Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance
KOMPARACE POJISTNÝCH A INVESTIČNÍCH PRODUKTŮ VHODNÝCH PRO ZAJIŠTĚNÍ V POSTPRODUKTIVNÍM VĚKU Comparison of insurance and investment products suitable for ensuring in advanced age Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Autor:
Mgr. Silvie KAFKOVÁ
Lenka HRADILOVÁ
Brno, 2014
J mé n o a př í j me ní a ut o r a :
Lenka Hradilová
N á ze v d i p l o mo vé p r á c e :
Komparace pojistných a investičních produktů vhodných pro zajištění v postproduktivním věku
N á ze v p r á c e v a n gl i č t i n ě:
Comparison of the insurance and investment products suitable for covering in post-productive age
K at e dr a :
financí
V e d ou c í d i pl o mo vé p r á c e:
Mgr. Silvie Kafková
R o k o b h aj o b y:
2014
Anotace Předmětem diplomové práce je srovnání pojistných a investičních produktů, které lze doporučit pro zajištění občana v důchodovém věku. V první části práce jsou uvedeny základní charakteristiky stávajícího důchodového systému a jeho legislativy podle ČR a EU s náznaky zhoršujícího se zabezpečení občana ve stáří v dalších letech. Druhá část se zabývá jednotlivými alternativami důchodového zabezpečení poskytovanými soukromým sektorem s jejich následným srovnáním na základě rizika, výnosu, nákladovosti a vhodnosti pro daný účel. Poslední část nabízí tři modelové příklady osob, na nichž jsou demonstrovány různé možnosti důchodového zajištění. V nich je těmto osobám nabídnuto několik investičních variant s různou investiční strategií s doporučením nejvhodnější volby.
Annotation The subject of the thesis is the comparison of insurance and investment products that can be recommended for retirement security. In the first part of the basic characteristics actual version of the pension system, according to the legislation of the Czech Republic and the EU, with indications of deteriorating security in old age in the coming years. The second part deals with the different alternatives of products provided by the private sector and their subsequent comparison of risk-based, revenue, expense and fitness for a particular purpose. The last part presents three persons in various life stages. In model instances these persons offered several investment options with different investment strategies and making recommendations for the most appropriate choice. Klíčová slova Státní důchodový systém, investiční a podílové fondy, důchodové životní pojištění, penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, bankopojištění, investice do nemovitostí. Keywords State pension system, investment and mutual funds, retirement life insurance, pension insurance, additional pension savings, bancassurance, investments in property.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Komparace pojistných a investičních produktů vhodných pro zajištění v postproduktivním věku vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Silvie Kafkové a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 1.května 2014
vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Silvii Kafkové za cenné připomínky a odborné rady, kterými mi pomohla k vypracování této diplomové práce.
OBSAH ÚVOD ......................................................................................................................................................7 1
DŮCHODOVÝ SYSTÉM ..............................................................................................................8 1.1
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ .......................................................8
1.2
DŮCHODOVÝ SYSTÉM DLE EVROPSKÉ UNIE ..............................................................................9
1.2.1 2
3
Koordinace důchodového zabezpečení v EU .....................................................................9
DŮCHODOVÁ REFORMA ........................................................................................................11 2.1
NUTNOST PROVEDENÍ DŮCHODOVÉ REFORMY ........................................................................11
2.2
MALÁ DŮCHODOVÁ REFORMA ................................................................................................14
2.3
VELKÁ DŮCHODOVÁ REFORMA ...............................................................................................16
SOUČASNÝ STÁTNÍ DŮCHODOVÝ SYSTÉM......................................................................17 3.1
DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ ...........................................................................................................17
3.1.1
Výpočet starobního důchodu ............................................................................................19
3.1.2
Valorizace důchodů ..........................................................................................................20
3.1.3
Analýza vývoje náhradového poměru...............................................................................21
3.2
DŮCHODOVÉ SPOŘENÍ..............................................................................................................23
3.2.1
Legislativní úprava nového pilíře.....................................................................................23
3.2.2
Reakce občanů na zavedený pilíř .....................................................................................25
3.2.3
Budoucnost penzijního spoření ........................................................................................25
3.3
DOPLŇKOVÉ PENZIJNÍ SPOŘENÍ ...............................................................................................26
Počet účastníků obou typů spoření .................................................................................................31
4
3.3.1
Aktuální situace na trhu ...................................................................................................33
3.3.2
Celkové zhodnocení produktů ..........................................................................................36
ALTERNATIVNÍ MOŽNOSTI ZAJIŠTĚNÍ NA STÁŘÍ ........................................................38 4.1
TVORBA FINANČNÍHO PLÁNU A VOLBA INVESTIČNÍ STRATEGIE..............................................38
4.2
PRODUKTY KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ...............................................................................39
4.2.1
Subjekty kolektivního investování .....................................................................................40
4.2.2
Informační dokumenty fondu ............................................................................................41
4.2.3
Náklady fondu ..................................................................................................................42
4.2.4
Rozdělení fondů ................................................................................................................42
4.2.5
Analýza vývoje trhu kolektivního investování a jeho aktuální situace ............................. 45
4.2.6
Komparace vybraných fondů životního cyklu .................................................................. 46
4.2.7
Celkové zhodnocení finančního produktu ........................................................................ 51
4.3
5
ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ .................................................................................................................. 52
4.3.1
Důchodové životní pojištění ............................................................................................. 53
4.3.2
Investiční životní pojištění s garantovaným fondem ........................................................ 54
4.3.3
Analýza aktuální situace na trhu...................................................................................... 54
4.3.4
Srovnání produktů obou typů pojištění ............................................................................ 56
4.3.5
Celkové zhodnocení produktů .......................................................................................... 57
4.4
BANKOPOJIŠTĚNÍ ..................................................................................................................... 58
4.5
INVESTICE DO NEMOVITOSTÍ ................................................................................................... 59
4.6
KOMPARACE VŠECH PRODUKTŮ.............................................................................................. 62
4.6.1
Komparace produktů na základě výnosnosti ................................................................... 62
4.6.2
Komparace všech produktů na základě rizika ................................................................. 65
4.6.3
Vhodnost jednotlivých produktů k zajištění v postproduktivním věku ............................. 65
MODELOVÉ PŘÍKLADY .......................................................................................................... 66 5.1
PRVNÍ MODELOVÝ PŘÍKLAD .................................................................................................... 68
5.2
DRUHÝ MODELOVÝ PŘÍKLAD .................................................................................................. 72
5.3
TŘETÍ MODELOVÝ PŘÍKLAD..................................................................................................... 77
5.4
ZHODNOCENÍ MODELOVÝCH PŘÍKLADŮ ................................................................................. 80
ZÁVĚR ................................................................................................................................................. 81 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................................... 90 SEZNAM TABULEK.......................................................................................................................... 90 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................. 92
ÚVOD V dnešní době, tolik charakteristické svou proměnlivostí a rychlým tempem rozvoje, se člověk nemůže stále opírat o staré zvyklosti. To, co předešlá generace pokládala za samozřejmost, je u té dnešní již minulostí. A tak je tomu i v případě státního důchodového systému. Člověk se již nemůže spoléhat na to, že se o něj stát ve stáří postará. Hlavními příčinami této změny je především stárnutí populace. Tento jev se ale netýká pouze České republiky, ale každého státu Evropské unie. Proto první reformní impulsy přišly z její strany a byly natolik důrazné, že většina států Evropy konala rychle dle nejlepšího uvážení. Také naše země se v roce 2011 pustila do změny důchodového zabezpečení, následkem čehož vznikl třípilířový důchodový systém. Systém tvaru antického chrámu o třech pilířích však asi nebude stát dlouho. Situace je nejistá a vize dobrého zabezpečení mlhavá. Je proto na každém občanovi, aby převzal za svůj život zodpovědnost a s pohledem do dalších let začal pravidelně odkládat určitou část ze svého příjmu. Tato diplomová práce se proto také věnuje dalším alternativám poskytovaným soukromým sektorem. Globálním cílem mé diplomové práce je porovnat a analyzovat jednotlivé možnosti investičních a pojistných produktů a najít variantu, která jak z hlediska rizikovosti, tak i výnosu bude pro občana nejvhodnějším finančním produktem pro zajištění spokojeného stáří. Pro dosažení globálního cíle byly stanoveny parciální cíle, které práci rozdělují do tří pomyslných částí. Prvním parciálním cílem je analýza současného stavu státního důchodového systému a jeho schopnosti dlouhodobého přiměřeného zabezpečení ve stáří. Tato část práce je zaměřena především na demografické změny, celkově neudržitelnou situaci před důchodovou reformou s následným popisem zreformovaných tří pilířů a prognózou do dalších let. Druhým parciálním cílem je pomocí komparace a deskripce zvážit další způsoby zabezpečení na stáří poskytované soukromým sektorem. Je zde analyzována aktuální situace na investičním a pojistném trhu a jednotlivé produkty jsou porovnávány podle předem zvolených kritérií (riziko a výnos). V poslední, třetí části jsou aplikovány poznatky z obou předchozích částí na třech modelových příkladech, které tak pomáhají naplnit cíl globální. V simulačním modelu je každý občan podroben důkladné analýze, kde je mu doporučena vhodná investiční strategie a osobní investiční plán pro nejlepší zajištění v postproduktivním věku. Podkladem k této práci byly monografie, zákony, časopisecké články a internetové zdroje. Nejvíce jsem čerpala z webových stránek: Ministerstva financí, České národní banky, Ministerstva práce a sociálních věcí a Asociace penzijních společností České republiky. V práci byly použity metody deskripce, analýzy a komparace. Metoda deskripce je především použita v kapitole dva, tři a metoda analýzy a komparace v kapitole čtyři a pět.
7
1 DŮCHODOVÝ SYSTÉM 1.1 Základní charakteristiky sociálního zabezpečení Mezi základní charakteristiky sociálního systému patří především snaha státu zajistit svým občanům dostatečné příjmy v předem určených sociálních podmínkách. Jinak lze tuto základní myšlenku definovat následujícím způsobem: „Soustava sociálního zabezpečení je souborem právních, finančních a organizačních nástrojů a opatření, jejichž cílem je kompenzovat nepříznivé finanční a sociální důsledky různých životních okolností a událostí, ohrožujících uznaná sociální práva, nebo takovým životním situacím předcházet.“1 Mezi takové životní okolnosti patří nemoc, nezaměstnanost, pracovní úraz a nemoc z povolání, zdravotní postižení a invalidita, stáří, těhotenství, mateřství, rodičovství a smrt živitele. Pokud nastanou výše uvedené okolnosti, potom se stát snaží pomoci každému jedinci. V této diplomové práci je detailněji analyzováno sociální zabezpečení na stáří. Důchodové zabezpečení bývá většinou zajišťováno třemi oblastmi. První z nich je základní důchodové zabezpečení, které je spravováno státem či veřejnými institucemi. Další se uskutečňuje pomocí zaměstnaneckého systému, kdy zaměstnavatel z části přispívá za zaměstnance a třetí složkou je dobrovolné spoření jedince.2 Pojetí důchodových systémů v jednotlivých zemích vykazuje určité odlišnosti. Toto diferencování systému je ovlivněno především historií, vývojem, tradicí a mnohými dalšími faktory. Co však tyto systémy v poslední době obzvláště spojuje, jsou demografické změny. Nastává doba, kdy si musí jednotlivé státy uvědomit nutnost přizpůsobit těmto změnám svůj systém sociálního zabezpečení.
1
POTŮČEK, Martin. Sociální politika. 1, vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. 69 s.
2
GREGOROVÁ, Zdeňka. Důchodové systémy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1998. 53 s.
8
1.2 Důchodový systém dle Evropské unie Hlavním cílem důchodového systému je zabezpečit osoby v postproduktivním věku. Je jen na každém státě, pro jakou variantu zabezpečení se rozhodne. Stát se může v extrémním případě přiklonit buď k penzijnímu systému, který bude poskytovat svým občanům vysoký náhradový poměr nebo veškerou odpovědnost přesune na jednotlivce.3 S těmito krajními variantami sociálního zabezpečení se v praxi lze jen zřídka setkat. Většina států Evropy se rozhodla pro zlatou střední cestu a tou je pilířový systém. Evropská unie je typická pro svou třípilířovou strukturu, kterou můžeme najít jak u hlavních politických oblastí, tak u doporučené struktury důchodového systému pro členské státy. Tato struktura je často přirovnávána k antickému chrámu, který stál na třech pilířích a spojoval tak představu o stabilitě, pevném základu a dlouhověkosti.4 Za první pilíř lze považovat státem poskytovanou penzi. Jedná se o průběžné financování, kdy od současné pracovní síly (ekonomicky aktivního obyvatelstva) jsou vybrané příspěvky, které jsou ten samý rok vyplaceny jako důchodové dávky občanům, kteří jsou v postproduktivním věku. Je to systém, ve kterém nejsou fondy, protože zde nedochází ke kumulaci peněz, ale k okamžitému přerozdělování.5 Je založen na principu mezigenerační solidarity. Mezi jeho nesporné výhody patří neovlivnitelnost makroekonomickými vlivy, jako je například inflace, na druhou stranu velmi citlivě reaguje na jakékoliv demografické změny. Druhý pilíř je v Evropě znám jako systém zaměstnaneckého penzijního (při)pojištění. Je poskytován společnostmi, které daného člověka zaměstnávaly v průběhu jeho pracovní kariéry.6 Penzijní aktiva jdou z příspěvků nebo prémií placených zaměstnavatelem a pracovníkem a z investičních výnosů těchto příspěvků. Tyto příspěvky mohou být čerpány ihned poté, co člověk odchází do důchodu. Třetí pilíř je ryze dobrovolnou záležitostí. Občan si zde může zvolit jakoukoliv cestu spoření a vybrat si některý z nabízených produktů na finančním trhu. Ze strany státu bývá tento pilíř podporován, ať již formou státních příspěvků nebo daňových úlev. Penzijní systémy jednotlivých zemí jsou velmi různorodé. Je to dáno především historickým vývojem, politickým systémem, tradicemi a dalšími externími faktory.
1.2.1 Koordinace důchodového zabezpečení v EU Mezi základní principy Evropské unie patří právo občanů na volný pohyb. Tím se značně rozšířily pracovní možnosti a nabídky všem lidem žijícím na území Evropského společenství. Situace se tak stala příznivou pro hledání nových pracovních příležitostí a s tím spojeným stěhováním obyvatel do jiných členských států. Člověk tak za svůj život mohl pracovat v několika státech a odvádět příspěvky
3
GREGOROVÁ, Zdeňka. Důchodové systémy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1998, s.37-38.
4
BusinessInfo [online]. 2013 [cit. 2013-11-15]. Pilířová struktura Evropské unie. http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/pilire-a-politiky-evropske-unie-5138.html
Dostupné na WWW:
5
BLAKE, David. Pension Economics. 1.vyd. Chichester : John Wiley & Sons,2006. S.3-4.
6
Tamtéž.
9
na důchod v každém z nich v příslušné výši. EU tak byla postavena před novou problematiku, kterou musela vyřešit v co nejkratším časovém úseku, a to právo na starobní důchod. Bylo potřeba zamezit situaci, kdy by občan pobíral důchod z více zemí nebo by se na něj nevztahovalo žádné sociální zabezpečení.7 Evropská unie nemá v úmyslu jednotlivé státní penzijní systémy harmonizovat, ale koordinovat, a to metodou otevřené koordinace. Tato metoda dovoluje jednotlivým členským státům nastavit svůj vlastní systém penzijního zajištění. EU tyto systémy spojuje společnými pravidly, která jasně definují podmínky sociálního zabezpečení při zahraničních pracovních zkušenostech.8 Metoda koordinace se řídí základními čtyřmi pravidly: 1. Pravidlo rovného zacházení – pro migrující obyvatele platí stejná práva a povinnosti jako pro státní příslušníky. 2. Pravidlo uplatnění právních předpisů jednoho státu – účastník odvádí důchodové příspěvky jen jedné zemi a to té, ve které pracuje v daném časovém okamžiku. 3. Pravidlo sčítání dob pojištění - toto pravidlo je uplatňováno u lidí, kteří pracovali po dobu svého života ve více zemích ES, avšak ani v jedné z nich nesplňují podmínky pro výplatu důchodových dávek. V takovém případě se může přihlédnout k jednotlivým dobám pojištění ve státech ES. 4. Pravidlo převoditelnosti – pravidlo, jež umožňuje vyplatit účastníku dávku nejenom v zemi, kde mu byl přiznán nárok, ale také v jakékoli jiné zemi ES.9 Tato pravidla byla do roku 30. 4. 2010 vymezena v Nařízení Rady č. 1408/71. Od 1. 5. 2010 jsou obsažena v Nařízení Evropského Parlamentu a Rady č. 883/2004 Sb..
7
VESELÝ, JIŘÍ a kol. Právo sociálního zabezpečení. 1.vyd. Praha:Linde Praha a.s., 2013. s. 48-49.
8
Pravidla platí pro členské země Evropské Unie, Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska.
9
Evropská komise. Co je koordinace [online]. http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=850&langId=cs
10
[cit.
2014-03-23].
Dostupné
z:
2 DŮCHODOVÁ REFORMA 2.1 Nutnost provedení důchodové reformy Situace důchodového systému byla již před důchodovou reformou neúnosná a dlouhodobě finančně neudržitelná. Struktura obyvatelstva České republiky se změnila, tedy docházelo ke stárnutí populace. Tyto demografické změny vykresluje následující tabulka: Graf 1: Struktura obyvatelstva podle hlavních věkových skupin v letech 1985–2012.
Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z Českého statistického úřadu10
Jedná se o dlouhodobý proces (trend), který můžeme nazvat stárnutím obyvatelstva. Přesněji řečeno se jedná o situaci, kdy složka obyvatel v postproduktivním věku (nad 65 let) začíná převládat nad složkou osob dětského věku do 15 let. Hlavním hodnotícím měřítkem je překročení osmi procentuálního podílu nejstarší složky obyvatelstva.11 Tato průměrná procentuální hodnota se v České republice v letech 1989-2012 pohybovala kolem 14%, proto není nejmenších pochyb, že k tomuto jevu zde dochází. Dříve vydělávali čtyři ekonomicky aktivní jedinci na jednoho důchodce. Dnes je již poměr docela jiný. Na jednoho člověka v penzi vychází necelí 2 ekonomicky aktivní lidé. V případě absence výrazných změn penzijního systému v dalších letech, by se měl poměr podle nejnovějších prognóz v roce 2055
10
ČSÚ. Obyvatelstvo podle hlavních věkových skupin v letech 1920–2012 [online]. [cit. 2014-05-09]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/8E001797D4/$File/4032130109.pdf 11
RABUŠIC, Ladislav. Česká společnost stárne. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1995. s. 12-13.
11
snížit až na 1,2.12 Pro názornou představu by tak složka aktivního obyvatelstva vydělala na jednoho člověka v důchodovém věku měsíční částku ve výši 7035 Kč.13 Trend rostoucí vrstvy obyvatel 65+ je spojen se sníženou mírou úmrtnosti. Začalo tak docházet k prodlužování středního věku člověka. Následující tabulka zachycuje vývoj tohoto ukazatele v průběhu let (více viz příloha C). Tabulka 1: Vývoj střední délky života u mužů/žen v rozmezí let 1990-2012. Střední délka života při narození
1990
1992
1994
1996
1998
2000
2002
2004
2006
2008
2010
2012
MUŽI
67,6
68,5
69,5
70,4
71,1
71,6
72,1
72,5
73,4
74,0
74,4
75,0
ŽENY
75,4
76,1
76,6
77,3
78,1
78,3
78,5
79,0
79,7
80,1
80,6
80,9
Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z Českého statistického úřadu14
Nejenom že ekonomicky aktivních obyvatel ubývá a přibývá těch, co pobírají starobní důchod, ale také se zvyšuje očekávaná střední délka života. Z tabulky je patrné, že každých pět let se střední délka života zvyšuje o jeden rok. Dávky tedy budou vypláceny delší dobu, než doposud bylo plněno. Tyto stále rostoucí náklady na důchodový systém by nebyly dlouhodobě udržitelné. Následující graf nastiňuje situaci stále rostoucích výdajů na státní důchodový systém: Graf 2: Vývoj podílu výdajů na důchody k HDP (v běžných cenách).
Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z MPSV15
12
MPSV. Důchodová reforma. http://socialniporadce.mpsv.cz/cs/164
[online].
2013
[cit.
2013-12-16].
Dostupné
z:
13
Tato hodnota je vypočítána z průměrné hrubé mzdy roku 2013 ve výši 25 128 Kč. Z této částky je 28% odvedeno (součet odvodů zaměstnavatele i zaměstnance) do průběžně financovaného PAYG systému. 14
ČSÚ. Česká republika od roku 1989 v číslech. [online]. 2013 [cit. 2013-12-16]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#01
12
Již dnes tvoří roční deficit penzijního systému 30 miliard korun českých.16 Speciální účet pro penzijní systém, který vznikl pro ukládání přebytku finančních prostředků, ztratil již před několika lety svůj účel. Není na něj co ukládat. Na Listině základních práv a svobod České republiky (článek 30) je jasně řečeno, že každý občan má právo na důstojné a přiměřené zabezpečení ve stáří.17 Proto stát musí podniknout takové kroky, aby zajistil i příštím generacím právo na slušnou penzi. Na nově vzniklou situaci byla vláda nucena reagovat posouváním věku odchodu do důchodu (viz příloha A) a prodlužováním doby pojištění (viz příloha B). Důchodový věk se do roku 2044 bude genderově lišit. Jeho růst je u mužů o 2 měsíce za rok a u žen o 4-6 měsíců ročně. U pojištěnců narozených v roce 1977 s nastaveným odchodem do důchodu v roce 2044 se však tento věk sjednotí na 67 letech u obou pohlaví. Důchodový věk již nebude u ženy závislý na počtu vychovaných dětí. Po této nově vzniklé situaci bude růst věková hranice stejným tempem, a to o 2 měsíce za rok.18 Danou problematiku lze také rozebrat z mezinárodního hlediska a to z hlediska vlivu Evropské unie, která členským státům doporučuje provázat věk odchodu do důchodu se zvýšením naděje dožití, vyrovnat věk odchodu do důchodu mezi muži a ženami a postupně posouvat tento věk na věkovou hranici 70 let. Poté tento růst pozastavit, případně v dalších letech zpomalit.19 Doba, po kterou je účastník pojištěn, je jedním z důležitých kritérií, na základě kterého mu poté vzniká nárok na vyplácení dávek důchodového pojištění. Díky zvyšující se střední délce života a rostoucím výdajům na důchodový systém je i tato doba nastavena tak, aby tyto problémy v sobě zohlednila. Účastníci, kteří dosáhli v letošním roce (2014) důchodového věku, mají nárok na starobní důchod, jestliže odváděli příspěvky na důchodové pojištění po dobu nejméně 30 let. Tato doba je v průběhu let dále odstupňována a zatím nejdelší doba pojištění je nastavena na 35 let. Je určena tomu pojištěnci, který dosáhne důchodového věku po roce 2018. Cílem důchodové reformy není ušetřit na výplatách důchodových dávek, ale zreformovat tento systém tak, aby docházelo k lepšímu zhodnocení finančních prostředků v následujících letech. Další směr reformy v roce 2010 ukázal nález Ústavního soudu, který se musel vyjádřit k případu nepřiměřeného hmotného zabezpečení. V daném případě soudce začal pobírat invalidní důchod.
15
MPSV ČR. Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v České republice. [online]. 2011 [cit. 11. 12. 2013]. Dostupné z WWW:
16
Tamtéž.
17
PSPČR. LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD. [online]. 2013 [cit. 2013-12-16]. Dostupné z: http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html 18
MPSV . Český důchodový systém. [online]. http://www.mpsv.cz/files/clanky/11969/Analyza.pdf 19
2013
[cit.
2013-12-16].
Dostupné
z:
EVROPSKÁ KOMISE. Bílá kniha: Agenda pro přiměřené, udržitelné a spolehlivé důchody. [online]. 2013 [cit. 2013-12-16]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2012:0055:FIN:CS:PDF
13
Náhradový poměr však činil pouze 19% jeho čisté mzdy. Takové zabezpečení považoval za nepřiměřené a §15 - o redukčních hranicích, považoval jako protiústavní. Soud měl tedy přezkoumat, zda poměr mezi příspěvky a dávkami splňuje podmínku přiměřenosti hmotného zabezpečení. Usnesení soudu po náležitém přezkoumání znělo, že §15 o redukčních hranicích, opravdu porušuje ustanovení20 v Listině základních práv a svobod, a proto byl zrušen. Účinnost tohoto rozhodnutí však odložil až do roku 2011, kvůli náročnosti legislativních změn.
2.2 Malá důchodová reforma Po nálezu Ústavního soudu byla změna důchodového systému přímo nevyhnutelná. Vláda v roce 2011 vydala zákon č.220/2011Sb. Tento zákon měnil poměr mezi příspěvky, které byly do systému vkládány a dávkami, které systém po letech vyplácel. Člověku, který přispíval do systému z hrubé mzdy v rozmezí 11 000 Kč-34 000 Kč, se výše dávky nepatrně snížila o pár set korun českých. Zato ale vyšším příjmovým skupinám se zvedla penze o několik tisíc korun. Systém se tak stal více zásluhovým (čím vyšší plat, tím vyšší penze) a méně rovnostářským. Platnost daného zákona se vztahovala na pojištěnce, kterému vznikl nárok na důchod po 30. 09. 2011. Tato novinka proto vyvolala u účastníků skupinový předčasný odchod do důchodu. Novela také posouvá důchodový věk u obou pohlaví s cílem ho sjednotit a upustit od odstupňování věku podle počtu vychovaných dětí.21 Osoby narozené v roce 1983 půjdou ve svých 68 letech do důchodu a osoby narozené v roce 2013 půjdou do důchodu až v 73 letech. Tato novela nabyla účinnosti 1. 1. 2012. Mezi další legislativní změny, které mají velký dopad na penzijní systém a výpočet dávky, jsou: Redukční hranice - novela jasně stanovuje výpočet redukčních hranic, aby již nedocházelo ke každoročnímu stanovení těchto hranic vládou. První redukční hranice byla nastavena na 44% průměrné mzdy a druhá byla posunuta z 114% průměrné mzdy na 400%, tedy na 4 násobek průměrné mzdy, což odpovídá maximální výši vyměřovacího základu. Legislativa nastavila přechodné období, a to od 30. 9. 2011 do 31. 12. 2014. V tomto období byly redukční hranice nastaveny následujícím způsobem: první na 44%, druhá na 116% a třetí na 4 násobek průměrné mzdy.22 Po uplynutí této lhůty již novela nabývá plné platnosti. Změna započítávání náhradní doby pojištění.23 Tato změna se vztahuje na osoby, které se po dobu prvních šesti let po dovršení 18. roku před rokem 2010 připravovaly na své budoucí
20
Základní Listina Práv a Svobod, Článek 30: „Občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele.“ 21
LOUŽEK, Marek. Důchodová reforma. 1. vyd. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2013. s. 4446. 22
Podle novely zákona č. 220/2011 Sb., kterým se mění zákon č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
14
povolání studiem na střední, vyšší odborné či vysoké škole. Studium je pouze za těchto podmínek počítáno jako náhradní doba pojištění.24 Prodloužení rozhodného období – k zajištění adekvátnosti výše penze vůči odvodům v průběhu celého pracovně aktivního života, se rozhodné období změnilo z 30 let na celoživotní. Doba studia, kdy člověk nedosahoval žádných příjmů, je z rozhodného období vyloučena. Odvody na sociální pojištění mohou být odváděny v maximální výši čtyřnásobku průměrné mzdy. O valorizaci mezd již nerozhoduje vláda, je zakotvena přímo v zákoně a automaticky provedena. Zvyšování penze je plně závislé na indexu spotřebitelských cen a na růstu mezd v daném roce.25 Zpřísnění sankce za předčasný odchod do důchodu. Před reformou za předčasný odchod do penze (1-720 dnů předem) byla trvale uvalena sankce na důchodovou dávku, a to ve výší 0,9%. Pokud však tento odchod byl uskutečněn předčasně o 721 dnů a více, pak tato sankce vzrostla na 1.5%. Po reformě se důchod krátí následujícím způsobem: 1-360 dnů ve výši 0,9%, 361-721 ve výši 1,2% a od 721. dne se penze krátí ve výši 1,5%.26 Zkrácení období pro vznik nároku na vdovský důchod a to z pěti na dva roky. Zrušení tzv. odbytného.27 Plán malé důchodové reformy počítá se zavedení jednotného inkasního místa, kde budou od lidí vybírány daně, cla, nemocenské, důchodové a zdravotní pojištění. Toto zjednodušení by mělo ušetřit peníze ze státní pokladny v řádech několika miliard korun. Zatím se však vydání takového zákona stále odkládá a to z důvodu nepřehledné politické situace.28
23
Náhradní doba pojištění je období, kdy účastník neodváděl pojistné, ale přesto se započítává do nezbytné doby pojištění. 24
VESELÝ, JIŘÍ a kol. Právo sociálního zabezpečení. 1.vyd. Praha:Linde Praha a.s., 2013. s. 77-80.
