Základní pojmy ................................................................................................. 12

3.2

Charakteristika jednotlivých drog .................................................................... 13

3.2.1

Konopné látky .......................................................................................... 13

3.2.2

Halucinogeny ........................................................................................... 14

3.2.3

Stimulanty ................................................................................................ 15

3.2.4

Opiáty ....................................................................................................... 18

3.2.5

Žebříček drog podle jejich nebezpečnosti ................................................ 19

Interakce mezi prostředím a užíváním návykových látek ................................ 20

3.3.1

Užívaní návykových látek ve Spojených státech amerických ................. 20

3.3.2

Užívání návykových látek v České republice .......................................... 21

3.4

5

10

2.1

3.3

4

9

Profilace českého a amerického venkova a města ............................................ 22

Sociologický výzkum

23

4.1

Definice a význam sociologického výzkumu ................................................... 23

4.2

Základní pojmy v sociologickém výzkumu...................................................... 23

4.3

Druhy sociologického výzkumu ....................................................................... 24

4.4

Fáze sociologického výzkumu.......................................................................... 24

4.5

Metody sociologického výzkum ....................................................................... 25

Statistické zpracování

27

5.1

Základní statistické pojmy ................................................................................ 27

5.2

Proces statistického zkoumání .......................................................................... 27

5.3

Rozdělení četností............................................................................................. 28

5.4

Statistická závislost........................................................................................... 29

Obsah

6

7

6

5.4.1

Analýza kontingenční tabulky.................................................................. 29

5.4.2

Kontingenční koeficienty ......................................................................... 30

Vlastní práce

31

6.1

Zpracování výsledků dotazníkového šetření .................................................... 31

6.2

Identifikace zkoumaného vzorku – Spojené státy americké ............................ 31

6.3

Identifikace zkoumaného vzorku – Česká republika ........................................ 34

6.4

Komparace zjištěných dat ................................................................................. 38

6.5

Analýza závislostí ............................................................................................. 48

Závěr

54

Seznam literatury

56

Přílohy

60

Seznam obrázků

7

Seznam obrázků Obr. 1

Rozložení respondentů podle věku v procentech – USA .............................................31

Obr. 2

Rozložení respondentů podle ekonomické aktivity v procentech – USA.....................32

Obr. 3

Rozložení respondentů podle nejvyššího dosaženého vzdělání v procentech – USA ..32

Obr. 4

Rozdělení respondentů podle příjmu domácnosti v procentech – USA .......................33

Obr. 5

Rozložení respondentů podle velikosti obce v procentech – USA ..............................33

Obr. 6

Otázky týkající se rodinného prostředí v procentech – USA........................................34

Obr. 7

Rozložení respondentů podle věku v procentech – ČR ................................................35

Obr. 8

Rozložení respondentů podle ekonomické aktivity v procentech – ČR ......................35

Obr. 9

Rozložení respondentů podle nejvyššího dosaženého vzdělání v procentech – ČR .....36

Obr. 10 Rozdělení respondentů podle příjmu domácnosti v procentech – ČR .........................36 Obr. 11 Rozložení respondentů podle velikosti obce v procentech – ČR..................................37 Obr. 12 Otázky týkající se rodinného prostředí v procentech – ČR ..........................................37 Obr. 13 Rozložení respondentů podle toho zda užili drogu v procentech – komparace USA a ČR ..............................................................................................................................38 Obr. 14 Užití konkrétní drogy v procentech – komparace USA a ČR.......................................39 Obr. 15 Způsob aplikace drogy v procentech – komparace USA a ČR.....................................40 Obr. 16 Důvod užití drogy v procentech – komparace USA a ČR ............................................41 Obr. 17 Frekvence užívání drog v procentech – komparace USA a ČR....................................42 Obr. 18 Hodnocení zkušenosti s drogou v procentech - komparace USA a ČR.......................43 Obr. 19 Nejnávykovější droga dle respondentů v procentech – komparace USA a ČR ............44 Obr. 20 Nejškodlivější droga dle respondentů v procentech – komparace USA a ČR ..............45 Obr. 21 Nejméně škodlivé drogy dle respondentů v procentech – komparace USA a ČR........46 Obr. 22 Názor na špatnost drog v procentech – komparace USA a ČR ....................................47 Obr. 23 Názor na drogově závislé v procentech – komparace USA a ČR.................................47 Obr. 24 Užití návykových látek podle věku a pohlaví – USA...................................................49 Obr. 25 Užití návykových látek podle věku a pohlaví – ČR .....................................................49 Obr. 26 Závislost mezi užitím návykové látky a velikostí obce – USA ....................................50 Obr. 27 Závislost mezi užitím návykové látky a velikostí obce – ČR .......................................51 Obr. 28 Závislost úplnosti rodiny na užití drogy – USA ...........................................................52 Obr. 29 Závislost úplnosti rodiny na velikosti obce – USA ......................................................52

Seznam tabulek a použité zkratky

8

Seznam tabulek Tab. 1

Rozdělení četností v konkrétní otázce na frekvenci užití návykové látky ....................29

Použité zkratky USA

Spojené státy americké

ČR

Česká republika

EU

Evropská unie

CM

Crystal Meth (Pervitin)

Úvod

9

1 Úvod Užívání návykových látek je v celosvětovém měřítku čím dál častěji probíraným tématem. Na drogu, ať už v jakékoliv formě, můžeme narazit na každém rohu ve všech částech světa. Pod pojmem droga je možné si představit ledacos. Od kávy, čaje nebo alkoholu až po látky, které jsou v povědomí většiny lidí těmi nejobávanějšími, jako například heroin, kokain či pervitin. Droga v nejrůznějších podobách provázela člověka již od pradávna. Uváděla africké šamany do transu při kmenových rituálech, v Asii a na Blízkém východě byla součásti léčebných medikamentů a v Jižní Americe pomáhala domorodcům v zahánění únavy při práci. V určitém okamžiku se však užívání drog stálo závažným problémem. Spolu s celkovým pokrokem, který přichází koncem 19. století, začíná nová éra těchto látek. Vědci se je učí syntetizovat, vynalézají nové druhy a kombinace, zkoumají stav, který je možné si jejich prostřednictvím navodit a droga se dostává z laboratoří do světa obyčejných lidí. V průběhu minulého století zažívá několikrát „boom“. Nebezpečí je možné zaznamenat ve všech oblastech od sociálních, ekonomických, zdravotních po trestně právní. Začíná se hovořit o obětech drogové závislosti, o rizicích spojených s užíváním návykových látek a zároveň vzniká mnoho předsudků a mylných představ o droze jako takové. S příchodem různých módních vln, vlivem rozvoje taneční hudby a potřeby člověka odpoutat se od starostí všedního uspěchaného života, mnoho lidí přijímá užívání drog jako svůj životní styl, žije v komunitách, kde jsou drogy běžně užívány a snadno k dostání, a kde droga přestává být tabu. Otázkou zůstává, zda ještě existují místa, kam tento jev nepronikl v pravém slova smyslu. Doposud se dal za takovou oblast považovat venkov, vlivem města nedotčené území, daleko od negativních dopadů současné společnosti. Avšak v globálním měřítku nebyly drogy nikdy dostupnější než nyní, a tak přichází nový trend, kdy se droga rychle šíří z velkoměst do malých měst a na venkov a je možné se s ní setkat i tam, kde se dříve neobjevila. Dalším aspektem, jenž může ovlivnit, zda člověk drogu užije, jsou lidé z jeho okolí. Zásadní vliv může mít rodina a stejně tak parta přátel. V rozhodování samozřejmě hraje roli i samotný postoj k droze. Práce se bude zabývat tím, co vše člověka motivuje k užití drogy a jestli lze toto chování zobecnit, anebo je možné pozorovat odlišnosti v užívání drog v rámci různých teritorií.


10

2 Cíl práce a metodika 2.1

Cíl práce

Tato práce má za úkol zjistit, jakým způsobem a jestli vůbec ovlivňuje prostředí, ve kterém člověk žije, to zda drogu zkusí, v jakém věku se s drogou poprvé setká, zda u ní zůstane a bude ji užívat nadále či ne. Prostředím je myšlen charakter obce, jedná-li se o venkov, menší města, velká města či rozsáhlé městské aglomerace. Další otázkou je, jaké chování vykazují lidé v rámci užívání návykových látek na našem území a na území jiných států světa. Proto zde bude řešen i další problém, a to jestli je chování uživatelů návykových látek, především mladých lidí, na venkově a ve městě totožné u nás a v ostatních zemích, nebo se různí. Pro zjišťování této situace bude do kontrastu postavena Česká republika se Spojenými státy americkými. Důvodem výběru Spojených států je výrazná odlišnost v mnoha ohledech. Například v mentalitě, chování a zcela rozdílném žebříčku hodnot mládeže i dospělých této země. Také povaha venkova se ve Spojených státech a v Česku značně liší. Některá americká venkovská sídla leží v odlehlých končinách, daleko od větších měst, kam není přivedena autobusová ani železniční doprava. Z předchozího textu plyne hlavní cíl této bakalářské práce a tím je srovnávání odlišností užívání návykových látek na území České republiky a Spojených států amerických, zachycení přístupu mladých lidí k drogám na americkém a na českém venkově a celková analýza drogové scény v rámci těchto dvou různých teritorií.

2.2

Metodika

Práce je rozdělena na dvě části – teoretickou a praktickou. Aby bylo možné problematiku zcela pochopit, první kapitola teoretické části je věnována obecným informacím, vysvětlení základních pojmů a následnému vymezení jednotlivých drog. Zde bych chtěla upozornit, že se v práci zaměřuji pouze na nealkoholové a netabákové drogy. Alkohol a tabák svou povahou sice splňují kritéria, kterými by se dali zařadit mezi drogy, avšak jedná se o drogy legální a společností do jisté míry akceptovatelné a práce by tak získala zcela jiný rozměr. Z drog jsem vyčlenila ty nejznámější a nejhojněji užívané, jak u nás, tak ve Spojených státech. Nejdříve je uvedeno, co je to marihuana, která patří mezi konopné látky. Poté je popsán


11

nejpopulárnější halucinogen - droga LSD. Další podkapitola seznamuje čtenáře s nejvíce užívanými stimulanty – extází, MDMA, kokainem, pervitinem a Crystal Methem a poslední část se zabývá nejobávanější drogou, patřící do druhu opiátů, heroinem. Tyto drogy jsou v další podkapitole uspořádány do žebříčku podle jejich nebezpečí. Teoretická část dále pokračuje formulací vzájemné interakce mezi prostředím a uživateli drog, stručným popisem současného stavu užívání návykových látek v České republice a ve Spojených státech amerických a také profilací českého a amerického venkova a města. V posledních dvou kapitolách je definován sociologický výzkum a v návaznosti na to určení statistických metod pro jeho zpracování. V praktické části jsou vyhodnocovány a interpretovány zjištěné informace. Data byla získávána metodou sociologického výzkumu dotazníkovým šetřením, jak mezi respondenty z České republiky, tak ze Spojených států amerických. Pro tyto účely byly vytvořeny dvě verze dotazníku, jedna v českém a druhá v anglickém jazyce. Jejich plné znění je součástí této bakalářské práce v příloze č. 1 a č. 2. Anglická verze dotazníku byla konzultována s rodilým mluvčím, který žije v USA ve státě New York, tak aby byla srozumitelná pro tamní respondenty. Obě verze dotazníku byly umístěny a zveřejněny na serveru Umbrela – Mendelu a to od 7. 3. 2013 do 12. 4. 2013. V této době byly dotazníky publikovány a rozesílány prostřednictvím sociálních sítí a odpovědělo na ně 108 respondentů z USA a 115 respondentů z České republiky. V první části vlastní práce je charakterizován zkoumaný vzorek respondentů ze Spojených států a následně vzorek respondentů z České republiky. Je zde identifikováno rozdělení odpovídajících podle pohlaví, věku, nejvyšší dosaženého vzdělání, ekonomické aktivity a příjmu domácnosti. Pro lepší uchopení problematiky, jsou zde vyhodnoceny i otázky týkající se rodinného prostředí. Poté následuje komparace zaměřená na užívání návykových látek v rámci daných teritorií. Zde dochází ke srovnání toho, zda respondent někdy ve svém životě drogu užil, jakou konkrétní drogu a jakým způsobem, jestli v jejím užívání pokračuje a v jaké frekvenci, jaké důvody ho k droze přivedly, zda s ní má dobrou či špatnou zkušenost a jaké je jeho celkové povědomí o problematice drog. Poslední část zkoumá vzájemné závislosti proměnných, a to z hlediska věku, pohlaví, velikosti obce, rodinného prostředí a ekonomické aktivity.