25
Podle novely zákona č. 220/2011 Sb., kterým se mění zákon č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony 26
Užijsidůchod.cz. Malá důchodová reforma [online]. [cit. 2014-03-24]. http://www.uzijsiduchod.cz/duchodova-reforma-2013/mala-duchodova-reforma/ 27
Dostupné
z:
Odbytné je vypláceno v případě uzavření dalšího sňatku a to ve výši 12 měsíčních dávek pozůstalostní penze.
28
Výplata.cz. Start jednotných inkasních míst pro výběr odvodů a daní se nejspíš odloží [online]. [cit. 2014-0324]. Dostupné z: http://www.vyplata.cz/novinky/dane-se-na-jednom-miste-zatim-odvadet-nebudou.php
15
2.3 Velká důchodová reforma Velká důchodová reforma si kladla za cíl vyřešit situaci stárnoucího obyvatelstva a rostoucího počtu lidí pobírajícího důchodové dávky. V předešlých letech byla tato situace řešena pouze zvyšováním důchodového věku a tím také odkládáním celého problému. Proto byl vytvořen nový pilíř penzijního systému. V České republice tak vznikla třípilířová soustava.29 Cílem reformy bylo dosažení dlouhodobé fiskální udržitelnosti důchodového systému. Již několik let je důchodový systém deficitní a tento schodek se neustále navyšuje. 30 Dalším důvodem změn bylo posílení kapitálové složky jako dalšího zdroje důchodů. První pilíř je průběžně financovaný a proto bylo třeba diverzifikovat rizika i investice do jiného způsobu financování.31
29
Uzijsi důchod.cz. Velká důchodová reforma - vznik II. pilíře [online]. [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.uzijsiduchod.cz/duchodova-reforma-2013/velka-duchodova-reforma-vznik-druheho-pilire/ 30
Důvodová zpráva k zákonu o důchodovém spoření [online]. 2011 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.asocr.cz/addons/files/navrhy-zakonu/2011/110608duvodo4a.pdf 31
HOLZMANN, Robert a Richard P HINZ. Old-age income support in the 21st century: an international perspective on pension systems and reform. Washington, D.C.: World Bank, c2005, ix, s.42-43.
16
3 SOUČASNÝ STÁTNÍ DŮCHODOVÝ SYSTÉM Důchodová reforma na jedné straně vytvořila třetí chybějící pilíř důchodového systému, na straně druhé zbývající dva pilíře dále upravila. Státní důchodový systém je nyní nastaven následujícím způsobem:
3.1 Důchodové pojištění První pilíř je legislativně upraven zákonem č. 155/1995 Sb.. Tento zákon je především specifický tím, že státu dovoluje měnit základní parametry penzijního systému. Těmito parametry jsou věk pro vyplácení starobního důchodu (jiný pro ženu a pro muže) a samotný výpočet důchodu. Této pravomoci bylo velmi často využíváno jednotlivými vládami, které se v minulosti dostaly k moci.32 Mezi základní principy tohoto zákona patří: Pro získání nároku penzijních dávek jedinec musí splnit dvě podmínky – získání doby pojištění a sociální událost. Povinná účast všech ekonomicky aktivních osob na důchodovém pojištění. Člověk nemůže požádat o vyjmutí z tohoto systému a to ani v případě, že by měl dostatek finančních zdrojů potřebných na zajištění ve stáří. Princip jednotné úpravy, tedy zrušení zařazování osob do pracovních kategorií. Tímto krokem byl zajištěn rovný přístup k účastníkům prvního povinného pilíře. Povinnost výplaty dávek v případě, že účastník splní všechny podmínky pro jejich vyplácení. Při stanovování správné výše důchodu je uplatňován princip solidarity. Systém má účastníky jak s vysokými, tak i nízkými příjmy. Při výpočtu se základní suma pro výpočet redukuje u vyšších příjmových skupin. Princip solidarity je také uplatňován pro výběr pojistného od ekonomicky aktivního obyvatelstva a jeho výplatou účastníkům s pojistnou událostí. Tato solidarita je nazývána solidaritou mezigenerační a je zde aplikován princip průběžného financování. V novém důchodovém systému je také zajištěna soudní ochrana v případě vymahatelnosti dávek. Penzijní zajištění je garantováno státem. Nový systém také poskytuje mnoho druhů náhradních dob pojištění. Je to doba, kdy účastník neplatí pojistné, ale stále se mu započítává do pojistné doby. Tento systém je nakloněn pojištěnému, ale velice zatěžuje státní pokladnu. Proto v případě důchodové reformy došlo k úpravám náhradních dob ve prospěch státu. Dynamičnost systému. Nový důchodový systém se může neustále přizpůsobovat nově vzniklé situaci v zemi tím, že kupříkladu změní výši důchodů.33
32
ŠULC, Jaroslav. Alternativy Reformy penzijního systému v České republice.1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., 2005.94 s. 33
PŘIB, Jan. Kdy do důchodu a za kolik. 13. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2011, s.11-13.
17
Systém při změně právních předpisů ochraňuje dávky účastníka, které byly získány dle předchozích norem. Touto problematikou se zabývají přechodná ustanovení zakotvená v příslušném zákonu. V systému je v omezené míře uplatňován princip ekvivalence. Na základě výše platového ohodnocení účastníka, z kterého je odváděno pojistné, se po státem stanovené redukci stanoví i výše důchodových dávek. Stanovená výše důchodového pojistného, která je od účastníka pravidelně vybírána, je 28% z vyměřovacího základu (21,5% zaměstnavatel, 6,5% zaměstnanec). Důležité změny ve státním pilíři jsou blíže popsány v kapitole „Malá důchodová reforma“. Mezi tyto úpravy patří především neustálé posouvání důchodového věku, důchodový věk u ženy již nebude odstupňován dle počtu vychovaných dětí, nové nastavení redukčních hranic, nezávislé valorizace mezd na rozhodnutí vlády, zrušení odbytného, růst povinné doby pojištění a mnohé další. Největší změnou, kterou si první pilíř prošel, je především posun od solidarity k větší adekvátnosti (zásluhovosti). Zavedením druhého pilíře se účastníkům obou prvních dvou pilířů snižují odvody do prvního pilíře, a to ze stávajících 28% na 25% (viz kapitola „2. pilíř“). Od 1. 1. 2012 se zakládá účast na důchodovém pojištění i pro zaměstnání, která mají podepsanou dohodu o provedení práce. Před tímto datem tuto účast měla pouze zaměstnání na základě dohody o pracovní činnosti. Nyní již mají povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění, oba typy smluv. Aby však k tomu mohlo dojít, musí splnit podmínku započitatelného příjmu, tedy převýšit částku 10 000 Kč. Nyní si blíže specifikujme vliv důchodové reformy na vyplácení jednotlivých druhů důchodových dávek: a) Starobní důchod – člověk má na základní důchodové dávky nárok po splnění dvou podmínek, a to placením příspěvků do penzijního systému po určitou dobu a nastalou sociální událostí. Již před důchodovou reformou došlo ke zpřísnění obou předpokladů (r. 2009). b) Invalidní důchod – pro to, aby člověk mohl mít nárok na invalidní důchod, musí mu být invalidita přiznána a doba pojištění je splněna. Důchodová reforma zrušila plný a částečný invalidní důchod a na místo toho nastavila invalidní důchod dle tří stupňů invalidity. Správné určení stupně invalidity je závislé na míře poklesu pracovní činnosti a to nejméně o 35%. Invalidita 1. stupně je charakteristická poklesem výdělečné činnosti ve výši 35- 49%, 2. stupeň 50-69% a 3. stupeň 70% a více. Důchodová reforma také zrušila fyzickou invaliditu. Tento typ invalidity byl ještě zakotven v legislativě (přílohy k vyhlášce č.284/1995 Sb.), kde byla přesně definována zdravotní postižení. Již se nezkoumalo, jaký vliv má dané postižení na pracovní činnost jedince. Místo toho mu byl stupeň invalidity přímo uznán.34 Také druhá podmínka, důležitá pro získání tohoto druhu penze, prošla důležitými změnami. Doba pojištění je u pojištěnce žádajícího o invalidní důchod odstupňována dle věku. Zpravidla je kratší než u důchodu starobního. Člověk, který přesáhl 38 let má nárok na výplatu dávek buď v případě
34
VESELÝ, JIŘÍ a kol. Právo sociálního zabezpečení. 1.vyd. Praha: Linde Praha a.s., 2013. s. 77-99.
18
doby pojištění rovnající se 5 rokům v posledních 10 letech před vznikem invalidity, nebo s novinkou, kterou přinesla důchodová reforma. Ta dává pojištěnému možnost splnění desetileté doby pojištění v posledních dvaceti letech před invaliditou. Novela také stanovuje konec nároku na výplatu dávek. K němu dochází, pokud osoba dosáhla důchodového věku nebo přesáhla věkovou hranici 65 let.35 c) Sirotčí důchod - pro to aby dítě mohlo mít nárok na tento důchod, musí u něj dojít k uznání nezaopatřenosti. Nezaopatřené dítě je definováno jako dítě, které ukončilo povinnou školní docházku a ještě nepřesáhlo věkovou hranici 26 let. Od 1. 1. 2010 se však dítě považuje za zaopatřené, v případě nároku invalidního důchodu invalidity třetího stupně.
3.1.1 Výpočet starobního důchodu Aby člověk mohl být na život ve stáří plně připraven, je pro něj velmi užitečné znát svou budoucí výši důchodové dávky dle aktuálně platné legislativy. Důchod je rozdělen na dvě složky: základní a procentní výměru. Základní výměra je pevnou částí důchodové dávky a je pro všechny účastníky stejná. Její výše činí 9% z průměrné mzdy.36 V současné době tedy dosahuje částky 2 340 Kč.37 Procentní výměra je odlišná pro každého účastníka důchodového systému a je závislá na době pojištění, výši mzdy, ze které bylo pojistné odváděno. Nejprve se vezmou v úvahu všechny výdělky účastníka, které získal v průběhu svého života. Poté je z nich vypočítán osobní vyměřovací základ, což je průměrná hrubá mzda přepočítána na aktuální hodnotu peněz. K tomuto přepočítání dochází pomocí přepočítávajícího koeficientu. Protože je však ve státním důchodovém systému uplatňován princip solidarity, osobní vyměřovací základ musí být dále zredukován (pomocí redukčních hranic) na výpočtový základ. Ke konci každého roku Ministerstvo práce a sociálních věcí vydává vyhlášku, ve které přesně stanovuje výši všeobecného vyměřovacího základu (průměrná mzda), přepočítacího koeficientu, redukčních hranic a základní výměry starobního, invalidního, vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu.
35
ČSSZ. Invalidní důchody [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodovepojisteni/davky/invalidni-duchody.htm 36
Výše průměrné mzdy nesmí být nižší oproti předchozímu kalendářnímu roku. Průměrná mzda se vypočítá jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. 37
ČSSZ. Výpočet a výplata důchodu [online]. [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodovepojisteni/davky/vypocet-a-vyplata-duchodu/vypocet-a-vyplata-duchodu.htm
19
Tabulka 2: Současné nastavení tří redukčních hranic. Redukční hranice
Výpočet RH
Redukční intervaly
Redukce mzdy
1.
44 % průměrné mzdy
11 415 Kč a méně
100 % zápočet
2.
116 % průměrné mzdy
11 415 Kč - 30 093 Kč
zápočet 26 %
3.
400 % průměrné mzdy
30 093 Kč - 103 768 Kč
zápočet 22 %
103 768 Kč a více
zápočet 3%
Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z ČSSZ38
V tabulce (viz výše) jsou popsány jednotlivé redukční hranice, z kterých byly následně vytvořeny redukční intervaly. Podle toho, do kterého intervalu bude zařazen osobní vyměřovací základ pojištěného, dojde k jeho adekvátní redukci. Pro další postup je dobré si přesně vymezit rozhodné období, tedy dobu, po kterou byl účastník pojištěn. Určování této doby však není zdaleka tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Malá důchodová reforma v roce 2012 prodloužila rozhodné období, a to z 30 kalendářních let na celoživotní. Přesněji řečeno rozhodné období začíná kalendářním rokem bezprostředně následujícím po tom, kdy občan dosáhl věku 18ti let a končí kalendářním rokem bezprostředně předcházejícím roku přiznání důchodu.39 Do tohoto období se nezahrnují roky před rokem 1986. Také zde platí mnoho výjimek, které jsou z rozhodného období vyloučeny. Většinou se jedná o dobu pobírání dávek nemocenského pojištění, dobu pobírání plného invalidního důchodu a mnohých dalších. Celková procentní výměra se vypočítá jako součin výpočtového základu a procentní výměry odvozené od doby pojištění. Doba pojištění je při výpočtu důchodu více důležitá pro účastníky s vyššími příjmy. Na výši měsíční dávky má potom větší vliv další rok pojištění, nežli zvýšení mzdy.
3.1.2
Valorizace důchodů
Aby díky inflaci nedocházelo k postupnému znehodnocování důchodu, je potřeba tyto dávky neustále valorizovat. Proto jsou důchody každoročně v lednu zvyšovány. Samotná valorizace byla do roku 2011 schvalována vládou. Avšak s příchodem malé důchodové reformy se tato pravomoc přesunula do rukou Ministerstva práce a sociálních věcí, které vyhláškou každoročně stanovuje zvýšení důchodů. Do roku 2012 se výše důchodů zvyšovala o inflaci a o třetinu růstu reálných mezd. V lednu 2013 však nová vláda nařídila nové omezení tohoto růstu a to o třetinu inflace a třetinu růstu reálných mezd. Toto úsporné vládní opatření tak vedlo k pomalejšímu růstu důchodových dávek a k všeobecné nespokojenosti účastníků. S nástupem nové vlády se však situace zcela mění. Od roku 2015 by se
38
ČSSZ. Výpočet a výplata důchodu [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodovepojisteni/davky/vypocet-a-vyplata-duchodu/vypocet-a-vyplata-duchodu.htm 39
MPSV. Změny v důchodovém pojištění od 30. 9. 2011 [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/16348
20
valorizace penzí měla vrátit k legislativě platné v roce 2012. Dále se uvažuje o jejich mimořádném zvýšení (o 1,8 %), které by tak vykompenzovalo nepříznivou situaci dvou předchozích let.
3.1.3 Analýza vývoje náhradového poměru Člověk odvádějící příspěvky do státního penzijního systému se během života připravuje na dobu v důchodu, kdy dojde ke snížení jeho příjmů, tedy k poklesu jeho životní úrovně. Jak zásadní bude tento pokles lze určit pomocí náhradového poměru. Náhradový poměr lze definovat jako: „Podíl průměrného starobního důchodu a průměrné hrubé mzdy, který určuje průměrné snížení příjmů občana po odchodu do důchodu.“40 Tento vývoj znázorňuje následující tabulka: Graf 3: Vývoj náhradového poměru v průběhu let 1991-2012.
Zdroj: vlatní zpracování na základě dat ČSÚ41
Z grafu je patrné, že výše důchodu vzhledem k hrubé mzdě v průběhu let klesá. V současné době tento poměr klesl na 42%, což není mnoho. Z klesajícího trendu lze tké vyvodit závěr do budoucna a to, že náhradový poměr s přihlédnutím k demografickým změnám, bude stále klesat. Pro správné určení důchodu obecně platí dva navzájem zdánlivě se vylučující principy: čím vyšší má účastník příjem, z kterého jsou odváděné příspěvky, tím vyšší lze očekávat důchodovou dávku čím vyšším příjmem účastník disponuje, tím nižší bude náhradový poměr v důchodovém věku42
40
KB Penzijní společnost. Náhradový poměr [online]. [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://www.kbps.cz/jaksporit-na-penzi/slovnicek-pojmu/nahradovy-pomer/ 41
ČSÚ. Relace průměrného důchodu k průměrné mzdě (včetně SVP) [online]. [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/1308.pdf
21
Pro lepší porozumění těchto principů je sestavena následující tabulka: Tabulka 3: Závislost vypláceného důchodu na průměrné výši hrubé mzdy. Hrubá mzda (Kč)
Výše důchodu (Kč)
Náhradový poměr
10 000
10 362
103,62%
15 000
11 230
74,87%
20 000
12 166
60,83%
25 000
13 102
52,41%
30 000
14 038
46,79%
35 000
14 833
42,38%
40 000
15 625
39,06%
45 000
16 417
36,48%
50 000
17 209
34,42%
55 000
18 001
32,73%
60 000
18 793
31,32%
65 000
19 585
30,13%
70 000
20 377
29,11%
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat důchodové kalkulačky z webových stránek Důchod.cz43
Výše důchodu je vypočítána pro muže ve věku 30 let s dobou spoření 40 let a odchodem do důchodu v 68 letech a 2 měsíce. V tabulce č.4 se uplatňují oba zmíněné principy. S růstem příjmu klienta se výše důchodu zvyšuje, ale docela pomalejším tempem, který nejlépe vystihuje klesající náhradový poměr od 104% až po 29%.
42
SYROVÝ, Petr. Jak si spořit na důchod: zorientujte se v důchodové reformě. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2012. s. 15-18. 43
Důchod.cz. Důchodová kalkulačka [online]. [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://www.duchod.cz/duchodovakalkulacka/
22
3.2 Důchodové spoření Ve většině zemí Evropy je druhý pilíř vytvořen jako zaměstnanecké penzijní pojištění. Česká republika se však nerozhodla pro zřízení pojištění tohoto typu. Nyní bude detailněji popsán a rozebrán nově vzniklý pilíř ve formě důchodového spoření. Bude poukázáno jak na jeho klady, tak na jeho zápory, s predikcemi jeho fungování do příštích let.
3.2.1 Legislativní úprava nového pilíře Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo financí vytvořily chybějící pilíř penzijního systému, který je legislativně upraven: zákonem č. 426/2011 Sb., a zákonem č. 397/2012 Sb.44 Tento nový pilíř je financován kapitálově a je založený na principech a zkušenostech kolektivního investování. Vstup do něj je dobrovolný, ale jakmile se tak stane, člověk již musí povinně přispívat až do konce spoření. Účastníkem důchodového spoření může být osoba starší 18 let, která uzavře smlouvu o důchodovém spoření do konce roku, ve kterém daná osoba dosáhne věku 35 let. Pokud je tedy občan mladší 35 let, může se kdykoliv rozhodnout pro vstup do tohoto pilíře. Pro osoby starší 35 let bylo toto rozhodování dáno jen po dobu 6 měsíců. Daný pilíř byl uveden do provozu 1. 1. 2013, proto se tito občané museli rozhodnout do 31. 6. 2013. Jednotlivec, kterému vznikl nárok na starobní důchod, se již nemůže zapojit do tohoto typu spoření. Nově vzniklý pilíř je často spojován s anglickým pojmem opt-out. Tento pojem znamená vyvléci se z něčeho. V případě penzijního systému, kde všichni občané mají povinnost odvádět 28% z hrubé mzdy na státní sociální pojištění, vzniká nová možnost částečného vyvlečení se z povinného systému. Pokud by však člověk vstoupil do druhého pilíře, odváděl by do státního systému už jen 25% ze své hrubé mzdy. Na zvlášť zřízený účet si zaměstnanec odvádí 2% z hrubé mzdy. Další 3% na tento účet zasílá jeho zaměstnavatel. Stát tak přispívá účastníkovi nepřímo a to pomocí příspěvku zaměstnavatele, který by byl odváděn do prvního pilíře.45 Tento pilíř je tedy financován příspěvkem 5% z hrubé mzdy a částečným vyvázáním z prvního pilíře. Celkový příspěvek do penzijního systému se tak zvýší na 30%. Příspěvky od účastníků druhého pilíře budou shromažďovány ve zreformovaných penzijních fondech. Nyní bude blíže specifikována penzijní společnost. Ta může být uvedena do provozu pouze v případě povolení České národní banky pro činnost o doplňkovém důchodovém spoření. Základní kapitál společnosti musí dosahovat minimální částky 300 mil. Kč. Aby mohl penzijní fond pokračovat ve své činnosti, musí mít s klienty uzavřeno 50 000 smluv po uplynutí 24 měsíců od okamžiku, kdy dostal povolení k vytvoření důchodových fondů. Majetek jednotlivých fondů je oddělen od majetku penzijní společnosti. V případě krachu penzijní společnosti by tak majetek účastníků byl předán jiné
44 45
RYTÍŘOVÁ, Lucie. Důchodový systém v České Republice. 1.vyd.Olomouc: ANAG, 2013. S.45.
MPSV. Důchodová reforma http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/11
[online].
23
2011
[cit.
2014-01-04].
Dostupné
z:
společnosti. Společnost je povinna šetrně a rozvážně nakládat s prostředky účastníků. Dozor nad touto správou má v rukou Česká národní banka. Penzijní společnost vytváří čtyři důchodové fondy, ve kterých obhospodařuje finanční majetek svých účastníků: důchodový fond (DF) státních dluhopisů, konzervativní, vyvážený a dynamický důchodový fond. Každému jednotlivci bude u jedné penzijní společnosti otevřen individuální účet s možností výběru ze čtyř investičních strategií. (konzervativní, vyvážené, růstové a dynamické), které může během doby spoření kdykoliv změnit. Rozdíly mezi jednotlivými investičními variantami jsou založené na investování do cenných papírů s různou výnosností a rizikem.46 Penzijní společnost má povinnost seznámit klienta s předem naplánovanou strategií a nabídnout mu jednotlivé druhy fondů, v nichž se poměr finančních prostředků mění v závislosti na jeho věku. Zákon o pojistném na důchodovém spoření stanovuje, že portfolio dynamického fondu může být složeno maximálně z 80% do akcií. Výnos z těchto fondů je snižován díky dvěma druhům poplatků: fixní procento z objemu majetku a určité procento ze zisku aktiv. Maximální výše těchto poplatků je regulována zákonem. Tabulka 4: Zákonem povolená maximální výše pojistného. Typ fondu
Fixní procento
Procento ze zisku aktiv
DF státních dluhopisů
0,3% p.a.
-
Konzervativní DF
0,4% p.a.
Vyvážený DF
0,5% p.a.
Dynamický DF
0,6% p.a.
10% ze zisku
Zdroj: Zákon č. 426/2011 Sb. ze dne 6. listopadu 2011, o důchodovém spoření
Díky této státní regulaci patří důchodové fondy z hlediska výše poplatků mezi atraktivní produkty na trhu. Ke konci spoření, pokud se účastník nerozhodne jinak, má penzijní společnost dle platné legislativy povinnost přesunout jeho prostředky do konzervativnějších fondů a to následujícím způsobem: pokud do konce spoření zbývá celých 10 let, společnost přesunuje majetek klienta do vyváženého nebo konzervativního fondu pokud do konce spoření zbývá méně jak 10 let, společnost postupně přesunuje majetek klienta z vyváženého do konzervativního fondu pokud do konce spoření zbývá méně jak 5 let, prostředky klienta se zhodnocují jen v konzervativním fondu Dle klientova přání jsou po skončení spoření klienta peníze převedeny do některé z pojišťoven, odkud po splnění všech podmínek47 dojde k jejich následné pravidelné výplatě. Klient si také může zvolit,
46
fakta.
47
První výplata s penzijního spoření může být klientovi poskytnuta po dosažení věku 60 let.
Důchodová reforma: Základní http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/72
[online].
24
2011
[cit.
2014-01-05].
Dostupné
z:
jakou formu důchodu si přeje, aby mu příslušná pojišťovna vyplácela: buď penzí na dobu 20 let, nebo doživotní důchod s možností pozůstalostní penze po dobu 3 let).
3.2.2 Reakce občanů na zavedený pilíř Celá důchodová reforma byla zrealizována za Nečasovy vlády. Hned po předložení návrhu až k realizaci nového pilíře se však do opozice postavila strana ČSSD, která od první chvíle byla pro jeho zrušení. Obyvatelé České republiky buď uvěřili kritice této strany, nebo krátké existenci penzijního spoření a výsledkem byla malá účast obyvatel na nově vzniklém pilíři. Oproti původnímu plánu, který počítal se vstupem půl milionu lidí během jeho prvních šesti měsíců provozu, bylo podepsáno necelých 85 000 smluv. Druhý pilíř tak ani za rok své existence nezískal 100 000 účastníků. Tato situace je zachycena na následujícím grafu: Graf 4: Vývoj počtu účastníků penzijního spoření z roku 2013.
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Asociace penzijních společností ČR48
3.2.3 Budoucnost penzijního spoření Mezi hlavní body kritiky ze strany opozice (ČSSD) patřilo zavedení částečného vyvlečení finančních prostředků z prvního pilíře. Ročně by tak mohlo být vyvedeno z povinného pojištění několik miliard korun a navíc nebyly ještě předloženy návrhy, které by přišly s řešením, jak daný schodek prvního pilíře dorovnat. Situace však není tak dramatická, protože při nízké účasti v novém pilíři bylo z povinného pojištění vyvlečeno přibližně 210 mil. korun českých. Dalším negativem je podle ČSSD investiční riziko, které jsou účastníci nuceni podstupovat. Vložené finanční prostředky jsou vystaveny kolísání kapitálového trhu. V dlouhodobém horizontu (30-40 let) však bývá investiční majetek na amerických trzích zhodnocován 8% za rok.
48
Asociace penzijních společností ČR. Ekonomické ukazatele penzijních fondů APF za rok 2013 [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.apfcr.cz/cs/vybrane-ekonomicke-ukazatele/ekonomicke-ukazatelepenzijnich-fondu-apf-cr-za-rok-2013.html
25
Druhý pilíř tedy s sebou nese investiční riziko a u prvního pilíře se také setkáváme se značným rizikem, a to demografickým. Při společném fungování těchto dvou pilířů se riziko může rozložit mezi oba zmíněné a může dojít k jeho snížení. To byl hlavní důvod, proč byl k prvnímu pilíři typu PAYG vytvořen pilíř fondově financovaný. Mezi hlavní nevýhody tohoto typu spoření lze však považovat jeho nastavení na dobrovolné fázi. Správně měl být zřízen jako povinný pilíř s možným výstupem z něj. Druhý pilíř již mnoho let fungovat nebude. Vláda připravuje vládní návrh na ukončení důchodového spoření při respektování vlastnických práv jejich účastníků. Jakým způsobem k tomu dojde, ještě není zcela jasné. S největší pravděpodobností budou prostředky účastníků tohoto pilíře převedeny do třetího pilíře, kde budou dále zhodnocovány. Účastníci, kteří nebudou mít založené penzijní připojištění/ doplňkové penzijní spoření, budou vládou vyplaceni. K jeho konečnému zrušení by tak mělo dojít podle nové ministryně Marksové Tominové do 1. 1. 2016. Podle ní bude povolána opět skupina expertů, kteří mají přijít s lepší alternativou druhého pilíře. Z důvodu krátké existence tohoto typu spoření se diplomová práce nebude zabývat touto alternativou vhodnou pro zabezpečení na stáří.