12

3 Obecné informace k tématu 3.1

Základní pojmy

V rámci problematiky zabývající se drogami rozlišujeme mnoho termínů, které je nutno vysvětlit. Prvním a nejdůležitějším z nich je přímo pojem droga. Tento pojem je však těžké jednoznačně definovat. V minulosti zahrnoval suroviny rostlinného, živočišného i minerálního původu, které byly po úpravě používány jako léčiva. V současnosti je však spíše spojován s návykovými látkami a zejména pak s jejich zneužíváním. Droga tedy v tomto kontextu může být jak jedem, tak lékem (Launer, 2001). V návaznosti na to by bylo teoreticky možné drogy rozdělit na legální a ilegální. Podle zprávy Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti (2012) ale není tohle rozlišení příliš smysluplné. Je zde totiž nutné brát v úvahu, že do určitého věku je užívání některých látek zcela nelegální. Zjednodušeně tak lze mezi legální drogy řadit tabák, alkohol a léky a mezi nelegální například konopí, LSD, extázi, heroin, pervitin a další. Mimoto také existuje rozdělení na „měkké“ a „tvrdé“ drogy. Obecně se jako „tvrdé“ drogy označují kokain, heroin a pervitin, naopak konopí, extáze a LSD jsou řazeny k drogám „měkkým“. Toto dělení však závisí především na velikosti rizika závislosti na dané látce, a také na tom, jak přísně je trestáno její držení a užívání. To se však v jednotlivých státech značně liší. Zatímco v USA jsou tresty za držení heroinu, kokainu, LSD a extáze stejně přísné (ve většině států USA), u nás funguje jisté stupňování trestu podle tzv. „měkkosti“ či „tvrdosti“ drog. (Shapiro, 2005) Dalším důležitým výrazem v drogové terminologii je zneužívání. Podle Willse (2005) ke zneužívání drog dochází v okamžiku, kdy si jedinec pomocí psychoaktivních látek navozuje změny stavu mysli i tělesných schopností či pocit opojení a je si přitom současně vědom rizik a nežádoucích následků. K drogám neodmyslitelně patří pojem drogová závislost. Lze ji chápat jako silnou touhu po psychoaktivní látce, která vede k jejímu opakovanému užívání (Kolibáš, 1996). Rozlišujeme dva typy drogové závislosti a to fyzickou a psychickou. Fyzická závislost spočívá v přizpůsobení organismu na užívanou látku, která se tak stává součástí metabolismu a její vynechání vede ke vzniku abstinenčních příznaků. Psychická závislost je zvláštní ladění psychiky, které nutí


13

jedince k opakovanému užití látky. Uživatel tak činí proto, aby si navodil příjemný psychický stav nebo naopak zabránil vzniku nepříjemných pocitů a rozladění. (Borník, 2001)

3.2

Charakteristika jednotlivých drog

Zde budou charakterizovány jednotlivého drogy a rozděleny podle postaty a složení na konopné látky, halucinogeny, stimulanty a opiáty. Bude nastíněn jejich historický vývoj, jak v americkém tak evropském a českém kontextu. Mimo jiné bude také posuzován jejich okamžitý a dlouhodobý účinek, forma aplikace dopady na lidské zdraví, popřípadě rizika a trvalé následky.

3.2.1

Konopné látky

Marihuana Termínem marihuana jsou označovány šedo-zelené sušené a drcené květy s okvětními lístky rostliny konopí (Wills, 2005). Účinná látka v marihuaně se nazývá THC (tetrahydrocannabinol) a nejvíce ji nalezneme v neoplodněných samičích květech, které se odborně nazývají sinsemilla (Milovský a kol., 2008). Konopí roste v mírném pásmu celého světa, mimo jiné i u nás a v mnoha částech USA (Shapiro, 2005). Psychoaktivní konopí lze řadit mezi nejoblíbenější ze všech ilegálních drog. V Asii a na Blízkém východě sloužilo jako droga i lék již před několika tisíci lety (Iversen, 2006). Ve dvacátých letech minulého století začala být marihuana hojně užívána jakožto zábavní droga a to především černošskou komunitou, hudebníky, hazardními hráči a dalšími lidmi žijícími na okraji společnosti. V USA proto zahájili proti marihuaně odstrašující kampaň, kde ji vinili z brutálních vražd. I tak se marihuana „vynořila z ghetta“ a dostala se na bělošské univerzitní koleje a odtud se šířila do všech společenských vrstev. (Shapiro, 2005) Její boom v Evropě i jiných částech světa nastal v 60. letech minulého století, v období „lásky a míru“ (Goodyer, 2001). Na České drogové scéně se marihuana vyskytuje již velmi dlouho. Relativně často byla užívána i před listopadem 1989, ale v devadesátých letech došlo k výraznému vzestupu. (SANANIM, 2007) Pro marihuanu existuje mnoho slangových názvů jako ganja, tráva, hulení, zelí, skunk či dnes už méně populární marjánka (Milovský a kol., 2008).


14

Uživatelé látku nejčastěji konzumují kouřením ve formě cigarety (jointů) nebo v podobě různých dýmek. Inhalace je nejúčinnější a nejrychlejší cestou, jak THC dopravit do mozku. (Iversen, 2006) Pomalejší cesta je požití drogy perorálně, ať už samostatně nebo přidáním do nejrůznějších pokrmů. Látka může začít působit až po několika hodinách a je také těžké odhadnout dávku, což může v důsledku vést k nepříjemným pocitům a v některých případech až k halucinacím. (Tyler, 2000) Tím se dostáváme k účinkům marihuany. Z krátkodobého hlediska se projevují jako mírná euforie, ztráta zábran, pocit klidu a hloubavosti, chuť mluvit a hodně se smát. Po fyzické stránce dochází k červenání a skelnatosti očí, zhoršení motorické koordinace a zvýšené chuti k jídlu. (Goodyer, 2001) Dlouhodobé užívání ovlivňuje trvalou paměť, způsobuje také kolísání nálad, zpomalení životního rytmu spojené se ztrátou hodnot, menší zájem o zevnějšek, otupění citů a ztrátu zodpovědnosti (Borník, 2001). Marihuana však s sebou nese i mnohá zdravotní rizika. Časté vdechování marihuanového kouře v průběhu let může vést až k rakovině plic a horních partií dýchacích cest. (Shapiro, 2005) O fyzické závislosti projevující se abstinenčními příznaky u marihuany nelze mluvit v klasickém slova smyslu. S marihuanou spíše spojujeme závislost psychickou, která souvisí s celkovým životním stylem, trávením volného času a pohledem na svět dlouhodobých kuřáků. (SANANIM) Jsou známé i případy, kdy lidé užívají marihuanu tak často, že jsou pod jejím vlivem takřka neustále a mají pocit, že nemohou normálně fungovat, aniž by byli v psychickém stavu bez drogy (Shapiro, 2005).

3.2.2

Halucinogeny

Tato skupina drog, ať už v přírodní nebo syntetické podobě, je charakteristická svým základním efektem. Po požití dochází k výrazným změnám psychiky, projevující se zrakovými a sluchovými halucinacemi, hrůznými vjemy, nevypočitatelností chování nebo deformací předmětů, času a prostoru. (Borník, 2001)

LSD LSD, neboli diethylamid kyseliny d-lysergové, patří mezi nejznámější halucinogenní drogy. Poprvé byla objevena v roce 1938 švýcarským chemikem Albertem Hofmannem při pokusech


15

o získání nové terapeutické drogy. Hofmann nejdříve zkusil drogu na sobě, a aniž by věděl, co ho čeká, zažil historicky první „trip“. (Shapiro, 2005) LSD si následně našlo velkou oblibu a to především mezi mládeží a ve vědeckých a uměleckých kruzích. Začalo se průmyslově vyrábět i u nás a rovněž se s ním prováděly experimenty. Kvůli velkému riziku a nevyzpytatelným účinkům však tyto pokusy byly ukončeny. (Borník, 2001) V dnešní době má LSD (známé také jako trip, tripík, papírek nebo sluníčko) formu malých čtverečků papíru, který vypadá jako sací papír, většinou s nějakým barevným potiskem, například s postavičkami z komiksů. (Goodyer, 2001) LSD je neuvěřitelně silná droga. 2500 dávek váží stejně jako poštovní známka. „Trip“ začíná přibližně do hodiny po spolknutí drogy a může odeznít až po dvanácti hodinách. (Shapiro, 2005) Somaticky se nástup intoxikace projevuje pocity závratě nevolnosti, rozšířenými zornicemi, stoupajícím krevním tlakem a pocením. Z hlediska psychiky se mění prožívání emocí, jakmile je „trip“ v plném proudu nedá se zastavit, i když může být provázen velmi nepříjemnými pocity úzkosti. Časté bývají i obavy ze ztráty duševního zdraví. (SANANIM, 2007) LSD má více než na tělo vliv na psychiku. Návykovost, ať už fyzickou či psychickou však takřka nezpůsobuje (Goodyer, 2001). Jeho riziko však nevyplývá ze závislosti, ale z nekontrolovatelnosti chování pod vlivem drogy. Pokud se stav po užití LSD projeví v podobě tzv. „bad tripu“ špatného stavu, pak by měl být člověk dobře hlídán, aby neublížil sobě nebo ostatním (Illes, 2002). Mluví se i o případech, kdy byli lidé na LSD tak zmatení a dezorientovaní, že měli pocit, že umí létat a vyskakovali z oken (Iversen, 2006).

3.2.3

Stimulanty

Stimulační látky nebo také psychomotorické stimulanty se užívají k odstranění únavy a k celkovému tělesnému a duševnímu povzbuzení. Svou chemickou různorodostí mohou vyvolat odlišnou stimulaci organismu od pocitu svěžesti až po nekontrolovatelné vzrušení. (Borník, 2001)

Extáze - MDMA Chemický název extáze je 3,4 metylendioxymetamfetamin, z čehož plyne zkratka MDMA. Extáze (jinak označovaná také jako E, éčko, koláč, XTC, M&M) patří mezi halucinogenní


16

amfetaminy, jelikož se její účinky podobají směsi LSD a amfetaminu a to i přesto, že extáze je v normálních dávkách halucinogenní jen zřídkakdy. (Shapiro, 2005) MDMA se objevilo již v roce 1912 v německé farmaceutické společnosti E Merck a pravděpodobně mělo být vyráběno jako lék k potlačení chuti k jídlu. V tomto období však droga unikla zájmu a za skutečného objevitele extáze je označován americký výzkumník Alexander Shulgin. (Push, Silcott, 2003) Díky němu se droga v 70. letech dostala i do ulic a vysloužila si přezdívku „droga lásky“. V USA byla extáze, až do federálního zákazu v roce 1985, volně k dostání v klubech. (Shapiro, 2005). I tak se MDMA v průběhu 90. let masově rozšířilo, jak na drogové scéně v USA, tak v Evropě. V současnosti je droga dostupná téměř v každém tanečním klubu a to především mezi vyznavači elektronické hudby. (SANANIM, 2007) Čisté MDMA vypadá jako krystalický prášek a v této podobě se začíná prodávat čím dál častěji. Stále však přetrvává více známá forma lisovaných tablet, zpravidla označených různým symbolem (Push, Silcott, 2003). Extáze na člověka působí pomocí dvou chemických látek. První je serotonin, který navozuje pocit štěstí a pohody a druhou látkou je dopamin, který kromě ovlivnění nálady způsobuje ztrátu kontroly nad svalstvem. Tělo uživatele pak na látku reaguje drkotáním zubů, ztuhlými čelistmi či výrazným bušením srdce. (Goodyer, 2001) Psychický účinek extáze se projevuje zhruba 60 minut po aplikaci a trvá až 6 hodin. Člověk pod vlivem extáze zpravidla vnímá intenzivněji vzájemné doteky, hudbu, pociťuje uspokojení ze sebe sama, cítí se emocionálně spřízněný s ostatními a celý stav je doprovázen pocitem empatie a náhlého pochopení. (Push, Silcott, 2003) Extáze je považována spíše za drogu s mírným účinkem na organismus, a tudíž k rozvoji fyzické závislosti téměř nedochází. Stejně jako u jiných drog se stimulačním účinkem se však může u uživatelů vyvinout silná psychická závislost (SANANIM, 2007). I extáze však může zabíjet. Stává se nebezpečnou v okamžiku, kdy jedinec v důsledku výdeje energie, především při tanci, ztrácí tělesné tekutiny pocením, přičemž tyto tekutiny nejsou nijak doplňovány. Následně tak vyvolává akutní dehydrataci, což se již mnohým stalo osudným (Illes, 2002).


17

Kokain Kokain (znám také pod slangovými názvy jako koks, sníh, kokos či lajna) je stimulační látka, která je vyráběna z rostliny zvané koka. Stejně jako extáze výrazně podporuje produkci serotoninu a dopaminu v mozku (Goodyer, 2001). Historie kokainu sahá až do časů 2 500 let př. n. l., kdy listy koky žvýkali domorodci Jižní Ameriky, aby zahnali únavu při práci. Kolem poloviny devatenáctého století se stal kokain hlavní součástí mnoha medikamentů a jeho velkým zastáncem při léčbě byl i Sigmund Freud. Roku 1914 začíná být droga ostře sledována, neboť se stává motivem ústředních drogových hollywoodských skandálů. V šedesátých letech se ztrácí z výsluní, jelikož legální zdroje kokainu vysychají. V osmdesátých letech se v USA kokain opět dostává na scénu a získává nálepku „zlatá droga“. Vzápětí však přichází v podobě cracku (kuřácká, levnější verze drogy) a od „bílého“ bohatství přechází k „černé“ chudobě a násilí. (Shapiro, 2005) V České republice je užívání kokainu nejspíše vzhledem k dominantnímu postavení pervitinu a vysoké ceně stále spíše jen okrajové (SANANIM, 2007). Kokain je znám v podobě krystalického bílého prášků, který se buďto šňupe, nebo se z něj dělá roztok, který se pak užívá injekčně. Jak již bylo zmíněno kokain lze také kouřit jako crack. (Shapiro, 2005) Droga téměř ihned po aplikaci navozuje příjemné tělesné pocity, příval náhlé euforie a energie, pocit souznění a svěžesti. Uživatelé se stávají výřečnými, veselými, nemají pocit hladu ani únavy a také se u nich zvyšuje sexuální apetit. Kokain začíná na člověka působit do patnácti minut a po čtyřiceti minutách odeznívá (Shapiro, 2005). Pro udržení stavu je tak nutné neustále látku doplňovat, což nejen vede k silné závislosti, ale zároveň je to také finančně náročné (Illes, 2002). Závislost na kokainu a stejně tak na crack-kokainu se vyvíjí velmi rychle a projevuje se jak po fyzické tak po psychické stránce. Objevuje se zácpa, bolest v krku, záchvaty křečí, problémy s pamětí, pocity deprese a paranoie, které mohou vyústit až v pokusy o sebevraždu. (Borník, 2001)

Metamfetamin – pervitin, Crystal Meth Metamfetamin je souhrnné označení pro deriváty amfetaminu a pro svou podobnost a povahu sem lze zařadit jak pervitin, tak Crystal Meth. Zatímco pod názvem Crystal Meth se droga objevuje v USA až poslední dobou, v Česku je droga známá už řádku let.


18

Jako první drogu syntetizoval v roce 1919 japonský chemik Akiro Ogata. Ve druhé světové válce byla masově užívána japonskými a německými vojáky, aby odbourala pud sebezáchovy a strach. (Shapiro, 2005) V Japonsku pak zůstaly plné sklady metamfetaminu a od té doby se droga na Dálném východě drží. Z Dálného východu se metamfetamin pravděpodobně dostal do Kalifornie, odkud se v posledních desetiletích rozšířil po celých Spojených státech. Evropou se droga šířila již o něco dříve. S největším ohlasem se setkala v České republice, když se ji Češi naučili jednoduše a levně vyrábět. Česko se tak stalo pervitinovou velmocí. (Zbořil, 2012) U nás je slangově droga nazývána píkem, peřím, perníkem, jinde ji říkají crystal, Crystal Meth, ice, MC nebo speed. Lze ji užít jak šňupáním v podobě bílého, někdy mírně do žluta zbarveného prášku, tak kouřením či nitrožilní aplikací. (Shapiro, 2005) Účinkuje poměrně dlouho téměř 8 – 10 hodin. Po odeznění dochází k úplnému vyčerpání organismu a přichází nepříjemný stav tzv. „dojezd“. (SANANIM, 2007) Jakmile je člověk pod vlivem drogy, získává pocit nebývalého sebevědomí spojeného s pocitem euforie a empatie. Metamfetamin urychluje tok myšlenek, zvyšuje pozornost, soustředěnost a rozhodnost. (Hájný, 2001) Způsobuje také motorický neklid, projevující se zvláštními pohyby těla, křečí a rozšířenými zornicemi. (SANANIM, 2007) Při dlouhodobém užívání člověk začíná žít v jiné realitě. Nejdříve přestává důvěřovat svému okolí, později propadá silné paranoie. Stav je nápadně podobný schizofrenii, uživatel trpí přeludy, kterým silně věří. (Illes, 2002) Na metamfetaminu primárně nevzniká fyzická závislost. O to horší je závislost psychická. „Dojezdové“ stavy mohou být pro některé natolik nepříjemné, že je řeší další a další dávkou. Tím pádem se mohou stát součástí nekonečného kolotoče a je velmi těžké najít cestu ven. (Shapiro, 2005)

3.2.4

Opiáty

Heroin Heroin, je syntetickým derivátem morfinu, což je velmi účinný přírodní lék získávaný z opiového máku. Heroin byl původně používán jako lék proti závislosti na morfinu, než se přišlo na to, že vytváří daleko hlubší a vážnější návyk než morfin. (Borník 2001)


19

Drogu poprvé vyrobil v roce 1874 anglický chemik Alder Wright. Objev však odložil a později jej získala německá farmaceutická firma Bayer. Firma nejdříve drogu uvedla na trh jako lék, ale po několika letech na nátlak lékařů a lékárníku ukončila její výrobu. V USA byl heroin jednou z prvních regulovaných drog nejstarším protidrogovým zákonem. I tak se zde užívání v 60. a 70. letech rozmohlo, především v sociálně a ekonomicky zanedbaných oblastech. (Shapiro, 2005) Do Česka se heroin dostal ve větším rozsahu až po roce 1989. Nejvýrazněji se začal objevovat v roce 1993 a v roce 1996 se stal v některých regionech nejčastěji užívanou drogou. (SANANIM, 2007) Heroin (známý také jako háčko nebo herák) má podobu bílého až nahnědlého hrudkového prášku. Dá se kouřit, šňupat, polykat a vstřikovat injekcí, což je nejčastěji používaný způsob. (Hájný, 2001) Heroin vyvolává stejně jako ostatní výše popsané drogy euforii. Ta ale v případě heroinu není spojena s aktivitou a povzbuzením. Má naopak spíše tlumivý charakter, člověk se dostává do svého „vlastního světa“, není výřečný, je však spokojený a uvolněný. (Goodyer, 2001) Heroin je považován za nejvíce návykovou a nejnebezpečnější drogu vůbec. Způsobuje silnou fyzickou i psychickou závislost. Dávky musí být neustále zvyšovány a pro uspokojení denní potřeby narkomani musí vynaložit finanční částku až 5000 Kč! Pokud se heroinista, jak se uživatelům heroinu říká, rozhodne abstinovat, musí se potýkat se zvracením, průjmem, pocením a samozřejmě se silnou depresí. (Borník, 2001) Vzhledem k tomu, že se heroin dostává na trh značně nekvalitní, je častou příčinou předávkování. Dalším závažným problémem je půjčování injekčních stříkaček, což má za následek šíření viru HIV. (Illes, 2002) Pro většinu lidí se tak životní styl heroinistů, který vypadá jako každodenní plahočení od bídy k úpadku provázené neustálým rizikem smrti, zdá být nepochopitelný. Avšak pro člověka bez zaměstnání, rodiny a blízkých přátel může heroin být jediným východiskem a dokonce do jejich životů zavést jistý řád. (Shapiro, 2005)

3.2.5

Žebříček drog podle jejich nebezpečnosti

V dokumentu BBS 20 most dangerous drugs (2007) vědci sestavili žebříček dvaceti nejnebezpečnějších drog. Pořadí drog bylo určováno na základě tří kriterií a těmi jsou závislost, nebezpečí pro uživatele (tím je myšleno v nejhorším případě i úmrtí) a dopad na společenské


20

vazby. Dokument se snaží pomocí faktů a důkazů o jisté bourání doposud zažitých předsudků. Vědci zde řadí na osmnácté místo MDMA – extázi a označuje ji dle výše zmíněných hledisek za jednu z nejméně nebezpečných drog. Na čtrnáctém místě je LSD. Jedenácté místo obsazuje marihuana. Následují drogy, které zaujímají přední příčky – metamfetamin čtvrté místo, kokain druhé místo a nejhůře hodnocená droga, která se umístila na prvním místě, je heroin.

3.3

Interakce mezi prostředím a užíváním návykových látek

Rozšíření užívání návykových látek v populaci je pokládáno za jeden ze zásadních globálních problémů současné společnosti. (EMCDDA, 2012) Nadměrné užívání legálních i ilegálních drog představuje pro jednotlivce, komunity, regiony i národy řadu výrazných rizik od zdravotních, sociálních po ekonomické a trestně právní. Při určování charakteru a rozsahu tak závažného problému, kterým užívání návykových látek je, je tedy nutné zohlednit sociální, demografické, kulturní a ekonomické podmínky, v nichž lidé žijí. (Lejčková, Mravčík, Radimecký, 2004) U lidí žijících v oblastech s vysokou nezaměstnaností, vzdělaností, nevyhovujícími podmínkami k bydlení či vysokou kriminalitou jsou sklony k užívání návykových látek obecně vyšší. Také u dětí vyrůstajících v nefunkčních rodinách, či v rodinách, kde jsou jeden nebo oba rodiče závislí, se zvyšuje pravděpodobnost, že se dítě k droze dostane. (EMCDDA, 2012)

3.3.1

Užívaní návykových látek ve Spojených státech amerických

Užívání návykových látek v USA značně zasahuje do všech společenských odvětví. Má vliv na ekonomiku, zdravotnictví, systém trestního soudnictví a především ohrožuje budoucnost mladých lidí této země. (Office of National Drug Control Policy, 2013) Podle Federální Meziresortní pracovní skupiny pro drogově ohrožené děti (2010) jsou v USA drogou nejohroženější osoby mladší osmnáct let, které jsou vystaveny prostředí, kde jsou k volně dispozici léky na předpis nebo drogy. Zpravidla jsou to zanedbávané děti, děti se zkušeností se sexuálním zneužíváním, děti, jejichž rodiče užívají návykové látky a jsou na nich závislí. I přes řadu přetrvávajících problémů, celkové užívání drog ve Spojených státech za posledních třicet let podstatně kleslo. Zásluhy na tomto poklesu lze přisuzovat strategii boje proti drogám, ve které nadále pokračuje i Obamova politika. Ta ji podpořila více jak 10 miliardami dolarů. Strategie se zaměřuje především na protidrogovou výchovu mládeže a zkvalitnění péče o drogově závislé.


21

V USA je stále nejhojněji užívanou drogou marihuana. I přes celkový pokles užívání návykových látek, počet uživatelů marihuany neustále roste napříč všemi věkovými kategoriemi a společenskými skupinami obyvatel. (Office of National Drug Control Policy, 2013) Paradoxem je, že ve dvou státech, Coloradu a Washingtonu, byla marihuana referendem legalizována pro rekreační účely a v sedmnácti dalších státech je marihuana legální pro účely léčebné. (Zemanová, 2012) Dalším problémem je rostoucí užívání drogy Meth (v ČR pervitin), která je v USA označována jako jedna z nejnebezpečnějších. Droga se ve Spojených státech rozšířila až v posledních deseti letech. Ohroženou skupinou jsou lidé ve věku 18 - 34 let. V roce 2007 proto vznikla Anti-Meth kampaň, která je propagována prostřednictvím televizních, radiových a tiskových reklam v nejvíce zasažených oblastech. Většina států nebere problematiku užívání návykových látek na lehkou váhu, a proto přijala právní předpisy, které jsou zaměřeny především na ochranu mladistvých. Ta zahrnuje mimo jiné také nařízení ohlašování závislosti soudu. (Office of National Drug Control Policy, 2013)

3.3.2

Užívání návykových látek v České republice

V České republice je taktéž nejhojněji rekreačně užívanou drogou marihuana a nedávno zde došlo k její legalizaci pro léčebné účely. Česko je dlouhodobě na prvním místě v míře jejího užívání mezi mladými lidmi (15-34 let) v rámci EU. (EMCDDA, 2012) Podle prestižní americké agentury Bloomberg (2012), která sestavila žebříček nejrůznějších negativních jevů, Česká republika dokonce zaujímá celosvětově první místo v její konzumaci a na druhém místě se umísťuje v užívání extáze. ČR se také vymyká evropskému kontextu co do počtu uživatelů metamfetaminu, u nás zvaném pervitin. Také nezákonná výroba metamfetaminu je soustředěna do ČR a je zde tak možné zaznamenat nejvyšší počet varen, tzv. „kuchyňských laboratoří“. (EMCDDA, 2012) Pokud by byl brán v úvahu počet obyvatel obou zemí, pak výdaje z veřejného rozpočtu na protidrogovou politiku jsou České republice v přepočtu desetkrát nižší než ve Spojených státech. (DiS, 2013) I přese vše zmíněné je obecná míra užívání návykových látek, dle výroční zprávy ve věcech drog (2012), z dlouhodobějšího hlediska stabilní a mezi mládeží dokonce klesající. To dokazuje i fakt, že se snižuje počet školáků, kteří mají zkušenost s marihuanou. (Marešová, 2013)


3.4

22

Profilace českého a amerického venkova a města

Lze rozlišit dva typy sídel, města a vesnice, přičemž každé z těchto označení se pojí jak k velikosti sídla, tak ke způsobu života v něm. Členění obcí se ve Spojených státech amerických a v České republice liší. V USA je za nejmenší sídelní útvar považována samota, která je označována názvem hamlet. Jedná se o velmi odlehlé oblasti vzdálené od větších měst. Osady, vesnice a městečka se pak pojí s názvem village. Města, ať už malá či větší, lze pojmenovat termínem town. City je výraz, který lze v českém jazyce charakterizovat jako velkoměsto, přičemž velikost musí být zdůrazněná, neboť se může jednat i o města s několika miliony obyvatel. V České republice lze odstupňovat pojmenování obcí dle velikostí od nejmenší – vesnice, městys, po větší – město a největší – velkoměsto. (Holubec, 2010)


23

4 Sociologický výzkum 4.1

Definice a význam sociologického výzkumu

Surynek (2006) vymezuje sociologický výzkum jako cílevědomé, systematické a organizované získávání, zpracování a interpretace informací o sociální dimenzi objektivní reality. Primárním cílem sociologického výzkumu je shromáždění dat a údajů o společnosti, lidském chování, názorech, postojích a mínění lidí. Sociologický výzkum probíhá s využitím sociologických a psychologických technik (například pozorování, dotazování, rozhovorů) a je zaměřen na konkrétní, předem zvolený vzorek populace. (Urban, 2011)

4.2

Základní pojmy v sociologickém výzkumu

Hypotéza Podle Veselé (2000) hypotézu v sociologickém výzkumu chápeme jako podmíněný výrok (předběžnou domněnku), která tvoří přechod od poznaného k nepoznanému. Hypotéza nemůže být pouhou improvizací, ale vždy má být výsledkem nějakého předchozího systematického poznávání již existujících skutečností (Surynek a kol., 2001).

Respondent Urban (2011) definuje respondenta jako účastníka sociologického výzkumu, který odpovídá na kladené otázky v rozhovoru nebo prostřednictvím dotazníku.

Korelace Jde o vztah mezi dvěma soubory jevů nebo proměnnými. Proměnná je jakákoliv hodnota, v níž se jedinci nebo skupiny liší. Zahrnuje například věk, rozdíly v příjmech, míru kriminality a rozdíly mezi společenskými třídami. (Giddens, 1999)

Statistická metoda Pro zpracování sociologického výzkumu je možné použít několik metod. V této práci bude použita metoda statistická. Podle Urbana (2011) jde o cílevědomé využívání hromadných empirických dat pro zachycení určitých vývojových tendencí, k určení společenských zákonitostí, k popisu těchto zákonitostí a zjištění závislostí mezi sociálními jevy.


4.3

24

Druhy sociologického výzkumu

Sociologický výzkum používá mnoho metod a technik, které lze rozdělit do dvou základních skupin. Ty jsou označovány jako kvantitativní a kvalitativní.

Kvantitativní výzkum Výběrový soubor, ve kterém tento druh výzkumu probíhá, čítá v řádu stovek až tisíce respondentů. Důraz je především kladen na reprezentativnost výběrového souboru. Kvantitativní výzkum se snaží vypovídat o tom, jak je v dané části populace zastoupen nějaký znak nebo postoj. Nejčastěji užívanou technikou je dotazníkové šetření a v metodologii je využíváno metod statistiky. (Urban, 2011) V této práci bude využito metod a technik právě kvantitativního výzkumu.