3.3 Doplňkové penzijní spoření Důchodová reforma s sebou přinesla mnoho změn. Nejvíce zřejmou bylo zavedení fondového pilíře a vytvoření třípilířové struktury penzijního systému. Reforma však nepřišla pouze s důchodovým spořením, ale také došlo k reformě prvního a třetího pilíře. Změny v prvním pilíři již byly objasněny. Nyní bude blíže popsán vývoj penzijního připojištění. Třetí (dobrovolný) pilíř byl v České republice založen v roce 1994 Zákonem o penzijním připojištění se státním příspěvkem.49 V dalších letech docházelo k jeho novelizacím až do roku 2011, kdy byl přijat Zákon č.427/2011 Sb. o doplňkovém penzijním spoření, který daný systém reformoval. V novém zákoně však došlo k větším systémovým změnám, a proto byl tento pilíř nově pojmenován. K 1. 1. 2013, kdy vstoupil tento zákon v platnost, musely stávající penzijní fondy projít transformací, aby mohly i nadále poskytovat penzijní připojištění. Povinností penzijního fondu, který vznikl na základě zákona č. 42/1994 Sb., bylo od 28. 12. 2011 získat povolení od České národní banky k jeho další činnosti, nejpozději však do 1. 1. 2013. Pokud tak fond neučinil, došlo k jeho zrušení. Poté, co fond získal toto povolení, musel projít transformačním procesem, tedy vyčleněním všech aktiv a pasiv penzijního připojištění a jejich vložení do transformovaného fondu. Člověk si tak mohl do doby nabytí jeho platnosti zvolit, zda chce vstoupit do transformovaných fondů (penzijní připojištění) nebo do nového doplňkového penzijního spoření. Pro poskytování nového typu investičního produktu vznikly tzv. účastnické fondy. U těchto fondů zůstávají zachována stejná práva jako u starých penzijních fondů ve formě státního příspěvku, daňových úlev a možnosti příspěvku zaměstnavatele. Po nabytí platnosti nového zákona, občan již nemohl podepsat s penzijní společností smlouvu o penzijním připojištění. Zákon také jasně uvádí, že jednotlivec nemůže být současně účastníkem 49
Zákon č. 42/1994 Sb. ze dne 16. únoru 1994, o penzijním připojištění se státním příspěvkem a změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů
26
doplňkového penzijního spoření a účastníkem transformovaného fondu (podepsat a uzavřít smlouvu o penzijním připojištění před 1. 1. 2012).50 Zákon o doplňkovém penzijním spoření definuje nový produkt jako: „Shromažďování a umísťování příspěvků účastníka doplňkového penzijního spoření, příspěvků placených za účastníka jeho zaměstnavatelem, státních příspěvků do účastnických fondů obhospodařovaných penzijní společností a následné vyplácení dávek z doplňkového penzijního spoření, jehož účelem je zabezpečit doplňkový příjem účastníka ve stáří nebo invaliditě.“51 Účastníkem třetího pilíře se může stát osoba starší 18 let, která uzavřela s penzijní společností smlouvu o doplňkovém penzijním spoření. Účastník má u společnosti založen osobní penzijní účet, kde pravidelně vkládá své finanční prostředky, které jsou průběžně ukládány do účastnického fondu. Účastnický fond je obhospodařován penzijním fondem a není součástí obchodního majetku. Společnost je povinna založit konzervativní fond. Kromě tohoto fondu může zřídit také další účastnické fondy, které je povinna obhospodařovat. Penzijní společnost je dle nové legislativy definována jako akciová společnost se sídlem na území České republiky, předmětem podnikání je shromažďování a ukládání prostředků účastníka, příspěvků zaměstnavatele a státních příspěvků. Společnost dále tento finanční majetek vkládá do účastnických fondů, kde jsou obhospodařovány a zhodnocovány. Dále dochází k jejich vyplácení ve formě dávek doplňkového penzijního spoření. Tuto činnost může vykonávat pouze ten fond, který dostal od České národní banky povolení k činnosti penzijní společnosti. Minimální počáteční kapitál musí dosahovat nejméně 50 000 000 Kč.52 Populace stárne, a proto potřeba vlastního spoření nabírá na své důležitosti, proto hlavním účelem nového zákona o doplňkovém penzijním spoření, který přišel s odlišnými státními dotacemi, bylo motivování občanů k ukládání většího objemu peněžních prostředků. U starého penzijního připojištění se státní příspěvek u měsíčního vkladu klienta přesahujícího sumu 500 Kč již neměnil, a účastník neměl ten správný stimul k příspěvkům s vyšší částkou.
50
VESELÝ, JIŘÍ a kol. Právo sociálního zabezpečení. 1.vyd. Praha: Linde Praha a.s., 2013. s. 112-115.
51
Zákon č. 427/2011 Sb. ze dne 6. listopadu 2011, o doplňkovém penzijním spoření.
52
Tamtéž.
27
Následující tabulka porovnává výši státních příspěvků penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření: Tabulka 5: Komparace nastavení penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření. Penzijní připojištění
Doplňkové penzijní spoření
Měsíční vklad klienta (Kč)
Měsíční státní příspěvek (Kč)
Roční sleva na dani (Kč)
Celkové roční zvýhodnění (Kč)
Měsíční státní příspěvek (Kč)
Roční sleva na dani (Kč)
Celkové roční zvýhodnění (Kč)
100
50
-
600
-
-
-
200
90
-
1080
-
-
-
300
120
-
1440
90
-
1080
400
140
-
1860
110
-
1320
500
150
-
1800
130
-
1560
600
150
180
1980
150
-
1800
700
150
360
2160
170
-
2040
800
150
540
2340
190
-
2280
900
150
720
2520
210
-
2520
1 000
150
900
2700
230
-
2760
1 500
150
1800
3600
230
900 Kč
3660
2 000
150
1800
3600
230
1800 Kč
4560
Zdroj: Zákon č. 170/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, Zákon č. 427/2011 Sb. o doplňkovém penzijním spoření.
Reakce účastníků na nově nastavený typ spoření splnila všechna očekávání tvůrců reformy. Průměrný měsíční příspěvek klienta penzijního připojištění v letech 2000-2013 rostl pomalým tempem od 300 Kč do 550 Kč. Oproti tomu již v roce zavedení doplňkového penzijního spoření (r. 2013) se průměrný měsíční příspěvek pohyboval ve výši 700 Kč, což je o celých 150 Kč více. Vládě se tak podařilo vytvořit třetí pilíř se státním příspěvkem, který motivuje lidi k ukládání větších peněžních částek. Výši měsíčního vkladu si určuje klient sám po předchozí domluvě s penzijní společností. Příspěvky od státu lze získat až při měsíční úložce 300 Kč. Daňové zvýhodnění je poskytnuto takovému účastníkovi, který po celý rok měsíčně vkládal minimální částku 1 500 Kč. Také zaměstnavatel může zaměstnanci přispívat do příslušného typu spoření a poskytnout mu tak zajímavý zaměstnanecký benefit. Do roční výše 30 000 Kč nepodléhají jeho příspěvky odvodům na sociální a zdravotní
28
pojištění ani dani z příjmu. Limit je souhrnně nastaven pro příspěvky doplňkového penzijního spoření a životního pojištění.53 Daň z příjmů fyzických osob lze snížit pomocí příspěvků doplňkového penzijního spoření. Pokud výše ročních vkladů přesahuje 12 000 Kč, může si klient odečíst od základu daně z příjmů částku v maximální výši 12 000 Kč za rok. Výpočet daňového zvýhodnění je následující:
1500 12 18000 , 18000 6000 12000 , 12000 0,15 1800 . Ve výpočtu je účastníkovi vypočítána roční výše vkladu, která v tomto případě převyšuje částku 12 000 Kč, proto si může účastník uplatnit daňový odpočet. Rozdíl potom podléhá patnácti procentnímu zdanění. Výsledná částka je daňovým zvýhodněním produktu.54 Povinností společnosti je poskytnout informace široké veřejnosti o statutu fondu. To znamená, že zákazník má přesnou představu o způsobu investování účastnického fondu a s výší podstupovaného rizika. Klient se tak může správně rozhodnout, kam vloží svůj majetek a v jaké výši. Společnost je povinna klientovi předložit investiční plán s rozložením jeho prostředků mezi jednotlivé fondy s doporučením nejvhodnější investiční strategie, která zahrnuje přesun prostředků klienta (s postupem jeho věku) do stále více konzervativnějších fondů. Účastník si určí na začátku spoření svou strategii investování a během doby placení příspěvků ji může kdykoliv změnit. Klient tedy měsíčně vkládá příspěvky do účastnického fondu na svůj osobní účet. Příspěvky jsou investiční společností dále investovány do jednotlivých fondů. Zákon o doplňkovém penzijním spoření společnosti nařizuje zřízení konzervativního fondu. Vytvoření ostatních typů fondů je již na uvážení každé společnosti. Důchodové penzijní spoření rozeznává celkem čtyři druhy fondů: fond státních dluhopisů, konzervativní, dynamický a vyvážený fond. Legislativa se také nově zaměřuje na povinné rozložení investice do jednotlivých fondů. Pokud je doba spoření kratší než 10 let, potom je penzijní společnost povinna přesunout všechny prostředky do povinného konzervativního fondu.55 Doplňkové penzijní spoření již nenabízí garanci nezáporného zhodnocení vkladů, jak tomu bylo v případě penzijního připojištění. Tato garance účastníkovi zaručovala minimální návratnost úspor (vkladů) ve výši původního vkladu. Produkt se stává pro většinu obyvatel České republiky méně
53
RUBEŠ, Lukáš. Doplňkové penzijní spoření a důchodové spoření: pro finanční poradce, zaměstnavatele a budoucí důchodce. Úvaly: Systemia, 2013, s. 83-92. 54
Důchodová Reforma.cz. Proč a kolik spořit na penzijním připojištění? [online]. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.duchodovareforma.cz/clanky-tydne/proc-a-kolik-sporit-na-penzijnim-pripojisteni/ 55
RUBEŠ, Lukáš. Doplňkové penzijní spoření a důchodové spoření: pro finanční poradce, zaměstnavatele a budoucí důchodce. Úvaly: Systemia, 2013, s. 95-98.
29
atraktivním z důvodu chybějící výsluhové penze. Účastník si díky ní mohl vybrat až polovinu naspořených finančních prostředků po 15 letech spoření. Na druhou stranu produkt disponuje novou předností a tou je předdůchod. Předdůchod může být poskytnut klientovi v životní etapě, kdy se již nemůže uplatnit na trhu práce. Tuto výhodu může účastník využít, pokud mu do důchodového věku zbývá maximálně pět let a splnil podmínku minimální doby spoření o délce 60 měsíců. Příspěvky do státního pojištění již nejsou placeny a nemají vliv na výši starobního důchodu, protože je tato doba klasifikována jako vyloučená. Pro výplatu předdůchodu ve formě měsíčních dávek, je potřeba, aby měl klient na svém osobním účtu již naspořenou solidní sumu peněz. Vyplácené dávky by měly dosahovat alespoň 30% z průměrné mzdy.56 Průměrná mzda roku 2014 je 24 836 Kč. Potom výpočet pro potřebnou výši naspořených peněz je následující: 24 834*0,30 = 7 450 Kč, 7 450 * 60 (měsíců) = 447 000 Kč. Člověk, který by tedy chtěl využít nově nabízenou výhodu produktu, by musel disponovat naspořenou částkou necelého půl milionu korun. Po smluvně určené době přispívání do účastnického fondu nastává období vyplácení těchto prostředků ve formě: starobní a invalidní penze, odbytného, jednorázového vyrovnání nebo zaplacení jednorázového pojistného pro předem stanovenou dobu vyplácení dávek v předem stanovené výši.
56
Průměrná mzda je každoročně vyhlašovaná Ministerstvem práce a sociálních věcí.
30
Počet účastníků obou typů spoření Penzijní připojištění i nově zřízené doplňkové penzijní spoření je pod stálým dohledem České národní banky. Ta zároveň uděluje penzijním společnostem povolení k jejich činnosti. Ministerstvo financí sleduje také tyto druhy spoření, zejména správné vyplácení a vracení státních příspěvků do státní pokladny. Nyní bude analyzován vývoj počtu účastníků u obou typů spoření na časové ose v rozmezí let 2012-2013.57 Graf 5: Vývoj počtu účastníků penzijního připojištění v rozmezí let 2012-2013.
Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů Ministerstva financí58
Z následujícího grafu je zřejmé, že před nabytím platnosti Zákona o doplňkovém penzijním spoření, počet účastníků penzijního připojištění osciloval kolem 4,6 mil. Populace České republiky byla v roce 2011 obeznámena s novou situací, tedy že dojde ke zrušení tohoto typu spoření. Reakce občanů na tuto informaci je na grafu zjevná. Nejvíce smluv o penzijním připojištění bylo uzavřeno na podzim roku 2012, přesněji řečeno do 31. 12. 2012. Tento den byl pro vstup právě tím posledním. Smlouvy byly podepsány těmi osobami, které preferovaly vyšší státní příspěvky u menších vkladů. V roce 2013 má křivka na grafu již klesající charakter. Připojištění již nemohlo být sjednáváno, a proto stále zanikalo a to ať již podle smluvních podmínek nebo převodem úspor do nového typu spoření.
57
VESELÝ, JIŘÍ a kol. Právo sociálního zabezpečení. 1.vyd. Praha: Linde Praha a.s., 2013. s. 118.
58
Ministerstvo financí České republiky. Vývoj penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření [online]. [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/monitoring/vyvoj-penzijniho-pripojisteni
31
Počet účastníků v případě doplňkového penzijního spoření zatím neobsahuje tolik křivkových zvratů. Graf 6: Vývoj počtu účastníků doplňkového penzijního spoření v průběhu roku 2013.
Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů Ministerstva financí59
Křivka je v tomto případě rostoucí a monotónní. Nejvíce účastníků přibylo v prvním kvartálu roku 2013, tedy v prvních měsících bezprostředně předcházejících samotnému zavedení. Poslední naměřená data jsou z konce roku 2013, kdy se počet účastníků doplňkového penzijního spoření pohyboval kolem necelých 85 000 osob.
59
Ministerstvo financí České republiky. Vývoj penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření [online]. [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/monitoring/vyvoj-penzijniho-pripojisteni
32
3.3.1 Aktuální situace na trhu Na kapitálovém trhu aktuálně působí 10 penzijních společností, u kterých lze sjednat penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření: Aegon penzijní společnost, Allianz penzijní společnost, AXA penzijní společnost, Conseq penzijní společnost, Česká spořitelna – penzijní společnost, Penzijní společnost České Pojišťovny, ČSOB penzijní společnost, ING penzijní společnost a KB penzijní společnost a Raiffeisen penzijní společnost. Graf 7: Podíly jednotlivých penzijních společností podle množství vložených prostředků.
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Asociace penzijních společností ČR
Z tabulky je patrné, že čtvrtinový a také největší podíl na trhu má Penzijní společnost České Pojišťovny. Hned na druhém místě s osmnácti procentním podílem je Česká spořitelna – penzijní společnost. Ostatní společnosti zujímají svůj podíl na trhu oscilující kolem 10%. Mezi nejmenší tržní konkurenty lze považovat penzijní společnost Aegon s 2% a Conseq s Raiffeisen, jejichž tržní podíly se pohybují pod jedním procentem. Malý tržní podíl zapříčiněný malým množstvím vložených prostředků od účastníků přispěl k menším výnosům, než jaké dané společnosti předpokládaly. Proto v roce 2013 došlo k prodeji penzijní společnosti Aegon. Ta byla svěřena do rukou společnosti Conseq, která tak nepatrně zvýšila svůj tržní podíl na necelá 3%. V polovině stejného roku se Penzijní společnost Generali spojila s Penzijní společností České pojišťovny.60 Březen letošního roku (2014) přišel s tiskovou zprávou o penzijní společnosti České pojišťovny, která v průběhu roku převezme všechny klienty společnosti Raiffeisen. Společnost, která sjednávala produkty druhého a třetího pilíře, uvedla, že důvodem této transakce jsou špatné aktuální politické podmínky pro další rozvoj investice (penzijní spoření). Česká pojišťovna tak pomocí těchto dvou fúzí
GENERALI. Generali PS se spojila s Penzijní společností ČP [online]. [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.pojistenivary.cz/index.php/penzijni-pripojitni 60
33
sloučením získala největší tržní podíl. Každá penzijní společnost vlastní jeden transformovaný anebo několik účastnických fondů. Ty budou dále zvlášť srovnávány dle zvolených kritérií. A. Transformované fondy Tento typ fondů nabízel penzijní připojištění do roku 2012. Po jeho následné transformaci již neuzavírá nové smlouvy, ale spravuje prostředky klientů. Tabulka ukazuje situaci transformovaných fondů k 31. 12. 2013: Tabulka 6: Porovnání transformovaných penzijních fondů. HV k průměrnému objemu vlastního jmění účastníků (v %)
Hospodářský výsledek za běžné účetní období ke konci čtvrtletí (v mil. Kč)
Transformovaný fond
Počet aktivních účastníků
Prostředky evidované ve prospěch účastníků (v mil. Kč)
AEGON PS
98 325
5 296
2
108,09
Allianz PS
479 472
24 831
1,62
376
AXA PS
412 568
33 410
2,58
854,04
ČSOB PS
683 944
32 471
1,7
517
ING PS
386 940
27 378
1,44
374,1
PS České pojišťovny
1 277 511
71 385
2,09
1 365,30
Česká spořitelna PS
994 144
50 152
1,27
594,11
Komerční banka PS
537 270
35 765
1,43
484
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Asociace penzijních společností ČR
Tabulka dává možnost srovnání fondů podle zvolených kritérií. Počet klientů by měl být přiměřeně úměrný k množství vložených prostředků. Z čísel v tabulce to lze jenom potvrdit. Drobnou výjimkou je ČSOB PS, kde lze očekávat nižší průměrný vklad. Největšího zisku v roce 2013 bylo dosaženo fondem PS České pojišťovny. Vzhledem k počtu účastníků fondu není tato informace nikterak zarážející. Tato jednička na penzijním trhu přináší klientovi dobré roční zhodnocení 2,09 %, které ale rozhodně není nejvyšším na trhu. Nejvyšší výnosnosti v roce 2013 dosahoval fond AXA penzijní společnosti ve výši 2,58%.
34
B. Účastnické fondy Po zavedení Zákona o doplňkovém penzijním spoření začaly vznikat účastnické fondy. Jedna penzijní společnost může založit více účastnických fondů s různou mírou rizika, cílenou výnosností a složením portfolia. Klient doplňkového penzijního spoření tak může vstoupit do více fondů najednou a rozdělit tak libovolně své prostředky mezi ně.61 Následující tabulka ukazuje situaci na trhu účastnických fondů (stav k 31. 12. 2013): Tabulka 7: Porovnání účastnických penzijních fondů. Penzijní společnost
Počet aktivních účastníků
Prostředky účastníků (v mil. Kč)
Aktiva Povinného konzervativního fondu (v mil. Kč)
Hodnota penzijní jednotky
Conseq PS
528
18
0,06
1,0587
Raiffeisen PS
1 037
10
5,01
1,0397
PS České pojišťovny
23 552
338
30,65
Allianz PS
4 205
57
24,7
Komerční banka PS
19 819
171,89
137,56
ČSOB PS
9 988
116
86,01
1,0084
AXA PS
4 481
63,58
42,66
1,0049
Česká spořitelna PS
23 918
439,2
427,62
ING PS
3 428
51
40,3
1,0313
1,0166 1,0155
1,0044
1,0013
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Asociace penzijních společností ČR
Pomocí tabulky lze opět vyvodit pár závěrů. Největším účastnickým fondem s nejvyšším počtem svých klientů je v tomto případě fond České spořitelny. V těsném závěsu je hned fond České pojišťovny. Oba zmíněné fondy mají podobné parametry až na výši aktiv v povinném konzervativním fondu. Hodnoty jsou v případě PS České pojišťovny nízké z důvodu dalšího vytvořeného konzervativního fondu pod názvem „spořící fond“, kde je většina úspor klientů také uložena. Penzijní společnosti jsou v tabulce č. 8 sestupně seřazeny podle výše průměrné hodnoty penzijní jednotky všech účastnických fondů k 31. 12. 2013. Pro účastnické fondy byl tento rok jejich prvním rokem fungování na trhu. S ohledem na dlouhodobý horizont spoření nelze zatím z těchto výsledků nic usuzovat. Účastnické fondy budou lépe zhodnotitelné až po pár letech jejich fungování, kdy se člověk bude moci podívat na historická data.
61
EPojisteni.cz. Nová podoba penzijních fondů – transformované, nebo účastnické? [online]. [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.epojisteni.cz/aktuality-transformovane-a-ucastnicke-fondy/
35
3.3.2
Celkové zhodnocení produktů
Produkt penzijní připojištění i začínající doplňkové penzijní spoření můžeme zařadit mezi nejatraktivnější volbu pro spoření peněz na stáří. Výhody a nevýhody spojené s oběma typy spoření nastiňuje následující tabulka:
Nevýhody
Výhody
Tabulka 8: Srovnání třetího pilíře ve staré a nové podobě.
Penzijní připojištění
Doplňkové penzijní spoření
státní příspěvek od 100 Kč vkladu
státní příspěvek od 300 Kč vkladu
výsluhová penze
předdůchod
nulové poplatky za vedení účtu
-
daňová úleva až 12 000 Kč ročně
daňová úleva až 12 000 Kč ročně
Příspěvek od zaměstnavatele je od daně z příjmů osvobozen do výše 2 000 Kč
Příspěvek od zaměstnavatele je od daně z příjmů osvobozen do výše 2 000 Kč
garance nezáporného zhodnocení majetku
výnosy z fondů mohou dosahovat větších zisků
konzervativní typ spoření
výnosy z fondů mohou dosahovat na jedné straně větších zisků, na té druhé větších ztrát
politické riziko
produkt negarantuje nezáporné zhodnocení prostředků
nízká likvidita – možnost výběru po 15 letech spoření
nulová likvidita – člověk si nemůže vybrat v průběhu spoření své naspořené peníze poplatky politické riziko konzervativnější typ spoření
Zdroj: vlastní zpracování
Politickým rizikem je myšlena nejistota nastavených státních dotací a daňových zvýhodnění. Vláda se může kdykoliv rozhodnout pro jejich snížení nebo úplné zrušení. Ačkoliv doplňkové penzijní spoření dovoluje vytvořit i rizikovější fondy, přesto je struktura portfolia složena z 90% ze státních dluhopisů. Pro dlouhodobé spoření je tato strategie konzervativní.62
62
Důchodová reforma. Nevýhody III. pilíře [online]. [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.reformaduchodu.com/iii-pilir/nevyhody-iii-pilire/
36
V případě penzijního připojištění se také jedná o konzervativní typ spoření, který v porovnání s druhým produktem dosahuje ještě nižších výnosů. Konzervativní struktura portfolia je jednak dána zákonem a jednak garancí nezáporného zhodnocení prostředků. Tedy případné ztráty z investovaných akcií by musel uhradit fond z vlastních zdrojů. Klient, který by chtěl uzavřít smlouvu o doplňkovém penzijním spoření, se nemusí obávat výše podstupovaného rizika. Pokud však chce mít jistotu, měl by vsadit na investiční společnost/fond se značnou velikostí tržního podílu. Obecně totiž platí, že větší penzijní fondy jsou stabilnější a méně rizikové. Výnosnost u penzijních fondů v posledních letech klesla z 4% (r. 2005) na 2% (r. 2013).63 Jak již tedy bylo zmíněno, konzervativnější investování přináší tak s sebou i menší výnosy.
63
Investujeme.cz. Penzijní připojištění: Pro většinu ne... pro koho ano? [online]. [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/penzijni-pripojisteni-pro-vetsinu-ne-pro-koho-ano/
37
4 ALTERNATIVNÍ MOŽNOSTI ZAJIŠTĚNÍ NA STÁŘÍ Stav státního důchodového systému byl již nastíněn na předchozích stranách diplomové práce. Zatím je situace stabilizovaná, ale nikdo nedokáže přesně odhadnout, jak dlouho budou vyplácené dávky uspokojující finanční kompenzací. Stát je povinen dle Základní listiny práv a svobod zajistit své občany na stáří, proto má snahu neustále zlepšovat svůj penzijní systém. Důchodová reforma v roce 2011 nebyla zrovna úspěšným pokusem. Člověk by se měl tak přestat obracet ke státu, coby k jistému poskytovateli zabezpečení na stáří. Proto zde budou blíže specifikovány další efektivní způsoby investování volných finančních prostředků s cílem zabezpečení občana v postproduktivním věku.
4.1 Tvorba finančního plánu a volba investiční strategie Před samotným zvolením jednotlivých finančních produktů by si měl člověk vytvořit svůj osobní finanční plán. U finančního plánu by si měl umět odpovědět na základní otázky: CO – na co potřebuju získat peníze – dostatečné zabezpečení ve stáří KDY – kdy peníze budeme potřebovat a jak dlouho mám spořit – zjištění důchodového věku dle současné legislativy KOLIK – kolik peněz budu vkládat, (pravidelně nebo jednorázově), abych dosáhla požadované částky KAM – do kterého produktu na trhu budu peníze vkládat64 Pokud člověk stojí před otázkou, zda zvolit jednorázovou nebo pravidelnou variantu investování, je potřeba, aby znal vlastnosti každé z nich. Jednorázová investice je charakteristická svým jedním vkladem částky na začátku investování. Dále je ponechána tržním vlivům a v případě poklesu hodnoty investice je potřeba, aby investor zachoval chladnou hlavu a to i v případě prudkého růstu a držel se svého předem zvoleného investičního horizontu. Pravidelné investování lze doporučit jako vhodnější investiční variantu pro zajištění na stáří.65 Člověk pravidelně (kupříkladu každý měsíc) vkládá i malou částku peněz, takže finanční náročnost a zatížení je na minimální úrovni. Nespornou výhodou tohoto typu investování je rozložení rizik i volatility v čase a čím delší je zvolený investiční horizont, tím menší riziko spojené s pohybem na trhu klient podstupuje. Dochází tak k zprůměrování nákladů, kde investor v čase nakupuje aktiva za různé ceny a právě díky tomuto pohybu cen se stává produkt výnosnějším.66
64
SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. Osobní finance: řízení financí pro každého. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, s. 11-14. 65
FILIP, Miloš. Osobní a rodinné bohatství: jak chytře investovat. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2006, xiii, s.63.64. 66
JANDA, Josef. Spořit nebo investovat?. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, s. 91-92.