Kvalitativní výzkum Výběrový soubor je daleko méně početný než u předchozího druhu výzkumu. Počet respondentů se pohybuje okolo deseti. Výzkum je zaměřen na intenzivní šetření zabývající se vysvětlením motivace, potřeb, pocitů, přání a názorů odpovídajících. Odpovídá na otázky „proč?“ a „jak?“. Nejčastěji užívanými technikami jsou hloubkové rozhovory, obsahové analýzy dokumentů a brainstorming. (Urban, 2011)

4.4

Fáze sociologického výzkumu

Přípravná fáze Jedná se o nedůležitější a nejnáročnější část sociologického výzkumu, která spočívá v provedení teoretické analýzy zkoumaného problému. Chyby v této etapě nelze napravit ani eliminovat. Výsledkem přípravné fáze je tzv. „úvodní studie“. (Veselá, 2000) V ní je zahrnuto několik podstatných kroků – formulace cíle, stanovení hypotéz, vymezení objektu a předmětu výzkumu, stanovení zkoumaného vzorku, určení místa a času realizace výzkumu, vytvoření časového harmonogramu a určení nástroje pro získání empirického materiálů (Nový, Surynek a kol., 2006).

Realizační fáze V této fázi jde o přípravu výzkumného terénu a samotný sběr dat. Realizační etapu provází řada problémů souvisejících právě se získáváním informací od respondentů. Je nutné je dostatečně motivovat, tak aby odpovídali co nejpravdivěji a nedošlo ke znehodnocení či zkreslení


25

výsledků. Stejně tak je nutné motivovat tazatele (jedná-li se o laiky) a důkladně jim vysvětlit postup sběru dat. Vše musí být koordinováno, organizováno a řízeno tak, aby bylo možné získat relevantní údaje. (Nový, Surynek a kol., 2006)

Fáze zpracování výsledku a jejich interpretace Do této fáze spadá třídění získaných empirických dat, zjištění vnitřních souvislostí, jejich zobecnění a konfrontace s výchozími hypotézami (Veselá, 2000). Nejprve jsou tedy zpracována data v závislosti na tom, zda se jedná o kvantitativní nebo kvalitativní průzkum. Dále jsou data interpretována vytvářením sociologických a psychologických popisů a propojování empirických výsledků s příslušnými teoretickými koncepcemi. Výsledkem této fáze je pak závěrečná zpráva zahrnující výsledky výzkumu, použité metody, popřípadě doporučení a návrhy na opatření. (Surynek a kol., 2001)

4.5

Metody sociologického výzkum

Dotazování Metoda dotazování je použita ke zjišťování individuálních výpovědí nebo hromadných údajů o sociálních jevech prostřednictvím informací ze subjektivního světa lidí. Subjektivnost výpovědí člověka však může vést k značnému zkreslení, a pokud je tato metoda použita je nutné minimalizovat nedostatky, tak aby byly získané informace co nejobjektivnější. (Nový, Surynek a kol., 2006) Používanými technikami dotazování jsou anketa, dotazník a rozhovor. Anketa slouží k rychlému průzkumu trhu či veřejného mínění (Urban, 2011). Dotazník je podle Veselé (2000) soubor záměrných otázek, sledujících poznání zcela určitých jevů v určitém souboru osob. Lze jej použít jako měrný prostředek ke zkoumání postojů, názorů a motivů rozhodování lidí. Respondent odpovídá písemně a je tak možné v dotazníku volit složitější otázky i možnost širší škály odpovědi. Nový, Surynek a kol., (2006) uvádí, že právě složitost může vést k nepochopení otázek ze strany respondenta. Tento problém odpadá, je-li použito techniky rozhovoru. Zvyšuje se i stupeň návratnosti. Na druhou stranu však u rozhovoru dochází k jisté ztrátě „intimity“ a výpovědi mohou být zavádějící.

Pozorování Pozorování zachycuje především chování lidí v určitých situacích, reakce lidí na nejrůznější podněty a změny těchto podnětů, interakci člověka s druhými lidmi i s daným prostředím (Surynek a kol., 2001). Existují různé druhy pozorování a to strukturované a nestrukturované,


26

zúčastněné a nezúčastněné, skryté a zjevné, přímé a nepřímé, laboratorní a terénní. Pozorování lze zachytit pomocí různých technických prostředků, například písemným záznamem, magnetofonovým záznamem, fotografií, videokamerou. (Veselá, 2000)

Experiment Podle Giddense (1999) může být experiment definován jako pokus sloužící k prověření vzájemného vlivu jedné nebo více proměnných v rámci uměle vytvořených podmínek. Giddens (1999) dále uvádí, že v oblasti sociologie je využití experimentu velmi omezené na rozdíl od přírodních věd. Do laboratorních podmínek je možné přivést jen malé skupiny lidí a navíc lidé v těchto skupinkách vědí, že jsou sledováni a mohou se začít chovat jinak než obvykle.

Analýza věcných skutečností Tato metoda je využívána především z důvodu její vysoké věrohodnosti a objektivity. V případě aplikace této metody jsou zkoumány dokumentární prameny. Dokumentem je jakýkoliv způsob zachycení

informace

na

hmotném

médiu,

například

v tištěné

či

psané

podobě,

na magnetofonových a filmových páscích či fotografiích. (Nový, Surynek a kol., 2006)


27

5 Statistické zpracování 5.1

Základní statistické pojmy

Jestliže jsou data zpracovávána v rámci statistického procesu, je nutné vymezit základní pojmy, se kterými statistika pracuje. Statistické jednoty jsou elementární prvky, na kterých jsou zkoumány vlastnosti, které je možné pozorovat u velkého počtu jedinců. (Klímek, 2003) Statistické jednotky jsou nositeli určitých vlastností, důležitých z hlediska statistického zkoumání. Tyto vlastnosti lze charakterizovat jako statistické znaky. (Kožišek, 2006) Statistické znaky lze členit na číselné a slovní. Číselné znaky lze klasifikovat jako měřitelné a pořadové a jedná se o veličiny, které vykazují číselné hodnoty. Slovní znaky vykazují dvě nebo více slovně vyjádřených obměn. (Minařík, 2009) Statistický soubor je pak souhrn všech statistických jednotek, které jsou předmětem zkoumání. Počet jednotek statistického souboru je nazýván rozsah souboru. Cílem statistického zkoumání je poznání některých proměnlivých vlastností základního souboru – populace. Ze základního souboru, lze pak určitým způsobem vybrat jistý počet jednotek, které tvoří výběrový soubor. Výběrový soubor by měl představovat (reprezentovat) nejlepší výběr populace, neboť poznané vlastnosti výběrového souboru lze přisuzovat základnímu souboru (populaci). (Klímek, 2003)

5.2

Proces statistického zkoumání

Proces statistického zkoumání lze rozdělit do několika etap. První fází je statistické zjišťování dat (šetření), druhá fáze se zabývá statistickým zpracováním těchto zjištěných dat a poslední fáze se věnuje statistické analýze (vyhodnocování dat). (Hindls, Hronová. Seger, Fisher, 2006)

Statistické zjišťování Předmět statistického zjišťování je dán souborem statistických jednotek, na kterých jsou zjišťovány údaje potřebné ke statistickému zkoumání. V této fázi musí být brán zřetel na srovnatelnost údajů a zároveň na kontrolu získaných údajů (Kožíšek, 2006).


28

Zpracování statistických údajů Výsledkem statistického zjišťování je značné množství číselných údajů, které je nutné setřídit. Třídění je proces, kdy jsou jednotky souboru rozděleny do jednotlivých skupin, tak aby nejlépe vynikly charakteristické vlastnosti zkoumaných jevů. (Hindls, Hronová. Seger, Fisher, 2006)

Statistická analýza Hlavním úkolem v této etapě je hledat a zjišťovat pravidelnosti a zákonitosti zkoumaných jevů a charakterizovat vztahy, souvislosti a závislosti mezi zkoumanými jevy. (Kožíšek, 2006)

5.3

Rozdělení četností

V rámci etapy statistického zkoumání, zpracování statistických dat, dochází k již zmíněnému třídění. Pokud je třídění prováděno pouze podle obměn jednoho kvantitativního statistického znaku (jedné vlastnosti) jedná se o jednostupňové třídění. V tomto případě jsou údaje uspořádány do rostoucí posloupnosti a ke každé variantě znaku je přiřazen počet příslušných statistických jednotek, které se nazývají četnosti. (Hindls, Hronová. Seger, Fisher, 2006) Tabulka, která vzniká v rámci takového třídění, se nazývá tabulka rozdělení četností. Ta může zachycovat, jak číselné, tak slovní znaky. U číselných znaků jde o skupinové (intervalové) třídění u slovních znaků se jedná o třídění prosté. (Minařík, 2000) V tabulkách rozdělení četností jsou zachyceny četnosti absolutní, relativní a kumulativní. Absolutní četnost je značena jako ni (počet případů). Relativní četnost, která je značena pi, lze získat podílem jednotlivých absolutních četností k celkovému rozsahu souboru, což znázorňuje následující vzorec. (Hindls, Hronová. Seger, Fisher, 2006)

pi

ni k

ni i 1

Kumulativní četnosti, (absolutní kni nebo relativní kpi) vznikají kumulací – součtem, tedy postupným načítáním absolutních nebo relativních četností za jednotlivé varianty - kni = nebo kpi =

ni

pi. (Minařík, 2009) Následující tabulka znázorňuje rozdělení četností na

konkrétním případě. Použitá data byla získána prostřednictvím dotazníkového šetření v rámci této bakalářské práce. Četnosti se týkají odpovědí respondentů ze Spojených států amerických na otázku frekvence užití návykové látky.


29

Tab. 1 Rozdělení četností v konkrétní otázce na frekvenci užití návykové látky (Zdroj: Vlastní návrh)

Varianta

Četnost

Kumulativní četnost

absolutní ni

relativní pi

absolutní kni

relativní kpi

Never

50

46%

50

46%

Once in life

6

6%

56

52%

Once every six months

14

13%

70

65%

Once month

11

10%

81

75%

Every weekend

15

14%

96

89%

Every day

12

11%

108

100%

Celkem

108

100%

x

x

5.4

Statistická závislost

Informace o průběhu závislosti dvou proměnných znaků, lze získat tak, že jsou uspořádány do dvourozměrných tabulek. (Klímek, 2003) V případě třídění slovních proměnných jde o kontingenční tabulku, pokud jde o třídění numerických proměnných pak je tabulka nazývána jako korelační. (Hindls, Hronová, Novák, 2000)

5.4.1

Analýza kontingenční tabulky

Podle Minaříka (2000) lze kontingenční tabulku sestavit na základě kombinačního třídění dvojice slovních znaků, z nichž alespoň jeden je znak množný. První znak, jehož podmíněná rozdělení četností jsou v jednotlivých sloupcích kontingenční tabulky, nabývá obměn 1, 2… r, kde r je počet řádků kontingenční tabulky. Druhý znak, jehož podmíněná rozdělení četností jsou v řádcích kontingenční tabulky, nabývá obměn 1,2…s, kde s je počet sloupců kontingenční tabulky. Nepodmíněné četnosti prvního znaku v posledním sloupci, lze označit jako ni a nepodmíněné četnosti druhého znaku v posledním řádku tabulky jako nj. Součtem posledního řádku a sloupce je možné určit rozsah souboru n. Podmíněné četnosti v jednotlivých políčkách jsou značeny nij. Analýza kontingenční tabulky je pak založena na tom, že pro každé políčko dvourozměrné tabulky lze stanovit četnost a to na základě vztahu

nij ´

ni n j n


5.4.2

30

Kontingenční koeficienty

Kontingenční koeficienty slouží k měření síly (těsnosti, intenzity) závislosti dvou slovních proměnných. (Hindls, Hronová, Novák, 2000) Minařík (2000) rozlišuje tyto koeficienty kontingence:

Pearsonův koeficient kontingence 2

P

2

2

n

2

1

Cramerův koeficient kontingence

2

C

n min{(r - 1), (s - 1)}

2

min{(r - 1), (s - 1)}

Cramerův koeficient kontingence nabývá hodnot z intervalu <0,1>. Závislost je tím silnější, čím je hodnota koeficientu bližší jedné. Obdobně lze interpretovat i Pearsonův kontingenční koeficient, nabývající z hodnot intervalu <0,1) Jeho horní mez je závislá na tom, kolik řádků a kolik sloupců je obsaženo v dané kontingenční tabulce. (Hindls, Hronová, Novák, 2000)

Vlastní práce

31

6 Vlastní práce 6.1

Zpracování výsledků dotazníkového šetření

V této části bakalářské práce jsou zkoumány a vyhodnocovány data získaná prostřednictvím dotazníkového šetření. Česká verze dotazníku obsahovala 27 otázek, první část dotazníku zjišťovala vztah respondenta k droze a druhá část se týkala otázek identifikačních. Struktura anglické verze dotazníku byla stejná. Obsahovala jen jednu otázku navíc a ta se respondenta tázala, ze kterého ze států pochází. Zjištěné výsledky jsou zpracovány do výsečových a sloupcových grafů a doplněny vysvětlujícím komentářem, tak aby bylo možné lépe porozumět souvislostem. Statistické tabulky rozdělení četností a kontingenční tabulky, z nichž zpracování vychází, jsou v přílohách č. 3 a č. 4. Kontingenční tabulky, tabulky rozdělení četností a jednotlivé grafy byly vypracovány s pomocí programu Unistat a Excel.

6.2

Identifikace zkoumaného vzorku – Spojené státy americké

Nejdříve bude popsán vzorek respondentů ze Spojených států. Bude charakterizováno rozdělení respondentů podle pohlaví, věkových kategorií, nejvyššího dosaženého vzdělání, ekonomické aktivity, příjmů domácnosti a především podle velikosti obce, ve které respondent žije. Do části identifikačních otázek byly také zařazeny ty, které se týkají rodinného prostředí. Dotazníkového šetření ve Spojených státech amerických se zúčastnilo 52 % mužů a 48 % žen. Respondenti byli rozděleni do tří věkových kategorií. Věkové kategorie byly voleny tak, aby zahrnovaly nejohroženější skupinu obyvatel, mladých lidí, ve věku od 12 – 34 let. První věková kategorie se pohybuje ve věku od 12 – 20 let a v tomto dotazníkovém šetření je zastoupena 45 %. Jedná se o vůbec nerizikovější kategorii, neboť nejvíce mladých lidí drogu užije poprvé právě ve věku do 20 let, poté už ji užije jen zřídka kdy. Druhou nejpočetnější věkovou kategorií zaujímají lidé ve věku 21 – 27 let (38%) a třetí ve věku 28 – 34 let (19%).

Věk respondetů 18% 44%

12-20 let 21-27 let

38%

Obr. 1

28-34 let

Rozložení respondentů podle věku v procentech – USA (Zdroj: Vlastní práce)

Vlastní práce

32

Významným faktorem, který do značné míry může ovlivnit to, zda člověk drogu užije či ne, a zda v jejím užívání bude pokračovat, je jeho ekonomická aktivita, dosažené vzdělání a příjem domácnosti. Obecně platí, že lidé nezaměstnaní s nižším vzděláním a příjmem mají větší sklon k užití návykových látek. V rámci zkoumaného vzorku odpovídalo 62 % studentů, dále 33 % zaměstnaných a nejmenší skupinu tvořili nezaměstnaní, a to 5 %.

5%

Ekonomická aktivita Student

33%

Zaměstnaný 62%

Obr. 2

Nezaměstnaný

Rozložení respondentů podle ekonomické aktivity v procentech – USA (Zdroj: Vlastní práce)

V USA funguje jiný systém školství než u nás. Elementary school odpovídá naší základní škole a v tomto výzkumu je zastoupeno pouze 4 % respondentů s tímto dosaženým vzděláním. Do této skupiny patří totiž děti ve věku do 12 let. Dalším stupněm je Middle school a ve srovnání s naším školstvím by odpovídal nižšímu gymnáziu. Respondentů s ukončeným vzděláním Midlle shcool je ve zkoumaném vzorku 12 % a jedná se o teenagery ve věku do 14 let. Nejvíce zastoupeni byli respondenti s dosaženým vzděláním Hight school, (u nás středoškolské vzdělání) a Collage (vysokoškolské vzdělání). V rámci vzorku měly tyto dvě skupiny téměř stejné zastoupení, 40 % s dosaženým vzděláním Hight school a 41 % s dosaženým vzděláním Collage.

Nejvyšší dosažené vzdělání 4% Elementary school 41%

15%

Middle school High school

40%

Obr. 3

College

Rozložení respondentů podle nejvyššího dosaženého vzdělání v procentech – USA (Zdroj: Vlastní práce)

Další identifikační otázka se týkala příjmu domácnosti respondentů. Otázka byla otevřená, respondenti měli příjem zaokrouhlit a částka byla uváděna v dolarech. Následně byly dolary převedeny na koruny a zařazeny do stejných kategorií, které byly vytvořeny pro české

Vlastní práce

33

respondenty a to v kategoriích do 15 000 Kč, od 15 000 – 30 000 Kč, od 30 000 – 45 000 Kč a 45 000 Kč a více. V první kategorii neodpověděl žádný respondent, v druhé kategorii odpovídalo 28 % respondentů, v třetí kategorii 18 % respondentů a nejvíce respondentů – 52 % – odpovídalo v kategorii s nejvyšším příjmem. Ve 2 % případů nebyl příjem uveden.

2%

Příjem domácnosti v Kč

28%

Od 15 000 - 30 000 Od 30 000 - 45 000

52%

18%

45 000 a více nevím

Obr. 4

Rozdělení respondentů podle příjmu domácnosti v procentech – USA (Zdroj: Vlastní práce)

V pořadí šestá identifikační otázka rozdělovala respondenty podle velikosti obce, v níž žijí. Tato otázka byla také otevřená a respondenti měli vypisovat přímo název obce. Tyto obce pak byly zařazeny do shodných kategorií s těmi v českém dotazníku. Kategorie byly takřka rovnoměrně zastoupeny, obce s počtem obyvatel méně než 3 000 (28 %), obce s počtem obyvatel od 3 000 do 50 000 (30 %), obce s počtem obyvatel od 50 000 do 100 000 (21 %) a obce s počtem obyvatel nad 100 000 rovněž 21 %. Zde je nutné podotknout, že mnoho respondentů v kategorii méně než 3 000 obyvatel žije v tzv. hamletech (vískách), které mají pouze okolo 200 obyvatel. Také převážná většina respondentů, kteří byli zařazeni do kategorie 3 000 – 50 000 obyvatel, pochází s obcí, které mají jen něco málo přes 3 000 obyvatel a jsou označovány jako village (vesnice, malé město). Naopak někteří respondenti, kteří spadají do kategorie nad 100 000 obyvatel, žijí ve velkoměstech, jako například New York City, Chicago či Boston. Seznam názvů obcí, které respondenti uváděli, jako místo pobytu, je součástí příloh.

Rozložení respondetů podle velikosti obce Obec s počtem obyvatel méně než 3 000

21%

28%

Obec s počtem obyvatel od 50 000 - 100 000

21% 30%

Obr. 5

Obec s počtem obyvatel od 3 000 - 50 000

Obec s počtem obyvatel nad 100 000

Rozložení respondentů podle velikosti obce v procentech – USA (Zdroj: Vlastní práce)

Vlastní práce

34

Dotazník obsahoval pět dalších identifikačních otázek, které mapovaly rodinné prostředí respondenta. To, v jaké rodině člověk vyrůstá, zda v úplné či jen s jedním rodičem, zda jeden nebo oba rodiče byli závislí, nebo měl s jedním z rodičů špatný vztah a zda dítě vyrůstá samo či se sourozenci, může ovlivnit jeho vývoj. Negativní následky způsobené zanedbanou péčí nebo traumata prožívaná v dětství mohou vést až k tomu, že děti a mladiství v budoucnu budou řešit své problémy drogou. V USA je na rodinné vztahy kladen velký důraz a obvyklé jsou i početné rodiny. Výsledky pěti otázek týkajících se rodiny byly pro lepší přehlednost zachyceny v jednom grafu, z něhož vyplývá, že 74 % respondentů pochází z úplných rodin, 77 % by charakterizovalo vztah s otcem jako dobrý a vztah s matkou dokonce v 94 % jako dobrý. 35 % respondentů odpovědělo, že v jeho rodině byl někdo závislý. Poslední otázka zjišťovala, jestli má odpovídající sourozence a v 83 % byla odpověď ano.

Otázky týkající se rodinného prostředí 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

NE ANO

Jste z úplné Charakterizovali Charakterizovali Byl někdo z vaší rodiny byste váš vztah byste váš vztah rodiny závislý s otcem jako s matkou jako dobrý dobrý Obr. 6

6.3

Máte sourozence

Otázky týkající se rodinného prostředí v procentech – USA (Zdroj: Vlastní práce)

Identifikace zkoumaného vzorku – Česká republika

Nyní bude identifikován vzorek respondentů z České republiky a to stejným způsobem jako vzorek ze Spojených států. Taktéž dojde k rozdělení zúčastněných respondentů podle pohlaví, věkových kategorií, nejvyššího dosaženého vzdělání, ekonomické aktivity, příjmů domácností, velikosti obce a rodinného prostředí.

Vlastní práce

35

Ze vzorku českých respondentů odpovídalo více žen (55 %) a méně mužů (45 %) přičemž v USA to bylo naopak. Z věkových kategorií byla nejhojněji zastoupena kategorie 21 – 27 let a to 71 %, dále nejmladší 12 – 20 let (19 %) a nejstarší 28 – 34 let (10 %).

10%

Věk respondentů 19% 12 - 20 let 21 - 27 let 28 - 34 let

71%

Obr. 7

Rozložení respondentů podle věku v procentech – ČR (Zdroj: Vlastní práce)

Z hlediska ekonomické aktivity bylo rovněž nejvíce studentů a to 69 %. Druhou nejpočetnější skupinu zastupovali zaměstnaní, celkem 23 %. Pro Českou republiku, byla vytvořena kategorie osob samostatně výdělečně činných, která ovšem v USA nemá ekvivalent a není chápána ve stejném smyslu jako u nás. Kategorie OSVČ byla zastoupena 5 %. Nejméně početnou skupinu opět zaujímají nezaměstnaní pouhá 3 %.

3%

5%

Ekonomická aktivita Student Zaměstnaný

23%

Nezaměstnaný

69% Obr. 8

OSVČ

Rozložení respondentů podle ekonomické aktivity v procentech – ČR (Zdroj: Vlastní práce)

Jak již bylo zmíněno, systém školství se v České republice a v USA liší. V USA není běžné ukončit vzdělání na stupni Elementary school, neboť systém je založen na zcela jiném principu. U nás sice není ukončení vzdělání základním stupněm úplně běžné, ale je možné se s ním setkat. Může se jednat i o studenty, kteří budou teprve maturovat. Respondentů s ukončeným vzděláním základní je ve zkoumaném vzorku 12 %. Nejhojněji je zastoupena skupina tázaných se středoškolským vzděláním a to 68 %. Stupeň střední, tedy středoškolské vzdělání bez maturity, je zastoupen 6 % a respondentů s titulem je zde 14 %.

Vlastní práce

36

Nejvyšší dosažené vzdělání 12% 14%

6%

Základní Střední Střední s maturitou

68%

Obr. 9

Vysokoškolské

Rozložení respondentů podle nejvyššího dosaženého vzdělání v procentech – ČR (Zdroj: Vlastní práce)

Co se týče příjmů domácností, složení se oproti USA výrazně liší. Je tak důsledkem odlišné velikosti příjmů domácností v USA a v České republice, kdy je však nutné zohlednit tamní ceny. Nejvíce zastoupenou skupinu tvoří kategorie od 15 000 do 30 000 Kč (45 %). Dále kategorie od 30 000 do 45 000 Kč (24 %). 18 % respondentů odpovědělo v kategorii 45 000 Kč a více a nejméně respondentů spadá do kategorie do 15 000 Kč (13 %).

Příjem domácnosti v Kč 13% 18%

Do 15 000 Od 15 000 - 30 000

24%

45%

Od 30 000 - 45 000 45 000 a více

Obr. 10

Rozdělení respondentů podle příjmu domácnosti v procentech – ČR (Zdroj: Vlastní práce)

Následující graf demonstruje rozložení respondentů podle velikosti obce, ve které žijí. Obce s počtem obyvatel méně než 3 000 jsou v Česku označovány jako vesnice. Mezi městem a vesnicí významově stojí obce se statusem městys. Může se jednat o obce s počtem obyvatel méně než 3 000 ale i více. Tohoto dotazníkového šetření se účastnilo 24 % respondentů z vesnic a městysů. Z menších měst a městysů, z kategorie obcí 3 000 až 50 000, to bylo 37 % tázaných. Skupina větších měst, od 50 000 - 1 000 000 obyvatel, je zastoupena nejméně a to 7 %. K poslední kategorii, největších měst s počtem obyvatel více než 100 000, se přihlásilo celkem 32 % respondentů.

Vlastní práce

37

Rozložení respondentů podle velikosti obce Obec s počtem obyvatel méně než 3 000

32%

24%

37% 7%

Obec s počtem obyvatel od 3 000 - 50 000 Obec s počtem obyvatel od 50 000 - 100 000 Obec s počtem obyvatel nad 100 000

Rozložení respondentů podle velikosti obce v procentech – ČR (Zdroj: Vlastní práce)

Obr. 11

V otázkách týkajících se rodinného prostředí odpovídali respondenti z České republiky velmi podobně jako ti ze Spojených států amerických, přičemž čeští respondenti jsou na tom o něco lépe. Je však nezbytné brát zřetel na to, že USA je velmi různorodá země a jiné chování mohou vykazovat tradiční rodiny na venkově a rodiny ve velkoměstech. V 82 % tak respondenti z Česka pocházeli z úplné rodiny. 83 % respondentů by charakterizovalo svůj vztah s otcem jako dobrý, stejně by ho charakterizovalo v 96 % s matkou a 23 % respondentů mělo v rodině závislého.

Otázky týkající se rodinného prostředí 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

NE ANO

Jste z úplné rodiny

Obr. 12

Charakterizovali Charakterizovali Byl někdo z vaší byste váš vztah byste váš vztah rodiny závislý s otcem jako s matkou jako dobrý dobrý

Máte sourozence

Otázky týkající se rodinného prostředí v procentech – ČR (Zdroj: Vlastní práce)

Vlastní práce

6.4

38

Komparace zjištěných dat

V této části vlastní práce budou do kontrastu postaveny obě země v otázkách týkajících se užívání drog. V dotazníku byla položena filtrační otázka, zda respondent někdy ve svém životě užil drogu. K otázce byla připojena poznámka, že drogou je v tomto případě myšlena psychotropní látka jako například marihuana, LSD, extáze, kokain, MDMA, Pervitin/Crystal Meth nebo heroin. Pokud z nabídky možností ano a ne respondent odpověděl kladně, pak mu dotazník položil několik dalších otázek, které zkoumaly jeho chování v rámci užívání drog. Na níže uvedených grafech je možné vidět procentuelní rozdělení těch, co drogu užili. Jednoznačně vyplývá, že v Česku bylo více uživatelů než v USA a to 83 % všech tázaných. Pouze 17 % odpovědělo, že drogu nikdy neužilo. V USA pak bylo 56 % těch co má zkušenost s drogou a 44 % co drogu doposud nezkusilo.