38
Po zodpovězení těchto základních otázek přichází na řadu volba investiční strategie. Investor si zde volí optimální produkt s nejlepšími vlastnostmi určenými magickým trojúhelníkem investování. Ten je složen ze tří vlastností investice: likviditou, výnosem a rizikem. Pro účel dlouhodobého spoření s investičním horizontem přesahující 20 let bude likvidita opominuta. Člověk potřebuje přeměnit své prostředky do likvidní formy až na konci investičního období, proto se touto veličinou práce nebude zabývat. U zbylých dvou vlastností platí přímá úměra, tedy čím vyšší výnos se u investice předpokládá, tím vyšší riziko je nutno podstoupit. Před samotným výběrem investičních produktů by si měl člověk vybrat, zda chce investovat nebo spořit. Spořící produkty disponují jistou výší výnosu, nízkým rizikem a nízkým zhodnocením. Mezi klasický příklad lze uvést termínované a spořicí účty. Naproti tomu v případě investování chybí jakákoliv garance výnosu. Člověk tedy podstupuje mnohem vyšší riziko výměnou za možnost vyššího zhodnocení než v případě spořících alternativ. Mezi investiční cenné papíry lze zařadit akcie, dluhopisy a podílové listy. Pro kterou variantu se má člověk tedy rozhodnout, aby dosáhl uspokojivé výše výnosu s nižším rizikem? Nejlepší volbou je spořit i investovat v jednu chvíli. Člověk tak diverzifikuje riziko a v případě špatné situace u investičních produktů, může najít pevnou půdu pod nohama právě u spořicích produktů.67 Na následujících stranách budou popsány produkty, které byly vytvořené s primárním účelem zajištění klienta na stáří. Budou to především fond životního cyklu, důchodové životní pojištění, bankopojištění a investice do nemovitostí. Doplňkové penzijní spoření k těmto alternativám neodmyslitelně patří. K jeho podrobné analýze již došlo v části věnované státnímu důchodovému systému.
4.2 Produkty kolektivního investování Kolektivní investování je ve světě velice oblíbenou investiční variantou, kde si může člověk své peníze v dlouhodobém časovém horizontu nechat zhodnotit. Legislativně je upraven zákonem č. 240/2013 Sb. o investičních společnostech a investičních fondech, který od poloviny roku 2013 nahradil starý zákon č.189/2004 Sb., o kolektivním investování.68 Tento finanční produkt je založen na společném zájmu drobných investorů s cílem co nejlepšího zhodnocení finančních prostředků v investičním nebo podílovém fondu. Investoři vloží své peněžní prostředky do společného fondu, o který se následně stará profesionální správce (investiční fond). Spojením těchto drobných částek vzniká větší obnos peněz, který společnost investuje do různých druhů investičního majetku. Fondy převezmou za zákazníka jeho koncové rozhodnutí. On sám si tak
67
JANDA, Josef. Spořit nebo investovat?. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, s. 46-47.
68
VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2010, s. 266.
39
neurčuje, kdy a který cenný papír bude fondem zakoupen/prodán. Co si ale účastník může určit, je typ investičního fondu a to podle jeho zvolené investiční strategie.69 Každý investor výměnou za tyto vložené peníze obdrží podílové listy (akcie). Tento podílový list mu zakládá podíl na majetku fondu. Majetek fondu podléhá kolísání kapitálového trhu. Veškeré tržní riziko nesou investoři, nikoliv fond. Fond pouze vložené prostředky profesionálně spravuje. To však není zárukou budoucích zisků. Výše kapitálového rizika se odvíjí od typu cenného papíru, do kterého bylo fondem investováno. Investiční riziko je však minimalizováno diverzifikací společného portfolia cenných papírů.
4.2.1
Subjekty kolektivního investování
Investiční společnost Investiční společnost je právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování založené na vytváření a správě podílových a investičních fondů, proto je také po právu v zákoně70 pojmenována obhospodařovatelem. Česká národní banka uděluje povolení k činnosti investiční společnosti a následně dohlíží spolu s depozitářem a auditorem na její správný chod.71 Fondy zakládané penzijními společnostmi lze rozlišit dle jejich právní formy na podílové a investiční. Oba typy fondů existují ve dvou podobách a to jak v otevřené, tak i uzavřené. Mezi nejběžnější typ kolektivního investování patří otevřený podílový i investiční fond. Absence uzavřených typů fondů je zapříčiněná očistou českého kapitálového trhu v letech 1999-2000 od společností a jejich fondů, které byly v minulosti vytunelovány.72 V procesu byla všem investičním společnostem odebrána licence, která musela být získána zpět od Komise pro cenné papíry. Do roku 2002 tak docházelo u všech typů fondů k postupnému „otevírání“. U otevřeného fondu je tedy fond povinen odkoupit zpět podílové listy na žádost jejich majitele. Tento proces měl tedy za úkol český kapitálový trh zlikvidnit, zpřehlednit a více přiblížit k evropským standardům.73 Podílový fond Podílový fond je zakládán s právní subjektivitou nebo bez právní subjektivity. Společnosti s právní subjektivitou se svou právní formou podobají akciové společnosti. Naproti tomu pokud se u fondu vyskytuje absence subjektivity, je zpravidla spravován investiční společností. Nyní budou blíže popsány oba typy podílových fondů:
69
ČNB pro všechny. Kolektivní investování [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.cnbprovsechny.cnb.cz/cs/osobni_finance/investice/moznosti_investovani/kolektivni_investovani.htm l 70
Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech
71
Podle Zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech
72
Odcizení a vyvádění aktiv z fondu pod jejich tržní hodnotou.
73
CHOVANCOVÁ, Božena a Vladimír BAČIŠIN. Kolektívne investovanie: podielové a penzijné fondy. 1. vyd. Bratislava: Iura Edition, 2005, s.150-151.
40
a) Otevřený podílový fond – má povinnost zpětně odkoupit od svého investora podílové listy za jejich aktuální cenu, proto společnost pravidelně informuje své podílníky o „ceně odkupu“. Hodnota podílového listu je rovna podílu na celkovém majetku fondu. Počet podílových listů není omezen a dále je s ním možno obchodovat na kapitálových trzích. b) Uzavřený podílový fond – vydává jen určitý počet podílových listů a není povinen odkoupit od investora podílové listy zpět. Likvidita vloženého majetku je nižší a klient je tak nucen hledat jiného investora, který by měl o jeho podílové listy zájem. S listy uzavřeného investičního fondu se také obchoduje na kapitálových trzích, kde dochází během dne k neustálému kolísání ceny a následnému snížení v případě prodeje o tzv. „diskont“.74 Uzavřený podílový fond má omezenou dobu životnosti. Po uplynutí této lhůty se buď přemění na otevřený podílový fond, nebo dojde k vyrovnání s jeho podílníky. Investiční fond Investiční fond je zakládán investiční společností buď jako uzavřený nebo otevřený fond. Jeho právní formou je akciová společnost. Doba životnosti fondu je omezena na dobu určitou. Peníze od investorů získává úpisem svých akcií. Zatímco počet akcií je většinou neměnný, cena je naopak velmi proměnlivá a podléhá větším výkyvům, než jak je tomu v případě otevřeného podílového fondu. Investice je tak pro akcionáře rizikovější záležitostí. Společnost není povinna se starat o zpětný odkup akcií. Investor tak jako v případě uzavřeného podílového fondu hledá na kapitálových trzích nejlepšího kupce.
4.2.2 Informační dokumenty fondu Pokud se člověk rozhodne investovat do produktu kolektivního investování, měl by si napřed velmi pečlivě prostudovat základní dokumenty fondu, kterými jsou prodejní leták, statut fondu a zkrácený prodejní prospekt fondu. Základní účelem prodejního letáku je upoutat případného investora a nalákat ho na minulé úspěchy fondu a svou investiční strategii. Obsahuje jen zkratkovité informace o fondu a jeho vizuální podoba je velmi lákavá. Více informací se dozvíme ze zkráceného prodejního prospektu fondu. Daný dokument čtenáři objasňuje základní informace fondu, jeho investiční strategii, zaměření, poplatky a další související náklady. Poslední informační dokument mají fondy povinnost publikovat ve zkrácené podobě od roku 2004. Statut fondu obsahuje hlavní parametry fondu, investiční cíle a způsob investování, rizikový profil, historická výkonnost fondu, informace o poplatcích a nákladech, údaje o depozitáři a mnoho dalších informací. Pro investora tak zkrácený statut fondu představuje zdroj informací, pomocí kterého může snadněji jednotlivé fondy srovnávat.
74
Finanční vzdělávání.cz. Podílový fond [online]. http://www.financnivzdelavani.cz/webmagazine/page.asp?idk=365
41
[cit.
2014-04-15].
Dostupné
z:
4.2.3
Náklady fondu
Pro správné zvolení fondu by se měl investor kromě výkonnosti fondu také zamyslet nad poplatky, které bude třeba uhradit. Očekávaný výnos po odečtení těchto nákladů může dosahovat menších hodnot a může tak být pro účastníka velkým investičním zklamáním. U investičních fondů rozeznáváme několik druhů poplatků, a to vstupní, výstupní, správcovský a za přestup. Vstupní poplatek bývá naúčtován při samotné koupi podílového listu. O tuto hodnotu je poté snížen vlastnický podíl fondu. Pokud je transakce uskutečňována ještě přes finančního zprostředkovatele, pak velká část tohoto poplatku putuje právě k němu. Opačnou formou nákladů je výstupní poplatek. Ten je placen při zpětném odkupu podílových listů. Jejich hlavním smyslem je motivovat podílníka v investování po určitou dobu. Výše poplatku je proto odstupňována a dle rostoucích účastnických let dochází k jejich poklesu. Během doby investování ve fondu platí investor každoročně správcovský poplatek. Ten slouží k úhradě služeb portfolia manažera, analytiků kapitálových trhů, fungování a správě portfolia a provozu celého fondu. Posledním typem poplatků je poplatek za přestup. Ten je placen v případě zájmu klienta o přestup z jednoho fondu do druhého v rámci jedné investiční společnosti.
4.2.4
Rozdělení fondů
Fondy lze dále klasifikovat podle jejich investičního zaměření na fondy peněžního trhu, dluhopisové, akciové, zajištěné, zastřešovací a smíšené. Fondy peněžního trhu představují pro investora nejkonzervativnější formu zhodnocení peněz. Vložené finanční prostředky podílníků společnost zpravidla investuje do bezpečných pokladničních poukázek a krátkodobých dluhopisů, proto je peněžní fond dobrou alternativou termínovaných vkladů. Hodnota podílových listů téměř nekolísá a proto i očekávaný výnos dosahuje nízkých hodnot. Fond dokáže pokrýt vliv inflace a tak během doby uložení uchovávají vložené prostředky svou kupní sílu. Investiční horizont pro zhodnocení majetku je do jednoho roku, v ideálním případě mezi 6-12 měsíci.75 Pro svůj atraktivnější vzhled volí fondy peněžního trhu rozkročenou investiční strategii. V podstatě se jedná o nákup rizikových krátkodobých firemních dluhopisů, které jsou zahrnuty do celkového portfolia. Společnost tak za podstoupené vyšší riziko dosahuje vyšších zisků, což je pro potenciální zákazníky velkým lákadlem. Pokud však nastane nepříznivý vývoj v podnikatelské oblasti, může cena podílových listů nabývat dokonce záporných hodnot. Proto je vhodné doporučit investorovi důkladné prostudování všech dostupných informací týkajících se potenciálního fondu.
75
FILIP, Miloš. Osobní a rodinné bohatství: jak se dobře zajistit. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006. s. 117.
42
U této konzervativní varianty investování je také významnou záležitostí volba měny. Pokud by se český investor rozhodl pro jinou měnu nežli českou korunu, mohl by nakonec směnný kurz přeměnit celou situaci z výnosu do ztráty.76 Od dluhopisových fondů můžeme očekávat na jedné straně vyšší výnos než jak je tomu v případě peněžních fondů, na straně druhé i vyšší riziko. Společnost investuje svěřené prostředky do státních/firemních obligací s dobou splatnosti delší než jeden rok. Doporučovaný investiční horizont je ve výši tří a více let. Investor by si měl i v tomto případě pečlivě prostudovat portfolio fondu, protože existují obligace s různou mírou rizika od bonitních dluhopisů až po tzv. „prašivé obligace“.77 Opět se zde můžeme setkat s problematikou měnového rizika. V případě dluhopisů platí princip: „Čím je obligace méně riziková, tím méně by měl investor podstupovat měnové riziko.“ Jak již název fondu napovídá, akciový fond investuje svěřené prostředky podílníků převážně do akcií. Fond tohoto typu patří k nejriskantnější investiční variantě s možným dosažením nejvyšších zisků. Výhodou tohoto produktu kolektivního investování je nesporně investování do celého portfolia akcií patřících odlišným firmám z odlišných odvětví. Fond tak diverzifikuje své riziko a výkonnost fondu tak není závislá na hodnotě akcií jedné firmy. Kurz podílového listu je v případě akciového fondu velmi kolísavý, ale z dlouhodobého hlediska vykazuje rostoucí trend. Proto je vhodný investiční horizont v tomto případě delší než pět let. Dalším typem fondu jsou smíšené fondy. Ty se snaží snížit investiční riziko diverzifikací natolik, že investují do akcií, dluhopisů, cenných papírů peněžního trhu v krajních případech také do derivátů, nemovitostí, komodit a mnohých dalších. O tom, v jakém poměru budou jednotlivé instrumenty zastoupeny v portfoliu, rozhoduji ustanovení definovaná ve statutu fondu. Smíšené fondy jsou tvrdým oříškem pro správné srovnávání výkonnosti fondu. Každý fond může mít zvolenou jinou investiční strategii a jeho portfolio může být zastoupeno odlišným poměrem finančních instrumentů. Tato investiční varianta je vhodná i pro méně zkušeného investora, který chce celou správu fondu (tedy i podobu portfolia) přenechat profesionálnímu správci.78 Do pomyslné podkategorie smíšeného fondu patří „fond životního cyklu“. V České republice patří mezi investiční novinky. Cílem fondu je pomocí dlouhodobého zhodnocování majetku zabezpečit klienta ve stáří. Hlavním principem je dlouhodobé investování finančních prostředků. V produktivní fázi života klienta fond investuje do rizikovějších instrumentů s větším výnosem. Postupem času se poměr instrumentů v portfoliu mění od rizikovějších k méně rizikovým, až nakonec se zastaví ve fázi konzervativního fondu. V té době již bude klient v postproduktivním věku a nebude již chtít tolik riskovat.79
76
Dostupné
77
FILIP, Miloš. Osobní a rodinné bohatství: jak se dobře zajistit. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006. S. 117.
Investujeme.cz. Fondy peněžního trhu [online]. [cit. 2014-04-17]. http://investice.finance.cz/podilove-fondy/druhy-podilovych-fondu/fondy-penezniho-trhu/
78
z:
Investujeme.cz. Smíšené fondy [online]. [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://investice.finance.cz/podilovefondy/druhy-podilovych-fondu/smisene-fondy/ 79
FILIP, Miloš. Osobní a rodinné bohatství: jak se dobře zajistit. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006. S. 144-145.
43
Zvláštním typem fondu jsou fondy zajištěné. Jsou především typické svojí konzervativní strategií, proto na českém investičním trhu si již našly své čestné místo. Produkt je tak určen klientům s averzí k riziku, kteří rádi vloží svůj majetek tam, kde sice nebude podléhat velkému zhodnocení, ale v případě špatného vývoje investice, nebudou ztrátoví. Fond investuje především do bankovních termínovaných účtů, instrumentů peněžního trhu a nejbezpečnějších dluhopisů. Za doporučený investiční horizont, který je středně – dlouhodobý (2 – 5 let), garantují fondy klientovi návratnost jeho investic s možností menšího zisku.80 Fond je také typický svým omezeným investičním horizontem. Předčasný odchod z fondu se však investorovi určitě nevyplatí a to především ztrátou garance a vysokými výstupními poplatky. Investice zajištěného fondu tak rozhodně není likvidní. Z pohledu rizika a výnosu lze tento fond přirovnat k fondu s dluhopisy nebo lepšímu termínovanému účtu v bance. Fondy fondů nevkládají peníze přímo do cenných papírů, ale do podílových listů ostatních podílových fondů. Tímto způsobem investování tak dochází k dvojnásobné diverzifikaci rizika. Důležitým kritériem pro hodnocení výnosnosti fondu jsou poplatky. Společnost je povinna platit poplatky jednak v jednotlivých investičních fondech, tak i ve fondu samém. Proto je jen na ní, jaké podmínky si pro své klienty umí vyjednat.81 Posledním zmíněným typem fondu je fond nemovitostní, který svěřené prostředky účastníků investuje do různých druhů nemovitostí nebo akcií developerských společností82.
80
SYROVÝ, Petr. Investování pro začátečníky. 2. přeprac. vyd. Praha: Grada, 2010, s. 54.
81
FILIP, Miloš. Osobní a rodinné bohatství: jak se dobře zajistit. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006. S. 120
82
Developerská společnost je firma, která zajišťuje realizaci velkých stavebních projektů.
44
4.2.5 Analýza vývoje trhu kolektivního investování a jeho aktuální situace Nyní bude analýze podroben vývoj na trhu kolektivního investování v časovém rozmezí šesti let (2008-2013). Následující tabulka ukazuje podíly jednotlivých typů fondů: Graf 8: Vývoj podílů jednotlivých typů fondů na investičním trhu.
Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z AKATČR83
Z tabulky je zřejmé, že občané České republiky během tohoto období změnili zásadním způsobem své preference. V roce 2008 měl největší podíl na trhu fond peněžního trhu s podílem 36 %. Tato skutečnost nás nikterak neudivuje. Český investor má averzi k riziku, a proto se spokojí s menšími výnosy. Změnu těchto preferencí přinesla světová finanční krize, která se nejvíce projevila v roce 2008. V daném roce se inflace zvedla na 6,3%. Při průměrné výkonnosti fondu peněžního trhu 2% je zřejmé, že fond investované peníze nedokázal ochránit před inflačním rizikem a všichni investoři se ocitli ve ztrátách 4% a více. Tato situace natolik odradila všechny účastníky, že v dalších letech postupně docházelo k odlivu investorů do jiných typů fondů. Většina těchto občanů přešla k dluhopisovému fondu. Ten během let nabírá na své důležitosti. To, co fond s dluhopisy nabízí českému investorovi, je vyšší výnos, který je sice spojen s vyšším rizikem, přesto je zde stále konzervativní strategie zachována.
83
Asociace pro kapitálový trh České republiky [online]. 2013 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.akatcr.cz/
45
Současnou situaci na trhu znázorňuje výsečový graf: Graf 9: Aktuální situace na investičním trhu.
Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z AKATČR
84
Mezi nejatraktivnější typ fondu patří dluhopisový fond. Necelý dvacetiprocentní podíl na trhu má fond akciový a smíšený. Oba typy fondu jsou mezi investory stále více oblíbenými variantami. A právě rostoucí počet podílníků akciového trhu je dobrým znakem měnících se investorských preferencí od konzervativní strategie ke strategii riskantnější, výnosnější a tedy agresivnější.
4.2.6
Komparace vybraných fondů životního cyklu
Ze všech typů fondů kolektivního investování je na komparaci zvolen fond životního cyklu z důvodu jeho primárního účelu, a to zabezpečení člověka ve stáří. Z hlediska strategie ho lze přiřadit k dlouhodobému investičnímu horizontu. Tento produkt je novinkou na kapitálovém trhu a nabízí ho zatím jen pár investičních společností. Pro mé srovnávání jsem si vybrala následující tři fondy: IS Česká spořitelna – ČS Fond životního cyklu 2020/2030 FF IS Conseq – Horizont Invest IS Pioneer – Rentier Invest
84
Asociace pro kapitálový trh České republiky [online]. 2013 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.akatcr.cz/
46
ČS Fond životního cyklu 2020/2030 FF Fond IS Česká Spořitelna byl v roce 2007 založen jako smíšený fond (otevřený) se snižujícím se podílem akcií v čase až k datu plně konzervativního fondu v roce 2020/2030. Doporučený investiční horizont je dlouhodobý, tedy 5 let a více. Fond je veden v českých korunách, klient je tedy před měnovým rizikem plně zajištěn. Produkt může být vhodnou alternativou k penzijnímu připojištění, je spravován aktivně a oproti penzijnímu připojištění slibuje vysoký stupeň likvidity – dostupnost peněžních prostředků je do 7 dnů.85 Podstupované riziko je u tohoto produktu ohodnoceno jako střední.86 Minimální částka pro pravidelný vklad je 100 Kč. Co se týká nutných nákladů, fond si účtuje jak vstupní poplatek při koupi listů ve výši max. 3%, tak i správcovský poplatek za každý započatý rok 2,1% z objemu portfolia. Poplatky se mohou jevit jako vysoké a klient by měl zvážit, zda chce platit za každý započatý rok spoření správcovský poplatek o takové výši. Očekávaný výnos by pak mohl po odečtení těchto nákladů dosahovat nižších hodnot. Produkt je vhodný zejména pro občany, kteří odejdou do penze v roce 2020/2030. Fond usiluje o lepší výsledky výkonnosti nad celosvětovým akciovým indexem, indexem českých státních dluhopisů, komoditního indexu a mezibankovních úrokových sazeb. Fond má pro investora připravený investiční plán. Tento plán je nastíněn v následující tabulce: Tabulka 9: Investiční program ČS Fond životního cyklu 2020/2030 FF. Počet let do konce programu
0-2 roky
3-5 let
6-10 let
11-15 let
Akcie
0-10 %
0-30 %
15-55 %
35-75 %
Dluhopisy
0-25 %
30-85 %
20-85 %
10-65 %
Nástroje peněžního trhu
60-100 %
0-35 %
0-15 %
0-5 %
Fondy s výkonností navázanou na vývoj cen komodit
0-5 %
0-5 %
0-10 %
0-10 %
Zdroj: zpracování dat ze zkráceného prodejního prospektu ČS Fondu životního cyklu 2020/2030 FF87
Při volbě nejdelšího investičního horizontu fond plánuje investovat v prvních letech do nejrizikovějších a zároveň nejvýnosnějších aktiv. S postupem času je riziko snižováno přeskupováním těchto prostředků do konzervativnějších aktiv.
85
Česká Spořitelna. ISČS Fond život. cyklu 2020 FF [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: https://cz.products.erstegroup.com/Retail/cs/Produkty/Fondy/Factsheety/Fund_general/index.phtml?q=&ISIN=C Z0008472735&ID_NOTATION=# 86
Nutno však dodat, že fond má za sebou finanční krizi (r. 2008), která k této volatilitě kurzu jenom přispěla.
87
Klíčové informace pro investory: ČS Fond životního cyklu 2020/2030 FF. Praha, 2014. Dostupné z: https://iscs.noveranet.cz/files/documents/fondy/KIID/KIID_FZC_2020.pdf
47
Horizont Invest Produkt Horizont Invest od investiční společnosti Conseq je určen pro pravidelné vkládání finančních prostředků v dlouhodobém horizontu 5 a více let za účelem vytváření finančních rezerv pro život v postproduktivním věku. Fond je jistě velmi atraktivní variantou spoření, která podílníkovi nabízí výběr ze tří investičních strategií – vyvážené, růstové a dynamické, kde se klient může více zaměřit buď na výnos, nebo nižší riziko. Dále záleží na klientovi, jaké cílové datum programu si zvolí. Fond se řadí také ke smíšeným fondům, avšak již méně diverzifikovaným, protože investuje pouze do akcií a dluhopisů. Investiční plán společnosti je zachycen v následující tabulce: Tabulka 10: Investiční program fondu Horizont Invest.
Počet let do konce programu
Dynamické portfolio
Akcie
Dluhopisy
více než 10
100%
0%
10
90%
10%
9
80%
20%
8
70%
30%
7
60%
6
Růstové portfolio
Akcie
Dluhopisy
70%
30%
40%
60%
40%
50%
50%
50%
50%
5
40%
60%
40%
60%
4
30%
70%
30%
3
20%
80%
2
10%
1
0%
Vyvážené portfolio
Akcie
Dluhopisy
40%
60%
70%
30%
70%
20%
80%
20%
80%
90%
10%
90%
10%
90%
100%
0%
100%
0%
100%
Zdroj: https://www.conseq.cz/page.asp?page=171
Logika investování je stejná jako v předchozím případě. V případě dynamického portfolia je u klienta v prvních letech investování preferován vysoký výnos i za cenu podstoupeného vysokého rizika. Oproti tomu vyvážené portfolio dbá na růst investice ale s přiměřeným rizikem. Proto je zde riziko střední. Růstové portfolio je kompromisem obou předchozích, podstupované riziko je střední - vysoké. Fond však slibuje širokou diverzifikaci rizika mezi fondy několika na sobě nezávislých investičních společností. Také minimální investiční horizont je dle strategií odstupňován a to 10 let u dynamického, 8 let u růstového a 5 let u vyváženého. Vstupní poplatky se v případě pravidelných investic pohybují ve zvýhodněném rozmezí 2,4-4%, při jednorázové investici 2-5% z hodnoty investice. Nechybí zde ani každoroční správcovský poplatek ve
48
výši 0,5% z objemu portfolia. Oproti předchozímu produktu, je zde nákladovost nižší, což může být pro potenciálního investora dalším plusovým bodem této nabídky.88 Minimální vklad u Horizont Invest je ve výši 500 Kč, proto se tento produkt již nedá srovnávat (co se vkladů týká) s penzijním připojištěním, kde klient může spořit i s částkou nižší.89 Fond je veden v domácí měně, klient je zde také zajištěn před případným měnovým rizikem. Rentier Invest Investiční společnost Pioneer Investments přichází se sedmi modely portfolií s různým poměrem akciových a dluhopisových instrumentů v závislosti na délce investiční doby. Tabulka 11: Investiční program fondu Rentier Invest Počet let do konce programu
Akcie
Rizikové obligace
Bonitní obligace
Instrumenty peněžního trhu
Očekávaný výnos (p.a.)
Linie 1
40-25 let
93,50%
0%
4,50%
2%
9,5%
Linie 2
25-15 let
64,40%
0%
33,95%
1,65%
7,7%
Linie 3
15-8 let
54,80%
0%
43,80%
1,40%
7,1%
Linie 4
8-5 let
45,25%
0%
53,50%
1,25%
6,3%
Linie 5
3-5 let
25,30%
0%
74,15%
0,55%
5,3%
Linie 6
3-1 rok
10,45%
0%
64,55%
25%
4,1%
Linie 7
1-0 roků
0%
0%
35%
65%
2,9%
Zdroj: Pioneer.cz90
Jedná se o smíšený fond investující do různých druhů finančních instrumentů. Délku investování si klient může zvolit (1-40 let). Dle zvolené délky investice je poté zařazen do příslušné linie. Oproti předchozím dvěma alternativám, má tento produkt má celý investiční plán nastaven jako celoživotní spoření, kdy v prvních letech je většina majetku vložena do akcií. Po ukončení časového úseku linie se prostředky postupně převádějí do méně rizikových aktiv až do linie nejkonzervativnější. Aktiva fondu jsou vedena v domácí měně. Podílník je i u tohoto produktu zcela ochráněn před měnovým rizikem a ztrátami z něho plynoucími. Minimální částka pro pravidelný vklad je nastavena na 500 Kč a při jednorázovém vkladu 30 000 Kč. Co se týká nákladovosti produktu, Rentier Invest nabízí nejmenší poplatky a to vstupní poplatky ve výši 0,7-4% (viz příloha F).
88
Conseq. Informační leták Horizont Invest [online]. https://www.conseq.cz/news_detail.asp?page=272&news=388 89 90
[cit.
2014-04-18].
Dostupné
z:
Conseq. Horizont Invest [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: https://www.conseq.cz/page.asp?page=171
Pioneer.cz. Ceník Rentier Invest http://www.pioneer.cz/Rentier/Cenik_rentier.pdf
[online].
49
[cit.
2014-04-21].