Užití drogy - komparace USA a ČR

ANO

44% 56%

17%

ANO

NE

NE 84%

Obr. 13

Rozložení respondentů podle toho zda užili drogu v procentech – komparace USA a ČR (Zdroj Vlastní práce)

Užití konkrétní drogy V první otázce mapující oblast užívání drog měli respondenti vybrat, se kterou konkrétní drogou mají zkušenost. Respondenti mohli označit více možností. V obou zemích jasně vedla marihuana. Pokud respondent odpověděl na předchozí otázku tázající se, zda někdy užil drogu, ano, pak každý takový označil marihuanu. To znamená, že 56 % tázaných z USA někdy ve svém životě vyzkoušelo marihuanu a 83 % respondentů z ČR stejně tak. Česko dlouhodobě obsazuje prvenství v užívání marihuany v rámci Evropské Unie. I v porovnání z USA, jak vyplývá z následujícího grafu, v jejím užití jasně vede. Tato droga byla sice ve dvou státech USA legalizována, ovšem respondenti v tomto vzorku pocházeli ze států, ve kterých je stále zakázaná popřípadě povolena k léčebným účelům stejně jako u nás. Marihuana je tak nadále

Vlastní práce

39

nejpopulárnější a nejhojněji rekreačně užívanou drogou, jak u nás, tak v USA, což tento výzkum jen potvrzuje. Druhou nejoblíbenější a nejvíce označovanou drogou byla extáze a MDMA. Dalo by se říct, že svým složením se jedná o stejnou drogu, ovšem mezi mládeží je rozlišována. Pokud je droga konzumována ve formě tablet, pak je označována jako extáze. Jestliže má však formu krystalického prášku, mladí lidé ji považují za MDMA. V USA byla tato droga označována nepatrně častěji. Extáze ve 28 % v USA a ve 24 % v ČR. MDMA v 24 % v USA a v 20 % v ČR. Příčinou častějšího označení extáze ve Spojených státech nejspíš bude to, že do 90. let minulého století byla v USA legálně k dostání v každém klubu a má tak zde vybudovanou dlouholetou tradici oproti České republice, kde se ve větším měřítku šíří až po roce 1989.

Užití konkrétní drogy - komparace USA a ČR 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Obr. 14

ČR USA

Užití konkrétní drogy v procentech – komparace USA a ČR (Zdroj: Vlastní práce)

Další tři drogy byly označovány u nás i v Americe podobně. Halucinogenní drogu LSD ve zkoumaném vzorku užilo 24 % Čechů a 22 % Američanů. Co je však zajímavé, je totožné označení drogy kokain, jak u nás tak v USA. Kokain by se dal považovat za typicky americkou drogu. K jejímu rozšíření v Evropě došlo o mnoho let později než v USA. Navíc je v USA běžně užívána v podobě Crack-kokainu (kouřením), což u nás není zcela obvyklé. V našich podmínkách je také pořízení kokainu velmi nákladné. I tak má zkušenost s touto drogou 21 % českých respondentů a stejně tak 21 % amerických.

Vlastní práce

40

Překvapením je i téměř stejná zkušenost s užitím metamfetaminu v obou zemích. Zatímco metamfetamin, v ČR znám jako pervitin, je u nás dlouhodobě rozšířen a Česká republika bývá označována jako pervitinová velmoc, v USA se pod názvem Crystal Meth

jeho užívání

rozmohlo až v posledních deseti letech. I zde je však bilance užití téměř totožná, 15 % Čechu a 16 % Američanů Poslední zkoumaná droga, heroin, byla oběma skupinami respondentů označována nejméně. Jedná se totiž o nejnebezpečnější drogu vůbec. V České republice se však k jejímu užití přihlásilo o něco více tázaných 8 % a v USA jen 2 % tázaných.

Způsob aplikace drogy Většinu drog lze aplikovat hned několika způsoby, ovšem pro některé drogy je více či méně charakteristický určitý druh aplikace. Druhá otázka týkající se užití drog tak zjišťuje, jakým způsobem byla droga užita a i zde bylo možné označit více variant. Marihuana je například nejčastěji užívána formou kouření. Vzhledem k tomu, že tato droga byla v předchozí otázce označena nejčastěji, je logické, že i nejvíce označovanou formou užití drogy je kouřením. ČR opět v tomto druhu konzumace USA do značné míry převyšuje. Procenta se shodují, s těmi, která zachycují užití marihuany, což znamená, že všichni ti, co označili marihuanu, ji současně užili formou kouření. V ČR 83 % v USA 56 %.

Způsob aplikace drogy - komparace USA a ČR 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Obr. 15

ČR USA

Způsob aplikace drogy v procentech – komparace USA a ČR (Zdroj: Vlastní práce)

Vlastní práce

41

Pro marihuanu je také typické její užití ve formě jídla, což byl druhý nejčastěji uváděný způsob konzumace. V ČR jej označilo 30 % respondentů a v USA 27 % Ostatní druhy aplikace, až na vpichování, byly procentuelně rozloženy podobně. Polykáním lze sice užít každou drogu, nicméně, tímto způsobem bývá nejčastěji užívána extáze a LSD. Takto drogu užilo 26 % českých a 28 % amerických respondentů. Ve smíchávání drogy s nápojem vedli Američané, tuto možnost označilo 18 %. V USA bývá míchání drog s pitím více zvykem než u nás. Z českých respondentů jí tak uvedlo jen 13 %. Do nápojů se dává především MDMA. Šňupat lze kokain, pervitin/Crystal Meth, MDMA i heroin a jako způsob aplikace ho uvedlo 26 % tázaných z ČR a 22 % z USA. Poslední forma aplikace, nitrožilní, souvisí s nejnebezpečnější drogou heroinem, ale tímto způsoben lze aplikovat i kokain nebo pervitin, jehož injekční užívání bývá v ČR běžnou praxí. 4 % Čechů a 2 % Američanů má zkušenost s vpichováním drogy. Nízká procenta u tohoto druhu konzumace lze hodnotit pozitivně, neboť ze všech výše uvedených způsobů je tento nejvíce nebezpečný. Z řady zdravotních rizik, představuje především hrozbu přenosu viru HIV.

Důvod užití drogy V České republice i ve Spojených státech byl nejčastěji uváděný důvod užití drogy zvědavost. Ten uvedlo 74 % Čechů a 46 % Američanů.

Důvod užití drogy - komparace USA a ČR 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

ČR USA

Zvědavost

Obr. 16

Zábava

Fakt, že v Protože Snaha Touha být partě brali partner/ka zapomenout šťastný/á drogu brala drogu na problémy všichni taky

Z nudy

Důvod užití drogy v procentech – komparace USA a ČR (Zdroj: Vlastní návrh)

Vlastní práce

42

Další nejčastější odpovědí byla v ČR zábava (56 %) a v USA nuda (39 %). Významnější vliv také měla parta, kterou jako důvod uvedlo 26 % českých a 30 % amerických respondentů. V USA navíc tázaní v 18 % zdůvodnili užití drogy tím, že partner nebo partnerka brali drogu taky. V ČR tuto možnost uvedlo jen 5 % dotazovaných. Dále byla procenta u odpovědí spíše vyrovnaná, přičemž v ČR byla podstatně nižší než v USA. Touhu být šťastný tak označilo 19 % respondentů z USA a 3 % z ČR a snahu zapomenout na problémy 16 % respondentů z USA a 4 % respondentů z ČR. Z předchozího textu plyne, že v USA problémy řešilo drogou více respondentů než v ČR a také bylo více těch, kteří se nechali ovlivnit k užití návykové látky lidmi ze svého okolí.

Frekvence užívání drog Další otázka se zabývala frekvencí užívání drog. Zde bylo také několik možností, ale respondent mohl vybrat pouze jednu. Pro lepší pochopení je v grafu opět zachycen stav těch, co drogu neužili nikdy. To znamená, že na dotaz, zda mají osobní zkušenost s drogou, odpověděli záporně a tuhle otázku tak nevyplňovali.

Frekvence užívání drog - komparace USA a ČR 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

ČR USA

Jen jednou Jednou za Jednou za v životě půl roku měsíc Obr. 17

Každý víkend

Každý den

Nikdy

Frekvence užívání drog v procentech – komparace USA a ČR (Zdroj: Vlastní práce)

Pozoruhodné je vysoké procento těch, co drogu užili jen jednou v životě a to v rámci českých respondentů (33 %) a naopak vyšší procento denních uživatelů drog v USA (11 %). Možnost „každý den“ v ČR označilo jen 5 % a variantu užití drogy jen jednou v životě uvedlo celkem 6 % amerických respondentů. Respondenti se shodovali ve víkendovém užívání drogy – 14 %

Vlastní práce

43

v obou zkoumaných vzorcích. Velmi podobně pak dopadla varianta „jednou měsíčně“, kterou označilo 11 % tázaných z ČR a 10 % z USA. Půl ročně drogu užije více respondentů z ČR (20 %) a méně z USA (13 %).

Hodnocení zkušenosti s drogou V otázce zkoumající zkušenost s drogou ji hodnotila jako dobrou převážná většina respondentů z obou zkoumaných skupin a to 61 % respondentů z ČR a 50 % respondentů z USA. V České republice pak byla označená ve 22 % jako špatná, zatímco ve Spojených státech má špatnou zkušenost s drogou jen 6 % z těch co drogu užili.

Hodnocení zkušenosti s drogou komparace USA a ČR 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

ČR USA

Dobrá Obr. 18

Špatná

Hodnocení zkušenosti s drogou v procentech - komparace USA a ČR (Zdroj: Vlastní práce)

Hodnocení drogy podle míry její škodlivosti a návykovosti V sérii následujících otázek již odpovídali i respondenti, kteří nemají osobní zkušenost s drogou, tedy všichni zúčastnění tohoto dotazníkového šetření. Otázky mapovaly jejich všeobecné povědomí o drogách a respondenti zde měli drogy rozdělit dle škodlivosti a návykovosti. V první otázce označovali drogu, která je podle jejich názoru nejnávykovější. Obě skupiny respondentů, jak z České republiky, tak ze Spojených států, označily nejčastěji heroin. Za toto prvenství s největší pravděpodobností mohou filmy, knihy, dokumenty a nejrůznější protidrogové kampaně, které drogu takto prezentují. Heroin způsobuje vážnou psychickou i fyzickou

Vlastní práce

44

závislost a pro mnohé se stal „poslední stanicí“. Proto není překvapením, že ji respondenti uváděli jako nejnávykovější. 51 % českých respondentů a 57 % respondentů z USA. Avšak neméně závažná je závislost, která vzniká na kokainu. Abstinenční příznaky jsou stejně jako při odvykání od heroinu, po fyzické stránce velmi nepříjemné a zároveň je nutné se potýkat se silnou depresí. U kokainu, a především u crack-kokainu, je navíc pro zachování stavu nezbytné dávku doplňovat takřka neustále, neboť její účinek působí jen velmi krátkou dobu. Nicméně kokain označilo pouhých 7 % respondentů z ČR. V USA to bylo více, celkem 21 %. V ČR byl také velmi často označován pervitin a to ve 28 %. Jak již bylo zmíněno pervitin má v České republice dlouholetou tradici a mezi mladými lidmi do značné míry rozšířen. V USA drogu označilo 16 % tázaných. Vyšší procentuelní zastoupení, než u zbývajících drog, bylo zaznamenáno u marihuany. I když má přírodní formu, může být silně návyková. Především pro ty, co užívání marihuany přijali jako svůj životní styl a drogu užívají každodenně. V dotazníkovém šetření ji označilo 11 % respondentů z ČR a 7 % z USA. LSD a extáze byly v ČR označeny ve 2 %, v USA vůbec a MDMA nebylo označeno ani jednou skupinou respondentů. O závislosti v pravém slova smyslu nelze v souvislosti s těmito drogami hovořit.

Nejnávykovější droga - komparace USA a ČR 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Obr. 19

ČR USA

Nejnávykovější droga dle respondentů v procentech – komparace USA a ČR (Zdroj: Vlastní návrh)

Dále respondenti označovali drogu nejškodlivější. Zde se výsledky různily. V USA byl nejvíce označován Crystal Meth (58 %), zatímco v ČR byl na prvním místě opět heroin (66 %). V době kdy se Crystal Meth začal na drogové scéně v USA objevovat, zároveň vznikla řada kampaní bojujících proti této droze. Crystal Meth se tak v povědomí lidí stal velmi obávaný a zřejmě

Vlastní práce

45

z tohoto důvodu byl také nejčastěji volenou odpovědí. Na druhém místě v USA byl heroin (32 %) a v ČR pervitin 24 %. Opět, i přes jeho značnou škodlivost, kokain nebyl v odpovědích tak často uváděn. V USA jej označilo o něco více respondentů (9 %), než v ČR (3 %). Výše zmíněné drogy lze však vskutku zařadit mezi nejvíce škodlivé hned z několika hledisek. Kromě vážných zdravotních rizik, nebezpečí hrozby předávkování, také ovlivňují sociální vazby uživatelů, které mohou být v důsledku užívání těchto drog zpřetrhány a člověk se tak dostává „na okraj společnosti“. Ostatní drogy byly zastoupeny velmi nízkým procentem. V USA (1 %) i v ČR (4 %) bylo nepatrně častěji označováno LSD. Respondenti nejspíše zohledňovali nevyzpytatelné chování, které nastává pod vlivem drogy a může se tak stát pro uživatele nebezpečné (skoky z oken). Marihuana v USA nebyla označená ani v jednom případě v ČR 3 % respondentů. Extáze a MDMA, u kterých nastává případné nebezpečí jen v důsledku dehydratace, v USA nebyly označeny v ČR v 1 % MDMA.

Nejškodlivější droga - komparace USA a ČR 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Obr. 20

ČR USA

Nejškodlivější droga dle respondentů v procentech – komparace USA a ČR (Zdroj: Vlastní návrh)

Co se týče nejméně škodlivé drogy, opět se respondenti z ČR i z USA shodli. Nejvíce označovanou drogou byla marihuana, kterou uvedlo 77 % tázaných z ČR a 66 % z USA. Pokud bychom se však podívali na všechna rizika, která způsobuje, její škodlivost by byla diskutabilní. Bylo by nutné zohlednit návykovost, možnost plicních a dýchacích onemocnění, vedoucích až k rakovině, ovlivnění paměti a dopad na psychiku (ztráta hodnot) při dlouhodobém užívání marihuany.