Dostupné
z:
Očekávaný výnos investice je v případě zvoleného nejdelšího investičního horizontu ve výši necelých deseti procent. V průběhu let již dochází k uzamykání výnosů91 až do výše necelých tří procent u poslední linie produktu. Srovnání produktů Pro správné srovnání jsem si zvolila kritérium nákladovosti, rizika a výnosu. Z těchto tří investičních fondů životního cyklu se jeví nejvíce nákladnou variantou ČS Fond životního cyklu 2020/2030 FF, kde vstupní poplatek účastníka je do 3% investice a každoroční správcovský na 2,1% z objemu portfolia. Tyto poplatky by tak značně snižovaly výnosy z instrumentů a výsledný efekt z investice by nemusel být pro investora efektivním řešením. Opačnou variantou je Rentier Invest s nejmenšími poplatky a s naplánovaným nejdelším investičním horizontem. Kdo však preferuje produkt více ušitý na míru, tomu může Horizont Invest nabídnout tři investiční strategie s různou mírou rizikovosti a výnosu/ztráty. Na druhou stranu jako jediný fond investuje jen do akcií a dluhopisů a proto zde nedochází k tak dobré diverzifikaci rizika jako u zbylých dvou. Podstupované riziko se u fondů životního cyklu v čase mění (klesá). Celkově však lze všechny produkty vyhodnotit jako středně rizikové. Nyní bude pozornost zaměřena na výkonnost fondu minulých let. Jeho výpovědní hodnota v dalších letech je téměř nulová, poněvadž lze jen stěží odhadnout, jaký bude další vývoj fondových instrumentů. Proto je dobré brát informace o skvělé výkonnosti daného fondu s rezervou. Následující tabulka ukazuje výkonnosti tří vybraných produktů: Tabulka 12: Srovnání zvolených fondů životního cyklu. Výkonnost portfolia
ISČS Fond život. cyklu 2020/2030 FF
1 rok
3 roky
5 let
3,57%
11,05%
43,02%
15,77%
26,87%
101,45%
10,76%
23,62%
82.25%
5,37%
18,76%
56,85%
14,09%
26,60%
70,97%
Horizont Invest - dynamický fond
Horizont Invest - růstový fond
Horizont Invest - vyvážený fond
Rentier Invest
Zdroj: vlastní zpracování
91
Při dlouhodobém investičním konzervativnějšího.
horizontu
dochází
50
k přesunu
aktiv z dynamického
portfolia do
Z tabulky je patrné, že historicky nejméně výkonný fond je ISČS Fond životního cyklu. Svým výkonem po pěti letech se dá přirovnat k vyváženému fondu produktu Horizont Invest. Za nejvýkonnější fond minulých let lze považovat dynamický fond. Výkonnost tohoto fondu je vyvážená velkou mírou rizika, kterou je investor nucen podstoupit. Za nejvhodnější fond životního cyklu lze považovat fond Rentier Invest. Investor je nejméně zatížen jakýmikoliv poplatky fondu, míra rizika je střední a jeho historická výkonnost patří k těm vyšším na trhu.
4.2.7 Celkové zhodnocení finančního produktu Mezi výhody kolektivního investování jednoznačně patří: Nové investiční možnosti pro drobné investory – finanční produkt dovoluje drobnému investorovi (bez předchozích zkušeností) se pomocí malé sumy peněz dostat k profesionálnímu správci a investicím, které by si za jiných okolností nemohl dovolit. Diverzifikace rizika – investiční fond vlastní velké portfolio cenných papírů, které tak umožňuje efektivně rozkládat riziko mezi jednotlivé účastníky. Vysoká likvidita (platí pro otevřený fond) – pokud účastník podá žádost na odkup jeho podílových listů/ akcií investiční společností, potom nejpozději do 15 dni po obdržení tohoto požadavku tak fond učiní. Profesionální správa – fond je spravován profesionálními odborníky na investování, kteří neustále sledují aktuální dění na finančních trzích a rozhodují o všech transakcích na základě investičních analýz. Daňové zvýhodnění – pokud účastník fondu do 3 let od data koupě prodá své podílové listy/ akcie, potom zisky z cenných papírů nepodléhají dani z příjmu ze zisku. Toto zvýhodnění platí pro cenné papíry nakoupené po 1. 1. 2014. Pokud k nákupu listů/akcií dojde před daným datem, délka držení je zkrácena na 6 měsíců. Nižší investiční náklady – společnost při správě takového objemu finančních prostředků dosahuje úspor z rozsahu (nižší zprostředkovatelské poplatky).92 Na druhou stranu je třeba zmínit i nevýhody produktu: vklady nejsou pojištěny špatná volba fondu špatně načasovaný vstup na kapitálové trhy – pokud investor nakoupí podílové listy za vysokou cenu, nemůže pak očekávat jejich velké zhodnocení. poplatky produkt je dlouhodobou investicí – při předčasném odkupu podílových listů by se investor nemusel dočkat očekávaných zisků.93
92
ČNB pro všechny. Kolektivní investování [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.cnbprovsechny.cnb.cz/cs/osobni_finance/investice/moznosti_investovani/kolektivni_investovani.htm l
51
4.3 Životní pojištění Vedle základního pojetí krytí ztrát a zajištění rizik, vznikla potřeba v případě nastalé pojistné události klienta ekonomicky zabezpečit. Pokud se klient dožije předem sjednaného věku, dojde k vyplacení pojistné částky. Mezi nově vzniklé funkce životního pojištění patří využití produktu jako další alternativy financování v postproduktivním věku a jako nový investiční instrument finančního trhu (druh kolektivního investování)94. Proto je tento produkt také někdy nazýván jako 4. pilíř důchodového systému. Mezi nesporné výhody životního pojištění patří podpora státu ve formě daňového zvýhodnění, která je upravena Zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Stejné podmínky platí i v případě penzijního připojištění, kterého se daňové zvýhodnění také týká. Odstupňovanou výši ročních daňových úlev podle příspěvku účastníka nastiňuje následující tabulka: Tabulka 13: Daňové zvýhodnění životního pojištění. Měsíční pojistné
Roční výše daňové úlevy
100 Kč
180 Kč
200 Kč
360 Kč
300 Kč
540 Kč
400 Kč
720 Kč
500 Kč
900 Kč
600 Kč
1 080 Kč
700 Kč
1 260 Kč
800 Kč
1 440 Kč
900 Kč
1 620 Kč
1 000 Kč
1 800 Kč
nad 1 000 Kč
1 800 Kč
Zdroj: Srovnanizivotnihopojisteni.cz95
93
SMRČKA, Luboš. Rodinné finance: ekonomická krize a krach optimismu. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2010, xxii, s. 284. 94
DUCHÁČKOVÁ, Eva a Jaroslav DAŇHEL. Teorie pojistných trhů. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010, s. 136-141. 95
Srovnání životního pojištění. Příspěvek státu - daňová úleva životní pojištění [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.srovnanizivotnihopojisteni.cz/prispevek-statu-zivotni-pojisteni/
52
Podle tabulky č. 14 je pro účastníka nejvýhodnější vklad ve výši 1 000 Kč, kde daňové zvýhodnění dosahuje nejvyšší částky. Pokud si chce klient nárokovat tyto daňové úlevy, musí mít splněny následující podmínky: sjednané důchodové pojištění do svých 60 let na minimální dobu 60 měsíců, pojistník a pojištěný je stejná osoba. Po splnění těchto podmínek je stanovena maximální výše daňového odpočtu na 12 000 Kč. Smlouvy s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně, které mají sjednanou pevnou pojistnou částku pro případ dožití, musí mít minimální pojistné ve výši 40 000 Kč a pro smlouvy s pojistnou dobou nad 15 let ve výši 70 000 Kč. Minimální suma pojistného se tak vztahuje na kapitálová pojištění a všechna pojištění pro případ dožití.96
4.3.1 Důchodové životní pojištění Dalším produktem určeným pro zajištění ve stáří je důchodové životní pojištění, které je jedním z druhů životního pojištění. Důchodovým životním pojištěním se klient pojišťuje pro případ dožití s předem stanovenou věkovou hranicí.97 Pojistná částka je po vzniku pojistné události postupně vyplácena buď ve formě základního důchodu, důchodu pro pozůstalé nebo formou dočasného důchodu. V případě základního důchodu má účastník na výběr mezi doživotní výplatou a dávkou vyplácenou po určitou dobu. Druhým typem zvolené dávky může být důchod pro pozůstalé a to v tom případě, kdy se klient nedožije sjednaného věku. Třetí formou výplaty je dočasný důchod. Ten je vyplácen pojištěnému, kterému ještě nevznikl nárok na starobní důchod, ale stal se plně invalidním. Dávka je vyplácena v plné výši invalidního důchodu a zaniká s důchodovým věkem klienta nebo jeho smrtí.98 Někdy je produkt u pojišťovny zvýhodněn garantovanou minimální mírou zhodnocení peněžních prostředků určenou výší technické úrokové míry (TÚM). Hodnota této míry je vždy stanovená a vyhlášená Českou národní bankou. Určuje minimální výši pojistné rezervy, na které má člověk ze zákona nárok.99 Vývoj této míry ukazuje následující tabulka: Tabulka 14: Vývoj technické úrokové míry z let 2000-2014. Rok
2000-2003
2004-2009
2010-2012
2013-2014
Výše technické úrokové míry
4,0%
2,4%
2,5%
1,9%
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat ČNB.
96
Dle Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
97
DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. - přeprac. Praha: Ekopress, 2009, s.99.
98
ČEJKOVÁ, Viktória a Svatopluk NEČAS. Pojišťovnictví. 2., přepracované. Brno: Masarykova univerzita, 2006. S.48. 99
ČNB. Slovník pojmů [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/t.html
53
Aktuální technická úroková míra je nastavena na 1,9%, což je nejnižší zhodnocení za posledních 10 let. Tato úroková sazba nepředstavuje míru celkového zhodnocení pojistného, ale pouze garantuje minimální výši výnosu. Snižující se trend této míry však nikterak nepřidává na atraktivnosti produktu u klienta. Při podpisu smlouvy by měl klient uvést, ve prospěch koho bude pojištění sjednáno. Na základě této informace může být po vzniku pojistné události důchod vyplácen buď jako základní důchod, důchod pro pozůstalé nebo jako dočasný důchod. Základní důchod může být vyplácen doživotní formou nebo po dobu určitou. V případě důchodu pro pozůstalé je pojistné plnění vypláceno člověku uvedeném ve smlouvě v případě úmrtí pojištěného. Na dočasný důchod má nárok osoba, která se po uzavření smlouvy a před výplatou základního důchodu stane plně invalidní. Nárok na výplatu tohoto důchodu jí zaniká se dnem první výplaty základního důchodu.100
4.3.2
Investiční životní pojištění s garantovaným fondem
Další vhodnou alternativou životního pojištění je investiční životní pojištění s garantovaným fondem. Oproti důchodovému pojištění se zde klient pojišťuje pro případ smrti i dožití s investicí do podílových fondů. Produkt tohoto typu má tedy pojistnou i investiční funkci Prostředky jsou garantovány minimálním technickým úrokovým zhodnocením a jsou investovány do fondu s garantovaným zhodnocením.
4.3.3
Analýza aktuální situace na trhu
Důchodové a investiční životní pojištění slouží jako doplňkové produkty k povinnému důchodovému zabezpečení. Jejich největším konkurentem na pojistném trhu je penzijní připojištění, které se u občanů zatím těší větší přízni. Je tomu tak proto, že je produkt hojně podporován ze strany státu jednak daňovými úlevami (jako u ŽP) tak i státními dotacemi ve formě státních příspěvků. Produkt se tak u občanů stává atraktivnějším a motivuje ke spořivosti. V tomto případě nedojde k porovnávání konkrétních nabídek pojišťoven. Je totiž velmi obtížné srovnat produkty pojištění, které se oproti penzijnímu připojištění liší ve smluvních podmínkách. Díky rostoucí střední délce života tento produkt začal být pro pojišťovny méně výnosným. Tento stav se pak promítl do aktuální situace na trhu a pojištění je nabízeno jen pár společnostmi. Z těchto dvou zmíněných důvodů je situace na trhu v oblasti životního pojištění následující:
100
MÁLEK, Petr, Gabriela OŠKRDALOVÁ a Petr VALOUCH. Osobní finance. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, s. 48-49.
54
Graf 10: Podíl odvětví životního pojištění podle objemu vložených prostředků.
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat ČNB101
Největší podíl na trhu zaujímá investiční životní pojištění. Tato alternativa je často využívána občany jako alternativa pro spoření v postproduktivním věku. Není zde sice garantován minimální výnos, ale investiční fondy slibují občanovi daleko vyšší peněžní zhodnocení než v případě důchodového pojištění (o kolik vyšší je dále popsáno v kapitole „Komparace produktů“. Důchodové životní pojištění má na druhé straně nejméně příznivců. Produkt sice garantuje minimální výnosnost investice, ta však není plně konkurenceschopná vůči penzijnímu připojištění čí doplňkovému penzijnímu spoření, které navíc nabízí příspěvky od státu. Od 21. 12. 2012 došlo v oblasti životního pojištění k odstranění diskriminujících sazeb pojistného, tedy k jeho sjednocení pro muže a ženu. Česká republika tak úspěšně implementovala Směrnici evropské Rady. Následkem toho se zvýšil zájem u žen o sjednání důchodového životního pojištění ještě za starých podmínek. Pojišťovny rozhodně neotálely a sazby pojistného zvýšily již v polovině roku 2012, následkem čehož se pojistné u žen zvýšilo v průměru o 80%. Zájem o životní pojištění se v roce 2012 zvedl po důchodové reformě, kde si občané více uvědomili potřebu dalšího doplňkového zajištění na stáří. Zájem se hlavně soustřeďuje na investiční pojištění, které tak v roce 2012 získalo 52 % podíl na trhu.102 Rok 2013 byl ve znamení stagnace ve všech oblastech. Nelze než souhlasit s ředitelem České asociace pojišťoven: „Vývoj pojišťovnictví v roce 2013 a 2014 v sobě zrcadlí současnou ekonomickou situaci.“103 Ten by také rád ocenil větší podporu státu u dlouhodobého spoření na stáří, pomocí které by se vytvořila další plnohodnotná alternativa v soukromém spoření.
101
ČNB. Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2012 [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zpra vy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2012_cz.pdf 102
Tamtéž.
103
Pojišťovnictví zrcadlí ekonomickou situaci. E15. 2014.
55
4.3.4
Srovnání produktů obou typů pojištění
Nyní budou porovnány produkty důchodového a investičního pojištění. Předně zde musí být zdůrazněn primární cíl této práce: „Výběr produktů, které jsou vhodné pro zajištění člověka v penzi“. Oba produkty jsou nabízeny pojišťovnou Kooperativa. První analyzovaný produkt nese název „Moje budoucnost“. Jedná se o důchodové pojištění, kde je klient předem obeznámen s výší pojistného plnění při vkládání dohodnuté výše příspěvku a doby pojištění. Produkt neposkytuje zhodnocení prostředků na úrovni technické úrokové míry, takže hodnota úrokové míry je zde neznámá. Výplata dávek může být klientovi poskytnuta buď formou doživotní penze s určenou garantovanou dobou, nebo formou jednorázového vyrovnání. Jedná se o celkem likvidní formu pojištění, kdy si lze vložené prostředky vybrat a zase nazpět vložit. Druhým produktem je pojištění s názvem „Penze s garancí“. Jedná se o typ investičního pojištění, který veškeré vložené finanční prostředky vkládá do garantovaného fondu, tedy výše výnosu je garantována technickou úrokovou mírou. Forma výplaty dávek může být uskutečněna buď formou jednorázového vyrovnání, nebo pravidelných dávek po určitou dobu. U obou produktů můžeme najít celou nabídku připojištění a daňového zvýhodnění. U investičního pojištění může ještě překvapit možnost příspěvku od zaměstnavatele, za který lze také získat značnou daňovou úsporu. Nyní budou oba produkty porovnány z hlediska výnosu: Tabulka 15: Srovnání produktů důchodového a investičního pojištění. Doba spoření (roky)
Vložené prostředky
DP „Moje budoucnost"
10
60 000 Kč
20
IP „Penze s garancí“ Investované peníze
Garantovaná výše
60 253 Kč
59 202 Kč
65 596 Kč
120 000 Kč
121 947 Kč
118 988 Kč
142 590 KČ
30
180 000 Kč
197 596 Kč
200 598 Kč
232 963 Kč
40
240 000 Kč
284 239,57 Kč
302 813 Kč
339 038 Kč
Zdroj: vlastní zpracování dle interní kalkulačky společnosti Kooperativa, investiční kalkulačka Penze s garancí do společnosti Kooperativa
Z tabulky je patrné, že klient si u obou nabízených produktů nepřijde na příliš velkou míru zhodnocení. Měsíčně byl vkládán příspěvek ve výši 500 Kč. V případě důchodového životního pojištění „Moje budoucnost“ jsou v tabulce nastíněna jednorázová vyrovnání, u kterých bylo zjištěno, že s rostoucím počtem let pojištění jsou úročeny vyšším úrokem. Toto zhodnocení však nepřekračuje úroveň jednoho procenta, tedy ani průměrnou míru inflace (2,5%).104 Pokud se klient rozhodne u tohoto produktu pro jiný typ dávek ve formě doživotní výplaty důchodu, měl by vědět, že doba tohoto vyplácení je garantovaná v nastavené výši pouze po určitou dobu
104
Viz příloha E
56
(10,15,20 let). Po uplynutí této garance je již na pojišťovně o kolik tuto částku sníží do dalších let. V případě pravidelných výplat bylo zjištěno, že s rostoucí dobou pojištění se celková garantovaná částka za 15 let zvyšuje od 60 % návratnosti vložených prostředků až po zhodnocení prostředků o necelé 0,2%. U investičního pojištění s garantovaným fondem nám investiční kalkulačka od společnosti Kooperativa105 v prvních letech pojištění vypočítala dokonce zápornou míru zhodnocení a naspořené částky v dalších letech člověka také nezaujmou. Výhodou tohoto produktu je právě garantovaná minimální míra zhodnocení určená technickou úrokovou mírou – ve výši 1,9%. Pokud se chce člověk rozhodnout pro pravidelnou výplatu ve formě dávek, tentokrát již ohraničenou na určitou dobu, může si předem zvolit počet let vyplácení.
4.3.5 Celkové zhodnocení produktů Pro objektivní posouzení obou typů životního pojištění budou uvedeny jejich rozdíly. Tabulka 16: Porovnání produktů důchodového a investičního pojištění. Důchodové pojištění „Moje budoucnost“
Investiční pojištění „Penze s garancí“
Absence garantovaného minimálního zhodnocení
Garantované minimální zhodnocení stanovené technickou úrokovou mírou (v nabídce pouze u některých institucí).
Minimální zhodnocení prostředků
Vyšší míra zhodnocení
Forma doživotní výplaty dávek s garantovanou dobou nebo jednorázové vyrovnání
Výplata dávek po určitou dobu nebo jednorázové vyrovnání
scházející flexibilita produktu – během pojistné doby již nelze měnit nastavení
Flexibilita produktu – možnost zvýšení/ snížení dávky v průběhu pojištění
Daňové zvýhodnění vkladů
Daňové zvýhodnění vkladů s možností příspěvku zaměstnavatele
možnost kdykoliv vkládat a vybírat prostředky z mimořádného účtu
Zdroj: vlastní zpracování
Pro investování peněz k zajištění na stáří lze tyto produkty zařadit ke konzervativním alternativám. Pokud si investor zvolí jeden z těchto typů životního pojištění, jeho portfolio se stane diverzifikovanějším jak z hlediska rizika, tak i výnosu.
105
Penze s garancí. Spočítejte si svou penzi http://www.penzesgaranci.cz/spocitejte-si-svou-penzi
57
[online].
[cit.
2014-05-14].
Dostupné
z:
4.4 Bankopojištění Subjekt bankopojišťovna lze podle České národní banky definovat jako spojení banky a pojišťovny a vytvoření tak zastřešující holdingové společnosti, která má obě pod kontrolou. Takové úzké vazby však pro poskytování bankopojištění nemusí být mezi společnostmi vytvořeny. Volnější formou jsou partnerské vztahy obou.106 Bankopojištění je tedy prodej produktu, který se skládá jak z pojistné složky, tak i složky spořicí/ bankovní. Tento produkt bývá většinou „šitý na míru“ pro určitou cílovou skupinu obyvatel. Typickým příkladem může být mezinárodní kreditní karta s nabídkou cestovního pojištění. Výhod, které s sebou bankopojištění nese pro pojišťovnu i banku je hned několik: nové distribuční kanály, úspory z rozsahu, diverzifikace příjmů, využití personálu, vytvoření společné značky. Výhody z distribuce produktu bankopojištění nenáleží jen poskytovatelům, ale také samotnému klientovi. Tomu je nabízen balíček produktů a služeb, který zákazníka vyjde levněji, než kdyby měl být zakoupen zvlášť. Mezi první průkopníky patřila v roce 1994 Investiční a Poštovní banka (dnešní ČSOB), o rok později Česká spořitelna a Komerční banka až v roce 1998.107 Moderní vizí bankopojištění je existence instituce, která příchozímu klientovi bude schopna zanalyzovat jeho finanční možnosti, sestavit investiční plán a nabídnout mu nejvhodnější produkty z oblasti pojišťovnictví, bankovnictví a penzijních systémů. Nejlepším příkladem instituce nabízející produkty bankopojištění je společnost GE Money bank, která je schopna na svých internetových stránkách klientovi nabídnout následující produkty: klasické bankovní produkty (běžný účet, spořící, termínovaný, kreditní i debetní karty) hypotéku s nabídkou pojištění (např. majetku) úvěr na auto s nabídkou pojištění (např. povinné ručení) investování do podílových fondů životní pojištění stavební spoření v kombinaci s hypotečním úvěrem doplňkové penzijní spoření, které poskytuje ING Penzijní společnost, a.s., v případě zasílání příspěvků z běžného účtu GE Money bank je zvýhodněno nulovými poplatky108
106
ČNB. Bankopojištění v ČR nepatří jen do oblasti teorie [online]. [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2004/cl_04_040617a.html 107
ČNB. Bankopojištění v ČR nepatří jen do oblasti teorie [online]. [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2004/cl_04_040617a.html 108
GE Money [online]. [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: https://www.gemoney.cz/
58
O GE Money bank můžeme říci, že je profesionálem v poskytování produktů bankopojištění. Myslím si, že tento typ hybridního produktu je vhodný pro typického konzervativního občana České republiky, který by si rád začal spořit na stáří, ale přitom chce podstupovat minimální riziko. Produkt mu tak může nabídnout jak spořící složku, tak i tu pojistnou ve formě ochrany proti potenciálnímu riziku.
4.5 Investice do nemovitostí Člověk investující do nemovitostí nemusí mít naspořenou/půjčenou velkou sumu peněz, ale může mu k tomu stačit i pár desítek korun. Pro objasnění této teze budou rozebrány jednotlivé investiční varianty. Investor může vložit své finanční prostředky a důvěru do následujících investičních možností: nákupu samotné nemovitosti, podílových listů nemovitostního fondu akcií z nemovitostního sektoru akcií realitního trustu Samotnou nemovitostí může být byt, dům nebo pozemek. Důvodem této koupě může být investování do vlastního bydlení. Pokud tedy chce člověk být dobře připraven na život v důchodu, měl by myslet na bydlení bez pronájmu a tedy nižší poplatky za bydlení.109 Druhým důvodem je pořízení nemovitosti na pronájem. Investor již bydlí ve svém vlastním bytě a kupuje si další na hypotéku. Po pár letech pronajímání si byt „vydělá sám na sebe“ (splatí se hypotéka) a v dalších letech jeho majiteli z něho plyne pasivní příjem (po odečtení poplatků za správu nemovitosti). V postproduktivním věku tedy člověk bude dostávat jak státní důchod tak i nájemné z nemovitosti. Pro mnoho lidí je investice do nemovitosti téměř bezrizikovou záležitostí. Na druhou stranu tomu tak není. Ceny nemovitostí a nájmů podléhají neustálé fluktuaci a je zde stále riziko opětovného zavedení regulace nájemného.110 Také by tento druh investice neměl být investicí jedinou. Člověk by měl využít různých investičních produktů, pomocí kterých vytvoří různorodé portfolio. Čím více bude diverzifikované, tím bude stabilnější a pro investora méně rizikové. Místo investic do dluhopisů a akcií, bude tak portfolio složené ze tří rozdílných druhů investic.111 Investovat do nemovitostního fondu si mohou finančně dovolit i drobní investoři. Kolektivní investování účastníkovi nabízí následující výhody: vysoký stupeň likvidity (oproti přímé investici
109
FILIP, Miloš. Osobní a rodinné bohatství: jak se dobře zajistit. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006. S. 248-253.
110
Regulace nájemného je vládní omezení maximální výše nájemného a jednostranná možnost podání výpovědi na straně nájemce. 111
SYROVÝ, Petr. Jak si spořit na důchod: zorientujte se v důchodové reformě. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2012. S. 139-146.
59
nemovitosti), výnos plynoucí z investice není ovlivněn chováním burzy cenných papírů, nízká výše vkladu (v řádu několik stovek korun za měsíc), ochrana před inflací (nájemné se konstantně zvyšuje s aktuální mírou inflace) a výnos po třech letech členství nepodléhá dani z příjmu. Nevýhodou fondu jsou na druhé straně poplatky (vstupní, manažerské a výstupní). Tento typ fondu vydělává peníze pro své účastníky pronájmem komerčních budov, které on sám vlastní. V České republice můžeme najít na kapitálovém trhu celkem čtyři nemovitostní fondy - ČS nemovitostní fond, Conseq Realitní, Finesko Bridge nemovitostní a Fond Realita. Tento typ zhodnocení prostředků si zatím nenašel příliš mnoho příznivců. V současné době mají nemovitostní fondy uloženo pouhých 1,6% finančních prostředků ze všech podílových fondů. Aktuální výše výnosu nemovitostních fondů se v podmínkách České republiky pohybuje někde mezi dluhopisy a akciemi kolem 4%.112 Tabulka 17: Komparace nemovitostních fondů ČS nemovitostní
Conseq Realitní
Finesko Bridge nemovitostní
Fond Realita
Výkonnost za 12 měsíců
3,20%
-2,11 %
5,64%
5,51%
Průměrná roční výkonnost za 3 roky
2,88%
2,75%
5.56 %
5%
Hodnota podílového listu
1,0323 Kč
1,1458 Kč
1,2852 Kč
1,2914 Kč
Vstupní poplatky
3%
2,5-3,5%
5%
1,5%
Správcovský poplatek (% z VK)
1,75%
1,50%
2%
2,5%
Výstupní poplatky
-
-
6%
0-3%
Datum založení
9. 2. 2007
31. 1. 2008
18. 5. 2009
27. 4. 2009
Minimální investice
100 Kč
100 000 Kč
1 000 Kč
500Kč/ 50 000 Kč/ 20 000 Kč
Objem spravovaného majetku
3 369 319 386 Kč
300 156 992 Kč
97 864 068 Kč
134 278 423 Kč
Zdroj: vlastní zpracování
V tabulce č. 17 lze porovnat všechny čtyři nemovitostní fondy nabízené v České republice. Při detailnější analýze těchto fondů mohou člověka překvapit rozdílné výsledky fondů. Fond spravující největší objem aktiv je ČS Nemovitostní. Klientům může nabídnout nejnižší výši vkladu ze všech analyzovaných fondů ve výši 100 Kč. Investování v tomto fondu může být pro klienta finančně nenáročnou investiční variantou. Průměrná výkonnost fondu nepatří k nejvyšším na trhu s nemovitostmi. Po odečtení správcovského poplatku by se výše dala přirovnat ke zhodnocení prostředků na spořícím nebo termínovaném účtu.