Vlastní práce

46

O návykovosti, onemocněních či poškození paměti způsobených vlivem užívání Extáze a MDMA nelze hovořit. I tak je extáze označována pouze 14 % v ČR a 17 % v USA. MDMA (čistý extrakt extáze) dokonce jen ve 4 % ve vzorku českých respondentů a ve vzorku tázaných z USA o něco více, ve 13 %. LSD také není nikterak zdravotně škodlivé, až na výše zmiňované nekontrolovatelné chování pod jeho vlivem, které může v některých případech nastat. Mezi respondenty LSD našlo nepatrné zastoupení, v USA ve 4 % a v ČR ve 3 %. Kromě kokainu, který uvedli 2 % respondentů z ČR, zbytek drog nebyl označován.

Nejméně škodlivá droga - komparace USA a ČR 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Obr. 21

ČR USA

Nejméně škodlivé drogy dle respondentů v procentech – komparace USA a ČR (Zdroj: Vlastní práce)

Názor na špatnost drog Názory na špatnost užívání návykových látek se v rámci obou zkoumaných skupin respondentů různily. Zatímco respondenty z ČR bylo užívání drog nejčastěji označeno jako špatné v každém případě (41 %), respondenti z USA byli o něco benevolentnější a nejčastěji volili možnost, že užívání drog není špatné, jedná-li se o zdraví méně škodlivé látky (32 %). V ČR tuto variantu označilo 15 % tázaných. V každém případě přišlo špatné užívání drog 30 % Američanů. Ti také více odsuzovali braní drog v zoufalé životní situaci a to v 29 %. Češi tuto možnost zvolili v 18 %. Jako méně špatné hodnotili tázaní z ČR užívání drog příležitostně ve 27 % a v USA takto odpovědělo jen 10 % tázaných.

Vlastní práce

47

Názor na špatnost drog - komparace USA a ČR 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

ČR USA

NE, pokud se jedná o méně zdraví škodlivé látky

Obr. 22

ANO, užívání drog NE, pokud je ANO, pokud jsou je v každém droga užívána jen drogy užívány z případě špatné příležitostně důvodu zoufalé životní situace

Názor na špatnost drog v procentech – komparace USA a ČR (Zdroj: Vlastní návrh)

Názor na drogově závislé V USA respondenti s oběťmi drogové závislosti nejvíce soucítili a chtěli by jim pomoct. Tuto možnost volilo 47 % odpovídajících. I v ČR byla tato varianta nejčastější, ve 35 %. Těsně za ní však následovala odpověď, která drogově závislé odsuzovala, v 33 %. V USA ji označilo 21 % respondentů. Shoda nastala u varianty ignorace a nezájmu o drogové oběti, ve 29 %. Za drogově závislé se označilo nejméně respondentů v obou případech 4 %. Zde je vhodné připomenout, že v USA bylo 11 % těch, co odpověděli, že užili drogu a užívají ji denně. Je patrné, že někteří z tázaných z USA se za drogově závislé nepovažují, i přesto, že drogu užívají každý den.

Názor na drogově závislé - komparace USA a ČR 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

ČR USA

Je mi jich líto, Nezajímají chtěl/a bych jim mě/ignoruji je pomoct Obr. 23

Odsuzuji je, mohou si za to sami

Sám/a jsem drogově závislý/závislá

Názor na drogově závislé v procentech – komparace USA a ČR (Zdroj: Vlastní práce)

Vlastní práce

48

Ostatní otázky ve věci drog Zde bude zkoumáno několik dalších otázek mapujících názory a postoje k drogám. Jedna z nich se respondenta tázala, zda si myslí, že ten kdo užije drogu jednou, užije ji znovu. Názory se v této záležitosti rozcházely. Soubor českých respondentů se přiklání k možnosti, že k opakovanému užití drogy dojít nemusí v 54 %, naopak respondenti z USA si myslí, že ten kdo drogu jednou vyzkouší, nejspíše ji poté užije i podruhé. Tento názor sdílí 74 % amerických respondentů. Některé drogy mohou změnit osobnost člověka. V případě marihuany, může dojít k celkovému zpomalení životního tempa, kterým se vyznačují právě uživatelé této drogy. Při dlouhodobém užívání tvrdých drog si člověk začíná vytvářet svou vlastní realitu. Heroinisté pak jediný životní cíl nacházejí v každodenním shánění dávky drogy. S tím, že droga může změnit osobnost člověka, se ztotožňuje 98 % respondentů z ČR a 93 % respondentů z USA. V otázce týkající se názoru na drogovou prevenci se obě země opět neshodli. V USA je ročně vynakládáno několik miliard dolarů na boj proti negativním následkům drog a respondenti protidrogovou prevenci ve své zemi označili v 61 % za spíše dostačující. Oproti tomu v ČR 59 % respondentů myslí, že prevence je spíše nedostačující. Poslední otázka sledovala názor na celkový stav ve věci drog, zdali si respondenti myslí, že jejich užívání je na ústupu. Jak skupina respondentů z USA, tak z ČR vybrala nejčastěji možnost spíše ne. V ČR to bylo 53 % respondentů v USA 41 %.

6.5

Analýza závislostí

Předchozí výsledky byly zpracovány jako samostatné číselné a slovní znaky. V této kapitole však budou zkoumány vzájemné závislosti těchto odpovědí, které budou slovně popsány a také komparovány v rámci obou skupin respondentů.

Užití návykových látek podle věku a pohlaví Na otázku, zda respondent užil někdy ve svém životě drogu, odpovědělo ve Spojených státech amerických kladně více mužů než žen, i když v této otázce byly odpovědi spíše vyrovnané a neprojevila se žádná závislost z hlediska pohlaví a užití drogy. Bylo však zjištěno, že muži užili drogu v nižším věku než ženy.

Vlastní práce

49

Užití návykových látek podle věku a pohlaví (USA) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Užití návykových látek podle pohlaví

Žena

Muž

47% 53%

Muž

Žena

10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 Věk respondentů Obr. 24

Užití návykových látek podle věku a pohlaví – USA (Zdroj: Vlastní práce)

Taktéž ve skupině respondnentů z České republiky nevznikla závislot mezi otákou užití drogy a pohlavím, ale i zde bylo více mužů se zkušeností s drogou. Jak je možné vyčíst z grafu, ženy i muži užili drogu poprvé ve stejném věku 12 let. Na rozdíl od responentů z USA se objevili i tací, kteří drogu užili, i po dosažení 20 roku života a více takových bylo žen.

Užití návykových látek podle věku a pohlaví (ČR) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Užití návykových látek podle pohlaví Žena Muž

Muž

47% 53%

12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 25 Věk respondentů Obr. 25

Užití návykových látek podle věku a pohlaví – ČR (Zdroj: Vlastní práce)

Žena

Vlastní práce

50

Užití návykových látek podle velikosti obce Nyní bude zkoumáno, zda to z jak velké obce člověk pochází, a ve které žije, může ovlivnit jestli drogu užije. Obecně platí, že venkovské oblasti a malá města mohou být chráněny před některými negativními společenskými jevy, které je možné pozorovat ve velkých městech. Byla tak zjišťována závislost mezi otázkou týkající se velikostí obce a zkušenosti s drogou. Z kontigenčních tabulek, které jsou v příloze č. 4, byla vypočítana pravostranná pravděpodonost a ta vyšla méně než 0,05. V případě obou skupin respondentů tak byla prokázana závislost. Pro zkoumaný vzorek responentů z USA Cramerův koeficient vyšel 0,6687, který poukazuje na vysokou závislost mezi proměnnými. V rámci souboru českých responentů byla zjištěna hodnota Cramerova koeficientu – 0,3380 – a ta značí závislost střední. V obou případech se jednalo o volnou závislost, přičemž mezi odpověďmi u vzorku Spojených států amerických byla tato závislost těsnější, než v rámci vzorku z České republiky.

Závislost mezi užitím návykové látky a velikostí obce (USA) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40%

Neužil drogu

30%

Užil drogu

20% 10% 0% Obec s počtem Obec s počtem Obec s počtem Obec s počtem obyvatel méně obyvatel od obyvatel od 50 obyvatel nad než 3000 3000 - 50 000 000 - 100 000 100 000 Obr. 26

Závislost mezi užitím návykové látky a velikostí obce – USA (Zdroj: Vlastní práce)

Z výše uvedeného grafu je zřetelné, že na americkém venkově a v menších městech drogy nebyly užity tak často, jako ve městech velkých. Amerika je protkána venkovskými sídly a městečeky, nazývanými hamlet a village, které obvykle mají jen okolo 200 obyvatel a leží na velmi odlehlých místech. Tyto oblasti se nacházejí značně daleko od větších měst a není zde zavedena autobusová ani železniční doprava. Jinak než autem tak není možné se v takových končinách pohybovat.

Vlastní práce

51

V grafu zachycujícím závislost v otázce užití drogy a velikosti obce v rámci odpovědí českých responentů lze také pozorovat, že drogy nebyly na venkově užívány tolik jako ve městech, avšak rozdíl již není tolik rapidní, jako ve Spojených státech. Vzdálenosti mezi vesnicemi a většími obcemi v České republice, nejsou nikterak zásadní, není problém se mezi vesnicemi a městy pohybovat, a tak tato územi nejsou před trendem užívání drog chráněny ani tímto aspektem.

Závislost mezi užitím návykové látky a velikostí obce (ČR) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40%

Neužil drogu

30%

Užil drogu

20% 10% 0% Obec s počtem Obec s počtem Obec s počtem Obec s počtem obyvatel méně obyvatel od obyvatel od 50 obyvatel nad než 3 000 3000 - 50 000 000 - 100 000 100 000 Obr. 27

Závislost mezi užitím návykové látky a velikostí obce – ČR (Zdroj: Vlastní práce)

Užití návykových látek podle úplnosti rodiny V USA také záviselo užití drogy na poměrech v rodině. Na základě výpočtu pravostranné pravděpodonosti menší než 0,05 a Cramerova koeficientu, čísla 0,4441, lze sledovat střední závislost mezi otázkou úplnosti rodiny a užití drogy. Jak již bylo zmíněno, fakt, že děti nebo mladiství vyrůstají v nefungující rodině, může narušit jejich normální vývoj a vyústit až v řešení problému drogou. Střední závislost, vycházející z Cramerova koeficientu o hodnotě 0,4762, byla také zjištěna mezi otázkou úplnosti rodiny a velikostí obce, odkud rodina pocházela. Z následujícího grafu lze vyčíst, že ti, kteří pocházeli z neúplné rodiny, častěji inklinovali k užití drogy než ti z rodin, kde jsou oba rodiče.

Vlastní práce

52

Závislost úplnosti rodiny na užití drogy (USA) 100% 80% 60%

Neužil drogu

40%

Užil drogu

20% 0% Neúplná rodina Úplná rodina Závislost úplnosti rodiny na užití drogy – USA (Zdroj: Vlastní práce)

Obr. 28

Další graf znázorňuje úplné a neúplné rodiny a zařazuje je do jednotlivých skupin dle velikosti obce. Je patrné, že více úplných rodin žije na venkově a v menších městech. Se zvětšující se obcí pak roste počet neúplných rodin. Zde tak vidíme, že na venkově jsou zachovány tradiční americké fungující rodiny s oběma rodiči, zatímco ve městech je více těch, kteří žijí s jedním nebo žádným rodičem.

Závislost úplnosti rodiny na velikosti obce (USA) 100% 90% 80% 70% 60% 50%

Neúplná rodina

40%

Úplná rodina

30% 20% 10% 0% Obec s počtem Obec s počtem Obec s počtem Obec s počtem obyvatel méně obyvatel od obyvatel od 50 obyvatel nad než 3000 3000 - 50 000 000 - 100 000 100 000 Obr. 29

Závislost úplnosti rodiny na velikosti obce – USA (Zdroj: Vlastní práce)

V České republice nebyla prokázána závislost vlivu rodinného prostředí na užití drogy ani to, že by velikost obce nějakým způsobem ovlivnila, zda je rodina funkční či ne.

Vlastní práce

53

Ostatní zjištěné závislosti V rámci zkoumaného vzorku ze Spojených států amerických byly zjištěny některé další závislosti, vyplývající z hodnoty pravostranné pravděpodonosti menší než 0,05, které z odpovědí českého vzorku prokázány nebyly. Například mezi otázkami na velikost obce a na to, zda někdo z respondentovy rodiny byl závislý. Spočítaný Cramerův koeficient (0,5086) znamená vyšší závislost v tom smyslu, že pokud někdo pocházel z větší obce, bylo více pravděpodobné, že měl v rodině někoho závislého. Dále u tázaných, kteří uvedli, že mají zkušenost s drogou, bylo prokázáno, že tak může záviset na jejich ekonomické aktivitě. Zjištěná závislost, Cramerův koeficient roven 0,2427, byla sice nízká, ale i tak poukazovala na to, že nezaměstnaní mají častěji zkušenost s drogou, než zaměstnaní a studenti. Byla nalezena i pevná funkční závislost odpovídající hodnotě 1, a to jak u vzorku respondentů z Česka, tak z Ameriky Tahle absolutní závislost byla zaznamenána v otázce tázající se respondenta, zda někdy ve svém životě užil drogu. Každý takový, kdo na tuto otázku odpověděl kladně, zároveň označil možnost marihuana.