112
Hypoindex.cz. Nemovitostní fondy v ČR? Když tři dělají totéž, není to totéž [online]. [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.hypoindex.cz/nemovitostni-fondy-v-cr-kdyz-tri-delaji-totez-neni-to-totez/
60
To samé lze říci i o průměrném výnosu u fondu Conseq Realitní. Vedle těchto dvou fondů dosahují fondy Finesko Bridge nemovitostní a Fond Realita průměrných vyšších výnosů pohybujících se kolem 5 %. Výnosy jsou u všech fondů snižovány nastavenou výší poplatků za vstup, výstup nebo správu fondu. Fond s nejvyššími průměrnými výnosy má nastavené také nejvyšší poplatky, které tak nejvyšší míru zhodnocení značně snižují. Pokud od průměrného ročního výnosu za 3 roky jsou odečteny poplatky za správu, zůstane nám roční zhodnocení prostředků, které se pohybuje v rozmezí 1,2 – 3,5%. Pro investování prostředků za účelem zajištění v postproduktivním věku nemusí být nemovitostní fond špatnou volbou investora. Vzhledem k výši jednotlivých poplatků tento typ investování nepatří mezi nejvýnosnější dostupné alternativy na trhu. Opačným výnosovým extrémem by se dalo nazvat investování do akcií z nemovitostního sektoru. V tomto případě akciový fond nakupuje cenné papíry realitních společností. Jako příklad bude uveden Fond nemovitostních akcií ČP INVEST. Investiční horizont je doporučován delší než 8 let a průměrný výkonnost fondu za pět let se pohybuje kolem atraktivního zhodnocení 11%. Produkt sice nabízí předpokládanou vysokou míru výnosů, ovšem za cenu podstoupeného rizika, které je v tomto případě vysoké.
61
4.6 Komparace všech produktů Pojistné a investiční produkty vhodné k zajištění na stáří - produkty kolektivního investování, životní pojištění, bankopojištění a investice do nemovitostí, byly blíže charakterizovány, uvedeny jejich klady a zápory a srovnány dostupné varianty na trhu. Nyní na ně bude nahlíženo z vyšší perspektivy, kde dojde k jejich srovnávání dle vytyčených kritérií, a to výnosnosti a míry podstupovaného rizika.
4.6.1
Komparace produktů na základě výnosnosti
Každý investor, který vkládá své prostředky na finanční trh s cílem co nejlepšího zhodnocení prostředků, je postaven před rozhodnutí volit mezi určitou mírou rizika a výnosem. Proto je investor nucen najít takový kompromis, který se nejlépe bude shodovat s jeho investiční strategií. Ještě je třeba upozornit na fakt, že výnos uvedený v tabulkách je očekávaný a realita potom může být poněkud jiná. V následující tabulce lze spatřit tři základní investiční strategie produktů kolektivního investování: Tabulka 18: První srovnání jednotlivých produktů vhodných k zajištění v postaktivním věku. Vstupní údaje
Roky spoření
10
20
30
40
Měsíční vklad
Podílové fondy Celkový vklad (Kč)
Konzervativní investiční strategie
Vyvážená investiční strategie
Riziková investiční strategie
výnos 3%
výnos 5 %
výnos 7%
500 Kč
60 000
70 584 Kč
78 359 Kč
87 093 Kč
1 000 Kč
120 000
141 166 Kč
156 713 Kč
174 187 Kč
500 Kč
120 000
164 770 Kč
205 181 Kč
257 434 Kč
1 000 Kč
240 000
329 537 Kč
410 356 Kč
514 873 Kč
500 Kč
180 000
291 348 Kč
411 762 Kč
592 524 Kč
1 000 Kč
360 000
582 693 Kč
823 512 Kč
1 185 051 Kč
500 Kč
240 000
461 458 Kč
748 261 Kč
1 251 696 Kč
1 000 Kč
480 000
922 915 Kč
1 496 500 Kč
2 503 395 Kč
Zdroj: Euroekonom.cz. Investiční kalkulačka - spoření & investování [online]. [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.euroekonom.cz/investice-kalkulacka.php
Tabulka se zaměřuje na čtyři investiční horizonty, při kterých účastník (muž) vkládá pravidelné měsíční částky ve výši 500 Kč nebo 1 000 Kč. Konzervativní investiční fond vkládá prostředky svých účastníků do termínovaných účtů a různých druhů dluhopisů. Výnos je u této konzervativní strategie poměrně nízký (kolem 3 % p. a.), zato si ale klient může být jistý stabilním růstem majetku. Tato investiční strategie zhodnotí prostředky klienta při měsíčním vkládání 1 000 Kč, po 40 letech uložení na necelý milion korun.
62
V případě vyvážené investiční strategie, fond investuje do dluhopisů, akciových fondů a do zlata. Výnos dosahuje 5 % a je adekvátní podstupovanému riziku, kdy je míra růstu fondu proměnlivá. Riziková investiční strategie je pro investora nejvíce lákavou nabídkou, kde je po 40 letech vkládání částka zhodnocena na 2,5 milionu korun. Výnos plynoucí z investice se pohybuje kolem 2 milionů korun a tvoří tak 80 % z celé sumy naspořených peněz. Portfolio fondu je složeno následujícím způsobem: 30% dluhopisy, 70% akcie. Vysokého výnosu je dosaženo nejistou situací na akciovém trhu a výše majetku tak podléhá velké fluktuaci. Tabulka 19: Druhé srovnání jednotlivých produktů vhodných k zajištění v postaktivním věku. Vstupní údaje
Podílové fondy Fond nemovitostních akcií ČP INVEST
Životní pojištění
Rentier Invest
Investiční životní pojištění – Garantovaný fond
Důchodové životní pojištění
Roky spoření
Měsíční vklad
Celkový vklad (Kč)
10
500 Kč
60 000
92 427 Kč
74 480 Kč
-
60 253 Kč
1 000 Kč
120 000
184 854 Kč
151 134 Kč
131 192 Kč
120 506 Kč
500 Kč
120 000
301 404 Kč
209 932 Kč
-
121 947 Kč
1 000 Kč
240 000
602 807 Kč
435 040 Kč
285 181 Kč
243 893 Kč
500 Kč
180 000
773 896 Kč
524 301 Kč
-
197 596 Kč
1 000 Kč
360 000
1 547 792 Kč
1 068 642 Kč
465 925 Kč
395 193 Kč
500 Kč
240 000
1 842 193 Kč
1 303 982 Kč
-
284 239,57 Kč
1 000 Kč
480 000
3 684 386 Kč
2 628 004 Kč
678 076 Kč
568 479,14 Kč
20
30
40
Zdroj: vlastní zpracování
Kromě těchto základních tří typů fondů lze investovat také do podílových fondů specifického charakteru, jako jsou fondy nemovitostních akcií a fond životního cyklu. Fond nemovitostních akcií člověku může nabídnout vysoké výnosy ve výši 10%, ovšem za cenu vysoké míry podstupovaného rizika. Pro zabezpečení na stáří to proto považuji za příliš riskantní alternativu. Druhým specifickým typem fondu je fond životního cyklu. Je vhodný pro celoživotní spoření na stáří. V tabulce jsou představeny výnosy proměnlivé výše produktu Rentier Invest. Fond na začátku spoření vkládá většinu majetku do rizikových a výnosných aktiv. Výnosnost se na začátku čtyřicetiletého investování
63
pohybuje kolem 9% a s postupem času klesá na úroveň 3%.113 Fond tak postupně přemisťuje svá aktiva do méně a méně rizikových. Tento produkt se tak stává velmi vhodnou variantou jak pro člověka ochotného riskovat, tak i člověka averzního k riziku. V tabulce jsou srovnávány také dva druhy životního pojištění – investiční s garantovaným fondem a důchodové. U produktu důchodového životního pojištění společnosti Kooperativa výše úroku nedosahuje ani na jedno procento zhodnocení za rok. Díky této velmi nízké úrovni výnosu produkt nebude v modelových příkladech dále doporučován a lze ho zhodnotit jako ne příliš vhodné řešení pro důstojné zabezpečení v postproduktivním věku. Investiční životní pojištění s garantovaným fondem již klientovi zaručuje jistou výši výnosu. Oproti předchozímu typu životního pojištění je výnosnější alternativou při podobné míře podstupovaného rizika, proto bych z těchto dvou variant zvolila i doporučila právě toto pojištění. Tabulka 20: Analýza doplňkového penzijního spoření. Vstupní údaje
Doplňkové důchodové spoření Účastnické
Roky spoření
Měsíční vklad
příspěvky
Výnosy
Státní příspěvky
Celková naspořená částka
(Kč) 10
20
30
40
500 Kč
60 000
6 712 Kč
15 600 Kč
82 312 Kč
1 000 Kč
120 000
13 111 Kč
27 600 Kč
160 711 Kč
500 Kč
120 000
62 674 Kč
31 200 Kč
213 874 Kč
1 000 Kč
240 000
122 396 Kč
55 200 Kč
417 596 Kč
500 Kč
180 000
172 190 Kč
46 800 Kč
398 990 Kč
1 000 Kč
360 000
336 247 Kč
82 800 KČ
779 047 KČ
500 Kč
240 000
380 970 Kč
62 400 Kč
683 370 Kč
1 000 Kč
480 000
743 917 Kč
110 400 Kč
1 334 317 Kč
Zdroj: vlastní zpracování dle kalkulačky Penzijní společnosti České spořitelny 114
Posledním typem spoření je doplňkové důchodové spoření. Původní penzijní připojištění již nebude srovnáváno. Třebaže jej má uzavřeno něco přes 4 miliony lidí, již jej není možné na finančním trhu sjednat. Doplňkové penzijní spoření znázorněné v tabulce je nataveno pro klienta s konzervativní strategií. Opět je doba spoření nastavena na 40 let. Fond v prvních letech spoření investuje do
113
Moje investice.cz. Spočítejte si http://www.mojeinvestice.cz/Calculator/Home
sami
114
[online].
[cit.
2014-04-26].
Dostupné
z:
Penzijní společnost České spořitelny. Kolik uspoříte - III. pilíř [online]. [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.ceskapenzijni.cz/pfcs/appmanager/pfcs/pfcs?_nfpb=true&_windowLabel=T10800095476135671259 8964&T108000954761356712598964_actionOverride=%2Fportlets%2FkalkUspCastDPS%2Fvypocitej&_page Label=uspora_DPS
64
rizikovějších aktiv s výnosem kolem necelých 4 % a končí se svými všemi úsporami v konzervativním fondu se zhodnocením 1,7 %. Strategie investování je tedy stejná jako v případě fondu životního cyklu. Při zvolení nejrizikovější varianty se výnos v prvních letech blíží k 5% a celková naspořená částka po 40 letech a měsíčním vkladem 1 000Kč se zhodnotí do výše 1 546 206 Kč. Pokud tuto konečnou částku porovnáme s podílovými fondy, potom zjistíme, že se nejvíce blíží výsledku vyváženého fondu. Všechny uvedené výnosy jsou uvedeny v hrubé výši, tedy bez daňového zatížení, vlivu inflace nebo daňových odpočtů.
4.6.2 Komparace všech produktů na základě rizika Nejvyšší míru podstupovaného rizika lze najít u podílových fondů, investičního životního pojištění a investic do nemovitostí. V těchto případech je celé investiční (někdy i měnové) riziko na straně investora. Doplňkové penzijní spoření by mohlo být považováno za nízkorizikovou variantu. Nikdo však nemá stoprocentní jistotu, že státní dotace a daňová zvýhodnění nebudou jednou sníženy nebo dokonce zrušeny. Nejnižší míru rizika investor podstupuje v případě důchodového a investičního pojištění s garantovaným fondem, kde je výše zhodnocení nebo vyplácená částka již předem známa.
4.6.3 Vhodnost jednotlivých produktů k zajištění v postproduktivním věku Všechny již definované produkty byly srovnány z hlediska výnosu i rizika. Co je ještě potřeba zhodnotit, je primární účel jejich výběru, a tím je zabezpečení na stáří. Za nejméně vhodný produkt lze považovat právě důchodové pojištění, které klienta neochrání ani před inflací. Vložené prostředky jsou na účtu v průběhu let stále znehodnocovány. Dalším nevhodnou investiční volbou může být investiční životní pojištění s garantovaným fondem, které nabízí velice nízké výnosy porovnatelné s některými spořícími a termínovanými účty. K velmi konzervativní investiční strategii lze také zařadit produkty bankopojištění, které sice poskytují nízké riziko, ale jejich více účelnost je spojena s nelukrativní výší výnosů. Investice do nemovitostí je opačným rizikovým extrémem. Svému investorovi produkt sice slibuje vysokou výnosnost, ale s ohledem k jeho vysoké míře rizika nelze doporučit k zajištění na stáří. Člověk se v tak důležité záležitosti jako je spokojené stáří, nemůže spoléhat na něco tak volatilního. Doplňkové penzijní připojištění se jeví jako nejvhodnější alternativou s mnoha dodatečnými výhodami (státní podpora). Oproti penzijnímu připojištění si investor může zvolit svou strategii investování a podstupované riziko v průběhu let také libovolně měnit. Tento produkt je vhodnou volbou, ale nemusí být jedinou. Pro lepší diverzifikaci rizika a naspoření vyšší koncové sumy peněz lze doporučit investování do podílových fondů. Zvolená investiční strategie je závislá na povaze člověka a jeho vztahu k riziku. Dobrou volbou by se mohla stát investice do fondu životního cyklu, který funguje na stejném principu jako důchodové spoření – průběžném přechodu k méně rizikové variantě.
65
5 MODELOVÉ PŘÍKLADY Pro to, aby člověk v penzi mohl být dostatečně finančně zabezpečen, neměl by v produktivním věku podcenit náležitou přípravu. Rozhodně nelze souhlasit s tvrzením, že pomocí důchodového pojištění zůstane člověku v postproduktivním věku životní úroveň zachována. Člověk je proto nucen se poohlédnout po jiném zdroji financování na stáří. Státní zabezpečení by nemělo být jediným příjmem, na kterém bude v penzi závislý. Pro větší finanční stabilitu by mělo peněžní zajištění jedince stát na třech nebo více zdrojích zabezpečení jako je například státní důchod, soukromé úspory ve formě investic v podílových fondech a příjem z doplňkového penzijního spoření. Tato diverzifikace je tak vhodnou možností pro snížení všech potenciálních rizik. Nyní budou všechny teoretické poznatky o soukromém spoření převedeny do praxe a budou aplikovány na následující modelové příklady. Skrytou ideologii za řešením každého z těchto modelových příkladů jsem nazvala „investičním plánem životního cyklu člověka“. Pod tím si lze představit následující: 25 let – v tomto věku je člověk mladý, hledá to pravé uplatnění na trhu práce, zakládá rodinu, cestuje, popřípadě řeší otázku bydlení. Ať řeší kteroukoliv z těchto otázek, jedno je jisté: zabezpečení na stáří je pro něj neaktuálním problémem. Opak je pravdou. Začít spořit by měl právě v tomto životním období třeba i s malými obnosy peněz, které člověka v tomto věku finančně nezatíží. 35 let – člověk si již našel svou stálou pracovní pozici. Tato doba je ideální pro řešení otázky bydlení. Při dalším odkládání koupě nemovitosti do pozdějších let, by mohlo dojít ke splácení hypotéky i v důchodovém věku. Občan by měl začít s pravidelným odkládáním finančních prostředků ve výši 10% z průměrného příjmu. V tomto období je také vhodné vložit své prostředky do rizikovějších aktiv, jako jsou například podílové fondy a dodržet tolik žádoucí dlouhodobý horizont pro dobré zhodnocení prostředků. 45 let – pokud člověk ještě nezačal řešit otázku zabezpečení na stáří, měl by začít ihned intenzivně spořit a investovat, dokud je ještě čas. Jeho portfolio investičních produktů by již mělo obsahovat různé možnosti spoření a investování. Částka odkládaná na toto zajištění by měla být zvýšena na 25% z jeho průměrného platu a vhodně rozdělena mezi jednotlivé druhy aktiv. 55 let – v tomto životním období by již měly být prostředky pomalu přemisťovány z nejrizikovějších aktiv do více a více konzervativních. Vhodným řešením v oblasti bydlení je také výměna velkého domu za menší byt, který bude méně nákladnou variantou pro člověka, který po odchodu dětí z domu již nepotřebuje tolik životního prostoru.115
115
FILIP, Miloš. Osobní a rodinné bohatství: jak se dobře zajistit. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006. S. 42-46.
66
Pro lepší znázornění finančního plánu byly téměř ve všech modelových příkladech zvoleny ženy z důvodu statisticky vyšší naděje na dožití, a to 81 let. U mužů se tato věková hranice pohybuje kolem 75 let. S nastaveným odchodem do důchodu například kolem 69 let, by tak minimální doba pro vyplácení dávek byla u mužů mnohem kratší a méně nákladnou alternativou, než jak je tomu v případě opačného pohlaví. Pro vytvoření finančního plánu, ve kterém je zapotřebí si naspořit slušnou finanční rezervu pro období v penzi cca 20 let, byly zvoleny právě ženy. Působením inflace dochází postupně ke znehodnocování hodnoty peněz, proto v následujících modelových příkladech bude výnosnost investice hodnocena z hlediska vlivu inflace na potřebnou výši sumy peněz k zachování osobní životní úrovně. Inflace byla nastavena na 2,5%,což je průměrná hodnota míry inflace za posledních 10 let (viz příloha E). Ještě před samotným navržením investičního plánu by bylo vhodné porovnat tyto konkrétní produkty z hlediska výnosnosti, nákladovosti, která potenciální výnos snižuje a rizikovosti. Tato zvolená kritéria lze najít v následující tabulce: Tabulka 21: Komparace produktů dle zvolených kritérií. Pojišťovna Doplňkové penzijní spoření České pojišťovny Kooperativa Kritéria Životní pojištění Konzervativní Vyvážená Dynamická „Penze strategie strategie strategie s Garancí“ Výnosnost
1,9 %
0-3%
Nákladovost
Počáteční náklady ve výši 195% z prvního ročního běžného pojistného,poplatek za vedení účtu při stavu účtu do 300 000 Kč ve výši 30 Kč/ měsíc, 3 % z každého běžného či mimořádného pojistného
Správcovský poplatek 0,4% z VK fondu, 10% z dosaženého průmětného zisku
Riziko
minimální
nízké
3-5%
5 – 10 %
Správcovský poplatek 0,8% z VK fondu, 10% z dosaženého průmětného zisku
střední
vyšší
Rentier InvestPioneer
3-10 %
Vstupní poplatek 0,7 - 4%
vyšší
Zdroj: vlastní zpracování
Následující produkty jsou seřazeny dle jejich výše očekávaného výnosu. Na co by si měl dát člověk pozor je výše poplatků v případě životního pojištění Penze s Garancí“, kde je účtován počáteční poplatek, poplatek za vedení účtu a 3% z běžného pojistného. Při měsíčním vkládání částky se peníze začnou zhodnocovat a ukládat na účtu po necelých dvou letech. Při tak nízkém zhodnocení prostředků je i tak výnos značně krácen. Druhým protipólem je fond životního cyklu Rentier Invest, který při stejně vysokém zhodnocení prostředků si od klientů účtuje pouze vstupní poplatek pohybující se v rozmezí 0,7 - 4%.
67
5.1 První modelový příklad První modelový příklad se zabývá Ženou A ve věku 25 let, čerstvě vystudovanou fyzioterapeutkou, která je bezdětná. Její nástupní hrubý plat dosahuje výše 25 000 Kč, čistá mzda 19 295 Kč.116 Protože je v zaměstnání každý den ve styku se starými lidmi, dobře si uvědomuje, jak je vhodné již pomýšlet na dobré zabezpečení ve stáří. Nastavený důchodový věk je dle současné legislativy 69 let (r. 2058), takže délka jejího spoření dosáhne 44 let. V roce 2058, kdy Žena A bude s největší pravděpodobností odcházet do penze, bude naděje na dožití u žen posunuta na 89 let (viz příloha D). Je tedy potřeba počítat s delší dobou na zabezpečení ve výši 20 let (po odchodu do penze).117 Starobní výše důchodu je dle současné legislativy stanovena na 12 805 Kč.118 Pokud odečteme od čisté mzdy důchod, rozdílem bude částka ve výši 6 490 Kč. Pro zachování životní úrovně ženy A v důchodovém věku (po dobu dvaceti let), bude potřeba mít naspořenou měsíční částku 1 557 600 Kč. S ohledem na jednotlivé životní etapy člověka bude klientce sestaven její individuální finanční plán. Pro její nízký věk a začínající kariéru (tedy lze očekávat růst jejího platového ohodnocení) bych zvolila dle mé nastavené strategie investování výši příspěvků, které ji nebudou finančně zatěžovat, a to buď 1 000 Kč, nebo 1 500 Kč. Obě částky nedosahují ani 10 % z její průměrné čisté mzdy, která ještě bude s kariérním postupem dále růst. Klientce bude předloženo pět investičních variant s různou mírou rizika.
116
VÝPOČET. Výpočet čisté http://www.vypocet.cz/cista-mzda
mzdy
v
roce
2014
[online].
[cit.
2014-05-15].
Dostupné
z:
117
Minimální doba na zabezpečení je určená rozdílem mezi nadějí na dožití 81 let a plánovaným odchodem do důchodu 69 let. 118
MPSV. Kalkulačka k důchodové reformě [online]. [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://duchodovakalkulacka.mpsv.cz/www/?rok_narozeni=1969&pohlavi=2&mzda=40000&vynos=1&save=Vy po%C4%8D%C3%ADtat&_form_=calc
68
Nyní budou uvedeny soukromé alternativy spoření/investování, které může klientka náležitě využít, pokud by pravidelně vkládala 1 000 Kč/měsíc: Tabulka 22: Investiční varianty prvního modelového příkladu. Investiční varianta
Doplňkové penzijní spoření České pojišťovny
1 000 Kč
Konzervativní (2,5%) 1. (1:1)
Vyvážený (4%)
Dynamický (5,5%)
Rentier Invest
Perspektiva
Celkem naspořená částka
Výplata měsíční dávky
351 008 Kč
975 355 Kč
4 064 Kč
351 008 Kč
1 124 098 Kč
5 100 Kč
351 008 Kč
1 629 379 Kč
6 789 Kč
1 161 419 Kč
2 034 509 Kč
8 477 Kč
2 322 837 Kč
2 322 837 Kč
9 679 Kč
351 008 Kč
1 557 400 Kč
6 489 Kč
351 008 Kč
2 681 491 Kč
11 173Kč
351 008 Kč
2 834 303 Kč
11 810 Kč
351 008 Kč
2 289 038 Kč
9 538 Kč
2 322 837 Kč
9 679 Kč
873 090 Kč 1 278 371 Kč
3. (1:1) 873 090 Kč
4. (1:1) 5. 1 206 392 Kč
2. (2:1) 1 500 Kč
Životní pojištění Koopertiva
624 346 Kč
2. (1:1)
1. (2:1)
Fond životního cyklu Pioneer
2 330 483 Kč 2 483 295 Kč
3. (2:1) 4. (1:1:1)
776 611 Kč
1 161 419 Kč
5.
2 322 837 Kč
Zdroj: vlastní zpracování
Čísla uvedená v tabulce jsou v případě doplňkového penzijního spoření a podílového fondu pouze orientační. Garantovanou výši zhodnocení můžeme najít pouze v případě investičního pojištění s garantovaným fondem, a to 1,9 % p. a. Vypočítané částky byly dále sníženy o daňové povinnosti a v případě životního pojištění a třetího pilíře navýšeny o daňové zvýhodnění. Podílové fondy nabízejí oproti ostatním produktům na trhu vysoké zhodnocení a při dodržení dlouhodobého investičního horizontu jsou již po třech letech jejich výnosy osvobozeny od daně z příjmů.119
119
Od 1. 1. 2014 byl časový test u cenných papírů prodloužen z šesti měsíců na tři roky. Zákon č. 586/1992. Sb., o daních z příjmů §4w) říká, že od daně z příjmů je osvobozen příjem z prodeje cenného papíru, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem tohoto cenného papíru při jeho prodeji dobu 3 let, a dále příjem z podílu připadající na podílový list. Osvobození se nevztahuje na cenné papíry, které byly v uplynulých třech letech zahrnuty do obchodního majetku. Osvobození je tedy určeno především drobným investorům. Tato legislativní úprava platí pro cenné papíry nakoupené až od 1.1.2014.
69
Vedle čísla investiční varianty jsou také znázorněny alokační poměry vkladů mezi jednotlivé produkty. Nyní budou jednotlivé investiční varianty blíže rozebrány: 1. Investiční varianta – je určena pro velmi konzervativního člověka, který je citlivý na jakékoliv podstupované riziko. Klient tak podstupuje minimální riziko, které je ještě pomocí diverzifikace snižováno. Pro náš zadaný úkol tato varianta splňuje požadavek udržení životní úrovně klienta pouze v případě vyššího vkladu. 2. a 3. Investiční varianta – Obě investiční varianty budou srovnávány společně z důvodu jejich podobného výsledku na konci celého období. K doplňkovému penzijnímu spoření s rozdílnou strategií je připojeno opět životní pojištění, jehož nespornou výhodu lze spatřovat v garantovaném zhodnocení, tedy jako forma jistoty v portfoliu a likvidnější formě (peníze lze kdykoliv vybrat před koncem pojištění). Pokud by klientka byla citlivější k podstupovanému riziku, potom jsou pro ni tyto alternativy vhodnou volbou. Její portfolio se bude skládat jak s rizikovějšího produktu (DPS), tak i produktu, který celou investici bude vždy jistit (IŽP). 4. Investiční varianta – investice je u nižšího vkladu diverzifikována mezi podílový fond a vyvážený fond doplňkového penzijního spoření a v případě vyššího vkladu mezi 3 produkty po částce 500 Kč. Investice ve fondu Rentier Invest je limitována horní hranicí investičního horizontu ve výši 40 let. Proto první 4 roky bude klientka vkládat pouze do účastnického fondu. Po tomto období si přidá do svého investičního portfolia také fond životního cyklu. Výnos tohoto portfolia není určitě nejvýnosnější variantou, ale může nabídnout přijatelnou míru rizika. 5. Investiční varianta – patří rozhodně mezi nejvýnosnější a nejrizikovější varianty investování a může být vhodnou volbou investora, který rád riskuje a kvůli dobrému výnosu je ochoten podstoupit i s tím spojené vysoké riziko. Je třeba však upozornit na dlouhodobou investiční strategii, kde dochází ke zprůměrování nákupních cen podílových listů. Fond je také konstruovaný pro životní cyklus a s postupem času dochází tak k zamykání výnosů120. S uvážením těchto hledisek lze konstatovat, že podstupované riziko je zde mnohem nižší než se může na první pohled zdát. Délka investičního horizontu je opět limitovaná svou nastavenou horní hranicí let. Klientka tedy začne vkládat své prostředky až po čtyřech letech od tohoto okamžiku.
Při dlouhodobém investování se tohoto principu využívá ve formě přesunu aktiv z dynamických investic do investic více konzervativních. 120
70
Graf 11: Komparace jednotlivých investičních variant.
Zdroj: vlastní zpracování
Tabulka zobrazuje navržené investiční varianty po zdanění v případě vkladu ve výši 1 500 Kč, jejichž prostředky jsou pro větší představu rozděleny na vložené a zhodnocené. Naší klientce bych doporučila nesáhnout po nejvíce rizikové variantě (ve formě Rentier Investu), ale raději by mohla své prostředky vkládat do více produktů a tak diverzifikovat toto riziko. Výhodu čtvrté varianty vidím v dobrém zhodnocení prostředků s jedním produktem, který nabízí jisté zhodnocení. V případě špatné situace na trhu má člověk finanční oporu právě v tomto produktu, který svým jistým výnosem může ztráty ostatních investic zmírnit. V případě mladé slečny by bylo vhodnější zvolit variantu s vyššími vklady. Lze totiž předpokládat, že výše jejího platového ohodnocení se dále bude zvyšovat a dojde k růstu její životní úrovně. Pro udržení této úrovně tak bude muset mít naspořenou větší sumu peněz, než se kterou tento modelový příklad počítal. Naděje na dožití byla u klientky zvýšena na hranici 89 let, to by však také nemělo být považováno za stabilní bod této rovnice - klientka se může žít ještě o celých 10 let více. V modelu nejsou dále zohledněny další faktory a události, které k životu neodmyslitelně patří a mají bezprostřední vliv na finanční situaci klientky. Těmito faktory jsou: narození dětí a s nimi spojená mateřská dovolená a výdaje; nezaměstnanost v některých letech života a přesouvání prostředků z dynamických investic do investic více konzervativních.
71
5.2 Druhý modelový příklad V druhém modelovém příkladu je Žena B, která má 35 let. Je vdaná a s manželem a dvěma dětmi (10 a 15 let) žijí v novém rodinném domě, který byl před 10 lety pořízen na hypotéku. Hypoteční splátka je placena v měsíčních intervalech ve výši 10 000 Kč a rodinu ještě bude finančně zatěžovat dalších 20 let. Manžel má hrubý měsíční příjem 30 000 Kč a čistý příjem 24 810 Kč. Čistá mzda ženy je ve výši 18 254 Kč.121 Manželé dávají svoje příjmy do rodinné kasy, kde je o nich dále rozhodováno, pro jaký účel budou použity. Následující tabulka podává souhrnné informace o partnerech: Tabulka 23: Analýza základních údajů obou manželů Pohlaví
Žena
Manžel
Věk
35 let
37 let
Důchodový věk
67 let 4 měsíce (r. 2046)
67 let (r. 2044)
Doba spoření
32 let
30 let
Čistý příjem jedince (ČP)
18 254 Kč
24 810 KČ
Příjem v důchodu (PvD)
11 089 Kč
13 289 Kč
Rozdíl mezi ČP a PvD
7 165 Kč
11 521 Kč
Doba čerpání
20 let
20 let
Potřebná výše k zachování životního standardu
1 719 600 Kč
2 765 040 Kč
Celková finanční rezerva na zabezpečení manželů v penzi
Zhodnocení prostředků/Potřebná výše měsíční investice
4 484 640 Kč 3%
7 730 Kč
5%
5 477 Kč
7%
3 812 Kč
Zdroj: vlastní zpracování
V tabulce jsou uvedeny základní informace obou manželů potřebné k vytvoření jejich rodinného finančního plánu pro vhodné zabezpečení na stáří. Manžel je oproti své ženě o dva roky starší, a přestože oba mají nastavený odchod do důchodu v 67 letech, tak právě on odejde do důchodu o dva roky dříve. Doba čerpání u muže i ženy byla nastavena podle predikce budoucího vývoje naděje na dožití, které lze najít v příloze D. Podle tohoto odhadu bude naděje na dožití u ženy v roce 2046 nastavena na 87 let, stejně jako u muže v roce 2044.
121
Žena uplatňuje daňové zvýhodnění na děti.
72
Potřebné sumy peněz pro zachování životní úrovně u obou partnerů byly sečteny a vytvořily společnou sumu ve výši necelých 4,5 mil Kč. V tabulce jsou dále vypočítány částky měsíčních vkladů, které budou potřeba při zvolené výši zhodnocení. Z těchto výpočtů vyplývá, že pro zachování jejich životní úrovně si manželé budou muset společně odkládat částku o minimální výši 5 500 Kč po období 30 let. Nyní bude detailněji analyzován jejich rodinný rozpočet: Tabulka 24: Analýza rodinného rozpočtu. Měsíční příjmy domácnosti
Měsíční výdaje domácnosti
Příjem ženy
18 254 Kč
Splátka hypotéky
10 000 Kč
Příjem manžela
24 810 KČ
Spotřební výdaje
18 000 Kč
Celková výše příjmů
43 064 Kč
Celková výše výdajů
28 000 Kč
Zdroj: vlastní zpracování podle dostupných dat z ČSÚ122 Pod položkou spotřební výdaje se ukrývá následující: potraviny a nápoje, odívání a obuv, náklady na bydlení, bytové vybavení a opravy, zdraví, doprava, telekomunikace, rekreace, vzdělávání a ostatní výdaje. Z tabulky je patrné, že po dobu následujících 20 let bude mít domácnost k dispozici částku o maximální výši 15 064 Kč. Rodina by však měla mít vytvořenou finanční rezervu pro mimořádné výdaje ve vysoce likvidní formě, tedy nabízí se řešení vkladu na spořicím účtu. Podle „investičního plánu životního cyklu člověka“ by si manželé měli odkládat 10% z průměrného příjmu. V jejich případě se jedná o částku 4 300 Kč. Vzhledem k výpočtům z první tabulky bych jim však doporučila si odkládat finanční prostředky ve výši 5000 Kč nebo 6 000 Kč. Také musíme počítat s tím, že po 20 letech nám splátky hypotéky již nebudou zatěžovat finanční rozpočet a disponibilní částka pro investování se tak zvýší o celých 10 000 Kč na 25 064 Kč. Také děti již odejdou z domu a výdaje s nimi spojené zaniknou.
ČSÚ. Statistika rodinných účtů [online]. [cit. 2014-05-14]. http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/910020CF10/$File/3005q403.pdf 122
73
Dostupné
z:
Teď však budou řešeny současné finanční možnosti domácnosti, pro které jsou navržena následující řešení: Tabulka 25: Investiční varianty druhého modelového příkladu.
5 000 Kč
Investiční varianta
1. (1:1)
Doplňkové penzijní spoření České pojišťovny Konzervativní (2,5%)
Vyvážený (4%)
Dynamický (5,5%)
1 013 169 Kč
2 448 500 Kč 1 337 053 Kč
3. (1:1) 980 981 Kč
4. (2:3)
6 000 Kč
1. (1:1)
2 448 500 Kč 2 938 139 Kč 4 896 899 Kč
5. 1 165 662 Kč
2. (1:1)
2 938 139 Kč 1 334 877 Kč
4. (2:4)
2 938 139 Kč 1 544 258 Kč
3. (1:1) 980 981 Kč
2 938 139 Kč 3 917 519 Kč 5 876 279 Kč
5.
Celkem naspořená částka
Rentier Invest 2 448 500 Kč
1 157 929 Kč
2. (1:1)
Fond životního cyklu -Pioneer
3 461 669 Kč 3 606 429 Kč 3 785 553 Kč 3 919 119 Kč 4 896 899 Kč 4 103 801 Kč 4 273 015 Kč 4 482 397 Kč 4 898 500 Kč 5 876 279 Kč
Zdroj: vlastní zpracování
Na následující tabulce jsou finanční prostředky investovány po dobu 20 let u doplňkového penzijního spoření (částky u produktu Rentier Invest jsou konečné pro celé spořicí období). Každý z partnerů si vkládá na svůj účet vytvořený v třetím pilíři buď 1250 Kč, nebo 1 500 Kč. V tomto období rodina ještě splácí hypotéku a rodinný rozpočet má tak omezenější dostupnou výši prostředků. Tato životní etapa obou manželů je vhodnou dobou pro investování v riskantnějších alternativách, jako jsou například podílové fondy. Z tohoto důvodu je také navržen stejný typ produktu ve všech investičních variantách. Rodině byly nabídnuty dvě výše vkladů. Ani u jedné z nich není pochyb, že dojde k dosažení předem stanovené cílové částky. Manželé se nemusí obávat ani znehodnocení investice vlivem inflace (2,5%), jelikož všechny produkty nabízejí zhodnocení převyšující tuto míru.123
Jedná se pouze o předpokládané zhodnocení investice. Realita může být v případě fondu i třetího pilíře lepší nebo horší. 123
74
U jednotlivých investičních variant jsou v závorkách znázorněny alokační poměry vkladů mezi jednotlivými produkty. Pro mladý manželský pár bych doporučila vložit prostředky do více rizikovějších a výnosnějších variant, jakou nabízí druhý, třetí a čtvrtý investiční návrh. V případě prvního řešení jsou prostředky investované do konzervativního fond neadekvátní variantou vzhledem k jejich věku a délce investičního horizontu. Naopak pátá alternativa je pravým opakem té první, kdy podstupovaná míra rizika je zase příliš velká a nedochází zde k alokaci rizik mezi více produktů. Po 20 letech dochází k splacení celého hypotečního úvěru. Rodinný rozpočet má nyní disponibilní prostředky ve výši 25 064 Kč. Věk manželů je v této době 55 let u ženy a 57 let u muže. Muž má 10 let do důchodu, žena 12 let a potomci jim již odešli z domu. Je teď jen na nich, jak naloží s finančními prostředky. Ty můžou být buď investovány v celé výši do finančních produktů, nebo jen v poměrné výši. Pro manžele bude pro zbývajících 10 let představeno několik alternativ: Tabulka 26: Investiční varianty druhého modelového příkladu po splacení hypotečního úvěru.
Investiční varianta
Chybějící suma peněz k dosažení cílové částky
1.
Výše kladu
Výnos z DPS po 10 letech u muže
Výnos z DPS po 12 letech u ženy
1 022 971 Kč
2 000 + 2 000 Kč
1 028 683 Kč
1 118 455 Kč
2.
878 211 Kč
1 500 + 1 500 Kč
994 806 Kč
1 093 773 Kč
3.
699 087 Kč
1 000 + 1 000 Kč
1 040 338 Kč
1 127 417 Kč
4.
565 521 Kč
1 000 + 1 000 Kč
820 581 Kč
896 075 Kč
5.
-
-
-
-
Celkový výnos investiční varianty 4 595 638 Kč 4 537 079 Kč 4 616 255 Kč 4 654 795 Kč -
Zdroj: vlastní zpracování
Tabulka vychází z dat tabulky č. 25 při výši vkladu 5 000 Kč, kde každý z manželů vkládal peněžní prostředky do svého doplňkového penzijního spoření. Na svém účtu již měl každý z nich naspořenou určitou sumu peněz. Pro dosažení cílově částky se výrazně zvýšila jejich výše vkladu, a z důvodu blížícího se konce spoření byly prostředky investovány do konzervativního fondu. U investičních variant s vyšším vkladem 6 000 Kč byla u posledních tří návrhů cílová částka již naspořena. U zbylých dvou postačí nízký příspěvek (například ve výši 300 Kč) do konzervativního fondu třetího pilíře. Manželé si tak na začátku spoření mohou vybrat mezi nižším vkladem, který se po 20 letech zvýší na menší částku příspěvku nebo vyšším vkladem, který zajistí dosažení cílové částky po 20 letech s následným vkládáním malé částky do třetího pilíře.
75
Pro kterou variantu se rozhodnou záleží jen na jejich preferencích. Při volbě nižšího vkladu bude jejich rodinný rozpočet méně zatížen a po splacení úvěru a odchodu dětí dojde ke zvýšení disponibilních prostředků, pomocí nichž začnou platit i vyšší částky peněz na zajištění v penzi. V případě vyššího vkladu budou jejich rodinné finance počítat s vyššími výdaji a tedy menšími prostředky pro mimořádné situace. Po překonání tohoto období manželé již dosáhnou požadované sumy peněz a poté se mohou rozhodnout, jak v dalších deseti letech naloží s volnými peněžními prostředky. Tabulka 27: Analýza výše celkových vložených prostředků u jednotlivých investičních variant. Investiční varianta
Vklad 5000 Kč
Vklad 6000 Kč
1.
2 028 000 Kč
1 879 200 Kč
2.
1 896 000 Kč
1826 400 Kč
3.
1 764 000 Kč
1 800 000 Kč
4.
1 824 000 Kč
1 920 000 Kč
5.
1 800 000 Kč
2 160 000 Kč
Zdroj: vlastní zpracování pomocí dat z tabulky č. 25 a tabulky č. 26
Jednotlivé varianty lze také porovnat z hlediska výše celkově vložené sumy peněz, která byla do zajištění na stáří investována. Z tabulky lze vyvodit následující: pokud by manželé chtěli vložit prostředky o celkové minimální výši, potom by měli zvolit první a druhou variantu s vyšším vkladem a třetí, čtvrtou a pátou variantu s výší vkladu nižší. Oběma manželům bych doporučila, aby před dosažením důchodového věku zvážili otázku bydlení. Po odchodu dětí z domu se jejich požadavky na životní prostor snížily. Pokud by tedy chtěli ušetřit na nákladech na bydlení, přestěhování do bytu by pro ně bylo tou vhodnou variantou.
76
5.3 Třetí modelový příklad V třetím modelu je úspěšná advokátka Žena C, která má 45 let. Je bezdětná, bez partnera a bydlí ve vlastní nemovitosti. Zatím se tedy může spolehnout jenom sama na sebe, pokud se má dostatečně zabezpečit na stáří. Její čistá mzda činí 29 630 Kč. Klientka má pocit, že nadešel čas, aby se začala více zajímat o sovu budoucnost a přestala bez rozmyslu utrácet své peníze. Své prostředky však již rozumně investovala do rodinného domu. Uvedený modelový příklad otevírá finančnímu poradci mnoho variant řešení, jak prostředky Ženy C dále zhodnocovat. Nutno podotknout, že ačkoliv je klientka možná expertem ve svém oboru, ve finanční oblasti už tomu tak není. Klientka začíná aktivně řešit svoje zabezpečení na stáří ve vyšším věku. I v této situaci však mohou být její prostředky efektivně investovány. Nejprve bude pozornost zaměřena na státní zabezpečení. Dle dnešní platné legislativy je její důchodový věk nastaven na 65 let a 8 měsíců (rok 2034), při splnění podmínky minimální pojistné doby 35 let. Další možností by mohl být předčasný odchod do důchodu v jejích 60 letech (rok 2029).124 Průměrná naděje dožití u žen se podle ČSÚ pohybuje kolem 80,9 (po zaokrouhlení 81) let.125 Je tedy potřeba klientku zabezpečit v důchodu minimálně na 15 let. Státní důchod při aktuálně platné legislativě je nastaven na 14 847 Kč (vyplácen doživotně).126 Aby byla její životní úroveň zachována i v důchodovém věku, bude potřeba mít naspořeno 14 783 Kč/ měsíc, o celkové sumě 2 660 940 Kč. Na spoření klientce sice zbývá ještě dost času (20 let), ale počet let, po které bude pobírat důchod, je téměř stejný (15 let). Ve věku překračujícím čtyřicítku je pro klientku vhodné pravidelně odkládat sumu kolem 25 % z průměrné mzdy. Její mzdové ohodnocení již kulminovalo, tedy myšlenku dále rostoucího příjmu lze zavrhnout. Navržená výše dávek bude tedy v částce 6 000 Kč (20,25% ze mzdy), anebo 8 000 (27%ze mzdy) Kč.
124
MPSV. Kalkulačky [online]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/2435
125
ČSÚ. Naděje dožití a průměrný věk - Metodika [online]. http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/nadeje_doziti_a_prumerny_vek 126
[cit.
2014-04-27].
Dostupné
z:
MPSV. Kalkulačka k důchodové reformě [online]. [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://duchodovakalkulacka.mpsv.cz/www/?rok_narozeni=1969&pohlavi=2&mzda=40000&vynos=1&save=Vy po%C4%8D%C3%ADtat&_form_=calc
77
Opět jsou nabídnuty klientce ke zvážení následující investiční varianty: Tabulka 28: Investiční varianty druhého modelového příkladu.
Investiční varianta
Doplňkové penzijní spoření České pojišťovny
6 000 Kč
Konzervativní 1.
Vyvážený
1 218 443 Kč 1 586 064 Kč
2.
2 343 183 Kč
503 423 Kč
750 247 Kč
837 367 Kč
5.
1 177 881 Kč
1 256 052 Kč
1 816 911 Kč
2.
503 423 Kč
503 423 Kč 2 187 182 Kč
3.
503 423 Kč 503 423 Kč
2 295 966
4.
1 586 064 Kč
5.
1 586 064 Kč
837 367 Kč 1 674 735 Kč
Celkem naspořená částka
Výplata měsíční dávky
1 721 866 Kč 2 089 486 Kč 2 846 606 Kč
9 566 Kč 11 608 Kč 15 815 Kč
2 091 037 Kč
11 617 Kč
2 433 933 Kč 2 320 334 Kč 2 690 605 Kč 2 799 389 Kč
13 522 Kč 12 891 Kč 14 948 Kč 15 552 Kč
2 926 854 Kč
16 260 Kč
3 260 799 Kč
18 116 Kč
Perspektiva
503 423 Kč
4.
1.
Životní pojištění Koopertiva
503 423 Kč
3.
8 000 Kč
Dynamický
Fond životního cyklu Pioneer Rentier Invest
503 423 Kč
Zdroj vlastní zpracování
První čtyři investiční varianty jsou zkonstruované v téměř totožné podobě jako v předcházejícím modelovém příkladu. U posledního návrhu (nejvíce rizikového) byla zvolena strategie větší diverzifikace. V případě volby klientky pro danou variantu, je zde snaha finančního poradce učinit jí takový návrh, aby člověk nevsadil vše na jednu „kartu“. 1. a 2. Investiční varianta – prostředky jsou rozmístěny mezi konzervativní nebo vyvážený fond třetího pilíře a životní pojištění v poměru 4 : 2 u nižší úložky 4 : 4 u vyšší. Je zde použita konzervativnější strategie, proto nepřekvapí ani nižší výnos. První investiční strategie je v případě obou vkladů nedostatečná k udržení životní úrovně klientky a druhá pouze u nižšího vkladu. 3. Investiční varianta již tuto životní úroveň pokrývá, ale nejsem si jistá, zda by slečna dle mé investiční strategie „životního cyklu“ neměla uvažovat o větší diverzifikaci a podstoupené menší míře rizika. 4. Investiční strategie se zdá být nejvíce vhodnou variantou. Prostředky jsou vkládány v případě nižších vkladů po dvou tisících a u vyšších příspěvků jsou zbylé dva tisíce investovány do třetího pilíře. Podstupované riziko je díky dlouhodobému horizontu a portfoliu klientky složeno z různých
78
investic s různou likviditou i rizikem které snižují potenciální rizika. Předpokládaný výnos sice není nejvyšší oproti jiným variantám, ale dosahuje uspokojivé výše zhodnocení. 5. Investiční strategie rozděluje finanční prostředky rovnoměrně mezi oba produkty. Jeho výnosnost dosahuje nejvyšší úrovně v případě vyššího vkladu. Vzhledem k životní etapě klientky tato investiční varianta nepatří k nejvhodnější pro investování. Dosaženou míru životní úrovně u jednotlivých investičních variant ukazují následující dva grafy: Graf 12: Srovnání investičních variant s různou výší vkladu
Zdroj: vlastní zpracování dat z tabulky č. 19
Graf z levé poloviny ukazuje zhodnocení prostředků při zvolené nižší úrovni vkladů a graf umístěný vpravo při vyšší úrovni vkladů. Z grafů je zřejmé, že pokud by klientka chtěla dosáhnout své stávající životní úrovně, měla by zvolit variantu s vyšší částkou vkladů. Do celého finančního plánu ještě vstupuje jedna důležitá skutečnost, a tou je otázka bydlení. Klientka se správně rozhodla pro investování svých prostředků do nemovitosti. Tím došlo ke značnému snížení poplatků za bydlení v současném i postaktivním období. Náležitému zvážení by měla být podrobena alternativa s výměnou rodinného domu za byt. Pokud bude klientka i nadále plánovat bydlení jenom pro sebe, volba bytu by jí v příštích letech ušetřila další náklady za bydlení (vytápění, opravy). V případě, že by však Saša přece jenom trvala na variantě rodinného domu, je její povinností si vytvořit větší finanční rezervu na stáří.
79
5.4 Zhodnocení modelových příkladů V téměř všech modelových příkladech byly záměrně zvoleny ženy (pro jejich vyšší věkovou hranici naděje na dožití), které se ocitly ve velmi rozdílných životních situacích. První klientka je mladá, na začátku své kariéry a má dostatek času pro zhodnocení svých úspor. V druhém příkladu je Žena B s manželem a dvěma dětmi. Ačkoliv oba manželé mají v tomto období mnoho výdajů (děti, hypotéka), snaží se myslet na dostatečné zabezpečení v penzi. Ve třetím modelovém příkladu je popsána žena s věkem přesahujícím čtyřicet let, která dosáhla vysokého platového ohodnocení. Otázka zabezpečení na stáří u ní ještě nebyla řešena, a proto je oproti předchozím klientům v jisté nevýhodě. Nejprve bude zhodnocena situace Ženy A z prvního modelového příkladu. Ta je pro finančního poradce ideálním případem, kdy nejlépe začít s vlastním spořením na důchod. Pokud začne spořit právě v této fázi života, nemusí se tolik obávat nejrůznějších rizik, které člověka investujícího prostředky mohou potkat. Při takto zvoleném dlouhodobém horizontu si klientka může dovolit nízkou výši příspěvků, které ji během života nebudou výrazně finančně zatěžovat. Dlouhodobost jejího spoření jen snižuje míru rizika u všech produktů a klientka má tak během života dostatek času na to, aby zvolila ty nejvhodnější produkty k zajištění na stáří. Klientka si také může dovolit investovat do více rizikovějších produktů typu fondu životního cyklu nebo doplňkového penzijního spoření se zvolenou agresivní strategií. Postupem času tak mohou být prostředky v třetím pilíři přesouvány do méně rizikových aktiv, jak je tomu v případě automatického nastavení fondu. Druhá žena se chce s manželem dohodnout na společném investičním plánu. I v jejich případě lze doporučit odvážnější strategii spojenou s vyššími výnosy. Jejich investiční plán by měl také v sobě zohledňovat finanční možnosti rodiny, její současné příjmy a výdaje a také předpokládat výdaje příští. V současné době rodina splácí hypoteční úvěr, který si vzala na rodinný dům, ve kterém právě bydlí. Úvěr bude jejich rodinný rozpočet ještě zatěžovat dalších 20 let, proto byly také nastaveny dva investiční horizonty. První z nich je nastaven právě na 20 let tak, aby byla rodina schopna splácet hypotéku, spořit si na penzi a ještě jí zůstaly prostředky ve formě rezervy pro mimořádnou situaci. Druhý investiční horizont je potom nastaven na zbývající počet let spoření a snaží se plynule v investování navázat na ten předešlý. Spojením jejich příjmů si tak manželé mohli dovolit investovat do fondu Rentier Invest vyšší částku, která došla k vyššímu zhodnocení. Žena C je postavena před jinou situaci. Nemůže si již dovolit odkládat částky o malé výši a to zvláště tehdy, pokud si chce svoji životní úroveň udržet. Také volbu rizikovějších produktů by již měla moudře zvážit s podstupovanou mírou rizika. Její příklad je názornou ukázkou toho, že náhradový poměr je v případě vyšších příjmových skupin nízký, v jejím případě ve výši 37%, tedy nedosahuje ani poloviny původního platu. Pro dostatečné zabezpečení na stáří je tak klientka nucena si odkládat vyšší částky peněz, které její rozpočet v těchto letech značně sníží. Hlavní zásadou, kterou by se měly klientky řídit, je volba takové investiční varianty, která bude obsahovat dostatečné množství různorodých produktů, které zajistí snížení všech potenciálních rizik.
80
ZÁVĚR Otázka dostatečného zabezpečení na stáří nebyla dříve tak aktuální, jako je tomu dnes. Ještě před deseti lety bylo důchodové pojištění státem poskytovaný standard a nikdo nepochyboval, že až doba odchodu do důchodu nadejde, přijde i příjemné finanční zajištění. Je zajímavé, jak tato myšlenka v lidech stále přetrvává a to i přesto, že ekonomická situace je už zcela jiná. Česká společnost stárne a se stoupající životní úrovní se možnost dožití zvyšuje u žen i mužů. Stát tak nedokáže vyplatit adekvátní výši dávek (zajišťující životní úroveň) pro všechny své občany. Po opakovaném odsouvání reformy důchodového systému předchozími vládami, se v roce 2011 stát dočkal jeho obměny s nově zavedeným pilířem. Druhý pilíř se však nesetkal s očekávaným zájmem ze strany obyvatelstva a počet klientů, kteří se do něj zapojili, tak lze považovat za neúspěšný. Z mého pohledu tato reforma až tak neúspěšnou nebyla. Změny v prvním pilíři považuji za nutné a jdoucí s evropským trendem (odchod do důchodu v 70 letech). Nově vzniklé doplňkové penzijní spoření třetího pilíře motivuje občany k úložkám o vyšších částkách a spoření si prostředků výhradně pro účel zabezpečení na stáří. V médiích tolik propíraný druhý pilíř, zanechal u všech občanů pocit, že nastavený státní systém nedostatečně zajišťuje své občany na stáří. Ať už druhý pilíř bude dál existovat nebo ne, právě toto pokládám za největší a nejlepší přínos důchodové reformy. Cílem mé práce bylo porovnání a analyzování jednotlivých možnosti investičních a pojistných produktů a nalezení varianty, která jak z hlediska rizikovosti, tak i výnosu bude nejvhodnějším finančním produktem pro zajištění ve stáří. Pro tento cíl byla nejprve analyzována situace státního důchodového systému s uvedením hlavních důvodů vedoucích k reformě. Jejím hlavním účelem bylo poukázání na nedostatečné zabezpečení ze strany státu do dalších let. Další část práce se pak věnovala produktům, které by občan mohl pro tento účel využít a to především produkty kolektivního investování, důchodové a investiční životní pojištění, doplňkové penzijní spoření, bankopojištění a investice do nemovitostí. Všechny produkty byly podrobeny detailní analýze, ve které byly hodnoceny z hlediska výnosu a rizika. Produkty byly krátce charakterizovány, byly uvedeny jejich hlavní výhody a nevýhody a nastíněna aktuální situace na trhu. Poté byl každý produkt vyhodnocen a porovnán s ostatními, zda je vhodný k použití pro účel zajištění v penzi. Získané poznatky z této části byly dále použity pro modelové příklady, kde došlo k navržení investičních variant ušitých na míru pro daného člověka. Jednotlivé produkty byly vyhodnoceny následujícím způsobem. Produkt kolektivního investování je určitě dobrou volbou pro zajištění na stáří. Člověk si může vybírat z mnoha podílových fondů nabízejících slušné zhodnocení od 3 do 13% s investičním rizikem, které plně nese samotný investor. Podílové a investiční fondy jsou tak nejvíce výnosným produktem vhodným k dlouhodobému vkládání peněz s investičním horizontem 30-40 let. Pro náš záměr byly dále blíže analyzovány fondy životního cyklu, které ve vztahu k životní etapě klienta vhodně přizpůsobují svoje portfolio. Tímto postupným zamykáním výnosů se produkt stává méně rizikovou variantou, než jak je tomu v případě ostatních podílových fondů. S konzervativnější strategií přichází doplňkové penzijní spoření. Díky podpoře ze strany státu se z něj stává produkt s nejmenším podstupovaným rizikem. S nejmenším, nikoliv však žádným. Vždy existuje nejistota, že vláda tato zvýhodnění sníží či dokonce úplně zruší. Při dodržení dlouhodobého horizontu tak na člověka čeká příjemné zhodnocení peněz.
81
Investiční životní pojištění s garantovaným fondem je vhodnou alternativou pro větší diverzifikaci rizikovějšího portfolia. Míra zhodnocení aktiv je závislá na proměnlivosti technické úrokové míry, která nedosahuje příliš vysokých hodnot, ale spíše je srovnatelná se zhodnocením na spořicím účtu. Produkt sice nenabízí vysokou míru zhodnocení, ale pro celkové portfolio, může být takovou pomyslnou kotvou, která garantuje alespoň minimální zhodnocení celého portfolia. Důchodové životní pojištění vnímám ve spojení se spořením na penzi jako chybný krok investora. I při volbě nejdelšího analyzovaného investičního horizontu (40 let), bylo zhodnocení tak nízké úrovně, že míru inflace ani zdaleka nepokrylo. Z modelových příkladů bylo tedy zjištěno, že nevhodnější produkty pro zajištění na stáří jsou penzijní připojištění/doplňkové penzijní spoření v kombinaci s produkty kolektivního investování. K dobré připravenosti na stáří také patří volba investičního horizontu. Pokud si chce člověk zajistit spokojené stáří, měl by začít spořit s dosti velkým předstihem, aby si mohl zvolit tu nejlepší investiční variantu a naspořit k tomu odpovídající částku.