Závěr

54

7 Závěr Hlavním cílem této bakalářské práce bylo srovnávání odlišností užívání návykových látek na území České republiky a Spojených států amerických, zachycení přístupu mladých lidí k drogám na americkém a na českém venkově a celková analýza drogové scény v rámci těchto dvou různých teritorií. Ze zjištěných výsledků lze vyvodit řadu odlišností v chování českých a amerických respondentů ve vztahu k droze, a stejně tak je v mnoha případech možné zaznamenat shodu. Co se týče zkušenosti s drogou, jednoznačně vede Česká republika, kdy se ze 100 % tázaných k užití drogy přihlásilo 83 %, zatímco ve Spojených státech amerických zkušenost s drogou přiznalo jen 56 % tázaných. V obou zemích byla nejhojněji užívána marihuana. Bylo tak potvrzeno, že se jedná o nejoblíbenější rekreačně užívanou drogu, jak u nás tak ve Spojených státech. Překvapením pak bylo zjištění téměř totožné zkušenosti s kokainem a pervitinem, v USA známém jako Crystal Meth. Kokain by mohl být považován za typicky americkou drogu, která se do Evropy a především do České republiky dostala až o řádku let později. Navíc je stále finančně velmi nákladné dávku drogy v našich končinách pořídit. Naopak pervitin/Crystal Meth, je mezi českou mládeží značně rozšířen, a již z historického kontextu, kdy se Češi tuto drogu naučili levně a účinně vyrábět, má u nás dlouholetou tradici, zatímco Spojenými státy se šíří až v posledním desetiletí. Pozitivně lze hodnotit velmi nízké procento zkušenosti s heroinem v rámci obou zkoumaných skupin. Heroin znamená velkou hrozbu, z mnoha hledisek, a to nejen zdravotních, ale i sociálních. Taktéž kladně lze hodnotit malou zkušenost respondentů s vpichováním drogy, která jde ruku v ruce s heroinem. Tento druh aplikace drogy s sebou nese mnoho nástrah, z nichž nejvýznamnější je přenos nebezpečných nemocí, především viru HIV. V České republice bylo procento těch, co heroin užilo nepatrně vyšší. Shoda byla zaznamenána v důvodu užití drogy, kterým byla v obou případech zvědavost. V USA pak bylo výrazněji větší procento těch, co k droze inklinovalo vlivem svého okolí. Tím je myšlena parta přátel či partner/partnerka. Také zde bylo více těch, co prostřednictvím drogy chtělo zapomenout na problémy.

Závěr

55

V otázce na frekvenci užití návykové látky se odpovědi respondentů rozcházely. Pozoruhodné bylo vysoké procento těch, co drogu vyzkoušeli jen jednou v životě a to v rámci českých respondentů a naopak vyšší procento denních uživatelů drog ze Spojených států. Zkušenost s drogou převážná většina tázaných, jak z Česka, tak z Ameriky označila za dobrou. Mezi respondenty nadále přetrvává názor, že marihuana je nejméně škodlivá droga a to i přesto, že mnoho faktů a důkazů tvrdí opak. Na droze je možné si vytvořit psychickou závislost, její časté užívání ovlivňuje paměť a vzhledem k nejčastější používané formě konzumace drogy, kouření, ji lze považovat za původce rakovinových onemocnění cest dýchacích a plic. Za nejnávykovější drogu pak respondenti nejčastěji označili heroin. Heroin je silně psychicky i fyzicky návykový. Stejně tak kokain, u něhož je navíc nutné neustálé doplňování dávky, neboť účinek drogy trvá jen okolo 45 minut. I přesto Kokain nebyl procentuelně příliš výrazně zastoupen. Za nejškodlivější drogu respondenti z USA nejvíce volili Crystal Meth. Lze tak přisuzovat agresivní kampani boje proti droze, která ve Spojených státech byla zahájena v době, kdy se droga objevila. V USA byli respondenti s protidrogovou prevencí ve své zemi spíše spokojení, oproti tomu respondenti z ČR by ji označili za spíše nedostačující. Výhled do budoucna, zda užívání drog bude klesat a zda je tento jev na ústupu obě skupiny respondentů shodně hodnotili možností spíše ne. Otázkou zůstává, zda funguje interakce mezi prostředím a uživateli návykových látek. Zda prostředí, kterým je v prve řadě myšlen charakter obce, v níž člověk žije, může mít vliv na zkušenost s drogou. Z analýzy závislostí je zřejmé, že lidé žijící na venkově a v malých městech opravdu drogu užili méně často, než ti z velkých měst. V USA pak bylo možné zaznamenat rozdíl daleko větší, než v ČR. Některé venkovské oblasti ve Spojených státech jsou velmi vzdálené od větších měst. Dalo by se říci, že jsou tzv. „odříznuté“ od okolního světa a tak je možné, že sem doposud tento problém, kterým užívání návykových látek je, nepronikl v plném rozsahu. V České republice bylo sice užívání drog také nižší na vesnicích a v malých městech avšak nikoliv tolik výrazně jako ve Spojených státech. Vzdálenosti nejsou v České republice mezi venkovem a většími městy nikterak zásadní, a tak tento trend proniká i sem. Dalším faktorem, který může ovlivnit užití drogy, jsou rodinné poměry. V USA bylo zjištěno, že pokud člověk pochází z neúplné rodiny, pak má větší sklony k tomu drogu užít. Také zde bylo dokázáno, že více tradičně fungujících rodin žije na venkově a v malých městech.

Seznam literatury

56

Seznam literatury 1. BORNÍK, Miroslav. Drogy co bychom o nich měli vědě. 1. vydání. Praha: Themis, 2001. 31 s. ISBN 80-85821-98-2 2. BBS. The 20 most dangerous drugs. [online] 2013 [cit. 2013-03-15] Dostupné z WWW: http://topdocumentaryfilms.com/the-20-most-dangerous-drugs/ 3. BLOOMBERG RANKINGS, The global vice index, [online] 2013 [cit. 2013-03-15] Dostupné z WWW: http://images.businessweek.com/bloomberg/pdfs/global-viceindex.pdf 4. DiS, Statistika pro ČR 2011. [online] 2013 [cit. 2013-03-15] Dostupné z WWW: http://www.drogy.net/zpravy-a-statistiky/?pager2453=5 5. EMCDDA. Social reintegration and employment: evidence and interventions for drug users in treatment. Luxembourg: Publications Office of the European Union, 2012. 201 s. ISBN 978-92-9168-557-8 6. EMMCDA. Výroční zpráva za rok 2012: Stav drogové problematiky v Evropě. Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské Unie, 2012. 101 s. ISBN 978-92-9168534-9 7. GIDDENS, Anthony. Sociologie. 1. vydání – dotisk. Praha: Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4 8. GOODYER, Paul. Drogy a teenageři. 1. čes. vydání. Praha: Slovanský dům, 2001. 162 s. ISBN 80-86421-44-9 9. HÁJNÝ, Martin. O rodičích, dětech a drogách. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2001. 136 s. ISBN 80-247-0135-9 10. HINDLS, Richard, HRONOVÁ, Stanislava, NOVÁK, Ilja. Metody statistické analýzy pro ekonomy. 2. přepr. vydání. Praha: Management Press, 2000. 260 s. ISBN 80-7261-013-9 11. HINDLS, Richard, HRONOVÁ, Stanislava, SEGER, Jan, FISCHER, Jakub. Statistika pro ekonomy. 7. vydání. Praha: Profeccional Publishing, 2006. 415 s. ISBN 80.86946-16-9 12. HOLUBEC, Pavel. Globální metropole jakožto prostorové vyjádření procesu modernity. Praha: ČVUT, Fakulta stavební, 2010. 152-161 s. ISBN 978-80-0104538-1 13. ILLES, Tom. Děti a drogy – fakta, informace, prevence. 2. uprav. vydání. Praha: ISV nakladatelství, 2002. 55 s. ISBN 80-85866-50-1

Seznam literatury

57

14. IVERSEN Lesie. Léky a drogy – Průvodce pro každého. 1. čes. Vydání. Praha: Nakladatelství Dvořák s.r.o. 2006. 143 s. ISBN 80-7363-061-3 15. KLÍMEK, Petr. Aplikovaná statistika pro ekonomy. 1. vydání. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2003. 235 s. ISBN 80-7318-148-7 16. KOLEKTIV AUTORŮ SDRUŽENÍ SANANIM. Drogy – otázky a odpovědi. 1. vydání. Praha: Portál, s.r.o., 2007. 198 s. ISBN 978-80-7367-223-2 17. KOLIBÁŠ, Eduard, NOVOTNÝ, Vladimír. Alkoholismus a drogové závislosti. 1. Vydání. Bratislava: Univerzita Komenského v Bratislavě, 1996. 120 s. ISBN 80 223-1078-6 18. KOŽÍŠEK, Jan. Statistika. 5. přepr. Vydání. Praha: ČVUT v Praze, 2006. 248 s. ISBN 80-01-03567-0 19. LAUNER, Aleš. Slangové výrazy pro drogy, Anglicko-český výkladový slovník. 1. vydání. Praha: Academia, 2001. 168 s. ISBN 80-200-0896-9 20. LEJČÍKOVÁ, Pavla, MRAVČÍK, Viktor, RADIMECKÝ, Josef. Srovnání užívání drog a jeho dopadů v krajích České republiky v roce 2002 situační analýza v širším demografickém a socioekonomickém kontextu. 1. vydání, Praha: Úřad vlády České republiky, 2004. 94 s. ISBN 80-8673-14-5 21. MAREŠOVÁ, Václava. V Česku se opíjí stále více mladistvých, marihuanu kouří nejvíce v EU, Zprávy-Rozhlas.cz [online] 2012 [cit. 2013-03-15] Dostupné z WWW: http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/v-cesku-se-opiji-stalevice-mladistvych marihuanu-kouri-nejvice-v-eu--1021021 22. MILOVSKÝ, Michal a kol., Konopí a konopné drogy: Adiktologické kompendium. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2008. 544+4 s. ISBN 978-80-247-0865-2 23. MINAŘÍK, Bohumil. Statistika. 1. vydání. Brno: Vysoká škola realitní – institut Franka Dysona, 2009. 90 s. ISBN 978-80-904216-2-2 24. MINAŘÍK, Bohumil. Statistika I. Popisná statistika (první část.) 2. vydání. Brno: MZLU v Brně, 2006. 98 s. ISBN 80-7157-928-9. 25. MINAŘÍK, Bohumil. Statistika I. Popisná statistika (druhá část) – Měření závislostí, statické srovnávání, popis časových řad. 3. vydaní. Brno: MZLU v Brně, 2008. 105 s. ISBN 978-80-7375-152-4. 26. NMS, Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice 2011, Praha: Úřad vlády České republiky, 2012. 174 s. ISBN 978-80-7440-067-4

Seznam literatury

58

27. NOVÝ, Ivan, SURYNEK, Alois a kol. Sociologie pro ekonomy a manažery. 2. přeprac. a rozš. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. 283 s. ISBN 80-2471705-0 28. PUSH, SILCOTT, Mireille, Kniha o extázi, 1. vydání. Praha: Garamond, 2003. 272 s. ISBN 80-86379-50-70 29. SHAPIRO, Harry. Drogy – Obrazový průvodce. 1. čes. vydání. Praha: Nakladatelství Svojtka&Co., s.r.o., 2005. 360 s. ISBN 80-7352-295-0 30. SURYNEK, Alois, KOMÁRKOVÁ, Růžena, KAŠPAROVÁ, Eva. Základy sociologického výzkumu. 1. Vydání. Praha: Management Press, 2001. 160 s. ISBN 80-7261-038-4 31. TYLER, Andrew. Drogy v ulicích, mýty – fakta – rady. 1. vydání. Praha: IŽ, s.r.o., 2000. 426 s. ISBN 80-237-3606-X 32. URBAN, Lukáš. Sociologie trochu jinak. 2. rozš. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. 272 s. ISBN 978-80-247-3562-7 33. VESELÁ, Jana. Sociologický výzkum. 1. vydání. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2000. 59 s. ISBN 80-7194-313-4 34. WHITEHOUSE. Office of National Drug Control Policy - 2013 National Drug Control Strategy. [online] 2012 [cit. 2013-03-15] Dostupné z WWW: http://www. whitehouse. gov/ondcp/2013-national-drug-control-strategy 35. WHITEHOUSE. Office of National Drug Control Policy - Drug Endangered Children. [online] 2012 [cit. 2013-03-15] Dostupné z WWW: http://www. whitehouse.gov/ondcp/dec-info 36. WHITEHOUSE. Office of National Drug Control Policy - Legislation and Policy. [online] 2012 [cit. 2013-03-15] Dostupné z WWW: http://www.whitehouse.gov/ ondcp/legislation and-policy 37. WHITEHOUSE. Office of National Drug Control Policy – Marijuana. [online] 2012 [cit. 2013-03-15] Dostupné z WWW: http://www.whitehouse.gov/ondcp/ marijuana 38. WHITEHOUSE. Office of National Drug Control Policy - Methamphetamine (Meth). [online] 2012 [cit. 2013-03-15] Dostupné z WWW: http://www. whitehouse.gov/ ondcp /meth-intro 39. WILLS, Simon. Drugs of Abuse.2. edition. London: Pharmaceutical Press, 2005. 399 s. ISBN 0 85369 582 2

Seznam literatury

59

40. ZEMANOVÁ, Veronika. Dva státy USA povolily marihuanu. Ihned.cz, [online] 2012 [cit. 2013-03-15] Dostupné z WWW: http://zpravy.ihned.cz/c1-58331510dva-staty-usa-povolily-marihuanu-od-jednadvaceti-bude-legalni-pro-rekreacniucely 41. ZBOŘIL, Jiří. Drogy v ČR – perníková pevnost, Reader´s Digest. [online] 2012 [cit. 2013-03-15] Dostupné z WWW: http://www.readersdigest.cz/magazin/ dramata/drogy-v-cr-pernikova-pevnost

Přílohy

60

Přílohy Příloha č. 1

Dotazník – verze v českém jazyce

Příloha č. 2

Dotazník – verze v anglickém jazyce

Příloha č. 3

Tabulky rozdělení četností

Příloha č. 4

Kontingenční tabulky

Komparace užívání návykových látek na území České republiky a Spojených států amerických

Recommend Documents