82
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Tištěné publikace [1] BLAKE, David. Pension Economics. 1.vyd. Chichester : John Wiley & Sons,2006. 256 s. IBSN 978-0-470-05844-2. [2] BURCIN, Boris, Ludmila Fialová, Jitka Rychtaříková a kol. Demografická situace České republiky. 1.vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010. 231 s. IBSN 978-807419-024-7. [3] ČEJKOVÁ, Viktória a Svatopluk NEČAS. Pojišťovnictví. 2., přepracované. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 131 s. ISBN 80-210-3990-6. [4] ČEJKOVÁ, Viktória a Svatopluk NEČAS. Pojišťovnictví. 2., přepracované. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 131 s. ISBN 80-210-3990-6.
[5] DUCHÁČKOVÁ, Eva a Jaroslav DAŇHEL. Teorie pojistných trhů. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010, 216 s. ISBN 9788074310157. [6] DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. - přeprac. Praha: Ekopress, 2009, 224 s. ISBN 9788086929514.
[7] FILIP, Miloš. Osobní a rodinné bohatství: jak chytře investovat. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2006, xiii, 381 s. ISBN 8071795232. [8] FILIP, Miloš. Osobní a rodinné bohatství: jak se dobře zajistit. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006. 273 s. ISBN 807179466-X. [9] GREGOROVÁ, Zdeňka. Důchodové systémy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1998. 212 s. ISBN 8021020032. [10] HOLZMANN, Robert a Richard P HINZ. Old-age income support in the 21st century: an international perspective on pension systems and reform. Washington, D.C.: World Bank, c2005, ix, 232 s. ISBN 082136040x. [11] JANDA, Josef. Spořit nebo investovat?. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, 167 s. ISBN 9788024736709. [12] LOUŽEK, Marek. Důchodová reforma. 1. vyd. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2013.77 s. IBSN 978-80-867-29-92-3. [13] MÁLEK, Petr, Gabriela OŠKRDALOVÁ a Petr VALOUCH. Osobní finance. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, 203 s. ISBN 9788021051577. [14] POTŮČEK, Martin. Sociální politika. 1, vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. 142 s. IBSN 80-85850-01-X. [15] PŘIB, Jan. Kdy do důchodu a za kolik. 13. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2011, 139 s. ISBN 9788024740904. [16] RABUŠIC, Ladislav. Česká společnost stárne. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1995. 192 s. ISBN 80-210-1155-6.
83
[17] RUBEŠ, Lukáš. Doplňkové penzijní spoření a důchodové spoření: pro finanční poradce, zaměstnavatele a budoucí důchodce. Úvaly: Systemia, c2013, 137 s. ISBN 9788026038924. [18] RYTÍŘOVÁ, Lucie. Důchodový systém v České Republice. 1.vyd.Olomouc: ANAG, 2013. 115 s. ISBN 978-80-7263-821-5. [19] SMRČKA, Luboš. Rodinné finance: ekonomická krize a krach optimismu. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2010, xxii, 538 s. ISBN 9788074001994. [20] SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. Osobní finance: řízení financí pro každého. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, 207 s. ISBN 9788024738130. [21] SYROVÝ, Petr. Investování pro začátečníky. 2. přeprac. vyd. Praha: Grada, 2010, 105 s. ISBN 9788024734866. [22] SYROVÝ, Petr. Jak si spořit na důchod: zorientujte se v důchodové reformě. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2012. 152 s. ISBN 9788024744797 [23] ŠULC, Jaroslav. Alternativy Reformy penzijního systému v České republice. 1.vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., 2005.94 s. IBSN 80-86754-34-0. [24] VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2010, 513 s. ISBN 9788086929712. [25] VESELÝ, Jiří a kol. Právo sociálního zabezpečení. 1.vyd. Praha: Linde Praha, 2013. 312 s. IBSN 978-80-7201915-1.
84
Internetové zdroje [1]
Asociace penzijních společností ČR. Ekonomické ukazatele penzijních fondů APF za rok 2013 [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.apfcr.cz/cs/vybraneekonomicke-ukazatele/ekonomicke-ukazatele-penzijnich-fondu-apf-cr-za-rok-2013.html
[2] Asociace pro kapitálový trh České republiky [online]. 2013 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.akatcr.cz/ [3] BusinessInfo. Pilířová struktura Evropské unie. [online]. 2013 [cit. 2013-11-15]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/pilire-a-politiky-evropske-unie-5138.html [4] Conseq. Horizont Invest [online]. https://www.conseq.cz/page.asp?page=171
[cit.
2014-04-18].
Dostupné
z:
[5] Conseq. Informační leták Horizont Invest [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: https://www.conseq.cz/news_detail.asp?page=272&news=388 [1] Česká pojišťovna. Důchodové pojištění 2014 http://www.ceskapojistovna.cz/p?duchodove-pojisteni
[online].
Dostupné
z:
[6] Česká Spořitelna. ISČS Fond život. cyklu 2020 FF [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: https://cz.products.erstegroup.com/Retail/cs/Produkty/Fondy/Factsheety/Fund_general/index.p html?q=&ISIN=CZ0008472735&ID_NOTATION=# [7] ČNB pro všechny. Kolektivní investování [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.cnbprovsechny.cnb.cz/cs/osobni_finance/investice/moznosti_investovani/kolektiv ni_investovani.html [8] ČNB. Bankopojištění v ČR nepatří jen do oblasti teorie [online]. [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2004/cl_04_040617a.ht ml [9] ČNB. Slovník pojmů [online]. https://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/t.html
[cit.
2014-04-22].
Dostupné
z:
[10] ČNB. Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2012 [online]. [cit. 201404-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_infor mace_fin_trhy/zpravy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2012_cz.pdf [2] ČP INVEST. Investiční kalkulačka [online]. [cit. 2014-05-16]. Dostupné http://www.cpinvest.cz/klientsky-servis/kalkulacky/investicni-kalkulacka.html
z:
[11] ČSSZ. Invalidní důchody [online]. [cit. 2014-03-26]. http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/invalidni-duchody.htm
z:
85
Dostupné
[12] ČSSZ. Výpočet a výplata důchodu [online]. [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/vypocet-a-vyplata-duchodu/vypocet-avyplata-duchodu.htm [13] ČSÚ. Česká republika od roku 1989 v číslech. [online]. 2013 [cit. 2013-12-16]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#01 [14] ČSÚ. Naděje dožití a průměrný věk - Metodika [online]. [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/nadeje_doziti_a_prumerny_vek [15] ČSÚ. Obyvatelstvo podle hlavních věkových skupin v letech 1920–2012 [online]. [cit. 2014-05-09]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/8E001797D4/$File/4032130109.pdf [16] ČSÚ. Relace průměrného důchodu k průměrné mzdě (včetně SVP) [online]. [cit. 201405-03]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/1308.pdf [17] ČSÚ. Statistika rodinných účtů [online]. [cit. 2014-05-14]. Dostupné http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/910020CF10/$File/3005q403.pdf
z:
[18] Dividendové akcie. Realitní trust nabízí třináctiprocentní dividendu [online]. [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.dividendoveakcie.cz/realitni-trust-nabizitrinactiprocentni-dividendu/ [19] Důchod.cz. Důchodová kalkulačka [online]. [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://www.duchod.cz/duchodova-kalkulacka/ [20] Důchodová reforma. Nevýhody III. pilíře [online]. [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.reforma-duchodu.com/iii-pilir/nevyhody-iii-pilire/ [21] Důchodová Reforma.cz. Proč a kolik spořit na penzijním připojištění? [online]. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.duchodovareforma.cz/clanky-tydne/proc-a-kolik-sporitna-penzijnim-pripojisteni/ [22] Důchodová reforma: Základní fakta. [online]. 2011 [cit. 2014-01-05]. Dostupné z: http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/72 [23] Důvodová zpráva k zákonu o důchodovém spoření [online]. 2011 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.asocr.cz/addons/files/navrhy-zakonu/2011/110608duvodo4a.pdf [24] EPojisteni.cz. Nová podoba penzijních fondů – transformované, nebo účastnické? [online]. [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.epojisteni.cz/aktuality-transformovane-aucastnicke-fondy/ [25] EVROPSKÁ KOMISE. Bílá kniha: Agenda pro přiměřené, udržitelné a spolehlivé důchody. [online]. 2013 [cit. 2013-12-16]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2012:0055:FIN:CS:PDF [26] Evropská komise. Co je koordinace [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=850&langId=cs
86
[27] Finanční vzdělávání.cz. Podílový fond [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.financnivzdelavani.cz/webmagazine/page.asp?idk=365 [28]
GE Money [online]. [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: https://www.gemoney.cz/
[29] GENERALI. Generali PS se spojila s Penzijní společností ČP [online]. [cit. 2014-0424]. Dostupné z: http://www.pojistenivary.cz/index.php/penzijni-pipojitni [30] Hypoindex.cz. Nemovitostní fondy v ČR? Když tři dělají totéž, není to totéž [online]. [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.hypoindex.cz/nemovitostni-fondy-v-cr-kdyz-tridelaji-totez-neni-to-totez/ [31] Investujeme.cz. Fondy peněžního trhu [online]. [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://investice.finance.cz/podilove-fondy/druhy-podilovych-fondu/fondy-penezniho-trhu/ [32] Investujeme.cz. Penzijní připojištění: Pro většinu ne... pro koho ano? [online]. [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/penzijni-pripojisteni-pro-vetsinu-ne-prokoho-ano/ [33] Investujeme.cz. Smíšené fondy [online]. [cit. 2014-04-17]. Dostupné http://investice.finance.cz/podilove-fondy/druhy-podilovych-fondu/smisene-fondy/
z:
[34] KB Penzijní společnost. Náhradový poměr [online]. [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://www.kbps.cz/jak-sporit-na-penzi/slovnicek-pojmu/nahradovy-pomer/ [35] Ministerstvo financí České republiky. Vývoj penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření [online]. [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromysektor/monitoring/vyvoj-penzijniho-pripojisteni [36] Moje investice.cz. Spočítejte si sami [online]. [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.mojeinvestice.cz/Calculator/Home [37] MPSV . Český důchodový systém. [online]. 2013 [cit. 2013-12-16]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/11969/Analyza.pdf [38] MPSV ČR. Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v České republice. [online]. 2011 [cit. 11. 12. 2013]. Dostupné z WWW: [39] MPSV. Důchodová reforma [online]. 2011 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/11 [40] MPSV. Důchodová reforma. [online]. 2013 [cit. 2013-12-16]. Dostupné z: http://socialniporadce.mpsv.cz/cs/164 [41] MPSV. Kalkulačka k důchodové reformě [online]. [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://duchodovakalkulacka.mpsv.cz/www/?rok_narozeni=1969&pohlavi=2&mzda=40000&v ynos=1&save=Vypo%C4%8D%C3%ADtat&_form_=calc [42]
MPSV. Kalkulačky [online]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/2435
87
[43] MPSV. Změny v důchodovém pojištění od 30. 9. 2011 [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/16348 [44] Penze s garancí. Spočítejte si svou penzi [online]. [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.penzesgaranci.cz/spocitejte-si-svou-penzi [45] Penzijní společnost České spořitelny. Kolik uspoříte - III. pilíř [online]. [cit. 2014-0426]. Dostupné z: http://www.ceskapenzijni.cz/pfcs/appmanager/pfcs/pfcs?_nfpb=true&_windowLabel=T10800 0954761356712598964&T108000954761356712598964_actionOverride=%2Fportlets%2Fkal kUspCastDPS%2Fvypocitej&_pageLabel=uspora_DPS [46] Pioneer.cz. Ceník Rentier Invest [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.pioneer.cz/Rentier/Cenik_rentier.pdf [47] PSPČR. LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD. [online]. 2013 [cit. 2013-1216]. Dostupné z: http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html [48] Srovnání životního pojištění. Příspěvek státu - daňová úleva životní pojištění [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.srovnanizivotnihopojisteni.cz/prispevek-statuzivotni-pojisteni/ [49] Statut fondu: ČS Fond životního cyklu 2020/2030 FF. Praha, 2014. Dostupné z: https://iscs.noveranet.cz/files/documents/fondy/KIID/KIID_FZC_2020.pdf [50] Uzijsi důchod.cz. Velká důchodová reforma - vznik II. pilíře [online]. [cit. 2014-0324]. Dostupné z: http://www.uzijsiduchod.cz/duchodova-reforma-2013/velka-duchodovareforma-vznik-druheho-pilire/ [51] Užijsidůchod.cz. Malá důchodová reforma [online]. [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.uzijsiduchod.cz/duchodova-reforma-2013/mala-duchodova-reforma/ [52] Výplata.cz. Start jednotných inkasních míst pro výběr odvodů a daní se nejspíš odloží [online]. [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.vyplata.cz/novinky/dane-se-na-jednommiste-zatim-odvadet-nebudou.php [53] VÝPOČET. Výpočet čisté mzdy v roce 2014 [online]. [cit. 2014-05-15]. Dostupné z: http://www.vypocet.cz/cista-mzda [54] Zdroj: Euroekonom.cz. Investiční kalkulačka - spoření & investování [online]. [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.euroekonom.cz/investice-kalkulacka.php
88
Legislativa [1] Zákon č. 42/1994 Sb. ze dne 16. únoru 1994, o penzijním připojištění se státním příspěvkem a změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů [2] Zákon č. 170/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů [3] Zákon č. 220/2011 Sb., kterým se mění zákon č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. [4] Zákon č. 427/2011 Sb. ze dne 6. listopadu 2011, o doplňkovém penzijním spoření [5] Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech [6] Zákon č. 426/2011 Sb. ze dne 6. listopadu 2011, o důchodovém spoření
89
SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Struktura obyvatelstva podle hlavních věkových skupin v letech 1985–2012.......................... 11 Graf 2: Vývoj podílu výdajů na důchody k HDP (v běžných cenách). ................................................. 12 Graf 3: Vývoj náhradového poměru v průběhu let 1991-2012. ............................................................. 21 Graf 4: Vývoj počtu účastníků penzijního spoření z roku 2013. ........................................................... 25 Graf 5: Vývoj počtu účastníků penzijního připojištění v rozmezí let 2012-2013.................................. 31 Graf 6: Vývoj počtu účastníků doplňkového penzijního spoření v průběhu roku 2013. ....................... 32 Graf 7: Podíly jednotlivých penzijních společností podle množství vložených prostředků. ................. 33 Graf 8: Vývoj podílů jednotlivých typů fondů na investičním trhu. ..................................................... 45 Graf 9: Aktuální situace na investičním trhu. ........................................................................................ 46 Graf 10: Podíl odvětví životního pojištění podle objemu vložených prostředků. ................................. 55 Graf 11: Komparace jednotlivých investičních variant. ........................................................................ 71 Graf 12: Srovnání investičních variant s různou výší vkladu ................................................................ 79
SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Vývoj střední délky života u mužů/žen v rozmezí let 1990-2012. ...................................... 12 Tabulka 2: Současné nastavení tří redukčních hranic. ........................................................................... 20 Tabulka 3: Závislost vypláceného důchodu na průměrné výši hrubé mzdy. ......................................... 22 Tabulka 4: Zákonem povolená maximální výše pojistného. ................................................................. 24 Tabulka 5: Komparace nastavení penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření. ............. 28 Tabulka 6: Porovnání transformovaných penzijních fondů. .................................................................. 34 Tabulka 7: Porovnání účastnických penzijních fondů. .......................................................................... 35 Tabulka 8: Srovnání třetího pilíře ve staré a nové podobě. ................................................................... 36 Tabulka 9: Investiční program ČS Fond životního cyklu 2020/2030 FF. ............................................. 47 Tabulka 10: Investiční program fondu Horizont Invest......................................................................... 48 Tabulka 11: Investiční program fondu Rentier Invest ........................................................................... 49 Tabulka 12: Srovnání zvolených fondů životního cyklu. ...................................................................... 50 Tabulka 13: Daňové zvýhodnění životního pojištění. ........................................................................... 52 Tabulka 14: Vývoj technické úrokové míry z let 2000-2014. ............................................................... 53
90
Tabulka 15: Srovnání produktů důchodového a investičního pojištění. ................................................56 Tabulka 16: Porovnání produktů důchodového a investičního pojištění. ..............................................57 Tabulka 17: První srovnání jednotlivých produktů vhodných k zajištění v postaktivním věku. ...........62 Tabulka 18: Druhé srovnání jednotlivých produktů vhodných k zajištění v postaktivním věku. ..........63 Tabulka 19: Analýza doplňkového penzijního spoření. .........................................................................64 Tabulka 20: Komparace produktů dle zvolených kritérií.......................................................................67 Tabulka 21: Investiční varianty prvního modelového příkladu. ............................................................69 Tabulka 22: Analýza základních údajů obou manželů...........................................................................72 Tabulka 23: Analýza rodinného rozpočtu. .............................................................................................73 Tabulka 24: Investiční varianty druhého modelového příkladu. ............................................................74 Tabulka 25: Investiční varianty druhého modelového příkladu po splacení hypotečního úvěru. ..........75 Tabulka 26: Analýza výše celkových vložených prostředků u jednotlivých investičních variant. ........76 Tabulka 27: Investiční varianty druhého modelového příkladu. ............................................................78
91
SEZNAM PŘÍLOH Příloha A: Odstupňovaná výše odchodu do důchodu ............................................................................ 93 Příloha B: Postupné prodlužování pojistné doby prvního pilíře ............................................................ 95 Příloha C: Vývoj mortality a fertility v letech 1989 - 2012 ................................................................... 96 Příloha D: Rostoucí naděje na dožití ..................................................................................................... 97 Příloha E: Průměrná míra inflace a její vývoj ....................................................................................... 98 Příloha F: Ceník fondu Rentier Invest ................................................................................................... 99
Přílohy Příloha A: Odstupňovaná výše odchodu do důchodu Důchodový věk Rok narození
ženy s počtem vychovaných dětí
muži 0
1
2
3a4
5 a více
1936
60r+2m
57r
56r
55r
54r
53r
1937
60r+4m
57r
56r
55r
54r
53r
1938
60r+6m
57r
56r
55r
54r
53r
1939
60r+8m
57r+4m
56r
55r
54r
53r
1940
60r+10m
57r+8m
56r+4m
55r
54r
53r
1941
61r
58r
56r+8m
55r+4m
54r
53r
1942
61r+2m
58r+4m
57r
55r+8m
54r+4m
53r
1943
61r+4m
58r+8m
57r+4m
56r
54r+8m
53r+4m
1944
61r+6m
59r
57r+8m
56r+4m
55r
53r+8m
1945
61r+8m
59r+4m
58r
56r+8m
55r+4m
54r
1946
61r+10m
59r+8m
58r+4m
57r
55r+8m
54r+4m
1947
62r
60r
58r+8m
57r+4m
56r
54r+8m
1948
62r+2m
60r+4m
59r
57r+8m
56r+4m
55r
1949
62r+4m
60r+8m
59r+4m
58r
56r+8m
55r+4m
1950
62r+6m
61r
59r+8m
58r+4m
57r
55r+8m
1951
62r+8m
61r+4m
60r
58r+8m
57r+4m
56r
1952
62r+10m
61r+8m
60r+4m
59r
57r+8m
56r+4m
1953
63r
62r
60r+8m
59r+4m
58r
56r+8m
1954
63r+2m
62r+4m
61r
59r+8m
58r+4m
57r
1955
63r+4m
62r+8m
61r+4m
60r
58r+8m
57r+4m
1956
63r+6m
63r+2m
61r+8m
60r+4m
59r
57r+8m
1957
63r+8m
63r+8m
62r+2m
60r+8m
59r+4m
58r
1958
63r+10m
63r+10m
62r+8m
61r+2m
59r+8m
58r+4m
1959
64r
64r
63r+2m
61r+8m
60r+2m
58r+8m
1960
64r+2m
64r+2m
63r+8m
62r+2m
60r+8m
59r+2m
1961
64r+4m
64r+4m
64r+2m
62r+8m
61r+2m
59r+8m
1962
64r+6m
64r+6m
64r+6m
63r+2m
61r+8m
60r+2m
1963
64r+8m
64r+8m
64r+8m
63r+8m
62r+2m
60r+8m
1964
64r+10m
64+10m
64r+10m
64r+2m
62r+8m
61r+2m
1965
65r
65r
65r
64r+8m
63r+2m
61r+8m
1966
65r+2m
65r+2m
65r+2m
65r+2m
63r+8m
62r+2m
1967
65r+4m
65r+4m
65r+4m
65r+4m
64r+2m
62r+8m
1968
65r+6m
65r+6m
65r+6m
65r+6m
64r+8m
63r+2m
1969
65r+8m
65r+8m
65r+8m
65r+8m
65r+2m
63+8m
1970
65r+10m
65r+10m
65r+10m
65r+10m
65r+8m
64r+2m
1971
66r
66r
66r
66r
66r
64r+8m
1972
66r+2m
66r+2m
66r+2m
66r+2m
66r+2m
65r+2m
1973
66r+4m
66r+4m
66r+4m
66r+4m
66r+4m
65r+8m
1974
66r+6m
66r+6m
66r+6m
66r+6m
66r+6m
66r+2m
1975
66r+8m
66r+8m
66r+8m
66r+8m
66r+8m
66r+8m
1976
66r+10m
66r+10m
66r+10m
66r+10m
66r+10m
66r+10m
1977
67r
67r
67r
67r
67r
67r
1978
67r+2m
67r+2m
67r+2m
67r+2m
67r+2m
67r+2m
1979
67r+4m
67r+4m
67r+4m
67r+4m
67r+4m
67r+4m
1980
67r+6m
67r+6m
67r+6m
67r+6m
67r+6m
67r+6m
1981
67r+8m
67r+8m
67r+8m
67r+8m
67r+8m
67r+8m
1982
67r+10m
67r+10m
67r+10m
67r+10m
67r+10m
67r+10m
1983
68r
68r
68r
68r
68r
68r
Zdroj:http://www.duchody-duchodci.cz/duchodovy-vek.php
Příloha B: Postupné prodlužování pojistné doby prvního pilíře Doba, po kterou je účastník pojištěn, je jedním z důležitých kritérií, na základě kterého mu poté vzniká nárok na vyplácení dávek důchodového pojištění. Díky zvyšující se střední délce života a rostoucím výdajům na důchodový systém je i tato doba nastavena tak, aby tyto problémy v sobě zohlednila. Pojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže byl pojištěn nejméně: 25 let a dosáhl aspoň věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod (dále jen „důchodový věk“) před rokem 2010, 26 let a dosáhl důchodového věku v roce 2010, 27 let a dosáhl důchodového věku v roce 2011, 28 let a dosáhl důchodového věku v roce 2012, 29 let a dosáhl důchodového věku v roce 2013, 30 let a dosáhl důchodového věku v roce 2014, 31 let a dosáhl důchodového věku v roce 2015, 32 let a dosáhl důchodového věku v roce 2016, 33 let a dosáhl důchodového věku v roce 2017, 34 let a dosáhl důchodového věku v roce 2018, 35 let a dosáhl důchodového věku po roce 2018. (Podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění § 29)
Účastníci, kteří dosáhli v letošním roce důchodového věku, mají nárok na starobní důchod, jestliže odváděli příspěvky na důchodové pojištění po dobu nejméně 30 let. Tato doba je v průběhu let dále odstupňována a zatím nejdelší doba pojištění je nastavena na 35 let. Je určena tomu pojištěnci, který dosáhne důchodového věku po roce 2018.
Příloha C: Vývoj mortality a fertility v letech 1989 - 2012 Na počátku devadesátých let si Česká republika prošla hned několika velkými zvraty. Prvním z nich byla změna politického systému od totalitního k demokratickému. Hned poté následoval i ekonomický přechod k tržnímu hospodářství. To vše se odrazilo po pár letech jak na novém způsobu života, tak i sociálním chování všech obyvatel. Základní dva ukazatelé, jako jsou fertilita (porodnost) a mortalita (úmrtnost) začaly vykazovat nové trendy. Tyto dva trendy jsou nastíněny v následujícím grafu:
Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#01
V letech 1994-2006 začalo docházet k prudkému poklesu narozených dětí v porovnání s předchozími roky. Mortalita měla také klesající tendence, ale ne již tak dramatického charakteru. Procento úmrtnosti se ve středním a starším věku začalo snižovat a začalo tak docházet k prodlužování středního věku člověka. Důvodů, proč se objevily tyto nové trendy, je hned několik. Propad porodnosti byl zapříčiněn klesající mírou sňatkovosti a liberálnějším přístupem k manželství, přechodem k moderní/hormonální antikoncepci a také posunutím mateřství do vyššího věku. Naproti tomu úroveň úmrtnosti se snižovala na základě lepšího životního stylu a vyšší životní úrovně. Z těchto důvodů se počet lidí ve věku nad 65 začal stále více zvyšovat. (BURCIN, Boris, Ludmila Fialová, Jitka Rychtaříková a kol. Demografická situace České republiky. 1.vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010. 231 s. IBSN 978-80-7419-024-7.)
Příloha D: Rostoucí naděje na dožití Historický vývoj: Střední délka života při narození
1990
1992
1994
1996
1998
2000
2002
2004
2006
2008
2010
2012
MUŽI
67,6
68,5
69,5
70,4
71,1
71,6
72,1
72,5
73,4
74,0
74,4
75,0
ŽENY
75,4
76,1
76,6
77,3
78,1
78,3
78,5
79,0
79,7
80,1
80,6
80,9
Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#01 Predikce do dalších let: Rok
2014
2019
2024
2029
2034
2039
2044
2049
2054
2059
Naděje na dožití u ženy
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
Naděje na dožití u muže
76
79
81
83
85
86
87
88
89
90
Zdroj: vlastní výpočty
Na základě historických dat naděje na dožití lze vytvořit jistou predikci do dalších let. Ukazatel se u žen po čtyřech letech zvýšil vždy o rok. U mužů byl tento růst dvakrát rychlejší, tedy za dva roky došlo k jeho zvýšení o jeden rok. Na základě této predikce jsou tvořeny jednotlivé modelové příklady.
Příloha E: Průměrná míra inflace a její vývoj Rok
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Průměrná míra inflace
Míra inflace
2,8
1,9
2,5
2,8
6,3
1
1,5
1,9
3,3
1,4
2,6
2,5
Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace
Inflace roku 2014 je predikcí České národní banky.
Příloha F: Ceník fondu Rentier Invest
Linie
Roky do konce investičního horizontu*
Výše investice v Kč
od
do
méně než 100 000
od 100 000 včetně
od 250 000 včetně
od 500 000 včetně
Linie 1
25
40
4,00 %
3,75 %
3,50 %
3,25 %
Linie 2
15
25
3,75 %
3,50 %
3,25 %
3,00 %
Linie 3
8
15
3,50 %
3,25 %
3,00 %
2,75 %
Linie 4
5
8
3,25 %
3,00 %
2,75 %
2,50 %
Linie 5
3
5
3,00 %
2,75 %
2,50 %
2,25 %
Linie 6
1
3
1,75 %
1,50 %
1,25 %
1,00 %
Linie 7
0
1
1,00 %
0,90 %
0,80 %
0,70 %
*Počítáno ode dne nabytí platnosti a účinnosti smlouvy.